ROČ. I., SES. 7. KVĚTEN. MĚSÍČNÍK UMĚLECKÝ VYDÁVÁ SPOLEK MANES

ROČ. I.,

KVĚTEN.

SES.

MĚSÍČNÍK UMĚLECKÝ VYDÁVÁ P

li

SPOLEK„MANES.

7.

ČÁSTI LITERÁRNÍ:

OBSAH

Frt.

Herites:

Egor:

K.

Babánek:

V.

Otomar:

A.

.

Píseň.

—

Tulák.

scénické.

Zprávy umělecké.

—

stavy.

již V.

se

Zkáza.

umění

a

Kronika.

nevrátím

Mužík:

Eug.

Divadlo

Vichřice.

—

Víc

Nálada. .

Wenig:

Aug.

Zjevení.

Život.

K.

Soutěže

—

—

Vý-

umělecké.

ILLUSTRACE:

B. M. J.

Studie.

Knupfer: Aleš:

Kuneš

Bohuslav

Urban: Zlato.

K.

Rašek:

A.

truchlící.

Dvořák:

F.

B.

Bělovic.

z

Mauder: Vlast

Na

sklonku

jara. >

Olejkář.

Chittusi:

Jezero

Knupfer:

Poslední

Ermenovillu.

v

zbytky

Porto

Nerona. *'

SMĚRY

VOLNÉ

poštou Péci

a

6

nákladem

zl.

40

kr., pulletní

spolku

Zodpovědný Literární

vycházejí

»Manes«.

redaktor

příspěvky

poslední

3

zl.,

K.

poštou

Vedou:

—

pátek 3

zl.

Jaro

L. Klusáček.

buďte

zasílány

na

v

každém 20

měsíci

Jednotlivé

kr.,

Hilbert,

K.

L.

3

Karel

a

arších.

sešity

Klusáček,

—Administrace adressu:

o

prodávají

Karel

expedice

Mašek,

Roční

v

Mašek, Praze,

Praha-I.

..

obnáší

předplatné se

po

Jan

v

60

Rudolfovo

zl;,

kr.

Preisler

Tůních

6

c.

a

Stan.

Sucharda.

8—II.

nábřeží

cis.

83.

VOLNÉ SMĔRY. SCÉNA

OD

—

ZJEVENÍ. DRAMATICKÁ

FRANT. HERITESA. Paní

Osoby: matka.

din. z

muž.

Její

Dej

v

Skříň

seslí.

středních

dveře

malý

dvěma

Johanka

přistupuje

než

(seděla

mé

ji

ní

z

Deset ke

let

stolku, H.

J. Celá

stojí

A

teď

Johanko,

být první

tvůj

nežli

na

rameno

Deset

svoji

rozsvítila

Ano,

otevřené

u

vybírajíc).

políbí).

a

vstane

a

let!

zítra.

(Jde

světlo.)

deset

let.

(Trpce.)

věčnost.

M.

Deset

J. H. mého vedle

svícen

pohovce,

ruku

budete

aby

pro-

Habartová.

Chci

dceři

obejme

několik

svíčkami.

tvůj gratulant, prvnější

pak

klekátko,

němž

blahopřání,

(položí

nád-

dveří

U

na

na

půjdu spat.

muž

pokojů.

sesle,

dceři, která

knihu

knihovny,

přijmi

k

vchod

přepychem piano,

ho-

matka.

Její Matka

levo

v

lampa.

stolek,

s

dvanácti

do dalších

nímž

před

Na stole

dvojramenný

a

okno,

knihami,

s

stůl,

pohovka,

Paní

do

elegantní, nikoli

Nábytek

Její

Gray (zjevení).

desíti

právo

vzadu

chodby,

jiných

Abel

od

večer,

Pokoj,

herný.

Johanka Habartová.

(s

let

manželství?

povzdechem.)

manželství.

knihovny.)

Každý

(Usedla

na

den

seslík

BENEŠ

KNÜPFER.

STUDIE.

»VOLNÉ

295

M.

škrtla

nerozsvítila; nechává

hořet.

ji

byl J.

a

M.

a

Se

J.

poslouchal,

nešťastná,

byla

Jakobys

(Dívá

si

by

co

pomyslel.

očí.)

H.

s

tak

je

opravdu.

Myslel

může Ve

vyjít.

totéž

a

také

a

se

by,

i

výbavu

příjmy,

nesnází

můžete

tak,

to

má

znamenat

já jsem

měla

přiměřené salon

pro

vzájemné shody,

poměry

ano,

se

dovolo-

H.

M

kd3

r

.

ž

skrze

tě

vdáti,

to

ostatně

tvůj,

ucházel.

Co

náhled

náš,

nejen

jsem

Byl

tvých

rodičů,

ale

mluvil

také

za

Já

mne.

teprve

Nemlu-

názor

teď

okolí mohu

sama

v

Život

mně

(káravě.)

mluvíš?

dnes

slední

Ale

Johanko,

Nemluvila

návštěvě

mé

to

konec

J.

M.

(S

bylo,

ještě jsi

A

zimy. H.

Za

tu

teď

Jak

Ani

nikdy.

o

nemluvila.

tak

Snad

znám, bývalo

(Žertovně.) si

se

tak

Přišel trochu

posledně

máme

dobu

Přihodilo

úsměvem.)

bručel

jsem

co

nějaké

mezi

nad

u

Byl

se

u

mne

se,

po-

nemá nic

mnou a

pozdě

z

vás ?

nezdařeným

Bože,

to

nebožtíkem.

obědem?

duse.

toho

z

Psala

doby.

Tvé

dopisy

Ale

myslela

(Hladí ji

maminko.

ačkoli

mého

Údery

mým

poznati

chtěl

?

srdce

děje

Sice

smíchem.)

v

se

se

už

je

tam

vyslovil

Spo-

ironicky.)

přikládal

vědy

hloubi

své

roz-

duše.

mé

neurčitě,

se

lépe.

Habart

bránila,

mocí v

(Konej-

zase

jedné minutě,

jakoby

prsoum, co

Vždyť

trpký tón,

v

Děláš

pocuchané.

jsem

to

churava.

nějak

opravdu trochu

A

dítě.

starost,

zas

zlého,

vlasech.)

po

nic

Třeba

psát.

co

aby

se

Na

Habartem ?

hospody

nemáš

zde

(Vyčítavě.)

špatného,

mně

(Vpadne

Kdy

stalo.

a

profouká

nemoc

vzácnými.

se

Jsem

lékař,

Zavolal.

žádném

psal

tebou

člověka

zima

vážná

poslední

mám

Nervy

k

v

nedorozumění.

časem i mezi mužíček

byla

To

i

nepsala.

výhoda.

Děláš

Upokoj

šivě.)

to

listopad.

mnoho

něco

jsi

aspoň

(smutně.)

(Rozčileně.)

(Se

pak

nic

staly

životě

V

H.

ucho tak

jsi

Johanko.

nevlídný.

na

Také

Je

se.)

jiné rozhledy. ale

skučel.

aby

nepíše,

také

starost.

čítal M.

kdo

r

zcela

otevře

otřásajíc

málo

četné

si:

je

ho

v

mluvit.

padala

severník.

Jen

A

tak

dobrého, UŽ

výčitkou.)

vychování,

vítr

takový

Vidíš.

tak

J.

mluvilo

já,

schází?

mně.

je

zimomřivý,

obloha

A

zadusit.

(zamyšleně

pannou

Tenkráte!

ti

Co

je?

zima

venku

celá

(starostlivě).

jindy

(S

(podrážděně.) Tenkráte !

samé.

roky

nežli honem

jiného,

ani

si,

let,

jsem

Starou

naskytla partie.

se

dva

Ano,

dvacítku.

již

H.

jsi vůbec

dvaadvacet

hla-

teplo.

J.

tenkráte. H.

J. vila

když

ti

sobě

ti

Co

mne.

dnes

byl

stěny

nebyla.

duší.

nestěžovala

ani

Taková

otřese.)

jakoby

jej

M.

svou

Bylo

jsi zůstat?

nemohla

přece

i

i

kroutí

neposteskla.

řečeno,

pravdu

(se

se

měla

ženou.

a

ne-

řekni.

Den

Zdálo

lidmi.

před

tebe

o

sebou

za

i

mužem

se

před

Johanko!

Habart

se

i

Bohem

(vážně.)

měla

jsi

Bohem

Před

H.

stali

jsme

tedy

Před

M.

J.

A

A

H.

tuze

valy. J.

se

opravdu.

(Nedůvěřivě

dosud si

Znepokojuješ

M.

(ukazuje

abysme

tomu

vzájemné

živote

nic

Nerozumím

všecko ?

jsi

matce,

H.

J.

a

Nu

své

M.

věno

vzali. M.

vašem

ve

společném

Co ?

tedy.

Nikdy jsi přece

Johanko,

paní.

našem

životě

V

Nu

J.

vynikající

jeho

Dosti

kolem.)

posměšně

Má

tebe,

garniturou

s

rozčílení,

místo

zaujímá

na

A

ironií.)

(s

bez

uživit,

společnosti

přenáší

H.

J.

ženu

dobře

změnilo

se

že

své

muž.

je řádný

Něce

M.

Co

upokojit

se

mne

Johano?

někdo

nás

mně,

Habart

přesvědčením:)

že

(Snaží

Ty

změnilo.

vou.) tomu

nerozumíš.

Johano,

do

Eh, jdi. Kdyby

ruku.)

předložen

klobouk?

nový

mně

ty

když

se,

chápat.

(vážně.)

J. zkoumavě

jí

se

Osopíl

šaty,

Ó

(nevrle.)

nedovedeš

odvracejíc se.)

dceřinu

(pustí

nové

za

H.

M.

manželství.

(mlčí,

polévkou?

účet

mu

vy-

Jako

ruku.)

za

solenou

296

společném,

(ulekaně.)

H.

J.

zpět

Divné

ji

bere

vzduchu

ve

(mlčí.)

svém

ve

dceři

k

svíčce

ke

dceru.)

na

ale

(Rozsvěcovala

nešťastná.

H.

M.

cestou

obrátila

Hlavu

jadřuješ. (Přistoupí bys

ale

sirku,

myslíš?

to

Kterak

(udiveně.)

SMĚRY«

ZaPře-

nemohl

případě

železo

a

arsenik.

pomohlo.

Začínám

prý

už

zase

raduje bené

se

na

můj

(S

prý

sebe,

manžel,

blamovati,

ironickou se

již

vážností.)

z

čehož

nemůže

přede-

To

zotavovati.

(úšklebně) neboť

ale

mně Beru velmi

vystát

hu-

ženské.

M. mužem

(zamyšleně.) není

Johanko,

jak bylo.

mezi

tebou

a

tvým

»VOLNÉ

297

J.

H.

Mezi

jak bylo.

píď

o

nestalo

kolejí

z

To

možné.

(Důvěrně,

počátku

nečně

J.

myšleně které

bylo

kterého letech

mnoho

dosíci

mnoho

sobě

zosnovala

manželství.

moje

—

duše,

muže

mi-

jak

jsem

lásky, že

říci,

ale

nebylo bych

cí-

také

nebyla jsem

nešťastnou. M.

J.

dosti

Co

něco

abys

žádala

života.

od

M.

poskytuje

Co ale

snech,

jen

případech

v

H.

ovšem,

vzácných

i

za

a

z

muže

žití

manželství

v

muže

že

svém.

není

'

(Pokračuje

nění za

nic

více.

přál

jemných ženou

a

H.

On

duši

jímž

hasla,

shasínala. A

J. i

pak

H.

mně v

se

krátké

ve

co

své

práv

a

svoji, by

tak

poměry

se

tomu,

Co

takové

láska,

která

dlilo

býti,

musí

ne

mládí til

nebyl.

Habart

pořádku, rukou

pevnou

jak

tak,

meze

sebou

aby

že-

a

si

je

vzásvou

stav,

do

H.

M.

štěstí

Co

řeknu

se

to.

mohlo

a

(mazlivě)

tu

v

srdci

kdysi

A

hluboké

(chlácholivě,

H.

matko. M.

bylo

a

život

otravuje

spory

vždycky

manželství.

by jistě

tiché

J.

plně

celku

v

hlavně tam

a

—

hádek

—

a

chceš?

Ale

Kdybyste že

říci, jistě

by

štěstí,

vysněné

jste měli

střechou

Johanko

tvém,

vy

byli

pod

bylo

krátké

schází.

zde

co

Děti.

(Po

se

—

po

usí-

třeba němž

touží.

J.

dné.

snáše-

četnějších,

hádky

naší dobrá

poměrná dobrých

ještě

ne-

utvářilo

Vzájemná

Johanko, řeknu

ti,

Víš,

veliké,

ono

rysech

v

tak

se

budoucnost

zkrátka

a

Co

Pak

manželství

při

Johanko?

řeknu

pravdě

v

přátelství,

druhým

tedy,

i

ta

nás.

u

moderní

sídlí

že

i

ozářiti,

pokračuje.)

jevila, naše

vyrůstají

schází.

zde

vaší

Vytknul mezi

A

nyní,

měla

že

Nu

pomlčce.)

i

nedostatek,

sporů nebylo M.

chtěla

celou

společnosti.

s

nedostatek

bylo

žiti, ta

kde

kterak

jak podávala

jiných

manželstvích

je

dětí,

domácího

si

povinností

kde

tak,

pro

mně

materielních.

v

nikdy

zaseto.

chytrý,

opřel

že

Úspěch

nebylo

domácnosti.

úzkostlivě

namlouvala,

srdcích.

pomlčce.)

počátku

platnosti

miluji,

nechtěla

a

opatření

za

od

šíleně

si

spolu-

jednoho

rodinný

musely.

nepochopitelném

přestávce

po

tisíce

a

lásky

poměrech

duší.

sebezapírání,

a

jeho jsem

jak

se

měšťácké

místo

jsem

neově-

bytost'

spadnouti

jemu

Manželství

tisíce

v

To

svou

pozoroval,

přijala a

určitém

jako

vůle

a

skutečnost

obraze

všecko

a

?

přítomnosti

v

i

svou

(povzdychne

já jsem

něho

s

jakémsi

po

svoji

přetvářky

zalíbením

se

života

nestojím

skutečnou

svého

od

nechtěia.

jsem

nízko

později

štěstí,

M.

to

přívěsky

či

touha

moje

vůli

své a

k

přivésti

našich

v

lásce

doby

provdá,

se

proti

o

jsem

jak

Byl

hned

Sama

tak

vyklíčiti

považoval

urovnal míti

po

sny

smrti

se

nikde

První

když

docela

do

a

námi

zroditi

Nemohlo

dívka,

vlastně

svoji,

mezi

vymsti,

J.

tam

jsem

nemohla

jiným bych

také

neslyšela.)

své

chtěla

svého

když jsme

dívčí

ty

mužem,

s

ani

nenáviděného,

přinucení,

svých

ve

sebe.

každá

as

snad

jsi

skutečnosti

v

co

matku

(jakoby

jako

hledala

kolem

jsi nespatřovala J.

dříve

jež by

livost

(pokračuje.)

dívčích

lživými

doby

řídkých.

a

s

rozumná,

zvláštního

H.

šoval

jež

se,

ztrácel.

mysle

z

Tak

před

nežádala

a

účel svého

Ne,

muž

změnitelných.

Byla jsi

sebe

pro

věru.

Tvůj

M.

jsi

svou

(u raženě.)

nežádala

jak jsem krásný

a

jsem

šťastnou,

za-

šestnácti

tak

štěstí

to

(Sedí

se

v

boku

po

četla

Nemohla

svrchovaně

se

tak

milujícího,

tom

o

dívka

H.

i zvy-

názorech, šel

do-

v

nepříjemnosti.

viděl

ženu

nejen

a

výpočtem

s

snad

mu

tobě

v

mimo

jiné

a

nechtěla

Přec

muže, aby

vysněné štěstí,

rozvíjející

jednou

navzájem

a

a

román

tila

jako

doufala

lovaného

každá

M.

názorech

opatrně

spňsobily

by

změn

přivodil jakýchkoli

jeho

tak

cích,

vy-

šťastnou.

za

jsem nebyla.

mé

ko-

dobře

se

Ono

savadních

ano,

jest

298

vstoupil,

J.

počátku,

celku

ani

věru

Ne,

vše

v

mluví.)

touhou

kdysi

jsem

sobě

k

spíše jako

a

tě

jsem

Johanko.

Manželství

Ale

—

nešťastnou

Aspoň

Z

dceři.)

desíti-

něhož

manželstvím.

letech!

strach.

sázka.

Považovala

H.

k

ne-

stejný,

vyjetých

neuvěření,

desíti

měla

vždycky

vinulo.

Po

sedajíc

jsem

k

bylo

Teď!

káravě.)

(Zpola

z

také

by

jest

se

zůstal

a

letým společným životem, desítiletým M.

nic

nic,

se

vzájemný jest

neposunul

se

mužem

mým

a

mnou

námi

Poměr náš

změnilo. ani

Mezi

(pevně.)

SMĚRY«

máš

to

vpadne.)

Ale

touží.

jistě

0110

kli-

Snad

más

pravdu,

pravdu. bytost byla by

prázdno

zůstávalo

vždy

—

Taková malinká

vyplniti a

—

(zamyšleně

Snad

pro

přesvědčením.)

s

štěstí

duše

v

srdci

nevyplněné.

as

tvém,

dovedla

jež

takto

»VOLNE

299

H.

J. ta

Prázdno,

chybné nejméně. Ale

v

srdci

Ve

chvílích

ubohém

ani

nikomu,

prázden

prázdno.

ano

mém

mém

v

—

osamělých

srdci

manželi,

(Náhle vášnivě,

otvírala

—

srdci

r /.rv

O

chvíli

(Po

ale

chem, M.

bez

boží

H.

J.

let.

Upokoj

—

•

—

Ne.

vzde-

není

to

Ku

jen

byla

Vse

Přiletěl}/

Ano,

zádumcivě). dnes

od

mraky,

rána

poddá.

Se

snad

Habart

směšnou

ke

(Přistoupí brzo

Přichází

J. H.

Bude

přeletí.

a

mraky,

podzimním

na

rozsvítí

a

svíce.)

M.

dvanáct.

na

jako

hodiny.

ty

pravdu

a

těm,

upokoj

se!

(Vstane (Měkce

(S

po-

Teprvé

aspoň

čas

mne

jíti spat.

stát

(Nechá

svíčku

roz-

A

shasla

Na

nejvýše.)

nevrátí

nikdy

—

od

vichrům

rána

duši

sfouknutím.)

Na

—

divnou

tu

—

—

Ach,

Spat.

Snad

proto

nepolíbil (Vyru-

A

vždy! k

(přistupuje

—

—

Zvolej:

odešel.

navždy

vždy!

bouřím

ani

mne

své

světlo

táhnou.

Spat.

že

ne-

abych

a

Půjdu

než

noc,

můj!

Sešli

veliké

lampu

Bože

temnotami,

utišení

spánek,

dobrou

dnes

se

stolu.)

nalézti

na

mám

ke

jde

a

vzrušeně

šené,

stane

pane

těmi

mou.

mou

—

O

projdu,

prorazím

jež přes

ó

■—

mne,

Kterak

Rozkazuješ

Svobodná

sepjatýma.)

ode

duši

že ode-

dobře

—

přece

a

se

svírají

a

odešel.

každému

milovat.

se

rukama

s

Kterak

smutně;

a

přece,

vzezři.

svou.

rozkaž

se

Pro

mé

dobře

nesmíme

Nevzdaluj

raněna.

nemohu

čtvrt.

jest

můj!

vše

to

najednou

jeho pohledu,

ano

klekátko

na

pomoci

Johanko.

domů?

čtvrtě

Pravidelně

ironií.)

dveří

u

vrátí

tři

ve

dobře,

zas

stolku

již

se

Dobře,

jež obkličují

nebi. M.

se

A

týdnu

Jak

přišlo?

to

každému

A

několik

use-

Ó rozuměla jsem. Rozuměla.

odešel.

vůle.

moje

vzpomínek,

Sotva

dlaní.)

vzpomínkách.)

ne,

do

se

.

ve

ne,

.

(Vrhne

.

jako

šel

přiletěly.

byly

Rozuměla,

dal

se

tak

Najednou

Bože

do

Jak .

vidíš,

deset

(Zahořuje

.

viděli

se

..

.

opřenou

přišlo? (ztrácí

roce.

Jsou

hlavou

s

ruky.

Bůh

nám

Utiš.

dumání

doteku

po

uplynulo

Tak

se.

mém

v

rok

dni,

tak

uplynulo.

jsme

tajeným

s

po

A

konejšivě.)

(unešena,

venku

den

bolestí.)

rána

Život

takový

někdy

jsem,

pomocí

které

mraky,

A

dajíc

ó matko'

—

v

nepo-

židle.)

pelest

o

opřena

reptání,

deset

přečkat

jak

žila

(chiácholivě,

S

lokty

povzdechem.)

s

?

v

tvar,

život

takový

let.

si

(zastírá

—

s

zející

jako

se

spolu

matko,

mém

bavého

300

.

tomu

a

prudce

srdci

v

viditelná

Nebyla

SMERY«

nikdy Co

oknu.)

myšlenku

,

.

(Za-

.

v

svícenou

celo

dceřino.)

Jdi

také J.

Dobrou vzdálí

(se

Johanka

mraky sedne

(Odstrčí

jest

stolu

a

knihu.)

mně

Habart

pravidelně

a

letěla

myšlenka

si

.

Vidím

jedna

za

jen

v

věty

ty

druhou,

ruce

čisti.

nemohli

žádné

do

těmi

s

knihou

(S

.

Ne,

vlasy.)

obsah

čtu.

běží

(Zahleděna

sama.

.

Uvolnila

co

vá

a

řádky,

vše

jež

dnové

jak

a

otáčejí

Ó,

srdce, Ó,

Ó,

Jsem

ubohá

stále

(Tiše,

tvoje.

tě

—

V

Ať

mou

(Mluví, pohlížejíc

srdci

Ó

praví.

ty

Ó

divoce.) svět

—

já

odsoudí

náruč!

Spěj

tvoje.

Jsem

do

ubohé

duše

moje

mne

oknem

a

mně. Mé srdce,

(náhle

—

náhle.)

(Vzkřikne

.

ke

to

Jsem

tišeji.)

.

ubohá

—

miluji!

zatratí.

mne

.

podlehl

mně

ubohé

ubohá,

Bůh ať

náruč!

duše

ubohé,

miluji! Ó já

tě

sebe

rozum

a

mnou

jiskry, jak hvězdy,

mně, spěcháš

má

tušení,

kolem

Tvůj

Jdeš ke

vracíš.

mé

se

přede

se

zlaté

tryskají

vracíš!

se

valí

mraky

nich

z

proudí,

moje

a

Černé

oči.)

nich

v

se

uletět

ji

Nechápu

tak

svíčku.)

dveřmi.)

o

krásná

čte.

jedno

(Bere

vírá

Ty

prostředními

nenechte

—

ke

110C,

noc.

Taková

prázdna.)

Johanko.

křížem

chmůry zaplaš.

ty

a

Poznamená

dceři, políbí ji.

Dobrou

spat

H.

M.

k

přistoupivši

a

v

mou

tvoje.

noci.)

v

mého

jeden k

života. ku

nočnímu

(Vstane.)

letům

svým účesu.

Sedne

Daleko, za

A

Šťastně

k

zas

mohu

ubíhajícím. pianu

a

připočísti

(Upravuje

si

vlasy

hraje.)

dále,

za

J.

hlas.

vodami,

mnohem

dále,

teď mnohem

dále

Srdci

(Přestane

a

Těch těžké

docela

a

Takový vážný, nemluvný, Nelíbil

se

ani

ostrých rysů, jaké vtiskuje člověku zaměstnání,

mnoho

duševního

jej

udeřena.

Vzpamatuje

tajemně.)

přece, jeho

Jsem

on.

nikdo

že

jista,

Ale

byl

hlas.

To

to

Halu-

se.) to

jeho

»Džejn«

»Džejn«

zvolal

ženám. do

života,

tváře hlou-

jako

H.

(otřese

úpění,

čované

zvolati

se,

nemohl,

ustupujíc.)

jako

vzdorující

(Vzpamatuje Hlava

jiný

než

on.

Jenny.

.

J.

zamlklý.

jako

pomlčce

Poznávám

Hlas. .

hrát.) vzpomínkami.)

malé

(Po

zvolal

—

dále .

(Unášena často

mnohem

(zůstane

—

on

(vzdychne.)

Jane!

H.

cinace.

daleko,

mořem,

Hlas.

se.)

mně

Jsem

třeští.

zvuky a

V

uších

svírající

nepodávající

opravdu

chorá.

mně

bolesti, se

to

zní

potla-

vůlí

Mám horečku.

MIKULJ ALEŠ.

KUNEŠ

Z

BĚTOVIC.

»V OL N

303

Hlas. J.

H.

Jiňme

(chvějíc těmi

Jakoby spásu,

o

SMĚR

už

—

se

svrchované

ve

věšel

vzlyky

zachránění

o

É

úzkosti

se

—

spolu

a

na

mne

prosil

a

(Skorém

—

si. H.

J.

slední

slovo,

žádné

Výkřik

(zděšeně.)

něž

na

následovati

(Zjeví J.

pohlížejíc

upřeně v

Ábeli

H.

mých

se

H.

Jakou

zpět.)

tím

clívá,

se

Vše

staly

kmitá

Větší

S

Bezkrevné

vidině.

tak,

!

snad

se

zarazí

tvář?

máš

déle

divné

stuhlé,

Rio

odskočí

(čím

J.

se

oči

Na

tvoje

ty

vřeny

—

proměnilo

znenáhla

bylo

shasnuty

—

oči

.

. .

se

v

vyhasly

.

.

O,

Ábeli,

vždy.)

Ó,

Ó,

Ábeli

—

Ábeli

Ábeli,

—

Mátoha

Abell

—

(Slabounce,

—

manžel.)

Pan

Habart.

Jsi

zde

matka

J.

!

slaběji

H.

/■

klesá

mne

zůstat

Proč

!

Gray

Abel

nemůže.

žádné cestu

na

den

první

clo

Evropy.

vyplutí

—

potopila. Zahynul

?

žilo

co

zahynulo,

rozplynula

na

lodi.

nezachránil.

se

svícemi

a

osvětlí

pokoj.

byla

spínala

marně

se.) mizícím

po klas

na

zjevení, Kruté

zem.)

Bull

nechal

ženou

počestnou

.

.

.

—

neviditelné

Daleko

Johano?

ještě nejdeš

Proč

spat?

hudby

znějí:

daleko

—

Do

nevidění.

Na

neshledání.

odpovědi.)

Habart.

žalu.)

jako podťatý

V

r

návštěvu.

jen jmenoval?

prsou.)

být

rozsvícenými

s

(když

V

(Zádně

se

Nikdo

myš.

zmizela,

Zvuky

(Vejde

prá-

na

za-

ruce,

Ábeli!

Považ

—

(Zjevení

.

mrtvoly.)

podobu

že

.

zavřeny,

—

A

Loď

Všecko

poslední

byl

jako

má,

to

za

nám

se

z

zdvihl

vyplul.

nejvyšším

(v

vyrazí

(Náhle

pravda!

pojednou

se

telegram.

(Vejde horoucí

hluboké,

to

Janeiro

H.

Jak

Pochybnosti

Habart.

rysy!

A

oddychujíc,

vloni

po-

moudrá.

novinu.

udělal

pamatuješ.

Tedy je

tady je

vrhnouti

a

se

(těžce

Z Brazílie Z

(Chce

průsvitné rty . .

jako

Vždyť

ti

tu

co

nás,

u

svými

jsem

víš

—

už

Sama.

který

Přinesl

také

Habart.

paprsky.

A bell Ale

Jak

hrůzou.)

Byl

žlutavě

jaksi

se

měsíčními

nehybnou

to

zdninách.

Gray!

pohnutí,

zřetelnějšími, určitějšími.)

se

proti

lokty

bez

stojí

dojem,

chtěje

a

dlíš

tu

Jaké

nápady.

nebudeš

se

potmě

kapitán

J. H.

hlavu,

za

(s pronikavým vzkřekem.)

rozpjatými

s

(Drží

napitých

zjevení

více

nebude

Ten

po-

mátoha.)

se

před se.)

očích,

(Rysy J.

!

jako

další.

žádné

jiné,

rázem,

uťatý

A

ukonejšiti.)

vyvolal,

zdá

nikdy

nevlídně.)

Jaké

káravě.)

(Trochu

Ty

uchlácholen

Jane!

Hlas.

304

nespíš?

šetilosti.

touze.)

v

Y«

—

daleko

— —

—

dávno

ŽIVOT.

Co Den

všecko ode

vine

ve

jmenují

dne

utápět

sentimentální

strojovou pak a

na

do

konec

prázdna

Ó, přiznejte

civět,

přiznejte

poslední myšlenku

žvatlání

práci

všecky

Život!

a

pohlaví

černý

zemdlené umírání

kus

vášně

zbankrotělých

a

zda-li

se,

opravdu

vy

všecko

všichni, žijete

se

hýbe

a

je

teple,

ještě?

Život,

je

jichž tělo

v

čem

nestydla

krev?

dvou,

chleba,

jmenují:

—

pohaslé

touhy

a

sny,

Slyšte,

pro

sebe

mohu

se

Já

ne!

jen

Sodom

jen

Výkřiky,

ne

jen

Hrůza

Hlad

protože ničí

Jen

vichřice

požáry

a

rdousí

se

v

zasmát,

žije,

mi

pod

oknem

jsem

učinil

radostný

tančí

a

rachotí

v

ještě žiju!

bubny,

žijí,

prosby a

by

a

Mor

nimravý

sobe,

která

neboť

nález:

Život.

Ale

a

Či

mozků,

se,

modlitby, a

Šílenství

žiji,

život

mohty

okamžik

nejvíce

žít!

K.

EGOR.

»VOLNÉ

305

SMĚRY»

306

VICHŘICE.

Buď

pozdravena!

čekal

a

—

do

.

.

.

.

a

vichřice

své

I

tušily

—

—

Na

Jaká

do

to

krbu

na

je

tvrdý

ji

vpustil

a

dál.

hřáti.

rovněž

zárodek

radost

s

plameny

dole

vichřice

i

velkých,

setkám

v

dlouho

čekajících.

plamen,

pavučin,

gobelínů,

nádherný

kolem,

životů

...

vichřicí

veliký,

chtěly,

uhasnout

nimi!

vysoko

těžkých

oknem

počala

ní!

s

viděti

tančiti

Plameny

A

výkřiku

stát;

krbu

vyšlehl do

krajek

vyšlehl

kterých

rozkoš

chci

O,

ruce

milenku

tančily

vyšlehl

ruce

pozdrav.

rozbitým

poslední jiskry

v

sebe

u

—

tak

nebyl

nadšený

vnikla

studené

a

jiskry,

vesele

dlouhé

žití.

velkého

b}mh

houkl

mou

kde

dlouhé

Hle!

současném

v

své

vetkla

vyrazil

noc

celu

v

krbu,

na

oken

rámy

hlasatelko

pěstí jsem

Vichřice

a

hrůzy.

samoty.

prosila,

prázdnou

v

tvé

přijdeš;

pojď!

Nuž,

Okna

mé

klidu

pozdravena! A

.

V

—

zalkala

zavyla,

ospalého

Buď

náhle.

že

jsem,

lacen

touhou,

s

Přilétla

—

zaštěkla,

a

.

jsem

Věděl

—

nade

uprostřed

až

žhavý

a

studené

v

lože

. . .

mnou!

a

já

tančím

ní

s

.

.

.

K.

VÍC

íc

nevrátím

kde

plný

hor

na

za

něž

se

smíchu

obzorech

mne

dálek

již

byl

v

tu

svatou

sluneční

tichých lákal

NEVRÁTÍM

svůdný

Tu

hlas,

mne

za

jenž

odešel

Mlh

minulosti

zakryla slunce

více

již

modré

—

roucha

jdu

bledne,

v

její

vzdychajících

hvězd

skřítků

sbory

když

pitvorných

vil

trav,

tajemných lekával

jsem

snil

dav.

časů,

hlasů.

lem

nových

nocí

rose

nocí

zem,

dálky

poslu.Šen jejich

v

svitech

při

neuzřím

—

pohádkových

lem,

svatou

JIŽ

tančily

já vyhnanec,

kde

za

zem,

jas,

modrý

mi

SE

EGOR.

zemí

jdou jen

klíny, stíny. KAREL

BABÁNEK.

»VOLNÉ

307

ZKÁZA. —

NAPSAL

OTOMAR.

V.

zda

cosi, leny

sotva;

Konečně

a

prosté;

svoji,

věděli, u

by

takovou

všecky jiné

proti

té:

nich

nic

koho

že

se

se

proti

zotavím

Rodičům a

zas

měli

rádi,

neměli.

povinností,

je

byli

beztoho

jasné

bychom

Ale

A

život

chtěl,

ty lvy

důležitějšími

cit

je

jen zbytečně

illuse

vroucí

první

rušiti

jsem těží

s

měl

a

svůj

nalezl?

tak

nás

jestli

zvyk,

jen

klid,

mít

domku

val

otevřeném

mi

bylo

dobře

tak

Toliko

něco,

tak

a

bdění

v

co

ach

krásný,

vzpamatoval

»Chci-li

mnou.

»musím

si,

ostatní lem

z

toho

Ale

co

toho

vených v

bez

štěstí

posti

MAUDER.

VLAST

TRUCHLÍCÍ.

kdyby

jsem

se

jsem vše

rozumu;

byl

bych

a

nade

vlády

se

má-

se

.

si

toliko

skoro); jen

ztrá-

k

okolí, žiti, hned

a

mnoho

a

budila

jsem

to

trhati

růže trní?

—

Já

ale

pilná,

tak,

abych

čím

zakládá.

do

žila

závist

nevědomosti

názor

se

mou

ní

s

málo,

tolik z

však

spokojená,

její

zranilo

hodin

mě

Vedle

Z prvu

je

Kdy

.

Mluvíval že

nudil.

muka

mnoho .

ven-

Zbytečnost

hned

čerstvá,

opak.

čem

hrozně

účastenství

bez

mně.

ve

tom hnízdě

v

dlouhých

Prahu,

zahálky

plyne

ji

A

dojmů!

bez

ironii.

ustavičně JOS.

těch

mladá,

na

jsem

citu

a

vždy

k

jen

nudil,

účele,

ji přesvědčil, dělá,

utéci

se

na

vystřídalo

pak

Vedl

fantasie

ujal

bylo nejhorší:

vzpomínky

a

zdráv.

zachráněn«, říkal

být

nebylo,

pravý můj

jsem

pobláznil.

prázdnu,

bytost

spá-

střízlivýa druhý

.

jiti pryč.«

jsem

svůdnost

.

rozum

se

musí

kovském

by

a

.

Můj

spal

docela

ale

krásný

jen

vypracovávalo

a

plný

a

byl

kde

a

jsem ignoroval.

vědomí

prahu

na

to

vůni květin.

ve

se

dvojí život; jeden vědomý

ne-

dlouho

přírody.

již

snech

mých

v

dosti

tam;

se

a

a

rád?

pak

okně

jsem

trpět

zahradě,

na

sotva

jsem

hra

příjemně

cítil

Měl

sebe

sbližovalo,

v

jehož

životě?

sebe

vedle

pokojík byl

A

by malo-

oné

znovu

osud, jen slepá

jsem při

ně-

zbavovat

v

který

jsem

žili

něco

ro-

před

studentíku,

jsem ji

trochu

jsme

a

dětinským

Hela

nejkrasší

Měl

ani

jsem A

Měl

snad

lásky,

to

sežehlenými kalhotami;

mladém

po

tak

býti

že nemilovala

Vím,

měkký.

a

Dobře

starým

přednost

čerstvě

třebas

tak

již

mohl

dala

se

chleba!

—

přece

jakou první láskou? městské

útočiště lásky.

snad

je

být.

bych

mně

aby

toužila

atd.,

nás

připadal Jak

Tam

chleba

je jen

si

já

ale

práce

knihách.

nechali

a

zumným. a

v

praxi

v

věděli

He-

odjedu.

jednoduché,

jim připadaly To

začne

tím

vše

tomu

řadou

vzít.

že

či láska?

bylo

starosti si

napadlo,

román

kdybychom

oni

jim

byl že

—

bylo

by

308

rozvlékáno Ale

(POKRAČOVÁNÍ.) Komu

SMĚRY«

je Jak

(z

života co

však,

a

co

její

hlou-

jest:

by řekla, že

jsem

»VOLNÉ

309

SMĚRY«

310

V

žít

zvyklý že

Ona,

Já

ale

že

však,

psal

dítě

jsem

jehož

nešťasten

rozechvělé

pianu,

v

že

dovedu

analysou,

V

v

Cíne«

mladé

schopny

daleko

býti

neúprosným

ro-

na

jsem Proč

Lící

se

k

jejímu učiteli.

A

Hela

to

ona

fádní,«

zívání.

nehnuté.

se,

vida

ji

tou

byla pravil

Ona »A

vylhaným

s

ta

je do

se

mne

jsem

jmenovala.

se

jakoby

»Jak nutě

že

dívky

nejinak,

nejjemnějšími nuancemi,

lidem;

ostrou

nikdy

r

v

doby (to jsem

jsou

záhybů jako struny

jež unikají jiným více

moderní nervy

vyžilíťi sterými akkordy,

nebude

šťastna.

tuze

ne

růže.

potěší

mne

proto

a

také

jednou!),

všech

do

zřídka

jen

a

jest jednoduchá

nešťastna,

tuze

jí

trní

v

smíchem.

zvážnělou.

sentimentalnost:

vyprávěla

když

zarazila

má

to

být

ukončila, dívala

a

láska ?«

»Láska!« »Proč

Pavel,

láska

dívčinou.

jsem,

se

tam

řekl

rozpálil

takové

Virginie,

se

lhaní?

Undina,

v _____

cynicky

zumem,

však

dovedu

jiný,

protože

oko

spatřuji

které

by

duše

vědomí

na

dávno

jiný již

ni

bez

Na

Chtěj

výletu

mechu

zeleným Z

tiši.

jsme

Před

koní.

jezdci,

šatu,

jeho

sebe.

vedle kus to

idylly milenci,

bratr

Ale

jistě

jen

zamilovaní;

se

Její

jich neslyšeli,

a

zda-li

nad

Nevím,

usedli

lese

v

otázka

ku-

krok}/

dva mladí

dotýkal šli

zapocení

se

tiše

obrázek ..

Ti

lidé

muž

blízko

mluvili

byli

a

volání

závoj

tak

ní;

dýchající jed-

sestra,

milovali;

táž

zářili

rozkošný

a

na

Tráva

jsme

zákoutí.

tomto

se

hudba.

znělo

trochu

to

jsme

bílým

paseku vjeli

na

Byl v

na

vesele

tam

daleko

koně

a

a

také

jsem

vzduchu.

jsme

dáma.

a

vrchol

jsem

Usedli

tak

borů,

teplého

námi

pán

ideál,

nějakém

dívajíce

motýli

uslyšeli

tom

oči

co

slunce.

zdi

se

Kdes

V

kačky.

lesem.

doznívala a

že

stalo,

se

před

tím,

samotář-

na

Tančil

hájem,

nám

do

se

stromů,

světle

tměly

vůni

lovou

jí

mládež

dříve.

nebyl

docela

tančíš.

leskla

se

pozadí

jak

k

Staví

nekazili

Chtěl

jako

—

octneš

stínu

ve

dálky

paseky v

i

březovým

paseku

blaho,

měnila.

se

dnes

pak jsme šli

ve

pravdou!

Kdyby

zapomněl.

žiti

nelze

nechtěj

a

Cíně?

otisků

tisíce

děckem,

to

v

—

třebas

a

Helenou

na

a

vlivu.

venkově

sky.

s

vím

—-

není

noci

jiný

široká

tisíceré

Tři

jiné

jichž

je

na

aby

stejným

však

Přece na

míti

ji

má

přijmout

Nechtěl jsem tomu,

jsem

krásna,

že

kdokoliv

kde

tam,

bol;

a

než

šťasten,

barvy

odstíny

schopna

vyvolávati

a

více

poněvadž

—

měkká,

i

být

jich nezří,

netuší

hořkost

rozbírajícím

a

byli

—

a

žena?

mohli

o

dotkla

čem? se

.

jet My

našich

duší. A

Hela

v

odpověď

vyprávěti

sepsal

jeden

na

děj

tuto

otázku

prosté

Francouz

—

jala

povídky, tuším

se

mi

kterou

»Tři

noci

JOS.

MAUDER.

VLAST

TRUCHLÍCÍ.

»VOLNÉ

311

krásy,

dobra,

všecko

to

kolem

a

si

Každý

pán.

Ano,

čteš

takové než

nestojí

člověka,

A

podpal.

hořkost

ta

že

jsem

Proč

k

Ach,

čemu

sice

jsem

Cti

pravdu

postihlo

chtěla

že

budeš

vědět,

dosíci

to

jak

se,

neimponoval do

zadu.

uskutečnit,

atom

jen

přírody,

žena

jak

jsem

užívali

to

.

.

pak

jsem

vyprávěl

jí

obsáhnout.«

Karenině,

o

nádherné,

bylo arci

seč

div

a

duchaplné

očí?

láskách

o

snad

vášnivé

ženy

smyslné,

a

paní

hata

.

.

to,

můj

dusilo

co

hlas,

byly

měl

jsem

plakal

stejné

touhy

mluvil

jakobych nesmírně

neviditelné

slzy,

neboť

jsem

mě

vedle

její obličej,

na

se

ruky, její

přece

a

vlasy

něhy,

letní se

jsme

mluviti

děcko,

to

že

zdálo,

IV.

i

dlaní

její

své

jsem jen

a

Byla

a

plamenu,

a

noci

Den

nápadně ní

vzduch do

lidí!

takovému

Co

mnou!

Věřil že

znával,

jsem

se

plné

vý-

a

u

jsem

že

mohou

v

všecky

se

bytosti

mne

v

byla

že

fialové

děcku

do

by jako

zůstala

ní,

mé

ty

by

protože

duši

vášně,

klesnouti

vzdor

celou

noc,

jsem

blesky,

padlých

problémů, jež vyvstaly přede

vím,

upřímně

Ale

líbat?

co

a

není

ona

bo-

duševním

vracely

mé

v

výlet

Helenu

nich

to

osvítil

neobyčejně

krásou

v

té

chvíli,

ten

úsměv

její

rozkoše

obličeji

v

vilné, který skoro

ku

přimknul ji

on

šel

jeho

v

obestřel

a

až

nový

jistě milenci;

obličej

když

zachytil

Bacchantky

úsměv

oběda

městem

za

jsem

byli

mdloby

nehezkém,

a

tu

a

vyhnul

místo

a

slunci

zachytil jsem

a

úsměv

ten

nespatřil;

polích

v

.

celou

ji miluju

srdcem!

svým

jsem

den

druhý

a

že

žádosti,

poddávám

se

nervy

parném

byl

že

miluju,

jsem

divoké

svým

Čím

.

lítaly

nemohl

ten

Zachytil jsem

mým

tělem

Přišel

jsem

všecko

znovu

a

domů

donešeno.

Lehl

zmocnily.

Ti

nešel

a

úsměv,

si

jsem

jsem vztek

a

který

proletěl

zabouřilo

mně.

ve

k

jídlu. Bylo

a

závist

se

mi

mne

hudba!

jich

také,

jsem

.

soupeři

tak

nebude

vášně,

Tentokráte .

kolem

objetí,

trávil

noci

kde

místa,

vlhky.

nezavřel .

.

nějaký omezený

a

jsem,

.

celým

toulal

jednou

mluvil?

jsem

bouřka

nevinnému

by

také

a

Nespal

Darmo

všech

dobře

přece

nost,

do

jí

Klesla

dělem.

mé

okna.

hřímavá

ta

Co

unésti!

stlačený

byl

zahrady

darmo

A

dal

to

se

.

jsem

mi

se

...

jí

staré

Chodil

jí.

prsoum.

jsem

Což

rozporu

že Helenu

té

po

tmavé

.

který

bytostí,

svou

se

veselá

smutná

s

.

chladní

a

neuživím

cítil

věděl,

jsem

jsem

tančili

tiše,

to

dívající

víření

té

jitru

hrubém

tak

blouznil

věci

jinak!

Vždyť jí

tom

v

bílé

bytosti,

klidně

její jsou

mne

.

.

byla

zatlačili

»právem«.

a

člověk

surový

obrázek

čtverylku.

oči

Proč

—

seděla

smysly. kola

jsem

.

k

nedíval jsem

pohled;

vůně

a

do

se

ten

mi,

čehos

bylo

mně;

podepřela

cítil

rvačce

jiné

nepřijdou jiní

.

Bylo

Helena

když

na

leč Helena

čtverylka;

mi

mé

ještě

spolu

jsme

který

mi

jakoby

tkvěly

cítil

obestřela

minulost.

chvíli,

jsem

jsem

Vrátili

té

oči

její

a

sobě,

v

...

sebou,

stejnou

a

o

líto

nad

sám

nikomu

nevěřil,

střízliví

zvyku

bezohlednost

jimiž

vytr-

.

se a

jsem

Bovary,

tom, jak zemřela

o

mi

na

tito

ze

však

dělat?

A

té

pracoval

a

existenční

co

Což

.

šetrně,

proletář;

mi

které

ženě,

jsem neplakal, když jsem jí mluvil,

možno

Jsem

té

o

mám

líto

nikdo

v

skrytě,

obejmouti

a

vznešené,

ne-

.

do A

jsem

vůbec

.

může

celá

tato

co

a

tom,

o

touží

lásce

po

sebe!

na

pilný

Myslil jsem

Nutno možno

ale

ní

s

paní Bovary

zdaje

a

več

to,

r

čti

lásky,

milovat

to

je

co

v

dočtes

a

...

skončilo, a

Kareninu

pochopil

mysliti

dosti

úřadě,

v

v v

jsem

rozkoší?

dřívějších

Proč

všecky

a

jen umělců

chvíle

na

svědomí?

své

—

vale

spousta

pomyslil

sotva

bolest,

utrpení,

tuli-

mne!

na

vzpomínek,

najednou

věřil

byl

je jich Málo

a

312

násilí

lilie

místo

tak

se

schopen

peníze,

a

jen

se

opravdu

který

a

krahuj

láska

Dívej

toho

je

lest

nedívej

knihy? za

že

přijde

holubice

ano,

prach.

v

myslí,

lásky

místo

hněv,

mi

najdi

a

místo

sešlape

a

zatím

a

...

strhá

sebe

miluje. pak

ušlechtilosti

SMĚRY*

minulosti

které

je

vždycky

jsem

bylo

jako

ostatní?...

náhle

dobro

mne

i

lisaci žít.

a

My

se

budem

a

se-

děti,

nebýti

nevin-

zpíjely, jádro

nedotknuto.

Proč

jsem v

zřel

něm

stačilo nelze

tak

to

dosíci

štěstí

vychována k

—

štěstí, •—

—

po

Oh, tak

a

jsem

—

a

symmít

ženu, A

sám!

chtěla

čem

stíny

míti

strýcovo

civi-

nedovedeni

a

za

jak

a

dovršili

jsme

potácet

živořit.

milují

se

všecko

opuštěn,

rodinné

byla

by

tak

jen

oni

my

umíme

budeme

boly

a

A

jak ptáci!

kulturu,

an-

že

šupiny,

bezstarostně,

lidé

sprostí

v

a

totéž toužil

duchu

Helena mít. a

Ji

čeho

»VOLNÉ

313

Nevím, Tělo

jak

sesláblo

však

boký

snad

a

V

den

něco

třebas

ani

Ale

mám

jak já

nevinnosti, zhřešila s

xditi

na

v

BOHUSLAV

ztratit

a

její

polibení,

DVOŘÁK.

by

Shledal

trvati

jsme

výše

chléb,

Jak

že

vždy

se,

mi

ona

lásky,

Ach

vím,

mohl

týmž

pro

Poznal

očisty

vždy, dobrá.

že

tu

a

k

jsem, jí

k

boji

o

nás,

že

míru

rodinu,

o

z

Já v

kouzlo

jsme

paseku,

a

spolu

starostech

v

prvu

kde

chtěl

.

zrcadlo

zmizeli dále

.

.

Břehy

bylo

tak

ti

do

ponořit

měsíčné'

opál

skoro

se

šli

záře; a

křoví

tiché

a

do

že

to

a

nastal

místo,

prý

na

vrátí.

se

lesní

krásy

jsme se

—

—

tenkráte

jezdci

lesa,

sami

vyšli

na

mé

proces

snoubenci

jako

bych

to

potomky?

o

jednou jsme

dospěli

my

nechtěla

jsem

řeky

když

bo-

stoupám

A

všednosti,

netušila

že

jsem,

mé

hojilo

blízku

jsem

světilo

bytosti

...

materialismu

v

její

na

Měl

námi?

s

vášní,

od

dokonalosti,

proto,

večer,

nijak

po-

postačí? to

v

Kouzlo

mne

Cítil

co

mnou,

ve-

jsem,

souhra

osudu,

illuse

obestíralo?

byla

obrat.

řízení

zničit

o

čistilo

rány.

ztratit

juž

Milovali

dále?

stále

se

světici?

onu

a

měl

stalo

duši,

lesti

skoro

šťastna,

byla

nemohlo

bude

žádném

klín

samozřej-

mnou

se

to

314

se

chodili

přišel

co

bylo

jež ji

den

Ona

krásný.

rok.

na

jak

miluju.

shledala

Také

celý

však

vyřkl,

konečně

tom

nebo

velice

byl

tě

rozmaru.

Potom

—

jsem

měrů. A

Ale

Mlu-

klidně

zcela

jí

jsem

ničeho.

mi

dobrém

v

Ten

ba

hlu-

ve

znovuzrozený.

Helo, já

jako frási,

Neřekla

V.

řekl

a

mimochodem:

nepromluvila.

selá

že

jsem byl jako

Helou

s

přijala

mým. víc

upadl jsem

znaven

by

co

mou

den

jsem

jako

a

a

duchu.

mém

v

spánek.

Druhý vil

skončilo

to

se

SMĚRY«

zpátky

tmělo

v

chladné

ní

noci, kolem a

Vánek .

.

její nás

.

ovíval.

by

ne-

jsem ji

po-

děckem.

Ale

»Ty mi

jsi

se

bála?«

nedůvěřuješ,«

řekl

pravil

jsem

jsem,

s

výčitkou.

»Ty

mlčela.

Ona

když

NA

SKLONKU

JARA.

»V OL X

Ě

SMĚRY«

316- 317/ 318

»V OL N

317

É

SMĚR

Y«

315

315 však šli

vedle

stromů Dívali ství za

sebe

jsme

mraky,

znaveni

a

my

ten

na

nechtěla

dál

chodit ven;

měsíc v

viď,

snivém

Když

že

se

jsme

Helo?«

oba

nedávný

měsíc

Byli jsme asi

jsme

je

se

ti

konečně

to

řekl

na

mládí!

její

Což

jsem pomyslil,

žena!

—

líbil

pohled

třebas

a

jezdce, kdyby ví

kdo

byl

jsem jí, když vzpomněla jednou

na

náš

jaký«,

tehdejší

»Co

myslíš

si

?«

uražena.

pravila

»Oho,

—

hluboko značil

půle.

že

věže

vrcholu

mi

výlet.

zříceniny

blízké

na

s

milovala švarného toho

»Ty bys

vzpo-

a

dměřenost

abych

jí

blouznil

jsem.

a

o

její

v

a

mi

zřejmé. svých

kama-

krásou,

ceny,

se

pravila.

jsem

Stačí, kteří

žít s

dodalo

potom:

styku

za-

pova-

klidně mathe-

blaženost.

Coz

»Dříve

Sedl

jsi

že

»Až

u

patří

sem

žijeme

rozestřenou

půle«,

tvá

tohle

»a

že

je

sami

se

středověku,

ve

vidím, a

jsme

krajiny,

okna,

u

tebe

dívali

a

mapu

konec

na

získám

jen

na

místo

Mysli si, a

hradu

námi.

pod

jsem jí

řekl

jsem

víc

teď:

?«

dotíral

»Nech

vedle ní našla

taková«,

jsi

se

láska,

na

jsem,

mne«, a

podívala,

vida

pravila

jejích

v

s

lítostí,

nepromluvil

sama.

se,

mne

»Já

už

»já vím,

tě

to

v

na-

je

moje

ten

hrad

pořádku;

Zapadlo Kdo

jeden

pro

může

to

den

krásný

určití

životě

v

lidí

vždy?

pro

—

tak

rozmarných

jako jsem já? Také »0 mar

zmoudřím.«

mnou

jsem.

jsem

dobře si

pak

Ale

zase

chvíli

jsme

paprsky

nesměl

balvan

slunce,

jsme

Potom

nádvoří . . .

na

Zapadlo (div

celý jeho

. . .

u

které

mi,

jsem

Heleně

k

já jsem již

mluvil

Já

zvykla.

vím

smyslu.

tom

v

—

velmi

tys

roz-

ný«. »Proto

den

paní

já

to

já

přestoupiti jsme

šli

Opustili

právě

Podívali

nepovzdechli)

a

chýlilo

jsme a

četli

hrad

se

jsme

se

lenek

jsi

nikdo

nevěří«,

mi

ona

k

s

věřila

počal jsem

. . .

. .

.

Helena

do

cena

se

a

pravdě

sebe

IP

se

také

byl

při

to

zastavila

a

hlavu

bych

ji

Ale

najednou dopustiti

z

mi-

žádná mi

ne-

sobě

o

jakýmsi

málem

sevřelo

zločinu,

se

i

má

po

řeky,

toku

hvězdné

noci

Skončil

na

hlasem

touhou

tichém

jasné

za

zastavil.

svou

měl

ráda,

žádná

neupokojenou

jsem

které

láskách,

neboť

dlouho

jsem

jsme šli,

jsem

uchýlila

jsem ji

očí,

kopce,

se

v

lítostí,

které

podle

sedli

západu,

Mluvil

mluvil

svých

o

rozmarem,

neměla

mne

najednou

a

jen

prochvělým blahu

jsem

vyprávěl byly

jsme

posledními

si hluboko šli

vlastně

jsme

místo,

její dolů

jsme

co

Pak

I

tovat.

já

nechápu, to,

pro

pán.«

zatopeni

cesty,

jsme

vždyť

myslíš

to

hned

hlavu a

šli

Potom

strýčku, Ty

...

říkáš,

mi

co

lámu

Já

na

si

a

moje.

ne

odolat?

nerozumná

ty jsi

patří,

žertovali.

nebudu že

taková

jsem

mohl

Odpusť

. . .

zarmoutila

nám

«

blaženi, jako jindy,

se

lichotila

To

změnil«,

slovo:

výčitky

zdrcen mne

ke mně

mne

nerozešli

se

sotva

slzí.

Odpoledne

a

vnitřní

jsem jí

Kterak

jsem ji, »jdete

nedbáte

sebepřemáhání.«

pro

ráno

plakala

si

že

měl

jsi

jsme

den

stopy

nikdy

ducha,

kamarádství

Druhý

očích

práce,

zlobil

leskem,

. »Vždyť vím,

..

Tenkráte

»Ty

všecky stejný«, vnějškem,

zásluh,

Usmála

Nejsem přece chlapec,

svou

ženy jste

za

jí

spozoroval jsem,

lidmi,

vy

se

odpovědí.

chování

citech!

ovládají

ona

večer

a

vyhoupl

našem

vážnost, Své

tom

obličej.

dalším

být rozumnými

jistotou

když

blouznit

V

bylo

to

změnila.

správné

lese,

v

takovými rozumnými

řekl

však

za

matickou

ukryl

hvězdářse

blížili městu.

nebudeme

osvítil

a

vzrušení

přátelsky,

o

že

na

ZLATO.

okamžik

žoval

a

jsme

pomyslil

jsem

blaze!

tak

volno,

tom

V

leč

jsme,

budeme

trochu

tak

jsme

vlhkem

dýchaly

mluvili

již

se

jít »My

jsem

chovávalo

a

Tak

se.

URBAN.

oblak

z

zavěsila

duších

v

prosa.

mlčeli

a

a

strání, jez

nebe

na

přece

FRANT.

rády,

nám

se

toť

mně

kolem

bylo

a

—

mněli

ke

přitulila

se

jsem

a

tu ...

citem uchvá-

prsa.

Obejmul

políbil. mi

srdce,

vypustil

jakobych

jsem ji

z

ra-

měnou.

bolem

i

»Ty potom.

pozdě

SMĚRY«

»VOLNÉ

319

Ona

že

blahem,

budeš

se

—

»Co

na

.

.

mé

tvůj jsem.

—

»Jen

Zasmál

mi

tak

jdeme

když

Hleď,

děvčata

jiná

nechodí

sama.«

rty.

pravila

že

tatínek,

zazlívat.

nebudeš

zachvěl,

se

hněvat ?«

mne

pravil

já

.

jí nedotkly

se

řekne

domů?«

Také

zachvěla

se

320

jsme

mi

ty

jsem

nevraceli

se

dobře

vycházka

rozveselili

se;

jsme

tak

poprvé

se

—•

vždyť

domů.

pozdě

dopadla.

(Příště

dále.)

NÁLADA.

DŮI Jsou

kde

zelený,

léta

pozdního Obloha

vůní

zakalena:

ty

bílé

že

nejdou

tu

ťuhýci

jenž

vzduchem,

oblaky v

křičí

a

Už

šípek

jež

odkvětá,

šedé

před.

Na

—

lehá

tu

údol

v

Pod

půdě skácí

ověsil

jsou

korálovými

krásu,

A

Vzduch

by

kouře

a

Snad

Jej

zelené

kterak

zapad

v

dál

to

—

—

těžkým —

ranou

v

by

tmavě

tři

bylo

fialovým.

leží

tu

plody

otvíráš

—

Je

je,

ticho

kolem

svádí

rozrušit

srdce

naměřenou. Konec

potom?

—

je

všemu.

půdě je

všechno

plove

To

—

—

holub!

hle,

vzduchem, tvé

jsou

ideály.

A.

PÍSEŇ.

V

2<e Že,

jaro

přijde,

květiny,

vy

to

odkvěte, umřete,

to

vím.

vím.

Že

sžato

Že

listopad

bude si

obilí,

popili,

to to

vím. vím.

v

Že i

zmizí

mého,

cudnost, mého

krása

děvčete,

to

nach

to

vím,

Ze že

vím,

to

zajde složí

všecko,

nás

vím!

v

stín to

Ze

prázdné

Ze

zrada

Ze

budu

zítra

že

musil

jsem ji zaškrtit,

sny

jen

zlomila

budu

můj

cit,

mít, to

to

vím.

vím.

oběšen,

to

vím!

—

vzhůru.

Divoký,

—

--

co

onde

Znamení? tě

tráva

a

a

lůžko

že

ticho,

tu

větve

se

polekali

stoupal

na

ticho!

sleduj,

jak

ptáci

chladnoucího

svůdné

To

by

rudé

květy

těla

u

otřás,

se

obláček

zeleni,

lísky

prázdny.

jedinou

zrny.

rýsují

vřesem

s

keřem

Tak

svou

listí

jediné spjaty

v

kolem

tmavé

pokosená

střídá

se

vyzývavě.

žloutne;

smutné

nedávno

chvilkou

keřích

Po

trnkách

ve

prosycený. myslíš

na

teskné.

kolem unavené

keře, jako

klidný

přetěžkým

ticho

to

vím,

to

vím,

umřeme, mohyly,

vím !

to

vím,

to

vím,

Ta

WENIG.

SMĚRY«

»VOLNÉ

321

322

TULÁK.

JL

áhnou

Slunce

svoje

světem

kštici

jejich

v

zlato,

sniví

teplo

tuláci.

Umřeš

utrácí

hadrech

v

jich.

že

a

konec

bude

Jaký

nerad

stejně,

klesne

čemu

k

—

rád,

jako

mrtvá

hlava

ruka

přítele

dbát?

mech ?

v

v

Cerne

prsty

květinách

po

kde

křepelky

lásky

jako

zářné

volná

jejich

rosou

bílou

tehda

sám

Bída,

hlad

žlutý

pruh

a

od

V

on

kapku a

Z

to

dálky

knížat a

písku

k

celá

mocných zajde

zas

—

—

listí

zulíbá,

jej

co

král!

tváře,

spěchá

dál! .

slaví

zní

Ze

—

Tulák

hrst

slávy,

očích

slepých

přes posměch kráčíš

dál

Odvěkou

nejspíš

tou

záři

vítr

co

své

duši

žije

laň,

naň, trav.

cos,

los,

zabloudíš-h

svět.

v

všech

srdce

bolestech,

v

let.

jest její

jen

dav.

sladkých

sdílet

jásá

jen.

—

lež

bídnou

rod

cestou

zírá

děr tvého

ran,

planou

svobody

řádu

a

—

ráj

náhody

štěstí,

hrudi

sám

roste,

jako

cest.

v

tvých

píseň

zrození,

jsi,

.

sám,

tichá

plachým

tvé

.

zarůstá,

přijde

si

.

tam

dere květin

pudí jeho

šťasten

píseň

jeho

tě

co

jest.

hlasná

tiše

svou

v

sen

ústa,

na

se

vezme

Básníku

trávy,

se

slavný

.

zůstaví,

stopu

děr

v

Cvrček

hvězdy

mrtvá

soucitem dlaně

z .

jako

sláva?

věčné

všech

se

ním

nad

rodinou

S

jívové,

mechem

on

ze

žaláře do

ním

vzdech.

ledové

čelo

zpívá jemu

Líbají jej

skolíbá,

sen

co

nad

dlaň.

tichu

v

dlaní

pajan

stopa

němu

halí

ustele,

lesa

jen

—

.

.

opály

střese

perel

jeho

tak

tu

lidská

vetká

mu

.

leží

Tak

A

pouto

a

lidí

mokrém

lupínek

hrdý jako

je

lživý

.

ne

křišťály,

líc

v

.

nářek

voní

v

noc

.

mu

svůj

klín

v

máta

ukazuje

svého

Syna

kapradí

vzpomínek,

daň

opožděná

oblaků

na

smích

svadlý

modré

jezera

na

trudných

vousů

chumlu

v

zní

jízlivý

starostí,

Bez

stoupají,

modrých

nežli

Měkčej

jim koukají,

bot

z

ti

faiáků?

tuláků nalezneš! AUG. AUG.

DIVADLO

zmínce

Při

viti

o

nezmíniti

se

zvýšeného

významu;

umění

sloužiti.

ani

a

se

k

místo

v

hudba,

Básník

docílení

podřízeném

a

divadle umění herec

nad

vše

herecké

jsou

dramatického

o

v

se

mlu-

znamená

nabývá

Slova,

složky

Římu

scénického

přirovnání

přisuzuje šené.

o

nedotknouti

divadle

všední

Uvedené

vější

o

umění

jeho

UMĚNÍ SCENICKÉ. —

A

papeži.

době

no-

žebných činících

strojových a

o

i

na

vedle

jemu

mu

má

prý

dojmu,

povýprý

pouhé

nemluvím

jemu umění dekoračním,

o

slu-

těch

věru,

nás

se

že

okouzlovalo,

dojem porušila dramatické

dílo

s

na

na

vedle

nich

i

uznáváme a

divy

Tento

však

jejich.

na

jeví

básníka,

jméno

vy-

plně význam

hudebních

večery, kdy

básníkovo,

jevišti

umění scénického

trpkostí

činnost'

MUŽÍK. MUŽÍK.

osvětlujících.

vystavovatelů básnických

vděčně vzpomínáme

na

divadelních,

stkví

skladatele A

scénu

vzácného

programech

scénickému ostatní

přístrojích

zvýšený význam se

umělůstkách

EUG.

umění

scény,

děl; jejich jichž

Čteme-li vnímavě

nahlédneme-li

v

parti-

»VOLNÉ

323

dramatického

turu

nám z

něhož

lad, naše

dílo,

a

a

zavznívá

to

a

dech

tím

nás

téměř

nám

k

bližší

prožil

s

slovně

neb

objevuje

sdílíme

vzdělání

prožíváme hudebně

a

s

básní-

přísvit

čím

se

svět,

ten

hudba

a

básníkem,

jsou

on,

tu

plasticky

slova

jeho ovzduší,

ná-

vzdělání

naše

čtenáře

scénuje.

jest

do

on

utvořil

dílo,

že

nější,

jemu

pomůcek ních

vystavovatele,

jevišti realisovati,

tím,

kdož

jeho je

obtížné

obrazi-

vnímavého scénování

která

by

po

hásníkova

a

od

co

dekorací

nám

se

dobu,

ného

vzdělání tak

cítění,

a

náladu, slova

hudby

mno-

diváků níž

z

ži-

Umění

růz-

soudný každou

vyrušen

bývá

zdánlivě

jen

i

na

často

a

dojem

slov

náladu,

snadno

posled-

touž

má

množství

u

do

čtení.

zvyšovala

známé,

mnohých

namahavě

při

hudby skladatele,

podrobně

až

hravě

vzbudití

obtíž-

ale

těch

maličkostí

že

tím,

tom

v

představách

v

delší

hým

pozorovatel

je

ovládnutím

oživujících

scénu

zjevuje

on

sluší

divadelních

votněji

kteréž

jisté míry analogickým

divadelního

jeho;

zachytil,

Tomuto scénování

324

citu

kontury, jež oživujeme představami uměním

jeho vybavenými, vost'

hudebního,

často

shodněji

náš

cit

kteréž

pro

určil

barev

cítíme

kova,

je

záři

v

díla

SMĚRY«

malichernou

nepa-

trností.

Požadavky delního

obecenstva

nejsou

nepatrné,

rostou se vzděláním

ňují

šířením

se

losti

stup-

podrobné

zna-

děl

slovo

básníkovo

datelova

musí

zůstane

hudba

a

pevnou

přiléhati

obecen-

vždy

a

jevišti

na

Vzdělanému

zůstává

stvu

jeho

ony

a

uměleckých

hraných.

diva-

jící svět divadelní

jí obklopucelku

v

níž

k

osou,

těsně

skla-

i

v

čá-

v

stech.

Živý

dovede dílo

jen

díla

kdo

toho

je

ku

posledních

dovede

řečnické

neb

zavznívá

cké

ně

hudba

přirozeně

ovládá,

a

kdo umění scéni-

v

život

rovný básníkův svět, ním

mstí

se

jako

v

jest není

ným

i

něm.

snadno

nikde

tím

ilusí

citelných

však

snad

ne-

co

že

věru, iluse

měst

shovívavost

ran

umě-

scénické

a

vzbuditi

uměním;

je

ledabylosf,

Umění

velikých ta

ono

nejmenší

uměním

váctvu

proto

detailů;

uvádí ča-

zároveň

velikých linii,

uměním

OLEJKÁŘ.

z

pravdivě.

Vzácným je

RAŠEK.

veškeré

využitko-

a

básníkovo

skladatele

K.

službě

ve

zachycení okolí,

hož slovo

a

do

pochopí

ovládnouti

prostředky vati

vykouzliti

kdo

ten,

básníkovo

záchvěvů,

svět

ten

v

snad

a

se

vzác-

štulců

jiní umělci

di-

za

a

tvo-

ření u

své

nás

dostanou

i

vutných

kryje

rekrutují

se

bami, jichž věhlas v

němž

A.

jsou

jsme

i

trvalá

zde

pro

Nelze

měl

žurnalistů,

a

ani

kde

nám

do

jím

můžeme

ta

že

pokleskům zájem

a

účinku

o

a

jest

smělými

tvrzením,

svém

slyšíme-li

díle

z

slova,

předvedení

se

divadla »vy co

to

od-

zmiňují, pak

proti

přehmatům

vystavovatelů

poškozující.

by

intencích,

svých

a

shovívavost

že

a

jen prostředkem

herec

a

že

nám,

dovedeme zahráti«

divadelních

umění

s

umění,

v

se

neschopné

spisovatelům

my to

cílů zdá

ale

snésti

básník

zájmu divadelního

soudíme,

činí

nám

se

býti

tito

dostižných

shovívavost,

napsati,

když

svět

ve

nám

po

stránce,

Divadlo,

nemístnou

pokud

činí

našem

ním

okolo

jde

by

který

vem,

o

níž

řádné

býti

chrámem

V

za

jeho práce,

pochopení. a

vitelné,

i

každé za

co

Uvésti

když

to

mu

na

autora

jest

zjevně prospěti.

mohl

při

kultur-

jest

svět,

a

kde

tam,

ten

a

osou, komu

scénu

jest

národu

zábavy vděčen

bo-

bude

ohledně

pokyn

usnadní

zdánlivě To

ústa-

ERMENOVILLU.

místem

vysvětlení

vše,

intencím

ne

hýřilů,

a

nevy-

není

básníkovo

všude a

abychom

básníkova, jehož dílům

díla

divadlo

nevzdělanců

básníku

dílu

jest

nám

má -divadelní

provedení

ono

hatých

slovu

otáčeti

se

zasvěceno má

Slovo

umož-

kde

porozuměli;

přispěti

jakkoli

rozvoji.

skladatelů,

jejich,

pak

nám

dramati-

scénováním,

záchvěvů

této

jest

slovům

dramatických

jest vhodným

posledních

hoví-li

diletanty.

hudbě

a

uměleckého,

máme

naslouchati

nazírati

kde

ústavu

jméno

na

místem,

něno

oso-

umění,

v

nároky

326

ckých básníků

slo-

jinak

vystavovatelé divadelní,

těžko

básníkům

dovedete

a

spisovatelů

To

Y«

JEZERO

dramatickému

oproti

a

osobou

naprostými

shovíva\ osť

režiséru

v

divadelním!

nedopouští výtek

často

vědomí

bujnými.

bytí,

často

se

prochází

a

SMĚR

CHITTUSSI.

Ve

k

prošlo

již

co

herců,

lidí,

nichž

a

vystavovatelům

jinde

umění

křehké

z

É

»V OL N

325

jeho naprosté

cokoliv

hříšné

se

neomlu-

a

diktováno

platí naprosto

příčí

snahou

pro

inte-

»VOLNÉ

327

herce

ligentního věcí

taktu,

možno

při

otázán

po

může

scénování

dílo,

informovat!

režii

které

ji

tečně

nejčastěji

při

i

však

Básník

práci

nejlepší

jeho

a

který i

je

hož v

té

jeho

očekávati.

lze

Francie,

síň

okolí

v

menšího kusu

představu,

jak

vesnická,

ona

kraje

a

a

ručních.

Odtud

hách druží

tak

se

a

sku-

a

se

vyplývá všude

při

umělci

a

šířilo

Nezbývá,

náhled

byť

let

na

vy-

měl

dle

stává

v

umě-

pří-

sil

za

sna-

Herec

výtvarnými,

aby

ta

tytéž

ústavem

ústavu

sdílela

kteříž

to

a

právem svrchu dba-

zů-

nám

mluvíme

shovívavost

jest

uměleckými ústavy

našimi nad

veřejností

podporovanému, jehož umělecký rozvoj

ždému

nás

z

shovívavost

taková

oproti umělcům

Zajímavým umění

přísností

mazlení

přímé

vším

se

básníkům

vzhledem

to

zjevem jest

a

jest

přímostí posudků

a

vůbec

našim

ka-

Nesrovnalou

jest radostným.

o

oněch

zejména

nejnákladnějšímu,

ne-

represen-

divadla

jakou

nápadnou

mezi

aby

nedostatku

z

s

se,

přes

divadlo

že

Nnepochopitelnou

národním,

nejsilnějšímu, jiné

plynou

tak

jest,

podobných

shovívavost',

a

divadlo

tomu,

těch,

zjevů

vyskytujících

divadle

proti

hrstky

spatření

bázeň

k

již vůči

umělecký,

správa

aby

vzdělání.

aneb

doby

knížek

ústavů.

losti

než

malé

ať

uvedeným,

slabostech

napomahá.

i

vkus

činiti

divadlo

určeno

pravdě předním

v

při

se

aneb

scénování

tu,

jest

němu

učiniti

národní

vzhledem

již

nemá

požadavcích

v

národní

a

se

obecenstva,

vůli

k

které

vzdělání

se

učiniti

tak

hanbí

činiti

nás nemá tak

kterým

jak

nemůže

ústav

části

nemůže

je místem,

tačním.

opravdových

divadelních

něho

může

u

postaveno,

právem

století,

nestačí

z

-té

k

pamatují, proč bylo

doposud

aneb

děje

přehlížet!,

tyto

divadlu

která

národní

sdružování

to

ně-

vůli

alespoň

a

k

několik

o

vše

aby týž

scény a

vedle

hradní

co

kdož

věci

naší

k

dobách

v

umělecký

vzhledem

již

aneb

Umělecký ústav,

násilí svému vkusu,

obětavě

z

nemožné

přední

svých výminku,

kdož

básníkova

p.,

síň

ta

vše,

a

opírati

vědcem

s

má

snadná

povznešením

za

nemůže

padesátých

musí,

oživení

k

co

účelem

společným

doba

žádati

nábytek

ústavu

která

Dvanácté

Cechách

v

to

a

jaké jsou pravděpodobné

leckému

době

v

nejlépe

ústředí,

jinak byla

aneb:

města

není

tato

dobře

obsahovou

vzdělance

prostě:

svého

jest nezbytným Znalost

čerpán,

vyhlížeti

kroje,

praví:

tak

kdož

znalost

a

by

praví

hradní,

stavovateli

obyčejně

činiti

těch,

u

uvolili,

se

jest

Marnou

Básník

jen

podrobností,

musí

průměrného

od

námaha.

neznámé.

těm,

i znalost

nýbrž

míře, jakou

naprosto

ucházejí.

předpokládati

básně

děj

to

díla

zbraně

svoje;

mohou

ujiti

snaze

»vystavovati«

svojí,

prožil,

ohledně

hrdinové

jest

svého

328

Jest

se

intence

na

jeho jména postavili své, nejen práce

to

studování

a

přáních

svých

kde

básník

byl

aby

rozumí

vzdělanými

vytvořil

který

on,

režiséra-vystavovatele.

pro

mezi

a

sebou,

samo

i

SMĚRY«

co

s

k

zvláště.

ostatnímu

jevištěm

sou-

v

společně mluvné, do

dílu

něhož

jeho

z

duše

za

prominutí,

divadel

vystavovatelské stala.

zmínka

a

obecenstva

pomalované

pak-li

světlo

nemožné 13.

renesanční

hým

nevadí

mají

tváře

že

jest

síně

ani

černé

to, a

na

když ruce

kuse

v

kuse

v

jedné

stavbách

a

a

mnohým, dekorací

dramatu

nábytek,

téže

ba

ze

mno-

divadelní mouřenínové

bílé,

visí.

Čestné

nenáhlu

tím

s

méně

užívají-li

občanství

i

pro

větší

silou

kontra

již

dlivé

posuzování

koli,

mimo

souzení

umělce

mezi

ctiteli

jeho

rečné

činnosti

tickou

a

jelikož

o

ní

není

aneb to

jest

vyčkává

prý

práh předního

po

báseň

hudba

kterého-

pro

její

vždy ústavu

zjevů.

po-

přímo

báseň

aneb

skladbu

divadlo,

až

zavzní.

snadné

—

vytisknou,

aby a

se

divadelních

Podaří-li

uměleckého,

ho-

drama-

namnoze

prken

s

Básník

měsících

dlouhých

aneb

se,

jeho často

těchto

z

dramatickou

určena

mlčí,

slova

a

napíše

skladbu;

umělce

schopností.

Sledujme jen některé skladatel

ni-

nesprave-

divadelní, jehož přísnější

nadnášení

aneb

kruhy

politické,

nedůvodné

odsuzování

a

způsobuje

komické

události

po-

divadelní,

široké

zachvacuje

věčně

nevyruší

bude

hercům, aféry

důležité

než

uděleno

Prahy

jenom předním

koho

pražského

vidí-li

v

to

divadel-

vidí-li

nevadí

se

přes

části

člena

objeví-li stropy

nich

o

hradu

malbami,

kraje,

činnosti

sledování se

že

však

dotýkám;

lhostejno,

skruží

aneb

vyznívá

samozřejmé,

jich

aby

konturuje

stíny,

století

se

sice,

jiného

mocí

vý-

zájem a

života každého

kroji

v

že

barokními

venkovského

rodiny

prosté

úplně

živé,

davu.

vybízejí,

Víme

okolí

plnou

podrobnější

Vladislavské

z

slovo

tak

jsou

ty

návštěva

ního

básníkovu

naslouchajícího

Věci

prosím

utvořili

se

jí

—

přestoupila

znějí-li

slova

»V OL N

329

básníkova

hudba

a

ústředí

zachycením mělo,

tu

dílo

správným

působiti

jeho

plně

se

stávají

hodnými

teprva

tam, kde

skladatele

É

by

všeobec-

SMĚR

Y«

330

sami

první chvíli, později zásluhách rečka

není

a

divno,

pak

herec

slovutný

a

přesvědčeni jsou když

přes

svých

o

he-

geniální že

to,

i

tu

onde

*

ného

literárního

váhu

málo

tu

tlumočeno.

že

vidíme,

a

hrou

Jak

kde

lým, přání

odbyt

způsobem,

jímž

kteří

slovutní

lépe

než

vní

jen,

úlohy

přesvědčen, divadlo

díla

»Básník

jeho figury krve

v

ještě

že

B

pochybený

doplnila

též

znamenitě

se

k

padu náním

diví

i

buď

A.,

pan

(herec),

slečna

a

B.

i

loutky, naše

učinila

kus

tak

C,

pana

prvého neb

snad

tito

C.,

se

mu

MUSEJÍ A UMĚLECKÝCH PRAŽSKÝCH.

KRONIKA. — Z Museum

zprávy zmiňovati zde

cích a

se

však se

o

se

přírůstcích

některých

musea

sbírek,

omeziti

o

při

čemž

celkem

listech

posledních

Českého

podotýkáme

jen

zbavují

na

pouhé

let.

nás

Zmíniti

povinnosti se

a

hned

jiných

předem,

poznámky.

že

Cítíme

chceme

dotýkají-

našich

musejí

jest

ráz

jící

nám

povinnost

mistrné své

doby

o

o

Bjórnsterna vzorném

starších

i

na

učiniti

tak

důležitým Mnohé

mnému v

souhrnu

sobě, Pokud

tu

vyspělost

nevěnuje

aby

svém o

se

k

tvoří

otázce

o

té

učiněna

dra-

mluví

scénické

vzácného

umění

sbírek,

se

k

upravení, otázku než

udržována

scénického.

řízení

z

těm

pro

nás

zasluhovaly.

se

k

k

působnosti jejich vzáje-

organisáci,

musejní;

doposud

jest

sa-

upozorniti

vymezení

vztahující

vážnou

a

pak

jíž by

a

vyspělosti

jinde záležitostem

pozornost,

častěji

mystérií

Maeterlinkových,

vztahující

programu

byla zmínka

si

účelnému

některá sbírka

rozhovor

ta

otázky,

veřejných

poměru,

jevišti

na

síiu«,

Dovolíme

zde, jelikož bohužel

jednotlivých

projevu-

zajímavém

o

po-

provedení

o

»Nad

kamenů

ústavů.

jsou

se

středověkých

prací

zkušebních

domácí

oper,

zajímavých

uměleckých

socha

provedení některých Smetanových,

novějších

to

upo-

jen příleži-

cizích

i

jiným

náladu

uměleckým stejně,

i

Bjornsona:

zapomenutých

provedení

mých

mezi

divadla,

tomu

Mluví

díla.

dílem

s

průvodu

architektura

domácích

novinek

národního

a

Síla

scénování

jemně náladu,

pohyb,

účel

a

dílem

ono

zachycující

možno

k

nám

se

divákovu

průvodem

takové

jak

jsme

shodných

to

jest

vyčer-

chybuje.

vnímavost

slova

a

dána, jest

některých

matu

jichž jest

nichž

o

nálad

než

dávající výmluvný

Castější

záležitostech

všeobecnějších

království

SBÍREK

v

Českého.

království

denních

v

v

Na

malba

skorém

ovšem jen

(Dokončení.)

jako

zmí-

pří-

děj

čtenáře

bude

tost

pan-

drama-

ovšem

často

připravujících

hudebnímu. zorníme

pak

se

ctitelé

není

tak

se

docílení

ku

vzbouzejícím,

se

jemuž

(od

více

stane

prostí,

maličkostí,

nimž

provázejících

a

jeho

třetího) jed-

posudku, pan

bez

»pochvalně

režii

druhého

před-

geniální

skorigovala

scénování

diví

se

navzájem,

bezduché

to

konečně:

a

dům

celý

»neživé,

snesitelným

a

podařilo

Obecenstvo

A

pečlivé

o

případu

»jsou

hla-

ti

aneb

scénické

těch

proti

a

básníkovým,

pak posudky:

jindy:

znalostí

skla-

je dramatickým,

co

umění

jeho směřuje

dokonalému

čteme

neví

svým

výtvor,«

dlužno

niti

náš

podáním

a

k

vysněné«,

slovutný

X.,

X)

pan

jest

—

Moderní

zmínili

Je

nebeské ?

království

páno

spokoje-

divadelních.

jen

hrají

a

ke

rozumu

mohou

vkročiti

básníků

vystavují

a

ponenáhle

se

představitelů,

tických

domu

nezdaru

o

soukromí

v

A

čteme:

žilách,«

(herečka)

pana

si

nestačuje

jsou

k

některé

nezdaří;

ono

básníkova.

(vlastně

vzhledem

uměleckého

dosud

hrdinky jeviště

representantu

povíme

a

si

že

dáno,

ně-

divadlo

kamž

a

renesančním

příště

se

i referentů

svých

když

stvím,

jiným

přinese přirozeně pak

neb

díla

anebo

bylo

mu

některé

a

prozrazeným:

hráti«,

my

mají

když

to

se

ne

—

vedení

jak

Představení

stačí

herce

na

ví,

svrchu

vědomí

hrdinové

on

počínati. mání,

napsati,

ojedině-

netáží

zdání

režisérem, který

století

mínění,

jich

o

vlastním

přátel

divno,

dvanácté

srozumitelnost

pro

pečlivým

s

dekorací,

a

skladatelů

nosti

i

zachytil

po

místa

svých

nevyhnutelná,

nábytkem a

úloh

z

scéně

na

ba

zkouškách

na

kusu

kusy

úloh.

obsah

vynechali

sen,

intencí,

zjevem

proneseném

heslem

bývá

ani

scénou

byl

neni

bylo,

cítíme

básníkův

rysech

nedodržen

při

dovedete

to

»vy

básník

ani

na

sledu-

a

jasně

jest básníkových

uvedeno

již

skladbu

nebyl

a

divadlem

jeho

přesvědčeni,

hlavních

v

hudebně

a

aneb

jevišti

na

daleko

představení

že

Jsme

zachycen

slovně

báseň

Známe

posudku,

dílo

dopadá, jak je

osud.

jeme její

hudebního

aneb

přáli

bylo

kteréž

bychom

uvažováno.

prostředků soukromých,

jejím

vymýká

se

veřejné

»V OL N

331

diskusi.

Jinak

středků středků k

jmění veřejného.

a

poskytnutých

účelům,

naloženým viti

u

nás

navzájem,

naše

kulturní

důvodů

zných

veřejných,

nejdůležitější jak

a

v

a

byl

účel

k

cestu

národa.

vyplnění jeho žení

Jest

bylo

široký

to

Českého

účele

spojení

žádoucího

vše,

našeho

týká

a

se

duševnímu

sbírky

však

má-li

našeho

se

Krásné

chybí.

práci

v

minulých,

Vážnou

obraz

který

aby

museje

otázka,

jest

projevuje

veškerých

sil

spolky

zda

v

který

obraz,

hlavně

byly

úsilím, je

národa

památkách

v

třeba,

dnešní

ského k

sbírky,

pomíjeti to,

zvrátilo řadě

přední

celého

národa

všeho,

jest

co

nevidíme

bylo

k

vlasti

Praze.

získati

památky

uvědomění

při

na

našla

jeho

a

spojení

Nedovedeme

sbírek

národopisného

musea

pověděti

a

s

společný

značný

ničeho

o

k

zda

otázce,

klášterů

a

církevního

museálních

by

pokud

ještě

by

i

se

Českého.

král.

museu

Ceskeho

zde

jich Při

ve

musea

neodpo-

sbírky

pro dobré

vůli,

stranách

obou

na

i

takovému

kteréž

rozřešení,

přivodilo

by

prospěch.

Po

Náprstkovo.

přešlo

úmrtí

vedení

pod

museum

knihovnu

a

Vojt.

Zvěčnělý

tři

šlechetného

kuratoria

Náprstek

záštitu

v

obce

odporučil

Vojty

paní

Jos.

závěti

své

s

v

kteráž

pražské,

závěť

Ač

zástupce.

toho

obci

že

uvádí,

do kura-

pražských

pražské

zpráva

o

museem

výsledku

náš

obec

užitek tři

vše,

skupiny

knížecí

aby

zamýšlený.

zůstaly

museální

se

odkaz si

Zvěčnělý

(sbírk}

povinnosti, občana

vynikajícího

přál,

technologické,

r

s

knihovnou

pro

Zatím

chvíli

tu

a

vzá-

posledsměo

jsme

objevivších museem

byl

o

aby

kteréž

sbírky,

etnografické Na

pohromadě.

asi

průmy-

a

dostavení

budovy

neponrýšlí.

spojení

kuratoria

přimlouvající

jednání

předem

se

toho

bude

se

ten

spis

takové, jak

musea

musea

za

nám

se

odvolán, jelikož

se,

že

Náprstkova obou

možno

jmění

předpokládalo.

Náprstkova

spojení

snad

byl

zprávách

o

Dovídáme

národopisným.

členům

spis,

není

musea

Zmínili

pomáháno sil

Náprstkova

že

proslýchá,

se

vy-

museu

zejména

museem

jde

jelikož

krocích

král.

v}

obraz

A

za

žádné

plynouti

T

dělení

aby

tříštění

protektorátu

převzetí

z

asi

tvoří

snesením

národ

pro

ny-

nesl

slové)

prostředky

s

tomu

zde

jemuž

význačné.

veřejných,

Náprstkova

že

může

dosáhnouti

byla

král.

zvláštního

Če-

mimo

správný

jiném místě, toužíme,

nám

tu

kostelů

v

k

cesta

se

učiní

musí,

podalo

sbírek

k

stačily

tomu

vyloučiti

sídlícímu

žádoucímu

veřejných

potěšitelnou

musea

cizině

litujeme

národu

stačily

památky.

musejním

zřízení

o

i

cílů

Museum

záhodno

zemského,

podstatné k

museem

třeba

král.

aneb

selskému,

možnými

spojení některých

sbírek o

došlo

všemi

snah

proto

náš

programmu

křížení

let,

později

aby

cílů

řujících ke

jení

národ

se

z

uložiti

lze,

toria

odpověděti

jehož

naší,

sbírkám

docházíme

I

ručovalo

nemají

musea

i

hrozí

Jedná

jiném.

národa,

a

musea

nebylo

našemu

každý

nám

aby

vyplnění

jemného ních

pro

lidu

programm

Českého

království

tu

vlasti

a

k

s

ve

vrstvám národním aneb

snad

by

národu

k

se

to,

o

zda

z

jeho

by

sotva

doplněno

hleděno

aby

širokému

ku

vyloučiti

dů-

jichž

zemi.

obrazu

některým

vztahuje

by

možnost,

tohoto

plnění

se

království,

meze

takové v

co

k

se

jeho,

nevztahuje

co

nější

vztahující

stavům

některým

vše,

odporučitelno

neb

potřebno

sbírky

historických.

i

musea,

proto

vedou

zásady,

A

zachované

doposud

sil

Náprstkovou. podání pravého

o

obě

na

spojení

se

dojdou

národopisné

větší.

býti

etnografických

a

souběžnost

by

Má-li

v

Tříštění

museum

není

den

pak

ještě

byla

kulturně

jen

pak jest otázkou,

kteréž

podkladu,

museum

těchto,

přece

zajištěn.

musejích

o

zásady,

musejí

býti

prostředky

Náprstka

vzhledem

mělo

vším

prohlubují,]

historickému

zřizování

Českého

českému

žádoucně

příspěvku

z

neodporučovalo

Náhledy

uplatnění

jich

by

později

vedení

na

částí

udržováno,

ústavu.

dob

sbírky

povolaných, je celé

k

k

náhledů

smyslu král.

neb

trvání

tím

náležitě

musea

zemským.

dobou

jest

Pakli

směru

sbírky jeho,

povahy,

dříve

však

zl.)

národního

jmění

z

ponenáhle

sledkem

zdar

další

raději

etnografické

mnoho,

obraz

pravý

rozhojňovány

museální

a

jeho

se

zvýšeným

se

jemuž jde

programu,

dáti

zde činnost

soustředili

organisovati

Českého

národa,

kulturněhistorické

bylo

jsou

pravý

třeba,

je

některé

imponující

král.

museum

minulosti,

v

zračí

a

toto

poslední

snad

v

mnoho

ani

(2000

náklad

dočasný

výdaje

sice

uhraženy

rok

národnárodo-

museum

o

obnášející

Známo

jmění

z

však

nezajistilo

tisíc

obce

a

bohaté

jmění

že

přesvědčení,

vybavil

musea

že

shledáme,

trvání

museem

vynalo-

a

zl.)

jeho

na

sil

pokud

po-

osvítiti

(2000

téhož

z

vše

to

tento

pro

by

cti

výstavního

několik

zda-li

se

výnosu

musea,

budou

s

národopisný

se

svého

mnohých důvodů.

z

výbor

postaral

roční,

museum

náležitému

k

veškerých

dosáhly,

uváděti

jejím

programm,

Přihlížíme-li

značných prostředků.

král.

synům

mravnému

hmotnému,

před

její přirozené

obraz

může

cokoli

třeba

by

pravý

jest

má

cokoli

Značné

není

sbírek

že

a

však

netajíme

býti prospěšným

výkonný

správu

na

rů-

národa

poznání

přítomnosti,

dáti

ke

vědy,

světa

pisné,

země

z

vidělo

přebytku

z

po-

Známo

opatrovati

ního

332

podniknutého,

jest, že

a

o

Y«

nám

se

musea

osudným

by

Českého.

vzdělaného

v

krásy,

a

svatyni

zvelebení

může

cokoli

její,

naší

vlasti

a

aby

té

zvláště

vydržovaných

Ono

toho.

důkladnému

k

vy-

upra-

jinde

co

bylo

jen

hříchem.

království

musea

sluší

že

by

tak,

poskrovnu,

nás

u

národního

národa

může

bohatosti

vahy,

jest

pro-

doplňovati

ony

Toho

postaráno,

připustiti,

musea

známost

ve

minulosti

slávy

málo

majetku

z

ony

sloužiti

cokoli

snad

jsou

vyznačen

zkázou

naše

musea

tak

jest

lze

konkurovati.

někdy neodpustitelným

pochybením, Z

na

sbírkám

veřejným

čině

k

svůj

jsou poměr

SMĚR

pro-

vždy

a

poměrný

neplodné křížení,

však

ne

dbáti, prostředků

třeby

stávajícím

nenastalo

jejich

užitek

povinny

z

povinny jsou

nejopatrněji

co

národ

pro

ony

ostatním

k

vzhledem

mají

se

plyne

jsou

vydržovány

takové

Sbírky

vynakládati

prostředkům,

činnosti

v

nichž

z

které

při sbírkách,

to

je

É

dobu

poslední

se

s

českoslovanským

v

příčině

té

zajímavý musejí.

později

O

zaslán

pamětní výsledku

sdělení

učiní ti.

spo-

Českého,

národopisným.

jednání

v

pří-

O v

vyobrazeních

referátě

o

výstavě

zmíníme

se

příště

rudolfínské.

na

příslušných

místech

D'ANZIA. PORTO U

NERONA PORTO

ZBYTKY

POSLEDNÍ

KNÜPFER. BENEŠ

»VOLNÉ

335

SMĚRY«

těmito

se

ZPRÁVY UMĚLECKÉ.

jahody Mikoláš

Antwerpská, jejž

nímu,

»De

Aleš.

časopis

také

zprávách

nesem«

vydaném.

umělecká

School«,

umění

věnovaný

výtvarnému

revue

sešity

p.

posudek

Překlad

de

Pol

díle

o

»Mikoláš

hlasu

tohoto

nesprávností

mnohých

z

kékoli

informace

Čech,

z

kontradikcí

a

»Ma-

vzniklého

podáváme

vysvítá

Jenewein.

pěknou,

vřele

umělci;

stať

úsudek.

zajímavý

»De

Vlaamse

School«

čtenářstvu

mátku

umělce

zemřelého

záslužnou

»Manes«, 1871,

r.

mladšího

zakladatele

za

umělců

spolek

umění

práci, zajímavou

také

může

který

býti

maďarského

jiné

pro

tak

než

na

pa-

pokládán

nás

vydav

sice,

ale

přece

nad

Aniž

by

mohl

činiti

Aleš

jest

stejnojmenném

ve

míru

vždy

Vídeň

poutavý

kreslíř,

jejž

svéráznost nerad

bych

Williama

Rittera

»La

v

Plume«

srovnal

avšak

Němci

Lud.

váhání

bez

lze

jehož

Richtrovi,

označiti

jej

pří-

po

jak

jmenem

aby

Dobrý

znalec

dějin,

pozorovatel,

působivý

mravů

pověsti,

humorista,

svých

t.

tlumočníkem

krajanů

lidu,

j. nejzápadněji

větve

bydlící

českého

především

jest

Maďarů.*

obsah

děti, jak k

obrazů).

počet

a

umělec

tento

osvobození

tři

Vydání obsahuje

svého

Pro

nás

zejmena

národa,

talentu

kmene.

dovede těchto

Rada

její

ani

než

zobrazením

všelikých

podob

užiti, aby

domů

významné

episody hrací

almanachy,

které

(?!),

národa

kroniky

z

karty

že

oni

je

ničím

zní

citovaný, bych

Williama

rád

Češi

Ale Waltera vného

v

i

nábytek, kdož

vým,

výraz

nikterak

Odry,

Šumavy,

na

dveře

Alše

rostlá

Spolek

ze

Brucknerově

a

2

—

pracovati.«

3000

symfonii

než

sgrafity

i

věci

kterým

dva

právě

trhat

kreseb

procházce

galerii

v

ku

v

čísle

kterých

referuje

Ritter

na

počátku

této

stavě

svrchu

umění*. Zdá o

Ceších.

se,

že

poznámku o

o

Maďarech

Mánesovi

je

v

cizině

pěkného nevšíma-

a

Jeneweina.

Jme-

Jeneweinův

talent

že

a

vážných

pánů

»uměnímilovných« jako

také

hledati

neotevře

měšce

uznání,

ne

Bílkovy,

uznané

na

a

qua-

mece-

pozdě

oči

jejich, ale

necháJene-

a

existenci z

ve

úspěchů

domnívajících

a

umělce,

slepé

s

objevovatelka,

otevřela

slovutné

se,

podobají

—

našedší

slepice,

vřele

příležitosti

u

des Arts

»Revue

přináší

se

také

psaný

jeho

de

cosatifs«

článek

Victora

ohlášené

výstavy,

čísle

v

Chamminu-

v

S.

něho

Ti, lido-

učiní,

když samo-

ktonických

kreseb

/ipemiFro pyccKaro tecture

v

russe)

Petrohradě

Janu

Praze.

nahodile

svých

odborných

Cenná

tato

díla

přednášek

no

díl

cenných

pu-

archite-

sbírky

»riaorkTiinrai

autor

archiumění

v

připsáním

s

zájmu

království hodlá též

promluviti

-xpeiiiie-

výtvarných

věnoval

Suslov

severní

po

dn Pancienne

zaslal

je

církevních.

iiCTopiií

jeho

stavitelství

musea

architekt

vý-

cest

z

akademie

všeruské

zvláště

akademií

kterýž

knihovně že

řadu

(Moments

cárskou

Turnově,

Doslýcháme,

III.

ruského

30jpiecTBa«

(1897). v

"0'iepiíir

cárské na

náčrtky

vyšel

památek

veřejném

a

letos

celou

stavbách

1889

r.

musea

již

jiné různé

vydaných

Prouchovi

borném

květnici.

Po

vydal

3(unecma«

pycoKiro

selského

ruských

mimo

prací

Norsku,

a

v

Alšových.

navrhovatel

člen

archeolog,

Novgorodě zpracoval

menších

Rusi

architekt,

starobylých

o

o

v

od-

Českého některé

českých

ze

dře-

stavbách.

věných

Lichtensteinské

stati)

»zakladateli

Freie

Neue

Presse

dočetli

probírati i

pro

podáváme Srov.

ale

inte-

se

čtení

zdá, že fanfáry pánů, těžících

časopis

Suslov

N.

v

blikací

které

*)

veřejnosti, umění

akademických,

přesvědčení

aby

teprve

ročníku

V.

V.

V

(o

Vil.

pro

teprvé

objeviti

tuposti

že

úsudku

originelnosti

z

kdákání

Petrohradě,

pražské

východně

trochu

to

zrnko.

V.

Z

dekoracím

jeho

a

Muchovi

o

lém

Illustro-

rozkoší

je

svazky

v

nesprá-

od

bydlí

roztroušených a

právem.

písním

dobře

našeho

nám

se

puncovali

letošního

umění

efemerní.

selským,

které

jít

—

stává

slovanským

mohou

a

domy

všechno:

náčiním

o

nižším,

plastičnosť.

kalendáře

však,

Cranea

neoby-

bude

kterého

umělec,

k

let

Vídeň,

musiti

—

zprávě

pamfletáře,

a

Tagliamento (?) ti

předešlé

přiblížit!

pokryl

(?),

ducha,

uveřejnil

je

přichází

dále

pro 2.

interessují

se

národností,

nezaklepají;

národního

»Manes«

shledané

Litvy

lépe

výšivkám,

rumunským

od

síla

chtěl

alba,

všech

to

vlastence

obsáhla

jeho

nářadí

nejrůznějšího

Ejhle,

v

svého Walter

Cech,

nerozumí

pohádkám

něm

výmluvněj,

krásná

karty,

Plume«

těmi, kteří

se

lesů

i

Činnosť

plzeňské.

Aleš.

selského,

jakoby

ulice

z

v

»La

v

všemi

spatřují

kresbě,

písně

se

Cranea

hovoří

kterým val

následdvně:

seznámil

populární.

Rittra

české

pravíme-li,

proti

neřkuli,

Francouzský

Také

pier Úsudek

sou-

druhá

jedna jak

Aleš

nechá-

a

jakým

široké

viděti Felixe

štítech

na

představují.

nezamítá

pod.

a

věrně

všechny

a

domácí

o

svojí

jeho i

proti

dle

Ostatně

—

jednou

pražských

ze

úsudku

vě-

přispěl

není

sgrafittu

v

i

—

na

radostnému

jiným,

vážiti

dnes,

bude

Vídni.

kreseb

mistra

talentu,

že

nebylo potřeba

začínali

prvých

ho

Jeneweinových

svého

jest,

stručně

(udán

důležitým

jest

vidět«

úhlavních

kmene,

svazky

byli

dnes

také

proto

úsudek

wein

nepřátel

si

mitrami

a

pavých

slovanského

od

byl

dovedli

nášův; a

u

tuposti

tohoto

se

J.

námi

s

nemluvíme,

tedy

výborný

svého

zvyklostí

a

probuzeni

aby teprvé

těch

dráty podlehl.

(!)

jmenem

kterým

těch,

očividně

zdá,

mi

se

si

na

oni

vlivu,

zároveň

Waltrem

s

odvislého

jako

kteří

lidí,

uznáván

Cranem,

»české

musila vlastně

odpovídati

(?)

nem

kladě

povšimly

aby

o

F.

»Jeneweina

práva

Alše.

vosti«,

velmi

přece

významnému

úplnou

Mikoláše

vynikající

tomuto

»Politik«

—«

Nemáme

článku,

silně

na

kreseb

do

napsal

kolem

začíná

básníkem

a

že

mluví

chodila

už

»dnes

vlastní

pro

zcela

ne

nevšímavě

že

hanba,

—

ressovali,

sbírku

četnou

nároky

vydání

jiné listy,

i

souhlasně

ony

myslitelem

jmenem krajany,

bublajících

podnikl

(sic!),

pouze

a

říkají,

píše:

nazvaný

Kamper

věnovanou

stať,

psanou

která

pavosti,

čejným »Pražský

Pan

—

povzbudila

ja-

hlasně

jako

na

jedl

a

—

bez

—

svému

tuto

březích

potůčků.«

Jeneweina

jak

píseckých

v

trhal

jakobych

lesích

svých

ve

Aleš«,

ciziny,

připadá,

literár-

a

přináší

Mont,

mi

Alšovými

borůvky

a

Felix

básník

rediguje

četných

Vlaamse

336

naše

je

umělecké

původním

v

jsme

se

poměry nejsou

následujících bez

řádků,

významu,

proto

znění:

maďarského

ještě méně známo,

než

Um

auch

bewegung

zu

in

Wien

bringen,

ein

lebhafteres

unser

Publikum

Tempo

in

kráftiger

die

Kunst-

anzuregen

»VOLNÉ

337

und

alle

Mittel

Kunststadt mit

den

hat

der

Kúnstlern

sich

eine

in

e n

seinem

Gruppe

Kúnstler

Ósterreichs

Kúnstler

je

ani

in's

do

diváka Z

Knupfer, L.

J.

V.

Marold

nám

tak,

M.

přední

utlačovaných

pracovati

se

nás

u

nikajících

album

spisovatelů

počtu

děl

jen

však

jeho

texty

a

3

vy-

určí

Cena

přesahovati

otištěn šení

vydán

byl

zvláště

vání

číslech

třech

ve

—

třeba

símě věcí

aby

se

nadšení

cizí budou

těchto

spravedlivých

informováni,

správně

požadavků

uskutečnění

mohou

napomahati.

plodné

poměrech

v

Čechy num

co

Praze.

v

právě

tam

se

slové

umělců, jak

dům

—

Před

—

říká

se

dostavěno

léty a

—

jednoty

obrazů

pro

Rudolfi-

nastěhováno

doň

přání

kdekoli: nás

Krasoumné ženo

chlup

a

stačila

vlas

na

místo i

všecko

nová,

aby

vypočítáno,

a

že

Myslím,

jednoty.

výročním

dobře

vinni starati

sami

svých

kterou

kdyby

vání.

té

Od

den

v

otevření

její

let

maloučko

uplynulo

doby

odevzdání

a

Co

práce

docela

zvláštním

nějakým

sice

se

pomalu

přirozeně,

a

dlouhá

za

naše

—

jednota

ale

—

teprvé

nikoliv

to

letos

Rudolfinum

cítila

—

sbírek

správa

i

pořadatelé

je

jak

se

těsno, že

tu

býti zdají

dnes,

může

vali

jiní,

i

nehnul,

ročně stěna

prstem:

A

se

tak

stálá

hýbe

obrazárna,

také

staviti

letos:

dalo,

dalo

spadající, Nesnadno

a

rok

vyklizeno,

nepsati

sem

co

magacín

tak

zvaná

satyru

třemi

na

síněmi,

sice

ze

se

950ti

vykliditi vůbec děl

v

»malé ne-

se

umíumě-

vý-

pro

světa

tak,

co

pověsiti

rud

výstavu

a

co

po-

obory umění olfínská«.

—

v

české

jednotě, aby

Krasoumná

vystavovány;

přání

i

loni

vyhověla

potěšení i

»uhájeno«

mluviti

což

letos,

spíše

Je

to

špatné které

shovívavosti,

o

že

nadšení,

i

ano

letošek.

pro

má

se

umělcům

nejmenši

míře

ale

anebo

všem, jichž jméno

Cech ale

místnosti,

zápasí

jako

shledati,

sfér

do

leč

Aby notě

nám

i

byla

se

dotkla, vystavo-

při

tom

zápasiti

místo

o

se

že

ku

řada

přízemku

ve

př. obrázkům

první

zápa-

logii,

v

stejné kvality ostatní

proto

a

nebo

oním

s

vznésti

že

se

vyšších.

dobře

nuje

takové

příští

případy

jury

které

takové,

své

tuto

neopakovaly,

se

nechť

prosbu:

dobré

místo

Velké

jsou vystaveny.

ani

navštěvovatelů,

měli

bychom

přijímají

zasluhují

číslo

různým smrtelníkům,

snad

vkusu

a

se

obrazů ani

neposlouží

nepřispěje

k

také

impo-

vybroušení

děl

ocenění

jed-

práce jen nechť

tyto

vystavených

ale

k

těch

»ne-

smrtelných«. obracíme

Neradi

sešly.

dalo, přijato,

různé

»Výstava tu

že

místa

koutů

všech

i

ponechána

94

není

nikdo

na

(studovnou

bylo

sále

ohromné

místo

nejlepší

v

pak

a

malé,

nichž

v

čeští

pozoro-

prstem

tvrzení,

čítárnou

se

kde

ale

budí

českým

ne

třeba

musily

že

ostýchavému

výstav,

co

umělci

co

č.

to,

spoléháním

se

získáno

aby

že

zajisté

věci,

jiným,

po-

konstatovati, žé nyní každo-

i

se

se

věděti,

opravuji

celými

vystavováno,

otevřena

čím

—

musím

musea),

otevřen

této

v

hýbe

se

podobného

tomu,

se

obrazů, jež

výstavu

přijati

činitelé

naopak

dobu

tuto

něco

dovolením

S

lecko-průmyslového roční

A

mělo

úplně

v

činnost a

tak

poměry« přece nejsou

že

odpomohlo

zhřešilo.

ani

v

zítra.

důležitější se

»malé

konečně

a

býti

aby

poměr}r« hnulo

naše

tomuto

dostalo,

siti že

pracemi

ne-

zrovna

stálo

s

pospo-

práce

a

že

to,

Krasoumné

na

nýbrž

čtvrtý

as

—

citu

chtěli.

se

jediné

stalo, je

hlavním

v

uhájení místa, když

poměry

vati

jednou

se

žádati

loni

v

»vydobyté«

použí-

sbírek

i

se

skromnými

mezi

tempem,

malířů

léta

společně

byly

nimi

s

veřejnému

rychlým

přibývalo

postarati

(jinak

všichni

na

se

vyvíjely

výstavu

svoji

že

postrádají

starostí

po-

dnes, ani

ani

domácí

nakládání

jednak

ušetřiti

umělce,

a

a

uvá-

budova

předmětům

a

ozvati,

možno

by bylo

o

hříšnému

druhů

se

tolik

nemají

jednak

nežli

jinak,

proto

a

proč

sčým jsou

musy

starali)

se

proti

se

šťastných

sami

ochráncové

dohromady

dovedli

aby méně

sdílí

anebo

Ale

—

uměním nezvrátí

ten

takovému

umění

pro

kol

povstávají

nemohly

všecko

zase

umělci

A náhled

vystavování

jiné

o

že

myslí,

se

plně

ho

odhodlati

je

místa

k

se

nerespektovaly.

nás

vystavuje

e se

jinde

které

pořádány výstavy

výstavy.

o

se

litosti,

loni

souvisícím

tomu

kdy

výstavám

moudře

a

nákladná

dosti

institucím

těmto

zkrátka

naproti

brzo

u

zdejší

vystavovati

volného

tolik

společnostem,

jinde,

naší

s

ostatní

in d

době, kdy j

spotřebuje,

dosti

i

se

to

potom, protože nemají ani po-

vystavujících

co

jinde

i

té

v

který

ho

vystavování

dostatek

energie,

vše,

umění

přátel

vlasteneckých

ponecháno

dvoranu

pra-

úsměv

veselejší

přestanou

anebo

ponecháním

s

vážným

proti

odhodlali velikou

mimo

—

umělecko-průmy-

konservatoř,

mohlo:

vejiti sbírky

museum,

dvanácti

barev

a

kteří

půjde-li

A

naučí

dále,

posílati

vystavuje

mnoho-li

vzpomínáme,

u

snad

zdejší výtvarníci

Krasoumné

výstava

tónů

na

sousedních!

tam

sem

výstavu«.

výstavu«

»pro

nás

u

zítra, protože

—

VÝSTAVY. výroční

křiku

za

ne-

»pro

působiti

vystavovatelů,

proto

takhle

dvouřadově,

slušnému

by

58.

se

a

obrazu,

s

lze

upozorňovati,

jsouce

a

zacho-

zašilo

tváří

a

»pro

výstavou

vůbec;

seccesse

zajisté

prospěch

ve

vzru-

Není

článku

moc

který

oprávněné

Prahy

tohoto

majíce

Mrštíka,

obraz«,

pracovali

pracovati

tuchy, jak

zl.

otisku.

výkřik

tvářnosti

kdož

těch,

spůsobil

zvláštním

rozhodný

mohutné

týkajících

se

nyni

Viléma

článek

s«,

ve

pravdivé

a

srdce

v

an

»Rozhledů«

tento

na

starobylé

přáti,

jen

triumph

a

klidně

obrázků

mačkaných

a

svůj

umělci

jedno»B est i

rámečků,

a

uznání, jež

páté řady

obrazem

svým

pochmurných

»pro

kteří

rudolfínskou

život.

Nový

připravuje

nebude

přihlášek,

výsledku.

reprodukcemi

s

vydobil do

pro

těch, záslužnějšího

tolik

tedy

Napadá

—

covali

začalo

rámů

aby

který

Pirrier, Proto

jména.

sil,

si

nám

se

ten

tedy pracoval

obrazů

jeho

mohl

aby

mačkanici

v

svých

pověšením

místa«,

Proto

že

úzko,

tak

B.

Hynais,

přistoupili Jettel,

Samá

strany

mělo

to

by

Bílkovo

dle

této

s

V.

stejně

členy

za

Schwaiger.

kdyby

účastenství

přislíbili

Myslbek, H.

a

aže

nás,

umělců

českých

nechce.

napjetím

projeveno

mu

smíchu

plným

s

místnosti

přecpané

na

trpkého

dostatek

gerufen

338

pohledu

při

malíř

Ver-

eine

und

als

Range

jůngeren

verbunden,

Monarchie

bildender

einigung Leben

heben

zu

Wi

erschopfen

zu

SMĚRY«

příkladů,

ale k

nepohlížejí výstavu

v

protože ní

tak

zraky

své

víme,

že

jsme

vysoko!

jsme

nízko !

Tam

tam

slušná

Vídni, abychom

rozhodující kruhy

nepříznivě,

Kunstlerhause:

—

k

poukazujeme

450

děl

výstava,

u

v

hledali

Rudolfíně

tentokráte

proti 950 nás

tam

u

nás

magacín (Příště

—

—

na

jak jak

dále.)

»VOLNÉ

339

SMĚRY«

SOUTĚŽE UMĚLECKÉ.

pramene«

u

druhou

hlavního

Magistrát

zemského

města

Lublaně

1.

šk[oly.

Ceny

600

Na

získání

domu.

ski

nové

z z

1.

dvě,

se

smi tří dní

o

srpnem stanoví

Ceny

konkurencí

1000

první

1897.

2.

—

dvě,

se

Lhůta stejná jako

obou

mínky

dívčí

Na

siécle«

2500

vnitřní

na

Homoláé,

té

při

projeveno

Následkem

doufali

ale

totéž,

jsme

záležitosti

svěřeny lířské

nezůstane

malířská

konkurence

malbám

dovídáme

se

až

posudku

pohledů

od

Směrů«

síni.

V

ohledu

malíři

požádáni

tuto

na

tak

se

práce té

by

podjali,

se

týkající

komise,

z z

čísle

v

jež

akademie.

místo

ní

1000 zl.

tuto

za

tuto krátkou

Nenapsali jsme

—

povídá

návrh

na

zl.

100

toho

poznámky. Podle

bude

sice

se

malovati

museu

alespoň

něco

dále

zamyšlené

ze

nižší

v

jen

ale

—

sochařům.

oproti

že

vidno,

malíři

(Srovnej

a

konkurenci níž

při

s

si

jsme

sochařskou

onou

dovolili

určité

k

ještě

měst.

ano

nám

se

že

zdálo,

se

nás

z

pražská staví jednou malířskou,

výzdobu

nás

»Milý

měl

jsi

Hanba

není

jediné,

to

—

kavalírské

které

nemůže

znalec

jak

činí.

ale

konkurující,

i

umělce

vyzve

juroři

A

Dr.

budeli této

při

uráženi.

jsou

dobrozdání,

podání

o

roz-

prof.

—

vymizeti,

stále

to

se

její

musí

pomalu

dříve

že

spořitelna

umělců podá p.

možno,

nimž

k

také

něco

jednou

ve

vrátíme.

se

poměry

Mimo

II.

—

slovo

neuvěřitelného

ty naše

jen

nesou

má

toto schva-

aby

podobného,

vinu

toho

věci

Neuwirthovi,

dru

Ze

opravoval.

také

nadání

sice

neboť

Ti,

Ti

co

Jdi

štědrosti

Ty

sebe,

své

práce

ale

na

nevíš

je

co

mle

a

dává,

a

jež

příležitost,

budeš-li

se

Ti

zkoušení

k

sil

Tvých

minulosti

plafón

na

nezapomeň

jí

přidati

atributy

podobné netahejte

obraze

portréty

nezapomeň

svých

—

z

vděčnosti

—

kteří

za

dílo,

pravíme

jež nazývá

šírém

v

světě)

způsobně ale

úlohou,

již

plytké,

—

mi-

jiskra

hlubokého

výše

zmíněný,

uděluje. ve

prameny

musila

želvy«

a

naší

návrh

autor

svého

postavu

jeho protékati

smělá

na

mu

zázračné

nad

té

výši

na

—až

hadi

víly,

původní,

žádného«

ze

vznešenou

ranami

vodníci,

Vykupitele

—

Stavte

cbrámích,

ale

tržiště,

aby

na

páchnoucí voda, jejíž

kalná,

Pilát

do

kréda

přitaženo

v

bývají. referátě

témž

jméno

Bíl-

pod-

použiti Tě

vě-

a

»Confiteoru

epištoly

jeho

umění«

k

fontáně

před

na

Časem

—

až

zajímavých

ze

skro-

bude,

co

vlastně

autor

říci

těch

dozvíme

chce

se

epištol snad

z

zřejmo různých

učili.

mnosti

stran, Při

konkurenci

na

obálku

»Volných

Směru«

15

níška, pak se

návrhů.

K. L. Klusáčka značkou

Péčí

a

sestávající

Jury

z

prof. V. Hynaise

jako zástupce spolku

»kruhu«,

nákladem

spolku

»Neznámý

»MANES«.

—

a

F.

o

nich

naši

myslí.

výtvarníci

a

Zodpovědný

monografista

Reprodukce

V

»Dívka

redaktor

V kronice

Opravy:

Že-

»Manes«, uznala

známý«

co

podáno v

celkem

otřelí

doby.

fontány

Rudolfinem

dobrodinců,

tučných

po-

života

po-

kovo

umění,

porovatelky

do

tryskající

(my

»Apotheosu

muse

projektu,

nam

autor sám

praménky jinde případněji používány

komponovati Prahy«,

:

»Voda

Cechách

v

stojí

Krista

profanující

do-

Jako

slavné

neznámem

práce pak jako bezmyšlénkovité odsuzuje slovy:

návrhy

něsrší

genia

vděčen

buď

nemajícím

zerné, bezvýrazné

sláva

to

o

neskromný

nahotiny,

»všechny

pachtíš z

heslem

s

udělil si

ostatní

»Zbyteěné

tohoto

(Vyňato

Cenu

«

soupeře,

kventlíky se

Živote

se

někdo

to

první

cenou

úchvatným

optá-li

povoláním,

s

kterým

za

muži,

mladý

za

zboží

vynese«.

Nebo

a

Novém

v

ale

Vám,

malířům

k

minul

se

groš,

mrzký

Tvá

jsi

který

kruhu«).

do

jistě,

se

přímé odpovědi, —

se

se

rrr

—

tam

každou

práce

ury-

se

štědrosti!

řekne

nepřejí,

nedozvíte

apatykářem,

»rozhodujícího

uznání?

jsou,

kumstýři!

býti

prodává.

té

ejhle

a

při

budovu,

ctěném

kavalírské

nedostane

řady naší,

neboť

za

nás

tak,

rada

vůbec

je

umělcích

čného

zmíněné

příčinách

staletí

za

kumštu

prý

kruhy«

ty rozhodující kruhy

ponaučení:

a

u

vzpomene,

př.

po

dovídáme

o

pisu

o

homerické

již

pomalu

spořitelna

v

»Rozhodující

po

spořitelnu

v

Obec

kdo

si

dobrozdání

loval,

1)

jedná

zacházeti

městská

teprvé

pak

německé

na

Mnoho

fontány.

českou

neocení

návrhy

nejenom

umělecké, šetří

čísle

posledním

zřízení

této

v

Česká

týkající,

se

příliš

nikomu:

však podati jedno faktum

nepravd,

rozhodnutí

Konkurence

—

příležitosti

malířskou

tuto

konkurenci

u

V

I.

na

Městská rada žádala

dokud

umělci

s

u

poukazovati,

nebyla

daleko

stojí

musea

Šimůnek,

p.

aby

použilo;

se

konkursu

výsledek?

a

hodnouti,

a

užší

K.

cenu

přiřčena

prvá

měst-

v

neřeklo,

se

druhou

Rudolfinem.

Praze

definitivní

a

Slavná

konkurence

třídě

dietní

aby

25000 k tomuto úceli

povolené částky

z

tolik,

nemohla.

vyhověti

malé.

ceny

tom po

o

se

záležitosti,

se

ském

re-

za

zprávu abychom ji pomi-

sděleno,

co

tři

jsme výsledek

Neuwirth. nuli bez

usnesení

und Kraft-Maschinen

»Arbeits

pro

Cena

před

můžeme přesně.

úhrnně

provedení

a

sloupcích

ve

podmínek:

po

čísle

tomto

v

re-

změnami

ve

kterémužto

býti,

obdržel

Můnchen«

uděleny

autorů

dovolením

s

místa

plakát

na

žák

zdejší

mají

právo

za

vyžádanými

s

dvě

8.

in

chlení honoráře

obdrží

eventuelně

u

těchto

za

spolku

druhé

ještě

korun

(100

kterých

za

vyzvaní přistoupili

to

na

konkurence

užší

se

Konkurující ski

brzy

(dvě).

Klusáček,

stanovili,

aby svoje požadavky

Urban,

a

schůze

uděliti

těchto

uveřejněny

Ausstellung

oznámili Liebscher

jménům:

Preissig

a

»Fin

štítky,

těmto

členská

ceny

návrhů

nedostatek

Fontána hlavní

Kavánek

se

obnosech

návrhy

V konkurenci

ma-

malbu

ostatní

pro

Stane

již

schodišti,

ve

nástropní

a

dakce

prvé

stejných

pořadem

a

»Volných

My

Komise,

upustiti

pole

Prahu,

na

marně.

Spillar,

usnesla

jury

vypsané

o

ceny

použiti;

případná

sochařskou.

rozhodla

ctyry

na

náklad musea,

že

důvěrou,

s

třemi

se

odpovídala pořade

K.

Wiesner,

pod-

přání, aby práce

předchozí

za

přístavby

vnitřku,

výzdoby

ponechány

jak

této

městského

mladším

silám

zamyšlené svěřeny byly

A.

mimo

»Manes«

Bližší

dodateční

p. radním

příležitosti kterýms

čtvrtletí«,

Dále

druhá

první

radou

přístavby

výzdobu

Hesla

magistrát Lublaně.

městskou

povolen

časem

»*«

a

—

»Třetí

hesly

s

působivost,

myšlenkové.

pojetí

pro

hasič-

plány

konkursu.

třetí

ráz,

dekorativní

pro

600 K.

první 800 korun,

při prvém

sdělí

druhá

korun,

produkční)

Před

i

stanoví

Lhůta konci

korun.

obálkový

pro

první

dvě

vypisuje

de

ského

nejlepší:

za

uznávány návrhy

soutěže:

korun.

340

na

JK..

L.

řádce

11

o

fotozinkografie J.

VILÍMA

výstavě

místo

K.LUSÁCEK. v

275, řádka 8. má státi místo

monogramista.

—

referátě

sloupec

—

Topičově

Francouz

liskem .Praze

Dra

—

má

státi

ve

sloupci

Tyrol.

EDV.

GREGRA

v

Praze.

287

Listárna

redakční.

Jos. misi

Dopisy neodpovídáme.—

Zásilek

nedostatečně

Bursíka

ladami Král.

malíř

p.

jisto,

kupní že

také jisto,

opravdy kapsy

nepotřebuje

který

sochařského

i

veřejnosti.

dočteme,

že

přijde patrně najevo,

že

že

majiteli domů, domácími

jsou

mezi

pány

Fr.

Picka

věnovati Svat.

své

—

B.

níme

—

ale

vyspělá, themata.

100

olý.

uveřejníme

Or.

Otiskneme

přece

nestačuje

Nemohl

Op. Díky. Snad

v

Aleš

skladatel 13

Konec.

o

další. Mína.

něco

dějově

příštím

čísle.—

Ant. B.

Otiskneme

Ve/.

Pagliacci"

řekneme-li,

probouzeti

trochu

formu.

o

—

hatých

zL

data

M.

atdJ.

(Vějíř

B.

dle

„Vrak"

Dosud

možno

nebylo vění

M.

v

slabé.

dosud

možnosti

Několik

pročisti

delších

prosíme

a

již

i

druhému

oddechem

vající

potřeba

v

tato

vitost

střepů.

Y

nákL

Praze,

vlastním.

—

Fr.

seš.

I.

originelních,

sympatická

Jednotvárná forma,

slovy autorovými. umělecký zatlačiti

v

druhé

a

odvahou

silou,

velký

básní

počet

původnost polovici

myšlenky

sbírky

a

Sbírka

—

přináší

velmi

Das líně.

J.

Otto, Prvé

zvyklostí žíme

na

II.

vydání,

cena

této

vydání

rozhořčení, básně

modernějších ších

Kvapil:

J. M.

sho-

o

knihu,

ty

—

sbírky

tu

přece

mnoho

Otto

posměch,

jako

těžko

a

která

by

citů

Přáli

i

aby

upozorněno novým

první

voj

nalezneme

uměleckou

kátním traktováním

bychom,

na

na

vyrovnala „Růžový

vydáním.

—

Red.

Cena

Otty.

Dr.

řeči

v

není

v

řadách

dokonalostí se

téhož

Mont.

literatuře

Antverpy. umění

a

francouzské

a

výně-

rubrika

referátů.

Úprava je

drobných zpráv

velmi

vkusná.

fůr

Literatur.

Vychází

týdně,

Ber-

v

sobení

kr.

tragedie,

Jos.

přel.

Král.

Nákl.

(Sborník O

Chytil:

světové

poesie

dosavadním

umělecko-průmy šlového

50.)

sv.

příštím

a

Nákl.

musea.

J.

půOtty.

kr.

30

Durdík:

J.

Cena

Otty.

IV.

O významu kr.

20

filosofie

(Sbírka

Descartesovy.

přednášek

a

rozprav,

7.)

sv.

odmítnutých.

1

zl.

kr.

80

Sešit

1.

2.

všem

ve

měsíčně

název

listu

zasluhovala

patrna

třetí

každý

Roční

Starý.

Pyšný

odmítnutí

Jinak

obálka.

Vychází

Miroslav

a

odůvodněn;

obsahem vkusná

Red.

Praze.

v

předplatné není

snad

by

snaha

dosud ne-

napodobiti

revue".

„Moderní

Jans:

Básně.

V

Cena

Praze,

nákladem

Emila

Ko-

neudána.

pohlí-

sbírek

formy

nověja

vlastním,

v

Praze.

Kus

mládí.

Verše.

—

Věstník kolstva.

Sokolský. Rud.

Red.

předplatné

1

zl.

—

List

Bílek. Cena

Svazu

Vychází n

Českoslovanského třikrát

měsíčně,

So-

roční

e udána.

deli-

hvězdám".

autora

Jedlička-Brodský:

ne-

proudů nej-

„Padajícím

keř"

de

flamské,

bohatá;

Elektra,

50

Karel

Nákladem svou

Dnes

vítězných

Pol

Nakladatel

času

neporozumění.

bar-

doplnila

Neumann-Hofer.

Břetislav svého

nám

zejmena

kr.

vyvolalo

forma

časem

jichž

aby

je milým prokmitá-

veršo-

vskutku

citu,

hvězdy.

studii,

—

—

Padající 60

články

Magazín

Vyd.

rána.

Jaroslav

záplavách lyriky,

promíjíme

násilnosti,

fantasii,

zpěvů.

obrazová

Karel

vynikající.

Po

—

dosud takt

nemohou

ušlechtilost

a

staršího

pracím

v

průvodními

nevyvinutý

slabých

rádi

Časopis věnovaný

Přináší

neudána.

též

pak

School.

1. —3.

Část

Nákl.

zajisté jediná kniha veršů

to

poslední doby je

těmto

náladovou

v

malé

burcujeme

Vlaamse

čtvrtek Z

které

stáří,

bohatýrských

mecké.

prose

v

autory

Cena

novellu

kniha,

a

Salon cli

vaný

Druhé

dosti

duši."

příspěvků

skokády.

II.

a

kr.

20

epických.

I.

—

zaslané.

a

Rada

zl.

1

pomohla

básní

o

měnící

a

vyžadovala

serie

Památník

Cena

Otty.

vydání

nedostatky

Jos.

Holý:

J.

Nákladem

román

Cena

Josef

bo-

obyvatelkách

v

Zpěvy knížecí.

Kvapil:

zajisté

Roč.

—

redakci

určena

—

.

Spisy

asi

ne-

vybeřeme.

„Píseň

pány

snad

knihy

—

Uveřej-

bohatšího?

umístíme.

nám

„Klavír",

úpravou je

přemítání

pro-

se

opanovavší pole veršů, přemáhající pod ochranou psychologie

J. J.

kteří

boudoirů.

Sofokles: víc

Pečujte

psychologii

pak

rázu

i

„cremu"

Nejvíce

vyzná.

„Valčík",

a

vážnějšího

života

ze

ná-

různými

spisovatelů,

se

slohem

že

jež

svérázné

Uměleckému

„Stín".

a

ale

našich

odlišně

„Růže"

uškodíme,

jednoduchá

Něco

ko-

v

—

paprsků,

nehluboké,

ostatních

„Moře",

tvárnému.

L.

a

Praze,

Slavné

—

Forma

intimní

kr.

90

zejmena

momenty

zabývají,

se

zamlouvají

De

Neuveřejníme.

Pokračujte.

—

Vaše

zkusit

byste

—

„Touhu". na

a

chce

—

a

tím

Ke

Holárek

hudební

od

—

Koula

mistr

že

kterých

ze

prosíme

a

hříchů:

„Chopin"; pokračujte.

je

středím

„I

nám

jehož

v

dobře

oněch

kytice

dláta

a

Sucharda

mladý

atd.).

Nejlepší

společnosti, autor

Frant.

v

pan Emil

Cena

—

V

paprsků.

že

chudý spolek „Mánes"

zl,

Marian.

—

upo-

Schlaffer jsou

a

bicyk lů, že

a

patrně

rubrice

péra

fotografického aparátu.

(Večer.) —

Jar.

—

piano,

(Tvrdím,

«

—

Některé

II.

Jan.

B.

Diky.

jaro : J.

zakoupení

na

že

majitelů

dceři

Bendi

Kytice

Kohouta.

a

osvětlují

vydání.

skromný

Lounech,

v

se

tužky,

Scknirch, i

že

do

jejich

tak,

zazobaný

podobných

se

pánové

že

spořitelně

ve

Smirický.

O.

O.

má

ale

—

několik

členy

koupil nedávno

také

nejen pánové

usedlosti

je majitelem má

dopustili

žertem, ať

soukromé

Možná,

matadorech

jiných

o

již

ani

důvodů

obecenstvo

bude

je

podvodem,

ať

a

jest

avšak jest

jakých

z

otvírají

patrně

Smíchově;

ani

toliko,

umělců

z

pozornosti

časem

svým

kde

akademický

obrazů,

umělců

českých

rubriku, to,

jest

že

na

krádeží,

otázkám

veřejným

na

dům

prodejem

ani

Nejisto

blahobyt

pro

zorňováno

koupil

peněz nenabyl

zvláštní

Jest pravda,

nevydělal

cenu

věnované

listy

Mašek

vraždou.

loupežnou

té

V.

Karel

že

Vinohradech.

to

nevracíme.

Rukopisů

—

Svátek:

frankoJest

vaných nepřijímáme.

na

Jan

bylo

Plzeňský myslný. Roční

Red.

věstník. Václav

předplatné

4

zl.

Neodvislý

Hrachovec. 80

kr.

politický Vychází

list

svobodo-

dvakrát

týdně-

Počínajíce druhé pololetí domníváme

JpSp

můžeme

že

ných:

ráz

půl

cíl

listu

tu

dobu

snaha

a

nedá

roku

našeho vyvinul dosti

dezření,

kterými

způsobem ujalo

se

všude

ač

-—

nazváni

list

nepřátelství

nepochopitelno,

bylo

vřeným

si

založil

či

poukazujeme

ných

Směrech«

která

s

druzí

z

že

původních,

na

ač

přáváno,

kterým

našich

v

upozorňujeme 1

zvláštních

a

směrem

Potom

snad

Směry«

vzbudil

svého

snad

i

cizích

Z

Směry«

časopisů

V

krátkém » .

.

niká

vyšlé skách

.

.

Není

škol

ze

aniž

snad

koncentrovaná Holárka

bezuzdné

a

je

list

příliš a

velmi

»De

Směrů«. vítán

dobrá od

Ale

emancipace.«

cestu

na

žáky

de-

velmi

slovanská

Švabinského zdrželivosti

pokračování.

čtenářstva

klepy,

osob

vybral,

úsilovně

přátel

—

k

články

pošetilé důvěře

dosavadním

směru

dovoláváme

účelem

Dnes

řeny

práce

že

tak,

jich budoucnosti,

Aby snahou

»D o

že

kavá-

avšak

—

že

na

toto

naše práce

uznání

a

—

čísla:

že

ve

třetí

po

hlavním

Směrů«

můžeme bude-li

zejmena

tato

sympatie

Vlaamse

e

čísle

v

málo

Scho

nebo

píše

textu,

o

—

utvá-

hleděti

jim i

vstříc

zachována

obecenstva.

bude

vzrostla,

o

(které, jak patrno

vždy

poměry

se

flámské),

třech

referátu

z

poměry

přiznejme

—

prvých

čéské

jsou

—

aspoň

nám

známy, jako

Ritterův

1«

o

uveřejněného

španělskou vesnicí,

úvodu

jako

—

vydavatelstva.

Alšovi,

tak

on

jich dobrých

přízeň spolupracovníků

pak

obliby

několik

a

»Volných

důvěrou

s

náš

list

positivní.

poměry

jsou

přáno

kritiky,

prvého

z

Ti

hlavně

radosti

dojde

jsou-li

hlavně

sestoupiti,

také

slov

se

nám

je

také

domníváme,

se

a

větší

pronásledoval

dosud

nuceni

nebudeme

k

by

budeš

a

zlomyslné

polemiky

které

»Volných

Snad by

kdyby

právě

umělec

každý

budiž

—

po ko-

naději,

místě

umělců

u

pro-

a

na

neumíme

přinášel

rvavé

pikantní si

se

potěšení veškerého,

—pro

renského

starší

umění, přijď

v

samostatné. tak

s

cestu,

snahami

ovšem

hledanějším byl,

a

ti

že

světějšími

obecenstva,

u

pole

bratrem

cestě

tu

na

prvním

se

se

Prošiti

aby

upřímně-

citujíc

sešitech

trochu

po

—

úsudek

obvyklém

takto:

vy-

Na

dále

jsi

zájmy

Tvé

na

jiné listy

»..

sotva

trnitými růžemi,

skizza

od p.

no-

a

všechno

Wiesnerem;

chvályhodné

«

Mnichov-

Myslbekovy.

a

historická

počkejme

Směry

proudy

ještě

spojí

upřímně.

osobní

jak

»Volné

následovně:

Francais«;

si

perokresba

této

o

znáti

panem

velká

Volné

textu

nejnovější

Pirnerovy

přísně

»

Kdož

a

vyslovenou:

rád

nezměněná

vy-

Vlaamse

bujného, jako

které

prorážející

intimní

daleka

zmínce

pouze

ve

pod

přinášeje

pozdravili

antwerpská

»Courrier

nebo

kresby,

akt,

vůle

že

uveřejněním bylo

rozpomenou na

spojené

nahlédnou,

stoupají

sešitě

místě

tomto

na

již

ohledů

z

nepůvodní

potřebují,

úspěchu

všichni

prvním

v

kollegové

toho

nohou

snad

rovněž

dovoleno

umělecký,

komediantsky

obsahují

čísly

pak

nám

budiž

sympaticky a

prvními

k

seznamovati

lacinější,

si

kte-

a

péči jest přece

programu

nedostatků

některých

pevnou

nečně

srovnávati

klesl

a

soutěž

humoristických;

—

pochvalné

nevázanosti.

jen počátky

že

Hynaisovy,

krásný

jest

že

listů

velmi

nic

při

vyvíjeti.

který

rozruch

Plume«

a

to

»Plume<'

jako

čísel

bude

se

mladí

dopomoženo

které

v

kde-

vysvítá,

posuzuje William Ritter

úvodu

korrektností

kreslený

vidět,

»La

prvé

»Jugend«,

vinky,

času

»odborný«

pařížská

School«.

než

jasně

nikomu,

časopisem,

s

domnění,

—

dále

nenapadne

prostředních

říci

tak

náš

list

již

»Volné

doufáme,

starší

i

vždycky

spíše

obsáhlostí

s

programu,

jednak

a

muže

časové

jednak

obrazy

opatřovat!

Snad

po-

poměrech

úpravu

na

pod

místa

malých

výlohy

ciichés.

které

cizími

s

jsou

r

toho,

z

jakým

hyne

více

velké

získal

pouze

číslem

příležitostech (Úprková výstava,

fontány)

úroveň

prací

nepoměrně více,

místa

poskytujeme jim

na

na

na

rozmnoženým

—

vždy

bude

—

nová,

debutují,

zpráv, každým

hojnost

již nyní

jinde;

tu

nových reprodukcí

ciziny

z

jména

na

nadějemi

množících,

se

zprávami

koli

musejí také

veškeré

při

listu;

výzdobou

jen

štěstí

»Vol-

ve

obrazová

část

rým

věci

musejí přinášet!

nutně

dobré

jeho členů

autorů,

řadu

zastoupených,

veskrze

rukama

které

bodů

četných

z

iliu-

umění

rodinných, kterým

uza-

vyčítali,

několik

jen

na

mnohoslibnými

množství

p.

nás

dostatečně

není

list

umělci, jichž

;

jediným

jim

vy-

označeni

listě

v

býti

minutím

»Ju-

a

listů

Ti

Dnes

ská

»Volné

sebe.

pro

po

že

strovaných pouze

konkurentem

nevyhnutelně

»obrázky*, jest

nuceny

po-

mladých pak jedněm

z

kdežto

»Manes«

jej

a

podezřívali

dáta,

že

stranickým,

a

krátkou

za

mnichovské

rázu

zneuznávání,

a

přece

—

Nepochopitelným

ochotníky«

staršího

ač

—

předsudky

zněním

plným

jest

samy

snahy konkurenční

nám

»zakuklenými

křestní

se

přesvědčení,

listem

gend«, podkládány davatelé

přes

uvítán.

byl

mají býti

Směry«

i

výrazně,

otistě-

že

se,

vykonat

vyjasnil

a

slov

Sniěru«

domýšlíme

mnoho

se

místě

tomto

na

a

svědomím

splnění

na

se

»Volných

času

během

vysvitnou za

sešitě

Volných Směrů«

dobrým

s

odvolali

prvém

v

že

se,

»

od

je

naší

Jsou

to

.

akademie, vedené

a

.

Kresby avšak

jsou

celkem

svědčící

o

výborné. dílo

velmi

dnešních

umělců. (Následuje

Většinou

mladí

cela

pod

meckých

vlivem

mužové

....

tištěny.«

velmi

sem

vážné

vysokém

tam

práce,

ušlechtilém

něco

málo

pěkně

pro-

pojímání

cíle

vyjmenování jednotlivých autorů.) žádný

maďarských

mistrů

jsou výborně

—

Ještě

Vydání

div

(sic!?), je

velmi

tedy,

že

jsou ještě

francouzských

pěkně

neb

doně-

pořízeno, kresby