ČERVEN.
ROČ.
1., SES.
MĚSÍČNÍK. UMĚLECKÝ VYDÁVÁ
Spolek „Mánes"!
8.
ČÁSTI LITERÁRNÍ:
OBSAH O.
Jar. J.
jaro.
Zkáza. Zda
Holý:
ještě panuješ.
Milan Fučík: Feuilleton:
Až
Rostl
jabloní.
Pod
lese.
v
Slavné
:
Toman
Otomar:
Jos.
K
memoriam.
Arbes: Karel "Svoboda.
Karel V.
In
Kvapil:
lesů.
Parfumem
Přibylová:
vejdeš,
Drobty
paní
má.
dopisů přátel.
z
Zprávy umělecké.
illustracím.
Soutěže
Výstavy.
umělecké.
ILLUSTRACE: F.
Bílek:
F.
Kaván:
Typ
Holub
Jos.
Dřinovo
:
Jos. Pekárek:
Vlček:
Aug.
Táborská.
z
Odtékání.
Tůma:
F.
Herčík:
Paneaux.
J.
Špillar:
Studie.
L.
Soudruzi
Slavíček:
v
Bechyni
Novák:
poledne.
Podobizna.
K.
Ant.
brdo,
Zpověď.
v
povolání.
Františkánský
kostel
L.
n.
Fragment cyklu
»Kovář
a
smrt.«
F.
SMĚRY
VOLNÉ poštou Péčí
a
6
nákladem
zl.
40
kr.,
spolku
Zodpovědný Literární
vycházejí půlletní
3
poslední zl.,
»Manes«.
redaktor
příspěvky
poštou
Vedou:
K.
pátek 3
zl.
Jaro
L. Klusáček.
buďte
zasílány
na
v
každém 20
měsíci
Jednotlivé
kr.,
Hilbert,
K.
L.
3
Karel
a
arších.
sešity
Klusáček,
Administrace
adressu:
o
prodávají
Karel
expedice
Mašek,
Roční
v
Mašek, Praze,
Praha-I.
Babí leto.
Engelmuller:
obnáší
předplatné se
po
Jan
v
60
Preisler
Tůních
Rudolfovo
6
zl.,
kr.
č.
a
Stan.
Sucharda.
B—II.
nábřeží
čís.
83.
MAX
ŠVABINSKÝ.
SPLYNUTÍ
DUŠÍ.
»VOLNÉ
SMKRY«
»VOLNÉ
345
Nic
mrazilo. ském
chrámě.
korou
a
jejich
ani
života, bilo
vážně
tu
jehličím.
mrtvém
bušivě
v
drsnou
korunami
strnule,
stály
Jen
jako údery
bez
jako
srdce
ženy
346
to
jí
Pel
náladu.
i
jí bylo
valo
teď
co
a
lidských
smrček
pod
čehosi
bolestnou
prstech mechu
do
jemného,
rozprašo-
se
.
.
,
jí
Připomnělo
třísnil jí prsty.
vlastní
kdysi
hrubých
po
Usedla
zvonu.
ztrátu
zkazilo
mrtvého,
ruce
na
křídel
s
neurčitě
to
co
viděla
ho
Když
nezem-
s
stromy
soumraku.
tichu
tichu
jako
Nepronikal
světla,
paprsek
tom
v
Stály
ostrým
v
klid
nikde, jen němý
SMĚRY«
travin
a
za-
a v
A
tu
bokým, to
hadným
trud
je
zvědavě
chce
hloubáním
poděšena
lesa.
žiti
Vždyť
strast
směl
právem
povýšenějším
z
toho,
Ale
Sáhla
vlastně
kterou
k
Jsou
to
.
ji nějak
.
den
byla
a
modřínem
jakým
neb
lepším
dutě,
bude
dobře.
ziček,
samoty.
svých
a
lektuře
aféry.
Měla
dříve
by
zbraň
a
tu
povídač-
Utekl
pomáhá,
hloupá
by
ke
zbožňovatelů,
pošetilými
tupou
a
tavě
žádného sobecká
koutek
stinný
promíchaném
příkop,
nalezla že
lehce
se
práce!
A
šumu,
ruchu,
se
Ach,
tak
Bylo
jí
pěkně
koho
Někdo,
zvířata
nedívá,
ale
u
ještě koho
ste-
tíží
pod lezli
za
modří
květy,
zpy-
shonu
tu
Z
práce.
a
toho
mluvila
tu!
někdo
komu
nezná, je jí
je
bral
ji
plné
malí
a
pod
ní!
z
zdrávo
by
jako
včely.
bzukotu
a
pasece
zahlédla
Co
útěšné
lezení
radost
a
Na
žlutými
kalich.
účelné,
letu,
práci
nad
se
jejich
v
patrně
ku
láska
nich
z
třepetali
lískovím
brouci
a
sklánějíce je
potravinách,
noříce
letu
vřesem
Mouchy
táhlým
neviditel-
mravenci
se
mihaly
i
mraveniště,
pachtili
břemen.
bílých
motýlkové
cynismu,
jedná-li
nichž
po
leh-
prška. Sý-
jehličím. nad
rozsáhlé
opodál
zlatá
pohledem dolů,
teď sklouzla
smrčkem
listím,
rychlém
v
jehličí
světelné
a
neznámých,
jednotvárně bzučely
Jak
má
to
šum
Bylo
bylo
švitorem
se
měkkým
s
keřích
a
lehká
jako
provanul
směsí
tou
se
pohybu
v
ozývaly
hlavou.
za
prokmitávalo
chvíli
křídel
ných
lidské
a
Chránil!
opět
procházce
a
tak
A
Co
odřekla
k
Ne, žádného,
zvířata,
mechu
zprvu,
trud
jen
dívat
pryskyřnou
s
ptačím.
ruce
stromech
trávě
věčně
to
ani
se
bezpečně
a
náruče.
do
k
tváře
do
slzám
bla-
oči.
Zavřela
.
na
silnice
síku,
hvizdem.
a
čisti!
to
smyslnosti,
švitořením
všechno
drozd
a
ženě.
tomu
Druhý
u
před
mužův
svědomí.
potlačení
starého
tak,
svých
ze
tasil
by
mechu
po
chvíli
za
nelze
souzvuku
v
milo
slunce
jak
a
trhajících struny lidských
založila
a
Na
vánkem
kým
se
raději
vzhůru.
listí
hlasu
dobře
morfiu:
Bah!
většina
si
až
málo
pojednou jaksi
skvrny,
se
vášní
všechno
to
jí
roztržitě
Ne,
Čítá-
sebou.
s
zde
a
cizoložné
prostým
a
Ulehla
korka
nezvyklosti
milostné
chránil
a
lesní
výživou
některého
Nebo
ona.
víc!
své
na
vůní
a
řvaní tak
bylo
Všecek
sebe
se
ne-
se.
svému
starých lesů.
kami než
mít bavil
ji
k
duší,
Četla
odložila.
zas
opakující
klidu.
by byl
nepůjde
tam
jen pocit
tedy
vzpomínkám
aby
knihu
pokoji
v
nezvyklé.
Omamující parfumy
jí
námi?«
dělat
a
že
a
jenž
tyranství.
Ale
ni?!
Vícekrát
po
toho
vyčítat
sama,
neuklidnila
odkryl
nezastavila
proti
kruté
nad
beztoho
to
neb
doma
jen
přinesla
kterou
knize,
v
připadalo
se
neplodným
mezi
Bylo
hlasu
něco
chodí
že
společnosti. Byl
dříve
se
životní
úkol
svůj
a
protestoval
podle
jí
a
lesa
z
odříkání,
a
aby
lidský,
čas
pokojíku.
život
její bývalý
tvor
vášněmi
planými
svém
ve
žene
požitkem,
a
svůj
se
maří
práce,
a
Utíkala doma
vala
Neproniknutelnému, plníme
se
lehkomyslný
vážné
znaje
zá-
se
kdo
nechápe,
jeho nadzdvihuje,
Klaníme
ten
odříkání
a
rozkoší
za
pokorném podrobování
co
o
života
chvatu
záclony
jeho taje. v
starců
sboru
recitace
jako
strádání
a
Ten
proč.
šíleném
v
korun,
číst
tragedie:
»Zivot
a
i
znělo
slovem,
za
čala
také
antické
jím
slovo
Hlu-
mluvit.
ticho
to
pomalým hlasem,
kmenův
z
začalo
pojednou
je
chytit.
bavilo.
v
Když
něm
živý,
a
a
vyhlídnutý
smrkovém
mlázím
a
běláska.
radost,
že
le-
zlíbej očisť
jí
dal
mne
té
oddech
lesa,
v
božím
vůni
a
s
tak
nemyslívala
zdálo
venku
dětsky na
čela,
samých
nedočetla;
čistá,
polib
mne,
obmyj
mne,
svým!«
vánku
teplém u
a
mého
dechem
Neznámého
přírodě byla
už ani
mladá
věčně
šedý prach
Románu
Myslela
se
ten
V
plném silniční
překračovala
mrtvého měla
Měla
»Duše
Všechno
veselá.
mladém
dubovým
jahodení. v
svá
úst
jí,
že
cítí
svých.
na
klidná
se
procházkách a
veselá,
to, aby brala knihu
s
že
sebou.
»VOLNE
347
Vracívala
se
kamenů i
sbírajíc
brouků, všecko
Ani
doma
reakce smutku
dny vadly
a
čemu
vážné
práce
covat!
pracovat
bez
Leč a
účelu v
F.
světě,
a
užitku? hluboko
práci
KAVÁN.
pro
se
rozmyslu
neznámým
s
nebývalo
obyčejně
jí
do
čem
k
to
v
takové
lese
nějaké
pro
koho
prací,
jen
ji
vězela
někoho,
by
aby
nedostatek
Neměla
byla
by
po
ni-
mohla
zabila
brzy
touha ať
je jaká
nějakou
se
vždy
spáse?
hloubání. Pra-
koho?
zabývat
To
jí
vyčítaly
neplodného a
rozlezli.
nebo
vlastně
tedy
koli
A
me-
348
muž,
—
při
tom
I
Zaěala to
jak
novou
odvahou
pravou
propastí,
leč
ji brzy
pak
a
nedařilo se
a
tam
ozývat
Jak
čas,
byli
svou
vírou!
oddané
kové
šťastné
kdo-
na
v
mocná
právě duši
kraj
jen
staré
se
vždy
záhadných
zpátky
materialismu.
Teď
koutečku
potřeba
víry, žádné
neznámo
zděšena
někde
ně-
zaleklo
k
ani
rozum-
to
duše
víry
se
její
jí
za-
oddané
a
nehloubající.
omrzelo.
jím byl
v
neproniknutelné
jak říkala
nému,
a
až
kočky
v
a
věcech
o
Odvažovala
touhu.
utíkala
něco
neměla
srdci
v
spokojenost.
a
v
hloubat
kdykoli
nikoho
a
klid
uklidnění.
bylo
by
trochu
opět
pro
sklamání
čala
tom
v
jen někdo,
jedno,
Vůbec
toho!
v
dělávala,
vášně
vše
sestra,
přinesla by jí
věřit
věřit.
koho
s
dítě,
nějž práce
pro
následovaly
Květy pak
rozlétali
Vede
pro
A
ženskou
duši
pokorné
v
proč
láskou.
s
chanickou
V
mnoho
ale
šírém
v
brouci
stromy a
Ano,
koho
a
tomu.
se
Staré
spása?
Tu
rozmrzelosti.
všechno?
to
Zasmála
se
a
mechů,
poloshnilé vodě, mechy ležely zaprá-
v
šené po skříních K
výběru
pokojíku
v
deštivých dnů.
za
bez
květů,
sblížit!
pouhé touhy
z
jí světem. čtení
kořistí
bohatou
s
SMĚRY«
své
vlastně Měla
šťastni
prostí
lidé
s
naivní
svůj pokojík najatý právě
stařenky,
existence
ti
která veškeru
dovedla
si
vysvětliti
bídu
a
u
ta-
strasti
spravedlivou
ODTÉKÁNÍ.
»V O L N
349
JOSEF
vůli
ve
vše
s
ten
rovostí
mužovou
a
ruky
vše
neděli
V
síla
v
starý
lahodilo
to
kostelíčka.
by Je
dětí,
toho
rozvěšeny
a
se
při
vinou
a
nějakou
a
poslala
ji
se
mohla ale
mechanicky
chtíc stařence z
ke
dosahu
odporovat.
zraků
kostelíku
starou Ale
su-
ta
schopná
stařenčiných,
ji.
se
stranou
do
luk,
knihu,
uhnula
vlhkých
nimi
z
a
do
ještě
Vyšla
jen v
do tam
ne-
cesty ranní
Tebe
ještě
vše
ztrácí
nici
je
do
kopce
nemyslí
hodivši
tam
a
daleko borová
básník,
lavice
kostelní
spustila
a
ruce,
Úmorné silnicí
lese,
na
kam
»Tisíckrát
:
Všecka ní
v
vrchu
sešla
strhnuvši
slunečník, v
v
vydě-
tak
hlasy
dojmu:
lese,
v
něm;
na
sil-
chládek.
bude
byla
Ale
vedro!
bude
a
strašidelné
slunce
bilo
který ji
jediném fysickém
v
pocitem úlevy lesa
mladičký
chvíli
na
dne.
borovém
vedro,
stinného
Vůně
se
pekla«,
nikdy!«
silnici,
na
letního
kousek
dnes
obrázek,
»Růže
tahavou
Ne,
.«
.
nabyla
zase
starém
Leč
S
luk
žárem
témž
sil.
z
.
v
chce
zasmála.
sobě
se
sama
diškantem
světačky
frivolnosť
plným
domku
od
falešným
pozdravujeme
zbožnou
kostela.
vyšla
s
»Nebeklícem«
s
věru
do
si
vzbouřily
venkově
Či
jeden
sedla
zlost
byl
»Eva«,
nazval
dokonce
ji
baby,
prostá,
každému
sotva
jak
POLEDNE.
na
to
by
»Carmen«,
ona,
mezi
taky podívat
tlustou
by
Pěkný
celý
líbí.« Vzala
až
komedii?
i
pak
a
vlastně
tu
pak
Baudelairův,
stařenka do
Což
krev.
jí
stud
jako
ctitel
tom
uzdravovalo
jí
malý,
a
A
Cosi
rosou.
rá-
stihané
všeho,
vnutila
dopoledne
»Nebeklíč«
ženy,
nestížená
vytrhnouti
»Milostpanicka našeho
selské
snášení
ku-
její
zacernalých
v
nevděkem
a
skleslosti
průpovědí,
nichž
na
svatých
života
stařenina,
jasná mysl žalu
obrazy
do
častěji
poněkud stěnami,
trudného
neuvědomělá
z
oddaností
a
slýchala stařenku vypravovat.
Ráda
kus
teď
bílými
s
křiklavé
mech.
trpělivostí
pokornou
lidských,
hrát
Vcházívala
byly
osudů
Pána
Jeho.
chyňky
350
DŘINOVO BRDO,
Svrchovaného
snášela
SMĚRY«
HOLUB.
moudrostí a
É
té
se
silnice
klobouk vrhla
polední
do
s
se
hustého
hlavy do
chvíli
a
od-
mechu.
přímo
»VOLNÉ
351
vdechovala
opojná; ten
lék.
ale
vůně
Nebyl
něho
z
přísným
jím.
chlad
ticho,
a
měkkého
jako
stromy
kůra
drsná
a
nezdál
tenkrát, kdy
tklivě
cosi
utekla;
omládlé
a
Les
studeným jako
a
tu
Byl
rozveselené
vína.
parfum,
jejich jako
Bezděčný uvolnil
ovšem,
kostele
v
Zrovna Vidí
pohled
maličká,
Václavském večer hnání.
vytrubovali
Zdávalo
budil
z
jak
věty
Tolstého,
bible?
z
kterého
ani
přec
Zpěv
kojena! do
Leckterá
u
proč,
sochy
pravdu,
že
jím je naše žádati
víře
prosté
více?
»musíte A
je
proč zas
být
.
člověk
ne
dětsky
lásce?
jí
to
za
Mohlo-li
dospělý,
čistou
»V
době
čistotu
andělům Modlit
a
boží
Měla
A
v
bible
nás,
může
proč
člověk ne
to
teď?
značí
»buďte .
ovšem
Jak
.
ano,
chce-li
duši
mít
»Anděle
Jak
by
kladě? .
.
.
štěstí
na
tomto
zá-
a
ta
pro-
jako
pročítati
»modlitba
na
co
nějakou
to
zapo
těch
z
maminka
dět-
učívala?
strážce
můj,
ochránce
být
můj.«
řiď
vždycky
svatým
napravuj,
a
—«
ne .
.
.
všemu
»ke
cnostem
své
za
dál?
cnostem
tak
»Modlitba
si
dobrému
svatým
z
povstat,
»Ať
Ruce
jsem
»Tělo, Něco
sevřelo
jí
chanicky
ďábla
tvoje
Skutečná
že
A ať
v
svatá
se
můj
—«
pozor
něho
z
setrvám
—«
hrdla
a
čelistí
dám.«
do
nyní
zvukem.
dale:
svatém
me-
zprvu
štkavým
vnuknutí
bolest'
vyrážela
tom
úplně
kolenou.
na
slova,
drala
skoro
fysická
které
přemáhám
hrdlo,
trhaným,
chtěla
Bůh
chce
jak
mimovolně
se
sepjaly.
odříkávaná,
úryvkovitě
za
svět,
klečet teď
živ
tak
bezděky
se
hnula
a
—«
posice, jakoby
zůstala tak
ale
vzbuzuj,
vyučuj
mne
hluboká
nonchalantní
mne
nevinnou?
opravdu možno
modli-
strážnému.
Boží,
to
pak je
»
Bylo
Začala
tomu,
jakým ji
vždycky
»Mne
byla,
vůně
A
pokušení«,
v
ještě
by
anděli
k
tu
»na
dítě,
sílu
modlitbiček,
.«
dosáhnout
úlomky
a
vlhký
soužení«,
a
dávno
Dovedla
že
a
květů.
obrázky,
dech
stuchlý,
byly
strážným«.
se!
takové
v
ta
nezbytnost, řečeno
božím!
by
je
mládí,
toho
ských
ze
kvítků
její únavě.
v
»za
spo-
ji
lidí,
uschlých
srdce«,
To
povznášel
švabachem
vloženy
zvláštní
to
Byla
malované
onen
zármutku
Vzdechla
a
ní
z
necháte
toho.«
šeříkových
ze
jí jednou
modliteb:
tituly
ne,
Jak
listem
primitivně
osvěžila
dětství
království
nebeské«
mírněji
.«,
možné?
to
vůněmi
něm
v
dítě?!
klidná
království
znamená
.«,
.
světa
v
jí
svého
za
spokojenost?
Stačilo
.
je
to
a
vnitřní
.
míšený
k
téměř
utí-
propracovat
modlitbách.
po
chudých
na-
povrchnosti
Býti jako
svatojanské
že
»království
»Nebudete-li
knih
Ovšem zběžně se
neb
rač
také
sáhla
Vanul
ji byla
od
dospívající
ženské
»Vy
utečete
každým
tebních
reminiscence
své
při
a
byla přece
Spočívalo by opravdu dětsky
barvínku.
nedovedla
muž:
mlhám
vždycky
výsledku
lehkovážnosti.
z
a
křížky
a
nevejdete
ji
myšlénka
pojímání
myslila,
nebes,
už
nějaká
pochopiti.
naivním
Za
věnečky
práce pomalé,
byla
nezvyk-
se
polospuchřelými deskami,
s
modlitbičky
Ah,
»Nebu-
hezké!
kdysi pročetla.
vždyť
Ale,
svém
při
nic
být
nadšenou
dětsky
Což
Patrně
ani
nesnažila
rozděláno
tištěná.
nadšením,
maličkých,
nebeského,«
líbila, nechápala se
již
vynikal
asi
bylo
těchto
z
nepochopila.
a
hlas
malou,
to
by
jedno
království
jen
nemůže
se
kterýsi
Mechanicky
za
zpíval.
by
spíše
řekl
správně
mněla!
takovou
jako
padají
nábožně
lid
nebi
v
její svěží
A
zas
holčičkou,
do
ani
hudebníci
voněly,
a
kytice
pozornost.
Být
dete-li
intrády
že
jí,
se
krásnějšího. až
omamivě
že
ale
konci,
by
pože-
na
chvělo,
se
na
každý
a
sebou
s
světlo lampiček
oltáři
na
stávala
jak
blízko
brávala
hlavou.
vyzdobená
Bydlela
maminka
Barevné
šeříkové ním
náměstí.
tam
ji
slavnostně
dnech
pobožnosti.
Jana,
sv.
zpívávala
mihla
vzpomínka sochy
u
ráda
katolické
na
taková
jí
májových
v
ke
takové
od
bolet
ji
deroucích
slunečních,
positivnímu
Ne,
stará kniha
velmi
dítě,
jako
chodila
a
se
se,
kávala.
počalo
její
Od
nějakému
»Nebeklíč«
odložený
na
průchod myšlénkám.
Ach,
nitra.
jejího k
oko
paprsků
lých
všecko
zjemněna.
352
Duševní
pryskyřný
umrtvující
uzdravujícího
vyděšena
vanulo
plícemi
čivy
mdlý,
silného
dnes
sejí
to
plnými
SMĚRY«
obcování skonání
—«
to
již
»V OL N
357
É
SMĚRY«
358
VLČEK.
AUG.
PODOBIZNA.
v
vzácnou
nější: aby k
přivedl
umělce
zápase
českého,
ryze
individualitu
zarazila
platnosti úplné,
nejušlechtilejším
v
uměleckou
o
tudíž
jej
náhle
také
smrt
pravého
palmu
slovan-
ryze
ského.
roku k
již
se
události od
válečné
válečné
té
nové a
na
po
minulo
Svobodu,
osud:
že
světové
pozornost
na
čtvrt
razilo
nejzáslužnější umělec
práce něna. ani
jeho
mnoholeté
právo
Kritického
po
zásluze děl
rozboru
Pokouším
největší
se
tudíž
registrovati
v
nebo
má
po-
každý
aby byla
spravedlivě
oce-
ba
Svobodových, v
literatuře naší
stručnosti
některá
aspoň
osamělý.
záslužné, mnohdy
nepřirozenější:
obšírnějšího životopisu jeho
není.
týž,
opomenuto, nač
práci
aspoň
stihl
českých
po
případ
to
co
z
možná
dat
nej-
století.
si zatím tu noví
rozvíjeli
a
jednoho
národa
uměním
že
není
.
přes
se
z
českého
obrazným
grandiosním dějinám
zapomenuto.
.
české
Objevili
českým
Přirozeno,
Cechách
umělců
řadu
dobný i
v
hlavnějších. .
znovuvzkříšení
ryze ku
Karla
hotovila
vojska
odvrátily všeobecnou
umění
dráhy.
Prahy
umělecké
doby
Výtvarné
německá
Paříže.
obléhání
do
stihla
francouzsko-německé
vřavy
1870., když
katastrofy Od
.Svobodově
smrti
o
největší
války
Celou
nás
poctivý
Zpráva za
U
svou
národa
a
tam
talentové
prvních, kteří
pokoušeli
rozněcovati českého
se
lásku skoro
Svoboda
Karel v
Plánici.
osiřel ku
a
Osud
byl
nezbylo
svému
stranském
mu,
strýci,
Navarovskému,
narodil mu
se
mládí
z
nežli
Václavu
jenž
gymnasiu.
byl
dne
se
14. června
1824.
otčímem.
Hoch
uchýliti
Alojsovi
professorem
do
Prahy
Svobodovina
malo-
»VOLNÉ
359
Strýc, ských z
jeden zároveň
a
vlastenců
nejhorlivějších
z
pilný
če-
veselo-
jehož básnických spisů jest nejznámnější
360
Svobodovi
vydati
svědomitý spisovatel
a
SMĚRY«
cesty
na
se
i
jiti
přišlo vyzvání
Byltě
jih slovanský
na
touhu
svou
vhod.
to
seznání
po
nucen
uko-
mohl
a
života
pobratim-
v
hra
života
ze
ujal
hocha
se
malíře
českého
otcovsky
»Karel
postaral
a
Skreta«,
se
pečlivé
o
také
zde,
vlasteneckého
domě
v
základ
Vrátiv
k
Karla
povaze
vlastenectvím
položen
Svobody, jenž právě
sloužiti
svým
strýce
mohl
by
za
obrazů
řada
měl
hoch
zřeteli
na
gymnasium když
universitu, jeho
zcela
začal
a
nahodilost
pouhá
lati celou
Po
Svoboda
dobu
bavil
zdokonaloval
a
totiž
byl a
se
byla
národního, poutajípečlivou
nýbrž
i
práce
ty
malbě
k
zase
nemohl
odbyt,
na
se
nadání
a
kresbě
a
značné odo-
Svoboda nedlouho
za
vrátil
historické.
prázdných
v
Z
směru
tomto
v
života
sujetů,
těšily
nejvlastnějšímu
Karel se
kreslířem
výborným
chvílích
studií
svých
šly
a
že
vše,
to
oblibě
směr.
jiný
Přes
životu
dala
Výsledkem
podání.
navštěvovati
již
shro-
se
hraničářského,
a
novostí
netoliko
věrností Absolvoval
Prahy, jal
jihoslovanského
z
studia.
obvyklá
Vojenské.
zpracovávati.
horvatského
obzvláště
vzor.
do
roce
čásť
tak
poznal
a.Hranice
půl
po
material
mážděný
cích
Původně
se
I
slovanských.
Slavonie
Horvatska,
jeho vychování. A
kmenů
ských
prvních
toho
prací
druhu
uvádíme
odmítá
před
dvě:
v
dále.
V
Jednu
»Bitvu
nich,
z
jenž
Thun,
osmnáctiletého
také
do
malířské
akademie
náhodou
dal
roku
skizz.
popravou
hrabě Fran-
aby
strýce,
1846.
niti
zapsati
ředitelem
pražské, jejíž
že
byl
Slik
»Ondřej
obraz
prozrazující
Svobodova
přiměl
jinocha
různých
Kreščaku«,
u
rozhodný talent, spatřil tišek
množství
mapě jeho bylo
nabídnutí
přestoupil
víře
k
»Bitvu
věkopamátnou Roku
kde
1851
odebral
trvale
se
Hoře«.
Svoboda
Tam
znázor-
pokus
a
Bílé
na
se
usídlil.
Ledetiusa,
pátera
katolické«,
svou
do
zhotovil
Vídně,
především
Ruben. karton
jiným Přímo Karel
úžasně
v
Svoboda
krátké akademii
na
první jeho větší práce v
době
zdokonalil
měrou,
tou
»Smrt
krále
Václava
prémie
upoutala
Neméně
tismu,
v
druhé
jící
které
jeho
a
Svoboda skladatele
smělé
velký
—
absolu-
za
roku
1848
bylo sujet znázorňu-
karton, kterouž
zahájena
mís to drží cích
choť
dceru
(v
kteréžto
známého
době
českého
hudebního, Alojse Jelena), provedl komposici
velkém
ve
při-
historickém
Mimo
ku
byl však
nadaní
čelící
k
upozorněn, dílo
o
Ljudevit
vyzval Illicii.
jej,
šťastně
rozvoji
historickým
jihoslovanský patriot
historické
ze
přirozenému
komposicím
bodu
Josef
nastoupené jeho nadání,
sveden.
Gay, byv aby
mu
Známý na
.Svo-
illustroval
královny
Praze
dva
skizz
pisec
pak
Smrt
a
některé
z
ského
mnohým
nich
vážili
dáta)
stanoviska
nevalně
objektivního ten
smysl,
i
že
měrou,
ricem
že
co
připomenutý
vynikaly
dřich
nutno
pravdě
něčeho,
glorifikaci Přes
v
Císař
•
dva
poslední
historických
tyto za
práce
obrazy
zajetí«
a
Životo-
biografickém praví,
přísně
připomenutí
nedal
ničím
se
glorifikace odpor
V.
Saským« —kterýžto
tomu
roz-
věren
svésti
ku
Rakušanů
uměleckém
kurfiřt
»Saský
Se stano-
nezasluhovalo.
zarytých
ohledu
»I<arel
prý
rakou-
zůstav
Svoboda
v
že
líbily, poněvadž prý
se
nehlásají slávu, nýbrž pohanění říše.
v
Koru-
dějin rakouských.
z
jsme
ze
jiných
Wurzbachově
ve
něhož
(z
řada
také
Svobodův
uměti
jiné
Václava
sv.
komposice,
celá
zejména
slovníku
viska
praž-
čtyry
11.
krále
na
pro
Rubenových.
Následovala
obrazů,
českého«
Anny;
11.
vlastní
dle
»Korunovace
sice: Václav
a
Albrechta
11.v
obrazu
krále
Belvedere
historické
obraze.
cesty,
totéž
novace
dle
I.na
Belvedere
první
Marti nice«.
pojal
pomenutou
jako
nej širším,
nejtužšího
»Svržení
tuším
Později,
době
defenestraci,
válka
Slavaty
v
práce:
světoznámou
třicetiletá
a
vzniklo, zajisté
větší
ské
IV.
znalců.
pozornost'
zajímavé
známa
kruhům
i
»Lumíra«
němu
k
již
Vladislava
pro
Kundraticích«, jejíž reprodukce jest Mikovcova
že
se
velkému
k
utíká
poslední
Jan
před obraz
tou Jin-
Mo-
jest
»VOLNÉ
361
umístěn
obrazárně
v
Svobodovi
přiřknuta Roku
1869
vídeňského cena
dokončil
Svoboda
Reichlovy. »Jo-
obraz
362
»Světozor«
Belvederu
nadace
z
SMĚRY*
v
v
a
illustrace:
onom
Cechách
Tak
»Květy«.
pro
otištěny
Znovu zavedení
anaMoravě
pokoje naßílé
bitvě
po
byly
v
hanna do
Kastilská«.
Výmaru
před
nákres,
provedl
na
míru«,
velkému
karton
Josefa
I.
pro
domě
velkou
stoliční
jubilejní
podobiznu zasedací
tomu
Brzy
Vídni
ve
výstavu
k
byv
vyvedl.
freskovému
k 5001eté
university,
na
Milánské
později,
obraze
Schillerově
k
nákres
jejž
velkém
ve
zaslal
roce
znázorňující
Barbarosou,
vyzván,
ské
Po
po
obrazu
»Vjezd
slavnosti
vídeň-
císaře
síň
Františka Požeze
v
štěna
ve
teprve
kterážto
více
»Květy«,
zejména:
jovníkům
kalicha
na
Bílé
žlic
illustrace
poslední
tohoto
prací
Šárka
Hoře
Komenský
druhu
kněz
Husitský
Husité
majestát
Heřmanovem oti-
1870.
r.
Nepoměrně
bitvě
Benešem
a
pobití Sasíci,
té
sgraffito,
Šárka
Hoře,
žehná
Ctirad
a
Rudolf
11.
vítězství
po
přinesly bo-
Po
podpisuje Doma-
u
jako vyhnanec
u
Že-
v
Slavonii
a
především
obrazy
v
logii
nové
rotí opery
Žižka
Jan
na
Jan
Hus
Jo
a-
v
vídeňské: v
výjevy
Gluckovy
z
opery
»Iphigenie
boží
Tauridě«. Roku
stvem
taČní měl
1868
osvěty sál
také
V
objednány
návrhy
biskupské sám
neúprosná
ku
u
Svobody
freskám
residence
provésti.
Práci
v
tu
pro
minister represen-
Černovicích, překazila
jež
však
letech
přímo
K.
horečně,
TŮMA.
Slik
obrazy
před
ji z
z
ilustrací
k
národním
svého
zejména
pracoval
illustrace
pro
dvorskému s
a
celá
a
ještě
k
Trenkwaldem,
a
cyklus
listů
jež
ku
V
českým pohádkám. králové-
shotovil
šesti obrazů
SOUDRUZI
vesměs
rozkošných
některým
30
rukopisu,
řada
jste
Prahou,
hlavně
slovanským, písním
před
vyvrátiti (tudíž
českých)
Připomeneme-li života
Žižka
kořene
dějin
Kdož
popravou
bojovníci
chtěje
Morana.
posledních
Svoboda
chim
společně
»Ze života
POVOLÁNÍ.
»VOLNÉ
363
jenž
Hetéry«, v
jsme
vypočetli
Praze,
práce
také
byl
časem v
svým
vystaven
téměř
podstatě
všechny
SMĚRY«
364
náš
časopis bitvě
po
lidu
uprostřed
domácích ních
i
cizích Karlu Na doklad
míst.
řádek
německý stavách
»V
náruživosti
dáti
posice
dařívá
se
valnou
měrou
nápadně
liší
katolického
umělecké
kterisuje
Svobodův v
ani
Vídni
ve
původu ba
nikdy
najmě
netajil
svému
a
dob«.
jak
-
přátely
zavítal-li tak
právě
Prahy,
O záslužné
se
dokonati, méně
jiná
vyhýbal
jen
našeho,
vřelým,
tolické.
š
skoro
vlasteneckým
a
Cechy
a
přátely
Z
na
ta
nebyla
díla,
a
děl
jen
sice
těch
později úsudků
několik
Moravě
illustrace
po
bitvě
vůbec
dnes
jež
směrodatná; tak
sběhem
nic-
mnohá
okolností
prostředními.
souvěkých jimiž
vyjímáme provoděna
zobrazil
nám
městech
a
oběti
potkávalo
ani
vězeních
kleréž
zdlouhavě čkati
nemohli
nás
dálo,
přicházely lid
ěísti
když
do
měst
opět uvedly
níkův
(nejvíce
cizého
na
vykonávalo
kteréž
se
vými.
Z
nijak
tak do-
jediné. tehdáž
se
co
reformační
Několik
průvodu
s
ani
moravských,
a
úlohu tuto
nesnášely
strastí
smrtí
končily
katolickou.
v
vlhkých,
a
komise
zvané
jezovitův)
domácím
svědky
tom,
o
na
utrpení,
jí nešťastnící
se
českých
víru
konalo
onoho
temných
často
zprávy tak
se
zátiší
v
vysvoboditelky
co
hrůza
Až
že
plížící,
se
kteréž
nebyly
se
se
odhaluje pravdy
neviděti
sluneční
paprsky
aniž
dálo
jak
ka-
neboť
mýlil;
se
pravdu,
smrdutých,
města
náboženství
by
nešťastné
než
bránivšíhó,
se
jen násilí, a
dobytí
z
bezbranného
našich,
že
obrazotvornosti
bylo
než
zpověď
a
některý výstup
velice
ulicích
po
nevýslovných,
u
nedí
svého,
domnívati,
se
urputně
myslel,
kostela
do
pod jednou spů-
uzdu
zavedeno
tam
tak
by
ve
Páně
ženy
(i
byli přítomni,
tichého,
neboť tu viděti
aneb
bylo popřáno
mu
uznána
slov,
ne-
posledního
do
v
Svobodova
celé;
pustil
aby
mnohých
že
Svobodově
převyšuje
zvláštním
a
jednotlivých
Díla, jež
vítán,
vážen.
a
českého
ostatně
nejsou
jež byla
velebena
ctěn
činnosti
umění
spojení
srdečně
vždycky
nebyla
většiny
ukázku
v
příliš
do
stádo
bude
pravím,
Svobodův
obraz
mezi
ukrut-
náboženství
od
přijímali večeři
komise
Kdo
kterak
bezbranné
jako
božím
nepřátelského,
Českého
se
službám
spíše
a
i
teh-
události
plamene vrhají knihy,
týrají,
odstoupivše
aby
náš
příchod
neustálém
v
Vídni
ve
uvažována.
cena
druhdy
byl
dějiny
Cinnosť
ani vážně
byl
byl
umělecké
pronesl}/ ještě slova.
Praze
jako
své
lid
Dei
boží).
Svobodově,
übíjejí
mnohý,
umělec
praporu
jazykem nenáviděné, žoldnéřstvo
vykonavše, sobou,
nazý-
majorem
chvály
fanatičtí do
tlukou,
náměstích
v
do
děti)
na
a
důkladněji
obraze
na
zhovadilou
ností
totiž
svým
i
obsahem,
a
nezná
řeholníci
co
města
ej dů v ě rn ěj š í mi. S
tím,
Uměleckým kruhům
umění
svým povinnostem, stýkaje n
chara-
Svoboda
ani
se
vida
dejší,
rozmnožení
přítomnosti směli
se
»ad
městečku
v
u
Ježíšovým«
významné
jenž
Mnohý,
katolickým
se
heslo
(pro
práce
oněch
nezapíral
německým,
Žil jen
ostentativně.
ničem
gloriam«
vhánějí,
kterým jež
měli
svém
kteříž
řeholníkův,
»Tovaryšstvem
Kom-
soukromém
míře hnětl.
v
dovede
patriotismus
vlastenectvím.
plamenným
vídeňským,
a
ba
svého,
rakouské
tak iv životě
nemalé
v
nebo
dobře;
mu
po-
chara-
tomu
ovzduší,
český
snažení,
tisk
vídeňský
jeho
kdy,
husitství,
kruhy
ryze
uměleckém
praví
výmluvný výraz.
jeho tají
od
zřídka
mu
vati
úmrtí
po
V
pravda.
naproti
vždycky
seskupení
a
se
nedaří;
naprosto
několik
Svobodových«,
»jest
daří
před-
z
přesně promyšlenou
postřehneme
mu
»Tagblattu«
kresbách
Jemnost'
jedno
reprodukujeme jen
posuzovatel,
kteristiku.
Svobodovi
vídeňského
úvahy
z
Svobodově.
se
vyhražuje většina kritických hlasů
umělci
to
a
kterak
pohled,
zuří
námezdné
a
našeho
utrpení
to
Děsný
bezbranného
podporu
na
a
cizé
velkého
z
bělohorské.
žoldnéřstvo
Svobodovy.
Jako
episodu
krutostí
aby
řehol-
žoldnéřstva a
zuřivostí, Kristo-
přikázáními
v
»R á d ě ní
v
Cechách
běiohorské«
ve
a
na
»Světo-
pracích
vůdcův
nejvíce
kteříž
vojenských,
zhanobili
jméno
při
těchto
v
přední
své,
v
zoru«
r.
1896. umělec
»Výtečný jiné,
»jenž
zdařilými
se
z
řadě
n«,
praví
již proslavil mnohými
důležité
doby tehdejší,
tam
mimo
obrazy
vele-
se
nakreslil
pro
a
stojí zuřivci Spaněl
don
svého svého
Martin
Huerta,
don Baltazar de Marradas
kterýž
původního (krejčoviny), nalezl.
Mužové
tito
zanechav ve
s
řemesla
vojaněině válečným
štěstí lidem
365
zuřili
svým,
postrachem nahrabali v
si
šli
dřeli
Jeníšek
na,
übohé
SMĚRY«
zůstalo
smírně
však
to
v
cizincův
lidé
lahodný,
platonovsky Svobodu
postupovali někteří
366
že
než-li
své;
noii
Lev
mu
dříve
mnohý
život
že
sklácen
jeho hrob,
v
vzác-
podařilo přivésti
hřivnu
nosti,
tak
jako
talent:
byl
se
bych
smyslu«.
osud,
vynikající
nevystačil,
a
řekl
akademickými,
však
stihl
ba
rozhodný,
byly
ušlechtilém
Mich-
patří
Zdeněk
a
Za
a
také
těchto
krajany
nesvědomité
mezi tyto
však
příkladem
týrali
a
ohromného
Bohužel
dlouho
naší.
vlasti
ve
jmění
za
jejich
jméno
hanbou
a
hodnostech.
domácí
že
tak,
»VOLNÉ
než-li
j.
t.
k
svou
úplně platmohl
se
roz-
7
Libštejnský Komu
by
líčení
přece
shoduje
se s
leckou
ne-
očitých
netoliko
to
táboru
bojí,
pod
českou, slo-
případě
»Nejnovější dálosti
z
ho
o-
katolíkův
ryze
vanskou.
a
i
nýbrž
mužův
úplně
po
zprávám i svědkův
svou
uměleckou
na
a
podrobným
k
i umě-
individualitu
to, toho odkazujeíme
směrem,
snahou
tíhl:
pravdou,
jsouc přepja-
příliš
tím
zcela
k němuž nadáním
že
zdálo,
se
toto
vinouti
Kolovrat.
z
u-
české-
života«
charakterisuje jej týž
a
hod-
sent,
»
recen-
bohatý
nověrných.
fond české hi-
Známá kníže-
storie,
čka o
»historie
těžkých
vanské
pro-
dův, lid náš
šlénky
tehdáž
snášeti
budilo
šlénky
mu-
lecké
individuality
poeta
barvý kresba
jeho«,
jej jeden
z
českých,
lejší v
charakterisuje
mně
trpěl
touže
sledních
desítiletích
tradicí
bezživosti
livosti.
poesii formy
vždy
některý jeho
nichž
to
vém
krytá
vynikajících kritiků
»byla
než
sepiou
Poesie
světla; byly
veškeré
onou
»školy« copu
vynikal a
v
šla
ouzkostmu
rozhodně.
dokonalostí
po-
rakouské, a
směru
ve
nás
ještě
u
ního
cíle
a
svou
nad Jeho
ne-
Platí-li,
viny.
dokonalou
a
ve
tím
sama
výroku
celé
jen
desatero
uznávala.
to
proto,
sebe
tom
desatero
že žádná
osobní
pro a
znala
aby
ve
náš
duch
zdokonalovati
uměleckou obsáhlá a
Svoboda
přibíral
není
tož
autokritiku
co
zcela
ji doplňovati
mohl,
jeho
ještě
vlastní
bez
vzdělanost
nadšená
vlast-
výše
světě
no-
vůbec
dokázati
ovšem
věc
'
mno-
tom
umění
PANEAUX.
barvách,
v
jakou trpěly
myšlénky
a
ušlechtilostí
neskonale
výtvarné
nedosáhl,
bezesvětlí,
formy
HERČÍK.
vyvedený
tradicí,
a
F.
mi-
obraz
musí
ho
1
směru
tom
v
dokazal,
»Bez-
formy.
kartón,
Mnoho
slo-
v
1
umelecky,
slovanský.
ryze
Svo-
lze shrnouti
bodovy va:
umě-
my-
formu v
/
ráz
nutilo
a
ve
výraz
a
my-
vtělil
jej, aby
sel«.
Celkový
vše
samostatné
dokla-
co
něm
v
haldou
samých
poesie
národní,
české«jest
pravou
slo-
skvosty
tivenstvíchcírkve
luzné
jest
skryto
Svobodova
vůle
takový
plně
je
doplněk
»VOLNÉ
367
názor
slovanský
činil
a
tím
pokroky
SMĚRY«
pravdě
v
do
obrovské.
Vezměme derské
na
vzorně
svědomité, vezměte
ale
člivé;
Svobodovu, »husitské«,
prostou, ta
vedle
hned
vás
vzorně
svědomité,
černou
rozechvěje,
illustraci
k i
nadchne,
mnoho
příliš
myšlének
poměrná nehotovost,
zmíněno
esthetického,
jakého
roveň
úsudek
úhrnný
nadsazujícího,
přímo
přes
ta
je
Ovšem
Potud
písni
to
až
které
o
až
nejpřísnějšího
z
snese
jen umělec
zas
Svobodovy«.
ceny
pe-
novější práci
toho
tu
popředí
názoru
pro-
tlačí
se
zmíněno.
belve-
příklad Svobodovy fresky
zajisté koncepce bezúhonná, zajisté
vedení
někdy
a
368
souvěkého
posuzujícího přísně,
nýbrž
Úsudek
spravedlivě.
kritika,
ten
zdá
se
ne-
ale zá-
nám
býti
v
záchvatnou
unese
i četné
koncepce
a
»Světozora«,
a
tutéž
sílu
jiné,
známé
tutéž
mají
citu.
svou!
silou
Někdy
»Jan
Jeho
hloubku cit
se
»Květů«
illustrac
z
ten
tové
až
Karel
přechvacuje
SLAVNÉ
Pohádka snění
za
krve.
nočních tak
a
teď!
a
vysmála
a
divě
horkou
touhu
s
Jsou
těla
jsou
čistá
A
verš
pro
pro
Vás,
Vašich
očí
teplý ruky
se
blasfemií
měkký
pohled
stisk,
za
jak
vůní
dýše,
tiše
žhavě
pohádkou
smutné
výše,
chvil,
prudkou
bych
která
galantní by
mám a
prahnu,
mně
ve
ven!
závratné
inspirace
snění, jdoucí
žen
neohraničen.
jenž
každé
svěží,
země
zraků
jen
ven,
neznámé,
jsou
tom
vynikal.
vání.
zmatek
ten
pro
obzorem,
nedostoupla
větrů
dechu
z
jedním:
hloubky
po
zpil.
jste
sama,
byl,
drama
večerních
v
dlouhé
chvil zimě
byl
KAREL
ZKAZA.
—
NAPSAL
V.
VI.
místo
v
.
rnám v
její
když
něco
děje!
lese,
kde
vůkolí. .
ona
to
poznala,
Hledali
byl
jsme
že
se
se
hlavě
Mlčeli
nejkrásnější
kdo
ví
jsme co
se
a
tu
spolu
rukou
rozhled
nešťastnou
dělo!
Nemohl
a
po
sklácestu
je
byl
usnouti
jsem
A
jakobych
hle,
našel,
sestry,
pravda,
co
ženu
spasení,
sám. v
Bylo
sotva
TOMAN.
nejistoty«,
doma
evangelium.
četl.
role,
konec
být
jsem
mnou
jednou
nenašli jsme ho. Slijsme smutni
domů.
»Musí
OTOMAR.
(KONEC.) Tož
jimiž
snahy,
zkvétala
tmavých
z
kam
a
ci-
odříkání,
jarních
pije
má
jásavý
novým
za
umělecké
a
zaplála
do
zavýskla
refrénem
Svoboda
ryze
myšlénkové
odříkání
se
mízu
smích
tajně
tak
a
takové
JARO.
dlouhém
rudě
Omladlou a
V
hloubky
panegirikon, jež by bylo
umělce
nehodno
zajisté
myšlénkovou
veškeré
nad
povznešen
Zižka«,
»Nač
noci, to
pravil
tak
i
vzal
dávno,
jsem přečetl jsem
a
jdi
život.«
hledal: za
A
to
jsem 'co
»Opusť
a
Jsem
více
si,
zmítání ?«
několik
mnou.
víc
jsem
do
jsem
řádek, bratry, cesta,
znělo
ve
»VOLNÉ
369
SMĚRY« 370
mně
těch
věří
ve
krásných,
mne,
Uvěřil s
Helou
Usínal
měl
jsem tiše skoro
viděl A
do
rána.
Hela cit
jejíž její
však
nic
nedbal, že její měl
nyní
pronikati nila mocí. sám
pohledy
dlouhé, nám
tonul
jsem
ztrácel
tenkráte
jsem poznal,
jsem
viděl,
ji
Co
duše.
zřel
nyní
dala
jsem
cíle
nost,
za
níž
být
týl,
květina,
Paprsky
slunce
za
hor, ty jas
stíny
byl
slovo .
.
chopil že
.
genius
jsem byl
smích
slova
musí
dovádivých mne
mládí
klidný
a
Rozum
v
list
par
jde
zenith. mohl
jsem
nocí
za
venek
na
mnou
krásou.
Vzpomínám
a
jsem
jinou
Viděl
jsem
toho
Heleně
tom
o
ráno
byl
neboť
tichý,
její
krásnější
obrazu,
Kolikráte
spaloval své listy
Helenou, ji
říci?
ona
duší
nežli
byla
a
její
dříve
když pluli jsme
v
loďce
a
se
jež
jako
zdají mo-
oponu stráních
radostnou, jako-
jsem
umělce
a
po-
tenkráte
jsem kde
A
to
Díle,
v
A
to
večer
hlaholil
všecko
daleko
myslil jsem: nic
jež
nevystihl}/
po
chodil
horku,
já
krásna,
vyřkl v
se
užiteč-
tkajícího
zeleň
že
závojem
pláči
v
své
stromu,
mne
milenců.
sám,
vznášel
těla,
poznal
cíle
čistým!
daleko, I
...
A
Klaudiova
být
nemoci
neb
sochy,
a
tonů,
Ano,
jsem
zachvěly,
obtočený
se
svírá,
touhy
pozdravoval
čistým, když
ode
bylo
Změnil
bez
ale
a
tu
jsem
tonoucími
ulicemi,
mé
vlhké,
ženy,
jako měsíc,
psal jí
přede
vše jsem
lidstvo
Ach,
.
jalovou
stromů
umělcem.
jsem
tu
zlata,
Pak
ženy,
štěstí.
da-
vášeň,
atelier.
pro
vrcholy
plamenný,
bych
kalila
Každý
měly
.
porod
ku
jelikož
okem
obrazy
barev
formy,
zbyteěny.
půvab.
oči
pídíme,
se
.
jsem
ostatní
a
nás, je-li
ne
kde
..
čistým
ne
.
Co
nade
dobru
mě-
je krása,
co
svůj
ve
přírody,
přeměny se
krásné
že
novém,
ženy jak květiny,
je míti, jako
příroda
mé
zdály
dbáti,
smyslů
viděl
dřív
jež
toho
klam
se
čistý
tváře,
protože
nic
otevřený,
záhadných
světě
ve
tak
ztajené:
vlivem
jsem
v
jen
Neví
toho
nic
nevěděl,
druhdy
jakoby
něm,
o
jemu!
se
nervy
spal
Helou
s
srdcem
to
soucitu,
člověka.
Tenkráte
zrak
Nemohl
leko
tom
o
prostory
se,
pronikla
vzepřela
se
jsem
toliko
a
a
k
hmoty, jež
pot
duše;
srdce
je nechápe,
stvořil
tíhu
chleba,
o
trpí
a
protože
jsem
útrapy
svém
spánku
ve
Její
se
Pla-
bouří
samo,
cítil
boj
zbu-
mne
mi
1
bílý,
hlavu.
toliko málo
jemu,
všecko.
uhádne
bytost
častokráte
věděla;
to
jasný
a
utrpení,
Dobro
spasitele.
jsem je
Zdálo
0
rozloučil
se
na
Zhasil
jsem
náležel
pak jsem již A
oči.
v
nich, jimiž
uvěřil.
lampy
.
Kristu.
tak
jsem jej
.
Mluvil
o
mi
ruce
»Kdo
.
,
svého
mnou,
Světlo .
mne
vždy
kladl
a
spaní
ve
přede
.
Hely
bodalo
dilo,
a
.
.
jsem
Kristu
v
vět
já jsem
když
jsem
Stál
.
A
noci,
poznal
a
jsem
bude.«
té
jsem
jsem
obličej kal
živ
nehynoucích
Bůh,
neví
o
bylo ten
váš-
J.
ŠPILLAR.
STUDIE.
»VOLNÉ
371
po
řece
čeru.
kolikráte
naší
její
zlata
Vesloval
.
vodě, lesy Ty
nebe...
ztrávili
ani
Strýc
teta
obědě Ale
byli
mínkách rak
jsem na
vrací
se
jeli jsme kvetla
ona
seděla
v
krásně
chladné se
nout
po
zpět celý
bledá
se
hovořit,
svými již
Začal
jsem
ty
a
Jak
den, sice
volně
daleka:
jali
a
listí
do
padá
vody.«
Jeli
»A
olší.
list
a
Ona
sáhla do
vody
vzala
a
také
tak
stejně listí
opadává«, to
.
náš,*
.
.
,
obrátila
mně
ke
růže?«
ztracené
vzpomínáš
tehdy byl výlet
pohled
Usmál
ten
na
.
.
den
jsem v
kdy
ti
jsi, abych
četla
četla
vyprávěla
»Rodinné
jiné
»na
se.
otázky),
vás
štěstí«
je
Tvůj
tatínek
juž já
tím
.
se
.
tom zlehka
řekl
jsem
náhle.
již
dovolená
má
»Vždyť
jsem
trpíte
»Co
dlouho
tys
ty,
skoro
tvůj ti
klid.
daleko
jsem
což
vesla
mohu
až
lip,
chtěl
zmaten;
sebe,
za
odjedu.«
jsem jí vnořil
a
mlčení,
tvrdošíjné
Ale
po-
svěřit
se
je
tobě
»My
že
život«,
tedy
nás
tak
to má
bude
a
nic
protože
r
mluvit,« řekla
takto
lehko
rozejdeme
se
»Myslím, »Což
snad
je
a
do
prudce
r
neroztrhne,
nic
pak
ovládal«,
se
vody.
tiše.
mým pobytem.
nějak postonává«, jakobych
její
na
Vzal
»Ah,
za-
»Zby-
jsem vyhýbavě.
říkal:
dosti
Bude
jaký jsem?
to.
řekl
tuhle
jsem
jsem
Byl
divné
(to
se
oči.
Všichni
Hela
nerušil
»abych
nešlo
mi
ptala
vinen.«
byl
kračoval
?«
přijdeš klopíc
ale
zdráv,
nic
dobře;
nás
nepojilo.«
býti
.
.
uznej
.
»život
pravila,
sama.
náš
.«
sám
neznamená ?« »Ah
dobře
život
jsi
Což kdy-
vzpomněla.
v
»To
nesešli?
byli
se
A
nežil
Či
dříve?
jsem
minulost ?«
mou
růže
ty »A
pak
vyprávěl;
to
sám
říkal,
něco
včera
že
Po
A
řas,
.
.
chtěl
od
jsem
jak jsi
podobného,
tváře,
pohyb
mne
.
bála
uvykla
každý
tvé
.
jsem .
.
se
se,
k
dělal. že
neboť
srdci,
Ty
víc
oka
nech
ty
tou
tě co
nejsi
čas.
první značí
mne,
nevyrušuj s
tebou,
bez
tak
hlava
každý
zachvění
tvého,
tak mluviti
nejsi jen
nejsem
se
Vím,
pohled
ruky
Myslila
změnila.«
se
Chtěla jsem kolikráte
srdce
Diviš
ti:
se
znát.
ji
mlčení:
vzájemného
jsem již
tvé
rys
jsem
změníš, jako já
se
chvilce
dnes
nechtěla
a
»Přiznám
ty
jestli
mi
jsem,
vzpomí-
pak
právě
to
.
při
-——«
rozloučit,«
nevím,«
dnem
za
povídku naivní; A
všem
ve
On
paměti
v
již odejel;
obtěžuji.
jsme právě
jsem.
vždyť jsi
knihy.
jsou
mi
se
»Stromy
den
lese, jaks
onu
Líbila
Rusové
zatím
a
zítra
zase
tečně
ply-
»Ah, ty jsi sentimentální.«
.«
»Ba, tenkrát jsem jí byla,
když jsem
»Zdali
bolest
jeden uvadlý
poznamenal
řekla.
listí,«
»A
vrátila.
jej
zase
lehkou
kdysi.
tkví
chci
se
»Neznám
mlčky
»Ah,
oči.
»Ani sám
znáš kol
rozloučit
abych
bychom
žloutnou
?«
končí.«
večer
řece,
po
loďku z
já
»Snad
musíš
když
a
se
kte-
Je
pů-vaby:
daleko
»A
jak tehdy
a
zima
ní
s
přimhouřila
upo-
řece.
po
veslováním,
rozestřel
v
podzimní
ten
v
ba
obrázek,
lásky
nechávajíce
hladině.
Pamatuji
.
loďce
na
přijde
stíny
.
ten
krátké
všemi ale
.
chtěl
mi
rozmluva
»Ta
od-
a
opět jsme spolu
když
naši rozmluvu;
naší
jsme
své
jsme
mi
jednou
Helenu?
opustiti
jsem
ne-
přípravy.
pánembohem«
rozhodl
se
mně,
dosud, Bavili
pryč!
kdybych
měl
tuto
době
říkal
mi
nedivili,
Helenou
s
naproti
který
dlouhé
»S
že
strýcově,
se
četl
jednoduchost.
ta
cítě
jsem,
to
jsem
rozejdou
se
jednoduší.«
musil
kdy
něčemu
večer,
na
slova
rodině
jim
prostě
vodě,
do
se
dal
vstal,
jednou
na
skoro
by
stejně
Konečně
k
náš
než
pravil
»také
tom
nezpí-
a
chvíli,
na
při
chvění
dovolené
toliko
o
jsem
činiti
zvykem,
mé
konec
byl
věděl
rozhodnu;
svět
niterný
co
ty
štěstí,«
srdce,
jsme
nemluvená.«
slova
Čekal jsem
odjet.
modré
nevymizí;
nikdy
oba,
jsme
nejkrásnější Až
mysli
dálce
v
které
štěstí,
rodinné u
372
podobenstvích,
v
sou
pruhy
Vždyť »nejpěknější písně
týž.
a
VII.
jel.
mlčeli
kdy
vané,
bylo
mé
z
řece,
v
hluboké
vším
chvíle
poslední
dívaje ovíjelo
stromů,
koruny
nade
a
spolu,
jeden
jsem
třpytivé
rád,
které
břehů
stíny
ve-
směr
řídila
tak
pozadí,
v
k
se
hedvábným
kormidla
u
dál
a
celovalo
jsem tehdy
.
zamlžené
byl
ni,
na
.
na
chvíle,
když
Olivové
její zjev
po
tvář,
plavby.
mlčky
se
slunce
Vzpomínám, jak
leskem
chýlících
odpolední,
za
SMĚRY«
srdce,
chladná .
Helenou,
jaká
.
.
dříve
v
ale
zas
znáš
jinačí
ten
a
večer,
jak
jinačí.
když
strýc
Skoro
Sergěj
jako
s
mluví
námi; s
Má-
byla. Řekni, že
to
nic
kdo
není,
změnil
se
mou
rozloučit.«
duši ?
A
ty
pravíš,
»Y OL N
373
É
SMĚRY.
374
mohla
»Helo, Helenko, mi
?«
odpustit
Vzal
bys
jsem ji
za
ruce.
A mi
by
srdce
tu
mi
všecko.
odpustila
VIII.
Když
Nastydla, toho
chladného
ším,
zimnice
ajá
horečka
a
myslil
domů,
přišla
stůně.
že
poznali,
jí
otřásaly, Neměl
jsem odvahy, ji navštiviti, nemocí
ležela, rozpálena kami že
bude
touží
becky rodině,
rodin
se
žít
a
dlouho.
pak
a
jsem
opojit ještě
Seděl
jsem
že
že
věli,
utrpení nec!
ta
tam
A
viděti
tovanou!
SLAVÍČEK.
FRANTIŠKÁNSKÝ
KOSTEL
v
BECHYNI
N.
nevím
L.
věku, »Není musí
nyní
jsi
však
jsi
změkla.
silné
vůle,
ovládala
a
byla
daleko
nutila
jsem tak
však
Já
jsem přece jen
docela; jsem
Dříve
být.
mne
pravil
snadné,«
to
nesmírně
by
to
člověk
zvolna,
smělá
a
silná,
víš.
než
až
pozdraví,
se
ženy
která
já,
Neznáš
(ach
(Co
navždy!)
»A moci
slza
a
nic
nechalo
po
minulost
šely
se
neodpovídala.
těžce,
Takový
zdlouha
byl
ten
večer
světlo
dojmy
vodou;
z
oka
jí splynula .
sobě
zbylé
nad
Leč
.
v
.
s
.
prostoru,
chlad
.
a
lítost
vytryskla
řas.
zapadlé
Lehounké .
jí
jako páry
mnou
bílých slzy,
slunce
za-
naše vzná-
zachvěly.
mi
vystřízlijejí
od-
bída, sklamání, ko-
hrozný zničenou,
jaká
obě-
sám
jsem,
již
budoucího bude
Hela,
že
srdce
Loučila
se
.
uvidíme,
sen
ten
a
tu
je
ale
se
navždy let.
její mladých
její
ta
po
které
co
stále
Řekni
a
mi,
jak ty
budeš
tisíci
báj
mi o
v
oči:
ráji,
letech,
že
o
v
vlasy;
její
obrázek
Adamu srdci
a
vidím
a
a
polibkům.
k
sobě
k
přitiskl
hlas
ten
tmavé
její
schvátily
mne
padlo
stará
duchu
v
polštářích
ruce
Hle,
žít?
žít ?«
Slyším Ona
zmizel
jak ty budeš
řekl!)
to
že
snad
se
nás
v
mne
blaseovaný.«
že
věděla,
mnou;
..
Mluvil
však
jen odpověď,
emancipovat
lože
mohou
ženě
o
jsme
její
u
brzy
ji
tom,
o
slyším
a
nedá
se
ženu
potřebuju
silnější
vždy,
»ale
mlčeli
a
že
Mluvil
co,
milliony
jiných.
konec
a
mil-
jsou
byla by
by
po
blaho
city
bychom
so-
oběto-
rozum,
Přišla
vaha.
ANT.
že
rozum,
praví,
čem
mluvil.
chvíli,
na
nej-
dlužno
jsem
zase
tom,
o
není
všichni, že
pro
Vstoupil jsem
jí říci, po-
trpících, že
mu-
mne
po
skoro
chudých;
vati
to,
dětech;
po
liony
že
pozná,
blahem
vyšším
že
když
a
jsem
zdráva,
že
chopí;
dětí
Chtěl
duše.
tu-
večera;
odjezd.
na
že
pravilo,
v
Líbal
drahou
ve
očích
jsem
hlavu .
biblický Evě,
muže
a
jest
na
cítil
.
.
stěně, jsem
Adam
a
»VOLNÉ
375
srdci
v
Eva
ženy
můj obličej. něžnýma
mne
takovéto
jdou
se
dobiznu
dítěte. z
stolu
tvář,
tuto
v
půlnocích,
oči
a
prodělala všecky
vidím
je
.
.
.
vždyť já jsem šťastna,
odjezdu,
jsem
dlouho,
dlouho
srdci,
v
po-
jí
jsem,
neviny
A
nikdo
hroznou
jakou
se
úsměvem
pel
života:
se
bo-
žít
a
jeAle
zachránit.
mne
budil
Juan
přáním
touhou,
oběť?
přijmouti její
Don
kdy
její
bylo
mnou
mohl
Snad
doba
Ta
soucit
si
ženy
a
mi-
jej
i
dobrého
se
styků
snad
z
dětem
Co
dalo
venost
chce
k
tlení
že
narození,
býti
mohly
A
někdo
místo
od
růsti,
ale
toužila
má
výš,
drůbeží,
stržen
kdo
by
či
milují
a
duše tak
pít,
chce
ven
mi byl co
ne-
jsem
již
po
sférách
své,
jestli
nejsem
v
mých Budu ze
v
orel,
mladý vyletět
tom
na
Nebude
toliko
vypil psu
k
a
s
v
křikem ním.
nechali
slunci
svým Místo
jej
svá
volati
ty, však
toho
živořiti
vznášet
křídla,
v
kteří
jsou
sestříhali
prachu
králi mu
to
ovzduší
vyrostlý
skály, se
krev
nad
chce
tiše,
říci:
moci
na-
musí a
bylo míti
zla,
tom, že vidím očima
v
jejich
splývám
a
Leč
Lásku.
žít,
jsem
světě
dobra
poznatky ;
které
ve
víc
pro
jsem
život
nynější
ne
budu
kterou
žen,
jsem
nikdy
Jak
aby
srozu-
měl
jestli
a
jiných.
těla
strávil
zničil
s
nimi.
vystoupím
není
-
Tys
jednoho srdce,
probouzí mená,
znamená, mne
že stále Nikde
lesy
vzduchu
křídla
můj
níž
v
přece jen objektivným,
mi
se
těch
v
mluvu
dobra,
a
přírodě,
cenu
poznám
a
kterou
s
to
zkáza?
jednu
jedno
duši,
mládí?
ži-
hlasů?
stápět
konečně
měli
možno,
duše
v
zdělí
se
davem,
ženy,
žiti
nadsmyslného
bratří
sebe
Co se
dění
míti
žádal
milovat
měl
Musí
toku
I
zmar.
a
nad
a
bez
a
co
Nepoznám již
já?
krásy
v
Není
miloval?
cenu.
mne
se
ničím
pře-
co
neviditelných
blouznil, ženu,
štěstí
pro
což
A
dobru,
těch
A
Té
budu
k
má
povrhujících prostředností,
ideál
zbožňoval
zničení
zase
vdána,
její bytosti,
v
druha
nám.
snad
za
vznášeli
duší,
Ale
štěstí
které
jsem
snad
toliko
její;
jsem
se
najiti zosobněný
marně
by
doby již uply-
šťastna.
aje
bude
okolí.
druh
chápáním
nepotkám.
v
té
dokonce
je
to
něco
které
jemných
darmo
od
dítky
jí
jejímu
vysoko
od
porozuměl.
mohli
stačí
chvěla
jako
kdyby
jakobych
co
měl
co
vášněmi,
toho,
jako rostlinu, jíst
život
vysvě-
k
nešťasten
jsem
místo
mne
mi
una-
málo
ani
Ostatně,
šlechetný,
a
někdo,
kteří mne
byl
byl
krásny
dávali
vobytí;
mezi
Ze
vychování,
těch,
několik
námi
mezi
nedošlo.
jsem
ujal;
ošetřovali
a
Nedošlo
ničemu
srdce,
i
duše
očistit.
jej
kdežto
odpočinku;
snad
bychom
sílu.
a
vysvětlovati?
mu
Mdlé
promluvil jsem
slov. k
spozdilém,
zachránit?
touha
zápas
strýcem
zbytných
byl
mně
smrti, a
přání
tom
na
se
boj
Se
v
zdravé
zbylo a
tu,
Snad
let.
mé
neslo
byli
jež
listy,
její povaha fysická nabyla
zapomněla; vždyť
vzpomene-li,
nikdy
rvaly
pozdravila.
se
muže,
mitelnou
zamilovaly
silná
několik
nulo
mně
potácí
které
dnech,
psala
Kristu
o
člověk
kdy
těchto
V
jasnovidění
blouznila
stavy,
He-
o
se
zbláznily
Hela
vrchu;
její
co
byly
ty
jsem
měla
nic,
extase,
krev,
pily
a
nervy
mne
mystické
šílenství.
kraji
na
Sedl
jsem
zbožňoval.
jsem
bylo
díval
setříti
ji,
na
zdržeti.
se
blaženým
se
sklamati
kterou
mi
přišel jsem
sevřeno!
jak jsem
se
dozvěděl
a
skoro
nespala
ro-
jsem
nikdy
stále
Nemohl
měl
jak
Věřil
nula,
a
bytosti,
bylo
jího
mlč,
usmívající
Ajá
nevěděl, lestí
A
jsem
.
ale
mne
Odejel jsem
-
Nicméně
k
Heleny.
ke
této
»0 ...
věci
Chystaje
v
.
vášnivé,
oči
na
376
že
leně,
šťastna.«
jak jsem
jsem
.
...
mnou
se
IX.
zalily
objímajíc
Viděl
lásky
oči
objímajících,
nespatřil
a
veliké
řekla mi,
?«
dívajíc
a
rameny
okem
zevřeným žen
»Ty pláčeš
bolu
těžkého
slzy
a
...
SMĚRY«
a
je
kol
jediné
němá.
....
Helena,
a
že
náhlé se
mi
za
údery zdá
odpovědi. Měsíc v
Bojím
mé
sotva
nervech;
v
slyšeti
nesvítí.
hlavě
Helena!
nocí, kdy
co
zna-
šum vzdálených
se,
že
Na nebi to
usínám,
kvílí:
šílím.
není
Noc
hvězdy
»V OL N
377
ZDA JEŠTĚ PAMATUJEŠ
Zda
oknem,
jedním
s
kde až
jsme
Můžeš
Tam
mi
modlitby
nebe
Na a
ten
ROSTL
...
Rostl
jsme
lidem,
výše
nad
okolí
spolu
klidem:
s
duší
křížek,
dobrá
Můžeš
chleba
blízkých,
vysněnou
si.
duše
ním
pod
lože,
duše
rok,
zlato
kdes
bože!
ó
změněná,
jít!
POD
Prchl
mráz nad
zelenými
skřivan
polí
prchly
a
V
zmizel
tam
milost
prosí,
k
zemi
kde
s
proň
žínka
oblaky.
pod
tam
poli
Už
cloní,
se
lože
teplé
dalo,
chtěla.
vykapala.
lese
v
bílý,
javor
zbyla,
kořeny
duše
shnily.
žitě
v
bleskem
sjel
leskem,
perel
úsvitě
na
chová
vítá
ho
už
k
ní
do
postele
steskem.
s
vznětu,
plna
used
přeletu,
po
štěstí
celé
stele
jabloní.
pod
duši
podtínala,
hmota
rosných
bože!
na
posílalo
dítě
zažadoní
malounké,
pro
teď
Vyprosil ji,
hluš
démantech
slunka
mraky
huš!
a
už
napájela,
JABLONÍ.
povlaky
zahnal
snily.
bílá
Rostl
divá:
blahu
jinam
ho
mízou
zazvonit
nebeského
mu
čistá
Sekyra
skýva,
štěstí
tak
řeklas
jásavých,
jeho
vystoupily,
zeleň
slunce
javor bílý,
větve
země
ho
LESE.
lese
pozemském
Máť
nízkých,
V
světla
jase
v
kdysi
vymodlili
jsme
celý
modlili
se
v
brzo
žít,
o
dvou
Slyšelas a
utekli
ponížených,
stěně
ta
378
jít!?
jsme
ohlas
učili
se
řeklas
kam
SMĚRY«
úzký byt
ten
ještě pamatuješ
É
chrpa
hnízdo
v
květů.
plno
JOSEF
AŽ Odpověď příteli
O, a
místo
jak a
lásky
že
rájů
z
bys
krásy
dál
zas
sve
kajícný
chvěje
myslil,
že
odpouštíš,
hříšník
celý
Já
a
mi
ty
se
dobrý
bílý
jen jen
jsem
z
neznámých jsi
letěla
mne
a
modle
dal
dálky
sotva
bloud,
andělské
k
já
že
k
tu
ti
se
tobě
dolů
otrávila
B.
Dostálovi
PANÍ
na
báseň jeho
snížil
vzhléď.
my,
a
tisíci
tak
ty
.
hřích
jsem
polibků,
A
nyni
ti
šeptám
sladký
ty
poznal čistá
slib,
vášnivě:
svůj.
duše
když
A
krásu
svou
ku
oči
tvé,
Však
které
čarodějný alt, jenž
jsi
chápat
milosť
vše
šedé
synu
serafů, jež
to
nikdy
ke
mně
neskloníš země
.!« .
ty
nebe mne
zdá hoch
mi
.
odpouštíš.
svítí
jasem,
opily, se
světic
Tvůj
hlasem
zpozdil}/-
.
.
.! ?
usmířena
má.
láska Až
ty
»Ty, která
podobně.
jak mohl
.
.
soucitně,
bídnému,
smavé
tvůj .
a
.
modlíval:
tvoru
Tvou
světem,
nám,
sám
Však
se
nevstoupíš ke
květem
zmíral
~Ty nevejdeš
Ajá
blížil,
k
MÁ ...
květ,
ti
nejdeš, jak
sešla
A.
tě
jsem
VEJDEŠ,
HOLÝ. HOLÝ.
očištěna,
vejdeš,
paní
má
.
.
.
MILAN
FUČÍK.
»VOLNÉ
379
DOPISŮ
Z
DROBTY
PŘÁTEL.
FEUILLETON. úcta mezi
Vzájemná jest
uznáním
spíše
sledky
práce.
spočívá dovedl
v
životního
dílech
jeho
svých
děl,
než
umělcova
nýbrž
zachytiti
mu
uměleckých
vý-
Jelikož
tom,
v
svůj
a
a
opatrně,
ale
pro
když
se
dílo pro
důvěrou.
s
zřídka
přineslo
Mluviti
dobré
do
prací
ovoce.
jakost
vědí,
díla
důležitým
jak
»dobrá
jest
objednávka«,
pro
proč
se
divíš,
když
vidíš
i
umělce
vynikající
sháněti
se
svět.
umělecké umělce
mnozí
zda
obezřele
rozhodnete,
takovou;
objednávkou
sjednali umělce
práci
ne-
za
Volte
380
podmíněna
snahy
díla
svěřte
zdar
součtu
v
umělci
silné
poctivé,
Váha
—
—
SMĚRY«
svěmu
jménu
kdo
omluviti;
lesk
a
snad
vati
»dobrým že
opatřením
takovou
lze
víru
tudíž
národ-
přesvědčení,
i
kteří
těch,
váhu
a
však
nost
nevěř,
málo
Sháňku
»dobrých objednávek«. snadno
není
dovedou
obětotěm
objednávkám«, umělci.
jsou
*
Mýlí umění
řek
kdo
se,
umělců
od
závisí
poměry
na
mluvou
že
myslí,
jest
rozvoj že
ná-
jen
vý-
a
vždy
neschopných. *
Vzpomínám častěji tického si
raději v
přítele:
pýše:
Práce
to
věče
holé
si
ještě
značí,
se«
tebe.
kdo
jí
Líná
platí:
Člo-
jemněji:
Pánbůh
se,
jsem
za
avšak
neštěstí;
přičiň
»Přičiň
Soudil
mluvila,
Stále
prak-
nemaluj,
práce promluví
snad
huba,
radu
»Neseď,
obejdi.«
Tvá
rozuměl?
na
ti
pomůže.
nyní:
»Obejdi
to«. *
Mýlíš byla
vzácnou
vzala
se
nosti?
jak
že
se,
by
mezi
jinak
ta
Naopak
»praktiěnost«
umělci;
spousta
jest
k
kde
prostřed-
neuvěření,
vyvinut jest výnosný smysl
často i kde
u
by
ten
nejmladších, nejčastěji tam, umělce
pro
mazaného
úřad
mimo
není
chleba.
*
Umělci
kritiků, umění
nýbrž
LAD.
NOVÁK.
FRAGMENT
CYKLU
»KOVÁŘ
A
SMRT«
kové
oči
jaké
»Nepotřebujeme
jemně
zanícených
by slepým mínají,
praví:
cítících
referentů,
otvírali«
sebezapření
referování.
a
pro
kteří zapo-
žádá (Příště
tadále.)
LETO. BABÍ
ENGLMUER. F.
»VOLNE
383
čísla
310
TRUCHLÍCk.
»VLAST
-
všech
výstavy)
jubilejní
mitě
jeho
Slavínu
podáváme
čísle
»Kuneše »Zlato«
ského vána
duší«,
»Odtékání«,
Jos.
Pekárka druzi
F.
povolání«,
v
Nováka
Bílka
Vlčka
Herčíka
»Typ
Brdo,
J.
»Paneaux«,
»Kovář
cyklu
F.
Ko-
zeleně
A
při
K.
F.
zvláštní
Vojtěch
Hynais
vládou
spůsobem
šlechtický
stav
V.
pp.
těmito
Pojetí
přednostmi.
staví
se
dítětem,
honosí
půvabně
rozto-
nám
se
letos
přes
U
vědomí
prací,
svých
přednosti
docílené
jinde
úspěchy
řadou
celou
presentuje
jakým
s
a
nás
u
V.
téže
na
obrazů
Engelmullera
různých
nichž
V
sujetů.
obráží
řádem
Hynais
moře umění
vyznamenáni
Brožík
V.
vzácným:
železné
povýšením 111.
koruny
čísla
Česká
následujícím:
doplňujeme iniciativy,
sama
Rudolfinem.
před
a
některé
vyzve
(?)
Zprávu
že
a
tak úzce tom
při
Knupfer
vereností
paprsků
zapada-
zamlouvá
tónu,
níme
i
studii
slední
Z
dále
dále
Wachsmanna, kreseb
58.
originálů Zprávu
Stuckových.
výroční
ponecháváme
»Večer«
(č.
Kráso umné
výstava
ač
166.)
Neronc«
již
tu
široce
odráží.
záruky letos
klademe 160.
(č.
»Před
159.),
bouří«
stále
Schikanedrovi
příští.
jednoty
pro
Letošní
»Večer«
práci jeho
reprod.
typickou nanášené
Stejně
ce-
více
pravdy
po»Po-
nejvýše č.
v
V.
7.
S.),
161.)
(č.
hlásí
nadání
se
harmonie
a
skvělým
způsobem
(č.
dlužno
173.)
jemu
celku.
motiv,
Prostý
výraz dal.
byl
obrazům
vřaditi k
hlavní však
kterým vedlejší je sujet,
náladovým, souhra
loni
jemuž již
individuelní,
allegorií
číslo
pro
sou-
Bedř.
prací f
Gerlachových
nových
kterém
v
mimo
svojí
nebi
proti
se
se
figurálním.
vystavená,
sytostí
Knupferových
Porto
zbytky
V
uspořádána výstava
Topičově
nám
se
(číslo
marin
VÝSTAVY. saloně
165.) zde
svoje
může
stejnou
se
oboru
dřívějším
jakým
s
aktu
konkurenci.
V
(č.
malíř
celku,
druhých
v
maně
vynořiti
soulad
barevný
svém
ve
námořníka
strádáme. užší
si
nimiž
s
okamžikem
zachována,
výborně
silou
a
nás
siréna,
neb
že
pohyblivých,
a
vln,
se
umělců
poctěných
z
barvy
plynoucích
nějaká
poutá
počíná
Studie
třídy.
uchopí
spořitelna
osm
hru
ovládá
dokonale
odleskem
s
slučuje, každým
ještě
tak
lehkost
lehce
nymfa
minulého
z
prací;
domácí.
výstavy
vystavuje
jedněch
obloha
se
tak
slunce,
očekáváme,
akademii
re-
studuje.
tuto
a
matčině
tváři
ve
důkazem,
pak
celek
vý-
studie
s
-
síni
v
kterémuž
je
oživena,
neobyčejně klid,
dámy
podobizna
před přírodu
Knupfer
karakteristiku
a
131.),
(c.
dítěte
umělec
jsme
same-
Lad.
L.«,
akademie
redaktor
Brožík,
professor
Fontána
k
před
všemi
Parisův«, obdivovali.
ku
na
přednostmi.
delikátně
nevisí
že
jen,
»Soud
tím
svými
podán
tlumenosti nám
pod
i
oblohy
vlivem
léto«.
Čeští malíři,
ve
obraz
druhý
nedespektujeť
ZPRÁVY UMĚLECKÉ.
byli
působí
všemi
Líto
pleti.
ušlechtilý
spektem
jícího
a
i
hlavička
milé,
tónové
ten
tak
letos,
rovněž
v
»Babí
tón
veliký
B.
Spillara »Stuaie«,
a
vší
při
Obraz se
barvitost
těla
přírodě pozorovati,
v
zářivý
stavní
příležitosti
takže
sloučen,
dokonale
pletí
s
»Sou-
Tůmy
n.
neměl
tom
tový,
zelený
Jos.
poledne«,
Bechyni
smrt«
a
Urbanovo
Táborska«,
z
v
Alšova
pak M. Svabin-
»Podobizna«,
kostel
a
384
reflex
kdo
toho,
přinesli jsme
jara«,
tomto
»Dřinovo
»Františkánský
fragment
ukázku
Nerone«,
sklonku
čísle
v
Holuba
»Zpověď«, Aug.
Slavíčka
Ant.
F.
úplně
známého
soch
Rudolfíně
»Porto
»Na
»01ejkáře«;
»Splynutí
(od
svědo-
Jako
kterém
na
jak
v
studii
Dvořákovo
Raškova
a
výroční
Knupferovu
Bělovic«,
z
jeho určení.
a
truchlící.
Vlasť
ukázky výstavy
minulém
které
díle,
na
307
době
poslední
v
postranních
z
sl.
na
nejmenších detailů
do
místo
na
se
pracuje
a
jednu
Vyšehradě,
na
Jako v
cenné
staví
propracované
práce
výstav,
velice
hotové, umělecky
straně
Mauder
Josef
7)
viz
(Vyobrazení
SMĚRY*
věcí
kterém
na
barevná
Schikanedr
v
Cechy
Praze.
v
čísle
V
síme
že
říci,
illustruje
V barevném několik
se
rozhodně
letošní
vynikajících
požitek
těm,
jimž
výstav
naše
kruhy
příležitost ještě nacházíme
které
věcí,
skytnou
věcí
pro se
s
hlavou
padá
pře-
lehkými
jasně umění
potřebou
práce
prostředek rušené
svým
U
a
tísnící
studie
divujeme
k
o
počítáme
vy,
naše
lomeného
prvém
na
jako
léčivý,
kolem;
jímž modely právě
vadí
těchto
nám
ono
dvě
uklidňující
klidem
harmonickým
světla,
místě
unavené
barevnou
umístění
při
vzduchu
kteréž
pestrostí
barevně
Mimovolně
nedostatek
tlačící
na
noblessou
oblity.
tíme
druhu
Hynais
působí
nervy,
zvláštní
jsou
tohoto
a
a
roz-
onou
Hynaisovy obrazů dotěrně
cí-
plný
»Parisu«
eleganci
(č.
pohybu
132), ženský a
jednolitost
akt
v
plainairu,
měkkého
tónu
ob-
pletě,
a
chladné
prodírající
se
letos
tato
jedním
táborského
při
vyváženy
sedící, kterouž
na
dne,
odumírajícího druhé.
strany
se
stolu
složenýma,
světlo
Před
harmonicky.
a
klín
v
u
a
Tyto
dvě
výborně vystiženy
seriosností
zde
zračící
se
respekt!
Aleš,
ruky
máme
svéráznou
ale
to
mistrné
z
svých
na
Bělovic,«
kresbu
také
je
síních
v
příležitost
ponejvíce
několik
stačí
tomu
vrána
výborných
z
zde
tom tak
mitosti;
bílá
»(Kuneše
rých najdeme
Alšovu
536.)
s
píle,
nesouce,
hejtmana
představujícím. lehkou
mistrnou,
pracemi okolními,
propracovanosti
Alšovu
energických,
sobě
č.
zastoupen
tentokráte
listů,
porovnatí
mnoho vše.
rudolfínských,
hlubokému
živých plně
linií,
látku
a
citu
kteréž
v
a
kte-
svědo-
naproti
ale
pečeť
předsevzatou
po-
dávají. Bohužel
se
okolí.
jedné
s
záclonami
Právě
studie
nevelké
lampy
klidně
působí
přece
opravdový
rukama
nachýlenou,
stařenku
představuje
protivy různých světel vzájemně
stalo.
Mezi
svit
mu-
zmíniti.
však
duševní
výtvarné
vý-
její kvalitě,
slabší
je
výstavy
umění
o
zakoupených
seznam
budeme míti
obrazů
kvantitě
o
zmíniti
uměnímilovné
chaosu
skutečně
umělecký
snad
se
dnes
se
vždyť
kterýž
tom
o
jsme
letošní
divu;
smysl,
Lee
chovají.
Máme-li
výstava
není
A
dešlých.
zmínili
předešlém
rudolfínské.
stavy
experiment svůj provedl,
po
hranicemi
psáno
faktum, že
ne
120
zl.
ani
všem a
tom,
co
mluveno
Alšova
přibližně
o
Alešovi
bylo,
mistrná kresba není
nejen
přiznati
doma
musíme
(která žádaným
vyvážena),
ale
ledajaká
ale
i
za
smutné obnosem
hloupá,
»VOLNÉ
385
jako
pod
700 o
zakoupené zátiší!)
zl.
svérázném drahé
cizí,
díla
českém
velký
a
celek
věcí
historických
to
tost, vém V
zářiti
své
kteréž
umělec
daleko
by
malován křestní
svůj
sám
vůbec
Plátno sama
snad
to
a
kteréž
předních.
utkví
trávník
by
musí
sku-
jeho
rozkaz,
modravou
piny květů
popředí
bílém
zájmu
V
přáli.
pak
»moci
choutky dnouti
chrámovou
by
náladou, či
toho
na
které
při
onoho
r
právě z
Thunů«
jem jak
jen
což
neboť
míti
mužské
prioritu
držení
i
odpa-
a
velkou
pevná,
účeli
896.
na
pleti je zde
ku
osvětlením
což
cílem
ovšem
Energické
dostává
Absolutní
dva
podporovaná
kde
podoba
Ženíškovým.
V
A.
jim
se
kara-
a
ohledu
tom
lice
známé o
v
krajiny,
že
právě
za
zde,
se
vystavuje dvě,
letech
pohledy
dané
a
to
Karlův
na
tak
abychom i
rozměry umělcovo.
stanovisko asi
lomené
architektonickým
cyklus
že
počítáno
vystaveny.
jsou ony
není
výborně jsou
to,
jeho
zde
bychom
dokumentuje
portraitní
je
svou
proti
dobrou
studie
si vy-
mladé
ozářené
sluncem
nejen
přes
mizí »K
nejvýše
soumraku Při
k
že
to,
budově ale
karakteristiku,
lecos
časem
něm
uzříme dané
poněkud
o
a
Zvíkov
portraity
vyžádaly
laděny
Nejsou
budeme
spadajících
A
šedé
se
nemýlíme
tóny,
vypočteny okolím, míti
a
pro
do
do
zlatých
v
nějž
Rudolfina,
zajisté,
tvrdíme-li,
se
obě
dobrém
jsou
krajiny
budou
o
ostatních
definitivní
při prohlídce
sla-
kontaktu
namalovány. i
dvou
(č.
105),
kde
na
dámu
zachován sice
a
úsilím
žáka
svého
mistra
jasného
chybu, i
Máme v
zdáti
Wiesner
týž
malířské
vidí
přírodu
dost
J.
březích
leč
úzkého
táhnou
se
Obraz
celková
zdá
jimi
se
že
Leč
i
stopě« (č.
112) pokdo
by
sotva
nám, jakoby
nepřítelem
tom,
při
rovnocenně
maleb
připadá
v
tóny
všeho
že
žádnou
za
Schusser
jak
docela
proti
světlého
samostatně
rozšiřovány jsou
obzory
na-
domácího.
nás
Jsou
a
obrazem to
jeho dosavadní
(ě.
»Mlhy«
ranní,
když
z
vod
nezdá
v
se
myšlence nám
iv
býti
stoupají oživené
podání dosti
tvorbě
Jimi
184.).
vzdušnými postavami
nám
se
nálada
zmíněných
přednost
nálada šedé
tak
ne
stojí
snesšího.
celek.
»Na
školy Hynaisovy
překvapil
zašedivělá
92.)
němž
v
uhozeny
sedící
a
pouze
soudě
Nemůžeme to považovati
umění
vymykajícím.
se
zorněna
vliv
pozorují,
a
Spillar
docela
páry.
přes
dobře
udržen
byť
neboť
spatřujeme
naopak
(č.
zapřísáhlým
chtěl.
se
po
velice
se
ton,
našem
listě
soumraku,
za
chladný
lavičce
vypozorované, Ze
zmiňujeme
v
jednotně
a
Hynaisova,
se
ve-
tomto
v
malovány
nich
na
»Smutku«
tonové.
hodnoty na
rozpouští.
i
park
si
dvorany
nichž
příležitost
ještě
malbách
světlem
se
stapí
poprvé
na
reprodukcí
S.«),
všechny
vše
Z
dekorativ-
Týn
ploch
tvar
a
nejvíce
s
jež
světlem
z
»V.
na
hned
výstavy
se
kresby
Obálka
a
večeru« v
druhých
a
řekli
súčastňuje
obrazech,
jeho
kontury
šeho
děny, s
hradů,
také
kterém
ze
Opomíjejíce
mizícím
s
soudil
mnoha
po
Jednalo
jakési
a
podány.
výtečně
připadá.
»Dračky«
třech
tak
rámů
sku-
reflexy hrající
koncentrovanosti
Schusser
stínu
kvality,
Wiesner
šťastně.
když
mu-
Druhé
prospěchu.
místo,
ono
do-
nej-
co
uvésti
representativními, býti
Leont.
více.
přáli
si
určené
897.)
dotyčných ideální
více
191)
Nacházíme
nám
ztemnělým
v
přesvědčující
dosaženo.
mnoho
od každého.
zde
byla
činí
přednost
určitým
portraity
porozumění
Mařák
Ju 1.
(č.
(č.
tónové
výborné
směru
nímu
Zelené
pleti jsou
na
Schusser
vymaloval
doplňují.
na
tónů
modravých
již různobarevné
barev,
vy-
dole
a
nazírání.
tmavě
hlavy,
odrážející.
nichž
z
»Hraběnka
Tractament
jsou portraity
tyto
bychom
sotva
barvě.
v
případech může
hlav
kteristika
•
Podoba
prostředky
jasná
staví
skutečného
tak
líbí.
právě jako
portraity
těla,
kresba
kaštanu
květy
všeliké
zajisté
podobiznami,
representativní
a
nám
se
málo
řídkých
v
officielní
kresbě,
v
mužské
reflexem
způsobem
i
večerem«
obraz
Druhý každá
a
v
třemi
zastoupen
nejvíce
jednodušší, síme,
v
nejméně
ta
studie
musily.
Ženíšek
r.
to
je
vystupují chladně
padají,
což
Tím
jakož
individuelního
nemno-
interessentu
prodírají
se
ženskou
trochu
jen
»Májovým
spělost
v
F
celku
každému
postavy,
kaštanů
hloubce
dámy,
posicích
v
Obraz
ukázati,«
prstem
šatě
jedním
krajinářský,
dívčí
stupnici
v
je
postupuje,
těch
z
po-
nestačil.
by
dociluje
které
obrazu,
zvýšeno.
tam,
sobě
zapadajícího slunce, jehož pěkně
figurku
partie
kde
místa
225.)
stafáží
vůči
rok
co
vzácně
ukázky
novým
převahou
zadu
v
na
ještě
v
(č.
je
se
znamenitou,
po
ve
i
stinné
oblohy
se
skutečně
před
jakož
kterým
korunami
paprsky
oproti
vyznaču-
se
rysem
dílem
svým
výstavy,
Motiv
Kontrastem
stižené
se
výkon, večer«
podvečer
v
by
rok
a
odvážil
každým
letošní
paměti.
v
trhající.
od
že
»Májový
krajiny,
nám
podává
rok
snažení
aniž
podal
obrazů
hých
tako-
v
intensivnější.
ovšem
upja-
šťastnou.
následkem
nejvyšší
letos
individuelním
co
seriosního
musíme,
i
pojímání
mistra.
rok
stupňuje,
všechny
není okolností
a
tak
parku
odmyslili
nevolil.
řečeno
světlo,
tu
a
kde pro-
celkem
vázány,
daleko
na
malíř
Ceremonie
lépe
velké
je
list,
si
ruce
zajisté
silou
a
Brožíkových.
klid,
žadavky
silně
a
Schusser
dnešnímu
stojí
tohoto
svědomitého,
a
při druhém, jednom
místě
tlumenější,
musely
ale
ovládnuto.
měl
leč
si
bychom
pletí,
umělec
sváteční
pohyby
volném
tak
v
jubi-
z
lesním,
enterieru
rádi
na
známý
zamlouvá;
V
obrazů
překvapuje
určení,
má
jsou
úplně
je
Obě
blíže
dřívějším rázovitým jícím práčem
(číslo
nube.«
nenucenými
nejen
látku
v
386
mnohem
Přiznati
stěnami,
díle pro malíře
asi
bylo
voskovice
že
»Děti
dobrý
se
jásá,
a
snad
ohledu
chrámu
popředí
figura
více
takový
historickém
má
řeci
se
lese«
Austria
jako
svými
kteréž
tóny,
něm,
na
tom
v
tečnosti
kupují
za
mistra.
čtyřmi
historických
již
nese
že
jeho
nezapře.
dýše
rozměrů
obrovských
něm
v
vše
Daleko
Poznáme
sebou
ocenění
ladností
pak
se
zelení
největších
z
něm
na
nahnědlé
tupé,
naděláno
obraz
nám
k
se
sevřeny
nejsou kde
táhnou.
se
hlásí
tváří,
storu,
111.
Co
»Tu Felix
rutinovaného
ruku
Děti
modely
sále
v
prodají.
na
genrový
obraz
historický
výstavy.
výrazy
a
ono
J.
obraz
Prvnější
ony
umění
vystavuje
prozrazují
lejní
lehce
se
př.
(na
škváry.
Brožík
V.
130.)
zátiší
provedená
lupou
SMĚRY«
znáa
po
ranní
šťastným,
akcentována.
v
výzdoby H.
Čistě
musea
kral.
Schwaiger
krajinného.
Českého
zaslal
tři
Překvapují
promluviti. práce (č.
obzvlášť
Ještě
178., ony
179., 244.)
dvě
(č.
178.,
rázu
nější
179.)
ších
více
nás
zajímá
obraz
věcech,
jeho
jež
a
to
dobře
»Na
tím,
robotě« že
ovládá,
(č. 150.), druhý
Spillar nezůstává ale
výše
se
to
státi
snaží.
rozměr-
na
Obraz
men-
sám
»VOLNÉ
387
scénu
představuje a
rozkazů
Obraz
hospodáře směleji
tento,
ku
krok
dívka.
níž
na
Naproti
barevné
síly
»Studie
jednu
zračí
krajinná
drába.
rozhodný
matka
popředí,
ní
vedle
a
pozadí vůbec
a
)
ji také
nutno
a
dosavádních
jeho
panského
sedící
nemá
dosti
pokládati
ale
za
prací.
obrazu
ného
níž
při
proti
se
se
Vlček
kdežto ného.
Ze
jmenova-
jak
dojem
vane.
Celek
Kresba
těl
cviku.
a
mimovolně
modelu
nesympatické
mnoze
celým
triptichem
vidíme
zde
přibarvení, jež Jinak
níž
očekáváme
mnoho
dřívějším
přichází
spíše,
snahu,
Urban
jelikož
věci
jsou
to
na-
červené
stavící
si
dobře
správnou, jemu
na
nám
krvavě
Leč
cíle
jednoho
ono
uplatnění.
dekorativního
cestu
tím
pak
táhne.
vážné
velice
vytr-
o
opakováním
stínech
ve
se
svědčí
pole
rovněž a
kresebné
stejnost zobrazených
kteráž
přefialovění
nejen krajem,
stránce
po
jakousi
dostavila,
se
je
prostředního
barvě,
i
mír, který
a
tripticha
Pomíjíme
tak
kresbě,
v
pracem
věc,
jednoduchá tónový
pravdivý
portréty:
Dra
Přednost
146.).
(č.
živou
dvěma,
zastoupen
vyznačujícími
řenského
zachytiti
podařilo
svědčí
mu
studiu
vedlejší.
246.).
oráče
klid
úplně
oproti
svědčící
(Dokončení.)
na-
vypravujícímu.
genru
Aug.
dobře
zřejmo, jak
mu
(č.
»01ejkáře«
vystavuje
Urban
ovládnut.
plně
od Rašek
K.
duší
i
těl
388
vyjádřil
tomto
valém
ko-
s
Nejpravdivěji působí plenérová
154
(č.
pokynů
Spillara
u
levé
místo
kdy
nenávist',
a
přesvědčivosti.
a
značí
nám
se
bol
se
čásť
tomu
nejlepších
z
líbí
dob,
kurabác
koncipovaný,
Domažlicka«
z
oněch
z
zaujímal
Zvláště
předu.
jencem,
poli
na
SMĚRY«
charakteristikou
SOUTĚŽE UMĚLECKÉ.
Pečírky
(č.
leží
prvního
119.)
jisté
v
Ko-
prof.
a
nenucenosti, Dozorčí
při
druhém
Iv
technice
kolorované,
patrna
je
kdežto
však
tom
při
portrét
menší
Dra
portrét více
K.
prof.
všestranně
městské
rada
posazení portrétova-
rozdíl;
poněkud
je
nanešen,
je pastosněji
schválnost
korrektní
P.
ráz
nese
kresby,
celek
snažení
svého
v
bloku
assanačním městské
palác
na
pojišťovny
tentokráte
objednány
soutěže
bez
náměstí
kasárnami
s
usnesla
pojišťovny
Staroměstském
byl
postaven Na
hasičskými.
stavbu
dozorčí
jež
skizzy,
aby
se,
rada
schválila. svědomité
prozrazuje
studium
seriosní
stejně
a
Soutěž
původce.
tuosně
Straně.
Švabinsky
Max
ovládané
letos
vystavuje
pérokresby.
Ukázky
stojí
tyto
techniky
co
vené se
týče
vysokém,
na
více
ještě
Svabinský
nás
u
skorém
energie
ojedinělém osvojí,
si
zajisté
umělců
cizích
nej lepších
výtvory
úspěšně
některé
(č.
gantně. hned
hož
dobře
kde
736.),
massám
procítěním
pevným, Na
výborný
pósa
bizna
zdá
kteří
až
nám
se
příliš
na
ském
zejména
tušiti
portrét dobře
»Večer«
těžko
a
Při
nás
»Podo-
také
vystavuje
triptichon »Zlato«
že
becký kách
poli
zápas Satana,
jícím, jako pluh
docílení
sedícího
zobrazen
lakomcem
o
o
oné
na
neklidný
měšec
pevně
kontrast
opřeného,
Péčí
a
odehrává
prostředním
pole
třpytivé
skále strach
se
že
úkaz,
jak
snažil
a
ony
bázeň
a
V
a
pravého,
kde
spolku
se
spočívá
stupidně
před
zříme
kraji
hocha
»MANES«.
v
ruky že
oznámeno,
velice
počtem
to
řada
předních jmen,
leč
na
na
radnici,
známo
dosti
je
juroři byla
co
banku
při
a
zjevným
pouká-
se
velice
slušný
mohl.
Jedna
příčin
z
zadává
provedení
se
architektů,
počet
častokráte
je
pak
opakovaný
základě
na
který
jiných
cest
skou
radu
V
tak
tu
nejeví
navržené
nechtěli
jednak
umělci,
každé
kárají; při
že
průlomu,
obávajíce
Připojujeme
tím,
opravdivost
se
zastavění
že
se
takové
že
se,
úplně
v
nynější
pro
provésti tuto
pro
Plzni,
uměměst-
pracují nadarmo,
k
tem, kteří slabou kde
příležitosti,
důležitou
záležitosť
vzhledu
hleděti
a
jedná
se
by
se
by
scházet
na
nepříjemnosti
tyto
ani
jediná
ruka.
Snad
nemělo
úpravy Prahy, a
zájmu
v
ru-
by
pak
věci
iv
té
neměla
nehybné
levém radě
našlo
se
trochu
respektu
ku
poctivé
kov
livců,
kteří
by
pak byli jednotným
hlasem
snaze
jednot-
umělectva.
zíra-
rodném
Reprodukce
v
(ku př. divadlo
také
so-
v
se
Zodpovědný
které
svých podati.
městské
slováckého.
atd.),
banka
radu,
žádal
konkurence
dobře
vybojovaný
o
netečnost
na
lhůty
že
Živnostenskou
existuje
komisí
leckou
návrhů
bezohledný, jež
komisi
soutěže,
by výsledek
městskou
lep-
musí
propastí (smrti).
svírajícím
modlícího
nákladem
za
mety,
hned
se
Svabin-
ve
(č. 235.).
se
vypsání
nepřiložily
Výsledek
Pravda,
umělecké
v
nás
u
konkurovati
o
poli
vyjádřeném
definitivní
příčinou?
konkursu
věcnosť Fr. Urban
toho
živnostenská
vyspělost viděny býti
záležitosti
návrhy.
4
pouze
příležitosti
sledním
zalo,
jejich, poněvadž
přednosti
že
ozvaly
toho
stěžujíce
motivu«
Švabinského
docíliti
úpravou
Co
zbavena
než
perokresby
se
že kon-
oznámila,
routinovaně
»Splynutí duší«,
nechává
celkem
si
trpce
druhé
uplynutí
základě
důležité
této
v
jež zastoupena je-
733.),
»Lyrickém
než
stano-
Tak
praerafaelismu.
vylíčíti
zručnost
(č. 735.)
Po
smutný.
Dále
první
architektů,
z
nichž
v
ele-
prací.
(č.
odpozorována.
kterýž
celku,
autor
Vrchlického
zamlouvá
se
přibližují
což
za
technickou
lépe
ostatních
světla.
svit
anglického
svým
taným rytinám, považujeme
matný
soulad
ctitele
Účinkem
pro
většina
i
stojí
býti
název
(č. 734.). kterýžto působí
výši
dílu.
došly
velice
pak působí
k
oproti
látky
povaha
a
dámy«
»Podobizna
je
Celek
pleti.
umělcovy« (č. 732.),
matky
podaný
př.
karakteru
v
lehkost
podána
na
stejné
přednesem
a
Na
časopisecké,
hlasy
umělců, Delikátní
žádný
se
uplynutí
po
Malé
na
podmínek,
novinami
pražská
bezúčelným.
bylo
konkuro-
bude.
vati
rada
nesúčastnil
toho
že
příčinou,
byla
Klíčů
u
po-
s
konkursu
dobnými
lhůty
městská
lhůty
až
a
kursu
švihu
a
stupni,
dvě
určeny
průlomu
konkurenčních
stylisace
Nejasná
vir-
ukázky
opětně
upravení
na
V
poli
redaktor K.
Reprodukce chány
L.
býti
musely
KLUSÁČEK.
fotozinkografie J.
VILÍMA
v
z
konkurence
pro
Tiskem
Praze.
nedostatek
Dra
EDV.
na
obálku
místa
do
GRÉGRA
v
»V. čísla
Praze.
S.«
pone-
příštího.
hodnými
redakční.
Listárna
máje«. Lze
tečně
připojovati Zásilek
J.
Ř. (Za
E.
-
J.
příštím
v
myšlenky
H.
noci).
Faun.
Díky.
ěísle.
(Zachráněn?)
Nejlepší
než
Mor.
R.
Hl.
stane
S.
výstav,
Vám
nedovedeme
»Silence«
autor
vzdaluje
snad
vysvětliti;
pražských
se
polekán
byl
taktem
před-
skými,
zprávami
pozdravujícími jeho
uměleckou
událost,
které
dílech,
svých
o
přesídlení
loňského
roku
některými
Vídně
z
V.
byly.
zaznamenány
1
Cena
zl.
»Sestry« Vilém
papíře
Řádky, mení ony
vázané
zl.
3*60
skvostně
píře
Pohádka
Zdenky Braunerové.
výzdobou ném
Mrštík:
vázané
s*Bo
4'60
zaslané,
nejsou
kritikami,
vlastnosti
knihy,
které
se
J.
nýbrž
Otto listu
knihy
pouze
zdají
S
uměleckou
Vydání
vydání
zl.,
nám
B°.
str.
Nakl.
provázíme
kterými
Román.
máje. 506
zl.
ale
mládí,
čtenářstva
vše
a
získal
mezi
podáno
nikoli
si
z
svého
již
ještě
knihy. života.
pražského
Táboře.
v
na
ručním
v
statky k
ozná-
upozorněním
dobrými
neb
vše,
co
překonávající
formální
vysvětluje
místem
snaha
zřejmá
svém
ve
venkovské
vystihlo.
muziky
v
Nej
i
Ceskoslovanské výstavy Národopisné
z
SESIT
Dílo
oborů
toto
práce
rukopisných služebná
pracují,
umělecké.
náčiní
jako
vazby,
roucha
a
vhodné
řezby,
Nábytek,
památek,
faiance
poslouží studiu
při
I.
množství
světlotiskem
podá
a
kdož
součásti
a
obeznámí
Dílo
sešitů
sešitu
vycházeti o
120
náležitý
na
si
ve
utvoří
celé
těchto dobrou
s
prací
lhůtách
měsíčních k
celek,
němuž
sešitech
po
bude
přiložen
10
o
obrazích.
při posledním
dílo
aneb
na
sešitů
6
přijímá
p.
Boh.
Schnirch,
Vinohradech.
Předplatné
Kdož
boho-
oborů
seznam.
a
na
Král.
bude
listech
text
Předplatné sochař
lístky
/
domácí,
12
z
širší
kruhy
různých
kovu,
z
kterémkoli
v
z
krojové,
práce
sklo,
majolika,
a
předmětů
vynikajících
výšivky
všem,
vzory
1895.
r.
dílo
přejí
pro
toto
Prahu
poštou
obnáší:
na
celé
na
6
odebírati,
komandovanou
zásylku
dílo
18
sešitů
přidejtež každého
zl.
9
laskavě
r.
m.
«
20
kr.
na
re-
sešitu.
Mž Cena
sešitu
v
knihkupectví
výrobní
a
proto
zl.
1-70
nelze
r.
m.
povoliti
Dílo
toto
nižádných
prodává srážek.
se
v
ceně
zda-
kapitole
PAMATKY VÝTVARNÉ
í
Nedo-
pověděti
'A
'A
tře-
routinovaný
XVI.—XVIII.
pozoru-
praž-
»V
thematu.
autorova,
okolí
z
román
lehký,
místa
choulostivá
lícení
jest
Čapkův
tu
oko
pozorovatelské
řilejším
na
spůsobu jako Čapkův
schází
ovšem
snadno
sloh,
románu
naturalistického
pokusem toho
asi
dvoře«;
tím
pa-
Praze.
našemu
ovzduší
ského
skvost-
na
jsou
V
£>
času
šťastnou
ěeské
nejkrásnější
Román
—-
stafáž
vyzdoben
dnes,
českého
aristokratickým
stylisováno
Kraus
kolem
a
všecka
odstínu -
Mrštíkův
V.
umění, pří-
dýšícího Ríšý, který zajisté
života
Sestry.
Nakl.
kr.
50
za
jak obecen-
ryzího
krása
posledních
sympatií;
Trnavský:
P.
knihu
zaslané.
redakci
Spisy
všech
mohutná
Braunerový, patří
sleěny
Prahy jako
do
Román
uměleckým.
rukou
do
odlesku
če-
listy
dílo
všeho
pravého
zalíbení
nalezne
»Pohádky
tuto
považujeme
životem
rekem
až
plná
a
Světozoru
ve
časnými
milá
fotografickém
ve
Proč
zdravým
a
ocenění
Výborným vystižením jemných
tu
zachycena
dokonale
seskupena
kterém
každému.
zamilovaným
se
ostatní,
umění.
Přítel
a
detailů
ve
že
to,
na
gourmand literární,
i
vzácné
poetické Helenky
čísle.
příštím
milé
těžkých
a
Dobré
předešlé.
»Západ.«
Ne-
-
možnosti.
Dle
Slabší
—olý.
strojeností.
übíjeny
M.
poukázati
tak
nejširší,
stvo
stupné, V.
-
jen
dokonalé dílo umělecké,
po-
nedosta-
frankovaných nepřijímáme.
uveřejníme.
V
nevracíme.
Rukopisů
známky.
J.
Snad
zbytecno
neodpovídáme;
Dopisy štovní
tudíž
tudíž pojmouti celé
nemohou
a
