Tůně pro Arboretum Janovka
Projekt: Tůně pro Arboretum Janovka Podpořil v r. 2013
Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti
PLÁN
Vybudování tůní a úprava potoka v lokalitě plánovaného Arboreta Janovka. Přeměna ladem ležícího pozemku na pozemek s rozmanitou vegetací umožňující vzrůstající rozšiřování biodiverzity. Zajištění zázemí pro následný rozvoj arboreta dřevin naší přírody (výsadba vodomilných dřevin a vodních rostlin, útočiště pro obojživelníky a drobné ryby, rozšíření napajedel pro ostatní živočichy, zejména ptactvo, voda na zavlažování, aj.). Estetické sladění vodního zdroje a volné krajiny. Vznik prostoru pro následnou mnohaletou osvětu a vzdělávání. Místo realizace: Janovka u Velkého Šenova
Předpokládané rozměry
Malá tůň Velká tůň
d (m) 3-4 5-6
h (m) 0,8 – 1,0 1,0 – 1,2
Plocha hladiny (m2) 9 - 12 25 - 30
Voda v krajině – Tůně Lidé se snaží využívat co největší část krajiny, a proto místa, která se příliš nehodila k hospodaření, přetvářejí, aby je bylo možné zhodnotit jinak. Postupně tak z krajiny zmizelo mnoho rozptýlené zeleně, podmáčených luk, tůněk či mokřadů. Většinou si ani neuvědomujeme, že v místech, kde je dnes pole, byla dříve pestrá mozaika políček, luk, mezí, stromů, mokřadů či slepých ramen. Až teprve prudký úbytek dříve běžných rostlinných a živočišných druhů a katastrofální povodně donutily člověka chránit zbytky původních společenstev a zamýšlet se nad tím, jak vrátit do krajiny původní prvky. Jistě to každý z nás podvědomě cítí, že je zapotřebí obnovit v krajině drobné vodní plochy a na ně navazující zeleň. Tůně jsou terénní prohlubně zaplněné vodou, které se liší od malých vodních nádrží tím, že nejsou vypustitelné a nejsou vytvářeny vzdutím vody za hrází. Hlavní význam tůní spočívá ve zvyšování biologické rozmanitosti krajiny a ve zvyšování retenční kapacity území. Uměle můžeme vytvářet tůně zejména hloubením, je však potřeba budovat u tůní mírný sklon svahů kvůli stabilitě břehů, rozvinutí pobřežní vegetace a také z bezpečnostních důvodů. Přirozené stabilní břehy nepotřebují opevňovat, a tak se snižují náklady na jejich budování. To má význam také z toho důvodu, že tůně mají omezenou životnost, neboť se přirozeně zazemňují. zdroj: internet
Informační tabule
Tůně Tůně jsou drobné vodní nádrže přirozeného nebo umělého původu. Nejzajímavější tůně nalézáme v nivě nížinných řek, která bývá na jaře zaplavována. Vyskytují se zde na mrtvých nebo slepých ramenech řek a mohou být stálé (permanentní) nebo periodické (jarní, letní, podzimní). Voda je zaplavuje buďto vrchem (při povodni) nebo jsou zásobovány vodou infiltrací řeky přes mezilehlé půdní horizonty (zase při povodni, viz obr. 1), tedy obvykle jenom na jaře (potamotelmy).
Malé tůňky vznikají i v puklinách či prohlubinách skal (litothelmy - řecky lithia – kámen, telmo – tůň). Mikronádržky pak ve vykotlaných dutinách stromů (dendrotelmy) nebo mezi listy rostlin (fytotelmy). Životní podmínky v těchto tůních jsou velmi nestále a extrémní, přesto i zde je život. Můžeme zde najít zástupce prvoků, vířníků, hlístic, larvy a kukly komárů, pakomárců, pakomárů, larvy pestřenek a želvušky. Řada těchto živočichů je schopna přežít dlouhodobou dehydrataci tkání a orgánů v klidovém stavu s nízkou úrovní metabolismu – v anabióze. Jakmile se podmínky zlepší (je dostatek vody) pokračují v normálním životě. Stálé tůně mají průměrnou maximální hloubku 2 metry a bohatě vytvořenou litorální zónu (prosvětlená část stojatých vod), profundál (hlubinná oblast stojatých vod) téměř vždy chybí. Při zmenšování objemu vody dochází ke zvyšování kolísání teploty vody (malá tepelná kapacita), zvyšování koncentrace rozpuštěných i nerozpuštěných látek a rychlému úbytku kyslíku. Ve stálých mělkých tůních s prohřátou vodou se vodním a bažinným rostlinám daří. Postupně však dochází k zazemňování a tůň pomalu zarůstá. V první fázi zarůstá rákosinami, později se mění na vlhkou louku. Ze živočichů jsou zde kromě prvoků, vířníků a korýšů také hojné skupiny hmyzu (vážky, komáři, pakomáři, chrostíci, ovádi, brouci, motýli, ploštice a blanokřídlí) a měkkýšů,
zdroj: internet
Obyvatelé stále tůně 1 2 3 4
znakoplavka klešťanka jehlanka splešťule
5 6 7 8
larva motýlice, larva šídla vodomil bahenka živorodá
9 okružák ploský 10 plovatka bahenní zdroj: internet
vodoměrka
bruslařka
vážka
šídlo
jepice
motýlice
čolek
rosnička
zdroj: internet
blatouch
kotvice
leknín
orobinec
rákos
puškvorec
rdesno
lakušník
pažitka
zdroj: internet
