Ritodgata – Lanškroun od 3. 11. 2006 Toto je poprvé, co zažívám sníh. Poprvé jsem ho zažil minulý týden ve Finsku a myslel jsem, že tím to skončilo. Ale zdá se, že ten sníh jde za mnou. Ale líbí se mi. Je to velice krásné, ale řekl bych moc chladné a moc tvrdé. Totéž platí i pro duchovnost. Velice žádoucí, krásná, příjemná, ale chcete-li postupovat, musíte být také chladní a tvrdí. Chladní k sobě a tvrdí k sobě. Předtím, než jsem byl ve Finsku, jsme strávili týden ve Francii. Měli jsme večeři v domě naší hostitelky a její manžel je inženýr, velmi materialisticky založený člověk, a on se mě ptal na můj program v Evropě. Ptal se mě, co v Evropě dělám. Řekl jsem mu, že můj program, a nejenom v Evropě, ale i v Indii, je chytat lidi a získávat je pro jógu a meditaci. Tak jsem tady, abych vás chytal. Otázka je, jak byste si představovali dnešní večer. Jestli to má být forma přednášky, anebo otázek a odpovědí. Potom nějaké cvičení. Buď bych teoreticky o něčem povídal, anebo taková volná debata, otázky a odpovědi. Takže, to chytání lidí pro jógu a meditaci, to byl samozřejmě žert. Protože vy všichni už jste vlastně chycení. Takže není potřeba, abych vás agitoval znovu. Touha po duchovním snažení je jeden ze základních lidských instinktů. Ale když nebudeme dostatečně pozorní, bude nám připadat, že všechno kolem nás, všechno v tomto vesmíru je proti tomuto instinktu. Když nebudete dostatečně pozorní a bdělí, tak vás spousta věcí bude odvádět od tohoto duchovního snažení. Odvádět od tohoto základního instinktu. Ale jakmile si jednou uvědomíme naše možnosti, tak nám to začne pomáhat. Když plavete v moři a bojíte se, že byste se mohli utopit, tak začnete s těmi vlnami bojovat a zdá se, jako by vás to moře chtělo pohltit. Ale když budete na té hladině volně plavat, splývat, tak vás moře odnese až ke břehu. To je také tajemství života, jak se odevzdat rytmům života, rytmům přírody. To vlastně Nejvyšší Skutečnost do nás uložila touhu po duchovnu jako jeden z našich základních instinktů. A celý vesmír je připraven tlačit nás k tomuto cíli. Ale bohužel my si to neuvědomujeme. Chtěl bych tady povídat o pomůckách nebo nástrojích, které nám k tomu pomohou, které nás povedou k tomu cíli. První pomoc pochází z naší Matky, Matky Přírody. Tak jako maminka, když o nás pečuje a když jsme ještě v jejím bříšku, nebo když se narodíme a kojí nás svým mlékem, tak i Příroda je připravena a ochotna o nás stejně pečovat, stejně nám pomáhat. Když sem přijdeme, když se sem narodíme, je pro nás všechno připraveno. Takže první pomoc přichází od Matky Přírody. Potom přichází pomoc shora jako sluneční světlo. Přichází jako inspirace, jako intuice. Přichází jako náš vnitřní přítel. Toto jsou nejdůležitější pomůcky nebo pomocníci, které na cestě máme. Pomoc shora někdy přichází skrze mistry, neboli jakési průkopníky, kteří šli stejnou cestou jako my, ale dávno před námi. Nebo někdy přicházejí nástroje, které jsou nám posílány speciálně pro nás. Mluvil jsem o Matce Přírodě, o pomoci shora, vedení mistrů a další pomůcka je čas. Ať už něco děláme nebo neděláme, nezávisle na tom čas běží a s tokem času si uvědomujeme naše instinkty. A my tomu všemu můžeme napomáhat naší osobní snahou, snažením. Všech těchto pět faktorů, to znamená Matka Příroda, pomoc shora, pomoc mistrů, ten neomylný tlak času a naše osobní snahy – ty všechny se mohou kombinovat pro náš duchovní pokrok. K pomoci Matky není víc co dodat. A o té pomoci shora, kdybych tady mluvil sebevíc, tak tím nevystihnu ani maličkou část. Ani maličký zlomek té části, které nám přichází shora. A k tomu faktoru času - my jsme tak netrpěliví. Takže budu teď povídat o tom našem osobním snažení. Patří k tomu jóga, meditace, které jsou dnes velice populární, velice oblíbené. Jóga i meditace jsou dnes velice módní záležitost, velmi užitečné pro stres, který zažíváme. Pro relaxaci, posílení zdraví. Na všechny tyto věci je receptem jóga a meditace. Víte, že jóga a meditace vám dá zdraví a relaxaci a osvobodí vás od stresu. Můžeme k tomu možná přidat ještě harmonii nebo soulad. Ale chtěl bych zdůraznit ještě nějaké další body, které jsou výsledkem jógy a meditace. Jedním z nich je očišťování. Jak jdeme naším životem, naše psychika, naše mysl se znečišťuje. Když pracujete na poli nebo třeba v továrně, tak se znečišťuje vaše tělo. Když přijdete domů, tak se osprchujete nebo vykoupete. Ale těmi znečišťujícími okolnostmi prochází i vaše mysl, a tak se také znečistí. Ale my nevíme - nebo víme, ale zapomínáme - jak dát naší mysli tu její sprchu nebo koupel. Meditace je jediný proces, který vám pomůže očistit vaši mysl od těch nečistot, které na sebe v každodenním životě chytáme. Ta nejlepší část z meditace je
rozšíření vědomí. Naše psychika nebo naše individuální vědomí se rozšiřuje, zvětšuje, když meditujeme. Tento vývoj našeho vědomí je nejlepší z těch výsledků, které nám meditace dává. Řeknu vám to takto: nejhůř jsou na tom ti, kteří meditují jenom kvůli odbourání stresu. Šťastní jsou ti, kteří meditují kvůli vývoji vědomí. Když se budete v meditaci zaměřovat na vývoj vědomí, rozšíření vědomí, tak to odbourání stresu a očištění získáte jako vedlejší produkty automaticky. Naopak, když budete meditovat jenom s cílem odbourat stres, tak ho odbouráte, ale jenom to, nic víc. Naopak, když budete meditovat kvůli rozšíření vědomí, získáte rozšíření vědomí plus ty další užitečné věci jako je odbourání stresu. Neomezujte svá očekávání na to, co od meditace chcete, jenom na to odbourání stresu. Zaměřte se na ten vyšší cíl a všechno nižší pod tím nejvyšším cílem přijde automaticky. Ten druhý faktor, o kterém jsem mluvit, to je ta pomoc shora. Může se projevovat, když budete meditovat. Mistři jakoby šli po nás, jako po nějaké kořisti, tak jako si dravec vyhlídne nějakou kořist a čeká, kdy bude moct zasáhnout. Jsou na čekané jako myslivci. Takže, jak budeme pokračovat dál? Cítím mezi mnou a vámi všemi přátelské pouto. Přátelství. Proto je pro mě těžké přednášet nějak formálně, oficiálně. Možná někteří mě vidíte poprvé, ale pro mě jste jednak přátelé, se kterými jsem se už setkal, a ta druhá skupina jsou přátelé, se kterými jsem se ještě nesetkal. Všichni jste přátelé. Takže nevím, jak bych tady měl vystupovat jako oficiální, formální přednášející. To není přednáška o něčem, co jsem vyčetl z moudrých knih, ale mluvím o věcech ze svého života, z mých zkušeností. Žít život je snadné, ale mluvit o tom je obtížné. A také bych nechtěl, abyste dnes večer odsud odcházeli s pocitem: to byla velmi dobrá přednáška. Ale chtěl bych, abyste odcházeli s nějakým pocitem: ano, to byla dobrá myšlenka, na to si budu v životě dávat pozor. Toto si musím zapamatovat, toto udělám. A abyste mohli s tím pocitem odcházet, tak se ptejte na věci, které jsou pro vás praktické, důležité. OTÁZKA: Já bych se chtěla zeptat, třeba džapa nebo zpívání mantry Gájatrí, jestli to je stejné očištění toho duchovního znečištění. RITODGATA: Gájatrí je mantra. Teoreticky řečeno, kterákoli mantra se dá použít na cokoliv. Chcete-li se očišťovat pomocí Gájatrí mantry, je to v pořádku. Ale navíc každá mantra má svoji vlastní charakteristiku, svoje vlastní vlastnosti. Podstata, esence Gájatrí mantry, se dá rozdělit na dva body. Jeden je světlo a stimulace, podněcování. Když přichází světlo, tak zahání nebo odstraňuje temnotu. Rada je, ten váš úmysl nebo záměr při té meditaci neomezujte, nebo nezůstaňte jenom u toho očišťování. Udělejte si jasný úmysl, záměr. Očišťování a světlo a stimulace. Ta stimulace, podněcování, pak vede k tomu rozšíření, rozpínání. Moje rada je - mít jako úmysl rozšíření, osvícení a očišťování. Všechny tři. Gájatrí mantry je velmi mocná, velmi účinná. Jádro té mantry je – dhió jónah pračódajat. Což znamená: kéž je mé vědomí podněcováno, stimulováno. Když to shrnu: Gájatrí mantra se dá používat pro očišťování, ale neomezujte se jenom na to očišťování. Nezužujte to. LUDĚK: Mám téma, se kterým jsem se setkal několikrát. My všichni, jak jsme tady, víme něco o józe, o meditaci, ale pro řadu lidí, ale někdy i pro nás, je v tom pořád něco exotického. Jsou to bezpochyby účinné metody, ale je v tom něco exotického. Setkal jsem se s tím vícekrát, že občas mají lidé problémy integrovat to do našeho evropského myšlení, které chtě nechtě je silně ovlivněno křesťanstvím. A pro někoho to potom představuje jakýsi rozpor: byl jsem vychovaný jako křesťan a teď je tady něco jiného. Nezpronevěřím se jedné nebo druhé straně, jde to nějak dohromady ? RITODGATA: Jóga a meditace nemají sami o sobě žádné náboženství. Možná víte, nebo nevíte, hinduismus není náboženství v tom smyslu, jak ho znáte coby křesťanství, židovství a podobně. Je to jenom -ismus, jako třeba komunismus. To není náboženství tak, jak je v Evropě chápeme. Dá se to říct tak, že jóga a meditace jsou velmi vědecké způsoby, jak utvářet naši mysl, naši psychiku, vědomí. Dá se to také říci tak, že jóga je prostě praktická psychologie. Rozdíl je jenom v tom, že jóga a psychologie používají odlišné odborné názvy, rozdílné názvosloví. Ale jóga se nevytvořila jenom pozorováním lidského chování, ale sledováním vývoje lidského chování. Jóga je jakýsi soubor technik. A v józe se říká, že pokud se propojíte s Bohem nebo Nejvyšší Existencí a pokud tyto techniky propojíte s nějakou vnitřní silou ve vás, ve smyslu duchovní jednoty, tím potom budou tyto techniky účinnější. Například v józe je velmi používaný nebo velmi známý pojem kundalíní. V kundalíní je energie, je ženského rodu. A tato energie má být propojená s Nejvyšším Vědomím. To Nejvyšší Vědomí nazýváme Šiva. Moje osobní teorie nebo můj osobní názor je, že tuto ženskou energii, kundalíní si můžeme spojit s Pannou Marií nebo s tím aspektem ženství, který se
v křesťanství původně hodně používal, kdežto dneska to zaniklo. Podobně to Nejvyšší Vědomí neboli Šivu si můžeme spojit s Duchem Svatým. A Ježíše můžeme chápat jako projev tohoto Nejvyššího Ducha. Což ostatně jsou všichni mistři. Podobně jak byly prvky - kundalini, Nejvyšší Vědomí, Šiva, použity v Indii, třeba v hinduismu, podobně si to můžeme propojit s těmi křesťanskými prvky: s Matkou Boží - Pannou Marií, s Duchem Svatým. Ale v józe mluvíme o bytí a stávání se. Božství to je Nejvyšší Bytí, Nejvyšší Bytost a podle jógy my lidé jsme sice malí lidé, ale naším cílem je stát se Božstvím. Je tady síla vývoje, která nás tlačí k tomu, abychom se stávali tím Nejvyšším. Takže tady nemusí být žádný konflikt. V mantrách se můžete setkat s některými slovy, které jsou jmény indických bohů. Všechna tato indická jména jsou symbolická. Například Šiva je jméno indického boha. Ale šiva je také jenom slovo v sanskrtu a znamená to přízeň, slovo, které se těžko překládá – je to blahodárnost, příznivost, příznivé vlivy. To Nejvyšší, co je blahodárné. Je přínosné, příjemné. Když toto blahodárno, blahodárné vlivy personifikujeme, spodobníme ho v podobě osoby, stává se pak tím bohem Šivou, z jehož hlavy vytéká svatá řeka. To je jenom náboženský symbolismus. Tím, že se jméno Šiva používá jako jméno konkrétního boha, tím se nijak neomezuje nebo nesnižuje význam tohoto slova šiva v mantrách. Už jenom pouhým opakováním toho slova šiva budeme dosahovat nebo přitahovat na sebe tu podstatu toho slova, to znamená to blahodárno. Ty blahodárné vlivy, působení. Můžete si to vyzkoušet. Možná jste četli o mnoha čakrách, počínaje kořenovou čakrou až po temenní čakru. Každá čakra je zpodobňována jako květina s určitým počtem okvětních lístků. Ke každé této čakře se pojí jedna slabika sanskrtské abecedy. Takže, když budete odříkávat sanskrtská písmena nebo slabiky, každá ta slabika ze sanskrtu, když ji budete vyslovovat, tak stimuluje tu čakru, ke které náleží, ke které je přiřazena. V učení o čarách se říká, že každá slabika je velmi mocná a jejím vyslovováním nebo opakováním v duchu podněcujeme, stimulujeme tu konkrétní čakru, ke které ona slabika náleží. Dá se říci, že ti, kdo skládají nebo skládali mantry, tak je skládali tak, že ty slabiky vytvářejí taková jména bohů, aby opakováním, používáním manter byly stimulovány jednotlivé čakry. Takže kdyby mistři kdysi řekli lidem, zpívejte tyto mantry, budete stimulovat tyto čakry a získáte tyto účinky, tak lidé by to nedělali, báli by se toho. A tak mistři vymysleli takovou techniku: tato mantra - to je jméno toho boha, tato mantra je onoho boha, a když je budete zpívat, tak na sebe přivoláte požehnání toho příslušného boha. A tak vytvořili jména hinduistických bohů, a proto jejich jména představují mocné působivé mantry. Řeknu vám jiný příklad velmi působivé, velmi mocné mantry: Óm namó nárájanája. Nárájana je další ze jmen indických bohů. Jednoho indického boha. Nárájana - význam toho slova je „ten, který chodí po vodách, nad vodou“. Voda je symbol vědomí. Čili ten, kdo se pohybuje nad vodou, chodí po vodě. Takže Nárájana je pán vědomí. Nejvyššího Vědomí. Namá znamená, klaním se. Skláním se nebo klaním se Nejvyššímu Vědomí. Tak se z toho stává všeobecná mantra. Podobně indičtí mistři nebo mistři jógy vytvářeli takovéto techniky, aby přivedli lidi ke zpívání manter. A tak při modlitbách nebo vzývání Nejvyššího Ducha, Ježíše, Panny Marie, můžete používat tyto jógové mantry. A jménem mistrů vás ujišťuji, že když budete toto provádět dvacet jedna dní, tak pocítíte účinky manter. Čili, zařadit to do toho cvičení, které děláte. Do té duchovní praxe, kterou provádíte, zařadit tu mantru na tři týdny, na jednadvacet dní a dostane se vám přesvědčivého důkazu. OTÁZKA: Jaký je vztah mezi pránájámou a duševním rozvojem? RITODGATA: V klasické józe jsou čtyři kroky, čtyři stupně. První 2 kroky v józe jsou jama a nijama (příkazy a zákazy), čili disciplína, kázeň. Další jsou ásány, neboli hatajogové pozice a čtvrtý je pránájáma. To slovo pránájáma znamená doslova prodlužování prány, prodlužování dechu. Čili pránájáma znamená natahovat, prodlužovat náš dech. Obvykle naše dýchání má svůj rytmus. A tento rytmus zpodobňuje nebo odráží náš tělesný stav a stav psychiky, mysli. Dýchání je jedním z nejzákladnějších tělesných rytmů. Takže dýchání, ten rytmus dýchání nebo model dýchání se mění podle toho, co právě děláme. Když chodíme, jíme, spíme, odpočíváme, každá ta činnost má odpovídající vzorec nebo model dýchání. A ten rytmus, ten konkrétní model dýchání neodráží jenom tělesné činnosti, ale také naši mentální stránku. Náladu, ve které jsme. Když máme nějaké silné emoce, jste nazlobeni, netrpěliví, žárliví, tak dýcháte určitým konkrétním způsobem. Takže pránájáma je způsob, jak s tím pracovat z druhé strany. Jestliže souhlasíme s tím, že náš způsob dýchání, náš vzorec toho konkrétního okamžitého dýchání odráží nebo představuje naši tělesnou
i duševní činnost v tom okamžiku, tak proč to neobrátit a nezačít dýchat tak, abychom vyvolali jiný stav mysli. Pránájama také navozuje zvláštní soulad mezi tělem a myslí. Takže pránájámu lze také používat jako pomůcku k meditaci. Obvykle, když chceme jít meditovat, tak obvykle to jenom naše mysl říká, že chce jít meditovat. Naše tělo je vždycky proti. Proč? Protože mysl, když jdeme meditovat, se může toulat podle chuti, kdežto tělo musí zůstat sedět. Proto automaticky je tělo proti. Abychom to tělo přemluvili ke spolupráci, k meditaci, tam pomáhá pránájáma. A když budete provádět pránájámu před meditací, tak přínos nebo výsledky meditace, to, co tou meditací získáte, se snadněji promítne do vašeho těla. A je tady ještě jeden velmi hluboký účinek pránájámy. Někdy lidé, kteří hluboce meditují, tak je na nich vidět, že jsou mentálně velmi dokonalí. Velmi dobře mluví, velmi dobře píšou, ale takové to praktické konkrétní jednání s nimi, to není až tak ideální. U mnoha lidí, kteří meditují, je jeden rozdíl, že na té mentální úrovni, mentální stránce jsou výborní, ale na té fyzické, tělesné úrovni je to u nich o poznání horší. A tady tento paradox nebo toto rozpolcení se dá snížit tím, že budete provádět pránájámu. Všechno, co děláme se svým tělem, co provádíme, tak postupně časem znečišťuje naší mysl. Takže, každý náš mentální, duševní nedostatek je výsledkem dlouhodobého působení našich nějakých špatných nebo nesprávných činností našeho těla nebo na fyzické úrovni. To znečištění může zůstat tak dlouho, dokud ho meditací nevyčistíme. A zase: když budete cvičit pránájámu před meditací, tak to napomáhá dát do souladu nebo zmírnit tady to vzájemné působení, promítání mezi tělem a myslí. OTÁZKA: Chtěl jsem se zeptat na malu, jestli ten počet kamenů je tam nějak důležitý a jak ji používat. RITODGATA: Obvykle používáme 108. Podle jógy číslo sto osm představuje počet nervů v našem těle. Takže buď sto osm korálků, nebo perel, podle toho z čeho to je, anebo celý násobek sto osmi. Je jich sto osm a sto devátý je článek mezi nimi. Ten poslední se nepoužívá, ten je odlišen velikostí i tou nitkou. Nebo tak, jak jsem říkal násobky, ale mohou to také být zlomky, čili polovička – 54, čtvrtina 27. Když radíme lidem, že mají cvičit mantry, tak jim říkáme, dělejte minimum stoosmkrát. Sto osm opakování. Ale já říkávám lidem: jestliže jste líní, tak udělejte sto osm, když nejste líní, tak udělejte mnohem víc, kolik chcete. Obvykle se používají tři prsty: prostředníček, prsteníček, palec k posunování. S malou podobně jako se vším ostatním, co používáme pro meditaci, máme zacházet s úctou, jako s posvátným předmětem. Máme místo na všechno, pro všechno. Místo ke spaní, jídlu, k meditaci, každé má své příslušné místo. Čili když máte vyhrazené místo pro meditaci, tak mezi tím místem a mezi vámi tím cvičením se naváže taková jakási spřízněnost. Takže, když budete mít místo, místnost nebo určité místo v tom pokoji vyhrazené pro meditaci, tak už jenom tím, že tam vstoupíte, vaše mysl se naladí na meditaci. Můžete používat něco speciální na sezení, nějaký kobereček, ale nedělte se o něj s druhými. Ať je to velmi osobní věc. Když pak máte takové to promeditované místo, ten kobereček nebo něco, tak už jenom tím, že si na to sednete, už to vám bude napomáhat v meditaci. Čili, místo meditace, to, na čem sedíte, mala, poloha v meditaci, posed, který používáte, to všechno vám pomáhá. To všechno jsou pomůcky, které jsou užitečné. A ještě jedna věc, která je obtížnější, a to je pravidelnost. Dodržujeme pravidelnost ve všem. Do práce chodíte v předepsanou hodinu bez odmluv. Ve stejný čas si čistíte zuby. Podobně se koupete, nemusíte se k tomu nijak nutit, obvykle. Jakýsi seznam věcí, v angličtině tomu říkají must to do, co musím udělat. Zahrňme i meditaci do tohoto seznamu, co musím udělat. Nebo spíš mám udělat. Takže, když budete meditovat pravidelně v konkrétní určitou hodinu, už tím, že vy vstoupíte na to místo, v tu danou hodinu, tak meditace se prostě přihodí, nastane. OTÁZKA: Ptám se na to, že lidé se často ptají: když jsem ospalý, unavený, když prostě nějak nejsem ve stavu, že ta meditace nebude taková, jakou bych chtěl, co s tím? Mám ji vynechat nebo zkrátit? RITOIDGATA: Ta věta, ta myšlenka „dneska jsem příliš unavený, ta meditace nebude tak kvalitní“, to je trik, který na nás hraje naše mysl. Pokud skutečně jste unavení, pak první dělejte takovou meditační praxi, takové cvičení, které sníží vaši únavu, a potom můžete přestat meditovat. Čili dnes jsem unavený, dnes budu meditovat jenom proto, abych omezil nebo snížil únavu. To je jediný způsob, jak mysli vrátit ten její trik, tu její habaďuru, co na nás hraje. Naše podvědomí se chová jako dítě. Dítě, když chce něčeho dosáhnout, tak na nás používá různé finty, tak i to podvědomí na nás hraje všelijaké triky. Je snadné mysl potlačit silou a dočasně. Ale dlouhodobě nám to moc nepomůže.
Trik tedy spočívá v tom přistoupit na její hru, a když ona na nás hraje triky, tak my na ni taky. Přijmout to. V jednom z těch písem, které náš mistr citoval, se říká, že jógu bychom měli cvičit v takovém hravém postoji. Je to objev - pro mne do té byla jóga synonymem kázně, discipliny. Jóga a hravost? To je vzácná kombinace. Ale zjistil jsem, že to také funguje. OTÁZKA: Děti po mně někdy opakují mantry, ale něco vynechají, něco zkomolí. Třeba tři slabiky z Óm hrím namah šivaja. RITODGATA: Pokud to děti dělají, je to jenom k dobru, když je to popletené, nevadí. LUDĚK: Já bych k tomu dodal tak, že každé to slovo se skládá ze slabik, každá slabika patří k čakře. Jestli prohodí ty slabiky mezi sebou, slovo zní jinak, ale ty slabiky tam jsou. RITODGATA: Děti by vlastně měly začít se zpíváním manter co nejdříve. A nejlíp je naučit je tak, že nebudete čekat, až se narodí, ale začít zpívat mantry už v těhotenství. Ty duchovní snahy dětí můžeme podněcovat už během těhotenství, v prenatálním stadiu. LUDĚK: Mimochodem, to i západní věda už objevila, že děti i před narozením už vnímají to, co se děje kolem nich. To se zkoušely různé věci. Třeba se pouštěla mamince určitá hudba v průběhu těhotenství. Když se to dítě narodilo, tak mu pouštěli tu hudbu a zjistili, že na ni reaguje víc než na jinou hudbu, že ji prostě zná. Těch pokusů bylo víc, a prostě se dokázalo, že, já už nevím, od kterého měsíce, že tam to vnímání je. RITODGATA: V Indii se vypráví jeden příběh o tom, jak dítě dostává duchovní výchovu už v průběhu těhotenství. Byl jeden démon, který se prohlašoval za boha, a tak se bůh zjevil a toho démona zabil. A žena toho démona byla v té době těhotná. Jeden mudrc se nad ní slitoval, že zůstala vdovou a vzal ji do své poustevny. Začal této ženě dávat duchovní ponaučení, duchovní pokyny a zpíval jí mantry. Když skončilo období těhotenství, narodilo se dítě. Po pár letech se příbuzní toho démona dozvěděli, že ta žena žije, že se jí narodilo dítě a že žije v té a té poustevně. Odvedli matku s dítětem k sobě a snažili se to dítě učit po svém. Snažili se do něho dostat ateistické učení, ale nedařilo se jim to. Přesto, že se do něho snažili nacpat ateizmus, ten chlapec zůstal velmi zbožným člověkem. Když dostával to duchovní učení v bříšku maminky, tak byl chráněný, izolovaný od vlivů světa, od škodlivých vlivů. Takže rodiče a budoucí rodiče pamatujte na to. Když budete plánovat dítě, začněte s tou duchovní výchovou už v průběhu těhotenství. Můžeme si dát nějaký badžan? Když budeme zpívat, představujte si při tom Nejvyšší Vědomí, jak sestupuje do naší mysli, do naší psychiky. Nejdřív se bude zpívat Ganéša šaranam, šaranam Ganéša. Ganéša je pán energie kořenové čakry, základní čakry. Aby se cokoli podařilo, aby bylo úspěšné, k tomu potřebujeme energii té kořenové základní čakry. Při tom zpěvu se tedy soustřeďte na základní čakru a představujte si, jak se ta energie očišťuje. Anebo se dostává do souladu, ukázňuje se. Takže zpívání tohoto badžanu a vůbec všech badžanů je duchovní cvičení. To slovo šaranam znamená: beru útočiště ve..; utíkám se ke... Čili Ganéša šaranam – beru útočiště v Ganéšovi, utíkám se o pomoc, o ochranu ke Ganéšovi. Řečeno psychologicky, utíkám se o pomoc nebo beru útočiště v energii kořenové základní čakry. Začněte zpívat se zavřenýma očima. Nejdříve zavřete oči, soustřeďte se na kořenovou čakru a poproste o energii a také o takové zdravé ukáznění, očištění energie. Zkuste to zpívání s jiným postojem, než obvykle, kdy se jenom zpívá. Přidejte k tomu, co jsem vám říkal. Soustředit se na tu kořenovou čakru a uvidíte ten rozdíl. Po tom prvním badžanu zachovejte dvě, tři minuty ticha. A až se vrátím, dostanete kontrolní otázku, co jste zažili nebo pocítili během těch dvou tří minut toho ticha. Zpěv. Šiva, Šiva, Šiva šambo. Zpěv. KÁŠJAPA: Pomalu se vraťte do Lanškrouna. Během téhle přestávky bych vás poinformoval o některých věcech, které s týkají vlastně těchhle akcí. Indie – Chystáme cestu do Indie a uzavřeme to na této akci. Pokud by se chtěl ještě někdo přihlásit, tak může. Druhá věc – je ohledně organizace tady těchto příjezdů maitrí sem. Když to organizujeme, tak informace dáváme na internetu. Není to v mých silách, abych to rozesílal poštou nebo informoval nějakým jiným způsobem. Proto, kdo internet nemáte, tak si domluvte nějakého kamaráda, který to bude sledovat a bude vás informovat. Ritodgata tady bude zítra povídat i o akcích, které běží v Indii v ašramu a souběžně chceme dělat akce i v našem ašramu, jak tady byla Nava Rátri, Šiva Rátri,
Buddha púrnima a jiné. Tyhle akce budou probíhat u nás souběžně s indickým ašramem. Ritodgata o tom bude povídat. Všechno bude na webové stránce. Na webovou stránku dáváme už také aktuality, takže vše potřebné se tam dozvíte. Pokud máte maily, tak všem, jejichž maily mám, informace posílám. Rovněž všechno, co tady probíhá, se nahrává a bude se to postupně přepisovat a přidá se to k přednáškám Ritodgaty, které už na internetu jsou. Takže vše prosím hledejte na internetu, na webových stránkách: http://www.tathata.cz. Tam najdete všechno. Takže, vše, co se bude dít, jakékoli akce, sledujte na internetu a když je ta akce, tak se také na tu akci přihlásit, abychom věděli, kolik lidí bude a pak se podle toho zařídíme. To je prozatím všechno. Kromě toho, kdybyste někdo chtěl nahrávky s Tathátovými badžany, tak si je můžete zakoupit. Ano, jsou tady CD, kde jsou badžany z Indie, badžany, které natočil Lukáš a jsou tady CD z ašramu z Tapovarishtashramu – Tatháta Sourabham. Můžete se na to podívat a tam u Jindry si to můžete zakoupit. Většinou je už máte. RITODGATA: Tak jak jste se cítili během badžanu a potom? Další badžan zní Gópala, Gópala, dévaki nandana Gópala. Gópala znamená pán světla. Go – znamená světlo, pala – znamená pán. Další slova znamenají: Ó synu světla Matky Přírody. Při zpívání tohoto badžanu dostáváme požehání od Matky Přírody i od Světla shůry. Takže, budeme nejdřív zpívat a pak zase ztišení a budeme meditovat o Světle a energii. Zpěv. Meditujme se zavřenýma očima několik minut. Při meditaci se snažte pociťovat společně Světlo i energii. Energii zdola a Světlo shora. Obě, Světlo i Energie se setkávají ve vašem srdci a vytvářejí zlatou Přítomnost. A ať tato zlatá Přítomnost zůstává, prodlévá ve vás. A s touto energií, s touto zlatou Přítomností si utkejte zlatý ochranný obal kolem vás. A tento energetický obal vás izoluje, odděluje od světa. Od zlých stránek světa. ***** ÓM TATHÁTAM DHARMA GÓPTÁRAM DHARMAM MÁNUŠA RÚPINAM PURUŠAM ŠÁŠVATAM VANDÉ JUGA DHARMA VIDHÁJINAM JUGA DHARMA VIDHÁJINAM Óm To byla modlitba k mému duchovnímu mistrovi. Jak víte, každá duchovní cesta je cesta do neznáma, cesta do tajemna. A na této cestě neplatí žádná běžná logika. Proto potřebujeme vedení. A toto vedení nám nabízejí mistři zdarma. Jenom musíte toto vedení chtít, očekávat a pokorně o ně požádat. To je první podmínka jakékoli duchovní praxe. Nemusíte věřit v žádného mistra. Ale musíte mít víru a očekávat vedení mistrů nebo shora. Na dnešek a na zítřek mám nějaké plány. Samozřejmě s vaší spoluprací chci vytvořit prostředí nebo atmosféru přátelství pod láskyplným vedením Mistra, aby ta přeměna mohla proběhnout v nás všech. K tomu potřebuji nebo my všichni potřebujeme spolupráci každého z vás. Včera jsme vytvářeli ochranný obal, ochranný štít, dnes potřebujeme vytvořit atmosféru prostředí láskyplného přátelství. Takže si ji tu atmosféru vytvoříme a zůstaneme v ní až do našeho rozchodu zítra. A kamkoli odsud vyjdete ven, tak byste měli jít v takovém prodloužení této atmosféry. Měli byste si ji nést s sebou. Všichni, kdo přijdou, noví návštěvníci nebo hosté, budou vítáni v této atmosféře, protože je to atmosféra přátelství. Ti kdo přijdou, z ní budou mít užitek, prospěch a nás jejich přítomnost naopak nebude rušit. Souhlasíte? Takže pomyslete každý podle svého založení nebo podle svého výběru, pomyslete na Nejvyšší Přítomnost, na Mistra, který vás kdy vedl nebo to mohlo být vedení třeba ve snech a podobně. Vyberte si každý podle svého… Nebo to může být představa síly, která nás sem všechny přivedla. Takže: sedíme vzpřímeně, záda a páteř jsou rovné, a myslete na Přítomnost. Může to být přítomnost Absolutna, Mistra nebo ten důvod, který nás sem zavedl, a řekněte sami v sobě, požádejte tuto Přítomnost, aby sestoupila mezi nás a přinesla nám lásku a přátelství. Tak jako slepice, která sedí na vajíčku a vysedí kuřátko, tak podobně by ta atmosféra v nás měla také vytvořit cosi nového. Když
budeme mít úmysl a pozveme přítomnost mistrů. Tak jako ta slepice zahřívá vajíčko svým teplem, tak přítomnost mistrů (nebo to co si budete představovat) bude vlastně jakési teplo, které umožní náš růst z toho zárodku ve vajíčku, abychom vyrůstali v něco většího. Nejdřív je potřeba mít úmysl, záměr a pak dovolíme, aby to probíhalo, aby to nastalo. Teď zavřete oči a vytvoříme ten úmysl, že budeme zvát vedení mistrů a vytvářet tu atmosféru. … Abychom pozvali přítomnost mistrů, několikrát se dlouze nadechněte a prociťujte své tělo nahoru a dolů. Při vdechování procházejte tělem nahoru, při vydechování procházíte tělem dolů. Cvičte, prosím. Teď myslete na mistry nebo Božskou Přítomnost. Požádejte je, aby přišli, aby byli přítomni nebo se modlete k Božské Přítomnosti, aby na nás rozlila přátelství, lásku a pozvěte ji, aby otevřela vaše vnitřní komnaty. Přiložte své dlaně k břichu, pod pupek. Nejdřív přiložíme pravou dlaň a levou na ni. Představujte si tu skořápku nebo obal, krunýř lásky a přátelství kolem vás. Kéž přítomnost mistrů sestoupí k nám a vytvoří v nás soulad a ať tato harmonie pulzuje a vyzařuje kolem nás. Ať toto pulzování této lásky a energie proniká celou místností a rozšiřuje se do celé školní budovy. V této atmosféře přítomnosti mistrů vládne láska a přátelství. Díky jejímu teplu budeme rozkvétat, a kamkoli půjdeme, tato atmosféra půjde s námi. Každý, kdo sem přijde, bude vítán a ať i oni, ti kdo přijdou, mají prospěch z této přítomnosti. Kéž všechno, co tady budeme dělat, se stane nástrojem našeho pokroku… Teď můžete vystoupit z této meditace a otevřít oči. A teď bych vám rád popovídal něco o kombinování duchovních praktik, duchovních cvičení. Slyšel jsem, že tady v Česku je oblíbených nebo známých hodně různých technik, hodně různých mistrů. A že často cvičíte jednu techniku, potom druhou, potom třetí. Střídáte je. A ta změna bývá příliš častá, takže není pohodlná ani užitečná. A tak bych se chtěl s vámi podělit o některé mé zkušenosti anebo o to, co jsem se z těch zkušeností, z těch zážitků naučil. Když provádíme nějakou duchovní praktiku, cvičení nebo různé meditativní techniky jako jógu, je to jako bychom zvyšovali svou rychlost. Zrychlovali. Dá se to také přirovnat k nějakému hnojivu, které dodáváte svým kytičkám. Z toho vyplývají dvě věci. Když budete myslet na to zrychlení, musíte (jako když zrychlujete auto) být ostražitějšími, bdělejšími. Proto každá duchovní praxe, každé duchovní cvičení by mělo být doprovázeno kázní, disciplinou. Různá duchovní cvičení, praxe bez bdělé pozornosti, jsou podobně nebezpečné jako auto, které řídíme bez této ostražitosti, bez bdělosti. A když vezmeme ten druhý příklad, použití hnojiva ke kytičkám, rostlinám, před tím než použijete to hnojivo, musíte vytrhat plevel. Podobně v našem běžném životě, než k sobě pozveme Božskou Přítomnost, Božství, tak se musíme také zbavit toho plevele a to jsou nejrůznější negativní pocity, negace, negativní myšlení. A tak všechna duchovní cvičení má předcházet určité množství kázně, sebekázně. První cvičení, které byste měli vždycky provádět, je odstraňovat všechny ty negativní pocity, negativní myšlenky. Protože když na vás bude sestupovat duchovní světlo, bude ve vás zesilovat všechno. Proto Ježíš říkal svým učedníkům: „Když usedáte k modlitbě a myslíte na hádku se svým bližním, přestaňte se modlit, jděte, udobřete se s ním a teprve pak se vraťte a modlete se“. Protože duchovní světlo, které na vás sestupuje, zesílí i ten hněv, který cítíte k druhému. Jednak je to plýtvání vaší energií a jednak je to nebezpečné pro toho bližního, pro toho druhého. Může to být osobní, ale může to být také neosobní. Hněv, žárlivost a podobné emoce, to je všechno osobní. Ale třeba netrpělivost nebo frustrace, ty bývají neosobní. A tak ať už to víte nebo nevíte, jestli je to účinné, vždycky provádějte takové úvodní cvičení, které odsune tyto negativní myšlenky a pocity z vašeho momentálního vědomí. První část cvičení by tedy měla směřovat k pročištění psychického zmatku. Další krok by mělo být pozvání Božského světla, duchovního světla. To se dá říci mnoha způsoby: pozvání Božství, vytváření energie, vstupování do sebe, nebo vystupování nahoru. To všechno znamená totéž. Jeden způsob je vzestup nahoru k Božství, jiný způsob je vzývat Božskou Přítomnost aby sestoupila k nám. Jiný způsob je vytvářet energii, probouzení vnitřní energie je zase jiné vyjádření téže věci. Abychom to zevšeobecnili, můžeme to shrnout pod jedno slovo – energetizace. Zopakuji hlavní kroky. Nejdřív sebekázeň, potom očistné cvičení, potom energetizace. A pak přichází – zůstat, prodlévat v jednotě. Potom proces, který je opakem procesu energetizace, to znamená navozování souladu, harmonie a sestupování dolů. Nebo znovu navázat spojení s každodenním životem. Těchto několik kroků je mimořádně potřebných. Takže, když budete nějak měnit nebo provádět duchovní cvičení, vždycky mějte na paměti tyto kroky. Můžete zvládnout několik očistných cvičení.
Můžete se naučit několik energetizačních procesů. Ale ten další krok, být sjednocený, cítit se jedno s tou energií nebo se světlem, to není potřeba měnit. Potom potřebujete několik harmonizačních cvičení. Jakékoli duchovní cvičení, které každodenně cvičíte, by mělo obsahovat tyto kroky. Jinak se s postupujícím cvičením vaše problémy budou násobit. Tak to byla teorie. Potřebujete k tomu nějaké vysvětlení OTÁZKA: Co míníte tou sebekázní? ODPOVĚĎ: Velice obtížně se to definuje. Jeden z bodů je pravidelnost v cvičení. Další je umírněnost ve všech radostech, potěšeních. Jedna z nejlepších metod sebekázně je nikdy nezapomenout sám na sebe, ať už děláte cokoliv. Další věc: pokud provádíte jakoukoli techniku, která je spojená s jógou, je lepší být vegetariánem. A také kdykoliv cítíte návaly nějakých emocí, když vás přepadne zlost, jste rozptylováni, tak je důležité nasadit sebeovládání, protože jinak energie, kterou jste získali cvičením, začne unikat. Ještě jedna věc: každá duchovní praxe zvedá vaše vědomí do vyšších úrovní. Během cvičení nebo technik, kdy se vaše vědomí zvedá z tělesné úrovně do vyšších úrovní, je třeba se vyhýbat všem činnostem, které naopak stahují vaše vědomí z vyšších úrovní zpátky na tu hmotnou. Sex je jedna z takovýchto činností. Takže jak jsem říkal, i tady by měla být umírněnost. Stačí tolik k té sebekázni? OTÁZKA: Mohu se zeptat k té umírněnosti v těch věcech, co nám jsou příjemné? ODPOVĚĎ: Kontrolní vodítko je uvědomování si sebe sama. Dokud si pamatuji sama sebe a uvědomuji si to, tak potom každá radost, každé potěšení je v pořádku. Každá radost, každé potěšení je takovou pobídkou, která nás vede dál k životu, takový impulz, který nám pomáhá. Abychom se mohli duchovně vyvíjet, potřebujeme k tomu také udržovat naše tělo. Takže chuť k jídlu, to, že nám jídlo chutná, je potřebné k tomu, abychom toto tělo udržovali. A samozřejmě mezi partnery by měla vládnout láska a lidské pokolení se musí pochopitelně dál vyvíjet, musí se dál rozmnožovat. Proto existuje radost ze sexu. Když na to zapomenete, stane se z toho překážka. Takže mít neustále na paměti to sebe uvědomování, umírněnost. Radost, potěšení není špatné, špatné je zapomínat na sebe. Proto se také zakazuje pití. Když pijete alkohol, zapomínáte na sebe, zapomínáte, kým jste. A postupně jak pijete, tak jedna za druhou odpadají různé zábrany. Proto křesťanství říká, že pití alkoholu je špatné. Takže: nejsou nějaká všeobecně platná pravidla, proto se řiďte pravidly svými. Ale jakmile si jednou nějaké své pravidlo stanovíte, neměňte ho. Protože třeba (když se vrátíme k tomu autu) každý má svůj styl řízení a nemícháte dohromady alkohol a řízení. A podobně duchovní cesta je také cestou, která vyžaduje velmi vysokou odpovědnost. A ve všem co děláte, by se měl odrážet tento smysl pro odpovědnost. Stačí to k té umírněnosti? OTÁZKA: Jak Ritodgata hovořil o tom návratu z těch cvičení, tak mě třeba z vlastní zkušenosti nejvíc dělalo potíže se vrátit do běžného života. Když se vrátíme do běžného života, alespoň já jsem to tak cítil, tak jsme hodně přecitlivělí na všechny věci. A možná, že je trochu chyba v tom, že mě už pak moc nebavilo dělat nějaká ta ochranná cvičení, protože jsem byl v tu chvíli třeba šťastný a tak už jsem neměl zájem tohle dělat. ODPOVĚĎ: Je třeba pochopit nebo informovat podvědomí, že váš kontakt s tímto vnějším světem vlastně doplňuje vaše duchovní zážitky, zkušenosti. Je třeba si uvědomovat nebo si pamatovat, že duchovní cvičení nebo duchovní vývoj není jenom ten vnitřní klid. Každý kontakt s okolním světem by vám měl připomínat zmíněný vnitřní klid, který jste měli v meditaci. Duchovní svět z meditativních stavů a každodenní život, běžný svět kolem nás, by měly být propojeny bez nějaké zřetelné nebo nějaké ostré hranice. Měly by prolínat. Je to vlastně jakýsi náš zděděný omyl nebo chyba, to pojetí, že jenom duchovní stavy, meditativní stavy jsou v pořádku, že jsou dobré, kdežto hmotný svět je něco špatného. Navrhl bych jednu věc. Místo toho, abyste se nechali ztratit v tom klidu anebo se jím nechali zahltit, jděte, vstupte do toho zážitku s otázkou – co se teď se mnou děje? Co se mi děje? Podobně, když budete vystupovat z meditace a budete mít kontakty s okolím, zase si pokládejte tutéž otázku: co se mi teď děje? Co mne potkává? Co se mi Matka Příroda pokouší vysvětlit nebo naučit mne skrze tento zážitek? Ať tyto otázky jsou stále s vámi. To vytvoří takovou ochranou mezeru mezi tím, co jste prožívali v meditaci a co teď zažíváte na světské úrovni. Přinejmenším to zeslabí tu bolest.
Řeknu vám jeden příběh o meditaci a každodenním životě. Byl jeden mladý muž, který měl velmi staré rodiče. Ale příliš se zajímal o jógu a meditaci. A tak své staré a nemocné rodiče zanedbával a odešel do lesa. Živil se kořínky a bobulemi a všechen svůj čas trávil v meditaci. Uplynulo mnoho let, získal mnoho jogických sil, schopností a jednoho dne, když meditoval, ptáček na něj upustil svůj bobek. To ho najednou vyrušilo z meditace a tohle vyrušení ho hrozně rozčílilo a podíval se s velkým hněvem na příčinu toho vyrušení. A protože měl ty schopnosti, ty jogické síly, tak když se podíval na toho ptáčka ve velkém rozčílení, z jeho očí vyšlehl plamen a toho ptáčka zničil. Řekl si bezva, mé dlouhé roky cvičení přinesly své plody a získal jsem zázračné schopnosti, a chtěl pokračovat v meditaci. Najednou cítil, že má hlad. Vydal se tedy nasbírat nějaké kořínky nebo lesní plody a toho dne nic už nenasbíral. A tak vyšel z lesa ven a šel k nejbližší vesnici. V Indii když mniši mají hlad, vycházejí ze svých pousteven a chodí prosit o jídlo a lidé to vnímají tak, že když na jejich dveře zaklepe mnich a prosí o jídlo, tak je to pro ně velké štěstí. Protože když přijde mnich a zaklepe na vaše dveře a prosí o jídlo, je to pro vás velká příležitost sloužit něčemu božskému, svatému. Tak ten člověk zaklepal na jedny dveře a požádal: „Matko, chci jídlo.“ To je tradiční větička, kterou používají mniši po celé Indii. A paní domu: „Počkej chvilku, hned přijdu.“ Krmila svého nemocného manžela. A tak to trvalo pět nebo deset minut, než vyšla ven s jídlem. A tak ten muž, když čekal těch pět, deset minut venku, mezitím uvažoval: „Já mám takové jogické síly, že ta žena si vůbec neuvědomuje, jaké obrovské štěstí má, že mi může posloužit.“ Když tak uvažoval, tak postupně se jeho hněv zesiloval, rostla jeho netrpělivost. Když po deseti minutách paní domu vyšla s miskou jídla a uviděl mnicha velice rozhněvaného, řekla mu: „Myslel jsi, že jsem ptáček?“ To mu vyrazilo dech. Jak nějaká obyčejná ženská může vědět, že jsem spálil ptáčka? To jím otřáslo tak, že se vrátil k normálnímu vědomí. Vrátil se zase k pokoře a zeptal se: „Ó matko, jak jsi to poznala? Jak to víš?“ „Hned když jsem uviděla tvou tvář, tak najednou se mi to objevilo jako záblesk. Potřebuješ víc lekcí v duchovnosti.“ A tak mu navrhla: „Jdi do další vesnice, v ní je řezník a prodává maso a ten ti dá to vyšší učení.“ Tak to mu vyrazilo dech podruhé. Že dostal velkou lekci od obyčejné ženy, která ho navíc posílá k člověku, který zabíjí zvířata a prodává maso. A ten prý mu má dát ještě vyšší ponaučení. Ta žena, která vedla prostý život a starala se o nemocného manžela, získala větší duchovní vhled nebo osvícení a poučení než jogín, který se věnoval mnoho let cvičení v lese. Naštěstí ten muž byl dostatečně pokorný. Byl natolik pokorný, že odešel k řezníkovi a řezník ho zase nechal čekat. Až prodal všechno maso, pak ho vzal k sobě domů. Nejdřív uvařil jídlo pro své nemocné rodiče a teprve potom mu začal dávat duchovní poučení. Nebylo to tím, že by meditace, které mnich prováděl, byly chybné, ale proto, že nevykonával řádně své hmotné povinnosti. Sám měl nemocné rodiče, o které se měl starat. Ale ta zásadní, osudová chyba byla v tom, že si myslel, že duchovní pokrok dosáhne jenom cvičením a ne plněním hmotných povinností. Řezník mu řekl: „Ta žena, která tě sem poslala je svatá, i když žije jako obyčejná žena. Ty také se můžeš stát svatým, když se budeš starat o své rodiče.“ A to je velké duchovní ponaučení nejenom pro něho, ale i pro nás všechny. Duchovní pokrok získáme nejenom cvičením, nejenom meditováním, ale také činnostmi v každodenním běžném životě. I to je duchovní cesta nebo součást duchovní cesty. Kdybychom zůstávali dvacet čtyři hodin denně v našem meditačním klidu, co by se stalo s naším každodenním životem? Takže aby se zajistilo, že se nebudeme vznášet někde v duchovních výšinách bez kořenů, proto nám Příroda posílá takové špatné zážitky v každodenním životě. Jakmile to jednou pochopíme a přijmeme to, tak na nás bude mírnější. Co kdybychom si dali nějaké očistné cvičení? Budeme dělat jedno očistné cvičení s intenzivním dýcháním a potom intenzivní očišťování tím, že budeme vydechovat ústy a potom nadechovat, přijímat čerstvou energii. Jsou to tři dechová cvičení. Ale je potřeba dělat je s úmyslem. Se záměrem. A tím úmyslem, tím záměrem je očišťování. K tomu čištění. Nejdřív si musíme ujasnit, co se má očistit. Musíme si předem ujasnit, jaká negativa, se mají v nás očistit. Může to být nemoc, může to být netrpělivost, může to být nějaká frustrace. Může to být i taková všeobecná nespokojenost, žárlivost. Takže vyberme si dnes jednu věc, na kterou se zaměříme a co budeme teď v těchto cvičeních čistit. Když to budete pečlivě pozorovat, rozebírat, zjistíte, že všechny tyhle ty negativizmy se vlastně staly našimi zvyky. Vězí v nás jako cizí předměty, jsou k nám dobře přilepeny. Lpí na nás nebo my na nich. Takže nestačí si jenom přát, aby odešly. Když
chcete shodit jablko ze stromu, tak tím stromem zatřesete. Když chcete vypláchnout, vyčistit láhev, nalijete do ní trochu vody, zacpete hrdlo a zatřepete s ní. Když si to budete představovat jako nějakého parazita, můžete ho odříznout. Takže buď třepání stromem, nebo třepání láhví anebo odříznutí. To první silné dýchání budeme provádět s touto představou. S tímto úmyslem. A když toho parazita uvolníme nebo setřepeme to jablko nebo uvolníme tu nečistotu, která je na stěnách té láhve, tak když se uvolní, musíme ji odhodit. Čili nejdříve budeme třepat a pak vyplachovat. A potom - třetí část je nasát, přijmout čerstvou energii. Když vypudíte ven ta negativa, tak uvnitř vznikne prázdnota a příroda nemá ráda prázdné prostory. A tak aby nezůstala žádná prázdná místa, naplníme je tou čerstvou energií. Potom bude následovat uvolnění, relaxace. Při třepání stromem budeme intenzivně dýchat. K tomu vyplachování - dlouhý nádech nosem a velký, silný výdech ústy. A nasávání, přijímání energie bude dlouhý nádech a výdech. Ale představujte si při tom, že čerstvou energii přijímáte skrze pokožku, tak jako houba nasává vodu. Tak mi také přijímáme čistou energii. Takže ukážu vám tu první část, jak zatřepat, aby se nečistoty odlepily, uvolnily. Začínat pomalu a postupně zvyšovat intenzitu dýchání (nádech, výdech). Pomalý začátek a tak, jak vdechujete a vydechujete, pohybujte svým tělem. Dělejte to do té doby, než budete cítit vyčerpání. Čím víc budete vyčerpáni, tím bude čištění účinnější. Potom, až ucítíte, že nemůžete dál, zastavte, zhluboka nadechněte a až naplníte plíce na maximum, představte si, že všechna negativa se odlepila a jsou teď připravena v plicích a proto všechna ta negativa a ty špatné věci vyvrhněte ven do vesmíru. Výdech by neměl být pomocí rtů, ale má vycházet z hrdla. Doslova to musíte vyzvracet z plic ven. Zase to dělejte vícekrát, kolik to dokážete, až do okamžiku, kdy pocítíte, že jste v pořádku, že už je to normální. Potom nasajte čerstvou energii. Dlouhým vdechem a výdechem a při tom si představujte, že ta energie vstupuje do těla celým povrchem těla, celou pokožkou. Při nadechování vstupuje energie celým povrchem těla a při výdechu je z plic rozesílána do všech těch prázdných míst, která se uvolnila vypuzením negativ. Tak toto jsou tři dechová cvičení, ale měl by je vždy předcházet váš úmysl. Ujasnit si jaké nečistoty, jaká negativa chci očistit. A jak jsem vám říkal předtím, každé duchovní cvičení by měla předcházet prosba, modlitba o vedení, k mistrům, Božství. Takže nejdřív modlitba k mistrům, prosba o vedení, potom ujasnění si toho problému, toho negativa, kterého se chci zbavit, pak následuje pevné rozhodnutí, že toto chci cvičit a toto chci udělat. Intenzivně dýchat, představovat si, že třepete tím stromem nebo odřezáváte kořeny, potom vyplachujete láhev a potom přijímáte čerstvou energii. Celé toto cvičení by mělo být prováděno s rovnou, vzpřímenou páteří. A tento posed je účinnější, pohodlnější (ukazuje: natažené paže se opírají o kolena, dlaněmi nahoru, ukazováčky se dotýkají palců zdola tak, že tvoří kroužek, palce a ostatní prsty jsou nataženy rovně) Ale samozřejmě není jediný předepsaný, můžete si vybrat svoji vlastní polohu. Jsme připravení? Poprosme mistry, budeme provádět duchovní cvičení, prosíme mistry, kteří touto cestou prošli před námi, aby nás vedli a seslali nám svou láskyplnou pomoc a vedení. A celé toto cvičení budeme provádět se zavřenýma anebo polozavřenýma očima. Neměly by být úplně otevřené. Poslouchejte jenom můj hlas, nedívejte se na mne. Protože to je vnitřní proces. Soustřeďte se a věnujte se plně tomuto cvičení. Takže ujasnění k tomu, co chci vyčistit. Nemoc, nějakou negativní vlastnost, špatný zvyk. Zavřete oči a řekněte si v duchu: „Dnes budu provádět toto cvičení, abych se zbavil této vlastnosti nebo této nemoci.“ Může to být strach, žárlivost, hněv, netrpělivost nebo to může být nemoc. Řekněte si v duchu, že dnes budete toto cvičit, tohoto se zbavit. Představujte si, že tomu odřezáváte kořeny a začněte dýchat. Pomalu a plynule. Jako pomůcku, (abyste měli všichni jednotný rytmus), Lukáš vám bude k tomu bubnovat. Snažte se dýchat v rytmu toho bubnování. Můžete zastavit a půjdeme k druhé části. Uvědomte si své negativity. Dlouhým nádechem je shromážděte v plicích a vypuďte je ústy silným výdechem z hrdla. Udělejte to tolikrát, kolikrát chcete anebo můžete až do okamžiku, kdy ucítíte, že jste uvnitř čistí…. Ještě jednou, naposledy…… Teď jste uvnitř velmi čistí, ale je tam prázdnota. Naplňte tuto prázdnotu, vyplňte ji energií, kterou budete vdechovat celým povrchem těla. Nadechněte se jednou, zvolna, plynule, a pociťujte, jak se vyplňuje ta prázdnota uvolněná nečistotami. Jeden dlouhý plynulý dech, kterým přijímáme energii. Když ucítíte, že jste zase v normálním stavu, uvolněte se. Uvolňujte se a poděkujte svému tělu za to,
že spolupracovalo. Při tom pomalém uvolňování v představách v duchu masírujte své tělo od hlavy až k patám, kolikrát pocítíte, že to je příjemné. Pomalu se vracejte. Můžete probouzet své tělo tím, že se ho budete pomalu lehce a láskyplně dotýkat od hlavy až dolů k patám. Toto je velmi účinné cvičení. Když budete myslet na problémy, kterých se chcete zbavit, tak ráno se můžete zbavovat všech slabostí a večer můžete takto odstraňovat špatné vlivy toho dne. To, co jste přes den na sebe nabrali špatného. Protože ráno, když jste svěží, můžete pracovat na svých starých zvycích, které jste získali dřív nebo zdědili z dřívějška. A večer můžete totéž cvičení provádět na odstranění stresu z končícího dne. Ze začátku, když je pro vás to cvičení nové, tak s odstraňováním problémů nemusíte mít mnoho potíží. Nebo možná je vašich problémů moc a nevíte, kterým začít. Ale někde začněte. Něčím začněte. A když vyčistíte jedny problémy, které jsou nahoře na povrchu, a odstraníte je, tak se vynoří zase ty, které byly někde tam dole. Začněte tím, co vám přijde na mysl jako první a udělejte z toho pravidelné cvičení. Než se pustíme do další sady cvičení, tak si dáme čajovou přestávku. Ale pokud někdo chcete nějaké doplňující ujasnění, komentáře, otázky k tomu, co jsme dělali, tak teď by byl vhodný čas. OTÁZKA: Já bych se ráda zeptala, jestli je nutné pojmenovat emoci nebo problém nebo zda to stačí procítit. ODPOVĚĎ: To procítění stačí. Protože pojmenování je složitější záležitost. Můžeme to třeba pojmenovat, ale pak se nám to nemusí podařit. Ale pokud máte pocit, že vám pomůže, když tomu problému dáte jméno, pak to samozřejmě udělejte. Anebo si můžete představovat, jako když vynášíte odpadkový koš nebo když vysypáváte popelnici. Nemusíte to nějak pečlivě rozebírat, jenom se podíváte, ano, toto je odpad. Toto musí jít pryč. OTÁZKA: Já se chci zeptat, jestli je potom ten prostor potřeba nějak očistit. Mně se přitom otevřela jáma, kam to špatné odešlo pryč. Jako do Matky Země. Jestli to pak není nebezpečné, když do toho prostoru někdo přijde. Jestli to očistit, jestli to tam nezůstává nebo se to rozplyne samo. ODPOVĚĎ: Vesmír je tak velký, že všechno to nečisté, co vyhodíme ze sebe, mu neublíží. Představte si, že jste špinavá, vykoupete se v rybníku, znečistí se tím ten rybník? Ne. A Matka také přebírá všechny ty nečistoty bez stížností. Ostatně tento druh nečistot nejsou nečistoty jako takové. Jsou nečistými pro nás. A ještě jedna věc: když si budete myslet a představovat si nebo upřesňovat ty nečistoty, třeba ty negativní city, nezapojujte a nezahrnujte do toho konkrétní osoby. Například se chcete zbavit hněvu. Ten hněv pochází z nějaké bolestivé situace, kterou navodil nebo způsobil jiný člověk. A když si budete představovat, že odřezáváte kořeny toho hněvu, tak byste mohli myslet na toho konkrétního člověka, který v té situaci figuroval. To nedělejte. Pracujete se svými vlastními pocity, ne s tím člověkem. Protože kdybyste na toho člověka mysleli, tak ta technika dýchání je tak silná, že by mohla tomu druhému člověku ublížit. To je vaše bolest, váš hněv, kterého se zbavujete. Nemáte právo smýšlet špatně o tom druhém člověku. Nemáte právo zasahovat do jeho života. Všechno, co nás potkává, nám posílá nebo dává Matka Příroda. Tento svět, tato Země, je vlastnictvím Matky Přírody. Dostáváme to, co si zasluhujeme. Chcete-li víc, chcete-li něco lepšího, zvyšujte svoje zásluhy nebo své kvality. Všechny ty další nástroje jsou organizované, abych tak řekl, Matkou Přírodou. V Indii máme přísloví, že hůl nikdy nepřijde a neztluče vás sama. Vždycky je za tím nějaký člověk. A tady v tom našem přirovnání, tím kdo nás tluče, je Matka Příroda. A ti lidé, kteří nás navenek rozčílili a něco nám provedli, to jsou jenom ty hole. Takže vy si můžete jen tak pohladit ránu nebo modřinu. Ale Matka Příroda nás miluje. Myslí to s námi dobře, a pokud nás někdy musí uhodit, je to jako s dětmi - asi jsme něco udělali špatně a nedáme si říci jinak. Ona nás nechce trestat, ona nás jenom chce natočit správným směrem. Obrátit na správnou cestu. Takže na viděnou po čaji. ******* pokračování po přestávce: Ritodgata se ptá čím začít. OTÁZKA: U nás je mnoho různých učení a technik, které zkoušíme a někdy potom nevíme, co z toho si vybrat, čemu se věnovat, co je pro nás nejlepší. Čili otázka: jaký je nejlepší náš průvodce v tomhle tom rozhodování? Co mám dělat, co nemám dělat, ke kterému mistrovi, kterému učení se věnovat, ke kterému ne?
ODPOVĚĎ na otázku č.1 Nejlepší průvodce v duchovním životě je mistr. Mistr, který je připraven a ochoten pracovat na vás. Který má vědění, zkušenosti a ochotu pracovat s váni nebo na vás. To je nejlepší průvodce. A vybrat si mistra, něco k tomu, abyste si ho mohli vybrat, něco ve vás ho musí přijmout. Takže, když máte tu vzácnou možnost a váháte mezi několika mistry, tak nejlepším průvodcem je to vnitřní přijetí, kdy cítíte k němu důvěru atd. Vlastně říká se, že skutečně pravý guru je v našem nitru. Protože také se říká, že když to vaše nitro s tím souhlasí nebo to přijme, pak teprve může přijít ten mistr ve fyzickém těle, ve vnějším světě. A ten vnitřní průvodce, nebo to něco, co vevnitř vás vede. A ten náš vnitřní průvodce neustále vymýšlí, vyhledává pro nás nějaké klíče, nějaké pomůcky k tomu, aby nás přivedl k těm správným věcem. Další otázka ale je, jak slyšet toho vnitřního průvodce, nebo jak rozpoznat to, co říká. Jestli říká ano nebo ne. K tomu potřebujeme v sobě nějaký vnitřní pořádek a jasnost. A to je jeden z potřebných výsledků nebo důsledků meditace. Čili když budete meditovat, budete dosahovat, získávat vnitřní jasnost a ta vám potom umožní naopak se orientovat dál, při tom dalším hledání. Řekl bych, že ta vybraná meditační technika není to nejdůležitější, to je až na druhém místě. Na prvním místě je ta vnitřní jasnost, kterou tou technikou získáme a naše pozornost, kterou tomu věnujeme. Ale musíme si pamatovat, proč meditujeme, proč vedeme duchovní život. Měli jsme nějaké problémy, nebo jsme byli nespokojení s něčím v našem životě. Nemusíme být unaveni životem, ale čekáme od něho něco víc. Když skončíte meditaci, vystoupíte z ní, tak se musíte vrátit do tohoto života, žít tento život. Takže nejdůležitější není ani tak meditace nebo meditační techniky, ale nejdůležitější je život, který žijeme. Takže, otázka je, a tam potřebujeme vedení, jak začlenit ten náš každodenní život do meditace. Do té duchovní cesty. Každý mistr vás může naučit, nebo je schopný vás naučit různé metody za den, za dva. Ale to, jak máte žít svůj život, jak ho máte prožívat, tam je potřeba to pravé vedení. Ale když budete mít jasno tady v tomto způsobu vedení, v té meditaci, potom nějaký průvodce přijde, objeví se. Protože příroda se snaží splnit vaše přání. Například, když chcete být někým, nebo se chcete zlepšit, nebo se chcete naučit nějaké techniky, příroda vás bude strkat do takových okolností, takových situací, kde se to naučíte. Hledáte-li mistra, budete k němu dovedeni. Takže, důležité je, abyste vy měli jasný úmysl, jasný záměr. Máte-li celistvý názor na život, budete přivedeni k takovému mistrovi, který má takovýto názor na život, a který je schopný vás vést. A potom mezi vámi a tím mistrem působí taková zvláštní chemická reakce. Může to být mistr přítomný živoucí, ale může to být také dřívější mistr. Z minulosti. Anebo to může být jenom přítomnost, kterou nejde nějak identifikovat. Takže, nejlepším průvodcem je mít stále jasný úmysl a tvrdě pracovat na cestě. OTÁZKA: Druhá otázka ryze praktická: mluvíme stále o meditaci a mluvili jsme tady o dětech. Otázka tedy zní: jak meditovat nebo jak cvičit s dětmi. ODPOVĚĎ: Někdy mohou děti působit jako nástroje Přírody. Čili zapojte své dítě do meditace, ale nenechávejte je ve své blízkosti, když pracujete na svých nedostatcích, na těch negativech. Například tu očistnou techniku, kterou jsme prováděli před chvilkou. Tu neprovádějte v přítomnosti nebo v blízkosti dětí. Protože by mohly nevědomky, podvědomě přijmout ty nečistoty, který jste se zbavili. Všechny ostatní techniky, které budete cvičit, vytvářet soulad, energetizační techniky, mantry atd., to všechno můžete dělat i s dětmi. Ale pamatujte jednu věc: nesnižujte úroveň nebo kvalitu, nezjednodušujte na úroveň toho dítěte. Nesnižujte se k němu. Nechte děti, pokud budou chtít, ať dělají to, co jsou schopné dělat spolu s vámi. Nebo když meditujete, klidně je můžete nechat, aby si kolem vás hrály. K tomu pomůže, když si budete vytvářet takovou tu duchovní atmosféru a budete si představovat, že to dítě je uvnitř té atmosféry. Že ho také naplňuje, že ta atmosféra prostupuje i to dítě. Ale víte, děti jsou velmi špatní mistři. Takže můžou vymýšlet všelijaké triky, jak vaši pozornost odvést. Musíte si udržovat nebo stanovit určitý stupeň, určitý kompromis mezi tou volností, kterou mu dáváte a tím řádem, který vy potřebujete ke cvičení. Staráte se o ně, máte je rádi, ale uvědomte si, že vy nejste služebníkem vašeho dítěte. To mějte na paměti. Děti se velmi snadno dovedou naučit, jak vámi manipulovat. A mnoho rodičů je oběťmi manipulace svých dětí. Čili, tak jak jste zvyklí se svým dítětem jednat, nebo jak ho řídit, stejným způsobem pokračujte i při meditaci. Jednejte s ním stejným způsobem. Možná je to zase naše karma nebo cesty Přírody, že my jako děti jsme se snažili manipulovat svými rodiči, a teď nám to naše děti ukazují jako v zrcadle tím, že manipulují ony s námi.
Takže se pustíme do praxe - cvičení na získání energie, energetizační cvičení. Pránajáma může být velmi účinné, velmi silné energetizační cvičení. Ale je příliš složitá na to, aby se mohla učit ve skupině, pokud nejsou stanovené jasné hranice. A obvykle my neučíme pránajámu ty lidi, které neznáme osobně. Protože pránajáma obsahuje také manipulaci s vnitřní energií. Pránajáma vyžaduje velkou dávku sebekázně a vnitřního řádu, pořádku. Proto pránajáma tady nepřipadá v úvahu. Druhá metoda, druhá v pořadí, ale také velmi účinná, je recitování manter. Mám vysvětlovat, jak mantry fungují? Takové ty teoretické základy jak mantry působí? Samotné slovo mantra má dva základy, dva kořeny: man a tra. Man znamená mysl a znamená také rozjímat. Tra zachránit před něčím. Zachraňovat, šetřit. To slovo má několik významů. Tady asi použijeme ten význam zachránit před něčím. Takže vás mantra chrání před tímto světem, když ji používáte. To je mantra. Znamená také, že je to trochu tajné, skryté. Říká se nám, že své mantry máme držet v tajnosti. To není tím, že ta mantra samotná by byla tajemství. Každé duchovní cvičení nebo praktiky, které používáte vy osobně, byste měli brát jako tajemství. Tyto věci, jóga, meditace, mantry, to všechno jsou velmi intimní osobní věci. Tyto věci by neměly pařit k běžné, jak se říká, společenské konverzaci. O těchto věcech můžete mluvit jenom s mistrem. Dáváme lidem mantry s jednou podmínkou: nesmíte tuto mantru říct nikomu jinému. Můžete ji říct člověku jenom tehdy, když je ochotný a připravený jí cvičit. Takže, je jasné, že tady není zas takový důvod, aby ta mantra byla uchována v tajnosti. Když ji někdo chce cvičit, můžete tomu člověku mantru dát. Ale jenom pro cvičení a ne pro nějaké debaty. Protože, když se pustíte do debaty o mantrách, o jejich síle a podobně, tak to nějakým způsobem rozředí, zeslabí vaše další cvičení, vaši praxi. Další otázka je, jak si vybrat mantru. Můžete používat každou mantru, která se vám líbí, která vás nějakým způsobem oslovuje. Anebo můžete používat každou mantru, kterou vám dá mistr. Teoreticky může být každá mantra použita pro cokoliv. Ale prakticky mají mantry své konkrétní účinky. Všechny mantry byly objeveny mudrci. Když byli ve stavech hluboké meditace, nebo vysoké meditace, tak se jim v mysli prostě mantra vynořila. Proto ke každé konkrétní mantře můžeme přiřadit konkrétního člověka, konkrétního mudrce, který ji první objevil. A když tu mantru objevili, tak možná ji používali pro nějaký zcela konkrétní cíl. To je legenda o mantrách. U každé mantry je nějaký světec, kterému jsme zavázáni za to, že tu mantru máme, ke kterému bychom měli pociťovat vděk. K hodně mantrám existuje nějaká legenda, příběh. A pak je tady způsob, jakým se ta mantra zpívá. Například jste možná slyšeli mantru – Óm namah šivája. Stejná mantra se dá zpívat také jinak – Óm šivája namaha. Čili, už tu máme dva způsoby, jak zpívat jednu mantru. Nazýváme to rytmus nebo metrum. Další věc je, který aspekt Nejvyššího Božství je touto mantrou oslovován. Některé mantry mají konkrétní význam, jiné nemají vůbec žádný rozumový význam. Takže, když přistupujete k nějaké mantře, je potřeba mít na paměti všechny tyto věci. Mudrc, který ji objevil, legenda nebo příběh, historie mantry, potom rytmus, čili jak ji zpívat a potom Božství, které je touto mantrou oslovováno a jeho symbolický význam. To jsou technické stránky věci na úvod. Když potom budete mantru prakticky cvičit, nemusíte se už těmito teoretickými přípravami, zabývat. Ale než začnete cvičit, je velmi užitečné, vyslat díky tomu mudrci, který tu příslušnou mantru objevil. To je jeden ze způsobů, jak si zajistit, že pokud bychom tu mantru zpívali nebo recitovali nějak chybně, tak si tím neublížíme. Potom jsou různé mantry, některé zvyšují naši energii, nabíjejí nás, jiné naopak nás uklidňují, snižují energii. Například – Óm namah šivája – je uklidňující mantra. Nebo naopak - Óm namo nárájanája – je zase mantra, která přivolává do našeho vědomí milost. Naopak třeba Gájatrí mantra přináší světlo a stimuluje nás, podněcuje, povzbuzuje. Jedna z takových nejvyváženějších a nejbezpečnějších manter, kterou můžeme dávat úplně volně, je mantra Óm hrím namah šivája. Má zvláštní vyváženost, rovnováhu. Když budete zpívat Óm namah šivája, tuto zklidňující mantru, tak vás uvede do klidného stavu mysli. Ale Óm hrím namah šivája nejdříve probudí vaši vnitřní energii, a potom vás zklidní. Takže, je tady potom možnost růstu a rozpínání, rozšíření, protože nejdříve se probouzí energie. A proto my obyčejně dáváme tuto mantru. Hrím je mystická slabika, ale ta slabika sama o sobě nemá nějaký význam nebo překlad v žádném jazyce. Je to jenom zvuk a představuje čistou energii. Čistou projevenou energii, která je představitelem vší projevené energie. Všeho pohybu. Potom další klíčové slovo je šiva. Význam toho slova nebo jména Šiva je Nejvyšší Vědomí ve své vždy příznivé blahodárné podobě, nebo projevu. A ta přípona „-ja“ znamená k někomu nebo pro někoho. Čili šiva a šivája je k Šivovi nebo pro Šivu. Slovo nama je jakýmsi spojovacím článkem mezi slabikou hrím a Šiva. Nama má dva významy na dvou různých úrovních. To první v sanskrtu znamená, klaním
se. A na druhé straně v učení o mantrách se říká, že nama je také mystická slabika. Existuje jedna menší čakra, která je nad krční čarou, ale je pod čarou třetího oka. Je někde mezi nimi. A ta má dvanáct okvětních lístků a v každém tom lístku je jedna slabika a mezi těmi slabikami je i nama. Je to pozvání milosti nebo žádost o požehnání. Čili hrím namah šivája znamená: kéž se ta probuzená energie pohybuje k Nejvyššímu Vědomí. Nebo naopak to může znamenat: kéž požehnání, milost Nejvyššího Vědomí, sestoupí dolů, do naší vnitřní energie. Zpívání této mantry tedy navozuje velmi harmonický vztah mezi vnitřní energií a Nejvyšším Vědomím. A ještě jedna věc. Když se probudí energie bez harmonizace, bez souladu, je to nebezpečné. Tak jako v tom příběhu, který jsem vám ráno vyprávěl, o tom člověku, který cvičil jógu, konal odříkání a potom náhodou pohledem spálil ptáčka. Bez řádné harmonizace je každé probouzení energie nebezpečné. Takže, máte-li v úmyslu vytvoření harmonie a navození energie, energetizaci, tak toto je nejlepší mantra. Je jednoduchá, ale současně velmi, velmi účinná. Teď si povíme, jak mantru používat nebo jak ji zpívat. Mantra je vyslovené slovo. A každé vyslovené slovo, když ho budete používat jako mantru, je schopné odvést vás do čistého vědomí. Mezi čistým vědomím a mluveným slovem je mnoho stupňů. Nejdříve je čisté vědomí. Potom další stupeň, další stadium je pohyb tohoto čistého vědomí. Vlnění. Něco jako vlny na hladině moře. A tady to vlnění anebo zvlnění čistého vědomí, tomu říkáme myšlenka anebo vytváření myšlenky. Pak k tomuto vlnění přiřazujeme nějaký smysl, nějaké slovo. Kdybyste teď otevřeli okno, nejdříve byste pocítili chlad. Čili, nejdříve byste pocítili, potom by přišla na řadu myšlenka v mysli: aha, tady je zima, a potom byste to vyslovili nahlas: je velmi zima. Takto podobně vzniká slovo mantry. Nejdříve je to vlnění, chvění v tom vědomí, potom ho pojmenujeme jako myšlenkové slovo, mentální slovo, pak ho vyslovíte. Takže, kdybychom ten postup obrátili, tak pro vyslovená slova můžeme vystopovat cestu zpátky do čistého vědomí. Čili: vyslovené slovo, slovo v mysli, mentální, potom pociťování nebo vidění té myšlenky, toho pojmu, a potom jako zdroj čisté vědomí. A touto cestou vás mantra může dovést k čistému vědomí. V meditaci na čisté vědomí. Problém je v tom, jak v něm zůstat co nejdéle. V sanskrtu je několik výrazů, které označují tyto jednotlivé stupně. To vyslovené slovo, myšlený pojem nebo myšlené slovo, vlastní myšlenka nebo pojem. To by byla příliš technická záležitost se tím zabývat, ale chcete? Čili to jenom proběhneme, nemusíte si to pamatovat. … to je to vyslovené slovo, mantjama, to je to myšlené anebo se to dá popsat jako mezistupeň, to, které stojí mezi. Pašanti, to je to vlnění, ta první myšlenka. Pašanti znamená doslova to, co je viděno. A pak je to para, to znamená transcendentno. Od mluveného slova jdeme ke transcendentnu. Tolik nauka o mantrách. Tak se můžeme pustit do používání. Možná jste už používali mnoho různých manter. Možná vám vaši mistři dali mnoho manter. Ale pro dnešní cvičení budeme používat mantru Óm hrím namah šivája. Mudrc, který poprvé objevil tuto mantru, se jmenoval Váma Déva. Tato mantra se má zpívat v rytmu čtyřiceti dob. A Božství, které je tímto oslovováno je Sadašiva, což znamená: vždy příznivý, vždy blahodárný. Sada znamená vždy, Šiva je to slovo, které se těžko překládá - blahodárnost, to, co je příznivé (anglicky: auspiciousness). Dříve než začneme, vyjádříme svoji úctu a poděkování rišimu Váma Dévovi. Pak si připomeneme vesmírný rytmus, aby všechno co zpíváme, bylo v souladu s tímto rytmem. Když děti zpívají, my je obdivujeme, ať zpívají špatně nebo dobře. Kéž tedy Matka Příroda obdivuje náš zpěv a přijímá ho. Kéž to stálé blaho, stálé trvale příjemné vlivy Nejvyššího Vědomí prší na nás, pro probuzení naší vnitřní energie, rozšíření našeho vědomí a pro vytváření souladu. Pro soulad v našem každodenním životě. Tak jako u všech duchovních cvičení, páteř by měla být vzpřímená, na začátku modlitba mistrům, prosba o vedení a hlavní myšlenkou je energetizace. Nejprve budeme zpívat to vyslovované slovo, pak přejdeme k mentální úrovni, myšlenému slovu a potom budeme jenom pociťovat nebo vidět mantru v sobě bez slov. Pak přichází transcendentno. Snažte se držet mých pokynů co nejvíc. Zavřete oči a přesuňte se do vašeho meditativního světa. A teď budeme zpívat a při tom zpěvu budeme zpívat všichni v jednom rytmu. Snažte se poslouchat svůj hlas. Jenom naslouchat hlasu, který zpívá mantru. zpěv mantry….. Teď zastavte hlasité recitování a pokračujte v mysli. Nepohybují se ani rty, ani tělo, ani váš jazyk, jenom mantra zní ve vaší mysli. Óm hrím namah šivája. Nechte ji jenom rezonovat.….. (po nějaké době) Teď opusťte i slova mantry a jenom pociťujte její vibrace ve vašem nitru. Jenom pociťujte vibraci nebo pohyb mantry ve vědomí….
A teď nechte svoji osobnost rozpustit v těch vibracích. Kéž ta energie přejde na vás a rozpustí vaši sobeckou osobnost. I spánek je v pořádku, když ho budete vést řízeně, vědomě. Teď si představujte, že jste znovuzrození jako nová osoba. A jako nová osoba, jako nový člověk znovu prociťujte vibrace mantry. A teď současně s vibracemi pomalu zpívejte mantru. Pomalu začněte mantru vyslovovat. (hlasitá recitace) Teď zastavte a soustřeďte se na čakru mezi obočím, na třetí oko a jenom se soustřeďte na energii, která tam je. Teď přesuňte svou pozornost do srdce. Kéž energie z vašeho třetího oka sestupuje do srdce jako světlo. …. A teď si představujte, jak světlo z vašeho srdce vyzařuje ven a osvětluje váš život. Nejdříve ve vašem těle, pak nechte světlo postupovat do vaší mysli. …. Ať světlo postupuje dál do vaší rodiny a k vašim partnerům, dětem, rodině, přátelům. …. Ať prostupuje místo, kde žijete, kéž je toto světlo prozáří. …. Pak vaše zaměstnání, vaše pracoviště a jednotlivé lidi, se kterými se tam setkáváte. Pak se vraťte do této místnosti, kde všichni meditujeme. Atmosféra přátelství a přítomnosti mistrů. Posilte znovu ten nový život ve vás. Novou osobnost. S tímto pevným rozhodnutím, vnitřním rozhodnutím, že jste nová osobnost, že vedete nový život, pomalu vystupujte z meditace. To je jeden způsob použití mantry. Závěrečná část, to soustřeďování na třetí oko a potom na srdce a vyzařování světla ze srdce, to je proces harmonizace nebo znovu připojování se ke světu. Potřebujete k tomu nějaké vysvětlení nebo upřesnění? OTÁZKA: Jak si to udržet, jak zůstat v té vyrovnanosti, která z toho vyplývá? Jak si to zachovat? ODPOVĚĎ: To znamená ignorovat myšlenky. My mluvíme celkem tichými hlasy a současně se tady ozývá řada různých zvuků, ale ty neregistrujete. Vnímáte jenom to, co říkáme my. Ve vaší mysli je jedno místo, které lze nazvat „továrna na myšlenky“. Pak je tam jiná část, která je klidná, tichá. Takže, zaměřit pozornost na tu klidnou a tichou část a nebrat na vědomí tu továrnu na myšlenky. Jedna věc je ignorovat myšlenky úplně nebo je pozorovat bez zájmu a nemyslet si, že jsem rozptýlený jenom proto, že jsou tady nějaké myšlenky. Když přicházejí myšlenky, jenom je propustit s myšlenkou: v pořádku, moje mysl normálně funguje. Je normální mít myšlenky. Ale já sám, moje já, teď nejsem připoutaný k těm myšlenkám, nemám o ně zájem, zůstávám v té klidné oblasti. Postupně ten čas, kdy dovede člověk zůstat mimo ty myšlenky, bez nich, ten čas se postupně cvičením prodlužuje. Nechápejte své myšlenky jako zdroj rozptýlení, nebo rušivý zdroj, ale jako projev toho, že vaše mysl funguje normálně. Zkuste tento postoj, až budeme cvičit večer. DOTAZ: Já jsem k tomu slyšel takové dvě krásné věci. Pohladit si tu myšlenku: já tě znám, jsi hodná, ale nepotřebuji tě. ODPOVĚĎ: Můžete používat různé techniky, o kterých jste slyšeli nebo si můžete vymyslet také svoje. Takže zazpíváme si a pak půjdeme na oběd. Zpěv bhadžanu : Džaja, džaja, devi mata, namaha. Překlad: džaja = sláva, devi = bohyně, máta = matka, devi mata = Božská Matka, namaha = klaním se Takže: sláva, sláva, Božská Matko, před tebou se skláním. Zazněla tady také Panna Maria, což je vlastně totéž – Božská Matka.
