Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA OBČANSKÉ VÝCHOVY
Indie v mezinárodních vztazích Diplomová práce
Brno 2009
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
PhDr. Marta Goňcová, CSc.
Jana Vrbová
Děkuji PhDr. Martě Goňcové, CSc. za odborné vedení a za rady, kterými mi byla při jejím zpracování ochotně nápomocna.
2
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce zpřístupněna ke studijním účelům. ........................ podpis
3
Obsah 1. Úvod .............................................................................................................................. 5 2. Indie .............................................................................................................................. 6 2.1 Obyvatelstvo a náboženství..................................................................................... 7 2.2 Politický systém ...................................................................................................... 9 2.3 Hospodářství ......................................................................................................... 10 3. Z historie Indie ............................................................................................................ 12 3.1 Nezávislá Indie ...................................................................................................... 12 3.2 První válka o Kašmír............................................................................................. 13 3.3 Doba Nehrúova ..................................................................................................... 14 3.4 První vzestup a pád Indiry Gándhíové .................................................................. 17 3.5 Indie - devadesátá léta 20. století ......................................................................... 21 4. Mezinárodní vztahy Indie ........................................................................................... 23 4.1 Zahraniční politika Indie ....................................................................................... 23 4.2 Indie a Asie ........................................................................................................... 26 4.3 Indie a EU ............................................................................................................. 29 4.3.1 Historie vztahů Indie – EU............................................................................. 29 4.3.2 Současné vztahy EU A Indie ......................................................................... 32 4.3.3 Rostoucí trh EU a Indie .................................................................................. 35 4.3.4 Evropská unie, obchod se světem a Indií (2007) ........................................... 39 4.3.5 Regionální spolupráce v rámci EU a SAARC ............................................... 42 4.3.6 Indie a ČR ...................................................................................................... 42 4.3.7 Zahraniční rozvojová spolupráce ................................................................... 49 4.3.8 Perspektivy vztahu Indie a EU ....................................................................... 50 4.4 Indie a Afrika ........................................................................................................ 51 4.4.1 Ekonomický růstu a potenciál Afriky ............................................................ 55 4.5 Indie a Jižní Amerika ( MERCOSUR ) ................................................................ 57 4.6 Indie a Severní Amerika (USA, Kanada).............................................................. 58 4.6.1 Indie a USA .................................................................................................... 58 4.6.2 Indie a Kanada ............................................................................................... 62 5. Závěrem ...................................................................................................................... 65 Základní pojmy ............................................................................................................... 67 Literatura ......................................................................................................................... 70 Přílohy ............................................................................................................................. 74 Resumé .......................................................................................................................... 834
4
1. Úvod Téma své diplomové práce jsem si vybrala na základě svého dlouholetého zájmu o problematiku mezinárodních vztahů a jihovýchodní Asie. Cílem této práce je objasnit základní vazby mezi Indií a státy jihoasijského prostoru, vztahy k Evropské unii, se zaměřením na Českou republiku, dále k Africe, Severní a Jižní Americe, pokusit se nastínit možný vývoj v určitých vztazích a popsat vliv ekonomické spolupráce na zahraniční vztahy Indie. Již svou bakalářskou práci jsem pojala jako důkladný rozbor tématu Indie. A právě tato bakalářská práce o Indii se mi stala podkladem a hlavním informačním zdrojem pro tuto diplomovou práci (zejména v úvodní části týkající se obecných informací o Indii a historie Indie). V části, která je zaměřená na mezinárodní vztahy Indie s EU, Amerikou, Asii, či Afrikou byly informace čerpány především z internetových zdrojů, nejvíce ze stránek indického ministerstva zahraničních věcí, stránek indické vlády, stránek Evropské unie, které se týkají přímo vztahu EU a Indie a v neposlední řadě i z webových stránek jednotlivých států, které v diplomové práci popisuji. Diplomová práce Indie v mezinárodních vztazích je složena ze tří stěžejních částí. V úvodu této práce popisuji Indii, její geografickou polohu, administrativní členění, obyvatelstvo, náboženství, politický systém, hospodářství a historii. Dále se zabývám indickou zahraniční politikou, nejprve obecně a posléze podrobněji v rámci podkapitol, které jsou děleny dle geografického klíče – světadílů. Postupně objasňuji vztahy Indie a států v jihovýchodní a západní Asii, následně popisuji historii i současný stav vztahů Indie a Evropské unie, dále se věnuji vztahům Indie s Africkou unií, poté s USA a Kanadou a ke konci se zaměřuji na spolupráci Indie se státy jižní Ameriky. Závěr se týká nastínění možného vývoje jak společenského, tak i ekonomického přímo v Indii samotné a následně uvádím možné prognózy o vztazích Indie s vybranými společenstvími či státy.
5
2. Indie Indie je největší demokracií na světě a s více než miliardou obyvatel je Indie po Číně druhou nejlidnatější zemí světa. Je zemí s rozmanitým náboženstvím, s bezprostředními obyvateli, kteří žijí podle svého. Je to země nabitá paradoxy a mající nemalé problémy, ke kterým se však staví čelem. Hlavním problémem indické politiky na přelomu století byl razantní růst obyvatelstva. K předním hospodářským odvětvím v Indii patří informační technologie. Rostoucí ekonomika posouvá Indii na přední místo světové ekonomiky, prohlubují se její kontakty s USA, ale i Evropskou unií. Oficiální název státu je Indická republika (česky), The Republic of India (anglicky) a Bhárat Ganradžja (hindsky). Hlavním městem Indie je Dillí (New Dehli), které se nachází v severní části střední Indie, při pravém toku řeky Gangy. Indická republika se rozkládá na 3 287 590 km2, její poloha je mezi 68° - 97° v. d. a 8° - 37° s. š., nejvyšším bodem je Kanchenjunga (8 598 m) a nejníže položený je Indický oceán (0 m). Nejdelší řekou je Brahmaputhra (2 960 km), typickou biotou dané oblasti jsou savany a subtropické deštné lesy, což je dáno tropickým pásem, v němž se Indie nachází. Klimatické podmínky celé jihoasijské oblasti jsou kromě zeměpisné šířky výrazně ovlivňovány monzunovými dešti, které v pravidelných intervalech přinášejí subkontinentu vláhu a zásadním způsobem tak formují nejen vegetační cykly, ale i na nich závislé rytmy mnoha lidských aktivit. Na monzunech není závislé jen setí a sklizeň, ale například i plavební kalendáře. Jižní Asie, kde se Indie nachází, je geograficky výrazně definovaná oblast. Indie se rozprostírá na velkém poloostrově, který je na severu oddělen od ostatních částí Asie obloukem mohutných horských masivů a omýván na východě i na západě vodami Indického oceánu. Na jihu tuto kontinentální masu odděluje jen úzká úžina od ostrova Cejlonu, na který již od starověku působily politické, ekonomické i kulturní vlivy vycházejícími z blízké pevniny. Indie je dělena do několika samosprávných administrativních celků, na 28 států a 7 svazových teritorií. Místní měnou je Indická rupie (anglicky Indian Rupee), mezinárodní zkratka INR. Mající označení Rs, 1 indická rupie = 100 paisů (Paisa),
6
nejmenší používaná mince 50 paisa (0,5 INR).
1
Nejdůležitějším jazykem se pro
národní, politickou a obchodní komunikaci stala angličtina. Avšak za národní jazyk byla prohlášena hindština (ovládá ji přes 30% obyvatelstva), rozšířenými jazyky jsou také bengálština a urdština. Nejpočetnější národnostní skupinou je indoárijská skupina (72% - Hindustáni, Bengálci, Gudžaráthové, Paňdžábci, Uríjci, Maráthové aj.), následuje drávidská (25% - Tamilové, Telugové a Kannadové, Malajámci aj.), dále jsou zde zastoupeni Mundové a horské skupiny v Himálaji.
2.1 Obyvatelstvo a náboženství Podle výsledků posledního sčítání obyvatel žilo v Indii k 1.3 2001 1,027 miliardy obyvatel. Počet obyvatel ke konci roku 2003 dosáhl podle odhadu Populačního fondu OSN čísla 1,058 miliardy. Tři z velkých měst mají nad 10,5 milionu obyvatel, což je celkový počet obyvatelstva naší republiky. Indie nyní řeší neúnosnou migraci do měst, jenž se odráží ve výstavbě slumu, ve kterých žije v městech až na 100 000 obyvatel. Lidé se stěhují do měst z venkova příliš rychle, nestíhají se stavět silnice ani kanalizace. Kvalita života tímto přetlakem hodně trpí. Vláda začala řešit tento problém bouráním slumu, což prosadila strana Národního kongresu. Během posledních dvou desetiletí učinila Indie významný pokrok v procesu snížení chudoby a zlepšení životního standartu. Důkazem je i neustále se snižující kojenecká úmrtnost, statistická data ukazují, že v roce 1950 připadlo na 1000 narozených 146 úmrtí kojenců a v roce 2008 byl průměr 32 úmrtí kojenců na 1000 narozených. (viz. příloha č.1,str.74) Průměrná očekávaná délka života při narození se zvýšila ze 49 let na současných 63 let. Další známkou zlepšení životní úrovně je zvyšování gramotnosti. Za uplynulých patnáct let se gramotnost obyvatelstva výrazně zlepšila z 68% v letech 1992 - 1993 na 82% v letech 1999 - 2000. Nicméně, stále toho zbývá mnoho k vylepšení. Jak uvedla OSN v roce 2004 ve Zprávě o lidském rozvoji, 35% indického obyvatelstva musí vystačit na den s jedním dolarem a 80% obyvatelstva s méně než dvěma dolary na den. Stále narůstá hospodářský rozdíl mezi bohatšími a chudšími státy v Indii a mezi městskými a 1
Podrobněji: Vrbová, Jana. Indie: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická,
Katedra občanské výchovy, 2007. 69 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Marta Goňcová, CSc.
7
venkovskými oblastmi. Pořád zde přetrvává nerovnost příležitostí, zejména v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a ekonomiky, což se týká především žen a kastovně znevýhodněných obyvatel. Po více než deseti letech růstu nezaměstnanosti se v roce 2002 odhadoval celkový počet nezaměstnaných na 35 milionů lidí. Mnoho zaměstnaných lidí se bohužel potýká s nízkými mzdami, se špatnými pracovními podmínkami a s malým či téměř žádným sociálním zabezpečením. Neoddělitelnou a významnou složkou života lidí v Indii je náboženství. Podle hrubých odhadů se v roce 2001 hlásilo k hinduismu 841 milionů obyvatel (81,9%), k islámu 120 milionů obyvatel (11,7%), ke křesťanství 31 milionů obyvatel (3%), k sikhizmu 18 milionů obyvatel (1,7%), k buddhismu 8 milionů obyvatel (0,8%) džinismus 4 miliony obyvatel (0,4%)2 . Nejranější literární památky, které se zmiňují o některém z náboženství, byly o bráhmanismu, který vznikl v mladším védském období. Bráhmanismus je náboženskou filosofií, která v sobě nese odkaz posmrtného života a myšlenku převtělování duší. Již před vytvořením tohoto náboženského směru měla Indie několik literárních sbírek, které před 2 tisící lety zapsali Áriové (byly to tzv. védy, které popisovaly nejstarší veršovaný epos Mahábhárata, který vypráví o slavném boji mezi kuruovci a pánduovci). O tyto védy se začali starat znalci a ochránci, kteří se nazývali bráhmani. V té době se objevují první zmínky o počátcích tzv. kastovního systému, kdy na vrcholu společenské hierarchie stáli právě již zmiňovaní bráhmani, v pomyslném žebříčku za nimi následovali kšátriové (bojovníci), třetí skupinou byli Vaišjové - nejpočetněji zastoupeni mezi lidmi – spadali sem obchodníci, řemeslníci či pastevci. Do poslední čtvrté skupiny patří tzv. šúdrové – nedotknutelní. Těmto společenským vrstvám – varnám se už ve védské době dostalo náboženského posvěcení. V moderní Indii mají kasty malý právní význam a ústavou je zakázána nedotknutelnost. Ale ani čas neubral tomuto životní přístupu na společenské důležitosti. Většina Indů se i dnes řídí touto myšlenou a bere si za manžela/ manželku příslušníka své vrstvy. A neméně důležitou roli hraje kastovnictví i v době voleb, přes všechna opatření, kterými se snaží indická vláda tento postoj mnohých obyvatel změnit. Tento systém s přísným celoživotním vymezením společenského postavení každého jedince,
2 Oficiální portál pro obchod a export, [online]. 2009 .Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/indie-souhrnne-informace/demograficka-a-jina-fakta-zteritoria/1001193/21602/>
8
se tak stal základem rigidního kastovního systému, který je charakteristický i pro dnešní hinduismus.3
2.2 Politický systém Indie je nezávislý, sekulární stát federativního typu, s poměrně širokými pravomocemi jednotlivých států. Je založen na principu parlamentní demokracie s pluralitním systémem politických stran a nezávislé justici. Politický systém je svobodný a funkční, potýká se však s politickým klientelismem a korupcí. V čele státu je prezident republiky, volený oběma komorami Parlamentu na období 5 let. Parlament se skládá z dvou komor: Poslanecké sněmovny (Lok Sabha - 545 poslanců) a Rady států (Rajya Sabha - 245 členů). Viceprezident republiky je zároveň předsedou Rady států. V každém ze států unie je vrcholným politickým orgánem Zákonodárné shromáždění (Legislative Assembly), které schvaluje ministry států a hlavního ministra (Chief Minister). Určité pravomoci má v každém svazovém státě orgán guvernéra, jmenovaný centrální vládou. Vedoucí stranou v Indii je nyní strana INK v čele s premiérem Manmóhanem Singha. Tato strana vyhrála se 145 mandáty parlamentní volby v roce 2004, následně utvořila vládní koalici devíti stran, která přestála i hlasování o nedůvěře vyvolané opozicí v minulém roce 2008. 4 ( Složení současné vlády viz. příloha č.2, str.75) Následující celostátní volby do Lok Sabha, dolní komory indického parlamentu se konají od 16. dubna do 13. května 2009. Volby se odehrávají v pěti etapách. Více než 700 milionů voličů bude volit 543 zástupců do 15. Lok Sabha. Tento projekt zahrnuje mobilizaci milionu úředníků, zpřístupněno bude více než 800 000 volebních místností.
3
Podrobněji : Vrbová, Jana. Indie: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy, 2007. 69 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Marta Goňcová, CSc. 4 Podrobněji : Vrbová, Jana. Indie: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy, 2007. 69 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Marta Goňcová, CSc.
9
2.3 Hospodářství Svůj nesmazatelný vliv v Indii zanechala britská koloniální správa, Indie patří i nadále do společenství Commonwealthu a stala se jednou z nejrychleji rostoucích světových ekonomik a v pořadí čtvrtou zemí v rámci kupní síly. „ Rok 2008 a následující období do r. 2012 jsou léta 11. pětiletého plánu. I když je Indie zemí s tržní ekonomikou, stále plánuje v pětiletých cyklech. Plán je v průběhu cyklu upravován podle situace a potřeb. Za plánování je zodpovědná Plánovací komise. Pětiletý plán stanoví hlavní cíle, kterých má ekonomika dosáhnout, především urychlení hospodářského růstu (průměrný růst 9,0%, růst zemědělství 4,1%, růst průmyslu 10,5%, růst služeb 9,4%). Dalším cílem je všeobecný rozvoj (důraz na vzdělání, zlepšení péče o zdraví, zlepšení infrastruktury na venkově především v oblasti rozvodů elektrické energie), odstranění rozdílů (likvidace chudoby a nezaměstnanosti, rozdíly mezi městem a vesnicí, vyrovnaný rozvoj regionů, rovnost pohlaví).“5 Indie je vlastníkem jaderných zbraní, což se odráží zejména v problematice konfliktu s Pákistánem a v rámci mezinárodní politiky či styků s jinými zeměmi. Je však i oblíbeným místem mnoha turistů a současně perfektní investiční příležitostí. Při prognózách ekonomů o určení nastupujících hospodářských supervelmocí se řadí Indie spolu s Čínou mezi kandidáty na toto prvenství. Mezi tímto většinovým názorem se však objevují i hlasy, které se zastávají názoru, že sama Indie bude velmocí budoucnosti a ne Čína. Argumenty se zakládají na faktu, že rozvoj ekonomiky v Indii je tažen službami (které se podílejí na tvorbě indického HDP více než padesáti procenty) a ne průmyslem, jak je tomu u Číny. Indická ekonomika rostla v roce 2007 nejrychleji za posledních osmnáct let. Vděčí za to již zmiňovanému rychlému růstu firem ve zpracovatelském průmyslu a v oblasti služeb, nemalý podíl na tom bude mít i navyšování tzv. outsourcingu, kterého využívají hojně zahraniční podniky. Mezi stěžejní části indického hospodářství vyjma služeb patří zemědělství a průmysl. Indie je soběstačná v produkci potravin, i když hektarové výnosy jsou v porovnání s mezinárodními standardy nízké. Hlavním cílem zemědělství bylo a stále zůstává zajištění výživy rychle rostoucího počtu obyvatel. Vláda se snaží různými programy
Oficiální portál pro obchod a export, [online].2009 . Dostupný z WWW:
5
10
pomoci zemědělcům, řeší s nimi otázky pojištění proti výkyvu cen na trhu, určuje prodejní ceny umělých hnojiv, podílí se i na modernizaci zemědělství. Důležitým úkolem vlády v dalších letech bude najít správnou rovnováhu mezi využití omezených zdrojů, které má Indie k dispozici, ve srovnání s prostředky, které na podporu zemědělství vydávají rozvinuté země. Tyto kroky by měly vést k vytvoření konkurenceschopného zemědělského odvětví. Významnou součást ekonomiky tvoří v Indii informační technologie, automobilový, textilní, chemický a elektrotechnický průmysl. Pro růst průmyslové výroby je zásadní zvýšení konkurenceschopnosti domácích výrobců a jejich produktivity a další liberalizace obchodu. S tím úzce souvisí i odstranění takových problémů jako je nedostatečná infrastruktura, nevyhovující pracovní zákonodárství a značná byrokracie. „Podle všech výsledků se indická ekonomika dostala z fáze mírného růstu do fáze vysokého růstu. Hlavním cílem tedy bylo udržet toto tempo růstu, aniž by došlo k vysoké inflaci. V současné době však právě dochází k poklesu růstu HDP (odhady až k poklesu na 7,5% a ke značnému zvýšení inflace (srpen 2008 = 12,44%). Vedle toho je nutné zajistit rychlejší růst nových pracovních míst. Dvěma hlavními pilíři udržení vysokého růstu je i udržení finanční discipliny a vysokých investic do ekonomiky. Je nutno také zlepšit výkonnost státní správy. Zahraniční dluh Indie dosáhl na konci května 2008 221,2 mld. amerických dolarů, což představuje zvýšení o téměř 30 % ve srovnání se stavem na konci finančního roku 2006-07.“6
6
Oficiální portál pro obchod a export, [online]. 2009 .Dostupný z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/sti/indie-ocekavany-vyvoj-v-teritoriu/10/1000422>
11
3. Z historie Indie 3.1 Nezávislá Indie Britové během své dvousetleté nadvlády nad jihoasijským kontinentem sjednotili tuto oblast mnohem pevněji, než se kdy komukoli jinému podařilo. Bez jejich účasti na indických dějinách by se těžko zrodil indický nacionalismus. Při předání moci Britové svou pracně vybudovanou kolonii rozdělili dle náboženského klíče. Podle zákona o nezávislosti Indie, který byl schválen v roce 1947 v Londýně, se právními nástupci Britské Indie staly dvě dominia, a to Indie a Pákistán. Avšak byla vynesena taková interpretace, že jediným vhodným nástupcem a jediným právoplatným dominiem v dané oblasti (s právy mezinárodními, politickými, diplomatickými) je pouze Indie, tuto variantu podpořilo i samotné OSN. Toto rozdělení kolonie navíc zpřetrhalo mnohé ekonomické a infrastrukturní vazby, čímž některé oblasti subkontinentu uvrhlo do naprostého hospodářského chaosu. Vzniklé materiální škody byly jistě velkým problémem a újmou, avšak 'krvavou daň' kterou za svůj vznik musela obě dominia zaplatit, nebude nikdy ničím ospravedlněna. Vše probíhalo velice rychle, náboženské masakry na téměř denním pořádku, velké stěhování, které se dá nazvat 'stěhováním národů'. Celkový počet oběti nebude nikdy světu znám, jen samotné odhady, které kolísají od dvou set padesáti tisíc do milionu, jsou děsivou statistikou. Přesnější odhady o problematice přemísťování obyvatelstva z daného dominia do druhého již hovoří o něco přesněji a to v rozmezí mezi deseti až patnácti miliony. Bengálsko zažilo vlnu masakrů o rok dříve, kdy v rámci 'dne přímé akce', který vyhlásila Muslimská liga na 16. srpen 1946, propuklo velké zabíjení. Zabránil tomu svou vskutku mystickou autoritou Mahátma Gándhí, který v polovině srpna přicestoval do Kalkaty. Tento neuvěřitelně osobitý člověk svou přítomností a apelem proti zabíjení, dokázal více než celá ozbrojená armáda. „I v Dillí Gándhí ve svých veřejných vystoupeních vyzýval ke smíru a nenásilí. V polovině ledna, v době naplno probíhající války o Kašmír, pak svou poslední hladovkou přiměl indickou vládu, aby do Karáčí převedla 550 miliónů rupií, které představovaly pákistánský podíl z bývalé státní pokladny Britské Indie. Dne 30. ledna 1948 jej na pravidelném podvečerním 12
shromáždění na zahradě Bilova domu několika ranami z pistole zavraždil maráthský bráhman Vinájak Náthurám Gódsé, obdivoval V.D.Sávarkara, stoupence militantních organizací Hindú mahásabha (Velká společnost hinduistů) a Ráštríj svajamsévak sangh (RSS: Národní svaz dobrovolníků), jemuž Gándhího politika příliš promuslimská. Nehrú tehdy prohlásil: „Světlo odešlo z našich životů, všude je temnota.“ I to bylo součástí ceny, kterou zaplatila Indie za svou nezávislost.“7
3.2 První válka o Kašmír Ve vlastním Kašmíru, to znamená v kašmírském údolí s hlavním městem Šrínagarem, byla na sklonku britské éry nejvýznamnější masovou politickou organizací strana Národní konference, kterou pod názvem Muslimská konference v roce 1931 založil místní muslimský předák Šejch Muhammad Abdulláh (1905-1982), později nazývaný Lev Kašmíru. Abdulláh udržoval živé kontakty s vedením INC, zejména s Nehrúem (jehož předkové z Kašmíru pocházeli), jeho styky s Muslimskou ligou byly oproti tomu poznamenány silnou osobní animozitou. V roce 1944 Národní konference rozpoutala kampaň 'Opusťte Kašmír', jež směřovala proti hinduistické vládní oligarchii. V srpnu 1947, v době odchodů Britů z Indie, bylo vedení Národní konference včetně Abdulláha za mřížemi, koncem září ale kašmírská vláda (vzhledem k narůstajícímu neklidu) uvězněné předáky propustila.“8
Mahárádža hari Sinh zprvu stejně jako
hajdarábádský nizám doufal, že se mu podaří získat plnou nezávislost. Bohužel dne 22. října 1947 do Kašmíru vtrhly ozbrojené oddíly Paštúnů z pákistánského pohraničí, které jak bylo od začátku zřejmé, zahájily vpád s vědomím pákistánských úřadů. Už následujícího dne však přiletěly první indické oddíly, tím byla fakticky vyhlášena první indicko-pákistánská válka. Pákistánu v této válce přál moment překvapení, díky kterému útočnicí v prvních dnech války obsadili strategické pozice. Velká část místních muslimů je navíc uvítala jako osvoboditele. Na straně Indie však stál obrovský vojenský potenciál a město Gurdáspur, které mělo nespornou strategickou polohu. (prochází jím totiž jediná silnice z indické části Pandžábu do kašmírského Džammú). Důležitou roli hrál ve prospěch Indie i fakt, že jejich intervenci podpořil Muhammad Abdulláh, který byl 30. října jmenován předsedou kašmírské vlády.
7 STRNAD, Jaroslav, et al. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha : NLN, 2003. 1185 s. ISBN 80-7106-493-9.str 823 8. STRNAD, Jaroslav, et al. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha : NLN, 2003. 1185 s. ISBN 80-7106-493-9. str 824
13
V lednu pak podala Indie oficiální stížnost Radě bezpečnosti OSN, aby se Pákistán přestal vměšovat do války v Kašmíru. A tak za pomoci Organizace spojených národů bylo 1.1 1949 ustanoveno příměří. Linie, která vznikla na základě tohoto příměří, byla v roce 1972 indicko – pákistánskou dohodou ze Simly přejmenována na „linii kontroly“. Po ukončení války proběhlo mnoho jednání o možném referendu, avšak Indie k němu zaujala negativní postoj a jednání ztroskotala. A tak byla do indické ústavy přidána řada zvláštních ustanovení, která autonomii Džammú a Kašmíru ve srovnání s ostatními indickými státy poněkud rozšířila. Pákistán tak rozdělil kašmírské území na dvě centrálně spravovaná teritoria.
Na tzv. Ázád Kašmír a na Severní oblasti, část
vysokohorského území ponechal Číně.
3.3 Doba Nehrúova Indické Ústavodárné shromáždění bylo zvoleno v nepřímých volbách v létě roku 1946. A tak mohly započít práce na nové 'samostatné' ústavě. Vlastní práce začaly až koncem léta 1947 a v červnu 1948 byl předložen hotový návrh nové ústavy k diskusi. Ústava byla schválena 26. listopadu 1949 se svými bezmála 400 články a několika přílohami se tak stala největší ústavou na světě. V platnost vstoupila v 'Den nezávislosti' 26. ledna 1950, od toho dne se stal tento den Dnem republiky. Dosavadní dominium se tak stalo Indickou republikou, která však zůstala členem britského Společenství národů. A Indie se stala nejlidnatější světovou demokracií. Nové politické uspořádání bylo inspirováno britským modelem parlamentní vlády. Zákonodárnou moc získala Lók sabha (Sněmovna lidu), dolní komora úředního parlamentu, jejíž členové jsou na pětileté funkční období voleni v přímých jednokolových volbách podle systémů prosté většiny Rádžja sabha (Rada států), horní komora ústředního parlamentu volená nepřímo, má jen omezené pravomoci. Výkonnou moc má vláda v čele s premiérem, jejíž členové zároveň musí být poslanci ústředního parlamentu. Nominální hlavou Indické republiky je od roku 1950 prezident volený poslanci ústředního parlamentu a zákonodárných shromáždění svazových států, jehož pravomoci jsou převážně ceremoniálního rázu. První dva indičtí prezidenti bylo bráhmani Rádžendra Prasád (1884 – 1963) a Sarvépalli Rádhákrišnan (1888 – 1975). „Tvůrci indické ústavy byli ovlivněni vznikem Pákistánu, potřebou integrace knížecích států a vzhledem k etnické a náboženské různorodosti země měli obavu o udržení jednoty, respektive celistvost země. Indická 14
ústava má proto značně centralistický charakter. To se pochopitelně promítá do celkového běhu indické politiky, ale i do ekonomiky a v neposlední řadě i do sféry fiskální: do Dillí proudí k dalšímu přerozdělení velmi podstatná část vybraných daní. Centralismus má tedy v Indii nepochybně své opodstatnění, přesto ale ponechává široký prostor pro uplatnění kulturní svébytnosti různých etnik. Diskuse o vztazích mezi centrem a státy, které v Indii nikdy neskončily a patrně dlouho neskončí, proto zpravidla nesměřují k jeho odstranění a spíše se sandží přesněji určit jeho meze.“9
První
všeobecné volby konané podle nové ústavy, začal 25. října 1951. Zvítězil v nich Indický národní kongres, který získal absolutní většinu křesel v centru i státech. V druhých všeobecných volbách, které probíhaly od února do června v roce 1957, se situace opakovala. V třetích volbách, posledních Nehrúovy éry, probíhajících v roce 1962, Kongres opět zvítězil s absolutní většinou. Za těmito výsledky stála nepochybně velká popularita INC, kterou měl již od dob koloniálních. Dalším důvodem byl jistě sám Nehrú, který se také těšil velké podpoře. V padesátých a šedesátých letech byly jednotlivé opoziční strany v ústředním parlamentu zastoupeny nejvýše několika málo desítkami poslanců. Velká část z nich přitom byla původně členy INC. Nejsilnější opoziční stranou byli socialisté, pro něž hlasovalo 15% voličů. Na opačném konci politického spektra si své místo našla strana Bháratíj džansangh (Indický lidový svaz), která měla pravicový ekonomický program, své voliče si však spíše získávala svými protimuslimskými a protipákistánskými hesly a zaměřením. Vliv této strany stoupal od roku 1952, kdy posbírali 3% hlasů k roku 1962, kdy to bylo již 7% hlasů. V roce 1959 vstoupila na politickou scénu nová strana Svarantra (Svobodná), kterou založil po odchodu z INC Č. Rádžágópáláčárí, a která v roce 1962 získala 7% hlasů. Mezitím postupně vzrůstal i význam některých regionálních stran, např. sikhská strana Akálí dal (Strana Vyznavačů Věčného). Na formování ekonomické politiky Indického národního kongresu měla vliv celá řada faktorů. Byla ovlivněna dobovým ekonomickým myšlením, domácí, ekonomickou školou, gándhístickými ideály podpory rozvoje domácího průmyslu, názory indických průmyslníků a názory samotného Nehrúa, jehož názory byly silně ovlivněny fabiánským socialismem. A tak v roce 1950 se Nehrú zasadil o vznik vládní Plánovací komise, která existuje dodnes. V roce 1951 byla v Indii zavedena první pětiletka a velká část státních prostředků šla v jejím rámci 9 STRNAD, Jaroslav, et al. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha : NLN, 2003. 1185 s. ISBN 80-7106-493-9.str 834
15
do obnovy železnic a do výstavby zavlažovacích kanálů. Druhá pětiletka pak položila důraz na výstavbu závodů těžkého průmyslu (tehdy ekonomickému rozvoji země přispěla Nehrúova neúčast v blocích, kdy NATO i státy Varšavské smlouvy si v Indii od druhé poloviny padesátých let konkurovaly v dodávkách továrních komplexů a zbraní). V průběhu třetí pětiletky (1961 – 1966) se rozvoj indických železáren, těžby uhlí a energetiky vyšplhal až na 10 místo průmyslové produkce ve světě. V druhé polovině padesátých let procházela Indie mnoha agrárními reformami, produkce obilovin nicméně stoupala. „Nehrúova sekulární politika, která pomohla utlumit vlnu náboženské nenávisti, vzedmout se po rozdělení země, a usilovala o smírné řešení náboženských konfliktů. Řadu modernizačních impulsů nesl s sebou Nehrúův odpor ke kastovnictví. Nehrú se osobně zasadil o přijetí zvláštního zákona postihujícího diskriminaci 'nedotýkatelných'. Krom toho prosadil reformy v hinduistickém právu, jež se týkaly sňatků, rozvodů, majetkových záležitostí a dědictví.“10 V širším mezinárodním měřítku stavěl Nehrú indickou zahraniční politiku na zásadě neúčasti ve vojenských blocích a hlásil se přitom k principu paňčasíly (pět principů) kterými byly: vzájemný respekt k územní integritě a suverenitě, neútočení, nevměšování se do vnitřních záležitostí, rovnost a vzájemná výhodnost, mírové soužití. Nehrú tehdy zřejmě upřímně věřil v čínsko – indické bratrství a ve vůdčí postavení Indie ve třetím světě 'nenásilných států', které se nedlouho předtím zbavily koloniálního panství a které hodlaly stát stranou při konfrontací supervelmocí s jadernými zbraněmi. S Čínou se však nedokázal dohodnout na průběhu společné hranice. Předmětem sporu bylo plató Aksai Čin ' Pustina bílých skal), které Indie považuje za výběžek Kašmíru. A po té, co Čína v roce 1950 obnovila svou kontrolu nad Tibetem, pokusila se opět zahájit jednání s Indií, ale bezvýsledně. Čína však koncem padesátých let zjistila, že Indie staví přes území plató Aksai Čin silnici spojující Indii s Tibetem a tak vypukla 'kartografická válka'. Napětí pak navíc zvýšil dalajlámův útěk z Tibetu do Indie. A tak se v říjnu vyhrotila situace tak, že došlo v daném místě i k přestřelkám. V září až listopadu 1962 se nakonec tyto dvě země střetly v pohraniční válce. Konflikt s Čínou zasadil Nehrúovi otřes, z něhož se ve svém zbývajícím roce a půl života nevzpamatoval. Indické vojenské výdaje byly navýšeny, k lepšímu logistickému zabezpečení severního pohraničí napomohly americké a britské vojenské dodávky. Indická zahraniční politika tak nakonec musela začít realisticky zvažovat 'národní zájmy' a bezpečnostní rizika. 10. STRNAD, Jaroslav, et al. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha : NLN, 2003. 1185 s. ISBN 80-7106-493-9. str 837
16
3.4 První vzestup a pád Indiry Gándhíové Řadu let před Nehrúovou smrtí (27. května 1964) byla jeho nejbližším spolupracovníkem jeho dcera a jediné dítě Indira Gándhíová (1917 – 1984). Doprovázela jej na cestách po světě, byla vůdkyní mladých kongresových radikálů, krátce zastávala i funkci předsedkyně INC (Indický národní kongres). Po Nehrúově smrti dosadil INC do funkce nového předsedy vlády Lála Bahádura Šástrího. Nedlouho po jeho nástupu do úřadu se v indicko - pákistánských vztazích začalo schylovat k nové válce. Pákistánský prezident Muhammad Ajjúb Chán se v roce 1958 vojenským pučem zmocnil vlády a zavedl autokratický režim a tak roku 1965 došlo v pohraničí k prvním potyčkám. Za opětovného zprostředkování OSN se obě strany dohodly na příměří. Pákistán nicméně nabyl přesvědčení, že by mohlo zaútočit a to úspěšněji znovu. V polovině srpna tak proběhla operace 'grandslam' a válka začala pákistánskou ofenzívou dne 1. září 1965, v důsledku okamžitého rozhodnutí Velké Británie a USA o embargu na další vojenské dodávky pro armády obou zemí, tak rychle došla munice a 23. září opětovným zprostředkováním OSN bylo sjednáno příměří. Za zprostředkování Sovětského svazu se v Taškentu 10. ledna 1966 sešli Ajjúb Chám a Šástrí a podepsali deklaraci o 'obnovení normálních a mírových vztahů mezi oběma zeměmi. Druhého dne ráno Šástrí umírá na infarkt a taškentská deklarace ho nepřežívá o nic déle. Koncem měsíce byla Indira Gándhíová dosazena do funkce ministerské předsedkyně. V polovině šedesátých let Kongres ovládala skupina neoficiálně zvaná Syndikát. Sestávala se z vlivných stranických předáků, kteří měli své mocenské postavení v jednotlivých svazových národech. Mnozí z nich se domnívali, že Indira Gándhíová bude ideální loutkou, jak brzy zjistili, velmi se zmýlili. V průběhu svého prvního roku ve funkci Gándhíová navštívila USA, kde získala příslib nemalé podpory pro indickou ekonomiku. Následnou cestou do Moskvy kontinuálně navázala na politiku 'stejné vzdálenosti' svého otce. Později pak se Sovětským svazem podepsala smlouvu 'o míru, přátelství a spolupráci'. Ve vnitřní politice vyšla vstříc sikhům a v roce 1966 vyhověla jejich dlouhodobému požadavku zřídit si sikhskou súbu (stát). Ve čtvrtých všeobecných volbách v roce 1967 INC ve srovnání s předcházejícími volbami ztratila. I když s 283 křesly z 520 v Lók sabze stále ještě zůstala mnohem INC silnější stranou než ostatní politická seskupení. V roce 1967 byl prvním muslimským prezidentem zvolen Zákir Husain (1897 – 1969). Jeho smrt v 17
květnu 1969, která předčasně otevřela otázku nástupnictví, odhalila hluboké spory v Kongresu a poskytla tak Indiře Gándhíové příležitost soustředit moc ve svých rukou. V boji o prezidentský úřad pak Gándhíová podpořila dosavadního viceprezidenta Varáhagiri Vénkata Giri. Kongres se tak rozpadl na dvě strany: na INC pod vedením Gándhíové a na INC(O), neboli INC (organizaci), pod vedením Désáího. Koncem roku 1970 Gándhíová vyhlásila předčasné volby na březen 1971, které potom vyhrála a její strana získala 350 z celkových 520 křesel v Lók sabze. V prosinci 1970 se v Pákistánu konaly první všeobecné a přímé parlamentní volby od dosažení nezávislosti. Strana Ávámí líg (Lidová liga), v čele s Mudžíburem Rahmánem získala v novém zákonodárném sboru nejvíce křesel. Pákistánský prezident Aga Muhammad Jahja Chán, ale odmítl verdikt voličů respektovat. Koncem března tak dal Jahja Chán vojenským jednotkám v Dháce rozkaz zákroku, který přerostl v masakr. Rahmán byl zatčen a uvězněn, stihl však vyzvat své stoupence, aby povstali a vyhlásili nezávislost státu pod názvem Bangladéš. Na podzim 1971 Indie začala u hranic soustřeďovat svá vojska, která v prosinci vstoupila do země a po několika dnech se zmocnila Dháky. Nový pákistánský prezident Z.A.Bhuttop pak propustil M.Rahmána z vězení a v lednu 1972 se stal prvním předsedou vlády Bangladéšské lidové republiky. Hladké indické vítězství nad Pákistánem ve válce v Bangladéši bylo z části umožněno díky diplomatické podpoře Sovětského svazu. Po vzniku Bangladéše získala Indie v jižní Asii dominantní pozici. V roce 1972 Indie zahajuje svůj jaderný program a 18. května 1974 uskutečňuje u Pókaranu v Rádžasrhánu podzemní mírový jaderný výbuch. Silně znepokojený zbytkový Pákistán následně posílil své vztahy s Čínou a muslimskými státy západní Asie. Vítězná Bangladéšská válka výrazně v Indii posílila mocenské postavení Indiry Gándhíové. V roce 1975 však Indiru Gándhíovou shledal iláhábádský vrchní soud vinnou z porušení zákonů, upravující pravidla předvolební kampaně. Zákonnou sankcí za tento přestupek byl zákaz zastávat po šest let jakékoli volené funkce. Gándhíová dala na svého ambiciózního mladšího syna Aňdžaje a 26. června 1975 přesvědčila prezidenta F.Alího Ahmada, aby v celé Indii vyhlásil výjimečný stav, který jí uvolnil ruce. „Záhy po zavedení výjimečného stavu Gándhíová vyhlásila Dvacetibodobý program. Většina jeho bodů byla zaměřena na snížení inflace a na posílení ekonomiky, počítalo se s tvrdými postihy daňových úniků a černého trhu. Ceny se skutečně stabilizovaly, růstové ukazatele ekonomiky zaznamenaly citelné zlepšení, a dokonce i počasí vládě přálo, 18
když monzuny dva roky po sobě přinesly dostatek vláhy pro indické zemědělství. V roce 1976 byla charakteristika indické republiky dodatkem k ústavě rozšířena o přívlastek 'sekulární' a 'socialistická' ( k původnímu 'suverénní' a 'demokratická')“11 Počátkem roku 1977 se Gándhíová s velmi krátkým předstihem rozhodla vyhlásit všeobecné volby. Političtí vězni byli propuštěni a Nárájan společně s Désáím narychlo zformovali volební blok Džanta pártí (Lidová strana), zkráceně Džanta, do něhož vstoupily INC(O) a Indická lidová strana. Ve volbách, které se konaly v březnu 1977, ztratili Indira i Saňdžaj svá křesla v Lók sabze a stejně dopadla většina jejich loajálních následovníků. INC získala 153 mandátů, z toho 92 ze čtyř jižních států. Džanta získala 295 křesel a měla tak v parlamentu většinu. Mórárdží Désáí se stal premiérem ve věku 81 let. Svoboda se navrátila, spolu s ní se obnovily chaotické tendence. Výrazně vzrostla inflace, rozbujel se černý trh a nejrůznější formy korupce typické pro chudý stát se špatně placenými úředníky a policisty. Z politického hlediska se Désáí dopustil závažné taktické chyby, když trval na potrestání bývalé premiérky a jejího syna. V listopadu 1978 byla Gándhíová znovu zvolena do Lók sabhy, a to jako členka Indického národního kongresu I (I znamenalo Indira), který v daném roce založila se svými stoupenci. Hned vzápětí byla z parlamentu vyloučena, po té uvězněna, ale postihy se minuly účinkem a Gándhíové vrátily sympatie prostých Indů. Vláda Džanty iniciovala několik změn v zákonodárství, které měly v budoucnu zabránit podobným problémům z dob výjimečného stavu. Jinak ale navenek vyvolávala dojem nečinnosti a neschopnosti cokoli řešit. V červenci 1979 Désáí odstupuje a novým premiérem se stává Čaran Sinh, který ale po několika týdnech rovněž odchází. Prezident S.Reddi vyhlašuje nové volby. Sedmé všeobecné volby se konaly v lednu 1980, přinesly s sebou výrazné vítězství INC(I). Strana získala v Lók Sabze 351 křesel a tím i nadpoloviční většinu. Indira Gándhíová se 14. ledna znovu stala indickou premiérkou. V červnu 1980 umírá při havárii letadla její syn Saňdžaj Gánhí a do politiky je povolán jeho straší bratr Rádžív. Při proběhnuvších volbách získaly na podpoře hlavně regionální strany. Mnohé z těchto stran se hlásily a hlásí k jednotě a územní celistvosti Indie, nijak samy o sobě neohrožují její budoucnost. Ale za poslední vlády Indiry Gándhiové se vyskytla strana militantních sikhských separatistů, která nehodlala prosazovat své zájmy formou diplomacie či vyjednávání. 11 STRNAD, Jaroslav, et al. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha : NLN, 2003. 1185 s. ISBN 80-7106-493-9.str 844 – 845
19
Od konce sedmdesátých let stále více sikhů požadovalo vlastní národní stát pod názvem Chalistán (Země čistých). Umírněnější předáci jako Harčand S.Lóngoval se tehdy v Dillí snažili dohodnout kompromis, oproti tomu extrémisté, jejichž vůdcem byl Dsingh Bhindránvála nečekali, vyzbrojili své stoupence rychlopalnými zbraněmi a zmocnili se kontroly nad Zlatým chrámem v Amritsaru. V průběhu první poloviny osmdesátých let pak teroristických útoků přibývalo. Ústřední vláda nakonec musela tvrdě zasáhnout. V roce 1984 proto Indira Gándhíová dala svolení ke spuštění operace 'Modrá hvězda' proti Zlatému chrámu. Dne 5. června 1984 zaútočily na chrám tanky a po čytřech dnech byli všichni stoupenci Bhindránvála pobiti. Dne 31. října 1984 pak dva dikhští členové ochranky Indiry Gándhíové vykonali odvetu, když premiérku v jejím sídle v Dillí zabili. Navečer, kdy Indira Gándhíová zemřela, přiletěl její syn z Bengálska zpět do Dillí, aby před Prezidentem Zail Singh, složil přísahu a stal se novým premiérem. V nezávislé Indii se tak podruhé uplatnil dynastický princip. Rádžív Gándhí se z taktických důvodů velice brzo po svém jmenování rozhodl vyhlásit všeobecné volby. Těžil při nich ze sympatií a soustrasti. V prosinci 1984 INC(I) získal v ústředním parlamentu rekordní většinu. Svou násilnou usmrtí tak Indira svému synovi zajistila velmi výhodnou výchozí pozici. Vzhledem ke svému relativnímu mládí představoval Rádžív Gándhí novou naději v nástup nové generace. Ve vnitřní politice musel Rádžív Gándhí čelit zejména problému sikhského separatismu Dne 24. července podepsal s Harčandem Longovalem tzv. páňdžabskou dohodu, jež vycházela vstříc některým sikhským požadavkům. Longoval byl, ale nedlouho po té, zabit při atentátu a sikhští teroristé udržovali nadále Paňdžab v napětí. Ústřední vládě se poměry v tomto státě podařilo stabilizovat až v první polovině devadesátých let. Dosáhla toho důslednou politikou, v niž kombinovala vyjednávání s umírněnými předáky s nekompromisními policejními zásahy proti ozbrojeným separatistickým uskupením. Další problematickým svazovým státem se ukázal Kašmír. V zahraniční politice se Rádžív Gándhí ve srovnání s matkou přiklonil více k USA. V prosinci 1985 nový indický premiér podpořil významnou regionální iniciativu, když pomohl založit sedmičlenné Jihoasijské sdružení pro regionální rozvoj (SAARC). V této době už byla indická vláda silně znepokojena se situací na Sri Lance, kde konflikt mezi sinhalskou buddhistickou většinou a tamilskou hinduistickou menšinou, v roce 1983 přerostl v občanskou válku. Indie, která má svou vlastní početnou a politicky významnou 20
tamilskou komunitu, nemohla zůstat lhostejná a od sedmdesátých let se neúspěšně snažila zprostředkovat diplomatické řešení. 29.července 1987 během summitu SAARC podepsali dohodu Rádžív Gándhí a srílanský prezident J.R.Džajavardhany dohodu, na jejímž základě by měla být Tamilům na Srí Lance poskytnuta autonomie. V Indii Rádžív Gándhí čelil stále soustředěnější kritice svých odpůrců. Jeho hlavním problémem se nakonec stal ministr financí V.S.Sinh, který vedl vyšetřování finančních machinací některých indických průmyslových a obchodních firem a rodinných klanů, o nichž se soudilo, že je kryjí vysocí vládní úředníci. A tak Sinh vyvolal skandál, kdy naznačil, že buď premiér sám nebo jeho okolí se podílelo na daňových únicích. Po nijakém vyřešení podává Sinh demisi. V říjnu 1987 pak spolu s kongresovými disidenty vytvořil politické uskupení Džan mórča (Lidová fronta), které se o rok později sloučilo s Kongresem, Džanatou a Lók Dalem v novou politickou stranu, jež si dala název Lidová fronta. V parlamentních volbách, které se konaly v listopadu 1989, si Rádžív Gándhí jen tak udržel místo, když INC(I) získal pouhých 193 křesel. Džanta se 141 mandátem se sice stal druhým nejmocnějším blokem, ale Sinh byl s podporou komunistických stran a strany BJP schopen sestavit menšinovou koaliční vládu, která složila přísahu v prosinci 1989. Dlouho ve své funkci však Sinh nevydržel a v listopadu 1990 podává demisi, po té co mu parlament vyslovil nedůvěru.
3.5 Indie - devadesátá léta 20. Století První etapa voleb proběhla v některých částech země 20. 5. 1991, následujícího dne byl při pumovém atentátu zavražděn Rádžív Gándhí. Další část voleb byla po atentátu odložena. Poté, co Sonia Gándhíová, vdova po Rádžíovi Gándhíovi, odmítla post předsedkyně strany, byl do této funkce jednomyslně zvolen Pámulapátti Vénkata Narasinha Rao. Volby byly dokončeny až v červnu a nejvíce křesel v nich získal INC. Nejsilnější opoziční stranou se stala BJP (Indická lidová strana), která získala 120 křesel a dospěla tak na vrchol své popularity. Džanta dal získal méně než 60 křesel, něco přes 50 křesel získaly dohromady obě komunistické strany. Velkým problémům musela vláda Narasinhy Raá zpočátku čelit ve sféře ekonomické. V roce 1992 postihla zemi těžká finanční krize a její devizové rezervy se téměř vyčerpaly. Ministr financí Sinh tedy prosadil radikální úsporná opatření a jeho vláda posléze schválila program liberalizace ekonomiky, zahájil privatizaci ztrátových podniků státního sektoru, a 21
usnadnil pronikání zahraničního kapitálu do některých odvětví. Nová hospodářská politika přinesla úspěch. Pokud si odmyslíme problém Kašmíru, probíhala poslední léta Raovy vlády ve znamení stabilizace. Nové jedenácté volby v roce 1996 přinesly těsné vítězství INC, která navzdory vítězství, počty mandátů oslabila a posílení se dočkalo BJP s předákem Atalem Bihárí Vádžpejí, který se stal premiérem. Protože volby dopadly nerozhodně a Vádžpejímu se nepodařilo sestavit vládu, tak se jeho pozice v červnu 1996 ujímá D.D.Gauda vůdce jedné z frakcí Džanta Dal. Koncem března 1997 ale INC stáhl vládě svou podporu a vyhlídky reformy indického státoprávního uspořádání přesunul na neurčito. Další volby se konaly v březnu 1998, přinesly posílení BJP a premiérem byl opět jmenován Atal Bihárí Vádžpejí. V roce 1999 byly vypsány nové volby, opět vítězí BJP, nic se nemění. Velmi závažným problémem nové vlády zůstal Kašmír a v souvislosti s ním i vztahy k Pákistánu. Dne 13. prosince došlo v Dillí k pokusu o atentát na celé vedení státu, což Indie označila jako jasný útok ze strany Pákistánu a tak se ohnisko konfliktu rozhořelo nanovo až do druhé poloviny roku 2002. Nástup BJP byl doprovázen obavami, že strana nastoupí protimuslimský směr, který by mohl vést k nové vlně náboženských nepokojů. V únoru a březnu 2001 proběhly tyto bouře v Gudžaratému, ale po pěti letech u vlády lze konstatovat, že BJP a její politici, si po převzetí moci nevedli jako praví hinduističtí komunalisté, ale spíše si počínali jako demokraté.12
12
Podrobněji : Vrbová, Jana. Indie: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy, 2007. 69s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Marta Goňcová, CSc.
22
4. Mezinárodní vztahy Indie 4.1 Zahraniční politika Indie Indické diplomatické styky na mezinárodní scéně nyní nabývají vyšší intenzity než v předešlých letech. Indie chce být uznávána jako důležitý strategický partner pro světové velmoci a vzhledem ke svému lidskému, ekonomickému i vojenskému potenciálu již nechce být považována za rozvojovou zemi, ale za asijskou kontinentální velmoc. Velké naděje vkládá Indie do diskutované reformy OSN a v nově rekonstruovanou Radu bezpečnosti OSN, kde aspiruje na místo stálého člena RB s právem veta. K tomuto cíli je zaměřena i politická koordinace vzájemné podpory se zeměmi stejného zaměření, tzv. skupiny G-4 (kromě Indie sem patří Německo, Japonsko a Brazílie). Aktivní je indická vláda i v jiných regionálních uskupeních, především SAARC. Ve sféře svého vlivu na jihoasijském kontinentě však Indie musí řešit mnohé problémy, zejména problematiku vztahů s Pákistánem. Vztah těchto dvou jaderných mocností je dlouhodobou záležitostí a je přední prioritou indické zahraniční politiky. Obě země jsou vybaveny jadernými zbraněmi a obě provádí nové testy raket, které jsou schopny nést jadernou nálož. Pákistán v únoru 2007 vyzkoušel novou verzi dalekonosné rakety Hatf-6, která by se svým dosahem až 2000 km byla schopna zasáhnout velká města v Indii. Armádní komuniké Pákistánské strany uvedlo v tiskové zprávě: „Raketový test byl součástí pokračujícího procesu technického vylepšování, jehož cílem je upevňovat a prověřovat různé raketové strategické systémy.“13 Oba rivalové tohoto subkontinentu spolu od dosažení nezávislosti 1947 svedli tři války a rakety zkoušejí poměrně často. V březnu 2007 Indie a Pákistán uzavřely dohodu, která má snížit riziko náhodného vyvolání jaderného konfliktu, dokument byl podepsán při schůzce pákistánského ministra zahraničí Khuršída Kasúríh a jeho indického kolegy Pranába Mukherdžího v Dillí. Indie je vlastníkem 100 až 150 jaderných hlavic, které mají představovat součást indické bezpečnostní strategie jak vůči Pákistánu tak i Číně. Zatímco Indie vyzkoušela první jadernou bombu v roce 1974, Pákistán začal s 13
Sever Týden, [online]. 2008 Dostupný z WWW: < http://www.tyden.cz>
23
testováním jaderných zbraní v roce 1998. Dalším problémem, se kterým se tyto dvě země potýkají jsou teroristické útoky. Ty, které jsou páchány na indickém území, jsou vyšetřovateli připisovány muslimským bojovníkům, které má Pákistán podporovat. Ten to ovšem radikálně odmítá a posuzuje to jako hanebné činy, které se snaží zničit vzájemnou snahu o dlouhodobé příměří. Výrazným předělem bylo v tomto směru zemětřesení, jež proběhlo na území obou států na začátku září 2005, které přispělo k větší spolupráci obou států v praktické oblasti poskytování humanitární pomoci a rekonstrukce postižené oblasti. V Linii kontroly bylo otevřeno 5 přechodů a přes hranici proudila humanitární pomoc a po několika desítkách let i lidé. V oblasti jižní Asie stojí vedle Indie další rostoucí velmoc, Čína. Vztahy mezi ČLR a Indií se soustavně zlepšují. Především díky vzájemným diplomatickým stykům a vstřícným gestům. Indie uznala v roce 2003 Tibet jako součást Číny a Čína uznal svazový stát Sikkim jako součást Indie. ČLR povolila v roce 2005 otevření hraničního přechodu v Sikkimu, čímž de facto uznala současné hranice v oblasti. V roce 2006 navštívil čínský prezident Hu Džin Tao Indii. Spolu s indickým premiérem Manmohamen Singhem podepsal dohodu obsahující deset bodů, které se týkaly zlepšení indicko – čínských vztahů. Byla to významná událost, která se stala začátkem lepší spolupráce. Obě země představují přes 40% světa. Těžiště globální ekonomiky se přesunuje právě do těchto dvou velmocí. V roce 1500 a i v roce 1820 představovaly tyto dvě země 50% veškerého globálního HDP. Mezitím sice jejich vliv poklesl, avšak podle Wolfensohna14, se situace znovu mění ve prospěch Indie a Číny. Hospodářský a politický vzestup Indie a Číny bude nejvýznamnější událostí jednadvacátého století. A dojde k tomu rychle. Uvádí bývalý šéf Světové banky James Wolfensohn. V současné době je nejvýznamnější zemí na světě USA, s příjmem 14 000 miliard dolarů, ale v dalších desetiletích bude tuto roli mít na svých bedrech Indie s Čínou. Nadvláda západního světa je tak zpochybněna a nezdá se pro budoucí vývoj nikterak příznivá. Je tomu tak jak v důsledku růstu obyvatelstva, tak i v dynamickém rozvoji technologií a růstu investic v těchto dvou zemích. Spojené státy se podle některých prognóz začnou více uzavírat do sebe, věnovat se své vnitřní politice a přestanou se zapojovat do tak velkých zahraničních intervencích (jako byla intervence v Afgánistánu či Íráku). Čína se začíná orientovat na Indii a Afriku a tak se postupně mění uspořádání naší planety. Co však nepůsobí v rámci vztahů těchto zemí dobře, jsou 14 James Wolfensohn: Světu budou vévodit Čína a Indie, [online]. 2008 Dostupný z WWW: < http://www.blisty.cz/art/31590.html >
24
indické testy balistických střel dlouhého doletu Agni -3, která je schopna nést jadernou hlavici a její dolet je až 300 km. Střela byla podle analytiků sestavěna primárně pro vytvoření protiváhy k Číně, která též vlastní jaderné zbraně. Další sférou vlivu, kterou Indie pokládá za svou, jsou jí blízké státy. Indie má nemalý zájem na stabilitě ostrova Sri Lanka a na zachování jednoty ostrova. Po posledních volbách na Sri Lance je stále intenzivnější volání po aktivnějším přístupu Indie ke konfliktu s teroristy LTTE (The Liberation Tigers of Tamil Eelam). Indie se však snaží nezasahovat do dřímajícího konfliktu, vědoma si silné tamilské populace na jihu Indie. Mezi státy, kde uplatňuje indická vláda svůj vliv patří i Nepál. Po převzetí moci králem Gjánendrou v únoru roku 2005 se vztahy Nepálu s Indií, ale i s USA a Velkou Británií zhoršily. Tyto tři země jsou nejsilnějšími kritiky porušování občanských svobod v Nepálu. Indická vláda rozmístila v pohraničních oblastech vojenské jednotky, aby předešla pronikání rebelujících nepálských Maoistů do země a snaží se působit tak, aby pro ni Nepál představoval, co nejmenší bezpečnostní riziko.V dubnu 2006 indická strana asistovala při procesu odstoupení krále a posílení demokratických iniciativ. Intenzivní styky má Indie i s Ruskem, kde se realizuje návštěva na nejvyšší úrovni prakticky každý rok. Jak už bylo zmíněno, pro Indii mimo území Asie, jsou důležitými strategickými partnery Spojené státy. Pro vztahy USA a Indie byl důležitý mezník 16. červenec 2005, kdy byla vyhlášena prezidentem Bushem Americko-indická iniciativa k civilní jaderné spolupráci. USA usilují o zásadní transformaci svých vztahů snIndií v civilní jaderné oblasti výměnou za indické ústupky v oblasti jaderné neproliferace. Indie si uvědomuje výhodnost posílených vztahů s USA, které ovšem oslabují její tradiční vazby, např. na Írán. V březnu 2006 navštívil Indii prezident Bush a uzavřel s premiérem Singhem Dohodu o spolupráci v oblasti využití nukleární energie pro civilní účely. Tato návštěva sehrála klíčovou roli v rozvoji dalších hospodářských styků mezi oběma zeměmi. Mezi další strategické partnery řadí Indie i Evropskou unii. Indie se stala na začátku 21. století důležitou destinací vládních představitelů států EU. Byl vytvořen harmonogram pravidelných návštěv nejvyšších představitelů Německa (návštěva každý rok jednou v Indii, jednou v SRN) a Francie (francouzský prezident navštívil Indii na jaře 2008). V září 2005 se konal VI. summit EU-Indie, který obě strany hodnotí jako výjimečně úspěšný, neboť dal nový impuls spolupráci v obchodní, politické i vědecké oblasti. Nelze však zastírat, že Indie stále jedná s EU jako s partnerem pro obchodní a 25
technickou spolupráci a otázky politického rázu (problematika lidských práv, boj proti terorismu, vztahy Indie se sousedy) nestaví na seznam projednávaných bodů.
4.2 Indie a Asie Indie má s řadou asijských států a skupinami asijských států uzavřeny dohody o ekonomické, celní a obchodní spolupráci (Srí Lanka, Singapur, Thajsko, ASEAN, BIMSTEC, SAFTA), na různé úrovni spolupráce. Indie je signatářem Smlouvy o volném obchodu mezi zeměmi jižní Asie (SAFTA), dále jedná o rámcové Smlouvě se zeměmi skupiny BIMSTEC v oblasti jižní Asie. V jednání je Smlouva o volném obchodu (FTA) se zeměmi ASEAN ( viz. příloha č. 3, str.76), dále Jižní Koreou, Japonskem, Austrálií a dalšími státy. Zájem o uzavření FTA s Indií projevila také Čína, Rusko a Švýcarsko. Původními signatáři Deklarace ASEAN v roce 1967, podepsané v Bangkoku, byly Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur a Thajsko. Později, po skončení studené války, se ke sdružení připojili Kambodža, Laoská lidově demokratická republika, Myanmar, Vietnam a Brunej. Mezi partnery, se kterými ASEAN vede dialogy a kolektivní vyjednávání patří i Čína, Japonsko a Indie. Indie se zaměřuje na posílené vztahů s ASEAN, výsledkem jsou významné změny ve světové politické a ekonomické situaci. Od počátku roku 1990 Indie vede svou hospodářskou politiku k ekonomické liberalizaci. Ekonomické postavení ASEANu s sebou nese větší politický a strategický význam pro země v asijsko-pacifickém regionu. ASEAN tak má velký potenciál stát se hlavním partnerem Indie v oblasti obchodu a investic. ASEAN s přijetím Myanmaru rozšířil své působiště na západ, kde se dostalo jeho působení až k hranicím Indie. A právě poloh je strategickou výhodou, kterou Indie nabízí v rámci spolupráce ASEANu. Indie tak může propojit dva regiony a to asijsko-pacifiký s asijsko-východním. Obě tyto oblasti mají velký význam na světové ekonomické scéně. ASEAN může těžit z indické odborné připravenosti a technických výhod. Indie má také dlouhodobé přátelské vztahy se zeměmi CLMV (organizace spojující Kambodžu, Laoskou lidově demokratickou republiku, Myanmar a Vietnam), proto je Indie vítaným spojencem ASEANu při iniciativách regionální integrace. Důležitou součástí vztahů Indie a ASEANu je bezpečnostní perspektiva, na které se chtějí obě společenství podílet. Indie v tomto ohledu má své cíle jasné, chce zajistit stabilitu a mír v regionech, včetně bezpečnosti na 26
moři – což zahrnuje i bezpečný tok surovin, zboží a enerigí v Indickém oceánu. Od roku 1996 se Indie se stala aktivním účastníkem Regionálního fóra ASEANu. Ve snaze vytvořit kontinuum se Indie aktivně zapojila i do společenství Mekong - GangaCooperation (MGC), které sdružuje Indii a pět zemí ASEANu - Kambodžu, Laoskou lidově demokratickou republiku, Barmu, Thajsko a Vietnam. Dalším významným pilířem indického hospodářského plánu “Look East” je sdružení BIMSTEC, která sdružuje Indii s Nepálem, Bhútánem, Bangladéší, Sri Lankou, Myanmarem a Thajskem. Kromě vytvoření fóra pro funkční spolupráci, je v jednání i vznik BIMSTEC FTA (Zóny volného obchodu). Dialog ASEANu a Indie na politické úrovni se skládá ze dvou summitů, každoročního setkání na výročním summitu ASEAN a Indie a každoročního Setkání ministrů zahraničních věcí. Tato setkání na politické úrovni jsou posílena schůzkami pracovních skupin vyšších státních úředníků, kteří se zabývají oblastmi vědy a technologie, zdraví, obchodem a investicemi, dopravou a infrastrukturou. Obchodní bilance mezi ASEANem a Indií v letech 2003- 2004 byla o 15 miliard USD vyšší, než v letech 1993-1994, což představuje nárůst přibližně o 350%. Podle odborníků existuje významný potenciál pro další rozšíření těchto vazeb. Indický vývoz do zemí ASEAN tvoří olej, potraviny, klenoty a bižuterie, maso a masné polotovary, bavlněné příze, tkaniny, stroje, rýže, léky a léčiva, chemické látky apod. Indie dováží především umělé pryskyřice, plastické hmoty, přírodní gumy, dřevo a výrobky ze dřeva, elektronické zboží, organické chemikálie, jedlé oleje a hnojiva. Některé země ASEANu a to zejména Malajsie, Singapuru a Thajsko stále více investují do Indie, zejména do odvětví jako jsou telekomunikace, paliva, turistické služby, těžký a chemický průmysl, textilní průmysl a zpracování potravin. Spolupráce ASEANu a Indie pokrývá širokou oblast hospodářství: obchod a investice, věda a technika včetně IT, biotechnologie, vesmírný výzkum a jeho aplikace, cestovní ruch, rozvoj lidských zdrojů, doprava a infrastruktura, zdravotnictví a farmacie. Indie se zabývá i oblastí proškolování pracovníků zejména v rámci dopravy a managementu. Ve spolupráci se Singapurem Indie zorganizovala v hlavních městech (Singapur a New Dhili) kurzy anglického jazyka. Za podpory Indie bylo zřízeno i Laosko- Indické podnikatelské centrum ve Vientiane, další podobná centra vznikla v roce 2005 v Phnompenhu, v Hanoji a Yangonu.
27
Indie se i nadále snaží o dominantní postavení v SAARC ( viz. příloha č.4, str.77). Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci (SAARC) bylo vytvořeno v roce 1985, jako výraz kolektivního rozhodnutí regionu vypracovat regionální kooperativní rámec. V současné době mezi členské země SAARCu patří Afghánistán, Bangladéš, Bhútán, Indie, Nepál, Maledivy, Pákistán a Sri Lanka. Mezi pět hlavních pozorovatelů při organizaci SAARC se řadí Čína, Japonsko, Korejská republika, Spojené státy americké a Evropská unie. Na Summitu, který se konal ve dnech 3. a 4.dubna 2007 v Dillí, podepsaly členské země společnou Deklaraci, ve které zdůraznily, že SAARC ve své třetí dekádě existence musí přejít ze stádia výzev k reálnému vytvoření plánu na ustanovení celní a ekonomické unie mezi státy jižní Asie. Žádný harmonogram však nebyl stanoven. Indie byla předsedkyní SAARCu v roce 2007 (od 14.summitu SAARC, který se konal v Dillí 3.–4. dubna 2007), rok 2007 se stal nejproduktivnějším období od dob vzniku SAARC. Všechny dohody, které byly na 14. summitu v Dillí schváleny byly uvedeny úspěšně v praxi. Byl zřízen rozvojový fond SAARCu, vytvořen úřad Jihoasijských univerzit, byla podepsána Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech a indické jednostranné poskytování nulového cla pro státy SAARC (platící od 1.ledna 2008). Lídři zemí SAARCu se také dohodli na pokroku v otázkách zabezpečení pitné vody, energetiky, potravin a životního prostředí. Za poslední čtyři roky exponenciálně narostl počet schůzek SAARCu, v roce 2005 se jich konalo 33, v roce 2007 již 75 , na roky 20082009 je jich naplánovaných celkem 133. Indie v západní Asii spolupracuje s Radou pro spolupráci v Zálivu (GCC - Gulf Cooperation Council). Členské státy GCC jsou Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Od roku 2004 se členské státy GCC a Indie setkávají na pravidelných jednáních. Při těchto setkáních bývají přítomni ze strany GCC předseda, generální tajemník a velvyslanci zúčastněných zemí GCC a představitelé Valného shromáždění OSN. Vztah Indie a zemí GCC dostal nový rozměr, když se začaly řešit otázky bezpečnosti a možných bezpečnostních rizik. Dne 25.srpna 2004 obě strany podepsaly rámcovou Dohodu o hospodářské spolupráci s možností vytvoření zóny volného obchodu. První Průmyslová konference GCC a Indie se konala v Bombaji mezi 17. 18.únorem 2004. Setkání proběhlo na úrovni ministrů a podnikatelů delegací ze šesti členských států a Rady pro spolupráci arabských států. Konferenci předsedal na indické 28
straně pan Arun Jaitley, ministr obchodu a průmyslu a na straně GCC pan Abdullah bin Abdul Rahman Al-Taweel, kuvajtský ministr průmyslu a obchodu. Konference se rovněž zúčastnili vysocí státní představitelé, vysocí úředníci, diplomaté, vedoucí podniků a investiční skupiny. Na konferenci předtavitelé Indie a GCC diskutovali také o způsobech a prostředcích, kterými by podpořili hospodářskou spolupráci mezi Indií a GCC. Konference byla zaměřena na oblast obchodu, investic, průmyslové a technologické spolupráce. Výslednou zprávou bylo 'Bombajské prohlášení'. Generální tajemník vyjádřil ocenění indické komunitě v zemích Perského zálivu za jejich konstruktivní úlohu a pozitivní přínos, na základě jejich dovedností, odborných znalostí a smyslu pro disciplínu a integritu. Druhá Průmyslová konference se konala v Muscatu v Ománu mezi 25.– 26.březnem 2006. Zúčastnili se jí všechny členské státy GCC a indická delegace v čele s ministerstvem obchodu a průmysl. Třetí Průmyslová konference proběhla v Bombaji mezi 21. – 22. dubnem 2007. Konference se nesou v duchu posilování obchodních a hospodářských vazeb.
4.3 Indie a EU 4.3.1 Historie vztahů Indie – EU Vztahy mezi Indií a zeměmi Evropské unie mají dlouhodobou historii. Začátek vztahů mezi Indickou republikou a EU jako takových je v roce 1962, kdy Indie byla jednou z prvních zemí, která zahájila diplomatické vztahy se šesti zakládajícími státy Evropského hospodářského společenství. Během tohoto období, Indie a EU posílily vzájemný vztah, který se týká všech oblastí společného zájmu, včetně politických vztahů, obchodu a investic, ekonomické a rozvojové spolupráce, občanské společnosti a kulturní výměny. Tab. 1 Milníky ve vztazích Indie a EU 1957 Podpis Římské smlouvy o založení Evropského hospodářského společenstva (EHS) 1962 Indie zavádí diplomatické vztahy s Evropským hospodářským společentvím
29
1971 EHS zavádí všeobecné celní preference pro Indii (a 90 dalších zemích), v rámci Všeobecného systému preferencí (GSP) 1973 Indie a EHS podepisují Obchodní dohodu o spolupráci 1976 EHS přispívá 6 miliony EUR do oblastí, které jsou ohroženy suchem - Uttar Pradesh a Gudžarátu, tento příspěvek byl začátkem programu pravidelné rozvojové spolupráce s Indií 1981 (16.listopad) Indie a EHS podepisují pětiletou Smlouvu o obchodní a hospodářské spolupráci 1983 Evropská komise zřizuje delegaci v Indii v New Delhi 1985 EHS a Indie podepsaly Dohodu o obchodní a hospodářské spolupráci 1988 EHS a Indií - První zasedání Smíšené komise 1989 EHS-Indie, dokument o spolupráci ve školství a výměnný program vedoucích pracovníků škol (EICEP) 1992 Indičtí a evropští obchodníci zahajují společné iniciativy, vzniká Fórum společného podnikání 1993 Evropská unie (EU) podporuje oblast primárního vzdělávání v Indii (150 miliony EUR), (20.prosinec) EU a Indie podepsaly společné politické prohlášení a Dohody o spolupráci, partnerství a rozvoji. 1994 EU-Indie, podepsána Dohoda o spolupráci, o partnerství a rozvoji 1996 (26.červen) Evropská komise přijala rozhodnutí o posílení partnertví mezi EUIndií, tuto dohodu Rada schvaluje 6. prosince téhož roku (26.listopad) EU a Indie podepisují ekonomicko-kulturní program. EU začíná s podporou v oblasti zdravotnictví , rodinné péče a sociální péčev Indii. 1999 Návrh na zahájení jednání EU-Indie u kulatého stolu. Formální ministerské zasedání EU – Indie v Helsinkách. (Od počátku roku 2001 se tyto schůzky konají dvakrát ročně, střídavě na území Indie a EU) 2000 (28.červen) I.summit EU-Indie konaný v Lisabonu. Indický předseda vlády, tým EU v čele s předsedou Evropské rady, předsedou Evropské komise a vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Bylo vydáno prohlášení o vzájemném závazku ke spolupráci. Je podepsána dohoda o spolupráci v oblasti 30
civilního letectví. A udělena podpora 200 milionů EUR na indické základní vzdělávací program 2001 (23.listopad) II. summit EU-Indie, se konal v Dillí. Summit vydal společné komuniké, program akcí, prohlášení proti terorismu, prohlášení o informačních technologiích, Dohody v oblasti vědy a techniky 2002 (10.říjen) III. summit EU-Indie, se konal v dánské Kodani. Summit schválil novou pětiletou strategii spolupráce, Evropská komise představuje strategický dokument na léta 2002- 2006, který má mapovat rozvoj a hospodářskou spolupráci v daném období. 2003 (29.listopad) IV. summit EU-Indie proběhl v New Delhi. Summit souhlasí se zvýšením investic na 14,1 milionů EUR v rámci obchodního investičního programu rozvoje a vyjednal oboustrannou smlouvu o námořní přepravě. 2004 (červen) Evropská komise představuje svou strategii komunikace ohledně 'EUIndie Strategického partnerství '. (8.listopad) V. summit EU-Indie se koná v Haagu, v Nizozemí. Projekt 'Strategické partnerství' je oficiálně zahájen. Společným komuniké vítají obě strany vývoj vztahů a oznamují, že partneři budou společně vypracovávat komplexní akční plán EU-Indie. Obě společenství vydávají i prohlášení o vzájemných kulturních vztazích. 2005 (7.září) VI. summit EU-Indie, který se konal v Dillí, souhlasí se Společným akčním plánem pro strategické partnerství s cílem prohloubit politický dialog a spolupráci, která má spojovat lidi a kultury, posílit ekonomický dialog a spolupráci při rozvoji obchodu a investic. Na tomto summitu byla podepsána dohoda o vzájemné spolupráci při rozvoji atomové energie. Je také podepsána Dohoda o spolupráci v rámci kosmického programu Galileo. Na summitu byl zahájen program Rajasthan and Chhattisgarh, se zaměřením na vzdělávání a zdravotnictví. 2006 (13.říjen) VII. Summit EU- Indie konaný v Helsinkách. Přijetí strategického dokumentu o spolupráci EU a Indie v rámci let 2007-2013. Formální dohoda na účasti Indie v programu Galileo. 2007 (28.–29.listopad) VIII. Summit EU – Indie proběhl v Dillí, v rámci tématu "Technologické inovace pro udržitelný rozvoj" a zaměřil se na otázky reforem vedoucích ke zlepšení podnikatelského prostředí, či posílení obchodu a investic. Představil také prostor pro diskuzi o FTA (Dohodě o volném obchodu).
31
2008 (29.září) IX. Summit EU- Indie hostila Marseille. Summit se nesl v duchu bezpečnostní politiky. Obě strany se dohodly na pomoci afghánské samosprávě, vyjádřili své rozhořčení k jadernému programu Íránu, diskutovali o situaci v Barmě a nutnosti usmíření a shodli se na urychleném dokončení Komplexní úmluvy o mezinárodním terorismu v OSN. 2009 (26.březen) X. summit EU- Indie konaný v Dillí. Zdroj: Evropská komise: < http://www.delind.cec.eu.int >
4.3.2 Současné vztahy EU a Indie EU a Indie jsou na světě jedny z největších demokracií; EU je největší světovou ekonomikou, Indie je druhý nejlidnatější stát a čtvrtou největší ekonomikou v paritě kupní síly. Indie i EU jsou světovými lídry, proto hrají hlavní roli nejen v jim příslušících oblastech, ale i ve zbytku světa. Evropská unie je rodina demokratických evropských zemí, které se zavázaly spolupracovat v míru a ku prosperitě. Není to stát, který má nahradit stávající státy, ani není jen organizací pro mezinárodní spolupráci. EU je ve skutečnosti jedinečná. Její členské státy vytvořily společné instituce - na něž delegují část své suverenity tak, aby rozhodnutí o konkrétních otázkách společného zájmu šlo přijímat demokraticky na evropské úrovni. Jako takový, stále slouží jako model pro integraci mezi zeměmi v jiných oblastech světa. Indie je jednou z největších světových ekonomik, které zcela mění globální ekonomiku jedenadvacátého století. Vzájemná spolupráce a vztah mezi EU a Indií se vyvíjí již několik desetiletí, již od počátků zakládání Evropského společenství v50. letech 20. století. Od pátého summitu EU-Indie v Haagu konaného v listopadu 2004 bylo mezi oběma společenstvími ustanoveno 'strategické partnerství'. Mezníkem ve vztazích mezi oběma společenstvími se stala šestá vrcholná schůze v New Dehlí, která proběhla dne 7. září 2005. EU a Indie zde přijali ambiciózní a širokoobsáhlý 'společný akční plán', který stanovuje společný směr EU-Indického strategického partnerství. Od roku 2005 EU a Indie naplňují společný Akční plán, který byl revidovaný v roce 2008 a je zaměřen na využití plného potenciálu tohoto partnerství v klíčových oblastech, jež jsou v zájmu EU a Indie. EU a Indie se setkávají na každoročním summitu EU-Indie, na oficiální úrovni Smíšeného výboru, na úrovni komisí pro obchodní a pracovní skupiny pro technické otázky, jako jsou technické překážky obchodu, sanitárních a fytosanitárních opatření, zemědělské politiky nebo průmyslové politiky. 32
„Akční plán“ zahrnuje široké spektrum otázek, které byly rozděleny do pěti hlavních kapitol: posilování dialogu, politický dialog a spolupráce, spojení lidí a kultur, dialog o hospodářské politice a spolupráci, rozvoj obchodu a investic. V kapitole „Posilování dialogu a konzultací mechanismů“, EU a Indie zdůrazňují potřebu dalšího zintenzivnění a rozšíření stávajícího dialogu. Bylo rozhodnuto o ustanovení každoročních společných summitů, kde se bude zkoumat pokrok při provádění Akčního plánu. Druhá kapitola „Politický dialog a spolupráce“ zahrnuje témata, která by měla politická spolupráce a dialog sledovat a řídit se dle nich. Třetí část „Setkávání lidí a kultur“ se věnuje problematice posilování kontaktů mezi lidmi výše zmíněných dvou partnerů (EU a Indie) a zlepšení vzájemného porozumění. EU a Indie plánují společné rozhovory o konzulárních záležitostech a migraci, dále plánují i pravidelné parlamentní interakce tak, aby vedly k lepšímu pochopení vzájemných demokratických systémů. S tím souvisí i oboustranné posilování a podpora občanských výměn, či zjednodušení akademických výměn, jako je např. program Erasmus Mundus a jeho zaměření na vývoj evropských studií v Indii a indických studií v Evropě. Na obou stranách je zájem o posílení vědomí o vzájemných vztazích i užití kultury a její role jako důležitého nástroje pro podporu užší spolupráce. Čtvrtá část se týká hospodářské politiky a spolupráce a vztahuje se tak na celou řadu odvětví hospodářské spolupráce. Zaměřuje na vytvoření diskusní platformy, či na vznik několika nových pracovních skupin a jejich vzájemné propojení a integraci do stávající struktury evropsko-indických vztahů. Mezi stěžejní problematiky patří průmyslová politika, kde se oba partneři soustředí na politiku hospodářské soutěže a osvědčené postupy v oblasti podnikového řízení, na zřízení nové potravinářské pracovní skupiny. Oblast financí a měnových záležitostí, bude realizována prostřednictvím pravidelných makroekonomických dialogů, počítá se se zvýšenou spoluprácí mezi akademickými institucemi a se zapojením Evropské investiční banky v Indii. Co se týče obchodní spolupráce, obě strany se shodují na vytvoření Dohody o celních záležitostech, která si má klást za cíl usnadnit obchodování a zlepšení zásobovacího řetězce. S čímž souvisí i vedené dialogy o významné roli civilního letectví a námořní dopravy. Dále by měla být také posílena spolupráce v oblasti vědy a techniky, po dlouhodobé fázi vyjednávání byla uzavřena Dohoda o účasti Indie v satelitním navigačním systému Galileo. Spolupráce se nyní soustředí vi v jiných oblastech jako je genomika a nanotechnologie. Má být zřízena pracovní skupina pro léčiva a 33
biotechnologie, která se bude zabývat globálními problémy způsobenými HIV / AIDS, tuberkulózou a malárii. EU a Indie mají v plánu zahájit iniciativu pro čistý rozvoj a klimatické změny, s cílem podpořit čistší technologie a jejich využití a najít způsob jak využívat technologie při řešení problému klimatických změn. EU - Indie se zavázaly k vytvoření podmínek nezbytných pro udržitelný rozvoj, důležitou roli bude hrát výměna zkušeností a vzájemná spolupráce. Chtějí spolupracovat i v energetice, na vývoji účinnějšího, čistšího a alternativního energetického řešení. Pro tento účel byly zřízeny tři pracovní skupiny: (a) energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, (b) uhlí a čistých uhelných technologií, (c) energie z jaderné syntézy. Oba partneři se zabývají i stěžejními otázkami v oblasti práce a sociální politiky, lidských zdrojů a sociálního zabezpečení. Shodují se na rozvoji spolupráce zejména v rámci vzdělávání a zdravotnictví. Finální pátá oblast, kterou se „Akční plán“ zabývá, nese podtitul „Rozvoj obchodu a investic“. V rámci této kapitoly byla seskupena opatření vedoucí k dalšímu zintenzivnění dvoustranné obchodní a hospodářské spolupráce, a těch, která jsou určena pro odstraňování překážek v obchodu a investicích. Rýsuje se zahájení dvoustranných jednání založených na Obchodní a investiční dohodě. Vysoká úroveň obchodní spolupráce se odráží i ve spolupráci EU a Indií na konferencích pro vznik úzké spolupráce v rámci Doha Development Agenda (DDA). Na pomoc usnadnění bilaterálních obchodních toků, bude ustanovena nová pracovní skupina, která se bude zabývat technickými překážkami. Plánují se setkání odborníků pro vytyčení nástrojů na ochranu obchodu. Bude také posílena spolupráce při podpoře práv k duševnímu vlastnictví, v rámci zeměpisných označení, které budou zahrnovat i výměnu informací od příslušných států, budou realizována setkání odborníků. V rámci služeb budou vymezeny prioritní oblasti pro výměnu informací a posílení dialogu. V rámci programu Erasmus Mundus se jedná o spolupráci a mobilitu v oblasti vysokoškolského vzdělávání, který podporuje Evropská unie. Program Erasmus Mundus 2009-2013 má za cíl zvýšit kvalitu evropského vysokoškolského vzdělávání a podpořit dialog a porozumění mezi lidmi a kulturami prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi. Erasmus Mundus poskytuje tyto programy podpory: 1. vysokoškolských institucí, které chtějí realizovat společné programy na postgraduální úrovni, nebo podpora partnerství mezi vysokými školami v Evropě a 34
vybranými zeměmi, 2. jednotlivých studentů, výzkumných pracovníků a univerzitních pracovníků, kteří chtějí strávit studium / výzkum / vyučování v souvislosti s jedním z výše uvedených společných programů partnerství a spolupráce; 3. jakékoli organizaci působící v oblasti vysokoškolského vzdělávání, která chce rozvíjet projekty zaměřené na zvýšení přitažlivosti, image a zviditelnění evropského vysokoškolského vzdělávání ve světě. Evropský parlament a Rada o založení programu Erasmus Mundus přijali 16.prosince 2008 „Akční plán 2009-2013“. Akční plán dále pokračuje a rozšiřuje rozsah činností, které již byly započaty v průběhu první fáze (2004-2008) a zahrnuje v rámci programu Erasmus Mundus i vnější spolupráci, která byla zahájena v roce 2006 jako doplněk k původnímu programu. Mezi hlavní nové funkce zahrnuté v této druhé fázi patří podpora společných doktorských programů a udělování tříletých stipendií doktorandům; přiznání plného stipendia pro evropské studenty a doktorandy, kromě těch, které jsou již zadány pro státní příslušníky třetích zemí; zapojení programu Erasmus Mundus pro vnější spolupráci; větší důraz na zajišťování kvality.
4.3.3 Rostoucí trh EU a Indie Spolupráce Indie a EU kombinuje rozměrný a rostoucí trh s více než 1 miliardou lidí a s růstem mezi 8 a 10% ročně. I když indický trh již není uzavřeným trhem, kterým byl před dvaceti lety, Indie si i nadále udržuje značné celní bariéry, které brání obchodu s EU. Indická integrace do globální ekonomiky započala na začátku 90.tých let, Indie zahájila proces hospodářské reformy a postupnou integraci do globální ekonomiky, která se snaží nastolit cestu rychlého a trvalého růstu. V období 1990-2005 se v Indii příjmy na hlavu více než zdvojnásobily. V daném období vzrostl i obchod mezi Indii a EU a zdvojnásobil se na 28,6 bilionu eur v roce 2003, na více než 55 bilionu eur v roce 2007. Investice EU do Indie se od roku 2003 více než ztrojnásobily z 759 milionu eur na 2,4 bilionu eur v roce 2006. EU je pro Indii druhým největším odbytištěm, export z Indie do EU tvořil v letech 2005-2006 22,88% z celkového indického vývozu.( viz. příloha č.5,str.78) Druhou příčku v indickém obchodě zaujímá EU i, co se týče importu. V letech 2005-2006 tvořil import z Evropy 20,44% z celkového indického dovozu. Na první příčce v indického importu i exportu je asijský region. (viz. příloha č.6,str.80) V Indii však obchodní režim a právní prostředí stále zůstává poměrně restriktivní. V roce 2008 Světová banka zařadila Indii na 120. místo (ze 178 ekonomik), pokud jde o 'snadnost podnikání'. Kromě celních bariér na dovoz, Indie také ukládá řadu 35
necelních bariér ve formě množstevních omezení, dovozních licencí, povinného testování a certifikaci pro velký počet produktů, stejně jako komplikované a zdlouhavé celní postupy. Indické celní tarify zůstávají stále dosti vysoké ve srovnání s mezinárodními standardy, ale vykazují klesající trend. Ve srovnání s rokem 1990, před začátkem hospodářských reforem, kdy nejvyšší tarif činil 300 %, klesl na úroveň 10 % v letech 2006 - 2007. Nicméně vedle základního tarifu, ještě existují dodatečná cla a daně, takže v konečném vyjádření jsou cla v průměru 49,8 %. EU se při jednáních soustřeďuje na následující položky, které tvoří 90 % vývozů EU do Indie a jejichž tarify jsou stále velmi vysoké (vína a lihoviny, textil a oblečení, kameny a šperky, strojírenské zboží, kovy a kovové výrobky, chemické a příbuzné výrobky, papír a papírové výrobky). Názor EU je, že i když základní celní sazby v průběhu let podstatně klesly, pokračující používání dodatečné sazby stále zkresluje celkovou strukturu tarifu. Otázka cel je předmětem jednání s Indií v rámci WTO.15 „V červnu 2007 byla zahájena jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií. EU pokračuje ve svém úsilí pomoci Indii s lepší integrací do světové ekonomiky, s cílem dalšího posílení bilaterálních obchodních a investičních vztahů, Evropská unie poskytuje ve výši 13,4 milionu eur, které byly přiděleny prostřednictvím investic v rámci programu Development Programme (TIDP) financované ze strategického dokumentu (CSP) 2002-2006. Pro období 2007-2013 následuje doprovodný program k Development Programme (TIDP), který bude financován ze strategického dokumentu pro dané období. Velmi důležitá jsou jednání EU o uzavření Dohody o volném obchodu s Indií. Tato otázka byla otevřena na Summitu EU – Indie v Helsinkách v r. 2006. Kromě diskuse EU s Indií probíhala hlavně diskuse uvnitř EU ohledně rozsahu této Smlouvy. V dubnu 2007 EK obdržela mandát od členských států k projednání této Smlouvy s Indií (vedle Jižní Koreje a ASEANu). Společně s úspěšným ukončením jednání o Rozvojové agendě z Dohá by uzavření této FTO otevřelo nové trhy státům EU a významně přispělo k rozvoji mezinárodního obchodu především v oblasti obchodu se službami. FTA s Indií bude podle předběžných propočtů znamenat zvýšení vývozu zemí
15
Oficiální portál pro obchod a export, [online]. 2009 .Dostupný z WWW:
36
EU do Indie o 56, 8 % a dovozů z Indie o 18,7 %. Uzavření dohody se očekává pravděpodobně v roce 2010.“16 V březnu letošního roku proběhl X. summit EU- Indie, na kterém došlo k posunu ve schválení Dohody o volném obchodu. Dohoda o volném obchodu (FTA) by zvýšila celkový vývoz a dovoz jak v Evropské unii, tak v Indii. Evropský parlament očekává, že objem vzájemného obchodu překročí při stávající průměrné míře růstu 70,7 miliard eur do roku 2010 a 160,6 miliard eur do roku 2015. Na summitu bylo zveřejněno, že indická cla se v průměru snížila na úroveň, která je nyní srovnatelná s jinými asijskými zeměmi, a že nyní jsou Indií uplatňovaná průměrná cla na úrovni 14,5%, přičemž průměr v EU činí 4,1%. EU považuje za závazné, aby FTA potvrdila ustanovení dohody o technických překážkách obchodu a dohody o hygienických a rostlinolékařských opatřeních; vyzývá Komisi, aby se v tomto ohledu zaměřila i na další otázky, například na dobré životní podmínky zvířat. EU chápe i znepokojení Indie nad nedostatkem harmonizace mikrobiologických norem v Evropské unii, nákladnými postupy při udělování osvědčení pro vývoz ovoce do Evropské unie a nákladným postupy pro posuzování shody v souvislosti se značkou CE, a zdůrazňuje, že dohoda o volném obchodu musí tyto otázky vyřešit; vyzývá obě strany, aby zajistily, že opatření a necelní překážky obchodu budou uplatňovány tak, že celkový obchod nebude omezován. Na X. summitu se dohodla i role Evropské komise, která by měla poskytovat technickou pomoc na podporu indických výrobců v jejich úsilí splnit normy EU, zejména co se týče zdravotní, environmentální a sociální dimenze výroby, a aby tak vytvořila oboustranně výhodné podmínky. Indický ekonomický růst však narušuje rychlý růst inflace, aby mohla být Indi i nadále konkurenceschopným rozvíjejícím se obchodním partnerem Evropské unie, bude zapotřebí rozsáhlých investic do infrastruktury a podstatného zvýšení kapacity výroby energie. Indie hodlá investovat v příštích pěti letech do této oblasti 500 miliard USD a chce do tohoto projektu zahrnout jak soukromé tak i veřejné subjekty. Indie se svým dynamickým hospodářstvím, které prošlo v uplynulých letech velkým růstem, se jeví v ekonomickém sektoru jako světový vůdce zejména v oblasti informačních technologií. Indie je pátým největším trhem s telekomunikačními
16
Souhrnné teritoriální informace Indie .[online]. 2009 Dostupný z WWW: <services.czechtrade.cz/pdf/sti/indie-2009-04-01.pdf>
37
službami na světě, trh telekomunikací rostl za posledních pět let každoročně o 25%. Právě odvětví telekomunikací a informačních technologií jsou hlavními motory indického hospodářství, podle evropských prognóz by se Indie měla stát centrem výroby telekomunikačních zařízení tím, že bude usnadněno zřízení zvláštních hospodářských zón zaměřených na telekomunikace. EU tak vítá skutečnost, že v oblasti telekomunikací byly uvolněny restrikce, které se týkají společností se zahraničními vlastníky, avšak stále existují restrikce v rámci vnitrostátní politiky. EU proto Indii žádá, aby uvolnila omezení u licencí pro poskytovatele služeb a odstrnaila nejistoty ohledně politiky v oblasti cel a propojovacích programů. Vyjádření EU při summitu v Marseille také zdůrazňuje potřebu nahradit staré indické zákony, které upravují toto odvětví, novými perspektivními právními předpisy, jež by zahrnovaly předpisy týkající se internetu a nového přidělování licencí. V roce 2003 se hodnota přímých investic EU v Indii rovnala 535 milionů eur, v porovnání investice do USA mířily ve výši 337 milionů eur a do Japonska v rámci 76,5 milionu eur. EU je také jedním z největších indických obchodních partnerů, kdy v roce 2004 tvořil indický import směřující do EU 16,7% a export z EU do Indie 23,7%. Federace indických obchodních a průmyslových komor očekává, že do roku 2015, kdy bude zavedena dohoda o volném obchodu v oblasti služeb, překročí vzájemný obchod se službami 246,8 miliard eur. Obchod se službami mezi Evropskou unií a Indií je poměrně nevyvážený, EU vyváží 1,5 % svých služeb do Indie, zatímco Indie vyváží 9,2 % svého celkového vývozu do Evropské unie. Výhodou spojenectví EU a Indie je jejich sdílená ekonomická filosofie a oboustranné zájmy, kterých jsou si obě strany plně vědomy. Jejich vzájemný vztah se vyvíjí již přes 40 let, byl formován mnoha oboustrannými dohodami již od roku 1973. Tab. 2 Ekonomická spolupráce EU a Indie v roce 2007 Obchod se zbožím Export zboží z EU do Indie 2007: 26,2 miliard eur Import zboží z Indie do EU 2007: 29,4 miliard eur Obchod se službami Export služeb z EU do Indie 2007: 6,7 miliard eur Import služeb z Inide do EU 2007: 5,5 miliard eur 38
Zahraniční investice EU outward investment to India 2006: 2,5 miliard eur Indian inward investment to EU: 0,5 miliard eur Zdroj: Evropská unie – obchod:http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113390.pdf
4.3.4 Evropská unie, obchod se světem a Indií (2007) Hlavními indickými obchodními partnery jsou EU, USA a Čína. Země ASEANu, se kterými má Indie deficit obchodní bilance, připadá asi 9% celkového indického objemu obchodu. Obchod se zeměmi SAARCu v současnosti představuje pouze 3% celkového indického objemu obchodu. Zvýšil se podíl indického obchodu s OPEC jak v dovozu i vývozu. Nejvyšší podíl na přílivu přímých zahraničních investic měla oblast zpracování dat (software sektor) a IT poradenských služeb, následované farmaceutickým a automobilovým průmyslem. Indický růst vývozu byl založen jak na obchodu s komoditami tak i na výrobě zboží. Hlavní přispěvatelem byl výrobní sektor. Indie vyváží do EU zejména průmyslové výrobky, ocel, stroje a dopravní zařízení, zemědělské výrobky, energie, nerostné suroviny, telekomunikační zařízení, chemické produkty, textil a oděvy. Tab.3 Dovoz produktů do EU z Indie podle pořadí důležitost: Nerostná paliva, maziva, stroje a dopravní zařízení, průmyslové výrobky (dle materiálu), chemikálie a příbuzné produkty, potraviny a živá zvířata, nerostné suroviny s výjimkou paliv, obchod a zboží, nápoje a tabák, živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky.
Evropská unie: Import z Indie Products (Site Sections) by order of importance
Mio euro
TOTAL
26.262
100,0
Manuf goods classif. chiefly by material Miscell. manuf. Articles Machinery and transport equipment Chemicals and related prod., n.e.s. Food and live animals Mineral fuels, lubricants and rel. Materials Crude materials inedible, except fuels Animal and vegetable oils, fats and waxes
8.324
31,7
6.875 3.033 2.781 1.527 1.220
26,2 11,5 10,6 5,8 4,6
695 140
2,6 0,5
39
Commodit. and transactions n.e.c. Beverages and tobacco
109 82
0,4 0,3
Zdroj: Evropská unie – obchod:http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113390.pdf
Tab.4 Vývoz produktů z EU do Indie podle pořadí důležitost: Nerostná paliva, maziva, stroje a dopravní zařízení, průmyslové výrobky (dle materiálu), chemikálie a příbuzné produkty, potraviny a živá zvířata, nerostné suroviny s výjimkou paliv, obchod a zboží, nápoje a tabák, živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky.
Evropská unie: Export do Indie Products (Site Sections) by order Mio euro of importance TOTAL 29.481
% 100,0
Machinery and transport equipment
10.873
36,9
Manuf goods classif. chiefly by material Chemicals and related prod., n.e.s. Miscell. manuf. Articles Crude materials inedible, except fuels Commodit. and transactions n.e.c. Mineral fuels, lubricants and rel. Materials Food and live animals Beverages and tobacco Animal and vegetable oils, fats and waxes
9.399
31,9
2.325 1.585 1.208 499 126
7,9 5,4 4,1 ',7 0,4
109 76 14
0,4 0,3
Zdroj:Evropská unie - obchod: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113390.pdf
Tab.5 Hodnoty obchodu EU: importu z Indie (2007) Evropská Unie: Import z Indie Rank S ITC Rev. 3 Product Groups
Mio euro
13
TOTAL
19 33 17
Agricultural products Energy Non-agricultural raw materials Office/telecom. Equipment Power/non-electrical mach. Transport equipment Chemicals
18 14 15 11
%
26.262
Share of total EU imports 1,84
1.975 1.220 68
2,11 0,37 0,48
7,5 4,6 0,3
234 1.202
0,42 1,51
0,9 4,6
1.018 2.781
1,15 2,46
3,9 10,6
40
100,0
5 7
Textiles and clothing Iron and steel
6.385 2.030
8,08 4,98
24,3 7,7
Zdroj: Evropská unie – obchod:http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113390.pdf
Tab.6 Hodnoty obchodu EU: exportu do Indie (2007) Evropská unie: Export do Indie Rank /S ITC Rev. 3 Product Groups 10 TOTAL
Share of total EU Mio euro export % 29.481 2,38
100
46 Agricultural products
281
0,39
1
38 Energy
126
0,2
0,4
6 Non-agricultural raw materials 19 Office/telecom. Equipment 8 Power/non-electrical mach. 15 Transport equipment
262
0,21
0,9
369
1,6
1,3
6.116
3,28
20,7
3.010
1,82
10,2
2.325
1,23
7,9
196
0,58
0,7
1.478
4,26
5
19 Chemicals 28 Textiles and clothing 8 Iron and steel
Zdroj: Evropská unie- obchod:http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113390.pdf
Tab. 7: Evropská unie: světový export (v mil.eur) Evropská unie, světový export SITC Rev.3 Product 2003 % 2005 % Groups TOTAL 14.57 100, 21.322 100, 2 0 0 Primary Products 1.020 7,0 1.827 8,6 of which: Agricultural prod. 196 1,3 199 0,9 Energy 52 0,4 97 0,5 Manuf. Products 13.05 89,6 18.838 88,3 3 of which: Machinery 3.927 27,0 5.815 27,3 Transport equipm 691 4,7 1.325 6,2 of which: 219 Automotive prod. 1,5 310 1,5 Chemicals 1.376 9,4 1.923 9,0 Textiles and cloth. 153 1,1 185 0,9 41
2007 29.481 2.132
100, 0 7,2
281 126 23.585
1,0 0,4 80,0
7.683 3.010
26,1 10,2
452 2.325 196
1,5 7,9 0,7
Zdroj: Evropská unie- obchod: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113390.pdf
4.3.5 Regionální spolupráce v rámci EU a SAARC Tyto dvě organizace spolupracující v několika oblastech, zejména se zaměřují na dialog o demokracii a lidských právech, plánuje se vytvoření fóra, kde vznikne iniciativa na podporu lidských práv a demokracie, a to vše v duchu rovnosti a vzájemné úcty. Obě organizace mají v úmyslu vytvořit účinný multilateralismus, kde by ústřední úlohu měla plnit OSN. To má vést k udržování míru, budování míru a post-konfliktním řešením i odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení, či posílení bezpečnostního dialogu. EU a Indie se společně podílí na bezpečnostním dialogu o globálních a regionálních otázkách bezpečnosti, odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení. Zejména v posledních měsících se zesiluje tlak na zřízení kontaktů mezi indickými a EU protiteroristickými koordinátory, vedoucí k posílení boji proti terorismu a organizovanému zločinu.
4.3.6 Indie a ČR Z hlediska rozvoje vzájemných vztahů mezi ČR a Indií byly v posledních letech důležité dvě vládní návštěvy v závěru roku 2007 a to ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga a předsedy Senátu Přemysla Sobotky. Na závěr roku 2008 navštívil Indii i ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Postupující rozvoj průmyslu v Indii s sebou přináší růst životní úrovně, s tím souvisí růst příjmů obyvatel, roste tak i kupní síla. S rostoucí životní úrovní úzce souvisí i růst vzdělání a příjmů. Indická vláda se svými programy zaměřených na prevenci obrací svou pozornost k udržení zdraví obyvatelstva. Předpokládá se, že v brzké době se stane zdravotnická technika jedním z nejrychleji rostoucích oborů, její roční růst je téměř 13%. Vládní programy pro prevenci a kontrolu hlavních nemocí, mezi které patří v prvé řadě TBC, malárie, hepatitida B a AIDS, budou vést k dovybavení diagnostických center, denních ambulancí, které se dováží z plných 50% zařízení. Nutná standardizace povede k požadavkům na nákup kvalitních nemocničních zařízení a k lepšímu vybavení nemocničních sálů. Oblastí, u které se předpokládá velký rozvoj, je tzv. lékařská turistika. Indie totiž může poskytnout léčení za podstatně nižší ceny, nežli vyspělé země. Podmínkou k tomuto rozvoji je ovšem odpovídající vybavení nemocnic. Ve středu zájmu tak stojí denní ambulance, diagnostická centra a nemocnice. 42
Indie je třetím největším asijským teritoriem pro vývoz ČR, Indii předčí v asijské části pouze Japonsko a Čína. Ve srovnání s ostatními zeměmi je Indie na 28. místě v obratu vzájemného obchodu, na 23. místě ve vývozu a na 32. místě v dovozu. Bilance vzájemného obchodu zůstává od roku 2004 aktivní, v roce 2008 se však pozitivní převis vývozu výrazně zvýšil. V prvním pololetí roku 2008 došlo k růstu dovozu o 25,4% oproti stejnému období roku 2007, růst vývozu byl za stejné období ještě markantnější, jeho objem byl navýšen oproti roku 2007 o 56,4%. Stále se tak naplňuje jeden z hlavních úkolů Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v Indii. Z hlediska vývozu ČR do Indie je nejdůležitějším odvětvím automobilový průmysl a prodej automobilů Škoda (Octavia, Superb, Fabia). Pro rok 2007 patřili mezi hlavní vývozní položky z ČR do Indie generátory, textilní stroje, obráběcí stroje, elektrické motory, chemické sloučeniny, nákladní vozidla, karoserie a jiné součásti osobních
vozidel.
Hlavními
dovozními
položkami
byly
elektrické
kabely,
elektromotory a jejich části, válcované profily, transformátory, léčiva, bavlněná příze a trička, obuv. ( viz. příloha č.7,str.82 ) Tab. 8: Zahraniční obchod ČR - Indie ( v tis.USD)
Zdroj: Oficiální portál pro podnikání a export: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/indie/strategie-indie-vychozisituace/1000422/38419/#a1
43
Indická vláda láká do země investory, ale objem přímých zahraničních investic je zatím stále nízký. Podmínkou k přilákání většího počtu zahraničních podniků do Indie je dobudování některých odvětví, jejichž dobré fungování je podmínkou, aby se zahraniční investor rozhodl své prostředky použít právě v Indii, a zjednodušení administrativních postupů.17 Mezi klíčová odvětví, ve kterých se ČR a Indie spolupracují patří energetika, zpracování ropy a plynu, infrastruktura, průmysl, informační technologie, ekologie a turismus. Indický energetický sektor prochází zásadními reformami s důrazem na účast soukromého kapitálu. Energetický sektor řídí ministerstvo energetiky společně s Centrální komisí pro regulaci elektrické energie na celostátní úrovni a na úrovni států je řídícím prvkem Státní komise. V roce 2003 byl přijat zákon o elektřině, který umožnil soukromým podnikatelům vstup do přenosových sítí a tím byl umožněn přímý prodej zákazníkům. Od roku 2005 národní politika povoluje stoprocentní možnost účasti zahraničních investic do všech odvětví energetiky s výjimkou atomových elektráren. Pro výrobce energií vláda připravila desetileté daňové prázdniny. Mezi hlavní zásady státní energetické politiky patří veřejná soutěž, kdy výběr dodavatelů může mít formu pouze veřejné soutěže, což má vést ke snížení nákladů. Mezi další zásady patří zvýšení podílu vodní energetiky a obnovitelných zdrojů energie (Indie má zvláštní Ministerstvo nových a obnovitelných zdrojů energie), efektivnější využívání energie (snížení ztrát při přenosu a distribuci). Vládní program se také snaží prosadit přiblížení zdroje energie k místu spotřeby, proto jsou na venkově budovány malé zdroje energie (např. malé vodní elektrárny). Ty mají za úkol zabezpečovat energii místním malým podnikatelům na venkově, ale i elektrifikaci vesnic. Mnohé z vesnic nejsou stále elektrifikovány, dodávky energií bývají nestabilní, často dochází ke kolísání napětí a dlouhodobějším výpadkům. Stát se snaží mnohými opatřeními zabránit krádeží elektrické energie. Četné reformy a liberalizace energetického sektoru otevírají možnosti pro české podniky ve výrobě, přenosu i distribuci energie. Další oblastí je modernizace stávajících elektráren. Hlavní příležitosti pro investice jsou zde ultra-mega projekty o kapacitě více než 4.000 MW, vodní elektrárny, podnikové elektrárny, či energie z obnovitelných zdrojů. „Ambiciózní program indické vlády předpokládal instalovat v letech 2003-2012, tedy v 10. a 11. pětiletce celkem 100 000 MW nových kapacit. Tento plán se již nyní 17
Oficiální portál pro obchod a export, [online]. 2009 .Dostupný z WWW:
44
značně opozdil, protože např. v roce 2007/08 činil nárůst pouze 7,6%. Vláda proto poopravila program a nyní předpokládá nárůst 78 000 MW pouze v 11. pětiletce, tedy do r. 2012, neboť cítí životní nutnost nárůstu energetických kapacit kvůli zachování hospodářského růstu. Vzhledem ke zpožďování projektů a jejich uvedení do provozu jsou jisté obavy ze splnění tohoto plánu.“18 Tab. 9 Výroba jaderné elektřiny ve vybraných státech světa v roce 2007
Výroba jaderné elektřiny, 2007 Země
%z Miliardy celkové kWh výroby elektřiny
Argentina Belgie Brazílie Bulharsko Česká republika Čína Egypt Finsko Francie Indie Indonésie Írán Izrael Svět celkem Zdroj: Český statistický 2008_(vybrane_udaje)-5
6,7 46,0 11,7 13,7 24,6 59,3 0,0 22,5 420,1 15,8 0,0 0,0 0,0
úřad:
6,2 54,0 2,8 32,0 30,3 1,9 0,0 29,0 77,0 2,5 0,0 0,0 0,0
Reaktory v provozu,10/2008
Počet
MWe
2 7 2 2 6 11 0 4 59 17 0 0 0
935 5 728 1 901 1 906 3 472 8 587 0 2 696 63 473 3 779 0 0 0 373 2 608,0 15,0 439 247 http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/kapitola/1607-08-
Dalším důležitým průmyslovým odvětvím je zpracování ropy a plynu. Toto odvětví průmyslu je spravováno Ministerstvem pro ropu a plyn. Energie vyrobená z ropy a plynu pokrývá necelých 25% spotřeby, která stále roste. Indie je pátým největším spotřebitelem primárních zdrojů energie na světě. Roční spotřeba ropy nyní činí 131,6 mil. tun, s rostoucí poptávkou by se spotřeba měla v roce 2025 zvýšit na 368 mil. tun ropy ročně. U spotřeby plynu je to obdobné, nyní je roční obrat 33,5 mld. kubických metrů plynu, do roku 2025 vzroste potřeba asi na 141 mld. kubických metrů plynu. Toto odvětví vytváří pro zahraniční podniky značné pracovní příležitosti, 18
Oficiální portál pro obchod a export, [online]. 2009 .Dostupný z WWW:< www.businessinfo.cz/cz/sti/indie-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000422 />
45
zahraniční investice jsou povoleny do výše 100 % automatickou cestou ve všech činnostech včetně stavby ropovodů, terminálů a rafinérii, výroby a průzkumu. Výjimku tvoří jen ty ropovody, terminály, které jsou součástí existujících státních podniků. Pro české podniky se tak vytváří nabídka možnosti dodávek ropovodů nebo jejich částí a zařízení na zpracování ropy a plynu. Hlavní oblastí rozvoje infrastruktury je modernizace letišť, dálnic, přístavů a výstavba nových tratí a cest. Pro české podniky se tak otevírá další možnost, kde se uplatnit a to především v dodávkách stavebních strojů, nákladních vozů, speciálních strojů na zakládání a údržbu kolejových svršků, čerpacích stojanů na dálničních benzinových pumpách, signalizační zařízení používaná na železnici, modernizace lokomotiv, moderní radarová zařízení používaná na letištích. Indie se soustředí zejména na modernizace letišť v Delhi, Mumbai, Chennai a vybudování dalších mezinárodních letišť (např. Ahmedabad). Příležitostí pro české firmy je také nedostatečná letištní infrastruktura na severovýchodě Indie. Modernizace se dotkne i třiceti indických vojenských a civilních letišť. Zahraniční investice ve výši 100% jsou povoleny i pro modernizaci a budování dálnic a silnic v Indii. Stěžejním spojením je tzv. zlatý čtyřúhelník: Dillí, Kalkata, Chennai, Mumbai a tzv. zlatý trojúhelník Mumbai – Nashik – Pune. Silniční doprava představuje 87% z celkové přepravy osob a 67% z přepravy nákladů. Součástí plánů v oblasti infrastruktury je i budování menších silnic na venkově a zavedení telekomunikací. Železniční síť je na slušné úrovni, ale i zde je nutná modernizace, zejména vybavení železnic moderními signalizačními technikami. Do tohoto plánu spadají také výstavby nových tratí. Nedílnou součástí modernizace infrastruktury je i výstavba, údržba a provozování přístavů, námořních služeb a služeb spojených s provozováním navazujících vnitřních dopravních služeb. Součástí těchto plánů je i budování kontejnerových terminálů v přístavech. „Klíčovým odvětvím průmyslu je výroba automobilů a automobilových součástí, které prochází bouřlivým rozvojem. Vláda však podporuje tradiční indická průmyslová odvětví, neboť mají silný exportní potenciál. Jedná se především o textilní a kožedělný průmysl, zpracování zlata a kamenů, dále farmaceutický průmysl, průmysl informačních technologií a rozvoj biotechnologií. Ve všech případech je možno zvažovat dodávky strojů a zařízení, která jsou potřebná ke zpracování. Ve stávajících průmyslových podnicích dochází k postupné obnově strojního parku a jeho doplňování o modernější zařízení. Poptávka existuje i po strojích na výrobu skla, protože dovoz hotových 46
výrobků je stále zatížen vysokým clem. Zvláště v oblasti textilního průmyslu je hospodářská politika vlády velmi ambiciózní: Předpokládá zvýšit objem vývozu textilií a oděvů do roku 2010 ze současných 11 miliard USD na 50 miliard USD. Vláda bude pomáhat vytvoření textilních komplexů a výrobních jednotek na světové úrovni pomocí pobídek a úlev při nákupu moderních textilních strojů a zavádění progresivních technologií pro ty firmy, které exportují.“19 V automobilovém průmyslu se pro české podniky se tak otevírají možnosti zvýšení vývozu osobních automobilů a zavádění nových modelů. Další možností zvýšeného vývozu jsou textilní, pletací a tiskařské stroje, obráběcí stroje, kuličková ložiska, malá letadla, balící a plnící stroje, zařízení pro odpadová hospodářství, stroje na zpracování skla, měřící přístroje, zdravotní a lékařské přístroje, výrobky válcovaných za tepla (trubky). Rychle rostoucí potřeba a nedostatečná přizpůsobivost indických výrobců CNC je dobrým důvodem pro indické společnosti ke spolupráci pomocí technologických transferů a společných podniků. Společné podniky zde navíc plně využívají všech výhod outsourcingu a mohou se tak uplatnit nejen na domácím trhu, ale i v zahraničí. Úspěch zaznamenávají také importéři použitých strojů, což jim umožnila nová zahraničně-obchodní politika indického Ministerstva obchodu a průmyslu, která odstranila veškerá omezení jejich dovozu. S cílem rozšířit spolupráci mezi českými a indickými podniky byla ustavena v roce 2006 pracovní skupina, jejímž cílem je hledat možnosti v oblasti obráběcích strojů. Na české straně je garantem projektu Ministerstvo průmyslu a obchodu společně se Svazem strojírenské technologie, na indické straně je to Ministerstvo těžkého průmyslu a státních podniků. Dalšími oblastmi rozvoje, ve kterých je možno hledat oblasti spolupráce jsou farmaceutický průmysl, který je v Indii na vysoké úrovni, informační technologie a biotechnologie. Průmysl informačních technologií je symbolem úspěšného vývoje indické ekonomiky. Mezi léty 1999 a 2000 rostl tento sektor téměř 30 % tempem a jeho podíl na tvorbě HDP se zvýšil z 1,9 na 4,8 %. Jedná se o nejprogresivnější odvětví indické ekonomiky a vysoký růst bude zřejmě pokračovat. Do tohoto odvětví se zahrnuje jak výroba softwaru a hardwaru, tak zejména služby související s informačními technologiemi, které vytvořily z Indie významného světového hráče v tomto oboru.
Souhrnné teritoriální informace Indie .[online]. 2009 Dostupný z WWW:< services.czechtrade.cz/pdf/sti/indie-2009-04-01.pdf> 19
47
Indické firmy stále častěji projevují zájem svou činnost rozšiřovat do Evropy. Největší firma v tomto oboru, Infosys, má od roku 2004 pobočku i v Brně. A nadále uvažuje o dalším rozšíření své činnosti. Další indické firmy zvažují podobné kroky. Tab. 10: Příjmy za vývoz ICT služeb Příjmy za vývoz ICT služeb (mezinárodní srovnání) Příjmy z vývozu ICT služeb v roce 2006 (mld. $)
Zdroj: Český statistický úřad: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prijmy_za_vyvoz_ict_sluzeb_mezinarodni_srovnani
Další oblastí, kde se mohou české podniky úspěšně uplatnit je životní prostředí. Státní i centrální vlády věnují velkou pozornost čistotě ovzduší a mají zájem o ekologické formy dopravy. Prioritní otázkou pro indickou vládu je v této oblasti výroba pitné vody, čištění odpadních vod a zacházení s toxickými odpady. S tím souvisí výstavba zařízení na čistění odpadních vod, zpracování nemocničních a toxických 48
odpadů, zařízení pro odpadové hospodářství a právě na těchto procesech se mohou české firmy podílet. V souvislosti s rozvojem městské infrastruktury lze mezi tyto možnosti zařadit i výrobky pro ekologickou dopravu (trolejbusy). Dříve byly tyto technologie zatíženy vysokým dovozním clem, to se změnilo k 1.4. 2003, od tohoto data je možnost dovážet tato zařízení bezcelně. S úpravou životního prostředí úzce souvisí i indický potenciál stát se turistickým centrem. S vědomím rozsahu svých památek, svou jedinečnou kulturou a historií se Indie snaží podpořit turistický ruch ze všech stran. Buduje nové hotely pro luxusní klientelu s odpovídajícím zařízením, službami a dopravou, opravuje památky, soustředí se i na běžné cestovatele. Objevují se také poptávky od indických firem, které mají zájem rozvíjet hotelnictví a lázeňství se specializací na ajurvédskou medicínu v ČR. Jednou z podmínek rozvoje turistiky je i pohodlná dosažitelnost leteckými linkami z Evropy. U příležitosti všech významných českých návštěv v Indii upozorňuje vždy indická strana na nutnost zavedení přímé letecké linky mezi Prahou a některým z indických měst. Indie je pro Českou republiku významným partnerem s možnostmi rozvoje vzájemného obchodu. ČR má velký potenciál, co se týče čistého vývozu, rozšiřování stávajících společných podniků nebo budování nových, nebo pokud jde o nabídku intelektuálního know-how např. v oblasti infrastruktury.
4.3.7 Zahraniční rozvojová spolupráce V letech 2007 a 2008 směřovala od české vlády rozvojová pomoc barmským uprchlíkům, kteří byli nuceni opustit zemi kvůli represím stávajícího režimu a žijí v oblastech severovýchodní Indie (především stát Mizoram). Finance byly použity především na vzdělání dětí a zabezpečení základních životních potřeb rodin. Na rozvojové pomoci se velice aktivně v Indii podílí i české neziskové organizace jako je Adra ČR, Česká katolická charita či Surya (projekt založení a provozování školy v indickém Himachal Pradeshi). V roce 2007 byl v Karnátace ukončen první oficiální projekt české zahraniční rozvojové spolupráce. ČR se finančně podílela na zakoupení šicích strojů a materiálu pro rekvalifikační kurzy šití a vyšívání pro tělesně postižené a původem znevýhodněné ženy. Kurzy tak umožnily zúčastněným ženám vést plnohodnotný život a nalézt zdroj obživy. V Karnátace funguje i jiný projekt České katolické charity „Adopce na dálku“. Tento projekt se zabývá podporou školní výuky 49
téměr 10 tisíc indických dětí prostřednictvím individuálních českých dárců. Díky tomuto projektu tak ročně proudí od českých dárců Karnataky 2 miliony USD. Ve státě Džarkhand byla zřízena 1. česko-indická nemocnice sv. Josefa, kterou uvedla v provoz společnost LL (Likvidace lepry) ve spolupráci s místními katolickými organizacemi. Společnost LL bude její provoz financovat do konce roku 2008. Nemocnice se specializuje na léčbu lidí, kteří onemocněli leprou či TBC. Společnost LL s Ministerstvem zahraničních věcí má v úmyslu realizovat podobnou nemocnici u města Midnapore v Západním Bengálsku.
4.3.8 Perspektivy vztahu Indie a EU Hlavním faktorem indického dynamického růstu je její průmyslová proslulost v klíčových sektorech, mnoho z nich se týká špičkové technologie. Indie je světový vůdce v informačních a komunikačních technologiích (ICT), zvláště v poli outsourcingu. Spojení dobře fungujícího trhu a včasný rozvoj celosvětového trhu přispěly k indickému prvenství v oblasti ICT. Obor ICT je projektován tak, aby se stal v Indii největším průmyslovým sektorem. Komunikační technologie jsou oblastí, která nabízí značné příležitosti k EU-indickému obchodnímu partnerství. EU vnímá indický potenciál i v dalších
oblastech,
jakými
jsou
finanční
služby,
zejména
pojišťovnictví;
telekomunikace, internet; mechanické inženýrství; potrubní doprava, zlepšení infrastruktury; biotechnologie (Indie je zemí s největší poptávkou po vakcínách všech typů); textil a oděvy (zlepšení konkurenceschopnosti, modernizace a deregulace). Protože je EU jedním z hlavních indických obchodních partnerů, indický ekonomický růst je nevyhnutelně spojen s růstem obchodu s EU. Evropský trh je světově nejvíce otevřeným trhem, který je dobře dostupný i indickým produktům. Dobrý příklad tohoto propojení je intenzita obchodních styků mezi Indií a EU, které se významně zvyšují v obou směrech. Tato spolupráce má velký potenciál růstu, zejména po vytvoření bilaterálního obchodu, který by podnítil vytvoření nových pracovních míst a ekonomický pokrok. Podobně jako je EU jedním z hlavních investorů v Indii, tak se i EU stává hlavním cílem indických investorů. Asi 40 % indických investic proudí do Evropy, ve srovnání s USA, kam proudí z Indie „pouhých“ 20 %. Mezi indické firmy, které již zakládají své podniky v EU, patří např. Infosys, Tata poradenské služby, HCL technologie, Wipro a Birla apod. Indie je dobrým obchodním partnerem i vhodným 50
investorem, který má velký potenciál do budoucna, což vnímá i EU a uzavřela s Indií partnerství, vzájemnou podporu obchodu i ekonomického vývoje. EU je na světě největším ekonomickým blokem a Indie druhým nejlidnatějším národem. Posilování ekonomické aliance je proto zásadní pro obě společenství – obě chtějí posílit své hospodářství a zlepšit své postavení na světové scéně. EU a Indie chtějí společně spolupracovat na oblastech, jako jsou měnící se prostředí a klima, energie, celní spolupráce, civilní letectví, námořní doprava, věda a technologie, průmysl prostoru, informační technologie a telekomunikace. Každý další summit a setkání předních představitelů EU a Indie posiluje toto spojenectví a posiluje proces spolupráce ve výše zmiňovaných oblastech.
4.4 Indie a Afrika Indie spolupracuje v Africe zejména s představiteli afrických států, kteří jsou součástí Africké unie (AU). Obě společenství pojí bohatá historie a obě strany mají v úmyslu dát nový rozměr tomuto vztahu. Důležitým mezníkem byl Summit AU a Indie (viz. příloha č.8, str.83), který se konal v dubnu 2008 v New Dehli. Indie a AU se při vzájemných setkáních rozhodly podporovat takové hospodářské prostředí, které posílí úsilí na podporu obchodu a průmyslu, přímých zahraničních investice (FDI), či rozvoj malých a středních podniků (MSP). Další oblastí spolupráce je oblast regionální integrace. V tomto ohledu se obě strany dohodly na spolupráci v následujících oblastech: zemědělství, obchod, průmysl a investice, malé a střední podniky, média a komunikace, infrastruktura, energetika a životní prostředí, cestovní ruch, vymýcení chudoby, kultura a sport, voda a kanalizace, spolupráce v sociálním rozvoji a vzdělávání, zdraví, informační a komunikační technologie (ICT), občanská společnost, mír a bezpečnost, finance a politická spolupráce. Africká unie a Indie se shodly na tom, že jedním z prvních kroků spolupráce se má stát rozvoj zemědělství, který by vedl k zajištění bezpečnosti potravin, vymýcení chudoby a zlepšení obživy obyvatelstva. V souladu s touto myšlenkou se utváří dohoda o posílení spolupráce v zemědělství v Africe i Indii, za účelem zvýšení bezpečnosti potravin vyvážených z Afriky a zvýšit indický vývoz na světové trhy. Africká unie i Indie zdůrazňují společný záměr udržitelného rozvoje zemědělství a živočišných zdrojů s účinnou podporu vědeckých výzkumům, které se zabývají ochranou půd a životního 51
prostředí. Spolupráce Indie a AU zaměřuje na sdílení zkušeností v oblasti politické analýzy a plánování v zemědělském sektoru, na spolupráci v oblasti řízení vodních zdrojů a zavlažování, rozvoji infrastruktury, užívání zemědělských technik a rozšiřování dovedností. Důležitým bodem spolupráce je i sdílení zkušeností a informací o vhodné skladovací a zpracovatelské technologií. Sdílení odborných znalostí a informací mezi Afrikou a Indií vede k výměně vzájemných zkušeností nejen o mechanizaci farem, technologii sklizně, ekologickém zemědělství, politice, ale i o regulačním rámci zvyšování tržní příležitosti pro africké zemědělské produkty. Tato součinnost má podněcovat k navázání vztahů mezi zemědělským a průmyslovým rozvojem, s cílem podporovat zemědělskozpracovatelský průmysl a k posílení spolupráce mezi zemědělskými školicími středisky a příslušnými výzkumnými ústavy. Dalším bodem vzájemné kooperace Indie a AU je oboustranný obchod. Obě strany mají vůli zlepšit přístup na trh, usnadnění investic a posilovat vazby podniků na obou stranách s cílem vytvořit globální trh pro výrobky a služby, které jsou k dispozici na obou stranách. K dosažení tohoto cíle je však nutná technická pomoc a budování kapacit pro obchodní jednání, řešení sporů a provádění různých dohod v rámci WTO, jakož i při posilování konkurenceschopnosti ve světové ekonomice. Proto obě strany shodně pracují na vytvoření společné strategie a akčním plánu pro mapování zdrojů a příležitostí pro rozvoj podnikání a podporu vzájemného růstu, usnadnění obchodování a posílení spolupráce mezi oběma stranami. Pokračuje i vývoj a realizace projektů týkajících se podnikatelských příležitostí na obou stranách, business-to-business kontakty, například prostřednictvím podnikových porad, obchodních misí na obou stranách, posílením správy a řízení společnosti a sociální odpovědnosti. Indie i AU mají zájem na maximalizaci výhod liberalizace obchodu především prostřednictvím lepšího přístupu na trh zejména pro výrobky vývozního zájmu, snaží se podporovat tento proces kvótově volnějším přístupem na trh s africkými výrobky. AU i Indie také připouští, že pro trvale udržitelnou a úspěšnou průmyslovou politiku, pro rozvoj malých a středních podniků je nezbytné udělat první krok k industrializaci afrických zemí. Mezi stěžejní kroky tohoto vývoje přísluší vytvoření programů pro rozvoj podnikání, vzájemná podpora společných podniků - mezi podniky z Afriky a Indie, zvyšování kvalifikace, školení v oblasti tradičních oblastí průmyslu a zemědělství a hi-tech technologií. Nedílnou součástí rozvoje hospodářství je mobilizace finančních zdrojů pro financování různých projektů plánovaných v oblasti spolupráce 52
nevyjímaje sdílení zkušeností z oblasti finančního sektoru a v mobilizaci domácích úspor. Zásadní význam pro hospodářský růst nejen v rozvojových zemích má energetika s ohledem na udržitelnost životního prostředí. Důležité je příznivé prostředí pro investice a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. S Indií AU spolupracuje na průzkumech, které se zabývají využíváním přírodních zdrojů, alternativních zdrojů energie, udržitelným hospodaření s půdou, desertifikací a dopady změn v klimatu na zemědělství a energie. Oblastí, ve které se obě strany chtějí nadále rozvíjet a realizovat, je regionální rozvoj a ekonomická integrace. Důležitou součástí se tak stává poskytování finanční podpory na vzájemně dohodnuté integrační programy, zejména interregionálního a kontinentálního významu. Nutným dílem je rozvoj infrastruktury a poskytování technické pomoci na podporu zřízení finančních institucí Africké unie. Obě společenství deklarují potřebu užší spolupráce v oblasti řízení občanské společnosti, podporu politické spolupráce, s ohledem na neoddělitelnost míru, bezpečnosti a rozvoje. Indie se zaměřuje na podporu Afriky v plnění svého cíle trvale udržitelného rozvoje, prosperity a míru v rámci vyměňování zkušeností v mírových a post-konfliktních rekonstrukcích, v předání zkušeností pokud jde o roli žen v mírových operacích, při vývoji a realizaci školení k posílení civilní součásti mírových operací. Součástí podpory je i technická pomoc (např. u řízení humanitární intervence), zefektivnění fungování policie (zavádění žen do policejních funkcí) a vytvoření řešení problémů praní špinavých peněz, boj proti obchodu s drogami, obchodování se ženami i dětmi a financování terorismu. Palčivá otázka hrozby terorismu vede obě strany ke sdílení zkušeností a informací, k posílení kapacit v boji proti mezinárodnímu terorismu, a to prostřednictvím Afrického centra pro studium a výzkum terorismu. Vývoj občanské společnosti v Africe je dlouhodobým a zdlouhavým procesem, současný trend směřuje k decentralizaci veřejné správy a budování místních samospráv, formování správních reforem a posilování účasti veřejnosti na politickém dění. S čímž úzce souvisí zvyšování úrovně vzdělávacích institucí, což by mělo vést k vytvoření platformy pro diskusi o globálních politických a ekonomických otázkách s cílem posílit pozici Afriky a Indie na mezinárodních fórech. Pro veřejnost je hlavní otázkou prohloubení demokratizace na místní úrovni, správa etnické různorodosti a reforma lidských práv, směřující k posílení vzájemných kompetencí v těchto oblastech. Vlády by měly přispět k posílení důvěryhodnosti afrických soudů. Indie a AU se snaží o 53
interakci právních expertů, právníků advokátní komory a spolupráci ve výzkumu právních metodiky či mezinárodní právních. Afrika stojí před velkým úkolem, uvědomit si, že pro rozvoj lidských zdrojů je nezbytné naplnit již zmíněné socio-ekonomické cíle a dosáhnout všeobecného vzdělávání se zvláštním důrazem na kvalitu a rovnost žen a mužů. Indie nabídla pomoc při plánování a správě efektivního využívání finančních a statistických informací v oblasti vzdělávání. Dále nabízí i možnost zvýšení stipendií, které jsou pro AU k dispozici v rámci různých programů - programy se zaměřením na přírodní vědy, technologie nebo kurzy informačních technologií. Uplatnění již zmíněných programů může být zejména v oblasti vývoje a výroby výukových a vzdělávacích materiálů. Nezbytnou součástí úspěšného vyučovacího procesu je vhodné vybavení pro výuku. I zde se AU obrací na Indii, která ji poskytuje zázemí ve vybavení škol, vědeckých laboratoří, vytváření workshopů či ve školení pro technické a odborné vzdělávání. Spolupracují také na programech výměny studentů a zaměstnanců, tyto výměny mají úzkou souvislost s navýšením personálního zázemí v afrických zemí, kde přetrvává vysoká poptávka po učitelích a ICT technicích (kteří se podílejí na tvorbě programů o informačních a komunikačních technologiích). ICT technici ve vzdělávacím procesu podávají základní informace o daných technologiích a umožňují rozvoj dovedností zúčastněných. Informační technologie patří mezi pilíře hospodářského růstu, Afrika a Indie se dohodly na jejich rychlém a účinném rozvoji. Společně zformovali E-Network projekt, který je financován z indických zdrojů, má být důležitým krokem vpřed při odstraňování digitální propasti, zajištění konektivity všech afrických zemí. Indie přispívá svými dlouholetými zkušenostmi při navrhování právního modelu a politického rámce pro informační a komunikační technologie. Rozvoj aplikací informačních a komunikačních technologií se zaměřuje rovněž na zlepšení veřejné správy, státní správy různých úrovní, daňové řízení, veřejné financování a poskytování veřejných služeb. Dochází k zakládání informačních center s využitím IT s cílem zajistit propojenost venkova s městy a překlenout tak digitální propast. Sociální situace v Africe je velice těžká. AU přišla s návrhem modernizace a zefektivnění systému zdravotní péče a zlepšení přístupu ke zdravotní péči. S těmito problémy se potýká i Indie, proto se rozhodly spolupracovat v oblasti zdraví. Podílet se společně na školení a budování kapacit pro zdravotníky, lékaře, vzdělávacích institucí, vyměňovat si zkušenosti a informace o zdravotnických institucích. Vzhledem 54
k omezené dostupnosti a velkým vzdálenostem byly lékařské služby pro mnoho obyvatel nedostupné. S rozvojem infrastruktury a technologií se k pacientům začala postupně dostávat kvalitní zdravotnická péče. Stále však přetrvává problém s omezeným počtem lékařů a s dostupností léčiv. Nová politika AU se proto zaměřuje na zvyšování výrobních kapacit zejména základních léků, které by byly cenově dostupné a farmaceuticky kvalitní. I zde hraje svou roli Indie, která navrhla výměnu technických odborníků a spolupráci v boji proti šíření a ukládání padělaných léků. Obě strany se mimo jiné soustředí na kontrolu přenosných nemocí, jakými jsou HIV/AIDS, tuberkulóze, malárii apod. Výskyt mnoha onemocnění je úzce spjat s nedostatečným ošetřením vody. V Africe i Indii nemají mnohé obce přístup k dostatečně upravené pitné vodě. Rok 2008 byl vyhlášen Mezinárodním rokem hygieny. V této souvislosti se začala rozvíjet spolupráce Indie a AU se zaměřením na sdílení zkušeností s čištěním vod, nakládáním s odpady a zavedením vhodného rámce pro kontrolu kvality vody. Přetrvává i boj proti rostoucímu počtu slumů a chatrčí ve městech. Značný podíl obyvatel v Africe i Indii žije pod hranicí chudoby, nezaměstnanost vede k vnitřní a vnější migraci, která přispívá k rychlé urbanizaci. Většina států AU se snaží zprostředkovat nová pracovní místa a posílit systém sociálního zabezpečení, je to však dlouhodobý a problematický úkol. AU i Indie jsou mnohonárodnostními společenstvími a pestrou etnickou skladbou. Na významu tak nabývá kulturní výměna a spolupráce mezi lidmi, posílení kulturních vztahů. Pro mladé lidi je motivací i možnost výměny studentů mezi školami a univerzitami. Kultura může být prostředkem pro stmelení různorodého obyvatelstva začlenění menšin do společnosti, ať už prostřednictvím výstav, festivalů, filmového průmyslu, či sportu.
4.4.1 Ekonomický růstu a potenciál Afriky Hlavním činitelem vývoje africké ekonomiky je ropa. Příliš vysoká cena ropy škodí stabilitě makroekonomií zemí dovážejících ropu. A to do doby dokud se jim nepodaří zvýšit jejich vývoz a obnovit vyváženost běžných účtů na úroveň, která je rentabilnější. Jen některé země afrického kontinentu jsou výrobci ropy a plynu, patří sem Angola, Rovníková Guinea a Libye. Vývozci ropy nejsou s jistotou chráněni proti vysokým cenám potravin. Nedávné zvýšení cen dovážených produktů zasáhlo jak země dovozců ropy, tak země vyvážející a obě dvě skupiny zemí bojují zároveň proti inflaci. 55
„Tato tendence však schovává mnohé skutečnosti, které je potřeba vzít v úvahu v měřítkách politického přizpůsobování. Vývozci ropy musí připisovat ke svým nečekaným ziskům investice do školství a školení, rozvoj infrastruktury a zlepšení obchodního prostředí. Cílem je rozrůznit ekonomii aby rostla i v momentě, kdy nebude tolik ropy nebo se její množství stane nedostačujícím. Důležité zisky z ropného průmyslu nebudou trvat věčně. Je jisté, že vlády předvídají úpadek tohoto průmyslu a „post-ropné“ období zasáhne politiky, které se budou muset přizpůsobit. Země dovážející ropu se musí postavit těmto výzvám, pozorovatelným díky vzrůstajícím cenám dovozu, které jsou navíc vyostřené mezinárodním růstem cen potravin. Tyto jevy mohou vést ke zhoršení deficitů běžných účtů a poškození směnných lhůt. Další nebezpečí, kterému musí dovozci ropy čelit je risk snížení cen vývozu neropného majetku. Tím by mohlo dojít i ke snížení domácí poptávky a zpomalení ekonomického růstu z důvodu snížení zisků z vývozu.“20 Po vlivem vysokých cen importované ropy roste inflace a prohlubují se deficity běžných účtů. Od roku 2004 však Afrika zaznamenala rekord v ekonomickém růstu. V roce 2007 byl zaznamenán růst 5,7% HDP, tento vývoj pokračoval i v roce 2008, s rokem 2009 se však uzavírá. Země, které se zaměřují na export kovu a zemědělských produktů (Mosambik, Namibie, Jižní Afrika, Zambie ) zaznamenaly silný růst HDP díky hliníku, železu, mědi, zlatu a platině. Zemědělské a lesnické produkty pomáhají Beninu, Kamerunu, Etiopii, Keni a Libérii. Mezi významnou složku ekonomiky patří i cestovní ruch. Turismus má silný vliv na hospodářství Kapverd, Egypta, Keni, Mauricia a Tanzanie. Mnohé prognózy, které byly vytvořeny v uplynulých letech, zůstávají v roce 2009 nenaplněny, nejen pod vlivem hospodářské krize, ale i pod tíhou politické nestability některých států ( např. Madagaskar, Súdán ). Cesta spolupráce AU a Indie může změnit mnohem více než se na první pohled zdá.
20
Afrika 2008: Analýza růstu: [ online]. 2009 Dostupný z WWW:
56
4.5 Indie a Jižní Amerika ( MERCOSUR ) V jižní a střední Americe Indie spolupracuje zejména se zeměmi, se kterými vede Společné obchodní rady, mezi takové země patří Argentina, Bahamy, Brazílie, Kolumbie, Kuba, Dominikánská republika, Mexiko, Peru, Surinam, Uruguay. Společné obchodní rady jsou institucionální mechanizmy mezi Federací indických obchodních a průmyslových komor a vrcholnými obchodními komorami v daných zemích. Úkolem Společných obchodních rad (SOR) je usnadňování obchodních služeb, spolupracovat s vládou a prosazovat v ní partnerství s indickými podnikatelskými organizacemi. Podrobně se pak činnost SOR zabývá návštěvami obchodních delegací, podporovat bilaterální obchodní spolupráci v rámci výměny pracovních skupin, zahrnuje i pomoc při zřízení podniků. Zemí jižní Ameriky, se kterou Indii pojí nejsilnější pouto je Brazílie. Mezi těmito zeměmi existuje indicko- brazilská obchodní aliance, která byla vytvořena na konci 90.let k usnadnění rozvoje obchodu, investic a obchodních vztahů mezi indickými a brazilskými podniky. Tuto alianci vede Obchodní rada, která se skládá z vedoucích představitelů obchodních komor, obchodních organizací a zástupců soukromého. Rada má stejný počet zástupců z Indie a Brazílie. Existují dva předsedové, jeden z každé strany. Když je to možné Rady se účastní i indický ministr obchodu a brazilského ministra pro zahraniční vztahy. Rada se schází jednou ročně a zasedání se konají střídavě v Brazílii a Indii. Tato spolupráce má vést k podpoře soukromého i veřejného sektoru obou zemí, obchodních misí, konferencí, výstav, seminářů, společných podniků a jiných akcí mezi indickými a brazilskými podniky. Pro rozvoj bilaterálního obchodu je důležité, aby obě strany identifikovaly překážky tohoto rozvoje a hledaly způsoby, jak je zmírnit. Obchod mezi Brazílií a Indií je dnes relativně malý. Podle indického ministerstva zahraničí by bilaterální obchod mohl v následujících letech vzrůst až pětkrát. Současný roční obrat mezi Indií a Brazílií se odhaduje na 5 miliard amerických dolarů. Podle odhadů by se Brazílie, Rusko, Čína a Indie měly do roku 2050 stát čtyřmi největšími světovými ekonomikami, které by vedly i globální energetický systém. Indie v oblasti jižní Ameriky spolupracuje s organizací jihoamerického společného trhu (MERCOSUR), členskými státy jsou Argentina, Brazílie, Paraguay, Venezuela, Uruguay. Přidruženými státy organizace jsou Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor a Peru. V roce 2004 vstoupila v platnost Preferenční obchodní dohoda mezi 57
Indií a MERCOSUR, která má být první realizační fází pro připravovanou Dohodu o volném obchodu mezi těmito společenstvími. V první fázi má dojít k navýšení obchodu mezi oběma stranami a poskytování vzájemných celních preferencí. Regionální integrace a obchodování mezi rozvojovými zeměmi by mělo přispět k rozvoji světového obchodu a integraci ekonomik zúčastněných států do globální ekonomiky. Další oblasti, na které se obě strany shodly je spolupráce v oblasti bezpečnosti potravin a vzájemného uznávání sanitárních a fytosanitárních opatření, prostřednictvím dohod o rovnocennosti a vzájemného zohlednění prostřednictvím příslušných mezinárodních kritérií. Realizace Preferenční dohody začala v roce 2004, od té doby bylo podepsáno v New Delhi dalších pět dohod, které se zabývali spoluprácí v kosmickém výzkumu, včetně společných vypouštění družic, kulturní výměnou a podporou cestovního ruchu.
4.6 Indie a Severní Amerika (USA, Kanada) 4.6.1 Indie a USA Indie druhým nejčastějším výchozím bodem legální imigrace do USA (za Mexikem) a je i zemí s největším počtem zahraničních studentů na amerických vysokých školách. Hospodářské reformy, které byly zavedeny v Indii po roce 1991 významně změnily celou indickou ekonomiku, což vedlo k jejímu růstu, vyšším investicím a rychlejšímu poklesu chudoby. Dopady těchto reforem měly významný vliv na obchodní a investiční vztahy Indie se Spojenými státy. Ačkoliv míra obchodu mezi Spojenými státy a Indií je poměrně malá, v uplynulých letech prudce vzrostla. USA i nadále chtějí být jedním z hlavních obchodních partnerů Indie. Obě země se snaží posílit vztah zaměřený na rozvoj hospodářství zejména prostřednictvím pravidelného dialogu a angažovanosti. Proto byl v roce 2003 podepsán "Indicko-USA hospodářský dialog”. Indie je zemí s velkým počet obyvatel a se stále rostoucími příjmy středních a vyšších tříd a právě tyto faktory tvoří potenciál, který chce využít USA pro uplatnění amerického zboží a služeb. Indie vyváží do USA zejména drahé kameny, zlato, diamanty, šperky, kovy, oděvy, ryby, mořské plody (zejména krevety), podlahové krytiny, elektronika, železo, ocel, organické chemikálie a stroje (ventily, hřídele, písty, ozubená kola apod.). Některé oblasti jako je infrastruktura, IT, telekomunikace, energetika, průmyslová odvětví, farmaceutický průmysl a biotechnologie mají velký potenciál pro postupující hospodářskou spolupráci mezi Indií a USA. Indická vláda
58
průběžně přehodnocuje svou politiku s cílem vytvořit příznivé prostředí pro investory (např. pro investice do komunikací jako jsou silnice, přístavy a letiště).
59
Tab. 11: Investice USA – Indie U.S. Direct Investment Abroad
Foreign Direct Investment in the United States
All India (India's % All India (India's % countries ($ share in Countries ($ share in ($ mln.) mln.) total) ($ mln.) mln.) total) Direct investment 2002 1,520,965 3678 0.24 position on a historical-cost basis
1,347,994 280
0.0002
Capital outflows (inflows (-) )
2002 119,742
904
0.75
30032
22
0.0007
Income
2002 123889
325
0.26
38,821
6
0.0002
Zdroj: The Bureau of Economic Analysis of the US Department of Commerce: http://www.bea.gov/
Mezi významné americké společnosti, které podnikají v Indii patří General Electric, Ford Whirlpool, 3M, Tecumseh Products, Limited, Pepsi, Proctor a Gamble, Microsoft, Intel, IBM Corporation, EDS, Sun Microsystems, Adobe Systems Inc, Agilent technologie Inc, Oracle Corporation, Texas Instruments. Indie povzbudila mezinárodní investice povolením FDI (přímých zahraničních investic). Přímé zahraniční investice jsou v bankovnictví povoleny až do 49%. Mezi úspěšné americké projekty, které využívají tohoto zvýhodnění zahrnujeme Citicorp, GE Capital a American Express. V pojišťovnictví jsou přímé investice povoleny do výše 26%. K americkým společnostem, které úspěšně vystupují na poli indického pojišťovnictví patří New York Life, AIG a Chubb. Nicméně řada faktorů stále brání ekonomickým vazbám mezi oběma zeměmi. USA kritizuje Indii za zachování vysoké celní sazby na dovoz (zejména pokud jde o produkty, které konkurují domácím produktům), za vysoké přirážky a za trvalé bariéry pro americký vývoz do Indie. Pokud chce Indie odstranit schodek ve veřejných financích a snížit veřejné zadlužení, které vážně omezuje schopnost vlády efektivně rozvíjet hospodářství, musí zrychlit privatizaci státních podniků, snížit korupci a podstatně zvýšit výdaje na zlepšení infrastruktury. Spojené státy by mohly přispět k velmocenskému růstu Indie, což je věc, o kterou se tato země snaží od získání samostatnosti. Indie stále usiluje o podporu Spojených států při získání stálého křesla v Radě bezpečnosti OSN. Indie trvá i na změně mezinárodního režimu nešíření jaderných zbraní, uznání Indie, Pákistánu a Izraele za oficiální jaderné státy a v neposlední řadě uznání kašmírské Linie kontroly za 60
mezinárodní hranici, čímž by došlo ke zmrazení konfliktu omezujícího indické mocenské ambice v jiných částech regionu a světa. V otázce bezpečnosti však USA mění svou strategii změnou orientace z problematiky nešíření jaderných zbraní na otázku prevence války, na prevenci rozšiřování strategických technologií do dalších zemí. Spojené státy by chtěly ovlivňovat i podobu indického jaderného arzenálu, což Indie zásadně odmítá. Indie byla první neevropskou a neamerickou zemí, která nastartovala svůj vlastní jaderný program, jehož prvním vrcholem bylo provedení mírových jaderných testů v roce 1974 a druhým vrcholem provedení jaderných testů v roce 1998 a následné budování vlastního jaderného arzenálu. „Indie nedávno dostala na nátlak USA u Skupiny jaderných dodavatelů (NSG – sdružení regulující jaderný obchod) výjimku, která umožnila po více než třiceti letech odbourání embarga na dovoz citlivých zařízení a materiálu. Odpůrci tohoto kroku upozorňují, že Indie ani po tříletém vyjednávání nesplnila základní podmínky (neratifikovala Dohodu o nešíření jaderných zbraní ani Všeobecnou dohodu o zákazu jaderných zkoušek) a udělení výjimky může být do budoucna ve vztahu k zemím jako je Pákistán či Írán nebezpečným příkladem. Francie předstihla Spojené státy a stala se první zemí, která „vyvedla“ Indii z izolace. Došlo k tomu při VI. summitu Indie – EU, kdy představitelé obou zemí podepsali dohodu o vzájemné spolupráci při rozvoji atomové energie. Francie, která je největším exportérem jaderných technologií, tak získá nové velmi významné odbytiště především pro nejmodernější reaktory třetí generace a také pro příslušná paliva.“21 Pákistán pro Indii představuje v současné době nejzávažnějšího protivníka, z dlouhodobého hlediska však představuje největší riziko Čína. Pákistán nemůže vážně ohrožovat indické národní zájmy jinde než na jejích západních hranicích. Čína má ambice i potenciál stát se asijským „vládcem“ a ohrožovat indické zájmy jak v ekonomické, politické tak i bezpečnostní sféře. Svou roli zde sehrávají Spojené státy a jejich politika vůči Indii. USA se už během studené války angažovaly v indickopákistánském konfliktu; na pákistánské straně. Právě Pákistán si Spojené státy zvolily v polovině 50. let za svého hlavního spojence v oblasti, což se negativně odrazilo vztahu s Indií. Indie měla obavy ze ztráty své samostatnosti v zahraničně-politických
21
Minařík, D.: Vztahy Indie a USA[online]. 2009 Dostupný z WWW:
61
otázkách v případě navázání spojenectví se Spojenými státy a ze ztráty své pozice jako vůdčí země hnutí nezúčastněných. Během celé doby studené války byly vztahy největší demokracie světa s tou nejlidnatější poměrně limitované. Indie po svém vzniku v roce 1947 usilovala o nezávislé postavení. Spojené státy se naopak ve své regionální politice soustředily na spolupráci s Pákistánem, což mělo za následek indický odklon kontaktů s USA a navázání užší spolupráce se SSSR. Pád železné opony a konec studené války přinesl několik změn vzájemných vztahů Indie a USA. Indie přišla o svého ekonomického i vojenského partnera – Sovětský svaz. Zároveň s koncem bipolarity ztratila na veškerém významu snaha o pozici nezúčastněné země a bylo potřeba zabývat se novou situací a novým rozložením moci ve světě. Pro USA naopak přestaly existovat strategické důvody pro jednostrannou orientaci na Pákistán. Přesto přetrvává v USA tradice lepších vztahů s Pákistánem než s Indií. Ve Spojených státech jsou však stále slyšet hlasy, že Indie není americký spojenec v jejich úsilí za bezpečnější svět, což se například projevilo během jednání o Smlouvě o všeobecném zákazu testování jaderných zbraní na Ženevské mírové konferenci v letech 1995 – 1996, kde se Indie postavila proti americkým zájmům. Vztahy se začaly zlepšovat až během druhého volebního období Billa Clintona. V roce 1997 Indii navštívila Madeleine Albright, což představovalo první návštěvu amerického ministra zahraničí po čtrnácti letech. Byla naplánována i návštěva amerického prezidenta, která však byla zrušena z důvodu provedení indických jaderných testů a Clinton Indii navštívil až za další 2 roky. Vzájemné vztahy USA a Indie jsou v současné době bezesporu na jejich historickém vrcholu. Prezident USA akceptuje Indii jako jadernou mocnost, jako důležitého hráče v oblasti a jako spojence. Indie za to naopak podporuje USA, byť rozhodně ne tak jednostranně jako Velká Británie či Izrael, otevírá svůj rozsáhlý trh americkým firmám a tvoří významného protihráče Číny v Asii.
4.6.2 Indie a Kanada Začátek kanadsko-indických vztahů se datuje k roku 1950, kdy se Indie stala samostatnou republikou. Vzdálené spojenectví nenarušil ani fakt, že Kanada byla zakládajícím členem NATO a Indie se v období studené války orientovala na Sovětský svaz.
Pojítkem mezi zeměmi se stala společná historie, obě země byly součástí
britského impéria. Obě země se specializovaly na vývoz specifických surovin, které se 62
pak zpracovávaly ve Velké Británii, odkud se už vyrobené zboží vracelo do zemí původu. V případě Kanady to vedlo k vývozu produktů jako je papír a buničina, síry a jedlých olejů, zatímco čaj a koření tvořily důležitou součást indického vývozu do Kanady. V roce 1950 činil bilaterální obchod mezi Kanadou a Indií 68 milionů kanadských dolarů. Vzhledem k působení Kanady i Indie v Commonwealthu je Kanada zemí, která se výrazně podílí na rozvojové pomoci Indii přispívá již čtyři desetiletí (3,2 mld. kanad.dolarů v letech 1951-2000). Kanadský mezinárodní program podpory má také dopad na strukturu kanadského vývozu do Indie. Tento program je důležitou cestou pro kanadské firmy při poskytování zboží a služeb v několika odvětvích, včetně elektrárenství, dopravy, ekologické technologie a zemědělství. Tab. 12: Bilaterální obchod mezi Indií a Kanadou v letech 1992 - 2003 Indie-Kanada Bilaterální obchod: 1992 - 2003 Rok
Kanada Vývoz celkem do Indie vývoz (v C (C $ $ million) million)
% Rozdíl ku předchozímu roku
% Podíl
1992
162827
529
81,16%
0,32
1993
187515
282
(-) 46,69%
0,15
1994
225678
286
1.42% 1,42%
0,13
1995
265334
440
53,85%
0,17
1996
280079
353
(-) 19,77%
0,13
1997
301544
491
39,09%
0,16
1998
318444
420
(-) 14,46%
0,13
1999
355420
481
14,52%
0,14
2000
413195
559
16,22%
0,14
2001
403972
675
20,75%
0,17
2002
396121
674
(-) 0,15%
0,17
2003
350811
658
0,19
(Ledenlistopad) Zdroj: FICCI: India-Canada Trade & Economic Relations. [online]. 2009 Dostupný z WWW: http://www.ficci.com/international/countries/canada/canada-commercialrelations.htm
Po skončení studené války a zahájení hospodářských reforem v červenci 1991 v Indii se začíná více Kanada rozšiřovat své obchody za hranice USA a orientuje se i na 63
jihoasijský trh. Tuto orientaci posílily i návštěvy kanadských delegací v Indii, v roce 1996 ji vedl kanadský premiér Jean Chretian vedl a v březnu 1998 generální guvernér Roméo LeBlanc. Bohužel po indických jaderných zkouškách, které proběhly v roce 1998, vztahy opět oslabují. V roce 2000 s příchodem nového kanadského ministra zahraničí John Manley se vztahy mění a přichází nová éra bilaterální vztahů Kanady a Indie. Kanada se stala pátým největším exportérem do Indie, hned po Spojených státech, Velké Británii, Japonsku a Německu. Mezi hlavní kanadské produkty vyvážené do Indie mezi léty 1985 až 2000 spadají stroje a přepravní zařízení, nerostné suroviny (s výjimkou paliv), potraviny a živá zvířata, živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky, průmyslové zboží, chemikálie a příbuzné výrobky. V roce 2007 tvořil kanadský vývoz do Indie necelé 0,5% z celého vývozu.
64
5. Závěrem Výsledky indické ekonomiky jsou příznivé, i když její tempo stále nestačí Číně a v současné době klesá. Vláda si je vědoma hlavních překážek, ale jejich řešení jsou dlouhodobého charakteru. Uvědomuje si, že jedním z hlavních motorů hospodářského růstu jsou přímé zahraniční investice a jejich tempo přílivu se v posledních dvou letech výrazně zvětšilo. Stále však existují značná omezení jako je např. zákaz investování v maloobchodním sektoru, který značně zaostává a není schopen plnit rostoucí poptávku po zboží a zvyšující se nároky na kulturnost prodeje. Vláda tento zákaz vysvětluje obavou o ztrátu pracovních míst a likvidací drobných obchodníků. Indie však neslaví úspěchy ve všech směrech, zůstává tu otázka chudoby. Boj s chudobou je vládou považován za jeden z hlavních úkolů, s čím souvisí prosazování politiky, která umožní vytváření nových pracovních míst. Na druhé straně stále roste střední třída obyvatelstva, která profitovala na ekonomických reformách v devadesátých letech. Odhaduje se, že její počet dosahuje 400 milionů, což představuje obrovský trh srovnatelný již s trhem EU. Nicméně Plánovací komise odhaduje, že mezi léty 19992000 žilo pod hranicí chudoby 24%. Vláda má několik programů likvidace chudoby, které zahrnují zvyšování zaměstnanosti, budování obydlí pro nejchudší vrstvy, zdravotnickou výchovu, zajištění vody a elektřiny.. Ročně je však třeba vytvářet alespoň 10 milionů nových pracovních míst. Dosud nevyřešenou otázkou zůstává i lidnatost – přelidnění a negramotnost. Předpokládá se, že do roku 2050 přibude v Indii dalších 550 milionů obyvatel. Pro další rozvoj Indie je nutné, aby se udržela makroekonomická stabilita posledních několika let. I přes zásadní vládní změnu po volbách v roce 2004 nedošlo k závažným změnám hospodářské politiky. Dále se upevňovala ochrana státních podniků, na jejichž podporu vydává vláda vysoké prostředky a nepokračuje v jejich privatizaci. Vláda si je vědoma, že stabilita přiláká více investorů do země, avšak liberalizace podmínek, které by vstup investorům ulehčily, je jen velmi postupná. Zdrojem hospodářského růstu byla zatím především soukromá poptávka. Investice a vývoz, na rozdíl od Číny a východní Asie, hrály menší roli. Aby byl zajištěn další růst ekonomiky musí Indie využít dva faktory: nárůst investic a růst vývozu. Zda tato
65
politika bude úspěšná, závisí na tom, jak důsledně budou další reformy zaváděny, aby se zlepšilo investiční klima a posílila infrastruktura. Hlavní otázkou vysokého hospodářského růstu zůstává, zda je možno toto tempo dlouhodobě udržet. Model růstu indické ekonomiky je velmi neobvyklý. Ve většině chudých zemí byla základem růstu výroba při použití technologií, které byly na nízké úrovni, a extenzivní využití pracovní síly. V Indii má neobvykle velká část růstu základ v procesech, které používají vysoce vyvinuté technologie a vyžadují vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Ve většině chudých zemí tempo roste vzhledem k vysokému tempu vývozu výrobků. V Indii hraje klíčovou roli export služeb. A ve většině chudých zemích je růst doprovázen vysokými investicemi, v Indii je však důležitým zdrojem růstu osobní spotřeba vzhledem k obrovskému objemu vnitřního trhu. Indie není zatím zcela integrována do světové ekonomiky, její hospodářský růst tudíž není závislý na vývoji ve zbytku světa. To se jeví jako výhoda ve chvíli, kdy ve světě dochází ke zpomalení růstu ekonomiky a především oslabení investiční činnosti. Mezi hlavní faktory, které mohou hospodářský vývoj Indie ohrozit patří dominance Číny, i když je Čína pro Indii trhem pro vývoz služeb je i velkým konkurentem. Čína se stává také významným dodavatelem služeb v IT a bude tím současnou silnou pozici Indie oslabovat. Vývoj mohou ohrozit i výsledky voleb, které jsou stanoveny na duben – květen 2009. Pokud současná vládní koalice zůstane u moci, bude obtížné prosazovat další hospodářské reformy vzhledem k opozici uvnitř koalice. Vláda se snaží nějakým způsobem napravit sociální nerovnosti určováním nových kvót ve vzdělávacích institucích pro studenty „nižších kast“. Proti tomuto systému však sílí kritika, neboť tím vzniká nebezpečí snižování úrovně vzdělání na univerzitách v době, kdy Indie potřebuje především vysoce vzdělané odborníky.
66
Základní pojmy outsourcing - je proces, při kterém společnost deleguje vedlejší činnosti a práci ze své interní struktury na externí entitu (subkontrola) specializovaného na provádění těchto operací. Outsourcing se považuje za obchodní rozhodnutí, které má vést ke snížení nákladů a (nebo) k zaměření se na důležitější úkoly v rámci výrobního procesu související s konkurenceschopností. Commonwealth - je volné sdružení Velké Británie a jejích bývalých dominií a kolonii. Do roku 1931 Commonwealth nesl označení Britské impérium, v letech 1931-1947 pak Britské společenství národů. Dnes bývají tyto termíny zaměňovány a zejména označení Commonwealth se používá zpětně na celou dobu existence tohoto společenství, jehož formální hlavou je britský panovník, v současnosti tedy Alžběta II. Kašmír - je historické území a byvalé knížectví v Himalájích, dnes nárokované a spravované Indií, Pákistánem a částečně i Čínou.Území se dnes dělí na indický spolkový stát Džammú a Kašmír Azad Kashmir a Northern areas (spravované Pakistánem) a čínskou část Aksai Qin. hinduismus - je označení pro tradiční indické náboženství. V pravém slova smyslu se nedá mluvit o náboženství jako spíše o nábožensko-sociálním systému, protože hinduismus v sobě zahrnuje i právní a společenské normy. Hinduismus je s cca. 900 miliony vyznavači třetí největší náboženství na světě. Indická ústava zahrnuje do hinduismu ale i buddhismus, džinismus a sikhismus. buddhismus - je nábožensko – filosofický systém, jehož základ vytvořil Gautama Buddha pravděpodobně v 5.století před n.l. v severovýchodní Indii. Jedná se o jedno z nejrozšířenějších světových náboženství, vyznává jej přibližně 230 - 500 miliónů lidí kastovní systém - je způsob tradičního a dědičného společenského uspořádání, v němž jsou příslušníci společnosti na základě svého sociálního a případně i jiného (např. národnostního či náboženského) postavení rozděleni do různých vrstev (tzv. kast). Jednotlivé kasty se liší rozsahem svých občanských i dalších práv a přechod mezi 67
jednotlivými kastami (jakož i navazování vztahů či uzavírání manželství mezi členy různých kast) je velmi obtížný až nemožný. svadéší – z hindštiny, znamená domácí. Hnutí vzniká v roce 1905 podporující domácí průmysl a bojkotující britské zboží svarádž – vlastní vláda, podle Gándího 'Indická samospráva' poliferace – šíření zbraně (zejména jaderných) v mezinárodním měřítku, zvyšování počtu států disponujících jaderným arzenálem, vyskytuje se i v opačném tvaru neproliferace, např.doložka, zásada nebo politika neproliferace BIMSTEC – (Bay of Bengal Initiative for MultiSectoral Technical and Economic Cooperation) Sdružení ekonomicke spolupráce Bangladéže, Bhútánu, Indie, Nepálu, Myanmaru, Sri Lanky a Thajka, bylo založeno v roce 1997. SAARC – (The South Asian Association for Regional Cooperation) Jihoasijské sdružení pro oblastní spolupráci, ustanovené 8. prosince 1985. Je to sdružení 8 zemí jižní Asie a 6 pozorovatelů. Mezi členské státy patří Bangladéš, Bhután, Indie, Maledivy, Nepál, Pákistán, Sri Lanka a Afgánistán. Spolupráce v oblastech ekonomické, sociální, udržování přátelských a mírových principů vůči členům, rozvoj obchodu a ekonomik, společná politika vůči nečlenům. SAFTA – (South Asian Free Trade Area) Jihoasijská zóna volného obchodu, která vznikla v roce 2004. Jejími členy jsou Indie, Pákistán, Nepál, Sri Lanka, Bangladéž, Bhútán a Maledivy. MERCOSUR – (Mercado Común del Sur) Jihoamerický společný trh, dohoda vznikla v roce 1991. Mezi členské státy patří Argentina, Brazílie, Paraguay, Venezuela, Uruguay. Přidruženými státy organizace jsou Bolívie, Chile, Kolumbie, Ekvádor a Peru.
68
ASEAN – (The Association of Southeast Asian Nations) Sdružení států jihovýchodní Asie, vzniklo 8. srpna 1967 v Bangkoku. Do Sdružení států jihovýchodní Asie patří celkem deset států:. Indonésie, Malajsie, Filipínská republika, Singapur, Thajsko, Brunej, Vietnam, Laos, Barma, Kambodža. AU ( Africká unie ) – V roce 2002 zahájila svou činnost Africká unie. Nová celoafrická organizace tak nahradila skoro 40 let starou Organizaci africké jednoty (OAU), založenou v roce 1963. Je zatím největším projektem africké integrace. Organizace inspirovaná úspěšným integračním modelem Evropské unie reagující na současné potřeby Afriky. Součástí jsou všechny státy afrického kontinentu s výjimkou Madagaskaru, který byl v březnu 2009 vyloučen. UNFPA – (The United Nations Population Fund) Populační fond OSN, byl založen roku 1969. Kolem 64 procent prostředků je určeno na oblast reprodukčního zdraví, tedy otázky bezpečného mateřství, plánování rodiny a sexuálního zdraví, zlepšování reprodukčního zdraví mladistvých, snižování zdravotních problémů matek (např. porodní píštěl), boj proti AIDS či pomoc při mimořádných událostech. ICT - Informační a komunikační technologie CNC - Stroje s počítačovými řídícími systémy
69
Literatura [1] BONDY, Egon. Indická filosofie : Poznámky k dějinám filosofie 1. 2. vyd. Praha : Vokno, 1997. 236 s. ISBN 80-85239-30-2 [2] JOHNSON, Cordon. Svět Indie : Indie, Pakistán, Nepál, Bhútán, Bangladéš a Šrí Lanka : kulturní atlas. 1. vyd. Praha : Knižní klub, c1998. 240 s. Kulturní atlasy. ISBN 8071767808. [3] KRÁSA, Miloslav, et al. Indický subkontinent : zeměpisné a historické panoráma . 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1980. 516 s. [4] MÜLLER, Zdeněk. Svaté války a civilizační tolerance . 1. vyd. Praha : Academia, 2005. 131 s. ISBN 8020013555. [5] Organizace spojených národů. Fakta a čísla OSN : základní údaje o Organizaci spojených národů . Praha : Informační centrum OSN v Praze, 2005. 297 s. ISBN 8086348-02-4. [6] STRNAD, Jaroslav, et al. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha : NLN, 2003. 1185 s. ISBN 80-7106-493-9. [7] Velký atlas světa : Encyklopedie geografie. Česká Média Amercom. 2004-2006, č. 1-137. Praha : ISSN 1214-116 X. [8] VILÍMEK, Petr, ROJČÍK, Ondřej. Proliferace jaderných zbraní : problémoví aktéři. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2006. 120 s. ISBN 80-210-4119-6. [9] VRBOVÁ, Jana. Indie: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy, 2007. 69s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Marta Goňcová, CSc. [10] WHEELER, Robert Eric Mortimer. Dávná civilizace v údolí Indu. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1973. 129 s. [11] ZBAVITEL, Dušan. Bohové s lotosovýma očima : hinduistické mýty v indické literatuře tří tisíciletí . 2. vyd. Praha : Vyšehrad, 1997. 455 s. ISBN 80-7021-215-2. Palmer, J.: Všechno o zemi: místopisný průvodce světem. Praha, Reader´s Digest výběr 1998 [11] ZBAVITEL, Dušan. Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti. 1. vyd. Praha : DharmaGaia, 1993. 143 s. ISBN 80-901225-5-8.
70
Internetové odkazy: India Image Project. [on-line]. 2009 Dostupný z WWW: India government. [on-line]. 2009 Dostupný z WWW: Times od India. [on-line]. 2008 Dostupný z WWW: Stránky Ministerstva zahraničních věcí Indie. [on-line] 2009 Dostupný z WWW: <www.meaindia.nic.in> Stránky indické vlády.[on-line]. 2009 Dostupný z WWW: Mapový server Indie.[on-line]. 2009 Dostupný z WWW: Server hospodářských novin. [on-line]. 2008 Dostupný z WWW: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. [on-line]. 2009 Dostupný z WWW: Oficiální portál pro obchod a export. [on-line]. 2009 Dostupný z WWW: Evropská komise, delegace pro zahraniční vztahy s Indií. [online]. 2009 Dostupný z WWW: < http://ec.europa.eu/comm/external_relations/india/intro/index.htm> Evropská komise, indické stránky. [online]. 2009 Dostupný z WWW: < http://www.delind.cec.eu.int > Evropská komise, informace o zahraničních vztazích. [online]. 2009 Dostupný z WWW: < http://ec.europa.eu/comm/external_relations/feedback/weekly.htm> Evropská komise, Indie – Akční plán. [online]. 2009 Dostupný z WWW: EU a Indie, bilaterální partnerství. [online]. 2009 Dostupný z WWW: < http://www.bilaterals.org/article.php3?id_article=14323> Souhrnné teritoriální informace Indie .[online]. 2009 Dostupný z WWW: < services.czechtrade.cz/pdf/sti/indie-2009-04-01.pdf> Minařík, D.: Vztahy Indie a USA[online]. 2009 Dostupný z WWW: 71
CIA - The World Factbook. [on-line]. 2009 Dostupný z WWW: Mapový server světa. [on-line]. 2009 Dostupný z WWW: <www.hkvysehrad.cz/mapy.html> Studium v Evropě. [online]. 2009 Dostupný z WWW: < http://www.study-in-europe.org> EU-Asie platforma vysokoškolského vzdělání. [online]. 2009 Dostupný z WWW: < http://www.eahep.org > Stránky map Indie. [on-line]. 2009 Dostupný z WWW: <www.lib.utexas.edu/maps/middle_east_and_asia> The Asian Development Bank. [on-line]. 2009 Dostupný z WWW: Země sdružené v SAARC. [online]. 2009 Dostupný z WWW: <www.saarc-sec.org > Obchod - export / import.[online]. 2009 Dostupný z WWW: <www.trade-india.com > Informace o Speciálních ekonomických zónách. [online]. 2009 Dostupný z WWW: < www.sezindia.nic.in> FAO Food and Agriculture Organiyation of the United Nations. [on-line]. 2009 Dostupný z WWW: International Atomic Energy Agency. [on-line]. 2009 Dostupný z WWW: Inernational Criminal Court. [on-line]. 2009 Dostupný z WWW: The International Fund for Agricultural Development. [on-line]. 2009 Dostupný z WWW: The Industry Foundation Classes. [on-line] 2009 Dostupný z WWW: International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies. [on-line] 2009 Dostupný z WWW: International Labour Organization. [on-line] 2009 Dostupný z WWW: 72
International Monetary Fund. [on-line] 2009 Dostupný z WWW: Encyklopedie Wikipedia. [online]. 2009 Dostupný z WWW: Celý svět. [on-line] 2009 Dostupný z WWW: India Export Import Trade Statistics. [on-line] 2009 Dostupný z WWW: ČTK: Hospodářský růst Indie nabírá stále vyšší obrátky, Server Týdne. [online]. 2008 Dostupný z WWW: <.http://www.tyden.cz/rubriky/ekonomika/hospodarsky-rust-indie-nabira-stale-vyssiobratky_2831.html> James Wolfensohn: Světu budou vévodit Čína a Indie. [online]. 2009 Dostupný z WWW: < http://www.blisty.cz/art/31590.html > Sever Týden. [online]. 2008 Dostupný z WWW: < http://www.tyden.cz.> Economy watch. [online]. 2009 Dostupný z WWW: < http://www.economywatch.com/world_economy/usa/indo-usa-trade-relation.html> Časopis pro mezinárodní politiku. [online]. 2009 Dostupný z WWW: < http://www.globalpolitics.cz/clanek/indie-usa-vztahy.html> EurActiv. Portál o Evropské unii. [online]. 2008 Dostupný z WWW: < http://www.euractiv.cz/o-nas>
73
Přílohy Seznam příloh: Příloha č.1: Kojenecká úmrtnost: Vývoj a změny v čase: Indie (graf) Příloha č.2: Složení současné vlády (tabulka) Příloha č.3: Mapa členských států sdružení ASEAN Příloha č.4: Mapa členských států SAARC Přloha č.5: Indický export ze světa (tabulka) Příloha č.6: Indický import ze světa (tabulka) Příloha č.7: Komoditní struktura českého vývozu do Indie v r. 2004 (tabulka) Příloha č.8: Znak summitu Africké unie a Indie
74
Příloha č.1 Kojenecká úmrtnost: Vývoj a změny v čase: Indie Rok Hodnota
Změna (počátek),%
Jednotka
Změna (předch.),%
2019
-1,76 úmrtí na 1000 dětí
-103,13
-105,85
2009
30.15 úmrtí na 1000 dětí
-46,44
-6,69
2008
32.31 úmrtí na 1000 dětí
-42,60
-6,65
2007
34.61 úmrtí na 1000 dětí
-38,51
-36,65
2006
54.63 úmrtí na 1000 dětí
-2,95
-2,95
2005
56.29 úmrtí na 1000 dětí
0,00
0,00
2004
56.29 úmrtí na 1000 dětí
0,00
0,00
Poslední aktualizace: 05. březen 2009
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2019
75
Příloha č.2 Složení současné vlády Ministři centrální vlády jsou trojího druhu - kabinetní ministři, státní ministři (samostatná ministerstva) a státní ministři (podléhající příslušnému kabinetnímu ministrovi). Prezidentkou je SMT. Pratibha Devisingh Patil. Více prezidentem Shri Mohd. Hamid Ansari . Dr. Manmohan Singh
ministerský předseda (INC)
Pranab Mukherjee
zároveň dočasně řídí ministerstvo zahraničí obrana (INC)
Arjun Singh Sharad Pawar Laloo Prasad Yadav Shivraj Patil Ram Vilas Paswan Jaipal Reddy P.R. Dasmunsi P. Chidambaram Mahavir Prasad P.R. Kyndiah T.R. Baalu Shankersinh Vaghela řídí dočasně premiér Singh Kamal Nath Hans Raj Bhardwaj Sushil Kumar Shinde Raghuvansh Prasad Singh Mani Shankar Aiyar Ram Ola Meira Kumar K. Chandra Shekhar Rao A. Raja Dayandhi Maran Anbumani Ramadoss Shibu Soren A.R. Antulay Vayalar Ravi Murli Deora Ambika Soni Saif-u-din Soz
lidské zdroje (INC) zemědělství , spotřeba a distribuce (NCP) železnice (RJD) vnitro (INC) chemie a hnojiva, ocel (LJSP) rozvoj měst (INC) informace a vysílání, parlamentní záležitosti (INC) finance (INC) malé podniky, zemědělské podniky (INC) kmenové záležitosti, rozvoj severovýchodu (INC) silniční a lodní doprava (DMK) textilní průmysl (INC) zahraniční věci průmysl a obchod (INC) právo a justice (INC) energetika (INC) rozvoj venkova (RJD) mládež a sport (INC) doly (INC) sociální spravedlnost a rovnoprávnost (INC) práce a zaměstnanosti (TRS) životní prostředí a lesy (DMK) komunikace a informační technologie (DMK) zdraví a záležitosti rodiny (PMK) uhlí (JMM) záležitosti menšin (INC) záležitosti zahraničních Indů (INC) ropa a přírodní plyn (INC) turizmus a kultura (INC) vodní zdroje (INC)
Nová kabinetní ministerstva: Santoš Mohan Dév
těžký průmysl a veřejné podniky (INC)
Prem Chand Gupta Kapil Sibal
záležitosti podniků (INC) věda a technologie (INC) 76
Příloha č.3 Mapa členských států sdružení ASEAN █ █ ASEAN řádných členů (Indonésie, Malajsie, Filipínská republika, Singapur, Thajsko, Brunej, Vietnam, Laos, Barma, Kambodža) █ █ ASEAN pozorovatelé █ █ ASEAN kandidátů na členy █ █ ASEAN plus tři ███ Summit Východní Asie █████ Regionální fórum ASEAN
77
Příloha č.4 Mapa členských států SAARC (South Asian Association for Regional Cooperation) Tmavě modrá barva ( členské státy SAARC): Bangladéš, Bhután, Indie, Maledivy, Nepál, Pákistán, Sri Lanka a Afgánistán Světle modrá barva (pozorovatelé SAARC): Írán, Čína, Korea, Japonsko, EU, USA
78
Příloha č.5 Indický export do světa Indian Exports to Various, Values in US$ Million Name of Apr 2005 - Feb Countries 2006
Apr 2006 - Feb 2007
Export Value of Goods
Export Values of Goods
%Growth
% Growth
Values (INR in Crores)
Values (US$ in Millions
Values (INR in Crores)
Values (INR in Crores)
Values Values Values (INR (US$ in (US$ in in Millions) Millions) Crores)
India Export To Europe
98,754.23
22,315.02 116,780.74 25,721.55 18.25
15.27
22.88
22.88
EU 1.1 Countries (25)
91,708.13
20,722.85 107,899.80 23,765.48 17.66
14.68
21.14
21.14
1
Values (US$ in Millions
% Share
% Share
1.2
Other WE Countries
6,459.07
1,459.53 7,719.24
1,700.20
19.51
16.49
1.51
1.51
1.3
East Europe
587.02
132.65
255.87
97.90
92.90
0.23
0.23
2
India Export To Africa
21,296.41
4,812.25 33,300.62 7,334.63
56.37
52.42
6.52
6.52
2.1
Southern Africa
7,695.62
1,738.94 11,102.05 2,445.28
44.26
40.62
2.17
2.17
2.2
West Africa
7,377.88
1,667.14 9,442.11
2,079.67
27.98
24.74
1.85
1.85
2.3
Central Africa
635.17
143.53
181.11
29.45
26.18
0.16
0.16
113.58
108.18
2.34
2.34
2.4 East Africa 5,587.74
1,161.71
822.26
1,262.63 11,934.20 2,628.57
3
India Export To America
85,197.22
19,251.61 98,222.45 21,634.00 15.29
12.38
19.24
19.24
3.1
North America
72,930.86
16,479.84 81,352.56 17,918.32 11.55
8.73
15.94
15.94
3.2
Latin America
12,266.36
2,771.77 16,869.89 3,715.68
34.05
3.30
3.30
4
India Export To Asia & ASEAN
193,700.51 43,769.58 255,097.93 56,186.62 31.7
28.37
49.97
49.97
4.1 East Asia
4,040.41
912.99
49.35
1.21
1.21
4.2 ASEAN
40,259.67
9,097.28 51,424.48 11,326.50 27.73
24.5
10.07
10.07
4.3 WANA
65,310.15
14,757.82 93,847.47 20,670.38 43.70
40.06
18.38
18.38
4.4 NE Asia
62,178.81
14,050.25 77,238.59 17,012.19 24.22
21.08
15.13
15.13
4,951.23 26,396.54 5,813.97
17.42
5.17
5.17
4.5 South Asia 21,911.47
6,190.85
1,363.57
79
37.53
53.22
20.47
5
India Export To CIS & Baltics
4,874.77
1,101.53 5,963.06
1,313.39
22.32
19.23
1.17
1.17
5.1
CARs Countries
664.77
150.21
776.56
171.04
16.82
13.87
0.15
0.15
5.2
Other CIS Countries
4,210.00
951.31
5,186.50
1,142.35
23.19
20.08
1.02
1.02
202.56
1,123.60
247.48
25.34
22.17
0.22
0.22
2.95
100
100
India Export To 61 896.43 Unspecified Region Total
404,719.56 91,452.54 510,488.44 112,437.68 26.13
Exchange Rate
(1US$=Rs.) 44.2546
45.4019
80
Příloha č.6 Indický import ze světa India Imports from Various Regions, Values in US$ Millions Name of Apr 2005 - Feb 2006 Countries
Apr 2006 - Feb 2007
Import Values of Goods
Import Values of Goods
% % % Growth Growth Share
Values Values (INR (US$ in in Crores) Million)
Values (INR in Crores)
Values Values Values Values (INR (INR in (US$ in (US$ in in Million) Crores) Million) Crores)
121,473.57
27,448.80
150,659.64 33,183.56
24.03
20.89
20.44
20.44
92,466.48
20,894.21
108,846.32 23,973.96
17.71
14.74
14.77
14.77
6,274.33
40,371.00 8,891.92
45.39
41.72
5.48
5.48
280.26
1,442.32
16.29
13.35
0.20
0.20
3,562.16
47,390.25 10,437.94
200.62 193.02
6.43
6.43
2,343.73
12,205.49 2,688.32
17.68
1.66
1.66
995.66
34,154.44 7,522.69
675.14 655.55
4.63
4.63
13.09
83.74
18.44
44.50
40.85
0.01
0.01
209.68
946.58
208.49
2.01
-0.57
0.13
0.13
44,699.84
10,100.61
72,206.56 15,903.86
61.54
57.45
9.80
9.80
34,881.38
7,881.98
47,434.34 10,447.66
35.99
32.55
6.44
6.44
9,818.47
2,218.63
24,772.21 5,456.21
152.30 145.93
3.36
3.36
201,322.99
45,491.99
448,648.09 98,817.03
122.85 117.22
60.88
60.88
4.1 East Asia
21,127.81
4,774.15
30,572.26 6,733.70
44.70
41.04
4.15
4.15
4.2 ASEAN
42,264.11
9,550.22
73,452.23 16,178.23
73.79
69.40
9.97
9.97
4.3 WANA
43,522.89
9,834.66
210,501.34 46,363.99
383.66 371.43
28.56
28.56
1
India Import From Europe EU
1.1 Countries (25)
Other WE 1.2 Countries 27,766.81 1.3 East Europe 1,240.28
2
India Import From Africa
15,764.21
Southern 10,372.09 2.1 Africa 2.2 West Africa 4,406.25 Central 57.95 2.3 Africa 2.4 East Africa 927.92
3
India Import From America North
3.1 America Latin
3.2 America 4
India Import From Asia & ASEAN
81
Values (US$ in Million)
317.68
14.70
% Share
4.4 NE Asia
88,686.23
20,040.00
127,867.53 28,163.48
44.18
40.54
17.35
17.35
1,292.96
6,254.72
9.31
6.55
0.85
0.85
2,755.00
14,591.30 3,213.81
19.68
16.65
1.98
1.98
302.54
68.36
613.08
102.64 97.52
0.08
0.08
11,889.61
2,686.64
13,978.22 3,078.77
17.57
14.60
1.90
1.90
India Import 177,234.07 From Unspecified Region
40,048.73
3,476.12
-98.04
-98.09
0.47
0.47
Total
572,686.81
129,407.30 736,971.94 162,321.83 28.69
25.43
100
100
Exchange Rate
(1USD=Rs.) 44.2546
4.5 South Asia 5,721.94 5
India Import from 12,192.15 CIS & Baltics CARs
5.1 Countries Other CIS
5.2 Countries
6
45.4019
82
1,377.63
135.03
765.63
Příloha č.7 Komoditní struktura českého vývozu do Indie v r. 2004 Komoditní struktura českého vývozu do Indie v r. 2004 Zboží Objem v tis. USD Části, součásti motor. vozidel osob, nákl. a traktorů 35 417 Stroje pro přípravu vláken, spřádání apod. 14 726 Vozidla motorová pro dopravu nákladní 12 434 Zařízení přídavná stavů, strojů na spřádání apod. 7 555 Vozidla motorová pro zvláštní účely 5 528 Auta os. aj. vozidla motorová pro přepravu osob 5 025 Turbiny parní 5 004 Textilie kordové pneumatikové 4 918 Kohouty, ventily pro potrubí, kotle, vany aj. 4 436 Části, součásti pro motory pístové 4 064 Sedadla (ne lékařská) apod. i proměnitelná v lůžka 4 035 Karosérie motor. vozidel osob., nákl. traktorů 3 636 Motory pístové vznětové s vnitřním spalováním 3 602 Motory píst. zážehové spalovací vratné, rotační 3 371 Ložiska valivá kuličková, válečková, jehlová 3 128 Hřídele převodové, převody, kola ozubená apod. 3 072 Čerpadla i se zař. měřícím, zdviže na kapaliny 3 021 Motory elektrické, generátory 2 823 Části přístr. vysílacích, přijímacích, televizí 2 663 Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění kapalin 2 661 Perly, imitace perel, drahokamů apod. ze skla 2 570 Čerpadla, vývěvy vzduchové, kompresory apod. 2 509 Fenoly, fenolalkoholy 2 377 Antibiotika 2 366 Stavy tkalcovské 2 223 Zařízení zapalovací, spouštěcí el. pro motory 2 220 Uhlovodíky cyklické 2 080
83
Příloha č.8 Znak summitu Africké unie a Indie
84
Resumé
Cílem diplomové práce „Indie v mezinárodních vztazích“ je vysvětlit základní vazby mezi Indií a státy jihoasijského prostoru, vztahy k Evropské unii, se zaměřením na Českou republiku, dále k Africe, Severní a Jižní Americe a pokusit se nastínit možný vývoj v určitých vztazích, a také popsat vliv ekonomické spolupráce na zahraniční vztahy Indie. Práce se podrobněji zabývá historií Indie, jejím hospodářstvím a politickým sytémem, indickou zahraniční politikou a ekonomikou. Závěr se týká nastínění možného vývoje jak společenského, tak i ekonomického přímo v Indii samotné a následně uvádím možné prognózy o vztazích Indie s vybranými společenstvími či státy. The aim of thesis "India in international relations" is to explain the fundamental links between India and the states of the South Asian area, relations with the European Union, focusing on the Czech Republic, as well as to Africa, North and South America and try to outline the possible developments in certain relations, and to describe the impact of economic cooperation in the Foreign Relations India. This work examines in detail the history of India, its economy and political system, the Indian foreign policy and economy. Conclusion The concerns outlined the possible development as social, economic in India itself and then present possible forecasts on India with selected communities and states.
85
Anotace Diplomová práce „Indie v mezinárodních vztazích“ pojednává o základních vazbách mezi Indií a státy jihoasijského prostoru, vztahu k Evropské unii, se zaměřením na Českou republiku, dále k Africe, Severní a Jižní Americe. Také se věnuje prognózám ve vzájemných vztazích a popisuje vliv ekonomické spolupráce na zahraniční vztahy Indie.
Annotation The diploma thesis India in International Relations deals with basic issues between India and Southasian states, relations towards the European Union, with the focus on the Czech Republic. Further on, relations to Africa, North and South America are discussed. Later on, the diploma thesis is devoted to precdictions concerning mutual relations and describes the influence of the economic cooperation towards the foreign affairs of India.
Klíčová slova Indie, Commonwealth, ASEAN, SAARC, Kašmír, Africká unie, Evropská unie
Keywords India, Commonwealth, ASEAN, SAARC, Kashmir, African Union, European Union
Bibliografie: Vrbová, Jana. Indie v mezinárodních vztazích: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy, 2009. 84 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Marta Goňcová, CSc.
86