mastr_01_11.qxd
3.3.2011
8:52
Stránka 3
R e z i d e n c e fi í ‰ s k é h o k n í Ï e t e A l b r e c h t a z Va l d ‰ t e j n a v Praze a Jiãínû Petr FIDLER
Respekt k nepsan˘m zásadám dvorního ceremoniálu a ranû novovûkému dekoru, tedy tomu, „co se patfií“, pfiispívá k pochopení chronologie a dispoziãní skladby palácÛ fií‰ského kníÏete Albrechta Václava Eusebia z Vald‰tejna, vévody meklenburského, zaháÀského, hlohovského a fr˘dlantského v Praze a Jiãínû.
A N O TA C E :
1
Formu a strukturu jiãínské rezidence fr˘dlant-
a letní jízdárny, Feldovského domu s provozními
Obr. 1. Jiãín, zámek, celkov˘ pohled z námûstí. (Foto To-
ského vévody nelze pochopit bez pfiihlédnutí
místnostmi, grotty s voliérou a loggií ve funkci let-
mበRasl, 2009)
k dispozici, funkci a ideologii vévodova paláce
ní jídelny ãi saly terreny s retirádami. Poslednû
1
v Praze. PÛvodnû obydlí „praÏského plukovníka“,
jmenované objekty patfiily spolu s osobní lázní
vdovce, se stává zakrátko reprezentativní reziden-
k „rekreaãním“ prostorám vévodského paláce
■ Poznámky
cí fií‰ského kníÏete a po císafii nejv˘znamnûj‰ího
v pfiízemí. V pfiízemí bychom na‰li i prostor y po-
1 K stavební historii, architektufie a v˘zdobû Vald‰tejn-
muÏe habsburské monarchie a souãasnû i kom-
tfiebné pro denní provoz domu – kuchyni, prádel-
ského paláce: HORYNA, Mojmír et al. Vald‰tejnsk˘ palác
fortním sídlem novû zaloÏené rodiny a „dynastie“
nu, pekárnu a podobnû. Vévodovi a jeho dûdici,
v Praze. Praha : Gema Art, 2002. 517 s. ISBN 80-86087-
v hlavním mûstû království. Zatímco praÏsk˘ pa-
páÏatÛm a úfiedníkÛm vévody bylo vyhrazeno
35-2. Z novûj‰ích publikací k Vald‰tejnskému paláci je
lác „zviditelÀuje“ generalissimovo postavení
„muÏské patro“– piano nobile paláce, druhé pat-
nutné poukázat na studie v katalogu FUâÍKOVÁ, Eli‰ka;
v ãeské stavovské obci, jiãínská stavba je rezi-
ro patfiilo fraucimoru – vévodkyni Isabelle Katefii-
âEPIâKA, Ladislav (eds.). Vald‰tejn : Albrecht z Vald‰tej-
dencí vladafie autarkního státu, byÈ stále je‰tû ve
nû, její dcefii Marii AlÏbûtû a sestfie Katefiinû, man-
na : Inter arma silent musae? Praha : Academia, 2007.
svazku, i kdyÏ ponûkud uvolnûném, zemí svato-
Ïelce Maximiliána z Vald‰tejna. Dvojposchoìová
126 s. ISBN 978-80-200-1565-5, dále objevné studie
václavské koruny.
kaple mûla v obou patrech oratofie.
J. âihákové a M. Müllera. âIHÁKOVÁ, Jarmila; MÜLLER,
Funkãní skladba malostranského paláce pozÛ-
Piano nobile vévodského paláce vykazuje
Martin. RozvrÏení areálu Vald‰tejnského paláce v Praze.
stávala z relativnû samostatn˘ch jednotek sever-
v‰echny znaky reprezentativního obydlí fií‰ského
PrÛzkumy památek. 2009, roã. XVI, ã. 2, s. 173–194.
ního vévodského paláce, jiÏnû poloÏeného domu
kníÏete. Podle dobové ceremonie se vcházelo ze
ISSN 1212-1487; TíÏ. Velká grotta Vald‰tejnského
vévodova dûdice, hrabûte Maximiliána, stájového
schodi‰tû do nevytápûného sálu, kde se zdrÏova-
paláce v Praze. PrÛzkumy památek. 2009, roã. XVI, ã. 2,
traktu s ubikacemi pansk˘ch úfiedníkÛ na patfie,
la osobní stráÏ vévody a jeho komorníci. V císafi-
s. 113–139. ISSN 1212-1487.
páÏecího dvora, hospodáfiského traktu, zimní
sk˘ch rezidencích v Praze a Vídni se podobnému
2
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | P e t r F I D L E R / R e z i d e n c e fi í ‰ s k é h o k n í Ï e t e A l b r e c h t a z Va l d ‰ t e j n a v P r a z e a J i ã í n û
3
mastr_01_11.qxd
3.3.2011
8:52
Stránka 4
se vévoda dostal do své oratofie v palácové kapli.
V souladu s jazykovou praxí raného novovûku
Byt vévodkynû i princezny ve druhém patfie byl
pfiináleÏí termín rezidence sídelnímu mûstu domi-
uspofiádán analogicky. Velká místnost vedle scho-
nia, pfiípadnû v uωím slova smyslu tamûj‰ímu
di‰tû byla zfiejmû zmen‰en˘m ekvivalentem tra-
zámku nebo mûstskému paláci vládnoucího kní-
bantského sálu a pfies ante cameru ve‰el náv‰tûv-
Ïete. V ãeském jazykovém a toponomastickém
ník do audienãní sínû vévodkynû. Následovala
kontextu si toto oznaãení zaslouÏí v první polovi-
loÏnice s kabinetem a garderobou. Diskrétní toãité
nû 17. století jenom nemnoho lokalit ãi objektÛ.
schodi‰tû ve zdi spojovalo obû loÏnice vévodské-
Termín „rezidence“ je odvozen od latinského slo-
ho páru. Redukovan˘ „appar tement“ princezny
vesa „resideo“ ve smyslu „zÛstávat, sedût“ a ja-
nad reprezentaãními místnostmi piana nobile pozÛstával jiÏ jenom z r ytífiské sínû, ante camer y a loÏnice a byl pfiístupn˘ pfies matãin trakt anebo
■ Poznámky
schodi‰tûm v takzvaném „hrabûcím domû“. Pro-
2 Je‰tû Leonhard Christoph Sturm roku 1700 referoval
storám na patfie dvoutraktového hrabûcího domu,
o kníÏecím bytû, kter ˘ musí obsahovat „…eine Garde
s obsluÏnou chodbou uprostfied, nepfiíslu‰elo
Kammer, ein Vorgemach, ein Audientz Gemach, ein Cabi-
s ohledem na spoleãenské postavení domácího
net, ein Schlaf Gemach und eine Garderobe…“. STURM,
pána rozvinutí kníÏecího prostorového ceremoniá-
Ch. Leonhard. Ausführliche Anleitung zu der ganzen Bau-
lu. Z vévodského trabantského sálu se proto ne-
kunst. Amsterdam : Huguetan, 1699, s. 132 a dal‰í.
vcházelo v hrabûcím domû do r ytífiské sínû, ale
3 K problematice trabantsk˘ch sálÛ FIDLER, Petr. Invita
pouze do tabulnice. Ante camera dûlila tabulnici
invidia. Vald‰tejnsk˘ palác v rámci evropské architektury.
od audienãní komnaty. Enfiláda v západním traktu
In HORYNA, Mojmír et al. Vald‰tejnsk˘ palác v Praze. Pra-
pokraãovala hrabûcí loÏnicí, spojenou toãit˘m
ha : Gema Art, 2002, s. 131–190. ISBN 80-86087-35-2.
schodi‰tûm s loÏnicí hrabûnky v druhém patfie.
4 K programu fresek audienãní sínû KROPÁâEK, Jifií. V˘-
Závislost uspofiádání reprezentativních místností
zdoba Vald‰tejnského paláce. In HORYNA, Mojmír et al.
vévodského paláce na „dekoru“ dobového cere-
Vald‰tejnsk˘ palác v Praze. Praha : Gema Ar t, 2002,
Obr. 2. Giovanni Pieroni, pÛdorys Vald‰tejnského paláce
moniálu, tedy toho, „co se slu‰í“, vynikne, kdyÏ
s. 221n. ISBN 80-86087-35-2; KONEâN¯, Lubo‰. Malífi-
v Praze, Florencie, Uffizie, A 4417. (Archiv autora)
se zaãteme do mlad‰ích inventáfiÛ Vald‰tejnského
ská v˘zdoba Vald‰tejnského paláce. Pokus o (pfiedbûÏ-
paláce. Po chebské vraÏdû slouÏil totiÏ malostran-
nou) syntézu. In FUâÍKOVÁ, Eli‰ka; âEPIâKA, Ladislav
2
sk˘ palác nadále jiÏ jen hrabûcímu rodu Vald‰tej-
(eds.). Vald‰tejn : Albrecht z Vald‰tejna : Inter arma silent
3
sálu fiíkalo trabantsk˘. Zde odkládali pfiíchozí
nÛ, a tím se mûní i toponomastika reprezentaã-
musae? Praha : Academia, 2007, s. 144–157. ISBN 978-
podle okolností zbranû a pod marciální freskou
ních místností. Rytífiská síÀ se stává tabulnicí,
80-200-1565-5; KARNER, Herber t. Pod Mar tovou hvûz-
a ‰tukem oslavujícím domácího pána vyãkávali na
ante camera pouhou komorou a audienãní síÀ
dou. Obrazová v˘zdoba Vald‰tejnského paláce mezi pro-
uvedení k audienci. Ménû v˘znamn˘m náv‰tûvní-
kníÏete poklesla na hrabûcí „mal˘ kulat˘ pokoj“.
6
gramem a pragmatizmem. In FUâÍKOVÁ, Eli‰ka; âEPIâKA,
kÛm byla vyhrazena sousední takzvaná r ytífiská
Hrabûti navíc nepfiíslu‰elo vydrÏovat si tûles-
Ladislav (eds.). Vald‰tejn : Albrecht z Vald‰tejna Inter ar-
síÀ, kde na trÛnû pod baldach˘nem vévoda pfiijí-
nou stráÏ, proto trabantsk˘ sál degradoval na
ma silent musea? Praha : Academia, 2007, s. 137–144.
mal hold a udûloval oficiální audience. Vybrané-
pfiedsálí, respektive na pfiíleÏitostn˘ slavnostní
ISBN 978-80-200-1565-5.
mu okruhu pfiíchozích byla vyhrazena audienãní
sál, jak je oznaãován dnes. PfiehlíÏení jeho pÛvod-
5 Chodbou ukrytou v masivu ohradní zdi se vévoda mohl
síÀ na konci reprezentaãní enfilády, kterou oddû-
ní funkce mÛÏe vést i k nesprávnému zafiazení sá-
nepozorován pohybovat kolem celé zahrady aÏ do jízdárny
lovala od r ytífiské sínû ante camera s komorní-
7
lu do v˘vojovû typologické fiady.
a zpût. Srovnej Corridoio Vasariano, visutou chodbu, kte-
kem – ve smyslu jakéhosi „cordon sanitaire“.
Zatímco uspofiádání reprezentaãních místností
Klenbu audienãní sínû zdobily fresky s námûtem
Vald‰tejnského paláce na Malé Stranû nese
kaci mezi Palazzem Vecchiem a Palazzem Pitti.
4
v‰echny znaky kníÏecí rezidence, neplatí to tak
6 Srovnej inventáfi paláce z roku 1657. SOA v Praze, RAV.
Audienãní síÀ byla souãasnû i jakousi „kfiiÏovat-
docela o stavbû samotné. PraÏsk˘ palác vévody
Doksanská manipulace, XII, P 2.
kou“ vertikálních a horizontálních komunikací pa-
fr ˘dlantského, meklenburského a zaháÀského
7 Zcela scestn˘ je pokus Herber ta Karnera hledat vzor
láce. Schodi‰tû ukryté ve zdi umoÏÀovalo vévodovi
totiÏ ani nemohl b˘t v pravém slova smyslu rezi-
pro trabantsk˘ sál Vald‰tejnského paláce v takzvaném
„únik“ do patra, které ob˘vala jeho Ïena a dcera,
dencí. Chybûlo mu k tomu hned nûkolik atributÛ.
·panûlském sále zámku v tyrolském Ambrasu, kter˘ mûl
do observatofie ãi do pfiízemí do grotty s lázní a do
âtyfi vûkÛ lidstva s Vulkánovou dílnou uprostfied.
rá slouÏila ve Florencii Medicejsk˘m k diskrétní komuni-
Nebyl centrem ani souãástí stavebníkova domi-
nejenom zcela odli‰né proporce, postavení v dispozici
zahrady. Chodbou se ‰tukem a freskami s v˘jevy
nia a postrádal charakteristickou rezidenãní in-
zámku bez jakékoliv návaznosti na reprezentaãní a obyt-
z Ovidiov˘ch Metamorfóz se dostal vévoda z audien-
frastrukturu. Malostransk˘ palác slouÏil jako
né prostory arcivévodského obydlí, ale pfiedev‰ím zcela
ãní sínû do sv˘ch privátních komnat. Provozu sou-
reprezentativní obydlí vládnoucího kníÏete v hlav-
odli‰nou funkci. Tak jako v pfiípadû ambraského sálu ani
kromého apar tmánu slouÏila diskrétní obsluÏná
ním mûstû království, k jehoÏ stavovské obci se
pfii posouzení obou chodeb Vald‰tejnského paláce Karner
chodba mezi kanceláfiemi a vévodovou loÏnicí,
sv˘m pÛvodem hlásil. Vald‰tejnovou „plnokre-
nepochopil, Ïe se jedná o galerie, chodbové sály slouÏící
garderobou a kabinetem. Následovala jídelna
vnou“ rezidencí se mûlo stát mûsto Jiãín a sta-
primárnû ke komunikaci a teprve sekundárnû, navíc ne
s kredencí v nice a schodi‰tûm ke kuchyni v pfií-
vebnû nûkdej‰í trãkovsko-smifiick˘ pansk˘ dÛm
vÏdy, k prezentaci umûleck˘ch sbírek. KARNER, H., cit.
zemí ãi do bytu vévodkynû v patfie. Pfies jídelnu
na námûstí.
v pozn. 4, s. 137–144.
5
4
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | P e t r F I D L E R / R e z i d e n c e fi í ‰ s k é h o k n í Ï e t e A l b r e c h t a z Va l d ‰ t e j n a v P r a z e a J i ã í n û
mastr_01_11.qxd
3.3.2011
8:52
Stránka 5
ko oznaãení panského sídla se objevuje poprvé
vévodství rezidenci se Vald‰tejn zab˘val zajisté od
vévody s jiãínsk˘m hejtmanem jednoznaãnû vypl˘-
patrnû v roce 1602 u roÏmberského kronikáfie
samého poãátku. V roce 1624 vykupoval na ná-
vá, Ïe stavebník, a nikoli architekt ãi stavitel, byl
Václava BfieÏana v souvislosti s pfienesením dvor-
mûstí parcely pro budoucí staveni‰tû a rok nato
autorem prostorové koncepce jiãínského paláce.
sk˘ch úfiadÛ Petra Voka z âeského Krumlova do
se jiÏ hloubily základy pro novostavbu v soused-
Av‰ak nejenom to: vévoda urãoval detailnû i vyba-
Tfiebonû. Jak poznamenal jiÏ J. Kube‰, uÏití ter-
ství domu Smifiick˘ch. âerná smrt, která terorizo-
vení a zafiízení místností. To by nám mûlo napo-
mínu jinak vyhrazeného pouze pro sídla fií‰sk˘ch
vala Jiãín v roce 1626, zapfiíãinila roãní zdrÏení.
moci ãíst pÛvodní a po pozdûj‰ích pfiestavbách
kníÏat lze spojovat se sebevûdomím pfiedstave-
KdyÏ se mûly stavební práce roku 1627 koneãnû
znejasnûnou strukturu jiãínského vévodského pa-
ného rodiny „primus inter pares“, hrdého na titul
rozbûhnout, vévoda, plnû zamûstnan˘ fiízením vo-
láce v souladu s jeho pÛvodní funkcí a zbavit ji
„vladafi roÏmberského domu“ a odmítajícího fií‰-
jensk˘ch operací v severním Nûmecku, váhal, zda
mlad‰ích stavebních nánosÛ.
skou titulární nomenklaturu. Jinak se v âechách
nepreferovat pfieloÏení rezidence do Zahánû,
V roce 1630 se stavební práce na jiãínském
pojem rezidence uplatÀoval je‰tû v 17. století
a v létû 1628 zam˘‰lel novopeãen˘ vévoda mek-
paláci rozbûhly naplno. Vévodkynû byla nucena se
v pfiípadû nyní jiÏ eggenberského Krumlova nebo
lenbursk˘ dokonce vybudovat si svoje rezidenãní
pfiestûhovat s fraucimorem na Nové zámky a vé-
i lobkovické Roudnice. Na Moravû si ho pro Kro-
„palacium“ ve Wismaru a v Jiãínû se spokojit je-
voda nabádal Jiãínské, aby palác do zimy alespoÀ
mûfiíÏ nárokoval olomouck˘ kníÏe-biskup Karel
12
Tyto otázky v‰ak vyfie‰il
ãásteãnû zobytnili. Pfiestavoval a adaptoval se
Liechtenstein-Castelkorn. V 18. století se po-
sled dal‰ích událostí. Faktická ztráta meklenbur-
i star˘ dÛm Smifiick˘ch, kde se bouraly pfiíãky. Ze
jem rezidence stává jiÏ zcela bûÏn˘m oznaãením
ského vévodství a sesazení z funkce generalissi-
pro ‰lechtické sídlo.
ma byly zajisté bolestné. Smr t novorozeného
8
nom se stavbou zámku.
14
Jiãínsk˘ pansk˘ dÛm, pfiedchÛdce vévodské re-
Karla Albrechta zmafiila navíc i Vald‰tejnovy dyna-
■ Poznámky
zidence Albrechta z Vald‰tejna, je ve mûstû popr-
stické plány a smrt jeho oblíbeného a váÏeného
8 KUBE·, Jifií. Reprezentaãní funkce sídel vy‰‰í ‰lechty
vé doloÏen za TrãkÛ z Lípy, ktefií mûsto a panství
stavitele Spezzy se jistû projevila nakrátko nega-
v ãesk˘ch zemích (1500–1740). âeské Budûjovice,
spravovali v letech 1487–1607. Aãkoliv ve mûs-
tivnû i na jiãínské stavební ãinnosti. V roce 1629
2005, s. 37–40. Disertaãní práce (Ph.D.). Jihoãeská uni-
tû pfiímo nesídlili, vlastnili na jiÏní stranû hlavního
se v Jiãínû objevuje nejmenovan˘ nov˘ stavitel, je-
verzita v âesk˘ch Budûjovicích, Filozofická fakulta. PouÏi-
námûstí nejpozdûji od roku 1524 domy na seve-
hoÏ angaÏmá zprostfiedkoval plukovník Corboni
tí termínu „rezidence“ pro Tovaãov ve svatební smlouvû
rozápadním nároÏí bloku vedle Valdické brány.
a kter ˘ snad mûl pfiedtím pracovat pro Vald‰tej-
hrabûte Salma bylo zdÛvodnûné rozli‰ením sídel obou
Akvizicí ãtyfi pÛvodnû mû‰Èansk˘ch domÛ, zvlá‰tû
nova ‰vagra, praÏského arcibiskupa Harracha.
ulehãenou poÏárem mûsta v roce 1572, získali
Vald‰tejn, patrnû zvykl˘ na spolehlivého a zku‰e-
9 WAGNER, Jaroslav. Jiãín. Praha : Odeon, 1979,
Trãkové staveni‰tû o ‰ífice dvou parcel do námûs-
ného Spezzu, s ním nebyl spokojen. Nov˘ stavi-
s. 18–26.
tí. Trãkovské domy, stavebnû patrnû je‰tû nesjed-
tel, v Corboniho pluku v hodnosti praporãíka
10 Autorství Bossiho nadhodil P. Uliãn˘. ULIâN¯, Petr.
nocené, slouÏily zpoãátku zfiejmû pouze k pfie-
(Fähnrich), navrhoval vystavût jiãínsk˘ palác na
„Na dílo malování pfii domû jitãínském …“ Jiãínsk˘ zámek
chodn˘m pobytÛm panstva. Spolu s mûstem
dvû patra oproti pÛvodnû plánované jednopatrové
za TrãkÛ z Lípy a Smifiick˘ch ze Smifiic. Z âeského ráje
a panstvím domy získal v roce 1607 Zikmund
novostavbû s mansardou. Stavebníka návrh uvedl
a Podkrkono‰í. 2010, roã. 22, s. 182–183. ISSN 1211-
Smifiick˘. Albrecht Jan Smifiick˘ je stavebnû sjed-
do varu a teprve vyjádfiení do Jiãína povolaného
975X.
notil a v letech 1612–1618 pfiestavûl, patrnû za
Pieroniho, Ïe novostavba je dobfie zaloÏena a nad-
11 Volba Jiãína jako budoucího správního centra Vald‰tej-
vedení praÏského stavitele Dominika de Bossi-
stavbu snese, ho uklidnilo a nová idea jej dokon-
nova ministátu byla s ohledem na v˘hodnou polohu mûs-
9
ho.
10
13
manÏelÛ.
Nyní jiÏ Smifiického pansk˘ dÛm dominoval
ce nadchla. Dal si poslat stavební plány s úmys-
ta pov˘tce racionální. Volbou svého predikátu Friedland –
námûstí dvûma vûÏemi a zdûn˘mi ‰títy a jeho ãty-
lem zmûnit dispozici podlaÏí podle sv˘ch pfiedstav
zemû míru – by si dnes zaslouÏil uznání u reklamních tex-
fii kfiídla ohraniãovala arkádov˘ dvÛr. Po smrti sta-
a souhlasil také s Pieroniho návrhem fasádu no-
tafiÛ, neboÈ vytvofiil sugestivní logo firmy, ke které se ãa-
vebníka (1618) se novostavba stala 1. února
vostavby podfiídit v proporcích i v detailech oken
sem upínaly nadûje válkou suÏované Evropy. Dne 15. 4.
1620 z velké ãásti obûtí exploze stfielného pra-
domu Smifiick˘ch. Ne‰lo zde zajisté o úsporné fie-
1632 mu psal vídeÀsk˘ biskup a císafiÛv rádce Anton
chu. Nejednalo se o masopustní Ïert, ale o krva-
‰ení, ale spí‰e o demonstraci aÈ jiÏ skuteãného,
Wolfradt, Ïe panovník vûfií v úspûch generalissimov˘ch mí-
vé vyústûní dûdického sporu mezi sestrami Eli‰-
nebo domnûlého Vald‰tejnova nároku na dûdictví
rov˘ch jednání, která prospûjí nûmeckému národu i vévo-
kou Katefiinou a Markétou Smifiickou. Ani pfieÏiv‰í
domu Smifiick˘ch. DÛm zde budeme chápat neje-
dovu vûhlasu v souladu s jeho predikátem (Friedland), ne-
Markéta se v‰ak z dûdictví netû‰ila, protoÏe stat-
nom v doslovném znûní, ale i v pfieneseném v˘-
boÈ pfiinesou v‰eobecn˘ mír – „Friede im Lande“. FÖSTER,
ky Smifiick˘ch podlehly pobûlohorské konfiskaci.
znamu „rodiny“ ãi „rodu“.
Friedrich. Wallenstein Herzog zu Mecklenburg, Friedland
V roce 1621 je získal do zálohy Albrecht z Vald-
Autorské otázky kolem praÏského i jiãínského
und Sagan. Als Feldherr und Landesfürst in seinem
‰tejna, po matce Smifiick˘ a poruãník posledního
paláce jsou dodnes vyfie‰eny pouze hypoteticky.
öffentlichen und Privat-Leben. Potsdam 1834, s. 179
Smifiického, slabomyslného Jindfiicha. Po jeho
Názory badatelÛ se ãasto rychle mûní, takÏe na
a dal‰í.
smr ti se Vald‰tejn stal právoplatn˘m majitelem
seriózní diskusi si musíme je‰tû nûjak˘ ãas po-
12 Opis dopisu vévody hejtmanovi Gerhardu Taxisovi ze
panství, které bylo sjednoceno s dal‰ími akvizice-
ãkat. Spezza, Pieroni, Juan Maria alias Marini,
Zahánû 30. 6. 1628. KLIPCOVÁ, Barbora; ULIâN¯, Petr.
mi v regionu a pov˘‰eno na kníÏectví a pozdûji na
Sebregondi a dal‰í. Nejlépe v‰ichni, anebo kaÏd˘
Vald‰tejnsk˘ palác v Jiãínû. V tisku; téÏ KLIPCOVÁ, Barbo-
vévodství fr˘dlantské.
11
nûjak! Pfiísloví sice praví, Ïe mnoho kuchafiÛ zkazí
ra; ULIâN¯, Petr; VLâEK, Pavel. Jiãín, zámek. Praha
V pfiípadû jiãínské rezidence nám na rozdíl od
i ka‰i; v pfiípadû vald‰tejnsk˘ch rezidencí to kupo-
2009, s. 21. Stavebnû-historick˘ prÛzkum.
praÏské vychází pfii rekonstrukci její stavební his-
divu neplatí. Poté co jsme zanevfieli na wagnerián-
13 Dopis vévody hejtmanovi Gerhardu Taxisovi z Prahy
torie vstfiíc pomûrnû bohat˘ pramenn˘ fundus. Zá-
sk˘ konstrukt barokního „Gesamtkunstwerku“,
29. 7. 1628. KLIPCOVÁ, B.; ULIâN¯, P.; VLâEK, P., cit.
mûrem postavit v jiãínském centru fr˘dlantského
budeme hledat jiné vysvûtlení. Z korespondence
v pozn. 12, s. 21.
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | P e t r F I D L E R / R e z i d e n c e fi í ‰ s k é h o k n í Ï e t e A l b r e c h t a z Va l d ‰ t e j n a v P r a z e a J i ã í n û
5
mastr_01_11.qxd
3.3.2011
8:52
Stránka 6
3
4
Obr. 3. Praha-Malá Strana, Vald‰tejnsk˘ palác, loggie. (Foto Blanka Hasenöhrlová) Obr. 4. Jiãín, zámek, vévodské nádvofií v b˘valém domû Smifiick˘ch. (Foto TomበRasl, 2009) Obr. 5. Jiãín, zámek, hrabûcí nádvofií ve vald‰tejnské novostavbû. (Foto TomበRasl, 2009)
5
soupisu nedodûlávek z roku 1630 vypl˘vá, Ïe pa-
spolehlivû soudit nemÛÏeme a nízká odhadní ce-
FIDLER, Petr. Über den Quellencharakter der frühneuzeitli-
lác byl je‰tû z vût‰í ãásti neobyvateln˘ a dokonce
na objektu – 2000 kop v roce 1634 – ãi údaj z ro-
chen Architektur. In Quellenkunde der Habsburgermonar-
ani ne v celém rozsahu zaloÏen˘, jak dokládají
ku 1632, Ïe by se mûlo s dokonãením stavby po-
chie (16.–18. Jahrhundert). Wien, München : Oldenbourg,
akvizice dal‰ích mû‰Èansk˘ch domÛ v areálu staveni‰tû.
15
17
ãítat aÏ za ãtyfii roky, se také pfiehlíÏet nedají.
2004, s. 952–970. ISBN 3-7029-0477-8. T˘Ï. Über den
Inventáfi jiãínského paláce za Albrechta z Vald-
Urheber eines Architekturwerks. In BÒÎEK, Václav; KRÁL,
Hrubá stavba paláce pod vedením nového sta-
‰tejna ani z doby bezprostfiednû po jeho smrti se
Pavel (eds.). Spoleãnost zemí habsburské monarchie a je-
vitele Nicola Sebregondiho, jehoÏ pÛsobení zpro-
nedochoval. âetba mlad‰ích jiãínsk˘ch inventáfiÛ
jí obraz v pramenech (1526–1740). âeské Budûjovice : Ji-
stfiedkoval z Mantovy patrnû Pieroni, se protáhla
18
je pfiesto pouãná pro toho, kdo v nich umí ãíst.
do roku 1632, kdy se pfiestavoval arkádov˘ dvÛr
hoãeská univerzita v âesk˘ch Budûjovicích, Filozofická fakulta, 2006, s. 167–174. ISBN 80-7040-882-0.
domu Smifiick˘ch (sloupy nahrazeny pilífii?) a mo-
15 Protokol rady mûsta Jiãína (1627–1639). KLIPCOVÁ,
dernizovala jeho stfiecha, aby mohla b˘t napoje-
■ Poznámky
B.; ULIâN¯, P.; VLâEK, P., cit. v pozn. 12, s. 30.
na, stejnû jako jednotlivá podlaÏí bouráním obvo-
14 Autor tohoto pfiíspûvku pfiipravuje rozsáhlej‰í studii
16 TamtéÏ, cit. v pozn. 12, s. 33.
dov˘ch zdí, na novostavbu. Na plo‰e palácové
o vlivu stavebníka a objednavatele na charakter, funkci
17 HALLWICH, Hermann (vyd.). Briefe und Akten zur Ge-
parcely vznikala dal‰í, v pramenech blíÏe neurãe-
a formy objednaného umûleckého díla. Srovnej i star‰í
schichte Wallensteins (1630–1634), Band I.–IV. Wien :
ná stavba, na které se podílelo pfies padesát
publikace FIDLER, Petr. Bauen ist eine höhere Lust als
Diplomataria et acta, 1912, s. 289, ã. 763. Vald‰tejnÛv
místních zedníkÛ spolu s dvaadvaceti povolan˘mi
Kriegführen. Albrecht Wenzel Eusebius von Waldstein als
dopis Sebregondimu, Znojmo, 21. 3. 1632: „(…) Allerma-
z Prahy a Vídnû. V roce 1633 se palác je‰tû zafii-
Bauherr und Mäzen – Zur Baustrategie eines Fürsten.
ßen wier nun nicht zweifflen, ihr deßwegen die anschaf-
Opera historica. 1999, ã. 7, s. 275–309. ISBN 80-7040-
fung der darzue behueffiger materialien undt waß sonsten
331-4. T˘Ï. Invita Invidia. Vald‰tejnsk˘ palác v rámci ev-
darzue gehört, auff das alles innerhalb vier Jahren verfer-
jiãínského paláce k datu vévodovy smrti zÛstává
ropské architektury. In Vald‰tejnsk˘ palác v Praze. Praha :
tiget werden khönne, euch eyffrig angelegen sein undt mit
otevfiená. Ze seznamu nedodûlkÛ na dokonãení
Gema Ar t, 2002. ISBN 80-86087-35-2. Srovnej téÏ
solchem bau fleißig continuiren lasßen werdet…“
zoval nábytkem.
16
Otázka stupnû dokonãení nebo rozestavûnosti
6
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | P e t r F I D L E R / R e z i d e n c e fi í ‰ s k é h o k n í Ï e t e A l b r e c h t a z Va l d ‰ t e j n a v P r a z e a J i ã í n û
mastr_01_11.qxd
3.3.2011
8:52
Stránka 7
I kdyÏ zde nûkdy vládne terminologická redundan-
Hradci, Roudnici, Moravské Tfiebové, Pardubicích,
platí sokratovsko-popperovské: víme, Ïe nic neví-
ce, odráÏejí vût‰inou vûrnû toponomastickou rea-
KromûfiíÏi, ale i jinde stojí vût‰inou stranou mûst-
me, a ani to nevíme jistû!
litu v dobû jejich pofiízení. Nesmíme ov‰em ztratit
ského centra, nebo na jeho okraji, kde tvofií sou-
ze zfietele jejich konkrétní úãel. V praxi to zname-
ãást mûstského opevnûní.
Urbanistick˘ a ideo-
palác v Praze ve své dobû obdoby. Zastavûnou
ná, Ïe komise nebo úfiedník povûfien˘ soupisem
logick˘ dopad jiãínského fie‰ení musí b˘t je‰tû
plochou, podle vzoru fií‰sk˘ch kníÏecích rezidencí
vynechává místnosti bez mobiliáfie, nezohledÀuje
v dobovém kontextu chronologickém i geografic-
dÛslednû fie‰enou dispozicí reprezentaãních míst-
pokoje hostÛ s vlastním vybavením a podobnû,
kém zkoumán.
ností a privátních prostorÛ a svojí vybaveností, ve
takÏe sled popisovan˘ch místností není vÏdy pro urãení jejich návaznosti spolehliv˘.
21
AÈ jiÏ tomu bylo tak ãi onak, nemûl Vald‰tejnsk˘
Termín „zámek“ jako oznaãení Vald‰tejnova ji-
které nechybûly monumentální konírna, letní
ãínského paláce pouÏili poprvé jezuité v roce
a zimní jízdárna ani rozsáhlá zahrada, se mu
Tak jako praÏská rezidence i jiãínsk˘ palác se
1623 v souvislosti s volbou budoucího staveni‰tû
v Praze mohla rovnat jenom císafiská rezidence
svojí dispozicí zajisté vázal typologicky na sídla
pro svoji fundaci. Jinak tento termín pouÏívali v Ji-
na Hradû. À propos, samostatnou budovu jízdár-
kur fifitÛ a fií‰sk˘ch kníÏat v Berlínû, DráÏìanech,
ãínû pan‰tí úfiedníci a fiemeslníci. Ani sám sta-
ny, jako byly ony v Praze a Jiãínû, mûl v âechách,
Bonnu, Würzburgu ãi v Salcburku a z tohoto po-
vebník se tomuto oznaãení nevyh˘bal, aãkoliv
pokud vím, vedle císafie v té dobû uÏ jenom Vald-
znatku musí vycházet kaÏd˘ pokus o rekonstrukci
ãastûji poÏíval termíny stavba – „Gebeu“ nebo
‰tejnÛv pfiítel a ‰vagr, hrabû Erdman Trãka na
vald‰tejnské stavby v Jiãínû pfied pfiestavbami za
dÛm – „Haus“. Pro nás je v‰ak rozhodující a ter-
Opoãnû.
·ternberkÛ a TrauttmannsdorfÛ v 17. a 18. stole-
minologicky závazné rozli‰ení mezi zámkem a pa-
tí. Sled reprezentaãních prostor vykazuje ve shora
lácem, jak ho chápal sám stavebník. V roce
uveden˘ch rezidencích jenom marginální odchylky
1628, kdy se jako novû jmenovan˘ vévoda mek-
od tradiãního vzoru. Terminologie mÛÏe pfiípad od
lenbursk˘ rozhodoval, kde se usadí, uvaÏoval, Ïe
pfiípadu kolísat. Trabantsk˘ sál se v Salcburku
svÛj palác postaví v meklenburském Wismaru
skr˘vá pod oznaãením „Carabinieri-Saal“, v Brüh-
a v Jiãínû Ïe mu bude staãit pouze zámek!
22
lu se ãekalo na pfiijetí v „Gardesaal“, v Mnichovû
VraÈme se je‰tû jednou do Prahy. V pfiípadû
se chodilo ke kurfifitovi Maximilianu pfies trabant-
Vald‰tejnského paláce na Malé Stranû stojíme
sk˘ a hatschiersk˘ sál.
19
23
■ Poznámky 18 Srovnej inventáfi z roku 1686. KLIPCOVÁ, B.; ULIâN¯, P.; VLâEK, P., cit. v pozn. 12, s. 35–49.
pfied otázkou sladûní chronologie stavby s chro-
19 „Zimní rezidence arcibiskupÛ-kníÏat v ‚¤ímû Severu‘,
Formu trabantského sálu, jak ji známe z Vald-
nologií stavebníkovy fortuny. V prÛbûhu stavby se
v Salzburgu, postavená za Wolfa Dietricha z Reitenau
‰tejnského paláce v Praze a jakou mohl mít palác
totiÏ mûnilo jak spoleãenské postavení a s ním
(1587–1612)
v Jiãínû, doporuãuje je‰tû koncem 17. století Ni-
zajisté i nároky na reprezentaci, tak osobní a ro-
(1619–1653), pfiebírala rovnûÏ schéma reprezentaãních
colaus Goldmann.
20
a
dokonãená
za
Parise
Lodrona
Sál mûl b˘t bezprostfiednû
dinná situace stavebníka. Star ˘ Trãkovsk˘ dÛm
enfilád fiímsk˘ch palácÛ. Schodi‰tûm se dostal pfiíchozí
vedle schodi‰tû, na úzké stranû pokaÏdé s dvojicí
kupoval a pfiestavoval je‰tû „praÏsk˘ plukovník“
do trabantského sálu (Carabinieri-Saal). Odtud vedla
dvefií a krbem mezi nimi. Krat‰í strany mûly mûfiit
Albrecht z Vald‰tejna. V roce 1623, kdy se po
cesta pfies rytífiskou síÀ, konferenãní pokoj a ante came-
9 aÏ 10 m a na dlouh˘ch stranách mûla sál osvût-
akvizici sousedních domÛ a parcel rozjela stavba
ru do audienãní sínû kníÏete-arcibiskupa. Následovala je-
lovat okna ve dvou fiadách nad sebou. Jiãínsk˘
a Baccio Bianco mohl vymalovat podle pokynÛ Gio-
ho pracovna a loÏnice.“ FIDLER, P., cit. v pozn. 3, s. 189,
trabantsk˘ sál, rozdûlen˘ pozdûji pfiíãkami, mohl
vanna Pieroniho trabantsk˘ sál, stavûl na Malé
pozn. 47.
zaujímat jihozápadní nároÏí domu Smifiick˘ch
Stranû jiÏ kníÏe fr˘dlantsk˘. Roz‰ífiení, dokonãení,
20 Srovnej pozn. 2.
a navazující enfiláda r ytífiské sínû, ante camer y
v˘zdobu a zafiizování stavby, voliéru a jiná diverti-
21 K ãesk˘m pfiíkladÛm srovnej VOREL, Petr. Rezidenãní
a audienãní sínû vyplÀovat palácové kfiídlo do ná-
menta v zahradû poruãil provést nyní jiÏ vévoda
vrchnostenská mûsta v âechách a na Moravû v 15.–17.
mûstí. Tuto hypotézu by musel ov‰em provûfiit
meklenbursk˘, zaháÀsk˘ a hlohovsk˘. Do koncep-
století. Pardubice : V˘chodoãeské muzeum, 2001. 248 s.
sondáÏní prÛzkum. Poloha souboru reprezentaã-
ce stavby se promítl v˘raznû i osobní osud sta-
ISBN 80-86046-47-8. Stranou od mûstského ruchu stály
ních místností jiãínské vévodské rezidence zÛstá-
vebníka. Po smrti novorozeného stavebníkova sy-
zpravidla vladafiské rezidence i v fií‰i ãi na Apeninském po-
vá nejasná. Pochybnosti o jeho existenci a sesta-
na Karla Albrechta bylo nutné umístit a vybudovat
loostrovû, jak dokazují stavby Staré rezidence v Mnichovû,
vení nejsou v‰ak s ohledem na funkci paláce na
ve vévodsk˘ch domech i nové prostor y pro do-
heidelberského, berlínského nebo dráÏìanského zámku,
místû a kaÏd˘ stavební prÛzkum objektu s ním
mácnost Vald‰tejnova dûdice, synovce hrabûte
ale i rezidence v Milánû, Mantovû a jinde. V˘jimku pfiedsta-
musí poãítat.
Maximiliána.
vují florentské rezidenãní paláce Medicejsk˘ch ãi dóÏecí
Jiãínská rezidence fr ˘dlantského vévody byla
Ani takto, odkazem na jednotlivé stanice Vald-
palác v Benátkách. MÜLLER, Matthias. Das Schloss als
od poãátku koncipovaná jako mûstsk˘ palác. Na-
‰tejnova závratného spoleãenského vzestupu
Bild des Fürsten. Herrschaftliche Metaphorik in der Resi-
vazovala v tom na prostorovû skrovnûj‰í dÛm
zdÛvodnûná relativní chronologie stavby nemusí
denzarchitektur des Alten Reichs. Göttingen : Vanden-
Smifiick˘ch. Její prÛãelí, pÛvodnû s trojicí vûÏovi-
pfiesáhnout rámec hypotézy. Zatímco v pfiípadû
hoeck&Ruprecht, 2004. 555 s. ISBN 3-525-36705-8;
t˘ch ark˘fiÛ, uzavírá jiÏní stranu jiãínského námûs-
Maximiliánova hrabûcího domu reagoval staveb-
OECHELHÄUSER, Adolph von. Das Heidelberger Schloss.
tí pfied Valdickou bránou. PfiestoÏe palác tvofií sa-
ník na vnûj‰í okolnosti, v pfiípadû osobní kariéry
Heidelberg 1987. ISBN 978-3924973032; WIESINGER,
mostatn˘ blok mezi dûkansk˘m kostelem na
není vylouãené, Ïe ji v souladu se sv˘m horosko-
Liselotte. Das Berliner Schloss. Von der kurfürstlichen Re-
v˘chodû a uliãkou na západû, je sv˘m podloubím
pem stavebnû quasi „anticipoval“. Stejnû tak
sidenz zum Königschloss. Darmstadt 1989. ISBN 3-534-0-
plnû integrován do mûstského organismu. V ães-
jsou pouze hypotetická data, která nám poskytuje
234-1; 0. Monument sächsischer Geschichte und Kultur.
kém prostfiedí, ale i v okolních zemích je toto fie-
dendrochronologie. Jakkoliv je pfiesná, dokazuje
Dresden 1989.
‰ení v raném novovûku ojedinûlé. Rezidence ães-
pouze, kdy byly kmeny pouÏité na stavbû poraÏe-
22 Viz pozn. 12.
k˘ch a moravsk˘ch velmoÏÛ v Telãi, Jindfiichovû
ny, ale nikoliv, kdy byly po vysu‰ení pouÏity. I zde
23 KUBE·, J., cit. v pozn. 8, s. 307, pozn. 1176.
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | P e t r F I D L E R / R e z i d e n c e fi í ‰ s k é h o k n í Ï e t e A l b r e c h t a z Va l d ‰ t e j n a v P r a z e a J i ã í n û
7