Botanický inventariza ní pr zkum
p írodní rezervace „Jezero“
Ji í Malí ek 2007
-1-
1. Obsah 2. Základní údaje ............................................................................................................. 3 3. Kv tena......................................................................................................................... 3 3.1. Historie botanického pr zkumu ................................................................................ 3 3.2. Vegetace .................................................................................................................. 4 3.2.1. Litorální porosty................................................................................................. 4 3.2.2. Vodní makrofyta ................................................................................................. 4 3.2.3. Porosty d evin .................................................................................................... 4 3.2.4. Teplomilné trávníky a skalka .............................................................................. 4 3.2.5. Spole enstva ruderální rostlin ............................................................................ 5 3.2.6. Obnažená dna..................................................................................................... 5 3.3. Seznam zjišt ných cévnatých rostlin......................................................................... 5 3.4. Komentá e k výskytu významn jší druh rostlin .................................................... 11 3.4.1. Aquilegia vulgaris ............................................................................................ 11 3.4.2. Carex pseudocyperus........................................................................................ 11 3.4.3. Jovibarba globifera .......................................................................................... 11 3.4.4. Lemna trisulca.................................................................................................. 11 3.4.5. Myosotis caespitosa.......................................................................................... 11 3.4.6. Platanthera bifolia............................................................................................ 12 3.4.7. Schoenoplectus lacustris................................................................................... 12 3.4.8. Ulmus laevis..................................................................................................... 12 3.4.9. Utricularia australis ......................................................................................... 12 3.4.10. Veronica dillenii ............................................................................................. 12 3.5. Orienta ní lichenologický pr zkum ........................................................................ 12 3.5.1. Seznam zjišt ných druh ................................................................................... 12 3.6. Doporu ená opat ení k zachování význa ných druh kv teny ................................ 13 4. Záv r........................................................................................................................... 13 5. Literatura ................................................................................................................... 14 6. P ílohy ........................................................................................................................ 15 6.1. Mapová p íloha ...................................................................................................... 15 6.2. Fotografická p íloha ............................................................................................... 16
-2-
2. Základní údaje Kraj: St edo eský Okres: P íbram Katastrální území: Dublovice Vým ra: 7,09 ha Datum vyhlášení PR: 4.12.2002 P írodní rezervace Jezero se nachází 0,7 km severn od obce Dublovice. Jedná se o rybník s rozlohou 2,78 ha z v tšiny zarostlý rákosinami. Pravd podobn byl založen v dobách p sobení Jakuba Kr ína na Sedl ansku, tedy v 16. století. Rybník nemá žádný p ítok, p ítomný je pouze odtokový kanál. Nadmo ská výška rezervace se pohybuje mezi 362 – 367 m n. m. V okolí Jezera lze pozorovat vyvýšeniny p irozeného p vodu. V místech dnešního rybníku se údajn ješt p ed jeho založením stahovala voda, ímž zdejší horniny rychleji zv trávaly a vzniklo zde malé jezírko. Odtud dostaly rybník i pozd jší rezervace své jméno. Podloží chrán ného území tvo í granodiorit kozárovického typu. P írodní rezervace zde byla vyhlášena kv li ochran a uchování rybníka s bohatým výskytem vzácných a zvlášt chrán ných druh hmyzu, obojživelník , plaz a pták , dále k ochran významného hnízdišt ptactva a ochran biodiverzity spole enstev v krajin . etné porosty rákosin skýtají velmi vhodné prost edí pro hnízd ní ady druh ptactva, nap . írky modré, ch ástala vodního, kop ivky obecné, motáka pochopa a potápky malé. V p ilehlých listnatých lesních porostech hnízdí nap . žluva hajní a krutihlav obecný. Celkem na lokalit hnízdí asi 50 druh pták . Velmi významná je též fauna obojživelník zastoupená 10 druhy, z nejvýznamn jších se zde rozmnožují nap . olek velký, olek obecný, blatnice skvrnitá, skokan rašelinný a bohatá populace ku ky obecné. Z plaz stojí za zmínku populace užovky obojkové. Ob as bývá pozorována vydra í ní. Také mezi bezobratlými lze nalézt n kolik vzácných druh , nap . vážku jasnoskvrnnou a reliktního brouka z eledi st evlíkovitých Pterostichus minor.
3. Kv tena 3.1. Historie botanického pr zkumu Záznamy o kv ten PR Jezero jsou velmi chudé. Nepoda ilo se dohledat žádné starší údaje o lokalit . První orienta ní botanický pr zkum zde provedl RNDr. Rudolf Hlavá ek z Hornické muzea v P íbrami, který lokalitu navštívil 25.9.1997. Vegetaci rybníka a jeho nejbližšího okolí roz lenil na 4 spole enstva: porosty d evin (lem osik, dub a vrb; jasenina; sublitorální olšina; sublitorální vrbina se Salix fragilis), sublitorální rákosiny (as. Typhetum latifoliae, as. Glycerietum maximae), vodní makrofyta (as. Utricularietum australis) a eutrofizovaný epilitorál (porosty Urtica dioica). Z významn jších rostlin uvádí výskyt Lemna trisulca a blíže neur ené Utricularia sp. Zapsal též neúplný druhový soupis cévnatých rostlin obsahující 27 taxon . Rybník charakterizoval z botanického hlediska jako pr m rnou vodní nádrž. Veškeré pozd jší botanické pr zkumu PR Jezero již obstarával Ji í Malí ek, který lokalitu sleduje od roku 2002. Podrobná botanická charakteristika chrán ného území byla zpracována v práci Malí ek 2003. Stru ný vý et nejvýznamn jších druh bude v blízké dob publikován (Malí ek, Hlavá ková & Jalovecká 2007). -3-
3.2. Vegetace 3.2.1. Litorální porosty (rákosiny) V litorálních porostech p evažuje Typha latifolia. Místy se uplat uje také Glyceria maxima a vzácn se objevuje Typha angustifolia. Z významn jších druh se v rákosinách vyskytují Schoenoplectus lacustris a Carex pseudocyperus, z ostatních Sparganium erectum, Juncus effusus a hojn Solanum dulcamara. P ed rokem 2000 zaujímaly rákosiny necelé dv t etiny vodní plochy. V sou asné dob se nachází p ibližn na t ech tvrtinách. Velmi rychlé ší ení rákosin potla ilo p edevším vodní makrofyta, která zaznamenala silný ústup a pravd podobn i vymizení n kterých druh . Lze p edpokládat, že v n kolika následujících letech zaroste tém celá vodní nádrž rákosinami. 3.2.2. Vodní makrofyta Vodní makrofyta nejsou v PR Jezero p íliš dob e vyvinuta. Místa, na nichž bylo vodní rostlinstvo v nedávné dob zachováno, zar stají druhem Typha latifolia. Jejich rozvoji brání též pravidelné vysychání zna né ásti rybníku a postupné zazem ování. Hojným druhem stále z stává Lemna trisulca, uplat uje se i Utricularia australis. Vzácný je Potamogeton natans. Z dalších druh zde rostou Lemna minor a Spirodela polyrhiza. V roce 2004 se poda ilo zaznamenat i Batrachium cf. aquatile. Zajímavostí je po etný výskyt mechu Leptodictyum riparium (det. Jan Ku era). 3.2.3. Porosty d evin Porosty d evin zaujímají tém dv t etiny plochy rezervace. V drtivé v tšin p evažují listnaté porosty, pouze v západní ásti byl vysázen svou rozlohou nevýznamný bor s Pinus sylvestris. Zna ná ást lesních porost je r znorodého složení. Uplat ují se zde p edevším Quercus robur, Populus tremula, Acer platanoides, Fraxinus excelsior, Tilia cordata, Quercus rubra atd. V ke ovém pat e jsou významné Sambucus nigra a Crataegus sp. Dalším rozsáhlým celkem je jasenina na jižním okraji MCHÚ. Mimo Fraxinus excelsior zde v menší mí e nalezneme také Acer pseudoplatanus a Tilia cordata. Zajímavé jsou porosty vrb se Salix fragilis a olší s Alnus glutinosa v litorálu rybníka. Bohužel jsou zastoupeny pouze maloplošn a ást strom je již zcela suchá. Významná je také malá acidofilní doubrava na severovýchodním okraji PR. V podrostu se vyskytují nap . Poa nemoralis, Festuca ovina, Silene nutans, Viola riviniana a v roce 2005 byl nalezen 1 exemplá chrán né Platanthera bifolia. Zna ná ást lesních porost je eutrofizovaná a dominantním druhem se stává Urtica dioica. Tyto porosty jsou botanicky bezvýznamné. Pro území zajímavá je p ítomnost zna ného množství pom rn starých a mohutných exemplá Tilia cordata a Quercus robur. 3.2.4. Teplomilné trávníky a skalka Fragmenty teplomilných trávník na jihovýchodním a severovýchodním okraji MCHÚ obohacují území o adu zajímavých druh . Nejlépe jsou vyvinuty v okolí skalky na severovýchodním okraji rezervace. Ve skalce je významný výskyt druhu Jovibarba globifera, který se v regionu mimo ka on Vltavy vyskytuje jen velmi vzácn . Díky nep íliš vzdálenému údolí Vltavy se do PR Jezero mohla rozší it ada teplomiln jších rostlin.Z typických druh byly zaznamenány Veronica dillenii, Koeleria pyramidata, Dianthus cartusianorum, Phleum phleoides, Galium pumilum, Helianthemum grandiflorum, Artemisia campestris, Sedum reflexum, Centaurea stoebe a Euphorbia cyparissias. Uplat uje se dokonce i Calluna vulgaris. Na jihovýchodním okraji se poda ilo zaznamenat Jasione montana, Trifolium alpestre a Scabiosa ochroleuca. Trávníky místy p echází v nežádoucí porosty Calamagrostis epigejos. Teplomilné trávníky na severním okraji PR obohacuje n kolik druh rostlin, které se
-4-
sem rozší ily z p ilehlého pole. Tyto rostliny se v chrán ném území objevují nepravideln a jen v malých populacích i n kolika exemplá ích. Jedná se nap . o Scleranthus annuus, Apera spica-venti, Thlaspi arvense, Veronica triphyllos, Myosotis arvensis a Convolvulus arvensis. V t sném sousedství MCHÚ se z významných druh objevují Aphanes arvensis, Valerianella dentata a hojn Centaurea cyanus. 3.2.5. Spole enstva ruderálních rostlin Nedokonale vyvinutá ruderální flora se vyskytuje v menší mí e pouze kolem silnic, které z východní i západní strany tvo í hranice rezervace. V blízkosti skalky se objevují porosty s Poa annua, Plantago major, Bellis perennis, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens a Polygonum aviculare agg. V okolí silnice rostou nap . Atriplex patula, Echinochloa crus-galli, Descurainia sophia, Heracleum sphondilium, Sisymbrium officinale a Rumex obtusifolius. Zajímavá je p ítomnost n kterých p stovaných druh rostlin. Jedná se p edevším o Allium schoenoprasum, Aquilegia vulgaris, Viola odorata, Ribes rubrum, Ribes nigrum a Ilex aquifolium. 3.2.6. Obnažená dna B hem suchých rok se na m lkých ástech rybníka objevují spole enstva obnažených den, která zdejší floru obohacují o adu zajímavých druh . V posledních letech m žeme tuto vegetaci pozorovat tém každoro n , protože v letním období Jezero zpravidla vysychá. K hojným druh m pat í Alisma plantago-aquatica, Alopecurus aequalis, Eleocharis acicularis, Gnaphalium uliginosum, Trifolium hybridum, Ranunculus sceleretus, vzácn ji m žeme nalézt Rorippa palustris a Oenanthe aquatica. Nejvýznamn jším druhem obnažených den v PR Jezero je Myosotis caespitosa, která hojn roste i na b ezích rybníku za normálního stavu vody. 3.3. Seznam zjišt ných cévnatých rostlin Následující seznam obsahuje druhy zaznamenané v PR Jezero v období 2002 – 2006. U taxon , které se nepoda ilo nalézt v roce 2006 je uveden i rok posledního nálezu. Hodnocení erveného seznamu je sjednoceno podle práce Procházka 2001, hodnocení kategorie ohrožení k ú el m ochrany podle p ílohy k vyhlášce 395/1992 Sb. Nomenklatura je sjednocena podle práce Kubát 2002. herb. … uloženo v herbá i autora Acer platanoides L. (javor mlé ) Acer pseudoplatanus L. (javor klen) Aegopodium podagraria L. (bršlice kozí noha) Agrostis canina L. (psine ek psí) Agrostis capillaris L. (psine ek výb žkatý) Agrostis stolonifera L. (psine ek obecný) Achillea millefolium L. ( eb í ek obecný) herb., det. Ji í Danihelka Alchemilla cf. monticola Opiz (kontryhel pastvinný?) pouze sterilní rostliny Alisma plantago-aquatica L. (žabník jitrocelový) Alliaria petiolata (M.Bieb.) Cavara et Grande ( esná ek léka ský) Allium schoenoprasum L. (pažitka pob ežní) Alnus glutinosa (L.) Gaertn. (olše lepkavá) Alopecurus aequalis Sobol. (psárka plavá)
-5-
Alopecurus pratensis L. (psárka lu ní) Amaranthus retroflexus L. (laskavec ohnutý) Angelica sylvestris L. (d hel lesní) Anthoxanthum odoratum L. (tomka vonná) Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. (kerblík lesní) Anthyllis vulneraria L. (úro ník bolhoj) Apera spica-venti (L.) P.B. (chundelka metlice) Aquilegia vulgaris L. (orlí ek obecný) Arabidopsis thaliana (L.) Heynh. (husení ek rolní) Arrhenatherum elatius (L.) J.Presl et C.Presl (ovsík vyvýšený) Artemisia campetris L. (pelyn k ladní) Artemisia vulgaris L. (pelyn k ernobýl) Atriplex patula L. (lebeda rozkladitá) Avenella flexuosa (L.) Drejer (metli ka k ivolaká) Avenula pubescens (Huds.) Dum. (ovsí pý itý) Ballota nigra L. (m rnice erná) Barbarea vulgaris R.Br. (barborka obecná) Batrachium cf. aquatile (L.) Dum. (lakušník vodní?) Bellis perennis L. (sedmikráska obecná) Betula pendula Roth (b íza b lokorá) Bidens cernua L. (dvouzubec nicí) Bidens tripartita L. (dvouzubec trojdílný) Briza media L. (t eslice prost ední) Bromus hordeaceus L. (sve ep m kký) Bromus sterilis L. (sve ep jalový) Bryonia alba L. (posed bílý) Calamagrostis arundinacea (L.) Roth (t tina rákosovitá) Calamagrostis epigejos (L.) Roth (t tina k ovištní) Calluna vulgaris (L.) Hull (v es obecný) Campanula patula L. (zvonek rozkladitý) Campanula rotundifolia L. (zvonek okrouhlolistý) Capsella bursa-pastoris (L.) Med. (kokoška pastuší tobolka) Cardamine pratensis L. ( e išnice lu ní) Carex caryophyllea Latourr. (ost ice jarní) Carex contigua Hoppe (ost ice klasnatá) Carex hirta L. (ost ice srstnatá) Carex ovalis Good. (ost ice zaje í) Carex pseudocyperus L. (ost ice nedošáchor) Carex vesicaria L. (ost ice m chý katá) Carex vulpina L. (ost ice liš í) Carum carvi L. (kmín ko enný) Centaurea scabiosa L. (chrpa ekánek) Centaurea stoebe L. (chrpa latnatá) Cerastium arvense L. (rožec rolní) Cerastium holosteoides Fries (rožec obecný) Cirsium arvense (L.) Scop. (pchá oset) Cirsium palustre (L.) Scop. (pchá bahenní) Cirsium vulgare (Savi) Ten. (pchá obecný) Convolvulus arvensis L. (svla ec rolní) Conyza canadensis (L.) Cronquist (turanka kanadská)
2003, herb.
C3
2003 2004 2003 2003 2005
herb. C4a, herb. herb. 2004
-6-
Corylus avellana L. (líska obecná) 2004 Crataegus praemonticola Holub (hloh k ivokališný) herb. Crataegus x fallacina Klokov (hloh tuholistý) herb. Cynoglossum officinale L. (užanka léka ská) Dactylis glomerata L. (srha lalo natá) Daucus carota L. (mrkev obecná) 2003 Descurainia sophia (L.) Prantl (úhorník mnohodílný) Deschampsia cespitosa (L.) P.B. (metlice trsnatá) Dianthus carthusianorum L. (hvozdík kartouzek) Dryopteris dilatata (Hoffm.) A.Gray (kapra rozložená) 2003 Dryopteris filix-mas (L.) Schott (kapra samec) Echinochloa crus-galli (L.) P.B. (ježatka ku í noha) Echium vulgare L. (hadinec obecný) Eleocharis acicularis (L.) R. et Sch. (bahni ka jehlovitá) 2005 Eleocharis palustris (L.) R. et Sch. (bahni ka mok adní) 2003 Elytrigia repens (L.) Nevski (pýr plazivý) Epilobium angustifolium L. (vrbovka úzkolistá) Epilobium hirsutum L. (vrbovka chlupatá) Epilobium montanum L. (vrbovka horská) herb. Epilobium palustre L. (vrbovka bahenní) C4a Epilobium tetragonum L. (vrbovka ty hranná) herb. Equisetum arvense L. (p esli ka rolní) Erigeron annuus (L.) Pers. (turan ro ní) 2003 Erodium cicutarium (L.) L´Hér. (pumpava obecná) Erophila verna (L.) DC. (osívka jarní) Euonymus europaea L. (brslen evropský) Euphorbia cyparissias L. (pryšec chvojka) Fallopia convolvulus (L.) Á.Löve (opletka k ovištní) Festuca ovina L. (kost ava ov í) Festuca pratensis Huds. (kost ava lu ní) Festuca rubra L. (kost ava ervená) Ficaria verna Huds. (orsej jarní) Filipendula ulmaria (L.) Maxim. (tužebník jilmový) Fragaria vesca L. (jahodník obecný) Fraxinus excelsior L. (jasan ztepilý) Galeopsis bifida Boenn. (konopice dvouklaná) Galeopsis tetrahit L. (konopice polní) Galium album Mill. (svízel bílý) Galium aparine L. (svízel p ítula) Galium palustre L. (svízel bahenní) Galium pumilum Murray (svízel nízký) herb. Galium uliginosum L. (svízel slatinný) Geranium pusillum Burm. (kakost mali ký) 2004 Geranium robertianum L. (kakost smrdutý) Geum urbanum L. (kuklík m stský) Glechoma hederacea L. (popenec obecný) Glyceria fluitans (L.) R.Br. (zblochan vzplývavý) 2005 Glyceria maxima (Hartman) Holmberg (zblochan vodní) Gnaphalium uliginosum L. (prot ž bažinná) Helianthemum grandiflorum (Scop.) DC. (devaterník velkokv tý)
-7-
Heracleum sphondylium L. (bolševník obecný) Hieracium murorum L. (jest ábník zední) Hieracium pilosella L. (jest ábník chlupá ek) Hieracium sabaudum L. (jest ábník savojský) herb., rev. Jind ich Chrtek jun. Holcus lanatus L. (medyn k vlnatý) Hordeum vulgare L. (je men obecný) Hylotelephium jullianum (Bor.) Grulich (rozchodník k ovištní) Hypericum perforatum L. (t ezalka te kovaná) Chaerophyllum temulum L. (krabilice mámivá) Chenopodium album agg. (merlík bílý) herb. Ilex aquifolium L. (cesmína ostrolistá) Impatiens parviflora DC. (netýkavka malokv tá) Jasione montana L. (pavinec horský) 2005 Jovibarba globifera (L.) J.Parnell (net esk výb žkatý) C3 Juncus articulatus L. (sítina lánkovaná) 2005 Juncus effusus L. (sítina rozkladitá) Juncus tenuis Willd. (sítina tenká) Knautia arvensis (L.) Coulter (chrastavec rolní) Koeleria pyramidata (Lamk.) P.B. (sm lek jehlancový) Lamium album L. (hluchavka bílá) Lamium purpureum L. (hluchavka nachová) Lapsana communis L. (kapustka obecná) Lathyrus pratensis L. (hrachor lu ní) Lemna minor L. (ok ehek menší) Lemna trisulca L. (ok ehek trojbrázdý) C4a Linaria vulgaris Mill. (lnice obecná) Lolium multiflorum Lamk. (jílek mnohokv tý) Lotus corniculatus L. (štírovník r žkatý) Lupinus polyphyllus Lindl. (lupina mnoholistá) Luzula campestris (L.) DC. (bika ladní) Lycopus europaeus L. (karbinec evropský) Lychnis flos-cuculi L. (kohoutek lu ní) Lysimachia nummularia L. (vrbina penízkovitá) Lysimachia vulgaris L. (vrbina obecná) Lythrum salicaria L. (kyprej vrbice) 2003 Malus domestica Borkh. (jablo domácí) Matricaria discoidea DC. (he mánek ter ovitý) Matricaria recutita L. (he mánek pravý) 2003 Medicago lupulina L. (tolice d telová) Mentha arvensis L. (máta rolní) Mycelis muralis (L.) Dum. (mlé ka zední) 2003 Myosotis arvensis (L.) Hill (pomn nka rolní) Myosotis caespitosa C.F.Schlutz (pomn nka trsnatá) C3 Myosotis palustris agg. (pomn nka bahenní) 2005 Myosotis stricta R. et Sch. (pomn nka drobnokv tá) Myosoton aquaticum (L.) Moench (k ehkýš vodní) Oenanthe aquatica (L.) Poiret (halucha vodní) 2005 Persicaria amphibia (L.) Delarbre (rdesno obojživelné) pouze terestrická forma Persicaria hydropiper (L.) Delarbre (rdesno peprník) Persicaria lapathifolia subsp. pallida (With.) Á.Löve (rdesno blešník bledé)
-8-
Persicaria maculosa S.F.Gray (rdesno ervivec) 2003 Phalaris arundinacea L. (chrastice rákosovitá) Phleum phleoides (L.) Karsten (bojínek tuhý) herb. Phleum pratense L. (bojínek lu ní) 2003 Pimpinella saxifraga L. (bedrník obecný) Pinus nigra Arnold (borovice erná) Pinus sylvestris L. (borovice lesní) Plantago lanceolata L. (jitrocel kopinatý) Plantago major L. (jitrocel v tší) Platanthera bifolia (L.) L.C.Richard (vemeník dvoulistý) C3, §3, CITES, 2005 Poa annua L. (lipnice ro ní) Poa bulbosa L. (lipnice cibulkatá) 2005 Poa compressa L. (lipnice smá knutá) Poa nemoralis L. (lipnice hajní) 2003 Poa palustris L. (lipnice bahenní) Poa pratensis L. (lipnice lu ní) Poa trivialis L. (lipnice obecná) Polygonum aviculare agg. (truskavec pta í) Populus tremula L. (topol osika) Potamogeton natans L. (rdest vzplývavý) Potentilla argentea L. (mochna st íbrná) Potentilla tabernaemontani Aschers. (mochna jarní) Prunus avium (L.) L. (t eše pta í) Prunus spinosa L. (trnka obecná) Pyrus communis L. (hruše obecná) Pyrus pyraster (L.) Burgsdorf (hruše polni ka) C4a Quercus petraea (Mattuschka) Liebl. (dub zimní) Quercus robur L. (dub letní) Quercus rubra L. (dub ervený) Ranunculus acris L. (prysky ník prudký) Ranunculus bulbosus L. (prysky ník hlíznatý) Ranunculus flammula L. (prysky ník plamének) Ranunculus repens L. (prysky ník plazivý) Ranunculus sceleratus L. (prysky ník lítý) 2005, herb. Raphanus raphanistrum L. ( edkev ohnice) Ribes nigrum L. (rybíz erný) Ribes rubrum L. (rybíz ervený) Ribes uva-crispa L. (srstka angrešt) Robinia pseudacacia L. (trnovník akát) Rorippa palustris (L.) Besser (rukev bažinná) 2003 Rosa canina L. subsp. canina (r že šípková pravá) Rosa canina subsp. corymbifera (Borkh.) C.Vicioso (r že šípková k ovištní) herb., rev. Václav V tvi ka Rubus dollnensis Spribille (ostružiník p ícestní) herb., det. Bohumil Trávní ek Rubus franconicus H.E.Weber (ostružiník rumištní) herb., det. Bohumil Trávní ek Rubus mollis J.Presl et C.Presl (ostružiník m kký) herb., det. Bohumil Trávní ek Rubus ideaus L. (ostružiník maliník) Rumex acetosa L. (š ovík kyselý) Rumex acetosella L. (š ovík menší) 2003 Rumex obtusifolius L. (š ovík tupolistý)
-9-
Rumex crispus L. (š ovík kade avý) Salix alba L. (vrba bílá) 2005 Salix caprea L. (vrba jíva) Salix cinerea L. (vrba popelavá) Salix fragilis L. (vrba k ehká) Sambucus nigra L. (bez erný) Sanguisorba minor Scop. (krvavec menší) Saxifraga granulata L. (lomikámen zrnatý) herb. Scabiosa ochroleuca L. (hlavá žlutavý) Scirpus sylvaticus L. (sk ípina lesní) 2003 Scleranthus annuus L. (chmerek ro ní) 2003 Scleranthus perennis L. (chmerek vytrvalý) Scrophularia nodosa L. (krti ník hlíznatý) Scutellaria galericulata L. (šišák vroubkovaný) Securigera varia (L.) Lassen ( i orka pestrá) Sedum reflexum L. (rozchodník skalní) Sedum sexangulare L. (rozchodník šesti adý) Senecio jacobaea L. (star ek p ím tník) herb. Schoenoplectus lacustris (L.) Palla (sk ípinec jezerní) C4a Silene latifolia subsp. alba (Mill.) Greuter et Burdet (silenka širolistá bílá) Silene nutans L. (silenka nicí) Sisymbrium officinale (L.) Scop. (hulevník léka ský) Solanum dulcamara L. (lilek potm chu ) Solidago canadensis L. (zlatobýl kanadský) Sonchus oleraceus L. (mlé zelinný) Sorbus aucuparia L. (je áb pta í) Sparganium erectum L. (zevar vzp ímený) 2003 Spirodela polyrhiza (L.) Schleiden (závitka mnohoko enná) Stellaria graminea L. (pta inec trávovitý) Stellaria media (L.) Vill. (pta inec prost ední) Taraxacum sect. Ruderalia (Pampeliška sekce Ruderalia) Thlaspi arvense L. (penízek rolní) Thymus pulegioides L. (mate ídouška vej itá) Tilia cordata Mill. (lípa srd itá) Torilis japonica (Houtt.) DC. (to ice japonská) Trifolium alpestre L. (jetel alpínský) C4a Trifolium arvense L. (jetel rolní) Trifolium campestre Schreber (jetel ladní) Trifolium hybridum L. (jetel zvrhlý) Trifolium medium L. (jetel prost ední) 2003 Trifolium pratense L. (jetel lu ní) Trifolium repens L. (jetel plazivý) Tripleurospermum inodorum (L.) Schultz-Bip. (he mánkovec nevonný) Typha angustifolia L. (orobinec úzkolistý) 2005 Typha latifolia L. (orobinec širolistý) Ulmus laevis Pallas (jilm vaz) C4a, herb. Urtica dioica L. (kop iva dvoudomá) Utricularia australis R.Br. (bublinatka jižní) C4a Verbascum thapsus L. (divizna malokv tá) Verbascum lychnitis L. (divizna knotovkovitá)
- 10 -
Veronica arvensis L. (rozrazil rolní) Veronica dillenii Crantz (rozrazil Dilleni v) Veronica hederifolia L. (rozrazil b e anovitý) Veronica chamaedrys L. (rozrazil rezekvítek) Veronica officinalis L. (rozrazil léka ský) Veronica serpyllifolia L. (rozrazil douškolistý) Veronica sublobata M.Fischer (rozrazil lalo natý) Veronica triphyllos L. (rozrazil trojlalo ný) Vicia angustifolia L. (vikev úzkolistá) Vicia hirsuta (L.) S.F.Gray (vikev chlupatá) Vicia sativa L. (vikev setá) Vicia tetrasperma (L.) Schreber (vikev ty semenná) Viola arvensis Murray (violka rolní) Viola odorata L. (violka vonná) Viola riviniana Rchb. (violka Rivinova) Viola tricolor L. (violka trojbarevná)
C4a, herb.
3.4. Komentá e k výskytu významn jších druh rostlin 3.4.1. Aquilegia vulgaris (orlí ek obecný) Aquilegia vulgaris je hojn p stovanou rostlinou, ale jako p irozenou sou ást naší p írody ji nalezneme pom rn vzácn . Ze Sedl anska je známa pouze jediná lokalita na vrchu Hod tín u Petrovic. V p ípad ostatních výskyt se jedná o rostliny zplan lé ze zahrádek apod. O nep vodní výskyt se jedná i v PR Jezero. Populace ítající n kolik jedinc rostla p i jižním okraji MCHÚ. 3.4.2. Carex pseudocyperus (ost ice nedošáchor) Carex pseudocyperus je velmi nápadnou rostlinou, s níž se nej ast ji setkáme na b ezích rybník . Na Sedl ansku je známo pouze n kolik ídce roztroušených lokalit. V rezervaci roste nehojn na severním b ehu rybníka. V sou asné dob však její stanovišt zar stá Typha latifolia, proto lze p edpokládat ústup této ost ice. Jedná se o jednu z nejvýznamn jších rostlin v PR Jezero. 3.4.3. Jovibarba globifera (net esk výb žkatý) Jovibarba globiera je typickou rostlinou pro skalní spáry, lze ho však nalézt i na zv tralých kamenech. V okolí roste roztroušen v údolí Vltavy, ojedin lá lokalita byla zaznamenána u obce Hodkov. V MCHÚ roste v n kolika exemplá ích ve skalce na SV okraji území. Z regionálního hlediska se jedná o významný výskyt. 3.4.4. Lemna trisulca (ok ehek trojbrázdý) Lemna trisulca pat í k hojn jším druh m tvo ící vodní makrofyta. Na Sedl ansku není vzácnou rostlinou a jeho výskyt je znám z ady rybník . V PR Jezero roste velmi hojn v rákosinách i u volné hladiny. 3.4.5. Myosotis caespitosa (pomn nka trsnatá) Myosotis caespitosa je typickou rostlinou hlavn pro rybni naté oblasti, kde vyhledává b ehy rybník a obnažená dna. V regionu je tedy nalézána pom rn asto. V chrán ném území roste hojn na okrajích vodní nádrže. Za vysokého stavu vody však bývají její biotopy zpravidla zatopené a pomn nku nelze nalézt.
- 11 -
3.4.6. Platanthera bifolia (vemeník dvoulistý) Platanthera bifolia roste v okolí roztroušen v lesích v okolí Vltavy. asto bývá p ehlížen, proto ani p ibližný po et lokalit druhu v regionu není znám. Vzácn se objevuje i na dalších místech regionu. asto bývá nalezen pouze v malých populacích i jednotlivých exemplá ích a v dalších letech nebývá jeho výskyt op t potvrzen. V PR Jezero se objevil v roce 2005 v po tu 1 fertilního exemplá e. Rostl v acidofilní doubrav v blízkosti skalky. Pro chrán né území se jedná o významný druh, ovšem výskyt Platanthera bifolia v budoucnu je sporadický. 3.4.7. Schoenoplectus lacustris (sk ípinec jezerní) Schoenoplectus lacustris je velmi nápadnou rostlinou litorálních spole enstev rybník . Na Sedl ansku se vyskytuje jen velmi roztroušen až vzácn v rybni natých oblastech. V MCHÚ tvo í sou ást rákosin p i severním okraji rybníka. 3.4.8. Ulmus laevis (jilm vaz) Ulmus laevis je v R vázán vícemén pouze na teplé nížinaté oblasti v blízkosti v tších ek. Na Sedl ansku je tedy výskyt tohoto jilmu nep vodní. Mimo PR Jezero byl zaznamenán ojedin le v blízkosti Vltavy. V rezervaci roste n kolik strom p i JZ hranici. 3.4.9. Utricularia australis (bublinatka jižní) Utricularia australis se vyskytuje v m lkých rybnících s neeutrofizovanou vodou. V regionu roste dosti roztroušen . V PR Jezero bývala velmi hojným až tém dominantním druhem. Nyní její výskyt siln omezují etné rákosiny. V posledních letech také nebylo nalezeno jediné kv tenství této bublinatky, která zde d íve hojn kvetla a její žluté kv ty zdobily hladinu nádrže. A koli v území roste ješt v pom rn bohaté populaci, její výskyt je siln ohrožen. 3.4.10. Veronica dillenii (rozrazil Dilleni v) Veronica dillenii pat í ve st edním Povltaví k b žným druh m. Od Vltavy se rozší il i na vzdálen jší lokality. V regionu pat í k typickým druh m na acidofilních stepích. V PR Jezero byl nalezen v n kolika exemplá ích ve fragmentu teplomilného trávníku nad skalkou. 3.5. Orienta ní lichenologický pr zkum B hem roku 2006 byl proveden orienta ní lichenologický pr zkum PR Jezero a byly zapsány p edevším n které b žn jší druhy lišejník . Nejzajímav jší se zdá být flora epifytických lišejník na starých stromech. Na stromech rostou nap . Candelaria concolor, Candelariella reflexa, Physconia grisea, Parmelia sulcata a Phaeophyscia nigricans. Dle záznam z roku 2003 byly na dubech zjišt ny n které ke í kovité lišejníky – Usnea sp. a z ejm Pseudevernia furfuracea. Vzhledem k nep ístupnosti nemohly být tyto druhy p esn ji determinovány. Za povšimnutí stojí i lichenoflora skalky, kde z typických lišejník rostou nap . Candelariella vitellina, Parmelia loxodes, Diploschistes scruposus a v teplomilném trávníku Peltigera rufescens. 3.5.1. Seznam zjišt ných druh Acarospora fuscata (Nyl.) Arnold Amandinea punctata (Hoffm.) Coppins & Scheideg. Candelaria concolor (Dickson) Stein
- 12 -
Candelariella reflexa (Nyl.) Lettau Candelariella vitellina (Hoffm.) Müll. Arg. Cladonia coniocraea auct. Cladonia fimbriata (L.) Fr. Diploschistes scruposus (Schreber) Norman Hypogymnia physodes (L.) Nyl. Lecanora expallens Ach. Lecanora muralis (Schreb.) Rabenh. Parmelia loxodes Nyl. Parmelia saxatilis (L.) Ach. Parmelia sulcata Taylor Peltigera rufescens (Weiss) Humbold Phaeophyscia nigricans (Harm.) Moberg Phaeophyscia orbicularis (Neck.) Moberg Physcia adscendens (Fr.) Oliv. Physcia dubia (Hoffm.) Lettau Physcia tenella (Scop.) DC. Physconia grisea (Lam.) Poelt Rhizocarpon cf. geographicum (L.) DC. Xanthoria parietina (L.) Th.Fr.
herb.
herb.
3.6. Doporu ená opat ení k zachování význa ných druh kv teny Momentáln se nacházejí v p ímém ohrožení spole enstva vodních makrofyt. Jejich p vodní místa výskytu zar stají i již zarostly druhem Typha latifolia. Tento druh tvo í v nádrži velmi rozsáhlé porosty, které stále zmenšují plochu volné hladiny. Velmi vhodným zásahem by bylo udržování porost orobince na ploše maximáln do 2/3 rozlohy rybníku. Vodní makrofyta dále ohrožuje tém každoro ní vysychání n kterých ástí nádrže. Na ústupu je p edevším Utricularia australis, zatím nep ímo ohrožená se zdá Lemna trisulca. Velmi negativní dopad mají rozr stající se rákosiny také na Carex pseudocyperus. Možné ohrožení vodních rostlin znamená i p ípadné nešetrné hnojení p ilehlého pole. Takový postup by znamenal výraznou eutrofizaci vody a vymizení zajímav jších druh . V zájmu udržení výskytu vzácn jších rostlin v MCHÚ je také zachování biotopu teplomilného trávníku a p ilehlé skalky. Skalka v sou asné dob zar stá ostružiníky, což m že mít negativní dopad na Jovibarba globifera. Projevovat se za íná i zar stání teplomilných trávník d evinami, které tato spole enstva zasti ují. To m že znamenat vážné ohrožení pro teplomiln lad nou vegetaci s Phleum phleoides, Koeleria pyramidata, Veronica dillenii, Scabiosa ochroleuca atd. P edevším v jižní ástí PR by bylo velmi vhodným zásahem prosv tlení lesního porostu. V sou asnosti místy velmi husté stromové patro brání rozvoji biodiverzity flory i fauny.
4. Záv r B hem botanického pr zkumu v letech 2002 – 2006 bylo zaznamenáno 278 druh cévnatých rostlin. Vzhledem k rozloze sledovaného území 7,09 ha se jedná o velmi vysoký po et. Zna nou diverzitu území zp sobuje p ítomnost n kolika rozli ných typ spole enstev. Dále se také na po tu zaznamenaných druh podílel velmi podrobný pr zkum lokality. - 13 -
Pro lokalitu jsou nejvýznamn jší spole enstva vodních makrofyt a litorálních porost nádrže. O adu vzácn jších druh obohacují území p ilehlé fragmenty teplomilných trávník . Naopak v okolí rybníku zcela chybí vlhké louky i porosty vysokých ost ic. Zajímavostí je výrazný podíl p stovaných rostlin v rezervaci (Allium schoenoprasum, Ribes rubrum, Ribes nigrum, Ilex aquifolium…). Cenným spole enstvem jsou také nepravideln se vyvíjející obnažená dna. Celkem se v MCHÚ poda ilo zaznamenat 13 rostlin z erveného seznamu (Procházka 2001) a 1 rostlinu zákonem chrán nou. V území jist nep vodní rostliny z erveného seznamu jsou dv – Aquilegia vulgaris a Ulmus laevis. Z nejvýznamn jších druh je nutno uvést Carex pseudocyperus, Jovibarba globifera, Myosotis caespitosa, Platanthera bifolia, Schoenoplectus lacustris a Utricularia australis. Za zmínku také stojí zajímavá flora p ilehlé polní kultury, kdy byl zaznamenán nap . ohrožený Aphanes arvensis, který je v regionu velmi vzácnou rostlinou. Podle orienta ního lichenologického pr zkumu byla lokalita zhodnocena jako p ípadn zajímavá p edevším na epifytické druhy. Kv tenu PR Jezero m žeme charakterizovat jako pr m rn bohatou na vzácné rostliny, ovšem s nadpr m rným druhovým bohatstvím. Z regionálního hlediska je flora MCHÚ v porovnání s jinými rybníky jist nadpr m rná. Pro budoucí zachování cenného spole enstva vodních makrofyt je nezbytné udržování ur ité plochy volné vodní hladiny. Stávající situace je zna n nevyhovující, protože vysoký podíl stále se rozr stajících rákosin zabra uje výskytu vodních rostlin a omezuje populace rostlin na b ezích nádrže (Carex pseudocyperus apod.).
5. Literatura FISCHER D. & HLAVÁ EK R. (2002): Výsledky botanického, ichtyologického, batrachologického a herpetologického pr zkumu navrhované p írodní rezervace Jezero, návrhy managementu lokality. – Depon. in HM P íbram. HOVORKA O. (1998): Záv re ná zpráva o provedeném inventariza ním pr zkumu entomofauny navrhované SPR Jezero. – Depon. in OÚ P íbram. HROUDA L. & SKALICKÝ V. (1988): Floristický materiál ke kv ten P íbramska I. – Vl. Sbor. vlas. prac. z Podbrdska, 1984/27: 115-195, P íbram. K ÍŽEK P. (1998): Ornitologický výzkum navrhované p írodní rezervace Jezera. – Depon. in OF R, Votice. KUBÁT K. et al. (2002): Klí ke kv ten eské republiky. – 928 p., Academia, Praha. MALÍ EK J. (2003): Chrán ná a navrhovaná chrán ná území na Sedl ansku. – SO depon. in GOA Sedl any. MALÍ EK J., HLAVÁ KOVÁ Š. & JALOVECKÁ M. (2007): P írodní zajímavosti Sedl anska. – in press, NTP, Pelh imov. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské republiky (stav v roce 2000). – P íroda, Praha, 18: 1-166.
- 14 -
6. P ílohy 6.1. Mapová p íloha
Mapa s vyzna enou hranicí PR Jezero, 1 : 3400 (p evzato z K ížek 1998) - 15 -
6.2. Fotografická p íloha
N kolik let starý letecký snímek rezervace (staženo ze serveru www.mapy.cz)
asn jarní pohled na PR Jezero, snímek z 3. dubna 2006 - 16 -
V jarním období mívá rybník nejvíce vody, snímek z 6. kv tna 2006
V lesních porostech MCHÚ roste ada starých exemplá
lip a dub .
- 17 -
