PSYCHOMETRICKÉ VLASTNOSTI ČESKÉ VERZE NÁSTROJE PRACOVNÍ SPOKOJENOSTI

roč. 3, č. 2/2012 ISSN 1804-2740

PSYCHOMETRICKÉ VLASTNOSTI ČESKÉ VERZE NÁSTROJE PRACOVNÍ SPOKOJENOSTI – McCLOSKEY/MUELLER SATISFACTION SCALE PSYCHOMETRIC PROPERTIES OF CZECH VERSION OF McCLOSKEY/MUELLER SATISFACTION SCALE Elena Gurková, Silvie Haroková, Katarína Žiaková Ústav ošetrovateľstva, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave, Slovensko Department of Nursing, Jessenius Medical Faculty in Martin, Comenius University in Bratislava, Slovakia

Abstrakt Cíl: McCloskeyho a Muellerova škála pracovní spokojenosti sester (McCloskey/Mueller Satisfaction Scale) představuje najčastěji vyuţívaný nástroj měření pracovní spokojenosti sester. Příspěvek má charakter validační studie, jejímţ cílem bylo testovat psychometrické vlastnosti české verze nástroje. V práci jsme porovnávali strukturu české verze s její původní (Mueller, McCloskey, 1990) a později revidovanou verzí (Tourangeau et al., 2006). Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 499 všeobecných sester ze šesti nemocnic. Psychometrická analýza nástroje v naší studii byla realizována z aspektu faktorové analýzy a reliability. Ke zjištění dimenzionality nástroje byla pouţita konfirmační a explorační faktorová analýza. V rámci reliability výzkumného nástroje byla zjišťována vnitřní konzistence nástroje prostřednictvím výpočtu Cronbachova alfa koeficientu. Výsledky: Prostřednictvím explorační faktorové analýzy bylo identifikováno sedm faktorů s vlastními hodnotami nad 1. Faktor kontrola a odpovědnost byl sloučen s faktorem uznání a pochvala. Z původní verze nástroje (Mueller, McCloskey, 1990) jsme vyloučili dvanáct poloţek. Na základě výsledků explorační faktorové analýzy české verze navrhujeme její šestifaktorovou strukturu se šesti subškálama – spokojenost se sociálními vztahy a interakcemi; spokojenost s pochvalou a uznáním; spokojenost s plánováním a harmonogramem práce; moţnostmi výzkumu; spokojenost s vnějším ohodnocením a rovnováhou mezi prací a rodinou. Nízkou vnitřní konzistenci jsme zjistili ve dvou subškálách. Závěr: Šestifaktorový model české verze MMSS je konceptuálně konzistentní s původní verzí (Mueller, McCloskey 1990). Naše výsledky faktorové analýzy se více přibliţují k závěrům faktorové analýzy kanadských autorek Tourangeau et al. (2006) neţ výsledkům analýzy původní verze (Mueller, McCloskey, 1990). Klíčová slova: McCloskey/Mueller Satisfaction Scale, pracovní spokojenost, faktorová analýza, reliabilita.

Abstract Aim: The McCloskey/Mueller Satisfaction Scale represents one of the most often used instrument for measuring satisfaction among nurses. The paper has a character of a validation study, whose aim was to test the psychometric properties of the Czech version of the tool. In the paper we compared the structure of the Czech version with its original (Mueller, McCloskey, 1990) and later revised version (Tourangeau et al., 2006). Methods: The research sample consisted of 499 general nurses from six hospitals. The psychometric analysis of the tool in our study was realized from the acpect of factor analysis and realibility. In order to determine the dimensionality of the tool was used confirmatory and exploratory factor analysis. Within the scope of reliability of research tool was ascertained inner tool consistency using the calculation of Cronbach coefficient alpha. Results: By way of exploratory factor analysis were identified seven factors with its own values above 1. The factor control and responsibility was unified with factor recognition and praise. From the original tool version (Mueller, McCloskey, 1990) we have excluded twelve items. Based on the results of exploratory factor analysis of the Czech version we propose its six-factor structure with its six sub-scales – satisfaction with social relationships a interactions; satisfaction with praise and recognition; satisfaction with planning and work time scheduling; possibilities of research; satisfaction with external assessments and balance of family and work. We have identified low inner consistency in two sub-scales. Conclusion: The six-factor model of the Czech version MMSS is conceptually consistent with the original version (Mueller, McCloskey 1990). Our results of factor analysis come nearer to conclusions of factor analysis of Canadian authors Tourangeau et al., (2006) rather than results of the analysis of original version (Mueller, McCloskey, 1990). Key words: McCloskey/Mueller Satisfaction Scale, work satisfaction, factor analysis, reliability.

korespondence:[email protected] © 2012 Ošetřovatelství a porodní asistence

375

Gurková, E., Haroková, S., Žiaková, K.

Úvod McCloskey a Muellerova škála pracovní spokojenosti sester (McCloskey/Mueller Satisfaction Scale, dále MMSS) představuje nejčastěji vyuţívaný nástroj k měření pracovní spokojenosti sester v různých geografických i kulturních prostředích, ale i klinických oborech (Tourangeau et al., 2006). Nástroj je specifický pro ošetřovatelskou profesi a je vyuţíván v mezinárodním kontextu. Byl pouţit například k měření pracovní spokojenosti sester pracujících v lůţkových (Tang, 2003; Roberts et al., 2004; AbuAIRub et al., 2009;), ale i ambulantních zařízeních (Wilkinson, Hite, 2001), v domácí péči, u komunitních psychiatrických sester (Leung et al., 2007); v zařízeních pro dlouhodobě nemocné (Robertson et al., 1999) a mnoho dalších. Vývoj a charakteristika MMSS MMSS byl vytvořen počátkem devadesátých let (Mueller, McCloskey, 1990) na základě předcházejícího dlouholetého, více neţ patnáctiletého výzkumu. Východisky pro tvorbu MMSS byly práce jeho autorů ze sedmdesátých (McCloskey, 1974) a osmdesátých let (McCloskey, McCain, 1987). V roce 1974 se McCloskey ve svém výzkumu zaměřil na identifikaci a zatřídění podnětů a motivujících faktorů, které ovlivňují rozhodnutí sester setrvat na pracovišti. V této studii byl zajímavý výzkumný vzorek. Byl tvořen sestrami, které právě v tomto období, z různých důvodů, podaly výpověď na svém současném pracovišti. Autoři u nich zjišťovali, které faktory by mohly ovlivnit to, aby na daném pracovišti zůstaly. Na základě odpovědí sester autoři seřadili podněty a motivující faktory sester do třech kategorií – bezpečí; sociální a psychologické faktory (motivátory). Teoretickým východiskem pro jejich kategorizaci byla Maslovowa teorie motivace a Burnsova teorie motivace (Tourangeau et al., 2006, s. 128). Oblast bezpečí zahrnovala spokojenost s platem, benefity a pracovním harmonogramem. Sociální oblast byla konceptualizována jako spokojenost s podporou během mateřské a rodičovské dovolené, zařízeními určenými pro péči o děti sester, přímou podporou ze strany nadřízených, vztahy s ostatními sestrami a moţnostmi sociálních kontaktů s kolegy na pracovišti. Do psychologické dimenze zařadili spokojenost s kompetencemi, moţnosti dalšího vzdělávání a profesionálního růstu, uznání na pracovišti a kontrolu nad dalšími aktivitami. Iniciální verze MMSS obsahovala 36 poloţek zatříděných do výše uvedených třech subškál – kategorií. Sestry, které podaly výpověď ve dvou okresních nemocnicích, byly poţádány, aby uvedly,

© 2012 Ošetřovatelství a porodní asistence

roč. 3, č. 2/2012 ISSN 1804-2740

zda by na pracovišti setrvaly, pokud by zaměstnavatel poskytoval více, neţ určili v dané poloţce. Autoři v této prvotní studii zjistili, ţe psychologická oblast (tedy autonomie a uznání sester) byla nejdůleţitější oblastí, která měla největší vliv na setrvání sester na pracovišti. Nástroj byl později revidován a pouţit v další studii (McCloskey, McCain, 1987). Aktuální verze MMSS vychází z práce Muellera a McCloskeyové z roku 1990 (Mueller, McCloskey, 1990). Zahrnuje 31 poloţek, hodnocených na pětistupňové Likertově škále, seskupených do 8 subškál:  spokojenost s vnějšími odměnami (3 poloţky) – plat, dovolená, sociální výhody;  plánování (6 poloţek) – pracovní doba, flexibilita pracovní doby a plánování víkendů, moţnost pracovat více dní za sebou, volné víkendy v měsíci, kompenzace za práci během víkendů;  rovnováha práce/rodina (3 poloţky) – moţnost pracovat na částečný úvazek, zařízení na podporu péče o děti, délka mateřské, rodičovské dovolené;  spolupracovníci (2 poloţky) – vztahy s lékaři a sestrami;  interakce na pracovišti (4 poloţky) – interdisciplinární spolupráce, sociální kontakty s kolegy v práci a mimo pracoviště, metoda péče;  moţnosti profesionálního růstu (4 poloţky) – moţnosti publikování, účasti na výzkumu, spolupráce s fakultou ošetřovatelství, účast ve výborech organizace,  pochvala a uznání (4 poloţky) – nadřízený, uznání od nadřízených, uznání od kolegů, míra pozitivní zpětné vazby;  kontrola a odpovědnost (5 poloţek) – kompetence, pracovní podmínky, spoluúčast na organizačních rozhodnutích, kontrola nad děním na pracovišti, kariérní postup. Spokojenost s vnějšími odměnami, plánování a rovnováha mezi prací a rodinou jsou součástí dimenze bezpečí. Interakce na pracovišti, vztahy se spolupracovníky a podpora ze strany nadřízených jsou součástí sociální oblasti. Moţnosti profesionálního růstu, pochvala a uznání a kontrola, odpovědnost jsou zařazeny do oblasti psychologických faktorů. Kaţdá poloţka v MMSS je hodnocena na stupnici od 1 (úplná nespokojenost) po 5 (úplná spokojenost). Vypočítává se skóre jednotlivých subškál a celkové skóre. Vyšší skóre indikuje vyšší pracovní spokojenost. Vnitřní konzistence nástroje (Cronbach alfa) je pro kaţdou z osmi subškál v rozsahu od 0,52 do 0,84; pro

376

Psychometrické vlastnosti české verze nástroje pracovní spokojenosti McCloskey/Mueller satisfaction Scale

celkové skóre 0,89 (Mueller, McCloskey, 1990, s. 117). V roce 2006 kanadské autorky Tourangeau et al. (2006, s. 136) revidovaly původní verzi a navrhly novou sedmifaktorovou strukturu s dvaceti třemi poloţkami.

Cíle Příspěvek má charakter validační studie, jejímţ cílem bylo testovat psychometrické vlastnosti české verze MMSS. V práci byla porovnávána struktura české verze MMSS s její původní verzí (Mueller, McCloskey 1990) a později revidovanou verzí (Tourangeau et al., 2006). Na základě psychometrických vlastností (vnitřní konzistence, faktorová struktura) české verze byla formulována doporučení pro její další pouţití v podmínkách České republiky.

Soubor Výzkumný soubor tvořilo 499 všeobecných sester (491 ţen, 8 muţů) ze třech fakultních nemocnic

roč. 3, č. 2/2012 ISSN 1804-2740

(Fakultní nemocnice Olomouc, Fakultní nemocnice Ostrava, Fakultní nemocnice v Motole) a třech dalších zařízení (Městské nemocnice Ostrava, Masarykovy nemocnice v Rakovníku a Geriatrického a Rehabilitačního centra Kladno). Základním předpokladem bylo získání souhlasu s umoţněním/povolením výzkumu na daném pracovišti. Respondenti byli do výzkumného souboru vybráni na základě předem stanovených kritérií, se zaručením anonymity. Do selektivního souboru byli zařazeni respondenti, kteří splnili následující zařazující kritéria – věk respondentů nad 21 let, pracovní poměr ve zdravotnickém zařízení, podepsaný informovaný souhlas s účastí na výzkumu, ochota ke spolupráci. Výzkum byl realizován ve vybraných zdravotnických zařízeních od září 2011 do února 2012. 612 dotazníkových setů bylo distribuováno v uvedených šesti zařízeních. 50 dotazníků bylo vyloučeno ze studie pro neúplné vyplnění demografických údajů. Návratnost dotazníků byla 81,5 %. Základní charakteristiky sester v našem výzkumu jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1 Demografické charakteristiky výzkumného souboru (n = 499) Charakteristika Průměr Rozmezí (±SD) 40,12 (10.66) 22 – 65 Věk (léta) 18,95 (11.37) 0 – 47 Délka praxe 1,25 0–5 Průměrný počet dětí n % Pohlaví Muţi Ţeny Rodinný stav Svobodná/ý Vdaná/ţenatý Rozvedený/á Vdova Vzdělání Střední zdravotnická škola Vyšší odborné studium (VOŠ) Bc Mgr Pracoviště Standardní oddělení JIP/ARO Ambulantní část Jiné


8 491

1,6 98,4

139 280 66 14

27,9 56,1 13,2 2,8

354 88 45 12

71 17,6 9 2,4

297 100 46 56

59,5 20 9,2 11,3

377


Metodika Výzkum splňuje základní etické principy kladené na výzkum na lidském subjektu, byl schválen Etickou komisí Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Velikost vzorku je vzhledem na počet poloţek MMSS dostatečně velký (počet respondentů je šestnáctkrát větší neţ počet poloţek). Ve všeobecnosti platí, ţe extrahované faktory získané explorační faktorovou analýzou můţeme povaţovat za jasné, spolehlivé a relevantní, pokud poměr počtu respondentů k počtu proměnných v analyzované škále (subject ratio) je minimálně 5 : 1, tj. respondentů je minimálně pětkrát více neţ proměnných (poloţek škály). Východiskovými pracemi pro náš výzkum byly dvě studie. První byla studie autorů Mueller, McCloskey (1990), ve které byly testovány vlastnosti originální verze. Druhou, byla práce kanadských autorek (Tourangeau et al., 2006), která se zaměřila na revizi originální verze. Psychometrická analýza MMSS v naší studii byla realizována z aspektu analýzy reliability a faktorové analýzy. V rámci reliability výzkumného nástroje byla zjišťována vnitřní konzistence nástroje prostřednictvím výpočtu Cronbachova alfa koeficientu (αc). Faktorová analýza (extrakce faktorů, rotace, interpretace, pojmenování) byla na poloţkových údajích MMSS realizována s cílem identifikování redukovaného počtu společných faktorů. Na extrakci faktorů byla pouţita konfirmační a explorační faktorová analýza. Konfirmační faktorová analýza byla provedena v souladu s výše uvedenými dvěmi studiemi (Mueller, McCloskey, 1990; Tourangeau et al., 2006, s. 131). V prvním kroku byla prostřednictvím analýzy hlavních komponentů (Principal Component Analysis, dále PCA) s varimaxovou rotací potvrzována dimenzionalita české verze MMSS. Protoţe tato faktorová analýza nepotvrdila osmifaktorové řešení v revidované studii (Tourangeau et al. 2006, s. 131), ve druhém kroku byla realizována explorační faktorová analýza, s cílem vysvětlit strukturu české verze MMSS. Zařazování poloţek do extrahovaných faktorů bylo usměrňováno třemi kritérii, které pouţily ve své práci kanadské autorky Tourangeau et al. (2006, s. 131):  faktorové nabití poloţek (koeficienty nasycení, tzv. factor loaadings) musely dosáhnout minimálně hodnoty 0,5;  pro získání přesné faktorové struktury byly z faktoru vyřazeny poloţky, které dosáhly minimálně ve dvou poloţkách hodnoty nasycení  0,3;


roč. 3, č. 2/2012 ISSN 1804-2740

 zařazování poloţky do faktoru dává z konceptuálního a obsahového hlediska význam a umoţňuje interpretaci, charakteristiku faktoru. Z uvedeného důvodu se z faktoru vyřazují poloţky, které jsou konceptuálně neakceptovatelné. (Tourangeau, McGilton, 2004, s. 189). Překlad dotazníku byl do českého jazyka uskutečněn dvěma nezávislými překlady, ze kterých byla vytvořena výsledná verze. Poloţky nebyly modifikovány, pouze poloţka týkající se mateřské dovolené byla rozšířena o rodičovskou dovolenou. Délka rodičovské dovolené můţe u sester více kolísat v porovnání s mateřskou dovolenou. Ke statistickému zpracování byl pouţit statistický software pro sociální vědy - SPSS verze 15, SPSS Inc. Chicago, USA. Před faktorovou analýzou byla pomocí hodnot skewness zjišťována normalita v rozloţení dat. Korelace poloţek byla sledována prostřednictvím Keiserovho-Meyerovho-Olkinovho (KMO) testu a Bartlettova testu sféricity. Vnitřní konzistence MMSS byla hodnocena prostřednictvím Cronbachova koeficientu alfa. Faktorová analýza byla realizována ve dvou krocích – v prvním kroku byla provedena konfirmační (s extrakcí zvoleného počtu osmi faktorů) a ve druhém kroku explorační faktorová analýza (bez zvolení počtu faktorů).

Výsledky V naší studii bylo potvrzeno normální rozloţení dat (hodnoty skewness byly  1). KMO test byl nad 0,8 a Bartlettů test sféricity byl signifikantní. Na základě splnění těchto třech předpokladů včetně dostatečně velkého vzorku, byla provedena konfirmační a následně explorační faktorová analýza. Konfirmační faktorová analýza Vlastní hodnoty (eigenvalue) byly  1 pouze při prvních sedmi faktorech, v osmém faktoru byla eigenvalue 0,95. Osm faktorů vysvětlovalo 62,83 % variability původních proměnných (poloţek MMSS) ve zkoumaném souboru. Rozptyl extrahovaný pomocí faktoru 1 byl nejvyšší (vlastní hodnota 9,34) a tento faktor vysvětloval i největší část variability proměnných (10,63 %). Dvacet pět poloţek MMSS mělo faktorové nabití  0,5. Šest poloţek mělo hodnoty menší neţ 0,5. Jednalo se o následující poloţky: spokojenost s délkou pracovní doby; kompenzací za práci během víkendů; interdisciplinární spoluprací; uznáním od kolegů; kariérním postupem a kompetencemi. Tyto poloţky byly z nástroje vyřazeny. Ve druhém kroku byly

378


vyřazeny ty, které měly koeficienty nasycení minimálně ve dvou poloţkách  0,3 (tzv. dvakrát sycené poloţky – double-loaded items). Dvakrát sycené poloţky byly zaznamenány u devíti poloţek. Jednalo se o tyto poloţky: spokojenost s moţností pracovat více dní za sebou; pracovat na částečný úvazek; spokojenost se vztahy se sestrami; s lékaři; spokojenost se spoluprací s fakultou ošetřovatelství; s nadřízeným; s uznáním od nadřízeného; kontrolou nad děním na pracovišti a ovlivňováním pracovních podmínek. Explorační faktorová analýza Konfirmační analýza nekopírovala uspokojující osmifaktorovou strukturu MMSS. Proto bylo v

roč. 3, č. 2/2012 ISSN 1804-2740

dalším kroku pokračováno explorační faktorovou analýzou, při kterém se vycházelo z postupu autorů Tourangeau et al. (2006, s. 130 – 139). Prostřednictvím PCA bylo extrahováno sedm faktorů, které měly vlastní hodnoty  1. Sedmifaktorový model vysvětloval 59,77 % variability původních proměnných (poloţek MMSS) ve zkoumaném souboru. Rozptyl extrahovaný pomocí faktoru 1 zůstal nejvyšší (vlastní hodnota 9,34) a tento faktor znovu vysvětloval nejvyšší část variability proměnných (10,63 %). Faktor 2 vysvětloval 10,63 % variability proměnných; Faktor 3 vysvětloval 10,43 %, u Faktoru 4 to bylo 8,98 %; Faktor 5 vysvětloval 6,86 %; Faktor 6 pouze 6,48 % a Faktor 7 jen 5,75 % variability, (obr. 1).

Obr. 1 Scree plot explorační faktorové analýzy

Dvacet osm poloţek MMSS mělo faktorové nabití  0,5. Tři poloţky měly hodnoty menší neţ 0,5, jednalo se o následující poloţky: spokojenost s délkou pracovní doby; kontrolou nad děním na pracovišti a kompetencemi sester. Tyto poloţky byly z nástroje vyřazeny. Ve druhém kroku byly vyřazeny ty, které měly koeficienty nasycení minimálně ve dvou poloţkách  0,3 (tzv. dvakrát sycené poloţky, double-loaded items). Dvakrát sycené poloţky byly zaznamenány u devíti poloţek. Jednalo se o tyto poloţky: spokojenost s moţností pracovat na částečný úvazek; spokojenost se vztahy se sestrami; interdisciplinární spoluprací; spokojenost se spoluprací s fakultou ošetřovatelství; účastí ve výborech instituce; uznáním od kolegů; kariérním postupem; ovlivňováním pracovních podmínek a spoluúčastí na rozhodnutích. V následující tabulce 2 jsou prezentovány výsledky. Pro přehlednost v tabulce uvádíme jen hodnoty koeficientů nasycení © 2012 Ošetřovatelství a porodní asistence

nad 0,30. Tučně jsou označeny nevyřazené poloţky – tedy ty, které mají koeficienty nasycení nad 0,5, a které jsou bez dvojitého sycení. Na základě výsledků explorační faktorové analýzy můţeme konstatovat, ţe konečná revidovaná struktura české verze MMSS má šest faktorů dostatečně sycenými devatenácti poloţkami.  Faktor 1: sociální vztahy a interakce (se čtyřmi poloţkami – vztahy s lékaři, metoda ošetřovatelské péče, sociální kontakty na pracovišti, sociální kontakty mimo pracoviště);  Faktor 2: pochvala a uznání (se třemi poloţkami – spokojenost s nadřízeným, uznání od nadřízených a mírou povzbuzení a pozitivní zpětné vazby);  Faktor 3: plánování a harmonogram práce (s pěti poloţkami – flexibilita pracovní doby, moţnost pracovat více dní za sebou, volné víkendy

379


roč. 3, č. 2/2012 ISSN 1804-2740

 Faktor 6: vnější ohodnocení (se třemi poloţkami – plat, dovolená a sociální výhody);  Faktor 7: rovnováha mezi prací a rodinou (se dvěma poloţkami – délka mateřské/ rodičovské dovolené, zařízení na podporu péče o děti). Korelace mezi novými šesti faktory byly v rozsahu od 0,15 do 0,5 (tab. 4).

v měsíci, flexibilita při plánování víkendů, kompenzace za práci přes víkendy);  Faktor 4: moţnosti výzkumu (se dvěma poloţkami – moţnosti zapojení do výzkumu a publikování);  Faktor 5: kontrola a odpovědnost, poloţky vyřazené pro nízké koeficienty nasycení a dvojité sycení; Tab. 2 Faktorová struktura MMSS se sedmi faktory Číslo položky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 8. 9. 10. 7. 11. 12. 14.

Název položky Plat Dovolená Sociální výhody Pracovní doba Flexibilita pracovního času Moţnost pracovat více dní za sebou Volné víkendy v měsíci Flexibilita v plánovaní víkendů Kompenzace za práci přes víkend Moţnost pracovat na částečný úvazek Délka mateřské, rodičovské dovolené Zařízení na podporu péče o děti Vztahy se sestrami

1

2

3

4

5

6

7

0,74 0,69 0,67 0,45 0,65 0,62 0,71 0,78 0,51 0,40

0,66 0,68 0,60 0,75 0,69 0,46

0,53 0,83 0,75

0,39

15. 16. 17. 18. 19.

Vztahy s lékaři Metoda ošetřovatelské péče Sociální kontakty na pracovišti Sociální kontakty mimo pracoviště Interdisciplinární spolupráce

20.

Spolupráce s fakultou ošetřovatelství

0,65

21.

Účast ve výborech instituce

0,33

27. 28. 13. 24. 25.

Moţnosti zapojení ve výzkumu Moţnosti publikování Nadřízený Uznání od nadřízených Uznání od kolegů

0,65 0,74 0,80

26. 22. 23.

Míra povzbuzení, pozitivní zpětné vazby Kontrola nad děním na pracovišti Kariérní postup

0,34 0,35

0,34

29. 30.

Odpovědnost, kompetence Ovlivňování pracovních podmínek

0,54 0,37

0,60 0,64 0,35

0,64 0,73 0,43 0,55 0,39 0,34



0,32 0,35

0,64

0,55  poloţka s dvojitým sycením – to znamená, ţe v jednom faktoru má koeficient nasycení vyšší neţ 0,5 a ve druhém vyšší neţ 0.3.

31.

Spoluúčast na rozhodnutích


0,41

380


Tab. 3 Shrnutí nových sedmi faktorů české verze MMSS Faktor a jeho charakteristika Čísla položek F1 Sociální vztahy a interakce 15;16;17;18 13; 24; 26 F2 Pochvala a uznání 5; 6, 8, 9; 10 F3 Plánování a harmonogram práce 27; 28 F4 Moţnosti výzkumu 1; 2; 3 F5 Vnější ohodnocení 11; 12 F7 Rovnováha mezi prací a rodinou

roč. 3, č. 2/2012 ISSN 1804-2740

Vlastní hodnoty

% variability

Cronbachův alfa koeficient

9,36 2,00 1,83 1,61 1,34 1,16

10,63 10,63 10,43 8,97 6,81 5,76

0,79 0,77 0,79 0,73 0,65 0,68

Tab. 4 Pearsonova korelace nových sedmi faktorů české verze MMSS F1 F2 F3 F4 F5 F7 ** ** ** ** 1 0,50 0,41 0,33 0,31 0,24** F1 ** ** ** ** 0,50 1 0,45 0,34 0,39 0,22** F2 0,41** 0,45** 1 0,24** 0,40** 0,19** F3 ** ** ** ** 0,33 0,34 0,24 1 0,28 0,15** F4 0,31** 0,39** 0,40** 0,28** 1 0,24** F5 0,241** 0,225** 0,196** 0,157** 0,243** 1 F7 ** Korelace signifikantní na hladině 0,01

Reliabilita MMSS V rámci reliability výzkumného nástroje byla zjišťována vnitřní konzistence nástroje prostřednictvím výpočtu Cronbachova alfa koeficientu. Cronbachův alfa koeficient byl pro kaţdou z osmi subškál v rozsahu od 0,52 do 0,84 a pro celkové skóre 0,89 (Mueller, McCloskey, 1990, s. 113). V naší studii byla v rámci osmi subškál v rozsahu od 0,60 – 0,80 a pro celkové skóre 0,92. Verze vytvořená na základě explorační faktorové analýzy se šesti subškálami měla Cronbachův alfa koeficient pro subškálu vztahy a interakce 0,79; pochvala a uznání 0,77; plánování a harmonogram práce 0,79; moţnosti pro výzkum 0,73; vnější hodnocení 0,65; rovnováha práce/rodina 0,68 a pro celkové skóre MMSS byla 0,85. Dvě subškály (vnější hodnocení a rovnováha práce/rodina) české verze mají nízkou hodnotu Cronbachova koeficientu alpha pod 0,7. Jedná se o subškály s menším počtem poloţek (cca 2 – 3 poloţky v subškále). Nedostatečná vnitřní konzistence nástroje těchto subškál byla potvrzená jak v originální (Mueller, McCloskey, 1990), tak i v revidované verzi MMSS autorek Tourangeau et al. (2006, s. 135).

Diskuse Cílem interpretace výsledků faktorové analýzy je seskupení proměnných k faktorům, které z konceptuálního hlediska tvoří konzistentní celek.


Prostřednictvím explorační faktorové analýzy bylo identifikováno sedm faktorů s vlastními hodnotami nad 1. Nový faktor F1 byl pojmenován jako sociální vztahy a interakce. Obsahuje poloţky ze dvou původních faktorů (jedna poloţka č. 15 ze vztahů se spolupracovníky a poloţky číslo 16 – 18 z moţností interakce) v originální verzi (Mueller, McCloskey, 1990, s. 113). Tourangeau et al. (2006) ve své studii identifikovali rovněţ nový faktor „spokojenost se sociálními a interakčními moţnostmi“, kam zařadili poloţky č. 17 – 19. Poloţky číslo 14, 15, 25 zařadili do faktoru, který nazvali vztahy s kolegy. V naší práci byly sloučeny vztahy a interakce, protoţe jsou dostatečně syceny prvním faktorem. Vztahy se sestrami byly vyloučeny kvůli dvojitému sycení. Faktor 2 se vztahuje k faktoru pochvala a uznání se čtyřmi poloţkami v originální verzi (Mueller, McCloskey, 1990, s. 113). Poloţka číslo 25 byla kvůli dvojitému sycení vyřazena z faktoru. Subškála sycená nově vzniklým faktorem byla pojmenována v souladu s originální verzí jako pochvala a uznání. V tomto faktoru jsou zastoupeny poloţky, které sa týkají především vztahů a podpory ze strany nadřízených. Tourangeau et al. (2006) taktéţ identifikovali nový faktor „spokojenost s pracovními podmínkami a podporou ze strany vedoucí sestry“. Tento faktor obsahoval poloţky číslo 13; 22; 24; 29 – 31. Slučuje dva faktory z původní verze, a to

381


konkrétně kontrolu a odpovědnost a pochvalu a uznání. V naší práci byly taktéţ tyto dva faktory sloučeny do jednoho. V souladu s výsledky faktorové analýzy autorek Tourangeau et al. (2006) byl faktor 3 týkající se plánování a harmonogramu práce sycený jen pěti poloţkami. V originální verzi (Mueller, McCloskey, 1990, s. 117) je v této subškále šest poloţek. Poloţka číslo 4 (pracovní doba) byla v naší práci a taktéţ v analýze autorek Tourangeau et al. (2006, s. 133) vyřazena pro sycení do 0,5. V souladu s výsledky revidované verze Tourangeau et al. (2006, s. 133) byl v naší práci identifikován nový faktor – moţnosti výzkumu. Obsahuje jen dvě poloţky z původní subškály moţnosti profesionálního růstu. Ty se vztahují k moţnostem výzkumu a publikování, proto byl tento faktor pojmenován v souladu s autorkami Tourangeau et al. (2006). Faktor 5, vnější ohodnocení byl sycen stejnými poloţkami jako v originální (Mueller, McCloskey, 1990) i revidované verzi Tourangeau et al. (2006, s. 133). V souladu s výsledky faktorové analýzy autorek Tourangeau et al. (2006, s. 133 – 135) byl faktor 7 týkající se rovnováhy mezi prací a rodinou sycen pouze dvěma poloţkami. V originální verzi (McCloskey/Mueller, 1990) jsou v této subškále tři poloţky. Poloţka č. 7 (moţnost pracovat na částečný úvazek) byla vyřazena kvůli dvojitému sycení. V šesti subškálách české verze jsou taktéţ zastoupeny tři oblasti z iniciálních prací autorů (McCloskey, 1974). Dimenzi bezpečí reprezentují tři faktory – plánování a harmonogram práce, vnější ohodnocení a rovnováha mezi prací a rodinou. Sociální dimenzi zastupuje faktor sociální vztahy a interakce a psychologická dimenze je zastoupena dvěma faktory – pochvalou a uznáním a moţnostmi výzkumu. Faktory reprezentující dimenzi bezpečnosti spolu vysvětlují nejvíce, cca 23 % variability; na druhém místě je psychologická dimenze. Faktory patřící do této oblasti společně vysvětlují 19,60 % variability. Sociální oblast vysvětlovala 10,63 % variability proměnných. Faktory bezpečí tak vysvětlují nejvyšší variabilitu v pracovní spokojenosti. Tyto výsledky jsou shodné s výsledky autorek Tourangeau et al. (2006, s. 136). V původní verzi nejvyšší míru variability vysvětlovaly psychologické faktory. Šestifaktorový model české verze MMSS je tak konceptuálně konzistentní s původní verzí (Mueller, McCloskey 1990). Rovněţ vnitřní reliabilita šestiškálové verze MMSS klesla jen velmi mírně © 2012 Ošetřovatelství a porodní asistence

roč. 3, č. 2/2012 ISSN 1804-2740

s hodnotami, které byly zjištěny pro osmiškálovou verzi. Naše výsledky faktorové analýzy se více přibliţují k závěrům Tourangeau et al. (2006, s. 133 – 136) neţ výsledkům analýzy původní verze (Mueller, McCloskey, 1990). Jedním z vysvětlujících důvodů můţe být nejen kulturní, ale především časový faktor. Původní verze byla vytvořena před více neţ dvaceti lety a byla testována na relativně malém vzorku. V průběhu dvaceti let se pracovní podmínky mohly radikálně změnit. Taktéţ problémy, se kterými jsme konfrontováni v rámci profese sester v našich podmínkách, se vztahují spíše k vnějšímu ohodnocení a pracovním benefitům.

Závěr Prostřednictvím explorační faktorové analýzy bylo identifikováno sedm faktorů s vlastními hodnotami nad 1. Faktor kontrola a odpovědnost byl sloučen s faktorem uznání a pochvala. Šestifaktorový model české verze MMSS je konceptuálně konzistentní s původní verzí (Mueller, McCloskey, 1990). Naše výsledky faktorové analýzy se více přibliţují k závěrům faktorové analýzy kanadských autorek Tourangeau et al. (2006) neţ výsledkům analýzy původní verze (Mueller, McCloskey, 1990). Jedním z vysvětlujících důvodů můţe být časový faktor, resp. rozdíl mezi těmito studiemi.

Etické aspekty a konflikt zájmu V rámci výzkumu byl získán souhlas s umoţněním/povolením výzkumu na pracovišti, které bylo zařazeno do výzkumu. Výzkum spĺňuje základní etické principy kladené na výzkum na lidském subjektu, byl schválen Etickou komisí Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě.

Bibliografické odkazy ABU-AIRUB, R. F., OMARI, F. H., & AL-ZARU, I. M. Support, satisfaction and retention among Jordanian nurses in private and public hospitals. International Nursing Review. 2009, 56(3), 326–332. LEUNG, S. K., SPURGEON, P., C., CHEUNG, H., K. Job Satisfaction and Stress among Ward-based and Communitybased Psychiatric Nurses. Hong Kong Journal of Psychiatry. 2007, 17(2), 45-54. McCLOSKEY, J. C. Influence of rewards and incentives on staff nurse turnover rate. Nursing Research. 1974, 23(3), 239– 247. McCLOSKEY, J. C., McCAIN, B. E. Satisfaction, commitment and professionalism of newly employed nurses. The Journal of Nursing Scholarship. 1987, 19(1), 20–24. MUELLER, C. W., McCLOSKEY, J. C. Nurses’ job satisfaction: a proposed measure. Nursing Research. 1990, 39(2), 113–117.

382


ROBERTS, B. J., JONES, C., LYNN, M. Job satisfaction of new baccalaureate nurses. Journal of Nursing Administration. 2004, 34(9), 428–435. ROBERTSON, E. M., HIGGINS, L., ROZMUS, C., ROBINSON, J. P. Association between continuing education and job satisfaction of nurses employed in long-term care facilities. Journal of Continuing Education in Nursing. 1999, 30(3), 108-113. TANG, J. H. Evidence-based protocol: Nurse retention. Journal of Gerontological Nursing. 2003, 29(3), 5 –14.


roč. 3, č. 2/2012 ISSN 1804-2740

TOURANGEAU, A. E., McGILTON, K. Measuring leadership practices of nurses using the Leadership Practices Inventory. Nursing Research. 2004, 53(3), 182–189. TOURANGEAU, A. E., McGILLIS HALL, L., DORAN, M.,D., PETCH, T. Measurement of Nurse Job Satisfaction Using the McCloskey/Mueller Satisfaction Scale. Nursing Research. 2006, 55(2), 128–136. WILKINSON, C. S., HITE, K. J. Nurse-physician collaborative relationship on nurses’ self-perceived job satisfaction in ambulatory care. Lippincott’s Case Management. 2001, 6(2), 68 –78.

383

PSYCHOMETRICKÉ VLASTNOSTI ČESKÉ VERZE NÁSTROJE PRACOVNÍ SPOKOJENOSTI

Recommend Documents