ROSTLINNÉ STEROLY V PREVENCI A TERAPII

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ BOTANIKY A EKOLOGIE _____________________________________________________________________

ROSTLINNÉ STEROLY V PREVENCI A TERAPII RIGORÓZNÍ PRÁCE

Hradec Králové, leden 2006

Mgr. Petra Bradáčová

Za všestrannou pomoc a odborné vedení při vzniku této rigorózní práce děkuji především Doc. RNDr. Lubomíru Opletalovi, CSc.

2

OBSAH 1.

ÚVOD

5

2.

CÍL PRÁCE

7

3.

STRUKTURA A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ VLASTNOSTI STEROLŮ

8

3.1.

Struktura sterolů

8

3.1.1. Základní struktury a názvosloví sterolů

8

3.1.2. Volné steroly a stanoly

12

3.1.3. Steroly ve formě esterů a glykosidů

17

3.2.

Fyzikálně-chemické vlastnosti sterolů

19

3.2.1. Vliv tepla

19

4.

VÝSKYT A BIOLOGICKÁ AKTIVITA ROSTLINNÝCH STEROLŮ

20

4.1.

Ergosterol

21

4.2.

Fukosterol

22

4.3.

Stigmasterol

23

4.4.

Sitosterol

25

4.5.

Stanoly

29

4.6.

Rostlinné oleje – bohatý zdroj fytosterolů

29

5.

BIOLOGICKÉ ÚČINKY ROSTLINNÝCH STEROLŮ

33

5.1.

Antikarcinogenní účinky

33

5.2.

Antiflogistické účinky

34

5.3.

Hypocholesterolémické účinky

34

5.4.

Účinky proti benigní hyperplazii prostaty

36

5.5.

Ostatní účinky

37

6.

TOXICITA ROSTLINNÝCH STEROLŮ

39

7.

ANALYTICKÉ ZHODNOCENÍ OBSAHU STEROLŮ

42

8.

TERAPEUTICKÉ POUŢITÍ ROSTLINNÝCH STEROLŮ

45

9.

NUTRACEUTICKÉ POUŢITÍ ROSTLINNÝCH STEROLŮ

49

10.

OSTATNÍ POUŢITÍ

51

11.

SOUHRN

52

12.

LITERARURA

55

3

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK, SYMBOLŮ A POJMŮ [α]D20

specifická optická otáčivost

BSE

bovinní spongioformní encefalopatie, „nemoc šílených krav“

C-24

uhlík v molekule sterolu s pořadovým číslem (označením) 24

C27 sterol

sterol s celkovým počtem atomů uhlíků 27

CAS

registrační číslo látky v chemii (Chemical Abstracts Service registry)

EU

Evropská unie

GC

plynová chromatografie

GC-MS

plynová chromatografie s hmotnostním spektrometrem

GLC

plynová chromatografie s kapalnou stacionární fází

HDL

lipoprotein s vysokou hustotou, přenáší cholesterol a podílí se na jeho odstraňování z tkání, chrání před vznikem aterosklerózy

HPLC

vysokoúčinná kapalinová chromatografie

HPLC-MS

vysokoúčinná kapalinová chromatografie s hmotnostním spektrometrem

IR

infračervená spektrofotometrie

LDL

lipoprotein s nízkou hustotou, přenáší cholesterol do tkání a podporuje jeho ukládání do aterosklerotických plátů

MIC

minimální inhibiční koncentrace

Mr

relativní molekulová hmotnost

NMR

spektroskopická metoda, nukleární magnetická rezonance

NOAEL

nejvyšší dávka, při které ještě není pozorována ţádná nepříznivá odpověď

Sitosterol

v práci znamená β-sitosterol, který je v přírodě nejčastější

Tálový olej

směs pryskyřičných kyselin, mastných kyselin a dalších látek; meziprodukt při zpracování dřeva čeledi Pinaceae v papírenském průmyslu

TG

triglyceridy

TLC

chromatografie na tenké vrstvě

Tt

teplota tání [°C]

UV záření

ultrafialové záření

4

1.

ÚVOD Člověk přijímá v potravě tuky ţivočišného i rostlinného původu formou rostlinných

pletiv a rezervních tkání ţivočichů. Steroly jsou přirozenou minoritní součástí lipidů naší potravy, rostlinného i ţivočišného původu. Klinicky nejznámějším a u savců nejdůleţitějším sterolem je cholesterol. V poslední době je veřejnost informována o významu rostlinných sterolů (fytosterolů) přidávaných do margarínů.1 Ve všech přírodních lipidech jsou přítomny steroidy, nejvíce zastoupená sloţka mezi doprovodnými látkami. Steroidy jsou částí velké skupiny terpenoidů (izoprenoidů) a jsou odvozeny ze šesti izoprenových jednotek (2-methyl-1,3-butadienu), které jsou nejčastěji pravidelně uspořádány za sebou. Takřka všechny steroidy jsou sekundární alkoholy s perhydro-1,2-cyklopentanofenanthrenovým skeletem (steran, gonan).1 Steroly jsou steroidní alkoholy. Spolu se steroidními hormony, ţlučovými kyselinami, vitamíny, alkaloidy, kardiotonickými glykosidy a saponiny patří do velmi významné skupiny steroidů. Vyskytují se v rostlinných (fytosteroly) i ţivočišných (zoosteroly) buňkách, a to buď volné nebo ve formě esterů s mastnými kyselinami či navázané na sacharidy glykosidovou vazbou. Nejdůleţitějším zoosterolem je cholesterol. 7-dehydrocholesterol (provitamín D3) se vytváří v játrech a působením UV záření se v kůţi přeměňuje na cholekalciferol (vitamín D3). Střevní bakterie vytváří z cholesterolu koprostanol. Také lanosterol, biosyntetický prekurzor cholesterolu, patří do skupiny zoosterolů, stejně jako ekdysteroidy hmyzu. Ergosterol je hlavním sterolem kvasinek a vyskytuje se také v houbách, lišejnících a řasách. Je provitamínem D2, přeměňuje se na ergokalciferol (vitamín D2). Typickými, široce rozšířenými fytosteroly jsou β-sitosterol (dále jen sitosterol) a stigmasterol. Dále se v rostlinách nachází kampesterol a cholesterol v menších mnoţstvích. Mezi minoritní steroly niţších i vyšších rostlin a hub patří např. brassikasterol, poriferasterol a fukosterol. Gorgosterol lze nalézt v mořských organismech (hvězdice, korály, mušle,..). 2 Na začátku biosyntézy triterpenoidů stojí acetyl-koenzym A, který se přeměňuje přes kyselinu mevalonovou na farnesyldifosfát a kondenzací jeho dvou molekul vzniká skvalen. Enzym

skvalenepoxidáza

konvertuje

skvalen

na

(3S)-all-trans-skvalen-2,3-epoxid.

Následující krok syntézy cholesterolu je striktně stereospecifický, v ţivočiších vede přes lanosterol a v zelených rostlinách přes cykloartenol. Cholesterol je prekurzorem všech lidských, zvířecích a většiny rostlinných steroidů. Schopnost ţivých organismů vytvářet steroidy se vyvinula jiţ v počátcích evoluce.2

5

Rychlost celé syntézy je určována reakcí, při které vzniká kyselina mevalonová. Ta se vytváří ze tří molekul acetyl-koenzymu A působením hydroxymethylglutaryl-CoA-reduktázy. Z kyseliny mevalonové pak vzniká izopren a šest izoprenových jednotek kondenzuje na skvalen. Skvalen cyklizuje a přes lanosterol po odštěpení tří methylových skupin a po několika dalších metabolických krocích vzniká C27 sterol - cholesterol.3 Cholesterol spolu s fosfatidy je základní součástí ţivočišných buněčných membrán. V krevní plazmě je součástí lipoproteinů. Zvýšená hladina lipidů, především cholesterolu ve LDL, je spojena s rozvojem aterosklerózy a jejích komplikací (ischemická choroba srdeční, mozkové příhody aj.). 4 Přibliţně polovina cholesterolu přítomného v těle pochází z jeho syntézy a polovina z potravy. V játrech se tvoří 10 % cholesterolu, ve střevě 15 % a zbytek v ostatních tkáních, např. v kůţi. Steroly s 28 a 29 uhlíky, které se vyskytují v rostlinách, mají oproti cholesterolu navíc methylovou nebo ethylovou skupinu na postranním řetězci. Redukované formy rostlinných sterolů jsou označovány jako stanoly. Rostlinné steroly se vstřebávají málo a jejich přidání do potravin můţe sniţovat absorpci cholesterolu z trávicího traktu. Vyskytují se přirozeně především v rostlinných olejích, v menší koncentraci pak v přirozené formě v semenech a ještě méně v zelenině a ovoci.1 Cholesterol se pouţívá v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu jako emulgátor a jako výchozí látka k syntéze vitamínu D3 nebo steroidních hormonů atd. Směs fytosterolů, která zůstává po dezodoraci rostlinných olejů, můţe být pouţita jako přísada do dietních přípravků.1

6

2.

CÍL PRÁCE Cílem rigorózní práce bylo provést širší přehled o rostlinných sterolech. Zaměřila jsem

se na nejběţnější steroly v rostlinách, houbách a řasách, jejich biologickou aktivitu a toxicitu popisovanou v literatuře, ale hlavně na biologické účinky a moţnosti praktického vyuţití v prevenci a terapii nemocí v podobě nutraceutik a léčivých přípravků.

7

3.

STRUKTURA A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ VLASTNOSTI STEROLŮ

3.1.

STRUKTURA STEROLŮ

3.1.1. Základní struktury a názvosloví sterolů Steroidy jsou sloučeniny odvozené od perhydro-1,2-cyklopentanofenanthrenu. Na uhlících C-10 a C-13 jsou běţně navázané methylové skupiny. Na C-17 alifatický řetězec s 8-10 uhlíky. Steroly jsou steroidní alkoholy, hydroxylovou skupinu mají v molekule na C-3.2

24

2

24 22

21 12

20

2

19

23

A 10

3

B

5 4

28

24

25

17

C

9

26

18

11 1

1

8

13 14

27

D

16

15 30

7 6

29

Obr. 1 Na obrázku (Obr. 1) je vidět označování jednotlivých kruhů písmeny a číslování uhlíků ve steroidní molekule. Čísly 28, 29 a 30 se značí další methylové skupiny na C-4 (28 a 29 v konfiguraci  a β) a na C-14 (30). Proto atomy uhlíku v methylové nebo ethylové skupině na C-24 jsou číslovány 241 a 242.5 Jednotlivé steroly se liší počtem uhlíků, polohou dvojných vazeb v postranním řetězci, substituenty na C-4 ( vodík, jedna nebo dvě methylové skupiny), počtem a polohou dvojných vazeb v kruhu B a stereochemií asymetrických center. Většina 24-desmethylsterolů obsahuje mezi C-5 a C-6 dvojnou vazbu a značí se ∆5-steroly nebo D5-steroly, pokud je dvojná vazba mezi C-7 a C-8 jedná se o ∆7-steroly nebo D7-steroly. ∆5,22 v názvu znamená další dvojnou vazbu v molekule, mezi C-22 a C-23.2 Základní tetracyklický uhlovodík gonan, obsahuje v molekule 6 asymetrických uhlíků, proto je teoreticky moţný výskyt 26 = 64 stereoizomerů. Konfigurace na chirálních centrech postranního řetězce se označuje R nebo S. Typická v přírodních sterolech je 20Rkonfigurace.2

8

Substituenty na stereozákladu mohou být v poloze  (pod rovinou takřka planární molekuly) nebo β (nad rovinou). 5-steroidy mají prostorové uspořádání kruhů trans, anti, trans, anti, trans a kruhy A a C existují v termodynamicky stálé ţidličkové konformaci (Obr. 2). Naopak 5β-steroidy mají uspořádání kruhů A a B cis (Obr. 3). Substituent na C-10 je vţdy v β-poloze.2

CH3 CH3

H

R

H

H H

Obr. 2 5-steroid

CH3

CH3

H

R

H H

H

Obr. 3 5β-steroid

Základní uhlovodíky s methylovou skupinou na C-10 a C-13 se liší postranním řetězcem na C-17. Jsou pojmenovány a z těchto názvů vychází i názvosloví odvozených sterolů (viz. Tab. 1) .5

9

H H3C

CH3

20R

5α-cholestan

5β-cholestan

CH3

20R,24S

5α-ergostan

5β-ergostan

CH3

20R,24R

5α-kampestan

5β-kampestan

20R,24S

5α-poriferastan 5β-poriferastan

20R,24R

5α-stigmastan

20

CH3

17

21

24

H

H

1

CH3

H3C 24

20

CH3

17

21

24

H

H

1

CH3

H3C 24

20

CH3

17

24

2

CH3 21

H

H

H3C

CH3

24

20

CH3

17

24

2

CH3 21

H

H

H3C

CH3

24

20

5β-stigmastan

CH3

17

1

21

H

H

24

H

CH3

H3C 20 17

CH3

24

CH3

20S,22R,23R,24R 5α-gorgostan

5β-gorgostan

CH3

Tab. 1 Názvy základních uhlovodíků, od kterých se odvozují názvy sterolů a jejich postranní řetězce 10

Tento typ názvosloví je uţitečný pro pojmenování prekurzorů steroidů. Např. lanostan (Obr. 4) je 4,4,14-trimethyl-5α-cholestan, místo sloţitého původního názvu s označením 5α, 8β, 9α, 10β, 13β, 14α, 17β, 20R konfigurace. Změna konfigurace na C-9 v cykloartanu (Obr. 5) je v názvu zahrnuta, jiný název je 4,4,14-trimethyl-9,19-cyklo-5α,9β-cholestan.5

H H3C

CH3

CH3 CH3

H CH3

H

H

CH3

H H3C

CH3

Obr. 4 Lanostan

H

H3C

CH3

CH3 19

H CH3

H

CH3 H3C

H CH3

Obr. 5 Cykloartan V přírodě se vyskytují také steroidy, které mají v molekule na kruhu D další heterocykl, vytvořený modifikací postranního řetězce. Patří sem kardenolidy, bufadienolidy, spirostany, furostany a steroidní alkaloidy.2 Téměř všechny biologicky aktivní steroidy jsou deriváty uvedených základních uhlovodíků s různými funkčními skupinami v molekule. Halogenované, alkyl- a alkoxysubstituenty se v názvu označují prefixy. Funkční skupiny –onivé soli, kyseliny, laktony, estery, aldehydy, ketony, alkoholy a aminy sufixy.5

11

3.1.2. Volné steroly a stanoly Základním C27 sterolem je cholesterol (Obr. 6).

HO

Obr. 6 Cholesterol Běţně se v přírodě vyskytují i steroly s 28 atomy uhlíku v molekule, např. ergosterol, kampesterol a brassikasterol (Obr. 7, 8 a 9).

HO

Obr. 7 Ergosterol

HO

Obr. 8 Kampesterol

12

HO

Obr. 9 Brassikasterol

Nejběţnějšími C29 steroly jsou sitosterol, stigmasterol a fukosterol (Obr. 10, 11 a 12).

HO

Obr. 10 Sitosterol

HO

Obr. 11 Stigmasterol

13

HO

Obr. 12 Fukosterol

Steroly s 28 a 29 uhlíky, které se vyskytují v rostlinách (např. v rostlinných olejích), mají oproti cholesterolu navíc methylovou nebo ethylovou skupinu na C-24 v postranním řetězci.1

14

_________________________________________________________________________________________________________________

Název

Sumární vzorec

Mr

Tt [°C]

[]D20

CAS

___________________________________________________________________________ cholesterol (5-cholesten-3β-ol)

C27H46O

386,65

147-149

-40°

57-88-5

7,8-didehydrocholesterol (cholesta-5,7-dien-3β-ol)

C27H44O

384,65

150-151

-113,6°

434-16-2

koprosterol (5β-cholestan-3β-ol)

C27H48O

388,68

96-100

+26°

360-68-9

ergosterol [(22E)-ergosta- C28H44O 5,7,22-trien-3β-ol]

396,66

168

-133°

57-87-4

kampesterol (ergosta-5-en-3β-ol)

C28H48O

400,69

157-158

-33°

474-62-4

β-sitosterol (stigmasta-5-en-3β-ol)

C29H50O

414,72

137-138

-35°

83-46-5

stigmasterol [(22E)stigmasta-5,22-dien-3β-ol]

C29H48O

412,70

170

-57°

83-48-7

brassikasterol [(22E)ergosta-5,22-dien-3β-ol]

C28H46O

398,67

148

-64°

474-67-9

poriferasterol [(22E)C29H48O poriferasta-5,22-dien-3β-ol]

412,70

156

-46°

481-16-3

fukosterol [(24E)C29H48O stigmasta-5,24(28)-dien-3β-ol]

412,70

124

-38,4° 17605-67-3

gorgosterol [(22R,23R,24R)- C30H50O 23,24-dimethyl-22,23methylen-cholest-5-en-3β-ol]

426,73

186,5-188

-45°

29782-65-8

___________________________________________________________________________ Tab. 2 Základní charakteristiky nejrozšířenějších přírodních sterolů.2

15

Redukované formy rostlinných sterolů jsou označovány jako stanoly. Jsou to nasycené sloučeniny, bez dvojných vazeb na stereozákladu. V současné době mnoho funkčních potravin obsahuje estery fytostanolů. Získávají se nejčastěji při výrobě papíru jako meziprodukt z tálového oleje ze zástupců čeledi Pinaceae. Směs stanolů podléhá esterifikaci mastnými kyselinami z rostlinných olejů např. řepkového. Estery stanolů jsou lépe rozpustné v tucích, neţ stanoly.6

HO

Obr. 13 Sitostanol

HO

Obr. 14 Kampestanol

16

3.1.3. Steroly ve formě esterů a glykosidů Steroly díky přítomnosti hydroxylové skupiny reagují s vyššími mastnými kyselinami za vzniku esterů, které jsou mnohem méně polární neţ cholesterol a tak jsou vhodnou formou pro transport v plazmě a skladování ve tkáních.

RCO-O

Obr. 15 Cholesteryl-ester Esterifikaci cholesterolu v lidském organismu umoţňují acyltransferázy např. ACAT (acylCoA:cholesterol-acyltransferáza) v buňkách tenkého střeva. Estery cholesterolu se akumulují v tukových lézích aterosklerotických plátů. V rostlinách jsou estery fytosterolů spíše minoritními komponentami (ergosteryl-, stigmasteryl-, sitosteryl-estery a další).7 Kvasinka Saccharomyces cerevisiae je v anaerobních podmínkách závislá na přísunu exogenního ergosterolu (je auxotrofní). V nepřítomnosti kyslíku dochází ke změnám v esterifikaci sterolů, je narušená utilizace olejové kyseliny k esterifikaci. Mění se aktivita dvou zásadních enzymů acyl-CoA:sterol-acyltransferáz (Are1p a Are2p). Are2p je dominantní za aerobních podmínek a Are1p za anaerobních. Výskyt a funkce esterů sterolů je závislá na přítomnosti kyslíku. V anaerobních buňkách jsou vyšší hladiny esterů cholesterolu a sitosterolu a niţší hladiny esterů ergosterolu, lanosterolu a stigmasterolu.8 Enzym lipáza pocházející z kvasinky Candida rugosa se dá vyuţít jako biokatalyzátor k esterifikaci nebo transesterifikaci sterolů ve vakuu (20-40 mbar) při 40 °C. Při reakcích se nepouţívá ţádné organické rozpouštědlo ani voda. Lipázy ze zvířecích slinivek, Rhizopus arrhizus ani Chromobacterium viscosum, nejsou za těchto podmínek pro esterifikaci cholesterolu s olejovou kyselinou tak účinné.9 Metoda přímé esterifikace sterolů a stanolů kyselým nebo zásaditým katalyzátorem v přítomnosti odbarvujícího činidla vede k vysokým výtěţkům čistých esterů bez pouţití organických rozpouštědel a minerálních kyselin. Můţe být vyuţita v potravinářském odvětví. Např. sitostanylstearát se připraví reakcí sitostanolu se stearovou kyselinou v přítomnosti NaHSO4.10 17

Estery stanolů se dají získat hydrogenací směsi sterolů hydrogenačním činidlem při zvýšené teplotě v přítomnosti katalyzátoru a následnou transesterifikací směsi stanolů methylesterem mastné kyseliny a čištěním.11 Listy rostlin obsahují řadu sterolů vázaných ve formě glykosidů. Část sterolová a část cukerná se můţe v různých rostlinných druzích lišit. Cukr obsahuje aţ šest hexózových jednotek.7

OH HO

OH

O

O

HO

Obr. 16 Steryl-glykosid

OH HO

OH

O

O

RCO-O

Obr. 17 Acyl-steryl-glykosid

18

3.2.

FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ VLASTNOSTI STEROLŮ Je známo více neţ 40 fytosterolů. Jsou to pevné krystalické látky, bílé či naţloutlé

barvy, rozpustné ve většině organických rozpouštědel, ale nerozpustné ve vodě.12

3.2.1. Vliv tepla Během skladování řepkového oleje a tepelné úpravy pokrmů vznikají vlivem světla a tepla neţádoucí oxidační produkty. Změny ve sloţení sterolů závisí na typu oleje, na mnoţství polynenasycených mastných kyselin a na přítomnosti tokoferolů. Oleje s obsahem linolové a linolenové kyseliny podléhají změnám rychleji. Fytosteroly oxidují rychleji neţ cholesterol, ale jejich oxidy jsou podobné oxidům cholesterolu a mají stejně nepříznivý vliv na lipidový metabolismus. Nejcitlivější na zahřívání je brassikasterol, následuje sitosterol a kampesterol, které se při smaţení mění jiţ při 95 °C. Cholesterol je nejvíce rezistentní, oxiduje aţ při teplotách nad 120 °C.13

19

4.

VÝSKYT A BIOLOGICKÁ AKTIVITA ROSTLINNÝCH STEROLŮ Steroly jsou společně s fosfolipidy základní součástí plazmatických membrán

eukaryotických buněk a mají významný vliv na fyzikálně-chemické vlastnosti lipidové dvojvrstvy. Sniţují fluiditu a permeabilitu, stabilizují membránu. Poměr sterol:fosfolipid ovlivňuje základní funkce membrány, hlavně pasivní a facilitovanou difúzi, aktivní transport, rovněţ aktivitu enzymů a receptorů na povrchu membrány. Důleţitou roli hrají také při dělení rostlinných buněk.14

Obr. 18 Schéma fosfolipidové dvojvrstvy plazmatické membrány

Stigmasterol a sitosterol jsou hlavními steroly plazmatických membrán rostlinných buněk a mají rozdílné schopnosti stabilizovat membrány. Stigmasterol je méně účinný v regulaci permeability a fluidity neţ sitosterol. Při zkoumání aktivity jejich C-24 epimerů na membránových modelech pomocí NMR bylo zjištěno, ţe klionasterol (epimer sitosterolu) je stejně účinný jako sitosterol, zatímco poriferasterol (epimer stigmasterolu) je méně účinný neţ stigmasterol. Modifikace konfigurace na C-24 má vliv na membránové funkce jen u stigmasterolové řady, tedy v případě koexistence dvojné vazby a ethylové skupiny v postranním řetězci.15

20

4.1.

ERGOSTEROL Ergosterol, známý také jako provitamín D2, se vyskytuje v námelu, kvasinkách a

ostatních houbách. Vlivem UV záření konvertuje na ergokalciferol (vitamín D2) s antirachitickou aktivitou.16 Ergosterol se pouţívá k měření houbového znečištění v různých materiálech ţivotního prostředí (půda, rostlinné zbytky, skladované obilí, polétavý prach a jiné). Vzhledem k jeho výskytu v buněčných membránách všech hub, slouţí jako indikátor houbové biomasy.17 Při ultrastrukturální analýze kvasinky Saccharomyces cerevisiae vystavené působení 4-hydroxynonenalu (HNE), hlavnímu produktu peroxidace ω-6 polynenasycených mastných kyselin, byly pozorovány změny v intracelulární struktuře. Cytotoxický efekt HNE způsobil poškození a lýzu velkého mnoţství buněk. Část buněk však přeţila bez zjevných známek porušení buněčné membrány. Mikroskopické pozorování potvrdilo fragmentaci vakuol a akumulaci lipidů (triglyceridů a ergosteryl-esterů) v cytosolu. Vedle zásobní funkce mají funkci ochrannou, díky antioxidačním účinkům ergosterolu chrání buňku před oxidativním stresem.18 Distribuce ergosterolu v různých částech japonské houby „shiitake“ (Lentinus edodes, houţevnatec jedlý) a jeho konverze na vitamín D2 závisí na mnoţství vlhkosti v čerstvé houbě a způsobu sušení. Nejvíce ergosterolu po usušení obsahují lupeny (10,6 ± 0,99 mg/g suché hmoty), dále klobouk (5,34 ± 0,64 mg/g) a nejméně třeň (2,97 ± 0,56 mg/g). Optimální obsah vlhkosti pro konverzi ergosterolu na vitamín D2 je 70 %. Experimentální sušení probíhalo ve vakuovém desikátoru při současné expozici UV záření po dobu 2 hodin.19 Obsah ergosterolu a vitamínu D2 se v různých částech houby liší a dále je rozdíl mezi houbami volně rostoucími v přírodě a houbami pěstovanými. Vitamín v kultivovaných houbách téměř úplně chybí, zatímco divoce rostoucí houby mohou obsahovat vysoké koncentrace této látky (4,7-194 mg/100 g suché hmoty). Naopak obsah ergosterolu je vyšší v houbách kultivovaných (602-678 mg/100 g) neţ v divoce rostoucích (296-489 mg/100 g). Nejchudší na obsah obou látek je třeň.20 Pro kultivaci hub v menším i větším měřítku se pouţívá fermentace na pevných vlhkých materiálech (SSF, solid state fermentation). Tímto způsobem se dá rozmnoţovat většina hub, s úspěchem se kultivují Cordyceps sinensis, Ganoderma lucidum, Antrodia camphorata, Trametes versicolor a Agaricus blazei. SSF poskytuje nejen velké výtěţky hub, ale stimuluje rovněţ produkci houbových metabolitů, zejména těch s léčivými účinky.21

21

Mutace ERG1 genu kvasinky Candida albicans, který kóduje zásadní enzym biosyntézy skvalenepoxidázu, vede k nedostatku ergosterolu, akumulaci skvalenu, defektu růstu a zvýšené citlivosti na léky obsahující flukonazol, ketokonazol, cycloheximid, nystatin, amfotericin B a terbinafin.22 Pšeničná zrna jsou napadána plísní Fusarium graminearum a Fusarium culmorum. Infekci je moţné předpovědět detekcí dvou látek, deoxynivalenolu a ergosterolu, protoţe jejich obsah silně koreluje s infekcí. Kromě toho, známá koncentrace ergosterolu v postiţených obilných zrnech usnadňuje hodnocení kvality pšenice podle systému Schnurera z roku 1995.23 Ergosterol je moţné extrahovat z odpadních mycelií hub Penicillium, Aspergillus a Rhizobium. Působením bází (NH4OH, NaOH nebo KOH) či kyselin (HCl nebo H2SO4) v poměru 0,05-2:1 při 20-100 °C po dobu 10 min. - 4 hod. Po zmýdelnění, extrakci a krystalizaci se získá ergosterol pro výrobu vitamínu D2.24 Pečárka dvouvýtrusá (Agaricus bisporus) známá také jako ţampion, je nejvíce pěstovanou houbou na celém světě. Na druhém a třetím místě jsou asijské houby „shiitake“ (Lentinus edodes) a hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Obsah ergosterolu je u těchto hub téměř stejný, odpovídá asi 15 % mnoţství celkového tuku v houbě. Vitamín D2 se v pěstovaných houbách, díky absenci slunečního záření nevyskytuje.25

4.2.

FUKOSTEROL Různá oddělení řas obsahují různé charakteristické steroly. Nejméně vyvinutá

evoluční větev červených řas (Rhodophyta) obsahuje cholesterol a jeho biosyntetický prekurzor cholesta-5,24(25)-dien-3-ol (desmosterol). Některé, vývojově pokročilejší, obsahují 24-methyl-cholesta-5,24(28)-dien-3-ol (24-methylencholesterol), ze kterého vznikají C-24 alkylované steroly. V niţších koncentracích jsou v těchto jednoduchých řasách také stanoly. V hnědých řasách (Chromophyta) je hlavním sterolem fukosterol. Je biosyntetizován alkylací 24-methylencholesterolu. V niţších zelených řasách (Chlorophyta) vede tato alkylace k produkci izomeru fukosterolu, zvanému izofukosterol. Ve vyšších zelených řasách a ve vyšších rostlinách po alkylaci následuje redukce dvojné vazby na C-24 a vzniká sitosterol. V rámci hnědých řas, podle Lobbanovy a Wynneho klasifikace postupuje vývoj od řádu Chordariales směrem k Fucales. Se stejnou tendencí se v této řadě zvyšuje mnoţství obsaţeného fukosterolu a C29 sterolů, na místo cholesterolu a 24-methylencholesterolu. Sloţení sterolů, důleţitých sloţek buněčných membrán, se můţe podle prostředí měnit, tak

22

aby mohly plnit svou funkci. Existuje hypotéza, ţe ve Středozemním moři, které je více slané neţ Černé moře, neobsahuje Cystoseira crinita ţádný stigmasterol. Místo něj jsou výrazně zvýšeny koncentrace cholesterolu, který sniţuje permeabilitu membrán.26 Existuje více jak 265 rodů a 1500 druhů hnědých řas (oddělení Chromophyta, třída chaluhy Phaeophyceae), rozšířených po celém světě, hlavně v mořích. Cystoseira crinita je řasa hojná ve Středozemním a Černém moři. Obsahuje 7 různých sterolů, z nichţ nejdůleţitější je fukosterol (61,2 % celkových sterolů), charakteristický pro hnědé řasy. Méně obvyklým sterolem je 24-ethyl-cholest-5-en-3-ol (25,4 %). Mnoţství fukosterolu se u jednoho druhu řasy rostoucí v různých lokalitách téměř neliší. Při porovnání různých druhů této řasy (C. crinita a C. barbata) ze stejného moře, je patrný rozdíl ve sloţení těkavé destilační frakce. C. crinita obsahuje monoterpenický dihydroaktinidiolid a C. barbata chlorované uhlovodíky. Z těchto rozdílů vychází taxonomické závěry.27 Při porovnání sloţení dalších hnědých řas z Černého moře (Zanardia prototypus a Striaria attenuata) se ukázalo, ţe v Zanardia je fukosterol hlavním sterolem, zatímco v Striaria je větší mnoţství niţších homologů sterolů (C27 a C28 sterolů). Rozdíl je také v koncentraci jednotlivých mastných kyselin a ve sloţení lipidů. Zanardia obsahuje hlavně fosfolipidy, hlavní skupinou Striaria jsou monogalaktosyl-diacylglyceroly.28

4.3.

STIGMASTEROL Celá rostlina Pluchea indica (Asteraceae) obsahuje stigmasterol a 3-O-β-D-

stigmasterylglukopyranosid. Také díky obsahu α-amyrinacetátu má účinky jako protipoţerová látka proti bavlníkovému brouku Anthonomos gradis

a působí antifungálně proti

Helminthosporium teres, Rhizoctonia solani a Pythium ultimum.29 V methanolovém

extraktu

(Acanthochlamydaceae)

se nachází

celé

rostliny

stigmasterol,

Acanthochlamys

bracteata

3-O-β-D-stigmasterylglukopyranosid,

stigmasta-5,22-dien-3,7α-diol a stigmasta-5,22-dien-3,7β-diol.30 Rostlina Vernonia cinerea (Asteraceae) působí díky obsahu stigmasterolu, 3-O-β-Dstigmasterylglukopyranosidu, glykosidu luteolinu a kyseliny dotriakontanové proti larvám hmyzu Spodoptera litera a Spilosoma obliqua.31 Gustavia augusta (Lecythidaceae) se v lidovém léčitelství pouţívá proti leishmanióze, zároveň má protizánětlivé účinky. Fytochemické studie kůry stromů vedly k izolaci stigmasta7,22-dien-3β-olu a stigmasterolu, vedle dalších látek. Jednotlivé struktury byly identifikovány pomocí IR, GC-MS a NMR spektrální analýzy.32

23

Stigmasterol je hlavní obsahovou látkou listů rostliny Goniothalamus montanus (Annonaceae). Na larvicidních účincích se podílí rovněţ přítomné bioaktivní seskviterpeny a alkakoidy.33 Hrách setý, Pisum sativum (Fabaceae), obsahuje v listech kampesterol a stigmasterol, společně s hlavními lipidy plazmatických membrán - fosfatidylethanolaminem a fosfatidylcholinem. Při zkoumání v laboratoři je moţné sledovat změny v dynamických vlastnostech membrány

a

ve

sloţení

(poměr

fosfatidylethanolamin/fosfatidylcholin

a

poměr

kampesterol/stigmasterol) při změně ţivotních podmínek hráchu např. přítomnosti ozónu.34 V plazmatických membránách kořenů kukuřice Zea mays (Poaceae), jsou přítomné fosfolipidy (43,9 %), steroly (40,8 %) a sfingolipidy ve formě glukocerebrosidů (6,8 %). Stigmasterolu je zde ze sterolů nejvíce (19,8 %). Díky vysokému obsahu sterolů je plazmatická membrána kukuřičných sterolů relativně rigidní.35 Stigmasterol, stigmasteron a 3-O-β-D-stigmasterylglukopyranosid byly izolovány také z hexanového extraktu oddenků léčivé rostliny gotu kola, Centella asiatica (Apiaceae). Deriváty stigmasterolu mají protipoţerovou aktivitu proti škůdci, hmyzu Spilosoma obliqua.36 Olej ze semen Camellia weiningensis (Theaceae), Brassica juncea (Brassicaceae) a Microula sikkimensis (Boraginaceae) obsahuje v nezmýdelnitelné části brassikasterol, kampesterol, stigmasterol, sitosterol, ∆5-avenasterol, ∆7-avenasterol, ∆7-stigmastenol a α-spinasterol.37 Olej z oloupaných semen tykve Cucurbita pepo a Cucurbita maxima (Cucurbitaceae) obsahuje ∆7,22,25-stigmastatrien-3β-ol, α-spinasterol, ∆7,25-stigmastadienol, ∆7-avenasterol, dále stigmasterol, 24-methylcholest-7-enol a ∆7-stigmastenol, v menších mnoţstvích také cholesterol, brassikasterol, kampesterol, sitostanol, ∆5-avenasterol, z ostatních látek erythrodiol a uvaol.38 Oleje ze semen tropických rostlin rodů Lagenaria, Luffa a Momordica (Cucurbitaceae) obsahují větší mnoţství nezmýdelnitelné frakce, neţ je v rostlinné říši obvyklé. Analýza odhaluje přítomnost konvenčních ∆5-sterolů, jako je sitosterol, kampesterol, stigmasterol, ale i velké mnoţství ∆7-sterolu stigmasta-7,22,25-trien-3β-olu, který je pro čeleď Cucurbitaceae typický a také více neobvyklého stigmasta-7,22-dien-3β-olu. Kucurbita-5,24-dien-3β-ol je specifickým alkoholem této čeledi.39

24

4.4.

SITOSTEROL Celá rostlina Scoparia dulcis (Scrophulariacea) je toxická, působí antibakteriálně

(Klebsiella pneumoniae, Proteus mirabilis, Streptococcus pyogenes), antifungálně a insekticidně. Mezi aktivními látkami extraktu, který působí i proti Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus, lze nalézt 3-O-β-D-sitosterylglukopyranosid a směs stigmasterolu a sitosterolu.40 V Argentině se běţně v lidovém léčitelství pouţívá rostlina Coronopus didymus (Brassicaceae), nazývaná „mastuerzo“, „quimpe“ nebo „quimpi“. Jako čaj napomáhá expektoraci, zaţívání a proti horečce. Šťáva působí hojivě na hemeroidy, gangrény a pomáhá při rakovině. Z hexanového extraktu je moţné získat tři steroly (sitosterol, stigmasterol a kampesterol).41 Poupata zimolezu japonského, Lonicera japonica (Loniceraceae), která se sbírají jako droga, obsahují sitosterol, 3-O-β-D-sitosterylglukopyranosid, kampesterol, stigmasterol, ergosta-5,24(28)-dien-3β-ol a další látky. Jednotlivé struktury byly identifikovány porovnáním NMR spektrálních dat se standardními látkami.42 Při porovnání obsahu sterolů v kořenech a plodech Angelica sylvestris (Apiaceae) pomocí GC-MS se ukázalo, ţe obě části rostliny obsahují sitosterol, stigmasterol, kampesterol, cholesterol, stigmasta-7-en-3-ol. Ergosta-5,24-dien-3α-ol a α-saccharostenon jsou pouze v plodech. Mnoţství celkových sterolů v plodech je 0,12 % a v kořenech 0,06%. Plody obsahují 12,6 % oleje.43 V plodech i ostatních částech fíkovníků Ficus carica (Moraceae) lze pomocí GC a GC-MS identifikovat fytosteroly. Z nich nejvíce zastoupený je sitosterol, vedle kampesterolu, stigmasterolu a fukosterolu.44 Také Ficus septica, rostoucí na ostrově Formosa, obsahuje v listech sitosterol a stigmasterol, vedle dalších obsahových látek.45 Sitosterol spolu s kemferol-3,7-dirhamnosidem (kemferitrin) se nalézá také v listech jihoamerické rostliny „pata-de-vaca“ Bauhinia forticata (Leguminosae). Ta se pouţívá díky svému hypoglykemickému účinku v lidovém léčitelství diabetu.46 Epilobium angustifolium (Onagraceae) se pouţívá při léčbě onemocnění prostaty. Přítomné steroly mají silný protizánětlivý účinek a jsou odpovědné za terapeutické pouţití rostliny. Tradiční cestou získaná směs sterolů se identifikuje kapilární plynovou chromatografií. Obsah sitosterolu je 66,8 %, kampesterolu 1,2 % a stigmasterolu 0,4 %.47

25

Plody

a stonky Annona glabra (Annonaceae) obsahují sitosterol, stigmasterol,

3-O-β-D-sitosterylglukosid, 3-O-β-D-stigmasterylglukosid a 6-O-palmitoyl-β-D-sitosterylglukosid.48 V plodech koriandru Coriandrum sativum (Apiaceae) tvoří lipidy 28,4 % hmotnosti. Jedná se o neutrální lipidy, glykolipidy a fosfolipidy. Pomocí GLC se dá zjistit obsah sterolů. Jedná se o sitosterol, stigmasterol, ∆5-avenasterol a kampesterol.49 Superkritickou extrakcí oxidem uhličitým je moţné získat z plodů palmy „saw palmetto“ Serenoa repens (Arecaceae) olej, jehoţ hlavním sterolem je sitosterol a který vykazuje antiandrogenní aktivitu. Nejlepší podmínky pro extrakci jsou 45 °C a 220 bar.50 GLC analýza nezmýdelnitelné frakce oleje z plodů Silybum marianum (Asteraceae) ukazuje vysoký obsah sitosterolu (22,1 %), hlavně v pěstovaných kulturách. Rovněţ cholesterolu a stigmasterolu je více v kultivovaných neţ v divoce rostoucích rostlinách.51 Lihový extrakt z „čínské kdoule“ Chaenomeles sinensis (Rosaceae) má antibakteriální účinky proti Streptococcus pyogenes (skupině A) a antihemolytickou aktivitu proti streptolysinu O, patogennímu faktoru S. pyogenes. Extrakt obsahuje šest triterpenů a sitosterol.52 Semena dřevin Euonymus japonicus (Celastraceae), Pyracantha coccinea (Rosaceae) a Amelanchier canadensis (Rosaceae) obsahují 45,4 %; 3,7 % a 7,2 % oleje. V triglyceridech dominují olejová, linolenová a palmitová kyselina. Zastoupení fosfolipidů je 1,1 % fosfatidylcholinu, 7,5 % fosfatidylinositolu a 2,8 % fosfatidylethanolaminu. Mnoţství sterolů v oleji je v E. japonicus 0,4 %, v P. coccinea 0,6 % a v A. canadensis 0,9 %. Sitosterol je hlavním sterolem, kampesterol, stigmasterol, brassikasterol, cholesterol, ∆7-stigmasterol, ∆5-avenasterol a ∆7-avenasterol se v olejích semen nalézají v menších mnoţstvích. Jsou v nich také všechny tokoferoly.53 Geoffroea decorticans (Fabaceae) je rostlina původní v centrální Argentině. Obsahuje ve svých semenech aţ 47,2 % oleje. Podle některých hodnot, můţe být tento olej řazen do „arašídové“ skupiny. Poměr nenasycených a nasycených mastných kyselin v oleji je 5,94. Dominantní je olejová kyselina (53,7 %). Mezi steroly je nejvíce sitosterolu a stigmasterolu.54 Semena datlovníku pravého, Phoenix dactylifera (Arecaceae), vykazují díky obsahu estronu, estriolu a pregnandiolu estrogenní a progesteronové účinky. Z nezmýdelnitelné frakce po extrakci oleje etherem je moţné izolovat lupeol, sitosterol, stigmasterol a cholesterol.55

26

Olej ze semen šípků, Rosa canina (Rosaceae), obsahuje ve 100 g 0,06-0,07 % karotenoidů a 0,062-0,122 % tokoferolů (hlavně α-tokoferol). Nezmýdelnitelné části oleje jsou sitosterol, stigmasterol a kampesterol.56 Dva druhy vanilky, Vanilla fragrans a Vanilla tahitensis (Orchidaceae), obsahují v semenech mnoho sterolů, které lze pomocí GC-MS retenčních hodnot identifikovat. Ve V. fragrans je devět 4-desmethylsterolů, z nich nejvíce je sitosterolu (35-46 %) a 24-methylencholesterolu (27-40 %). Frakci sedmi 4-desmethylsterolů v V. tahitensis tvoří hlavně sitosterol (57,5 %), stigmasterol (27 %) a menší mnoţství 24-methylencholesterolu (5 %). Zastoupení sterolů závisí také na stáří semen a můţe slouţit k určení druhu vanilky.57 Sitosterol lze nalézt také v tukové části semen konopí setého, Cannabis sativa (Cannabaceae), jako nejvíce zastoupený sterol ze šesti sloučenin tohoto typu. Dalšími jsou cholesterol, kampesterol, kampestanol, stigmasterol a sitostanol. Lze identifikovat také brassinosteroid teasteron.58 GC-MS

analýza

máku

Papaver

somniferum

(Papaveraceae)

ukázala,

ţe

nezmýdelnitelná část je z 90,5 % tvořena steroly. Nejvíce je sitosterolu (59,2 %), nejméně cholestanolu (4,9 %). Dále mák obsahuje cholesterol, kampesterol, stigmasterol a ∆5-avenasterol. Vedle nich také α-tokoferol a α-tokotrienol.59 Čeleď Apiaceae, kam patří anýz (Pimpinella anisum), kmín (Carum carvi), koriandr (Coriandrum sativum), kopr (Anethum graveolens), petrţel (Petroselinum sativum), mrkev (Daucus carota), fenykl (Foeniculum vulgare) a celer (Apium graveolens), obsahuje v semenech 10,9-23,8 % oleje včetně silice, s tokoferoly, steroly (sitosterol a stigmasterol dominují) a fosfolipidy.60 Olej ze semen parchy saflorové, Leuzea carthamoides (Asteraceae), obsahuje vedle triglyceridů, volných mastných kyselin, polárních lipidů a uhlovodíků také steroly a jejich estery. Nejrozšířenější jsou i zde steroly C29 stigmastenového typu, hlavně sitosterol (60 %), sitostanol (13,2 %) a stigmasterol (4,94 %). Lze nalézt i malé mnoţství z C27 cholestanového typu (cholesterol) a C28 ergostanového typu (kampesterol). Velmi malé mnoţství cholesterolu v suchých semenech (0,0026 % volných sterolů) má speciální souvislost s vysokým obsahem ekdysteroidů (2 %). 20-hydroxyekdyson je polyhydroxylovaný derivát cholesterolu, částečně rozpustný ve vodě, který se odděluje od lipofilní frakce fytosterolů.61 Plody ze šesti kultivarů ořešáku královského, Juglans regia (Juglandaceae), byly v roce 2001 sesbírány v Portugalsku pro zjištění obsahu vlhkosti, celkových lipidů, proteinů, sacharidů a ke stanovení nutričních hodnot. V ořechách dominuje tuk (62,3-66,5 %), v něm převaţují polynenasycené mastné kyseliny, zejména kyselina linolová. Ze sterolů je nejvíce 27

zastoupen sitosterol, ∆5-avenasterol a kampesterol. Rozdíly mezi kultivary jsou v mnoţství peroxidů a v profilu sterolů.62 Lískové ořechy, Corylus avellana (Corylaceae), obsahují 54,6-63,2 % oleje a v něm mnoho mastných kyselin, tokoferolů a sterolů. Hlavním 4-desmethylsterolem je sitosterol (1416-1693 mg ve 100g oleje), následuje kampesterol (78-114 mg) a ∆5-avenasterol (110-170 mg). Nejvíce stabilní je kultivar Whiteheart z Nového Zélandu, který je díky vyšším hladinám tokoferolů lépe chráněn před oxidativním stresem a jeho ořechy mohou být proto déle skladovány.63 Také pistáciové ořechy, Pistacia vera (Anacardiaceae), obsahují v nezmýdelnitelné části oleje hlavně sitosterol (84,95 %), vedle kampesterolu, stigmasterolu a ∆5-avenasterolu. Vysoký obsah sitosterolu má především turecká odrůda Kirmrzi.64 Mnoţství oleje ze semen podzemnice olejné, Arachis hypoglaea (Fabaceae), rostliny původní v Bolívii, kolísá v rozmezí 440-547 g/kg podle kultivaru. Hlavními mastnými kyselinami je kyselina olejová a linolová. Ze sterolů je nejvíce sitosterolu (554-632 g/kg), dále kampesterolu (139-180 g/kg), stigmasterolu (82-130 g/kg) a ∆5-avenasterolu (86-138 g/kg).65 V Bolívii a Argentině rostou také další druhy podzemnice (Arachis correntina, A. durannensis, A. monticola, A. batizocoi a A. cardenasii), které se liší v obsahu oleje, proteinů, mastných kyselin i sterolů. Ve všech je nejvíce zastoupeným sterolem opět sitosterol (55,758,7 % celk.sterolů), následuje kampesterol (15,18-16,47 %), stigmasterol (10,67-12,27 %) a ∆5-avenasterol (10,80-12,13 %).66 Makadamové ořechy, plody Macadamia tetraphylla (Proteaceae) rostoucí na Novém Zélandu, obsahují ve svém oleji také velké mnoţství nasycených a polynenasycených mastných kyselin, tokoferolů a sterolů. První v řadě je sitosterol, dále ∆5-avenasterol, kampesterol a stigmasterol.67 Čerstvá zelenina obsahuje 51-370 mg fytosterolů v 1 kg hmotnosti. Nejvyšší obsah (nad 300 mg/kg-1) byl naměřen v brokolici, růţičkové kapustě a květáku. Naopak nejméně v rajčatech (51 mg/kg-1). Sitosterol je v zelenině hlavním sterolem (43-86 % celk.sterolů), pouze u okurek a špenátu dominují ∆7-steroly. Čerstvé ovoce obsahuje 116-228 mg/kg-1. Nadprůměrné mnoţství sterolů je v avokádu (752 mg/kg-1). V bobulovitém ovoci jsou steroly přítomné v mnoţství 60-279 mg/kg-1. Divoce rostoucí brusinky a borůvky jsou hodnotnějším zdrojem fytosterolů neţ pěstované rybízy a jahody. V ovoci dominuje také sitosterol (61-93 % celk. sterolů).68

28

4.5.

STANOLY Sitostanol jako hlavní sterol se nachází v semenech slzovky obecné, Coix lacryma-jobi

(Poaceae). Obsah kolísá od 20 do 25 % celkových sterolů a po zrnech pšenice, ţita a prosa, jde o další obilninu, ve které sitostanol dominuje.69 Proso italské, Setaria italica (Poaceae), obsahuje ve 100 g celých plodů (obilek) 13-41 mg sitostanolu a ve 100 g nahých obilek (jahel) aţ 27,6 mg. Podíl sitostanolu v celkovém mnoţství přítomných fytosterolů je aţ 26 %. Jáhly jsou důleţitou součástí moderní racionální výţivy.70

4.6.

ROSTLINNÉ OLEJE - BOHATÝ ZDROJ FYTOSTEROLŮ Ve střední Evropě se jako olejnina pěstuje brukev řepka olejka, Brassica napus

(Brassicaceae). Profil sterolů můţe být pozměněn ošetřením rostlin systémovými fungicidyfenpropimorfem a tridemorfem. Běţné ∆5-steroly - sitosterol, kampesterol a stigmasterol v listech a kořenech nahrazují neobvyklé 4-α-methyl- a 4-desmethylsteroly, které se běţně v neošetřených rostlinách nevyskytují.71 Během zrání slunečnice, Helianthus annuus (Asteraceae), se mění sloţení oleje v semenech. Roste mnoţství kyseliny olejové a klesá mnoţství kyseliny palmitové, linolové a linolenové. Prakticky všechny komponenty nezmýdelnitelné části během zrání klesají v obsahu. Poměr ∆5-avenasterol a ∆7-stigmastenol je v průběhu zrání obrácený. Rovněţ klesá mnoţství alifatických alkoholů, zatímco triterpenických alkoholů přibývá.72 Za studena lisovaná semena Simmondia chinensis (Simmondsiaceae) poskytují jojobový olej vysoké kvality, který obsahuje jako minoritní komponenty 4-desmethylsteroly, 4-methylsteroly i 4,4-dimethylsteroly.73 Duţina avokáda, Persea americana (Lauraceae), obsahuje aţ 33 % oleje bohatého na mononenasycené mastné kyseliny, tokoferoly a steroly, který má podobné nutriční vlastnosti jako olivový olej.74 Palma Elaeis quineensis (Arecaceae) obsahuje v oleji semen velké mnoţství nenasycených mastných kyselin, hlavní je kyselina olejová. Steroly jsou minoritními komponentami palmových olejů, hlavní je opět sitosterol, následují kampesterol, stigmasterol a v malém mnoţství i cholesterol. Olej je dobré kvality, srovnatelný s olivovým olejem, s mezidruhovými rozdíly. Komerční červený palmový olej obsahuje větší procento karotenoidů a koenzym Q10.75

29

V sóje, Glycine max (Fabaceae), bylo nalezeno 13 sterolů a jejich zastoupení se výrazně liší mezi semeny a kořeny. Typický 4-desmethyl-∆5-sterol, sitosterol, dominuje ve směsi sterolů v kořenech, zatímco 4-methyl-metabolity sterolů, cykloartenol a 24(28)methylencykloartanol se akumulují v semenech. Profil sterolů je důleţitý pro fyziologii fytopatogenu Phytophthora sojae, který je vůči sterolům auxotrofní. Tato houba nevyuţívá methyl skupinu na C-4 (cykloartenol,..), ale ∆5-steroly přidané do kultury P. sojae přispívají k normálnímu růstu a podporují produkci ţivotaschopných oospór. Tento poznatek v souţití rostlina-houba nabízí moţnost vyuţití fytosterolů pro vývoj rostlin rezistentních k fytopatogenům, které vychytávají specifické steroly hostitelské rostliny k uzavření svého ţivotního cyklu.76 Olej ze sójových klíčků (Glycine max) obsahuje 1,7 % sterolů, zatímco tradiční sójový olej z bobů pouze 0,4 %. Tento rozdíl se projevil i na krysách krmených těmito oleji. Olej z klíčků více sniţuje hladinu plazmatického cholesterolu díky vyššímu obsahu fytosterolů.77 Netradiční oleje se nalézají v semenech Afraegle paniculata (Rutaceae) (45 %), Jatropha curcas (Euphorbiaceae) (50 %), Hura crepitans (Euphorbiaceae) (52 %), Sesamum indicum (Pedaliaceae) (50 %) a Irvingia gabonensis (Irvingiaceae) (70 %). Mangový tuk v Mangifera indica je bohatý na kyselinu stearovou (48 %), zatímco kyselina laurová (28 %) a myristová (61 %) jsou hlavní v Irvingia gabonensis. Všechny ostatní oleje jsou nenasycené s vysokým obsahem kyseliny olejové a linolové. Fosfolipidů není více neţ 0,5 % a mnoţství nezmýdelnitelné části v oleji je 0,3-1,55 %. Sitosterol je hlavní komponentou (54-75 %) sterolové frakce.78 Netradiční jsou také oleje z jader pecek meruněk, broskví a švestek (Rosaceae), které jsou vedlejším produktem konzervárenského průmyslu. Vedle hlavních sloţek, mastných kyselin a triglyceridů, lze detekovat kampesterol, stigmasterol, sitosterol a izofukosterol. Rovněţ steryl-glykosidy a tokoferoly jsou v olejích v menších mnoţstvích zastoupeny.79 Rajčatová semena se získávají ze sušené drti rajčat (Lycopersicum esculentum, Solanaceae), po jejich rozemletí probíhá extrakce oleje horkým petroletherem. Následuje odparafínování, neutralizace a odbarvení oleje. Purifikační proces vede k poklesu acidity, barevnosti, mnoţství nezmýdelnitelné frakce a oxidační stability. Sitosterol je hlavní sterol v oleji rajčatových semen, obsahují však i větší mnoţství cholesterolu (16 %). Dalšími steroly jsou kampesterol, stigmasterol a ∆5-avenasterol, ve stopách také 24-methylencholesterol, brassikasterol,

klerosterol,

∆7,24-stigmastadienol,

∆7-stigmastanol,

erythrodiol. Profil sterolů nebývá purifikačním procesem ovlivněn.80

30

∆7-avenasterol

a

Olivový olej se získává výhradně z celých plodů olivovníků Olea europea (Oleaceae), lisováním za studena nebo za tepla, anebo chemickou úpravou a smísením různých druhů olejů. Evropská legislativa rozeznává podle získávání, kvality a sloţení 9 druhů olivového oleje (viz. Tab. 3).81

31

Obsah

Peroxidové

Haloge-

Alifatické

Nasycené

Erythro-

Tri-

Chole-

Brassika-

Kampe-

volných

číslo

novaná

alkoholy

mastné ky-

diol +

linolein

sterol

sterol

sterol

meq/O2/kg

rozpouš-

mastných Kategorie

kyselin

tědla

%

mg/kg1

mg/kg

seliny v tri-

uvaol

glyceridech

%

%

%

%

Stigmasterol

Beta--

Delta-7-

Steroly

%

sitosterol

stigma-

celkem

stenol

mg/kg

%

%

2

%

vázaných v poloze 2 %

1. Extra panenský olivový

M 1,0

M 20

M 0,20

M 300

M 1,3

M 4,5

M 0,5

M 0,5

M 0,2

M 4,0

< kamp.

m 93,0

M 0,5

m 1000

2. Panenský olivový olej

M 2,0

M 20

M 0,20

M 300

M 1,3

M 4,5

M 0,5

M 0,5

M 0,2

M 4,0

< kamp.

m 93,0

M 0,5

m 1000

3. Obyčejný panenský

M 3,3

M 20

M 0,20

M 300

M 1,3

M 4,5

M 0,5

M 0,5

M 0,2

M 4,0

< kamp.

m 93,0

M 0,5

m 1000

> 3,3

> 20

> 0,20

M 400

M 1,3

M 4,5

M 0,5

M 0,5

M 0,2

M 4,0

-

m 93,0

M 0,5

m 1000

5. Rafinovaný olivový olej

M 0,5

M 10

M 0,20

M 350

M 1,5

M 4,5

M 0,5

M 0,5

M 0,2

M 4,0

< kamp.

m 93,0

M 0,5

m 1000

6. Olivový olej

M 1,5

M 15

M 0,20

M 350

M 1,5

M 4,5

M 0,5

M 0,5

M 0,2

M 4,0

< kamp.

m 93,0

M 0,5

m 1000

7. Surový olivový olej

m 2,0

–

–

–

M 1,8

m 12

M 0,5

M 0,5

M 0,2

M 4,0

-

m 93,0

M 0,5

m 2500

M 0,5

M 10

M 0,20

–

M 2,0

m 12

M 0,5

M 0,5

M 0,2

M 4,0

< kamp.

m 93,0

M 0,5

m 1800

M 1,5

M 15

M 0,20

–

M 2,0

> 4,5

M 0,5

M 0,5

M 0,2

M 4,0

< kamp.

m 93,0

M 0,5

m 1800

olej

olivový olej 4. Panenský lampantový olivový olej

z pokrutin 8. Rafinovaný olivový olej z pokrutin 9. Olej z pokrutin

M = maximum, m = minimum

Tab. 3 Druhy olivového oleje podle Evropské legislativy

Poznámka: Pokud jakákoli charakteristika neodpovídá předepsaným mezním hodnotám, musí být olivový olej zařazen do jiné kategorie nebo označen jako nesplňující poţadavky na čistotu pro danou jakostní kategorii.

32

5.

BIOLOGICKÉ ÚČINKY ROSTLINNÝCH STEROLŮ

5.1.

ANTIKARCINOGENNÍ ÚČINKY Při izolaci lipidové frakce z exotické houby „maitake“ (Agaricus blazei) a zkoumání

účinků na modelech in vivo bylo zjištěno, ţe ergosterol působí proti rakovině. Dvacetidenní orální podávání ergosterolu v dávkách 400 a 800 mg/kg myším se sarkomem, vedlo ke značnému zpomalení růstu nádorů bez neţádoucích účinků, které se objevují při konvenční léčbě chemoterapeutiky. Ergosterol nepůsobí cytotoxicky na nádorové buňky, ale působí přímo proti angiogenezi v nádorech. Doplňuje tak účinky mukopolysacharidu β-1,3-D-glukanu, který je v houbě rovněţ obsaţen.82 Proběhlo také testování účinků vodného extraktu choroše (Polyporus), ergosterolu a příbuzných látek na potkanech s rakovinou močového měchýře, vyvolanou experimentálně podáváním promotorů ve vodě na pití po dobu několika týdnů. Léčba vodným extraktem choroše díky obsahu ergosterolu, ergosterol samotný, skvalen a vitamín D2 působí silně inhibičně na kancerogeny ze ţivotního prostředí.83 Dva hydroperoxysteroly- 24-hydroperoxy-24-vinylcholesterol, 29-hydroperoxystigmasta5,24(28)-dien-3β-ol a fukosterol byly izolovány z hnědé řasy Turbinaria ornata. 29-hydroperoxystigmasta-5,24(28)-dien-3β-ol se přeměňuje na 29-hydroxystigmasta-5,24(28)-dien-3β-ol reakcí s lithium-aluminium hydridem (LAH). Všechny tři zmiňované hydroperoxysteroly působí cytotoxicky na různé karcinomy.84 Sitosterol inhibuje růst HT-29 lidských nádorových buněk tlustého střeva a inkorporací do buněčných membrán mění jejich lipidové sloţení. Tumorové buňky byly kultivovány ve třech různých médiích, se sitosterolem, s cholesterolem a bez sterolů. V médiu s 16 mM sitosterolu byl po 9 dnech růst buněk třetinový, v porovnání s médiem s ekvimolárním mnoţstvím cholesterolu. V membránách buněk došlo ke sníţení mnoţství sfingomyelinu o 50 % a ke změnám ve sloţení mastných kyselin i dalších fosfolipidů. Předpokládá se proto, ţe sitosterol inhibuje růst nádorových buněk díky ovlivnění přenosu signálu, který zahrnuje fosfolipidy. 85 Fytosteroly zpomalují růst a šíření buněk karcinomu prsu. U nemocných myší krmených 8 týdnů dietou s 0,2 % kyseliny cholové (promotor absorpce) a 2% směsí fytosterolů, došlo ke zpomalení růstu nádorů o 33 % a sníţení mnoţství metastáz do lymfatických uzlin a plic o 20 %, v porovnání s kontrolní skupinou.86

33

5.2.

ANTIFLOGISTICKÉ ÚČINKY Bambucké máslo (karité) z afrického ořešáku Butyrospermum parkii (Sapotaceae)

obsahuje stigmasterol, avenasterol, 24-methyl-cholest-7-enol, karitesterol A, karitesterol B a αspinasterol. Extrakt obsahující 26 % této triterpenické frakce byl podáván orálně, jednou denně tři po sobě následující dny myším s edémem zadních končetin. Došlo k 78% zlepšení edému. Karité potlačuje hypersensitivní a zánětlivé reakce pokoţky.87 Sterolová frakce z řecké horské rostliny Sideritis foetens (Lamiaceae) obsahující kampesterol (7,6 %), stigmasterol (28,4 %) a sitosterol (61 %), má protizánětlivé účinky. U myší s edémem tlapek došlo po orálním podání 30-60 mg/kg této směsi k ústupu zánětu, topická aplikace na edém ucha rovněţ zapůsobila účinně. Pomocí kvantifikace specifického neutrofilového markeru myeloperoxidázy (MPO) bylo zjištěno, ţe lokální protizánětlivé působení sterolové frakce probíhá díky redukci infiltrace neutrofilů do zánětlivé tkáně. Necytotoxická koncentrace sterolové frakce inhibuje uvolňování enzymu β-glukuronidázy (enzym granulace leukocytů) a vznik superoxidu. Uvolňování histaminu z mastocytů však inhibováno není.88 Nezmýdelnitelná frakce panenského olivového oleje obsahuje hlavně erythrodiol, sitosterol a skvalen. Při lokální aplikaci této směsi v dávce 0,5 mg na ucho myši s edémem způsobeným 12-O-tetradekanoylforbolacetátem (TPA) byl zjištěn silný antiflogistický účinek téměř srovnatelný s účinkem indometacinu ve stejné dávce.89 Čerstvé olivy a z nich čerstvě vylisovaná štáva obsahují podle nejnovějších amerických výzkumů látku označovanou jako oleocanthal, která působí proti bolesti a zánětu stejným mechanismem jako ibuprofen. Nehodí se sice k léčbě akutní bolesti, ale pravidelná konzumace (běţná v oblasti Středomoří), působí stejně jako malé dávky nesteroidních antiflogistik antiagregačně a antikarcinogenně.90

5.3.

HYPOCHOLESTEROLÉMICKÉ ÚČINKY Fytosteroly tálového oleje obsahující sitosterol (62 %), sitostanol (21 %), kampesterol

(16 %) a kampestanol (1 %), byly pouţity v randomizované zkříţené studii. Potvrdilo se, ţe i krátkodobé podávání fytosterolů zlepšuje lipidový profil krevní plazmy. Dobrovolníkům s různými hladinami cholesterolu byly podávány fytosteroly v dávce 21,2 mg/kg po dobu 10 dní. V porovnání s placebovou skupinou, došlo ke sníţení celkového a LDL cholesterolu, mnoţství HDL a TG nebylo ovlivněno. Stejně tak syntéza cholesterolu de novo zůstala beze změny.91

34

Během klinické studie na jedincích s hypercholesterolémií proběhlo sledování účinků margarínů v dietě na hladinu celkového a LDL cholesterolu v plazmě. První skupina pouţívala margarín s přídavkem esterů stanolů (STAEST), druhá margarín s přídavkem esterů sterolů (STEEST) a třetí, kontrolní skupina margarín bez přídavku sterolů či stanolů. Po dobu 4 týdnů jedinci první a druhé skupiny přijímali v potravě 2,01-2,04 g celkových sterolů denně. V porovnání s kontrolní skupinou došlo ke sníţení celkového cholesterolu o 9,2 a 7,3 % (STAEST a STEEST) a LDL cholesterolu o 12,7 a 10,4 %. Přičemţ nedošlo ke změnám v sérových hladinách v tucích rozpustných vitamínů a karotenoidů. Oba typy margarínů by proto měly být součástí diety ke sníţení hladiny cholesterolu.92 K porovnání inhibičního účinku sójových esterů sterolů a esterů sitostanolů na vstřebávání cholesterolu z tenkého střeva, byli k jedné studii přizváni pacienti s ileostomií. Do běţné stravy jim bylo přidáno 1,5 g/den obou typů sterolů. Následnou analýzou obsahu ileostomických sáčků bylo zjištěno, ţe absorpce cholesterolu v kontrolní skupině (bez fytosterolů) byla průměrně 56 %, kdeţto ve skupinách s rostlinnými steroly byla 38 % a 39 %. To znamená, ţe estery sterolů ze sóji a estery sitostanolu, inhibují absorpci cholesterolu z tenkého střeva téměř ve stejné míře, bez ohledu na strukturální odlišnosti.93 Hypocholesterolémický účinek esterů stanolů je na dávce závislý. V Tab. 4 je vidět procentuální sníţení celkového cholesterolu a LDL cholesterolu v závislosti na dávce esterů stanolů přidaných do margarínu, který skupina 22 hypercholesterolémických muţů a ţen konzumovala po dobu 4 týdnů. Zvyšování dávek od 2,4 g do 3,2 g neposkytuje klinicky významný efekt.94 ___________________________________________________________________ Mnoţství esterů stanolů

0,8 g/den

1,6 g/den

2,4 g/den

3,2 g/den

___________________________________________________________________ Sníţení celk. cholesterolu

2,8 %

6,8 %

10,3 %

11,3 %

Sníţení LDL cholesterolu

1,7 %

5,6 %

9,7 %

10,4 %

___________________________________________________________________ Tab. 4 Vliv mnoţství přijatých esterů stanolů na sníţení plazmatické hladiny cholesterolu Fytosteroly rozpuštěné v diglyceridu sniţují plazmatické hladiny cholesterolu efektivněji neţ fytosteroly rozptýlené v triglyceridu. Tento poznatek je výsledkem randomizované zkříţené studie, během které hypercholesterolémičtí muţi ve věku 29-50 let konzumovali majonézu s fytosteroly (500 mg/den) v diglyceridu (10 g/den) a nebo v triglyceridu (10 g/den).95

35

Ačkoli fytosteroly mají podobnou strukturu jako cholesterol, jejich syntéza, intestinální absorpce a metabolismus se značně liší. Během několika dosud provedených klinických studií bylo dokázáno, ţe fytosteroly sniţují intestinální absorpci cholesterolu tím, ţe kompetitivně vytěsňují cholesterol z intestinálních micel, a tak sniţují koncentraci celkového cholesterolu v plazmě (průměrně o 10 %) a LDL cholesterolu (průměrně o 13 %). Vedle toho mají vliv i na další aspekty v metabolismu cholesterolu, které souvisí s jejich účinkem proti ateroskleróze. Předpokládá se souvislost se syntézou steroidních hormonů. Přičemţ je důleţité znát klinické a biochemické příznaky dědičného onemocnění sitosterolémie, která se léčí cholestyraminem.96 Estery stanolů z rostlinných olejů i ze dřeva mají díky svému hypocholesterolémickému účinku

příznivý dopad na rozvoj aterosklerózy. Díky sníţení hladiny LDL cholesterolu

v plazmě, sniţují povrch aterosklerotických lézí a zpomalují nárůst plátů. Adherenci monocytů na cévní stěnu neovlivňují.97 Rostlinné stanoly inhibují , díky své struktuře podobné cholesterolu, kompetitivně jeho absorpci ze střeva, ale mají v enterocytech i další funkce. Studium ABC (ATP binding cassette) transportéru ukázalo, ţe fytostanoly zvyšují jeho aktivitu a tím i eflux cholesterolu zpátky do intestinálního lumen.98 Hypocholesterolémický účinek rostlinných sterolů zvyšují divalentní kationty kalcia a magnézia, které jsou přijímány v potravě společně se steroly. Kationty podporují blokádu intestinální absorpce cholesterolu tvorbou nerozpustných a nevstřebatelných chelátů s mastnými kyselinami. Monovalentní kationty sodíku a draslíku tento vliv nemají.99 Subkutánní aplikace čištěného tálového oleje (steroly/stanoly) a sójového oleje (steroly) pokusným křečkům, vedla k poklesu plazmatických hladin celkového cholesterolu o 21 % a 23 %. Hladina HDL a TG byla beze změn, došlo ke zvýšení jaterního cholesterolu. Nízké dávky subkutánně aplikovaných rostlinných sterolů sniţují hladinu cirkulujícího cholesterolu jiným mechanismem, neţ inhibicí intestinální absorpce.100

5.4.

ÚČINKY PROTI BENIGNÍ HYPERPLAZII PROSTATY Sitosterol, jako moţná volba pro léčbu benigní hyperplazie prostaty (BHP), byl hodnocen

v multicentrické, placebem kontrolované, dvojitě slepé klinické studii. 177 pacientů s BHP ve 13 centrech uţívalo 130 mg sitosterolu denně po dobu šesti měsíců. Standardizovaný extrakt fytosterolů izolovaný z druhů Pinus, Picea nebo Hypoxis, se známým obsahem sitosterolu, hlavní obsahové látky, zlepšil IPSS (International prostate symptom score) a kvalitu ţivota,

36

zvýšil Qmax (nejvyšší rychlost průtoku moči) a sníţil PVR (zbytkový objem moči po vyprázdnění). Je tedy účinnou terapií BHP.101 Extrakty z oddenků ţahavých kopřiv (Urtica dioica, Urticaceae) se pouţívají v léčbě BHP. Při experimentu na dospělých myších s indukovanou BHP bylo zjištěno, ţe nejúčinnější je 20% methanolový extrakt, který inhibuje růst ţlázy o 51,4 %.102 Na toto téma bylo napsáno mnoho studií, které jednoznačně ukazují, ţe sitosterol a jeho 3-O-β-D-glukopyranosid jsou účinné a prakticky dobře vyuţitelné ve formě fytofarmak při ovlivňování průběhu BHP.

5.5.

OSTATNÍ ÚČINKY (22E,24R)-ergosta-7,22-dien-3β,5α,6β-triol z plodnic Tricholoma auratum stimuluje

aktivitu osteoblastů. Na buněčných kulturách myších kostních buněk bylo zjištěno, ţe tato látka stimuluje proliferaci osteoblastů více neţ ergosterol, ergokalciferol, cholesta-3β,5α,6β-triol a 7-dehydrocholesterol. Důleţou roli zde hrají hydroxylové skupiny na C-5 a C-6. Mimoto inhibuje apoptózu osteoblastů způsobenou hladověním.103 Saringosterol, aktivní látka z extraktu hnědé řasy Lessonia nigrescens, působí proti Mycobacterium tuberculosis. MIC saringosterolu a jeho 24S a 24R epimeru jsou 0,25; 1 a 0,125 mg/ml. Saringosterol lze syntetizovat oxidací fukosterolu. Nepůsobí toxicky na Vero buňky.104 Dva izoláty ze semen filipínské rostliny Leucaena leucocephala (Fabaceae), místně známé jako „ipil-ipil“, působí antimutagenně, jak ukázaly mikronukleární testy. Pomocí NMR a MS se podařilo identifikovat jejich sloţení. První je směs sitosterolu a stigmasterolu, druhá je směs 3-O-β-D-sitosterylglukopyranosidu a 3-O-β-D-stigmasterylglukopyranosidu.105 Aloe vera gel má hojivé účinky. Při experimentu na chorioallantoidní membráně kuřecího embrya se prokázalo, ţe látkou s angiogenetickým účinkem je sitosterol. V přítomnosti heparinu podporuje neovaskularizaci v postiţené tkáni a urychluje hojení chronických ran a defektů.106 Západní lidské populace se vyznačují vyšší incidencí obezity, neţ východní, zejména asijské, kde převaţuje spíše vegetariánský typ stravy. Ke studiu obezity se pouţívají in vitro modely (3T3-L1 buňky), které mají schopnost akumulovat triglyceridy. Ke kultuře buněk (5000/cm2) byla postupně přidávána různá mnoţství kyseliny olejové, eladiové a dokosahexanové (DHA). Podobně také 2, 8 a 16 mM cholesterolu, sitosterolu a kampesterolu. Dále byly přidávány společně různé kombinace mastných kyselin a sterolů. Měřil se nárůst buněk a mnoţství buněčných triglyceridů. Kombinace DHA se sitosterolem sníţila růst buněk, sitosterol samotný účinněji neţ DHA. Jako nejúčinnější se jevila kombinace kyseliny olejové se

37

sitosterolem. Z toho vyplývá, ţe konzumace mononenasycených mastných kyselin (MUFA) a fytosterolů v potravě je důleţitá pro kontrolu tělesné hmotnosti.107 Směs α-tokoferolu, sitosterolu a skvalenu působí antioxidačně a tento účinek je synergistický. Slabý prooxidační efekt sitosterolu nemůţe přebít antioxidační aktivitu α-tokoferolu a skvalenu.108 Směs sójových sterolů a steryl-glykosidů zvyšuje absorpci inzulínu nosní sliznicí. Ukázalo se tak při testování směsi sitosterolu, kampesterolu, stigmasterolu, brassikasterolu a směsi glykosidů. Nosní aplikace inzulínu by měla zlepšit komfort diabetiků a nahradit aplikaci injekční. Steryl-glykosidy jsou jako enhancery účinnější neţ sójové steroly, zřejmě díky vyšší lipofilitě. Steroly působí na úrovni lipidů nosní mukózy.109 Směs sitosterolu a jeho glykosidu se pouţila k výrobě tobolek, které byly podávány HIV pozitivním pacientům. Poměr sitosterol:sitosteryl-glykosid v tobolce byl 100:1 (20:0,2 mg). Podávaly se třikrát denně 27 měsíců. Došlo ke stabilizaci mnoţství CD4 lymfocytů, sníţení mnoţství virů v plazmě, sníţení stupně apoptózy a sérových hladin interleukinů IL6 v periferní krvi.110

38

6.

TOXICITA ROSTLINNÝCH STEROLŮ Rostlinné stanoly sniţují hladinu cholesterolu, pokud jsou přijímány v mnoţství asi

2 g/den. Jejich estery s mastnými kyselinami jsou více lipofilní a působí efektivněji. Proběhlo sledování subchronické orální toxicity na potkanech obou pohlaví. Jedna skupina dostávala 13 týdnů v krmivu estery stanolů získaných ze dřeva, v dávkách 0; 0,34; 1,68 a 8,39 %. Druhá skupina estery stanolů z rostlinných olejů, v dávkách 0; 0,36; 1,78 a 8,91 % celkových stanolů v krmivu. Oba typy byly dobře tolerovány, beze změn v růstu, přijmu potravy a vody. Nebyly pozorovány oční změny, ani změny hematologických a biochemických hodnot nebyly nalezeny. U obou pohlaví došlo ke sníţení plazmatických hladin sterolů, ve prospěch stanolů. Ve stolici bylo více cholesterolu a stanolů. U samců došlo ke sníţení hmotnosti jater a depleci glykogenu, následkem nutričních změn, nikoli změn patologických. Plazmatické koncentrace vitamínu E, K1 a D byly ve skupině s nejvyšší dávkou esterů stanolů sníţeny. U obou skupin byla NOAEL (no observed adverse effect level) hodnotou stanovena dávka 1 % celkových stanolů v potravě, coţ odpovídá přibliţně 0,5 g/kg/den.111 Stanoly sniţují absorpci cholesterolu z tenkého střeva a navzdory kompenzačně zvýšené syntéze cholesterolu de novo sniţují plazmatické hladiny LDL cholesterolu. Mohou však také sniţovat plazmatické koncentrace koenzymu Q10 a lipofilních antioxidantů (karotenoidů a tokoferolů), které jsou přenášeny hlavně LDL. Sníţená absorpce lipofilních antioxidantů souvisí se sníţenou hladinou LDL v plazmě. Pouze u nejvíce lipofilních karotenoidů (α-karotenu, β-karotenu a lykopenu) souvisí sníţená absorpce se sníţenou absorpcí cholesterolu.112 Cytoxicita cholesterolu, směsi sitosterol/kampesterol (50 %/40 %) a jejich oxidů, byla sledována na buněčných kulturách C57BL/6. Po 120 hodinové expozici jedné vrstvy buněk steroly a jejich oxidy v koncentraci 200 mg/ml proběhlo vyhodnocení počtu buněk, aktivity laktátdehydrogenázy a mitochondriální dehydrogenázy, obsahu proteinů a lipidů. Z výsledků je patrné, ţe všechny oxidy poškozují buňky, i kdyţ oxidy fytosterolů vznikající např. při smaţení na rostlinném oleje, neničí buňky tak výrazně jako oxidy cholesterolu.113 12 zdravých muţů a 12 zdravých ţen (průměrný věk 36, průměrný BMI 24) se zúčastnilo klinické studie, která měla objasnit vliv margarínů obohacených fytosteroly z rostlinných olejů na aktivitu střevních enzymů, sloţení a přeţívání střevní mikroflóry, plazmatické koncentrace ţenských pohlavních hormonů a cholesterolu. Placebová skupina randomizované studie přijímala v denní stravě 40 g margarínu bez přídavku fytosterolů, testovaná skupina jedla denně 40 g margarínu s 8,6 g fytosterolů (směs sitosterolu, kampesterolu a stigmasterolu). Všechny ţeny měly pravidelný menstruační cyklus (nesměly pouţívat perorální kontraceptiva).

39

V testované skupině došlo ke sníţení plazmatických hladin LDL cholesterolu a progesteronu, a ke sníţení koncentrace střevní mléčné kyseliny. Nedošlo k ovlivnění bakteriálního profilu střevní mikroflóry, ani ke sníţení aktivity střevních bakterií. Změny v hladinách ţenských pohlavních hormonů nebyly významné.114 Polyethylenglykolové deriváty sójových sterolů (PEG-5, -10, -16, -25, -30 a -40) se pouţívají v různých kosmetických přípravcích jako neionogenní surfaktanty, emulgátory, viskozifikanty a pigment dispergující látky. Pouţité koncentrace jsou funkcí délky řetězce polymeru. Maximální koncentrace byly nalezeny v řasenkách a očních linkách (2 %). Tyto polymery se získávají reakcí hydroxylu sójového sterolu s ethylenoxidem, toxickým meziproduktem můţe být 1,4-dioxan. Před vmícháním do přípravku se musí zbytky nezreagovaného ethylenoxidu a 1,4-dioxan odstranit vhodnou metodou. Preklinické testování na laboratorních zvířatech ukázalo, ţe při pouţití na intaktní pokoţku nevyvolávají ţádné podráţdění ani systémovou toxicitu. Na poškozenou pokoţku se aplikace nedoporučuje. Negativní byly i Amesův test mutagenicity, oční dráţdivost a fotosensitivita. Zvláštní pozornost musí být věnována reprodukční toxicitě volných fytosterolů. Subkutánní injekce sitosterolu sníţila u zvířat mnoţství spermií a fertilitu, sulfatovaný sitosterol působil jako abortivum u samic potkanů a králíků.115 Proběhlo testování potenciální estrogenní aktivity rostlinných stanolů a jejich esterů. V E-screen testu se sledovala schopnost stanolů indukovat proliferaci buněk estrogendependentního adenokarcinomu prsu, kontrolní látkou byl 17β-estradiol. Uterotrofickou aktivitu stanolů zjišťoval in vivo test na nevyspělých potkaních samicích, kontrolní látkou zde byl diethylstilbestrol. V mnoţství 8,3 % v dietě, ţádný stanol ani jeho ester nezvyšoval proliferaci buněk ani hmotnost uteru.116 Velmi vzácnou poruchou je autozomálně recesivně podmíněná sitosterolémie, při níţ jsou rostlinné steroly z potravy vstřebávány ve zvýšené míře a jejich zvýšené plazmatické hladiny jsou příčinou aterosklerotických změn. U těchto lidí je sníţená clearance sitosterolu a jeho zásoby v těle jsou aţ sedmnáctkrát zvýšené. Zvýšené jaterní hladiny sitosterolu kompetitivně inhibují katabolismus cholesterolu a vedou k hypercholesterolémii. Pacienti jsou náchylnější k předčasným ischemickým poškozením a ke vzniku xantomat. Homozygotní familiární forma se léčí dietou, pryskyřicemi a ezetimibem. Sitosterol a jeho glykosid sitosterolin jsou u těchto pacientů kontraindikovány. U heterozygotních nosičů sitosterolémie se jeho podávání jeví jako bezpečné.117

40

Během studie na malých dětech ve věku 13 měsíců bylo zjištěno, ţe zvýšený příjem rostlinných sterolů, např. při nahrazení ţivočišných produktů za rostlinné, zvyšuje plazmatické hladiny rostlinných sterolů (kampesterolu a sitosterolu), ale neovlivňuje koncentrace prekurzorů cholesterolu. Ani dvojnásobné zvýšení příjmu fytosterolů neovlivňuje endogenní syntézu cholesterolu, která je pro správný vývoj a růst dítěte důleţitá.118

41

7.

ANALYTICKÉ ZHODNOCENÍ OBSAHU ROSTLINNÝCH STEROLŮ K určení ergosterolu v kvasinkách se dá pouţít metoda vysokoúčinné kapalinové

chromatografie (HPLC). Při pouţití reverzních fází se jako mobilní fáze pouţívá voda ve směsi s methanolem v poměru 97:3, detekce je UV při 283 nm. Kvasinky se po zmýdelnění extrahují do heptanolu. Zbytek po vakuovém odpaření heptanolu se rozpustí v ethanolu a aplikuje do systému. Výsledky ukazují kalibrační křivku lineární v rozmezí 0,02 mg/ml-0,08 mg/ml. Limit pro kvantifikaci je 0,01 mg/ml. Průměrné relativní odchylky jsou 2,1-4 % (n = 5). Výtěţky ergosterolu se pohybují od 96,0 % do 98,0 %. Tato metoda je jednoduchá, citlivá a přesná.119 Metoda HPLC se pouţívá také při hodnocení ergosterolu v oleji ze semen řepky (Brassica napus), který jako metabolit hub signalizuje mykotické znečištění. Methanolový extrakt semen je zmýdelněn hydroxidem draselným. Po přidání vody se extrakt vytřepe hexanem a po vysušení je rekonstituován a aplikován na pevnou fázi kolony. Ta je nejprve promývána tetrachlormethanem a dále probíhá eluce acetonem. Acetonový eluát musí být dále acetylován a ergosterol je detekován jako acetát kapalinovou chromatografií v systému obrácených fází a UV detekcí při 282 nm.120 Stanovení sterolů v jedlých mořských řasách se provádí také pomocí HPLC s hmotnostním spektrometrem (HPLC-MS). Po zmýdelnění hydroxidem draselným se nezmýdelnitelná frakce extrahuje hexanem a pouţije k nástřiku do kolony 15 x 4 cm Kromasil 100C(18). Mobilní fází je směs methanolu a acetonitrilu v poměru 30:70 (V/V). Rychlost eluce je 1,2 ml/min, teplota kolony 30 °C a detekce UV při 205 nm. Opakovatelnost měření je dobrá, relativní odchylka 2,4 %. Dominantním sterolem konzervovaných nebo sušených hnědých řas (Himanthalia elongata, Undaria pinnatifida, Laminaria ochroleuca) je fukosterol (83-97 % celkových sterolů, 662-2320 μg/g suché hmoty). Červené řasy obsahují hlavně desmosterol (8793 % celk. sterolů, 187-337 μg/g suché hmoty).121 Obsah sterolů v naţkách pohanky tatarské (Fagopyrum tataricum, Polygonaceae) a pohanky obecné (Fagopyrum esculentum) se dá zjistit plynovou chromatografií s hmotnostním spektrometrem (GC-MS). Naţky pohanky tatarské obsahují průměrně 82,5 mg sterolů ve 100 g a naţky pohanky obecné 100,2 mg ve 100 g. Nejvíce zastoupený je sitosterol (70-80 % celk. sterolů), dále kampesterol, stigmasterol, izofukosterol a další.122 Obecně, analýzy alifatických alkoholů, sterolů a tokoferolů v rostlinných olejích probíhají zvlášť. Jednoduchou a spolehlivou metodu pro stanovení alkanolů, skvalenu, -tokoferolu a sterolů v olivových olejích je plynová chromatografie (GC) nezmýdelnitelné frakce po silylaci. Přitom není zapotřebí provést úvodní separaci tenkovrstvou chromatografií před GC.

42

Pro kvantifikaci skvalenu, -tokoferolu a sterolů se pouţívá kalibrace vnějším standartem, pro alifatické alkoholy vnitřním standartem. Správnost a reprodukovatelnost výsledků umoţňují pouţít metodu v běţné praxi.123 Tradiční metoda pro analýzu sterolové frakce začíná zmýdelněním oleje ze semen rostlin a extrakcí nezmýdelnitelné části do rozpouštědla. Následuje separace pomocí TLC a derivatizace před plynovou chromatografií se zakotvenou stacionární kapalnou fází (GLC). Při pouţití kapilárního sloupce se mohou volné steroly analyzovat bez předchozí derivatizace. Místo TLC, která je časově náročná a vícestupňová, se do systému inkorporují sloupce pro extrakci na pevné fázi (SPE, solid-phase extraction). Umoţňují rychlou a jednoduchou izolaci sterolů, redukují počet kroků, čas přípravy vzorku a tím také vznik chyby.124 Analýza sterolové frakce olivového oleje můţe být pouţita k hodnocení stupně čistoty a přítomnosti příměsí jiných rostlinných olejů. Tato detekce dokáţe určit také typ olivového oleje, panenský, rafinovaný nebo extrahovaný. Část sterolová se separuje z nezmýdelnitelné frakce na silikagelu TLC a později se analyzuje v podobě trimethylsilylether derivátů pomocí kapilární GC.125 Přítomnost esterů sterolů v rostlinných olejích se dokazuje HPLC a GC. Klasifikují se oleje s vysokým obsahem steryl-esterů (více neţ 4000 mg/kg - kukuřičný a řepkový), oleje se středním obsahem (1400-2400 mg/kg - slunečnicový) a oleje s nízkým obsahem (méně neţ 1200 mg/kg - světlicový, sójový, bavlníkový, podzemnicový, olivový a palmový olej). Metoda se hodí k ověřování pravosti olejů a částečně se hodí také k detekci neţádoucích příměsí kukuřičného a řepkového oleje v jiných olejích.126 Běţná lidská strava obsahuje v lipidové sloţce komplexní směs sterolů. Analýza této sloţité směsi se obvykle provádí kapilární GC a GC-MS. Pro separaci a stanovení sterolů se pouţívá velmi málo polární kapalná fáze (methylsilikon) a středně polární sloupce různých rozměrů. Nicméně tyto sloupce neumoţňují separovat některé steroly ze směsi. Za účelem dosaţení kompletní separace pomocí GC se pouţívají tzv. „fused-silica“ kolony s obsahem 14 % kyanopropyl-fenyl-methylpolysiloxanu. Tak se dosáhne excelentní separace kampesterolu, kampestanolu, sitosterolu, sitostanolu a ∆5-avenasterolu.127 Od té doby, co jsou rostlinné stanoly pro své klinické účinky přidávány do potravin, pouţívají se v potravinářství analytické metody k jejich stanovení a ke stanovení jejich esterů. Nejprve se provádí zmýdelnění esterů ethanolickým roztokem KOH bez předchozího oddělení tukové části. Stanoly jsou pak extrahovány do hexanu a derivatizovány na trimethylsilylethery, které se dají stanovit GC s cholestanolem jako vnitřním standartem. Analýza sitostanolu,

43

kampestanolu a celkových stanolů v margarínech suplementovaných estery stanolů je lineární, spolehlivá a přesná. Výsledky ukazují, ţe analýzy margarínů obsahujících estery stanolů jsou validovány pro rutinní stanovení obsahu.128 Pro spolehlivý průkaz autenticity olivových olejů, pouţili v roce 2000 pracovníci Výzkumného ústavu potravinářského v Praze obsah (procentní zastoupení) vybraných sterolů, který je deklarován nařízením Komise EU. Při implementaci analytické metody na stanovení sterolů pomocí GC byl k oddělení neţádoucích interferujících látek v nezmýdelnitelné frakci modifikován postup vyuţívající preparativní LC s kolonou naplněnou silikagelem a s gradientovou elucí třemi směsmi

hexanu a diethyletheru. Dále bylo modelovými pokusy

ověřeno, ţe touto metodou lze identifikovat falšování olivového oleje přídavky slunečnicového, sójového nebo řepkového, a to na základě obsahu ∆7-stigmastenolu (přídavek slunečnicového oleje), kampesterolu (přídavek sójového oleje), resp. brassikasterolu (přídavek řepkového oleje). Zvýšení obsahu těchto markerových sterolů proti povoleným hodnotám umoţňuje rozeznat přídavek jiţ 5-10 % olejů. Touto metodou byla téţ hodnocena autenticita čtyř olejů z výstavy SIAL (v Paříţi 1998) a deseti panenských olivových olejů z praţské trţní sítě a bylo zjištěno, ţe ţádný z těchto olejů nevykazoval prvky falšování.129

44

8.

TERAPEUTICKÉ POUŢITÍ ROSTLINNÝCH STEROLŮ Ergosterol je výchozí látka pro syntézu 1α,24(S)-dihydroxy-ergokalciferolu, který je

součástí léčivých přípravků k terapii poruch metabolismu vápníku a různých koţních problémů. Ergosterol se přeměňuje na 24-hydroxyergosterol, zářením a teplem přechází v 24-hydroxyergokalciferol, který se během dalších šesti kroků mění na 1α,24(S)-dihydroxy-ergokalciferol.130 Vitamín D je souborné označení pro antirachiticky účinné steroidní látky, které vznikají fotochemickými reakcemi ze steroidních provitamínů D. Působením ultrafialového záření vzniká z ergosterolu vitamín D2 (ergokalciferol), ze 7-dehydrocholesterolu vitamín D3 (cholekalciferol). Jelikoţ lidský organismus je schopen biosyntetizovat cholekalciferol, vitamín D vlastně nevyhovuje přísné definici vitamínů. V běţné klinické praxi se pouţívají registrované léčivé přípravky s ergokalciferolem i cholekalciferolem. Jejich biologická účinnost u člověka je přibliţně stejná. Zvyšují vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva a zlepšují jejich ukládání do kostí. Vyuţívají se při terapii hypokalcemických stavů, např. malnutrice, malabsorpce, osteoporózy, při některých metabolických osteopatiích, poruchách homeostázy vápníku, téţ profylakticky u pacientů s nedostatečnou insolací a u kojenců.131 Ergosterol a cyklodextriny extrahované z jedlých hub řadou rozpouštědel (voda, methanol, ethanol, propanol, aceton a chloroform), jsou povaţovány za inhibitory angiogeneze s antitumorovou aktivitou a mohou být součástí léčiv a potravních doplňků.132 Preparát obsahující kombinaci fytosterolů a fytoestrogenů inhibuje biosyntézu a bioaktivitu endogenních pohlavních hormonů u muţů i ţen. Účinné látky sniţují enzymovou aktivitu ve steroidogenezi, která za normálních okolností přeměňuje progestiny a androgeny ve více účinné pohlavní hormony, estradiol a dihydrotestosteron. Přípravek obsahuje 50-250 mg fytosterolů (kampesterol, sitosterol, fukosterol, stigmasterol, stigmastanol, stigmastadienon a jejich deriváty nebo konjugáty) a 20-150 mg fytoestrogenů (lignan, isoflavon, flavon a kumestan.133 Stigmasterol ze sójových bobů je výchozí látkou několikastupňové syntézy ţlučové kyseliny lithocholové. V dnešní době je ţádoucí, vyhýbat se ve farmaceutickém průmyslu ţivočišným materiálům, kvůli přenosu nebezpečných infekcí (BSE).134 Sterolová frakce ze semen Nigella sativa (Ranunculaceae) obsahuje sitosterol, kampesterol, β-amyrin a stigmasterol. Při testování protizánětlivých účinků a účinků proti mykotickým a bakteriálním infekcím byla připravena forma vaginálních čípků s obsahem 0,4 g sterolové frakce v 3,6 g základu. Studie ukázala, ţe čípky jsou bezpečné a dobře účinné v léčbě vaginálních kandidóz.135

45

Olej ze semen Sophora alopecuroides (Fabaceae) obsahuje stigmasterol a jeho deriváty. Po destilaci a čištění se můţe pouţít k léčbě ekzémů, plísňových infekcí na nehtech rukou a nohou, opařenin, spálenin, akné, chronických vředů, condyloma acuminatum, psoriasis a cervikální erozi.136 V čínské medicíně se k léčbě ulcerací v dutině ústní pouţívají tablety, které obsahují sitosterol 800-1000 mg, indikan 1500-2000 mg, menthol 30-50 mg, extrakt lékořice 500-1000 mg a vitamín B12 0,5 mg. Na začátku přípravy je rozpuštění mentholu v lihu, smísení s ostatnímí sloţkami a stání 4-7 dní.137 Stále vzrůstá obliba pouţití aktivních látek rostlinného původu do kosmetických preparátů. Fytosteroly se díky svým protizánětlivým a pěstícím účinkům hodí do přípravků na vlasy i kůţi. Steroly např. ze sóji, by mohly nahradit v některých případech lokálně aplikované kortikosteroidy.138 Přípravky pro stimulaci růstu vlasů obsahují extrakty nebo aktivní sloţky zlepšující metabolismus tělních tekutin, fytosteroly nebo jejich glykosidy, které inhibují produkci androgenních hormonů v okolí vlasových kořínků a extrakt nebo jeho aktivní sloţku s enzymovou

aktivitou

ve

vlasových

koříncích.

Aplikace

extraktu

z Polyporus,

stigmastanolmaltosidu a extraktu z Ricinus communis stimuluje vlasový růst efektivněji, neţ 1% minoxidil.139 Mezi registrované léčivé přípravky k terapii benigní hyperplazie prostaty patří vedle klasických chemických preparátů také přípravky rostlinného původu (fytofarmaka). Do této skupiny jsou zařazena léčiva chemicky ne zcela definovaného sloţení, jejichţ klinický účinek je však obvykle standardizován. Účinnými látkami extraktů z plodů palmy Serenoa repens (Arecaceae), z kůry slivoně africké (Pygeum africanum, Rosaceae) a kořenů kopřivy dvoudomé (Urtica dioica, Urticaceae) jsou lipofilní produkty metabolismu rostlin (fytosteroly, hlavně sitosterol) působící komplexním, dosud ne zcela známým mechanismem účinku, který spočívá v inhibici 5α-reduktázy, kompetitivní inhibici vazby testosteronu na receptor a v některých případech téţ ve sníţení plazmatické hladiny globulinů, které váţí ţenské pohlavní hormony a inhibici aromatázy. V cílové tkáni inhibují proliferaci prostatických fibroblastů, upravují pruţnost stěny močového měchýře, mají protizánětlivý a antiedematózní účinek. Upravují sekreční funkci u starší tkáně a to bez současného ovlivnění hormonální aktivity reprodukčních orgánů. Tobolky obsahují 50 mg Pygei africani extractum nebo 160 mg (320 mg) Serenoae extractum spissum samotného nebo s přídavkem 120 mg Urticae radicis extractum siccum. Mezi indikace patří zmírnění funkčních obtíţí při počátečních stadiích BHP, léčba středně těţkých

46

poruch mikce v souvislosti s BHP, podpůrné doléčování po operacích prostaty, chronické prostatitidy a dráţdivý močový měchýř (i u ţen). Doporučené dávkování je dvakrát denně jedna tobolka, minimální délka léčby je 6-8 týdnů.140 Steroidní glykosidy, které obsahují v cukerné sloţce pentózové mono-, di-, tri- a oligosacharidy a v necukerné fytosteroly nebo fytostanoly, se dají pouţít v prevenci a terapii aterosklerózy a hypercholesterolémie.141 Estery fytosterolů a fytostanolů s polynenasycenými mastnými kyselinami, které mají v molekule 18 aţ 22 uhlíků a minimálně tři dvojné vazby, jsou účinné látky pro sniţování hladiny cholesterolu a triglyceridů. Např. reakcí kyseliny dokosahexaenové (0,91 g) a stigmasterolu

(1,03

g)

v přítomnosti

stigmasteryldokosahexaenoát (1 g).

dimethylaminopyridinu

v dichlormethanu

vzniká

142

Tablety v USA pro sníţení hladiny cholesterolu obsahují 250 mg cholestatinu (88% směs fytosterolů), polikosanol z vosku rýţových otrub a pomocné látky. Účinek dvou hlavních sloţek je synergistický.143 Elicitiny, lipidové nosiče zvláště steroidů, mohou být pouţity v léčivých přípravcích, např. cholesterol sniţujících. Elicitiny jsou buď bazické (kryptogein) a nebo kyselé (kaktorein, kapsicein a parasiticein). Mají schopnost vázat různé steroly, jeden sterol jednou molekulou elicitinu. Afinita vazby je srovnatelná s jinými lipid-vázajícími proteiny v ţivočišných organismech. Speciálně kryptogein je schopen stimulovat transfer sterolů mezi umělými membránami.144 Rekrystalizované fytosteroly a fytostanoly tvoří pevné struktury jednotného sloţení, jsou lépe rozpustné v tucích a mají lepší účinnost ve sniţování hladiny cholesterolu, neţ původní fytosteroly a fytostanoly. Rekrystalizují se nehydrogenované i hydrogenované frakce tálového oleje z ethylacetátu.145 Fytosteroly se od cholesterolu liší pouze přítomností methylové nebo ethylové skupiny na C-24 v postranním řetězci a další dvojnou vazbou. Jejich absorpce je pomalejší neţ absorpce cholesterolu a závisí na délce postranního řetězce. Proto např. kampesterol je vstřebáván rychleji neţ sitosterol. Stejně jako cholesterol, jsou fytosteroly metabolizovány intestinálními bakteriemi na koprostanoly a koprostanony, které jsou vylučovány stolicí. Saturací dvojné vazby sitosterolu vzniká sitostanol, který má významně sníţenou rychlost absorpce a je účinnější v inhibici absorpce cholesterolu. Tento stanol je téměř kompletně vylučován, nepodléhá bakteriální metabolizaci a jeho koncentrace v plazmě jsou minimální. Při léčbě sitostanyloleátem jsou

47

plazmatické hladiny stanolu mírně zvýšené, ale po dvou týdnech od konce terapie se vrací k normálním hodnotám.146 Do léčivých přípravků na bázi vody mohou být fytosteroly inkorporovány pomocí prášku ve vodě dispergovatelného. Jeho příprava spočívá ve tvorbě micel, které obsahují sterol a surfaktant ve vodném médiu, a obalení micel směsí škrobu a modifikovaného škrobu během procesu sušení. Tento prášek je moţné přidat do tekutých i tuhých přípravků ke sniţování plazmatické hladiny cholesterolu. V tobolce tak můţe být aţ 74,3 % fytosterolů, 15,8 % modifikovaného a 6,4 % kukuřičného škrobu, 2 % cukru, 1 % fosfátu a 0,5 % vody.147 Sitostanolový prášek (1 g) sniţuje hladinu cholesterolu pouze o 11,3±7,4 % a je špatně rozpustný ve ţluči. Zatímco sitostanol v micelách s lecitinem sniţuje absorpci cholesterolu o 36,7±4,2 % v dávce 700 mg a o 34,4±5,8 % v dávce 300 mg. Sitostanol tedy můţe sniţovat plazmatickou hladinu cholesterolu i v niţších dávkách, ale jen pokud je v lecitinových micelách. Stejně účinné mohou být i přirozeně se vyskytující komplexy fytosterolů s fosfolipidy.148 Tobolky k prevenci i terapii kardiovaskulárních i jiných onemocnění obsahují jeden nebo více fytosterolů nebo fytostanolů a jeden nebo více tokotrienolů. Mikronizované fytosteroly s emulgátorem lecitinem a tokotrienolem jsou v jedlém oleji v měkkých tobolkách. Doporučené dávkování je 1-2 tobolky během kaţdého jídla.149

48

9.

NUTRACEUTICKÉ POUŢITÍ ROSTLINNÝCH STEROLŮ Do popředí zájmu se v poslední době dostaly tzv. funkční potraviny, které jsou pro

konzumenty nejen nutričně kompletní a vyváţené, ale poskytují rovněţ zdravotní aspekty v prevenci a terapii lidských nemocí, např. sniţují hladinu cholesterolu. V tomto případě se do potravin přidávají rozpustné vlákniny (psyllium, ovesná moučka a otruby, ječmen, β-glukan, guar a pektin), fytosteroly (sitosterol, stigmasterol, kampesterol, ergosterol, sitostanol, kampestanol, stigmastanol) a deriváty mastných kyselin, jednotlivě nebo v kombinaci, ke zvýšení zdravotního benefitu.150 Zavedení potravin s estery (sito)stanolů na trh v roce 1990 bylo výsledkem téměř 50 let trvajícího vědeckého výzkumu. Ukázalo se, ţe stanoly jsou více účinné a bezpečnější, neţ steroly, protoţe jsou téměř nevstřebatelné. Vzhledem k tomu, ţe se jako nejvhodnější vehikulum jevil tuk obsaţený běţně v potravinách, vývoj pokračoval přípravou esterů stanolů, které jsou více liposolubilní. Mnohé studie ověřily jejich hypocholesterolémický účinek.151 Funkční potraviny s obsahem fytosterolů mohou efektivně sniţovat plazmatické hladiny cholesterolu. Denní příjem 2-3 g fytosterolů sniţuje hladinu cholesterolu aţ o 15 % a přibliţně o 30 % sniţuje riziko vzniku koronárního onemocnění. Steroly buď jako takové nebo hydrogenované (stanoly), anebo v esterifikované podobě, mohou obohatit různé potraviny, např. margaríny (např. 0,75 g v 10 g = cca 1 porce). Výhodným zdrojem pro získávání fytosterolů je tálový olej, meziprodukt při výrobě papíru.152 Zvýšené hladiny cholesterolu a triglyceridů v plazmě jsou důleţitými faktory v rozvoji kardiovaskulárních chorob. Preventivně působí potravní doplňky obsahující rostlinné steroly s ω-3 polynenasycenými mastnými kyselinami

(EPA-eikosapentaenová kyselina, DHA-

dokosahexaenová kyselina), nejlépe ve formě esterů, které spolu vytváří.153 Estery nenasycených mastných kyselin a fytosterolů/stanolů nahrazují nevhodné nasycené a trans-nenasycené tuky v margarínech, majonézách, jedlých olejích, sýrech, máslech a v pokrmových tucích. Díky podobným fyzikálním vlastnostem je tato substituce příznivá i vzhledem k chuti, vůni, tvaru a ostatním sensorickým vlastnostem produktu. Z esterů se vstřebávají pouze mastné kyseliny, které jsou ve střevě odštěpeny lipázami, fytosteroly jsou téměř nevstřebatelné. Proto sniţují celkový kalorický příjem. Mimoto, estery fytosterolů sniţují intestinální absorpci cholesterolu z diety i ţluči a to vede ke sníţení hladiny plazmatického cholesterolu, zejména LDL.154 Rostlinné steroly se mohou dispergovat do nápojů, tak ţe velikost jejich částic je v nanometrech (10-300). Nejprve se sterol smísí s minimálně jedním emulgátorem ze skupiny

49

esterů sacharidů s mastnými kyselinami, a směs se roztaví zahříváním na 60-200 °C. Poté je roztavená substance přimíchána do vodného nápoje samotného nebo s emulgátorem a probíhá míchání za vysoké rychlosti, které vede k vytvoření disperze velmi malých částic sterolů v nápoji. Steroly tak mají lepší biologickou dostupnost, nápoj transparentní vzhled, stejnou chuť, vůni a barvu jako nápoj původní.155 Estery sterolů, které se přidávají do potravin pro svůj hypocholesterolémický účinek a lepší biologickou dostupnost, je moţné získat pomocí enzymů rozkládajících tuky (cholesterolesteráza nebo lipáza). Přidávají se do surového oleje po dezodoraci (řepkového nebo sójového), který obsahuje steroly a triglyceridy. Následuje několik purifikačních kroků k získání esterů vhodných pro přidání do potravin. Esterifikace probíhá selektivně s cis-nenasycenými mastnými kyselinami, v reakčním systému je kontrolována teplota a obsah vody. Během čištění se destilací odstraní nezreagované steroly, mastné kyseliny a aromatické sloučeniny, adsorbentem neţádoucí pigmenty. Tak se levně získají estery sterolů dobré kvality, bez transnenasycených mastných kyselin, bezpečné pro přidání do potravin, případně pro medicínské pouţití. Jedná se hlavně o estery sitosterolu a sitostanolu, které mají díky vyšší lipofilitě lepší biologickou dostupnost, zdrţují se déle v tenkém střevě a účinněji vytěsňují cholesterol z intestinálních micel, neţ steroly neesterifikované.156 Také proteinové nápoje mohou být obohaceny o rostlinné steroly. Do sójového, kokosového nebo arařídového mléka je moţné přidat estery sterolů s mastnými kyselinami, dispergující a antioxidační přísadu. Vznikne tak výţivný, zdraví prospěšný nápoj.157 Dne 12. listopadu 2004 vydala Komise ES v Bruselu rozhodnutí, kterým se povoluje uvedení na trh mléčných výrobků s přidanými rostlinnými steroly/stanoly jako nových potravin (novel foods) či nových sloţek potravin. Podle stanoviska Vědeckého výboru pro potraviny, přidání rostlinných sterolů je bezpečné za předpokladu, ţe denní spotřeba nepřekročí 3 g. Spotřebiteli musí být díky řádnému označení produktu poskytnuta nezbytná informace, tak aby se vyhnul nadměrnému příjmu rostlinných sterolů/stanolů. V případě jedné denní porce je maximální obsah 3 g, v případě tří denních porcí 1 g v kaţdé z nich.158

50

10.

OSTATNÍ POUŢITÍ Ergosterol a ergosterolperoxid z extraktu houby „reishi“ (Ganoderma lucidum), inhibují

syntézu melatoninu a proto mohou být součástí kosmetiky na bělení pokoţky.159 Tuhé antiperspiranty firmy Unilever obsahují steroly (sitosterol) a jejich estery (oryzanol), vedle dalších aktivních sloţek a pomocných látek.160 Koţní přípravky k prevenci vrásek, fibróz a keloidů obsahují steroly a jejich glykosidy, které normalizují koţní kolagenové svazky. Zdrojem fytosterolů mohou být pšeničné klíčky, které jsou podrobeny extrakci methanolem a chromatografické separaci. Např. lotio obsahuje 0,1 % steryl-glykosidů.161 Kosmetické přípravky k potlačení viditelných známek stárnutí pleti obsahují alespoň jeden retinoid (retinol, ester retinolu nebo retinaldehyd), nejméně jeden fytohormon (fytosteroly nebo jejich ethoxylované deriváty, pentacyklické triterpeny, isoflavony nebo jejich glykosidy, kumestany a jejich saponosidy) ve vhodném krémovém základu. Mnoţství retinoidu můţe být 0,0001-3 %, mnoţství fytohormonu 0,0001-5 % celkové hmotnosti.162 Do vlasových přípravků se přidávají rostlinné oleje, které obsahují nenasycené mastné kyseliny, steroly (0,01-5 %), tokoferoly a karotenoidy. Pouţívají se k prevenci androgenní alopecie, ke stimulaci růstu vlasů, proti lámání vlasů a třepení konečků, navíc chrání vlasy před škodlivým vlivem UV záření.163 Steroly se pouţívají do substrátů (médií) ke kultivaci buněk, vedle karboxylových kyselin a alkoholů podporujících růst. Pouţívají se metabolicky vhodné deriváty sterolů, např estery v koncentraci 0,5-20 mg/l, nejlépe kampesterolu nebo sitosterolu. Typickým surfaktantem je Pluronic F68, v dávce 50-300 mg/l solubilizuje steroly.164

51

11.

SOUHRN Oleje a tuky jsou směsi lipidů rostlinného nebo ţivočišného původu. Z 95-98 % jsou

tvořeny glyceridy (acylglyceroly), zbytek jsou průvodní látky – vosky, steroly, lecitin, fosfatidy, uhlovodíky a vitamíny. Tyto látky nejsou hydrolyzovatelné a označují se jako nezmýdelnitelný podíl. Steroly jsou steroidní alkoholy, patří do velké skupiny izoprenoidů, vzájemně se liší strukturou postranních řetězců a umístěním dvojných vazeb na steroidní jádro. Celkem bylo identifikováno asi 40 fytosterolů, mezi nejčastější patří sitosterol, stigmasterol a kampesterol, méně časté jsou brassikasterol a avenasterol. Přirozeně se vyskytují hlavně v rostlinných olejích, v semenech, méně v plodech, ovoci a zelenině. Pro kvasinky a houby je typický ergosterol (provitamín D2), pro řasy fukosterol. Saturací dvojné vazby na steroidním jádru v poloze 5-6 vzniká analogická řada stanolů, které se v přírodě vyskytují méně často neţ steroly. Společně s fosfolipidy jsou steroly základní součástí plazmatických membrán eukaryotických buněk a mají významný vliv na fyzikálně-chemické vlastnosti fosfolipidové dvojvrstvy. Jiţ v roce 1950 bylo zjištěno, ţe fytosteroly mají schopnost sniţovat koncentraci plazmatického cholesterolu tím, ţe redukují absorpci cholesterolu ze střeva kompeticí s cholesterolem o vazbu ve smíšených micelách kartáčového lemu enterocytů v tenkém střevě. Saturovatelnost micel je omezená, a tak přidání rostlinných sterolů vede proporcionálně ke sníţení koncentrace cholesterolu ve smíšených micelách, a tím ke sníţení absorpce cholesterolu z gastrointestinálního traktu. Tento fenomén je v současné době vyuţíván k dietnímu ovlivnění hypercholesterolémie. Přidání rostlinných sterolů nebo stanolů do diety redukuje absorpci cholesterolu ve střevě. Rostlinné steroly jsou potenciálně aterogenní podobně jako cholesterol, ale ve skutečnosti aterogenezi nevyvolávají, protoţe se z potravy vstřebávají minimálně. Z přijatého mnoţství fytosterolů, které při normální stravě západního typu činí 150-400 mg (cholesterol 300-600 mg), se můţe vstřebat okolo 5 % sitosterolu, 15 % kampesterolu a méně neţ 1 % stanolů. Největší příjem dietních fytosterolů je pozorován u vegetariánů, kde můţe dosáhnout aţ 4 g denně. Avšak i z tohoto mnoţství je resorbovaná frakce tak malá, ţe jedince neohroţuje. Resorbované fytosteroly se podobně jako cholesterol v játrech metabolicky transformují ve ţlučové kyseliny, které se však svým detergentním účinkem i solubilitou liší od ţlučových kyselin vznikajících z ţivočišných sterolů a cholesterolu. Nenapomáhají trávení tuků ve střevě,

52

tak jako běţné lidské ţlučové kyseliny pomocí enzymu lipázy. Rovněţ nejsou zpětně vstřebávány z terminálního ilea, ale jsou vylučovány. Fytosteroly sniţují kalorický příjem a jsou vhodným dolňkem redukčních diet. V přírodě se rostlinné steroly vyskytují ve volné nebo vázané formě. Pokud jsou v dietě obsaţeny estery rostlinných sterolů, jsou ve střevě štěpeny na volné steroly a mastné kyseliny. Uvolněné fytosteroly snadno pronikají do micel, z nichţ cholesterol vytěsňují, případně brání vstupu cholesterolu do micel. Tímto způsobem rostlinné tuky, oleje obsahující estery fytosterolů, sniţují významně absorpci cholesterolu přijímaného ve stravě a současně sniţují účinnost enterohepatální

cirkulace cholesterolu tím,

ţe zamezují jeho zpětnému

vstřebávání

z gastrointestinálního traktu do portálního oběhu. Redukovaná absorpce cholesterolu sniţuje jeho plazmatické hladiny navzdory tomu, ţe při sníţeném vstřebávání se cholesterol zvýšeně syntezuje v játrech a dalších tkáních. Sníţení absorpce cholesterolu klesá úměrně s dávkou fytosterolů v dietě aţ do 2 g fytosterolů a fytostanolů za den. Při dávkách fytosterolů nad 2 g jiţ není dávková závislost na sníţení cholesterolu pozorována. Účinnost fytosterolů na sníţení resorpce tuku a cholesterolu z diety je tím menší, čím menší obsah tuku a cholesterolu je dietou přiváděn. Nejlepší efekt mají fytosteroly, které jsou podávány emulgované v tuku v potravě (margaríny), zatímco steroly podávané během jídla v kapslích nebo tabletách se jen nedokonale rozpustí v přijímané potravě a tím klesá jejich schopnost blokovat absorpci cholesterolu. Stanoly všeobecně zmenšují resorpci cholesterolu účinněji neţ steroly, jsou však draţší a výroba technologicky náročnější, a proto v komerčně dostupných dietních doplňcích převaţují fytosteroly. Určitou opatrnost vyvolává účinek fytosterolů na vstřebávání liposolubilních sloučenin. Větší randomizované studie ukázaly, ţe rostlinné steroly a stanoly sniţují plazmatickou koncentraci β-karotenu asi o 25 %, α-karotenu o 10 % a koncentrace vitamínu E o 8 %. Vzhledem k tomu, ţe v přirozených zdrojích potravy, které obsahují fytosteroly je obvykle i zvýšený přívod karotenů a tokoferolů, neprojeví se toto sníţení deficitem v organismu. Plazmatické koncentrace vitamínu D zůstávají při zvýšeném příjmu fytosterolů a fytostanolů neovlivněny. Dietetika a potravní doplňky obohacené steroly v celkové denní dávce kolem 2-3 g, sniţují průměrně plazmatickou hladinu celkového cholesterolu o 8 % a hladinu LDL cholesterolu aţ o 13 %. Toto sníţení je velmi významné i ve srovnání s účinnými hypolipidemiky, přičemţ cena fytosterolů je v porovnání s moderními hypolipidemiky výrazně

53

niţší. Na českém trhu jsou dostupné doplňky stravy (např. Bakol) a modifikované pokrmové tuky s obsahem fytosterolů (např. Flora pro.activ). Dosavadní zkušenosti a klinické studie ukazují, ţe nutraceutické pouţití fytosterolů a fytostanolů

je

bezpečným

a

účinným

adjuvantním

prostředkem

k farmakoterapii

hypercholesterolémie fibráty a statiny, i samostatně. Terapeutické vyuţití fytosterolů prostřednictvím registrovaných léčivých přípravků je v České republice omezeno zatím jen na léčbu benigní hyperplazie prostaty. Tato fytofarmaka doplňují klasickou farmakoterapii, chirurgickou a fyzikální léčbu. Přestoţe je prokázané zlepšení subjektivních příznaků při podávání těchto standardizovaných extraktů vybraných drog a urologové preparáty ve své praxi pouţívají, vzhledem ke zmíněnému špatnému vstřebávání vzniká otázka, jak mohou fytosteroly působit a jaké mnoţství je nutné podat, aby se efekt na benigní hyperplazii prostaty projevil. Do budoucna lze očekávat další expanzi fytosterolů a fytostanolů do funkčních potravin, potravních doplňků a léčiv, s vyuţitím i ostatních zmíněných účinků.

54

12. 1.

LITERATURA Šmahelová, A.; Zadák, Z.; Hyšpler, R.; Haas, T.; Tichá, A.; Stárková, J.; Řeháček, V.: Klinický a patofyziologický význam necholesterolových sterolů. Klin. Biochem. Metab., 12(33), 152-154 (2004)

2.

Günter, A.: Römpp encyclopedia natural products. Thieme, Stuttgart 2000, s. 608-613

3.

Šmahelová, A.; Zadák, Z.; Hyšpler, R.; Haas, T.: Význam rostlinných sterolů u diabetiků. Vnitř. Lék., 50(2), 147-152 (2004)

4.

Hrdina, R.; Fendrich, Z. a kol.: Farmakologický slovník. Maxdorf, Praha 1997, s. 125

5.

http://www.chem.qmul.ac.uk/iupac/steroid/

6.

http://www.pdrhealth.com/drug_info/nmdrugprofiles/nutsupdrugs/phy_0293.shtml

7.

http://www.lipidlibrary.co.uk/Lipids/sterols

8.

Valachovic, M.; Hronska, L.; Hapala, I.: Anaerobiosis induces komplex changes in sterol esterification pattern in the yeast Saccharomyces cerevisiae. FEMS Microbiol. Lett., 197(1), 41-45 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 135, 43402

9.

Weber, N.; Weitkamp, P.; Mukherjee, K. D.: Fatty acid steryl, stanyl, and steroid esters by esterification and transesterification in vacuo using Candida rugosa lipase as catalyst. J. Agric. Food Chem., 49(1), 67-71 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 86422

10. Roden, A.; Williams, J. L.; Bruce, R.; Detrano, F.; Boyer, M. H.; Higgins, J. D.: Method for producing sterol and stanol-esters. U.S. US 6184397 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 131709 11. Emblém, J.: Process for preparation of stanol esters. PCT Int. Appl. WO 9838206 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 129, 215977 12. http://www.encyclopedia.thefreedictionary.com/Phytosterol 13. http://www.regional.org.au/au/gcirc/1/349.htm 14. Moreau, R. A. et al.: Phytosterols, phytostanols, and their conjugates in foods: structural diversity, quantitative analysis, and health-promoting uses. Prog. Lipid Res., 41, 457-500 (2002), http://www.reducol.com/pdf/Phytosterol_review_Hick_Moreau_ 2002.pdf 15. Marsan, M.-P.; Muller, I.; Milon, A.: Ability of clionasterol and poriferasterol (24-epimers of sitosterol and stigmasterol) to regulate membrane lipid dynamics. Chem. Phys. Lipids, 84(2), 117-121 (1996), cit. podle Chem. Abstr. 126, 100876 16. http://www.chemicalland21.com/arokorhi/lifescience/phar/ERGOSTEROL.htm

55

17. Volker, E. J.; DiLella, D.; Terneus, K.; Baldwin, C.; Volker, I.: The determination of ergosterol in environmental samples: an interdisciplinary project involving techniques of analytical and organic chemistry. J. Chem. Educ., 77(12), 1621-1623 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 178043 18. Wonisch, W.; Zellnig, G.; Kohlwein, S. D.; Schaur, R. J.; Bilinski, T.; Tatzber, F.; Esterbauer, H.: Ultrastructural analysis of HNE-treated Saccharomyces cerevisiae cells reveals fragmentation of the vacuole and an acumulation of lipids in the cytosol. Cell Biochem. Funct., 19(1), 59-64 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 336881 19. Perera, C. O.; Jasinghe, V. J.; Ng, F. L.; Mujumdar, A. S.: The effect of moisture content on the conversion of ergosterol to vitamin D in shiitake mushrooms. Drying Technol., 21(6), 1091-1099 (2003), cit. podle Chem. Abstr. 139, 306939 20. Mattila, P.; Lampi, A.; Ronkainen, R.; Toivo, J.; Piironen, V.: Sterol and vitamin D2 contents in some wild and cultivated mushrooms. Food chem., 76(3), 293-298 (2002), cit. podle Chem. Abstr. 136, 293867 21. Li, Pei-Jung; Shen, Chung-Guang: Method for propagating fungi using solid state fermentation. PCT Int. Appl. WO 2002020727 (2002), cit. podle Chem Abstr. 136, 215525 22. Pasrija, R.; Krishnamurthy, S.; Prasat, T.; Ernst, J. F.; Prasat, R.: Squalene epoxidase encoded by ERG1 affects morphogenesis and drug susceptibilities of Candida albicans. J. Antimicrob. Chemother., 55(6), 905-913 (2005), cit. podle Medline PMID: 15845783 23. Lamper, C.; Teren, J.; Bartok, T.; Komoroczy, R.; Mesterhazy, A.; Sagi, F.: Predicting DON contamination in Fusarium-infected wheat grains via determination of the ergosterol content. Cereal Res. Commun., 28(3), 337-344 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 221596 24. Tan, Tianwei; Luo, Hui; Qi, Yizheng: Method for extracting ergosterol from waste mycelium. Faming Zhuanli Shenqing Gongkai Shuomingshu CN 1322728 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 137, 261987 25.

http://www.foodscience.psu.edu/Research/RBB_ISMS_03.pdf

26. Kamenarska, Z. G.; Dimitrova-Konaklieva, S. D.; Stefanov, K. L.; Popov, S. S.: A comparative study on the sterol composition of some brown algae from the Black Sea. J. Serb. Chem. Soc., 68(4–5), 269–275 (2003), http://www.shd.org.yu/HtDocs/SHD/Vol68/ No4-5/V68-No4_5-04.pdf

56

27. Kamenarska, Z. G.; Funda, N.: Chemical Composition of Cystoseira crinita Bory from the Eastern Mediterranean. Z. Naturforsch., 57, 584-590 (2002), http://www.znaturforsch. com/sc/57c/s57c0584.pdf 28. Stefanov, K.; Dimitrova-Konaklieva, S.; Frette, X.; Christova, D.; Nikolova, Ch.; Popov, S.: Sterols and acylglycerols in the brown algae Zanardinia prototypus Nardo and Striaria attenuata (Grev.) Grev. from Black Sea. Botanica Marina, 43, 141-145 (2000), http://www. extenza-eps.com/WDG/doi/abs/10.1515/BOT.2000.014 29. Tip-Pyang, Santi; Miles, D. H.: A search for agrochemicals from Pluchea indica. ACGC Chem. Res. Commun., 12, 51-55 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 135, 16784 30. Zhou, Yan; Lu, Faquiang; Kao, Paochun; Ding, Lisheng: Chemical constituents of Acanthochlamys bracteata. Yingyong Yu Huanjing Shengwu Xuebao, 6(4), 331-333 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 263494 31. Tandon, M.; Shukla, Y. N.; Tripathi, A. K.; Singh, S. C.: Insect antifeedant principles from Vernonia cinerea. Phytother. Res., 12(3), 195-199 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 129, 105488 32. De Souza, A. D. L.; Da Rocha, A. F. I.; Pinheiro, M. L. B.; Andrade, C. H. S.; Galotta, A. L. A.; Dos Santos, M. P. S.: Chemical constituents of Gustavia augusta L. (Lecythidaceae). Quim. Nova, 24(4), 439-442 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 135, 134679 33. Ee, G. C. L.; Lee, Y. K.; Rahmani, M.; Taufiq-Yap, Y. H.: Larvicidal sesquiterpenes and alkaloids from Goniothalamus montanus and G. malayanus (Annonaceae). Orient. J. Chem., 16(3), 379-382 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 350661 34. Hellgren, L. I.; Sellden, G.; Sandelius, A. S.: Effects of moderately enhanced levels of ozone on the acyl lipid composition and dynamical properties of plasma membranes isolated from garden pea (Pisum sativum). Physiol. Plant., 111(2), 165-171 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 262034 35. Bohn, M.; Heinz, E.; Luthje, S.: Lipid composition and fluidity of plasma membranes isolated from corn (Zea mays L.) roots. Arch. Biochem. Biophys., 387(1), 35-40 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 337370 36. Srivastava, R.; Shukla, Y. N.; Tripathi, A. K.: Antifeedant compounds from Centella asiatica. Fitoterapia, 68(1), 93-94 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 127, 9020

57

37. Li, Jiangang; Ho, Chi-Tang; Li, He; Tao, Hairong; Liu, Luqi: Separation of sterols and triterpene alcohols from unsaponifiable fractions of three plant seed oils. J. Food Lipids, 7(1), 11-20 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 234331 38. Tsaknis, J.; Lalas, S.; Lazox, E. S.: Characterization of crude and purified pumpkin seed oil. Grasas Aceites (Sevilla), 48(5), 267-272 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 129, 80910 39. Armougom, R.; Grondin, I.; Smadja, J.: Chemical composition of the lipid fraction of five tropical cucurbits of the genera Lagenaria, Luffa and Momordica. J. Nat., 10(1), 15-21 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 130, 279240 40. Begum, Syeda Anjumanara; Nahar, Nilufar; Mosihuzzaman, M.: Chemical and biological studies of Scoparia dulcis L. plant extracts. J. Bangladesh Acad. Sci., 24(2), 141-148 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 292737 41. Fusco, M. R.; De Ruiz, R. E. L.; Sosa, A.; Ruiz, S. O.: Isolation of sterols, oleanolic acid and flavonoids from Coronopus didymus Sm. (Brassicaceae). Acta Farm. Bonaerense, 19(4), 273-276 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 364071 42. Kakuda, Rie; Yaoita, Yasunori; Machida, Koichi; Kikuchi, Masao: Structural analysis on the constituents of Lonicera species. XVI. On the chemical constituents of the flower buds of Lonicera japonica thumb. J. of Tohoku Pharm. Univ., 47, 55-60 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 136, 241062 43. Krzaczek, T.; Nowak, R.: Sterols in the roots and fruits from Angelica sylvestris L. Herba Pol., 46(4), 274-277 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 135, 192836 44. Jeong, W. S.; Lachance, P. A.: Phytosterols and fatty acids in fig (Ficus carica, var. Mission) fruit and tree components. J. Food Sci., 66(2), 278-281 (2001), cit. podle. Chem. Abstr. 135, 91817 45. Tsai, Ian-Lih; Chen, Jyh-Huey; Duh, Chang-Yih; Chen, Ih-Sheng: Chemical constituents from the leaves of formosan Ficus septica. Chin. Pharm. J. (Taipei), 52(4), 195-201 (2000), cit. podle Chem Abstr. 135, 31233 46. Da Silva, K. L.; Biavatti, M. W.; Leite, S. N.; Yunes, R. A.; Monache, F. D.; Filho, V. C.: Phytochemical

and

pharmacognostic

investigation

of

Bauhinia

forficata

Link

(Leguminosae). J. Biosci., 55(5/6), 478-480 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 133, 190489 47. Nowak, R.; Krzaczek, T.: Sterols in the herb of Epilobium angustifolium L. Herba Pol., 44(4), 297-299 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 131, 42048

58

48. Chang, Fang-Rong; Chen, Chung-Yi; Hsieh, Tian-Jye; Cho, Chun-Ping; Wu, Yang-Chang: Chemical constituents from Annona glabra III. J. Chin. Chem. Soc. (Taipei), 47(4B), 913920 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 160231 49. Ramadan, M. F.; Morsel, J. T.: Oil composition of coriander (Coriandrum sativum L.) fruit-seeds. Eur. Food Res. Techn., 215(3), 204-209 (2002), cit. podle Chem. Abstr. 137, 384074 50. Cristoni, A.; Morazzoni, P.; Bombardelli, E.: Chemical and pharmacological study on supercritical CO2 extracts of Serenoa repens fruits. Fitoterapia, 68(4), 355-358 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 127, 298609 51. Hammouda, F. M.; Ismail, S. I.; Hassan, N. M.; Zaki, A. K.: Comparative studies of the oil from Silybum marianum cultivated in Egypt using GLC. Qatar Univ. Sci. J., 14(Spec. Issue), 154-157 (1994), cit. podle Chem. Abstr. 127, 106623 52. Osawa, Kenji; Yasuda, Hideyuki; Morita, Hiroshi; Takeya, Koichi; Itokawa, Hideji: Antibacterial and antihemolytic activity of triterpenes and β-sitosterol isolated from Chinese Quince (Chaenomeles sinensis). Nat. Med. (Tokyo), 51(4), 365-367 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 128, 70376 53. Zlatanov, M.; Vazvazova, P.: Lipid composition of Euonymus japonicus L., Pyracantha coccinea L. and Amelanchier canadensis L. seed oils. Grasas Aceites (Sevilla), 50(5), 351354 (1999), cit. podle Chem. Abstr. 134, 21348 54. Lamarque, A. L.; Maestri, D. M.; Zygadlo, J. A.; Guzman, C. A.: Chemical evaluation of Geoffroea decorticans seeds as source of oil and protein. Grasas Aceites (Sevilla), 51(4), 241-243 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 135, 45449 55. Abd El Wahab, S. M.; El Fiki, N. M.; El Sakhawy, F. S.; Abd El-Khalik, B. H.: Study of hormonal steroids in Phoenix dactylifera L. seeds. Bull. Fac. Pharm. Cairo Univ., 35(1), 37-41 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 127, 283241 56. Lagazidze, D. S.; Kopaleishvili, M. V.: Fatty oil from seeds of sweetbrier growing in Georgia. Soobshch. Akad. Nauk Gruz., 152(4), 768-772 (1995), cit. podle Chem. Abstr. 127, 267784 57. Ramaroson-Raonizafinimanana, B.; Gaydou, E. M.; Bombarda, I.: 4-Demethylsterols and triterpene alcohols from two Vanilla bean species: Vanilla fragrans and V. tahitensis. J. Am. Oil Chem. Soc., 75(1), 51-55 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 128, 178109

59

58. Takatsuto, Suguru; Kawashima, Takahiro; Noguchi, Takahiro; Fujioka, Shozo; Sakurai, Akira: Identification of teasterone and phytosterols in the lipid fraction from seeds of Cannabis sativa L. Nihon Yukagakkaishi, 46(12), 1499-1504 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 128, 125844 59. Banerji, R.; Dixit, B. S.; Shukla, S.; Singh, S. P.: Characterization of unsaponifiable matter in F8 genotype of opium poppy (Papaver somniferum). Indian J. Agric. Sci., 69(11), 784785 (1999), cit. podle Chem. Abstr. 132, 219550 60. Ivanov, S. A.: Study of biologically active lipids in seeds of main representatives of the Apiaceae family. Plovdiv, 43, 393-398 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 132, 165352 61. Stransky, K.; Nemec, V.; Slama, K.: Lipid composition of the seeds of an ecdysteroidcontaining plant, Leuzea carthamoides (Willd.) DC (Asteraceae). J. Plant Physiol., 45(3), 333-338 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 129, 25749 62. Amaral, J. S.; Casal, S.; Pereira, J. A.; Seabra, R. M.; Oliveira, B. P. P.: Determination of sterol and fatty acid compositions, oxidative stability, and nutritional value of six walnut (Juglans regia L.) cultivars grown in Portugal. J. Agric. Food Chem., 51(26), 7698-7702 (2003), cit. podle Chem. Abstr. 139, 380413 63. Savage, G. P.; McNeil, D. L.; Dutta, P. C.: Lipid composition and oxidative stability of oils in hazelnuts (Corylus avellana L.) grown in New Zealand. J. Am. Oil Chem. Soc., 74(6), 755-759 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 127, 120901 64. Yildiz, Mustafa; Turcan Gurcan, S.; Ozdemir, Murat: Oil composition of pistachio nuts (Pistacia vera) from Turkey. Fett/Lipid, 100(3), 84-86 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 128, 320849 65. Grosso, N. R.; Zygadlo, J. A.; Lamarque, A. L.; Maestri, D. M.; Guzman, C. A.: Proximate, fatty acid and sterol compositions of aboriginal peanut (Arachis hypogaea L) seeds from Bolivia. J. Sci. Food Agric., 73(3), 349-356 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 126, 329777 66. Grosso, N. R.; Zygadlo, J. A.; Burroni, L. V.; Guzman, C. A.: Fatty acid, sterol and proximate compositions of peanut species (Arachis L.) seeds from Bolivia and Argentina. Grasas Aceites (Sevilla), 48(4), 219-225 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 128, 191855 67. Kaijser, A.; Dutta, P.; Savage, G.: Oxidative stability and lipid composition of macadamia nuts grown in New Zealand. Food Chem., 71(1), 67-70 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 133, 280834

60

68. Piironen, V.; Toivo, J.; Puupponen-Pimia, R.; Lampi, A. M.: Plant sterols in vegetables, fruits and berries. J. Sci. Food Agric., 83(4), 330-337 (2003), cit. podle Chem. Abstr. 138, 286449 69. Tanaka, Takashi; Takatsuto, Suguru: Sterols in the seeds of Job's tears (Coix lacryma-jobi var. ma-yuen). J. Oleo Sci., 50(12), 957-960 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 136, 101464 70. Abe, Bunichi; Itokawa, Emiko; Takatsuto, Suguru: Sitostanol content in Setaria italica Beauv. seeds and milled grains. Nippon Nogei Kagaku Kaishi, 73(4), 419-421 (1999), cit. podle Chem. Abstr. 130, 295803 71. Bodnaryk, R. P.; Luo, Ma; Kudryk, L.: Effects of modifying the phytosterol profile of canola, Brassica napus L., on growth, development, and survival of the bertha armyworm, Mamestra configurata Walker (Lepidoptera: Noctuidae), the flea beetle, Phyllotreta cruciferae (Goeze) (Coleoptera: Chrysomelidae) and the aphids, Lipaphis erysimi (Kaltenbach) and Myzus persicae (Sulzer) (Homoptera: Aphididae). Can. J. Plant Sci., 77(4), 677-683 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 128, 190406 72. Mozzon, Massimo; Bocci, Fabio; Frega, Natale: A Study on the Lipidic Fraction Extracted from High Oleic Sunflower Seeds (Helianthus annuus L.) during the Ripening Process. J. Agric. Food Chem., 46(10), 4198-4202 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 129, 287818 73. Van Boven, M.; Daenens, P.; Maes, K.; Cokelaere, M.: Content and Composition of Free Sterols and Free Fatty Alcohols in Jojoba Oil. J. Agric. Food Chem., 45(4), 1180-1184 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 126, 216417 74. Castaldo, D.; Cascone, A.; Poiana, M.; Giuffre, F.; Mincione, B.; Monastra, F.: Avocado oil. Extraction trials using enzymic formulations on an industrial scale and analytical characteristics of the oil produced. Riv. Ital. Sostanze Grasse, 74(3), 113-116 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 127, 80465 75. Bonnie, T. Y. P.; Choo, Y. M.: Valuable minor constituents of commercial red palm olein: Carotenoids, vitamin E, ubiquinones and sterols. J. Oil Palm Res., 12(1), 14-24 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 279865 76. Marshall, J. A.; Dennis, A. L.; Kumazawa, T.; Haynes, A. M.; Nes, W. D.: Soybean sterol composition and utilization by Phytophthora sojae. Phytochemistry, 58(3), 423-428 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 136, 18049 77. Ozawa, Yoichi; Sato, Hitoshi; Nakatani, Akihiro; Mori, Osamu; Hara, Yoshiko; Nakada, Yuji; Akiyama, Yukio; Morinaga, Yasushi: Chemical composition of soybean oil extracted

61

from hypocotyl-enriched soybean raw material and its cholesterol lowering effects in rats. J. Oleo Sci., 50(4), 217-223 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 135, 18759 78. Sanda, Komla; Kpegba, Kafui;

Benjelloun-Mlayah,

Bouchra;

Delmas,

Michel:

Composition and physical and chemical characteristics of non-conventional vegetable oils. J. Soc. Ouest-Afr. Chim., 2(3), 1-8 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 128, 235029 79. Hassanein, Minar M. M.: Studies on non-traditional oils: I. Detailed studies on different lipid profiles of some Rosaceae kernel oils. Grasas Aceites (Sevilla), 50(5), 379-384 (1999), cit. podle Chem. Abstr. 133, 104106 80. Lazos, E. S.; Tsaknis, J.; Lalas, S.: Characteristics and composition of tomato seed oil. Grasas Aceites (Sevilla), 49(5-6), 440-445 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 132, 307514 81.

http://www.europa.eu.int/eur-lex/cs/dd/docs/1991/31991R2568-CS.doc

82. Takaku, Takeshi; Kimura, Yoshiyuki; Okuda, Hiromichi: Isolation of an antitumor compound from Agaricus blazei Murill and its mechanism of action. J. Nutr., 131(5), 14091413 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 135, 76267 83. Yazawa, Yasuharu; Yokota, Masami; Sugiyama, Kiyoshi: Antitumor promoting effect of an active component of Polyporus, ergosterol and related compounds on rat urinary bladder carcinogenesis in a short-term test with concavalin A. Biol. Pharm. Bull., 23(11), 12981302 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 95222 84. Sheu, Jyh Horng; Wang, Guey Horng; Sung, Ping Jyun; Chiu, Yen Hung; Duh, Chang Yih: Cytotoxic sterols from the formosan brown alga Turbinaria ornata. Planta Med., 63(6), 571-572 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 128, 86254 85. Awad, A. B.; Chen, Ying-Chen; Fink, C. S.; Hennessey, T.: β-Sitosterol inhibits HT-29 human colon cancer cell growth and alters membrane lipids. Anticancer Res., 16(5A), 2797-2804 (1996), cit. podle Chem. Abstr. 126, 26478 86. Awad, A. B.; Downie, A.; Fink, C. S.; Kim, U.: Dietary phytosterol inhibits the growth and metastasis of MDA-MB-231 human breast cancer cells grown in SCID mice. Anticancer Res., 20(2A), 821-824 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 133, 217431 87.

Weidner, M. S.: Pharmaceutical composition containing extracts of Butyrospermum parkii and the use as medicament or dietary supplement. PCT Int. Appl. WO 2001003712 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 120921

62

88. Navarro, A.; De las Heras, B.; Villar, A.: Anti-inflammatory and immunomodulating properties of a sterol fraction from Sideritis foetens Clem.. Biol. Pharm. Bull., 24(5), 470473 (2001), cit. podle Chem Abstr. 135, 102181 89. De la Puerta, R.; Martinez-Dominguez, E.; Ruiz-Gutierrez, V.: Effect of minor components of virgin olive oil on topical antiinflammatory assays. J. Biosci., 55(9/10), 814-819 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 110264 90. Beauchamp, G. K.; Keast, R. S.; Morel, D.; Lin, J.; Pika, J.; Han, Q.; Lee, Ch.; Smith, A. B.; Breslin, P. A.: Phytochemistry: ibuprofen-like activity in extra-virgin olive oil. Nature, 437(7055), 45-46 (2005), cit. podle Medline PMID:16136122 91. Jones, P. J. H.; Howell, T.; Macdougall, D. E.; Feng, Jian Ying; Parsons, W.: Short-term administration of tall oil phytosterols improves plasma lipid profiles in subjects with different cholesterol levels. Metab., Clin. Exp., 47(6), 751-756 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 129, 81137 92. Hallikainen, M. A.; Sarkkinen, E. S.; Gylling, H.; Erkkila, A. T.; Uusitupa, M. I. J.: Comparison of the effects of plant sterol ester and plant stanol ester-enriched margarines in lowering serum cholesterol concentrations in hypercholesterolemic subjects on a low-fat diet. Eur. J. Clin. Nutr., 54(9), 715-725 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 85521 93. Normen, L.; Dutta, P.; Lia, Agot; Andersson, H.: Soy sterol esters and β-sitostanol ester as inhibitors of cholesterol absorption in human small bowel. Am. J. Clin. Nutr., 71(4), 908913 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 133, 4154 94. Hallikainen, M. A.; Sarkkinen, E. S.; Uusitupa, M. I. J.: Plant stanol esters affect serum cholesterol concentrations of hypercholesterolemic men and women in a dose-dependent manner. J. Nutr., 130(4), 767-776 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 132, 347112 95. Meguro, S.; Higashi, K.; Hase, T.; Honda, Y.; Otsuka, A.; Tokimitsu, I.; Itakura, H.: Solubilization of phytosterols in diacylglycerol versus triacylglycerol improves the serum cholesterol-lowering effect. Eur. J. Clin. Nutr., 55(7), 513-517 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 135, 343854 96. Moghadasian, M. H.; Frohlich, J. J.: Effects of dietary phytosterols on cholesterol metabolism and atherosclerosis: clinical and experimental evidence. Am. J. Med., 107(6), 588-594 (1999), cit. podle Chem Abstr. 133, 16732 97. Volger, O. L.; Mensink, R. P.; Plat, J.; Hornstra, G.; Havekes, L. M.; Princen, H. M. G.: Dietary vegetable oil and wood derived plant stanol esters reduce atherosclerotic lesion size

63

and severity in apoE*3-Leiden transgenic mice. Atherosclerosis (Shannon, Irel.), 157(2), 375-381 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 135, 330892 98. Plat, J.; Mensink, R. P.: Increased intestinal ABCA1 expression contributes to the decrease in cholesterol absorption after plant stanol consumption. FASEB Journal, 16(10), 12481253 (2002), cit. podle Chem. Abstr. 137, 246876 99. Vaskonen, T.; Mervaala, E.; Seppanen-Laakso, T.; Karppanen, H.: Diet enrichment with calcium and magnesium enhances the cholesterol-lowering effect of plant sterols in obese Zucker rats. NM CD, 11(3), 158-167 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 136, 199391 100. Vanstone, C. A.; Raeini-Sarjaz, M.; Jones, P. J. H.: Injected phytosterols/stanols suppress plasma cholesterol levels in hamsters. J. Nutr. Bioch., 12(10), 565-574 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 136, 36828 101. Klippel, K. F.; Hiltl, D. M.; Schipp, B.: A multicentric, placebo-controlled, double-blind clinical trial of β-sitosterol (phytosterol) for the treatment of benign prostatic hyperplasia. Br. J. Urol., 80(3), 427-432 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 127, 326079 102. Lichius, J. J.; Muth, C.: The inhibitory effects of Urtica dioica root extracts on experimentally induced prostatic hyperplasia in the mouse. Planta Med., 63(4), 307-310 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 127, 210245 103. Hata, Keishi; Sugawara, Fuyuki; Ohisa, Naganori; Takahashi, Saori; Hori, Kazuyuki: Stimulative effects of (22E,24R)-ergosta-7,22-diene-3β,5α,6β-triol from fruiting bodies of Tricholoma auratum, on a mouse osteoblastic cell line, MC3T3-E1. Biol. Pharm. Bull., 25(8), 1040-1044 (2002), cit. podle Chem. Abstr. 138, 162988 104. Waechter, G. A.; Franzblau, S. G.; Montenegro, G.; Hoffmann, J. J.; Maiese, W. M.; Timmermann, B. N.: Inhibition of Mycobacterium tuberculosis growth by saringosterol from Lessonia nigrescens. J. Nat. Prod., 64(11), 1463-1464 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 136, 66795 105. Guevarra, A. P.; Nakar, Jay; Dimagiba, Nydea; Sakurai, Hiromu; Hashimoto, Keiji; Maoka, Takashi; Fujiwara, Yasuhiro: Antimutagens from Leucaena leucocephala LAMK. Philipp. J. Sci., 128(1), 39-47 (1999), cit. podle Chem. Abstr. 132, 191748 106. Moon, Eun-Joung; Lee, You Mie; Lee, Ok-Hee; Lee, Myoung-Jin; Lee, Seung-Ki; Chung, Myung-Hee; Park, Young-In; Sung, Chung-Ki; Choi, Jae-Soo; Kim, Kyu-Won: A novel angiogenic factor derived from Aloe vera gel: β-sitosterol, a plant sterol. Angiogenesis, 3(2), 117-123 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 133, 172135

64

107. Awad, A. B.; Begdache, L. A.; Fink, C. S.: Effect of sterols and fatty acids on growth and triglyceride accumulation in 3T3-L1 cells. J. Nutr. Biochem., 11(3), 153-158 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 132, 347110 108. Finotti, E.; D'Ambrosio, M.; Paoletti, F.; Vivanti, V.; Quaglia, G.: Synergistic effects of αtocopherol, β-sitosterol and squalene on antioxidant activity assayed by crocin bleaching method. Nahrung, 44(5), 373-374 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 192434 109. Ando, Taeko; Maitani, Yoshie; Yamamoto, Tomonaga; Takayama, Kozo; Nagai, Tsuneji: Nasal insulin delivery in rabbits using soybean-derived steryl glucoside and sterol mixtures as novel enhancers in suspension dosage forms. Biol. Pharm. Bull., 21(8), 862-865 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 129, 265334 110. Bouic, P. J. D.: Use of a combination of beta-sitosterol and beta-sitosterol glucoside for treating HIV infection. Eur. Pat. Appl. EP 858806 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 129, 156923 111. Turnbull, D.; Whittaker, M. H.; Frankos, V. H.; Jonker, D.: Oral toxicity study with stanol esters in rats. Regul. Toxicol. Pharm., 29(2), 216-226 (1999), cit. podle Chem. Abstr. 131, 213568 112. Plat, J.; Mensink, R. P.: Effects of diets enriched with two different plant stanol ester mixtures on plasma ubiquinol-10 and fat-soluble antioxidant concentrations. Metab., Clin. Exp., 50(5), 520-529 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 352739 113. Adcox, C.; Boyd, L.; Oehrl, L.; Allen, J.; Fenner, G.: Comparative effects of phytosterol oxides and cholesterol oxides in cultured macrophage-derived cell lines. J. Agric. Food Chem., 49(4), 2090-2095 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 321789 114. Ayesh, R.; Weststrate, J. A.; Drewitt, P. N.; Hepburn, P. A.: Safety evaluation of phytosterol esters. Part 5. Faecal short-chain fatty acid and microflora content, faecal bacterial enzyme activity and serum female sex hormones in healthy normolipidemic volunteers consuming a controlled diet either with or without a phytosterol ester-enriched margarine. Food Chem. Toxicol., 37(12), 1127-1138 (2000), cit. podle. Chem. Abstr. 132, 193666 115. Lanigan, R. S.: Final report on the safety assessment of PEG-5, -10, -16, -25, -30, and -40 soy sterol. Int. J. Toxicol., 19(Suppl. 1), 29-46 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 315850

65

116. Turnbull, D.; Frankos, V. H.; Leeman, W. R.; Jonker, D.: Short-term tests of estrogenic potential of plant stanols and plant stanol esters. Regul. Toxicol. Pharm., 29(2), 211-215 (1999), cit. podle Chem. Abstr. 131, 213398 117.

http://www.naturaldatabase.com

118. Tammi, A.; Ronnemaa, T.; Valsta, L.; Seppanen, R.; Rask-Nissila, L.; Miettinen, T. A.; Gylling, H.; Viikari, J.; Anttolainen, M.; Simell, O.: Dietary plant sterols alter the serum plant sterol concentration but not the cholesterol precursor sterol concentrations in young children (the STRIP study). J. Nutr., 131(7), 1942-1945 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 135, 241426 119. Xie, Hejing; Lu, Yi; Qiu, Yongmei; Xiao, Yi; Guo, Jianqiang; Chu, Minghui; Sun, Shulan: Determination of ergosterol in yeast by HPLC. Shengwu Gongcheng Jinzhan, 20(4), 75-76 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 112402 120. Abramson, D.; Smith, D. M.: Determination of ergosterol in canola (Brassica napus L.) by liquid chromatography. J. Stor. Prod. Res., 39(2), 185-191 (2002), cit. podle Chem. Abstr. 138, 286183 121. Sánchez-Machado, D. I.; López-Hernández, J.; Paseiro-Losada, P.; López-Cervantes, J.: An HPLC method for the quantification of sterols in edible seaweeds. Biomed. Chromatogr. 18(3), 183-90 (2004), cit. podle Medline PMID:15103705 122. Tanaka, Takashi; Hayashi, Yasuhisa; Takatsuto, Suguru: Sterol content determination in buckwheat. J. Oleo Sci., 50(3), 185-190 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 323474 123. Giacometti, J.: Determination of aliphatic alcohols, squalene, α-tocopherol and sterols in olive oils: direct method involving gas chromatography of the unsaponifiable fraction following silylation. Analyst (Cambridge), 126(4), 472-475 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 135, 45337 124. Ham, B.; Butler, B.; Thionville, P.: Evaluating the isolation and quantification of sterols in seed oils by solid-phase extraction and capillary gas-liquid chromatography. LC-GC, 18(11), 1174-1181 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 70490 125. Jimenez de Blas, O.; Del Valle Gonzalez, M.: Determination of sterols by capillary column gas chromatography. Differentiation among different types of olive oil: virgin, refined, and solvent-extracted. J. Am. Oil Chem. Soc., 73(12), 1685-1689 (1996), cit. podle Chem. Abstr. 135, 330641

66

126. Gordon, M. H.; Miller, L. A. D.: Development of steryl ester analysis for the detection of admixtures of vegetable oils. J. Am. Oil Chem. Soc., 74(5), 505-510 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 127, 80282 127. Dutta, P. C.; Normen, L.: Capillary column gas-liquid chromatographic separation of D5unsaturated and saturated phytosterols. J. Chromatogr., 816(2), 177-184 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 129, 287423 128. Shapiro, K. B.; Li, Li; Secor, C. A.; Sugano, Michihiro: Analytical method for routine quantitative analysis of plant stanols in stanol ester spread. J. Oleo Sci., 50(3), 153-158 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 325381 129. Bohacenko, I.; Kopicova, Z.: Detection of olive oils authenticity by determination of their sterol content using LC/GC. Czech J. Food Sci., 19(3), 97-103 (2001) 130. Horst, R. L.; Bishop, Ch. W.; Jones, G.; Koszewski, N. J.; Knutson, J. C.; Moriarty, R. M.; Reinhardt, T.; Penmasta, R.; Strugnell, S.; Guo, Liang; Singhal, S. K.; Zhao, Lei: 1a,24(S)Dihydroxy-vitamin D2 preparation, pharmaceutical compositions, and therapeutic use. U.S. US 6251883 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 135, 56096 131. Suchopár, J.; Šimek, R.; Valentová, Š.; Buršík, J.:

Remedia compendium, Panax Praha,

3.vydání, 1999, s. 399 132. Okuda, Hiromichi; Kimura, Yoshiyuki; Kikuchi, Eriko; Kamei, Takeshi; Hashimoto, Hitoshi; Ishihara, Takeo: Ergosterol and cyclodextrins extracted from edible mushroom as angiogenesis inhibitors. Jpn. Kokai Tokkyo Koho JP 2002308777 (2002), cit. podle Chem. Abstr. 137, 304760 133. Hughes, C. L.; Magoffin, D. A.: Method and compositions using phytosterols and phytoestrogens for inhibiting biosynthesis or bioactivity of endogenous steroid sex hormones in humans. PCT Int. Appl. WO 2001003687 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 110467 134. Faarup, P.: Preparation of bile acid derivatives and their therapeutic use. PCT Int. Appl. WO 2002088166 (2002), cit. podle Chem. Abstr. 137, 353216 135. Kandil, Osama: Sterol fractions of Nigella sativa L. seeds. (USA ). U.S. Pat. Appl. Publ. US 2002132019 (2002), cit. podle Chem. Abstr. 137, 237775 136. Guo, Pingyu; Dou, Haoyi; Liu, Shulan: Oil distilled from Sophora alopecuroides seed, method and equipment for its manufacture, and its medical use. Faming Zhuanli Shenqing Gongkai Shuomingshu CN 1124282 (1996), cit. podle Chem. Abstr. 130, 86150

67

137. Zhu, Zhiwei: Medicine for treating oral ulcer. Faming Zhuanli Shenqing Gongkai Shuomingshu CN 1297747 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 136, 172744 138. Corbella, A.: Applications of phytosterols as active principles. Cosmet. News, 20(117), 419-421 (1997), cit. podle Chem. Abstr. 128, 196449 139. Tsuji, Kunio; Ishida, Kinji; Ohara, Yasuhiro; Maeda, Tetsuo; Matsumoto, Katsuo; Yamamoto, Taluta: Topical preparations containing crude drug extracts for hair growth stimulation. Jpn. Kokai Tokkyo Koho JP 2003221315 (2003), cit. podle Chem. Abstr. 139, 154559 140. Suchopár, J.; Šimek, R.; Valentová, Š.; Buršík, J.: Remedia compendium, Panax Praha, 3.vydání, 1999, s. 430 141. Kutney, J. P.; Milanova, R. K.; Chen, Honming; Stoynov, N. M.: Preparation of glycosides comprising pentose mono-, di-, tri-, or oligosaccharides and phytosterols and/or phytostanols. PCT Int. Appl. WO 2001032679 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 326708 142. Burdick, D. C.; Moine, G.; Raederstorff, D.; Weber, P.: Preperation of phytosterol and/or phytostanol derivatives for redn. of serum cholesterol and triglycerides. Eur. Pat. Appl. EP 1004594 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 133, 17688 143. Sorkin, H. L., Jr.: Composition for reducing serum cholesterol levels (USA ). PCT Int. Appl. WO 9940922 (1999), cit. podle Chem. Abstr. 131, 149329 144. Mikes, V.; Blein, J. P.; Milat, M. L.; Ponchet, M.; Ricci, P.: Use of elicitins as lipid carriers and their medical use. PCT Int. Appl. WO 9919350 (1999), cit. podle Chem. Abstr. 130, 293054 145. Stewart, D. J.: Novel crystalline composites comprising phytosterols and phytostanols or derivatives thereof (Forbes Medi-Tech Inc., Can.).

PCT Int. Appl. WO 2001053320

(2001), cit. podle Chem. Abstr. 135, 127171 146. Von Bergmann, K.; Prange, W.; Lutjohann, D.: Metabolism and mechanism of action of plant sterols. Eur. Heart J. Suppl., 1, 45-49 (1999), cit. podle Chem. Abstr. 132, 307647 147. Auriou, N. (Novartis Nutrition Ag, Switz.): Water-dispersible encapsulated sterols. PCT Int. Appl. WO 2002017892 (2002), cit. podle Chem. Abstr. 136, 205461 148. Ostlund, R. E, Jr.; Spilburg, C. A.; Stenson, W. F.: Sitostanol administered in lecithin micelles potently reduces cholesterol absorption in humans. Am. J. Clin. Nutr., 70(5), 826831 (1999), cit. podle Chem. Abstr. 132, 22444

68

149. Stewart, D. J.: Compositions comprising phytosterols, phytostanols or mixtures of both and α-, β-, δ-, or γ-tocotrienols for treating or preventing cardiovascular disease. PCT Int. Appl. WO 2000015201 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 132, 241944 150. Vala, L. A.; Lewandowski, D. J.; Heddleson, R. A.; Gugger, E. T.; Perdon, A. A.: Dietary fiber-stanol food product for lowering cholesterol levels. U.S. Pat. Appl. Publ. US 2003068357 (2003), cit. podle Chem. Abstr. 138, 270663 151. Cater, N. B.: Historical and scientific basis for the development of plant stanol ester foods as cholesterol-lowering agents. Eur. Heart J. Suppl., 1, 36-44 (1999), cit. podle Chem. Abstr. 132, 245666 152. Jakubowski, A.; Braczko, M.: Phytosterols as components of functional foods. Tluszcze Jadalne, 35(1/2), 28-42 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 134, 221843 153. Wright, J. L. C.; Kralovec, J. A.: A nutritional supplement for lowering serum triglyceride and cholesterol levels. PCT Int. Appl. WO 2001015552 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 134, 207224 154. Wester, I.: Texturizing compositions for use in fat blends in food. PCT Int. Appl. WO 9819556 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 129, 15518 155. Yoon, Won-Tae; Kim, Kab-Sig; Kim, Bo-Chun; Han, Jung-Hee; Hong, Hyung-Pyo: Method for dispersing plant sterol for beverage and a plant sterol-dispersed beverage, of which particle size is nanometer-scale in dispersed beverage. PCT Int. Appl. WO 2002028204 (2002), cit. podle Chem. Abstr. 136, 262338 156. Norinobu, Seiji; Senoo, Naoko; Kaneko, Shoji; Sato, Fumi; Mankura, Mitsumasa: Method for enzymic preparation of sterol fatty acid esters for food. Jpn. Tokkyo Koho JP 31/92411 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 135, 137639 157. Li, Xiaoguang; Wang, Sanyong; Li, Chunrong; Li, Shaoxiong: Protein beverage with function of reducing cholesterol. Faming Zhuanli Shenqing Gongkai Shuomingshu CN 1299619 (2001), cit. podle Chem. Abstr. 136, 150320 158.http://www.europa.eu.int/eurlex/lex/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004D0845(0 1) 159. Hori, Kazuyuki; Hata, Keishi; Mukaiyama, Toshiyuki; Miura, Naoko; Sakamoto, Kenji; Takahashi, Saori: Inhibitors of melanin synthesis from Ganoderma lucidum. Saibo, 34(12), 499-501 (2002), cit. podle Chem. Abstr. 139, 94491

69

160. Franklin, K. R.; Grainger, L.; Kowalski, A. J.: Antiperspirant compositions. PCT Int. Appl. WO 2000061096 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 133, 313391 161. Kitada, Yoshio; Matsumoto, Katsuo; Nishimori, Yasutomo; Kawai, Mitsuo: Skin preparations containing sterols and/or steryl glycosides. Jpn. Kokai Tokkyo Koho JP 10330212 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 130, 56991 162. Castelli, D.; Ries, G.: Antiaging composition and its use. Fr. Demande FR 2782919 (2000), cit. podle Chem. Abstr. 132, 325821 163. Eisfeld, W.; Busch, P.; Issberner, U.; Biehl, P.: Hair care preparation containing natural oils. PCT Int. Appl. WO 2002096369 (2002), cit. podle Chem. Abstr. 137, 389017 164. Bertheussen, Kjell: Serum-free cell culture media containing a sterol, alcohol and carboxilic acid. PCT Int. Appl. WO 9824883 (1998), cit. podle Chem. Abstr. 129, 65231

70