RESTAUROVÁNÍ NÁSTĚNNÝCH MALEB V KLÁŠTEŘE TIBETSKÉHO BUDDHISMU NAD VSÍ DISKlT V ÚDOLÍ NUBRA KRAJ LADAK, J&K, INDIE
Jihozápadní cíp Tibetu, Ladak, je nejzachovalejší oázou živé tradiční tibetské kultury. Buddhisktické klášery jsou nejzřetelnějším znakem, odlišujícím kraj Ladak od jiných oblastí vysokohorské pouště západního Himálaje a Karákoramu. Severozápadně sousedící Baltistán leží na pákistánském území a byť jej legendární Swen Hedin před sto lety nazval Malým Tibetem, dnes je obýván muslimy, hovořícími ovšem starou tibetštinou. Kláštery zmizely, nahrazeny mešitami. Podobně dnes do indického Ladaku postupuje ze západu, z Kašmíru, islamizace. Narůstající muslimská komunita je lépe organizovaná, velmi životaschopná. Buddhisté jsou spíše nositely tradičních hodnot, nezbožňují hmotné statky a konzumní svět. Zaslouží si naši podporu, zaslouží si ji i jejich kultura, v níž sakrální architektura a umění hrají prvořadou roli.
Klášterní budovy a jejich nástěnné malby, sochy knihy, to vše naléhavě potřebuje záchrannou konzervaci. Mezi Ladačany jsou umělci-tradiční malíři, ale není tu k dispozici jediný restaurátor. Ladacké skvosty si péči zaslouží pro svou historickou a uměleckou hodnotu, pro svou roli v duchovním životě i pro svou funkci v sebeuvědomění Ladačanů, čelících v současnosti sílícímu tlaku islamizace. Indická vláda (svou Archology Survey of India) preferuje záchranu památek hinduistických, ale i pro ty jí chybí zkušení pracovníci. Záchrana památek buddhistických je téměř výhradně v rokou zahraničních restaurátorů. Archology Survey of India proto přivítala také náš projekt. Občanské Sdružení pro Tibet si klade za cíl přispět k zachování hmotných památek kulturního dědictví tibetského buddhismu (jedinečných klášterních budova jejich výzdoby) v kraji Ladak. Náš projekt v prvé řadě sleduje výchovu ladackých restaurátorů.
str. 3 V červenci 1999 jsme klášter školy gelug nad vesnicí Diskit v údolí Nubra navštívili pouhou náhodou - přijeli jsme na bicyklech přes průsmyk Kardung La (5 600 m n.m.). Lobsang Khečok nás požádal o pomoc s pořízením pohlednic kláštera. Během dvou dnů jsme nafotili a doma pak nechali vytisknout kolekci osmi snímků rituálních hudebních nástrojů, celkem 10 tisíc pohlednic. V následujícíh letech jsme je postupně do "naší" Diskit gompa doručili, v roce 2002 jsme přivezli navíc osobní počítač s tiskárnou a úmysl amatérsky restaurovat tři posvátné stúpy, čhorteny.
Dobře jsme se připravili už doma, nacvičili jsme práci s jílem a přivezli jsme vyleštěná mosazná nákončí čhortenů. Pak už to bylo jen radostné povyražení. Po týdnu jsme překvapeně zjistili, že mniši vzali naše počínání mnohem vážněji. Uspořádali obřadné posvěcení restaurovaných stúp, děkovali bohům a nás na znamení díků obdarovali starobylou mosaznou konvicí. Získali jsem však mnohem víc - jejich důvěru.
Navázali jsme na ni koncipováním projektu záchranné konzervace ladackých klášterů a ustavili jsme k tomu v roce 2003 občanské Sdružení pro Tibet. Projekt má za sebou dvě ověřovací fáze, obě na budovách a nástěnných malbách v Diskitu. Uskutečnily se v létě 2005 a 2006.
S němou výčitkou se na nás obracely poničené obrazy bádhisattvů. Bílá Tára snad nejnaléhavěji ....
str. 4 "Zachraňme Bílou Táru" je název současné fáze našeho projektu. Bílá Táraje ztělesněním lásky a soucitu. V lhačungu kláštera Diskit je ohrožena ze všech stran, laskavý úsměv ji to však nevzalo.
V roce 1947 po vzniku samostatné Indie a po následné pozemkové reformě ztratily ladacké kláštery svou ekonomickou soběstačnost, téměř ustala údržba jejich budov včetně kritckého místa zatékání srážkové vody - plochých střech. V posledních desetiletích deště nabyly více charakter přívalových lijáků. V klášterech Hemis a Čoglamsar způsobily nedávno pád budov, v Lehu a opět v Čoglamsaru v roce 2010 došlo krom destrukce mnoha domů, žel, také k zavalení osob sesuvy bahna. Ničivý účinek vody, zatékající do svatyní, je markantní na degradaci nástěnných maleb. Ty přitom představují nejstarší a nejcennější výbavu budov. Nejsou však jen svědectvím dávného mistrovství svých tvůrců, či snad jen dekoracemi, jsou stále užívanou obrazovou učebnicí ikonografie a buddhistické filozofie vůbec. Mnohdy mají hodnotu historického dokumentu. Buddhističtí poutníci se zobrazeným božstvům na stěnách svatyní klaní, modlí se k nim, ale také se o stěny opírají, v tlačenici se o ně otírají. Fresky nad oltářem jsou velmi často zčemalé kouřem z máslových lampiček. Nejrozsáhlejší poškození nástěnných maleb je spojeno se statickými poruchami konstrukce budov. Nedbalá vazba stěn z nepálených cihel, zátěž přílišných vrstev jílu na střeše, rozpadlé tesařské prvky (věnce), porušené základy budovy, to vše je častou příčinou roztržení stěny. Riziko zvyšují vlivy tektonické i působení drsného klimatu, v poslední době jsou "živlem" také proudy zahraničních turistů i masové autobusové poutnictví místních věřících. K vyřešení problémů je potřeba moderního restaurátorského a památkářského know-how a náležitých finančních prostředků. Profesionálové, organizovaní naším Sdružením pro Tibet, jsou schopni toto know-how v Ladaku demonstrovat i vyučovat.
Str. 5 První restaurátorskou mísí vedl v roce 2005 ak.mal.Jan Knor, asistovali studenti Libor Kocanda a Lucie Plotěná. Průzkum probíhal současně se záchrannou konzervací nástěnné malby Ochránců čtyř světových stran. Byla vybrána nepříliš stará freska, aby se minimalizovalo riziko nezdaru. Šlo také o upevnění důvěry mnichů v naše schopnosti. Mniši malým obřadem malbu odsvětili (vlevo) a práce mohly začít. (zprava JKnor, L.Kocanda, gondok Tendzin)
Jeden z předních českých restaurátorů, ak.mal. Jan Knor zkoumá stav malby před vlastním zákrokem. Omítka byla v celé ploše rozpraskaná, fragmenty se odchlipovaly od zdiva. Freska byla ve svislých pruzích vybělena vodou stékající z neudržované a proskující střechy. V dolní části, ve výši ramen, byla abradována dlouholetým pohybem poutníků i personálu a celkově znečištěna polétavým prachem. V levé části utrpěla dva velké ztrátové defekty, zasahující i do dvou ze čtyř figur.
Bylo třeba volné fragmenty fixovat k podkladu a malbu vyčistit. Před zatmelením výpadových defektů restaurátoři pokryli kvůli ochraně ostatní plochu japonským papirem. Naši práci sledovaly ladacké poutnice s překvapením. Západní turisté nám projevovali veliké uznání a děkovali s vědomím, že kulturní bohatství světa - a tedy i Ladaku - je do jisté míry pokladem celé planety. Zápis do seznamu Unesco by byl určiě na místě ...
Po dvou týdnech usilovného snažení vypadala plocha přibližně takto. Omítka fixována k podkladu, pigment fixován k omítce, malba vyčištěná, drobné defekty retušovány, střední a velké defekty vytmeleny. Libor Kocanda setrval v klášteře Diskit další dva týdny a provedl ještě retuš pravé figury. Na pokračování zákroku si Čtyři ochránci počkali do příštího léta (str.8).
str. 6
Střechy ladackých klášterů i domů jsou ploché, kryté vrstvou jílu. Při každoroční pečlivé údržbě jsou v této úpravě sto odolávat srážkám, jichž např.v městečku Leh spadně ročním úhrnem asi 110 mm. Jestliže se údržba omezí na pouhé zametánÍ střech (z původně celistvé jílové vrstvy se tak vydrolují kamínky), pokud nikdo nevyčistí ucpané drenážní chrliče, nezapraví vznikající trhliny, pokud se nedbá na přísné zachování spádu střech, pak si časem voda najde cestu skrze vrstvu jílu. Pod ní ležící vrstvy březové kůry, větviček a větví vodu nezastaví. Zateče-li na vnitřní omítky, jsou nástěnné malby přímo ohroženy - viz následující stranu. Proto jakýmkoliv restaurátorským zákrokům na freskách musí předcházet oprava střech. Y roce 2005 jsme položili novou 5 cm vrstu směsi jílu (markalak), písku a nařezané suché traviny (busa) na střechu starého dukhangu, obsahujícího největší kolekci starých nástěnných maleb. Ruku k dílu přiložili i gelongové (vlevo dole). Také střecha světlíku dukhangu (střední řada obrázků) se dočkala nové nepropustné vrstvy. Chrání malbu kláštera Tašilhunpo uvnitř světlíku. Tu jsme restaurovali v r. 2006 (viz str. 9), prosklené dveře renovoval ing.J.Svoboda. (Na obr. vlevo dole jsou dveře před renovací, netěsní a propouští větrem hnaný písek, skla jsou zašlá nebo chybí.) Na střechu sarého dukganku stékala také voda ze severní stěny pevnosti (kabdžima), proto jsme se rozhodli vybudovat drenážní strouhu. Na snimku dole uprostřed Lobzang Taši (s ručníkem na hlavě) asistuje Radkovi Džiubanovi, vpravo dole Vitek Gola s budoucímgondokem.
str.7 Posudek hodnoty památky provedl historik umění PhDr.P .Kroupa. Klášter byl odborně zaměřen (ing.arch. 1. Dřevikovský).
Na druhé ze čtyř zaměřených úrovní je vlevo stará pevnost kabdžima, vpravo shora malý lhačung, velký starý dukhang, příbytek dalajlamův, dole síň ochránců - gonkhang.
G) N
10
15m
Druhou restaurátorskou misi v roce 2006 realizovaly ak.mal.M.Pavlíková, ak.mal.L.Helfertová, ak.mal.T.Popová a studentka D.Dworoková. Statiku budov odborně posoudili a stavební dozor zajistili stavaři-památkáři ing.1.Svoboda a ing.P.Daniel. Nejproblematičtější je zjejich pohledu právě nejstarší svatyně lhačung, pravděpodobně s nejcennějšími freskami. Nepotvrdili obavy, že pod budovou ujíždí svah. Problém je v chybějící vazbě zdí ve všech rozích a ve ztrátě vazebné funkce dřevěného věnce, který praskl, resp. se rozpojil. Věnec bude třeba nahradit. Zakoupili jsme k tomu topolové trámky a chystali se rozebrat atiku střechy a sejmout torzo starého věnce. Teprve v této fázi nás zastavily restaurátorky. Zjistily, že cenné nástěnné malby skryté za otlářem akutně hrozí odtržením a zřícením, zvláště pokud bychom manipulovali na střeše. Namísto věnce jsme trámy použili k rekonstrukci ochozu kolem lhačungu. Hrozil totiž zřícením.
Na obrázku vlevo ing. Svoboda přidržuje, gelong Lobzang Norbu vládne kladivem.
Na stavebních pracech se podíleli členové hnutí Brontosaurus z článku Modrý kámen v Adamově. (Na snímku vpravo jsou dva z nich s gondokem a ing.Danielem. )
str. 8 Zkušené restaurátorky a pedagožky pražské Akademie výtvarných umění převzaly fresku Ochránci čtyř světových stran dobře zaj ištěnou a vyčištěnou. Úkolem byly drobné retuše i domalba (způsobem napodobivé rekonstrukce) velkých ztracených partií na dvou figurách, velké části bordury, náročným úkolem byla retuš drobnokresby Kola života (Bhavačakra) na sousední stěně vlevo (str. 9 vpravo uprostřed). V našem i okolních klášterech jsme pořídili fotografie obdobných provedení téhož tématu, ty pak posloužily k načrtnutí studijních skic. Po symbolickém posilnění soustem posvěcené obětiny thorma (oslazená campa, těsto z mouky z pračeného ječmene a vody) se dámy pustily do zhrauba deseti denního díla.
Dominika mezitím stihla vyčistit a vytmelit vpravo sousedící obraz Zrození buddhismu, sklízejíc obdiv gondokův (dolní řada ).
str. 9
S chutí do toho ..... .....půl je hotovo Rekonstrukce velkých ztrátových ploch vyžaduje opravdové mistrovství. Tady si neporadí místní malíři, zvyklí tvořit celé nové figury podle čtvercových šablon. Naši budoucí studenti budou moci zpočátku pod dohledem učitele, později sami, fresky čistit, fixovat, drobně plošně retušovat. Teprve pokud u řemesla vydrží léta, až se "převtělí" alespoň pravicí do dávného autora, budou si moci troufnout na velké domalby. Po deseti dnech soustředěné práce se podařilo malby Ochránců a Bhavačakru nejen obsahově správně doplnit, ale hlavně mistrovsky vystihnout styl dávného mistra. Po náležitém patinování není vcelku znatelný cizí zákrok, při bližším zkoumání je ovšem malba rozlišitelná. V tomto "ozdraveném"stavu je připravena dál úspěšně odolávat zubu času. Ochránci čtyř světových stran budou opět chránit klášter Disk:it.
Do odjezdu týmu zbýval týden. Petr, gondok a Brontíci dokončili ochoz, Jan spravil dveře světlíku a dámy restaurátorky se sebevědomě pustily do překrásné, staré a cenné malby kláštera Tašilhunpo ve světlíku starého dukhangu (2 obr.dole). Čištění, zpevnění injektáží, tmelení, retuš, domalba, fixace.
str. 10 Výprava v červenci 2011 měla cíle ponejvíce diplomatické a průzkumné. Po šestileté odmlce měla zjistit aktuální situaci jak v "našich" klášterech, tak i stav památkové péče v Ladaku vůbec, a připravit tak konkrétní plán činnosti v letech navazujících, budou-li okolnosti příznivé. Pro obnovení důvěry ze strany mnichů kláštera Diskit jsme samozřejmě měli v plánu i konkrétní hmatatelné zákroky. Toto jsou stručné poznatky: 1. Po loňských přívalových deštích (a záplavách v oblasti Lehu s obětmi na životech) velice narostla naléhavost záchranných restaurátorských pracÍ. Námi opravená střecha dukhangu vodu nepropouští. Zato do lhačungu zateklo a nejvzácnější fresky jsou nově poškozeny. Důkladnou opravu střechy jsem museli v roce 2006 odložit ( viz str. 7) a neblahé důsledky se dostavily. Generální oprava je nezbytná a velmi urgentní. Bude jedním z hlavních cílů neibližší mise. Naše patronka Dolkar (Bílá Tára) utrpěla novou újmu - srovnej s obrázky na str. 3 a 4) 2.Významně se zvýšilo povědomí obyvatel o důležitosti péče o památky, což naši práci značně usnadňuje. Úřad památkové péče Archology Survey of India (ASI) pořádá v Ladaku krátká školení na toto téma, kursy základů muzeologie a ve spolupráci s Centrallnstitute of Buddhist Studies (CIBS) také kurzy restaurování. Školení jsou to příliš krátká, nevychovávají odborníky v oboru, ale zřetelně zvyšují zájem posluchačů o tato témata. Ve vsích jsou zakládány laické spolky, pečující o starou architekturu. Postrádají ovšem jak prostředky, tak know-how, V celém údolí jsme nalezli stovky nově ošetřených stúp - šlo o prostý nátěr vápnem, přesto však o svědectví všeobecného zájmu o kulturní dědictvÍ. 3. Kolegové z mezinárodních nadací, působících v Ladaku, by velmi přivítali spolupráci. V oblasti se v oboru památkové péče angažují: Himalayan Cultural Heritage Foundation (TCHF). Její předseda, dr.Sonam Wangčuk, má eminentní zájem na budoucí spolupráci s námi, m.j. proto, že pochází z údolí Nubra, v němž se naše sdružení angažuje nejvíce. Velmi nám pomohl v roli tlumočníka při našem oficiálním vstupním jednání s delegací mnichů kláštera Diskit. Dr.Sonam Wangčuk je osobním učitelem Dvacátého Bakula Rimpočhe (8 let), což může být kontakt rozhodujícího významu.
Výměna zkušeností v kolegy z THF probíhala německy.
L
Tibet Heritage Fund (THF) má za sebou řadu rekonstrukcí historických obytných domů ve starém Lehu, konzervaci fresek v Leh Guru Lhakhang a Leh Red Maitreya Tempel, působí v centrálním Tibetu, v kraji Amdo, v Mongolsku a Sikkimu. Navštívili jsme jejich pracoviště v Alči, chrámek Tsatsapuri z 13. století s mimořádnými nástěnnými malbami. Konzervační práce zde běží s podporou vlády Německa, ve spolupráci s univerzitami v Kolíně n.R. a Erfurtu. THF má zájem vyslat své restaurátory (3 mladí muži z Ladaku a Sikkimu se "vyučili" na projektech THF a prošli školením v Německu) na námi avizované restaurátorské work-shopy v Diskitu v příštích sezonách.
str. 11 Namgyal lnstitute of Research of Ladakhi Art and Culture (NlRLAC, založen členem ladacké královské rodiny Jigmet Namgyalem) s nejznámějším úspěšným projektem záchrany kláštera Basgo. ACHl Association (ACH!) koncentruje svou pozornost na kláštery školy Drikung Kagyu. Začala s prázdninovými kurzy památkové péče. Association for Ladakh Studies (lALS) usiluje po léta o koordinaci snah všech neziskovek v Ladaku, zejm. prostřednictvím každoročních konferencí. Ta poslední proběhla letos 19.-22.8. v centru Ladaku, v městě Leh.
4. Mnišská komunita kláštera Diskit lépe než dřív chápe potřebu ochrany cenných částím kláštera, respektuje naše návrhy, mnohem aktivněji se podílí na pracech, přichází s vlastními nápady. Při úvodním oficielním setkání v důstojných prostorách starého dukhangu jsme zástupcům rnnišského společenství kláštera Diskit podrobně objasnili důvod naší mise, naši vůli pokračovat v započatém díle a projekt eventuelně rozšířit, pakliže nalezneme potřebnou spoluúčast kláštera samého. Za 8 dnů jsme splnili hlavní zadání mise - fotodokumentaci cenných prostor a jejich výzdoby. Dokumentovali jsme také technický stav budova inženýrských sítí.
Navíc jsme krom průzkumu odvedli také nemalou "viditenou" práci: Demontovali jsme nevhodnou přepážku v lhačungu, některé plastové chrliče nahradili dřevěnými, poopravili střechy nad dvěmi svatyněmi, drátěný plot nahradili dřevěným, dopravili jsme do kláštera zásobu stavebního jílu, nahradili asi 50 chybějících či rozbitých okenních skel, uklidili sklad, vymalovali stěny nové kuchyně, okolí kláštera zbavili železného a plastového odpadu. To vše za nebývalé aktivní účasti mnichů.
Den jsme věnovali vizuálnímu a fotografickému průzkumu klášterních budov a fresek kláštera v Hunderu, který je spravován zčásti nadřízeným klášterem diskitským, zčásti vesnickou organizací Association Thundel Tsogspa Hunder. Její president, pan Tsering Dordže (na obr. vpravo v modrém triku), vyslovil naději na budoucí pomoc ze strany Sdružení pro Tibet.
str. 12 V závěrečném setkání jsme mnichům předložili plán komplexní revitalizace kláštera Diskit. Ta by měla postupně zahrnout odbornou pomoc při rekonstrukci rozvodů elektřiny, vody a kanalizace při záchranné konzervaci budov, nástěnných maleb a historického mobiliáře při výuce místních studentů základům restaurování při koordinaci služeb turistům při zřízení klášterního muzea. Týž plán jsem přednesl při oticielní audienci opatovi a převtělenci Ctihodnému Kušok Tikse Rimpočhe, který ze vzdáleného kláštera Tikse zaštiťuje svou autoritou také "náš" Diskit. S obezřetností zkušeného politika (jímž zajisté byl a je) plán přivítal a přislíbil, že až se v Diskitu přesvědčí osobně o naší odborné zdatnosti, rád připojí k dohodě o spolupráci svůj podpis. Rozhodovací právo v naší věci přenechává představenému (gondok) kláštera Diskit.
Současnou situaci v Ladaku hodnotíme jako velmi příhodnou pro zahraniční asistenci při zavádění mezinárodních principů památkové péče. Tato pomoc je naléhavá z několika příčin: 1. Desítky objektů jsou akutně ohroženy v důsledku klimatických změn ve smyslů prudších a častějších dešťů, které pronikají špatně udržovanými střechami a devastují nástěnné malby mnohdy nesmírné hodnoty. 2. Přitažlivost památek pro turisty vede k živelnému komerčnímu využití těsného okolí či dokonce památek samých, často kjejich škodě. Je nutno co nejdříve nalézt rovnováhu mezi péčí o turismus a péčí o prapůvodní funkci buddhistických klášterů. 3. Narůstající popularita péče o historické objekty může vést k dobře míněným, avšak neodborným zásahům ze strany nadšených laiků, a tím k nechtěnému poškození historicky cenných objektů.
Projektu Sdružení pro Tibet s názvem Revitalizace kláštera Diskit hodlá být vzorovým projektem zahraniční odborné asistence při obraně buddhistického kláštera proti většině faktorů, ježjej v současnosti ohrožují.
Přejme ladackým mnichům, ať se jim daří pečovat o kláštery i o vlastní duchovní rt/st.
