Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni
Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování brambor patří vodní eroze a povrchový smyv na svažitých pozemcích a vyplavování nitrátů na promyvných půdách.
Časté chyby podporující erozi a vyplavování nitrátů Hnojení kejdou, digestátem + následná plošná aplikace minerálních hnojiv Snižování množství organických látek dodávaných do půdy (hnůj, sláma, zelené hnojení apod.) Přejezd těžké techniky po nevyzrálé (zač. jara, možné riziko 2013) a vlhké půdě (pod proschlou horní vrstvou) při přípravě půdy a hnojení před sázením brambor Lokální utužení půdy při vytváření záhonů a následném sázení brambor, významný vliv má také podíl hrud a kamenů Nevhodný tvar hrůbku s velkou sklonitostí stěn, s hlubokou nekolejovou brázdou, s utužením a někdy i umáznutím povrchu hrůbku lisovacími plechy Plošná aplikace dusíkatých minerálních hnojiv před sázením a zejména po vysázení brambor na povrch hrůbků a do brázd
Eroze v důsledku intenzivních srážek při bouřce s krupobitím (Pelhřimovsko 2012)
K omezení škod způsobených vodní erozí a odnosem zeminy z pozemku by přispěly přerušovací a zasakovací pásy s hustě setou protierozní plodinou
Vodní eroze v kolejových a nekolejových brázdách. V kolejových brázdách jsou pod povrchem půdy uloženy kameny, které by měly vytvářet pro srážkovou vodu propustný rošt. U většiny půd se však po uložení kamenů spolu s hroudami a přejezdu těžké techniky vytváří pro vodu málo propustná utužená vrstva půdy. K omezení eroze a povrchového smyvu mohou přispět opatření zaměřená na větší zadržení srážkové vody (menší sklon stěn hrůbků, mělčí nekolejová brázda, vsakovací žlábek na vrcholu hrůbku, důlkování, hrázkování, dlátování apod.)
Erozní rýhy na stěnách hrůbku, které lze významně omezit úpravou tvaru hrůbku (menší sklon stěn hrůbků, mělčí nekolejová brázda, vsakovací žlábek na vrcholu hrůbku, rozrušení povrchové krusty apod.)
Opakované utužení v kolejových brázdách po přejezdu těžké techniky. Zadržení srážkové vody a její vsakování do hrůbku je možné zlepšit dlátováním utužené vrstvy na patě hrůbku a vytvořením vsakovacího žlábku na vrcholu hrůbku
Uložení hlízy a hnojiva v hrůbku se vsakovacím žlábkem. Vhodnější je uložení hnojiva pod úroveň hlíz a v menší vzdálenosti od hlízy.
Znázornění transportu vody v hrůbku po simulaci 30 mm srážek. Hnojivo bývá často uloženo do sušších míst v hrůbku, což ve většině let snižuje využití živin z hnojiv rostlinami. Využití živin je možné zejména v sušších letech zvýšit umístěním hnojiva blíže k hlízám a úpravou tvaru hrůbku (např. vsakovací žlábek)
Hnojivo
Vliv úprav hrůbků a brázd při sázení a před vzcházením brambor na výnos hlíz Poloprovozní pokus ZD Věž 2012; minerální hnojiva: 100 kg N/ha
Výnos hlíz t/ha
60 50 40 30 20 1
2
3
4
5
Var Technologie
Aplikace hnojiv
Hnojivo
Povrchové úpravy
1 2 3 4
Konvenční Odkamenění Odkamenění Odkamenění
Plošná Po stranách hlíz Po stranách hlíz Po stranách hlíz
UREAstabil UREAstabil UREAstabil UREAstabil
5
Odkamenění
Po stranách hlíz
Alzon
Vsakovací žlábek při sázení Brázda-dláto + kultivace hrůbku před vzcházením Vsakovací žlábek při sázení
Riziko vyplavování nitrátů při pěstování brambor Největší množství nitrátů v půdě při pěstování brambor je zjišťováno většinou během měsíce června než začne intenzivní odběr dusíku rostlinami, které se běžně pohybuje mezi 150 – 250 kg nitrátového dusíku na hektar. Z údajů znázorněných na následujícím obrázku vyplývá, že tvorbu nitrátů v půdě můžeme omezit lokální aplikací hnojiv a použitím vhodného hnojiva (např. hnojiva s inhibitory nitrifikace a s amoniakální formou dusíku). Na dalším obrázku je porovnáno množství nitrátů v půdě zjištěné po sklizni brambor (listopad) s jinými plodinami. Brambory patří k plodinám, po kterých je před zimou zjištěno do hloubky půdy 0,6 m zpravidla větší množství nitrátového dusíku než 60 kg N/ha a patří z tohoto hlediska mezi rizikové plodiny a to i z důvodu, že reziduální dusík v půdě vzhledem k pozdní sklizni brambor nelze většinou do zimy snížit následnou plodinou (ozim, meziplodina). Proto je třeba věnovat velkou pozornost stanovení přiměřené dávky dusíku a vhodnému způsobu aplikace hnojiva.
Obsah NO3-N v půdě v průběhu vegetace brambor (červen) 2008
2009
2010
2011
2012
SA
Alz
průměr
NO3-N (kg/ha)
červen: 4. list 350 300 250 200 150 100 50 0 Ko Var.
Konv Ko Konv SA pl.
SA pl.
Ko
Hnojivo v dávce 100 kg N/ha Kontrola
Použitá technologie a způsob aplikace hnojiva Odkam.
Konv Ko
Kontrola
Konvenční
Konv pl.
SA=síran amonný
Konvenční - plošná
SA pl.
SA
Odkam.-plošná
SA
SA
Odkam.-lokální
Alz
Alzon
Odkam.-lokální
Alz v
Alzon
Odkam.-lokální
Úprava hrůbku
Vsakovací žlábek
Alz v
Obsah nitrátů v půdě po různých předplodinách v listopadu 2009, 2010 a 2011 NO3-N kg/ha
podzim 2010
0-0,3m
OP/jařina po
OP/jařina po cukrovce
OP po řepce
OP po máku
jařina po OP
jařina po OP + SH
0,3-0,6m
OŘ po OP
OP/jařina po cukrovce OP/jařina po bramborách
OP po hrachu
OP/jařina po kukuřici
OP po řepce
OP po máku
jařina po OP + SH
0,3-0,6m
OŘ po OP + SH
160 140 120 100 80 60 40 20 0
0-0,3m
OP/jařina po kukuřici
podzim 2009
jařina po OP
OŘ po OP
OŘ po OP + SH
NO3-N kg/ha 160 140 120 100 80 60 40 20 0
OP = ozimá pšenice OŘ = ozimá řepka SH = statková hnojiva
Vyhodnocení dotazníku k opatřením při pěstování brambor z hlediska ochrany půdy a vod rozeslaného agronomům, kteří jsou členy Poradenského svazu Bramborářský kroužek
Vyhodnocení dotazníku: procento respodentů, v jejichž podnicích úroveň opatření k ochraně půdy a kvality vod vystihují navržené odpovědi Úprava hrůbku = vsakovací žlábek na vrcholu hrůbku
Lokální aplikace hnojiv při sázení brambor ano,opatření již realizuji 50%
absolutně ne 6%
do 5 let určitě ne 6% ano, při minimálních vícenákladech 13%
ano, sám mám zájem o ochranu půdy a větší účinnost hnojiv 25%
ano, při minimálních vícenákladech 31%
Rozrušení povrchové krusty a dlátování spojené s aplikací hnojiv před vzcházením brambor absolutně ne 13% do 5 let určitě ne 19% zatím nevím 31%
absolutně ne 13% do 5 let určitě ne 6% zatím nevím 6%
ano, při minimálních vícenákladech 31%
ano, sám mám zájem o ochranu půdy a větší účinnost hnojiv 25%
ano, sám mám zájem o ochranu půdy a větší účinnost hnojiv 6%
ano,opatření již realizuji 6%
ano, při minimálních vícenákladech 13%
ano, jen kvůli legislativě 13%
Úprava brázd důlkováním nebo hrázkováním
ano, jen kvůli legislativě 20%
absolutně ne 20% zatím nevím 20%
do 5 let určitě ne 27%
Vyhodnocení dotazníku: procento respodentů,v jejichž podnicích úroveň protierozních opatření nejspíše vystihují navržené odpovědi Zasakovací pás na okraji pozemku s hustě setou protierozní plodinou do 5 let určitě ne zatím nevím 6% 6%
ano,opatření již realizuji 31%
ano, jen kvůli legislativě 19% ano, sám mám zájem o ochranu půdy a větší účinnost hnojiv 25%
ano, při minimálních vícenákladech 13%
Přerušovací pás s hustě setou protierozní plodinou v místě s nějvětším odnosem ornice v rámci svažitého pozemku ano,opatření již realizuji 25%
ano, sám mám zájem o ochranu půdy a větší účinnost hnojiv 13%
absolutně ne 6%
ano, při minimálních vícenákladech 13%
do 5 let určitě ne 6% zatím nevím 13%
ano, jen kvůli legislativě 24%
Pokrytí půdy rostlinnými zbytky ano,opatření již realizuji 6%
ano, při minimálních vícenákladech 13%
absolutně ne 19%
zatím nevím 13%
do 5 let určitě ne 49%
Realizovatelnost navrhovaných opatření v zemědělské praxi Opatření, která jsou v podnicích již realizována či je o jejich realizaci zájem
úprava brázd = důlkování, hrázkování dlátování s aplikací hnojiv pokrytí půdy rostlinnými zbytky úprava hrůbku = vsakovací žlábek přerušovací pás v rámci svažitého pozemku zasakovací pás na okraji pozemku lokální aplikace hnojiv při sázení brambor 0 již realizováno
zájem realizovat
10
20
30
40
50
60
70
80
% podniků kde je opatření realizováno/zájem o realizaci
Prezentované výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR v rámci projektu QH81326 a TAČR formou projektuTA02021392. Další šíření a kopírování těchto materiálů je možné pouze se souhlasem autorů.