Pacient a nemocniční prostředí
Osnova prezentace: 1. Příjem nemocného k hospitalizaci příjem dospělého k hospitalizaci zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaci adaptace nemocného na nemocniční prostředí specifika hospitalizace národnostních menšin 2. Překlad nemocného 3. Propuštění nemocného do domácího ošetřování 4. Nozokomiální infekce a jejich prevence
1. Příjem nemocného k hospitalizaci u hospitalizace
– přijetí nemocného do
nemocnice u účel hospitalizace – diagnostický, terapeutický, sociální
Druhy příjmu u plánovaný
příjem nemocného se děje na základě doporučení obvodního lékaře, nemocný je k hospitalizaci předem objednaný, nezbytná vyšetření nemocného se dějí v ambulantní části, tak aby se doba hospitalizace zkrátila na minimum u akutní příjem nemocného se děje bez doporučení obvodního lékaře (např. úraz, náhlé bezvědomí atd.)
Příjem nemocného na příjmovém oddělení nemocnice u centrální
příjem – funguje pro celou nemocnici a po vyšetření je nemocný poslán na příslušné oddělení (např. FN Bohunice, pracoviště medicíny dětského věku) u příjmová ambulance příslušného oddělení (např. interního, chirurgického, očního atd.)
Vybavení příjmového oddělení nebo příjmové ambulance u pracují
zde lékaři a sestry, jejichž vystupování a chování vůči nemocným má být vstřícné, laskavé, chápající u čekárna – má působit klidným dojmem, má dostatek pohodlných sedadel, lavic, stěny jsou vymalovány pastelovými barvami a vhodná je výzdoba stěn obrázky u důvody dlouhého čekání je vhodné nemocným vysvětlit
Vyšetření lékařem na příjmové ambulanci u základní
fyzikální vyšetření (poslechem, pohledem, poklepem, pohmatem) u sledování fyziologických funkcí u podle potřeby doplnění dalších vyšetření (EKG, rentgenologické, sonografické vyšetření, odběr biologického materiálu na vyšetření atd.) u anamnéza nemocného
Dokumentace nemocného na příjmové ambulanci u občanský
průkaz u průkaz pojištěnce u vypsání Potvrzení o přijetí nemocného (základní identifikační údaje, slouží k vyplnění chorobopisu) u Průkaz práce neschopného pojištěnce (vyplňuje se u pracujících na příjmové ambulanci nebo s již vyplněným průkazem přijde nemocný od obvodního lékaře)
Chorobopis u vyplňuje
se v centrálním příjmovém oddělení nebo v přijímací kanceláři u v chorobopisu jsou zaznamenány údaje identifikační a statistické, anamnestické, údaje týkající se fyzikálního vyšetření nemocného při přijetí, stanovení lékařské diagnózy při přijetí
Chorobopis u při
propuštění nemocného ošetřující lékař zapíše do chorobopisu zprávu o průběhu hospitalizace nemocného, včetně pokračování terapie – Zpráva ošetřujícímu lékaři u součástí chorobopisu se v průběhu hospitalizace stávají – dekurz (zpráva o denním stavu nemocného), ordinace lékaře, teplotní tabulky, výsledky vyšetření atd...
Průkaz práce neschopného pojištěnce u má
čtyři části, které se vyplňují průpisem u průkaz se vydává nemocným, kteří pracují u vystavuje jej obvodní lékař nebo lékař na příjmové ambulanci u každý průkaz je přesně evidován a má své identifikační číslo
I. Legitimace práce neschopného pojištěnce První část zůstává nemocnému, předkládá ji při návštěvě lékaře nebo slouží ke kontrole pracovníků pojišťovny, kteří mají právo nemocného v domácím ošetření kontrolovat, zda a jak dodržuje léčebný režim.
II.Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti Po dobu léčení zůstává založena v chorobopisu a po ukončení pracovní neschopnosti ji nemocný odevzdá zaměstnavateli.
III.Hlášení o počátku pracovní neschopnosti Tato část je poslána zaměstnavateli a u osob samostatně výdělečně činných okresní správě sociálního zabezpečení.
IV. Hlášení okresní správě sociálního zabezpečení Slouží jako podklad pro výpočet úhrady za léčení.
Příjem nemocného na ošetřovací jednotce u zdravotnický
asistent nemocného pozdraví, představí se, podá ruku u převezme od nemocného veškerou dokumentaci (OP, kartičku pojišťovny, chorobopis, vyplněné štítky, výsledky vyšetření atd.) u uvede nemocného na pokoj, ukáže mu jeho lůžko, vybavení pokoje, seznámí s ostatními spolupacienty
Příjem nemocného na ošetřovací jednotce u nemocný
se převleče do nočního prádla svého nebo ústavního, nemá-li vlastní ručník, žínku a župan, poskytneme mu ústavní prádlo u sanitární filtr je prováděn jen tam, kde je to nutné (bezdomovci, staří zanedbaní nemocní, děti...) u osobní svršky nemocných jsou uschovány v centrální šatně, šatní skříni na pokoji nemocných, ošetřující personál vyplní Potvrzení o úschově věcí
Příjem nemocného na ošetřovací jednotce u cenné
věci nemocných jsou ukloženy do ústavního trezoru proti podpisu (šperky, větší obnosy peněz, vkladní knížky, notebooky, mobilní telefony atd.). Je vhodné poučit nemocné, aby cenné věci do nemocnice nenosili nebo je poslali domů. u seznámení nemocného s vybavením ošetřovací jednotky, s domácím řádem, právy a povinnostmi nemocných
Příjem nemocného na ošetřovací jednotce u sledování
fyziologických funkcí při přijetí (tělesná teplota, tep, dech, krevní tlak) u odebrání ošetřovatelské anamnézy (zajistit nemocným soukromí, nedílnou součástí je zjištění alergie a dietních opatření, která nemocný dodržuje...) u vyšetření nemocného lékařem na ošetřovací jednotce (odebrání lékařské anamnézy, stanovení potřebných ordinací atd.)
Příjem nemocného na ošetřovací jednotce u zajištění
potřebných ordinací sestrou ve spolupráci se zdravotnickým asistentem (terapie, odběry biologického materiálu, objednání ordinovaných vyšetření, objednání ordinované diety, zajištění ordinované polohy nemocného atd.) u Všechny výše vyjmenované úkony se mění dle zvláštností pracoviště a hlavně dle aktuálního stavu nemocného!!!
Dokumentace nemocného vedená na ošetřovací jednotce u dokumentace
nemocných může být vedena přes počítačovou databázi nebo na klasických formulářích, záleží na vybavení a zvyklostech daných pracovišť u nemocný si z příjmové kanceláře nebo centrálního příjmu přinese kompletní Chorobopis vyplněný identifikačními a statistickými údaji (jeho součástí je zpráva ošetřujícímu lékaři a hlášení hospitalizace)
Dokumentace nemocného vedená na ošetřovací jednotce u Chorobopis
dále vypisuje lékař na ošetřovací jednotce, sestře a zdravotnickému asistentovi slouží jako zdroj informací o nemocném u teplotní tabulka u dekurz u nemocný je evidován v Knize příjmů a odchodů na ošetřovací jednotce
Dokumentace nemocného vedená na ošetřovací jednotce u Hlášení
o počtu nemocných u písemnou formou je pro nemocného objednána dieta dle ordinace lékaře u jméno a příjmení nemocného je uvedeno na informační tabuli na chodbě a na ošetřovně u informace o přijmu nemocných je součástí hlášení sester u sesterská dokumentace
Dokumentace nemocného vedená na ošetřovací jednotce u Souhlas
nemocného se zdravotnickými výkony a s nahlížením do jeho osobní dokumentace, poučení provádí lékař, podpisem stvrzuje nemocný nebo jeho zákonný zástupce a lékař u Odmítnutí zdravotnických výkonů - podepisuje se jen při odmítnutí zdravotnického výkonu, postup je obdobný jako při podpisu Souhlasu se zdravotnickými výkony
Urgentní příjem u specializovaná
pracoviště v areálu nemocnice, kde se přijímají všichni nemocní v akutním ohrožení života (nemocné přiveze RZP) u nebere se ohled na příčinu postižení nemocného
Zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaci u dokumentace
při příjmu dětí je stejná jako při příjmu dospělých s tím rozdílem, že všechny souhlasy s vyšetřením, léčbou, operací nebo odmítnutí zdravotnických výkonů dává zákonný zástupce dítěte až do 18 let věku dítěte (rodič, prarodiče...) u dítě je k hospitalizaci doprovázeno zákonným zástupcem
Zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaci u od
rodičů zjistit – zvyky a návyky, zejména u malých dětí (hygienické návyky a jejich úroveň, vyprazdňování, spánkové návyky, stravovací návyky....) u zajistit dítěti oblíbenou hračku pro pobyt v nemocnici u zjistit, jak dítě doma oslovují, jaké má povahové vlastnosti (veselé, přátelské, uzavřené...), jak se chová k ostatním dětem, zda bylo v nemocnici a jak pobyt snášelo
Zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaci uu
dětí školou povinných zjistit, do které třídy chodí a zajistit pokračování školní docházky ve spolupráci s učiteli v nemocnici u sanitární filtr – u dětí se provádí důkladná kontrola stavu kůže a vlasů dítěte, do dokumentace se zapíše přesný popis všech nálezů (modřiny, pohmožděniny, vyrážky atd.) a nechat podepsat zákonným zástupcem
Zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaci u svršky
dítěte si odnáší rodiče domů u rodiče jsou poučeni o návštěvních hodinách, dostanou jméno a telefonní číslo ošetřujícího lékaře u v zájmu dítěte je žádoucí společná hospitalizace s matkou (kojenci, batolata, děti předškolního věku) u exkurze po ošetřovací jednotce
Adaptace nemocného na hospitalizaci u faktory
adaptace : věk, délka hospitalizace, sociální situace, psychické vlastnosti nemocného
Vliv nemocničního prostředí na hospitalizaci u anonymita
nemocného u nedostatek informací podávaných nemocnému u nemocniční prostředí (pachy, ruch...) u pobyt mezi těžce nemocnými u izolace od běžného života u porucha soběstačnosti
Povinnosti ošetřujícího personálu u oslovovat
nemocného pane – paní a příjmením u podat nemocnému dostatek informací v jemu srozumitelné formě (o léčebném a domácím řádu, dietě, vyšetřeních...) u najít si dostatek času na rozhovor s nemocným u zajistit si spolupráci nemocného a jeho rodiny během hospitalizace
Fáze adaptace (adaptační syndrom): u období
náhlé změny životního stylu (období hledání nových jistot a bezpečí, zpravidla u zdravotnického personálu, velmi bouřlivá bývá u dětí a starých nemocných – netečnost, deprese, úzkost, pláč...) u období aktivní adaptace nemocného (uklidnění, nalezení duševní rovnováhy, zájem o uzdravení, aktivní spolupráce s ošetřujícím personálem)
Fáze adaptace (adaptační syndrom): u období
psychického selhání nemocného (maladaptace nemocného, ztráta víry v uzdravení, přecitlivělost, nesnášenlivost, vyvolávání konfliktů se spolupacienty, s ošetřujícím personálem...) u období rezignace (psychické selhání nemocného, nemocný je pasivní, nebojuje o své zdraví, nespolupracuje, ztrácí smysl života...)
Hospitalismus u jde
o maladaptaci, která vzniká důsledkem silné negativní reakce na pobyt v nemocnici u častěji se vyskytuje u dětí, méně často pak u dospělých nemocných
Formy hospitalismu u dětí u regrese
(projevuje se v oblasti hygienických návyků, pomočování, stravovacích návyků, stereotypní pohyby v postýlce, vydávání neartikulovaných zvuků...) u negativismus (dítě provádí pravý opak toho co po něm požadujeme...) u uzavřenost ( nemluví, nehraje si, odmítá sociální kontakty...) u agrese u poživačnost (lenošení, vyhýbání se povinnostem...)
Prevence hospitalismu u dětí u stimulující
nemocniční prostředí u tělesná i duševní aktivita dítěte u zapojení dítěte do práce herních terapeutů, učitelů MŠ a ZŠ u dostatek času ošetřujícího personálu na komunikaci s dítětem u výběr vhodných výchovných zaměstnání u pro malé děti je vhodná hospitalizace s rodičem
Specifika hospitalizace národnostních menšin u etnicita
– znalost etnické příslušnosti (utečenec, přistěhovalec, člen integrované menšiny...) u jazyk – rodný jazyk nemocného ( v případě stresu, nemoci, horečky může používat rodný jazyk) u náboženské a duchovní potřeby – pochopení víry nemocného a s tím související potřeby u model rodiny (patriarchální uspořádání rodiny...)
Specifika hospitalizace národnostních menšin u jídlo
a způsoby stravování (ošeřující personál má vědět jaká jídla pacientova kultura zakazuje...) u názory na zdraví a zdravotní praktiky – jde o poznání názorů nemocného na příčinu jeho nemoci (špatný životní styl, choroboplodné zárodky, nemoc je trestem, kletbou...), vede ke spolupráci s nemocným
Specifika romské menšiny u hodnotový
systém – láska, rodina, zdraví u rodina – důležitější než práce, má funkci ochrannou a vzdělávací, patriarchální uspořádání v rodině, rodina si navzájem pomáhá a podporuje, žena zabezpečuje chod rodiny a vychovává děti, muž je hlavou rodiny, milují své děti a své rodiče (v tradiční rodině se děti neodkládají do dětského domova a staří rodiče do domova důchodců)
Specifika romské menšiny u většina
Romů je věřících a hlásí se k římsko katolické víře u žijí v současnosti (teď a nyní), na budoucnost příliš nemyslí u komunikace – mají velmi dobře vyvinutý smysl pro získávání neverbálních informací, emocionalita převažuje nad racionálním jednáním a chováním
Specifika romské menšiny u stravování
– pokrmy se připravují v nádobách, které se nesmí používat k jiným účelům, nespotřebované jídlo se vyhazuje (věří, že zbytky mohou přinést nemoc) u zdraví a nemoc – během nemoci mají slabší vůli, vytrvalost, trpělivost, bez kontaktu s rodinou jsou nesamostatní, trpí strachem, méněcenností, mohou být agresivní, nechtějí spolupracovat se zdravotníky
Specifika romské menšiny uk
ošetřujícímu personálu jsou nedůvěřiví, mají strach ze smrti a bolesti, nahlas sténají a naříkají, léky užívají a léčebná opatření dodržují často do pominutí příznaků nemoci, obtížná bývá komunikace s rodinou nemocného (navázat komunikaci s hlavou rodiny) u ošetřující personál při edukaci a vysvětlování musí používat takové výrazy, kterým bude romský nemocný rozumět !!!
Rady pro komunikaci s romským nemocným u nespěchat,
trpělivost u vnímat neverbální komunikaci u předávat informace řečí těla u nekritizovat nemocného před ostatními u nebát se dotyku a blízkosti nemocného u nebát se emocí nemocného u mluvit jasně, stručně, konkrétně
Rady pro komunikaci s romským nemocným u přistupovat
k nemocným individuálně u používat zpětnou vazbu při komunikaci u respektovat hodnotový systém romské menšin
Specifika při ošetřování Ukrajinců u do
České republiky přicházejí hlavně za prací a vzhledem k neutěšeným sociálním poměrům, velmi špatné zdravotnické péči u jako pacienti jsou velmi ukáznění, nemají speciální požadavky, jsou ochotní spolupracovat a přizpůsobit se léčebnému režimu, je potřeba dávat pozor na komunikaci vzhledem k neznalosti jazyka, bývá problém se zdravotním pojištěním
Specifika při ošetřování Vietnamců u rodina
– patriarchální struktura rodiny, respektuje se prvorozenectví, děti se učí být úspěšné a nezávislé (vzdělané), úcta k rodičům a starším lidem u komunikace – respekt k pravidlům slušného chování, úsměv a smích mohou znamenat nejistotu, nepříjemnou situaci, neporozumění, při rozhovoru je pro ně nepříjemný přímý pohled do očí (znamená povýšenost, domýšlivost)
Specifika při ošetřování Vietnamců u zdraví
a nemoc – síly jing a jang ovlivňují rovnováhu mezi zdravím a nemocí, při nemoci vyhledávají pomoc tradiční medicíny (léčitelé, bylinky, spirituální obřady), informace podávat jednoduše a přesně, přikývnutí neznamená souhlas a porozumění, jsou stydliví a skromní, při osobní hygieně pomáhá člen rodiny stejného pohlaví, při bolesti nepožádají o léky (strach z návyku)
Specifika při ošetřování Vietnamců u vietnamské
ženy se v domácí péči o nemocného postarají u stravování – jedí 3x denně, pravidelnou součástí jídla je rýže, mají rádi listnatou zeleninu a ovoce, nepřijímají studené nápoje a jídla, hojně pijí hlavně čaje (bez cukru a citronu)
2. Překlad nemocného u překlad
nemocného z jedné ošetřovací jednotky na jinou v rámci jedné kliniky (oddělení) – o překladu nemocného rozhoduje a domlouvá jej lékař,vypíše do dekurzu stručné shrnutí o dosavadní léčbě, zdravotnický asistent ve spolupráci se sestrou vyplní sesterskou dokumentaci nemocného, přichystá všechny osobní věci nemocného a zkompletuje jeho dokumentaci, doprovodí jej na novou ošetřovací jednotku, kde je pro nemocného připravené lůžko.
Překlad nemocného u přeložení
nemocného na jiné oddělení (kliniku) v rámci jedné nemocnice – o překladu rozhoduje a domlouvá jej lékař, vypíše nemocnému lékařskou zprávu, sestra ve spolupráci se zdravotnickým asistentem vypíše sesterskou překladovou zprávu, zajistí přichystání osobních věcí a šatů nemocného, překlad je možný jen na připravené volné lůžko za doprovodu ošetřujícího personálu. Dokumentace se archivuje. Nemocný je veden na novém oddělení pod stejným číslem chorobopisu.
Překlad nemocného u přeložení
nemocného do jiného ústavu (nemocnice) – se děje po telefonické domluvě lékaře a provádí se jako propuštění nemocného do domácího ošetřování. Nemocný je lékařem poučen z jakých důvodů k překladu dochází. Příbuzní mají být upozorněni na možnost překladu.
3. Propuštění nemocného u plánované
propuštění nemocného – uvědomit příbuzné, zvláště rodiče dětí na možnost propuštění, zjistit sociální podmínky (u starých a chronicky nemocných) u revers – odchod nemocného na vlastní žádost, nemocný po podrobném poučení lékařem, k jakým komplikacím může předčasné propuštění vést, podepisuje za přítomnosti svědků formulář, který se nazývá odmítnutí zdravotnického výkonu
Poučení nemocného před propuštěním u poučení
nemocného provádí lékař ve spolupráci se sestrou – životospráva, dieta, léčebný režim u kontrola u obvodního lékaře do 3 dnů, kde předá lékařskou zprávu z nemocnice u nemocný dostane léky na 3 dny nebo recept na léky k vyzvednutí v lékárně
Poučení nemocného před propuštěním u pokud
jsou plánována další vyšetření ambulantně, předat nemocnému všechny formuláře v obálce a s pokyny u pracující nemocný dostane Průkaz o trvání pracovní neschopnosti (tzv. lístek na peníze) a Průkaz práce neschopného pojištěnce u velmi důležitá je zpětná kontrola informací podaných nemocnému!
Dokumentace nemocného u lékař
vypíše lékařskou zprávu u chorobopis, dekurzy, teplotní tabulky, výsledky vyšetření, sesterská dokumentace se kompletují a archivují u žádanku na převoz sanitním vozem – nemocný má nárok na převoz do domácího ošetřování sanitním vozem, pokud si odvoz nedomluví s rodinnými příslušníky
Dokumentace nemocného u sestra
ve spolupráci se zdravotnickým asistentem odepíše nemocného v hlášení sester, v hlášení o počtu nemocných, v knize příchodů a odchodů, odhlásí stravu, odstraní jméno z informačních tabulí na sesterně, chodbě... u veškerá dokumentace nemocného se skládá a archivuje
Úprava lůžka u lůžko
po odchodu nemocného svléknout, vydezinfikovat, obléknout do čistého nebo lůžko odeslat do centrální úpravny lůžek u věci z nočního stolku nemocnému pomoci sbalit a také dezinfikovat u lůžko a jeho okolí připravit na příchod dalšího nemocného
4. Nozokomiální infekce u nozokomiální
(nemocniční) infekce – jde o lokální nebo systémové infekční onemocnění, které vzniká v souvislosti s diagnostickoterapeutickými postupy během pobytu nemocného ve zdravotnickém zařízení (lůžkovém i ambulantním). Nemocniční infekcí bývá postiženo průměrně 6-8% nemocných.
Epidemiologické hledisko dělení u specifické
nákazy – vznikají v odpovídající inkubační době po provedení rizikového ošetřovatelského postupu (např. cévkování, převaz operační rány...) u nespecifické nákazy – nesouvisí s ošetřovatelskými postupy, závisí na aktuální epidemiologické situaci v příslušné oblasti (např. akutní respirační onemocnění...)
Epidemiologické hledisko dělení u exogenní
nákazy – vznikají při nedodržení aseptických a protiepidemiologických postupů u endogenní nákazy – jsou vyvolány vlastní mikroflórou nemocného při oslabení organismu z fyziologicky nesterilní dutiny (např. dutina ústní)
Riziko vzniku nozokomiálních nákaz u věk
(novorozenci, starší osoby) u oslabení organismu v důsledku onemocnění u diagnostické a terapeutické invazivní zákroky (katetrizace, intubace...) u terapie (radioterapie, chemoterapie, antibiotika...) u dlouhodobé ležení, stáza moče, nedostatečná ventilace plic....
Zdroj nozokomiálních nákaz u ošetřující
personál (hygiena rukou, neaseptické postupy...) u pacient u návštěva
Druhy nozokomiálních nákaz u infekce
močového ústrojí (30-45%) – vznikají v souvislosti invazivními diagnostickými a terapeutickými výkony(cévkování,cystoskopie, výplachy a proplach močového měchýře...) u infekce chirurgických ran (15-25%) – vznikají při nedodržení aseptických postupů během operace nebo převazu operační rány
Druhy nozokomiálních nákaz u infekce
dýchacích cest (15 - 25%) – vznikají v důsledku dlouhodobého ležení v lůžku, přenos infekce akutních respiračních onemocnění od personálu a návštěv u parenterální infekce – zanesení infekce přímo do krve ( hepatitidy typu B, AIDS...) u gastrointestinální infekce – nejčastěji průjmová onemocnění přenášená špatně tepelně zpracovanou nebo potravou kontaminovanou během přípravy
Prevence nozokomiálních nákaz u dodržování
protiepidemiologického režimu: používání ochranných pracovních pomůcek, hygiena rukou (mechanické, hygienické a chirurgické mytí rukou), individualizace pomůcek (teploměry, podložní mísy...), používání sterilních pomůcek a aseptických postupů, chránit nemocné před kapénkovou infekcí používáním ústenky
Prevence nozokomiálních nákaz u dodržování
dekontaminačních postupů: pravidelný úklid, větrání, výměna prádla, manipulace se špinavým prádlem, třídění a pravidelné odstraňování odpadu, dezinfekce, sterilizace
Použité zdroje informací Internetové stránky: u www.atlas.cz (obrázky z různých zdrojů) u www.seznam.cz (obrázky z různých zdrojů) Literatura: u Rozsypalová, M., Šafránková, A. Ošetřovatelství I. Informatorium, Praha, 2002 u Ivanová,K., Špirudová, L., Kutnohorská, J.,Multikulturní ošetřovatelství I.Grada Publishing, Praha, 2005 Jiné zdroje: u dokumentace a fotografie z ošetřovací jednotky byly použity s laskavým dovolením FN U svaté Anny v Brně
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
ic š ko l a
S t ře d ní
votn
ká
ra d z
Konec prezentace
Ošetřování nemocného s bolestí
Osnova prezentace definice bolesti význam bolesti vnímání bolesti typy bolesti posuzování bolesti reakce organizmu na bolest terapie bolesti psychická bolest ošetřování nemocného s bolestí – zásady pracoviště léčby bolesti ošetřovatelská diagnóza plán ošetřovatelské péče
BOLEST „Člověk se rodí v bolestech, v průběhu svého života způsobí bolest řadě lidem a nakonec umírá v bolesti. Navíc si člověk vše dovede představit a to je zdrojem jeho dalšího utrpení“ (C. S. Lewis)
BOLEST „Bolest je cokoli, co pacient za bolest označí, existuje vždy, když si pacient na ni stěžuje“ ( Mc Caffery)
Bolest − je způsobena fyzikálním, chemickým nebo
bakteriálním podrážděním periferních zakončení nervových vláken citlivých na bolest (nociceptor) − při podráždění dochází ve tkáni k biochemické reakci − z postižené tkáně je vzruch veden senzitivními nervovými vlákny do talamu a odtud do mozkové kůry − zde dojde ke zpracování podnětu a eferentními vlákny je vedena odpověď z mozku k příslušnému orgánu = uvědomování si bolesti
Význam bolesti ☺☺ Je účelná:
Je neúčelná:
varovný signál poškození nebo ohrožení organismu chrání před dalším poškozením (např. při popálení) poskytuje informaci, který orgán je postižen (např. appendicitis…) vede k účelnému jednání - (vyhledání lékaře, zastavení činnosti, zabraňuje dalšímu poškození např. u stenokardie)
když narušuje schopnost klienta vykonávat běžné aktivity stává se nesnesitelnou, vede k utrpení a vyčerpání pacienta (nádorová bolest)
Vnímání bolesti Bolest je subjektivní příznak, je pociťována a prožívána velmi individuálně Vnímání bolesti je dáno mnoha činiteli: 3 3 3 3 3 3 3
vrozený typ nervové soustavy pohlaví, věk člověka výchova a zkušenosti jedince aktuální psychický stav, nedostatek spánku, nepohodlí psychické faktory – hlavně strach denní doba (v nočních hodinách je nemocný mnohem vnímavější) filozofie, náboženství, příslušnost k určité etnické skupině
Typy bolesti 1.
dle místa vzniku
2.
z hlediska průběhu
3.
podle postižených orgánů a charakteru
Posuzování bolesti Umístění bolesti Charakteristika bolesti (popis) Intenzita bolesti Časové určení bolesti
Umístění bolesti Na lokalizaci bolesti se ptáme ústně „ Kde vás to bolí?“ nebo můžeme použít tzv. mapu bolesti + označí i intenzitu bolesti
zpět
Charakteristika bolesti Bolest může být: bodavá putující řezavá silná křečovitá dráždivá pálivá
záchvatovitá vystřelující svědivá škubavá ostrá vyčerpávající a mnoho dalších zpět
Intenzita bolesti Slabá – celkem snesitelná, vliv na organismus je nepatrný
Střední – snáší se hůře, zvlášť trvá-li dlouho, objevuje se celková odezva organismu
Silná – snáší jako krajní nepříjemnost, pacient hledá úlevovou polohu, změny FF, pocení, pláč…
Nesnesitelná – tato bolest ruší psychické zábrany a společenské konvence, někdy se může rozvinout až obraz šoku, může vést i ke zkratovému jednání (pokus o sebevraždu)
Určování intenzity bolesti Analogové stupnice intenzity bolesti Mapa bolesti Verbální metody diagnostikování intenzity bolesti Metody používané u dětí Srovnávací metody – tourniquetové vyšetření
Metody používané u dětí
Další metody hodnocení bolesti u dětí (novorozenec, kojenec, batole)
zpět
Časové určení bolesti po námaze (námahová bolest) v klidu (klidová bolest) v noci ve dne při změně polohy po požití potravy při změně počasí atd.
Reakce organizmu na bolest změny FF (tachykardie, zvýšený systolický tlak, tachypnoe, nebo naopak bradykardie, snížený systolický tlak) pocení, bledost, nauzea, zvracení, zvýšený svalový tonus změny chování – neklid, pláč, křik, sténání, strach, úzkost, zlost, deprese, únava, vyčerpání…
Terapie bolesti TRADIČNÍ TERAPIE
NETRADIČNÍ TERAPIE
Psychická bolest Æ
Doposud jsme se zabývali bolestí fyzickou, bolestí těla, ale pozor existuje i bolest psychická, bolest duše. Tato bolest je vyvolána ztrátou citu, důvěry, nadějí. Ztrátou lidí, které máme rádi, ztrátou věcí, jichž si ceníme. Na to, že tato bolest existuje a může pacienta trápit a ovlivnit tím i léčebný proces, bychom při svém povolání neměli zapomínat!!!
Ošetřování nemocného s bolestí – zásady respektujeme individuální citlivost klienta na bolest klidné prostředí kvalitní a šetrná ošetřovatelská péče!!! sledovat neverbální projevy klienta nikdy neříkat „To vás nemůže bolet“ empatie!!! dostatek komunikace – odstranění úzkosti, strachu dostatek informací, získání důvěry!!! dle ordinace lékaře podávat analgetika, další způsoby léčby bolesti (teplo, chlad, úlevová poloha)
Pracoviště léčby bolesti Ambulance léčby bolesti Centra léčby bolesti na těchto pracovištích se provádějí výkony jako např. zavádění epidurálního katetru, aplikace lineárních dávkovačů, akupunktura, fyzikální metody léčby bolesti …
Ošetřovatelská diagnóza Akutní bolest z důvodu… Chronická bolest z důvodu … Omezená pohyblivost v souvislosti s bolestí Narušení spánku vzhledem ke zvýšenému pociťování bolesti v noci Strach vzhledem k očekávání bolesti další – Taxonomie NANDA
Plán ošetřovatelské péče – příklad Ošetřovatelská diagnóza velká bolest levého kolene v souvislosti s aktivitou dolní končetiny (sport)
Cíl
Plán péče
zmírnění bolesti rozhovor s klientem při činnosti o bolesti být bez bolesti v klidové poloze
průběžné vyhodnocování bolesti během celého dne zajistit úlevovou polohu levé DK aplikace analgetik dle ordinace lékaře
Hodnocení
10. 10. 2006 v klidové poloze nebolestivé, při pohybu bolest mnohem menší intenzity
Použité zdroje informací Internetové stránky www.atlas.cz (obrázky z různých zdrojů) Literatura Mikšová, Z., Fraňková, M., Hernová, R., Zajíčková, M. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Grada Publishing, 2006. Staňková, M. České ošetřovatelství 6. IDV PZ Brno, 2001 Šamánková, M. a kol. Základy ošetřovatelství. Karolinum, Praha, 2006 Vučková, J. Ošetřovatelství – II. Fortuna, Praha, 1995
ic š ko l a
S t ře d ní
votn
ká
ra d z
Konec prezentace
Péče o spánek a odpočinek
Osnova prezentace z z z z z z z z z z z z z z z z z z
spánek zajímavosti o spánku délka spánku faktory ovlivňující spánek fyziologie spánku fáze spánku spánková hygiena zásady pro dobrý spánek poruchy spánku nespavost aktivity zdravotnického asistenta – zajištění kvalitního spánku hypnotika stařecká nespavost odpočinek ošetřovatelská diagnóza plán ošetřovatelské péče www odkazy specializovaná pracoviště
Spánek ¾
¾
spánek a odpočinek jsou nezbytnou podmínkou lidského zdraví člověk potřebuje spát a odpočívat, aby načerpal novou tělesnou a psychickou sílu
Zajímavosti o spánku z
Hypnos byl v dobách antiky pro Řeky a Římany bohem spánku a spánek sám. Byl synem bohyně noci Nykty a bratrem boha smrti Thanata. Se svou matkou přicházel každé noci na svět a na všechno živé sesílal spánek. Lidem posílal sny a zbavoval je tak útrap a starostí. Nikdo nemohl odolat jeho moci, dokázal uspat i samotného boha Dia.
Zajímavosti o spánku z
Zobrazován byl Hypnos různě. Antičtí umělci si ho představovali jako malého chlapce, mladíka nebo starce, často s orlími nebo motýlími křídly. V rukou míval berlu nebo makovici, kterou se dotýkal lidských spánků, někdy měl roh, ze kterého omamný spánek vyléval. Jméno tohoto boha se zachovalo například ve slově hypnóza, které označuje stav podobný spánku, v němž uspaný zčásti podléhá vlivu jiné osoby.
Délka spánku ¾
novorozenec: 20 – 22 hodin
¾
kojenec: 14 – 16 hodin
¾
šestileté dítě: 10 – 12 hodin
¾
dospělý člověk: 7 – 8 hodin
¾
ve stáří: 6 – 7 hodin
Faktory ovlivňující spánek biologicko – fyziologické: věk, nemoc, bolest, pohyb a aktivita, jídlo, tekutiny ¬ psychicko – duchovní: nejistota, stres, strach, úzkost, ztráta někoho, něčeho ¬ sociálně kulturní: pracovní problémy, finanční potíže, narušené mezilidské vztahy ¬ faktory prostředí: světlo, hluk, teplota, nevhodné prostředí ¬
Fyziologie spánku ¾ ¾
¾
Spánek je děj aktivní a cyklický, je řízen dvěma specializovanými oblastmi mozkového kmene. Je charakterizován minimální fyzickou aktivitou, změnami fyziologických funkcí (snížení TK, P, bazálního metabolismu, rozšíření periferních cév…). Máme dva hlavní druhy spánku: REM (rapid eye movement) NON – REM (non rapid eye movement)
Fáze spánku z
REM fáze:
z
NON REM fáze:
Æ
vývojově starší, řízena noradrenalinem aktivní sny, snížený svalový tonus, svalové záškuby nepravidelná frekvence dýchání a srdeční činnosti rychlé pohyby očních bulbů slouží k regeneraci psychických funkcí
Æ
vývojově mladší, řízena serotoninem má čtyři stádia nejdůležitější 4. stádium tj. hluboký spánek, dochází k úplné svalové relaxaci, nastává za 30 – 40 minut po usnutí, slouží k regeneraci fyzických sil
Æ
Æ
Æ Æ
Æ Æ Æ
Spánková hygiena z
Spánková hygiena je přehled obecných doporučení jedincům, kteří mají problémy s nedostatečným a nekvalitním spánkem (usínáním, opakovaným probouzením a časným buzením). Pravidla platí pro ty, u kterých bylo vyloučeno onemocnění, které nespavost může způsobovat a kdy je nutno léčit jeho příčinu.
* Zásady pro dobrý spánek z z z z z z z z z z z
ložnice by měla být klidná a bezpečná; lůžko pohodlné před spánkem ložnici větráme, teplota maximálně do 21 °C ticho a dostatečné zatemnění cvičení ráno i přes den neužívat alkohol k navození spánku - riziko vzniku návyku! kofein, silný černý čaj – poslední šálek po obědě, max.ve 14-15 hod. dostatečný přívod tekutin (nesycené minerální vody, mléko s medem, kakao) v průběhu noci nekouřit, v případě, že nikotin kuřáka zklidňuje, je vhodné hledat jiný způsob ve večerních nebo i pozdních odpoledních hodinách jíst lehce stravitelná jídla. zajistit barevně, esteticky a ergonomicky příjemnou ložnici a lůžko, vyhnout se alergickým materiálům při poruše zejména usínání potlačit negativní myšlenky rušící spánek
Poruchy spánku ¾
Insomnie (hyposomnie) – nedostatek nebo snížená kvalita spánku (nespavost)
¾
Hypersomnie – nadměrné spaní Spánková inverze – obrácený rytmus spánku, ve dne spí, v noci je pacient čilý Narkolepsie – náhlé upadnutí do spánku Parasomnie – náměsíčnost (somnabulismus), mluvení ze spánku, skřípání zubů, noční děsy, noční pomočování u dětí (enuresis nocturna)
¾ ¾ ¾
Projevy nespavosti porucha usínání – nemocný těžce a dlouho usíná ± mělký noční spánek – spí povrchně, snadno se probudí ± časné probuzení – usíná dobře, spánek je kvalitní, ale krátký, probouzí se časně a nedokáže už usnout ±
Příčiny nespavosti z
z
z
z
psychické faktory – strach z onemocnění, z operace, z vyšetření, starosti o rodinu, obava ze ztráty zaměstnání, atd. příčiny vyplývající z onemocnění – bolest, svědění, zvracení, průjem, poloha vynucená nemocí, atd. prostředí nemocnice – změna režimu dne, nedostatek soukromí, chlad, teplo v pokoji, spolupacienti, atd. nevhodné chování zdravotnického personálu – špatná organizace práce, hlasitý hovor, hluk, atd.
Aktivity zdravotnického asistenta – zajištění kvalitního spánku z z z z z z z
minimalizovat rušivý vliv nemocničního prostředí zabezpečit psychickou pohodu a klid zajistit spánkové návyky (u dětí - pohádka na dobrou noc, oblíbená hračka…) zmírnění projevů nemoci (bolest, svědění, dušnost…) zajistit pohodlné noční oblečení, vyprázdnění před spánkem zajistit vhodnou polohu, správnou úpravu lůžka dle ordinace podávat léky na spaní - hypnotika
Podávání léků podporujících spánek - HYPNOTIKA z z
z
hypnotika – léky podporující spánek měla by být podána až tehdy, když vyčerpáme všechny možnosti, které jsme uvedli při podávání hypnotik dodržujeme důležité zásady!!!
* Zásady při podávání hypnotik nesmí být podána bez ordinace lékaře!!! z hypnotika musí být podávána ve vhodnou dobu, obvykle 1/2 až 3/4 hodiny před usínáním z každé podané hypnotikum musí být zaznamenáno v pacientově dokumentaci (teplotní tabulka, dekurs) z
Stařecká nespavost z
z
z
Staří nemocní trpí nespavostí častěji než ostatní. Spánek není již tak kvalitní, starý člověk spí i doma povrchně, často se v noci budí. Častou poruchou spánku u starých pacientů je obrácený rytmus spánku tzv. spánková inverze – pospává během dne, v noci ožije, vyvíjí nějakou aktivitu, což se neobejde bez hluku. Chceme-li tyto poruchy zmírnit, snažíme se pacienta během dne udržovat aktivního, je-li to možné zajistit dostatek pohybu, snažíme se, aby neměl mnoho příležitostí spát během dne.
Odpočinek z
z z z z
klidová relaxace bez stresu, emocí, uvolnění napětí probíhá v prostředí příjemném pro člověka navozuje klid, pohodu, spokojenost může být aktivní a pasivní navozuje kladné citové ladění
Ošetřovatelská diagnóza z z z z z z z
Porucha spánku v souvislosti se změnou prostředí Porucha spánku v souvislosti s obavami, trápením Porucha spánku v souvislosti s bolestí Snížená kvalita spánku v souvislosti se zvýšenou hlučností na oddělení Únava v souvislosti z nedostatkem spánku Riziko úrazu z důvodu somnabulismu další diagnózy – Taxonomie NANDA
Plán ošetřovatelské péče - příklad Ošetřovatelská diagnóza Porucha spánku ve vztahu k nemocničnímu prostředí
Cíl pacient bude mít kvalitní spánek po probuzení bude odpočinutý, spánek hodnotí jako kvalitní a dostatečný
Plán péče zajistit klid na oddělení po 21.00 hod. zajistit pacientovi jeho spánkové rituály - meduňkový čaj, osprchování ve 20.00 hod. zajistit aktivitu během dne
Hodnocení pacient spí celou noc ráno verbalizuje spánek jako dobrý
WWW odkazy zabývající se problematikou spánku z
Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu www.sleep-society.cz
z
Centrum pro poruchy spánku a bdění www.neuro.lf1.cuni.cz
z
www.nespavost.cz
z
www.zdravyspanek.cz
Specializovaná pracoviště zabývající se problematikou spánku ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
Klinika TRN, FN Plzeň Centrum pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK, Praha 2 prim. MUDr. J. Beránek, Csc., poliklinika Hviezdova ul. Praha 4 PCP, Praha 8 Bohnice Plicní klinika FN Hradec Králové ORL klinika, FN Hradec Králové Psychiatrická klinika FN Hradec Králové Neurologická klinika FN Brno – Bohunice Oddělení TRN, nemocnice Břeclav Českobudějovická laboratoř pro poruchy spánku a bdění
Použité zdroje informací Internetové stránky ¾ www.atlas.cz (obrázky z různých zdrojů) z Literatura z
¾
¾ ¾
Mikšová, Z., Fraňková, M., Hernová, R., Zajíčková, M. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Grada Publishing, 2006. Vučková, J. Ošetřovatelství – II. Fortuna, Praha, 1995 Šamánková, M. a kol. Základy ošetřovatelství. Karolinum, Praha, 2006
ic š ko l a
S t ře d ní
votn
ká
ra d z
Konec prezentace
VÝŽIVA NEMOCNÝCH
Osnova prezentace 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Význam příjmu potravy Potrava a její složky Faktory ovlivňující výživu Patologické stavy výživy Zajištění stravování ve zdravotnickém zařízení Dietní systém Objednávání, dodání, příprava stravy Podávání stravy dospělým Alternativní způsoby příjmu potravy Pitný režim, bilance tekutin Výživa dětí Ošetřovatelský proces
Příjem potravy NUTRIČNÍ SCREENIG hodnocení stavu výživy nemocného (součást dokumentace)
příklad
VYROVNANÁ ENERGETICKÁ BILANCE příjem = výdej POZITIVNÍ ENERGETICKÁ BILANCE (OBEZITA) příjem > výdej NEGATIVNÍ ENERGETICKÁ BILANCE příjem< výdej
Výživa
kompletní s obsahem potřebných živin ve správném poměru (přizpůsobeno tělesné hmotnosti, věku, fyziologickému stavu a druhu páce)
Složky potravy
živiny – bílkoviny, tuky, cukry vitaminy - vitaminy rozpustné v tucích – A, D, E, K - vitaminy rozpustné ve vodě – skupiny B, C minerály – v těle asi 78 prvků, 21 nejdůležitějších voda tvoří 70-75% našeho těla, denní příjem 2,5–3l, výdej: močí, stolicí, kůží, dechem
Faktory ovlivňující výživu Biologické věk, zdravotní stav, užívání léků aj.
Psychické osobnostní vlastnosti, stres aj.
Sociální kultura, zvyky, víra, reklama, životní styl aj.
Patologické stavy výživy
Nechutenství – ztráta chuti k jídlu
Kachexie – chorobná vyhublost
Dysfagie – porucha polykání
Dyspepsie – souhrn příznaků, které se vyskytují při poruchách trávícího ústrojí (říhání, nevolnost, pálení žáhy, zvracení aj.)
Mentální anorexie – porucha příjmu potravy, úmyslné snižování tělesné hmotnosti, člověk nechce jíst
Mentální bulimie – porucha příjmu potravy s opakujícími se záchvaty přejídání a přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti (zvracení, zneužívání projímadel, cvičení)
Strava s léčebným vlivem LÉČEBNÁ DIETA Nutričně vyvážená strava pro různá onemocnění s různým poměrem základních živin, naordinovaná individuálně pro každého nemocného.
Dietní systém je dokument, podle kterého se řídí příprava léčené výživy v nemocnici Základní přehled diet: Ö diety základní 1 2 Ö speciální Ö standardizované Varianty diet
Objednávání stravy Stravu objednává: staniční sestra pověřená či službu konající sestra Způsob objednávání se různí: pomocí počítačového objednávkového systému pomocí žádanky k objednání stravy obojího
Žádanky k objednání stravy Předpis stravy pro odd. XY na den 20.10 (dvojmo)
Dodatečné hlášen změn počtu diet (dvojmo)
každá dieta má svou kolonku (píšeme počet diet) - kolonky pro mimořádné přídavky (čaj, lemon, bujón, piškoty, II. večeře…)
-
-
v případě přijetí nemocného během dne - přihlášení nových diet a odhlášení diet propuštěných nemocných
Dodání stravy na ošetřovací jednotku Z centrální kuchyně se strava rozváží na ošetřovací jednotku Ö TABLETOVÝ SYSTÉM 9
9 9
jednotlivé porce jídla jsou připraveny do speciálních podnosů, které jsou přepraveny kontejnery na ošetřovací jednotku jídlo se nemusí ohřívat ani jinak upravovat každý podnos je označen číslem diety
Zásady při podávání jídla Nemocný dostává: 9 9 9
9
jen předepsanou dietu jídlo dostatečně teplé, vhodně upravené pravidelně: snídaně – svačina – oběd – svačina – večeře – 2 večeře dostatek tekutin
Personál při podávání jídla: 9 je vhodně úpraven (ochranná zástěra) 9 umyté ruce
„Co může nemocnému bránit v tom, aby se sám najedl?“ Podávání jídla dle stupně soběstačnosti
chodící nemocní (jídelna)
ležící nemocní, kteří se mohou sami najíst (jídelní stolek, stolek na pokoji)
ležící nemocní, které je třeba krmit
Alternativní způsoby příjmu potravy Výživa pomocí nazogastrické sondy Výživa přes PEG (perkutální endoskopická gastrostomie) Parenterální výživa
Pitný režim BT = příjem + výdej tekutin / za 12 či 24h zaznamenáme všechny přijaté tekutiny Pozitivní BT = větší příjem jak výdej Negativní BT = větší výdej jak příjem Příjem: 9 per-os: káva, čaj, polévka, ovocné šťávy…, 9 i.v: infúze Výdej: moč, zvracení, pocení, stolice, ascites
Výživa Vý živa ddětí ětí
PŘIROZENÁ
UMĚLÁ
MATEŘSKÉ MLÉKO (KOJENÍ)
v případě, že dítě nemůže být kojeno
dáváme přednost nejlépe odpovídá energetické a biologické potřebě kojence plně saturuje výživové požadavky dítěte do 6. měsíce života
preparáty umělé výživy, které musí odpovídat věku a zdravotnímu stavu dítěte
Přirozená výživa Mateřské mléko pozitivně ovlivňuje trávení, podporuje imunitní systém, vyzrávání nervové soustavy, nevyvolává alergii kojené děti v průměru lépe prospívají, jsou méně obézní kojení má pozitivní psychologický význam ve vztahu matka – dítě
Druhy mateřského mléka
mlezivo – kolostrum: tvoří se první dny po porodu přechodné mateřské mléko: tvoří se od 5 – 14 dne po porodu zralé mateřské mléko: tvoří se od 14 dne po porodu
Schéma přirozené výživy
Umělá výživa
sušené kravské mléko podáváme v případě, že dítě nemůže být kojeno musí odpovídat věku a zdravotnímu stavu dítěte produkty umělé mléčné výživy
Schéma umělé výživy
Období výživy kojence
Období výlučně mléčné stravy 0. - 4. měsíc (kojení,umělá výživa – sušené mléko) Období nemléčných přídavků 5. - 7. měsíc (postupné zavádění masozeleninových, ovocně mléčných přídavků ve formě jemně až středně kašovité) Období plné kojenecké stravy 8. - 12. měsíc (hrubší konzistence stravy)
Postupné zavádění nemléčné stravy do 6. měsíce plně kojit od 2. měsíce podávat postupně ovocné šťávy od ukončeného 6. měsíce zeleninové polévky (rozmixovaná, nesolená zelenina) od 7. měsíce postupná zátěž trávícího ústrojí (2 x týdně maso, polovinu vařeného vejce, svačina – ovoce, nízkotučný jogurt, tvaroh) od ukončeného 7. měsíce na noc kaši, přidat piškoty
Krmení kojenců - postup Zásady při krmení savičkou nebo lžičkou:
přebalit dítě zajistit, aby mělo prázdné nosní průduchy umýt si ruce ukázat láhev, optimistický slovní doprovod zkontrolovat teplotu mléka (kápnout na hřbet ruky), údaje na láhvi, stupnici kojence držet na klíně, ve zvýšené poloze, pod krk dát bryndáček u dětí, které musí ležet, hlavičku a hrudník mírně podložit láhev držet ve sklonu, tak aby hrdlo bylo stále plné do jídla dítě nenutit, jemně povzbuzovat odříhnutí ve svislé poloze (jinak je dítě ohroženo aspirací) otření úst a uložení do postýlky zápis do dokumentace (dekurzu)
Alternativní způsoby krmení
Krmení lžičkou Krmení kapátkem či stříkačkou Krmení stříkačkou po prstu Krmení z kádinky či hrníčku Krmení pomocí cévky po prsu
Mléčná kuchyňka
součást dětských nebo novorozeneckých oddělení nebo organizovaná centrálně (nemocnice, kojenecký ústav…) zabezpečuje přípravu a distribuci mléčné a smíšené stravy pro novorozence a kojence vstup má povolen jen personál kuchyně a kontrola, ostatní personál smí pouze do místnosti k převzetí stravy zaměstnanci musí dodržovat přísná hygienická pravidla (mytí a dezinfekce rukou, ochranný oděv, rouška), pravidelně je kontrolován jejich zdravotní stav
Mléčná kuchyňka – prostorové členění
-
foto ČÁST ČISTÁ příprava, vaření, chlazení, porcování mléčných dávek, čajů
-
-
-
konečná úprava smíšené stravy součástí mléčné kuchyňky je prokládací sterilizátor foto
-
foto ČÁST NEČISTÁ čištění ovoce, zeleniny, jiných surovin před tepelnou úpravou mytí a příprava kojeneckých lahví před sterilizací je zde chladnička pro uschování vzorků – pro zpětnou kontrolu na 48h, příp. vznik infekčního onemocnění
Ošetřovatelský proces Ošetřovatelská Ošetřovatelská anamnéza anamnéza
Hodnocení Hodnocení
Ošetřovatelský Ošetřovatelský proces: proces:
Realizace Realizace
Ošetřovatelská Ošetřovatelská diagnóza diagnóza
Plánování Plánování
Použité zdroje informací
Internetové stránky: www.seznam.cz www.google.com www.centrum.cz Literatura: Mikšová, Z., Froňková, M., Zajíčková, M.: Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Praha: Grada, 2006 Šamánková, M. a kol.: Základy ošetřovatelství. Praha: Karolinum, 2006. Rozsypalová, M., Haladová, E., Šafránková, A.: Ošetřovatelství II., Praha: Informatorium, 2002.
ic š ko l a
S t ře d ní
votn
ká
ra d z
Konec prezentace
VIZITA
Osnova prezentace ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
vizita formy vizity příprava vizity pomůcky k vizitě úkoly zdravotnického asistenta při vizitě lékařské vyšetření při vizitě zápis ordinací organizace práce po vizitě
VIZITA
pravidelná návštěva hospitalizovaného nemocného lékařem a ostatními pracovníky zdravotnického týmu
Formy vizity ¾
¾
¾
vizita u lůžka nemocného malá vizita – ošetřující lékař a sestra, 1x nebo 2 x denně velká vizita – přednosta kliniky, lékaři, sestry, zdravotničtí asistenti vizita na ambulanci – odborné vyšetření (ORL, oční, kožní, gynekologické pracoviště) vizita skupinová – psychiatrické léčebny
Příprava vizity 1.
2.
3.
4.
příprava nemocných příprava a úklid pokojů příprava dokumentace pacientů pomůcky k vizitě
Pomůcky k vizitě ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
tonometr, fonendoskop ústní lopatky, baterka gumové rukavice, vazelína emitní miska ručník případně další pomůcky dle zvyklosti a zaměření oddělení
Úkoly zdravotnického asistenta při vizitě ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
připraví nemocného k vyšetření zajistí správnou polohu k danému vyšetření asistuje při převazech, drobných lékařských výkonech předkládá dokumentaci nemocného a uklízí ji zapisuje ordinace a pokyny lékaře z vizity poskytuje informace o nemocném, které jsou důležité pro zdravotní stav (dodržování diety, užívání léků, léčebného režimu atd.)
Lékařské vyšetření při vizitě vyšetření úst a krku vyšetření hrudníku vyšetření břicha vyšetření ledvin vyšetření dolních končetin vyšetření konečníku (per rectum)
Zápis ordinací
do zvláštního sešitu formy zápisu mohou být různé, dle zaměření oddělení, organizace práce atd. vždy musí být záruka, že vše, co je u vizity naordinováno, bude skutečně provedeno lékař svým podpisem potvrdí správnost zápisu
Organizace práce po vizitě
staniční sestra stanoví program plnění ordinací staniční sestra určí naléhavost úkolů a pořadí na plnění ordinací se podílí celý ošetřovatelský tým každý úkol musí být plněn zodpovědně – důvěra klienta
Použité zdroje informací Internetové stránky ¾ www.atlas.cz (obrázky z různých zdrojů)
Literatura
¾
Vučková, J. Ošetřovatelství – II. Fortuna, Praha, 1995 Šamánková, M. a kol. Základy ošetřovatelství. Karolinum, Praha, 2006
¾
ic š ko l a
S t ře d ní
votn
ká
ra d z
Konec prezentace
ASISTENCE PŘI TRANSFUZI
Osnova prezentace prezentace Osnova 1. Krev a její funkce 2. Organizace transfuzní služby v ČR 3. Definice transfuze, indikace k podání transfuze 4. Druhy transfuzních přípravků 5. Autotrasfuze 6. Základní transfuzní přípravky, krevní deriváty 7. Aplikace transfuze, kompetence ZA 8. Dokumentace 9. Potransfuzní reakce, komplikace 10. Ošetřovatelský proces 11. Opakování
Krev aa jej jejíí funkce funkce Krev 1. Transportní funkce a) přenos dýchacích plynů b) rozvod živin a z plodin metabolizmu c) rozvod tepla po těla d) účast na látkovém řízení organizmu 2. Specifické funkce a) udržování stálosti vnitřního prostředí b) obranné funkce c) schopnost srážení krve
Složení krve Slo žení krve Erytrocyty
Leukocyty
Trombocyty
Plazma
Krevníí skupiny skupiny Krevn Skupina
Antigen
Protilátka
Frekvence
A
A
anti B
41%
B
B
anti A
14%
0
__
antiA, antiB
38%
AB
A, B
__
7%
Úkoly transfuzní služby
odběry krve nebo jejich složek vyšetření krve, jako prevence přenosu infekčních chorob zpracování krve – výroba transfuzních přípravků a krevních derivátů skladování a distribuce krve foto
Zařízení transfuzní služby
Transfuzní stanice, krevní banka (sklady)
Dárcovství krve D árcovství krve
předpoklady dárcovství dotazník pro dárce oceňování bezpříspěvkových dárců krve
Definice transfuze transfuze Definice
převod transfuzních přípravků a krevních derivátů od dárce do organismu druhého člověka – příjemce podání plné krve nebo jejich komponentů do venózní cirkulace (žilního oběhu)
Indikace kk pod podání Indikace ání transfuze transfuze
Vitální
Zdravotní
při ztrátách velkého množství krve (při úrazech, operacích, krvácení do GIT)
při krevních chorobách (poruchy srážení krve, anémie, hypoxie)
Druhy transfuzí přímá nepřímá exsangvinační autotransfuze
Transportníí nnádoby krevníí vaky vaky Transportn ádoby == krevn
uzavřený systém odběru oddělení plazmy uzavřeným způsobem – dvojvaky delší expirační doba (35–42 dní) jednorázové použití nesmáčivý povrch, nerozbitné, nižší hmotnost nehrozí nebezpečí vzduchové embolie
Označení krevního vaku Ozna čení krevn ího vaku
název přípravku KS + Rh faktor datum odběru datum exspirace výrobní číslo označení výrobce
Transfuzníí ppřípravky (TP) Transfuzn řípravky (TP) vyrábějí se na transfuzním oddělení, z krve dárců ERYTROCYTOVÉ PŘÍPRAVKY: erytrocytový koncentrát (EK) EK resuspendovaný (EKR) EK deleukotizovaný EK promytý…aj.
TROMBOCYTOVÉ PŘÍPRAVKY: TROMB. koncentrát TROMB. deleukotizované
ČERSTVĚ MRAŽENÁ PLAZMA
Krevní deriváty (KD) vyrábějí se továrně
lidský albumin 5 %, 20 %
lidský fibrinogen
koagulační faktory
imunoglobuliny
Přetlaková transfuze P řetlaková transfuze
podání krevního přípravku, krevního derivátu pod tlakem při velkých krevních ztrátách
krevní ztráta:
15 % = tolerovatelná 15–20% = krystaloidy 20–25% = koloidy 25 % a více = krevní deriváty
krevní vak se zasune do přetlakové manžety – plní se vzduchem do 100 mmHg nemocného intenzivně sledujeme
Kompetence kk aplikaci aplikaci Kompetence transfuze transfuze Zdravotnický asistent (ZA) není oprávněn k aplikaci transfuze!!! ZA pouze asistuje (příprava pomůcek, nemocného, asistence u aplikace transfuze)
transfuzi indikuje a aplikuje zásadně lékař (event. sestra za přítomnosti lékaře)
lékař odpovídá za technicky správné provedení transfuze a ověření krevní skupiny dárce a příjemce před zahájením transfúze
Povinnosti ppřed transfuzíí Povinnosti řed transfuz 1.
odběr vzorku krve na izoserologické vyšetření (žádanka o izoserologické vyšetření musí být důkladně vyplněná – podpis odebírající sestry, počet konzerv) odeslat na krevní banku
3.
kontrola přinesené krevní konzervy (označení, exspirace, krevní skupina, makroskopický vzhled)
4.
příprava nemocného
5.
dokumentace
6.
příprava pomůcek k aplikaci transfuze
Vlastníí aplikace aplikace transfuze transfuze Vlastn příprava krevní konzervy – zavedení převodové
soupravy do krevního vaku Při aplikaci více transfuzí – každý vak aplikujeme novou převodovou soupravou.
příprava ostatních pomůcek k lůžku
příprava nemocného k aplikaci
asistence lékaři (kontrola dokumentace, nabodnutí žíly, kontrola KS pomocí testovacích sér...)
Kompatibilita KS KS ppříjemce Kompatibilita říjemce aa ddárce árce Testovací kartička
zpět
Biologická zkouška
20 ml krve (300 kapek) pustíme proudem, poté snížíme frekvenci kapek na minimum na dobu 3–5 minut Ö opakujeme 2x u dětí pustíme 3 ml krve a na 5 minut, pak se převod přeruší, po tuto dobu se vpouští do žíly infuzní roztok Pokud se během biologické zkoušky neobjeví žádná nežádoucí reakce, transfúze pokračuje normální rychlostí, tj. 60–80 kapek /min. Převod by neměl trvat déle než 1,5–2 hodiny.
Povinnosti bběhem aplikace Povinnosti ěhem aplikace transfuze transfuze Kontrolujeme: celkový stav a vzhled klienta (třesavka, kopřivka, dušnost), příp. subjektivní potíže (nauzea, tlak na prsou…aj.) – v pravidelných intervalech (10minut) místo vpichu (zarudnutí, otok) rychlost transfúze v případě výskytu komplikací: okamžitě přerušit transfuzi, monitorovat FF, léky d.o, ohlásit reakci transfuznímu oddělení, zajistit vyšetření moče chemicky
Povinnosti po po ukon ukončení transfuze Povinnosti čení transfuze Transfuze nemá trvat více jak 1,5 – 2 h!!!
měříme fyziologické funkce (TK, P, TT), zajistíme vzorek moči (vyšetření na bílkovinu)
sledujeme celkový stav a vzhled nemocného, jeho subjektivní potíže
vak se zbytkem krve označíme (datum a hodina ukončení převodu) a uložíme na 24 hodin do lednice
pokud nedojde do 24h k žádné nežádoucí reakci, vak likvidujeme jako infekční odpad
také testovací karta se likviduje 24 hodin po ukončení transfuze
Dokumentace transfuze Zaznamenaváme do „transfuzního razítka“ nebo zvláštního listu v dekurzu:
hodnoty TK, P, TT před a po transfúzi datum provedení transfuze začátek a konec transfuze – čas druh podávaného přípravku (KS + Rh faktor, množství, číslo vaku, exspirace) KS + Rh příjemce ověření KS u lůžka + biologický pokus * vše podepisuje sestra i lékař
Potransfuzní reakce, komplikace
hemolytická (nejzávažnější) alergická febrilní (pyretická) bakteriální (septická) oběhové přetížení (hypervolemie) přenos infekce (hepatitidy A,B,C, HIV)
příznaky jednotlivých reakcí
základní ošetření jednotlivých reakcí
Ošetřovatelský proces Ošetřovatelská Ošetřovatelská anamnéza anamnéza
Hodnocení Hodnocení
Ošetřovatelský Ošetřovatelský proces: proces:
Realizace Realizace
Ošetřovatelská Ošetřovatelská diagnóza diagnóza
Plánování Plánování
Opakování Jaké jsou indikace k podávání transfuze? Co jsou transfuzní přípravky? Definuj pojem transfuze. Co je nutné kontrolovat u nemocného v průběhu aplikace transfuze? Vyjmenuj možné potransfuzní reakce.
Použité zdroje informací
Internetové stránky:
www.seznam.cz www.google.com www.centrum.cz
Literatura:
Mikšová, Z., Froňková, M., Zajíčková, M.: Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Praha: Grada, 2006 Šamánková, M. a kol.: Základy ošetřovatelství. Praha: Karolinum, 2006. Rozsypalová, M., Haladová, E., Šafránková, A.: Ošetřovatelství II., Praha: Informatorium, 2002.
ic š ko l a
S t ře d ní
votn
ká
ra d z
Konec prezentace