Přednáška Ritodgata - Pardubice 2009 Téma: Dharma Poznávám vás všechny, jenom nejsem schopen rozlišit, jestli je to z minulého roku nebo minulého života. Tento rok je ten pocit zvláště silný. Nejdříve chci pozdravit vás všechny mé přátele i tu Nejvyšší Sílu, která nás svedla sem dohromady. Nejprve se ztišíme v klidné modlitbě, kdy poprosím, aby se tu mezi námi něco událo. Potom David a Petr zahrají bhadžan a my budeme zpívat s nimi a budeme myslet na to, že bhadžan zpíváme Božství, které spí v každém z nás. Nezpíváme kvůli hudbě, nezpíváme, abychom potěšili nějakého boha, zpíváme, abychom potěšili sami sebe, naše skutečné já. Prosím, aby toto bylo náladou celého tohoto večera. Začneme indickým zpěvem míru, potom všichni zavřeme oči na 1-2 minuty v tiché modlitbě. zpěv mírového hymnu bhadžan Satjam éva džajaté Je těžké začínat mluvit v takové atmosféře. Dnešní téma a první bhadžan se k sobě dobře hodí. Začíná satjam eva džajaté, to znamená „pouze Pravda vítězí“. Dharma je také Pravda, ale trošku v jiné formě. Mohli bychom říct Pravda v činnosti, nebo dynamická Pravda, to je dharma. Původně byla Pravda reprezentována dvěma slovy. První slovo bylo satjam, druhé ritam. Ritam znamená Pravdu v pohybu, dynamickou Pravdu. Když mluvíme o dharmě, která je blíž našemu praktickému životu, je to dharma, k se více blíží k Nekonečnu, tak je to ritam. Pravda v každodenním životě, je Dharma. Pravda ve vyšších stupních vědomí, tomu se říká satja. Slovíčko satjam neznamená ve skutečnosti Pravda. Je to sanskrtské slovíčko a obsahuje, který má význam To, co je. To je satja. A to sanskrtské „To, co je“, my překládáme do našeho jazyka jako Pravda. Takže když něco řeknete a ono je to pravda, tak říkáte pravdu. Pak se to stává ne pravdou ale dharmou vašich slov. Dharma ve slovech, dharma v řeči. Sanskrt je krásný jazyk a každé slovíčko získává svůj význam z nějakého procesu. Slova dharma se odvozuje z dhárajati iti dharma Dhárajati znamená: to, co podporuje, udržuje. Takže stručně řečeno dharma je to, co udržuje, podporuje. Ale vyvstává otázka: co udržuje? Můžeme říci, že všechno je udržováno dharmou. Například tato sklenice se stává sklenkou kvůli svojí dharmě. Například je průhledná, udrží to vodu, je pevná, když spadne, tak se rozbije. Všechno toto je dharma této sklenice. Jiný příklad: dharma ohně je dávat světlo a teplo. Můžete k těmto popisům přidávat další podle své zkušenosti. Například teplo způsobuje, že předměty svítí. Když je toho tepla hodně, svítí. Taky z fyziky víme, že se věci teplem zvětšují. Taky způsobuje, že věci hoří. Všechno toto je součástí dharmy ohně. Takže jak se svět stal tím, čím je? Protože ukazuje jakousi svoji podstatu. Takže jak se to stalo, že my jsme lidé? Máme lidský obličej, lidské tělo a také naši lidskou kulturu. Toto všechno je součástí naší dharmy. V takovém praktickém slova smyslu se dá říct, že dharma znamená i cestu, nebo způsob. Většinou když se mluví o dharmě, tak se mluví o cestách dharmy. Pak se to stává konkrétnější, uchopitelnější. Představte si, že někam chcete jít. A dharma je cesta, která vás zavede k vašemu cíli. Toto říká teorie. Prakticky: pokud máte v životě nějaký cíl, pak dharma je způsob, jakým byste měli žít, abyste toho cíle dosáhli. Dharma může být i jiný výraz pro povinnost. Pak se dá tento pojem lépe vysvětlit. Je dharma žen, dharma mužů, dharma matek, dharma dětí, dharma učitelů atd. Dá se to takto lépe uchopit, vysvětlit. Co je pro nás dharma? Pak musíme přemýšlet v jiných tónech. Dharma je i povinnost, která se od vás očekává. Takže když řekneme dharma matek, něco se od těch matek očekává. Podobně, když jste doma, něco se od vás očekává. Takže máte dharmu u sebe doma. Když jste venku na ulici i zde máte druh dharmy, sice trošku jiný, ale to také dharma. Podobně jako občané tohoto národa. Něco se od nás očekává a toto je součást naší dharmy. O Dharmě se ale může mluvit i v jiném smyslu. Dharma také definuje, co je
správně a co je špatně. To, co je v souladu s dharmou, to je správně, to co je proti dharmě, je špatně. Takže ten smysl pro špatné a dobré pochází z dharmy. Je-li vaším úkolem jít na východ, je vaší dharmou jít na východ. A jít na východ bude správně. A co kdybyste šli na západ – to by bylo špatně. Ale jinak jít na východ, jih nebo západ je rovnocenné. Ani jedno není špatné. To váš záměr nebo cíl předurčuje vaši dharmu. A potom dharma zpětně určuje, co máte dělat. Podobně může být jedna dharma, ale na různých úrovních. Například požádáte přítele o pomoc. Takže dharmou přátel je pomáhat jeden druhému. Takže když vám váš přítel pomůže a má při tom velké potíže, to se považuje za vyšší dharmu. Když vám ten přítel pomůže, aniž by s tím měl nějaké těžkosti, to je normální dharma. Ale když vám přítel pomůže, aby z toho měl on nějaký prospěch, pak je to nižší dharma. Když vám někdo ublíží a nemá z toho žádný prospěch, žádný důvod, to se stává to nejnižší dharmou a je to proti dharmě. Jako děti, můžeme mít řadu úlev. Jak vyrůstají, tak se toho od nich očekává víc a víc. Když pak vyrosteme a jsme starší osoby, tak se očekává, že všechno budeme plnit správně tak, jak se má a vlastně s tím, jak rosteme my, roste i úroveň dharmy. Vy všichni víte, že jsme všichni formy života, které se vyvíjí a vystupují výš a výš. Na nižším stupni vývoje je dharma méně přísná. A jak se vyvíjíme, měla by se s nám vyvíjet i naše dharma, měla by se stávat vyšší. Když mluvíme o dharmě, ta mám na mysli tu vyšší formu dharmy. Vaše dharma závisí na tom jak žijete, jak chcete žít. Můžete žít podle vaší kultury nebo se můžete stát rebelem a vracet se zpět ve vašem vývoji. Dharma se stává tím, co podporuje váš vzestup nahoru. Musíme mít na mysli náš vývoj od zvířecí úrovně po lidskou úroveň obyčejného člověka, pak úroveň myslícího člověka, potom úrovně filozofující člověka nebo intelektuála a nakonec duchovního člověka. Všechno toto jsou různé stupně vývoje. Ale náš opravdový vývoj má jít ke stupni duchovnosti. Jako zvířata, jsme se vyvíjeli v našich tělech. Vzpomeňte si na Darwinovu teorii. Takže z jednobuněčného organizmu jsme se vyvinuli na tak komplexní bytosti. Takže proč, když jsme se stali lidmi, co jsme dělali celá ta tisíciletí? My se vyvíjíme pořád dál. Ten vývoj se ale více odehrává v našem vědomí, v našich myslích. Před několika tisíci lety ten vývoj se dotkl i našeho ducha. To je také ten důvod, proč se na tak obyčejném setkání s lidmi, jako jsme my, mluvím o dharmě. Protože před několika tisíci lety o takovéto dharmě se mluvilo pouze v poustevnách, kde se celý život věnoval askezi. My máme nyní těch tisíc let vývoje za námi. Proto teď mluvíme o dharmě na takovém místě, jako je tady, na zvláštním setkání obyčejných smrtelníků. Za stovky let od tohoto okamžiku, dharma bude tématem hovorů na ulicích. Toto je náš vývoj. Protože náš Duch chce vyšší a vyšší vyjádření sama sebe. My teď mluvíme o dharmě, protože náš Duch nechce být uzavřen v odloučení pousteven. Náš Duch nechce být uzavřený pouze v našem těle a mysli. Chce se vyjádřit, chce si užívat, chce se hrát. Takže dnes tím cílem spirituality asi není samádhí. Protože jako Duch už máme dost zkušeností se samádhí z minulých životů. V Indii se říká, že toto je čas Kalijugy. Jedno vysvětlení této Kalijugy je, že je to čas zlosti, hněvu. Taky to může znamenat dobu temna. Dnes je každý zaslepen svým hněvem. Druhá část té pověsti říká, že dávní světci jsou znovu zrozováni v kalijuze, aby dokončili svou existenci. Proto věřím, že i když jsme v tomto životě obyčejní lidé ale na duchovní cestě, věřím tomu, že jsme ti dávní moudří světci z dávných dob, kteří se zde znovuzrodili, abychom tady pokračovali v našem vývoji. Prosím ale, nedovolte, aby to, co jsem nyní řekl, aby to neživilo vaše ego. Použijte to pouze k tomu, abyste tím rozšířili své možnosti. Protože teď máme tolik toho, co naši předci neměli a ta duchovní moudrost, která se opravdu předávala jen osobně v těch poustevnách velkých mistrů, ta dnes přichází sama k vám. To, co nás uspokojovalo před tím, proč nás to neuspokojuje dnes? Protože něco ve vás chce víc. Není to víc ve formě vědomosti nebo moudrosti. Chce to víc velkých zážitků. Větších duchovních zážitků v tomto světě. Velká duchovní zkušenost v meditaci, to je samádhí. Ti dávní rišiové, světci denně prožívali samádhi. Ale legenda říká, že se znovu zrodí v tomto čase hněvu, aby zvětšili své zkušenosti.
Proč to tak je? Toto je doba vyšších zážitků, zkušeností. Naším osudem je získat vyšší zážitky, vše je k tomu připraveno. Jenom se tomu máme odevzdat, hledat to. V dnešní době se dharmou rozumí toto. „Dharma je to, co vás povede k naplnění vašich duchovních zkušeností, zážitku ne výšinách meditace, ale uprostřed vašeho běžného života. Ne v nějakém nadvědomí, ale ve vašich skutečných fyzických tělech. Kdyby pro tyto zážitky bylo třeba nějaké nadlidské tělo, určitě by se vyvinulo již před dlouhou dobou. Toto naše tělo, které máme, je schopno těchto zážitků. Je to jen díky našim zvykům, našemu netrénování, že jsme snížili kapacitu našich těl. Ve Védách je krásný příběh o stvoření člověka. Možná jste již slyšeli, že Stvořiteli se říká Brahma. Brahma také znamená nejvyšší Vědomí. Říká se, že Brahma šel do askeze. Když se vrátil z askeze, začal tvořit svět. Z jeho askeze neboli odříkání se stvořila nejdříve vyšší božstva. Narodili se spontánně z jeho vědomí. Potom začal tvořit tento materiální svět a bytosti v něm. Potom, co stvořil materiální svět, stvořil první organismus. Pak si zavolal vysoká božstva. Řekl jim: „toto je nové stvoření, prosím vejděte do něj“. Tito bohové řekli: „ne, Otče, nám se toto nelíbí, ten organismus je tak omezený a nechceme v něm být omezeni“. Tak Brahma šel znovu do askeze. Vytvořil jiný organismus. Znovu požádal bohy, aby do něj vstoupili. Bohové řekli: „ale Otče, to má takové a takové omezení. Tak nás prosím nenuť, abychom do něj vstoupili.“ Brahma se znovu stáhnul do askeze a vytvořil další bytost. Poté po mnoha cyklech askezí, Brahma vytvořil první lidskou bytost. V tom okamžiku bez vyzvání bohové přišli: „Otče, to je dokonalé, my do nich vstoupíme a vyjádříme se skrze ně plně v tomto vesmíru a budeme v něm zpívat slávu tvému stvoření.“ A šťastně vstoupili do té lidské bytosti. Takže ten mechanismus, kterým je naše tělo, je schopen nejvyšších zážitků. Tímto způsobem, pomocí těchto příběhů se nám staří rišiové snažili toto říct. Před tisíci let by to nikdo nebral filozofický výklad, proto to zabalili do tohoto příběhu. To nám i říká, jaká by měla být naše dharma dnes. Mějme na mysli náš vyšší vývoj a pak máme jinou dharmu pro naše tělo, pro naši mysl. A nejen dharmu těla, dharmu mysli, máte dharmu ve svém domově, máte dharmu ve své vesnici. Existují různé dharmy, tělesná, mentální, duchovní dharma. Kde se můžete dovědět, jaká je vaše dharma? První informace o dharmě můžete získat z knih. Při čtení těchto knih vám vaše srdce řekne: „toto je moje cesta, toto není moje cesta.“ Pak můžete své závěry konzultovat s mistry. Pak to budete cvičit v meditaci a zapojíte do toho i vaši intuici. Vaše intuice vám řekne, co je pro vás vhodné a co ne. Dalším bodem jsou i vaše zážitky, zkušenosti, nejen intuice. Musíte se vyvíjet v těchto čtyřech okruzích. Čím víc víte, tím víc se vyvíjíte a tím výš se vyvíjí i vaše dharma. Co je vaše dharma dnes, nemusí být přesně stejná dharma za rok. Pokud je ta dharma stále stejná, neměnná, to znamená, že stojíte na místě. Vaše dharma se vyvíjí s vámi. Takže je třeba procházet přes tyto čtyři procesy. Učit se ze zkušeností, otestovat to uvnitř vaší vlastní logikou a intuicí, ověřit to u mistrů nebo lidí, kteří dharmu a potom se znovu učit vlastními zkušenostmi. Dharma se neustále vyvíjí. Většinou, když se mluví o dharmě, tak se mluví o nějakých principech, pravidlech. Pokud shrnete dharmu jen do určitých pravidel a principu, zabijete tím jejího ducha. Vy musíte dharmě dovolit, aby se sama projevila, sama vyvíjela, ona naopak podpoří váš další vývoji. I tuto pravdu připomínají dávní světci: dharma ochraňuje, podporuje toho, kdo podporuje, ochraňuje dharmu. Když dodržujete dharmu, tak ona vás bude chránit, bude vám ukazovat cestu, dá vám sílu, odvahu, energii, abyste po ní mohli jít dál. Když budeme dharmu chápat jako nějakou kázeň, pravidla, která je nutno dodržovat, bude jen zvýšené vydávání vaší energie. A to není Pravda, to není celá Pravda. Na správné cestě dharmy vám bude dharma dávat sílu k jejímu dodržování. Proto se Dharmě říká absolutní Pravda. Je to jen jiné pojmenování pro Božství, pro Absolutno. To Absolutno k vám přichází takovým způsobem, že ho můžete pozorovat, osahat si ho, pociťovat ho. Dharma je všechno. Jsou to principy vašeho života, ona definuje cíle vašeho života, způsob vašeho života. Definuje také to, čím se stanete. Definuje i to, čím jste teď. Dharma je jen jiný název pro Vše. Takže z dlouhodobého pohledu je dharma vaší nejlepší investicí. Všechny ostatní investice se vám vrátí v mnohem menší míře. Investice do dharmy se vrátí mnohonásobně. Jenom vy omezujte, kolikanásobně se vám vrátí.
Když mluvím o dharmě, cítím se jako dítě. Pamatujete si, když jste byli poprvé v mateřské školce? Přišli jste domů a vyprávěli jste rodičům zážitky prvního dne. Takže to co jsem vám vyprávěl, to jsou zážitky dítěte po prvním dni ve školce. My všichni jsme ve školce. Vzpomínám si na jednu mantru z véd: mluví se v ní o Dharmě Božství, o Dharmě Absolutna. Čteme o dharmě králů, dharmě otců, dharmě dětí, dharmě vojáků, manželek, manželů a mnoho dalších. A ve védách je definována i Dharma Absolutna. Skrze Dharmu je Absolutno přítelem lidstva. Božství není něco vzdáleného, transcendentního, ono je nejbližším přítelem naší duše, našeho srdce. A toto je zákon, to je dharma Absolutna. A možná toto byl můj druhý zážitek ze školky. Otázka: Komu se prvnímu svěřil, když se rozhodnul žít s Tathátou? Odpověď: To se nestalo v jednom dni. Bylo to, jakoby když vidíte světlo a tedy jdete. A kdyby se vás někdo zeptal, kdy jste se rozhodli jít k tomu světlu? Otázka: Když se rozhodnul, jestli cítil radost a chtěl ji někomu sdělit? Odpověď: Ne, nikdo by mi nerozuměl. Dokonce ani já sám sobě. Protože Tathata byl jakýsi následek. Nebylo to něco v něm, co mě přitáhlo. Já jsem byl nespokojen se vším kolem sebe. Tamto bylo jakési východisko. Pro mne to bylo, jako když z horkého letního slunce vejdete do stínu stromu. Můžete říct, že vás ten strom přitáhl? Ne, to byl stín pod stromem. A taky jde o to, kdo učiní to rozhodnutí. Na slunci chodí mnoho lidí, ale do stínu jde jenom někdo. Vlastně i mne samého překvapilo mé chování. Je to také tak, že když vás uchopí něco vyššího a vy to máte následovat, tak vlastně máte velice málo na výběr. Už od mých třinácti let ve mně něco jakoby hořelo. To hledání pokračovalo, já jsem ani nevěděl, co to bylo. Můžu vám říct, že to stále hoří. Nevím, co to je. Potkal jsem Tathátu, když mě bylo 24 let. Byl jsem ateistou po mnoho let. Ve věku 20 let jsem měl velký zážitek, který jsem nemohl vysvětlit ateistickou logikou. Abych zjistil tajemství tohoto zážitku, začal jsem meditovat. Tak se nějak objevily indické duchovní texty upanišády. Po změně, která se odehrála v mém srdci, jsem upanišády objevil v knihovně, kam jsem vlastně dlouho chodil pro detektivky. Takže se mi vlastně přihodily. Potom po letech meditací, jsem přišel k Tathátovi. Dosud si pamatuju, že se mě vůbec neptal, proč přicházím. Všech ostatní lidí se Tathata ptá: „Proč jsi tady“. Ale mně se to nikdy nestalo. Já stále přemýšlím, proč jsem s ním vlastně byl? Teď už s ním nejsem. Jsem dva roky nezávislý. To ale také nevím úplně proč. Tathátu stále navštěvuji jednou za čas. Možná za několik let bude tento důvod více zřejmý. Otázka: Když se stal nezávislým, jak způsobem žije? Odpověď: Já stále žiji v ašramu, ale v novém ašramu. Na našem novém místě máme míň pravidel, vlastně žádná pravidla. Protože jakmile se ašram více rozroste, jsou pravidla nezbytná. Pravidla jsou užitečná do určitého rozsahu. Později, když se přežijí, tak zkostnatějí. Protože kde je pravidlo, tam musí být dohlížitelé na pravidla. Po nějaké době, ty co na ty pravidla dohlížejí, budou důležitější než ta pravidla. Je to vlastně prokletím každé velké instituce. Otázka: Jaký byl jeho nejhlubší zážitek? Odpověď: Já nevím. Jako kdybyste se zeptali dítěte: jaká je nejsladší věc, kterou jsi jedl? Dítě by něco řeklo, ale nemusí to být pravda. Jen aby uniklo dalším otázkám, tak něco řekne. Každá zkušenost je velmi dobrá. Třeba dnes, když jsem slyšel první bhadžan, moje tělo velice reagovalo. Dalo mi to vlastně základ mého dnešního povídání. První bhadžan byl o absolutní Pravdě a to vlastně určilo hloubku dnešního rozhovoru. Důležitá je vaše Dharma v denním životě. Dejte vaším denním činnostem nové vysvětlení, abyste postupovali dál. Otázka: Co říkají védy a duchovní Mistři v Indii na budoucí období, které nás očekává.
Odpověď: Já vlastně nejsem velký znalec véd. Znám tu a tam pár manter. Takže pokud Védy něco říkají o budoucích katastrofách, já o tom nic nevím. Ale osobně bych řekl, že to není tak důležité. Protože ta katastrofa může přijít třeba za deset let. A jak vás to ovlivní teď? Ve vašem každodenním životě, ve vašich zkušenostech, to nemá žádnou váhu. Pokud bych měl použít takové nelichotivé slovíčko, tak všechny předpovědi, které tu kolují, jsou jen takové filozofické pověsti, klepy. Pokud jsi ale přesvědčený, že na nich něco je, nebo jsou pravdivé, tak světlo z tvé meditace pošli na pomoc, aby se tomu zabránilo. Potom co se týká všech proroctví, jsou vyjádřeny v mystickém jazyku. Aby člověk pochopil a porozuměl mystickému jazyku, musí se ponořit do hluboké meditace. Potom z ní vyjít a to poznání podržet a potom to rozšifrovat. Pokud to člověk uchopí logicky, intelektuálně, tak zůstává velice daleko od pravdy. Takže kdykoliv přijdete k něčemu takovému, tak přemýšlejte, jak to teď ovlivňuje můj přítomný život. Žádá to proroctví, abych nějak upravil svoji Dharmu? Pokud cítíte, že máte změnit Dharmu, tak to poslechněte a pokud ne, tak to dejte stranou jako nějaké intelektuální dohady. Slyšel jsem, že v mayském kalendáři je uveden rok 2012 jako rokem velkých katastrof a konec světa. Takže máme se nyní strachovat, co se stane po roce 2012? Kdo z nás ví, kolik nás bude na živu do roku 2012? Smrt vás může chytat v kterémkoliv momentu. Je mnoho důležitějších věcí ve vašem životě, než rok 2012. Můj názor je: neplýtvejte zbytečně vaší mentální energií na takovéto věci. Otázka: Co říkáte tomu, že v Indii v Thajsku došlo k tak velkému úpadku duchovní kultury, která tam byla? Odpověď: Je to pravý opak toho, co se děje tady. Indie se stává více materiální, zatímco vy se stáváte více duchovními. Všechno prochází cyklickými změnami. Například v mém ašramu, když řeknu, že bude povídání o dharmě, budu mít velké štěstí, když přijde 12 lidí. Když mluvím o dharmě tady, tak je vás tu myslím přes 30. Takže určitě co se děje v Indii, jde opačným směrem, než co se děje tady. Nic není trvalé na věky. Po životě všude následuje rozklad. Víte, že měsíc nejdříve dorůstá a pak zase ubývá. Takže napřed všechno roste a pak ustupuje. Podobně ekonomická cesta se Indie moc nedotkla. Indie stále je na vzestupu. Takže přijměte ty změny. Ani si nemyslím, že s těmito západníma vymoženostmi, zůstanou lidé v Indii dlouho spokojeni. I v Indii je víc lidí, kteří chodí nyní do ašramu. Třeba když jsem začal žít s Tathátou, moje rodina mě přišla navštívit, aniž by to řekla svým sousedům. Nyní chodí do ašramu s pocitem hrdosti. I v duchovní oblasti dochází k jistému vývoji. U všech Mistrů se přibývá lidí. Jsme tady dlouho a už nás to nudí, stále se dívat na ty džíny, které my nemáme. Přicházíte do Indie, abyste načerpali čerstvého vzduchu. Tam znovu vidíte džíny a popkulturu, takže vás to šokuje. My na to nahlížíme jako na zajímavost. Je to pro nás jako nějaká šou, na kterou se podíváme a usmějeme se. Otázka: Jestli se setkává s něčím, co se mu nelíbí nebo již dokáže mít na to jiný náhled. Odpověď: Ty věci přicházejí, ale není to dlouho. Rozruší mne to na pár minut. Pak se to zklidní a po pár dech to zmizí úplně. Jsou ale třeba věci, které vydrží uvnitř roky. Například s tím, že jsem opustil Tathátu, jsem se ještě úplně nesmířil. Protože to je téměř třicet let vzpomínek. Třicet let jsem se nemusel rozhodovat. Nyní musím každou chvilku. Na jednu stranu se mi to líbí, ale na druhou stranu to někdy pociťuji jako břímě. Otázka: Co bylo impulsem, že z ateisty se stal věřícím? Odpověď: Byl to zážitek, uprostřed noci. Nemohl jsem spát. Vzbudil jsem se a pak se mi něco událo. V mé vzpomínce zůstává to, že jsem byl zcela naplněn láskou. Byla to naprosto nepodmíněná láska ke všemu a ke všem. Nemám slov, jak by to více vysvětlil. Cítil jsem se, jako bych byl Matkou Vesmíru. A nemohl jsem ani usnout, protože když má matka starost o své dítě, nemůže také usnout. Uprostřed noci celý vesmír spal a já jsem bděl jako matka. Toto jsou pozdější intelektuální popisy, ale v té chvíli jsem to cítil. Můj ateismus to nebyl schopen pochopit nebo vysvětlit. V té době mi přišla na mysl modlitba z Véd. Byla to myšlenka z Véd ne v sanskrtu ale v angličtině: „ó Absolutno, projev v nás věci
božské“. Přišlo to samo a já jsem to asi někdy někde četl. V té chvíli, kdy to ke mně přišlo, to vlastně všechno vysvětlovalo. Uvědomil jsem si Absolutno v té chvíli a začal se mu přizpůsobovat. Otázka: Jak si představuje Boha? Odpověď: Já si ho nijak nepředstavuji, ani tenkrát jsem si ho nepředstavoval. V Indii není nikdy nedostatek Bohů. Jakýkoliv popis, jakákoliv forma, pro mne nebyla dost široká. Otázka: Jak vypadá jeho celodenní program? Odpověď: Po probuzení si nejdříve dám sprchu. Potom meditace. Někdy tou meditací vzdám hold i silám přírody. Protože i to vyžaduje nějaký prostor. Čas se různí. V Indii je to obvykle kolem čtvrté ráno, tady je to kolem půl šesté. Večer také. Pokud je to možné, medituji. Taky kdykoliv mám čas, čtu si duchovní texty, upanišády, Bhagavadgítu. Také někdy cvičím jógu, najdu si pro ni čas. Od 20 minut do 1 hodiny. bhadžany Budeme zpívat s pocitem vděčnosti za to, co všechno máme. Za to, že jsme mohli zažít tyto okamžiky, za naplnění Dharmy v našich životech Meditace: Zaměřte se do středu mezi obočím. Se zavřenýma očima. Nyní pozorujte svůj přirozený dech. Nepokoušejte se ho žádným způsobem ovlivňovat. Jenom pozorujte, jak vaše tělo dýchá. A teď si vzpomeňte slova poslední písničky. Vše, co do vás vchází, je božská láska a vše co z vás vychází je také božská láska. Takže tři věci: střed mezi obočím, dech a Boží láska. Nyní sestupte do srdce. Zaměřte svoji pozornost do srdce. Také na pohyb vašeho hrudníku, který se hýbe s tím, jak dýcháte. Stále si buďte vědomi Božské lásky. Nyní plní a přetéká vaše srdce. Nyní pomalu a s modlitbou veďte toto Božské světlo do vašeho života. Nejprve jim vyplňte vaše tělo. Kéž Božské světlo vyléčí vaše tělo a přemění ho. Kéž se naše těla stanou nástrojem Božské radosti. Teď zaveďte Božské světlo do vaší mysli. Kéž Božské světlo vyjasní naše vědomí. Kéž je naše vědomí plné lásky a moudrosti. Teď myslete na vaše osobní vztahy a vaši rodinu. Aby je Božské světlo vylepšilo, přeměnilo. Zasvěťte svůj rodinný život Božství. Teď pomyslete na své aktivity, činnosti, kéž je božské světlo ozáří. Nyní sdílejme Božské světlo se všemi lidmi, kteří tu meditují. Od každého ke každému. Nyní společně, jako část naší Dharmy, vyzáříme Světlo do celého světa. Kéž naše modlitby zvětší štěstí v celém světě. Kéž naše modlitby umírní bolest a utrpení na tomto světě. Nyní se světlem ve vašem srdci, si uděláte ochranné brnění kolem celého těla. Teď utište všechny energie, ať se vrátí na svá určená místa. Nádech a výdech. Při výdechu je ukládáme na příslušná místa. Modlitba vděčnosti všem Mistrům a Božství: „OM SAHANÁ VAVATU…“
