Rezidence fií ského kníïete Albrechta z v Praze a Jiãínû

mastr_01_11.qxd

3.3.2011

8:52

Stránka 3

R e z i d e n c e fi í ‰ s k é h o k n í Ï e t e A l b r e c h t a z Va l d ‰ t e j n a v Praze a Jiãínû Petr FIDLER

Respekt k nepsan˘m zásadám dvorního ceremoniálu a ranû novovûkému dekoru, tedy tomu, „co se patfií“, pfiispívá k pochopení chronologie a dispoziãní skladby palácÛ fií‰ského kníÏete Albrechta Václava Eusebia z Vald‰tejna, vévody meklenburského, zaháÀského, hlohovského a fr˘dlantského v Praze a Jiãínû.

A N O TA C E :

1

Formu a strukturu jiãínské rezidence fr˘dlant-

a letní jízdárny, Feldovského domu s provozními

Obr. 1. Jiãín, zámek, celkov˘ pohled z námûstí. (Foto To-

ského vévody nelze pochopit bez pfiihlédnutí

místnostmi, grotty s voliérou a loggií ve funkci let-

mበRasl, 2009)

k dispozici, funkci a ideologii vévodova paláce

ní jídelny ãi saly terreny s retirádami. Poslednû

1

v Praze. PÛvodnû obydlí „praÏského plukovníka“,

jmenované objekty patfiily spolu s osobní lázní

vdovce, se stává zakrátko reprezentativní reziden-

k „rekreaãním“ prostorám vévodského paláce

■ Poznámky

cí fií‰ského kníÏete a po císafii nejv˘znamnûj‰ího

v pfiízemí. V pfiízemí bychom na‰li i prostor y po-

1 K stavební historii, architektufie a v˘zdobû Vald‰tejn-

muÏe habsburské monarchie a souãasnû i kom-

tfiebné pro denní provoz domu – kuchyni, prádel-

ského paláce: HORYNA, Mojmír et al. Vald‰tejnsk˘ palác

fortním sídlem novû zaloÏené rodiny a „dynastie“

nu, pekárnu a podobnû. Vévodovi a jeho dûdici,

v Praze. Praha : Gema Art, 2002. 517 s. ISBN 80-86087-

v hlavním mûstû království. Zatímco praÏsk˘ pa-

páÏatÛm a úfiedníkÛm vévody bylo vyhrazeno

35-2. Z novûj‰ích publikací k Vald‰tejnskému paláci je

lác „zviditelÀuje“ generalissimovo postavení

„muÏské patro“– piano nobile paláce, druhé pat-

nutné poukázat na studie v katalogu FUâÍKOVÁ, Eli‰ka;

v ãeské stavovské obci, jiãínská stavba je rezi-

ro patfiilo fraucimoru – vévodkyni Isabelle Katefii-

âEPIâKA, Ladislav (eds.). Vald‰tejn : Albrecht z Vald‰tej-

dencí vladafie autarkního státu, byÈ stále je‰tû ve

nû, její dcefii Marii AlÏbûtû a sestfie Katefiinû, man-

na : Inter arma silent musae? Praha : Academia, 2007.

svazku, i kdyÏ ponûkud uvolnûném, zemí svato-

Ïelce Maximiliána z Vald‰tejna. Dvojposchoìová

126 s. ISBN 978-80-200-1565-5, dále objevné studie

václavské koruny.

kaple mûla v obou patrech oratofie.

J. âihákové a M. Müllera. âIHÁKOVÁ, Jarmila; MÜLLER,

Funkãní skladba malostranského paláce pozÛ-

Piano nobile vévodského paláce vykazuje

Martin. RozvrÏení areálu Vald‰tejnského paláce v Praze.

stávala z relativnû samostatn˘ch jednotek sever-

v‰echny znaky reprezentativního obydlí fií‰ského

PrÛzkumy památek. 2009, roã. XVI, ã. 2, s. 173–194.

ního vévodského paláce, jiÏnû poloÏeného domu

kníÏete. Podle dobové ceremonie se vcházelo ze

ISSN 1212-1487; TíÏ. Velká grotta Vald‰tejnského

vévodova dûdice, hrabûte Maximiliána, stájového

schodi‰tû do nevytápûného sálu, kde se zdrÏova-

paláce v Praze. PrÛzkumy památek. 2009, roã. XVI, ã. 2,

traktu s ubikacemi pansk˘ch úfiedníkÛ na patfie,

la osobní stráÏ vévody a jeho komorníci. V císafi-

s. 113–139. ISSN 1212-1487.

páÏecího dvora, hospodáfiského traktu, zimní

sk˘ch rezidencích v Praze a Vídni se podobnému

2

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | P e t r F I D L E R / R e z i d e n c e fi í ‰ s k é h o k n í Ï e t e A l b r e c h t a z Va l d ‰ t e j n a v P r a z e a J i ã í n û

3

mastr_01_11.qxd

3.3.2011

8:52

Stránka 4

se vévoda dostal do své oratofie v palácové kapli.

V souladu s jazykovou praxí raného novovûku

Byt vévodkynû i princezny ve druhém patfie byl

pfiináleÏí termín rezidence sídelnímu mûstu domi-

uspofiádán analogicky. Velká místnost vedle scho-

nia, pfiípadnû v uωím slova smyslu tamûj‰ímu

di‰tû byla zfiejmû zmen‰en˘m ekvivalentem tra-

zámku nebo mûstskému paláci vládnoucího kní-

bantského sálu a pfies ante cameru ve‰el náv‰tûv-

Ïete. V ãeském jazykovém a toponomastickém

ník do audienãní sínû vévodkynû. Následovala

kontextu si toto oznaãení zaslouÏí v první polovi-

loÏnice s kabinetem a garderobou. Diskrétní toãité

nû 17. století jenom nemnoho lokalit ãi objektÛ.

schodi‰tû ve zdi spojovalo obû loÏnice vévodské-

Termín „rezidence“ je odvozen od latinského slo-

ho páru. Redukovan˘ „appar tement“ princezny

vesa „resideo“ ve smyslu „zÛstávat, sedût“ a ja-

nad reprezentaãními místnostmi piana nobile pozÛstával jiÏ jenom z r ytífiské sínû, ante camer y a loÏnice a byl pfiístupn˘ pfies matãin trakt anebo

■ Poznámky

schodi‰tûm v takzvaném „hrabûcím domû“. Pro-

2 Je‰tû Leonhard Christoph Sturm roku 1700 referoval

storám na patfie dvoutraktového hrabûcího domu,

o kníÏecím bytû, kter ˘ musí obsahovat „…eine Garde

s obsluÏnou chodbou uprostfied, nepfiíslu‰elo

Kammer, ein Vorgemach, ein Audientz Gemach, ein Cabi-

s ohledem na spoleãenské postavení domácího

net, ein Schlaf Gemach und eine Garderobe…“. STURM,

pána rozvinutí kníÏecího prostorového ceremoniá-

Ch. Leonhard. Ausführliche Anleitung zu der ganzen Bau-

lu. Z vévodského trabantského sálu se proto ne-

kunst. Amsterdam : Huguetan, 1699, s. 132 a dal‰í.

vcházelo v hrabûcím domû do r ytífiské sínû, ale

3 K problematice trabantsk˘ch sálÛ FIDLER, Petr. Invita

pouze do tabulnice. Ante camera dûlila tabulnici

invidia. Vald‰tejnsk˘ palác v rámci evropské architektury.

od audienãní komnaty. Enfiláda v západním traktu

In HORYNA, Mojmír et al. Vald‰tejnsk˘ palác v Praze. Pra-

pokraãovala hrabûcí loÏnicí, spojenou toãit˘m

ha : Gema Art, 2002, s. 131–190. ISBN 80-86087-35-2.

schodi‰tûm s loÏnicí hrabûnky v druhém patfie.

4 K programu fresek audienãní sínû KROPÁâEK, Jifií. V˘-

Závislost uspofiádání reprezentativních místností

zdoba Vald‰tejnského paláce. In HORYNA, Mojmír et al.

vévodského paláce na „dekoru“ dobového cere-

Vald‰tejnsk˘ palác v Praze. Praha : Gema Ar t, 2002,

Obr. 2. Giovanni Pieroni, pÛdorys Vald‰tejnského paláce

moniálu, tedy toho, „co se slu‰í“, vynikne, kdyÏ

s. 221n. ISBN 80-86087-35-2; KONEâN¯, Lubo‰. Malífi-

v Praze, Florencie, Uffizie, A 4417. (Archiv autora)

se zaãteme do mlad‰ích inventáfiÛ Vald‰tejnského

ská v˘zdoba Vald‰tejnského paláce. Pokus o (pfiedbûÏ-

paláce. Po chebské vraÏdû slouÏil totiÏ malostran-

nou) syntézu. In FUâÍKOVÁ, Eli‰ka; âEPIâKA, Ladislav

2

sk˘ palác nadále jiÏ jen hrabûcímu rodu Vald‰tej-

(eds.). Vald‰tejn : Albrecht z Vald‰tejna : Inter arma silent

3

sálu fiíkalo trabantsk˘. Zde odkládali pfiíchozí

nÛ, a tím se mûní i toponomastika reprezentaã-

musae? Praha : Academia, 2007, s. 144–157. ISBN 978-

podle okolností zbranû a pod marciální freskou

ních místností. Rytífiská síÀ se stává tabulnicí,

80-200-1565-5; KARNER, Herber t. Pod Mar tovou hvûz-

a ‰tukem oslavujícím domácího pána vyãkávali na

ante camera pouhou komorou a audienãní síÀ

dou. Obrazová v˘zdoba Vald‰tejnského paláce mezi pro-

uvedení k audienci. Ménû v˘znamn˘m náv‰tûvní-

kníÏete poklesla na hrabûcí „mal˘ kulat˘ pokoj“.

6

gramem a pragmatizmem. In FUâÍKOVÁ, Eli‰ka; âEPIâKA,

kÛm byla vyhrazena sousední takzvaná r ytífiská

Hrabûti navíc nepfiíslu‰elo vydrÏovat si tûles-

Ladislav (eds.). Vald‰tejn : Albrecht z Vald‰tejna Inter ar-

síÀ, kde na trÛnû pod baldach˘nem vévoda pfiijí-

nou stráÏ, proto trabantsk˘ sál degradoval na

ma silent musea? Praha : Academia, 2007, s. 137–144.

mal hold a udûloval oficiální audience. Vybrané-

pfiedsálí, respektive na pfiíleÏitostn˘ slavnostní

ISBN 978-80-200-1565-5.

mu okruhu pfiíchozích byla vyhrazena audienãní

sál, jak je oznaãován dnes. PfiehlíÏení jeho pÛvod-

5 Chodbou ukrytou v masivu ohradní zdi se vévoda mohl

síÀ na konci reprezentaãní enfilády, kterou oddû-

ní funkce mÛÏe vést i k nesprávnému zafiazení sá-

nepozorován pohybovat kolem celé zahrady aÏ do jízdárny

lovala od r ytífiské sínû ante camera s komorní-

7

lu do v˘vojovû typologické fiady.

a zpût. Srovnej Corridoio Vasariano, visutou chodbu, kte-

kem – ve smyslu jakéhosi „cordon sanitaire“.

Zatímco uspofiádání reprezentaãních místností

Klenbu audienãní sínû zdobily fresky s námûtem

Vald‰tejnského paláce na Malé Stranû nese

kaci mezi Palazzem Vecchiem a Palazzem Pitti.

4

v‰echny znaky kníÏecí rezidence, neplatí to tak

6 Srovnej inventáfi paláce z roku 1657. SOA v Praze, RAV.

Audienãní síÀ byla souãasnû i jakousi „kfiiÏovat-

docela o stavbû samotné. PraÏsk˘ palác vévody

Doksanská manipulace, XII, P 2.

kou“ vertikálních a horizontálních komunikací pa-

fr ˘dlantského, meklenburského a zaháÀského

7 Zcela scestn˘ je pokus Herber ta Karnera hledat vzor

láce. Schodi‰tû ukryté ve zdi umoÏÀovalo vévodovi

totiÏ ani nemohl b˘t v pravém slova smyslu rezi-

pro trabantsk˘ sál Vald‰tejnského paláce v takzvaném

„únik“ do patra, které ob˘vala jeho Ïena a dcera,

dencí. Chybûlo mu k tomu hned nûkolik atributÛ.

·panûlském sále zámku v tyrolském Ambrasu, kter˘ mûl

do observatofie ãi do pfiízemí do grotty s lázní a do

âtyfi vûkÛ lidstva s Vulkánovou dílnou uprostfied.

rá slouÏila ve Florencii Medicejsk˘m k diskrétní komuni-

Nebyl centrem ani souãástí stavebníkova domi-

nejenom zcela odli‰né proporce, postavení v dispozici

zahrady. Chodbou se ‰tukem a freskami s v˘jevy

nia a postrádal charakteristickou rezidenãní in-

zámku bez jakékoliv návaznosti na reprezentaãní a obyt-

z Ovidiov˘ch Metamorfóz se dostal vévoda z audien-

frastrukturu. Malostransk˘ palác slouÏil jako

né prostory arcivévodského obydlí, ale pfiedev‰ím zcela

ãní sínû do sv˘ch privátních komnat. Provozu sou-

reprezentativní obydlí vládnoucího kníÏete v hlav-

odli‰nou funkci. Tak jako v pfiípadû ambraského sálu ani

kromého apar tmánu slouÏila diskrétní obsluÏná

ním mûstû království, k jehoÏ stavovské obci se

pfii posouzení obou chodeb Vald‰tejnského paláce Karner

chodba mezi kanceláfiemi a vévodovou loÏnicí,

sv˘m pÛvodem hlásil. Vald‰tejnovou „plnokre-

nepochopil, Ïe se jedná o galerie, chodbové sály slouÏící

garderobou a kabinetem. Následovala jídelna

vnou“ rezidencí se mûlo stát mûsto Jiãín a sta-

primárnû ke komunikaci a teprve sekundárnû, navíc ne

s kredencí v nice a schodi‰tûm ke kuchyni v pfií-

vebnû nûkdej‰í trãkovsko-smifiick˘ pansk˘ dÛm

vÏdy, k prezentaci umûleck˘ch sbírek. KARNER, H., cit.

zemí ãi do bytu vévodkynû v patfie. Pfies jídelnu

na námûstí.

v pozn. 4, s. 137–144.

5

4

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | P e t r F I D L E R / R e z i d e n c e fi í ‰ s k é h o k n í Ï e t e A l b r e c h t a z Va l d ‰ t e j n a v P r a z e a J i ã í n û

mastr_01_11.qxd

3.3.2011

8:52

Stránka 5

ko oznaãení panského sídla se objevuje poprvé

vévodství rezidenci se Vald‰tejn zab˘val zajisté od

vévody s jiãínsk˘m hejtmanem jednoznaãnû vypl˘-

patrnû v roce 1602 u roÏmberského kronikáfie

samého poãátku. V roce 1624 vykupoval na ná-

vá, Ïe stavebník, a nikoli architekt ãi stavitel, byl

Václava BfieÏana v souvislosti s pfienesením dvor-

mûstí parcely pro budoucí staveni‰tû a rok nato

autorem prostorové koncepce jiãínského paláce.

sk˘ch úfiadÛ Petra Voka z âeského Krumlova do

se jiÏ hloubily základy pro novostavbu v soused-

Av‰ak nejenom to: vévoda urãoval detailnû i vyba-

Tfiebonû. Jak poznamenal jiÏ J. Kube‰, uÏití ter-

ství domu Smifiick˘ch. âerná smrt, která terorizo-

vení a zafiízení místností. To by nám mûlo napo-

mínu jinak vyhrazeného pouze pro sídla fií‰sk˘ch

vala Jiãín v roce 1626, zapfiíãinila roãní zdrÏení.

moci ãíst pÛvodní a po pozdûj‰ích pfiestavbách

kníÏat lze spojovat se sebevûdomím pfiedstave-

KdyÏ se mûly stavební práce roku 1627 koneãnû

znejasnûnou strukturu jiãínského vévodského pa-

ného rodiny „primus inter pares“, hrdého na titul

rozbûhnout, vévoda, plnû zamûstnan˘ fiízením vo-

láce v souladu s jeho pÛvodní funkcí a zbavit ji

„vladafi roÏmberského domu“ a odmítajícího fií‰-

jensk˘ch operací v severním Nûmecku, váhal, zda

mlad‰ích stavebních nánosÛ.

skou titulární nomenklaturu. Jinak se v âechách

nepreferovat pfieloÏení rezidence do Zahánû,

V roce 1630 se stavební práce na jiãínském

pojem rezidence uplatÀoval je‰tû v 17. století

a v létû 1628 zam˘‰lel novopeãen˘ vévoda mek-

paláci rozbûhly naplno. Vévodkynû byla nucena se

v pfiípadû nyní jiÏ eggenberského Krumlova nebo

lenbursk˘ dokonce vybudovat si svoje rezidenãní

pfiestûhovat s fraucimorem na Nové zámky a vé-

i lobkovické Roudnice. Na Moravû si ho pro Kro-

„palacium“ ve Wismaru a v Jiãínû se spokojit je-

voda nabádal Jiãínské, aby palác do zimy alespoÀ

mûfiíÏ nárokoval olomouck˘ kníÏe-biskup Karel

12

Tyto otázky v‰ak vyfie‰il

ãásteãnû zobytnili. Pfiestavoval a adaptoval se

Liechtenstein-Castelkorn. V 18. století se po-

sled dal‰ích událostí. Faktická ztráta meklenbur-

i star˘ dÛm Smifiick˘ch, kde se bouraly pfiíãky. Ze

jem rezidence stává jiÏ zcela bûÏn˘m oznaãením

ského vévodství a sesazení z funkce generalissi-

pro ‰lechtické sídlo.

ma byly zajisté bolestné. Smr t novorozeného

8

nom se stavbou zámku.

14

Jiãínsk˘ pansk˘ dÛm, pfiedchÛdce vévodské re-

Karla Albrechta zmafiila navíc i Vald‰tejnovy dyna-

■ Poznámky

zidence Albrechta z Vald‰tejna, je ve mûstû popr-

stické plány a smrt jeho oblíbeného a váÏeného

8 KUBE·, Jifií. Reprezentaãní funkce sídel vy‰‰í ‰lechty

vé doloÏen za TrãkÛ z Lípy, ktefií mûsto a panství

stavitele Spezzy se jistû projevila nakrátko nega-

v ãesk˘ch zemích (1500–1740). âeské Budûjovice,

spravovali v letech 1487–1607. Aãkoliv ve mûs-

tivnû i na jiãínské stavební ãinnosti. V roce 1629

2005, s. 37–40. Disertaãní práce (Ph.D.). Jihoãeská uni-

tû pfiímo nesídlili, vlastnili na jiÏní stranû hlavního

se v Jiãínû objevuje nejmenovan˘ nov˘ stavitel, je-

verzita v âesk˘ch Budûjovicích, Filozofická fakulta. PouÏi-

námûstí nejpozdûji od roku 1524 domy na seve-

hoÏ angaÏmá zprostfiedkoval plukovník Corboni

tí termínu „rezidence“ pro Tovaãov ve svatební smlouvû

rozápadním nároÏí bloku vedle Valdické brány.

a kter ˘ snad mûl pfiedtím pracovat pro Vald‰tej-

hrabûte Salma bylo zdÛvodnûné rozli‰ením sídel obou

Akvizicí ãtyfi pÛvodnû mû‰Èansk˘ch domÛ, zvlá‰tû

nova ‰vagra, praÏského arcibiskupa Harracha.

ulehãenou poÏárem mûsta v roce 1572, získali

Vald‰tejn, patrnû zvykl˘ na spolehlivého a zku‰e-

9 WAGNER, Jaroslav. Jiãín. Praha : Odeon, 1979,

Trãkové staveni‰tû o ‰ífice dvou parcel do námûs-

ného Spezzu, s ním nebyl spokojen. Nov˘ stavi-

s. 18–26.

tí. Trãkovské domy, stavebnû patrnû je‰tû nesjed-

tel, v Corboniho pluku v hodnosti praporãíka

10 Autorství Bossiho nadhodil P. Uliãn˘. ULIâN¯, Petr.

nocené, slouÏily zpoãátku zfiejmû pouze k pfie-

(Fähnrich), navrhoval vystavût jiãínsk˘ palác na

„Na dílo malování pfii domû jitãínském …“ Jiãínsk˘ zámek

chodn˘m pobytÛm panstva. Spolu s mûstem

dvû patra oproti pÛvodnû plánované jednopatrové

za TrãkÛ z Lípy a Smifiick˘ch ze Smifiic. Z âeského ráje

a panstvím domy získal v roce 1607 Zikmund

novostavbû s mansardou. Stavebníka návrh uvedl

a Podkrkono‰í. 2010, roã. 22, s. 182–183. ISSN 1211-

Smifiick˘. Albrecht Jan Smifiick˘ je stavebnû sjed-

do varu a teprve vyjádfiení do Jiãína povolaného

975X.

notil a v letech 1612–1618 pfiestavûl, patrnû za

Pieroniho, Ïe novostavba je dobfie zaloÏena a nad-

11 Volba Jiãína jako budoucího správního centra Vald‰tej-

vedení praÏského stavitele Dominika de Bossi-

stavbu snese, ho uklidnilo a nová idea jej dokon-

nova ministátu byla s ohledem na v˘hodnou polohu mûs-

9

ho.

10

13

manÏelÛ.

Nyní jiÏ Smifiického pansk˘ dÛm dominoval

ce nadchla. Dal si poslat stavební plány s úmys-

ta pov˘tce racionální. Volbou svého predikátu Friedland –

námûstí dvûma vûÏemi a zdûn˘mi ‰títy a jeho ãty-

lem zmûnit dispozici podlaÏí podle sv˘ch pfiedstav

zemû míru – by si dnes zaslouÏil uznání u reklamních tex-

fii kfiídla ohraniãovala arkádov˘ dvÛr. Po smrti sta-

a souhlasil také s Pieroniho návrhem fasádu no-

tafiÛ, neboÈ vytvofiil sugestivní logo firmy, ke které se ãa-

vebníka (1618) se novostavba stala 1. února

vostavby podfiídit v proporcích i v detailech oken

sem upínaly nadûje válkou suÏované Evropy. Dne 15. 4.

1620 z velké ãásti obûtí exploze stfielného pra-

domu Smifiick˘ch. Ne‰lo zde zajisté o úsporné fie-

1632 mu psal vídeÀsk˘ biskup a císafiÛv rádce Anton

chu. Nejednalo se o masopustní Ïert, ale o krva-

‰ení, ale spí‰e o demonstraci aÈ jiÏ skuteãného,

Wolfradt, Ïe panovník vûfií v úspûch generalissimov˘ch mí-

vé vyústûní dûdického sporu mezi sestrami Eli‰-

nebo domnûlého Vald‰tejnova nároku na dûdictví

rov˘ch jednání, která prospûjí nûmeckému národu i vévo-

kou Katefiinou a Markétou Smifiickou. Ani pfieÏiv‰í

domu Smifiick˘ch. DÛm zde budeme chápat neje-

dovu vûhlasu v souladu s jeho predikátem (Friedland), ne-

Markéta se v‰ak z dûdictví netû‰ila, protoÏe stat-

nom v doslovném znûní, ale i v pfieneseném v˘-

boÈ pfiinesou v‰eobecn˘ mír – „Friede im Lande“. FÖSTER,

ky Smifiick˘ch podlehly pobûlohorské konfiskaci.

znamu „rodiny“ ãi „rodu“.

Friedrich. Wallenstein Herzog zu Mecklenburg, Friedland

V roce 1621 je získal do zálohy Albrecht z Vald-

Autorské otázky kolem praÏského i jiãínského

und Sagan. Als Feldherr und Landesfürst in seinem

‰tejna, po matce Smifiick˘ a poruãník posledního

paláce jsou dodnes vyfie‰eny pouze hypoteticky.

öffentlichen und Privat-Leben. Potsdam 1834, s. 179

Smifiického, slabomyslného Jindfiicha. Po jeho

Názory badatelÛ se ãasto rychle mûní, takÏe na

a dal‰í.

smr ti se Vald‰tejn stal právoplatn˘m majitelem

seriózní diskusi si musíme je‰tû nûjak˘ ãas po-

12 Opis dopisu vévody hejtmanovi Gerhardu Taxisovi ze

panství, které bylo sjednoceno s dal‰ími akvizice-

ãkat. Spezza, Pieroni, Juan Maria alias Marini,

Zahánû 30. 6. 1628. KLIPCOVÁ, Barbora; ULIâN¯, Petr.

mi v regionu a pov˘‰eno na kníÏectví a pozdûji na

Sebregondi a dal‰í. Nejlépe v‰ichni, anebo kaÏd˘

Vald‰tejnsk˘ palác v Jiãínû. V tisku; téÏ KLIPCOVÁ, Barbo-

vévodství fr˘dlantské.

11

nûjak! Pfiísloví sice praví, Ïe mnoho kuchafiÛ zkazí

ra; ULIâN¯, Petr; VLâEK, Pavel. Jiãín, zámek. Praha

V pfiípadû jiãínské rezidence nám na rozdíl od

i ka‰i; v pfiípadû vald‰tejnsk˘ch rezidencí to kupo-

2009, s. 21. Stavebnû-historick˘ prÛzkum.

praÏské vychází pfii rekonstrukci její stavební his-

divu neplatí. Poté co jsme zanevfieli na wagnerián-

13 Dopis vévody hejtmanovi Gerhardu Taxisovi z Prahy

torie vstfiíc pomûrnû bohat˘ pramenn˘ fundus. Zá-

sk˘ konstrukt barokního „Gesamtkunstwerku“,

29. 7. 1628. KLIPCOVÁ, B.; ULIâN¯, P.; VLâEK, P., cit.

mûrem postavit v jiãínském centru fr˘dlantského

budeme hledat jiné vysvûtlení. Z korespondence

v pozn. 12, s. 21.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | P e t r F I D L E R / R e z i d e n c e fi í ‰ s k é h o k n í Ï e t e A l b r e c h t a z Va l d ‰ t e j n a v P r a z e a J i ã í n û

5

mastr_01_11.qxd

3.3.2011

8:52

Stránka 6

3

4

Obr. 3. Praha-Malá Strana, Vald‰tejnsk˘ palác, loggie. (Foto Blanka Hasenöhrlová) Obr. 4. Jiãín, zámek, vévodské nádvofií v b˘valém domû Smifiick˘ch. (Foto TomበRasl, 2009) Obr. 5. Jiãín, zámek, hrabûcí nádvofií ve vald‰tejnské novostavbû. (Foto TomበRasl, 2009)

5

soupisu nedodûlávek z roku 1630 vypl˘vá, Ïe pa-

spolehlivû soudit nemÛÏeme a nízká odhadní ce-

FIDLER, Petr. Über den Quellencharakter der frühneuzeitli-

lác byl je‰tû z vût‰í ãásti neobyvateln˘ a dokonce

na objektu – 2000 kop v roce 1634 – ãi údaj z ro-

chen Architektur. In Quellenkunde der Habsburgermonar-

ani ne v celém rozsahu zaloÏen˘, jak dokládají

ku 1632, Ïe by se mûlo s dokonãením stavby po-

chie (16.–18. Jahrhundert). Wien, München : Oldenbourg,

akvizice dal‰ích mû‰Èansk˘ch domÛ v areálu staveni‰tû.

15

17

ãítat aÏ za ãtyfii roky, se také pfiehlíÏet nedají.

2004, s. 952–970. ISBN 3-7029-0477-8. T˘Ï. Über den

Inventáfi jiãínského paláce za Albrechta z Vald-

Urheber eines Architekturwerks. In BÒÎEK, Václav; KRÁL,

Hrubá stavba paláce pod vedením nového sta-

‰tejna ani z doby bezprostfiednû po jeho smrti se

Pavel (eds.). Spoleãnost zemí habsburské monarchie a je-

vitele Nicola Sebregondiho, jehoÏ pÛsobení zpro-

nedochoval. âetba mlad‰ích jiãínsk˘ch inventáfiÛ

jí obraz v pramenech (1526–1740). âeské Budûjovice : Ji-

stfiedkoval z Mantovy patrnû Pieroni, se protáhla

18

je pfiesto pouãná pro toho, kdo v nich umí ãíst.

do roku 1632, kdy se pfiestavoval arkádov˘ dvÛr

hoãeská univerzita v âesk˘ch Budûjovicích, Filozofická fakulta, 2006, s. 167–174. ISBN 80-7040-882-0.

domu Smifiick˘ch (sloupy nahrazeny pilífii?) a mo-

15 Protokol rady mûsta Jiãína (1627–1639). KLIPCOVÁ,

dernizovala jeho stfiecha, aby mohla b˘t napoje-

■ Poznámky

B.; ULIâN¯, P.; VLâEK, P., cit. v pozn. 12, s. 30.

na, stejnû jako jednotlivá podlaÏí bouráním obvo-

14 Autor tohoto pfiíspûvku pfiipravuje rozsáhlej‰í studii

16 TamtéÏ, cit. v pozn. 12, s. 33.

dov˘ch zdí, na novostavbu. Na plo‰e palácové

o vlivu stavebníka a objednavatele na charakter, funkci

17 HALLWICH, Hermann (vyd.). Briefe und Akten zur Ge-

parcely vznikala dal‰í, v pramenech blíÏe neurãe-

a formy objednaného umûleckého díla. Srovnej i star‰í

schichte Wallensteins (1630–1634), Band I.–IV. Wien :

ná stavba, na které se podílelo pfies padesát

publikace FIDLER, Petr. Bauen ist eine höhere Lust als

Diplomataria et acta, 1912, s. 289, ã. 763. Vald‰tejnÛv

místních zedníkÛ spolu s dvaadvaceti povolan˘mi

Kriegführen. Albrecht Wenzel Eusebius von Waldstein als

dopis Sebregondimu, Znojmo, 21. 3. 1632: „(…) Allerma-

z Prahy a Vídnû. V roce 1633 se palác je‰tû zafii-

Bauherr und Mäzen – Zur Baustrategie eines Fürsten.

ßen wier nun nicht zweifflen, ihr deßwegen die anschaf-

Opera historica. 1999, ã. 7, s. 275–309. ISBN 80-7040-

fung der darzue behueffiger materialien undt waß sonsten

331-4. T˘Ï. Invita Invidia. Vald‰tejnsk˘ palác v rámci ev-

darzue gehört, auff das alles innerhalb vier Jahren verfer-

jiãínského paláce k datu vévodovy smrti zÛstává

ropské architektury. In Vald‰tejnsk˘ palác v Praze. Praha :

tiget werden khönne, euch eyffrig angelegen sein undt mit

otevfiená. Ze seznamu nedodûlkÛ na dokonãení

Gema Ar t, 2002. ISBN 80-86087-35-2. Srovnej téÏ

solchem bau fleißig continuiren lasßen werdet…“

zoval nábytkem.

16

Otázka stupnû dokonãení nebo rozestavûnosti

6

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | P e t r F I D L E R / R e z i d e n c e fi í ‰ s k é h o k n í Ï e t e A l b r e c h t a z Va l d ‰ t e j n a v P r a z e a J i ã í n û

mastr_01_11.qxd

3.3.2011

8:52

Stránka 7

I kdyÏ zde nûkdy vládne terminologická redundan-

Hradci, Roudnici, Moravské Tfiebové, Pardubicích,

platí sokratovsko-popperovské: víme, Ïe nic neví-

ce, odráÏejí vût‰inou vûrnû toponomastickou rea-

KromûfiíÏi, ale i jinde stojí vût‰inou stranou mûst-

me, a ani to nevíme jistû!

litu v dobû jejich pofiízení. Nesmíme ov‰em ztratit

ského centra, nebo na jeho okraji, kde tvofií sou-

ze zfietele jejich konkrétní úãel. V praxi to zname-

ãást mûstského opevnûní.

Urbanistick˘ a ideo-

palác v Praze ve své dobû obdoby. Zastavûnou

ná, Ïe komise nebo úfiedník povûfien˘ soupisem

logick˘ dopad jiãínského fie‰ení musí b˘t je‰tû

plochou, podle vzoru fií‰sk˘ch kníÏecích rezidencí

vynechává místnosti bez mobiliáfie, nezohledÀuje

v dobovém kontextu chronologickém i geografic-

dÛslednû fie‰enou dispozicí reprezentaãních míst-

pokoje hostÛ s vlastním vybavením a podobnû,

kém zkoumán.

ností a privátních prostorÛ a svojí vybaveností, ve

takÏe sled popisovan˘ch místností není vÏdy pro urãení jejich návaznosti spolehliv˘.

21

AÈ jiÏ tomu bylo tak ãi onak, nemûl Vald‰tejnsk˘

Termín „zámek“ jako oznaãení Vald‰tejnova ji-

které nechybûly monumentální konírna, letní

ãínského paláce pouÏili poprvé jezuité v roce

a zimní jízdárna ani rozsáhlá zahrada, se mu

Tak jako praÏská rezidence i jiãínsk˘ palác se

1623 v souvislosti s volbou budoucího staveni‰tû

v Praze mohla rovnat jenom císafiská rezidence

svojí dispozicí zajisté vázal typologicky na sídla

pro svoji fundaci. Jinak tento termín pouÏívali v Ji-

na Hradû. À propos, samostatnou budovu jízdár-

kur fifitÛ a fií‰sk˘ch kníÏat v Berlínû, DráÏìanech,

ãínû pan‰tí úfiedníci a fiemeslníci. Ani sám sta-

ny, jako byly ony v Praze a Jiãínû, mûl v âechách,

Bonnu, Würzburgu ãi v Salcburku a z tohoto po-

vebník se tomuto oznaãení nevyh˘bal, aãkoliv

pokud vím, vedle císafie v té dobû uÏ jenom Vald-

znatku musí vycházet kaÏd˘ pokus o rekonstrukci

ãastûji poÏíval termíny stavba – „Gebeu“ nebo

‰tejnÛv pfiítel a ‰vagr, hrabû Erdman Trãka na

vald‰tejnské stavby v Jiãínû pfied pfiestavbami za

dÛm – „Haus“. Pro nás je v‰ak rozhodující a ter-

Opoãnû.

·ternberkÛ a TrauttmannsdorfÛ v 17. a 18. stole-

minologicky závazné rozli‰ení mezi zámkem a pa-

tí. Sled reprezentaãních prostor vykazuje ve shora

lácem, jak ho chápal sám stavebník. V roce

uveden˘ch rezidencích jenom marginální odchylky

1628, kdy se jako novû jmenovan˘ vévoda mek-

od tradiãního vzoru. Terminologie mÛÏe pfiípad od

lenbursk˘ rozhodoval, kde se usadí, uvaÏoval, Ïe

pfiípadu kolísat. Trabantsk˘ sál se v Salcburku

svÛj palác postaví v meklenburském Wismaru

skr˘vá pod oznaãením „Carabinieri-Saal“, v Brüh-

a v Jiãínû Ïe mu bude staãit pouze zámek!

22

lu se ãekalo na pfiijetí v „Gardesaal“, v Mnichovû

VraÈme se je‰tû jednou do Prahy. V pfiípadû

se chodilo ke kurfifitovi Maximilianu pfies trabant-

Vald‰tejnského paláce na Malé Stranû stojíme

sk˘ a hatschiersk˘ sál.

19

23

■ Poznámky 18 Srovnej inventáfi z roku 1686. KLIPCOVÁ, B.; ULIâN¯, P.; VLâEK, P., cit. v pozn. 12, s. 35–49.

pfied otázkou sladûní chronologie stavby s chro-

19 „Zimní rezidence arcibiskupÛ-kníÏat v ‚¤ímû Severu‘,

Formu trabantského sálu, jak ji známe z Vald-

nologií stavebníkovy fortuny. V prÛbûhu stavby se

v Salzburgu, postavená za Wolfa Dietricha z Reitenau

‰tejnského paláce v Praze a jakou mohl mít palác

totiÏ mûnilo jak spoleãenské postavení a s ním

(1587–1612)

v Jiãínû, doporuãuje je‰tû koncem 17. století Ni-

zajisté i nároky na reprezentaci, tak osobní a ro-

(1619–1653), pfiebírala rovnûÏ schéma reprezentaãních

colaus Goldmann.

20

a

dokonãená

za

Parise

Lodrona

Sál mûl b˘t bezprostfiednû

dinná situace stavebníka. Star ˘ Trãkovsk˘ dÛm

enfilád fiímsk˘ch palácÛ. Schodi‰tûm se dostal pfiíchozí

vedle schodi‰tû, na úzké stranû pokaÏdé s dvojicí

kupoval a pfiestavoval je‰tû „praÏsk˘ plukovník“

do trabantského sálu (Carabinieri-Saal). Odtud vedla

dvefií a krbem mezi nimi. Krat‰í strany mûly mûfiit

Albrecht z Vald‰tejna. V roce 1623, kdy se po

cesta pfies rytífiskou síÀ, konferenãní pokoj a ante came-

9 aÏ 10 m a na dlouh˘ch stranách mûla sál osvût-

akvizici sousedních domÛ a parcel rozjela stavba

ru do audienãní sínû kníÏete-arcibiskupa. Následovala je-

lovat okna ve dvou fiadách nad sebou. Jiãínsk˘

a Baccio Bianco mohl vymalovat podle pokynÛ Gio-

ho pracovna a loÏnice.“ FIDLER, P., cit. v pozn. 3, s. 189,

trabantsk˘ sál, rozdûlen˘ pozdûji pfiíãkami, mohl

vanna Pieroniho trabantsk˘ sál, stavûl na Malé

pozn. 47.

zaujímat jihozápadní nároÏí domu Smifiick˘ch

Stranû jiÏ kníÏe fr˘dlantsk˘. Roz‰ífiení, dokonãení,

20 Srovnej pozn. 2.

a navazující enfiláda r ytífiské sínû, ante camer y

v˘zdobu a zafiizování stavby, voliéru a jiná diverti-

21 K ãesk˘m pfiíkladÛm srovnej VOREL, Petr. Rezidenãní

a audienãní sínû vyplÀovat palácové kfiídlo do ná-

menta v zahradû poruãil provést nyní jiÏ vévoda

vrchnostenská mûsta v âechách a na Moravû v 15.–17.

mûstí. Tuto hypotézu by musel ov‰em provûfiit

meklenbursk˘, zaháÀsk˘ a hlohovsk˘. Do koncep-

století. Pardubice : V˘chodoãeské muzeum, 2001. 248 s.

sondáÏní prÛzkum. Poloha souboru reprezentaã-

ce stavby se promítl v˘raznû i osobní osud sta-

ISBN 80-86046-47-8. Stranou od mûstského ruchu stály

ních místností jiãínské vévodské rezidence zÛstá-

vebníka. Po smrti novorozeného stavebníkova sy-

zpravidla vladafiské rezidence i v fií‰i ãi na Apeninském po-

vá nejasná. Pochybnosti o jeho existenci a sesta-

na Karla Albrechta bylo nutné umístit a vybudovat

loostrovû, jak dokazují stavby Staré rezidence v Mnichovû,

vení nejsou v‰ak s ohledem na funkci paláce na

ve vévodsk˘ch domech i nové prostor y pro do-

heidelberského, berlínského nebo dráÏìanského zámku,

místû a kaÏd˘ stavební prÛzkum objektu s ním

mácnost Vald‰tejnova dûdice, synovce hrabûte

ale i rezidence v Milánû, Mantovû a jinde. V˘jimku pfiedsta-

musí poãítat.

Maximiliána.

vují florentské rezidenãní paláce Medicejsk˘ch ãi dóÏecí

Jiãínská rezidence fr ˘dlantského vévody byla

Ani takto, odkazem na jednotlivé stanice Vald-

palác v Benátkách. MÜLLER, Matthias. Das Schloss als

od poãátku koncipovaná jako mûstsk˘ palác. Na-

‰tejnova závratného spoleãenského vzestupu

Bild des Fürsten. Herrschaftliche Metaphorik in der Resi-

vazovala v tom na prostorovû skrovnûj‰í dÛm

zdÛvodnûná relativní chronologie stavby nemusí

denzarchitektur des Alten Reichs. Göttingen : Vanden-

Smifiick˘ch. Její prÛãelí, pÛvodnû s trojicí vûÏovi-

pfiesáhnout rámec hypotézy. Zatímco v pfiípadû

hoeck&Ruprecht, 2004. 555 s. ISBN 3-525-36705-8;

t˘ch ark˘fiÛ, uzavírá jiÏní stranu jiãínského námûs-

Maximiliánova hrabûcího domu reagoval staveb-

OECHELHÄUSER, Adolph von. Das Heidelberger Schloss.

tí pfied Valdickou bránou. PfiestoÏe palác tvofií sa-

ník na vnûj‰í okolnosti, v pfiípadû osobní kariéry

Heidelberg 1987. ISBN 978-3924973032; WIESINGER,

mostatn˘ blok mezi dûkansk˘m kostelem na

není vylouãené, Ïe ji v souladu se sv˘m horosko-

Liselotte. Das Berliner Schloss. Von der kurfürstlichen Re-

v˘chodû a uliãkou na západû, je sv˘m podloubím

pem stavebnû quasi „anticipoval“. Stejnû tak

sidenz zum Königschloss. Darmstadt 1989. ISBN 3-534-0-

plnû integrován do mûstského organismu. V ães-

jsou pouze hypotetická data, která nám poskytuje

234-1; 0. Monument sächsischer Geschichte und Kultur.

kém prostfiedí, ale i v okolních zemích je toto fie-

dendrochronologie. Jakkoliv je pfiesná, dokazuje

Dresden 1989.

‰ení v raném novovûku ojedinûlé. Rezidence ães-

pouze, kdy byly kmeny pouÏité na stavbû poraÏe-

22 Viz pozn. 12.

k˘ch a moravsk˘ch velmoÏÛ v Telãi, Jindfiichovû

ny, ale nikoliv, kdy byly po vysu‰ení pouÏity. I zde

23 KUBE·, J., cit. v pozn. 8, s. 307, pozn. 1176.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | P e t r F I D L E R / R e z i d e n c e fi í ‰ s k é h o k n í Ï e t e A l b r e c h t a z Va l d ‰ t e j n a v P r a z e a J i ã í n û

7