Rodičovská péče v prevenci předčasného ukončování školní docházky v Romské komunitě Valya Ivanova
Kredit: Valya Ivanova
1
Tento průzkum je součástí projektu PREVENT, sítě 10 evropských měst, které se rozhodly spojit v oblasti problematiky Předčasného ukončování školní docházky (ESL). PREVENT vznikl v kontextu URBACT II, programu iniciovaného Evropskou komisí na podporu měst při výměně a sdílení osvědčených zkušeností na poli městského rozvoje. Účelem dotazníku bylo shromažďovat informace z partnerských měst projektu Prevent s cílem vypracování studie o problematice rodiny a ukončování školy v Romské komunitě. Studie byla realizována v období od 1.2.2013 – 30.6.2013. Deset evropských měst bylo vyzváno k účasti na průzkumu, sedm z nich reagovalo na tuto výzvu. Město Catania v Itálii a město Haag v Nizozemí nemají zvláštní politiku nebo osvědčené zkušenosti, které by sdíleli, protože na jejich území nežije Romské obyvatelstvo. Město Mnichov v Německu na výzvu nereagovalo. Vyvozuji z toho, ze zde pravděpodobně není velká Romská komunita, nebo se touto otázkou nezabývají. V sedmi dalších městech Antwerpy, Stockholm, Sofie, Ústí nad Labem, Gijón, Nantes a Talin se liší stupeň úvahy nad tímto tématem. Problémy zapojování Romských rodičů do prevence ESL jejich dětí jsou sice často podobné, politiky jednotlivých měst se však v těchto sedmi evropských městech liší také díky historii a prostředí Romských občanů.
Město Antwerpy Natasja Naegels : Manažerka pro Romské projekty, Středisko pro integraci v Antwerpách Životní podmínky romských rodin v Antwerpách Romská populace v Antwerpách žije v domech spolu se všemi ostatními komunitami. Nežijí v samostatných sídlištích nebo čtvrtích. Romská populace žije většinou ve 3 oblastech Antwerp: AntwerpySever, Deurne-Sever a Hoboken-Kiel-Valaar. Tyto oblasti jsou typickými oblastmi, kde žije velké množství přistěhovalců, uprchlíků a nedokumentovaných přistěhovalců. Vzhledem k nízkým nákladům na bydlení a blízkosti do centra města jsou tyto oblasti obývány převážně chudými lidmi. Romská populace je jednou z komunit žijících na tomto území. Historicky se přistěhovalci usazovali v chudších částech města. Dnes zde nachází ubytování široké spektrum přistěhovalců. Některé části vykazují převažující výskyt určitých etnických skupin (například v obvodu Borgerhout stále žije velká marocká komunita a jižní část města láká mnoho tureckých obyvatel). Ostatní části, například severní část města, je velmi chudá, láká mnoho (ilegálních / nedokumentovaných) přistěhovalců. Zapojení romských rodičů do vzdělání jejich dětí Romské děti čelí veškerým překážkám, které brání ostatním znevýhodněným dětem získat dobré vzdělání, a to často ve značném rozsahu. Obvykle žijí v nuzných podmínkách bydlení, s vysokou mírou chudoby. Rodiče nemusí spatřovat v docházce svých dětí do školy velký přínos a dávají přednost tomu, aby jejich děti pomáhaly
2
podporovat rodinu finančně. Mají jiné priority a jsou zaměřeny na přežití. Dalším zvykem Romské komunity, který může být na překážku vzdělání dětí, jsou předčasná manželství a narození dětí. Romské dívky jsou také někdy ponechány doma, aby se staraly o mladší sourozence. Romské obyvatelstvo v Antwerpách jsou relativně noví přistěhovalci, kteří nevědí mnoho o škole a vzdělání. Mnoho Romů je negramotných, nebo mají velmi nízkou úroveň vzdělání a vzdělávací systém neznají nebo mu nedůvěřují. Romští žáci mají tendenci způsobovat poměrně dost problémů školám: nepravidelná docházka, nedostatek struktury, negramotnost, omezené finanční zdroje a jiné priority. Pokud školy kontaktují romské rodiče a žádají je o spolupráci při řešení těchto záležitostí, vnímají je jako nedostatečně se zapojující. Romští rodiče se omezeně účastní schůzek s učiteli. Vzdělání je považováno za věc a odpovědnost školy. Školní prostředí a domácí prostředí jsou považována za dva různé subjekty. Rodiče jsou odpovědní za děti doma, učitelé mají své povinnosti ve škole. Toto jsou samostatné záležitosti. Romští rodiče nemuseli sami navštěvovat školu, nebo měli špatné zkušenosti v domovské zemi díky rasismu ve škole, takže se školy straní. Mnoho Romů má velmi nízkou úroveň vzdělání, nebo je negramotných. Nemohou svým dětem pomoci s jejich domácím úkolem. I když se chtějí zapojit, nemají pro to základní způsobilosti. Rodiče lze zapojit do některých školních činností, pokud jsou přizpůsobeny způsobilostem a zájmům Romů.1 Pokud je školy chtějí oslovit, není příliš těžké zapojit rodiče do nízkoprofilových činností. Mimoškolní činnosti V těchto oblastech se mladým lidem a dětem nabízí několik mimoškolních aktivit: komunitní centra pro mladé, sporty, výtvarné a řemeslné kroužky, hudba. Některým z těchto iniciativ se daří zapojovat romské děti. Například: iniciativa `KIDS' v severní části města, kde žije mnoho Romů, má mnoho romských dětí mezi svými klienty. KIDS je komunitní centrum pro mládež a je to projekt, který se přímo zaměřuje na děti z chudého sociálně-ekonomického prostředí. Romské děti mají hodně svobody, hrají si venku samy a je snadné je oslovit a zapojit do aktivit ve čtvrti. Jsou doslova vyzvedávány z ulic a náměstí. Není příliš obtížné zapojovat Romské děti do nabízených mimoškolních činností, pokud jsou zdarma. Požadavek poplatku za účast se zdá být hranicí. Kontakt s rodiči je zpravidla obtížnější. Považují své děti za dospělé a dost samostatné na to, aby si šly za svými vlastními aktivitami. Rodiče nemusí mít základní způsobilosti, aby byli schopni se angažovat, nebo se nemusí chtít zapojovat. Problémy, se kterými se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí Oslovování Romů a jejich zapojování do vzdělání jejich dětí ovlivňuje a ztěžuje velké množství faktorů: − nedostatek vnitřní organizace skupiny − skutečnost, že v rámci romské skupiny existuje značná diverzita − nedostatek zástupců Romů − jazyková bariéra: omezené znalosti vlámštiny − nedostatek vzdělání − nedostatek znalosti organizace vlámské společnosti − kulturní bariéry: nedostatek dochvilnosti, skupinové kultury, izolace − pocit pronásledování: sebe-identifikace jako obětí společnosti − chudoba − zdravotní záležitosti − záležitosti psychologického zdraví − hygiena 1. Romské ženy například mohou vařit při školních oslavách, ve škole může být oslavován Mezinárodní den Romů.
3
Jedním z hlavních problémů, se kterým se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí, je právní statut. Mnoho Romů bydlí v Belgii ilegálně a nemohou čerpat výhody z žádné finanční podpory, právní konzultace nebo příspěvků na děti. Žijí v chudobě. Situace bydlení je nestabilní a jejich finanční situace jim vnucuje strategie přežití (žebrání, neformální pracovní okruh, malé podniky). Děti hrají podstatnou roli při zajišťování příjmu. Romové žijí v režimu přežívání s krátkodobými cíli, které kolidují s dlouhodobými cíli vzdělání. V logice přežití není škola prioritou. Dalším problémem je individuální historie. Romové přijíždějí do Belgie s nízkou úrovní vzdělání a stěží nějakým nebo žádným školním vzděláním. Úroveň negramotnosti je velmi vysoká. Pokud do školy chodili ve své domovské zemi, většinou navštěvovali školy v ghettech a mají negativní zkušenosti se školou. A pokud i získali nějaké vzdělání, nezaručilo by jim získání zaměstnání. Nechodí do školky a začínají školní docházku pozdě. To způsobuje zpoždění od samého počátku. Následné rozdíly ve věku jsou demotivující. Sociálně-kulturní profil je také závažný problém, se kterým se romští rodiče setkávají co se týče záležitostí školy. Rodiče často nemají o školu zájem. Domácí prostředí není velmi stimulující. V rodině nebo ve skupině sobě rovných vrstevníků často nejsou žádné dobré příklady. Rozdíly v hodnotách jsou obrovské. Romové mají skupinovou kulturu, která se střetává s naší individuální kulturou a s naším individualistickým vzdělávacím systémem. Sourozenci jsou někdy zásadní pro dobrý příklad pro ostatní děti. Mají také praktickou funkci: sourozenci by mohli být zapojeni jako tlumočníci. U dívek by tato situace mohla být nevýhodou. Dívky jsou možná někdy nuceny zůstat doma a starat se o mladší sourozence. ESL se projevuje záškoláctvím, vyloučením, problémy s učením, nedostatkem motivace, sociálními problémy - vysokým stupněm chudoby, nedostatkem hygieny, špatnými podmínkami bydlení, nedostatkem podpory školy a špatnou orientací. V Belgii neexistuje oficiální statistika o ESL Romů. Vzhledem k tomu, že Romové jsou etnická skupina a ne národnost, nejsou registrovaní. Odhadujeme počet Romů v Antwerpách na základě zkušenosti a "neformálních" registrací. Formální etnická registrace je však v Belgii kontroverzní praxe. Záležitosti pohlaví Zvykem romské komunity, který může být na překážku vzdělání dětí, jsou předčasná manželství a zakládání rodiny a rození dětí. Přechod ze základního na středoškolské vzdělání je často problematický, protože naráží na pubertu, kdy jsou romské děti považovány za dospělé, a očekává se, že založí rodinu. Romské dívky mohou opouštět školu v tomto věku, protože se začínají připravovat na manželství. Romské dívky jsou někdy ponechány doma, aby se staraly o mladší sourozence. Očekávání vůči dívkám se také liší od očekávání vůči chlapcům: Dívky a ženy by podle očekávání se měly stát matkami a zůstat v domácnosti. Nepředpokládá se, že by pracovaly. Jejich hodnota se měří jejich vlastnostmi jako matky, manželky, snachy, ne podle jejich vzdělání nebo kariéry. Legislativní rámec, skutečné podmínky Romové mají stejná práva a povinností jako jakákoliv jiná komunita v Antwerpách. V Antwerpách žije 176 různých národností. U všech se předpokládá, že získají vzdělání, které je povinností od 6 do 18 let. Vzhledem k tak rozmanitému obyvatelstvu jsou Romové pouze jednou z mnoha národností. Nejsou předmětem žádného zvláštního zákona. Jejich školní vzdělání je paralelní se školním vzděláním jakéhokoliv jiného obyvatele v Antwerpách. Romové vyčnívají z důvodu značného množství záškoláctví, chudoby a mnoha dalších problémů, které byly popsány. To znamená, že potřebují zvláštní pozornost, a romští mediátoři hrají v této oblasti významnou roli. Osvědčené příklady z praxe Mnoho osvědčených zkušeností se vyvinulo z práce s rodiči zaměřené na lepší vzdělání Romů. Například: − Organizace informačních sezení zaměřených na Romskou populaci. Setkání byla organizována na téma "důležitost školního vzdělání - a "volnočasové činnosti pro děti". Setkání byla zorganizována v srbochorvatštině, albánštině a romském jazyce. − Naše organizace zaměstnává 4 romské mediátory. Zajišťují zásadní spojení mezi školami a Romskými rodinami. Romští mediátoři jsou nejúspěšnější osvědčenou praxí při práci s romskými rodiči. 4
Na národní úrovni ve "Federálním akčním plánu začleňování Romů", je toto jedna realizovaná politika/strategie z plánovaných akcí, která povzbuzuje zapojení rodičů do školního prospěchu jejich dětí. Plán zmiňuje tento cíl, nevysvětluje však jak tohoto cíle dosáhnout.2 Středisko pro integraci v Antwerpách poskytuje školicí setkání pro školy (učitele, ředitele, mediátory) na téma komunikace s romskými rodiči. Jedná se o krátký školicí program trvající 3 hodiny, který se zaměřuje na poskytování informací o Romech a jejich kultuře, a nabízí účastníkům nové nástroje při řešení problémů způsobených účastí Romů v jejich organizaci. Školy investují do školení pouze omezené množství času. Je velmi ucelené, díky čemuž je přístupné pro mnoho lidí. Školicí program poskytuje nové náhledy a nové nástroje pro řešení problémů. Lidé, kteří navštěvují toto školicí sezení, odcházejí domů s novým přístupem a upraveným názorem. Školicí setkání jsou vedena jako pokud možno maximálně přístupná a nízkoprofilová. Interakce a účast účastníků je důležitou částí školicího programu. Tyto aktivity se ukázaly jako vysoce úspěšné, s velmi pozitivní zpětnou vazbou. Vytvořila se síť partnerské práce. Byla zavedena síť učitelů ve spolupráci se Školským odborem města. Konají se zde následující aktivity: − byla vytvořena síť učitelů, ředitelů a dalších vzdělávacích aktérů − síť je přístupná pro všechny učitele, ředitele a vzdělávací asistenty, kteří pracují s romskými žáky − síť je vedena odborníkem na romské záležitosti − pomocí metodiky Intervize (metoda učení se od vrstevníků ve skupině sobě rovných vedených předsedou, zaměřující se na zlepšení osobního fungování pracovníků a na zlepšování školního prostředí a vzdělávacího systému) jsou řešeny problémy při jednání s romskými žáky − poslední 2 roky byly organizovány obecné konference na téma Romové a vzdělání, s roční mírou účasti přes 100 účastníků − síť zve externí odborníky na různá témata − síť zve zástupce různých sociálních organizací, aby přišli a prezentovali své služby − rozvoj sítě podpůrných služeb a organizací cílený na pomoc učitelům a školám při práci se zranitelnou romskou komunitou v chudých životních podmínkách. Tyto politiky jsou financovány několika programy financování. 4 mediátoři jsou financováni belgickou federální vládou, jako součást Akčního plánu pro integraci Romů. Natasja Naegels, která je odpovědná za školicí semináře, je placená v rámci pevného úvazku ve Středisku pro integraci v Antwerpách. Manažer pro romské projekty je placen v rámci obecného financování střediska vlámským ministrem vnitřních věcí. 2. Federální akční plán, běžící od roku 2012, je plán, který měl být vypracován každým členským státem EU, se zaměřením na začleňování Romů.
5
Město Stockholm Rosario Alí Taikon – manažer pro romské projekty, ONG Sensus Stockholm Životní podmínky romských rodin ve Stockholmu Ve Švédsku žije 50 000 až 100 000 Romů. Všechna čísla o přesném počtu Romské populace v zemi jsou přibližná, protože neexistuje statistika na základě etnické registrace. Nejvíce Romů žije ve Stockholmu a Malmö. Největší část Romů v Malmö představují přistěhovalci, kteří se liší od Stockholmu, kde jsou Romové většinou Švédové. Romové žijí v oblasti zvané ghetto. V porovnání s jinými zeměmi mají tyto oblasti relativně vysokou úroveň. Jsou vybaveny vodou a elektrickou energií, ale zůstávají izolovány. Je zde velká koncentrace přistěhovalců. Lidé zde žijí v bytech a dobrá infrastruktura zajišťuje přístup do nemocnic, škol, knihoven a obchodů. Tento Stockholmský městský obvod s romským obyvatelstvem se jmenuje Rynkeby. Zapojení rodičů do procesu školy Úroveň vzdělání romských rodičů je všeobecně velmi nízká. Je proto přirozené, že se tolik nezapojují do školního procesu nebo mimoškolních aktivit svých dětí. V minulosti bylo zapojení rodičů do procesu školy velmi špatné. Rodiče se v minulosti například velmi zřídka scházeli s učiteli, aby si s nimi pohovořili o školním prospěchu svých dětí. Byl poté zaveden systém romských mediátorů, kteří pomáhají rodičům pochopit školní systém. Mediátoři hrají důležitou a velmi pozitivní roli v dobrém vedení dětí ve škole. Ve Stockholmu existuje také povolání asistenta učitele nebo učitele v mateřském jazyce, který vytváří spojení mezi romskou komunitou a školou. Romské děti jsou někdy diskriminovány jejich spolužáky. To děti odrazuje chodit do školy každý den. Kromě toho rodiče nechápou důležitost navštěvování školy, často z toho mají strach, protože oni sami nemají dobré školní vzdělání, takže nenutí své děti chodit do školy. Dalším aspektem zapojování rodičů do vzdělání dětí je učení romského jazyka, romské hudby a tance. Mimoškolní aktivity V oblasti Rynkeby, kde žijí ve Stockholmu Romové, jsou nabízeny speciální mimoškolní aktivity nejen pro romské děti, ale pro všechny děti z přistěhovaleckého prostředí. Některé z těchto aktivit jsou práce s domácími úkoly nebo akce, které jsou součástí krátkodobých projektů. Celý tento proces je organizován několika neziskovými organizacemi ve spolupráci s Magistrátem Stockholmu. Problémy, se kterými se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí Hlavní problémy, se kterými se střetávají romští rodiče každý den ohledně školy, je nedostatek prostoru, který věnují učitelé rodičům. Pan Taikon konstatuje, že toto považuje za druh formální diskriminace. Švédský vzdělávací systém vychází ze švédského kulturního prostředí, které znesnadňuje interakci romských rodičů nebo rodin s přistěhovaleckým původem. Dalším každodenním problémem je silný odpor rodičů vůči škole, protože před 30 lety učitelé otevřeně diskriminovali romské studenty. ESL se projevuje záškoláctvím, problémy s učením, nedostatkem motivace, špatnou orientací a diskriminací. Neexistují žádné fyzické obtíže bránící přístupu do školy jako instituce, ale romské děti potřebují někdy 6
podporu navíc a motivaci proto, aby překročili práh dveří školy. Ve Stockholmu neexistuje síť partnerské spolupráce v oblasti záležitostí vzdělání Romů, ale partneři se kterými by mohlo být dobré spolupracovat v těchto záležitostech, jsou všechno romští organizátoři v zemi, obcích, Národním školském úřadě a romští učitelé.
Záležitosti pohlaví Mnoho dívek opouští škol předčasně a brzy se vdává. Mnoho chlapců opouští školu a začíná brzy pracovat. Pokud jsou v rodině lépe vzdělaní sourozenci, mohou pomoci svým sestrám a bratrům ve školním procesu. Průměrný věk opouštění školy v Romské komunitě je kolem 16 let a není běžné, že by Romové pokračovali ve studiu na univerzitě. Romové mají ve Švédsku statut národní menšiny, což znamená, že mají speciální práva vyplývající z jazyka, kultury a vzdělání. Jako národní menšina mohou Romové využívat finanční prostředky z projektů demonstrujících jejich kulturu, integraci, literaturu atd. Co se týče vzdělání, romští studenti by mohli mít speciálního pracovníka ve škole, který mluví jejich rodným jazyk. Bohužel mají Romové dokonce speciální práva, toto často škola nerespektuje, protože některé školy si to nemohou dovolit. Legislativní rámec, skutečné podmínky Neexistuje přímo diskriminační legislativa, ale způsob, jakým jsou realizovány určité zákony, nasvědčuje o určitých diskriminačních aspektech. Chce-li Rom požádat o práci, často existuje tolik kritérií pro danou profesní pozici co se týče úrovně vzdělání a profesionálních zkušeností, že se Romové ani nesnaží svou žádost poslat. Pan Rosario poukazuje na další diskriminační aspekt. Plat romských mediátorů je nižší než plat jiných osob, které vykonávají naprosto stejnou práci – asistence během konferencí atd. Rovnost pohlaví je zásadní záležitostí ve švédské společnosti. "Žena a muž by měli být placeni stejně ve stejné pracovní pozici. Pokud ale hovoříme o etnické rovnosti, neprojevují Švédové k této otázce stejnou citlivost."
7
8
Město Gijón Adriana Ene – Mediátor mezi kulturami, Accem Gijón Marisa Martinez Gonzalez – Místní zástupce, Accem Gijón Životní podmínky romských rodin v Gijónu Většina romských rodin v Gijónu žije v centrálních čtvrtích města. Tyto oblasti jsou snadno dostupné, s cenově dostupnými nájmy ve starších budovách. Školní sdružení nabízejí řadu mimoškolních aktivit: různé druhy sportů, kulturní aktivity, podporu vzdělání a jazykové kurzy. Mnoho aktivit je organizováno v létě pro budování rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem. Romové se do těchto aktivit zapojují, pokud se účastní mnoho lidí ze stejné rodiny. Co se týče situace v Antwerpách a ve Stockholmu, zapojení rodičů do života školy je nízké z důvodu nedostatku modelů dobrého vzdělání rodičů a špatné úrovně znalosti španělštiny. Zapojení rodičů do procesu školy Romští rodiče jsou často nevzdělaní a negramotní, což ztěžuje dětem přístup k bezplatným městským zdrojům nabízeným různými organizacemi. Hlavním problémem, kterému čelí romští rodiče, jsou ekonomické zdroje rodiny a jazyková bariéra. Všeobecně účast rodičů v sociálním životě je nízká, ale zásadní roli hrají neziskové organizace s konkrétními programy cílenými na romskou komunitu a snaží se podporovat a podněcovat aktivnější účast. Sourozenci jsou zapojování do školního procesu, protože romské rodiny mají často mnoho dětí. Bratři chodí spolu do stejné školy a pomáhají si navzájem s domácími úkoly. Sestry jsou často odpovědné za péči o menší děti. Problémy, se kterými se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí U této populace nejsou žádné konkrétní problémy v přístupu ke vzdělávacímu systému, protože děti jsou v Gijónu přijímány do nejbližší školy podle místa zaregistrovaného bydliště. Pro lepší přijetí standardů existujících ve vzdělávacím systému však město potřebuje programy pro sociální začleňování, kde je velmi důležitá role mediace a sociálního vzdělávání. Existují určité národní politiky, zaměřené na omezování opuštění školy v rámci této skupiny. Jsou to například programy, které propagují zapojení žen do pracovního trhu. ESL se projevuje nepravidelnou docházkou do školy a nedostatkem znalostí španělštiny. Síť partnerské spolupráce v této záležitosti je Městská nadace odpovědná za sociální služby, mediátory, pracovníky Accem, školy, zdravotní střediska a asociace. Nadace Accem zahájila spolupráci s Městskými sociálními službami Gijonu v roce 2005 v rámci výzkumné a diagnostické skupiny v romské problematice. Byla provedena studie s mediátory, pracovníky v oblasti vzdělávání, kteří dobře znají romský jazyk, zvyky, návyky a kulturní kodexy. Skvělé by bylo zapojení do této sítě romského vzdělávacího poradenství a školního centra, které mají, nebo mohou mít studenty této skupiny. Podporu v Gijónu poskytuje program Accem Intervention, komunitní partner, spolu s etnickou menšinovou skupinou Východní Evropa a
9
dále přistěhovalci se speciálními problémy. Pro ESL Romů v Gijónu neexistuje oficiální statistika. Určitá statistika publikovaná v www.odina.info ukazuje, že negramotnost žen je vyšší než u mužů. ESL se projevuje záškoláctvím, vyloučením, problémy s učením, nedostatkem motivace, sociálními problémy a špatnou orientací. Legislativní rámec, skutečné podmínky Z hlediska legislativy jsou zákony ve Španělsku týkající se vzdělání stejné pro všechny. Školní docházka je povinná pro všechny děti od 6 do 16 let. Instituce dohlíží na ochranu nezletilých a na to, aby byl prosazován zákon s podporou svazů a nevládních neziskových organizací. Osvědčené příklady z praxe Osvědčenými dobrými zkušenostmi v rodičovské péči při prevenci ESL v Romské komunitě je role vzdělávacího systému a sociálních služeb v Gijónu napomáhající tomu, aby tato skupina nebyla zanedbávána. Město propaguje osvědčené zkušenosti při prevenci záškoláctví ve státní základní škole s významným množstvím romské populace přicházející z Rumunska. Tento projekt běží v základní škole, kde je 25% studentů z přistěhovaleckou historií, 43% zahraničních studentů jsou rumunské národnosti. Projekt zahrnoval žáky ve věku 3-12 let a jejich rodiny. Jedná se rozsáhlý program zaměřený na spolužití a sbližování kultur. Základní myšlenkou je, že společná odpovědnost sdílená mezi rodinami a školou zlepšuje prospěch dětí ve škole a zamezuje předčasnému ukončení školní docházky. Projekt láká méně zapojené rodiny do školy prostřednictvím sdílení jejich volnočasových a kulturních aktivit. Dalším cílem je udržovat romskou identitu a podporovat začlenění všech studentů. Jedná se o intervence komunity do teritoria (účast školy, rodičovských sdružení, společenských subjektů pracujících s menšinami, Rumunským velvyslanectvím, místními a regionálními orgány). Charakteristikou programu je flexibilnější docházka, ovládání jazyka a kompenzační vzdělávací projekt, projekt vedení rodinného vzdělávání realizovaný Sociálními službami na podporu rodičů při výchově jejich dětí.
10
Město Sofie Irena Dimitrova – Ředitelka, Ředitelství prevence, integrace, sportu a turistického ruchu, Město Sofie Dimitar Dimitrov – ředitel programu "Roma", Institut otevřené společnosti – Sofie Životní podmínky romských rodin v Sofii Romské rodiny žijí hlavně v městském obvodě Fakulteta, největším romském obvodě v Sofii, ale také v Hristo Botev a Filipovtsi. Přístup k veřejným službám je omezený, z důvodu špatné infrastruktury. V této čtvrti mají Romové přístup k elektrické energii a pitné vodě. Ve Fakulteta je skutečný problém s legislativou u budov, které lidé obývají. V tomto obvodě, kde žije 15 000 Romů, chodí děti obecně do 75 základních škol, které jsou segregované. Děti tak chodí do školy až do 7. třídy a pak školu opouštějí. Obecně je úroveň škol v romských obvodech velmi nízká a není zde přímá doprava do jiných škol s multikulturním prostředím. Irena Dimitrova dodává, že za poslední dva roky došlo k určitým zlepšením ve Fakulteta: nová sociální centra, sběr odpadu, lepší infrastruktura a hygienické podmínky. Ilegální stavba velkého množství domů ztěžuje intervenci města. Zapojení romských rodičů do vzdělání jejich dětí Dimitar Dimitrov se domnívá, že tvrzení, že Romové nevidí hodnotu vzdělání, je mýtus. Tento mýtus vznikl v Bulharsku během posledních 15 let. Hlavním důvodem je sociálně-ekonomická situace komunity, která je vylučuje z politického, ekonomického a občanského života země. To vedlo ke stigmatizaci Romů. Stali se "hlavním důvodem mnoha problémů v bulharské společnosti." Dalším uměle vytvořeným mýtem je to, že Romové jsou líní, nechtějí posílat své děti do školy a chtějí pouze využívat výhody vyplývající ze sociálních služeb státu. Pravda je, že před demokratickými změnami v Bulharsku tyto problémy neexistovaly. Před rokem 1989 chodil každý do školy a měl práci. Po pádu Berlínské zdi byla většina bulharských továren privatizována a zavřena. Za této ekonomické krize byli Romové první propuštění a první, kdo upadl do velké chudoby. Měsíční příjem romské rodiny v Bulharsku je dnes pod hranicí chudoby (méně než 300 BGN za měsíc). Pokud někdo nedokáže uspokojit své základní potřeby, aby mohl existovat, vzdělání není prioritou. Kromě toho se romští rodiče příliš nezapojují do vzdělání svých dětí, protože oni sami nemají dostatečnou úroveň vzdělání. Problémy, se kterými se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí Podle D. Dimitrova je sociálně-ekonomická situace hlavním důvodem pro opouštění školy romskými dětmi. Škola je pro romské rodiče studená a distancovaná instituce. Rodiče jsou často kontaktováni v okamžiku, kdy nastane problém s dítětem, nikdy ne z důvodu pochvaly. Prospěch studentů v segregovaných školách je nižší díky nižší úrovni těchto škol. Romské děti nemluví
11
vždy bulharsky. Učitelé nejsou dostatečně připraveni pro práci s touto skupinou.
Kredit: Valya Ivanova
Mimoškolní činnosti Každá škola nabízí mimoškolní aktivity: sporty, cizí jazyk (bulharský jazyk pro Romy), hudbu, tanec atd. Výběr je nejhorší v segregovaných školách. Aby tedy mohlo dítě využívat mimoškolní aktivity, musí být zapsáno do školy umístěné mimo romský obvod, což není běžnou praxí. D. Dimitrov vysvětluje, že v krátkodobých projektech existují speciální aktivity pro Romy. Jediným problémem je, že tyto praxe nejsou udržitelné. Radostina Mihaylova je romskou mediátorkou. Zdůrazňuje, že mimoškolní aktivity rozvíjejí často individuální schopnosti a vytvářejí větší zájem o školu. ESL se projevuje záškoláctvím díky nepříliš přátelskému školnímu prostředí a nedostatku dobře připravených profesionálů pro práci s romskou komunitou. Diskriminace je významným důvodem pro nedostatek motivace Romů navštěvovat školu. Není k dispozici žádná oficiální statistika o opouštění školy Romy v Bulharsku, protože neexistuje žádná statistika ohledně etnik. Záležitosti pohlaví Existují skupiny Romů, kteří jsou konzervativní a vyznávají romskou kulturu. V tomto případě se dívky brzy vdávají a mají děti, což zastavuje jejich vzdělávací proces. Nejedná se však o většinu Romů, kteří dodržují tento zvyk. Osvědčené zkušenosti Institut otevřené společnosti – Sofie nabízí stipendijní programy. Romští studenti v celé zemi, kteří mají zájem o studium medicíny, mohou využívat granty. Evidujeme vysokou poptávku: 600 žádostí o 200 stipendií. Kritéria: prospěch, motivace, profesionální profil. Stipendium pokryje poplatky za univerzitu a náklady na bydlení na 1 rok. Program začal v roce 2010 se 30 osobami. Dnes je do programu zapojeno již 120 příjemců. Magistrát Sofie má pilotní model pro sociální začleňování romských dětí do vzdělávacích institucí budováním způsobilostí a „nabalovacích“ aktivit. "Škola začleňování" je název projektu, jehož cílem je dosáhnout velkého počtu dětí zapsaných do předškolních zařízení pro romské děti, rozvíjející současně podmínky pro adaptaci a dovednosti pro život a studium v multikulturním prostředí. Pro realizaci tohoto projektu se město rozhodlo zlepšit dopravní spojení obvodu Fakulteta s ostatními částmi města. Magistrát města Sofie zajišťuje denní přepravu romských dětí z obvodu "Fakulteta" do 5 škol, kde tento projekt běží. Největší výzvou v projektu je získat důvěru romských rodičů, kteří žijí v těsné komunitě a motivovat je k tomu,
12
aby se stali aktivními účastníky ve školním životě. Určité způsoby aby tyto výzvy přinesly výsledek, je spolupráce se sofijským Městským centrem pro děti. Centrum využívá metody formálního a neformálního vzdělání, učí a pomáhá rodičům jak pochopit a komunikovat s jejich dětmi za pomoci romských školních mediátorů. Do projektu je zapojeno 5 romských mediátorů. Jejich rolí je nejen v doprovázet dětí v autobusu a zůstat s nimi celý den ve škole, ale také vytvářet spojovací článek s rodiči, kteří nemají dostatek důvěry v systém vzdělání. Mediátoři využívají pedagogické školicí semináře, s cílem umožňovat a zprostředkovávat komunikaci mezi romskou komunitou a vzdělávacími institucemi. Projekt "Škola začleňování" zahrnuje průvodce pro rodiče obsahující informace o postupech pro zápis do školy, školním řádu, pracovnících, tradicích, požadavcích, ale také rady jak komunikovat s jejich dětmi. Jsou zde informace o aktivitách veřejných a soukromých center poskytující služby, neformálním a mimoškolním vzdělání, sportovních kroužcích a centrech, které nabízejí sportovní učební tréninkové programy a výuku bezplatně a propagaci škol, které realizují aktivity v multikulturním prostředí. Todor Chobanov, náměstek starosty pro kulturu, školství a sport v Sofii, zdůrazňuje další osvědčené zkušenosti – letní školy. Rodiče a děti se zapojují každé léto a zabývají se odstraňováním problémů s učením. Pořádají se hodiny matematiky, literatury, historie atd., obecně nejužitečnější jsou další hodiny kurzů bulharského jazyka. Irena Dimitrova dodává, že před dvěma lety byl přijat nový zákon, který vyžaduje účast každého dítěte zapsaného do školy. V případě neomluvené absence je rodině zastaveno vyplácení sociálních dávek. Romové dnes vnímají vzdělání jako příležitost uspět a možnost lepšího začlenění do společnosti.
13
Město Ústí nad Labem Jiří Starý – koordinátor vzdělávacích aktivit, NGO Lidé v tísni (PIN) Jan Husák – koordinátor pro integraci, Statutární město Ústí nad Labem Životní podmínky romských rodin v Ústí nad Labem Romské rodiny žijí převážně v části města zvané Předlice, Krásné Březno, Neštěmice, Mojžíř a Střekov. Tyto oblasti mají několik společných charakteristik: vysokou nezaměstnanost, nízkou úroveň vzdělání, nedostatečné podmínky bydlení, předlužení rodin, zvýšenou úroveň sociálních patologií (zločinnost, závislost na alkoholu, drogy). Podle Jiřího Starého je odtud omezený přístup ke službám jako jsou obchody, lékárny, školky. Zapojení romských rodičů do vzdělání jejich dětí Zapojování není v podstatě dobrovolné, ale pouze pokud rodiče něco dostanou výměnou, např. služby od neziskových organizací. Velké procento rodičů dětí, které často opouštějí sekundární úroveň vzdělání, dosáhlo nízké úrovně vzdělání (často absolvovali pouze základní školu). Předávání informací a znalostí nemůže být v tomto případě dobré, protože rodiče nemají dostatečné zkušenosti. Mnoho rodičů neví, jak připravit vhodné prostředí pro čas na dělání domácích úkolů pro své dítě, protože sami něco podobného nikdy nezažili. Komunikace s učiteli je na základě povinných akcí. Romské rodiny žijící v sociálně vyloučených lokalitách mají velmi omezený sociální život. Zřídkakdy opouštějí oblast, ve které bydlí. Lidé mají pevná pouta výhradně ke svým rodinám a nejbližšímu okolí. Nevytvářejí širší sociální síť a normálně nenavštěvují veřejné kulturní akce. Rodiče nemají mnoho možností vytvářet nová sociální spojení a sítě. Lidé se setkávají výhradně s těmi, kteří mají stejný sociální statut jako oni sami. Mimoškolní činnosti V oblasti Předlic je dostupnost služeb zdaleka nejhorší z celého města a je zde tedy velmi nízká občanská vybavenost, nabídka mimoškolních aktivit zde proto není příliš bohatá. Základní škola umožňuje svým studentům zapojit se do celé řady mimoškolních aktivit. Má také sportovní hřiště, které poskytuje veřejnosti, není to však zadarmo. Lidé v tísni provozuje klub pro mladé lidi starší 15 let, který je otevřen většinu týdne. V rámci činností klubu se zde konají vzdělávací i volnočasové aktivity. Mezi vzdělávacími aktivitami jsou zahrnuty různé přednášky a semináře. V městském obvodu Neštěmice je pět základních škol, jedna základní škola pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dvě střední školy, obě z nich mají učňovské obory a možnosti studia s maturitou. Jsou zde také dva nízkoprahové kluby. Jeden vede YMCA3 a druhý Lidé v tísni. Nízkoprahový klub vedený organizací Lidé v tísni je otevřen čtyři dny v týdnu a navštěvují jej děti ve věku od 6 do 15 let. První hodiny jsou pro přípravu do školy a psaní domácích úkolů. Pracovníci připravují různé rukodělné workshopy, filmový klub, sportovní aktivity, atd. Dobrovolníci jsou také zapojeni do přípravy a realizace aktivit. 3. Křesťanské sdružení mladých mužů: Křesťanské hnutí mladých je zastoupeno ve 124 zemích. YMCA pracuje v mnoha oblastech: sport, mládežnické hostely, hostely pro mladé dělníky, školicí semináře, zábava ...
14
Problémy, se kterými se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí Mnoho romských rodin žije v podmínkách bydlení nedostatečné kvality. Rodiny si často pronajímají byty na pevně stanovenou dobu. V malých bytech žijí často velké rodiny. To je také důvod, proč rodiče nejsou schopni poskytnout dítěti adekvátní klidné prostředí pro kvalitní práci po škole. Špatné podmínky bydlení jsou důvodem, proč jsou děti často nemocné a nechodí do školy. Romské rodiny mají odlišné pedagogické a vzdělávací zvyky. Běžným jevem je, že rodiče jsou někdy nuceni nechávat své starší děti doma, aby se starali o jejich mladší sourozence. Jan Husák dodává, že zde existuje i jazykový problém. Pro rodiče je obtížné komunikovat s učiteli. V romských rodinách jsou nejstarší sourozenci zapojováni do péče o mladší děti. Sourozenci se navzájem doprovázejí do školy, vyzvedávají ze školy a po škole nebo po různých organizovaných volnočasových aktivitách. Starší sourozenci pomáhají mladším s domácími úkoly. Dalším problémem je přístup do školy. Romští studenti jsou nuceni používat městskou hromadnou dopravu. Mnoho z těchto dětí má dluh u dopravního podniku města, protože si nemohou dovolit platit lístek a jezdí do školy bez platné cestovní legitimace. ESL se projevuje: záškoláctvím, nedostatkem motivace a sociálními problémy. Rodiny jsou často závislé na sociální péči a žijí na úrovni životního minima a nejsou schopny poskytovat dítěti vhodné materiální vybavení (učebnice, pracovní sešity, pomůcky pro praktickou výuku, atd.). V České republice neexistuje samostatná statistika, která by monitorovala ESL romských dětí. Školy nemají žádnou kategorie, do kterých by mohli být studenti rozděleni podle nějaké charakteristiky (kromě pohlaví). Záležitosti pohlaví Pohlaví může hrát v ESL důležitější roli. Nejzranitelnější jsou dívky, které mohou otěhotnět. Tyto dívky přerušují studium a velmi malé procento se chce znovu zapojit do vzdělávacího procesu. Chlapci si musí vybrat mezi vzděláním a zaměstnáním, což obvykle není legální práce. Legislativní rámec, skutečné podmínky V České republice neexistuje žádný speciální zákon nebo legislativní standard, který by zajišťoval jakékoliv menšině odlišná práva než má většina. Z legislativního hlediska má každý občan právo na to, co by měla zajišťovat Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavy České republiky. Jan Husák zdůrazňuje, že existují stipendia nebo granty, jejichž cílem je zamezovat segregaci Romů a podporovat jejich začleňování. Osvědčené příklady z praxe Člověk v tísni realizuje zapojování rodičů jako základní podmínku celkové spolupráce. Tato nezisková organizace má tři služby, kde je požadována účast rodičů. "Podpora vzdělání" (individuální výchova), "Klub pro matky", ke kterému je těsně vázán "Klub pro předškolní děti". Třetí aktivitou je zapojení rodičů do stipendijního programu. Dobrý prospěch, nízká absence a nízké dosažené vzdělání rodičů jsou podmínky pro účast na programu. Stipendium je proto motivací nejen pro studenta, ale také pro rodiče, kteří musí věnovat větší pozornost sledování prospěchu a školní docházce svého dítěte. Tato skutečnost je nutí k aktivní účasti na akcích školy (např. pravidelná účast na schůzkách s rodiči). V ČR jsou k dispozici národní politiky povzbuzující zapojení rodičů do školního prospěchu jejich dětí. Jednou z nich je stipendium poskytované Ministerstvem školství. V takovém případě je příjemcem peněz škola místo studenta. Poté kryje škola náklady na studium. Několik soukromých nadací také poskytuje stipendia, cílovou skupinou však nejsou pouze romští studenti, ale studenti, jejichž rodiny žijí na úrovni životního minima a jsou závislí na sociálních dávkách.
15
Město Nantes Vanessa Bernard – Právník CIMADE Sdružení Bretagne & Pays de la Loire Fanny Caron-Bordeianu – Mediátorka v oblasti zdraví, NGO Lékaři světa, Nantes Marie-Christine Delaunay-Felix – Ředitelka, Služeb úspěchu ve vzdělání, Nantes Životní podmínky omských rodin v Nantes Na území města Nantes se nachází kolem 1200 Romů. V oblasti rozlišujeme tři typy životních podmínek romských rodin: • rodiny žijící v karavanech umístěných v ilegální neobydlené krajině bez vody a elektrické energie • rodiny žijící na pronajaté půdě udělené městem Nantes • rodiny žijící v sociálních bytech Zapojení romských rodičů do vzdělání jejich dětí Podle životních podmínek se liší zapojení romských rodičů do školního života jejich dětí. Romští rodiče žijící na ilegálních místech se nezúčastňují školního procesu, protože mají jiné existenční priority. Ti, kteří žijí v sociálních bytech, se mnohem více zapojují do vzdělávacího procesu dětí. Setkávají se s učiteli téměř každý den a vztahy jsou všeobecně dobré. Zapojení sourozenců: Nejstarší sourozenec obvykle pomáhá nejmladšímu, protože rodiče často nemluví, nebo neumí číst francouzsky, nebo sami do školy nechodili. Někdy děti překládají poznámky nebo rozhovor během schůzky. Je to pro ně velká odpovědnost, protože brzy dospívají a zaujímají místo dospělých. Mimoškolní činnosti Stejně jako ostatní děti v Nantes mají i Romové přístup ke všem druhům aktivit: kulturní uvědomění, sporty, metodická podpora. Děti žijící v legálních sociálních bytech by mohly využívat této nabídky. Ti, kteří žijí v neobývané krajině mimo město, nemají přístup k mimoškolním aktivitám. Problémy, se kterými se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí Podle Marilyne Nourrisson, místní koordinátorky programu úspěchu ve vzdělání města Nantes, je pro romské rodiče obtížné dodržovat pravidla francouzského vzdělání. Potřebují podporu / doprovod, aby pochopili, proč děti patří do školy každý den. Hlavní problémy, se kterými se střetávají romští rodiče, jsou vyloučení, nedostatek čistého oblečení, jídla, děti jsou často nemocné z důvodu špatných životních podmínek, zejména v zimě. Špatná znalost francouzštiny se rychle stává překážkou v komunikaci s učiteli, nebo při pomoci s domácími úkoly. Model dospělého nepovzbuzuje vzdělání (řemesla, ruční práce). Někteří romští rodiče nezískali v Rumunsku vzdělání, nemají žádné návyky, aby bylo možné kontaktovat instituce. Dalším závažným problémem je geografická izolace Romů žijících v divočině. Záležitosti pohlaví Zhruba kolem 12-13 let začíná být školní výchova velmi komplikovaná, protože vyvstává kulturní aspekt a 13-leté dívky nebo chlapci jsou považováni za dospělé, takže se musí vdát/oženit. A
16
najednou je 13. rok často věkem, kdy Romové předčasně ukončují školní docházku. V Romské komunitě je sociální statut dosahován tím, že má jedinec dítě. Pro Romy je proto velmi důležité vdát se a mít dítě. Jsou však také rodiny, které povzbuzují své děti, aby pokračovaly ve vzdělání. Nová generace chce po svých dětech, aby uměly číst a psát. ESL se projevuje: záškoláctvím, nedostatkem motivace, problémy s učením. Legislativní rámec, skutečné podmínky Ve Francii mohou všechny děti, ať již Francouzi nebo cizinci, chodit do školy. Vzdělání je povinné od 6 do 16 let. Legislativní rámec nestigmatizuje romské děti. Osvědčené příklady z praxe Chaptal je skupina sociálních pracovníků řízených Generální radou, jejíž cílem je zajistit lékařskou a vzdělávací podporu pro Romy v Nantes. Další osvědčenou zkušeností je Program úspěchu ve vzdělání města. Každý rok pracují kluby „Coup de pouce", do kterých se může zapojit každé dítě mající problémy ve škole. Studenti zůstávají v klubu po vyučování a pracují na svých domácích úkolech, čtou, píšou a hrají si. Tyto hodiny vede speciální animátor. Program národního vzdělání « Otevřená škola pro rodiče » je příležitost pro všechny rodiče, aby se učili francouzsky a lépe se seznámili s francouzským vzdělávacím systémem. Další osvědčenou praxí jsou akce obyvatelů ze sousedství v blízkosti romských táborů. Často vytvoří skupiny pomáhající Romům. Tato malá sdružení sousedství často pomáhají dětem s domácími úkoly v "divočině" nebo s jinými činnostmi. Často dítě vyučuje francouzštinu rodiče.
17
Město Tallinn Reet Nõmmoja — Vedoucí odborník, Jednotka mimoškolních aktivit, Mezinárodní projekty, Školský odbor města Talin V Estonsku neexistují konkrétní romské programy státní politiky v oblasti vzdělání. Důvodem je malé množství Romů v zemi, na druhé straně ale nemáme žádná specifická opatření a politiku pro etnické skupiny. Na úrovni základní a střední školy schválila vláda Plán vývoje pro obecný vzdělávací systém 2007-2013. Některé cíle a aktivity v tomto plánu jsou zaměřené přímo na podporu všech žáků v procesu učení podle individuálních potřeb. Ve vzdělávací legislativě jsou zahrnuta další konkrétní podpůrná opatření zaměřená na žáky, jejichž mateřský jazyk se liší od národního jazyka: například, další kurzy estonského jazyka, možnost učit se estonštinu jako druhý jazyk, možnost učit se mateřský jazyk. V Estonsku neexistuje oficiální statistika o ESL Romů. Podle sčítání lidu v roce 2011 se jako Romové definovalo 633 občanů. Z nich je 582 registrovaných jako občanů Estonska, 17 Romů žije zaregistrovaných v bydlišti a 25 estonských Romů žije v zahraničí. Romská populace se koncentruje v malých osadách a malých městech. Největší Romská komunita byla v roce 2011 v jižním Estonsku (185 Romů), severním Estonsku (92 Romů), západním Estonsku (69 Romů). Na estonských ostrovech nejsou Romové registrováni. Nejpočetnější komunita žije ve Valga, 90 dospělých a 19 nezletilých. Podle školní databáze je zde 30 žáků v ročnících 1 až 12, kteří označili romštinu za svůj mateřský jazyk. Zapojení rodičů je velmi důležité. Podle zákona o základním vzdělání a vzdělání na gymnáziích jsou rodiče odpovědní za zajištění školní docházky svých dětí. Rodiče jsou zapojeni mnoha způsoby. Podle legislativy musí každý školní rok škola zorganizovat pro každé dítě rozhovor osobního rozvoje, kterého se účastní žák i rodiče. Škola organizuje schůzky s rodiči. Rodiče jsou zastoupeni v každé školní radě. V roce 2010 iniciovalo estonské Ministerstvo školství a výzkumu výzkum, který měl identifikovat problémy a obtíže, se kterými se romští žáci střetávají ve vzdělávacím systému, a zjistit skutečný počet romských studentů. Podle výsledků výzkumu byly činnosti plánovány v roce 2011 a na následující roky. První prioritou je připravit učitele a ostatní pedagogické pracovníky na podporu romských studentů ve školním prostředí. Druhou prioritou bude zapojení rodičů. Pro dosažení tohoto cíle budou popisovány a sdíleny osvědčené příklady z praxe z různých škol a zástupci romské komunity jsou zváni k zapojení do tohoto procesu. Abychom zamezili posílání romských žáků bez hygienických návyků do školy pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, zveme členy poradenských komisí pro dokončení výukového programu. ESL Romů v Estonsku se projevuje problémy s učením a nedostatkem motivace ve školním procesu. Podle estonského Ministerstva školství a výzkumu nejsou problémy v přístupu k systému vzdělání pro tuto populaci, ani rozdíly v jednání v institucích formálního vzdělání, ale odmítání zapisovat romské děti podle nařízení školy. Záležitost pohlaví - v romské komunitě v Pobaltí nehraje předčasné ukončení školní docházky významnou roli. ESL mezi romskými studenty není vyšší než průměr. Problém je, že mnoho romských studentů nekončí povinné školní vzdělání (základní vzdělání).
18
Realizace tohoto průzkumu byla umožněna díky: Natasja Naegels – Manažerka pro Romské projekty, Středisko pro integraci v Antwerpách Pat Kussé – Technický koordinátor projektu Prevent, Antwerpy Rosario Alí Taikon – Manažer pro romské projekty, ONG Sensus Stockholm Anna L Eriksson – Manažerka projektu, Školská správa, Stockholm Cecilia Göransson – Výzkum a Vývoj, Školská správa, Stockholm Adriana Ene – Mediátor mezi kulturami, Accem Gijón Marisa Martinez Gonzalez – Místní koordinátor, Accem Gijón Pilar del Amo – Vedoucí Sociálního odboru, Gijón Enrique Rodrigues – Evropské a mezinárodní záležitosti, Gijón Irena Dimitrova – Ředitelka, Ředitelství prevence, integrace, sportu a turistického ruchu, Sofie Todor Chobanov – Zástupce starosty pro kulturu, vzdělání, sport a prevenci závislostí, Sofie Boryana Taseva – Odborník na mimoškolní aktivity, Sofie Maria Goncheva – Technický koordinátor projektu Prevent, Sofie Dimitar Dimitrov – Ředitel programu "Roma", Institut otevřené společnosti – Sofie Milena Peneva – Ředitelka 88. střední školy "Dimitar Popnikolov" v Sofii Tsveta Brestnichka : Sdružení "Rodiče" Sofie Daniela Mihaylova – Koordinátorka projektu organizace Rovné příležitosti v Sofii Radostina Mihaylova – Dřívější - romská mediátorka na 88. střední škole "Dimitar Popnikolov" Sofie Estonské Ministerstvo školství a výzkumu Reet Nõmmoja – Vedoucí odborník, Jednotka mimoškolních aktivit, Mezinárodní projekty, Školský odbor města Talin Jiří Starý – Koordinátor vzdělávacích aktivit, NGO Lidé v tísni – Ústí nad Labem Jan Husák – Koordinátor pro integraci, Statutární město Ústí nad Labem Tereza Dostálová – vedoucí oddělení strategického rozvoje, Statutární město Ústí nad Labem Vanessa Bernard – právník NGO CIMADE Bretagne & Pays de la Loire Fanny Caron-Bordeianu – Mediátorka v oblasti zdraví, NGO Lékaři světa, Nantes Christophe Grelier: Manažer, Sdružení Une famille, un toit, St. Luce sur Loire Céline Fleuri: má na starosti profesní začleňování, Sdružení Une famille, un toit, St. Luce sur Loire Thierry Chouquet: Ředitel střední školy Salvador Allende, Rezé Frédérque Barbe: Člen sdružení Ame sam, Rezé Nadine Péres: Člen sdružení Ame sam, Rezé Iliana Nastasie – Romský rodič z „Rumunsko žijící v Nantes“ Pascal Roinsard – Učitel francouzského jazyka pro frankofonní studenty, Saint-Herblain Marie-Christine Delauuay-Felix – Ředitelka Služeb úspěchu ve vzdělávání, Nantes Marilyne Nourrisson – Místní koordinátorka programu úspěchu ve vzdělávání, Nantes Maryse Bayeux – Mimoškolní aktivity, Nantes Brigitte Padilla – úředník pro školní mapy a výjimky, Nantes Philippe Rigollier – Mise diskriminace, rovnost, občanství, Nantes Delphine Coat-Prou – Koordinátorka programu úspěchu ve vzdělávání, Nantes Jean-Jacques Derrien – Technický koordinátor projektu Prevent, Nantes Estelle d'Halluin – Profesorka Univerzity v Nantes
19
