Mostecké jezero a ovzduší Má nebo nemá Mostecké jezero vliv na kvalitu ovzduší? To je otázka, na kterou mimo jiné hledá odpověď výzkumný projekt s názvem vývoje č. TA1020592 “Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů“, který je podporován Technologickou agenturou České republiky a na kterém již 4 roky společně pracují řešitelé Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí a.s. (VÚHU), Univerzity J. E. Purkyně (UJEP) a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. (ÚFA). Vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří je jedním z řešitelů projektu. Úvod Vznik nových vodních nádrží zejména jako způsob zahlazování následků těžby nerostných surovin (obecně) je aktuální problém, který v současné době i bližší budoucnosti velmi úzce souvisí s postupným, plánovaným ukončováním těžby v hnědouhelných povrchových lomech a jejich následnou rekultivací. Vedle řady hydrologických rekultivací menšího rozsahu lze cca do roku 2050 předpokládat v oblasti mostecké pánve 4 rozsáhlé rekultivační akce, kdy plocha budoucích jezer ve zbytkových jamách povrchových lomů přesáhne plochu Mosteckého jezera. Půjde o jezero ČSA (předpoklad cca 700 ha), jezero Vršany-Šverma (předpoklad 467 ha), jezero Libouš (předpoklad 1083 ha) a jezero Bílina (předpoklad 1050 ha). Údaje o ploše těchto vodních nádrží, budoucích jezer se dle různých pramenů částečně liší a lze předpokládat jejich postupné upřesňování (zejména v případě povrchového lomu ČSA). V tabulce 1 jsou uvedeny základní parametry vznikajících a budoucích jezer ve zbytkových jámách povrchových dolů v severočeské a sokolovské pánvi. Tabulka 1 Přehled základních parametrů vznikajících a budoucích jezer ve zbytkových jámách povrchových dolů v severočeské a sokolovské pánvi povrchový důl
kóta hladiny [m. n. m.]
plocha hladiny [ha]
Chabařovice Bílina Most-Ležáky ČSA Vršany-Šverma Nástup Medard-Libík Jiří-Družba
145,7 200,0 199,0 180,0 206,0 275,2 400,0 397,0
252,2 930,3 309,4 682,6 263,5 940,1 495,8 1312,3
objem vody v jezeru [mil. m3] 35,6 706,1 70,5 273,9 44,8 235,7 119,0 514,9
délka břehové linie [m] 8746 14350 9380 13540 6860 16410 12441 19200
maximální hloubka [m] 25 200 75 130 40 76 50 93
Hydrická (nebo také hydrologická) rekultivace představuje významný zásah do krajiny, který se může projevit ve změně mikroklimatu, ekosystému a i v kvalitě ovzduší. O projektu Komplexní vliv rekultivace původního hnědouhelného lomu na mikroklima, ekosystém a na kvalitu ovzduší dosud v České republice nebyl studován. Z tohoto důvodu je realizován v rámci Programu ALFA Technologické agentury České republiky čtyřletý projekt č. TA01020592 s
1
názvem „Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů“, který je zaměřen na komplexní vyhodnocení vlivu hydrologické rekultivace na mikroklima, ekosystémy vody a půdy a na kvalitu ovzduší. Projekt byl zahájen 01. 01. 2011 a bude ukončen 31. 12. 2014. Řešení projektu je rozděleno do pěti tematických oblastí, které navzájem sdílí data a výsledky: 1. 2. 3. 4. 5.
Stanovení vlivu jezera na změnu mikroklimatu - řešitelem ÚFA Stanovení vlivu jezera na kvalitu ovzduší v jeho okolí – řešitelem VÚHU a.s. Stanovení vlivu jezera na tvorbu ekosystému vody v jezeře – řešitelem UJEP Stanovení vlivu jezera na tvorbu ekosystému litorální zóny jezera a okolních ploch řešitelem UJEP Pedologické hodnocení zemin oblasti jezera - řešitelem VÚHU a.s.
Pro realizaci projektu byla zvolena lokalita Mosteckého jezera, jehož napouštění bylo zahájeno dne 24. 10. 2008 a dokončeno 06. 09. 2014. Výzkumníci tak mohli využít jedinečnou možnost zkoumat proces vývoje ekosystému právě vznikajícího Mosteckého jezera a sbírat data a informace pro vyhodnocení jeho vlivu na okolí a především životní prostředí. Mostecké jezero je svou plochou (309,4 ha) větší než Máchovo jezero (296,0 ha) a také několikanásobně hlubší (Mostecké jezero 75,0 m, Máchovo jezero max. 12 m). Samotná stavba tak velké bezodtokové vodní nádrže je v České republice zatím ojedinělá. Tabulka 2 Plánovaný konečný stav Mosteckého jezera Parametr:
Hodnota
Zatopená plocha
309,4 ha
Objem vody
70,5 mil. m3
Délka obvodové komunikace břehové linie
9 380 m
Kóta provozní hladiny (hladina stálého nadržení) 199,0 m n. m. Maximální hloubka
75,0 m
Na následujícím obrázku (obrázek 1) je porovnání stavu Mosteckého jezera v prvním roce jeho napouštění a rok před dokončením jeho napouštění. duben 2009
duben 2012
Obrázek 1 Stav napouštění Mosteckého jezera – duben 2009 a duben 2012
2
Očekávané výstupy projektu o
Certifikovaná komplexní metodika kvantifikace ekologických dopadů hydrické rekultivace hnědouhelných lomů
o
Soubor specializovaných map s odborným obsahem
o
Software ALAKE-T-BATCH a ALAKE-T-VIEW pro výpočet a zobrazení vlivu vodní nádrže na teplotu vzduch
o
Software ALAKE-H-BATCH a ALAKE-H-VIEW pro výpočet a zobrazení vlivu vodní nádrže na vlhkost vzduchu
o
Software ALAKEW pro výpočet a zobrazení vlivu vodní nádrže na rychlost proudění vzduchu v jejím okolí. Výše uvedené softwary jsou přímo součástí výše uvedené metodiky, ale mohou být využity i samostatně pro modelování vodní nádrže na okolní charakteristiky vzduchu. Kromě uvedených software vznikly i výzkumné verze software popisující vliv vodní nádrže na teplotu vzduchu v okolí.
Předpokládá se, že všechny výsledky projektu a především pak certifikovaná metodika budou využity již při zpracování technických projektů rekultivace zbytkových jam jednotlivých lomů (tedy na straně zpracovatelů technických projektů) a dále při zahájení a realizaci rekultivačních prací ze strany všech těžebních společností. Metodika by měla být využita v procesech EIA při realizaci staveb hydrologické rekultivace, která se předpokládá po ukončení těžby v případě většiny povrchových lomů v ČR. Metodiku bude možné využít i v případě hodnocení důsledků realizace nových staveb v blízkosti stávajících vodních ploch většího rozsahu. Zpracovatelé biologických hodnocení v rámci procesu EIA mohou metodiku využít pro odhad dopadu obdobných projektů hydrologických rekultivací pro volně žijící organismy. Metodika je rovněž určena pracovníkům hygienických stanic, laboratořím, správcům povodí a organizacím zabývajících se hodnocením kvality povrchových vod v nových vodních nádržích, měla by být využita především pro uplatnění zájmů orgánů ochrany přírody, a to v rámci rozhodovacích řízení státní správy a samosprávy i při plánování a hodnocení obdobných, v budoucích letech nově vznikajících projektů hydrologické rekultivace v rámci územního plánování. Certifikovaná metodika významně přispěje pracovníkům a správcům povodí, a pověřeným odborným subjektům provádějícím zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod podle § 21 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů.
3
Ovzduší a Mostecké jezero Od roku 2011 je v rámci projektu č. TA01020592 systematicky sledována kvalita a to zejména z hlediska zjištění významnosti případných změn kvality ovzduší blízkého okolí jezera, ke kterým může docházet v souvislosti s vývojem mikroklimatu zájmového území. Měření je směrováno na získání souboru dat pro hodnocení trendů vývoje kvality ovzduší v souvislosti s časovými a prostorovými změnami mikroklimatu. Důvodem volby Mosteckého jezera pro byla jak již bylo uvedeno poměrně velká plánovaná rozloha hladiny jezera, ale také blízkost stálé meteorologické stanice Kopisty, kde jsou klimatická měření prováděna od r. 1970 v širokém spektru veličin. Měření ovzduší je prováděno ve dvou zónách a jednom referenčním stanovišti. První zónou je blízké okolí jezera. Druhou zónou je vzdálené okolí jezera a jako pozaďové stanoviště byla zvolena nejvyšší hora chráněné krajinné oblasti České středohoří Milešovka se svoji nadmořskou výškou 837 m. Sledovány jsou znečišťující látky charakteristické pro sledovanou lokalitu; tj. Mostecko. První zóna (blízké okolí jezera) zahrnuje 8 stanovišť umístěných v oktantech větrné růžice (stanoviště jezero 1 až jezero 8). Provádí se zde odběr prašného spadu a na čtyřech místech i pasivní odběr plynných látek (SO2, NO2, BTX, VOC-suma volatilních uhlovodíků, O3) a odběr prašného spadu pro stanovení vybraných kovů. Druhá zóna (vzdálené okolí jezera) zahrnuje stanoviště Kopisty, město Lom a Most. Na všech stanovištích se provádí odběr prašného spadu, pasivní odběr plynných látek (SO2, NO2, BTX, VOC, O3) a odběr prašného spadu pro stanovení vybraných kovů a kontinuální stanovení koncentrace PM10. Na pozaďovém stanovišti Milešovka se provádí odběry a měření jako ve druhé zóně vyjma kontinuálního stanovení plynných látek. Poloha měřicích a odběrových míst včetně typů instalovaných měřicích a odběrových zařízení je vyznačena na obrázku 2. Vzhledem k tomu, že během sledování bylo na stanovišti SIADBraňany zjištěno významné ovlivnění rozptylových podmínek místním klimatem povrchového lomu Bílina, které není charakteristické pro centrální část severočeské pánve, bylo měření v roce 2013 přesunuto na stanoviště Lom-VÚHU.
4
Obrázek 2 Poloha měřicích míst Na obrázku 2 je červeně označeno měření prašného spadu, žlutě - plynných látek (pasivní odběr), bíle - aerosolových částic a světlemodře - plynných látek kontinuálně. Dosažené výsledky v oblasti ovzduší Sezónní chody úrovně znečištění sledovanými látkami se převážně shodují s hodnocením tohoto parametru v severočeském regionu. Úroveň znečištění na jednotlivých místech vychází z polohy měřicího místa a je závislá na jeho vzdálenosti od zdrojů znečištění a na charakteru podmínek šíření a rozptylu znečišťujících látek. Na základě vyhodnocení provedeného měření nelze předpokládat, že po napuštění jezera došlo k výraznému skokovému ovlivnění imisní situace. Výsledky pasivních měření, které mají poměrně dlouhou dobu integrace (14 dní – plynné látky, 28 dní – prašný spad) nezachycují krátkodobou variabilitu úrovně znečištění. Vliv změny místního klimatu na případnou změnu kvality ovzduší na základě hodnocení těchto výsledků není zřetelný. Porovnání ročních chodů denních hodnot na stanicích Kopisty, Most a Lom na ukazuje na určitý rozdíl mezi krátkodobou úrovní znečištění na stanicích bližších Mosteckému jezeru a na vzdálenější stanici Lom. Pro zhodnocení vývoje imisní situace v lokalitě byla proto použita historická data z měření imisí na vybraných stanicích severočeského regionu z období od počátku napouštění jezera do 5
současnosti, tj. 2008 až 2013. Poloha stanovišť je vyznačena na obrázek 3a. Prostor zhoršeného provětrávání pánve je vymezen světle šedou barvou a ohraničen tmavě šedou čarou. Pro ilustraci je na obrázek 3b vyznačena orografie terénu v řezu pánví, který prochází Mosteckým jezerem ze severu k jihu. Na obrázek 3a je řez vyznačen červenou přerušovanou čarou. Mostecké jezero je na obrázek 3b vyznačeno modrou vodorovnou úsečkou, doplněnou kótou nadmořské výšky hladiny. Porovnávaná data byla převzata z tabelárních ročenek nebo průběžně uveřejňovaných dat na internetových stránkách ČHMÚ. Od roku 2012 byla do hodnocení zahrnuta data ze stanic VÚHU a.s. z měření prováděných v rámci řešení projektu. Vzhledem k tomu, že severočeský region je druhou nejvíce postiženou oblastí prašným aerosolem ČR, byla v první fázi vyhodnocena sezónnost četnosti překročení 24 - hodinového imisního limitu pro aerosolové částice PM10 (50 µg.m-3).
Obrázek 3a Poloha porovnávaných stanovišť v severočeské pánvi
199
Obrázek 3b Profil severočeské pánve v řezu procházejícím Mosteckým Jezerem Jednotlivá roční období byla volena podle meteorologického kalendáře, tj.: • jaro – březen, duben, květen • léto – červen, červenec, srpen 6
• podzim – září, říjen, listopad • zima – leden, únor,prosinec V tabulce 3 je porovnáván stav naplnění jezera v období 2008 až 2013 s počtem překročení imisního limitu pro 24 - hodinové koncentrace PM10 (50 µg.m-3) na jezeru nejbližších měřicích stanic a na vybraných měřicích stanicích lokalizovaných v prostoru severočeské pánve v jarních a letních měsících.
Kopisty
Lom
Teplice
2 15 37 58 72 72
Most
25 84 171 255 298 298
Chomutov
objem vody [mil.m3]
2008 2009 2010 2011 2012 2013
Tušimice
rok
plocha hladiny [ha]
Tabulka 3 Porovnání stavu naplnění jezera s počtem překročení imisního limitu pro 24 - hodinové koncentrace PM10 na vybraných měřicích stanicích. počet překročení I.L. v jarním a letním období
1 8 4 11 4 7
1 5 1 11 4 9
2 10 15 29 13 13
20 16
7 19 4 13 4 11
2 0 4 11 2 4
Na obrázcích 4 až 8 je porovnán stav naplnění jezera s počtem překročení imisního limitu pro 24 -hodinové koncentrace PM10 na jezeru nejbližších měřicích stanicích a na vybraných měřicích stanicích lokalizovaných v prostoru severočeské pánve. Grafy jsou doplněny obrázky stavu naplnění jezera.
Obrázek 4 Porovnání stavu naplnění jezera s počtem překročení imisního limitu pro 24 -hodinové koncentrace PM10 na vybraných stanicích v jednotlivých ročních obdobích v roce 2008 (snímek z 10/2008 – před zahájením řízeného napouštění, plocha hladiny 25 ha, objem vody 2 mil.m-3) – zdroj http://www.pku.cz
7
Obrázek 5 Porovnání stavu naplnění jezera s počtem překročení imisního limitu pro 24 hodinové koncentrace PM10 na vybraných stanicích v jednotlivých ročních obdobích v roce 2009 (snímek z 5/2009, plocha hladiny 84 ha, objem vody 15 mil.m-3)– zdroj http://www.pku.cz
Obrázek 6 Porovnání stavu naplnění jezera s počtem překročení imisního limitu pro 24 hodinové koncentrace PM10 na vybraných stanicích v jednotlivých ročních obdobích v roce 2010 (snímek z 5/2010, plocha hladiny 171 ha, objem vody 37 mil.m-3)– zdroj http://www.pku.cz
Obrázek 7 Porovnání stavu naplnění jezera s počtem překročení imisního limitu pro 24 hodinové koncentrace PM10 na vybraných stanicích v jednotlivých ročních obdobích v roce 2011 (snímek z 5/2011, plocha hladiny 255 ha, objem vody 58 mil.m-3) – zdroj http://www.pku.cz
8
Obrázek 8 Porovnání stavu naplnění jezera s počtem překročení imisního limitu pro 24 hodinové koncentrace PM10 na vybraných stanicích v jednotlivých ročních obdobích v roce 2012 (snímek z 5/2012, plocha hladiny 298 ha, objem vody 72 mil.m-3)– zdroj http://www.pku.cz Z obrázků 4 až 8 je zřejmé, že v jarních a letních obdobích 2010, 2011 a 2012 na stanovištích v okolí Mosteckého jezera (stanice Most a ve 2012 i Kopisty) došlo oproti ostatním porovnávaným stanovištím k anomálnímu zvýšení počtu překročení imisního limitu pro 24 hodinové hodnoty koncentrace PM10. Toto anomální zvýšení úrovně znečištění v okolí jezera v jarních a letních měsících v letech 2009, 2010 až 2012 lze vysvětlit dvěma způsoby: - jedná se o náhodnou shodu mezi stavem naplnění jezera a meziroční prostorovou fluktuací úrovně sezónního znečistění ovzduší v lokalitě. - vodní plocha stabilizuje okolní atmosféru. Důsledkem může být za určitých meteorologických podmínek prodloužení doby denních přechodně zhoršených lokálních rozptylových podmínek a tím i zkrácení doby možného rozředění nakumulovaných znečišťujících látek. V mezním případě lze předpokládat i vznik několika denního trvalého zhoršení rozptylových podmínek. V závislosti na morfometrii zemského povrchu a na charakteru jeho pokryvu se vytváří místní klima, které se za určitých meteorologických podmínek může významněji lišit od okolního makroklimatu. Lze předpokládat, že v souvislosti se změnou charakteru povrchu v lokalitě Mosteckého jezera z těžební krajiny bez vegetace na vodní plochu s ozeleněným okolím, může být těchto případech změna místního klimatu zřetelná. Lze předpokládat, že místní klimatické efekty v lokalitě Mosteckého jezera mohou ovlivnit lokálně teplotu a proudění vzduchu v přízemní vrstvě atmosféry a tím případně ovlivnit i dobu trvání zhoršených rozptylových podmínek. Další řešení projektu je proto zaměřeno na: - zjištění kombinace meteorologických podmínek, při kterých k tomuto ovlivnění dochází - stanovení doby trvání tohoto vlivu - stanovení významu tohoto vlivu na úroveň znečištění ovzduší v komunální zástavbě severovýchodní části Mostu
9
Vyhodnocení se provádí na základě porovnání databáze meteorologických dat z observatoře Kopisty Ústavu fyziky atmosféry ČAV a databáze výsledků měření znečištění ovzduší z období 2008 až 2013. Doba integrace dat je 1 hodina.
Závěr V letech 2010 až 2013, tj. v době, kdy již byla naplněna větší část jezera, bylo zjištěno, že v jarním a letním období došlo k anomálnímu zvýšení počtu překročení imisního limitu pro 24hodinové hodnoty koncentrace PM10 na stanovištích v okolí Mosteckého jezera (stanice Most – vzdálenost od okraje jezera 1,6 km a v roce 2012 i stanice Kopisty – vzdálenost od okraje jezera 1,2 km) oproti ostatním porovnávaným stanovištím v regionu. V letech 2008 a 2009 kdy byla napuštěna pouze malá část jezera, tento jev zjištěn nebyl. Anomální zvýšení úrovně znečištění v okolí jezera v jarních a letních měsících v letech 2010 až 2013 lze vysvětlit dvěma způsoby. Jedná se buď o náhodnou shodu mezi stavem naplnění jezera a meziroční prostorovou fluktuací úrovně sezónního znečistění ovzduší v lokalitě, nebo vodní plocha stabilizuje okolní atmosféru. Důsledkem toho může být za určitých meteorologických podmínek prodloužení doby denních přechodně zhoršených lokálních rozptylových podmínek a tím i zkrácení doby možného rozředění nakumulovaných znečišťujících látek. Detailní rozbor příčin zvýšení úrovně znečištění v okolí jezera v jarních a letních měsících je zaměřen na zjištění meteorologických podmínek a jejich denních průběhů (průběh a úroveň teploty, doba a intenzita slunečního záření, směr a rychlost větru, relativní vlhkost, výškový teplotní gradient apod.), při kterých může k tomuto lokálnímu jevu docházet, a navazuje na poznatky části projektu, která hodnotí mikroklima lokality. Více o projektu na webových stránkách projektu www.mosteckejezero.cz. Poděkování Tento výzkum je realizován v rámci projektu výzkumu a vývoje č. TA 1020592 “Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů“, který je řešen s finanční podporou Technologické agentury České republiky. Řešitelé současně děkují Palivovému kombinátu Ústí, s.p., který realizuje komplexní revitalizaci krajiny dotčené těžební činností; tj. hydrickou rekultivaci (vytváření jezera) v prostoru zbytkové jámy lomu Most-Ležáky a který umožňuje řešitelům provádět v prostorách Mosteckého jezera výzkum.
Autor: Ing. Milena Vágnerová, vedoucí Ekologického centra Most pro Krušnohoří, VÚHU a.s. Ing. Jan Brejcha, technický vedoucí laboratoře imisních a emisních měření, VÚHU a.s. Zdroj fotografii napouštění jezero (2009-2012) – Palivový kombinát Ústí, s. p. (www.pku.cz)
10
Použitá literatura
Kabrna, M.. Voda jako nástroj obnovy krajiny po povrchové těžbě hnědého uhlí, sborník konference Jezera a mokřady ve zbytkových jamách po těžbě nerostů, Most, 04/2013, str. 72 – 76, ISBN 978-80260-4172-6 Kašpar, J., Městková, L. (2003). Rekultivace a voda, Sborník symposia Hornická Příbram ve vědě a technice, Příbram Štýs, S., 2013. Hydrologické rekultivace jako subsystém rekultivační transformace krajiny, sborník konference Jezera a mokřady ve zbytkových jamách po těžbě nerostů, Most, 04/2013, str. 157 – 161, ISBN 978-80-260-4172-6 Geografický portál ZEMEPIS.COM – http://www.zemepis.com MAJER J. a kol.: Uhelné hornictví v ČSSR Nakladatelství profil, Ostrava, 1985 Historie Litvínovska a okolí - http://litvinov.sator.eu/kategorie/krusnohori/krusnohori-priroda/jezeromost DVOŘÁK P., ŠVEC J.: Napouštění zbytkové jámy lomu Most – Ležáky, časopis Vesmír 88, s. 46, ISSN 1214 4029, Praha 2009 kol. autorů: Zatápění zbytkové jámy lomu Ležáky I., II. a III. etapa, Zpráva, Hydroprojekt CZ, a.s., Praha 2006 kol. autorů: Generel rekultivací lokality Most – Ležáky, Zpráva, Báňské projekty Teplice, Palivový kombinát Ústí, s.p. - http://www.pku.cz
2006
Bartůňková, K., Sokol, Z., Pop, L., 2014. Simulations of the influence of lake area on local temperature with the COSMO NWP model. Atmos. Res., 147–148 (2014) 51–67. Brejcha J., Vaidišová L. (2013): Kvalita ovzduší v revitalizované lokalitě Jezera Most, sborník konference Jezera a mokřady ve zbytkových jamách po těžbě nerostů, Most, 04/2013, str. 171 – 175, ISBN 978-80-260 -4172-6 Brejcha J.:Dílčí výsledky hodnocení úrovně prašnosti v okolí lokality jezera Most, Zpravodaj Hnědé uhlí, 4/2013, str. 10 -18, ISSN 1213-1660, MK ČRE 11644 Brejcha J., Vágnerová M.(2014): The influence oflocalclimatechanges on the air quality in the area ofthehydricreclamationthelake Most, 14th International MultidisciplinaryScientificGeoconference SGEM 2014 - Energy and Clean Technologies ConferenceProceedings, VollumeII,17 – 26 June, 2014, Bulgaria, Albena, Pages 591-598, ISBN 978-619-7105-16-2, ISSN 1314-2704 http://www.openair-project.org http://www.pku.cz/pku/site.php?location=5&type=napousteni_most http://portal.chmi.cz http://www.ufa.cas.cz/vetrna-energie/vetrna-mapa
11
Kružíková L. (2013):Vývoj napouštění jezera Most, sborník konference Jezera a mokřady ve zbytkových jamách po těžbě nerostů, Most, 04/2013, str. 89 – 63, ISBN 978-80-260 -4172-6 Pavlicová I. (2007): Teplotní inverze v oblasti Ostravské průmyslové aglomerace, Diplomová práce, Masarikova universuta v Brně, Brno 2007
Vágnerová M., Brejcha J., Řehoř M.(2013): Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů, sborník konference Jezera a mokřady ve zbytkových jamách po těžbě nerostů, Most, 04/2013, str. 171 – 175, ISBN 978-80-260 -4172-6
Vágnerová M., Brejcha J. (2014): Theassessmentofthe air quality in therevitalizedofthe Most lake, 14th International MultidisciplinaryScientificGeoconference SGEM 2014 – Energy and Clean Technologies ConferenceProceedings, VollumeII,17 – 26 June, 2014, Bulgaria, Albena, Pages 551 – 566, ISBN 978-619-7105-16-2, ISSN 1314-2704 VysoudilM. (2009): Klasifikace místních klimatických efektů, Geografický časopis 61(2009) 3, Geografický ústav SAV, 2009, Pages 229-241, ISSN 0016-719 Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (2012)
12
