Rezidence RoSa pro seniory v Praze otevřena • Byty 1kk, 2kk – nájemní bydlení se službami pro seniory • Otevřenost vůči veřejnosti, bezpečnost a soukromí pro klienty • Výborná dopravní dostupnost do centra Prahy (trasa metra C, zastávka Kobylisy) • Asistenční pohotovostní služba • Praktický lékař a psychiatr přímo v objektu • Aktivizační programy, knihovna, multifunkční sál • Kavárna, restaurace, kadeřnictví, manikúra, pedikúra • 24h tísňová péče a ostraha objektu Střelničná 1680/8, Praha 8 |
[email protected] | +420 234 097 838 | www.rezidencerosa.cz
Úvodník Vážení a milí čtenáři Rosení, listopadové číslo jsme se rozhodli zaměřit na téma víra. Víra je slovo vyjadřující mimo jiné důvěru v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou smysly, o víře v sebe, nebo ve vlastní úsudek. Připravili jsme pro Vás přednášku s MUDr. Taťánou Horkou a MgA. Katarinou Zatovovičovou na téma „V co věříme?“. Výstavu krajek vystřídají obrazy paní Jitky Vašutové a jako Host v RoSe si s námi příjde popovídat Mgr. Ondřej Kolář, farář ze sousedního kostela U Jákobova žebříku. Můžete se těšit také na cestopisnou přednášku Tomáše Božovského: Nejen krajinami Divokého západu.
Jaký byl říjen? Říjen byl v Centru RoSa obzvláště rušný. Zahájili jsme ho cestopisnou přednáškou pana Tomáše Božovského o USA. Jeho vyprávění s promítáním fotografií o této zajímavé zemi si užijeme i v listopadu. Paní profesorka Vladimíra Dvořáková nám ve své přednášce přiblížila situaci kolem voleb amerického prezidenta. Ve čtvrtek 13. října jsme byli svědky ojedinělé benefiční akce. Uspořádali jsme pro vás „Divoký blešák”, kde jste si mohli nakoupit opravdu cokoliv. Poté následovalo vtipné divadelní představení chaberského spolku Divoch „Vražda sexem”. Celé Divoké odpoledne podpořila Nadace Divoké husy, která výtěžek této akce zdvojnásobí. Děkujeme všem, kteří se zúčastnili. Mezigenerační propojení jsme zažili při vernisáži krajek „Něžná bílá krása“ ze sbírky paní Heleny Bucharové, kterou uvedl dětský pěvecký sbor Osmikvítek. Výstava potrvá do 21. listopadu. Poslední říjnový týden byl velice nabitý. Zahájili jsme novou sérii takticko-strategických kurzů, navštívila nás Barbara Myšičková, autorka a vydavatelka krásné knihy o víně: „Božská réva”. Dokonce dvakrát jsme měli možnost vidět veselohru J. N. Nestroye: „Dům čtyř letor” v podání nadaných a muzikálních žáků 9.třídy waldorfské školy z Jinonic. Doufáme, že Vás zaujme i listopadový program. Těšíme se na Vaši účast.
Anna Sobotová
My věříme, že to, co děláme, má smysl a Vaše důvěra nám pomáhá. Pomáhají nám i Vaše podněty a připomínky a děkujeme Vám za ně. Pište nám na
[email protected] nebo do schránek důvěry. Mgr. Anna Ježková Fotografie z Divokého odpoledne
ROSENÍ měsíčník, ročník 2., číslo 11/2016 vydává Centrum RoSa, z.s. Střelničná 1680, Praha 8 - Kobylisy tel. 212 270 611
[email protected] tisk: www.TISKDO1000.cz náklad 200 výtisků výrobní cena jednoho výtisku cca 30 Kč
Redakce: výkonná ředitelka: Mgr. Anna Ježková šéfredaktorka: MgA. Marta Dietrich Dvorská grafické zpracování: Bc. Anna Sobotová jazyková korektorka: RNDr. Anna Habersbergerová stálí spolupracovníci: členové Aktiv klubu a rezidenti RoSa Titulní strana: grafická úprava Sandra Šecová
1
Program listopad 2016 Úterý 1. 11. 2016 10:00 Počítače 17:00 Jitřenka Praha dechový orchestr hudba k poslechu i k tanci 17:00 Němčina začátečníci
18:30 Hudba k tanci a poslechu Pondělí 21. 11. 2016 10:00 Keramická dílna Čtvrtek 10. 11. 2016 ve Spirále 10:00 Tvořivá dílna 13:00 Cvičení pro seniory 15:30 Angličtina začátečníci 16:30 Angličtina pokročilí
Pátek 11. 11. 2016 Středa 2.11. 2016 10:00 Rozprava s katechetkou 9:00 Jóga pro seniory ze Salesiánského centra 14:00 Aktiv klub Mgr. Barbarou Tranovou 16:00 Jóga pro každého 13:00 Cvičení pro seniory 18:30 Hudba k tanci a poslechu 14:30 Čtenářský klub Čtvrtek 3. 11. 2016 Pondělí 14. 11. 2016 15:30 Angličtina začátečníci 13:00 Cvičení pro seniory 16:30 Angličtina pokročilí 14:00 Den otevřených dveří 17:00 Jóga pro každého Úterý 15. 11. 2016 Pátek 4. 11. 2016 16:00 Cestopisná přednáška 13:00 Cvičení pro seniory Tomáše Božovského 15:00 „V co věříme?“ Nejen krajinami přednáška MUDr. T.Horká Divokého západu a MgA. K. Zatovičová Středa 16. 11. 2016 Sobota 5. 11. 2016 9:00 Jóga pro seniory 10:30 Sobotní klub 14:00 Aktiv klub Pondělí 7. 11. 2016 16:00 Jóga pro každého 10:00 Keramická dílna 18:30 Hudba k tanci a poslechu ve Spirále Pátek 18. 11. 2016 13:00 Cvičení pro seniory 13:00 Cvičení pro seniory 16:30 Takticko strategický kurz 16:00 Host v RoSe Úterý 8. 11. 2016 10:00 Počítače 17:00 Němčina začátečníci Středa 9. 11. 2016 9:00 Jóga pro seniory 14:00 Promítání filmu 16:00 Jóga pro každého
Mgr. Ondřej Kolář, ThD. Sobota 19. 11. 2016 10:30 Sobotní klub 17:00 Záznam divadelního představení „Přišel na večeři“ z roku 1981 - v rámci projektu Noc divadel 2
Úterý 22. 11. 2016 17:00 Němčina začátečníci Středa 23. 11. 2016 9:00 Jóga pro seniory 14:00 Aktiv klub 16:00 Jóga pro každého 18:30 Hudba k tanci a poslechu Čtvrtek 24. 11. 2016 10:00 Počítače 10:00 Tvořivá dílna vánoční dárky 15:30 Angličtina začátečníci 16:30 Angličtina pokročilí 17:30 Jóga pro každého Pátek 25. 11. 2016 13:00 Cvičení pro seniory 14:30 Čtenářský klub 17:00 Vernisáž Jitka Vašutová „Tanec barev“ Sobota 26. 11. 2016 10:30 Sobotní klub Pondělí 28. 11. 2016 13:00 Cvičení pro seniory Úterý 29. 11. 2016 17:00 Němčina začátečníci Středa 30. 11. 2016 9:00 Jóga pro seniory 14:00 Aktiv klub 16:00 Jóga pro každého 18:30 Hudba k tanci a poslechu
Ceník Aktiv klub - 50 Kč kreativní myšlení, trénink paměti, slovní hry, tvořivé psaní pod vedením MgA. Marty Dietrich Dvorské Hudba k tanci a poslechu - 60 Kč kapela Taurus představuje široký repertoár českých a zahraničních písní Cvičení pro seniory - 50 Kč zdravotní cvičení mohou navštěvovat i handicapovaní lidé, cvičí se v sedě Host v RoSe - 40 Kč Výuka anglického jazyka - 50 Kč vyučuje Mgr. Jan Kyška Výuka německého jazyka - 50 Kč vyučuje Dita Faifrová Tvořivá dílna - 40 Kč lektorka Jana Brodská a Martina Ježková
Počítače - 20 Kč vyučuje Jana Brodská Jóga pro každého - 50 Kč Jóga pro seniory - zdarma lektorka Jana Bláhová Čtenářský klub - zdarma vede Jitka Dvorská Rozprava s katechetkou - zdarma Takticko – strategický kurz pro seniory - zdarma Přednášky – vstupné dobrovolné Jitřenka - 50 Kč Členové Klubu RoSa mají slevu 10 Kč na všechny aktivity Rezidenti mají vstup zdarma
Zájemce prosíme o registraci na recepci RoSa tel: 212 270 611,
[email protected] Změna programu vyhrazena Podrobné informace o jednotlivých akcích budou k dispozici na tabuli u recepce .
Jitka Vašutová TANEC BAREV
Vernisáž 25. 11. v 17 hod. Zpěvem ji zahájí Feng-yűn Song Výstava potrvá do 28. 1. 2017 Těšíme se na Vás
3
SeniorSen Barbary Myšičkové Zkušenost vlastního stáří je jistě nepřenosná a nepředvídatelná. Sama jsem své rodiče ani prarodiče v seniorském stavu bohužel nezažila, hledám tedy inspiraci a poučení u seniorů, kteří jsou okolo mne. Vážím si velice těch, kteří přes veškeré neduhy fyzické a psychické, stále vykazují vitalitu, zvídavost, optimismus a moudrý nadhled. Tuším, že je k tomu třeba velké statečnosti a velkorysosti. Kéž bych byla také taková. Samozřejmě si přeji kolem sebe spokojenou velkou rodinu.
Foto Anna Sobotová
Sál Centra RoSa se koncem října proměnil ve skutečné divadlo s výpravnou scénou a živou hudbou. V podání talentovaných žáků 9. třídy Zakladní waldorfské školy z Jinonic ožila konverzační komedie J. N. Nestroye “Dům čtyř letor”. Děkujeme studentům, Haně Dratichové (třídní učitelce), Pavlovi Seleši (řediteli školy a režisérovi) a Barbaře Myšičkové (iniciátorce setkání).
Foto Milan Pavýza 4
Host v RoSe Mgr. Ondřej Kolář, Th. D. BÁSEŇ Z ROSY XVII.
pátek 18. 11. od 16:00
Josefa Tibitanzlová
Nar. 1978 v Prostějově - český teolog,
Zavřenými dveřmi vešel nový den
překladatel, kazatel Českobratrské církve
a zůstal stát
evangelické. Vystudoval Evangelickou
Protože jsem slušně vychovaný člověk
teologickou fakultu Univerzity Karlovy
řekla jsem mu: Dobrý den!
a studoval též na Evangelické teologické fakultě na vídeňské univerzitě.
Tím jsme se seznámili
Poté na zmíněné pražské škole
Co nového mi neseš?
a na Ruprecht-Karls-Universität v Tübingenu
Ale pochopila jsem
absolvoval doktorská studia, jež zakončil
že to, co budu chtít
disertační prací, v níž se zabýval problematikou nesmrtelné duše v současné teologii.
si sama musím vzít
V rámci studií absolvoval roční vikariát
Kdo mi napoví
v benešovském sboru Českobratrské církve
co dobré není a co je?
evangelické, poté kazatelsky působil
Já sama musím rozhodnout
v druhém brněnském sboru této církve. Nyní je kazatelem ve sboru v Praze 8 -
kterou cestou jít
Kobylisích v kostele U Jákobova žebříku.
a co si s sebou vzít Každá z nás starých žen sní svůj sen: Jak asi jinak bychom žily co všechno bychom napravily... Ale žijeme a budeme se smát a trochu si i lhát
5
Je pro nás ctí, že paní Monika Králíková, která žila ve více zemích, si vybrala Prahu jako místo nejbližší jejímu srdci. Jsme rádi, že bydlí u nás v RoSe a že se jí tu líbí. Podělila se s námi o některé příběhy ze svého pestrého života. I z těch mála vět, které teď máte možnost číst, je patrné, že si ve všech svízelných situacích uměla poradit: V Litvě: Kédainiai - Vilnius - Kaunas
pracovat, abych byla samostat-
Jsem už poválečné dítě, narodila jsem se jako
ná. Moje maminka byla zdravot-
jedináček starším rodičům v květnu 1949 v Litvě
ní sestra, a tak jsem pracovala
ve městě Kédainiai. Po mé maturitě jsme se přestě-
v nemocnici v kartotéce. Po roce jsem však musela
hovali do hlavního města Vilnius. Maminka byla
na náležité místo do stavebního podniku,
Polka a historie tohoto města je hodně propojená
abych měla praxi a mohla psát diplomovou práci.
s Polskem. Po maturitě jsem chtěla studovat módu.
Nastoupila jsem jako projektantka. Dělala jsem
Bavilo mě návrhářství a móda a už od patnácti let
například výpočty železobetonové konstrukce.
jsem si sama šila šaty a sukně. Odjely jsme tedy
S prvním mužem jsem se seznámila přes svou
s kamarádkou do Kaunasu - to je druhé největší
kamarádku tlumočnici. Jmenoval se Karel.
město v Litvě - a tam jsme se přihlásily na polytech-
Přijel z Prahy, byl restaurátor nábytku. Ve Vilniusu
nickou vysokou školu, kde byl oděvní obor.
se restaurovala univerzita a on přijel na obhlídku.
Portrét z roku 1987
Vyprávění paní Moniky Králíkové Do ročníku však brali jen šest lidí a my jsme
Když se vrátil do Prahy, poslal mi dopis, desku Hany
konkurzem neprošly. Ale vrátit jsme se nechtěly.
Hegerové a knížku o Praze. V češtině. Říkala jsem si,
To víte, bylo nám osmnáct a chtěly jsme svobodu
to je blázen, co mi to posílá? To mám snad kvůli
a tanečky. V zápětí přišla nabídka ze stavební
tomu studovat češtinu? Kamarádka tlumočnice
fakulty: kdo má zkoušky hotové a nedostal
mi nechala dopis přeložit a společně jsme mu
se na polytechniku, může jít na „stavárnu”.
napsaly odpověď. On pak za mnou přijel a na vánoce
Nebyla to sice škola mých snů, ale když se tahle
jsme byli spolu. Potom mě pozval do Prahy.
cesta sama nabídla... Dva roky jsem před maminkou předstírala,
V Čechách: 20 let v Praze
že studuji módu, protože stavební škola byla
V létě jsem přiletěla a hned na letišti mi sdělil:
i ve Vilniusu a maminka by chtěla, abych studovala
„Musím ti říct dvě důležité věci. Ta první je, že mi
doma. No, po dvou letech se stejně dozvěděla
včera zemřel otec. Až zajistím všechno potřebné,
pravdu a já musela zpátky. Ve Vilniusu jsem
tak ti řeknu tu druhou.” Když bylo po pohřbu,
už dostudovala večerně, protože jsem chtěla
řekl mi: “Co kdybychom se vzali? Mohla bys tu žít 6
už natrvalo.” No, nakonec jsme na poslední chvíli
která za mnou přijela z Litvy, ale ta zemřela v roce
přes ruskou ambasádu zajistili všechny doklady
1985. Takže já byla na všechno sama. Byly to
a v roce 1975 jsme se na Smíchově vzali. Tak jsem
pro mne těžké roky. Ale řekla jsem si: To musíš přeci
se vdala, ani jsem pořádně nevěděla, jestli to vůbec
zvládnout! A udělala jsem si živnostenský list - orga-
chci. Když jsem se sem přestěhovala, byla jsem půl
nizační práce ve stavebnictví. Zajišťovala jsem pro-
roku doma, ale to mě nebavilo. Já jsem typický býk,
jekty, renovace, kolaudace, všechna povolení..
manžel byl lev - to byly boje. My jsme se rvali kvůli
Začalo sem jezdit hodně cizinců, všichni si tu chtěli
každé věci a nikdo nechtěl ustoupit. Po půl roce,
zřídit nějaký obchod nebo kavárnu... Jednu dobu
když jsem trochu zvládla češtinu, která se mi pořád
jsem měla i tři klienty současně, ale brzy se ta
pletla s polštinou, jsem šla pracovat na OPBH
kapacita naplnila. Všichni už všechno vykoupili,
(Okresní podnik bytového hospodářství) v Praze 5
zařídili si krámy - ta práce nešla do nekonečna.
na odbor výstavby na investiční oddělení. Moc ráda
A hlavně - začala hrozná levota, ukázková zlodějina.
na to vzpomínám, byl tam skvělý kolektiv.
Všechno se začalo prodávat přes aukci, veřejné
V roce 1977 se mi narodil syn David. V roce 1979
soutěže. To bylo legální úplatkářství. Teď už se raději
jsem z OPBH odešla, protože se zakládala skupina
nikdo nezmiňuje o tom, že existovalo Ministerstvo
pro rekonstrukci Národního divadla a toho jsem
privatizace. (Ministerstvo pro správu národního
se chtěla zúčastnit. Tak jsem začala pracovat ve
majetku a jeho privatizaci České republiky - skončilo
Výstavbě účelových staveb. Pak jsem pracovala
v roce 1996, pozn.red.)
na renovaci Prokopského údolí. Samá zajímavá
Uvažovala jsem o změně. Šla jsem po Václavském
práce na zajímavých objektech. Nic mi nechybělo,
náměstí a potkala jsem spolužačku z jazykové školy.
měla jsem hezkou práci, plno kamarádů, chodila
Ptala se mě, co dělám. Když jsem jí líčila, že jsem
jsem do jazykové školy, abych si zdokonalila češtinu
teď v nedobré situaci, nabídla mi práci ve firmě
- tam jsem se seznámila s kamarádkami - také
svého švagra: „Moje sestra si vzala Holanďana,
cizinkami. Politika mě nikdy moc nezajímala,
který tady obchoduje. Potřebuje někoho organizač-
ale pak přišel rok 1989 - zvonilo se klíči, měnila
ně schopného. Pojď pracovat tam.” Pro holandskou
se vláda... Pro mne a myslím, že pro hodně lidí, to
firmu jsem pracovala čtyři nebo pět let.
byl šok, protože jsme přišli velmi rychle o práci. Výstavba účelových staveb nedostala od Národního výboru žádné peníze, všechno šlo do privatizace. Stavebnictví se rušilo jako první. Všechno se likvidovalo. A já byla v té době sama s dítětem. To už jsem byla rozvedená. Po osmi letech manželství. Žádná nevěra, nic se nestalo, jenom jsme se už nesnesli. S výchovou syna mi pomáhala maminka, Přítelkyně z RoSy 7
Přes svého kolegu jsem se seznámila se svým dalším jsou daně.)Tak se ze mne stala hospodyně. Vařila mužem, který chtěl poznat Prahu. O víkendu jsem
jsem, starala jsem se o manžela a měla jsem čas
ho prováděla po Praze, uplynula sobota a neděle
na kamarádky. Hodně jsme s manželem cestovali,
o on už zůstal. „Jak dlouho tu chceš ještě být?”
bylo to krásné, ale všechno jednou končí. Manžel
„No, já čekám na tebe. Až budeš mít volno v práci,
ze dne na den onemocněl, byl na operaci a vrátil
tak bych tě rád vzal do Holandska.”
se domů s kolostomíí - s vývodem z tlustého střeva. Rok jsem ho ošetřovala, každý den jsem mu vařila
V Holandsku: 20 let v Rotterdamu
polévky. Po roce se mu udělalo lépe, chtěl jít
A byla láska. On pracoval jako manažer v shipping
na další operaci, ale zjistili, že už má rakovinu rozje-
office - v lodní přepravě v Rotterdamu. Jmenoval
tou po celém těle a řekli, že mu zbývají maximálně
se Frans, byl vdovec, narodil se, žil, pracoval i zemřel dva měsíce. Když manžel zemřel, věděla jsem, že v v Rotterdamu. Mně se v Rotterdamu moc líbilo,
Holandsku nezůstanu. Tolik mi k srdci nepřirostlo.
Frans byl na Holanďana nebývalý grand a byl moc hodný. V roce 1995 jsem se přestěhovala k němu.
Z Rotterdamu do RoSy
Syn zůstal v Praze, začal studoval vysokou školu
V Praze jsem prožila svoje aktivní léta, tady mi bylo
a Prahu opustit nechtěl. V Holandsku jsem zase
nejlépe, v Litvě už bych se musela znovu integrovat -
studovala dva roky jazykovou školu. Pak jsem praco- přeci jen čtyřicet let jsem tam nebyla. Tady mám vala ve stavebnictví, kreslila jsem, ale už na počítači. syna a vnuka a svoje vzpomínky, které nevybledly. Byla to velmi titěrná práce a nápor na oči. Sedm
RoSu jsem našla na internetu, nechtěla jsem
hodin jsem koukala do rozzářené obrazovky a začala žít sama. Nikdy jsem sama nebyla a tu samotu mě hrozně bolet hlava. Manžel mi říkal: „Proč do
jsem nezvládala. Chtěla jsem být mezi lidmi,
té práce chodíš? Jsi blázen, už si odpočiň. Ničíš si oči ve společnosti. V únoru 2015 jsem se přestěhovala a stejně si nevyděláš, protože většinu odevzdáme
z Rotterdamu rovnou do RoSy.
na daně.” (V Holandsku se totiž roční příjmy rodiny přiznávají společně. Čím větší je základ, tím větší
Víra (Tikéjimas - litevsky, Geloof - holandsky) Jsem římský katolík, v Litvě jsem navštěvovala kostel, ale nezúčastňovala jsem se žádných církevních obřadů. V Holandsku jsou převážně protestanti. Jestli chodíš do kostela, nebo nechodíš, to je nezajímá, ale dvakrát ročně ti pošlou složenku, kolik máš zaplatit. Kdo platit nechce, musí se zříct víry a to si málokdo troufne. Do kostela jsme sice nechodili, ale manžel tam v jednom kostele paní farářce pomáhal s účetnictvím. Když pak zemřel, byla jsem v protestantském kostele, kde se za manžela modlili
Polibek s holandským manželem Fransem na Domažlicku 1997 8
-
se chodila modlit ke svatému Tadeáškovi - to je takové pražské poutní místo na náměstí Republiky. Manželova teta Karolína‚ mi vyprávěla svůj příběh, tu svatý Tadeášek ochránil za války před transportem: „Když bude zapotřebí, ten tě vyslechne.”
Help uzelf, zo helpt u God.
Katolický kostel v Kédainiai, kde byla paní Králíková pokřtěna
sloužili o Dušičkách mši za zemřelé a za každou
Pomoz si sám, tak pomůžeš Bohu.
osobu zapálili svíčku a k ní položili kamínek. V Praze jsem chodila na Karlovo náměstí do kostela sv. Igná-
vyprávění zaznamenala Marta D. Dvorská
ce k sošce Panny Marie Sněžné a také jsem
Bůh existuje pro toho, kdo v něj věří. Albert Einstein Jan Skácel NADĚJE S BUKOVÝMI KŘÍDLY
Nevěřte slovům, ani svým, ani cizím - věřte jen svým i cizím skutkům. Lev Nikolajevič Tolstoj
novému ránu rožnem svíci je neznámé a nemá tváře jak anděl v dřevu lípy spící a čekající na řezbáře
Být člověkem, znamená být věřícím. Být věřícím, znamená nebýt lhostejný. Nebýt lhostejný, znamená všímat si. Všímat si, znamená posvětit bytí. Robert Fulghum
někdy se anděl na nás hněvá anděla máme každý svého a naděje má z buku křídla a srdce z dřeva lipového
Víra je určitým druhem šestého smyslu, který začne působit tehdy, když selže rozum. Mahátma Gándhí
Mnoho zmůže síla duše, mnoho víra, mnoho naděje, ale všechno zmůže jedině láska. Věřím, že fantazie je silnější než vědění. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt.
Jaroslav Vrchlický
Lidé věří tomu, co si přejí, aby bylo pravda. Gaius Julius Caesar
Robert Fulghum 9
Zeptali jsme se našich rezidentů: V co v životě věříte? Věřím v Boha, i když se nemodlím a do kostela nechodím. Ale celým životem mě to provází a v kostele jsem se vdávala. Když je nejhůř, tak koho voláte? Veškerá víra je teď nabouraná tím, co se objevuje. Jaké jsou nové objevy, které stavějí na hlavu všechno, co bylo pokládáno za nezvratné. Možná existuje i perpetuum mobile. Řekněte mi, když byly ty gravitační vlny, kde by to nebe a Pán Bůh mohl být?
Závidím každému, kdo v něco věří, protože to určitě ulehčuje život. Věřím v to, že se někdy lidé přestanou navzájem ničit a navzájem se vybíjet.
Věřím ve vlastní rodinu. Víra by měla být v něco nadpozemského.
Já jsem křesťanka a jsem křtěná. Věřím v Boha. A věřím, že každý máme nějakou cestu už předurčenou. Ať chceme nebo nechceme, musíme se někdy tou cestou ubírat. Věřím v osud a určitou osudovost.
Jsem zapřísáhly ateista. Každá země má svoje náboženství. Ve jménu Boha se dělaly hrozné věci! A nemůžu pochopit, že by takové věci Bůh schvaloval. Ale věřím, že je nějaká síla, která to všechno organizuje. Sílu cítím v přírodě.
Já nevěřím prakticky v nic. Ale líbí se mi, když jdu večer krajinou a když zapadá sluníčko a je klid a pohoda. Nebo na Štědrý den, když jemně padá sníh. V takovouhle nádheru věřím. To člověka povznáší.
Já věřím sama v sebe. Co si neudělám, to nemám. To je velmi krátké vysvětlení. 10
Spoléhat na druhé - to snad ani nejde.
Já se musím upřímně přiznat, že mám víru v člověka. Protože od něj se to všechno odvíjí.
Jenom si přeju, aby se člověk rozhodoval pozitivně, protože už jsme si v životě a v historii prošli tolika zlými obdobími a stále je někde někdy prožíváme. Chci věřit v člověka, že bude čím dál tím lepší a že bude líp.
Člověk je nepoučitelnej. To nejde.
Nějaký Bůh existuje. Něco to musí řídit. Víte, to není jinak možné. Někdo tomu říká příroda, někdo tomu říká Bůh. Každý to pojmenuje podle svého. Ale něco existuje, co je nad námi. To náš rozum nepochopí.
Já jsem byla katolička, rodiče byli katolíci, ve mně víra je. Já věřím v Boha.
Tak já mám svoji víru a nechci o tom mluvit.
Věřím v Boha. Ale někdy si říkám, jak je možné, že je tolik nespravedlnosti a zla na světě. A zdá se mi, že je svět spíš čím dál horší než lepší.
Věřím, že každý člověk má svého strážného anděla. A když jdu večer spát, tak tomu svému andělovi poděkuju za uplynulý den.
Také jsem se v dětství modlila: Andělíčku můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku...
Já věřím, že nevymřou hodní lidé a že jich ještě pár do smrti potkám.
11
Posilujeme hýžďové svalstvo a hamstringy (zadní strana stehen), mírně protahujeme přední stranu stehen
Studio Fitnessie je zaměřeno na soukromé a skupinové lekce v menším počtu klientů. Cvičební lekce zde vedou zkušené fyzioterapeutky. Do Fitnessie můžete také přijít na terapeutickou masáž, manuální lymfodrenáž, tejping. Pokud začínáte s během, je možné se domluvit na zaučení v této pohybové aktivitě.
Výchozí poloha: leh na zádech, horní končetiny podél těla, dlaně vzhůru, dolní končetiny pokrčeny na podložce od sebe na šířku kyčlí, hlava v protažení páteře, bedra přilepená u podložky
Pro seniory jsou vhodné pohybové aktivity ve formě jógy, lekce na zdravá záda nebo Nordic walking. Služeb Fitnessie využívají také děti. Pro děti je cvičení zaměřeno hlavně kompenzačně. Provedení: s výdechem zvedáme pánev nahoru ke stropu do rovných zad, nahoře zastavíme a natáhneme levou dolní končetinu do dálky, stehna jsou stále ve stejné výšce, pokrčíme levou dolní končetinu zpět a opakujeme s pravou dolní končetinou, s nádechem návrat zpět do výchozí polohy
www.fitnessie.cz
Cíl: posilujeme hýžďové svalstvo a hamstringy, mírně protahujeme přední stranu stehen 12
Psychologický koutek PhDr. Jiřiny Prekopové Dopis psychoterapeutky klientce Janě (pokračování z minulého čísla): Milá Jano!
a jemu. Poznal, že opuštěnost nemusí přinést jenom
Shrnuji, co jsme spolu probíraly během posledního
smrt.“ Pochopily jsme celý řetězec událostí.
rozhovoru: Tvoje matka se rozešla s tvým otcem.
A teď si musíme vysvětlit, jak všechny tyto prožitky
On se oženil s novou ženou a spolu odcestovali
formovaly osud tvé rodiny.Ty ses, Jano, celý život
do Austrálie. Proto jsi byla od začátku svého života
podrobovala a přenášíš svou neukojenou ctižádost
odchovancem jeslí. Poradila jsem ti, abys udělala
na svého prvorozeného syna. Tím pádem má
meditaci se zavřenýma očima a vyvolala obraz své
u tebe 1. místo syn, zatímco tvůj muž zaujímá
matky, když byla malá. A tomu nedoceněnému
až 2. místo a je tak spolu s druhorozeným synem
děvčátku řekla: „Máš to těžké, chápu tě.”
odsunut na vedlejší kolej. Další důsledek: bratři
Jakou zkušenost jsi z té meditace získala? Bylo
se navzájem nemají rádi, i když jsou narozeni
to podle tebe úžasné: „Viděla jsem mámu
s odstupem jednoho roku. A to hlavní: vaše manžel-
jako školačku, jak se chvěje úzkostí, aby dostala
ství je ohroženo!!! Dobrý rodinný systém prospívá
na vysvědčení samé jedničky. Její máma ji bila
každému jednotlivci a celkovým vztahům v rodině.
největší vařečkou a poté ji vyhodila za dveře
Nepořádky v systému vytvářejí vzájemné nepřátel-
na tak dlouho, až slíbila nápravu. Matka mojí
ství každého proti každému a láska vadne a rozpadá
matky byla totiž nemanželské dítě. Její máma měla
se. Doporučuji ti navštívit mě i s manželem,
zoufalou potřebu, aby dcera napravila její pověst.
smířit se a udělat pořádek v rodinném systému.
Co z toho povstalo? Když moje matka vystudovala
Smířit se jako manželé a vychovávat děti spolu.
obor zubní technik, trvala na tom, že musí jít
Nakonec dobrá rada: Všechny konflikty
do zaměstnání a já do jeslí. Můj pohled na ni se
ještě ten den vysvětlit, zpracovat a usmířit se,
během meditace zcela proměnil. Pochopila jsem,
ještě než zapadne slunce.
jaké to pro ni byly těžké časy. Chtěla jsem, aby mi sama sdělila, jak se cítila při takových trestech a ona mi řekla, že se u toho smála, protože v té době byly tyto výchovné metody úplně běžné. Když cítila můj soucit, nezadržovala slzy. Držely jsme se za ruce a poprvé se mi svěřila, že byla vybičována do chorobné ctižádost. V šesti měsících mě dala do jeslí, protože její povolání pro ni bylo důležitější, než být doma s dítětem. To byl důvod, proč od nás táta odešel. Byl totiž opuštěný svou maminkou, která zemřela po jeho porodu a teď se cítil znovu opuštěný a zrazený svou ženou, která se věnovala kariéře, nikoli svému dítěti 13
