Pěstounská péče z pohledu pěstouna

Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, základní a mateřská škola MILLS, s.r.o. Čelákovice

Pěstounská péče z pohledu pěstouna Sociální práce

Vedoucí práce:

Mgr. Alena Bicanová

Vypracovala:

Petra Vašková

Čelákovice 2016

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším, než je krátká doslovné citace, je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

2

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala paní Mgr. Aleně Bicanové, za odborné vedení mé absolventské práce, za cenné připomínky a psychickou podporu.

3

OSNOVA

Úvod

5

1 Cíle práce

7

2 Teoretická část

8

2.1 Vymezení základních pojmů

8

2.2 Legislativa

11

2.3 Historie

13

2.4 Proces zprostředkování pěstounské péče

15

2.5 Finanční podmínky – zabezpečení pěstounů

21

2.6 Dohody o výkonu pěstounské péče

25

3 Praktická část

27

3.1 Metodologie průzkumu

27

3.2 Strukturované rozhovory s pěstouny

28

3.3 Vyhodnocení průzkumu

30

3.4 Rozhovor s dítětem

36

4 Diskuze

39

Závěr

41

Summary

43

Bibliografie

44

4

Úvod V současnosti je velmi aktuálním tématem pěstounská péče, kdy vládní i nevládní organizace volají po jejím rozšíření a optimálních změnách. Téma pěstounské péče pro zpracování absolventské práce jsem zvolila proto, že sama již několik let jako pěstoun působím. Pěstounská péče je velmi náročná. Se sociální pracovnicí od počátku pěstounské péče pravidelně spolupracuji a to v rámci dohledu nad výkonem péče. V průběhu zpracování tématu chci nahlédnout na celý problém jako pěstounka a pokusím se nastínit i pohledy a zpětnou vazbu, kterou mám ze strany ostatních pěstounů. Jako pěstounka funguji již od roku 2006, kdy po úmrtí původní pěstounky jsem do pěstounské péče přijala osmiletou dívku. Celý proces přijetí dívky trval poměrně krátkou dobu, neboť byla v příbuzenském vztahu s mým manželem. K prvnímu odebrání mé pěstounské dcery z biologické rodiny došlo ve věku 9 měsíců, kdy hlavním důvodem pro ústavní péči bylo selhání její rodiny v plnění základních rodinných funkcí. Stupeň zanedbání péče byl tak vysoký, že její vývoj byl vážně ohrožen. Batolecí věk má být jedním z nejkrásnějších období života, ale může se proměnit v období strádání a vzniku hlubokých duševních traumat. Toto období dítě poznamená do budoucího života, neboť se vytvářejí základy pro sebeuvědomění, navazování specifického sociálního vztahu k matce. Prostřednictvím mateřské péče se vytváří základní postoj, který ovlivňuje a předznamenává vše, s čím se dítě později setká. Událost jako je odchod či ztráta matky a ostatních blízkých osob, pro dítě znamená zhroucení jeho světa. Proto si musíme uvědomit, že rozhodneme-li se stát pěstouny, musíme respektovat dítě takové jaké je. Počítat s obtížemi, které se vyskytnou a uvědomit si, že nejsou nepřekonatelné. Pěstounská péče znamená, že náhradní rodina poskytne péči dítěti, které ztratilo svojí vlastní rodinu. Dává dítěti trvalého vychovatele, na kterého se dítě může navázat, který mu zajistí nový domov. Co se týká duševních potřeb, poskytuje mu stimulaci, potřebu smysluplného světa, jistoty, bezpečí a identity. Dítěti často chybí zkušenost a pocit základního přijetí, příležitost k postupnému vytváření důvěry ke světu vnějšímu i vnitřnímu. V pěstounské rodině se učí pocitu rodinného společenství a získává tak rodinu, která je či může být, místem trvalým a především místem hlubokých citových vztahů, vztahů na celý život. 5

Mým cílem jako pěstounky je vytvořit si celoživotní vztah s dítětem v pěstounské péči stejně jako s mými biologickými dětmi bez rozdílu. V teoretické části se budu zabývat základními pojmy a popíši, jaké jsou legislativní podmínky pro pěstouny. Dále popíši samotný význam a přínos pěstounské péče pro řešení náročných životních situací dětí a rodin. Budu se zabývat historií, péčí o osamělé děti, zaměřím se na význam a přínos pěstounské péče, který srovnám s mou osobní zkušeností při převzetí dívky. V závěru teoretické části zhodnotím, zda jsou vytvořeny dostatečné finanční podmínky pro pěstouny. V této fázi promítnu svou vlastní zkušenost. V praktické části se zaměřím na splnění dílčího cíle práce. Pomocí strukturovaných rozhovorů s pěstouny se budu soustředit na zjištění jejich názorů a zkušeností se samotnou péčí, s úskalími a pozitivy, které tato forma výchovy přináší. Pro doplnění názoru ještě zařadím rozhovor s dítětem v pěstounské péči. U dítěte, o které osobně pečuji, mohu zjistit, jaké vidí klady ve srovnání péče s péčí ústavní. Dívka byla umístěna do ústavní péče dvakrát. Vzhledem k tomu, že poprvé prošla ústavní péčí ve velmi raném věku, proto si tento pobyt nevybavuje. Druhé umístění proběhlo v roce 2007, kdy jsem byla v nemocnici s mladším synem a dívka z důvodu výchovných problémů, kdy její strýc nezvládl výchovu, byla předána do diagnostického ústavu. V závěru práce vyhodnotím výsledky rozhovorů, uvedu analýzy, zároveň uvedu svůj názor jako pěstounky na prospěšnost pěstounské péče.

6

1 Cíle práce Hlavním cílem práce je zmapovat podmínky a význam pěstounské péče z pohledu pěstouna v České republice. Dílčím cílem je zjistit názory a zkušenosti samotných pěstounů s výchovou a péčí.

7

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Základní pojmy Pro přiblížení problematiky pěstounské péče uvedu několik základních pojmů, jejichž definice a pojetí se u jednotlivých autorů částečně liší, nicméně ve finální formě označují totéž. Těmito termíny jsou např.: náhradní rodinná péče, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, pěstoun, osvojení, poručenství, sociálně-právní ochrana dětí, orgány sociálněprávní ochrany. Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče má za cíl nahradit chybějící péči rodičů péčí jinými fyzickými osobami. Systém náhradní rodinné péče řeší případy osiřelých dětí nebo tzv. sociálně osiřelých dětí, které mají matku a otce nebo alespoň jednoho z rodičů, ale ti se o ně nemohou, nechtějí nebo neumějí starat. [BUBLEOVÁ, VRÁNOVÁ, VÁVROVÁ, FRANTÍKOVÁ, 2011] Pěstounská péče Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče, řízené a kontrolované státem, kdy stát na základě soudního rozhodnutí svěřuje za určitých podmínek dočasně dítě do péče jiné osoby. Jedinou hmotně právní podmínkou je zájem o dítě. Do pěstounské péče mohou být a také jsou svěřovány děti, jejichž výchova u rodičů není zajištěna, ať již dlouhodobě, nebo krátkodobě. Současná právní úprava pěstounům stanovuje povinnost udržovat rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými, zejména s rodiči, a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud soud rozhodnutím nestanoví jinak. Zároveň jí svěřuje část práv a povinností obdobných právům rodičů, ovšem mezi pěstouny a dítětem nevzniká příbuzenský vztah. Nejvíce je u nás rozšířená dlouhodobá pěstounská péče, kdy je dítě svěřováno do péče bez omezení doby trvání s předpokladem, že zůstane v pěstounské rodině do zletilosti. [BUBLEOVÁ, VRÁNOVÁ, VÁVROVÁ, FRANTÍKOVÁ, 2011] Pěstounská péče na přechodnou dobu Smyslem tohoto institutu je poskytnout okamžitou pomoc ohroženým dětem a zajistit 8

jejich rychlejší cestu do náhradní rodiny. Dítě je do této péče svěřeno na dobu dočasnou, maximálně na jeden rok. Účelem pěstounské péče na přechodnou dobu je zejména poskytnout rodičům čas, aby si mohli upravit své poměry tak, aby byli znovu schopni převzít dítě do své péče, nebo se pro dítě našla jiná vhodná stabilní rodina. Jedná se tedy o především institut krizový a pouze přechodný. [BUBLEOVÁ, VRÁNOVÁ, VÁVROVÁ, FRANTÍKOVÁ, 2011] Pěstoun Pěstoun na rozdíl od rodiče není zákonným zástupcem dítěte a nemá k dítěti vyživovací povinnost, neboť rodičovská odpovědnost k dítěti je částečně zachována. Hmotné zabezpečení dítěte zajišťuje stát, taktéž i odměnu pěstounů. K osobě pěstouna se vyjadřuje i Matějček, který uvádí, že pěstoun má být zárukou řádné výchovy dítěte, kdy dítě zastupuje v běžných věcech. [MATĚJČEK, 1999] Osvojení Osvojení (někdy též adopce) je formou náhradní rodinné péče. Podmínkou pro osvojení je právní uvolnění dítěte. Právně volné dítě je rozhodnutím soudu svěřeno trvale do péče osvojitelů, kteří přebírají veškerá práva i povinnosti rodičů. Stejná práva a povinnosti se vztahují na osvojené dítě. Současně zanikají právní vazby dítěte vůči původní rodině. Na osvojitelskou rodinu se od okamžiku osvojení pohlíží jako na každou jinou běžnou rodinu. Osvojitelé mohou dítěti změnit jméno a dítě získává jejich příjmení. Z pohledu zákona vznikají nové příbuzenské vztahy vůči členům osvojitelské rodiny. Osvojitelé nemají nárok na žádné zvláštní dávky nebo jinou formu podpory ze strany státu. V praxi jsou u nás nejčastěji osvojovány děti v kojeneckém, resp. batolecím věku. Osvojení je z hlediska právního postavení dítěte nejvyšším a pro dítě nejvýhodnějším typem náhradní rodinné péče. [BUBLEOVÁ, VRÁNOVÁ, VÁVROVÁ, FRANTÍKOVÁ, 2011] Poručenství Poručenství nastává v případě, že tu není žádný z rodičů, který má vůči svému dítěti vykonávat rodičovskou odpovědnost. Zpravidla tato situace nastává tehdy, jestliže rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti a nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Proto soud jmenuje poručníka. Péče poručníka, jestliže o dítě pečuje osobně, je hmotně 9

podporována státem obdobně jako pěstounská péče. Poručník je zákonným zástupcem dítěte. Pokud ustanovený poručník o dítě osobně nepečuje, vykonává pouze funkci zákonného zástupce dítěte. Výkon funkce poručníka je pod soudním dohledem a to ohledně zprávy majetku dítěte a i ohledně jeho osobních záležitostí. Sociálně-právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí postihuje situace, kdy se rodiče o své děti nemohou starat, péči nezvládají či ji nějakým způsobem zanedbávají nebo jí vykonávat nechtějí, tehdy přebírá zodpovědnost za výchovu stát. Funkci opatrovníka dítěte přebírají orgány sociálně-právní ochrany dětí, jejichž úkolem je vyvinout veškeré úsilí, aby situace dítěte byla ošetřena a vyřešena co nejrychleji v jeho zájmu, ideálně tak, aby se mohlo vrátit zpět do své rodiny. Pojem sociálně právní ochrana je vymezen v zákoně sociálně právní ochraně a jedná se o 1) ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu; 2) ochranu oprávněných zájmů dítěte včetně ochránění jeho jmění; 3) působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Sociálně právní ochrana dítěte představuje práva dítěte na život, příznivý vývoj a předním hlediskem je zájem a blaho dítěte a nikdy je nelze nahradit zájmy jinými zájmy například zájmy rodičů. Hlavními principy jsou blaho a prospěch dítěte, poskytování všem dětem bez jakékoliv diskriminace, poskytuje se do 18 roků dítěte bezplatně. Dítě bez odpovídajícího rodinného prostředí má právo na ochranu a pomoc státu ve formě náhradní rodinné péče, v případě vývoje dítěte je nutné brát zřetel na jeho kontinuitu - s ohledem na jeho etnický, náboženský, kulturní a jazykový původ. Poskytuje se nezletilému dítěti s trvalým pobytem na území ČR, nezletilému dítěti cizinci, které má povolený pobyt na území ČR nejméně 90 dnů, nezletilému dítěti, které podalo návrh na zahájení mezinárodní ochrany. [ZÁKON O SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANĚ ve znění pozdějších předpisů] Orgány sociálně-právní ochrany dětí Orgán sociálně-právní ochrany dětí je u nás každý ze státních orgánů, který má přidělené toto postavení v sociálně-právní ochraně dětí. Sociálně právní ochranu zajišťují orgány sociálněprávní ochrany, jimiž jsou: krajské úřady, obecní úřady, obecní úřady s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady, ministerstvo, úřad pro mezinárodně právní ochranu, Úřad práce 10

ČR. Ustanovení tohoto zákona o obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady. Sociálně právní ochranu dále zajišťují obce v samostatné působnosti, kraje v samostatné působnosti, komise pro sociálně-právní ochranu dětí a další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny. [ZÁKON O SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANĚ ve znění pozdějších předpisů]

2.2 Legislativa Pěstounská péče je zakotvena v řadě významných právních předpisů, které ji upravují obecně (např. Ústava České republiky, Úmluva o právech dítěte nebo další mezinárodní smlouvy a úmluvy), ale i konkrétně s ohledem na zvláštní situace. Listina základních práv a svobod říká, že rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona, zároveň je zaručena zvláštní ochrana dětí a mladistvých. Děti narozené v manželství i mimo něj mají stejná práva. Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů a děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů můžou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu. K nejvýznamnějším prováděcím předpisům patří zákon č. zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který kromě soukromého práva upravuje i právo rodinné, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů. Ochrana práv dítěte a mládeže je velmi důležitá. K sociálně právní otázce náš stát přistupuje jako k otázce veřejnoprávní. To znamená, že stát musí chránit právem, ale tuto povinnost má i široká veřejnost, ale zároveň právní postavení rodičů stát nenahrazuje a nezasahuje do práv rodičů, pokud není dítě nijak ohrožené. Pokud v dané situaci není možné, aby dítě setrvalo ve své původní rodině, vymezuje povinnost soudu zkoumat, zda jeho výchovu nelze zajistit formou náhradní rodinné péče. Předním hlediskem sociálně-právní ochrany se nově stává vedle zájmu a blaha dítěte také ochrana rodičovství, rodiny, právo na rodičovskou výchovu a péči s ohledem na širší sociální prostředí. Úpravy zákona o sociálně-právní ochraně nastavují nový, kvalitnější systém sociálněprávní ochrany dětí. [OBČANSKÝ ZÁKONÍK ve znění pozdějších předpisů]. Od 1. ledna 2014 nastala účinnost zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a zákonů 11

na něj navazujících. Nová právní úprava prakticky celého civilního práva, přenesla rozhodovací pravomoc téměř ve všech podstatných věcech náhradní rodinné péče na soud. Nový občanský zákoník v části druhé zahrnuje úpravu rodinného práva včetně úpravy institutů náhradní rodinné péče. Zákon č. 292/ 2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních ve znění pozdějších předpisů, upravuje proces soudního rozhodování ve věcech týkajících se osvojení. Dále hovoří o vykázání, o kterém rozhoduje civilní soud. Maximální doba předběžného opatření je zkrácena na 6 měsíců od jeho vydání. K prodloužení předběžného opatření stačí podání návrhu na jeho prodloužení. Okruh účastníků zahrnuje navrhovatele, odpůrce, nezletilé dítě. K vydání předběžného opatření je příslušný obecný soud navrhovatele. Zákon č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zabývá státní sociální podporou, kterou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Samotná úprava dávek pěstounské péče je pak stanovena v zákoně o sociálně právní ochraně číslo 359/1999Sb., ve znění pozdějších předpisů. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. Náklady na státní sociální podporu hradí stát. Systém řeší jak podporu rodin s dětmi na základě celospolečenské solidarity, tak ochranu bydlení. [ÚZ ve znění pozdějších předpisů] Pro doplnění uvádím další taxativní výčet zákonů, které se určitým způsobem dotýkají problematiky osvojení, pěstounské péče, sociálně-právní ochrany dítěte, aj: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů 12

zákon č. 140/19961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

2.3 Historie Institut osvojení je znám již od dob starověkého Řecka a Říma. V rámci našeho sociokulturního okruhu ho v různých obměnách nalezneme v průběhu celé historie. Přestože právní úpravy i podmínky se proměňovaly, po většinu času bylo osvojení vnímáno jako praktické řešení bezdětnosti anebo majetkoprávní situace v rámci širší rodiny. Bylo možné a běžné i osvojení dospělé osoby. Přijetí cizího dítěte za vlastní, upravené dnešním právním řádem, má ve své dávné historii zřetelnou tendenci zabudovanou do biopsychické výbavy - totiž schopnost chránit nejen své vlastní dítě, nýbrž jakékoliv dítě - schopnost přijmout nejen své vlastní dítě, nýbrž i dítě cizí a pečovat o ně. [RADVANOVÁ, KOLUCHOVÁ, DUNOVSKÝ, 1980] Osiřelé dítě má svou historii. Otrokářský řád se zmiňuje o problému osiřelého dítěte jen okrajově, ale přece jen dost výstižně ho dokládají dostupné písemné památky. Postavení dítěte, jeho etnická a společenská hodnota v této historické etapě byla velmi malá. Dítě mohlo být zabito, mohlo být prodáno do otroctví a naloženo s ním jak otec uznal za vhodné. Avšak v organizovaných válčících útvarech se objevovaly první náznaky, jak řešit osudy sirotků po padlých válečnících. Byly zřizovány zvláštní internáty, instituce, kde byli tito chlapci vychováváni pro potřeby státu. [RADVANOVÁ, KOLUCHOVÁ, DUNOVSKÝ, 1980] Feudalizmus přinesl nový přístup k dítěti. Ačkoliv i zde byla jeho hodnota stále velmi nízká, začala se mu přiznávat jakási první práva a dostávalo se mu podstatně vyšší ochrany. V nejsvízelnější situaci však byly nemanželské děti, které byly prakticky z normální společnosti vylučovány a vždy stály mimo společnost nebo na jejím okraji. Velmi často se matky dostávaly kvůli svým dětem do velmi nepříznivé společenské situace, a proto své děti odkládaly či dokonce zabíjely. V posledním období římského impéria byly ustanoveny zákony, kdy na státní útraty bylo pečováno o děti, o něž rodiče nechtějí pečovat. Ani pozdější úsilí rozvíjejícího se křesťanství nedokázalo odstranit tento smutný jev. Ve snaze o jeho řešení byl v r. 787 pokusně založen první nalezinec. Nejvýznamnější nalezinec byl v Římě, založený ve 13. století papežem Inocencem III. V tomto nalezinci, ale i dříve byly v některých kostelích instalovány zvláštní 13

nádoby, do kterých matky mohly odkládat své děti v naději, že se jich ujmou jiní dobří lidé. Nalezinec byl vybavený tzv. tornem, což byla schránka zabudována do zdi kláštera tak aby se otáčením dostalo dítě dovnitř. Matky tak mohly nepoznány odkládat své nemanželské děti tajně v noci. [MATĚJČEK, 1999] Brzy po založení nalezinců se objevila velice závažná komplikace a to vysoká úmrtnost ústavních dětí. Tak například v Benátkách v roce 1678 z 2000 dětí přijatých do nalezince již do 10 let zůstalo na živu jen 7. Problémem byly i značné náklady, jež byly kryty z dobročinnosti a milodarů. Toto řešení bylo nedokonalé. U dětí vychovaných v ústavech se projevovala řada nepříznivých společenských rysů a jejich postavení ve společnosti bylo nepříznivé. Nedostatky se začaly stávat předmětem pozornosti veřejnosti a také utvářející se státní správy, která v době osvícenství začala účinněji zasahovat i do této sféry. Ovlivnil ji i rozvoj humanistického myšlení. [RADVANOVÁ, KOLUCHOVÁ, DUNOVSKÝ, 1980] V kapitalismu pozvedl významný hlas na ochranu opuštěných dětí J. H. Pestalozzi (17461827), a to jak svou teoretickou prací, tak hlavně praktickou činností. Odmítl dosavadní systém péče o opuštěné děti ve velkých ústavech se všemi jeho nedostatky a ukázal na velký význam rodinné výchovy, na nutnost její adekvátní náhrady všude tam, kde o ni dítě z nějakého důvodu přišlo. Tento požadavek začal prakticky naplňovat. I když jeho pokus o novou péči o opuštěné děti, založený na rodinných principech, opakovaně ztroskotával především pro nedostatečné hmotné zabezpečení, přece jen přinesl zcela nový proud v péči o osiřelé a opuštěné děti. Čerpala z něho řada zemí Evropy. Opouštěla dosavadní systém církevních nalezinců a začínala řešit péči o tyto děti systémem rodinné péče. Názor Pestalozziho, že je povinností společnosti nahradit opuštěným dětem v plné míře rodiče, jejich lásku a vztah, narušil významně dosud jednoznačně přijímanou představu, že bída osamělých dětí je samozřejmým důsledkem viny jejich rodičů. [RADVANOVÁ, KOLUCHOVÁ, DUNOVSKÝ, 1980] Byla to však Francie, kde péči o opuštěné děti bylo věnováno nejvíce pozornosti z celé Evropy a systém péče o tyto děti se vlivem Pestalozziho značně zdokonalil a diferencioval. Na jedné straně bylo zavedeno osvojení roku 1804 a to již na moderních principech a na druhé straně pak nalezené či později odložené děti byly umísťovány v ústavu (nalezince) jen na krátkou dobu, pak dávány do rodinné péče cizím osobám za úplatu poskytovanou rodiči či z veřejných prostředků a odtud se pak umísťovaly do různých nalezinců či někam na práci. Daný způsob péče (nalezinec - pěstounská péče - sirotčinec) byl zaveden i v našich zemích, kde od dob vlády Marie 14

Terezie a Josefa II. byly zřizovány porodnice a nalezince ve všech velkých městech. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století významně ovlivnil řešení situace dětí a mladistvých bez rodin A. S. Makarenko. Jeho praktická činnost a i teoretická práce daleko přesáhly hranice jeho vlasti a jejich dosah ve speciální pedagogice, psychologii, sociální péči. Teprve změna společenského řádu, budování socialistické společnosti daly nové základy péči o mladou generaci, a tím i péči o děti, jež ztratily či nikdy nenašly to nejdůležitější pro svůj rozvojdobrou rodinu. [RADVANOVÁ, KOLUCHOVÁ, DUNOVSKÝ, 1980] V roce 1989 byla sepsána Úmluva o právech dítěte, kterou Česká a Slovenská Federativní Republika ratifikovala v roce 1991. Úmluva se stala součástí našeho právního řádu a tvoří rámec pro národní legislativu v oblasti sociálně-právní ochrany dítěte. [MATOUŠEK, 2012]. Teprve ve 20. století přišla se změnou pohledu na dítě, dětství a dětská práva též změna pohledu na osvojení. Osvojení a pěstounská péče je nyní chápáno primárně z pohledu dítěte jako trvalé řešení situace dítěte bez rodinného zázemí. Osvojení a pěstounská péče by měly být v nejlepším zájmu dítěte. Moderní právní úpravy osvojení se začaly objevovat na konci 19. a v první polovině 20. století. [MATOUŠEK, 2012] Nejvíce je u nás rozšířená dlouhodobá pěstounská péče. Dítě je nejčastěji svěřováno do péče bez omezení doby trvání s předpokladem, že zůstane v pěstounské rodině do zletilosti. Zákon umožňuje i formu pěstounské péče na přechodnou dobu. [MATOUŠEK, 2012]

2.4 Proces zprostředkování pěstounské péče Zprostředkování pěstounské péče O svěření dítěte do pěstounské péče nebo do péče poručníka rozhoduje soud. Na návrh osoby, která se chce stát pěstounem nebo poučníkem, se zahajuje řízení. V rámci České republiky zajišťují proces zprostředkování krajské úřady. Počáteční úkony v procesu zprostředkování pěstounské péče se činí u obecního úřadu s rozšířenou působností. Proces zprostředkování má několik fází a spočívá a) ve vyhledávání dětí, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče; b) ve vyhledávání fyzických osob vhodných pro funkci pěstounů; c) v přípravě budoucích pěstounů po odborné 15

stránce k přijetí dítěte do rodiny; d) ve výběru určité osoby vhodné stát se pěstounem dítěte, pro nějž je pěstounská péče zprostředkovávána, rovněž v zajištění osobního kontaktu dítěte s touto osobou. [BUBLEOVÁ, FRANTÍKOVÁ, VYSKOČIL, VÁVROVÁ, POKORNÁ, 2013] V mém případě zprostředkování pěstounské péče záviselo na činnosti sociální pracovnice, která celý proces zajistila, neboť jsme s dívkou byly v příbuzenském vztahu a nebylo tudíž nutné podstoupit veškerou proceduru jako v případě, kdy příbuzenský vztah neexistuje. Podání žádosti o zprostředkování pěstounské péče Žádost fyzické osoby, která má zájem být zařazena do evidence žadatelů o zprostředkování pěstounské péče, se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a to na základě místa trvalého pobytu. Žádost o zprostředkování může podat fyzická osoba, která je občanem České republiky nebo, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt. Podle zákona o sociálně-právní ochraně (SPO) žadatelé k žádosti připojí svůj písemný souhlas s tím, že orgán SPO je oprávněn o nich zjišťovat další potřebné údaje pro zprostředkování a kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci. Žadatelé písemně souhlasí se svou účastí na přípravě k přijetí dítěte do rodiny absolvováním povinného kurzu. [BUBLEOVÁ, FRANTÍKOVÁ, VYSKOČIL, VÁVROVÁ, POKORNÁ, 2013] Žádost o zprostředkování pěstounské péče u naší dívky byla opět zajištěna pomocí sociální pracovnice v rámci zprostředkovacího procesu. Posuzování žadatelů o zprostředkování pěstounské péče obecním úřadem obce s rozšířenou působností Obecní úřad s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu žadatele shromáždí potřebné doklady pro zprostředkování pěstounské péče. Ve správním řízení o zařazení do evidence zájemců založí spisovou dokumentaci o žadateli, která obsahuje: a) žádost obsahující osobní údaje žadatele (jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu); b) doklad o státním občanství nebo o povolení k trvalému pobytu na území ČR; c) opis z evidence Rejstříku trestů vyžádaný obecním úřadem obce s rozšířenou působností; d) zprávu o zdravotním stavu 16

předloženou žadatelem; e) údaje o ekonomických a sociálních poměrech (bydlení, příjmy apod.); f) písemný souhlas, že orgány SPO zprostředkují pěstounskou péči, tím, že zajistí údaje potřebné pro zprostředkování. Zejména údaje o způsobu života, zda bude žadatel zajišťovat pro dítě vhodné výchovné prostředí. SPO může kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci, zajistí písemný souhlas na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny, zhodnotí stanovisko obecního úřadu, krajského úřadu, pověřené osoby nebo obecního úřadu s rozšířenou působností, který není příslušný k vedení spisové dokumentace o žadateli, pokud s nimi žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, protože má svěřeno dítě do pěstounské péče. Po shromáždění všech dokladů postupuje obecní úřad obce s rozšířenou působností kopii spisové dokumentace o žadateli neprodleně krajskému úřadu. [BUBLEOVÁ, FRANTÍKOVÁ, VYSKOČIL, VÁVROVÁ, POKORNÁ, 2013] V rámci posuzování žadatelů bylo v našem případě podstatné, že jsem byla provdána na strýce dívky, tudíž jsme byly v příbuzenském vztahu. K samotnému procesu schvalování žadatele klasickým způsobem nedošlo. Ačkoliv v průběhu pěstounské péče došlo k rozvodu, dívka si zvolila výhradní pěstounskou péči u mě. Z výše uvedeného vyplývá, že pěstounství dále pokračuje, a to po rozhodnutí soudu. Posuzování žadatelů o zprostředkování pěstounské péče krajským úřadem Krajský úřad spravuje evidenci dětí a evidenci žadatelů, posuzuje vhodnost žadatelů, rozhoduje o zařazení žadatele o svěření dítěte do pěstounské péče a vyhledává pro děti vedené v evidenci vhodné náhradní rodiny. Krajský úřad zařazuje žadatele do evidence za účelem zprostředkování pěstounské péče neprodleně po odborném posouzení žadatele. Odborné posouzení pro zprostředkování pěstounské péče zahrnuje: a) posouzení žadatele; b) zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu; c) vyjádření dětí žadatele k přijetí dítěte svěřovaného do pěstounské péče do rodiny, jsou-li děti schopné se vyjádřit vzhledem k jejich věku a rozumové vyspělosti; d) posouzení, zda děti žijící v domácnosti, jsou ochotné přijmout dítě do rodiny; e) zjištění bezúhonnosti žadatele (včetně jeho rodiny). Za bezúhonného se pro tyto účely nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro 17

trestný čin, který směřoval proti životu, zdraví, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo jiný trestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte. U žadatelů o zařazení do evidence osob vhodných pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu je nutné posoudit jak schopnost osoby pečovat o děti vyžadující speciální péči, tak ochotu spolupráce s rodiči těchto dětí. Odborné posuzování provádí krajský úřad vždy před zařazením dětí a žadatelů do evidence. [BUBLEOVÁ, FRANTÍKOVÁ, VYSKOČIL, VÁVROVÁ, POKORNÁ, 2013] Posouzení zdravotního stavu Podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí má žadatel povinnost se podrobit při odborném posouzení vyšetření zdravotního stavu, sdělit údaje o svém zdravotním stavu a sdělit jméno, příjmení a adresu ošetřujícího lékaře a název a adresu zdravotnického zařízení. V rámci odborného posouzení se hodnotí, zda zdravotní stav z hlediska, duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě. Kontraindikace k výkonu náhradního rodičovství nejsou nikde stanoveny. Hlavním hlediskem je zájem dítěte. [BUBLEOVÁ, FRANTÍKOVÁ, VYSKOČIL, VÁVROVÁ, POKORNÁ, 2013] Psychologické posouzení U žadatelů se posuzuje: a) charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda stav, žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě; b) předpoklad vychovávat dítě; c) motivace, která vedla k žádosti o svěření dítěte do pěstounské péče, stabilita manželského (partnerského) vztahu a prostředí v rodině, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro svěření dítěte do pěstounské péče. [BUBLEOVÁ, FRANTÍKOVÁ, VYSKOČIL, VÁVROVÁ, POKORNÁ, 2013] V mém případě se neposuzovala výše uvedená kritéria, neboť celý proces zprostředkování byl v návaznosti na mne jako na členku domácnosti.

18

Přípravy k přijetí dítěte Jednou z podmínek pro zprostředkování pěstounské péče je, že se zájemce o svěření dítěte zúčastní přípravy k přijetí dítěte do rodiny, kterou zajišťuje krajský úřad nebo pověřená osoba. Zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu, je součástí odborného posouzení pro zprostředkování pěstounské péče. V této souvislosti je třeba připomenout, že úspěšnost pěstounské péče je mimo jiné závislá též na správném výběru budoucího pěstouna. Zajištění podmínek pro výběr vhodného pěstouna spočívá zejména v tom, že je třeba vybírat pro dítě vhodného pěstouna z co nejširšího okruhu osob a zároveň plně respektovat poznatky a zjištění o konkrétních potřebách dítěte. Posláním kurzů určeným ke vzdělávání pěstounů je poskytnout potřebné vědomosti o specifických otázkách náhradní rodinné péče, zprostředkovat reálné informace o situacích a potřebách dětí žijících mimo vlastní rodinu a ujasnit představy o tom, jaké dítě můžou do své péče přijmout. Kurzy například ukazují, jak dětem stanovit hranice, jak se vyrovnat se sourozeneckou rivalitou či jak reagovat na případnou šikanu mezi dětmi. Žádost lze v průběhu jejího vyřizování podle aktuální situace písemně přerušit, případně vzít zpět. Na základě odborného posouzení vydá příslušný krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutí o zařazení nebo nezařazení do evidence žadatelů pro zprostředkování pěstounské péče. Pokud krajský úřad zjistí závažné důvody, pro které nelze žadatele zařadit do evidence žadatelů, může rozhodnout o zamítnutí žádosti i před provedením odborného posouzení žadatele. [BUBLEOVÁ, FRANTÍKOVÁ, VYSKOČIL, VÁVROVÁ, POKORNÁ, 2013] Přípravy na přijetí dítěte do naší rodiny nebyly nijak akcentovány, neboť jsme dívku samozřejmě znali z předchozích návštěv u její pěstounky, tzn. babičky našich dvou synů. V praxi přijetí proběhlo automaticky, přišla do naší rodiny po předchozí domluvě se sociální pracovnicí. Odvolání proti nezařazení do evidence zájemců o zprostředkování pěstounské péče Žadatelé o zprostředkování pěstounské péče mají možnost se proti zamítavému rozhodnutí (rozhodnutí o zamítnutí žádosti do evidence zájemců o zprostředkování pěstounské péče) odvolat. Odvolání se podává u toho správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, tj. příslušný krajský orgán, a to do lhůty uvedené v poučení rozhodnutí. V odůvodnění odvolání je 19

třeba podrobně vyjádřit, s čím v napadeném rozhodnutí nesouhlasí, popřípadě doložit nové skutečnosti. Odvolacím správním orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, kterému je odvolání, včetně kompletní spisové dokumentace žadatelů s vyjádřením krajského úřadu k dané věci, postoupeno. [BUBLEOVÁ, FRANTÍKOVÁ, VYSKOČIL, VÁVROVÁ, POKORNÁ, 2013] Evidenci žadatelů o zprostředkování pěstounské péče vedou krajské úřady. V rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence je žadatelům stanovena povinnost hlásit krajskému úřadu všechny změny rozhodné pro zprostředkování pěstounské péče do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Zprostředkovat pěstounskou péči lze pouze osobně v evidenci. Osoby, které dítě již osobně znají a mají zájem přijmout ho do pěstounské péče, mohou podat žádost o svěření konkrétního dítěte do své pěstounské péče přímo příslušnému soudu. Krajské úřady vedou zvláštní evidenci osob vhodných vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu. Hovoří-li zákon o sociálně-právní ochraně dětí o osobách v evidenci, jsou tímto pojmem míněny právě osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, jež mnohou vykonávat pěstounkou péči na přechodnou dobu. [BUBLEOVÁ, FRANTÍKOVÁ, VYSKOČIL, VÁVROVÁ, POKORNÁ, 2013] Výběr pěstounské rodiny Výběr rodiny konkrétnímu dítěti je úkolem odborných pracovníků krajského úřadu, který vede evidenci jak děti, tak žadatele. Krajský úřad vyhledává pro děti vhodné žadatele z evidence žadatelů. Tato činnost je obvykle propojená s odborníky z praxe.

Dítěti je vybírána vhodná

rodina. Zprostředkování náhradní rodinné péče se řídí základním pravidlem, a to: vždy je dítěti vybírána taková rodina, která je připravena přijmout dítě právě takové, jaké je. To znamená se všemi jeho radostmi, pozitivy, ale také s riziky ve vývoji, s jeho minulostí, s jeho osobní i rodinnou anamnézou, s důsledky v nefungující rodině, s existencí jeho původních rodičů a sourozenců, s účastí rodičů dítěte nebo jiných příbuzných na jeho další výchově. Výběr rodiny pro konkrétní dítě závisí především na míře nároků, požadavků, toleranci a sociálně-psychologickém posouzení žadatelů. Podněty ke zprostředkování pěstounské péče krajskému úřadu může podávat i Ministerstvo práce a sociálních věcí v ČR. [BUBLEOVÁ, FRANTÍKOVÁ, VYSKOČIL, VÁVROVÁ, POKORNÁ, 2013] 20

Navazování kontaktu s dítětem Na základě písemného oznámení krajského úřadu má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení krajského úřadu o tom, že byl pro konkrétní dítě vybrán jako vhodný pěstoun. V této fázi zprostředkování náhradní rodinné péče je velmi důležité usnadnit přechod dítěte do nové rodiny. Dítě se najednou ocitá v úplně jiném, novém prostředí pro něj neznámém. Velkou část adaptace usnadní získané informace o tom, jaké dítě dodržuje rituály, co má rádo a co ne. [BUBLEOVÁ, FRANTÍKOVÁ, VYSKOČIL, VÁVROVÁ, POKORNÁ, 2013] Vzhledem ke skutečnosti, že jsem celý proces zprostředkování pěstounské péče neabsolvovala, nemohu ho zcela zhodnotit z pohledu pěstouna, nicméně z následné praxe si myslím, že „složitost“ procesu má svůj důvod. Při posuzování potenciálních pěstounů sociální pracovníci mohou odhalit některé aspekty, které pěstounské péči zamezí, a tím do budoucna sníží zklamání dětí, které by do takových rodin byly umístěné.

2.5 Finanční podmínky – zabezpečení pěstounů Dávky pěstounské péče Novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí došlo s účinností k 1. 1. 2013 k významné změně v právní úpravě státní podpory v oblasti pěstounské péče. Právní úprava dávek pěstounské péče byla vyjmuta ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a nově vložena do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně- právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Kromě systematické změny v právní úpravě došlo též ke zvýšení dávek poskytovaných pěstounům. Jako pěstounská péče se pro účely dávek pěstounské péče posuzuje péče o dítě poskytovaná osobou v evidenci a osobou pečující, tedy osobou: a) která je pěstounem; b) která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo poručníkem, a to po dobu, po kterou má 21

nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte; c) které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče; d) která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje; e) která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem. Dávkami pěstounské péče jsou: a) příspěvek při převzetí dítěte; b) příspěvek na úhradu potřeb dítěte; c) odměna pěstouna; d) příspěvek na zakoupení motorového vozidla; e) příspěvek při ukončení pěstounské péče. Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek při převzetí dítěte je jednorázová dávka. Nárok na příspěvek má osoba pečující, která převzala dítě do pěstounské péče. Je určena k vybavení dítěte a výše je stanovena podle věku: do 6 let – 8.000 Kč, od 6 let do 12 let – 9.000 Kč, od 12 let do 18 let – 10.000 Kč. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se vyplácí osobě pečující. Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte je platný i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující. Příspěvek náležící za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc:

22

Tabulka č. 1: Příspěvek na úhradu potřeb dítěte:

4.500,00 Kč

pro dítě ve věku do 6 let

5.500,00 Kč

pro dítě ve věku od 6 let do 12 let

6.350,00 Kč

pro dítě ve věku od 12 do 18 let

6.600,00 Kč

pro dítě ve věku od 18 do 26 let

Jde-li o dítě, které je podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, je příspěvek na úhradu potřeb dítěte odvislý od stupně závislosti dítěte. Celkem jsou zákonem vymezeny 4 stupně závislosti. Tabulka č. 2: Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, které je osobou závislou dítě ve stupni závislosti I lehká závislost

dítě ve stupni závislosti II středně těžká závislost

dítě ve stupni závislosti III těžká závislost

dítě ve stupni závislosti IV úplná závislost

Do 6 let

4.650

5.500

5.900

6.400

6-12 let

5.650

6.800

7.250

7.850

12-18 let

6.450

7.800

8.300

8.700

18-26 let

6.750

8.100

8.600

9.000

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu o svěření dítěte do pěstounské péče nahrazující péči rodičů. Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen, je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem. Odměna pěstouna Nárok na odměnu má osoba pečující a osoba v evidenci. Pokud jsou oba manželé osobou pečující nebo osobou v evidenci, náleží odměna pěstouna pouze jednomu z nich. Je projevem uznání za péči o dítě v pěstounské péči. Výše odměny se liší se podle počtu dětí, které jsou v pěstounské péči svěřené. 23

Výše odměny činí za kalendářní měsíc, na 1 dítě 8.000 Kč, na 2 děti 12.000 Kč, na 3 děti 20.000 Kč, je-li pečováno alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II nebo ve stupni III nebo ve stupni IV nebo jde-li o osobu v evidenci, a to v případě, že nepečuje o žádné dítě, 24.000Kč, pečuje-li pěstoun alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II nebo ve stupni III, nebo ve stupni IV. Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na úrazové pojištění a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Tato jednorázová dávka, náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně 3 děti a vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí maximálně 70% pořizovací ceny vozidla do výše 100.000 Kč. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut i před zakoupením motorového vozidla, a to i bezhotovostně. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je osoba pečující povinna prokázat do 6 měsíců od jeho poskytnutí. V případě neprokázání je osoba povinna příspěvek vrátit. Příspěvkem při ukončení pěstounské péče Dávka jednorázová, náleží osobě, která byla v pěstounské péči a dosáhla zletilosti. Výše jednorázového příspěvku činí 25.000 Kč, přičemž nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče náleží jen jednou. Co se týče mé zkušenosti jako pěstounky, jsem s výší příspěvku spokojená, neboť částka víceméně pokrývá potřeby dítěte. Vzhledem k finanční situaci naší rodiny by pěstounská péče bez finanční podpory byla mnohem složitější, neboť ze strany biologických rodičů dívky je podpora téměř nulová. V rámci pěstounské péče využívám odměnu pěstouna a příspěvek na úhradu potřeb dítěte. 24

2.6 Dohody o výkonu pěstounské péče Dohoda o výkonu pěstounské péče je na základě právní úpravy platné od 1. 1. 2013 zcela novým dokumentem, kterým se upravují podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností pěstounů. Dohody musí být v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte a při jejich tvorbě se musí přihlížet k zájmům a individuálním potřebám dítěte i pečujících osob a osob v evidenci. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí pracuje s novými pojmy: Osobou pečující je fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte: a) která je pěstounem; b) která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo poručníkem, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte; c) které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče; d) která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě pečuje; e) která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem. Osobou v evidenci je fyzická osoba, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu. [BUBLEOVÁ, FRANTÍKOVÁ, VYSKOČIL, VÁVROVÁ, POKORNÁ, 2013] Zákon č. 359/1999 Sb. o právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, hovoří o právech a povinnostech při výkonu pěstounské péče. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, kde má trvalý pobyt osoba pečující nebo osoba v evidenci, navrhne uzavření dohody o výkonu pěstounské péče. Tato dohoda upraví podrobnosti týkající se výkonu práv a povinností a současně nabízí možnosti uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče. Jestliže dohoda o výkonu pěstounské péče nebude uzavřena do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu o svěření prvního dítěte do péče osoby pečující nebo rozhodnutí o zařazení osoby v evidenci do evidence osob, obecní úřad obce s rozšířenou působností upraví podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností. Dohoda o výkonu pěstounské péče musí být v souladu s rozhodnutím soudu o svěření dítěte do péče osoby pečující. Při vydávání rozhodnutí nebo uzavírání dohody o výkonu pěstounské péče se přihlíží k zájmům a individuálním potřebám dítěte a k potřebám osoby 25

pečující, jsou-li spojené s výkonem péče o svěřené dítě. Dohoda o výkonu pěstounské péče se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností se může uzavřít s osobou pečující nebo osobou v evidenci obecního úřadu nebo osoba v evidenci trvalý pobyt. Orgány jsou povinny sledovat naplňování dohody o výkonu pěstounské péče nebo rozhodnutí prostřednictví svých zaměstnanců, kteří minimálně jednou za 2 měsíce musí být v osobním styku s osobou pečující nebo osobou v evidenci a s dětmi svěřenými do její péče. O průběhu pěstounské péče sepíše zaměstnanec obce jednou za 6 měsíců zprávu, kterou předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má osoba pečující nebo osoba v evidenci trvalý pobyt. Osoba pečující nebo osoba v evidenci uzavírá dohodu o výkonu pěstounské péče bez ohledu na počet svěřených dětí. Totéž platí i v případě, že oba manželé jsou osobou pečující nebo osobou v evidenci. Ovšem neplatí to v případě dětí svěřených do výlučné péče jen jednoho z manželů. Dohoda o výkonu pěstounské péče trvá po dobu pěstounská péče, po dobu dočasného svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem. Obec má možnost dohodu vypovědět, a to v případě, kdy dojde k závažnému porušení povinností, nebo pro maření sledování naplňování dohody. Taktéž osoba pečující či osoba v evidenci může vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče, o to bez udání důvodu.

Shrnutí teoretické části práce Teoretická část mé práce seznamuje se základními pojmy v návaznosti na pěstounskou péči. Přináší přehled legislativy a zabývá se i historií a vývojem náhradní rodinné péče. Pozornost je věnována procesu zprostředkování pěstounské péče, a to i z pohledu vnímání samotného pěstouna. Závěrečné kapitoly jsou věnovány finančnímu zabezpečení a změnám v právech a povinnostech pěstounů.

26

3 PRAKTICKÁ ČÁST

Praktická část bude směřovat k naplnění dílčího cíle práce, což je zjistit názory a zkušenosti samotných pěstounů s výchovou a péčí. Zaměřím se na zkušenosti pěstounů s pěstounskou péčí, zjistím jejich názory a zkušenosti pomocí průzkumného šetření – řízených strukturovaných rozhovorů a rozhovorem s dítětem v pěstounské péči. Rozhovory byly realizovány v měsících leden, únor, březen a ve své práci je následně analyzuji. Součástí naplnění dílčího cíle včetně strukturovaných rozhovorů bude samotné vyhodnocení průzkumu. Toto vyhodnocení bude znázorněno pomocí analýzy rozhovorů v grafech. Součástí bude rozhovor s dítětem v pěstounské péči. Tento rozhovor je zde zařazen pro možnost pohlédnutí na pěstounskou péči z jiného úhlu než z úhlu dospělých zkušených pěstounů. A to ze strany samotné dívky, která vyrůstala v pěstounské péči. Také daný rozhovor směřuje k naplnění dílčího cíle.

3.1 Metodologie průzkumu V rámci metodologie průzkumu se zaměřím na dosažení dílčího cíle a zjistím názory a zkušenosti samotných pěstounů s výchovou a péčí. Ke splnění použiji kvalitativního průzkumného šetření pomocí strukturovaných rozhovorů. Nejprve jsem vyhotovila otázky, které směřovaly k cíli průzkumného šetření, poté jsem určila cílovou skupinu (pěstouni), kterou jsem mohla oslovit, a to v rámci organizace kurzů pro pěstouny, které pravidelně navštěvuji a to v komunitním centru a v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Tyto kurzy jsou zaměřeny na vzdělávání, které má pěstounům pomoci uplatnit načerpané znalosti při výchově a ochraně dětí v pěstounské péči. Náplň kurzů je především preventivní, a to co se týče případné kriminality, užívání návykových látek (alkohol, drogy), šikany. Tyto kurzy se rovněž zaměřují na rozvíjení vztahů v rodině, např. na stanovení hranic problémovému dítěti. Pěstouni mohou využít jiné formy vzdělávání, a to prostřednictvím poradensko-relaxačních

27

pobytů, jejichž hlavním cílem je nejen získání potřebných informací pro pěstouny, ale především společné sdílení zkušeností s dětmi. Co se týče počtu respondentů, bylo jich 10 a všichni strukturované rozhovory podstoupili (tj. 100% úspěšnost). Zvolenou lokalitou bylo místo trvalého bydliště stejné se skupinou pěstounů. Harmonografický časový úsek se shodoval se setkáním pěstounů, které trvá 6 dopoledních hodin ve třech shledáních. V rámci praktické části jsem hodnotila výsledky rozhovorů analýzou, grafickým vyobrazením, aj.

3.2 Strukturované rozhovory s pěstouny Strukturovaný rozhovor byl veden s mužem či ženou, kteří pečují o děti v pěstounské péči, a to bez omezení věku. Cílem bylo zaměřit se na to, co by mělo splňovat dílčí cíl. Jednotlivé otázky strukturovaného rozhovoru byly: Jak dlouho vykonáváte pěstounskou péči? Jste s dítětem nebo s dětmi v příbuzenském vztahu či nikoliv? Z jakých důvodů jste se rozhodli pro převzetí dítěte do pěstounské péče? Měli jste dostatek informací, podpory a finančního zázemí, když jste se stali pěstouny? Probíhá pěstounská péče bez problémů? Pokud ne. Jaké máte problémy? Jakým způsobem jste problémy řešili? Kdyby nebylo finančního zabezpečení, rozhodli byste se stát pěstouny? Nelitujete rozhodnutí být pěstouny? Rozhodujete se po předchozích zkušenostech k další pěstounské péči? Otázky na respondenty jsem formulovala tak, aby sledovaly určitý cíl, a to: Otázka č. 1: Otázka má za cíl odhalit skutečnost, že délka pobytu dítěte v pěstounské péči má vliv na názor pěstounů, neboť dlouhodobá péče může odhalit různé výchovné problémy, které se při krátkém pobytu v rodině neukáží. 28

Otázka č. 2: Otázka poukazuje na fakt, že je-li dítě v příbuzenském vztahu s jedním nebo s oběma pěstouny, proces přidělení dítěte do pěstounské péče má zcela jiný průběh než u pěstounů, kteří žádný příbuzenský vztah nemají. Samotný proces je zkrácen o „výběr“ dítěte v ústavní péči. Otázka č. 3: Vzhledem k tomu, že důvody pro pěstounskou péči mohou být různé, otázka směřuje k odhalení konkrétních důvodů u 10 dotazovaných respondentů. Otázka č. 4: Informace při rozhodování pro pěstounskou péči považuji za zcela zásadní. V předchozích letech nebylo příliš mnoho informací, které by pěstouni mohli použít k tomu, aby se dozvěděli o mnohých aspektech pěstounské péče. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že jsem byla odkázána především na údaje, které mi k dívce poskytla sociální pracovnice, nebo které jsem si sama vyhledala na internetu. Dnešní situaci vidím pozitivně z toho pohledu, že se pravidelně konají schůzky pěstounů, kde lze sdílet zkušenosti a nápady, což pomáhá při výchově samotné. Otázka č. 5: Jsem přesvědčená, že výchova každého dítěte s sebou nese určité problémy. Nicméně děti v pěstounské péči, kterým v průběhu jejich dětství byla narušena výchova a s tím spojené citové vazby, mohou vykazovat jiné a závažnější problémy, než děti vyrůstající ve vlastní rodině. V rámci otázky chci odhalit, zda se některé problémy v pěstounských rodinách opakují? Otázka č. 6: Otázka navazuje na předchozí dotaz a detailněji ukazuje řešení zmíněných problémů. Otázka č. 7: Finanční zabezpečení je při pěstounské péči důležité, neboť v některých případech žena zůstává doma, aby se o dítě starala. Finanční příspěvek tudíž nahrazuje část platu. Otázka ukazuje, zda je finanční příspěvek jedním z faktorů při rozhodování. 29

Otázka č. 8: Z vlastní zkušenosti vím, že v některých okamžicích je výchova dítěte v pěstounské péči velmi náročná po psychické stránce. Nicméně za sebe mohu říci, že jsem rozhodnutí stát se pěstounem nikdy nelitovala. Respondenti se vyjadřují k svému rozhodnutí stát se pěstounem. Otázka č. 9: Zkušenost s pěstounskou péčí je velmi cenná. Myslím si, že v průběhu výchovy se někteří pěstouni mohou rozhodnout pro přijetí dalšího dítěte. Na druhou stranu je někdy pěstounská péče tak náročná a vyčerpávající, že přijetí dalšího dítěte nepřichází v úvahu. Dotazování prostřednictvím otázky zvažují možnost výchovy dalšího dítěte. V rámci své pěstounské péče jsem se setkala s mnoha pěstouny ve skupině, do které jsem pravidelně docházela. Jednalo se o kurzy vzdělávání pěstounů, do kterých jsou zařazeni pěstouni dle svého trvalého bydliště. Po předchozí domluvě jsem tyto pěstouny zařadila do svého průzkumu. Odpovědi respondentů vykreslují jejich motivaci a zkušenosti s pěstounskou péčí a jsou součástí přílohy číslo 1.

3.3 Vyhodnocení průzkumu Z výzkumu vedeného mezi pěstounskými rodiči vyplynulo, že u většiny respondentů byla pěstounská péče vykonávána dlouhodobě, tj. déle než 5 let. Co se týče příbuzenského vztahu, jsou z deseti respondentů čtyři v příbuzenském vztahu. Důvody k pěstounské péči byly různé, u čtyř respondentů se jednalo o příbuzenský vztah, u dvou láska k dětem a touha po velké rodině, u dalších nejistota v tehdejším zaměstnání, tudíž pěstounská péče byla alternativou k stálému zaměstnání. Pokud jde o dostatek informací a finanční podporu, byly odpovědi z 50 procent kladné a z 50 procent záporné. Problémy v péči se týkaly především školy, nicméně jedna respondentka uvedla závažné výchovné problémy, které potenciálně povedou k umístění dítěte do psychiatrické léčebny. Problémy dotazovaní řešili především s odborníky nebo v rámci rodiny. 30

Finanční zabezpečení bylo jedním z důvodu rozhodnutí pro pěstounskou péči u sedmi dotazovaných. Někteří někdy litují svého rozhodnutí pro pěstounskou péči, nicméně většina se vyjadřuje kladně k celé pěstounské péči. Pouze dva dotazovaní zvažují přijetí dalšího dítěte do rodiny.

Grafické znázornění odpovědí ze strukturovaných dotazníků Graf č. 1: Pohlaví respondenta.

80%

muži ženy

20%

Dotazníkového průzkumu se účastnilo 10 respondentů, z toho 8 žen a 2 muži. Převahu žen lze vysvětlit tak, že ženy v rámci pěstounské péče věnují více svého času svěřeným dětem a mohou tedy lépe popsat zkušenosti s pěstounskou péčí.

Graf č. 2: Délka výkonu pěstounské péče

1-3 roky

20% 20%

4-7 let 8-10 let

10%

11 a více let

50%

31

Pokud jde o délku výkonu pěstounské péče, u většiny respondentů se jednalo o dlouhodobě vykonávanou pěstounskou péči, tudíž jejich odpovědi na otázky strukturovaného dotazníku vycházely z letitých zkušeností. Dva respondenti mají dítě v péči v rozmezí 1-3 roky, pouze jeden respondent v časovém horizontu 4-7 let. Nejvíce dotazovaných, a to pět, jsou pěstouny 8-10 let, dva respondenti se starají o dítě v pěstounské péči déle než 11 let.

Graf č. 3: Příbuzenský vztah s dítětem

30% 30%

ano ne ano/ne

40%

Z deseti dotazovaných byli s dítětem v příbuzenském vztahu tři respondenti, čtyři dotazovaní neměli žádný příbuzenský vztah. Tři páry měly v pěstounské péči více dětí, kdy s některými v příbuzenském vztahu byly, s některými nikoliv.

Graf č. 4: Důvody, proč se stát pěstounem.

příbuzenský vztah

16% 38%

ztráta dítěte láska k dětem

38% 8%

zaměstnání

32

Nejčastějším důvodem pro převzetí dítěte do pěstounské péče byl příbuzenský vztah společně s láskou k dětem. U dvou respondentů zároveň pěstounská péče představovala jakousi alternativu zaměstnání, jeden pár se rozhodl pro pěstounskou péči po ztrátě biologického syna.

Graf č. 5: Stupeň informovanosti o finančním zázemí

20%

ano

30%

ne info ano, finance ne

50%

Co se týče míry informovanosti o pěstounské péči a finančního zázemí, pět respondentů se vyjádřilo záporně, tj. že přístup k potřebným informacím téměř neměli, stejně tak trpěli nedostatkem finančních prostředků. Tři dotazovaní byli zajištěni finančně, též množství informací jim připadalo dostačující. Dva páry ocenily přísun informací, s finanční stránkou to již bylo horší.

Graf č. 6: Problémy při výkonu pěstounské péče

závažné výchovné problémy

20%

běžné výchovné problémy

50% 30%

žádné výchovné problémy

33

Polovina respondentů přiznala poměrně závažné výchovné problémy, kterým musí čelit, jako je lhaní, krádeže. Jedna dotazovaná odpověděla, že ji chlapec nerespektuje až do takové míry, že ji nastříkal sprej do obličeje. Dva páry řeší problém s fixováním a idealizováním biologických rodičů. Jeden pár jinak oceňoval kurzy pro pěstouny, kde mají možnost posoudit problémy spojené s výchovou syna s ostatními pěstouny. Uvědomují si, že čelí potížím, které jsou v pěstounské péči běžné. Dva respondenti žádné specifické výkyvy v chování dítěte nepozorují.

Graf č. 7: Způsob řešení problémů

10%

10%

konzultace s odborníky

rodinné prostředí osobní zkušenost

80%

Vzhledem ke skutečnosti, že se u dětí v pěstounské péči vyskytovaly poměrně závažné výchovné problémy, obraceli se pěstouni převážně na odborníky, tj. pedagog, psycholog, pediatr, sociální pracovnice, a to osm dotazovaných z deseti. Jedna z respondentek přiznala, že výchova svěřeného vnuka se pro ni stává nezvladatelnou. Pediatr připustil, že chlapec bude muset být dočasně umístěn do psychiatrické nemocnice, jestliže nově nastavený styl výchovy nebude mít viditelné účinky. Jeden pár se poradil s výchovou syna v rámci rodiny, jedna dotazovaná se opřela o své životní zkušenosti.

34

Graf č. 8: Rozhodnutí pro pěstounskou péči s ohledem na finanční odměnu

30%

ano ne

70%

Dle odpovědí respondentů lze soudit, že finanční odměna pro pěstouny nebyla hlavním důvodem pro rozhodnutí stát se pěstounem, neboť sedm dotazovaných by se stalo pěstouny i bez finanční odměny. Naopak pro tři dotazované byla finanční odměna motivem pro pěstounskou péči.

Graf č. 9: Hodnocení rozhodnutí stát se pěstouny

40% 60%

někdy ano ne

Většina respondentů nelituje svého rozhodnutí stát se pěstouny, a to 6 z 10. Jeden pár lítost vyjádřil, ovšem důvodem byla ztráta kontaktu se synem, který po dosažení plnoletosti z pěstounské rodiny odešel a od té doby se neozval. Jedna dotazovaná někdy lituje, a to v případech, kdy výchovu svého vnuka nezvládá. 35

Graf č. 10: Zvažování možnosti stát se pěstounem dalšího dítěte

10% 20% ano ne

70%

možná ano

Na otázku ohledně převzetí dalšího dítěte do péče, převážná většina (7 respondentů) odpověděla, že o tomto kroku neuvažuje. Jeden respondent uvedl, že se chce naplno věnovat svěřenému dítěti, dva respondenti neuvažují o další pěstounské péče z důvodu vlastních možností. Naopak dva respondenti uvedli, že převzetí dalšího dítěte zvažují, dokonce jeden respondent již prošel zprostředkovacím procesem a čeká na převzetí dítěte do péče.

3.4 Rozhovor s dítětem V pěstounské péči mám dnes již 18-letou dívku, se kterou nejsem v příbuzenském vztahu. K prvnímu odebrání dívky z její biologické rodiny došlo, když jí bylo 9 měsíců. Hlavním důvodem pro ústavní péči nebylo plnění základních rodinných funkcí. Stupeň zanedbání péče byl až tak vysoký, že dívčin vývoj byl ohrožen. Toto období dítě poznamenalo do budoucího života, neboť se nevytvářily základy pro navazování sociálních vztahu k matce. Po odebrání od své biologické matky byla umístěna do kojeneckého ústavu, posléze do pěstounské péče její babičky, kde vyrůstala do svých 8 let. Po úmrtí babičky přešla do pěstounské péče svého strýce a mne jeho manželky a zde vyrůstala až do jejích 18 let. Pro vykreslení mých zkušeností s výchovou dívky, zařazuji rozhovor. Otázka číslo 1: Od kolika jsi v pěstounské péči? V pěstounské péči jsem od svých 2 let, kdy mě 36

vychovávala babička. Bohužel vážně onemocněla. Po její smrti jsem přešla do pěstounské péče mého strýce a jeho manželky, což bylo v mých 9 letech. Otázka číslo 2: Jsi jedináček nebo máš sourozence? Když jsem byla u babičky, vyrůstala jsem jako jedináček. V rodině mého strýce jsem zpočátku měla mladšího bratra, ke kterému později přibyl další bratr. Otázka číslo 3: Jak s nimi vycházíš? V současné době s nimi mám dobrý vztah. Ovšem po příchodu do rodiny pro mě bylo složité se vyrovnat s tím, že není veškerá pozornost soustředěna jen na mě, jako tomu bylo u babičky. Otázka číslo 4: Jaké problémy jsi měla v dětství? Musím přiznat, že jsem na své sourozence žárlila a měla jsem pocit, že moje teta Petra věnuje svou pozornost hlavně mladším sourozencům. Z tohoto důvodu jsem dělala různé naschvály, jako lži, krádeže, někdy i ubližování bratrům. Otázka číslo 5: Jak jste tyty problémy řešili? Má teta Petra se obracela na různé odborníky, kam jsme pravidelně dojížděli a konzultovala s nimi potíže ve výchově. Já sama jsem s nimi probírala důvody, proč se chovám určitým způsobem. Otázka číslo 6: Jaký vidíš rozdíl mezi ústavní a pěstounskou péčí? Pobyt v ústavu mi přinesl spoustu nových zkušeností. Navštívila jsem nová místa v Čechách a poznala nové kamarády. Co se týče rozdílu, v rodině se mi líbí ten pocit, že někam patřím. Otázka číslo 7: Budeš se chtít po ukončení pěstounské péče dále stýkat s pěstouny? Určitě ano. Nyní, když už jsem dospělá, uvědomuji si, že některé problémy, které mi před tím připadaly neřešitelné, nebyly tak vážné, jako např. pozornost tety na mou osobu. Po ukončení odborného učiliště u tety stále bydlím. Mám v plánu pokračovat ve studiu a být součástí rodiny. Z rozhovoru s dívkou je patrné, že shledává výhody i nevýhody v pěstounské péči. Velkou výhodou pro dívku byla pěstounská péče babičky, kde se jí dostávalo výhradní péče a veškeré pozornosti. Po úmrtí babičky přešla do výchovy a pěstounské péče jejího strýce a nové pěstounky s dětmi. Velkým zatížením nejen pro dívku, ale pro celou rodinu, bylo utváření úplně nových vztahů a rozdělování rolí v rodině. Tato situace nebyla jednoduchá pro žádného jejího člena. Dívka se snažila prosazovat a upozorňovat na sebe nevhodným chováním, které bylo spojeno s velmi vážnými výchovnými problémy, jež vyústily až k umístění dívky do diagnostického ústavu. Dívka tak měla možnost porovnání ústavní a pěstounské péče. Po návratu ze zařízení se vztahy v rodině poměrně stabilizovaly. Dívka si po překlenutí nejobtížnějšího 37

období uvědomuje, že rodina je pro ni přínosem. V současné době je dívka již plnoletá, čímž došlo k ukončení dohody o pěstounské péči. I přes komplikovanou výchovu se dívce podařilo ukončit vzdělání na odborném učilišti a zařadit se do společnosti, což považuji jako pěstounka za svůj úspěch.

38

4 Diskuze Ve své absolventské práci jsem zpracovala velmi aktuální téma, a to pěstounskou péči, která je jednou z možností náhradní rodinné péče. V naší zemi je poměrně vysoký počet dětí, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat. A právě v ten moment vstupuje do procesu výchovy stát, který si bere za úkol péči o dítě zajistit. Má k tomu několik nástrojů: má možnost umístit dítě do ústavní péče nebo do rodiny, kde dítě bude v péči pěstounské. Mezi odborníky se najdou názory jak pro i proti oběma možnostem. Z vlastní zkušenosti pěstounky si myslím, že vyrůstat v rodině je pro dítě vhodnější, neboť se mu dostává pocitu sounáležitosti, zázemí a lásky. A právě láska k dětem je často faktorem, který rozhodne o převzetí dítěte do pěstounské péče. Mnohdy se jedná o děti, které jsou v blízkém či vzdálenějším příbuzenském vztahu s pěstouny. Totéž ukazují i výsledky mého průzkumu vedeného mezi pěstouny, v němž několik respondentů jako důvod k pěstounské péči uvedlo lásku k dětem a touhu po velké rodině. Jiní se pro pěstounskou péči rozhodli z důvodu příbuzenského vztahu k dítěti. Většina respondentů průzkumu považuje pěstounskou péči za přínosnou, jak pro jejich život, tak pro život dítěte. Zároveň se ukázalo, že oslovení pěstouni svého rozhodnutí pro pěstounskou péči v převážné míře nelitují. V poslední době přibývá pěstounských rodin a stát se snaží více podpořit myšlenku výchovy v náhradní rodině. Tento postup osobně velmi vítám. Za přínosné vidím povinné vzdělávání pěstounů, kde si rodiče vyměňují své zkušenosti a postoje a vzájemně se podporují. Osobně navštěvuji skupinu pěstounů v místě mého trvalého pobytu v rámci nových povinností pěstounů. Setkávám se s různými názory ohledně výchovy dětí v pěstounské péči. Mnoho pěstounů se potýká s poměrně závažnými výchovnými problémy, řada z nich zažívá obvyklé problémy spojené s výchovou, které řeší rozhovory s dětmi, vyhledáním odborníků a dalšími způsoby. Velkým přínosem je předávání zkušeností, rad a podnětů k výchově dětí. Za velice pozitivní shledávám doporučení odborné literatury a kontakty na odborníky. U těchto setkání je velmi důležité vzájemné předávání zkušeností týkajících se určitého období dítěte, jako je dospívání, kdy se často shodujeme, že právě adolescence je nejrizikovější. Rovněž se potýkáme s obdobnými problémy, tj. rivalitou mezi sourozenci, s níž souvisí žárlivost a sebeprosazování. 39

Řešení potíží je individuální. Řada z nás se obrátila na pomáhající organizace, jako je poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy (viz. Příloha č. 2), jiní na další odborná pracoviště. V rámci skupiny jsem si uvědomila, že často bohužel dochází k velkému rozčarování a bezradnosti ze strany pěstouna s pocitem neúspěchu s výchovou dítěte v pěstounské péči. A právě naše pravidelná setkávání napomáhá ke společnému sdílení zkušeností, což je povzbuzující. Zde vidíme, že nejsme sami a problémy, které nám připadají neřešitelné, mají svá východiska. Co se týká společnosti a pěstounské péče, často se shodujeme, že máme pocit, jako bychom byli pro společnost více pod lupou. Jako by pěstouni měli být příkladnými rodiči se všemi ctnostmi a ideály. Nesmíme však zapomínat, že i velmi zkušený pěstoun je jen člověk, který má právo dělat chyby a poučit se z nich. A právě kurzy pro pěstouny jsou cestou, jak si vzájemně pomoci, poradit a ulehčit tak složitou a náročnou odpovědnost jako je výchova dítěte. Dle mého názoru by se měli budoucí pěstouni účastnit těchto kurzů, aby informace a podpora pěstounů byla úplná. Otázkou je, zda tyto otevřené informace by byly natolik dostačující, že by podpořily potenciální nárůst pěstounské péče u nás.

40

Závěr Ve své absolventské práci se zaměřuji na pěstounskou péči z pohledu pěstouna. Hlavním cílem bylo zmapovat podmínky pro pěstounskou péči v České republice. Během zpracování své absolventské práce jsem hlouběji pronikla do celého systému náhradní rodinné péče v ČR, především pak do péče pěstounské. Teoretická část vedla k naplnění hlavního cíle, kterým bylo zmapování podmínek a význam pěstounské péče z pohledu pěstouna v České republice. Náplní teoretické části bylo přinést přehled základních pojmů týkajících se pěstounské péče, jako je osvojení, poručenství, pěstounská péče na přechodnou dobu, aj. Dále představit legislativu ČR zaměřenou na pěstounskou péči, stručně nastínit historický vývoj náhradní rodinné péče a popsat proces zprostředkování pěstounské péče. Poslední kapitola teoretické části se věnovala finančním podmínkám, zabezpečení pěstounů a novým právům a povinnostem pěstounů. Praktická část směřovala k naplnění dílčího cíle a to zjistit názory a zkušenosti samotných pěstounů s výchovou a péčí. Představila jsem metodologii průzkumu, strukturované rozhovory s pěstouny, jejich vyhodnocení a rozhovor s dívkou v pěstounské péči. V rámci strukturovaných rozhovorů jsem také uvedla, jak jsem tvořila otázky pro samotný průzkum, veškeré odpovědi jednotlivých respondentů a odpovědi jsem demonstrovala pomocí grafického znázornění. Hlavní prospěšností pěstounské péče je nahradit domov dítěti, které z jakéhokoliv důvodu nemůže vyrůstat ve své biologické rodině a není u něj možná adopce. Toto dítě, pokud není v pěstounské péči, pak tráví své dětství za zdmi ústavu. Pěstounská péče jako forma náhradního rodičovství je velmi náročná, vyžaduje velkou trpělivost i porozumění, ale to nejcennější je, že poskytuje dítěti nenahraditelné prostředí, v němž může navazovat důvěrné citové vazby. Na závěr bych se ráda vyjádřila o celkovém významu pěstounské péče. Myslím si, že pěstounská péče je otázkou dlouhodobou a stále se vyvíjí nový trend. Pěstounská péče na přechodnou dobu je v současnosti velmi diskutované téma jak mezi odborníky, tak v široké veřejnosti. Já osobně se domnívám, že prospěšnost pěstounské péče na přechodnou dobu je velmi účelná pro děti, které se ocitly bez rodiny a existuje pro ně ještě šance, že se do své biologické rodiny do budoucna vrátí. A právě pro ně je tento institut určen, aby nejen částečně nahradil biologickou rodinu. Díky pěstounské péči se tak děti nemusí setkávat s nepřirozeným prostředím 41

ústavní péče. To také potvrdil ve svých závěrech profesor Matějček, který poukazuje na negativní dopady vyplývající z ústavní péče. Novodobé výzkumy poukazují na odchylky ve vývoji určitých částí mozkových struktur. Obecně si tedy myslím, že vykonávat pěstounskou péči je pro velmi náročné. Věřím, že do budoucna se otevřou větší možnosti vzdělávání a uplatňování budoucích potenciálních pěstounů, kteří mají tolik energie, elánu a především lásky, kterou chtějí věnovat právě těmto dětem.

42

Summary Foster care is a system in which a minor has been placed into a ward, a group home, or a private home of a state-certified caregiver referred to as a "foster parent". The placement of the child is usually arranged through the government or a social-service agency. The institution, group home or foster parent is compensated for expenses. The vast majority of children who would need foster care are in kinship care, that is, in the care of grandparents or other relatives. Most kinship care is done informally, without the involvement of a court or public organization. However, formal kinship care is increasingly common. The decision to choose this issue was not difficult for an author because she has spent several years as a foster parent. She has looked after a 18-year-old girl. She has had to cope with many complicated situations. The aim of the assignment is to show which factors are involved in upbringing of children in the foster care. At the end of the assignment the author admits that the foster care is a very demanding activity. The theoretical part of the assignment is focused on methods how applicants are interviewed by psychologists and social workers. Before becoming a foster family, a couple has to go through many tests and interviews. During the process of interviews, experts collect detailed personal information about the family background. Then they evaluate data and make a decision about fostering. In some cases relatives are asked, too. A few aspects of foster care and legislative conditions are described. The author writes about laws concerning this issue. The assignment includes a history of foster care. In the practical part there is a description of situation from two points of view. The first one is the situation when the author looks at this issue as a foster parent. She gives examples of young girl´s behavioral patterns and also depicts the background of her behaviour. The other point of view is an opinion of a future social worker. The author includes an interview with a child who is in a foster care and tries to show her atittude.

Key words: children´s home, dysfunctional family, foster care, parent, social work, upbringing 43

Bibliografie Monografie BUBLEOVÁ, V., VRÁNOVÁ, L., VÁVROVÁ, A., FRANTÍKOVÁ, J. Základní informace o náhradní rodinné péči. Praha: Etora Solutions, s.r.o., 2011. 94 s. ISBN 978-80-87455-01-2. KOVAŘÍK, J. a kol. Náhradní rodinná péče v praxi. 1. vydání. Praha: Portál, 2004. 164 s. ISBN 80-71778-957-7 MATĚJČEK, Z. Náhradní rodinná péče. Praha: Portál, 1999. 184 s. MATĚJČEK, Z., KOLUCHOVÁ, J., BUBLEOVÁ, V. Osvojení a pěstounská péče. 1. vydání. Praha: Portál, 2002. 155 s. ISBN 80-7178-637-3. RADVANOVÁ, S., KOLOUCHOVÁ, J., DUNOVSKÝ, J. Výchova dětí v náhradní rodinné péči. 1. vydání. Praha: SPN, 1980.127 s. STRÁNSKÁ, K. Pěstounská rodina, můj záchranný kruh. 2. vydání. Trutnov: Centrum pro rodinu Náruč, 2013. 55 s. VODÁK, P. a kol. Problémy osvojených dětí. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1967. ÚZ číslo: 1124 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. ÚZ číslo: 1098 RODINNÉ PRÁVO. ÚZ, Zákon č. 205/2015, o sociálně právní ochraně dětí.

Elektronické zdroje Právní

úprava

náhradní

rodinné

péče

v České

republice.

[online]

Dostupný

z:

http://www.nahradnirodina.cz/files/File/Projekty/Pravni_uprava_nahr_pee_v_R_2014_web.pdf. Proces zprostředkování. [online] [cit. 2016-03-03]. Dostupný z: http://www.mpsv.cz/cs/14502. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí – příspěvek na úhradu potřeb dítěte. [online] [cit. 2015-0325].

Dostupný

z:

http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-o-socialne-pravni-ochrane-

deti/f4822371/. Centrum psychologické pomoci: www.cepp.cz Česká správa sociálního zabezpečení: www.cssz.cz Fond ohrožených dětí: www.fod.cz 44

Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz Poradna pro náhradní rodiny: www.rodina.cz Portál pro pěstouny: www.dobrarodina.cz Sdružení pěstounských rodin: www.pestouni.cz Sociálně psychologické centrum, o.s.: www.arkadacentrum.cz Středisko náhradní rodinné péče: www.nahradnirodina.cz Všeobecná zdravotní pojišťovna: www.vzp.cz Vzdělávání pěstounů: www.knihovnanrp.cz

45

Přílohy Příloha číslo 1: Odpovědi respondentů. Respondent číslo 1: 1. Pěstounskou péči vykonávám 2 roky. 2. Ano, jsem v příbuzenském vztahu s dítětem, které mám v pěstounské péči. Dítě je můj vnuk. 3. Pro pěstounkou péči jsem se rozhodla poté, co moje dcera nezvládala péči o syna. 4. Ano, měla jsem dostatek informací i finanční podpory. 5. Výchova mého vnuka probíhá velmi komplikovaně. Chlapec mě nerespektuje, neposlouchá a dokonce si myslí, že on bude vychovávat mě. Náš problém vyrostl až do takových rozměrů, že mi vnuk nastříkal sprej do obličeje, když mě nechtěl uposlechnout. 6. Výchova vnuka a s ní související problémy jsou pro mě nezvladatelné. Obrátila jsem se na odborníky a ti s námi pravidelně spolupracují. Jde o pediatra a psychologa. Ten uznal, že pokud toto nebude mít žádné účinky na jeho chování, bude muset být vnuk dočasně umístěn v psychiatrické léčebně. 7. Ano, ze začátku jsem byla přesvědčena, že výchovu vnuka zvládnu. 8. Jediný důvod, kdy lituji tohoto rozhodnutí, jsou okamžiky, kdy výchovu mého vnuka nezvládám a nevím si s ním rady. Mám ho moc ráda, chtěla bych mu poskytnout dobré zázemí a lásku, ale často mi na to nestačí síly. 9. Ne, o další pěstounské péči neuvažuji.

Respondent číslo 2: 1. Pěstounskou péči vykonávám společně s manželem 9 let. 2. Ne, nejsme s dítětem v příbuzenském vztahu. 3. Bylo to naše společné rozhodnutí s mým manželem po ztrátě našeho biologického chlapce. 4. Ano, měli jsme dostatek informací i finanční podpory. 5. Vzhledem k tomu, že se účastníme kurzů pro pěstouny, máme možnost posoudit problémy spojené s výchovou našeho syna s ostatními. Uvědomujeme si, že čelíme potížím, které jsou v pěstounské péči úplně běžné a normální. 46

6. Vždy jsme si poradili s výchovou našeho syna v rámci rodiny. 7. Ano, naše rozhodnutí by se nezměnilo i bez finančního zabezpečení. 8. Máme jasno, nelitujeme. 9. Ne, chceme se naplno věnovat našemu synovi.

Respondent číslo 3: 1. Pěstounskou péči vykonáváme společně s manželkou 15 let. 2. Ne, nejsme s dětmi v příbuzenském vztahu. 3. Měli jsme místo v srdci i v domě. 4. Ano, dostatek informací jsme měli. Zpočátku nebyla tak velká finanční podpora, ale my jsme skromní a já jsem slušně vydělával. 5. Žádné problémy nemáme, naše děti máme rádi. 6. Pokud se nějaké běžné problémy vyskytly, řešili jsme je rozhovory s dětmi, výchovou, odbornou literaturou, popřípadě dalšími rozhovory s odborníky. 7. Ano. 8. Ne, a ani nikdy nebudeme. 9. Ne, ale spíše z důvodů nepřekročení vlastních možností, než kvůli dětem. Přijetí těžce postiženého syna bylo složité.

Respondent číslo 4: 1. Pěstounskou péči vykonáváme společně s manželkou 9 let. 2. Ne, nejsme v příbuzenském vztahu s dětmi. 3. Má manželka toužila po velké rodině a v té době ztratila zaměstnání. 4. Informace snad ano, finanční podpora byla horší. 5. Žádné zvláštní problémy nemáme, běžné věci, hlavně ve škole. 6. Výchovně s učitelkou ve škole. 7. Asi ano. 8. Ne. 9. Ne. Důvodem je, že již máme více dětí. 47

Respondent číslo 5: 1. Pěstounskou péči vykonávám společně s manželem 15let. 2. S prvním dítětem nejsme v příbuzenském vztahu a s druhým ano. 3. Byla jsem na mateřské se svým nejmladším dítětem. Po návratu do zaměstnání mě z organizačních důvodů propustili. Vždy jsem si přála velkou rodinu a chtěla jsem pomoct opuštěným dětem. 4. Ne. Veškeré finance zajišťoval manžel. 5. Výchova prvního dítěte byla velmi složitá a komplikovaná a po dosažení 18 let od nás syn odešel a od té doby o něm nemáme žádné informace. Výchova dcery přináší běžné výchovné problémy. 6. Návštěvou školy a rozhovory s pedagogy a návštěvou sociálního úřadu. 7. Ano. 8. Bohužel částečně ano, protože jsme ztratili kontakt se synem. 9. Ne.

Respondent číslo 6: 1. Pěstounskou péči vykonáváme společně s manželem 10 let. 2. Ano, jsme v příbuzenském vztahu se dvěma dětmi a se třetím nejsme v příbuzenském vztahu. 3. Mé rozhodnutí bylo z důvodů příbuzenských vztahů a lásky k dětem. 4. Ne. 5. Výchova probíhá v podstatě bez větších problémů. Jen v období puberty se začíná objevovat sourozenecká rivalita a žárlivost. 6. Rozhovory s dětmi, rozhovory s odborníky. 7. Ne. 8. Občas ano. 9. Ne.

Respondent číslo 7: 1. Pěstounskou péči vykonávám 7 let. 48

2. Ano, jsem v příbuzenském vztahu s jedním dítětem, s druhým v příbuzenském vztahu nejsem. 3. Byla jsem postavená před tuto situaci a nechtěla jsem, aby vnučka vyrůstala v ústavním zařízení. 4. Ne, neměla. Jediné informace jsem získávala přes internet, a to až do roku 2013, než jsem začala docházet na pravidelné kurzy pěstounů, kde jsem se dozvěděla o mnohých informacích, o kroužcích apod. Dalším přínosem těchto kurzů pro mě bylo společné sdílení problémů týkající se výchovy. 5. Velkým problémem pro nás bylo fixování a idealizování biologických rodičů. Dalšími problémy byly výkyvy ve škole a s nimi související chování mé vnučky. 6. Tyto situace jsem řešila mými osobními zkušenostmi a poradami s psychologem. 7. Ne. 8. Ne. 9. Ano, již proběhl celý proces a byl u mě umístěný do pěstounské péče chlapec.

Respondent číslo 8: 1. Pěstounskou péči vykonávám 3 roky. 2. Ano, jsem v příbuzenském vztahu. 3. Příbuzenský vztah. 4. Ano, měla jsem dostatek informací i finanční podpory. 5. Máme velké problémy týkající se biologické rodiny, značné množství výchovných problémů. Ubližování mému biologickému synovi. 6. Obrátila jsem se na odborníky, na pediatra, posléze na psychologa. 7. Ne. 8. Někdy ano. 9. Možná ano.

Respondent číslo 9: 1. Pěstounskou péči vykonávám 8 let. 2. Ano, jsem v příbuzenském vztahu s mými dětmi. 49

3. Příbuzenský vztah s dětmi. 4. Ne, neměla jsem ani informace ani finanční podporu. 5. Řeším mnoho výchovných problémů. 6. Prostřednictvím psychologů a dalších odborníků. 7. Ano. 8. Ne. 9. Možná.

Respondent číslo 10: 1. Pěstounskou péči vykonávám 9 let. 2. Ne, nejsem s dítětem v příbuzenském vztahu. 3. Mé rozhodnutí bylo z lásky k dítěti. 4. Ne. 5. Výchova probíhá velmi problematicky. Potýkám se během výchovy s velkými výchovnými problémy, jako je lhaní, krádeže a jiné další problémy. 6. Spoluprací s odborníky. 7. Ano. 8. Přesto, že je často výchova pro mě velmi složitá, nelituji, mám ráda své dítě. 9. Ne.

50

Příloha č. 2: Vzdělávání pěstounů. Jihočeský kraj Arkáda – sociálně psychologické centrum, o.s. Husovo náměstí 2/24, 397 01 Písek, 382 211 300, [email protected] Nám. E. Beneše 123, 399 01 Milevsko, 382 521 300, [email protected] www.arkadacentrum.cz Organizace realizuje následující aktivity a projekty: Příprava žadatelů o náhradní rodinnou péči. Program Pět P. Rodinná poradna. Krizové centrum – krizová intervence a sociálněprávní poradenství. Systém služeb pro drogově závislé. Preventivní aktivity pro ZŠ a SŠ. Projekt „Zpět do školních lavic“ – pro mladistvé, kteří jsou ohroženi předčasným ukončením školní docházky.

Fond ohrožených dětí, o.s. Senovážné nám. 2, 370 01 Č.Budějovice, 386 356 868, [email protected] Nám. Fr. Křižíka 2840, 390 01 Tábor, 381 254 606, [email protected] www.fod.cz Sdružení se zaměřuje na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem. Poskytuje poradenskou a hmotnou pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám s dětmi a pořádá poradensko-relaxační pobyty, letní dětské tábory a jednodenní akce pro pěstounské a osvojitelské rodiny. Provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek. Věnuje se také osvětové činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a usiluje o změny v legislativě.

Otevřená rodina Drahotěšice 10, 373 41 Hluboká n. Vltavou, 387 997 443, [email protected] www.otevrenarodina.cz Cílem organizace je podpora opuštěných dětí, které mohou dostat šanci v náhradních rodinách. Finančně podporuje projekty, které pomáhají těmto dětem vytvářet rodinné prostředí, a propaguje myšlenku náhradní rodinné péče. Organizuje pro pěstounské rodiny různé akce, výlety, happeningy, pořádá koncerty, prodejní výstavy, přednášky, letní tábory pro děti a snaží se rozvinout studentskou výpomoc v pěstounských rodinách s úklidem, doučováním dětí, občasným pohlídáním či brigádou.

Rodinný dětský domov Sluníčko, o.p.s. Vitějovice 1, 384 27 Vitějovice, 388 328 014, [email protected] www.sweb.cz/rddslunce Organizace provozuje rodinný dětský domov a dům na půli cesty pro děti odcházející z dětských domovů a z pěstounských rodin.

Středisko pro rodinu a mezilidské vztahy Nádražní 47, 370 01 České Budějovice, 387 438 703, [email protected] Poradna také zajišťuje přípravy žadatelů o náhradní rodinnou péči.

Jihomoravský kraj Fond ohrožených dětí, o.s. 51

Francouzská 58, 602 00 Brno, 545 215 105, [email protected] www.fod.cz Sdružení se zaměřuje na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem. Poskytuje poradenskou a hmotnou pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám s dětmi a pořádá poradensko-relaxační pobyty, letní dětské tábory a jednodenní akce pro pěstounské a osvojitelské rodiny. Provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek. Věnuje se také osvětové činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a usiluje o změny v legislativě.

Open Family, o.p.s. Mezírka 1, 602 00 Brno, 739 372 520, [email protected] www.openfamily.cz Organizace poskytuje odborné služby v oblasti náhradní rodinné péče – osobní, telefonické a e-mailové poradenství rodinám s přijatými dětmi, odborné sociální a psychologické poradenství a provázení zájemců a žadatelů o přijetí dítěte do osvojení a pěstounské péče. Dále poskytuje informace o problematice náhradní rodinné péče zájemcům z řad veřejnosti. Každé poslední úterý v měsíci od 16.00 do 17.00 hodin pořádá Den otevřených dveří pro zájemce o informace z oblasti náhradní rodinné péče. Dále se organizace zabývá terapeutickou prací s rodiči přijatých dětí, s dětmi i s celou rodinou a organizuje volnočasové, společenské a relaxační aktivity.

Sdružení pěstounských rodin Anenská 10, 602 00 Brno, 543 249 142, [email protected] www.pestouni.cz Cílem sdružení je pomoci opuštěným, sociálně a zdravotně znevýhodněným dětem a mladým lidem. Poskytuje komplexní služby v oblasti pěstounské péče, uzavírá dohody o výkonu pěstounské péče. Nabízí odborné sociální poradenství pro zájemce o NRP a povinnou přípravu pro žadatele o pěstounskou péči. Doprovází pěstounské rodiny, nabízí jim odborné sociální i psychologické poradenství, odlehčovací péči, asistenci při kontaktu s biologickou rodinou dětí, vzdělávací i volnočasové akce.

Triada – poradenské centrum, o.s. Orlí 20, 602 00 Brno, 542 221 499, [email protected] www.triada-centrum.cz Sdružení mimo jiné poskytuje odborné služby v oblasti náhradní rodinné péče – odborné konzultace při rozhodování o přijetí dítěte, doprovod a asistence do ústavního zařízení při seznamování s dítětem, asistence a mediace při komunikaci a kontaktu rodičů a dětí v pěstounské péči, poradenství ve výchovných otázkách, rodinná terapie, sociálně právní poradenství. Pořádá vzdělávací programy v oblasti náhradní rodinné péče pro pracovníky veřejné správy a sociálních služeb a organizuje Celostátní seminář NRP. Zajišťuje přípravu osvojitelů a pěstounů na přijetí dítěte do rodiny.

Trialog (Brněnský institut rozvoje občanské společnosti) sídlo: Orlí 20, 602 00 Brno; kancelář: Colova 17, 616 00 Brno, 542 221 501, [email protected] www.trialog-brno.cz Trialog rozvíjí poradenské a vzdělávací aktivity na podporu spolupráce a komunikace mezi občanskými (nestátními) neziskovými organizacemi, orgány veřejné správy a komerčními firmami. Náhradní rodinná péče tvoří významnou část těchto aktivit – jedná se zejména o přípravy budoucích osvojitelů a pěstounů, 52

individuální a rodinné psychologické poradenství pro náhradní rodiny, skupinové aktivity pro osvojitelské a pěstounské rodiny – pobyty, vzdělávání – odborné kurzy a semináře pro pracovníky náhradní rodinné péče.

Manželská a rodinná poradna Buzkova 43, 615 00 Brno, 548 538 338, [email protected] www.manzelskaporadna-brno.ic.cz Poradna poskytuje služby v oblasti náhradní rodinné péče.

Manželská a rodinná poradna Sejkorova 6, 636 00 Brno, 548 426 611, [email protected] www.manzelskaporadna-brno.ic.cz V oblasti náhradní rodinné péče poskytuje psychologické služby pro náhradní rodiny a jejich děti. Zajišťuje také psychologické poradenství a klubovou činnost na pobytech pěstounských rodin.

Poradna pro rodinu, manželství a dítě Opuštěná 9/2, 602 00 Brno, 533 304 680, [email protected] www.psychoporadna.com Poradna poskytuje služby v oblasti náhradní rodinné péče.

Karlovarský kraj Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy K. H. Máchy 1266, 356 01 Sokolov, 352 622 148, [email protected] Psychologická poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Blahoslavova 18, 360 09 Karlovy Vary, 353 226 296, [email protected] Náhradním rodinám, o. p. s. Vančurova 109/1, 360 17 Karlovy Vary, 777 883 348, [email protected] www.nahradnimrodinam.cz Nezisková společnost Náhradním rodinám, o.p.s. v současné době působí v celém Karlovarském kraji. Kontaktní místa organizace můžete navštívit v Karlových Varech, Ostrově, Aši, Mariánských Lázních a Kraslicích. Organizace nabízí sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi v náhradní rodinné péči, uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče (odlehčovací péče pro pěstouny – víkendové i prázdninové pobyty pro děti, organizace vzdělávání pro náhradní rodiče – semináře, relaxačně-vzdělávací víkendové pobyty pro rodiny s dětmi, realizace asistovaného kontaktu), organizuje odborné semináře i osvětová setkání pro veřejnost a školy.

Královéhradecký kraj Centrum pěstounských rodin, o. s. Štefánikova 379/41, 500 11 Hradec Králové, 604 368 072, [email protected] www.pestounskerodiny.cz Organizace vznikla jako sdružení pěstounů z Královéhradeckého kraje. Nabízí doprovázení pěstounů, odlehčovací služby v domácnosti, pobyty, pravidelná setkávání pěstounů a rodinné aktivity.

53

Salinger, o.s. Gočárova tř. 760, 500 02 Hradec Králové, 495 267 249, [email protected] www.salinger.cz Organizace se věnuje práci s dětmi a mládeží a podpoře národnostních menšin a práv sociálně znevýhodněných a sociálně potřebných. V oblasti náhradní rodinné péče se zaměřuje na rozvoj náhradní rodinné péče, připravenost rodičů k převzetí dětí do rodiny a poskytování průběžné podpory pěstounským rodinám a zařízením.

Sdružení Neratov Bartošovice v O.h. 84, 517 61 Rokytnice v O.h., 494 599 157, [email protected] www.neratov.cz Sdružení se zaměřuje na péči o lehce mentálně postižené v rámci projektu Domov, na podporu pěstounských rodin, na obnovu poutního místa a na rozvoj života v pohraniční obci. Organizuje dílny pro rodiny a volnočasové aktivity pro děti.

Šťastný domov, o.s. Svídnice 18, 517 41 Kostelec nad Orlicí, 465 612 368, [email protected] www.stastny-domov.cz Sdružení organizuje výtvarné arteterapeutické dílny, které probíhají pod dohledem zkušených odborníků a mají za úkol pomáhat dětem z pěstounských rodin a dětem s handicapem.

Liberecký kraj Centrum pro rodinu Náruč, o.s. Skálova 540, 511 01 Turnov, 733 286 466, [email protected] www.naruc.cz Nabízí aktivity, které pomáhají náhradním rodičům i dětem v průběhu péče, pomáhá rodinám v období přijetí dítěte do náhradní rodiny, poskytuje vzdělávání, poradenství, informace, šíří osvětu v oblasti náhradní rodinné péče.

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Dvorská 445, 460 05 Liberec 5, 485 108 866, [email protected] www.volny.cz/rodpor.liberec Poradna poskytuje služby v oblasti náhradní rodinné péče. Organizuje také setkání s pěstouny.

Moravskoslezský kraj Dotek, o.s. Slezská 7, 737 01 Český Těšín (kontakt písemnou formou), 723 477 862, [email protected] Sdružení se zaměřuje na poradenství pěstounům a zájemcům o pěstounskou péči, rozvojové, vzdělávací a osvětové programy v oblasti náhradní rodinné péče, volnočasové aktivity a setkávání pěstounských rodin a spolupráci s odbornou a laickou veřejností.

Filadelfie – Přístav Oldřichovice, o.s. Oldřichovice 249, 739 01 Třinec, 558 348 209, [email protected] http://oldrichovice.filadelfie.cz 54

Sdružení se věnuje podpoře náhradní rodinné péče. Vystavělo a provozuje zařízení pro výkon pěstounské péče a pořádá semináře pro náhradní rodiče. Plánuje rozšiřování své činnosti o další aktivity – výstavba dalších zařízení, setkávání pěstounů z regionu za účelem vzájemného poznávání a předávání si zkušeností, rad a poznatků z pěstounské péče, byty pro odcházející plnoleté děti, vytváření sítě hostitelských rodin apod.

Fond ohrožených dětí Osada Míru 313, 747 22 Dolní Benešov, 553 652 162, [email protected] Zacpalova 27, 746 01 Opava, 553 616 497, [email protected] Nádražní 66, 702 00 Ostrava, 596 112 341, [email protected] Andělská Hora 197, 793 31, 554 725 371, [email protected] Bieblova 8, 701 01 Ostrava, 596 111 132, [email protected] www.fod.cz Sdružení se zaměřuje na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem. Poskytuje poradenskou a hmotnou pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám s dětmi a pořádá poradensko-relaxační pobyty, letní dětské tábory a jednodenní akce pro pěstounské a osvojitelské rodiny. Provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek. Věnuje se také osvětové činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a usiluje o změny v legislativě.

Modrý zvonek, o.s. Malá Morávka 233, 793 36 Malá Morávka, 554 273 221, [email protected] Sdružení se zaměřuje na podporu a rozvoj náhradní rodinné péče. Organizuje aktivity zaměřené na upevňování vztahů mezi dětmi a jejich novou rodinou. Zajišťuje vzdělávací programy, volnočasové aktivity a sportovní a kulturní akce pro děti.

Sdružení pěstounů v Ostravě Bieblova 8, 701 01 Ostrava, 596 111 132, [email protected] www.sweb.cz/pestouni.ova Sdružení vzniklo za účelem vzájemného setkávání, podpory a předávání zkušeností s výchovou a péčí o děti v náhradní rodinné péči. Organizuje společné aktivity pro děti a rodiče – besídky, výlety, plavání a letní tábory. Rodiče se také setkávají na odborných přednáškách a besedách. Cílem sdružení je podpora a propagace pěstounské péče.

Centrum psychologické pomoci Na Bělidle 815, 733 01 Karviná – Fryštát, 596 317 575, [email protected] www.cepp.cz Centrum poskytuje služby v oblasti náhradní rodinné péče. Zajišťuje přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči.

Poradna pro NRP Kratochvílova 7, 702 00 Moravská Ostrava, 596 115 943, [email protected] www.cepp.cz Poradna poskytuje služby v oblasti náhradní rodinné péče. Zajišťuje přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči. Organizuje také setkání pěstounských rodin. 55

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Jiráskova 457, 738 01 Frýdek-Místek, 558 438 600, [email protected] Poradna poskytuje služby v oblasti náhradní rodinné péče. Zajišťuje přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči.

Olomoucký kraj Fond ohrožených dětí Sokolská 50, 772 00 Olomouc, 585 221 649, [email protected] Budovcova 6, 796 01 Prostějov, 582 331 668, [email protected] ZvŠ Sušilova 40, 789 01 Zábřeh, 583 411 148, [email protected] www.fod.cz Sdružení se zaměřuje na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem. Poskytuje poradenskou a hmotnou pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám s dětmi a pořádá poradensko-relaxační pobyty, letní dětské tábory a jednodenní akce pro pěstounské a osvojitelské rodiny. Provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek. Věnuje se také osvětové činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a usiluje o změny v legislativě.

Isis – sdružení pro pomoc dětem bez domova U Sportovní haly 1A, 772 00 Olomouc, 602 709 286, [email protected] http://isis.unas.cz Organizace poskytuje odborné služby celým pěstounským rodinám. Má speciální program pro děti a mládež k podpoře vývoje zdravé identity. Organizuje pobyty pro pěstouny, na kterých se konají vzdělávací přednášky, diskuse, psychologické poradenství apod.

Středisko sociální prevence, p.o. Na Vozovce 26, 779 00 Olomouc, 585 427 141, [email protected] www.ssp-ol.cz Organizace zajišťuje především následující sociální služby: odborné sociální poradenství, telefonickou krizovou pomoc, azylové domy, krizovou pomoc, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. V rámci sociálně-právní ochrany provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zajišťuje sociálně výchovnou činnost, odborné poradenství pro péči o děti a výchovně rekreační tábory. Po stránce ekonomicko-provozní a odborné zajišťuje provoz pěti zařízení pro výkon pěstounské péče v rámci kraje (Citov, Hranice, Javorník, Šumperk, Uničov).

Pardubický kraj Amalthea, o.s. Zborovské nám. 2018, 530 02 Pardubice, 466 302 058, [email protected] www.amalthea.pardubice.cz V poslání organizace je rozvoj služeb v oblasti péče o rodinu a dítě. Program „Centrum náhradní rodinné péče“ poskytuje široké spektrum aktivit zaměřených na poradenství pro zájemce o náhradní rodinnou péči a pěstounské rodiny. Poskytované aktivity zahrnují sociální, psychologické a právní poradenství, volnočasové aktivity pro děti, pravidelné setkávání pěstounských rodin, asistenční dobrovolnický

56

program. Program se orientuje na zavádění nových služeb do pěstounských rodin (supervize v pěstounských rodinách, asistenční služba apod.).

Děti patří domů Nám. Míru 28, 568 02 Svitavy, 607 445 250 Vrchlického 9, 415 02 Teplice, 608 715 844, [email protected] Koordinátorka pro Olomouc: Martina Janalíková 736 607 290, [email protected] http://www.detipatridomu.cz/o-nas/ Cílem sdružení je sledovat a podporovat naplňování základních a psychických potřeb dětí vyrůstajících v náhradních rodinách, podporovat pěstouny v péči o děti a aktivně napomáhat tomu, aby byli stabilní a měli dostatek energie pro vytváření láskyplného prostředí pro děti, zajistit náhradním rodičům a hostitelům možnost sdílet své zkušenosti, dále se vzdělávat a rozvíjet, konzultovat specifické problémy v oblasti pěstounské péče, osvojení a hostitelství, šířit povědomí, že většina z nás může přijmout dítě do své rodiny nebo mu jinak pomoci, a poskytovat všem zájemcům i veřejnosti dostatek informací o pěstounství, hostitelství a dětech, které hledají rodinu.

Dětské centrum Veská 21, 533 04 Sezemice, 466 934 001, [email protected] www.dcveska.euweb.cz Organizace poskytuje poradenství pro žadatele o náhradní rodinnou péči. Dále poskytuje komplexní péči (léčebnou, preventivní, psychologickou, rehabilitační a sociální) pro děti v ohrožení, péči pro rodiny s postiženým dítětem, ambulantní péči dětem s postižením a poradenství rodinám v krizi.

Fond ohrožených dětí Nerudová 880, 530 02 Pardubice, 466 530 981, [email protected] www.fod.cz Sdružení se zaměřuje na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem. Poskytuje poradenskou a hmotnou pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám s dětmi a pořádá poradensko-relaxační pobyty, letní dětské tábory a jednodenní akce pro pěstounské a osvojitelské rodiny. Provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek. Věnuje se také osvětové činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a usiluje o změny v legislativě.

Naděje, pobočka Litomyšl M. Kuděje 14, 570 01 Litomyšl, 461 618 305 , [email protected] http://mujweb.cz/…je-litomysl/ Sdružení provozuje zařízení pro výkon pěstounské péče. Organizuje volnočasové aktivity pro děti a mládež z pěstounských rodin i z okolí. Jsou zde také pořádána setkání pěstounských rodin Pardubického kraje. Naděje Litomyšl je jednou z poboček Naděje, o.s.

Šťastný domov, o.s. Líšnice 82, 561 84 Líšnice, 465 612 368, [email protected] www.stastny-domov.cz Sdružení organizuje výtvarné arteterapeutické dílny, které probíhají pod dohledem zkušených odborníků a jsou určené dětem z pěstounských rodin a dětem s handicapem. 57

Plzeňský kraj FOD Plzeň Barrandova 8, 326 00 Plzeň, 377 455 132 , [email protected] Sdružení se zaměřuje na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem. Poskytuje poradenskou a hmotnou pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám s dětmi a pořádá poradensko-relaxační pobyty, letní dětské tábory a jednodenní akce pro pěstounské a osvojitelské rodiny. Provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek. Věnuje se také osvětové činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a usiluje o změny v legislativě.

Kojenecký ústav s dětským domovem, Plzeň Na Chmelnicích 6, 323 33 Plzeň, 377 523 412, [email protected] Poskytování poradenství v oblasti náhradní rodinné péče, doprovázení rodin s dětmi v NRP.

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Balbínova 59/1, 339 01 Klatovy, 376 326 106, [email protected] Posláním organizace je následná podpora rodin s dětmi v náhradní rodinné péči.

Rodinná poradna Domažlice Branská 5, 344 01 Domažlice, 379 724 258 Posláním organizace je následná podpora rodin s dětmi v náhradní rodinné péči.

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Plzeň Klatovská 90, 301 00 Plzeň, 378 037 610, [email protected] Posláním organizace je následná podpora rodin s dětmi v náhradní rodinné péči.

Praha DOM Braunerova 22, 180 00 Praha 8, 283 840 795, [email protected] www.dom-os.cz Posláním organizace je podporovat mladé lidi, kteří vstupují do života bez rodinného zázemí, tak, aby se naučili žít úspěšně mezi lidmi. Kromě domů na půli cesty a návazných samostatných bytů realizuje i další projekty zaměřené na přípravu nezaměstnaných mladých lidí pro úspěšný vstup na trh práce, podporované či přechodné zaměstnávání, kontaktování a poskytování poradenství a terapeutické podpory mladým lidem ohroženým sociálním vyloučením a vzdělávání pracovníků ve výše uvedených oblastech.

Fond ohrožených dětí, o.s. Na Poříčí 6, 110 00 Praha 1, 224 236 655, [email protected] www.fod.cz Sdružení se zaměřuje na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem. Poskytuje poradenskou a hmotnou pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám s dětmi a pořádá poradensko-relaxační pobyty, letní dětské tábory a jednodenní akce pro pěstounské a osvojitelské rodiny. Provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek. Věnuje se také osvětové činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a usiluje o změny v legislativě.

58

Natama, o.s. Pod Kotlaskou 9/555, 180 00 Praha 8, 222 733 307, [email protected] www.natama.cz Sdružení se zaměřuje na vyhledávání a přípravu nových pěstounských rodičů, odborné provázení pěstounských a osvojitelských rodin a poradenskou a terapeutickou práci s dětmi a s rodinami. Věnuje se také rozšiřování znalostí, zkušeností, vědeckých poznatků a dobré praxe pěstounské péče.

Středisko náhradní rodinné péče Jelení 91, 118 00 Praha 1, 233 356 701, [email protected] www.nahradnirodina.cz Sdružení pomáhá opuštěným dětem se zvláštními zdravotními a sociálními potřebami a novým náhradním rodinám již 13 let. Uskutečňuje dva základní programy: 1. Rozvoje náhradní rodinné péče 2. Pomoci dětem z dětských domovů, které obsahují několik projektů. Odborně zajišťuje tři celorepublikové poradny pro NRP, zajišťuje psychosociální poradenství pro zájemce a žadatele o NRP, pro náhradní rodiny a pro děti žijící mimo vlastní rodinu. Doprovází žadatele i nové náhradní rodiny a poskytuje jim dlouhodobé poradenství, včetně terénní sociální práce a návštěv přímo v rodinách. Pro žadatele o NRP a náhradní rodiče organizuje pravidelná setkání s odborníky, kde je také prostor pro výměnu vlastních zkušeností. Mimo jiné realizuje vzdělávací program Start do života – Peníze pro život pro dospívající z dětských domovů. Realizuje celorepublikový projekt pro rodiny s přijatými romskými dětmi Naše romské dítě. Vytváří nové koncepce péče o ohrožené děti, podílí se na národních i mezinárodních projektech a výzkumech, připravuje a zajišťuje dobrovolníky pro práci s dětmi v DD a v klubech náhradních rodičů. Zajišťuje odborné praxe studentů SŠ a VŠ. Je členem několika národních i mezinárodních organizací. Vydává odborné publikace a metodiky služeb v oblasti NRP.

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Klicperova, 150 00 Praha 5, 731 056 191, [email protected] www.mcssp.cz Poradna také zajišťuje přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči.

Středočeský kraj Fond ohrožených dětí, o.s. S.K.Neumanna 1141, poštovní schránka 19, 266 01 Beroun, 311 626 173, [email protected] www.fod.cz Sdružení se zaměřuje na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem. Poskytuje poradenskou a hmotnou pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám s dětmi a pořádá poradensko-relaxační pobyty, letní dětské tábory a jednodenní akce pro pěstounské a osvojitelské rodiny. Provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek. Věnuje se také osvětové činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a usiluje o změny v legislativě.

Kolpingova rodina Smečno Wilsonova 546, 274 01 Slaný, 312 526 767, 777 558 600, [email protected] U Zámku 5, 273 05 Smečno, 777 558 057, [email protected] www.dumrodin.cz Činnost organizace je zaměřena na poskytování široké škály pro-rodinných aktivit a služeb. Kromě 59

dalších služeb a aktivit nabízí odborné sociální poradenství pro zájemce o náhradní rodinnou péči, pořádá tematická víkendová setkání rodin, poskytuje odlehčovací služby a rodinné poradenství a pořádá výcviky a semináře pro pracovníky v sociální oblasti se zaměřením na rodinu.

Občanské sdružení MÁTA – sdružení náhradních rodin Mladoboleslavska Dražice 114, 294 71 Benátky nad Jizerou, 326 316 805, [email protected] http://o.s.mata.sweb.cz Cílem občanského sdružení je podpora náhradní rodiny v jejich specifickém úkolu výchovy a péče o přijaté děti, vyhledávání nových pěstounských rodin, dále pak zaměření se na problematiku přijatých romských dětí v neromských rodinách, podpora náhradních rodičů v příbuzenské pěstounské péči, prohloubení přátelských vztahů mezi náhradními rodiči a posílení kamarádství mezi dětmi. Sdružení organizuje klubovou činnost a volnočasové aktivity pro děti a mládež v náhradních rodinách, pořádá víkendové pobyty a zajišťuje přednášky a besedy na vybraná témata.

ROSA, Středisko pomoci ohroženým dětem Římská 2846, 272 04 Kladno, 312 267 917, [email protected] www.spod.cz Středisko ROSA se zaměřuje na komplexní a dlouhodobou psychologickou a pedagogickou podporu rodin, ve kterých se vyskytnou obtíže z důvodu různého znevýhodnění. Kromě jiných nabízí služby pro rodiny s dětmi v náhradní rodinné péči. Cílem je pomoci rodinám s adaptací na novou situaci a v pozdější době pomáhat se zvládnutím výchovných zvláštností, které adopce či pěstounská péče přinášejí. Služby zahrnují: psychologickou diagnostiku, speciálně pedagogickou diagnostiku, psychoterapii, klub náhradních rodin, domácí konzultace, videotrénink interakcí, hračkotéku a knihovnu.

Rozum a Cit, o.s. Komenského nám. 1867, 251 01 Říčany, 323 605 782, [email protected] www.rozumacit.cz/os Sdružení se zaměřuje na pomoc opuštěným a sociálně znevýhodněným dětem prostřednictvím podpory pěstounských rodin. Mezi hlavní aktivity patří provoz kontaktního a poradenského centra, organizace setkání pěstounů, odborných seminářů a výtvarných a arteterapeutických dílen pro děti. Sdružení se chce do budoucna zaměřit na průběžnou podporu těchto rodin a na další rozšíření služeb.

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Žižkovo nám 168/I, 269 01 Rakovník, 313 512 657, [email protected] www.poradna-rakovnik.cz Zaměřuje se také na pomoc mládeži odcházející z náhradní rodinné péče.

Ústecký kraj Centrum pro rodinu Terezín, o.s. – Poradna pro náhradní rodinnou péči Teplická 3, 412 01 Litoměřice, 731 557 681, [email protected] www.cpr-terezin.cz Hlavní náplní činnosti poradny je dlouhodobá komplexní podpora osvojitelských a pěstounských rodin. Pro tyto rodiny organizuje vzdělávací a zážitkové semináře, přednášky, víkendové pobyty, pravidelně 60

jednou měsíčně pořádá setkání matek – osvojitelek a pěstounek s terapeuty, na které navazuje osobní poradenství a arteterapie pro děti. Dále organizuje vzdělávací semináře pro sociální pracovnice. Nově nabízí náhradním rodinám doučování dětí v těchto rodinách studenty.

Fond ohrožených dětí, o.s. Riegrová 5379, 430 02 Chomutov, 474 650 575, [email protected] U trati 3, 412 01 Litoměřice, 416 735 551, [email protected] Budovatelů 1987, 434 01 Most, 476 700 082, [email protected] Studentská 1044, 438 01 Žatec, 415 714 040, [email protected] www.fod.cz Sdružení se zaměřuje na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem. Poskytuje poradenskou a hmotnou pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám s dětmi a pořádá poradensko-relaxační pobyty, letní dětské tábory a jednodenní akce pro pěstounské a osvojitelské rodiny. Provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek. Věnuje se také osvětové činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a usiluje o změny v legislativě.

Domov Bechlín Bechlín 18, 411 86, 416 838 267, [email protected] www.domovbechlin.cz Sdružení je zřizovatelem zařízení pro výkon pěstounské péče. Zajišťuje jeho provoz a vyhledává akce pro vzdělávání pěstounů. Jeho cílem je také řešení období po ukončení pěstounské péče. Prostory jsou využívány jako startovací byty, zejména pro klienty Domu na půli cesty v Litoměřicích.

Návraty, o.s. Husova 418, 440 01 Louny, 415 653 667, [email protected] Centrum sociálního poradenství a sociálních služeb Návraty poskytuje sociálně-právní poradenství občanům v nepříznivé sociální situaci, odborné poradenství v oblasti mezilidských vztahů a rodinám v náhradní rodinné péči. Podílí se na přípravě budoucích pěstounů a osvojitelů.

Poradna pro mezilidské vztahy Prokopa Diviše 1605/5, 400 01 Ústí nad Labem 475 216 504, [email protected] www.poradna.wz.cz Poradna také zajišťuje přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči a poskytuje jim poradenství.

Kraj Vysočina Pěstounské rodiny kraje Vysočina Svatovítské náměstí 126, Pelhřimov, PSČ 39301, 739 014 224, 739 014 246, [email protected] Korespondenční adresa: Nová Cerekev 101, Nová Cerekev, PSČ 39415 www.pestvys.cz Organizace pořádá setkávání náhradních rodin. Organizuje sportovní a volnočasové aktivity, tábory a pobyty pro děti a mládež v náhradní rodinné péči. Je doprovázející organizací, jež v rámci sociálně právní ochrany dětí má povoleno s dlouhodobými pěstouny a pěstouny na přechodnou dobu uzavírat Dohody o výkonu PP a PPPD. 61

Psychocentrum – manželská a rodinná poradna kraje Vysočina Horní 22, 591 01 Žďár nad Sázavou, 566 621 404, [email protected] www.psychocentrum.cz Poradna poskytuje služby v oblasti náhradní rodinné péče. Poskytuje poradenství a průběžnou podporu náhradním rodinám a organizuje setkání náhradních rodin ve spolupráci s KÚ.

Zlínský kraj Fond ohrožených dětí, o.s. Tylova 220/17, 767 01 Kroměříž, 573 345 555, [email protected] Osvoboditelů 91, 760 01 Zlín, 577 432 538, [email protected] www.fod.cz Sdružení se zaměřuje na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem. Poskytuje poradenskou a hmotnou pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám s dětmi a pořádá poradensko-relaxační pobyty, letní dětské tábory a jednodenní akce pro pěstounské a osvojitelské rodiny. Provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek. Věnuje se také osvětové činnosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a usiluje o změny v legislativě.

Rodina Sv. Zdislavy Hutisko-Solanec 395, 756 62 Hutisko-Solanec, 724 127 500, [email protected] www.rodina-zdislavy.cz Cílem sdružení je poskytování komplexní pomoci opuštěným dětem a výstavba domků pro pěstounské rodiny, které tyto děti přijmou. Sdružení se zaměřuje na vyhledávání pěstounů. Pěstounským rodinám zajišťuje odbornou péči ve formě psychologické, sociální i ekonomické podpory. Odborná pomoc a odborné služby jsou poskytovány odborníky z oblasti psychologie, pedagogiky, sociální péče aj. se speciálním zřetelem na problematiku náhradní rodiny.

Charita Zlín Burešov 4886, 760 01 Zlín, 577 224 050, [email protected] www.zlin.caritas.cz Poradenství a edukativní programy pro obyvatele Domu na půli cesty Zlín.

Občanská poradna Strop Dlouhá 2699, 760 01 Zlín, 571 110 896, [email protected] www.strop-zlin.cz Kromě běžného poradenství v rámci činnosti občanských poraden se specializuje na náhradní rodinnou péči. Nabízí v této oblasti poradenské a vzdělávací služby pro osvojitele, pěstouny a zájemce o náhradní rodinnou péči.

Rodina u nás, o. p. s. Poličná 21, 757 01 Valašské Meziříčí, 776 136 413, [email protected] http://www.rodinaunas.cz Společnost nabízí uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče, doprovázení náhradních rodin, facilitace případových konferencí, služby pro náhradní rodiny, vzdělávání pro náhradní rodiny, terapeutické služby, odlehčovací služby, klubová setkání. Poskytuje služby všem bez ohledu na formu náhradní rodinné péče. 62