Průzkum spokojenosti pacientů Předatestační práce

Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Průzkum spokojenosti pacientů Předatestační práce

|

PhDr.H.Hnilicová odborná asistentka ŠVZ IPVZ Praha duben 1994


Obsah :

I.

Popis cílů, metody a metodiky průzkumu

II. Popis souboru podle pohlaví, vzdělání a délky pobytu III. Výsledky a jejich interpretace IV. Přílohy ( l - 29 )


Škola vedením

veřejného

zdravotnictví

FN I. uspořádala v

IPVZ

ve

průběhu měsíců

spolupráci s

dubna, května a

června 1993 průzkum spokojenosti hospitalizovaných pacientů. Průskům se uskutečnil na těchto

klinikách:

I. chirurgická,

interní,

II. oční,

I., II. a IV.

II. kožní klinika

a

I. gynekologická,

klinika ORL.

I. POPIS CÍLŮ, METODY A METODIKY PRŮZKUMU CÍLE

AKCE : Transformace

zdravotnictví

vytvoření

konkurence

zařízeními.

Předpokládáme,

pacienta"

mezi

jiného

jednotlivými

že

prostřednictvím

kromě

přinese

s

zvyšování

směřuje

k

zdravotnickými

sebou

také

kvality

"boj

o

poskytovaných

služeb. Vzhledem k tomu, že je u nás nadbytečný počet lůžek, zřejmě nastane situace, kdy ne všechny nemocnice obstojí v konkurenci. Proto by měl manegement každé nemocnice již nyní zavádět

taková

přitažlivost

opatření,

pro

která

pacienty.

by

Postupně

zvýšila by

její

pak

prestiž

a

dojít

k

mělo

zavádění programů zajišťování a kontroly kvality léčebné péče -

tzv.

quality

programů

je

assurance.

měření

a

Důležitou

monitorování

součástí trendů

takovýchto ve

vývoji

spokojenosti pacientů. POUŽITÁ

METODA :

Dotazník

používaný

v

mohl v

tomto

výzkumu

je

budoucnu sloužit

první verzí

materiálu,

který by

k hromadnému

zjišťování

spokojenosti pacientů. Byl "otestován" ve FN I.,

přibližně na 100 pacientech každé z uvedených klinik, celkem tedy na 800 pacientech nemocnice.


DISTRIBUCE

A

DOTAZNÍKŮ -

SBĚR

Dotazník byl předáván pacientům při jejich propuštění z nemocnice.

Byla

jim

dána

možnost

vyplnit

jej

ještě

před

odchodem- Vedení jednotlivých klinik většinou pověřilo vrchní, event.

staniční,

pacientům.

Na

distribuovali

sestry

předáváním

některých dotazníky

dotazníků

klinikách

sami

(např.

lékaři-

Podle

propuštěným gynekologie)

instrukce

měli

dotazníky obdržet všichni pacienti, nezávisle na pohlaví, věku a diagnóze, kteří od stanoveného data 15. 4. 1993 opustili oddělení nemocnice. Jediným omezujícím faktorem byla duševní způsobilost pacienta vyplnit dotazník. Na každé klinice, resp. jejich

jednotlivých

odděleních,

byl

instalován

sběrný

box,

který měl podobu dobře uzavřené a viditelně zalepené krabice s perforovaným zřetelně

a

víkem

pro

nápadně

vkládání

označena

dotazníků.

heslem

Krabice

"PRŮZKUM

byla

SPOKOJENOSTI

PACIENTŮ". Většinou byla umístěna na dobře dostupném místě, kde

byly

vcelku

dobré

podmínky

pro

anonymní

vkládání

dotazníků. Na oční a gynekologické klinice byl umístěn pouze jeden box pro celou kliniku, na ostatních bylo více boxů, většinou na každém podlaží. Průzkum probíhal ve FN I. v době od 15.4. clo 30.6.1993. Cíle

akce

a

její

organizace

byla

osobné

prodiskutována

autorkami průzkumu s jednotlivými vedoucími klinik, kteří také při

této

příležitosti

obdrželi

100

ks

dotazníků

a

byli

pověřeni konkrétní realizací na svém pracovišti. Distribuce a sběr dotazníků probíhal výše popsaným způsobem, s výjimkou oční kliniky. Na této klinice, po dohodě s vedoucím, bylo rozhodnuto, že dotazníky budou distribuovány jiným způsobem. Vzhledem k tomu* že většina pacientů, odcházejících domů po operativních

výkonech,

není

objektivně

schopna

v

tom

čase

dotazníky vyplnit, pacienti je tedy dostali domů a přinesli vyplněné při první kontrole na oční klinice, což je obvykle jeden týden po propuštění. Anticipovali jsme, že při tomto způsobu distribuce bude návratnost poměrně nízká, což se také potvrdilo (viz dále).


POPIS

METODIKY (dotazníku)

Dotazník základě poznatků

použitý

poznatků a

v

tomto

získaných

zkušeností

průzkumu

studiem

získaných

isme

vytvořily

zahraniční v

kursech

na

literatury

a

zdravotnického

managementu, organizovaných Projektem HOPE. C V těchto kursech působili

jako

problematiku

lektoři z

přední

Lékařského

američtí centra

odborníci

Státní

na

danou

Univerzity

v

Pensylvánii.) Dotazník je původním dílem vzniknuvším na půdě ŠVZ

IPVZ

(ILF)

a

neobsahuje

žádné

položky,

které

by

byly

převzaté z jiných materiálů- Při jeho koncipování jsme měly na paměti specifické podmínky našeho zdravotnictví a kladly jsme si za cíl postihnout subjektivní - percipovanou spokojenost pacientů s léčebnou péčí poskytovanou v lůžkových zařízeních. Dotazník

obsahuje

10

položek

vztahujících

se

ke

třem

dimenzím pobytu pacientů v nemocnici. Jedná se o následující dimenze1)

|

Kvalita

léčebné

péče

poskytovaná

jak

lékaři,

tak

i

sestrami, či jiným zdravotnickým personálem. Zajímalo nás zejména,

zda

jsou

pacienti

spokojeni

s

absolvovanými

lékařskými výkony a ošetřovatelskými výkony. 2) Úroveň komunikace a interpersonálních vztahů mezi pacienty a

zdravotníky.

spokojeni

s

Zde

chováním

nás

zajímalo,

lékařů

i

jak

sester

jsou a

s

pacienti obdrženými

informacemi o svém onemocnění a jeho léčbě, kterých se jim dostane

během

pobytu

v

nemocnici

a

při

odchodu

z

ní.

Zjišťovaly jsme také spokojenost s chováním personálu během přijímací procedury. 3) Spokojenost s tzv. "hotelovými službami" v nemocnici, t.j. úrovní stravování, čistotou a hygienou a celkovým komfortem pobytu v nemocniciSvoji spokojenost, resp. nespokojenost, pacienti vyjádřili na 7-bodové stupnici, jejíž krajní hodnoty pozitivní i negativní byly

vyjádřena

slovně.

Vedle

toho

měli

nabídnutého seznamu označit 2 oblasti péče

také

možnost

z


o

pacienty

v

nemocnici,

které

by,

podle

jejich

názoru,

potřebovaly nejvíce zlepšení- Nabídnuté oblasti se vztahovaly k

výše

uvedeným

dimenzím.

Pacienti

se

mohli

také

volně

vyjádřit k tomu, co by navrhovali v nemocnici zlepšit a co v dotazníku údaje

o

nebylo

uvedeno.

respondentech,

Zjišťovaly

jako

jsme

také

jsou pohlaví,

věk,

standardní vzdělání

a

délka pobytu v nemocnici.

NÁVRATNOST

Z

DOTAZNÍKŮ

800 rozdaných

vrátilo

celkem

401

dotazníků na vyplněných

a

všech

klinikách

vhodných

pro

se

jich

statistické

zpracování. Dva dotazníky byly vráceny nedostatečně vyplněné. Návratnost

pro

celou

kliniku

tedy

představuje

50%.

Pro

jednotlivé kliniky jsou údaje shrnuty v následující tabulce"I. interní

49%

II. interní

74%

ORL klinika

44%

IV- interní

59%

II. oční

15%

II. kožní

61%

I. gynekolog.

36%

I. chirurgie.

71%

(11 vrácených nerozdaných)

(8 vrácených nerozdaných)

Zdaleka nejnižší návratnost byla na oční klinice a poměrně nízká na gynekologii. Nejvyšší návratnost byla na II. interní klinice a na chirurgii. Zjišťování souvislostí mezi celkovou spokojeností statisticky

a

návratností

významný

vztah

ukázalo, mezi

že

těmito

neexistuje

proměnnými.

žádný Poměrně

velké rozdíly v návratnosti na jednotlivých klinikách jsou pravděpodobně ovlivněny více faktory. Domníváme se, že zde mohl hrát roli konkrétní způsob distribuce

dotazníků

na

klinikách.

V

jejím

průběhu

jsme

pravidelně navštěvovaly jednotlivé kliniky a zjišťovaly stav


věci. Při těchto návštěvách se ukázaly rozdíly v přístupu personálu k celé akci. Na některých klinikách lékaři i sestry chápali průskům vcelku positivně, jinde převládal negativní postoj. Při diskusích s lékaři i sestrami jsme často vyslechly názor, že není vhodná doba pro zjišťování spokojenosti pacientů. Podle názoru mnohých lékařů se v současné době věnuje příliš pozornosti pacientům, zatím co kritickou situaci ve zdravotnictví pociťují především zdravotníci. Bylo nám opakovaně zdůrazňováno, že užitečnější by byl průzkum spokojenosti zaměstnanců ve zdravotnictví. Můžeme se pouze domnívat, že podobné postoje personálu mohly určitým způsobem ovlivnit jak přístup pacientů k dotazníkům, tak snad i obsah odpovědí.

II. POPIS SOUBORU PODLE POHLAVÍ, VĚKU, VZDĚLÁNÍ A DÉLKY POBYTU Pohlaví: Ze 401 osob, které byly zahrnuty do databáze, 12,5% neuvedlo svoje pohlaví. Žen bylo zastoupeno 50,4%, mužů 37,2%. Celkově tedy v souboru převládají ženy. Muži převažuj í výrazněji na ORL, kde je poměr 30=13 v jejich prospěch. Tento údaj lze považovat za validní, protože zde se neudání pohlaví vyskytlo pouze v jednom případě. Kromě gynekologie jsou ženy ve výraznější převaze na chirurgii v poměru 18:38. Zde je však také 14 případů, kde pohlaví nebylo uvedeno a tento fakt poněkud zkresluje získaný údaj, Ženy jsou však v každém případě v převaze. Podrobnější údaje viz příloha č. 1-3. Věková struktura: Nejvíce pacientů nemocnice ve sledovaném období se nachází ve věkové kategorii 45-59 let, kterých je 30,4%. Další skupinou jsou pacienti ve věku 60-7O let, kterých je 25,2%. Tyto dvě věkové kategorie tvoří více než polovinu všech pacientů, t.j. 55,6%. Nejméně jsou zastoupeny osoby starší 75 let.


do 30 let 13,2% 30-40 let 19.2% 45-59 let 30.4% 60-74 let 25.2% 75 a více 8.7% neudalo věk 3.2% V průměru nejstarší pacienti byli léčeni na očním, I. interní a IV. interní klinice. Naopak nejmladší na klinice ORL a gynekologii. Mezi těmito dvěma skupinami existuje statisticky významný rozdíl. Podrobnější údaje viz příloha č. 4. Vzdělání: základní 15.7% střední bez maturity 30.2% střední s maturitou 36.4% vysokoškolské 11,2% neuvedeno 6.5% Mezi klinikami existuje rozdíl ve výši vzdělání. Statisticky významně vzdělanější pacienti byli na ORL a gynekologii ve srovnání s pacienty z oční kliniky. Podrobnější údaje viz příloha č. 5.

Délka pobytu: Z údajů pacientů o délce pobytu v nemocnici jsme získaly přehlednou statistiku jak pro jednotlivé kliniky či oddělení, tak pro celou nemocnici. Počet dní Počet pacientů Procento O - 4 61 15.2 5 - 9 95 10 14 88 15 19 27 20 24 33 25 34 23 35 - 50 34 8,5 51 a více 40 Po vyloučení dialyzovaných pacientů z pacientů)

23.7 21.9 6.7 8.2 5.7 10,0 vč. dialyz.p. analýzy (8


tvoří poslední skupinu s nejdelším pobytem v nemocnici cca 8% pacientů. Délka pobytu na jednotlivých klinikách:

Ukázalo se, že mezi klinikami je statisticky významný rozdíl v délce pobytu, a to nejvýznamnější mezi klinikou oční, ORL a chirurgickou, kde jsou pobyty nejkratší, a gynekologickou a kožní klinikou, kde jsou pobyty nejdelší. Údaje o délce pobytu byly zjišťovány na základě výpovědí pacientů. Nebyly konfrontovány s objektivními údaji, které jsou k dispozici v databázi nemocnice. Proto zjištěné výsledky jsou pouze orientačního charakteru. Podrobnější údaje o délce pobytu viz příloha č. 6-8.


III. VÝSLEDKY A JEJICH INTERPRETACE Faktorová analýza ukázala, že jednotlivé položky dotazníku se vztahují ke 3 dimenzím péče o pacienty, které jsme pracovně nazvaly faktory spokojenosti. FAKTORY

SPOKOJENOSTI

1. FAKTOR : Hotelová služby 2. FAKTOR : Informace 3. FAKTOR = Kvalita léčebné péče Poznámka: Arabská číslice v závorce znamená číslo příslušné otázky v dotazníku.


Nejvýrazněji projevení nespokojenost se ukázala u prvního faktoru, v tzv. hotelových službách. Tento faktor obsahuje spokojenost s kvalitou stravy a jejího servírování a s čistotou a hygienou v nemocnici. Nejvíce jsou pacienti nespokojeni s kvalitou stravy, a to jak z hlediska chuťové přípravy, tak z hlediska její skladby vzhledem k dietě a požadavkům zdravé výživy. Ve volných odpovědích pak pacienti požadavek na zlepšení stravy vyjadřovali mnohokrát. Požadovali také zkvalitnění jejího servírování, a to zejména aby byla strava přiměřeně teplá a aby se zkrátil interval mezi podáváním večeře a snídaní, který je pro mnoho pacientů příliš dlouhý. Ojediněle se objevil požadavek nahradit kvantitu stravy kvalitou a také návrh, aby byla dána možnost si na kvalitnější stravu připlatit. Přesto, že v oblasti hotelových služeb byla zjištěna největší míra nespokojenosti ze strany pacientů, tento faktor je až na posledním místě ve vztahu k jejich celkové spokojenosti. Kvalitu v této oblasti nepovažují za rozhodující ve vztahu ke kvalitě léčebné péče. Tyto dvě oblasti pacienti vnímají odděleně. Nedostatečnou úroveň hotelových služeb však pociťují, protože nejčastěji označili za oblasti vyžadující nejvíce zlepšení právě tuto sféru?

Oblasti vyžadující zlepšení: neudal(a) 125 a) kvalita stravy a jejího servírování 186 b) jiné podmínky (uveďte které) 104 c) čistota a hygiena v nemocnici 87 d) vztah sester a ostat, personálu k pacientům 17 e) vztah lékařů k pacientům 13 f) kvalita ošetřovatelské péče 11 g) kvalita lékařské péče

Další faktor tvoří pacientů s obdrženými nemocnici i

1O

položky zjišťující spokojenost informacemi během pobytu v


při odchodu z ní. Položky tohoto faktoru jsou na druhém místě ve vztahu k celkově spokojenosti pacientů v nemocnici. Výsledky naznačily, že spokojenost s informacemi o dalším postupu léčení obdrženými při propouštění z nemocnice by mohly být pro pacienty ještě o něco důležitější. Na ověření této hypotézy by bylo užitečné se zaměřit v dalším průzkumu. Třetí faktor jsme nazvaly "Kvalita léčebná péče". Tento faktor je pro celkovou spokojenost pacientů nejdůležitější. Ukázalo se, že na rozdíl od předpokladu, z kterého jsme vycházely při konstrukci dotazníku, že pacienti posuzují zvlášť odbornost léčebné péče a zvlášť chování lékařů a sester (viz str. 3), odborná stránka léčebné péče a kvalita vztahu mezi zdravotníky a pacienty (chování zdravotníků) představují pro pacienty jeden souhrnný faktor. Nelze tedy oddělovat odbornou část léčebné péče od chování zdravotníků, kteří péči poskytují. Relativně nezávisle na tomto faktoru (zvláště u žen) však existuje zmíněný druhý faktor, vyjadřující míru spokojenosti s informacemi o povaze onemocnění a poskytnuté léčbě a s informováním pacientů o dalším postupu léčení při odchodu z nemocnice.

CELKOVÁ

SPOKOJENOST

PRO

CELOU

NEMOCNICI

- rozdíly podle

věku, pohlaví a vzdělání Položka č. 11 zjišťovala celkovou spokojenost s péčí v nemocnici. Rozdíly ve spokojenosti podle věku a vzdělání nejsou statisticky významné. Muži jsou o něco více nespokojeni (1,44) oproti ženám (1,27). avšak ani tento rozdíl není významný. Zjistily jsme, že nejvíce koreluje s celkovou spokojeností s pobytem v nemocnici chování lékařů (korelační koeficient 0,73). S chováním lékařů zase vysoce koreluje posuzování kvality lékařských výkonů (0.71). Tato data je možné interpretovat tak, že pacienti jsou v nemocnici tím více spokojeni, čím více jsou spokojeni s chováním lékařů.


Pokud Lomu Lak je, pak jsou také spokojení s odbornou úrovní lékařské péče. Na druhém místě je celková spokojenost sycena pociťovanou kvalitou ošetřovatelských výkonů (korelace O, 63). Spokojenost s ošetřovatelskými výkony pak souvisí s chováním sester v nemocnici. Na třetí míst se řadí chování zdravotnického personálu během přijímací procedury (korelace 0,62). Tímto zjištěním je potvrzen známý psychologický fakt, že první dojem významně ovlivňuje vnímání reality. Schematicky je možné zmíněné vztahy mezi korelacemi vyjádřit takto: |

CELKOVÁ SPOKOJENOST

Potvrdilo se tedy, že pro celkovou spokojenost pacientů s péčí v nemocnici je nejdůležitější to, co je často nazýváno "interpersonálními vztahy ve zdravotnictví", tedy přístupem lékařů a sester k pacientům, jejich osobním zaujetím, projevenou empatií a pochopením. Pokud jsou pacienti spokojeni s chováním personálu, pak také věří, že je jim poskytována kvalitní léčebná péče a že zdravotníci využijí své odborné kompetence na to, aby jim pomohli. Zdá se tedy, že "kvalitní péče" v pojetí pacientů akcentuje více než si lékaři uvědomují psychologické


aspekty jejich práce, resp. psychologická stránka léčebné péče je pro pacienty určitým "filtrem", skrze který posuzují její odbornou úroveň.


CELKOVÁ

SPOKOJENOST

-

rozdíly mezi klinikami

Analýza ukázala, že nejspokojenější jsou pacienti na oční klinice, nejméně spokojeni na ORL klinice. Rozdíl v celkové spokojenosti mezi těmito klinikami je statisticky významný. Celkově nižší míra spokojenosti byla zjištěna na gynekologii a kožní klinice ve srovnání s I. a IV. interní klinikou. Vzhledem ke způsobu distribuce a nízké návratnosti na oční klinice nelze vyloučit, že na teto klinice s větší pravděpodobností přinesli z domova vyplněné dotazníky pacienti více spokojeni. Tento fakt mohl do jisté míry zkreslit získané výsledky, proto je potřeba postupovat obezřetně při jejich interpretaci. VÝSLEDKY: I. interní II. interní ORL IV. interní

1.15 1.28 1.73 1,17

Oční

1,13

Kožní

1.45

Gynekologie 1,47 Chirurgie 1,32 Graficky jsou uvedené hodnoty na str. 13 Nejméně spokojení pacienti na ORL a gynekologii jsou také ve srovnání s ostatními klinikami nejmladší a dosahují nejvyššího vzdělání. Soubor pacientů na těchto klinikách je také více monopohlavní. Na gynekologii je samozřejmě stoprocentní zastoupení žen, na ORL zase převládají muži. Navíc na této klinice je zachováno "klasické" dělení na mužskou a ženskou část, tudíž pacienti stráví pobyt v nemocnici v pohlavně homogenní skupině. Analýzy naznačují, že pohlaví. věk i vzdělání se určitým způsobem mohou promítat do spokojenosti pacientů v nemocnici. V našem souboru se ukázalo, že pacienti mladší, více vzdělaní a monopohlavně" ubytovaní mají tendenci být


KLINIKA


více kritičtí a celkově méně spokojeni.

ROZDÍLY

VE

SPOKOJENOSTI

V

JEDNOTLIVÝCH

UKAZATELÍCH

-

srovnání klinik:

Je

možné

konstatovat,

spokojenosti

ve

že

existuje

zjišťovaných

relativně

proměnných

pro

vysoká

míra

nemocnici

jako

celek. Index průměrné spokojenosti se pohybuje od hodnoty 1,18 pro

lékařské

výkony

a

chování

sester

po

2.14

pro

kvalitu

stravy. Pacienti tedy projevili výraznou tendenci být spíše spokojeni v jednotlivých oblastech poskytované péče. Přes toto konstatování však existují u většiny zjišťovaných proměnných statisticky významné rozdíly ve spokojenosti mezi klinikami. S

chováním

personálu

během

významně méně spokojeni pacienti na

přijímací procedury jsou klinice kožní a ORL. Na


kožní klinice se nespokojenost s přijímací procedurou objevila také ve volných odpovědích, kde se pacienti několikrát zmínili o "nepříjemné a arogantní" sestře v přijímací ambulanci. U spokojenosti s lékařskými výkony existuje statisticky významně vyšší míra nespokojenosti na ORL klinice. Mezi ostatními klinikami jsou rozdíly nevýznamné. Spokojenost s ošetřovatelskými výkony je významně nižší na gynekologii a ORL klinice. Informace obdržené během pobytu nejvíce uspokojovaly pacienty na II. a IV. interní klinice, nejméně na oční a gynekologii. Informace obdržené při odchodu z nemocnice významně méně uspokojují pacienty na ORL klinice a v menší míře také pacienty na oční klinice (kde jsou jinak nejspokojenější) a chirurgii. V případě chirurgie se nespokojenost s nedostatečnými informacemi o provedených chirurgických výkonech objevila i ve volných odpovědích. S chováním lékařů i s chováním sester byli pacienti významně méně spokojeni na klinice ORL. Kvalita stravy významně méně uspokojuje pacientky na gynekologii. S úrovní jejího servírování jsou významně méně spokojeni jak na gynekologii, tak také na kožní klinice a ORL. Na těchto klinikách jsou také pacienti statisticky významně méně spokojeni s čistotou a hygienou v nemocnici. Popsané výsledky jsou graficky znázorněny v příl. č. 9 19. Přílohy č. 20-27 ukazují rozdíly ve spokojenosti ve vybraných položkách dotazníku v rámci kliniky - srovnání oddělení. Přílohy č. 28-29 srovnávají spokojenost s chováním lékařů a s chováním sester a spokojenost výkony ošetřovatelskými.

s

lékařskými

výkony

a


ZÁVĚR Na základě získaných výsledků můžeme konstatovat, že ve FN I. existuje relativně vysoká míra spokojenosti pacientů s poskytovanými službami. Nejpříznivěji ze sledovaných faktorů spokojenosti pacientů hodnotí kvalitu léčebné péče (lékařské a ošetřovatelské výkony a chování lékařů a sester). Největší míra nespokojenosti byla zjištěna v oblasti hotelových služeb (kvalita stravy a jejího servírování a čistota a hygiena v nemocnici). Ukázalo se také, že pro spokojenost pacientů s péčí v nemocnici jsou velmi důležité informace o povaze choroby, terapii a dalším postupu léčení po propuštění z nemocnice. Přes konstatování, že pacienti jsou v nemocnici celkově spíše spokojeni, existují zřetelné rozdíly mezi klinikami v míře jejich spokojenosti. Rozdíly ve spokojenosti ve zjišťovaných oblastech péče mezi nejlepšími a nejhoršími klinikami jsou zpravidla statisticky významné (nelze je vysvětlit náhodou). Průzkum ukázal, že použitá metodika (dotazník), po drobnějších úpravách, je vhodná pro hromadné zjišťování spokojenosti pacientů v našich lůžkových zařízeních. Změny v dotazníku by se týkaly např. dotazování na spokojenost pacientů s přijímací procedurou. Ve stávajícím dotazníku jsme zjišťovaly pouze jak jsou pacienti spokojeni s chováním personálu během přijmu do nemocnice. Ukázalo se, že je důležité zjišťovat, také spokojenost s organizací přijímací procedury. Tento požadavek vyplynul z volných odpovědí pacientů. Bylo by také dobré uvažovat o změně distribuce dotazníků. Pro větší metodologickou čistotu by bylo vhodnější, i když nákladnější, posílat dotazníky pacientům poštou domů, do 2-3 dnů po propuštění, s přiloženým dopisem ředitele nemocnice a s ofrankovanou obálkou. Bylo by jistě zajímavé srovnat takto získané výsledky s těmi. které jsme obdržely v tomto průzkumu.


POHLAVÍ

Příloha č. l


KLINIKA 1. Interní klinika

KLINIKA 2. Interní

KLINI KA

KLINIKA

4. Interní

Příloha č. 2


KLINIKA č.3 oční

KLINIKA kožní

KLINIKA gynekologie

KLINIKA chirurgie

Příloha


VĚK

Příloha č.


VZDĚLÁNÍ

Příloha č. 5


KLINIKA 1. interní klinika

KLINIKA

2. interní klinika

KLINIKA ORL

Příloha č.6


KLINIKA

4. interní

KLINIKA oční

KLINIKA kožní

K


KLINIKA gynekologie

KLINIKA chirurgie

Přílohač.8


ROZDÍLY MEZI KLINIKAMI

Příloha č.9


KLINIKA

Příloha č


KLINIKA

Příloha č. 10


KLINIKA

Příloha č. 1


KLINIKA

Příloha


KLINIKA

Příloha č. 14


KLINIKA

Příloha č. 1


KLINIKA

Příloha č. 16


KLINIKA

Příloha č. 17


KLINIKA

Příloha č. 18


KLINIKA

Příloha č. 19


Příloha č. 20

1. KLINIKA I.INTERNÍ

l.odd. - hemodialýzy 2.odd. - "C" všeobec. 3.odd. - nefrologie 4.odd. - JIP


Příloha č. 21

2. KLINIKA. II. INTERNÍ

l.odd, - 1.p. všeobec. 2.odd. - 2.p."B" nefrologie 3.odd. - 3.p. kardiologie


Příloha č. 22

3. KLINIKA


Příloha č. 23

4. KLINIKA IV. INTERNÍ

l.odd.

- JIP

2.odd.

- 2.p. odd."B" všeobec. + obezity

3.odd.

- odd."C"

4.odd.

- 3.p. odd."D"


Příloha č. 24

5. KLINIKA

II.OČNÍ


Příloha č. 25

6. KLINIKA II.KOŽNÍ

l.odd. - odd. "B" 2.p. 2.odd. odd. "A" 1.p.


Příloha č. 26

7. KLINIKA I.GYNEKOLOGIE


Příloha č.27

8. KLINIKA I. CHIRURGICKÁ

l.odd.

- septické

2.odd.

- traumatologie

3.odd.

- urologie

4.odd.

- břišní chirurgie


Příloha č. 26 SPOKOJENOST S CHOVÁNÍM LÉKAŘŮ A S CHOVÁNÍM SESTER — SROVNÁNÍ

Legenda: Na IV.interní klinice existuje největší rozdíl mezi spokojeností s chováním lékařů a sester, a to v neprospěch sester.


Příloha č. 29 SPOKOJENOST S LÉKAŘSKÝMI VÝKONY A OŠETŘOVATELSKÝMI VÝKONY - SROVNÁNI

Legenda: Na gynekologii existuje výrazně větší nespokojenost s ošetřovatelskými výkony.

Průzkum spokojenosti pacientů Předatestační práce

Recommend Documents