Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Rekonstrukce torzální hradní architektury na Moravě v letech 1960 – 2010 a hledisko památkové péče Copuli Lapidum (hromady kamení)
Magisterská diplomová práce Bc. Ladislav Šulák
Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Jakubec, PhD.
Brno 2013 1
Prohlašuji, ţe jsem magisterskou diplomovou práci vypracoval s a m o s t a t n ě s v y u ţ i t í m u v e d e n ý c h p r a m e n ů a l i t e r a t u r y.
…………………………………………….. Bc. Ladislav Šulák
2
Poděkování Na úvod si dovoluji poděkovat všem institucím, které mi umožnily Národního
badatelskou památkového
činnost, ústavu
zejména
pracovníkům
v Kroměříži
a
v Brně,
k a s t e l á n ů m h r a d u L u k o v, B r u m o v a C i m b u r k u K o r y č a n . D á l e p a k z á s t u p c ů m o b c í L u k o v, B r u m o v a K o r y č a n y. Ve l k ý d í k p a t ř í p a n u M g r. O n d ř e j i J a k u b c o v i , P h D .
za
odborné rady a neocenitelnou pomoc při vedení magisterské diplomové práce. Poděkování patří též mojí zesnulé paní a mým přátelům za cenné připomínky a podnětné diskuse, rady a v neposlední řadě morální podporu, bez které by tato práce nevznikla.
3
Obsah Úvod
6
1 To r z á l n í h r a d n í a r c h i t e k t u r y n a M o r a v ě
9
1 . 1 Ú s v i t h r a d ů , p r v n í h r a d y, r a n é h r a d y
10
1.2 Literatura o kastelogii
11
1.3 Architektura a funkce středověkého hradu
16
1.3.1 Kastel (francouzský typ hradu)
19
1.4 Rozdělení hradní architektury
22
1 . 5 Ve g e t a c e n a h r a d ě a v j e h o o k o l í
28
2 Metodika památkové péče
29
2.1 Zákon o státní památkové péči
30
2.2 Začátky zkoumání hraní architektury v 19. století
32
2.3 Hnutí Brontosaurus a pomoc historickým památkám 35 2.4 Spolky a sdruţení působící a pracující na hradech L u k o v, B r u m o v a C i m b u r k
38
2.4.1 Spolek přátel hradu Lukova
38
2 . 4 . 2 O b č a n s k é s d r u ţ e n í P O LY P E J E ( h r a d C i m b u r k )
39
2 . 4 . 3 Va l a š s k á n a d a c e ( h r a d B r u m o v )
40
3 Metodika stavebních postupů při opravác h zdiva a výběr stavebních hmot
41
3.1 Stavební materiály
42
3.1.1 Vápno
42
3.1.1.1 Výroba vápna
44
3.1.1.2 Pálení vápna
45
3.1.1.3 Přísady při hašení vápna
46
3.1.2 Písek
47
3 . 2 Ve g e t a c e
48
3.2.1 Plevelná náletová vegetace 3.2.1.1 Náletová "romantická zákoutí"
48 48
4 Hrad Cimburk
51
4.1 Historie
51
4.2 Stavební vývoj
53 4
4.3 Projekty zaměření a dokumentace
56
4.3.1 Chronologie dokumentace zjištěné v archivu Památkového ústavu v Kroměříţi o hradu Cimburk
57
4.3.2 Proměny hradu Cimburk v minulém století
59
4.4 Zhodnocení provedených prací
67
5 Hrad Brumov
68
5.1 Historie
68
5.2 Stavební vývoj hradu Brumov a
70
5.3 Obnova hradu Brumov do roku 1990
71
5.4 Oprava hradu po roce 1990
73
5 . 5 H r a d B r u m o v, v ý z k u m a r e k o n s t r u k c e
75
5.5.1 Chronologie dokumentace zjištěné v archivu Památkového ústavu v Kroměříţi k hra du Brumov
79
5.6. Zhodnocení provedených prací
80
6 Hrad Lukov
81
6.1 Historie
81
6.2 Stavební vývoj hradu Lukov
82
6.3 Hrad Lukov (výzkum a rekonstrukce)
84
6.4 Hrad Lukov – obnova hradu do poloviny 20. století 86 6.5 Obnova hradu do roku 1990
90
6.6 Obnova hradu po roce 1990
90
6.7 Problém nového zdiva v technických doz dívkách – příklad hradu Lukov
92
6.8 Zastřešení torzální architektury na příkladu hradu Lukov
93
6.8.1 Chronologie dokumentace zjištěné v archivu Památkového ústavu v Kroměříţi k hradu Lukov 6.9. Zhodnocení provedených prací Závěr
95 96 97
Obrazové přílohy
100
Prameny
102
Bibliografie
102 5
Úvod Projíţdíme-li českou či moravskou krajinou, není snad jednoho strategického kopce nebo místa, kde by nestál nějaký hrad či dominantní zemská pevnost. Dávné sídlo a symbol samosprávy tohoto území. Do
dnešních
dnů
ponejvíce
jen
jako
zřícenina
hradu
během staletí byla tato místa stavebně upravována nebo byla dobyta,
vypálena,
prostě
z
nějakého
důvodu
zničena
či
majestátnosti
či
opuštěna. V
krajině
zůstal
pouze
zbytek
jeho
mnohdy jenom několik zdí, kamenů, příkopů, prostě téměř nic ze slavného zeměpanského sídla či mohutné zemské pevnosti. V t ě c h t o o b j e k t e c h s e p s a l y d ě j i n y, b o j o v a l o s e o b y t í c e l é oblasti, slouţily jako středisko či centrum celého okolí, byly centrem moci, hospodářského zázemí, kultury a aţ na výjimky zde zbyly jen hromady kamení. Ale i
tyto kameny jsou
po
staletí
nejen dominantou
a s o u č á s t í c e l é k r a j i n y, a l e i d o k u m e n t e m h i s t o r i c k ý m , k d e s e dá dodnes přečíst slohový architektonický vývoj jednotlivých objektů patřících k hmotnému bohatství naší země. Ta t o m í s t a b y l a p o s v é m o p u š t ě n í z c e l a z a p o m e n u t a , n e b o byla po dlouhá léta velmi lehce dostupným zdrojem materiálu pro stavbu nových objektů, zámků, klášterů, kostelů nebo všech ostatních prostých staveb, které dodnes slouţí svému účelu. Ze středověkých pevností vznikly nové, převáţně barokní d o m i n a n t y n a š í k r a j i n y, m í s t a n o v é h o h o s p o d á ř s k é h o p o d n i k á n í či krajinné dominanty moci zboţnosti. Zaniklo něco starého, aby bylo vyuţito pro něco nového. P ř e s t o d o d n e s m a j í t a t o m í s t a , č i p ř e s n ě j i j e j i c h z b y t k y, historickou,
kulturní
i
architektonickou 6
cenu,
která
je
nevyčíslitelná. sepsaných či některé
Jsou jen
vešly
do
po naší
zdrojem
legend,
pověst í,
příběhů
generace ústně předávaných, literatury
a
staly
se
z
součástí
nichţ naší
v z d ě l a n o s t i a k u l t u r y. Lze tak nadneseně říci, ţe kaţdý zachovalý kámen je svědkem nejen dávných věků, ale i poslem a hmatatelným důkazem národního umu, technického a hospodářského pokroku a vývoje, je v něm moţno číst odkazy dávných věků, stačí se jen trochu snaţit mu porozumět. Ty t o z b y t k y m ě l y v r ů z n ý c h o b d o b í c h r ů z n o u c e n u . B y l y obdivovány v období romantismu pro svou tajemnost , byly inspirací
pro
primitivním
umělce
nebo,
kamenolomem
a
jak
jiţ
zdrojem
bylo
zmíněno,
stavebního
jen
materiálu
pro nová honosná sídla či prostá selská stavení a jiná obydlí. V závěru
19.
století
se
projevila
snaha
zachránit
či
alespoň zakonzervovat, co se dá, byly zvoleny různé přístupy či
postupy
k
tomuto
problému.
Byly
to
akce
přínosné
či
v dobrém úmyslu téměř likvidační, kdy většinou z neznalosti bylo zničeno to, co doposud jako zázrakem překonalo celá staletí. Cílem této práce je ozřejmit současné postoje a nároky k e k o n z e r v a c í m a r e k o n s t r u k c í m t o r z á l n í h r a d n í a r c h i t e k t u r y, n a s t í n i t v ý v o j t é t o s l o ţ i t é a n á r o č n é d i s c i p l í n y. P ř i k o n f r o n t a c i tří
vybraných
hradů
–
Lukova,
Brumova
a
Cimburku,
demonstrovat konzervační a rekonstrukční práce a tyto práce a postupy vyhodnotit. Důvodem, proč autor práce zvolil tři v ý š e u v e d e n é h r a d n í o b j e k t y, b y l t e n , ţ e s e k n i m z a c h o v a l a v archivu Národního památkového ústavu v Kroměříţi početná dokumentace z počátku padesátých a šedesátých let minulého století aţ po současnost, poukazující na to, jak se různé instituce v tomto období k této problematice vyjadřovaly a tuto s i t u a c i ř e š i l y. A l e i t o , ţ e t y t o t ř i o b j e k t y s l o u ţ í c í j a k o z e m s k é 7
pevnosti měly na moravsko-uherské hranici důleţité místo. V neposlední řadě je autor práce původním povoláním stavbař a tato problematika je mu velmi blízká.
8
1
Torzální hradní architektury na Moravě Z celé řady torzálních hradních architektur na Moravě
( d á l e j e n h r a d y ) , k t e r ý c h j s o u n a d e s í t k y, s e n a j d e j e n m á l o těch, které jsou pod patronátem občanských sdruţení nebo skupin nadšenců, které se o hrad starají a vracejí mezi jeho zdi opět ţivot. Za minulého reţimu nebyla snaha, aby byly hrady o b n o v o v á n y, a l e s p í š e b y l y p o u z e k o n z e r v o v á n y a c h á t r a l y. Hrady
byly
majetkem
státu,
který
jen
přenesl
odpovědnost za jednotlivé stavby národnímu podniku Státní lesy ČSSR. Bylo to především z toho důvodu, ţe hrady byly p r á v ě o b k l o p e n y l e s n í m i p o r o s t y. O d b o r n ý d o h l e d a v e š k e r é zásahy do architektury musel schvalovat památkový ús tav na úrovni kraje, popřípadě památkový ústav v Praze. Lesy
Československé
republiky
jednotlivé
hrady
nezabezpečovaly nějakou větší měrou. Celá starost vypadala většinou
tak,
ţe
se
pouze
vyvěsily
na
hrad
jednoduché
výstraţné tabulky se zákazem vstupu neb o s upozorněním, ţe vstup
do
objektu
je
jen
na
vlastní
většinou
ani
nebyly
o p l o c e n y. A p o k u d
nebezpečí. ano,
tak
Stavby oplocení
nevydrţelo na svém místě dlouhou dobu, protoţe často se stalo útokem
různých
vandalů
nebo
bylo
poničeno
n á v š t ě v n í k y.
Te n t o s t a v t r v a l a ţ d o r o k u 1 9 9 0 , k d y z a č a l a v z n i k a t r ů z n á občanská sdruţení s majoritním zastoupením nejbliţší obce, v jejímţ katastru se hrad nachází. O objekty se začali starat dobrovolníci, kteří o hrad pečovali, a to i případech, kdy na obnovu hradu dostávali jen minimální dotace. Péče o hrady se zakládala
především
na
nadšení
jednotlivců,
kteří
jej
pod odborným dohledem Státní památkové péče opravovali. Z mnoha hradů, které na Moravě můţeme najít, byly 9
pro tuto práci vybrány tři, kterými se bude autor práce h louběji zabývat. Opravy a zajištění hradních architektur budou v práci demonstrovány u Koryčan,
na
Lukov
třech a
hradních
B r u m o v.
Ty t o
objektech: stavby
Cimburk
byly
vybrány
především proto, ţe sdruţení kolem nich chtějí tyto hrady obnovit
a
zpřístupnit
je
návštěvníkům.
A
to
nejen
jako
s a m o s t a t n é s t a v b y, a l e v y t v á ř e j í v j e j i c h p r o s t o r e c h m í s t a p r o setkávání – ať uţ při kulturních nebo i při společenských akcích. Navíc je v kaţdém z objektů ke zhlédnutí malá výstava nalezených artefaktů, které byly objeveny při rekonstrukcích a zabezpečovacích pracích těchto objektů. Ať uţ to jsou kachle z k a m e n , o s t ě n í , k e r a m i k a , t o r z a z b r a n í n e b o ţ e l e z n é a r t e f a k t y.
1.1
Ú s v i t h r a d ů , p r v n í h r a d y, r a n é h r a d y První hrady na našem území nahrazují převáţně dřevěná
obtíţně se bránící hradiště (k efektivní obraně hradiště je potřeba
mnoho
obránců
k
pokrytí
celého
obvodu
hradby).
Hrady jsou převáţně stavěny z příkazu či povolení panovníka a jedná se tedy o hrady královské. Později o hrady vysoké světské a církevní šlechty – hrady se stávají sídlem krále a š l e c h t y, p o z d ě j i s e t a k é s t a v í h r a d y s t r á ţ n í ( n a p ř . c h r á n í c í státní
hranici
či
důleţité
strategické
průsmyky
a
zemské
s t e z k y. D o o b l i b y s e d o s t á v a j í i h r a d y „ l o v e c k é “ . Základními typy prvních hradů jsou: - Ty p p ř e c h o d o v ý – h r a d i š t ě - h r a d - Ty p s o b v o d o v o u z á s t a v b o u - Ty p f r a n c o u z s k ý k a s t e l Původní
velkomoravská
hradiště
a
hradiště
prvních
přemyslovských kníţat jsou na našem území od 12. století nahrazována novými hospodářskými, kulturními a vojenskými 10
c e n t r y, a t o j s o u h r a d y. V p r ů b ě h u v l á d y k r á l e V á c l a v a I . (1230-1253) historická
začínají hradiska,
vznikat
královské
zároveň
se
jak
hrady
nahrazující
cí r kev,
tak
šlechta
vymaňuje z přímé podřízenosti krále , a tak si jiţ od poloviny 13. století nejdůleţitější a nejvlivnější rody staví vlas tní hrady a staví se tak po boku krále.
1.2
Literatura o kastelogii Podíváme-li
v odborné dějinami
se
literatuře nebo
zpět po
do
historie
dílech
architekturou
a
začneme -li
zabývajících
českých
a
se
pátrat
histori í,
moravských
hradů,
zjistíme, ţe první díla se objevují aţ během 19. století v rámci romantických
nálad
ve
společnosti.
Hrady
jsou
především
zkoumány v té době z hlediska vojenského, obranného a jsou tedy
povaţovány
především
za
stavby
technického
rázu.
Z dnešního pohledu je však nutné hrad hodnotit n ejen jako o b j e k t o b r a n y, a l e i j a k o s p r á v n í a k u l t u r n í c e n t r u m d a n é oblasti,
a
v neposlední
řadě
i
jako
doklad
společenského
postavení majitele a jeho majetkových poměrů. Dějiny hradů jsou však spojeny jen a pouze s obdobím středověku a jsou s n í m v e l m i ú z c e s v á z á n y. B o h u ţ e l u v ě t š i n y h r a d ů n e z n á m e jejich architekty ani stavitele, známe pouze majitele, kteří je nechali postavit, a to bohuţel ne ve všech případech. České země jako historická křiţovatka obchodních cest byly v období středověku bohatě zastavěny drobnými či většími h r a d y, k t e r é s l o u ţ i l y k o c h r a n ě o b c h o d n í k ů n a c e s t á c h n e b o k obraně pomezních oblastí vůči sousedním zemím. Ve d l e k n i ţ n ě v y d á v a n ý c h s o u b o r ů v e d u t , n a n i c h ţ j s o u zachyceny
některé
nejvýznamnějším
z českých dílem
a
moravských
několikasvazkové
dílo
hradů,
je
Augusta
S e d l á č k a H r a d y, z á m k y a t v r z e k r á l o v s t v í Č e s k é h o , v y d á v a n é 11
postupně v letech 1882 aţ 1927. Autor se jiţ od mládí zajímal o historickou topografii a kastelogii. Přes dvacet let pracoval na patnáctisvazkovém díle
H r a d y,
zámky
a
tvrze
Království
českého.
K danému
tématu shromáţdil tisíce dat a poznámek, pro které je jeho práce
dodnes
Výpravně
vyhledávaná
zde
popisuje
a
v této
činnost,
dění,
oblasti historii
nepřekonaná. a
ţivot
na
č e s k ý c h h r a d e c h , z á m c í c h a t v r z í c h . Te n t o u c e l e n ý s o u b o r b y l vydáván od roku 1882. Poslední část byla vydána rok po smrti autora v roce 1927. V Sedláčkově díle můţeme nalézt soubor kvalitních kreseb a rytin tehdejších známých ilustrátorů. Co se úplného výčtu objektů hradů týče, je neucelenějším dílem sedmisvazková publikace autorského kolektivu vedeného univerzitním
profesorem,
d r.
Ladislavem
Ho sákem,
D r. S c .
H r a d y, z á m k y a t v r z e v Č e c h á c h , n a M o r a v ě a v e S l e z s k u , P r a h a 1981
aţ
1988.
To t o
dílo
se
podrobně
zabývá
histori í
j e d n o t l i v ý c h o b j e k t ů n a ú z e m í Č e s k é r e p u b l i k y. P u b l i k a c e j e členěna
podle
jednotlivých
krajů
a
objekty
jsou
řazeny
a b e c e d n ě . J s o u z d e z a z n a m e n á n y v š e c h n y o b j e k t y, p o k u d k n i m byl nalezen jakýkoli doklad. Je zde uvedeno, kde se objekt nachází, případně nacházel, pokud došlo k jeho zániku, dále jednotliví drţitelé aţ do roku cca 1980, stavební vývoj objektu včetně jmen architektů, kteří se podíleli na jeho přestavbách nebo stavebních úpravách, případně jména umělců podílejících se na výzdobě. V závěru je uvedeno tehdejší vyuţití objektu. Svým obsahem a pojetím je to nejobsáhlejší a nejucelenější dílo, které se této problematice doposud věnovalo. K této problematice se odborně vyjadřují v současné době p r o f . To m á š D u r d í k a d o c . M i r o s l a v P l a č e k . P r o f . P h D r. To m á š D u r d í k D r S c . ( 1 9 5 1 – 2 0 1 2 ) , p e d a g o g 12
a specialista
na
českou
hradní
architekturu
vrcholného
a pozdního středověku a na problematiku ochrany národního kulturního památek).
dědictví Napsal
(profesor
více
neţ
dějin
450
architektury
publikací.
a
Např.
ochrany Průvodce
p o a rc h i t e k t o n i c k ý c h p a m á t k á c h Č e s k é re p u b l i k y – a rc h i t e k t u r a gotická (Praha 2001) a celou řadu dalších populárně-naučných titulů jako Zříceniny hradů, tvrzí a zámků středních Čech (Praha 2000), další tituly byly České hrady (Praha 2008), H r a d y k a s t e l o v é h o t y p u – 1 3 . s t o l e t í v e s t ř e d n í E v ro p ě ( P r a h a 1998) . Další titul y: Ilustrovaná e n cyklopedi e český c h h rad ů (Praha
1999),
I l u s t ro v a n á
encyklopedie
českých
hradů
–
d o d a t k y ( P r a h a 2 0 0 2 ) , I l u s t ro v a n á e n c y k l o p e d i e č e s k ý c h h r a d ů – d o d a t k y I I ( P r a h a 2 0 0 5 ) , I l u s t ro v a n á e n c y k l o p e d i e č e s k ý c h hradů – dodatky I II (Praha 200 8), Středověk é hra dy v Čec hác h a na Moravě (Praha 2001), Encyklopedie českých hradů (Praha 2005). D o c . I n g . P h D r. M i r o s l a v P l a č e k , p e d a g o g n a M a s a r y k o v ě univerzitě.
Odborník
na
fortifikaci
a
kasteologii,
nejenom
pro moravské prostředí. K této problematice napsal celou řadu p u b l i k a c í , j a k o n a p ř . : I l u s t ro v a n á e n c y k l o p e d i e m o r a v s k ý c h hradů, hrádků a tvrzí
(Praha 2007), společně s Martinem
Bónou Encyklopedie slovenských hradů (Praha 2007), Zaniklé h r a d y, z á m k y a t v r z e Č e c h , M o r a v y a S l e z s k a p o r o c e 1 9 4 5 (Praha 2005) a celou řadu dalších publikací. Ovšem co se týče odborného přístupu v bádání a postupů zabývajících
se
problematikou
hradů
na
našem
území,
je
podstatné dílo Dobroslavy Menclové, České hrady, Praha 1972. To t o
dvousvazkové
na našem
území
dílo
se
v kontextu
zabývá evropské
hradní hradní
architekturou a r c h i t e k t u r y.
S odvoláním na studie Mezinárodního ústavu pro studium hradů ve Švýcarsku, který byl zaloţen po druhé světové válce, se D. 13
Menclová snaţí podat podrobný výklad k vývoji tohoto typu a r c h i t e k t u r y.
S bohatým
srovnávacím
materiálem
z oblasti
západní Evropy porovnává vývoj hradů na území Čech. Na našem území v porovnání se západní Evropou dochází k výstavbě
hradů
s procesem
s časovým
feudální
zpoţděním,
přestavby
coţ
souviselo
země.
V průběhu
12. století získávají potomci rodové aristokracie a bojovníci kníţecích
druţin
do
drţení
větší
část
p ů d y,
stávají
se
f e u d á l n í m i p á n y a z a j i š ť u j í s i p o s t a v e n í v l á d n o u c í t ř í d y. Ta t o skutečnost se stává signálem pro budování rodinných sídel a zároveň
správních
center
jednotlivých
oblastí.
Jednotlivé
kapitoly se velice podrobně zabývají vývojem hradů jednak ve 12. a 13 století a zároveň zahraničními vlivy např. sasko hessenským
nebo
ve vlastnictví Vítkovců,
podunajským.
nejvýznamnějšího
a
hradů
Jsou
zde
rodu
královských.
na
zmíněny jihu
hrady
Čech,
V dalších
rodu
kapitolách,
zabývajících se hrady konce 13. a poloviny 14. století, jsou hrady
děleny
hrady
na
hrady
s obytnou
věţí,
s okrouhlou hrady
s
věţí
s břitem,
obalovou
zdí
k a s t e l y, a
hrady
s čtverhrannou věţí a závěr je věnován hrádkům a tvrzím. Druhý díl je členěn podle jednotlivých panovníků a jejich vlády
–
Karel.
I V. , V á c l a v I V,
Jiří
z Poděbrad, Vladislav
Jagelonský. V jednotlivých kapitolách je na bohaté obrazové p říloze a fotodokumentaci dokumentován postupný vývoj hradu od 12. století,
kdy
je
především
kladen
důraz
na
jeho
obrannou
funkci, a tím je dáno také formální uspořádání jednotlivých objektů a jejich na sebe navazující funkce. V průběhu vývoje, kdy
jsou
k absolutní
opevňovací
a
obranné
prvky
dokonalosti,
dochází
ke
hradu
dovedeny
společenským
aţ
změnám
a hrad jako ztělesnění společenské výlučnosti feudálního pána 14
ztrácí
na významu.
Zároveň
se
mění
i
potřeby
provozu
panských sídel a v neposlední řadě stoupají nároky na kulturu bydlení.
Všechny
splňovat,
tyto
a proto
přestavbám,
nové
poţadavky
v lepších
případech
nebo
jsou
opouštěny
jiţ
hrady
dochází a
nestačí k jejich
slouţí
pouze
k hospodářským účelům bez nároků na další stavební údrţbu. Dále D. Menclová ve svém díle upozorňuje, ţe hrady nebyly pouze pevnostmi, ale na jejich umělecké výzdobě se podíleli i významní umělci – malíři, sochaři, a to zvláště u staveb
dvorského
okruhu
nebo
významných
šlechtických
rodů. Výše uvedená díla jsou pro další badatelskou činnost obrovským
přínosem.
objektů
na
území
popisem
jejich
priority
pro
Jednak
Čech,
stavu
jejich
byl
Moravy
k roku
proveden a
1980,
záchranu
úplný
Slezska coţ
s podrobným
umoţňuje
z hlediska
soupis stanovit
Památkové
péče
v současné době. Zároveň by se v dalším bádání u jednotlivých objektů
na
základě
srovnání
s typologií
stanovenou
D.
Menclovou mohlo podařit zařadit jednotlivé dosud neprobádané hrady do okruhu vlivů, které se podílely na jejich výstavbě a upřesnit tak dobu jejich zaloţení v kontextu s výstavbou jiţ zdokumentovaných objektů. Zároveň by se budoucí badatelé mohli zaměřit na to, jakou část našeho území ovlivnily typy h r a d n í a r c h i t e k t u r y s o u s e d n í c h z e m í , k a m a ţ z a s a h o v a l y, j e j i c h vzájemné
prolínání
a
do
jaké
míry
vše
ovlivnily
stavby
dvorského okruhu a stavby hradů významných šlechtických rodů.
15
1.3
A rc h i t e k t u r a a f u n k c e s t ř e d o v ě k é h o
hradu Středověký hrad plnil především funkci obran nou, kdy díky uspořádaným fortifikačním prvkům byl schopen účinně se bránit proti nepřátelskému útoku. Po celé 13. a 14. století dávají
tedy
majitelé
hradů
přednost
při
stavbě
bezpečné
a ú č i n n é o b r a n ě n a ú k o r p o h o d l n é h o b y d l e n í . Te p r v e h r a d y b u d o v a n é h u t í V á c l a v a I V. n a p ř e l o m u 1 4 . a 1 5 . s t o l e t í s e v tomto konceptu mění. Na poţadavku obrany není jiţ tak striktně kladen takový důraz. Dává se přednost pohodlnému bydlení, komfortu a okázalé výzdobě. V tomto období nastává cesta k luxusnímu a okázalému bydlení, cesta vývoje od hradu k zámku. Bylo to však pohodlí a komfort měřené hodnotami středověkého člověka. Hlavní obytnou částí hradu byl palác. Přízemí paláce bylo ze strategických a obranných důvodů strohé s úzkými a malými o k n y.
Bylo
tedy
vyuţíváno
jako
skladištní
a
hospodářské
p r o s t o r y. H l a v n í o b y t n é p r o s t o r y p a l á c e b y l y v p r v n í m p a t ř e . Tvořily
je
hlavní
sál
a
několik
menších
místností,
které
slouţily převáţně jako loţnice. Pokusy stavitelů hradů o větší pohodlí jsou zaznamenány jiţ od 13. století, a to především u hradů královských, kdy začíná snaha doplnit královský palác o
více
obytných
místností
a
docílit
tak
větší ho
komfortu
a soukromí. Ač se to nezdá, právě soukromí s vlastní postelí patřilo k velkému
luxusu,
neboť
většina
hradních
obyvatel
a posádky ţila a spala ve společných prostorách , na společných slamnících a palandách. Stavitelé hradů v lucemburské éře s e snaţí o větší pohodlí, a proto se zvyšuje počet místností v hradním paláci a vznikají tam uzavřená křídla hradního paláce uspořádaná do čtverce s dvorkem uprostřed. Ještě dnes 16
na torzech bývalých hradních paláců jsou patrné také kamenné konzoly nebo otvory po dřevěných podpěrách, které nesly dřevěné pavlače a jejich zastřešení. U významných hradů místo pavlačí jsou postaveny arkádové dvory ne podobné klášterním rajským dvorům. K spojení mezi patry slouţily různé typy schodišť,
jak vnitřní, tak
venkovní.
Nejčastěji
se pouţívá
pravotočivé šnekové schodiště, které dávalo i při obraně hradu výhodu většího prostoru obráncům hradu. K obytným prostorám patřila i hradní kaple, nebo alespoň m a l á a r k ý ř o v á k a p l e v r o h u p a l á c e . Ve l k á s a m o s t a t n á k a p l e byla většinou jen u významných šlechtických nebo královských sídel. Bývala to většinou nejzdobnější a nejhonosnější prostora hradu. V samotném paláci bydlel majitel hradu a jemu nejbliţší. Bydlení ostatních obyvatel hradu bylo daleko skromnější a ti často, jak jiţ bylo řečeno, postrádali jakékoli soukromí. Aby bylo docíleno lepšího bydlení, byly do ohradních kamenných stěn
vkládány
dřevěné
nebo
roubené
k o m o r y,
které
tento
p r o s t o r t e p e l n ě i z o l o v a l y. J e š t ě d n e s j e n a r ů z n ý c h t o r z e c h paláců
patrný
otisk
(otisky)
trámových
n ebo
kulatinových
profilů, na kterých bylo toto deštění komor připevněno. D a l š í v a r i a n t o u z a t e p l e n í b y l o d ř e v ě n é o b l o ţ e n í s t ě n , t z v. táflování.
V
místnostech
se
původně
topilo
v
krbech
umístěných v rohu obytného prostoru. Při vytápění rozlehlé místnosti
však
docházelo
k
obrovským
tepelným
únikům,
protoţe převáţná část tepla unikla přímo komínem. Výrazný pokrok nastal na počátku 14. století, kdy se začínají objevovat první kachlová kamna, která nejenom s vyuţitím komorových kachlů místnost příjemně vytopila a teplo udrţovala, ale díky různým výjevům a ornamentům obytný interiér zdobila (dodnes se nacházejí různobarevná torza těchto kachlů při různých v ý k o p e c h ) . O b l í b e n é b y l y b i b l i c k é , l o v e c k é a v á l e č n é s c é n y, 17
p o u ţ í v a l y s e r o s t l i n n é č i f i g u r á l n í m o t i v y, e r b y č i d a l š í j i n á témata. Kromě krbů a kachlových kamen se pouţívaly i různé přenosné ţelezné koše či kovaná kamna na dřevěné uhlí. Důleţitým a nezbytným zařízením hradu bylo zajištění v n i t ř n í h o z d r o j e v o d y. To t o s e ř e š i l o v y k o p á n í m s t u d n y č i vytvořením rezervoáru (cisterny) na vodu dešťovou. Někdy přísun vody zajišťoval i vodovod (od 15. století), ten byl však ze strategických důvodů spíše doplňkovým. Jak je všeobecně známo, nedá se říci, ţe by středověký člověk kladl zvláštní důraz na hygienu. Pokud byla na h radě lázeň, slouţila pro ni drobná stavba v předhradí. Záchod neboli prevét byl většinou nevelký arkýř opatřený plochou sedačkou s kulatým otvorem. Fekálie volně padly podél hradní zdi do h r a d n í h o p ř í k o p u n e b o n a p a t u h r a d b y. Dláţdění
příjezdových
cest
a nádvoří
bylo
spíše
výjimkou, neboť nádvoří méně významných hradů slouţilo jako dvůr pro domácí zvířectvo. Důleţitou částí hradu byla hradní kuchyně, kde se vařilo a peklo většinou na otevřeném ohni a kouř stoupal vzhůru ke stropu,
kde
byl
klenbou
převeden
do
komína.
Součástí
kuchyně byla často i chlebová pec. Důleţité hrady měly dále i další sociální zázemí jako stáje,
sýpku,
seník,
s k l a d y,
výrobní
dílny
jako
například
k o v á r n u a p o d o b n ě . To t o v š a k b y l y d r u h y, k t e r é b y l y s o u č á s t í staveb prvních nádvoří. Královské a hrady vysoké šlechty byly hrady spotřebitelské, kam byly dováţeny jiţ hotové výrobky a z e m ě d ě l s k é p r o d u k t y. O h o s p o d á ř s k ý c h o d h r a d u s e s t a r a l i sluţební manové. Hrad samotný je centrem správním i hospodářským. Co nesouviselo s chodem samotného sídla (i vojensko-politickým), je přesunuto do předhradí, které je také alespoň částečně opevněno. 18
1.3.1
Kastel (francouzský typ hradu)
V době panování Václava I. se do našich zemí dostává nový typ hradu – castel.1 Autor
ve
své
práci
zmiňuje
základní
typy
hradů:
přechodový, klasický (tedy s obvodovou zástavbou – v našem prostředí nejběţnější) či zcela ve své době „revoluční“ typ importovaný
z
Francie
–
typ
kastel.
K
jeho
výhodám
ve fortifikačních prvcích se zmiňuje podrobněji.
Příloha č. 1-Biskupský hrad v Roudnici nad Labem – rekonstrukce.2 1
Kastel – pravidelný, nejčastěji obdélníkový či čtvercový, vícevěţový hrad.
2
Ve z b y t c í c h d o c h o v a n ý p o d s o u č a s n ý m b a r o k n í m z á m k e m , o j e d i n ě l ý typ na našem území donjon – castel.
19
Od našich domácích hradů se zvláště liší aktivní obranou. Obránci našich hradů spoléhali především na nepropustnost n e p ř á t e l p ř e s v y s o k é h r a d b y. H r a d b y s e v š a k d a l y b r á n i t p o u z e z o c h o z ů c i m b u ř í m a n a ú t o č n í k y s e d a l o s t ř í l e t j e n d o t é d o b y, n e ţ p r o n i k l i k p a t ě h r a d b y. V t o m t o m í s t ě b y l t z v. m r t v ý p r o s t o r.
P ř í l o h a č . 2 - P a s i v n í o b r a n a ( t z v. m r t v ý p r o s t o r ) Aby mohli obránci v tomto prostoru někoho zasáhnout, museli by se vyklonit přes hradbu, ale tak se mohli stát snadným
terčem
pro
ú t o č n í k y. Te n t o 20
problém
se
v
našem
prostředí
částečně
řešil
vytvořením
podsebití,
aby
u
paty
h r a d b y m o h l b ý t ú t o č n í k z a s á h n u t k a m e n y, t r á m y č i j i n ý m i vrhanými
předměty nebo
aspoň
být
vypuzen
vařící
vodou,
smolou nebo jinou rozpálenou tekutinou. Bylo to však řešení v e l m i n e d o k o n a l é a ú č i n n é j e n č á s t e č n ě . P r o ú t o č n í k y, k t e ř í s e aţ k hradu dostali a dobře se ukryli, bylo pak snadné hradbu samotnou napdnout, pokusit se ji prorazit nebo podkopat nebo se jinak připravit k útoku na hrad. Jak se dalo tomuto problému pro obránce zabránit, na to celkem brzy přišli stavitelé ve F r a n c i i . Vy s u n u l i z l í m c e h r a d b y o k r o u h l é v ě ţ e a u m o ţ n i l i t a k obráncům postřelovat prostor u paty hradby a naopak z hradby paty věţí. Věţe pro tuto funkci se nazývají „flankovací věţe“ .3
P ř í l o h a č . 3 - A k t i v n í o b r a n a h r a d u ( t z v. f l a n k o v á n í )
3
Flankování
–
boční
střelba,
postřelování
paty
opevnění
z vystupujících opevňovacích prvků – flankovacích věţí nebo bašt. Flankování
pokrývá
t z v.
mrtvý
p r o s tor,
tj.
takový
p r o s to r,
kte rý
o b r á n c i h r a d b y, p o k u d b y s e n e m ě l i v y k l o n i t , n e m o h o u z a s á h n o u t . Tím se výrazně zlepšila obranyschopnost celého opevnění.
21
Jsou-li věţe vhodně a dostatečně rozmístěné, umoţňují k ř í ţ o v ě p o s t ř e l o v a t p r o s t o r p ř e d h r a d e m v t z v. p ř e d p o l í . P o t o m není okolo hradu v dostřelu zbraní místo, kde by se nedal nepřítel zasáhnout. Výhodou kastelu tedy je, ţe jeho obránci nebrání
jen
jeho
zdi
a
h r a d b y,
ale
i
okolí
celého
hradu
v d o s t ř e l u s v ý c h z b r a n í . To u m o ţ ň o v a l o o b r á n c ů m ú t o č n í k y k e hradu
vůbec
nepustit.
Tím
vzniklo
jedno
z
nejlepších
fortifikačních obranných řešení hradů a přetrvalo do nástupu těţkých
palných
nedobytnou
zbraní.
pevnost
a
Udělalo
bylo
z
vrcholem
tohoto
typu
tehdejších
hradu
obranných
moţností.
1.4
R o z d ě l e n í h r a d n í a rc h i t e k t u r y Hrady rozdělujeme podle majitelů na hrady krá lovské,
hrady věnné4 (věnné hrady českých královen), dále panské h r a d y p a t ř í c í p ř í s l u š n í k ů m v y š š í š l e c h t y, m e z i k t e r é p a t ř i l i i příslušníci
církevní
šlechty
(biskupové
a
arcibiskupové).
N ě k t e r é h r a d y v l a s t n i l y i c í r k e v n í a r y t í ř s k é ř á d y, n a p ř . ř á d německých rytířů, johanité, maltézští rytíři nebo i některá významná města. Hrad ze začátku spravoval kastelán ,5 později purkrabí. Na některých hradech bydlel přímo majitel hradu, jiné byly sídlem správy panství. Další, jak jiţ bylo dříve ř e č e n o , s t ř e ţ i l y h r a n i c e a z e m s k é s t e z k y. Ve l m i o b l í b e n é b y l y hrady
lovecké,6
k ubytování 4
které
sezvaných
slouţily loveckých
v loveckých hostů.
U
sezónách
většiny
hradů
Věnný hrad – podobně jako věnná města byl přidělován českým královnám, např. Polička, Hradec Králové, Mělník aj.
5
Kastelán – původně správce hradu, odvozeno od latinského slova castelum – hrad, tvrz, později tuto správu přebírá purkrabí
6
Příkladem loveckého hradu je královský hrad Křivoklát budovaný dlouhodobě od roku 1110 aţ do 80, let 13. století králi Václavem I., Přemyslem Otakarem II. a Václavem II.
22
v z n i k l a o p e v n ě n á p ř e d h r a d í , k t e r á s l o u ţ i l a p r o s p r á v n í b u d o v y, o b y d l í č e l e d i , s ý p k y, k o v á r n u č i j i n o u d í l n u , k o n í r n y a s k l a d y. Mnohdy je zde i dobře chráněná studna či cisterna na vodu. P o d h r a d e m č a s t o v z n i k l o p o d h r a d í . Ve s n i c e n e b o m ě s t e č k o , které někdy přímo navazovalo na hradbu samotného hradu. Stejně jako dřívější hradiště i hrady jsou budovány tak, aby bylo vyuţito co nejvíce přírodního prostředí k jeho přirozené o b r a n ě . N í ţ i n n é h r a d y v y u ţ í v a l y k o b r a n ě v o d n í t o k y, m o k ř i n y, r y b n í k y č i j i n é v o d n í n á d r ţ e , r ů z n é v o d n í p ř í k o p y, p r o s t ě vyuţívaly
ke
své
obraně
hlavně
všemoţné
vodní
prvky
a nazývají se proto hrady vodní či blatné. Druhou skupinou jsou
hrady
výšinné,
které
právě
naopak
vyuţíva ly
ke
své
obraně srázy svahů, nedostupná návrší, skálu či různé výběţky zvedající se nad zátočinou řeky nebo potoka. Ta m , k d e b y l n e d o s t a t e k p ř i r o z e n é v o d n í o c h r a n y, b y l y v y b u d o v á n y a v y l á m á n y t z v. s u c h é p ř í k o p y n e b o p ř í č n é š í j o v é p ř í k o p y, p r o z p e v n ě n í č a s t o v y z d í v a n é . P o o b d o b í g o t i k y s e hrady nestavěly stejně. V jejich vývoji lze vysledovat celou řadu typů a liší se samozřejmě i charakterem místa, na kterém byl hrad vybudován. Hlavním
posláním
hradu
bylo
zpočátku
zajištění
b e z p e č n o s t i m a j i t e l e a h r a d n í p o s á d k y. P r o t o s e v ţ d y p e č l i v ě vyhledalo vhodné místo pro stavbu hradu, které by poţadavky splňovalo. Půdorys hradu bývá tedy ovlivněn modelací terénu, na kterém byl postaven (trojúhelník, obdélník, kruh apod.). Raně
gotický
hrad
a
také
hrady
z
doby
pozdější
měly
dominantní vysokou štíhlou válcovou věţ, někdy se od paty nahoru zuţující. Stávala v čele hradu proti směru případného nepřátelského útoku. Je to věţ útočištná a je označována jako
23
„bergfrit“.7
Příloha č . 4 - Věţe typu Bergfrit
Bývala 7
Bergfrit
-
po můstku bráněna
posledním útočištná, v úrovni
jako
k obytným
obranným většinou
prvního
samostatná
účelům.
okrouhlá
patra.
pevnost.
Přízemní
či
útočištěm
V případě V
Bývala potřeby
mírových
podzemní
v y u ţ í v á n y j a k o v ě z e n í , t z v. h l a d o m o r n a .
24
věţ.
obránců
dobách
prostory
hradu
přístupná mohla
být
neslouţila byly
často
v p ř í p a d ě p r ů n i k u n e p ř í t e l e z a h r a d b y. B ý v a l a p ř í s t u p n á p o u z e po úzkém můstku či ţebříku ve vyšších patrech věţe, které se v případě útoku daly odstranit. Horní část věţe měla ochoz na dřevěných nebo častěji na kamenných krakorcích, z něhoţ se d a l o p o s t ř e l o v a t n e b o z a s a h o v a t k a m e n y o k o l í v ě ţ e . Te n t o t y p v ě ţ e b ý v á s m ě r e m k n e p ř í t e l i z e s í l e n p o d o b o u o s t r é h r a n y t z v. břitem,
který
nepřátelské
slouţil
vojsko
k
odráţení
obléhacími
před mětů,
stroji,
jako
které
vrhalo
byly
praky,
k a t a p u l t y a p o d o b n ě . S i l n o u , t z v. š t í t o v o u z d í ( o t l o u š ť c e a ţ 7 m) byla chráněna na některých hradech i jiná důleţitá místa hradu, např. hradní palác s kaplí. Zcela výjimečným prvke m p a l á c ů b y l y a r k á d o v é c h o d b y. 8 H r a d b y s o c h o z e m a z u b a t ý m cimbuřím byly jiţ od 13. století zesíleny parkánem 9 niţší parkánovou zdí. Pod ní býval příkop nebo sráz. Brána, pokud byl před ní příkop, byla opatřena padacím mostem spouštěným buď přes hladinu na lanech, nebo s protizávaţími na kládách, tzn. stěţejkách. Některé hrady byly ještě opatřeny průjezdní hranolovitou věţí s okovanou padací mříţí. Pro 14. století je charakteristická hranolová obytná věţ (někde dvě i více), opatřená arkýři, prevéty a různý mi druhy oken (např. Karlštejn, Kost, Lipnice, Pardubice). Prostornější a výstavnější jsou hradní paláce na hradech v období vlády K a r l a I V, k d e h r a n o l o v i t é v ě ţ e s r ů s t a j í s h r a d n í m p a l á c e m ( n a p ř . K a š p e r k n e b o R a d y n ě ) . V o b d o b í v l á d y V á c l a v a I V. s e staví 8 9
hrady
uţ
bez
dominantních
věţí
a
s
většími
Arkádové chodby se dochovaly na hradě Zvíkově nebo Písku Parkán – zesilující prvek gotického opevnění. Prostor mezi hlavní a n i ţ š í t z v. p a r k á n o v o u z d í ( h r a d b o u ) . V ě t š i n o u u p r a v e n y n a v e z e n í m z e m i n y. U m o ţ ň o v a l n a s a z e n í d v o u ř a d s t ř e l c ů n a d s e b o u p ř i o b r a n ě hradu. Bránil proraţení celého obvodu hradu podkopem a podobně. Dále
také
umoţňoval
plynulý
pohyb
opevnění.
25
obránců
po
celém
obvodu
a p r o s t o r n ě j š í m i o b y t n ý m i p r o s t o r y ( n a p ř . h r a d To č n í k ) . Z m ě n y ve
fortifikační
architektuře
vyvolaly
revoluční
změny
ve
vojenství, hlavně masivní pouţívání palných zbraní. Palnými zbraněmi se nevyzbrojují jen polní vojska, ale ke své obraně si je opatřují hrady i města. Ke stavebním změnám dochází v cimbuří, kdy jsou široké proluky se stinkami (ozuby) vhodné pro
střelbu
štěrbiny
z kuší
střílen
zazdívány
vhodné
pro
a
jsou
střelbu
ponechány a
jen
ochranu
úzké
obránců
pouţívající palné zbraně (např. hákovnice). Nad ochozy se staví
ochranné
s t ř í š k y,
které zabraňují
navlhnutí
střelného
prachu. Dochází k přehodnocení celého fortifikačního systému, z d o k o n a l u j í s e o p e v ň o v a c í s t a v b y. K p a s i v n í o b r a n ě s e b u d u j í s a m o s t a t n é p ř í č n é š t í t o v é z d i ( v B e c h y n i , R a l s k u , n a To l š t ě j n ě , od 3 do
6
m tloušťky).
K aktivní
obraně se před příkop
vysouvají nová pásma hradeb se střelnými baštami, doplňují se nové řady spodních střílen v upravených hradbách a podobně. Kde je k tomu vhodný terén, budují se předsunutá opevnění v podobě střelných bašt, aby obránci udrţeli nepřítele dále od samostatného hradu, neţ byl dostřel jejich zbraní (např. před Českým Šternberkem). Některé hrady si zabezpečují příjezdové cesty bočními zdmi, které tvoří obranné ko ridory s průchodem přes několik bran (např. Poštějn nebo Kunětická Hora). Některé z hradů si vstup zabezpečují mnohobokými či o b l ý m i p ř e d s u n u t ý m i o p e v n ě n í m i , t z v. „ b a r b a k á n e m “ 10 ( n a p ř . Lichnice, Pernštejn). 10
Barbakán
–
jeden
z článků
pozdně
gotického
opevnění.
Slouţil
hlavně při zajištění vstupní brány do hradu či města. Většinou oblá nebo
polygonální
stavba,
předsunutá
nebo
spojená
úzkým krčkem
s bránou. Cesta přes něj byla většinou prudce zalomená. Pokud byl předsunut před bránou, kryl vlastní vstup před dělostře lbou.
26
P ř í l o h a č . 5 - B a r b a k á n ( z a b e z p e č e n í b r á n y, u n á s s t a v ě n p o r o c e 1440)
To u ţ v š a k n a s t á v á z e n i t h r a d n í a r c h i t e k t u r y. N ě k t e r é hrady jsou obklopeny mohutnými pásmy hradeb s nízkými dělovými věţemi (o síle zdiva 5-8m). Extrémní případ silné štítové zdi z první poloviny 16. století nacházíme na hradě H e l f š t ý n . D o o b l i b y s e d o s t á v a j í z p ě t n ě v o d n í h r a d y, k d e v o d n í plocha znemoţňuje přísun palných zbraní k samotnému objektu a j e d o p l n ě n a h l i n ě n ý m i č i s y p a n ý m i o p e v n ě n í m i ( Š v i h o v, Pardubice).
To
uţ
nastává
vývoj
nového
renesančního
pevnostního stavitelství s b astiony a novými prvky fortifikace.
27
1.5
Ve g e t a c e n a h r a d ě a v j e h o o k o l í V
dávné
historii
byl
hrad
jako
pevnost
či
správní
dominanta celé oblasti vidět uţ zdaleka a to ze všech stran. Bylo tomu tak díky odlesnění (vykácení všech dřevin) kopce, na kterém byl postaven, i celého koridoru kolem něj na dostřel. A to jak střelných zbraní (luk, kuše, prak, metací stroje), tak i v pozdějších dobách zbraní palných (hákovnice, hradební puška, různá děla). V případě napadení se tak mohla hradní
posádka
s
odstupem
a
přehledem
účinně
bránit.
Odlesněný koridor okolo hradu neposkytoval úkryt nepříteli či prostředky k zapálení nebo jinému přímému ohroţení hradu. Později,
kdyţ
hrady
přestaly
plnit
svou
obrannou
funkci,
přestávají být opravována fortifikační zařízení. Postrádá smysl i další udrţování koridoru okolo hradu. Díky tomu se tak za několik hlubokých
desítek lesů.
let
hradní
Porosty
uţ
pevnosti
zdaleka
ocitají
nejsou
tak
uprostřed svědomitě
a důsledně regulovány jako v časech, kdy hrad slouţil k obraně a z a j i š t ě n í k r a j i n y. V případě, ţe hrad byl opuštěn, pobořen, vyhořel nebo se stal lomem pro stavební materiál, stává se postupně jen torzem z a š l é s l á v y. N á l e t o v é v e g e t a c i , s t r o m ů m i k ř o v i n á m j i ţ n i k d o nebrání
v
přirozeném
růstu.
Ta k
se
tyto
torzální
stavby
( o b j e k t y ) s t á v a j í n o v ý m i r o m a n t i c k ý m i d o m i n a n t a m i k r a j i n y, v kombinaci s pobořeným zdivem a bujnou vegetací.
28
2
Metodika památkové péče Ve š k e r é
odborně
pokyny
vedou
při
a
m e t o d i k y,
ochraně,
údrţbě
které a
doporučují
stavebních
nebo
úpravách
t o r z á l n í a r c h i t e k t u r y, v y c h á z e j í z e Z á k o n a o s t á t n í p a m á t k o v é p é č i . 11 M e z i n e j z d a ř i l e j š í a v s o u č a s n é d o b ě r e s p e k t o v a n o u metodikou je „Ochrana, údržba a stavební úpravy zřícenin hradů“
od
autorů
Ing.
Arch
Jana
Sokola,
P h D r.
To m á š e
D u r d í k a , D r S c . , P h D r. J o s e f a Š t u l c e v y d a n á S t á t n í m ú s t a v e m památkové péče jako odborná a metodická publikace, svazek 17, v Praze v roce 1998. V
úvodní
o zříceniny
od
části
publikace
prvních
je
cílených
nastíněn
vývoj
romantických
péče oprav
a udrţovacích prací ve 2. polovině 18. století a puristických zásahů druhé poloviny 19. století. Jsou zde téţ zmíněny teze restaurátora německých hradů Ebharda Boda z roku 1905, který nad zodpovědnost historika nadřazuje zodpovědnost architekta. Jsou zde zmíněny opoziční názory proti puristům ze 70. let 19. století, Johanu Ruskinovi a Wi l l i a m u M o r i s s o v i , v e s t ř e d n í E v r o p ě p a k G e o r g u D e h i o v i a j e h o h e s l u „ K o n s e r v o v a t n e re s t a u ro v a t . “ J e z d e u v e d e n a studie Aloise Riegla „Moderní kult památek, jeho podstata a vznik“, z roku 1903. Dále jsou zde zmíněny názory na tuto problematiku od Maxe Dvořáka, Václava Wágnera, Břetislava Štroma a Jana Sokola. Je zde podrobena kritice „doktrína“ 60. let 20. století, kdy jsou zadávány zakázky velkým firmám, které zcela průměrně budují a stavějí jakési „betonové makety“ hradů, fortifikací městských jader a provádí zcela nevhodnou
11
Zákon České národní rady za dne 30. března 1987 O státní
památkové péči č. 20/1987 Sb.
29
sanaci historického zdiva za pouţití betonu a cementových pojiv
a
maltovin.
Jsou
zde
dále
zmíněny
nové
současné,
k p a m á t k á m š e t r n ě j š í m e t o d y a p o s t u p y k o n z e r v a c í a o p r a v. Metodické
pokyny
k ochraně,
údrţbě
a
stavebním
úpravám
zřícenin hradů jsou shrnuty do článků s touto problematikou: roztřídění
předmětů,
společenské
funkce
slohy
zřícenin,
zřícenin,
památková
koncepce
hodnota,
opravných
prací,
provádění oprav a reţimu zřícenin.
2.1
Zákon o státní památkové péči 20/1987 SB., Zákon České národní rady ze dne 30. března
1987
o
státní
památkové
péči,
ve
znění
zákona
ČNR
č,
425/1990 SB. Část první §1 říká: 1 ) St á t
chrání
kulturního
kulturní dědictví
významného
lidu,
činitele
a nenahraditelného vytvořit
památky
všestranné
jako
nedílnou
svědectví
jeho
životního
bohatství podmínky
státu, p ro
dějin, prostředí
účelem další
součást
zákona
je
p ro h l u b o v á n í
p o l i t i c k o - o rg a n i z á t o r s k é a k u l t u r n ě v ý c h o v n é f u n k c e s t á t u při
péči
o
zpřístupnění
kulturní a
p a m á t k y,
vhodné
využívání,
o
jejich a
zachování,
aby
se
podílely
n a r o z v o j i k u l t u r y, u m ě n í , v ě d y a v z d ě l á v á n í , f o r m o v á n í tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím při spívají k dalšímu rozvoji s p olečnosti . 2) Péče
státu
památková
o
kulturní
péče“)
památky
zahrnuje
(dále
jen
činnosti,
„ St á t n í opatření
a ro z h o d n u t í , j í m ž o rg á n y a o d b o r n á o rg a n i z a c e s t á t n í památkové péče (§ 25 až 32) v souladu se společenskými potřebami
zabezpečují
zachování,
ochranu,
zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních 30
památek.
Ostatní
spolupracují
v
o rg á n y
státní
oboru
své
správy
a
působnosti
o rg a n i z a c e s
o rg á n y
a od bor n ou organ izací p a mátko vé péče a p omá hají jim při plnění jejich úkolů Většina
historiků
zaobírajících
se
problematikou
ochrany
historických památek cituje a odvolává se na aut ority dob minulých. Obhajuje myšlenky na konzervaci, údrţbu a při rekonstrukcích zvedá varovně prst a nezřídka vyráţí do útoku. Jak jiţ bylo několikrát řečeno a připomenuto, jak konzervace tak
především
rekonstrukce
je
proces
sloţitý
a
velmi
odpovědný. Rozhoduje se mnohokrát o bytí či nebytí jednotlivé stavební
a r c h i t e k t u r y.
architektura uţ
Pokud
tak staticky
je
hrad
či
narušena,
ţe
jiná
historická
hrozí
samovolné
zhroucení, vyvstává závaţná otázka, co a jak dál. Nezbývají neţ dvě moţnosti: architekturu zabezpečit proti vstupu osob (plot,
výstraţné
tabulky
apod.),
protoţe
v tomto
prostředí
dochází k nebezpečí vzniku těţkých úrazů a to aţ smrtelných. Dalším krokem je zbytky této architektury zmapovat, zakreslit, zaměřit
a
vyfotografovat
k danému
datu,
a
potom
uţ
jen
konstatovat, ke kterému datu se daná část paláce nebo věţe sama odporoučela k zemi, aţ do okamţiku, kdy hrad zanikne úplně. Druhá moţnost, která diskutabilní
a
je podle většiny studií nepopulární,
historicky
sporná,
je
rekonstrukce
daného
objektu. Po dokonalém archeologicko-historickém průzkumu a zaarchivování
současného
stavu
nechat
zpracovat
odborný
stavební projekt k vyřešení tohoto problému. Nejen v současné době jde v neposlední řadě o finanční částku na tuto opravu a rekonstrukce.
Od
toho
se
odvíjejí
náklady
na
zajištění
kvalitního materiálu a hlavně i pracovníků, tedy odborných firem, které jsou schopné oprášit staré technologie a stavební 31
p o s t u p y, k t e r é b y l y j i ţ d á v n o z a p o m e n u t y, n e b o j s o u z p o h l e d u naší uspěchané doby příliš zdlouhavé a časově náročné, tedy i drahé. Pokud se však tyto práce uspěchají nebo stavebně ošidí, dochází k degradaci a znehodnocení této architektury a následky jsou nevratné aţ zločinné. Otázka tedy zní: „Nechat padnout či zachránit? A kdyţ zachránit, jak a za jakou c enu?“ Zákon o
památkové péči
hovoří
jasnou
řečí V první
části
Zákona o státní památkové péči ( Zákon č. 20/1987 Sb. ve znění zákona ČNR č. 485/1990 Sb.) se říká: „ …funkce státu při péči o
kulturní
p a m á t k y,
o
jejich
zachování,
zpřístupňování
a
vhodné užívání ….“ V tomto zákoně rozhodně není ţádná zmínka o tom, aby se památky neudrţovaly či snad byly ponechány samovolnému rozpadu
a
destrukci.
Spíš
naopak,
přímo
vyzývá,
aby
se
s památkou něco dělalo a byla účelně a svědomitě zachráněna jak pro nás, tak především pro naše potomky
2.2
Z a č á t k y z k o u m á n í h r a n í a rc h i t e k t u r y
v 19. století V první
polovině
19.
století
vrcholí
úvaha
českých
vlastenců o zrovnoprávnění nejen českého jazyka, ale i české historie.
Středověká
architektura,
mohutná
torza
hradních
staveb jsou vhodným atributem velikosti bývalého českého království a českých šlechtických rodů. Nejen pro umělce tohoto věku je pádným důkazem kulturnosti i síly a věhlasu v dobách
minulých.
i v ideologii
Zájem
potřebné
pro
o
slavnou
národní
minulost
obrození
a
je
je
patrný
vyuţíván
p ř i o p r á v n ě n ý c h n á r o c í c h n á r o d n í h o h n u t í . To v e d e k p o č á t k ů m r a n é h i s t o r i o g r a f i e . M e z i p r v n í p r ů k o p n í k y, k t e ř í d o k u m e n t u j í , popisují,
kreslí
a
mapují
české 32
stavební
p a m á t k y,
a
to
p ř e d e v š í m h r a d y, p a t ř í K a r e l H y n e k M á c h a , F r a n t i š e k A l e x a n d r Heber
a August
Sedláček.
Právě
díky
nim
známe
podobu
některých českých hradů jiţ z počátku třicátých let 19. století. K a r e l H y n e k M á c h a ( 6 . 11 . 1 8 1 0 – 6 . 11 . 1 8 3 6 ) b y l vášnivým
cestovatelem
na
svých
převáţně
pěších
poutích
po romantických místech naší vlasti. Zvláště rád navštěvoval h r a d y a h r a d n í z ř í c e n i n y. P s a l s i s e z n a m „ h r a d ů s p a t ř e n ý c h “ , tedy míst, která osobně navštívil. Jedná se asi o devadesát objektů, popisuje,
z nichţ
některé
zakresluje
a v některých
(např.
a u
navštívil
opakovaně.
připojuje
k nim
Bezdězu)
pořizuje
Ta t o
místní nákres
místa pověsti
půdorysů
staveb. J e také z ručný m kreslíře m, d och ov alo se 115 krese b a akvarelů
„hradů
v plenéru,
objekty
spatřených“. hradů
jsou
Ty t o
kresby
kresleny
vznikly
většinou
přímo zdálky
za pomoci dalekohledu. Doma pak některé kresby koloruje. F r a n t i š e k Al e x a n d r He b e r ( t é ţ F r a n z Al e x a n d r He b e r, 19. 7. 1815 – 29. 7. 1849) jiţ od mládí cestoval, navštěvoval č e s k é h r a d y, z a p i s o v a l s i p o z n á m k y a h r a d y k r e s l i l . J a k o p r v n í z d o k u m e n t o v a l č e s k é h r a d y a t v r z e . Vy d a l s e d m i s v a z k o v é d í l o Č e s k é h r a d y, z á m k y a t v r z e . 12 V š e c h n y h r a d y, z á m k y a t v r z e zpracoval do jednotného formátu. Začíná básnickým úryvkem, popisuje okolí, vede úvahu o původu jména hradu, popisuje hrad,
popisuje
historii
majitelů,
přidává
pověsti
spjaté
s hradem a okolím. Přidává datum návštěvy hradu a uvádí z í s k a n é p r a m e n y. P o p i s u j e c e l k e m 5 8 6 h r a d ů a t v r z í , k t e r é osobně navštívil, a přidává k nim 358 velmi kvalitních kreseb. Upravil i šest map, kde jednotlivé objekty vyznačil a rozdělil d o k a t e g o r i í h r a d y, t v r z e , č á s t e č n é z ř í c e n i n y, ú p l n é z ř í c e n i n y a téměř neznatelná místa původních hradů. 12
D í l o v y š l o p ů v o d n ě v n ě m č i n ě p o d n á z v e m B o h m e n s b u r g e n , Ve s t e n u n d B e r g s c h l o s s e r.
33
August Sedláček (28. 8. 1843-14. 1. 1926) se jiţ od mládí zajímal o historickou topografii a kastelogii. Působil jako středoškolský
profesor
a
archivář.
Napsal
a
vydal
p a t n á c t i s v a z k o v é d í l o H r a d y, z á m k y a t v r z e k r á l o v s t v í č e s k é h o . Na tomto díle pracoval více neţ dvacet let a toto dílo je do dnešních
dnů
odborně
nepřekonané
a
tematicky
nejrozsáhlejší. Výpravně popisuje dění, historii i ţivot na č e s k ý c h h r a d e c h , z á m c í c h a t v r z í c h . Te n t o u c e l e n ý s o u b o r b y l vydáván od roku 1880 aţ do roku 1927 a je doplněn kvalitními k r e s b a m i a r y t i n a m i . 13 V
období
takzvaného
romantismu
v
závěru
18. a v polovině 19. století je v celé Evropě zvýšený zájem o p ř í r o d n í s c e n é r i e a h i s t o r i c k é s t a v e b n í p a m á t k y. V t o m t o o b d o b í s e o p ě t r o z š i ř u j e o b l í b e n á v e d u t a , 14 t e d y v y o b r a z e n í skutečné
nebo
také
upravené
či
vymyšlené
krajiny
s architekturou. Zájem o toto téma nepolevuje ani v druhé p o l o v i n ě 1 9 . s t o l e t í . Te h d y j s o u t y t o v e l i c e m ó d n í k r a j i n n ě architektonické pohledy na známá místa celé Evropy velmi ţádané. Nejinak je tomu v českých zemních. Nakladatel Edvard Holzel vychází vstříc této poptávce a vydává v roce 1864 ve spolupráci
s
malíři,
kreslíři
a
litografy
–
Augustem
Haunem, Františkem Kalivodou a Edvarde m Heroldem - soubor čtyřiceti osmi litografií pod názvem „ Malerisch-historisches Albu m de s Kö nigre ichs B ö hme n .“ Na jednotl ivých lis tech jsou zachycena známá i méně známá místa Čech (např. Bezděz, 13
Na
ilustracích
jednotlivých
dílů
se
podíleli
A.
L ie b s c h e r,
K.
L i e b s c h e r , V. B r e c h l e r , B . K u t i n a , V. K r á l , J . P r o u s e k 14
Ve d u t a j e v ě c n ý t o p o g r a f i c k y p ř e s n ý m a l í ř s k ý n e b o g r a f i c k ý z á z n a m , například
výsek
krajiny
s
bočním
pohledem
na
město,
obvykle
v širším zorném úhlu. Rozšířená od 17. století do poloviny 19. století je
pouţívána
např.
na
starých
fotografií.
34
mapách.
Postupně
je
vytlačena
České
Budějovice,
Český
K r u m l o v,
Karlovy
Va r y,
Sloup,
T á b o r , Vy š š í B r o d , Z v í k o v, Ţ e b r á k , To č n í k a d a l š í m í s t a ) . Vznikl tak zajímavý soubor kvalitních výtvarně zpracovaných míst
naší
krajiny
a
historie.
Ve l k o u
měrou
se
na
tomto
uceleném souboru kolorovaných rytin podílel August Carl Haun (1815-1984) – německý grafik, rytec a malíř (autor známého Alba vedut Království českého).
2.3
H n u t í B ro n t o s a u r u s a p o m o c h i s t o r i c k ý m
památkám V roce 1974 se koná konference OSN ve Stockholmu a je na
ní
vyhlášen
Rok
ţivotního
prostředí.
Mladí
pracovníci
Ú s t a v u k r a j i n n é e k o l o g i e Č S AV a r e d a k c e č a s o p i s u M l a d ý s v ě t p ř i c h á z e j í s n á p a d e m p o m á h a t p ř í r o d ě . Ta k s e r o d í n á p a d s názvem akce Brontosaurus. Logo této akce ztvárnil výtvarník Vladimír Jiránek.
Příloha č. 6-Logo Hnutí Brontosaurus
J e v y my š l e n o i mo t t o a k c e : „ B ro n t o s a u r u s t o n e p ř e ž i l , p ro t o ž e p ř e ro s t l s v é m o ž n o s t i . “ V t o mt o r o c e s e z a č í n a j í k o n a t jak víkendové tak i prázdninové akce zaměřené na pomoc přírodě v terénu. Úspěch akce Brontosaurus předčil očekávání 35
nejen organizátorů. Od roku 1978 jsou organizovány první „Prázdniny
s
Brontosaurem
(PSB)“
zaměřené
na
pobyt
v přírodě. Vše se konalo pod hlavičkou Socialistického svazu mládeţe
(SSM).
Po
roce
1990
vzniká
nová
samostatná
organizace, která se později rozděluje na dvě nové organizace –
Hnutí
Brontosaurus
Brontosaurus
organizuje
a
Asociace
brontosaura.
pět
hlavních
akcí:
akce
Hnutí Příroda,
P r á z d n i n y s B r o n t o s a u r e m , E k o f ó r, E k o s t a v – j e d n á s e o a k c e zaměřené
na pobyt
v
přírodě
a
problematiku
ţivotního
prostředí. Dalším
důleţitým
a
prospěšným
počinem
je
„Akce
p a m á t k y “ . Te n t o d o b r o v o l n i c k ý p r o j e k t j e z a m ě ř e n n a p o m o c památkám, kulturnímu dědictví a péči o historicky významné o b j e k t y. Ty t o a k c e s e p o ř á d a j í c e l o r o č n ě , j s o u u r č e n y p r o širokou
veřejnost
programem. Akce
a spojují památky
uţitečnou je
jedním
práci z
se
záţitkovým
hlavních
programů
Hnutí Brontosaurus. Je určena především mladým lidem, kteří mají zájem o památky a kulturní dědictví naší vlasti. Podle programu Hnutí Brontosaurus se tento program opírá o tři b o d y,
a
program
to
dobrovolnickou
a vzdělávání
Dobrovolnická
činnost
v
pomoc oblasti
(pomoc)
památkám, památek
památkám
a
–
záţitkový historie.
jedná
se
o
dobrovolnickou práci (bez nároku na finanční odměnu) na památce nebo v lokalitě s ní související. Práce je vedena pod odborným dohledem kvalifikovaných osob a musí být v souladu se Zákoníkem práce. Před zahájením prací musí být účastníci akce proškoleni o bezpečnosti práce a seznámeni s činností, kterou budou vykonávat. Část akce musí být vyhrazena pro zábavný proţitkový program. Vzdělávání v oblasti památek a h i s t o r i e p r o b í h á f o r m o u p r o h l í d k y, p ř e d n á š k y n e b o z á ţ i t k o v é pedagogické
činnosti,
která
se 36
vztahuje
k
dané
památce.
Informace účastníkům podávají vzdělaní a v oboru znalí lidé. “Brontosauři“
jezdí
na
své
akce
na
různá
místa
České
r e p u b l i k y. J e j i c h s n a h o u j e n a v á z a t s t ě m i t o m í s t y d o b r é v z t a h y a dlouhodobě o danou lokalitu pečovat. Těmito lokalitami jsou z á m k y, h r a d y č i j i n á h i s t o r i c k á m í s t a n a š í r e p u b l i k y, o k t e r á Hnutí Brontosaurus dlouhodobě pečuje. Jsou to místa, kde jiţ jsou navázány kontakty a mají zde jiţ zázemí . V posledních letech
jsou
to
například
zámky:
Brtnice,
Bučovice,
Dolní
Kounice, Lednice, Rosice u Brna, Hrubý Rohozec, Mníšek p o d B r d y, K a č i n a u K u t n é H o r y. N e b o t a k é h r a d y : B o s k o v i c e , Ve v e ř í , L u k o v u Z l í n a , L i t i c e n a d O r l i c í , D o b r o n i c e u B e c h y n ě , Havenštejn
–
Horní
„Brontosaury“
musí
uţitečnou
práci
ubytování
a
hrad,
splňovat
na pomoc
zázemí
To č n í k . tyto
Dané
podmínky:
památkám,
pro pořádání
místo musí
zajistit
víkendových
pro
zajistit
místo
pro
akcí
a
v
neposlední řadě zajistit prohlídku objektu či jiné vzdělávací akce z historie daného místa. Zajímavé bylo zjištění, jak se k tomuto problému staví v současnosti vedení zmiňovaných hradů; co mohou „Brontosaurům“ nabídnout a jaké práce od nich očekávají. Na kontaktních adresách kastelánů hradů se pro brigádníky domluvě
uvádí,
ţe
práce
a harmonogramu
je
vţdy
prací.
Ta k
dost
a
záleţí
například
jen
na
na
hradu
Boskovice je moţné po domluvě pracovat celoro čně, uvádí se, ţe se pracuje vţdy na tom, co je právě zapotřebí. Na ostatních hradech se pracuje většinou v jarních a letních měsících (zcela výjimečně na podzim) a jedná se opravdu o práce všeho druhu. Od sekání náletů, přemisťování kamenů a jiného stavebního materiálu,
kopání
archeologických
sond,
vyváţení
sutí
a z e m i n y, p o m o c n ý c h p r a c í p ř i z d ě n í , j a r n í c h a p r á z d n i n o v ý c h úklidů, zazimování objektů a spousty dalších prací a činností. Ve l m i
rozličné
vytápěných
je
i
místností
ubytování jako
v
hradních
například 37
na
objektech,
hradě
od
Boskovice
a Ve v e ř í s v l a s t n í p o s t e l í , a ţ p o k e m p o v á n í č i s p a n í p o d š i r ý m nebem na hradě Lukově u Zlína. Na všech objektech jsou k d i s p o z i c i k u c h y ň k y s e s p o r á k e m a n á d o b í m k p ř í p r a v ě s t r a v y. 15 Kulturní
vyţití
z kastelánů
brigádníků
jim
nabídne
bývá
také
minimálně
různorodě.
jednu
Kaţdý
komentovanou
p r o h l í d k u h r a d u , v d é l c e 1 , 5 – 2 h o d i n y. D a l š í p r o v á d ě n é a k c e jsou k dispozici podle moţností a času. Podle mínění autora je „Akce
památky“
Hnutí
Brontosaurus
velmi
nápaditým
a prospěšným počinem. A to je přínosné nejenom pro historické p a m á t k y a v y t y p o v a n é l o k a l i t y, a l e i p r o s a m o t n é b r i g á d n í k y, kteří účelně pod odborným vedením provedou kus zásluţné práce, seznámí se s historií zajímavého místa a proţijí svůj volný čas v přírodě spolu s dalšími zajímavými lidmi, kteří se na toto místo rádi vracejí a dále se o ně starají.
2.4
Spolky a sdružení působící a pracující na
h r a d e c h L u k o v, B r u m o v a C i m b u r k 2.4.1
Spolek přátel hradu Lukova
Vznikl
v
roce
1990.
V
jeho
řadách
jsou
nadšenci
a zájemci nejen o historii tohoto místa. Hlavním podnětem byl neutěšený stav tohoto objektu a chuť s tím něco udělat. Jeho členové jsou lidé různých věkových kategorií, různých profesí, j a k m u ţ i , t a k i ţ e n y. Č i n n o s t s p o l k u v y p l ý v á u ţ z j e h o n á z v u 15
Ve l m i r o z d í l n é j s o u i m o ţ n o s t i k z á k l a d n í h y g i e n ě , o d s p r c h s t e p l o u vodou a splachovacím záchodem aţ po polní latríny ve volné přírodě. Autorovi práce se při jeho osobní návštěvě velmi líbilo umístění smaltované Cimburku.
vany Zdrojem
pod
širým
teplé
nebem
vody
byl
na kotel
horním na
tuhá
nádvoří
hradu
paliva
stojící
nedaleko pod přístřeškem. Kdo chtěl teplou vodu, musel si nasekat dřevo a zatopit pod kotlem a do něj si samozřejmě nanosit vodu . Na takovou koupel pod hvězdami se nezapomíná.
38
a je především zaměřena na aktivitu a působení v areálu hradu L u k o v. Členové
spolku
provádějí
práce
stavebně
konzervační
a p o m á h a j í p ř i a r c h e o l o g i c k é m v ý z k u m u . Ve š k e r é p r á c e , z á s a h y a úpravy jsou konány pod odborným vedením a dohledem, kaţdý
krok
Shromaţďují
je
konzultován
dokumentaci
s a
odborníky všechny
památkové
dostupné
péče.
informace
k h r a d u v č e t n ě p o v ě s t í , v y p r á v ě n í č i f o t o g r a f i í a k r e s e b . Te n t o získaný materiál je prezentován v areálu hradu. Pořádají akce pro širokou veřejnost, kde se snaţí popularizovat svou činnost a z í s k a t n o v é č l e n y. P o ř á d a j í b e s e d y s o d b o r n í k y, k t e ř í m a j í blízký
vztah
a kulturních
k
hradu.
objektů
Pomáhají v
okolí.
při
záchraně
Spolupracují
histor ických s
Hnutím
Brontosaurus, s organizací Junák (ze Zlína, Lukova, Fryštátu, Vsetína a Otrokovic). Spolupracují se základní školou v Lukově a podporují mládeţ při vedení zájmových krouţků. Aktivně spolupracují s pracovníky
Obecního
úřadu
v
Lukově,
Krajského
úřadu
ve Zlíně, Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně a dalšími institucemi.
O
své
činnosti
a
aktivitách
informují
ve vlastivědných periodikách. V současné době má spolek 62 stálých členů a několik desítek příznivců.
2.4.2
O b č a n s k é s d r u ž e n í P O LY P E J E ( h r a d
Cimburk) To t o
sdruţení
pro
záchranu
a
zvelebení
torza
hradu
Cimburk u Koryčan bylo zaloţeno v roce 1994. Jako sdruţení jej dostalo do pronájmu (původně na deset let) za symbolickou j e d n u k o r u n u o d j e j í h o v l a s t n í k a , L e s ů č e s k é r e p u b l i k y, L e s n í správa Buchlovice. 39
Od této doby probíhají na hradě záchranné a stavební práce podle koncepce schválené Památkovým úřadem v Brně. Kromě
Památkového
úřadu
v
Brně
sdruţení
spolupracuje
s Městským úřadem v Koryčanech (který také finančně činnost s d r u ţ e n í p o d p o r u j e ) , s f a k u l t o u a r c h i t e k t u r y Vy s o k é h o u č e n í technického v Brně (především s Ing. Arch Hrabcem), dále s informačními centry v Uherském Hradišti, Kroměříţi, Kyjově a
Buchlovicích
P O LY P E J E
má
příznivců,
kteří
a
dalšími
čtyřicet sem
institucemi.
stálých
jezdí
Občanské
členů
pracovat
o
a
sdruţení
desítku
jarních
dalších
a
letních
organizovaných brigádách a odpracovali zde jiţ více neţ 40000 hodin
při
prospěšných
a
zásluţných
pracích
při
statickém
zajištění, údrţbě a opravách hradu.
2.4.3
Va l a š s k á n a d a c e ( h r a d B r u m o v )
Po ukončení archeologického průzkumu hradu Brumov v osmdesátých
letech
dvacátého
století
bylo
rozhodnuto,
ţe dojde k zakonzervování odkrytých částí hradu a pokusu o částečnou rekonstrukci. Projekt byl vypracován architekty J.
Šimečkem
a
p.
Chotěborem
začátkem
devadesátých
let.
Opravy a stavební práce se obnovují v roce 1995. Od tohoto roku
se
vyuţitím
o hrad volného
zajímá času
Va l a š s k á mládeţe
nadace, a
která
se
rozšiřováním
zabývá
tradičních
a kulturních hodnot. Město Brumov-Bylnice financovalo jak konzervační, tak i opravné práce za dotační pomoci státu i Okresního úřadu ve Zlíně. Bylo rozhodnuto hrad zachovat jako
historickou
kulturnímu
památku
vyuţití.
a
Záchrana
citlivě
ji
přizpůsobit
hradu
se
protáhla
na
i
ke celé
čtvrtstoletí a v roce 2000 došlo ke slavnostnímu otevření pro veřejnost.
40
3
Metodika stavebních postupů při opravách zdiva a výběr stavebních hmot Jak jiţ v úvodu této práce autor zmiňoval, je původním
povoláním stavbař. Pracoval jako stavební technik, mist r či stavbyvedoucí na různých stavbách po celé republice. Mezi n e j z a j í m a v ě j š í s t a v b y, n a k t e r ý c h s e b ě h e m s v é p r a x e p o d í l e l , patřila bezesporu oprava konventu a nemocnice Milosrdných bratří
v Brně
včetně
kostela
svatého
Leopolda.
Ze
své
dlouholeté praxe ví, jak je důleţité pouţívat kvalitní, tradiční a o s v ě d č e n é s t a v e b n í m a t e r i á l y a p o s t u p y, s e z d ů r a z n ě n í m provedení
jednotlivých
detailů
a
s
důrazem
na
kvalitně
odvedené řemeslo. Proto se podrobněji zmiňuje o stavebních materiálech v této kapitole. Poţadavky
památkové
péče a
jejich technické
řešení,
vedle jiţ zmiňované metodiky od J. Sokola, řeší v různých odborných
publikacích
a
článcích
i
celá
řada
současných
odborníků. Autora práce zaujaly články ze sborníku „ Zříceniny historických staveb a jejich památková ochrana.“ V prvním z nich
opravy
dochovaných zmiňovaného
hradů, staveb
městských od
sborníku)
Alfréda jsou
hradeb
a
Schuberta
rozebrány
jiných ( s t r.
neúplně 47
problémy
–
57
tohoto
tématu: zpevňování lícového zdiva, povrchová úprava zdiva, přezdívání a dozdívání, ochrana před účinky dešťové vody a tajícího sněhu, úpravy komunikací, statické zajištění, přípravy n a o p r a v y. V dalším článku „Opravy a zpevňování zdiva zřícenin “ o d J a n a Vi n a ř e ( s t r. 5 8 – 6 9 z m i ň o v a n é h o s b o r n í k u ) s e a u t o r odborně a fundovaně vyjadřuje k opravám a údrţbě zřícenin, a to
v
bodech:
zajištění
stability 41
základů
opěrných
zdí,
záklenků a kleneb. Dále jmenuje postupy potřebné ke zpevnění narušeného zdiva a jeho trhlin a k injektáţi. Dále se vyjadřuje k o c h r a n ě k o r u n z d i v a , j a k o j s o u s t ř í š k y, k r y c í d e s k y, z d ě n é k o r u n y, z a t r a v n ě n é k o r u n y č i z p e v ň u j í c í v ě n c e . V n e p o s l e d n í řadě
řeší
ochranu
povrchu
zdiva,
odvodnění,
vegetaci,
konzervaci všech typů materiálu či údrţbu zřícenin. Oba dva výše
uvedení
autoři
kladou
důraz
na
výběr
kvalitního
materiálu, pojiv a plniv při rekonstrukci a opravách. Hlavně n a v á p n o a p í s k y. D a l š í p r o b l é m , k t e r ý r o z k r ý v a j í , j e v ý b ě r kvalitních
a
vyškolených
pracovníků
pro
tyto
opravy
a rekonstrukce.
3.1
St a v e b n í m a t e r i á l y Při
rekonstrukci
historického
objektu
je
nutno
dbá t
na správný technologický postup, jenţ zamezí dalšímu chátrání p a m á t k y.
Z
a osvědčené při stavbě vyloučit
tohoto
důvodu
tradiční
těchto
nezbytné
m a t e r i á l y,
objektů.
nevhodné
je
které
Dále
materiály
je
jako
pouţívat
se
dříve
nutno je
kvalitní vyuţívaly
omezit
např.
či
cement
zcela a
jiná
c h e m i c k á č i p l a s t i c k á p o j i v a a o m í t k o v i n y.
3.1.1
Vápno
Pro kaţdou stavbu, ať v dávné historii či dnes, byl a je důleţitý
kvalitní
materiál.
torzální
architektury
to
Při
platí
opravách dvojnásob.
a
rekonstrukcích
Nejenţe
musíme
navázat na stavební postupy a technologie z daného období, ale bez kvalitního, osvědčeného a vhodného materiálu pro daný objekt můţeme při opravách způsobit značné, někdy i nevratné š k o d y.
Byla
opravy
a
různá
zajištění
období, stal
kdy
cement.
se
fenoménem
Spolu
s
na
ostrým
veškeré pojivem,
pískem, se ve formě betonové směsi stal univerzální látkou na 42
všechny opravné práce. Dnes uţ dobře víme, ţe tato cesta byla špatná a pro některé objekty bohuţel i devastační. V
posledních
problematiku
desetiletích
vracejí
k
se
odborníci
původním,
věky
na
tut o
prověřeným
materiálům, mezi které patří klasické vápno. Vápno je po hlíně nejstarší známou maltovinou pro zděné k o n s t r u k c e a t a k é p r o p o v r c h o v é ú p r a v y z d i v a o b j e k t ů ( o m í t k y, štuky). V tekutém stavu (vápenné mléko) s e pouţívá k bílení a nátěrům. A nakonec
ve
formě
vodního
roztoku
(vápenná
voda) se pouţívá ke konzervaci. Se zděnými stavbami, kde je pouţita
vápenná
starověku.
malta,
Na našem
se
setkáváme
území
nacházíme
v
období
doklady
o
celého pouţití
v á p e n n ý c h p o j i v n a z b y t c í c h s t a v e b z o b d o b í Ve l k é M o r a v y. V Čechách je doloţena výroba vápna uţ v roce 999. Ve s t ř e d o v ě k u s e r o z š í ř i l a v ý r o b a v á p n a z v l á š t ě z a v l á d y Karla
I V. ,
a
to
především
v
Praze,
coţ
samozřejmě
bylo
důsledkem jeho stavební činnosti. Praha se tak stá vá nejen čilým
staveništěm,
ale
i
významným
střediskem
výroby
a obchodu s kvalitním vápnem, často pouţívaným i pro náročné k o n s t r u k c e . To t o v á p n o v y p a l o v a n é v B r á n í k u a Z l í c h o v ě s e v cizině nazývalo pasta di Praga a mělo všestranné vyuţití v n á r o č n ý c h s t a v b á c h , j a k ý m i n a p ř í k l a d b y l y p ř í s t a v n í s t a v b y, nábřeţní
zdi
nebo
m o s t y.
Díky
dostatku
a
dostupnosti
vhodných surovin se pálení vápna rozšiřuje po celém území Čech
a
M o r a v y.
milířových
Vápno
pecích
se
stavěných
původně
pálilo
z
nalámaného
hrubě
v
milířích
či
vápence.
Z řemeslné výroby se vápenictví postupně stalo významným p r ů m y s l o v ý m o d v ě t v í m . Ta m , k d e b y l a a j e d o s t a t e č n á z á s o b a vápence, vznikají důleţitá střediska výroby vápna. V Čechách v okolí
P r a h y,
Berouna,
u
Sušice,
Vápenného
Podolí,
u Číţkovic a v Ţelezném Brodě. Na Moravě v Čebíně, Mokré, 43
Štramberku, Tlumačově, Hranicích, Přerově a Mikulově.
3.1.1.1
Výroba vápna
Vápno se získává tepelným rozkladem vápence při dané teplotě,
která
odpovídá
chemickému
sloţení
uvedených
surovin. Celý postup výroby vápna je vede n tak, aby probíhal i n t e n z i v n ě a b y l r e a k t i v n í . Ve l m i r e a k t i v n í v á p n o o z n a č u j e m e jako vápno měkce pálené, které se od vápna ostře páleného liší objemovou hmotností i granulací. Měkce pálené vápno je lehké a pórovité, ostře pálené je hutné s minimálním mnoţ stvím pórů. Je tady důleţité uváţit, jaký druh vápna bude pro určitou rekonstrukci vhodnější, neboť tomu odpovídá chování vápna vůči vodě při hašení. Pro získání měkce páleného přidáme více vody (rychlá hydratace), při získávání ostře páleného vápna přidáme vody méně (pomalá hydratace). Středověká, dřevem pálená vápna v milířích, byla vesměs měkce pálená, a proto se d o b ř e h a s i l a . Ta t o v l a s t n o s t b y l a v y u ţ i t a p ř i p ř í p r a v ě t z v. římské neboli „ţivé malty“, kdy se vápno smíchané s pískem a kamenem vyhašovalo aţ ve zdivu. V případě, ţe se vápno pálilo v zemních milířových pecích nebo v malých zděných šachtových pecích při vyšších teplotách (tvrdé dřevo), vápeníci odborně vytřídili podle vzhledu a hmotnosti měkce pálené kusy od ostatních, které se vyhašovaly dlouhodobě v připravených jamách.
44
Příloha č. 7
3.1.1.2
Pálení vápna
Pálené kusové vápno se musí před pouţitím zpracovat hašením. Při tomto chemickém pochodu se pálené vápno prudce slučuje
s
vodou.
A
při
dosaţení
značné
teploty
nabývá
na objemu, rozpadá se a mění se na vápno hašené (chemicky hydroxid vápenatý Ca(OH)2). Na způsobu hašení vápna je přímo závislá kvalita hašeného vápna i kvalita připravované m a l t y. P r o t o b y l a h a š e n í v ţ d y v ě n o v á n a z n a č n á p é č e . H a š e n í v á p n a s e o b v y k l e p r o v á d í d v ě m a z p ů s o b y, a t o z a m o k r a na vápennou kaši nebo za sucha na práškový hydrát. Dnes se práškový hydrát připravuje přímo ve vápenkách. Pro klasické zednické práce bylo vţdy vhodnější klasické hašení vápna v t z v. h a s n i c í c h ( „ k a r b o n á c h “ ) , k d e v š a k b y l o n u t n é d o d r ţ e t několik podmínek, aby se dosáhlo dobrého výsledku, a to kvalitního vápna: 45
-
kusové
vápno
nesmí
být
dlouho
skladováno,
protoţe
absorbuje vzdušnou vlhkost a špatně se hasí - voda pouţitá k hašení vápna musí být čistá a obsahovat co nejméně rozpustných solí - teplota vody k hašení má být co nejvyšší, pokud je menší neţ 7°C, má se přihřívat - při hašení musí být vápno důkladně promícháno, aby se sníţil počet nedohašených částic, a vápenná kaše se má cedit přes síto - teplota při hašení vápna je velmi důleţitá a odvíjí se od m n o ţ s t v í p ř i d a n é v o d y, n e s m í j í b ý t p ř í l i š m n o h o , a b y s e v á p n o při hašení „neutopilo“ a nesmí jí být příliš málo, aby se vápno „nepřipálilo“. V dřívějších dobách se vypálené vápno – vápenná kaše s k l a d o v a l a v t z v. v á p e n n ý c h j a m á c h , k d e p o u z a v ř e n í „ z r á l o “ n ě k o l i k l e t , n ě k d y a ţ d e s e t i l e t í . Tr a d o v a l o s e , ţ e č í m j e v á p n o „uzrálejší“, tím je kvalitnější. Vápno hašené spolu s pískem a k a m e n i v e m ( t z v. ř í m s k é n e b o l i ţ i v é ) s e h a s í t a k , ţ e s e za sucha
promíchaná
směs
polévá
vodou
a
neustále
se
p r o h a z u j e . Vo d y m á b ý t j e n t o l i k , a b y s m ě s z ů s t a l a n e u s t á l e s y p k á . Te p r v e k e k o n c i h a š e n í s e u t v á ř í h u s t á k a š o v i t á s m ě s . Ta t o s m ě s j e v š a k v h o d n á j e n n a z d í c í m a l t u n e b o n a „ h r u b é “ omítky (jádro a podhozy).
3.1.1.3
Přísady při hašení vápna
Aby se dosáhlo co nejjemnější velikosti částic ve vá penné kaši, a tím se zvýšila její vydatnost a plasticita, přidávaly se v e s t ř e d o v ě k u d o h a š e n é h o v á p n a r ů z n é p ř í s a d y, j a k o b y l l ů j , kůţe zvířat, vajíčka a podobně. Vápno se nechávalo uleţet neboli zrát v jamách někdy aţ přes deset let. Dnes se povaţuje 46
z a o p t i m á l n í d o b u z r á n í 1 - 3 r o k y.
3.1.2
Písek
Písek je základní plnivo do malt určených jak na zdění, tak k omítání. Posuzuje se podle původu, sloţení, velikosti částic a mnoţství nečistot. Pro stavební účely jsou vhodné p ř e d e v š í m p ř í r o d n í p í s k y. N e j č a s t ě j i j s o u p í s k y t v o ř e n y z r n y křemene,
ţ u l y,
čediče
a
s l í d y.
V
našich
nejběţnější písky z křemenných hornin,
krajinách
jsou
ţivce a pískovců.
Mohou přitom být různého původu jako písky mořské, jezerní, říčný nebo ledovcové, které na současné místo byly připlaveny vodou nebo naváté větrem. Zrnitost pouţitého písku ovlivňuje strukturu maltoviny určené ke zdění a omítání a zároveň také potřebnou pórovitost, která je nutná při vysychání vody a při příslušné chemické reakci při tuhnutí maltové směsi. Vhodná zrnitost písku pro malty má být taková, aby prázdný prostor mezi zrny měl co nejmenší objem. Kaše pojiva by měla obalit větší zrna písku a jemný podíl písku by měl vyplnit objem mezer mezi zrny velkými. Chybí-li v písku jemná zrna, je k
vyplnění
dutin
mezi
zrny
potřeba
příliš
mnoho
pojiva
(vápna), pak se říká, ţe je písek „hladový“ a trpí tím pevnost m a l t o v i n y. P o d l e z r n i t o s t i r o z e z n á v á m e p í s e k j e m n ý , k t e r ý m á zrno do průměru 0,5 mm, písek střední o velikosti zrn 0,5 – 2 mm a písek hrubý se zrny 2 – 7mm. Kopaný písek obsahuje zpravidla
větší
mnoţství
zrn
znečištěných
hlinitými
a jílovitými součástmi, zatímco písek říční se obyčejně skládá ze zrn oblých a velmi čistých. Důleţitou vlastností písku jsou p o d í l y z n e č i š t ě n í t z v. j í l o v i t o s t a h u m u s o v i t o s t . J í l o v i t o s t b y u stavbařského písku neměla být větší neţ 3%, humusovité látky by v kvalitní maltovině neměly být ţádné.
47
3.2
Ve g e t a c e
3.2.1
Plevelná náletová vegetace
K problematice vegetace v prostoru torzální architektury se vyjádřila řada odborníků. Například Max Dvořák ve svém „ K a t e c h i s m u p a m á t k o v é p é č e “ v r o c e 1 9 1 8 u v á d í n á z o r, ţ e „ v e g e t a c i j e t ř e b a o d s t r a n i t t a m , k d e ro z r u š u j e z d i v o , j i n a k j e možno
ji
ponechat.“
Uvědomoval
si
tedy
potřebu
uchovat
torzální architekturu v přirozeném prostředí a zasahovat pouze tam, kde hrozila ztráta integrity stavební konstrukce. J i ř í Va r h a n í k v e s v é m o d b o r n é m č l á n k u „ K p a m á t k o v é ochraně
z ř í c e n i n “ 16 s e
vlastník
kulturní
náletovou
vegetaci,
přímo
památky k
níţ
odvolává
povinen nejsou
u
na
zákon,
zřícenin
třeba
zvláštní
kdy
je
odstranit znalosti
a dovednosti, a pokud má pochybnosti o svém konání, má si p ř i z v a t o d b o r n é p r a c o v n í k y, a b y n e d o š l o k e š k o d l i v ý m z á s a h ů m d o t o r z á l n í s t a v b y, č i s n a d k j e j í m u p o š k o z e n í . V d a l š í m odborném článku „Opravy a zpevňování zdiva zřícenin“ od Jana Vi n a ř e j e v o d s t a v c i č . 6 , Ve g e t a c e , z m i ň o v á n o , ţ e „ j e d n í m z e z á s a d n í c h ú k o l ů ú d r ž b y z ř í c e n i n j e re g u l a c e p o ro s t ů , “ a t o individuálně, podle potřeby jednotlivých objektů.
3.2.1.1
Náletová "romantická zákoutí"
Na nádvoří hradních zřícenin, v zákoutích u bývalých hradeb či hradních paláců zjara a v létě kvetou i voní nebo se jen tak zelenají různé náletové dřeviny a další rostliny jinak zvané plevel. Na polích nebo zahradách by s nimi dobrý hospodář neměl slitování, na zdech a uvnitř zřícenin dotváří 16
Č l á n e k J . Va r h a n í k a a J a n a V i n a ř e v y š e l v e s b o r n í k u . „ Z ř í c e n i n y historických staveb a jejich památková ochrana“
48
romantická
zátiší,
uvědomí,
ţe
aţ
jsou
oči
tyto
přecházejí.
rostliny
Bohuţel
pro
dané
málokdo
objekty
si
velmi
nebezpečné, aţ přímo likvidační. Ty t o r o m a n t i c k é o s t r ů v k y z e l e n ě u d r ţ u j í v l h k o s t a v á ţ í na sebe vodu. Svými kořeny rozrušují jiţ tak staletími zvětralé a narušené zdivo. V době mrazů s e pak akumulovaná voda rostlinných
kořenů
rozpíná
a
rozrušuje
tak
zdivo
ještě
agresivněji. Napomáhají tak k ještě rychlejší záhubě zdiva zřícenin a urychlují jejich zkázu. Pokud chceme těmto jevům předejít, musíme se zbavit zbytečného sentimentu a rázně se s tímto problémem vypořádat. Je to první a velmi důleţitý krok a l e s p o ň k e z p o m a l e n í d e v a s t a c e t o r z á l n í a r c h i t e k t u r y. Česká dřevina,
je
legislativa
nezná
však
zaměňována
často
pojem
nálet s
nebo
dřevinou,
náletová k
jejímuţ
pokácení není třeba povolení. M e z i n á l e t o v é b y l i n y ř a d í m e m e c h y, k a p r a d i n y, b o d l á k , š ť o v í k , k o p ř i v u , p ř e s l i č k u , s í t i n y, m a l i n í k , o s t r u ţ i n í k , b e z černý, hloh, šípek, lísku apod. Mezi náletové stromy pak břízu, h a b r , b u k , d u b , o l š i , v r b u , j a s a n , t o p o l a j i n é l i s t n a t é n á l e t y, mezi jehličnany potom smrk, borovici, modřín. Na destrukci torzální architektury se mohou také podílet postupně zplanělé rostliny
(dřeviny),
činnosti
a
které
které po
jsou
opuštění
pozůstatkem prostoru
dřívější
postupně
lidské
z p l a n ě n y,
rozšiřovaly se a zaplevelovaly okolí. N á l e t o v é d ř e v i n y s e r o z š i ř u j í a e r o c h o r i c k y, t e d y s e m e n y roznášenými vzduchem. Semena těchto rostlin mohou doletět na velmi
velkou
do vzdálenosti
170
vzdálenost, km.
K
například
zaplevelování
semena prostorů
vrby
aţ
dochází
p o s t u p n ě , j e d n á s e o t z v. d r u h o v o u s u k c e s i , c o ţ j e p o s t u p n é střídání společenstev na nově vzniklém stanovišti. Po zániku činnosti v dříve obydleném prostoru (v našem případě hradního komplexu) dochází k invazi bylinných společenstev (šťovík, 49
kopřiva, přeslička), v druhé fázi nas tupují keřová společenstva (maliník, d ř e v i n y,
ostruţiník, které
předchozí
ţijí
z
trnka,
růţe,
humusového
společenstva.
Nejprve
hloh)
a
právě
náletové
základu,
který
vytvořila
se
vyskytnou
světlomilné
d r u h y, j a k o j e n a p ř í k l a d b ř í z a , n a v l h č í c h s t a n o v i š t í c h p a k osika a vrba, na sušších borovice. V další fázi přicházejí v s u k c e s i d r u h y, k t e r é u ţ v y t v o ř í s t a b i l n í s p o l e č e n s t v a , j a k o j s o u j a v o r y, d u b y, h a b r y, b u k y a p o d o b n ě . Daný problém lze řešit buď mechanicky (výřezem) nebo chemicky (vhodným a k ostatní příro dě šetrným postřikem a nátěrem). Nejúčinnější je kombinace obou těchto způsobů o c h r a n y t o r z á l n í a r c h i t e k t u r y. N á k l a d y n a t a k o v á o p a t ř e n í s e odvíjejí od členitosti terénu a jeho přístupnosti. Mechanické odstranění
neţádoucí
vegetace je náročné
na lidské zdroje i pouţitou techniku, protoţe se jedná o značně nestandardní pracovní terén, jemuţ je třeba oboje přizpůsobit. Existují
však
f i r m y,
které
se
přímo
specializují
na
práci
v obtíţně přístupných terénech a likvidací náletových dřevin. N á l e t o v o u v e g e t a c i j e m o ţ n é o d s t r a n i t t a k é c h e m i c k y. 17
17
Chemické odstranění vegetace závisí na pouţitém herbicidu, který by měl
být
selektivní
nespadají
do
rozloţitelný
a
okruhu
neměl
mít
vliv
neţádoucích.
Měl
v přiměřeně
by
krátké
době.
na
druhy
by
Do
rostlin,
které
rovněţ
dobře
kategorie
spadá
být
této
například postřikový arboroid a herbicid Garlon (s účinnou látkou Tric lopyr), který je účinný na lis tna té dřeviny i neţádoucí bylin y v lesním hospodářství, dokonce ničí i invazivní bolševník velkolepý. Mezi
podobně
(s účinnou
účinné
látkou
patří
dále
Glyfosát),
Roundup,
Ve l p a r
(účinná
To u c h d o w n , látka
Glyfogan
Oxazin)
nebo
A r s e n a l ( ú č i n n á l á t k a I m i d a z o l i n ) . Ty t o a r b o r o i d y s e a p l i k u j í c í l e n ý m postřikem,
případně
nátěrem.
Po
mechanické
likvidaci
dřevin
(vysekání nebo ustřiţení) se doporučuje ošetřit pařez výše uvedenými p ř í p r a v k y, a b y n e d o š l o k o b n o v ě r e g e n e r a c i v e g e t a c e v ý m l a d k y.
50
4
Hrad Cimburk
Příloha č. 8 –Zřícenina Cimburk, 1926
Ta t o d i p l o m o v á p r á c e p o d r o b n ě j i p o p i s u j e t ř i k o n k r é t n í h r a d y. V š e c h n y t ř i v y b r a n é h r a d y – B r u m o v, L u k o v, C i m b u r k – byly důleţitými baštami na Moravsko – Uherské hranici a měly zhruba
stejný
osud.
Prvním
popisovan ým
hradem
je
hrad
Cimburk.
4.1
Historie Byl
vybudován
v
letech
1320
–
1330
uprostřed
Chřibských kopců (na jednom z hornatých hřebenů ve výšce 421 m.n.m.) Jeho stavitelem byl Bernard z Cimburka, který pouţil tehdy se šířící vzor francouzských kastelů, které k nám 51
pronikly v druhé vlně za vlády Jana Lucemburského. Roku 1353 jej od Ctibora z Cimburka získává markrabě Jan Jindřich. Přestavuje
jej
nejen
v
mohutnou
přizpůsobil
pohodlnějšímu
a
pevnost,
luxusnějšímu
ale
také
bydlení
jej
úpravou
h r a d n í h o p a l á c e s m n o h a k a m e n i c k ý m i p r v k y. H r a d p ř e s t a v ě n ý za Lucemburků pozdější majitelé (Zikmund z Letov ic, Čeněk z Drahotuš,
Vo k
mladší
z
Holštejna,
pánové
z
Va r t n o v a )
u d r ţ o v a l i b e z v ý r a z n ě j š í c h z á s a h ů . Ve 2 . č t v r t i n ě 1 6 . s t o l e t í s e h r a d d o s t á v á d o v l a s t n i c t v í Vi l é m a z V í c k o v a , k t e r ý v l e t e c h 1523
–
1550
přestavuje
hrad
do
pevnostních
potřeb
r e n e s a n č n í h o o b d o b í ( n i ţ š í b a š t y, o c h r a n n é z d i a p o d o b n ě ) V roce
1568
Jan
Vi l é m
šlechtici
Gabrielu
dostává
do
Bethlenovi. operujícím
Vi c k o v a
Maslátovi.
rukou Hrad
z
Roku
1623
sedmihradskému
odolává
Švédům.
prodává
Ve
2.
v
letech polovině
hrad se
hrad
vévodovi
1643 -1647 17.
uherskému
století
zradou Gáboru
na
Moravě
v
období
tureckého nebezpečí je hrad opraven a doplněn o nové obranné prvky
(nové
průběţné
hradby
mezi
baštami). V pozdějším
o b d o b í , p o v y p u z e n í Tu r k ů z U h e r, k d y h r a d z t r á c í p o t ř e b u udrţované pevnosti a nesplňuje uţ nároky na pohodlné bydlení, není jiţ udrţován a doplňován. Roku 1705 je hrad opuštěn. Některé z budov pouţívá po nějakou dobu myslivec spravující o k o l n í l e s y. H r a d z a č í n á p o d l é h a t z k á z e a p o s t i h u j e j e j o s u d obdobných objektů, stává se dostupným zdrojem stavebního materiálu při různých nových stavbách. Stavební materiál byl ve velkém vytěţen v roce 1710 při stavbě hospodářských budov n o v é h o d v o r a v e Vr š a v ě . P o t o m t o z á s a h u z ů s t á v á z h r a d u pouhé torzo. V roce 1840 je zmiňováno, ţe z hradu zůstaly jen části tří kulatých věţí, části hradeb a několika zdí z bývalého hradního paláce.
52
Příloha č. 9-věţ, 1947
4.2
St a v e b n í v ý v o j Hrad Cimburk se skládá ze dvou hlavních částí, a to ze
samotného
paláce
a
z
předhradí.
Palác
byl
postaven
v s e v e r o v ý c h o d n í č á s t i z á s t a v b y. P ř e d h r a d í s e p r o s t í r á k o l e m něj a je mírně vysunuto k západu. Kaţdá z těchto částí hradu měla svou samostatnou věţ okrouhlého tvaru „bergfritového“ 53
typu, nebyly to tedy věţe obytného typu. Od zbytku hřebene odděluje
tuto
zastavěnou
část
suchý
hradní
příkop,
tedy
h l u b o k á p r ů r v a z č á s t i v y t e s a n á d o s k á l y, k t e r á b y l a p ů v o d n ě překlenuta
mostem.
Historik
Radim
Vr l a
uvádí,
ţe
„hrad
Cimburk byl v d obě vzni ku, tedy kole m roku 13 50 , p ostave n jako hrad plášťový (tedy s obvodovou zástavbou) .“ Je to patrné v mohutné
obvodové
zdi
hradního
paláce,
která
vytváří
v západním nároţí zaoblenou smyčku. Právě v tomto místě byla o několik let později postavena věţ určená k obraně vstupu do jádra
hradu.
ke klasickému
Původní
fungování
hrad a
měl
provozu.
všechny Nechyběl
náleţitosti tedy
hradní
palác s obytnými prostory v patře a provozní část v přízemí a suterénu,
jako
různé
komory
a
s k l a d y,
kuchyně
a p r a v d ě p o d o b n ě i k o n í r n y. N a d o b y t n ý m i p r o s t o r a m i v p r v n í m patře bylo ještě druhé patro, kde se nalézaly další obytné p r o s t o r y,
původně
postavené
jako
obranné
prostory
včetně
střílen. Na začátku 15. století je hrad dále upravován. Je upravena
vstupní
brána
vedle
hlásné
věţe.
K
ochraně
příjezdové cesty je postavena mohutná zeď spojujíc í nádvoří před vnitřním hradem s menší stráţní věţí. Aby byla cesta chráněna oboustranně, je vybudována druhá hradba. K dalším důleţitým
úpravám
dochází
za
vlády
Markraběte
Jana
Jindřicha. Jsou především upraveny síně v prvním poschodí h r a d n í h o p a l á c e , a t o v p r o s t o r n ý r o h o v ý s á l . Ve v e d l e j š í místnosti
je
na
severovýchodní
straně
vybudován
arkýř
( n a t ř e c h k r a k o r c í c h ) . Te n t o a r k ý ř p r a v d ě p o d o b n ě s l o u ţ i l j a k o domácí
kaple.
Dále
byly
upraveny
věţe
jiţ
zmíněného
bergfritového“ typu ta k, ţe hradu jiţ z dálky dodávaly vzezření mohutné pevnosti. V roce 1398 se stává majitelem hradu Čeněk Drahotuš. S
další
paláce
Te n
pokračuje
výstavbou na severní
ve
výstavbě
pokračovali straně
byla 54
vnějšího
Cimburkové. zvýšena.
opevnění.
Zeď V
hradního
přízemních
m í s t n o s t e c h b y l y v y t v o ř e n y n o v é s t ř í l n y. P a l á c o v é s t a v b y b y l y zabezpečeny stavbou nového parkánu na jiţní straně hradu. Vstupní
cesta
je
vedena
nově
v
mírném
oblouku
v severovýchodní části předhradí kolem hlavní stráţní věţe. K dalšímu fortifikačnímu doplnění hradu dochází po česko uherských válkách. V předhradí jsou postaveny dvě bašty ve směru ke Stupavě a jedna bašta, která má chránit (zajišťovat) s t r á ţ n í v ě ţ . Z a Vi l é m a z V í c k o v a j e p a k p ř e d v j e z d d o h r a d u přeloţen na severní stranu a v rozestupu 18 metrů ho jistí dvě b r á n y. C e s t a j e k n i m s v e d e n a z h ř e b e n e i z ú d o l í . D r u h á stávající brána pod věţí je zbořena a místo je zahrazeno baštou a doplněno půlkruhovou hradbou a opatřeno šikmými střílnami. Je také postavena polygonální bašta chránící novou bránu. Další bašta je postavena k zesílení obrany jiţní strany hradu. Ze
strategických
důvodů
je
v
tomto
období
zazděn
arkýř
v hradním paláci. Po roce 1655, kdy drţel hrad František Horecký,
je
sníţena
hlavní
věţ
na
úroveň
h r a d b y,
takţe
v celkové mase hradu téměř zaniká. Na hradě jsou upraveny různé
kamenické
p r v k y,
jako
ostění
některých
oken,
či
ozdobení hradní brány erbem. Zhruba od roku 1720 začíná hrad chátrat. V roce 1930 dochází k pokusu
majitelů (Koryčanský
velkostatek) za podpory Ministerstva školství a národní osvěty o záchranu zchátralého objektu. V západní části zajištěna
polygonální
bašta
a
vnější
hra dební
hradu je
zeď,
a
to
dozdívkami a vyspárováním. Dále byl v severovýchodní části hradního paláce zajištěn gotický portál v prvním poschodí a dvě okna na severní straně. Další práce pokračují v roce 1940. V témţe roce zástupce SPÚ zjišťuje, ţe celé východní nároţí hradu je v dezolátním stavu a ţe hrozí jeho zřícení. Vzhledem
k
válečným
událostem
veškeré
záchranné
práce
ustávají. Po skončení druhé světové války spadá správa hradu 55
p o d s t á t n í l e s y. R o k u 1 9 5 0 j e p ř e v e d e n a n a K N V G o t t w a l d o v. 4. října 1959 oznamuje okresní konzervátor z Kyjova, ţe došlo ke zřícení celé střední části jihovýchodního paláce. Více neţ 2 metry silné zdi paláce se zbortily přes vnější opevnění hradu. V 60. letech je zjištěno, ţe neznámý pachatel vyboural zdivo u vchodového portálu do paláce. O NV v Kroměříţi rozhoduje, ţe je nutné zahájit zajišťovací práce. Nebyl však nalezen ţádný stavební podnik, který by byl ochoten tyto stavební práce provést. V současnosti
je
hrad
Cimburk
spravován občanským
s d r u ţ e n í m P O LY P E J E . To s e s n a ţ í n e j e n o s t a v e b n í o b n o v u p a m á t k y, a l e d í k y j e m u b y l p r o v e d e n i s t a v e b n ě h i s t o r i c k ý průzkum,
dendrochronologický
zaměření
kamenických
průzkum
článků,
dřevěných
průběţně
se
prvků,
vykopávají
a vyhodnocují archeologické sondy a podobná pro tuto památku prospěšná činnost.
4.3
P ro j e k t y z a m ě ř e n í a d o k u m e n t a c e Hrad Cimburk je jednou z památek, která byla bohuţel
p o z n a m e n á n a n e j e n d e s t r u k č n í č i n n o s t í p ř í r o d y, a l e i i n t e n z i v n í č i n n o s t í n e j r ů z n ě j š í c h l a i c k ý c h p r a c o v n í k ů . Ty t o z á s a h y, i k d y ţ byly prováděny většinou s podobným úmyslem oddálit zkázu t é t o p a m á t k y, m ě n i l y d o s t i v ý r a z n ě i j e j í v z h l e d . N a š t ě s t í s e dochovala geodetické
rozsáhlá zaměření
fotodokumentace. hradu
z
roku
Je 1970,
také
k
dispozici
které
zhotovila
Geodézie Brno. Úkol výzkumu byl řešen v průběhu roku 2004 a získaná data pak byla zapracována do terénní situace pomocí grafického
programu
(zaměřeno
bylo
více
neţ
11 00
bodů
v daném objektu). V souladu se zadáním projektu byla detailně z a m ě ř e n a s i t u a c e n a ú r o v n i t e r é n u ( t z n . v e š k e r é t e r é n n í z l o m y, s k a l n í v ý b ě ţ k y, k o m u n i k a c e , k o r u n a a l í c e p ř í z e m n í h o z d i v a ) . 56
4.3.1
C h ro n o l o g i e d o k u m e n t a c e z j i š t ě n é v a r c h i v u
Památkového ústavu v Kroměříži o hradu Cimburk Od roku 1960 provedení zeměměřičských prací, zaměření a z h o d n o c e n í s t á v a j í c í h o s t a v u z ř í c e n i n y 18 1 9 6 1 – p l á n o v á n í o p r a v n a r o k 1 9 6 1 , o h r o ţ e n ý s t a v, v ý t k a k překročení dotace oprav o 50 tisíc Kč s 1962 – beztlaková injektáţ trhlin v druhé bráně, zpevnění a doplnění trhlin a koruny hradeb, Okresní stavební podnik provádí konzervační práce 1963
–
poţadavky
Státní
památkové
péče
na
způsob
hospodaření 1 9 7 1 – G e o d é z i e B r n o i d e n t i f i k o v a l a p a r c e l y h r a d u d l e m a p y, vlastníkem je Československý stát – Státní lesy v Brně, lesní závod Buchlovice 1974
–
urgentní
k podkopání
a
dopis
strţení
po
amatérském
jiţní
části
zásahu,
parkánu,
kdy
došlo
okamţitý
sběr
pohozených archeologických nálezů (kamenina, kachle apod.), výzva k neodkladnému zajištění – Památková péče Brno – Okresní muzeum v Kroměříţi 1975 – výpis z Pozemkové knihy 1975 – Svaz pro ochranu krajiny TIS Praha, Nerudova 31 – návrh na bezplatné odborné pomoci v akcích Brontosaurus 1982 – Jihomoravské státní lesy – Rudný projekt – zabezpečení hradu,
nebudou
peníze
do
konce
p ě t i l e t k y,
hrad
zajistit
výstraţnými tabulkami se zákazem vstupu 1983
–
opětovná
poškozování
ţádost
zříceniny
ze
o
zajištění
strany
hradu
neukázněných
a
zamezení
návštěvníků
a hledačů (Okresní národní výbor v Kroměříţi, odbor kultury)
18
zjištěno ve svazku Cimburk I, II
57
1988 –
Městský národní výbor Koryčany je osloven ONV
Kroměříţ;
věc:
Ţádost
o
řešení
havarijního
stavu
hradu,
s t a n o v i s k o v l a s t n í k a S t á t n í c h l e s ů – n e v í s i r a d y, c h c e s e h r a d u zbavit přepisem na jiného vlastníka 1995 – zaloţení Společnosti pro obnovu a vyuţití historických p a m á t e k P O LY P E J E , Z á v ě t ř í 9 , 6 1 6 0 0 B r n o 1 9 9 6 – s t í ţ n o s t M ě s t s k é h o ú ř a d u n a s p o l e č n o s t P O LY P E J E n a Odbor kultury Okresního úřadu v Kroměříţi – na provádění svévolných stavebních prací (bez stavebního povolení, s dotací Kroměříţe v částce 40.000,- Kč. Od roku 1994 se provádí práce a v roce 1996 byla odstraněna vegetace z korun zdiva, zajištění havarijního stavu zdiva, hledání konceptu z áchrany a vyuţití hradu (divadlo, šerm, hudební koncerty) 1997 – konzervační práce, doplnění portálu u západní zdi paláce, dokončení statického zajištění západní bašty u druhé b r á n y, r e k o n s t r u k c e s e v e r o z á p a d n í b a š t y v č e t n ě s t ř e c h y ( b u d e slouţit
jako
zázemí),
vyspárování
a
oprava
koruny
věţe
předhradí (bergfritu), zajištění šíjové hradby Řešení uzavření hradu, nutnost oplocení hradu citlivou cestou, byl
zamítnut
na sypaném
klasický
ochozu
ze
plot,
doporučena
smrkové
dřevěná
kulatiny
(D
10 -15
palisáda cm)
–
odmítavé doplňující stanovisko Památkového ústavu v Brně k tomuto postupu. 1998 – odstraňování náletové vegetace, oprava koruny stráţní věţe,
spárování
stávajícího
nadzemního
zdiva,
statické
zajištění polygonální bašty 1999 – injektáţ zdiva 2000 – zpracování stavebně historického průzkumu 2 0 0 1 – 2 0 0 2 – v y s p á r o v á n í s p o j o v a c í h r a d b y, z a b e z p e č e n í hradního
parkánu,
dozdění
výlomu
v
polygonální
baště,
zajištění zdi u bývalé stráţnice 2003 – plánované akce – pokračování v nezbytném statickém 58
zajišťování Aktuálně: sanace koruny jiţní palácové zdi, úprava východní parkánové zdi, archeologický průzkum sutě u schodiště podél š í j o v é h r a d b y, z a j i š t ě n í z b y t k ů z d i v a u b ý v a l é v r á t n i c e Dlouhodobé akce – zpřístupnění prostoru pod šíjovou hradbou (lapidárium), obnovení původní ho schodiště do hradního jádra, zřízení hradní expozice v severovýchodní baště, zpřístupnění h l á s k y, z a ř í z e n í z á z e m í p r o k a s t e l á n a ( u b y t o v á n í , s k l a d , d í l n a , WC), zavedení inţenýrských sítí na hrad (voda, elektřina, telefon) 2007 – restaurování kamenných prvků (erbů) 2008 – předpokládané práce: dokončení vyzdívek ve sklepení, částečné zajištění severní hradby a bergfrittu, archeologický průzkum
prvního
nádvoří,
spárování
severovýchodní
b a š t y,
stavba nové pokladny 2010 – přípravné práce (hašení vápna, dovoz písku), přesun kamene z prvního nádvoří do hradního paláce, čištění a třídění archeologického
materiálu
včetně
dokumentace,
vybudování
provizorního schodiště do sklepení, práce na opravě severní obvodové
h r a d b y,
výkop
a
osazení
hraničních
kamenů,
poskládání kamenného hlediště, přizdění zábradlí na šíjové hradbě 2 0 11 – s t a t i c k é p o s o u z e n í – n á v r h n a z a j i š t ě n í k a m e n n é o p ě r n é zdi 2012 – plánované práce pro tento rok: II. etapa obvodové h r a d b y, p r á c e n a z a j i š t ě n í p a r k á n o v é h r a d b y, p r á c e n a p a l á c o v é zdi a příčce
4.3.2
P ro m ě n y h r a d u C i m b u r k v m i n u l é m s t o l e t í
Dostupné archivní zprávy o ochranných opatřeních hradu Cimburku
z
hlediska
památkové
péče
shrnul
ve
stavebně
historickém průzkumu J. O. Eliáš. Zjistil, ţe systematická péče 59
o
památku
začíná
v
roce
1910,
kdy
zde
popr vé
dochází
k zajištění hřebenů zdiva. 1915 – 1916 – zaznamenáno, ţe se zřítila značná část severního průčelí paláce 1930 – na náklady velkostatku a s přispěním státu provádí opravu stavitel A. Kučera z Koryčan. V přípravných pracích je zmíněn
výkop
jámy
na
hašení
vápna,
vyrobena
betonová
cisterna na vodu, postavena kůlna na materiál a nářadí. Byla zabezpečena severní pětiboká bašta a byla vyspárována vnější přilehlá
hradební
zeď.
V
severozápadní
části
paláce
byl
zajištěn gotický portál a tři okna, dále byl zazděn velký otvor v severovýchodní zdi. 1940 – na náklady velkostatku a s přispěním státu provádí zajišťovací
práce
Stupavská
bašta,
stavitel
Wi n t e r
z
severovýchodní
Koryčan.
a
Je
zajištěna
jihovýchodní
hradba
parkánu, v paláci se vyzdila vybouraná místa a zabezpečila se všechna okna. Zazdily se otvory v palácovém bergfritu zvenku i zevnitř. Dále byl zabezpečen úsek jiţní palácové zdi proti vstupnímu portálu paláce. Při spojovací hradbě bylo objeveno a zabezpečeno schodiště. Dále byly objeveny základy str áţnice s krbem přiléhající k bergfritu. 1957 – je znám protokol, kde se uvádí, ţe bylo započato s odvozem
rumu
ze
zřícených
zdí
uvnitř
hradu.
Došlo
aţ
k drastickému sníţení terénu u severovýchodní zdi paláce, a to a ţ o 3 m e t r y. 1959 – bylo oznámeno, ţe se zřítila jihovýchodní asi 2 metry silná zeď hradního paláce a sesula se přes jiţní opevnění. Zbývající část zdi dostala velkou trhlinu. 1960-1962
–
o zajišťovací
bylo práce
zjištěno a
asi
několik byla
nedostatečných
opravena
pokusů
venkovní
gotického vstupního portálu do paláce. 1989 – zřítila se zbývající část jihozápadní strany paláce. 60
strana
1994-1996, v roce 1994 vzniká občanské sdruţení Polypeje. Jedná se o neziskovou organizaci, která si dává za cíl záchranu historických
a
a popularizaci
kulturních pro
památek,
veřejnost.
V
tomto
jejich
z novuoţivení
případě
ve
vztahu
k hradu Cimburk. Hrad je vyčištěn od náletové vegetace, je vybudována příjezdová cesta, vyváţí se suť a jsou opraveny nebezpečné výlomy u paty hradeb. V roce 1996 byla schválena koncepce záchrany hradu (autoři Ing. Arch. J. Hrabec, CSc., A F.
Manoušek),
vycházející
z
Metodiky
památkového ústavu
o o c h r a n ě h r a d n í c h o b j e k t ů a z ř í c e n i n o d I n g . S o k o l a . Ve š k e r é práce
jsou
průběţně
d o k u m e n t o v á n y,
a
to
fotograficky
i popisně. 1997 – je vypracován projekt nezbytného statického zajištění hradu. Byly provedeny nízkotlaké injektáţe, dozděny některé v ý l o m y. B y l y z a h á j e n y p r á c e n a s t a t i c k é m z a j i š t ě n í s e v e r n í p o l y g o n á l n í b a š t y. 19 1998 – je dokončeno statické zajištění severní polygonální b a š t y. Č e l n í v y k l o n ě n á z e ď j e z a k o t v e n a d o s k a l n í h o p o d l o ţ í , jsou dozděny spáry a je provedena nízkotlaká injektáţ. Bašta je provizorně
zastřešena
nedocházelo
ke
lehkou
dřevěnou
sráţkovému
konstrukcí,
zatékání
do
aby zdiva.
U severovýchodní bašty byly dorovnány koruny zdí, aby se mohl osadit krov pro zastřešení. 1 9 9 9 – b y l o p r o v e d e n o z a s t ř e š e n í s e v e r o v ý c h o d n í b a š t y, k t e r á n y n í s l o u ţ í j a k o z á z e m í s t a v b y a u b y t o v a c í p r o s t o r. N a j i ţ n í straně hradu je vybudována dřevěná palisáda, která uzavírá proluku v místě spadené jiţní bašty. 2000
19
–
částečné
zajištění
prostoru
u
vylomené
skály
Bašta je fortifikační prvek středověkých staveb. Přispívá k aktivní o b r a n ě h r a d e b n í c h z d í ; b ý v a l y v n í u m í s t ě n y s t ř í l n y. B a š t a v ě t š i n o u p ř e v y š u j e h r a d b y, a v š a k n e d o s a h u j e t a k o v é v ý š k y j a k o v ě ţ .
61
pod šíjovou
spojovací
hradbou
(pomocí
ţelezobetonové
torkrétové skořepiny zakotvené do paty skály). Byla dozděna a vyspárována
palácová
brána
před
severovýchodní
baštou.
Od tohoto roku je zahájen řízený provoz hradu za vstupné. 2001 – je vybudováno dřevěné schodiště do hradního paláce a je
zprovozněna
prohlídková
trasa.
Začalo
se
s
opravou
severní hradby mezi bránou a polygonální baštou. Odtěţena suť od venkovní severovýchodní palácové zdi. Tím byl odkry t zděný kamenný prevét. Odtěţením zeminy o cca 30 cm byla vyrovnána plocha mezi Stupavskou baštou a severovýchodní parkánovou
zdí
a
tím
byl
rozšířen
prostor
pro
konání
kulturních akcí. 2002 –
byly vyzděny hluboké proluky vykopané ve zdivu
severní hradby mezi bránou a severní polygonální baštou, které b y l y n á s l e d n ě z a s p á r o v á n y. K o r u n a s t r á ţ n í v ě ţ e j e p r o v i z o r n ě zakryta
před
sráţkovou
vodou.
Byla
podezděna
velká
vybouraná proluka na jihovýchodní straně věţe. Na parkánu podle jiţní strany paláce byla odtěţena zemina do hloubky zhruba 0,5 metru a terén byl upraven tak, aby umoţnil plynulý o d t o k d e š ť o v é v o d y. 2003
–
podle
projektové
dokumentace
byla
dozděna
a zaspárována chybějící část hradby na severovýchodní straně. O s t a t n í č á s t i z a c h o v a n é h r a d b y b y l y z a s p á r o v á n y. P ř i t ě c h t o pracích byla odkryta část věţe, která byla součástí původní v s t u p n í b r á n y. V p a l á c i b y l y z a z d ě n y k a p s y, k t e r é n a r u š o v a l y statiku výzkumu ( s t u d n y,
jihovýchodní v
této
nádrţe,
s t ě n y.
části
Při
byla
jímky?)
následném
objevena
uvnitř
archeologickém
částečná
palácového
konstrukce
traktu,
nalevo
od vstupního portálu. 2004 – byly dozděny a zaspárovány kapsy v severovýchodní zdi paláce.
Dále
byla
dozděna
klenba
palácového
vstupu
s portálem. Dokončena a zaspárována část parkánové hradby 62
(v severovýchodní části). Dále byla zaspárována část stráţní věţe. Při opravách polygonální věţe byla odkryta příčná zeď.
Příloha č. 10
63
Příloha č. 11
64
Příloha č. 12
65
Příloha č. 13
66
4.4
Z h o d n o c e n í p ro v e d e n ý c h p r a c í Z uvedeného
přehledu
sanačních
prací
i
destrukčních
událostí je zřejmé, ţe v historii památkové péče o Cimburk jsou tři důleţitá období. Rok 1930, rok 1940 a pak období od roku 1994 dodnes. V porovnání s pozitivními zásahy z 30. a 40. let dvacátého století, práce provedené od 90. let po současnost
tvoří
tyto
zásahy
asi
90%
objemu
veškerých
záchranných a konzervačních prací. Pokud nenastanou nenadálé havarijní v
situace
současnosti
koncepce
a
a neodkladná
všechny vycházejí
práce z
statická
prováděny
metodiky
řešení, podle
jsou
schválené
památkového
ústavu.
Z hlediska archeologické památkové péče se dá konstatovat, ţe spolupráce je od roku 2000 na velmi dobré úrovni a vešker é zásahy do terénu jsou včas konzultovány a jsou prováděny pod odborným
dozorem
pracovníků
z
Národního
památkového
ústavu. Zjištěné objekty se průběţně dokumentují a přesně zaměřují. Závěrem se dá konstatovat, ţe tyto práce uzavírají v nejnovější historii památkové péče etapu, kdy byla památka ve vlastnictví státní organizace (dříve Státních lesů, nyní Lesů ČR). Zároveň zahájila etapu novou, kdy tato památka přechází do péče dvou nových právnických subjektů, a to občanského sdruţení změna
P O LY P E J E
je
a
pro zachování
sdruţení tohoto
prospěšná.
67
obcí
v Koryčanech,
historického
objektu
a
tato velmi
5
Hrad Brumov
Příloha č. 14
5.1
Historie Původně střeţil důleţitou obchodní komunikaci z Moravy
d o U h e r. B y l p o s t a v e n n a s t r a t e g i c k é v ý š i n ě n a d V l á r s k ý m průsmykem. Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1256 , kde v listině udělující privilegia obyvatelům města Přerova králem Přemyslem Otakarem II. je zmiňován purkrabí Smil Brumovský (z Brumova). O hradě samotném je zmínka v roce 1271, kdy 68
pod
ním
probíhaly
boje
při
česko-uherské
válce
vyvolané
p o h r a n i č n í m i s p o r y. R o k u 1 2 9 4 j e j d o s t á v á o d k r á l e V á c l a v a I I . Oldřich z Hradce (výměna za Sedlčansko). Později se vrací zpět do královského majetku (zmiňuje se o něm roku 1342 i K a r e l I V. , t e h d y j e š t ě m a r k r a b ě m o r a v s k ý ) . N a p o č á t k u 1 5 . století jej získávají páni z Kunštátu, kteří zde jako stoupenci husitství několikrát úspěšně odolávají obklíčení vojsk krále Zikmunda
Lucemburského.
Roku
1424
získávají
hrad
Cimburkové. Roku 1468 je hrad dobit vojsky Matyáše Korvína. Potom jej získává uherský rod Podmanických. Po roce 1500 se král Vladislav II. zeměpanského sídla vzdává ve prospěch pánů z Lomnice, od nich jej odkupují Podmaničtí, ale jiţ roku 1520 získávají celé Brumovské Lomničtí zpět (Meziříčtí z Lomnice). V tomto období dochází k velkému hospodářskému rozkvětu celého panství. Úlevy poddaným, zakládání rybníků, rozsáhlá stavební činnost na panství a podobně. Roku 1574 získali panství i s hradem Kavkové z Říčan. Za Stavovského povstání byl hrad s panstvím zkonfiskován. Roku 1621 byl hrad dobit vzbouřenými (roku
Va l a c h y
1622 Aponyiúm
a a
později po
nich
odprodán roku
uherské
1626
šlechtě
Forgáchům
z
Ghumeše). Od roku 1659 je majetek rozdělen na pět dílů (pěti d c e r á m ) . Te n t o s t a v s e p r o m í t l v e l m i n e p ř í z n i v ě d o ú d r ţ b y a oprav hradu. Hrad v tomto období představuje velmi důleţitou hraniční vojenskou a strategickou pevnost. Hraje důleţitou roli ve válečných událostech od poloviny 17. století aţ do počátku s t o l e t í 1 8 . ( r ů z n é v o j e n s k é v p á d y T u r k ů , Ta t a r ů , K u r u c ů ) . O d 18. století plní hrad uţ jen funkci správního střediska panství. Roku 1760 hrad vyhořel i s celým vrchnostenským archivem a byl jiţ jen provizorně opraven. Roku 1820 dochází k velkému poţáru v celém Brumově, při kterém byl opět poškozen i hrad. V letech 1825 – 1827 je hrad opuštěn a od té doby se stává výhodným a dostupným zdrojem stavebního materiálu. Roku 69
1888
je
například
zřícenina
výhodným
zdrojem
materiálu
při stavbě nových pivovarských sklepů. Na počátku století 20. je znatelný pouze půdorys hradu a z bývalého mohutné stavby se v 50. letech minulého století zachovává pouze jedna bašta, která byla romanticky upravena na přelomu 19. a 20. století.
5.2
St a v e b n í v ý v o j h r a d u B r u m o v a O půdorysném rozsahu a celkové původní podobě hradu
B r u m o v a b y l y p ů v o d n ě j e n o m d o h a d y. A ţ d í k y a r c h e o l o g i c k ý m výzkumům ze 70. let minulého století se začíná rozkrývat rozsah a mohutnost hradu. Bylo zjištěno, ţe hrad byl postaven na místě původního hradiště z předhistorického období. V první polovině 13. století je v těchto místech postaven jiţ kamenný hrad, ve tvaru nepravidelného lichoběţníku. Jednalo se typově o donjon kvadratického půdorysu (délka stran přes 1 2 m ) a h r a d n í v ě ţ p l n é h o j á d r a . Ve n k o v n í p l á š ť b y l z k v á d r ů bosovaného
zdiva
(podobně
jako
na
Zvíkově
či
Chebu).
Z tohoto období se nepodařilo nalézt místo původního paláce, ani doloţené hradní kaple. Dále bylo doloţeno poškození hradu (asi
před
první
polovinou
14.
století).
V
průběhu
druhé
poloviny 14. století byl podle nálezů hrad opraven a přestavěn. A to hradní palác na jiţní straně a také bylo rozšířeno původní opevnění hradu a to především výstavbou východního křídla hradu. Po husitských válkách a později válkách česko -uherských a zkušenostech z té doby vyvozených je hrad po druhé polovině 15.
století
díky
dostavbě
mohutné
fortifikační
so ustavy
proměněn v pohraniční pevnost. Archeologickým výzkumem je tato činnost doloţena. Postavení mohutné štítové zdi o šířce 7 m t z v. „ S c h i l d m a u e r “ , k t e r á b y l a p ř e d s u n u t a p ř e d v s t u p d o hradu a byla provázaná a zpevněná půlkruhovou baštou. Za 70
štítovou zdí k ochraně vstupu do hradu byla postavena další válcová věţ s vnitřním šnekovým schodištěm. Stavební činnost pokračovala i v severovýchodní části hradu v první polovině století 16. za drţení hradu Meziříčskými z Lomnice. Dochází k zásadní přestavbě celého hradu a to tak, aby vyhovoval poţadavkům na pohodlné panské sídlo a aby se zároveň stal nedobytnou pevností. V
tomto
hospodářské zajištěno
je
předhradí
opevněním
následoval pilířích.
období
nový
Příkop
vlastní
(dnešní s
hrad dolní
předsunutým
příkop
překlenutý
byl
obou
po
rozšířen hrad).
o
Předhradí
bastio nem, mostem
stranách
rozsáhlé
na
za
je
nimiţ
kamenných
zajištěn
kamennou
hradbou. Hrad byl uzavřen výstavbou nového západního křídla v prostoru bývalé hranolové věţe a východním křídlem s hradní kuchyní. Zároveň zde byla vybudována soustava suterénních prostor na způsob kasemat (dlouhá chodba propojovala původní sklepy). Na jihovýchodní straně byly vybudovány dvě nové bašty s dělostřeleckými střílnami. Po této celkové přestavbě dochází na
hradě
jiţ
jen
ke
sporadickým
úpravám,
které
na
jeho
v z h l e d u n i c p o d s t a t n é h o n e z m ě n i l y. P o v e l k é m p o ţ á r u v r o c e 1760 byla z bezpečnostních důvodů snesena vyšší patra horního hradu. V niţších patrech byly zřízeny sýpka, konírny a další prostory byly přizpůsobeny k hospodářsk ému vyuţití. V 90. letech minulého století po předcházejících výzkumech dochází k částečné
rekonstrukci
odkrytých
částí
hradního
areálu
a vyuţití těchto prostor i ke kulturním a osvětovým akcím.
5.3
O b n o v a h r a d u B r u m o v a d o ro k u 1 9 9 0 Na začátku 20. století se hradní areál Brumova s trávou
porostlým nádvořím stává oblíbeným místem pro výlety a různá 71
spolková
a
společenská
setkání.
Uprostřed
romantických
zřícenin hradu se konaly i tehdy oblíbené taneční slavnosti. Ta k é t a d y n e m o h l c h y b ě t v ý č e p , k d e s e č e p o v a l o v y h l á š e n é pivo
z
místního
pivovaru.
Za
účelem
umístění
výčepu
i
okrášlení byla upravena ústřední část hradu. Na nádvoří byly p o r o c e 1 9 0 5 n a n á k l a d y p i v o v a r u k o n z e r v o v á n y k o r u n y s t a v b y, n a n ě b y l y n a d e z d ě n y, j a k j e p a t r n o z d o b o v ý c h f o t o g r a f i í , j a k é s i p s e u d o r e n e s a n č n í „ v l a š t o v č í o c a s y. “ Ta t o ú p r a v a v š a k nebyla udrţována a postupně zanikla a rozpadla se. Dnes je tato stavba opatřena jednoduchou stříškou ve tvaru jehlanu (byla doplněna ve druhé polovině 60. let 20. století). Původní úprava svědčí o dobovém roma ntickém stylu a byla provedena ryze účelově. V období II. světové války a po ní se hrad dostává do havarijního stavu, který v některých částech přímo n e b e z p e č n ě o h r o ţ u j e n á v š t ě v n í k y. V 7 0 . l e t e c h 2 0 . s t o l e t í j e situace
jiţ
neúnosná
a po
urgovaných
stíţnostech,
jak
návštěvníků, tak i místních obyvatel bydlících v blízkosti hradu,
provádí
vlastník
objektu
město
Brumov -Bylnice
svéráznou nápravu. Okolo čela hradu ohroţeného erozí, je necitlivě vybudována úplně nová předsazená zeď, která vůbec nekoresponduje s výrazem původního zdiva. Pouţité kyklopské zdivo zde není historicky ani esteticky vhodné. Původní zdivo bylo zcela nevhodně uzavřeno za touto novou zdí a s pouţitím betonu se zvýšila vlhkost v prostoru mezi oběma zdmi a ta působí zcela negativně na původní
historické zdivo. Nová
stavba tak sice zabezpečila prostor před padajícími kameny z p ů v o d n í s t a v b y, a l e n e v y ř e š i l a v l a s t n í p r o b l é m , k t e r ý v z n i k l , a t o z a j i š t ě ní or i gi ná l ní s t a vby, a j e s t a vbou, kt e r á dodne s negativně působí hned při vstupu do objektu. Ne jrozsáhlejší ze soudobých
archeologických
výzkumů
obnaţil
velkou
část
jiţního palácového křídla. Od roku 1983 se začalo s konzervací odhaleného zdiva. Prostor jiţního paláce byl překryt pultovou 72
střechou (podle projektu Ing. Arch. Chotěbora), je to střecha s mírným sklonem a citlivě skryt á do obvodového zdiva, takţe nenarušuje
celkový
pohled
na
objekt
hradu
z
nádvoří.
P ř e d e v š í m v š a k v e l mi d o b ř e c h r á n í c e n n ý p a l á c o v ý i n t e r i é r, kde
je
umístěna
Šimečka.
Díky
zdařilá
tomuto
expozice
kvalitnímu
dle
návrhu
zastřešení
Ing.
Arch.
nemusel
být
objekt dodatečně stavebně zajištěn, a proto lze hodnotit tento stavební zásah jako jednu z nejlepších památkových úprav do roku 1990 na torzální architektuře v naší vlasti vůbec.
Příloha č. 15
5.4
O p r a v a h r a d u p o ro c e 1 9 9 0 Další
problém
k
řešení
se
naskytl
v
technickém
z h o r š o v á n í s t a v u o k r o u h l é b a š t y, k t e r á f l a n k o v a l a j i h o v ý c h o d n í n á r o ţ í j á d r a . Te n t o p r o b l é m b y l o p ě t v y ř e š e n z a s t ř e š e n í m p o d l e n á v r h u I n g . A r c h . Š i m e č k a v r o c e 2 0 0 0 . Ta t o k o n s t r u k c e p ů s o b í 73
ve srovnání se střechami v jádru hradu poněkud výrazněji, i kdyţ se nedá říci, ţe by výslovně narušovala siluetu hradu. Pod touto střechou byla provedena plošná dozdívka vnějšího líce a byla přizpůsobena koruně vnitřního zdiva, která byla ponechána. způsobem,
Ta t o a
zadrnováním.
to
plocha
byla
geotextilií Te n t o
zabezpečena
s
zásah
jílovým
ji ţ
osvědčeným
krytím
a následným
ke
stabilizaci
pomohl
nejohroţenějších částí hradu a nezměnil tak celkový výraz z ř í c e n i n y.
V
hradě
pak
bylo
provedeno
několik
úprav
na provozních objektech jako např. instalace dřevěné pokladny d o n i k y v p r ů c h o d u p r v n í b r á n y.
Příloha č. 16
74
Příloha č. 17
5.5
H r a d B r u m o v, v ý z k u m a re k o n s t r u k c e Koncem sedmdesátých let a v několika etapách v průběhu
let
osmdesátých
archeologického Moravy
v
minulého oddělení
Gottwaldově
století
oblastního
(dnes
součást
byl
pod
záštitou
muzea
jihovýchodní
Muze a
jihovýchodní
Moravy ve Zlíně) proveden rozsáhlý archeologický výzkum. Prvotní úkol výzkumu měl vysvětlit a objasnit vznik a vývoj královského
hradu.
Současně
zhruba
ve
stejném
časovém
období probíhal výzkum i na dalším v ýznamném královském 75
h r a d ě L u k o v, k t e r ý s e n a c h á z í v e s t e j n é m r e g i o n u . J a k j i ţ b y l o řečeno,
Brumovský
hrad
byl
koncem
osmdesátých
let
19. století rozebrán na levný a dostupný stavební materiál, který byl pouţit při stavební činnosti slouţící k úpravě a r o z š í ř e n í m í s t n í h o p i v o v a r u a p ř e d e v š í m j e h o s k l e p ů . Ta k s e n a počátku
20.
století
dochovává
jen
romantická
zřícenina
s
hradním jádrem, s romantickými úpravami torza jihovýchodní b a š t y. P o z d ě j i j e p r o s t o r h r a d u u p r a v e n k p o ř á d á n í a k c í „ p o d širým
nebem.“
Po roce
1972
se
objevuje
snaha
v
tomto
prostoru vybudovat letní kino. Referát kultury tehdejšího ONV rozhoduje,
ţe
před
zahájením
prací
zde
musí
proběhnout
předběţný zjišťovací průzkum. Dosavadní přehled a zna losti o podobě či půdorysu hradu byly jen neúplné a nepřesné. Dosavadní studie k této problematice, jak se ukázalo, byly v e l m i k u s é a m y l n é . 20 A r c h e o l o g i c k ý v ý z k u m h r a d u B r u m o v probíhal v letech 1977 aţ 1982 a během něj byla prozkoumána asi
třetina
areálu
hradu.
Hlavní
pozornost
byla
věnována
v l a s t n í m u j á d r u h r a d u . V p ř e d h r a d í , v t z v. D o l n í m h r a d u , b y l y p r o v e d e n y v ě t š i n o u j e n z j i š ť o v a c í s o n d y, i k d y ţ v e v ě t š í m rozsahu. Bylo zjištěno, ţe pod povrchem zalesněného terénu je ukrytá
rozsáhlá
centrální
zástavba
s
kvalitně
zachovaným
přízemím a suterénem samotného jádra hradu (Horního hradu). V prvních třech letech průzkumu byla prozkoumána větší část přízemí a suterénu jiţní a západní části hradního jádra, a to do výšky aţ 2,5m metru s částečně zachovalou cihelnou (objekt II a III) anebo podlahou (objekt IV). V suterénní části byla objevena místnost (objekt IV) s valenou klenbou. V dalších částech byla jiţ klenba strţena. Dále bylo zjištěno, ţe jiţní a západní část objektu byla spojena asi 14 metrů dlouhou chodbou. Na spodním hradě byla vykopána řada sond, při 20
Zmínka v díle A Prokopa a poválečná studie K. Svobody
76
kterých byl zjištěn původní příkop a pilíře mostu přes něj. Dále byla objevena dělová bašta chránící vstup do hradního jádra a zbytky vstupní brány s další válcovou věţí. V severní č á s t i t z v. H o r n í h o h r a d u b y l y o d k r y t y z á k l a d y v e l k é h r a n o l o v é věţe,
kde
byly
stavebním
materiálem
bosované
kamenné
k v á d r y. P o d j e j i c h z á k l a d o v o u s p á r o u b y l a n a l e z e n a v r s t v a keramiky
z
první
poloviny
13.
století.
Na
tuto
stavbu
navazovala od východu dodatečně přistavěná hradní kuchyn ě. V dalších letech pokračoval výzkum v jihovýchodní části obvodové zástavby společně s jihovýchodní dělovou baštou (zde
byly
nalezeny
artefakty
výzdoby
původního
hradu
z pozdně románského období) a v místech původního nádvoří byla
objevena
hradní
studna,
která
byla
prozkoumána
aţ
d o h l o u b k y 1 5 m e t r ů . Ty t o v ý z k u m y p ř i n e s l y n o v é p o z n a t k y a zásadně upravily dosavadní informace o vývoji a dispozici tohoto
hraničního
doporučení
hradu.
odborné
V roce komise
1982
bylo
rozhodnuto
v dalších
na
průzkumech
nepokračovat, ale odkryté části hradu zakonzervovat a částečně rekonstruovat. Jednalo se především o jiţní část hradu, kde, jak jiţ bylo zmíněno, byly odkryty přízem ní a suterénní části obvodové
z á s t a v b y.
Projekt
stavebních
úprav
(především
z a s t ř e š e n í a r e á l u ) v y p r a c o v a l I n g . A r c h . P. C h o t ě b o r. P r á c e byly prováděny v letech 1986-1989 pod patronátem tehdejšího B r u m o v s k é h o M N V. I d e o v ě b y l a c e l á a k c e v e d e n a I n g . Z . P t á č k e m , k t e r é h o p o z d ě j i v y s t ř í d a l I n g . V. M a c h á č e k . A k c e byla
do
roku
1990
dokončena.
Po
tomto
roce
dochá zí
k pozastavení prací na rekonstrukci tohoto objektu, coţ se negativně promítlo na stavu hradu. Postupně se ale stavební práce znovu obnovují a do roku 1996 je hrad dle projektu I n g . A r c h . P. Š i m e č k a z a k o n z e r v o v á n a u p r a v e n a D o l n í h r a d tak našel kulturní vyuţití pro širokou veřejnost. V letech 1997 – 2000 dochází k další průlomové změně, 77
kdy Brumovská radnice vedená svým starostou Blanarem se zaslouţí o to, aby byla dokončena rekonstrukce Horního hradu včetně
jihovýchodní
b a š t y.
A
tak
téměř
po
čtvrtstol etí
od zahájení archeologického průzkumu aţ do vyřešení nové expozice v prostorách suterénu, tedy od 6. května 2000 , je hrad Brumov
slavnostně
otevřen
a
zpřístupněn
pro
veřejnost.
V suterénu hradu je stálá expozice o dějinách a výzkumu hradu, v přízemí je instalována výstava o CHKO Bílé Karpaty spolu
s významnými
památkami
Brumova
a
okolí.
Jiţní
a jihovýchodní bašta slouţí jako vyhlídkové věţe. Dolní hrad slouţí pro pořádání celé řady kulturních akcí (např. setkávání v a l a š s k ý c h ř e z b á ř ů , f e s t i v a l d e c h o v ý c h h u d e b , h r a d n í š a c h y, vystoupení
skupin
historického
šermu
a
různých
dalších
kulturních programů). Roční návštěvnost v sezóně květen – září se pohybuje kolem 15 tisíc osob a hrad Brumov se tak stal j e d n í m z n e j v y h l e d á v a n ě j š í c h m í s t v o b l a s t i j i ţ n í h o Va l a š s k a .
Příloha č. 18 78
5.5.1
C h ro n o l o g i e d o k u m e n t a c e z j i š t ě n é v a r c h i v u
Památkového ústavu v Kroměříži k hradu Brumov 1960 – hrad vlastní Správa státních lesů 1961 – návrh na vybudování letního kina v prostoru hradu, stíţnost obyvatel Brumova bydlících pod hrade m na padající k a m e n y, ţ á d o s t o z a b e z p e č e n í h r a d u 1970 – jednání o vyuţití hradní zříceniny (kulturní odbor ONV Gottwaldov),
hradní
objekty
zakonzervovat,
druhé
nádvoří
h r a d u v y u ţ í t j a k o v ý l e t i š t ě p r o m í s t n í o r g a n i z a c e a s p o l k y, opatřit betonovým parketem, jednání o osvětlení hradu 1971 – statické zajištění hradu, úpravy pro současné kulturní vyuţití 1971 – 1972 – příspěvky na uvedenou činnost 1976
–
stavebně-historický
průzkum
včetně
zaměření,
historicko-archeologický průzkum (sondy), odstranění sutě 1977 – odkrývací a sanační práce v horních partiích zdiva, návrh postupu prací pro léta 1977 – 1980, ţádost o zajištění hradu novou mříţí 1981
–
stanovisko
k
nejnovějším
stavebním
pracím
pro havarijní stav některých částí hradu 1994 – 1995 – pokračování stavebních a zabezpečovacích prací 1 9 9 9 – s t a t i c k é z a j i š t ě n í v y h l í d k o v é k r u h o v é b a š t y, v y č i š t ě n í a úprava
interiéru
paláce,
nadezdění
a
uzavření
východní
a z á p a d n í h r a d b y, v ý k o p o v é p r á c e p r o k a b e l n í z k é h o n a p ě t í , souhlas
s
obnovou
prací
na
zajištění
hradu,
předloţ ení
projektové dokumentace, vyjádření k zastřešení jiţní bašty 2000 – dokončení dřevěného hospodářského přístřešku, oprava a
vyčištění
s t u d n y,
dozdění
vypadaného
zdiva
v suterénu
paláce, vyřezání náletových dřevin narušující ch statiku zdiva 2002 – obnova hradeb, vyspárování zdiva, odstranění náletové 79
vegetace 2004
–
statické
doplnění
zvětraných
částí
zdiva,
oprava
jihozápadní obvodové brány 2005
–
odvodnění
výklenku
u
vstupní
terénu
na
nádvoří,
b r á n y,
výroba
stavební
zábradlí
na
zajištění
jihozápadní
hradbě 2009
–
výměna
šindelové
krytiny
nad
hranolovitou
věţí
a vyhlídkovou baštou 2010
–
architektonická
studie
„Brumov
–
Dolní
hrad“,
konzervace a stavební úpravy zařízení provozu.
5.6
Z h o d n o c e n í p ro v e d e n ý c h p r a c í Jak jiţ bylo řečeno, hrad Brumov je v majetku měs ta
Brumov-Bylnice
a
slouţí
zajímavým
kulturním
počinům.
Interiéry odkryté a zabezpečené po archeologických výzkumech jsou zpřístupněny a je v nich instalována zajímavá expozice zabývající
se
historií
a
stavebním
vývojem
hradu.
Plocha
předhradí je uţívána k pořádání kulturních akcí. Stavebními úpravami tak z hradu v dezolátním stavu vzniklo důstojné kulturní místo nejen regionálního významu.
80
6
Hrad Lukov
Příloha č. 19
6.1
Historie Původně stráţní hrad leţící na okraji Hostýnských vrchů.
Nejstarší zmínka o hradu je údaj z listiny královny Konstancie z roku
1285.
Později
se
o
hradu
znovu
zmiňuje
i
císař
K a r e l I V. v e v l a s t n í m ţ i v o t o p i s e , a t o k l e t ů m 1 3 3 3 – 1 3 3 5 , kdy jako markrabě moravský přebírá hrad Lukov jako jeden z nejvýznamnějších zeměpanský
hrad,
objektů se
na
Moravě.
dostává kolem 81
L u k o v,
poloviny
13.
původně století
d o d r ţ e n í r o d u Š t e r n b e r k ů . Z a K a r l a I V. s e L u k o v s t á v á o p ě t majetkem
panovníka.
V
polovině
14.
století
jej
získávají
Šternberkové zpět. V roce 1373 je lukovské panství rozděleno mezi dva syny Matouše ze Šternberka. Později mezi nimi vzniká spor (roku 1406), který je urovnán aţ v roce 1447, kdy se
Šternberkové
dělí
na
dvě
rodové
větve,
holešovskou
a lukovskou. Počátkem 16. století, po vymření muţských členů lukovské větve, je převeden Lukov rodu pánů z Kunštátu. Před polovinou
16.
století
jej
získávají
Nekšové
z
Landeka.
Lukovské panství patří tehdy k největším na jihovýchodní Moravě. Sňatkem s Lukrécií Nekšovou z Landeka jej získává A l b r e c h t z Va l d š t e j n a . N a l u k o v s k é p a n s t v í s i d ě l a j í t a k é n á r o k Jan Adam z Víckova, který jej ovládl spolu se vzbouřenými Va l a c h y. L u k o v s e t a k a ţ d o r o k u 1 6 2 7 s t á v á j e d n í m z h l a v n í c h center odboje proti Habsburkům na Moravě. V letech 1642 – 1644 je tu spolu se vzbouřenci umístěna i švédská posádka. 1.
10.
1643
Švédové
do
lukovského
hradu vstupují
a
při
odchodu hrad vypalují a pobořují opevnění hradu. Lukov tak ztrácí význam jako hrad a pevnost. V druhé polovině 17. století
patří
hrad
Minklicům
z
Minklicburku,
kteří
zde
p r o v á d ě j í j e n n e j n u t n ě j š í o p r a v y. P o z d ě j i o d r o k u 1 7 2 4 z a Rottalů a Seylernů hrad jen postupně chátral. Po přenesení vrchnostenského úřadu do obce Lukov v roce 1773 ztrácí hrad význam jako správní centrum. Na počátku 19. století se o něm hovoří uţ jako „o pustém a neobydleném zámku.“ Později se stává
zdrojem
levného
stavebního
materiálu
pro
stavbu
hospodářských budov a obydlí v okolí hradu.
6.2
St a v e b n í v ý v o j h r a d u L u k o v Podle
architektury
stavebně a
historické
dokladů
z
analýzy
dochovaných
archeologického 82
výzkumu
částí bylo
zjištěno, ţe původní hrad byl postaven v druhé polovině 13. století.
Jádro
pískovcového
hradu
bylo
hřebenu.
orientováno
Předhradí
do
leţelo
východní
směrem
na
části západ,
vstup do hradu chránila břitová věţ (výzkumy byl zjištěn sakrální
objekt
z
pozdně
románského
období
a
vý zdobné
kamenické prvky hradního paláce). V závěru 13. století došlo k rozšíření obou hradních paláců, a to jak východního, tak západního. Pro lepší obranu hradu byla na přístupové cestě vybudována
další
k dostavbě
obou
Ganerbenburk významný
brána. paláců
V a
lukovský
(dvojhrad).
hradní
kostel
závěru
V
hrad
tomto
s v.
Jana
století
dochází
představuje
období s
14. je
bohatou
t z v.
vystavěn
kamenickou
výzdobou (dle nalezených torz). V druhé polovině 15. století (asi 1469) je hrad dobyt vojsky Matyáše Korvína a z tohoto období se zachovaly pozůstatky obléhacích bašt a valů v úseku v ě ţ e „ Ta n e č n i c e “ a „ K r á l k y “ . N a k o n c i 1 5 . s t o l e t í p r o b ě h l a rozsáhlá
přestavba
zachovaných
hradu
staveb hradu
a
předhradí.
pochází
právě
Převáţná z tohoto
část
období.
Hlavní podíl na výstavbě hradu v začátku 16. století a jeho dostavbu jiţ do podoby renesanční pevnosti lze přičíst Janu Kunovi z Kunštátu, tehdejšímu moravskému hejtmanu. V druhé polovině 16. století za Nekšů z Landeka dochází k výstavbě jiţního
paláce.
V
tomto
období
dochází
také
k
rozdělení
hospodářského dění hradu, které je soustředěno do předhradí a obytného a obranného (dnešní horní hrad). Po třicetileté válce
je hrad stavebně pouze udrţován
a jsou zde prováděny jen práce k zachování současného stavu. V současnosti hradní areál zachycuje stav podobný polovině 17. století, kdy byl stavební vývoj vlastně ukončen. Dnes je hrad Lukov jak svou rozlohou, tak i mimořádnou historickou hodnotou řazen mezi významné hradní architektury a citlivě uchováván pro budoucí generace. 83
6.3
H r a d L u k o v ( v ý z k u m a re k o n s t r u k c e ) Odborný výzkum hradu Lukova probíhal jiţ ve 40. a 60.
letech
minulého
století.
Nebyl
však
zdárně
dokončen.
Archeologický průzkum zde probíhal tedy aţ mnohem později, a to ve dvou etapách, v letech 1983 – 1984 a 1988 – 1991, s minimem pomoci
finančních
členů
prostředků
hnutí
a
Brontosaurus.
především Výzkum
za byl
vydatné zaměřen
především na jihozápadní část jádra hradu. V ostatních místech b y l y p r o v á d ě n y j e n z j i š ť o v a c í s o n d y. V o b d o b í p r v n í e t a p y v letech 1983 – 1984 byla
několika sondami prozkoumána
plocha, kde se počítalo s nádvořím hradu. Právě v těchto místech
však
Východně
od
byla
doloţena
břitové
věţe
existence byly
starší
sondami
z á s t a v b y.
prozkoumány
p ř e d s u n u t é h r a d n í o b r a n y v ě ţ e Ta n e č n i c e a K r á l k a . V d a l š í čtyřleté
etapě
se
výzkum
soustředil
na jihozápadní
část
hradního jádra, kde byly odkryty další pozůstatky románského hradu, a to hranolová věţ na jiţní straně paláce. V roce 2003 se podařilo nalézt současnou stavbu na západní straně. Dále se podařilo zmapovat různé prvky v průběhu fortifikace, původní vstup do hradu. Proběhl také průzkum západní části paláce a jiţního parkánu, kde se objevily doklady pravěkého osídlení, o
kterých
doposud
nebylo
nic
známo.
Výzkumem
bylo
potvrzeno, ţe u Lukova, stejně jako u Brumova, se jedná o hradní architekturu, jejíţ výstavba započala v první čtvrtině 13. století a jeţ byla ovlivněna stavební hutí, která pracovala i n a v ý s t a v b ě c i s t e r c i á c k é h o k l á š t e r a n a Ve l e h r a d ě . D i s p o z i c e nejstaršího pozdně románského hradu je však velmi odlišn á od zmíněného Brumova. Na rozdíl od něho je lukovský hrad zachovalejší a především hradní jádro je částečně dochováno, i kdyţ ne v úplně dobrém stavu (např. vstupní věţ a západní palác). V roce 1986 je zabezpečeno několik nejvíce ohroţených 84
částí hradu. Je opravena a zakonzervována původní gotická brána z období Přemysla Otakara II. V tomto roce přechází hradní jádro pod správu obce (doposud byl majetkem Správy lesů). V letech 1987 – 1989 je zajišťována především vstupní věţ do hradního jádra, která byla v e velmi neutěšeném stavu a hrozila zřícením. Rok 1990 byl v historii lukovského hradu klíčovým.
Do
té
doby
probíhaly
veškeré
práce
pouze
v prázdninových turnusech hnutí Brontosaurus. Od tohoto roku však přechází veškeré řízení a iniciativa do nově zaloţené ho Spolku přátel hradu Lukova (SPLH) v čele s Ing. J. Holíkem, i kdyţ spolupráce s hnutím Brontosaurus zdárně pokračuje dodnes. V roce 1991 je z větší části rekonstrukce vstupní věţe dokončena. Dále se pokračuje v opravách západního paláce. Všechny stavební práce probíhaly a doposud probíhají podle p r o j e k t o v é s t u d i e I n g . A r c h . P. Š i m e č k a . V l e t e c h 1 9 9 4 – 1 9 9 6 byla dokončena rekonstrukce severní strany jiţního paláce. Byla také dozděna západní strana západního paláce a byl znovu vyzděn
opěrný
pylon
(původní
se
zřítil).
Nejnáročnější
rekonstrukcí byla dostavba zřícené valené klenby západní části přízemí paláce. V roce 1997 byla zastřešena vstupní věţ, která tímto
dostává
dominantou severní
finální
podobu
lukovského
stěna
a
hradu.
západního
stává
V
paláce.
se
témţe Od
charakteristickou
roce
roku
je
dostavěna
1999
probíhaly
r e s t a u r a č n í a k o n z e r v a č n í p r á c e n a b a š t ě d o l n í h o h r a d u , t z v. Svatojánce. Od roku 2003 probíhají práce na rekonstrukci jiţního
a
západního
parkánu
hradního
jádra.
Úspěšná
rekonstrukce lukovského hradu umoţnila zpřístupnění hradního jádra široké veřejnosti. Oficiálně se tak stalo 1. července 2004. A tak se Lukov vedle Brumova stal dalším hradem na jihovýchodní
Moravě,
který
se
stal
novou
turistickou
a historickou atrakcí s vysokým zájmem veřejno sti. Probíhají zde různé kulturní akce, vystoupení skupin historického šermu, 85
dny uměleckých řemesel a další podobné akce.
6.4
Hrad Lukov – obnova hradu do
poloviny 20. století Ve 3 0 . l e t e c h 2 0 . s t o l e t í s e o r o z p a d a j í c í h r a d z a j í m á Te r e z i e , h r a b ě n k a S e i l e r n - A s p a n g , a t o n e j e n o b o h a t o u h i s t o r i i tohoto místa, ale investuje také do stavební konzervace hradu L u k o v. V č l á n k u o L u k o v ě a u t o r a R . Vr l y s e m ů ţ e m e d o č í s t ze zápisu z července 1940 o zajímavých myšlenkách Ing. Arch. Dufka, úředníka státního památkového úř adu, který doporučuje p ř i o p r a v ě a k o n z e r v a c i h r a d u t o t o : “ … k d e s e m á ro z e b r a t několik vrstev hořejšího zdiva, toto upevniti maltou částečně p ro m í s e n o u s c e m e n t e m t a k , a b y m a l t a n e v y n i k a l a n a p o v rc h a nerušila dojem. Konce zdí mají se upravit šikmo, aby vod a m o h l a z n i c h d o b ř e o d t é k a t i . Vy b o u r a n é o t v o r y m a j í s e v y z d í t i kamenným zdivem, pokud možno vybraným na místě samém. Ty t o v y z d í v k y m u s í s e p r o v é s t t a k , a b y l í c z d i v a b y l n a t ř i p r s t y zapuštěn do hradeb a bylo tak patrno , co jest nového……. U fortny má být opraveno zdivo a upevněna levá strana (směr o d V l č k o v é ) b r á n y, k t e r á u ž j e p o v á ž l i v ě v y b o č e n a . H o ř e j š í č á s t p i l í ř ů v e d o u c í c h k h l a v n í v ě ž i s e m á ro v n ě ž v y z t u ž i t i a s ohledem na pozdější práce uvnitř hradu, má se po nich zříditi lávka na dopravu materiálu. V nejbližší části hradu, kde nachází
se
ještě
obnoviti
opěrný
zachované pilíř
ze
místnosti,
severní
strany
zdůraznil a části
potřebu zřícených
kleneb….“ V dnešní době můţeme jen velmi kladně přijmout tento posudek
Ing.
Arch.
Dufka
a
docenit
jeho
odhad
nejohroţenějších míst hradu. K opravě Svatojánky bohuţel tehdy nedošlo a její horní část se zřítila v 60. letech 20. století a k zajištění zadní části hradu došlo aţ v 90. letech 20. století. 86
To u ţ b y l o o p r a v d u v p o s l e d n í c h v í l i p ř e d r o z s á h l ý m z ř í c e n í m celého objektu. Je pozoruhodné, ţe nemetodické pokyny Ing. Arch.
Dufka
pro
provádění
dozdívek
se
pouţívají
dodnes.
Postupy a provedení těchto prací si můţeme prohlédnout ještě dnes v místech jiţ zmíněné fortny (dnes zvané Vlčkovská branka). Jsou zde dochované velké plochy líců nového zdiva z a p u š t ě n é z a p ů v o d n í l í c . Te n t o z p ů s o b s l o u ţ í v p o d s t a t ě j a k o opěrné pilíře vloţené do chybějící opory horní části zdiva. Struktura
líce
zdiva
je
však
odlišná
od
kamenů
zdiva
původního a na vzhled působí „nepřirozeně tvrdě“ a zdivo je odlišné
aţ
příliš
období
spočívají
výrazně. v
Další
nadezdění
práce zhlaví
provedené mostních
v
tomto
pilířů,
na
k t e r ý c h b y l a p o l o ţ e n a d ř e v ě n á k o n s t r u k c e l á v k y, u m o ţ ň u j í c í přístup
do
jádra
hradu.
Zde
bylo
zdivo
doplněno
bez
zmiňovaných ústupků, a tak uţ dnes nelze poznat původní zdivo od doplněného ve 40. letech 20. století.
87
Příloha č. 20
88
Příloha č. 21
89
6.5
O b n o v a h r a d u d o ro k u 1 9 9 0 Dobře
vedené
práce
čtyřicátých
let
dvacátého
století
b o h u ţ e l n e b y l y d o k o n č e n y. V p o v á l e č n ý c h l e t e c h b y l h r a d ponechán svému osudu a pochopitelně chátral. V 60. letech 20. století dochází k velké destrukci horního patra věţe Svatojánky a d a l š í c h č á s t í h r a d n í h o j á d r a i p ř e d h r a d í . Te p r v e r o k u 1 9 8 3 probíhá rozsáhlý archeologický výzkum hradu a od roku 1986 p o d p a t r o n a c í o b c e L u k o v s e z a j i š ť u j í n ě k t e r é j e h o č á s t i . Ty t o práce
však
bohuţel
probíhaly
bez
odborného
dohledu,
dokumentace a kvalifikovaných řemeslníků, coţ se projevilo na zásazích především na vstupní věţi s přilehlou částí hradeb ní zdi západního paláce, fragmentu rané gotické brány i torza o k r o u h l é v ě ţ e ( v ě ţ i c e ) v č á s t i j i ţ n í h o p a l á c o v é h o k ř í d l a . Ty t o zmíněné
části
z lomového na cementovou
byly
doplňovány
zcela
kamene
zcela
odlišného
maltu
a
ke
všemu
nevhodným od
ještě
i
zdivem
originálu,
řemeslně
velmi
neodborně. Konečný efekt tohoto provedení je na první pohled nehistorický
a
neodborný
a
ani
po
letech
neměl
moţnost
„ z e s t á r n o u t “ , a b y c i t l i v ě d o p l n i l o r i g i n á l n í z a c h o v a n é p r v k y.
6.6
O b n o v a h r a d u p o ro c e 1 9 9 0 V 90. letech 20. století jsou zahájeny další stavební
práce, ale to naštěstí uţ po řádně zpracované studii obnovy areálu
a
schválené
pokračují
postupně
projektové práce
aţ
dokumentaci. dodnes.
Od
Pracuje
se
této
doby
převáţně
na konzervaci předhradí při vstupu do jádra hradu a stati ckém zajištění
západního
na výjimku,
paláce.
charakter
Předcházející
drobných
dozdívek
práce a
m ě l y,
sanace
aţ líce
zachovalých zdí. Pro statiku hradu byly vloţeny nové zděné konstrukce, čímţ byl zajištěn hlavně prostor paláce. Následně byla
vybudována
„zelená
střecha 90
nad
klenbami
paláce“.
V letech 1997 – 1998 byla zastřešena vstupní věţ. Do roku 2000
byla
předhradí
dokončena
výstavba
a zakonzervována
horní
hospodářského část
objektu
severovýchodní
na zdi
horního jádra. Do roku 2003 byla provedena stavební sanace věţe Svatojánka a ke zpevnění hradního jádra byla do terénu vsazena dřevěná srubová konstrukce. V roce 2005 byl zastřešen o b j e k t t z v. b ř i t o v é v ě ţ e ( v ě ţ i c e ) . V r o c e 2 0 0 7 j e p r o v e d e n a sanace torza jiţní vstupní věţe. V současné době se pracuje na sanaci zdiva východního paláce.
Příloha č. 22
91
6.7
P ro b l é m n o v é h o z d i v a v t e c h n i c k ý c h
dozdívkách – příklad hradu Lukov V některých případech je nutné do torzální architektury v k l á d a t r ů z n é d o z d í v k y, a t o b u ď k z a j i š t ě n í č i objektu.
U
hradu
Lukov
je
například
v
doplnění
západním
průčelí
západního paláce, kde byla v roce 1996 vloţena dozdívka do velké trhliny narušující statiku objektu, struktura nového zdiva velmi blízká originálu. Po vyzdění byla do spár vhozena a zednickou lţící strţena mírně nastavená malt a, do které bylo p ř i d á n o k a m e n i v o a „ v á p e n n é č o č k y “ z p ř e s á t é s u t i . Ta t o úprava je vystavena přírodním vlivům, tj. mrazu a dešti. Líc této nové zdi je mírně zasunut za líc původního zdiva, a tak t a t o ú p r a v a d o k o n a l e o d l i š u j e z d i v o n o v é a p ů v o d n í . Ta t o úprava
je
odborníky
hodnocena
kladně
a
je
příkladným
zásahem do torza paláce, kdy byl objekt staticky zachráněn, a to citlivě a nenásilně, a vhodně koresponduje s ostatním p r o s t ř e d í m z ř í c e n i n y. D a l š í u k á z k o u j s o u s a n a č n í p r á c e h o r n í části
hradby
havarijním
severovýchodního
stavu,
proto
bylo
jádra. po
Ta t o
zeď
detailním
byla
v
průzkumu
přistoupeno k rekonstrukci střílnových otvorů. Do vylámaných o t v o r ů p o s t ř í l n á c h b y l y v s a z e n y d ř e v ě n é t r á m k y. K v y z d ě n í chybějících
částí
špalet
(ostění)
a
parapetů
bylo
pouţito
starých kvalitních cihel. Nové zdivo bylo opět vyzděno mírně nastavenou vápennou maltou a v líci strţeno zednickou lţící. N o v é s t ř í l n y, č á s t i z d i v y p a d a j í v ě r o h o d n ě a c e l k o v ý v ý r a z tohoto úseku vypadá velmi příznivě. Díky pouţitému materiálu ( v á p e n n á m a l t a , k v a l i t n í s t a r é c i h l y,
kámen, a dřevo) se
předpokládá, ţe tato rekonstrukce přirozeně zestárne a vhodně a nenásilně doplní tento narušený úsek.
92
6.8
Z a s t ř e š e n í t o r z á l n í a rc h i t e k t u r y
na příkladu hradu Lukov Zastřešení
torzální
architektury
je
jedním
z n e j ú č i n n ě j š í c h z p ů s o b ů o c h r a n y. Z a s t ř e š e n í t ě c h t o o b j e k t ů musí být ovšem řešeno citlivě a účelně, aby se nevhodným zásahem
zřícenina
neznehodnotila
nebo
nebyla
nenávratně
poškozena. K nutnému zastřešení došlo i na hradě Lukově. Autorem
zastřešení
dokončeno
v
je
roce
Ing.
1997.
Arch.
Pavel
Konkrétně
se
Šimeček
jedná
o
a
bylo
zastřešení
vstupní věţe. Zastřešení ponechává zajištěnou nerovnou korunu věţe. Samotná konstrukce střechy je provedena v lehké dřevěné konstrukci a má tvar nízkého jehlanu. Pouţitý materiál ( dřevo, štípaný šindel) i tvar střechy nenarušují celkovou dominantu hradu a je odborníky označován za zdařilý zásah při pouţití n o v é k o n s t r u k c e d o t o r z á l n í a r c h i t e k t u r y. Dalším
zdařilým
zásahem
bylo
vybudování
„zelené
s t ř e c h y “ n a d k l e n u t ý m i p r o s t o r a m i z á p a d n í h o p a l á c e . Te n t o projekt
byl
společnou
prací
Ing.
M.
Pospíšilové,
Ing.
O.
N o v é h o a I n g . A r c h . P. Š i m e č k a . P o s t a t i c k é m z a j i š t ě n í t é t o části
objektu
Na původní
bylo
klenební
nutné
vyřešit
zásyp
byla
odvod
vloţena
sráţkové jílová
v o d y.
vrstva
ve
spádu, která byla překryta geotextilií. Na ní byl navrstven vyspádovaný hliněný násyp, který byl zatravněn. Po odstranění dílčích problémů, působí tato úprava esteticky velmi dobře. Dalším
úsekem
Lukovské
z ř í c e n i n y,
kde
bylo
nutné
vyřešit ochranu před sráţkovou vlhkostí, bylo torzo plné věţe. Před rokem 1990 Dochovaná Chybějící
líc
právě
věţe
zdivo
zde došlo k nevhodným
byla
bylo
vyspárována
také
dozděno
úpravám.
cementovou na
tento
maltou.
nevhodný
spojovací materiál. Proto v tomto úseku došlo k převlhčení 93
a následnému rozpadu kamene. Po následné nápravě vhodným materiálem
(dozdění
na
vápennou
maltu)
bylo
přikročeno
k zastřešení tohoto úseku. Jedná se o jednoduché dřevěné zastřešení podle návrhu Ing. Arch. Pavla Šimečka, které bylo dokončeno v roce 2003. V rámci hradní architektury je tato střecha poněkud strohá, ale velmi dobře a účelně zajistila toto místo před sráţkovou vlhkostí. Při záchranných pracích dochází k obnaţení a odkrytí různých
architektonických
a
stavebních
prvků
skrytých
p o d h r o m a d a m i s u t i č i z e m i n y. N e j i n a k t o m u j e i n a h r a d ě L u k o v. Z d e s e j e d n a l o n a p ř í k l a d o s a n a c i j i ţ n í v s t u p n í v ě ţ e s nově
sestaveným
vstupním
portálem.
Dalším
významným
počinem byla stabilizace a znovudozdění včetně kamenných p r v k ů - o b d é l n ý c h k a m e n n ý c h o k é n e k v ě ţ e S v a t o j á n k y, p o d l e kvalitní fotodokumentace pořízené před jejich zřícením v roce 1960,
provedené
podle
projektu
Ing. Arch.
Pavla Šimečka
v roce 2003. Dalším
příkladem
je
náznaková
rekonstrukce
torza
okenního otvoru provedená na jiţní fasádě východního paláce. Sporným zásahem do lukovské architektury je dostavba hospodářského
objektu
vstupní
věţe
v
prostorách
dolního
hradu, který slouţí jako zázemí pracovníků, sklad nářadí a jako lapidárium.
94
Příloha č. 23
6.8.1
C h ro n o l o g i e d o k u m e n t a c e z j i š t ě n é v a r c h i v u
Památkového ústavu v Kroměříži k hradu Lukov 50. léta – příprava k předání ČS Lesy na MNV Lukov Odbor kultury 60.
léta
–
(1963)
pokračování
jednání
k
převodu
70. léta – zajišťovací práce, odstraňování náletových rostlin ( d o b r o v o l n í c i z e z á k l a d n í š k o l y, z a m ě s t n a n c i M N V a d a l š í dobrovolníci) 80.
léta
–
umístění
tabulí
bezpečnosti před padajícími víkendových ţádost
o
návštěvnících
náhodný
dozor
Kulturní kameny;
(náhodné VB 95
ze
památka;
zajištění
zmínka o nechtěných přenocování
dne
21.
3.
trampů);
1973
proti
„soustředění neţádoucích ţivlů“ 1 1 . 3 . 1 9 9 7 – h r a d L u k o v j e p r o h l á š e n z a k u l t u r n í p a m á t k u 21
6.9
Z h o d n o c e n í p ro v e d e n ý c h p r a c í
Problematika památkových úprav hradu Lukov je velmi široká a obsáhlá. Je však učebnicovým příkladem řešení problémů spojených s torzální architekturou. Celý areál je majetkem obce Lukov a správu zde vykonává občanské sdruţení Spolek p ř á t e l h r a d u L u k o v a , k t e r ý s e t a k é z a s l o u ţ i l o v y u ţ i t í p a m á t k y. Hrad je kultivovaně a bezpečně zajištěn, takţe se dá bez problému vyuţít i ke kulturním akcím. V současnosti jsou zde otevřeny
dvě
trasy
naučné
stezky
zabývající
se
různými
stavebními podobami hradu. Součástí prohlídky je i expozice v patře vstupní věţe. Další expozice je připravena v prostorách klenutých sálů západního paláce. Na
dlouholetou
tradici
různorodých
neoficiálních
kulturních akcí, které se zde konaly jiţ před rokem 1989, navazují četné nové akce, které zde pomáhají z hradu vytvořit kulturní centrum regionálního významu. Jedná se o divadelní akce, folkový festival „Lukovské kokrhání“, obl íbené noční prohlídky a celá řada dalších akcí. Přesto se však vlastníku památky daří udrţet vyuţití hradu v rozumných mezích, aby n e d o š l o k d e v a s t a c i t é t o v ý z n a m n é k u l t u r n í p a m á t k y.
21
zjištěno ve svazku Lukov I.
96
Závěr Názory odborníků na údrţbu a obnovu torzálních hradních architektur jsou v současné době přibliţně stejné či podobné. Podrobují kritice dobu „socialismu“, kdy památky chátraly nebo některé vybrané byly předloţeny průmyslovým stavebním z á v o d ů m a b y l y z c e l a n e c i t l i v ě a n e v r a t n ě „ v y b e t o n o v á n y. “ Schvalují
trend
do
historické
památky
co
nejméně
zasahovat a pokud je to nezbytné, provést tyto zásahy citlivě s pouţitím kvalitních stavebních materiálů a hmot. Upozorňují na rizika konzervace a restaurování objektů, které se mají provádět jen výjimečně, aby zřícenina neztratila „svou tvář a duši“
formovanou
a článcích
je
„Katechismus citovány
po
velmi
často
památkové
pasáţe:„..u
staletí.
V
citován
péče“
zřícenin
odborných Max
z roku se
musí
publikacích
Dvořák
a
jeho
1918. Nejvíce jsou především
přihlížet
k tomu, aby nebylo zničeno to, v čem spočívá jejich jedinečný půvab. Je to charakter stavebního díla ponechaného za oběť působení věků, tvořící malířský obraz v krajině Dostavěná zřícenina už není zříceninou, ale novou, ponejvíce průměrnou s t a v b o u . “ 22 N á z o r o v ě s t e j n é j s o u i p o s t o j e k n á l e t o v é v e g e t a c i . Ta m , k d e h r o z í n e b e z p e č í r o z r u š e n í z d i v a k o ř e n y, v ě t v e m i č i p ř i vývratu a pádu celého stromu a ke strţení celých zdí nebo hradebních bloků, vegetaci odstranit, jinak je doporučováno vegetaci
zachovat
pro
její
působivost
a
soulad
s
hr adní
a r c h i t e k t u r o u . Ve l m i r o z d í l n é a s l o ţ i t é j s o u n á z o r y a p o s t o j e na vyuţití hradní architektury ke kulturním a společenským akcím. 22
Dále
jsou
nejednotné
názory
na
vznik
a
aktivity
Max Dvořák, Katechismus památkové péče, překlad Jaroslav Petrů, S t á t n í ú s t a v p a m á t k o v é p é č e , P r a h a 1 9 9 1 , s t r. 3 7
97
občanských sdruţení a nadací pro záchranu torzální hradní a r c h i t e k t u r y. Někteří odborníci proti nim přímo brojí a místo, aby těmto aktivitám pomohli a poradili či je odborně a fundovaně s m ě r o v a l i , p ř í m o j e o z n a č u j í z a n i č i t e l e a a m a t é r s k é a k t i v i s t y . 23 Autor práce má pochopení pro názor některých odborníků pracujících v památkové péči, ţe mají i nedobré zkušenosti v t é t o p r o b l e m a t i c e , a l e n e m ů ţ e m e t a k t o p ř í k ř e s o u d i t v š e c h n y, kteří se snaţí nezištně pomoci vybraným objektům. Autor se domnívá, ţe právě na jím demonstrovaných hradech se dá naopak vyzvednout vyváţenost aktivit občan ských sdruţení, které pod vedením odborníků z Národního památkového ústavu v Kroměříţi a v Brně odvádějí kus zásluţné práce a zachraňují dané
hrady
„opravdu
těch
pár
příslovečných
minut
před dvanáctou.“ Péče,
údrţba,
neřku-li
rekonstrukce
torzální
hradní
architektury je práce velmi sloţitá, jedinečná a citlivá, lišící se nejen objekt od objektu, ale přímo od jednotlivých hradních zdí
a
staveb.
Je
právě
na
odborných
pracovnících
z památkových ústavů, aby určili, za jakých podmínek a podle jakých
konceptů
nebo
metodik
budou
i
p r o v á d ě n y.
Názor
„ z a k o n z e r v o v a t n e re s t a u ro v a t “ b y l v y s l o v e n v í c e n e ţ p ř e d s t o lety (Georg Dehio) a nelze ho praktikovat u všech torzálních objektů doslova. Některé objekty také díky této doktríně jiţ neexistují nebo se z nich působením
věků a nedostatečné
údrţbě staly copuli lapidum (hromady kamení) prorostlé svěţí vegetací.
23
Článek pramen
To m á š e a
její
Durdíka,
vypovídající
To r z á l n í
architektur a
schopnosti
in
s t a v e b a j e j i c h p a m á t k o v á o c h r a n a , s t r. 3 0 - 3 1
98
jako
Zříceniny
historický
historických
Dle názoru autora práce je potřebné po nutném uváţení a zhodnocení situace kaţdé zříceniny odborníky rozhodnout a konat. Nebo také nekonat a jen se dívat, jak nám dominanta k r a j i n y, s y m b o l k u l t u r y a l i d s k é h o u m u p o m a l u a d ů s t o j n ě , téměř majestátně klesá k zemi a z krajiny nenávratně mizí. Autor se domnívá, ţe zdravé nadšení a chuť pracovat pro správnou a uţitečnou věc pod vedením odborníků s předem vypracovaným konceptem k dané problematice je tou správnou cestou. Umoţňuje to tak široké laické veřejnosti seznámit se s historií, a m a t e r i á l y.
mnohdy V
jiţ
další
zapomenutými řadě
to
stavebními
posiluje
pocit
postupy národní
sounáleţitosti. Jen tak můţeme udrţovat , chránit a předat tyto poklady národní hrdosti a historie dalším generacím.
99
Obrazové přílohy Příloha č. 1-převzato z J. Herout, Naše stavební památky, Praha 1975, s. 81 P ř í l o h a č 2 - p ř e v z a t o z T. D u r d í k , Č e s k é h r a d y , P r a h a 1 9 8 4 , s. 51 P ř í l o h a č . 3 - p ř e v z a t o z . T. D u r d í k , Č e s k é h r a d y , P r a h a 1 9 8 4 , s. 51 Příloha č. 4-převzato z J. Herout, Naše stavební památky, P r a h a 1 9 7 5 , s . 11 9 Příloha č. 5-převzato z J. Herout, Naše stavební památky, Praha 1975, s. 153 Příloha č. 6-převzato z Vladimír Jiránek, Praha 19 74, oficiální stránky Hnutí Brontosaurus Příloha č. 7-převzato z Ludvík Losos, Miloš Gavenda, Štukatérství,Praha.2010, s. 53 Příloha č. 8 a 9- převzato z h t t p : / / w w w. f o t o h i s t o r i e . c z / Z l i n s k y / K r o m e r i z / C i m b u r k / D e f a u l t . aspx, vyhledáno 3. 4. 2013 P ř í l o h a č . 1 0 - 1 3 - p ř e v z a t o z h t t p : / / w w w. h r a d y z r i c e n i n y. c z / i m g / f o t o / 2 0 0 9 / , v y h l e d á n o 3 . 4 . 2 0 1 3 Příloha č . 14- přev zato z Zp ravod aj Stop , č aso pis Sp ole čnosti p r o t e c h n o l o g i e o c h r a n y p a m á t e k , s v a z e k 11 , č . 4 , S l a n ý 2 0 0 9 , s . 3 2 , a u t o r e m f o t o g r a f i í j e R a d i m Vr l a Příloha č . 15- přev zato z Zp ravod aj Stop , č aso pis Sp ole čnosti p r o t e c h n o l o g i e o c h r a n y p a m á t e k , s v a z e k 11 , č . 4 , S l a n ý 2 0 0 9 , s. 34
100
P ř í l o h a č . 1 6 - p ř e v z a t o z Z p r a v o d a j St o p , č a s o p i s S p o l e č n o s t i p r o t e c h n o l o g i e o c h r a n y p a m á t e k , s v a z e k 11 , č . 4 , S l a n ý 2 0 0 9 , s. 35 P ř í l o h a č . 1 7 - p ř e v z a t o z Z p r a v o d a j St o p , č a s o p i s S p o l e č n o s t i p r o t e c h n o l o g i e o c h r a n y p a m á t e k , s v a z e k 11 , č . 4 , S l a n ý 2 0 0 9 , s. 36 P ř í l o h a č . 1 8 - p ř e v z a t o z Z p r a v o d a j St o p , č a s o p i s S p o l e č n o s t i p r o t e c h n o l o g i e o c h r a n y p a m á t e k , s v a z e k 11 , č . 4 , S l a n ý 2 0 0 9 , s. 30 P ř í l o h a č . 1 9 - p ř e v z a t o z Z p r a v o d a j St o p , č a s o p i s S p o l e č n o s t i p r o t e c h n o l o g i e o c h r a n y p a m á t e k , s v a z e k 11 , č . 4 , S l a n ý 2 0 0 9 , s. 6 P ř í l o h a č . 2 0 - p ř e v z a t o z Z p r a v o d a j St o p , č a s o p i s S p o l e č n o s t i p r o t e c h n o l o g i e o c h r a n y p a m á t e k , s v a z e k 11 , č . 4 , S l a n ý 2 0 0 9 , s. 7 P ř í l o h a č . 2 1 - p ř e v z a t o z Z p r a v o d a j St o p , č a s o p i s S p o l e č n o s t i p r o t e c h n o l o g i e o c h r a n y p a m á t e k , s v a z e k 11 , č . 4 , S l a n ý 2 0 0 9 , s. 10 P ř í l o h a č . 2 2 - p ř e v z a t o z Z p r a v o d a j St o p , č a s o p i s S p o l e č n o s t i p r o t e c h n o l o g i e o c h r a n y p a m á t e k , s v a z e k 11 , č . 4 , S l a n ý 2 0 0 9 , s. 14 P ř í l o h a č . 2 3 - p ř e v z a t o z Z p r a v o d a j St o p , č a s o p i s S p o l e č n o s t i p r o t e c h n o l o g i e o c h r a n y p a m á t e k , s v a z e k 11 , č . 4 , S l a n ý 2 0 0 9 , s. 4
101
Prameny Archiv Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Kroměříţi, Svazek Brumov I, II Archiv NPÚ Kroměříţ, Svazek Cimburk Archiv NPÚ Kroměříţ, Svazek Lukov
Bibliografie D u r d í k To m á š , Č e s k é h r a d y , P r a h a 1 9 8 4 D u r d í k To m á š , Z ř í c e n i n y h r a d ů , t v r z í a z á m k ů , P r a h a 2 0 0 0 D u r d í k To m á š , H r a d y k a s t e l o v é h o t y p u – 1 3 . s t o l e t í v e s t ř e d n í E v ro p ě , P r a h a 1 9 9 8 D u r d í k To m á š , I l u s t r o v a n á e n c y k l o p e d i e č e s k ý c h h r a d ů , P r a h a 1999 Durdík
To m á š ,
I l u s t ro v a n á
encyklopedie
českých
hradů ,
encyklopedie
českých
hradů ,
encyklopedie
českých
hradů ,
dodatky, Praha 2002 Durdík
To m á š ,
I l u s t ro v a n á
dodatky II, Praha 2005 Durdík
To m á š ,
I l u s t ro v a n á
dodatky III, Praha 2008 D u r d í k To m á š , P a v e l B o r y n a , S t ř e d o v ě k é h r a d y v Č e c h á c h a n a Moravě, Praha 2001 D u r d í k To m á š , E n c y k l o p e d i e č e s k ý c h h r a d ů , P r a h a 2 0 0 5 Dvořák Max, Katechismus památkové péče, ediční poznámka a d o s l o v J a r o s l a v P e t r ů , P r a h a , e d i c e M o n u m e n t a s v. 1 , 1 9 9 1 . H e b e r F r a n t i š e k A l e x a n d r , Č e s k é h r a d y, z á m k y a t v r z e , P r a h a 2002 H e r o u t J a r o s l a v, N a š e s t a v e b n í p a m á t k y , P r a h a 1 9 7 5 102
Hlobil
Ivo,
Na
základech
konzervativní
teorie
ochrany
památek, výbor z textů, editor Marek Peruťka, Praha 2008. Hobzek Josef, Vývoj památkové péče v českých zemích, stručný nástin, Praha 1987. K o l e k t i v a u t o r ů , H r a d y, z á m k y a t v r z e v Č e c h á c h , n a M o r a v ě a ve Slezsku, I. Jižní Morava, Praha 1981. K o l e k t i v a u t o r ů , D ě j i n y s t a v e b ( S b o r n í k p ř í s p ě v k ů z k o n f e re n c e dějin staveb 2004), vydal Klub Augusta Sedláčka, Plzeň 2004. Losos Ludvík, Gavenda Miloš, Štukatérství, Praha 2010 Menclová Dobroslava, České hrady, Praha 1972 M r á z B o h u mi l , K a re l H y n e k M á c h a : H r a d y s p a t ř e n é , P r a h a 1988 P l a č e k M i r o s l a v, I l u s t r o v a n á e n c y k l o p e d i e m o r a v s k ý c h h r a d ů , hrádků a tvrzí, Praha 2007 P l a č e k M i r o s l a v, I l u s t r o v a n á e n c y k l o p e d i e m o r a v s k ý c h h r a d ů , hrádků a tvrzí, dodatky, Praha 2007 P l a č e k M i r o s l a v, Z a n i k l é h r a d y, z á m k y a t v r z e Č e c h , M o r a v y a S l e z s k a p o ro c e 1 9 4 5 , P r a h a 2 0 0 5 S e d l á č e k A u g u s t , H r a d y, z á m k y a t v r z e K r á l o v s t v í č e s k é h o , vydání 2., Praha 1998 (15. díl) Sokol
Jan,
Durdík
To m á š ,
Štulc
Josef,
Ochrana,
údržba
a stavební opravy zřícenin hradů, Praha 1998. Š i m e č e k P a v e l , P l a č e k M i r o s l a v, S k á l o v á Ve r o n i k a , C o p u l i lapidum,
h ro m a d a
kamení
I+II,
hrady
a
hrádky
v povodí
Svratky a Svitavy, Brno 2009 Š i m e č e k P a v e l , P l a č e k M i r o s l a v, S k á l o v á Ve r o n i k a , C o p u l i l a p i d u m , h ro m a d a k a m e n í I I I , h r a d y a h r á d k y v p o v o d í D y j e a J e v i š o v k y, B r n o 2 0 0 8 Vi t u l a P e t r , S t r á n s k á R a d m i l a , S b o r n í k V ý z k u m y, A r c h e o l o g i c k é výzkumy na objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, 12/2006, Brno, Památková péče 2006. 103
Vr l a R a d i m , M e t o d i k a s t a v e b n í ú p r a v y h r a d u L u k o v a v e 2 0 . a 21. století, Památková péče na Moravě 8/2004. W á g n e r V á c l a v, U m ě l e c k é d í l o m i n u l o s t i a j e h o o c h r a n a , 2 . vydání, Praha 2005. Zpravodaj STOP (Společnost pro technologie ochrany památek) číslo 3, Revitalizace zřícenin českých hradů, 2008/2009. Zpravodaj STOP číslo 4,
Revitalizace zřícenin moravských
hradů, 2008/2009 Zprávy památkové péče , časopis Státní památkové péče, ročník 60, Praha 2000.
104
