Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Město Jeseník

Strategický plán rozvoje města Jeseníku, aktualizace 2011-12

Příloha č. 3 Výsledky průzkumu spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku

Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Obsah 1 Úvodní informace .................................................................................................................................... 2 2 Charakteristika výběrového souboru .............................................................................................. 4 3 Výsledky průzkumu v jednotlivých kategoriích .......................................................................... 5 3.1 Bydlení ............................................................................................................................. 5

4

3.2

Infrastruktura a služby ..................................................................................................... 7

3.3

Kvalita života.................................................................................................................... 9

3.4

Veřejná správa ............................................................................................................... 14

3.5

Informace a komunikace ................................................................................................ 19

Závěrečné shrnutí ................................................................................................................................ 24

Enterprise plc, s. r. o. & VŠP, a. s.

Strana 1/25

Město Jeseník


1 Úvodní informace V rámci projektu CZ.1.04/4.1.01/52.000666 „Posilování institucionální kapacity a efektivnosti výkonu veřejné správy v ORP Jeseník“ se realizoval „Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku“, jehož řešitelem bylo konsorcium společností vybrané ve výběrovém řízení: Enterprise plc, s. r. o. a Vysoká škola podnikání, a. s. Průzkum se uskutečnil v únoru až dubnu 2011 metodou dotazníkového terénního šetření podle následujícího metodického postupu: 1. Příprava zaměření průzkumu, stanovení cílů a pracovních hypotéz – projednáno se zadavatelem (oblasti spokojenosti a sledování potřeb, vymezení vazby na strategii města, sledování informačních toků a stanovení vazby na připravovanou komunikační strategii), návrh obsahového vymezení průzkumu a jeho schválení. 2. Zpracování výzkumné techniky dotazníku v předjednané struktuře a rozsahu, vč. projednání a schválení zadavatelem. 3. Stanovení výběrového souboru a klíče pro oslovování respondentů – zajištění reprezentativnosti pro dospělé obyvatelstvo města na vzorku minimálně 600 respondentů. 4. Organizační příprava – výběr tazatelů z řad studentů Gymnázia Jeseník, jejich instruktáž, zajištění průběhu realizace (stanovení odměny, evidence, kontrola, kvóty, rozpis míst sběru dat, termíny), distribuce dotazníků, příprava personálního zajištění a SW pro následné vkládání dat. 5. Realizace sběru dat v terénu, kontrola správnosti navrácených dotazníků, jejich příprava pro vkládání do počítačového programu. 6. Vkládání dat. 7. Zpracování získaných dat – statistické vyhodnocení dat, příprava tabulek, interpretace výsledků a vyhotovení závěrečné zprávy. 8. Projednání závěrů se zadavatelem, vazba na komunikační strategii, prezentace a propagace výstupů. Jako cíl průzkumu bylo stanoveno zmapovat spokojenost a postoje obyvatel města Jeseníku, požadavky na kvalitu veřejných služeb poskytovaných úřadem, identifikovat informační potřeby, a to se zřetelem na navržení komunikační strategie úřadu vůči občanům. Dotazník byl koncipován tak, aby obsahoval převážně uzavřené otázky. Celkem bylo zformulováno 28 otázek, z nichž pouze 2 byly otevřené. V deseti otázkách bylo posuzováno na několikastupňové škále více faktorů, prvních pět otázek bylo identifikačních k demografickému strukturování respondentů. Obsahově byl dotazník rozčleněn do bloků týkajících se: vybraných otázek bydlení, kvality života, infrastruktury a služeb, veřejné správy, informací a komunikace. Terénní sběr dat se uskutečnil v období od 25. února do 6. března 2011 v 11 lokalitách Jeseníku, které byly totožné s volebními okrsky. V každé lokalitě měla dvojice tazatelů za úkol zajistit u zde bydlících obyvatel sběr 55 dotazníků k zajištění stanovené minimální kvóty alespoň 600 respondentů. Celkem 22 studentů zajistilo sběr dat v následujících lokalitách a rozsahu (628 dotazníků): Lokalita č. 1 (58 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Kalvodova (část – čp. 172, 182, 195, 201, 265, 283, 290, 305, 310, 313, 315, 316, 326, 358, 369, 375, 376, 389, 390, 400, 403, 422, 432, 448, 454, 495, 510, 511, 513, 543, 549, 1334),


Strana 2/25

Město Jeseník


Myslbekova, Priessnitzova (část – čp. 77, 78, 90, 174, 224, 268, 308, 311, 314, 333, 334, 388, 411, 906, 910, 913, 985, 1033, 1034, 1035), Růžová, V Aleji. Lokalita č. 2 (56 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Alšova, Denisova, Janáčkova, Jaroslava Ježka, Kalvodova (část – čp. 189, 297, 298, 300, 301, 323, 368, 391, 392, 426, 430, 441, 463, 467, 472, 473, 530, 582, 607, 608, 1143, 1144, 1145, 1146, 1231, 1290,1324, 1328), Krameriova, Lipovská (vybraná část dle satnovených čp.), Majakovského, Nádražní, Priessnitzova (část – čp. 419, 425, 521), Přímá, Purkyňová, Puškinova, Sokola Tůmy, Tyršova (část – čp. 242,255, 258, 279, 285, 292, 295, 319, 514, 557, 976, 1216). Lokalita č. 3 (58 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Čechova, Dukelská (část – čp. 3, 203, 456, 681, 718, 1248, 1249), Fučíkova, Lipovská (část – čp. 69, 91, 94, 95, 99, 100, 117, 119, 122, 129, 131, 169, 277, 321, 325, 413, 447, 523, 1160, 1161, 1162, 1163, 1164, 1165, 1166, 1167, 1168, 1169, 1170, 1171, 1178, 1325), Růžičkova, V Oblouku, Vrchlického, Nám. Hrdinů. Lokalita č. 4 (55 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Gogolova, K. H. Máchy, Komenského, Kostelní, Masarykovo nám., Mašínova, Muzikantská stezka, Na Úbočí, Otakara Březiny, Palackého, Průchodní, Školní, Štefánikova, Tovární, Tyršova (část – čp. 248, 280, 289, 303, 1036, 1037, 1038, 1039, 1040, 1041, 1042), Vodní, Zámecké náměstí. Lokalita č. 5 (55 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. 28. října, Dittersdorfova, Jiráskova, Karla Čapka, Nábřežní (část – čp. 173, 349, 350, 480, 532, 539, 1087), Poštovní, Revoluční, Sadová, Schubertova, Smetanova, Svobodova, Žižkova, nám. Svobody. Lokalita č. 6 (59 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Beskydská, Dukelská (část – čp. 558, 730, 459, 807, 937, 938, 939, 940, 941, 942, 943, 944, 945, 946, 981, 982, 1047, 1241, 1242, 1243, 1244, 1269), Mahenova (část – čp. 603, 604, 605, 615- 626, 635, 636, 637, 638), Moravská, Slezská, Tylova, U Bělidla, U Kasáren (část – čp. 641, 642, 1021, 1023, 1264, 1265, 1266, 1267, 1268). Lokalita č. 7 (57 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Boženy Němcové, Horská, Klicperova, Křížkovského, Mahenova (část – čp. 596, 597, 811), Mánesova, U Kasáren (část – čp. 1131, 1132, 1133, 1134, 1135), Vaškova, Wolkerova, Luční. Lokalita č. 8 (55 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Bezručova (část – čp. 41, 186, 192, 194, 205, 244, 672, 710, 1326), Dobrovského, Husova, Josefa Hory, Na Svahu, Nerudova, Raisova, Seifertova, Skupova, Zlatá stezka. Lokalita č. 9 (59 dotazníků) Respondenti bydlící na ul Bezručova (část – čp. 21, 26, 49, 210, 286, 320, 471, 506, 631, 632, 646, 648, 650, 662, 664, 666, 667, 1215), Halasova, Kaplického, Tkalcovská, U Jatek, Vančurova, Zeyerova. Lokalita č. 10 (60 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Dvořákova, Erbenova, Habrová, Havlíčkova, K Vodě, Krátká, Na Mýtince, Na Stráni, Nábřežní (část – čp. 414, 415), Nová, Příčná, Rejvízská, Rudná, Sládkova, Strmá, Úvoz, Vrchovištní, Za Pilou. Lokalita č. 11 (56 dotazníků) Respondenti bydlící na ul. Mlýnská, Na Středisku, Na Zahrádkách, Slunná, Šumperská, U Sokolovny, Zátiší. Průzkum částečně navazuje na sociologické šetření názorů obyvatel města Jeseníku z roku 2001 pro tehdy zpracovávaný Strategický plán rozvoje města Jeseník. Z tohoto průzkumu bylo převzato 8 otázek týkajících se bydlení, zdravotní péče, prostředí a kvality života, práce MěÚ Jeseník a ochoty aktivně se podílet na rozvoji města. V těchto oblastech je možné porovnat výsledky se stavem před 10 lety.


Strana 3/25

Město Jeseník


2 Charakteristika výběrového souboru Průzkum se uskutečnil na souboru celkem 628 respondentů – dospělých obyvatel města Jeseník rovnoměrně rozložených ve všech jeho územních částech. Tento soubor je definován demografickými identifikačními znaky, které jsou zároveň základními třídícími proměnnými pro analýzy získaných dat. Ve zprávě budou uváděny pouze statisticky signifikantní závislosti. Ve výběrovém souboru bylo o něco více žen (56 %) než mužů (44 %), nejčastěji ve věku 40 – 59 let (37 %), přičemž silná byla také věková kategorie 60+ (27 %).

Struktura respondentů dle věku (%)

17,4

27,0

18,5

do 24 25-39 40-59

37,1

60+

Struktura respondentů dle vzdělání (%)

16,4

4,8

13,0

základní 28,1

SO ÚSO

37,6

VOŠ, bakalář VŠ magisterské

Z pohledu vzdělanostní struktury převažovalo středoškolské vzdělání. Vyšší než maturitní vzdělání měl přibližně každý pátý respondent, každý osmý měl pouze základní vzdělání (mezi ně ovšem patří i dosud studující mládež). Ve věkové kategorii 60+ bylo významně více respondentů s SO vzděláním bez maturity. Rozdíl mezi muži a ženami nebyl statisticky významný. Oproti průzkumu z roku 2001 byli respondenti vzdělanější (v souboru nyní více než dvojnásobek vysokoškoláků).


Strana 4/25

Město Jeseník


Z pohledu ekonomické aktivity zastupují respondenti ve výběrovém souboru téměř z poloviny ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (studenti, důchodci, mateřská/rodičovská dovolená apod.) a nezaměstnané. Nejvíce vysokoškoláků je mezi podnikateli a státními zaměstnanci.

Struktura respondentů dle ekonomické aktivity (%)

10,2 41,7

26,0

podnikatel zaměstnanec-soukr. zaměstnanec-stát

7,3

nezaměstnaný

14,9

neaktivní

Dalším kritériem je členění respondentů podle subjektivně vnímaného životního standardu. Zhruba každý čtvrtý vnímá své hmotné a finanční zajištění jako podprůměrné, na druhé straně každý desátý jako nadprůměrné. Životní standard roste se vzděláním.

Struktura respondentů dle životního standardu (%)

27,3

9,0

nadprůměrný průměrný 63,7

podprůměrný

Drtivou většinu dotázaných tvoří starousedlíci žijící v Jeseníku déle než 10 let (85 %).

3 Výsledky průzkumu v jednotlivých kategoriích 3.1 Bydlení Nejčastěji bydlí respondenti ve svých bytech, a to ze 47 %, v nájemních bytech pak dalších 13 %. Ve vlastním domě bydlí 29 % respondentů. Zbytek uvedl podnájem, ubytovnu nebo neodpověděl.


Strana 5/25

Město Jeseník


Typ bydlení vlastní dům vlastní nebo družstevní byt nájemní byt v podnájmu ubytovna neodpověděli

abs. 184 294 84 61 1 4

rel. 39,3 46,8 13,4 9,7 0,2 0,6

Převážná většina pokládá své bydlení za plně nebo spíše vyhovující. Pouze 12 % je méně spokojeno s úrovní svého bydlení, v čemž je 13 respondentů hodnotící své bydlení jako zcela nevyhovující. Méně spokojení jsou dle očekávání zejména mladší, nezaměstnaní a celkově ti, kteří hodnotí svůj životní standard jako podprůměrný. Od průzkumu před 10 lety se zvýšil podíl respondentů hodnotících bydlení jako plně vyhovující z 38 % na současných 45 %. Podíl méně spokojených zůstal nezměněn.

Hodnocení úrovně bydlení (%) 2,1 10,4 45,3

plně vyhovující spíše vyhovující

42,3

spíše nevyhovující zcela nevyhovující

Přes relativní spokojenost s bydlením zhruba třetina dotazovaných občanů uvažuje o zlepšení své bytové situace, přičemž za nejčastější řešení považují výstavbu nebo koupi vlastního domu (pětina ze všech dotázaných). Méně uvažují o koupi či výměně bytu (někteří ale uváděli rekonstrukci či modernizaci bytu). Upřednostňovaná řešení zlepšení bytové situace výstavba nebo koupě vlastního domu koupě obecního bytu koupě jiného bytu žádost o přidělení obecního bytu výměna bytu jiná možnost (rekonstrukce atd.) aktuálně o tom neuvažují neuvedli

abs. 127 13 34 9 9 13 383 40

rel. 20,2 2,1 5,4 1,4 1,4 2,1 61,0 6,4

Od posuzování své bytové situace před 10 lety se zvýšil počet těch, kteří o zásadním zlepšení neuvažují (o 11 %). Způsob předpokládaného řešení bytové situace však zůstal obdobný (převažující řešení


Strana 6/25

Město Jeseník


výstavbou nebo koupí vlastního domu). Významně méně frekventované je řešení podáním žádosti o přidělení obecního bytu Pokles z 5 % v r. 2001 na současných 1,4 %). Preference řešit bytovou situaci výstavbou nebo koupí domu strmě klesá s věkem. Ve věku do 24 let je to přání více než třetiny respondentů, v další věkové kategorii do 39 let stále ještě více než čtvrtiny, u starších pak podstatně méně. Významně podprůměrně jsou na tuto možnost orientovaní vysokoškoláci. Na ekonomickém statusu přitom mnoho nezáleží. Ostatní možnosti nejsou z pohledu bytové politiky města nijak zásadní, neboť se týkají malého podílu obyvatel.

3.2 Infrastruktura a služby Respondenti posuzovali nejrůznější faktory charakterizující město a život v něm. V první otázce věnované tomuto bloku se vyjadřovali k prostředí ve městě z těchto hledisek:

Hodnocení vybraných aspektů prostředí ve městě

Veřejné osvětlení Znečištění ovzduší Vzhled veřejných prostranství Udržovaná zeleň ve městě Udržování čistoty ve městě Vzhled městské zástavby (budov) Kvalita cest a chodníků v ulicích 1,0

1,5

2,0

2,5

3,0 Index

Z uvedených aspektů jsou na čtyřstupňové škále (vyjádřeno indexem průměrného hodnocení) nejlépe posuzovány veřejné osvětlení a znečištění ovzduší exhalacemi a prachem. Před 10 lety bylo nejlépe hodnoceno udržování zeleně ve městě. Obdobně jako tehdy zůstala zdaleka nejhůře hodnoceným faktorem kvalita cest a chodníků v ulicích, avšak s mírně lepším průměrným hodnocením (zlepšení z 3,1 na 2,8). Převažují spíše a zcela špatná hodnocení (přesahující průměr 2,5), a to u všech kategorií obyvatel. Dále bylo respondenty posuzováno zabezpečení zdravotní péče a poskytování sociálních služeb. Hodnocení různých druhů zdravotní péče (opět na čtyřstupňové škále) vykázalo následující průměrné výsledky:


Strana 7/25

Město Jeseník


Hodnocení zabezpečení zdravotní péče Lékárny Dětský lékař Lázeňství Praktický lékař Ženský lékař Zubní lékař Veterinární služba Záchranná služba Nemocniční péče 1,0

1,5

2,0

2,5

Index

3,0

Zeleně jsou označeny oblasti zdravotní péče, kde vždy převažovalo nejvyšší hodnocení (velmi dobré). Převaha kladného hodnocení nad záporným platí i u služby první pomoci a veterinární služby (u veterinární služby se na rozdíl od všech ostatních druhů péče vyskytly občasné výhrady k dostupnosti – 5 % uvedlo, že jim chybí). Zcela nejhůře, s převahou záporného hodnocení spíše špatné a špatné, je posuzována nemocniční péče. Jedná se o stejné rozložení jako u výsledků získaných analogickým průzkumem před 10 lety, včetně zachování téměř identického pořadí. Situace v oblasti zdravotní péče je tedy stabilní, s přetrvávající silnou nespokojeností s nemocniční péčí. Rozdíly mezi respondenty podle pohlaví (muži jsou kritičtější) a věku (mladší jsou kritičtější) ukazuje tento graf:

Hodnocení zabezpečení zdravotní péče ženy

Lékárny

nad 60 let

Dětský lékař

celkem

Lázeňství Praktický lékař Ženský lékař Zubní lékař Veterinární služba Záchranná služba Nemocniční péče 1,0

1,5

2,0

2,5

3,0 Index

Spokojenost s poskytováním různých druhů sociálních služeb je následující:


Strana 8/25

Město Jeseník


Spokojenost s poskytováním sociálních služeb Pečovatelská služba Péče o děti Péče o seniory Péče o zdrav. postižené Sociální poradenství Krizová pomoc (v nouzi) Práce se soc. vyloučenými Péče o bezdomovce 1,0

1,5

2,0

2,5

3,0 Index

Na tuto otázku odpovídalo méně respondentů, protože přibližně z poloviny neuměli sociální služby ve městě posoudit. Výjimkou je pouze péče o děti, ke které se vyjádřily téměř tři čtvrtiny respondentů. Sociální služby jsou hodnoceny hůře než zdravotní péče, nicméně s výjimkou práce s osobami bez přístřeší vždy převažuje spíše kladné hodnocení nad záporným. U pečovatelské služby, která je nejlépe posuzována, uvedlo plnou spokojenost 15 % respondentů (jinde to bylo vždy méně než 10 %) a nespokojených bylo jen 16 %. U péče o děti a péče o seniory byla částečná nebo úplná nespokojenost už u více než čtvrtiny respondentů (z těch, kteří se vyjádřili). Některé další faktory infrastruktury a služeb jsou podchyceny i v následující části, která analyzuje různé další aspekty kvality života ve městě.

3.3 Kvalita života Různé aspekty kvality života byly sledovány blokem dalších otázek, vč. dotazu na oblasti, které by měly být strategicky nejdůležitější. Při hodnocení různých faktorů nebo jejich důležitosti byla opět použita čtyřstupňová škála (1 - nejlepší, 4 - nejhorší), přičemž výsledkem pro analýzu byl index vypočtený jako vážený průměr. Hodnota indexu nad 2,5 znamená převahu negativních hodnocení. Pro všeobecné posouzení situace v Jeseníku byli respondenti požádání, aby podle svých zkušeností zhodnotili 17 různých faktorů kvality života, od životního prostředí, přes respektování práva až po mezilidské vztahy. Samostatně se mohli vyjádřit k otázce bezpečnostní situace. Dále byla sledována důležitost různých faktorů kvality života v jejich očích, z čehož lze vyvodit i jejich význam pro strategické záměry města. Přímo pak byli respondenti požádáni, aby uvedli, na co by měl být do budoucna kladen při zlepšování života v Jeseníku největší důraz.


Strana 9/25

Město Jeseník


Hodnocení vybraných aspektů kvality života 2011

životní prostředí celkově

2001

tolerance k různým náboženstvím sousedské vztahy bezpečnostní situace ve městě starostlivost o seniory (starší občany) respektování zákonů úřady města vztah lidí ke svému městu (patriotismus) respektování zákonů občany města vstřícnost úřadů vůči občanům možnosti dalšího vzdělávání ocenění vzdělání a kvalifikace rovné možnosti a příležitosti pro všechny zájem lidí o věci veřejné boj s korupcí šance dovolat se spravedlnosti soužití s Romy perspektivy pro mladou generaci 1

1,5

2

2,5

3

3,5

Tyto hodnotové postoje občanů bylo možné porovnat s výsledky průzkumu v r. 2001. Celkově lze konstatovat, že názory obyvatel jsou vcelku stabilní, protože v pořadí hodnocených aspektů kvality života nedošlo k zásadním přesunům. Velmi dobře zůstává hodnoceno životní prostředí, ale také náboženská tolerance či sousedské vztahy. U sedmi sledovaných aspektů kvality života převažuje kladné hodnocení nad záporným (index menší než 2,5), u zbývajících deseti však celkově převažuje záporné hodnocení, což ukazuje spíše na nízkou celkovou kvalitu života v Jeseníku. Zdaleka největším problémem zůstává bezperspektivnost města pro mladou generaci, kterou považuje za špatnou plných 90 % respondentů. Z grafu je také patrné, že ve většině případů došlo v posledních deseti letech spíše ke zlepšení než ke zhoršení (většinou ale tyto posuny nejsou statisticky signifikantní). Potěšitelné je, že se zlepšily možnosti dalšího vzdělávání, či že se v očích občanů zlepšila bezpečnostní situace, vstřícnost úřadů vůči občanům a některé další. K největšímu posunu došlo u faktoru soužití s Romy, který se posunul v žebříčku sledovaných aspektů o 6 míst na předposlední pozici. Ne všechny touto otázkou sledované oblasti ovšem každého zajímají, k některým se část respondentů neuměla vyjádřit, případně je některé oblasti nezajímaly. Více než 20 % respondentů (maximálně 38 %)


Strana 10/25

Město Jeseník


neumělo posoudit boj s korupcí, respektování zákonů, náboženskou toleranci, šanci na dosažení spravedlnosti, péči o seniory a ocenění vzdělání či kvalifikace. Při prováděné analýze nejde jen o značnou nespokojenost s mnoha faktory života obyvatel, ale též o to, do jaké míry fakticky ovlivňují jejich každodenní bytí, jak jsou důležité. Analýza dalších faktorů z pohledu jejich důležitosti pro život ve městě indikuje zároveň východiska pro obsahové zaměření strategií města.

Důležitost vybraných faktorů kvality života

bezpečnost občanů dobré životní prostředí zabezpečení zdravotní péče dobré možnosti pracovního uplatnění kvalitní práce městského zastupitelstva rozvoj škol a vzdělávacích zařízení mezilidské, sousedské vztahy dopravní dostupnost města možnost realizovat své zájmy a záliby zajišťování akcí a činností pro děti kvalitní síť obchodů a služeb možnosti sportovního vyžití možnosti kulturního vyžití městská a příměstská hromadná dopravy parkování vozidel ve městě vydávání bezpl. periodika MěÚ Jeseník 1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

Tato otázka v průzkumu z roku 2001 nebyla zařazena, není tudíž možné porovnání. Lze konstatovat, že obyvatelstvu je posuzování důležitosti faktorů kvality života bližší než vyjadřování hodnotících soudů jako v předchozí otázce. Počet odpovědí „neumím posoudit“ totiž ani v jednom případě nepřesáhl 10 %. Též lze konstatovat, že všem vyjmenovaným faktorům přikládají obyvatelé města vysokou důležitost, kromě několika posledních faktorů vždy převažovala odpověď „velmi důležité“. Za nejdůležitější jsou pokládány faktory bezpečnosti, životního prostředí a zdravotnictví, které jsou, jak je uvedeno výše, hodnoceny jako jedny z nejlepších. Jejich důležitost neakcentovalo jen 3 až 5 % respondentů. Znamená to, že obyvatelé si přejí nedopustit snížení jejich dosavadní úrovně. Na posledních místech žebříčku jsou jako relativně nejméně důležité uvedeny vydávání bezplatného


Strana 11/25

Město Jeseník


periodika MěÚ Jeseník (i zde je ovšem četnost odpovědí velmi a spíše důležité 68 %) a parkování ve městě (velmi a spíše důležité pro 72 % respondentů). Důraz kladený obyvatelstvem na bezpečnost umožňuje rozvést analýza dalších výpovědí. Bezpečnostní situace ve městě sice vykazuje od předchozího zjišťování zlepšení a je hodnocena jako čtvrtá nejlepší, nicméně třetina respondentů ji pokládá za špatnou nebo spíše špatnou a jen desetina ji hodnotí jako velmi dobrou. Svou roli zde sehrává jistě i to, že tři čtvrtiny respondentů hodnotily jako špatné soužití s Romy, více než polovina také pokládá za špatné nerespektování zákonů občany města (a také jen pětina si myslí, že je možné dovolat se spravedlnosti). Zjišťována proto byla i subjektivně pociťovaná míra ohrožení kriminální činností (respondenti měli možnost vyjádřit se k 9 druhům kriminality).

Pociťované ohrožení občanů kriminalitou

vloupání do bytu či domu výtržnictví, obtěžování, ohrožování okradení (kapesní krádeže apod.) přepadení a oloupení ublížení na zdraví podvodné jednání vykradení nebo krádež automobilu sexuální napadení vydírání 0

10

20

30

40

50

60 (%)

Pozn.: Součet procent přesahuje 100, neboť respondenti měli možnost až tří odpovědí. Největší obavu mají občané z vloupání (více než polovina dotazovaných) a drobné kriminality. Kriminalitou se cítí ohroženi stejně muži i ženy (s výjimkou sexuálního napadení), významně nezáleží ani na vzdělání či ekonomickém statusu. S věkem roste obava z vloupání a starší lidé se více bojí přepadení a oloupení.


Strana 12/25

Město Jeseník


Na které oblasti zlepšování kvality života by tedy měl být kladen největší důraz? Obecně musí město zajišťovat bezpečnost svých občanů, dbát o dobré životní prostředí, usilovat o rozvoj infrastruktury, trhu práce, vzdělávacích příležitostí, zdravotní a sociální péče, volnočasových aktivit, možností vyžití a ostatní, které občané považují za důležité. Konkrétně byli respondenti dotazováni na preference 12 různých okruhů aktivit města. Tato otázka byla ve stejné podobě položena obyvatelům Jeseníku i před 10 lety při zjišťování jejich názorů v roce 2001. Výsledky porovnání jsou následující:

Oblasti zlepšování života ve městě

2011 2001

vytváření nových pracovních míst podpora rozvoje MSP ve městě zlepšování služeb pro občany péče o bezpečnost a pořádek ve městě podpora vzdělávání zlepšení dopravní infrastruktury zlepšení práce úřadů ve vztahu k občanům péče o pěkný vzhled města řešení bytové otázky rozvoj cestovního ruchu péče o památky a pamětihodnosti využívání alternativních zdrojů energie 0

20

40

60

80 (%)

Pozn.: Součet procent přesahuje 100, neboť respondenti měli možnost až tří odpovědí.

V názorech na to, co je zapotřebí prosazovat došlo k výraznému posunu. Na prvním místě zůstává jako absolutně prioritní otázka vytváření pracovních míst, a to pro ještě větší podíl respondentů než před 10 lety. Druhou příčku už ale neobsazuje řešení bytové otázky, protože situace v této oblasti nepředstavuje pro většinu lidí vážný problém, jak bylo ukázáno výše (tuto oblast zdůrazňuje jen 15 % respondentů). Místo toho se zvýšil požadavek na podporu rozvoje podnikání (v souladu s potřebou rozvoje pracovních


Strana 13/25

Město Jeseník


příležitostí). Paradoxně k tomu ale poklesl důraz na rozvoj cestovního ruchu, byť právě ten by mohl být výrazným zdrojem rozvoje podnikání i zaměstnanosti (patrně vyžaduje tato oblast větší propagaci i vůči místnímu obyvatelstvu). Rovněž se snížil i důraz na rozvoj vzdělávání. Opět se ukázalo, že občanům města stále více záleží na bezpečnosti (nárůst o více než 10 %). Potvrdily se tím výše zmíněné závěry o prioritách v oblasti kvality života. K dalšímu zvýšení nároků na zlepšení došlo v oblastech péče o vzhled města (téměř na dvojnásobek), dopravní infrastruktury a rozvoje služeb pro občany. Malý zájem občanů zůstává u péče o památky a pamětihodnosti. Celkově průzkum poukázal na to, že kvalita života ve městě je dána řadou rozličných faktorů, z nichž mnohé jsou zdrojem nespokojenosti lidí a vyžadují koncepční úsilí k jejich nápravě. Dle očekávání spatřují obyvatelé priority v zásadním řešení růstu zaměstnanosti, péči o bezpečnost a v komplexním zajišťování služeb občanům.

3.4 Veřejná správa Posilování výkonu veřejné správy je samozřejmou podmínkou celkového rozvoje města a spokojenosti jeho občanů. Některé aspekty výkonu veřejné správy byly implicitně obsaženy v analýze kvality života výše. Ukázalo se, že práce úřadů ve vztahu k občanům se v jejich očích spíše zlepšuje než zhoršuje a jako oblast důrazu na zlepšení ji vidí pouze 15 % občanů. Kvalitní práce městského zastupitelstva je velmi důležitá pro více než polovinu občanů a jen každý desátý její roli neakcentuje (v žebříčku důležitosti je na 5. místě z celkového počtu 16 analyzovaných faktorů). Na druhé straně je zájem lidí o věci veřejné hodnocen dosti podprůměrně, až na 13. místě z celkového počtu 17 hodnocených oblastí (špatně hodnotí v tomto směru své spoluobčany 80 % respondentů). Proto byly do této oblasti směrovány v průzkumu další otázky. Občané tak byli přímo dotázáni na svůj osobní názor týkající se práce Městského úřadu v Jeseníku:

Názor na práci městského úřadu (%) 4,0 3,8

14,9

velmi dobrá spíše dobrá

19,2 58,1

spíše špatná velmi špatná neví

Mezní hodnocení jako velmi dobré nebo špatné využili respondenti jen sporadicky. Převaha spíše dobrého nad spíše špatným hodnocením však byla trojnásobná, což vyznívá pro úřad příznivě (zvlášť, když se k tomu bylo ochotno vyjádřit vysoké procento dotazovaných). Jedná se o otázku, kterou lze porovnat s toutéž otázkou v průzkumu z r. 2001. Tehdy bylo rozložení odpovědí obdobné (nevyjádřilo se identických 14,8 % respondentů a rovněž nevyužili krajních stupňů hodnocení), ale převaha spíše dobrého nad spíše špatným hodnocením byla pouze dvojnásobná. Došlo tedy ke zlepšení:


Strana 14/25

Město Jeseník


Názor na práci městského úřadu v čase

%

50,5

60 58,1

50 40

24,3

30 20 10

2011

14,8

2001

5,6

4,9 19,2

4,0

3,8

14,9

2011

0

spíše dobrá

velmi dobrá

spíše špatná

velmi špatná

neví, nezajímá

Názory mužů či žen a více či méně vzdělaných se významně neliší. Pouze mezi mladými do 24 let a respondenty se základním vzděláním je statisticky významně více těch, které to nezajímá (až 30 %). Nejmladší jsou také kritičtější než nejstarší:

Názor na práci městského úřadu dle věku %

70 60 50 40

celý soubor

30

do 24 let nad 60 let

20 10 0

velmi dobrá

spíše dobrá

spíše špatná

velmi špatná

neví, nezajímá

Obyvatelé Jeseníku pochopitelně vyžadují dobrou práci radnice a zdá se, že moc nechtějí tolerovat omezení péče města o své občany v důsledku objektivně zhoršené ekonomické situace. Dopad ekonomické krize na péči města o občany byla ochotna uznat necelá třetina respondentů, Téměř polovina respondentů to uznat nemíní a zbytek se k této otázce nedokázal vyjádřit. Ve větší míře to chápou jen vysokoškoláci s nadprůměrným životním standardem. Mladí do 24 let vykázali výrazně nejnižší toleranci k této situaci (pokud je to vůbec zajímalo a odpověděli, pak „nevím“ zatrhlo dvojnásobně více mladých než v ostatních věkových kategoriích). Méně tolerantní byli také respondenti s nízkým životním standardem.


Strana 15/25

Město Jeseník


Ochota uznat negativní dopady ekonomické situace (%) 22,8

31,2

ano ne neví

46,0

Porovnat se situací před 10 lety lze další otázku na proklamovanou ochotu občanů zapojit se do práce pro rozvoj města. Situace se mírně zlepšila zejm. poklesem odmítavých stanovisek a nárůstem podílu občanů ochotných zapojit se do věcí veřejných na čtvrtinu:

Ochota zapojit se do práce pro rozvoj města

%

60 50 40

2011

30

2001

20 10 0

ano

možná

ne

jsou zapojeni

Mezi oněch 25 % ochotných zapojit se do práce pro rozvoj města patří obyvatelé všech podchycených demografických charakteristik bez rozdílu, snad jen s mírně vyšším podílem státních zaměstnanců a lidí s nadprůměrným životním standardem. Pro účely plánování zjišťoval průzkum i postoje obyvatelstva k investičním záměrům města. Respondenti se mohli vyjádřit k 7 vybraným investičním záměrům, jejichž důležitost hodnotili opět na čtyřstupňové škále (s možností „neumím posoudit“).


Strana 16/25

Město Jeseník


Důležitost investičních záměrů v očích obyvatelstva

Budování dětských a školních hřišť Výstavba cyklostezek Rekonstrukce sportovní haly Přestavba divadla na multikult. centrum Přestavba MěÚ na centrum veř. služeb Výstavba kotelny na biomasu Stavba Aquaparku, Wellness centra 1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5 Index

K těmto akcím se většinou dokázali vyjádřit, s výjimkou přestavby úřadu a výstavby kotelny jejich potřebnost hodnotilo okolo 95 % respondentů. Kotelnu a přestavbu úřadu neuměla posoudit cca pětina respondentů. Investice města lidi zajímají. Za vůbec nejdůležitější je pokládáno budování dětských a školních hřišť, což nepovažuje za potřebné méně než desetina respondentů (z poloviny je uvedli dokonce jako „velmi důležité“). Další tři investiční záměry (cyklostezky, sportovní hala a divadlo) jsou rovněž pokládány za důležité, vždy tento názor převažuje nad názorem, že jsou spíše nebo zcela nedůležité (index vyšší než 2,5). Sporné (nebo nepochopené) mohou být zbývající uvažované akce: přestavba úřadu na centrum veřejných služeb, výstavba kotelny a zejména stavba aquaparku s wellness centrem. Tyto investice nepovažuje za důležité nadpoloviční většina respondentů (index nižší než 2,5), např. příznivců aquaparku byla jen třetina respondentů, za úplně nedůležitý jej pokládá 40 % respondentů. Pro dokreslení lidem blízkých a pro ně důležitých hodnot lze uvést soupis toho, čeho si na Jeseníku (příp. na regionu Jesenicka) cení obyvatelé nejvíce, v čem spatřují jeho hodnoty, výjimečnost či přitažlivost. Tyto atributy mohli uvést v odpovědi na neuzavřenou otázku: Představte si, že máte předvést Jeseník někomu, kdo zde nikdy nebyl. Čím byste se pochlubil(a)? Nějakou odpověď napsalo přes 80 % respondentů, což nebývá u otevřených otázek zvykem. Přitom drtivá většina výpovědí byla dobře vyhodnotitelná (nic neříkajících nebo nezařaditelných odpovědí bylo jen 21). Některé odpovědi byly negativní. Celkem 18 respondentů uvedlo výpovědi typu: není se čím chlubit, je tu nepořádek, je vysoká nezaměstnanost apod. Několika jedincům se nelíbí ani nové náměstí. Lokality a objekty k předvedení návštěvníkům, jak je uváděli respondenti, nebyly příliš pestré a dle očekávání se nejvíce vázaly na lázeňství a přírodu. Další chloubou je pro občany nově zrekonstruované Masarykovo náměstí s radnicí. Odpovědi respondentů lze kategorizovat takto (procenta jsou vypočtena pouze z relevantních odpovědí 490 respondentů): Lázně / lázeňství (vč. balneoparku apod.) Přírodní prostředí Krajina, vzduch, hory …) Masarykovo náměstí

70 % 45 % 19 %


Strana 17/25

Město Jeseník


Vodní tvrz Sady Okolní turistické atraktivity (Křížový vrch, Zlatý Chlum, Rejvíz, Čertovy kameny, Bobrovník, naučné stezky …) Sportovní příležitosti (zejm. lyžování a turistika) Muzea, historie Pozn.: Respondenti uváděli zpravidla více atraktivit najednou.

13 % 8% 20 % 7% 3%

Další podněty pro vedení města lze získat ze závěrečné otevřené otázky, kde mohli respondenti uvést své náměty, připomínky nebo své jakékoliv jiné vyjádření. Hodnota těchto výpovědí spočívá v tom, že jsou spontánní a odrážejí skutečně to, co lidé pokládají subjektivně za důležité. Možnosti napsat svůj názor využilo 356 respondentů, tedy více než polovina. Z toho jen zanedbatelná část odpovědí (8) měla nízkou vypovídací hodnotu (odpovědi typu „celkový rozvoj“, „je mi to jedno“) nebo se netýkala předmětu průzkumu („drahé lékárny“). Některými výroky respondenti potvrzovali výše vyhodnocené problémy, jinými rámec průzkumu rozšířili. Obsahová analýza byla provedena formou kategorizace výpovědí dle klíčových slov (v tabulce jsou uváděny četnosti): Zaměstnanost/pracovní místa 121 Silnice, komunikace Doprava, dopravní dostupnost 36 Chodníky Rozvoj cest. ruchu (17) a lázeňství (9) 26 Tunel (Červenonohorské sedlo) Rozvoj podnikání 23 Kriminalita (6), drogy (10), herny (7) Sport 22 Bydlení (zejm. pro mladé) Psí exkrementy 21 Aquapark / Wellness (ANO) Kultura 21 Nabídka vyžití pro mládež Nemocnice, zdravotnictví 18 Úklid, pořádek, čistota města Školství, vzdělávání 18 Parkování Zeleň 14 Bezdomovci Bezpečnost 13 Atraktivity/zařízení pro děti Městská policie 12 Aquapark / Wellness (NE) Rozvoj služeb 12 Péče o seniory Cyklostezky 11 Romská problematika/nepřizpůsobiví Vzhled města 10 Městský park, lavičky Pozn.: Respondenti uváděli zpravidla více faktorů najednou.

38 33 26 23 21 21 20 18 17 14 13 12 11 10 10

Potvrdilo se, že občany pálí především nedostatek pracovních příležitostí a v souladu s tím podporují i rozvoj podnikání, cestovního ruchu, lázeňství či služeb. Druhou palčivou oblastí je doprava v souvislostech dopravní dostupnosti (tunel), kvality cest a chodníků či parkování. Třetí nejčastěji zmiňovanou oblastí jsou příležitosti pro volnočasové aktivity (sport, vyžití dětí a mládeže, kultura, wellness, cyklostezky atd.). V souvislosti s investicí do aqvaparku/wellness centra se potvrdilo, že občané na ni mají rozporuplný názor – v tomto případě ale převážily kladné postoje. Dalším blokem častých podnětů jsou oblasti bezpečnosti (kriminalita, drogy, herny, nepřizpůsobiví, bezdomovci, zlepšení práce Městské policie, situace kolem Penny marketu a autobusového nádraží) a oblast kvality prostředí města (čistota, pořádek, vzhled, psí exkrementy, parky, zeleň). Těchto oblastí se dotknul každý pátý z těch respondentů, kteří uvedli své názory. Potěšitelné je, že se objevily i požadavky na rozvoj školství a vzdělávání. Marginálně požadovali někteří respondenti např. bezbariérovost, zlepšení informovanosti, zlepšení propagace města či poskytování stavebních parcel.


Strana 18/25

Město Jeseník


Volné výpovědi se neobešly ani bez několika kritických názorů na město a jeho úřad. Celkem 13 respondentů poukázalo např. na nedobrou komunikaci, zkušenost s úředníky, megalomanské investice, případně požadovalo zastavit výstavbu supermarketů, lépe hospodařit a nezadlužovat město. Celkově názory získané touto anketní formou nebyly v rozporu s ostatními výstupy průzkumu.

3.5 Informace a komunikace Poslední blok průzkumu byl zaměřen na získání a vyhodnocení informací, které jsou jedním z východisek pro zpracování návrhu komunikační strategie úřadu vůči občanům. V této části jsou podchyceny názory a postoje obyvatel Jeseníku na dostatečnost a zdroje informovanosti, úroveň a kvalitu komunikace, či důvěryhodnost poskytovaných informací. Všeobecná informovanost o záležitostech týkajících se města není moc vysoká. Relativně dobře jsou občané informováni jen o akcích pořádaných ve městě (špatnou nebo spíše špatnou informovanost uvedl jen každý pátý respondent, 30 % se cítí být dokonce velmi dobře informovanými). S informacemi o veřejné správě je to už horší.

Informovanost o záležitostech města

Akce pořádané ve městě Veřejná správa a orgány města Strategické záměry města a jejich plnění Hospodaření města 1,0

1,5

2,0

2,5

3,0 Index

O záležitostech týkajících se veřejné správy a orgánů města se již cítí být špatně informována více než polovina občanů. O strategických záměrech a hospodaření města něco ví jen okolo čtvrtiny občanů (k těmto okruhům se skoro každý pátý ani neuměl vyjádřit). Lepší informovanost přísluší spíše starším, vzdělanějším a podle ekonomické aktivity zaměstnancům státu. Další charakteristikou byla otázka informačních zdrojů. Dotazovaní občané se mohli vyjádřit k 7 zdrojům, odkud a jak často získávají informace o dění ve městě a okolí. Ukázalo se, že nejvýznamnější jsou pro lidi stále tradiční tištěná periodika:


Strana 19/25

Město Jeseník


Zdroje informací o dění ve městě

Jesenický týdeník Denní tisk Zpravodaj Jeseník-město a lázně Internetové stránky města /MěÚ Kabelová televize Informační centrum Zasedání zastupitelstva 1,0

1,5

2,0

2,5

3,0 Index

Nejoblíbenější je Jesenický týdeník, který čte často 64 % respondentů a příležitostně dalších 27 % respondentů (nečte jen 9 %). Je oblíbený u všech sledovaných skupin obyvatel bez významných rozdílů. Z denního tisku získává informace denně nebo alespoň týdně zhruba třetina respondentů, méně často další třetina a vůbec ne zbývající třetina respondentů. Opět se neukázaly významnější rozdíly podle věku, pohlaví, vzdělání ani ekonomické aktivity (jen respondenti s vyšším životním standardem a podnikatelé sledují denní tisk o něco častěji než ostatní). Měsíční zpravodaj Jeseník – město a lázně sleduje pravidelně zhruba každý pátý respondent, více než další polovina alespoň příležitostně. Nečte jej asi 20 % respondentů. Méně jej sledují respondenti z kategorie věkově nejmladších. Pro čtvrtinu respondentů je významným zdrojem informací o dění v Jeseníku a okolí internet – uvádějí, že na stránkách města nebo městského úřadu získávají informace alespoň jednou týdně (dalších 40 % méně často). U tohoto média je už ale významná část těch obyvatel, kteří z něj nezískávají informace vůbec. Jedná se o třetinu odpovídajících, převážně z věkové kategorie 60+, často s nízkým vzděláním (nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní). Z vysokoškolsky vzdělaných a z kategorie do 39 let nevyužívá tohoto zdroje jen asi pětina. Rozdíly mezi ženami a muži nejsou. Pro informování obyvatel o dění ve městě jsou málo využívané a tedy i málo účinné zbývající tři formy předávání informací. Kabelovou televizi sleduje alespoň jednou týdně méně než pětina respondentů, vůbec z ní nezískává informace 60 % tázaných. Informační centrum není obyvateli města příliš často navštěvováno, nicméně alespoň někdy jej navštívila polovina respondentů. Informační centrum tedy neslouží jen návštěvníkům a turistům. Celkově nejméně častým zdrojem informací o městě jsou pro občany informace ze zasedání zastupitelstva či veřejných projednávání. Jako alespoň občasný zdroj je uvedlo 40 % respondentů. Webové stránky MěÚ Jeseník mohli respondenti posoudit i zvlášť odpovědí na samostatnou otázku. Hodnotícími kritérii byla přehlednost a aktuálnost. U otázky na informační zdroje bylo zjištěno, že 34 % respondentů nezískává informace o městě z internetu, v této otázce se ukázalo, že 43 % respondentů ani internetové stránky MěÚ nezná. Z těch, kteří tyto stránky znají, je špatně – jako nepřehledné – hodnotilo jen 13 % respondentů. Pro ostatní jsou přehledné, ale dalších 46 % mělo výhrady k jejich aktuálnosti. Pozitivně hodnotilo www.jesenik.org 41 % respondentů:


Strana 20/25

Město Jeseník


Hodnocení webových stránek MěÚ Jeseník 23% 43%

26% 7%

přehledné, s potřebnými a aktuálními informacemi přehledné, ale neaktuální nepřehledné nevím, neznám je Pro komunikační strategii je samozřejmě důležité, jak různé formy komunikace občané posuzují. Dotazovaní občané hodnotili úroveň osobního a telefonického kontaktu, písemné a elektronické korespondence s MěÚ Jeseník na třístupňové škále (spíše vysoká – střední – spíše nízká; = 2). Nejlépe dokázali posoudit osobní komunikaci (zkušenost s ní nemělo a tudíž nehodnotilo 17 % respondentů), kterou také hodnotili nejlépe. S ostatními formami měli daleko méně zkušeností nebo se s ní nesetkali. Úroveň telefonického kontaktu z toho důvodu nehodnotila třetina respondentů, úroveň písemné korespondence polovina a elektronické komunikace již plné dvě třetiny respondentů. Pořadí hodnocení podle těch, kteří odpovídali, je u sledovaných forem následující:

Hodnocení úrovně komunikace

Osobní kontakt Telefonický kontakt Elektronická pošta Písemná korespondence 1,0

1,5

2,0

2,5 Index


Strana 21/25

Město Jeseník


Podíl získaných odpovědí na hodnocení jednotlivých forem komunikace s městským úřadem znázorňuje další graf:

Hodnocení úrovně komunikace % 70 60 50 40 30 20 10 0

spíše vysoká

osobní kontakt

střední

telefonický kontakt

spíše nízká

písemný kontakt

neví

elektronický kontakt

Hodnocení kvality komunikace pracovníků MěÚ Jeseník s občany bylo zjišťováno rovněž na třístupňové škále (s možností neumím posoudit) podle šesti kritérií. Jednotlivá kritéria neumělo posoudit 18 až 27 % respondentů. Nejvíce jich neumělo posoudit odbornost úředníků, kterou však spolu se schopností pomoci hodnotili nejlépe.


Strana 22/25

Město Jeseník


Hodnocení komunikace pracovníků MěÚ s občany

Odborná zdatnost, profesionalita Schopnost poradit a pomoci Srozumitelnost podávaných informací Ochota a vstřícnost Dosažitelnost (úřední hodiny, čekání) Rychlost vyřizování záležitostí 1,0

1,5

2,0

2,5 Index

Největším problémem v komunikaci s Městským úřadem Jeseník je tedy zdlouhavost vyřizování projednávaných záležitostí, kterou špatně hodnotí 43 % z posuzujících respondentů (kladné hodnocení mělo jen 12 %) a dosažitelnost úřadu provázenou časovou ztrátou, ke které se staví negativně 37 % posuzovatelů (kladně 16 %). Pokud jde o ostatní posuzované faktory komunikace, pohybuje se hodnocení okolo průměru (vždy nadpoloviční většina volila střední stupeň), u žádného kritéria nedošlo k výraznější převaze příznivého ocenění. Posledním analyzovaným faktorem komunikace byla důvěryhodnost informací poskytovaných městem v očích občanů. Jak se ukázalo, je vcelku vysoká – téměř 80 % dotazovaných osob jim věří, byť možnost „plně jim věřím“ se odhodlalo zvolit toliko 7 % respondentů:

Důvěra v městem poskytované informace 2,1 19,3

6,6

plně jim věřím spíše jim věřím spíše jim nevěřím 72,0

vůbec jim nevěřím

Důvěra v informace stoupá s věkem a životním standardem občanů. Nejméně jim věří mladí do 24 let, obyvatelé se základním vzděláním, nezaměstnaní a lidé pokládající svůj životní standard (ŽS) za podprůměrný:


Strana 23/25

Město Jeseník


Důvěra v informace dle demografických kategorií %

80 70 60 50 40 30 20 10 0

plně jim věřím celý soubor

do 24 let

spíše jim věřím základní vzdělání

spíše jim nevěřím nezaměstnaní

vůbec jim nevěřím podprůměrný ŽS

Pro komunikační strategii jsou významné závěry týkající se zdrojů informací (které upřednostňovat) a kvality komunikace občanů s pracovníky MěÚ (zdlouhavost vyřizování, dosažitelnost úřadu).

4 Závěrečné shrnutí Průzkum se uskutečnil na souboru celkem 628 respondentů – dospělých obyvatel města Jeseníku. Ve výběrovém souboru byla převaha žen, silné zastoupení respondentů nad 40 let, výrazný podíl ekonomicky neaktivních a většinové zastoupení starousedlíků žijících v Jeseníku déle než 10 let. Většina respondentů je spokojena s bytovou situací a méně než před 10 lety uvažují o změnách. Pokud uvažují o zlepšení své bytové situace, nejčastějším řešením je výstavba nebo koupě vlastního domu. Zdaleka nejhůře hodnoceným faktorem infrastruktury a služeb je kvalita cest a chodníků v ulicích. Z relativně dobrého hodnocení zdravotní péče vybočuje s převahou záporného hodnocení nemocniční péče. Hůře než zdravotní jsou hodnoceny sociální služby, ze kterých je nejlépe hodnocena pečovatelská služba a nejhůře práce s krizovými skupinami (bezdomovci, nepřizpůsobiví). Tyto závěry potvrdily i volné výpovědi v jiné části dotazníku. Nejlépe obyvatelé Jeseníků hodnotí životní prostředí a nejkritičtější jsou k perspektivám mladé generace v souvislosti s nedostatkem pracovních příležitostí. Při zlepšování kvality života by měly být z hlediska celkového významu zajišťovány hlavně bezpečnost a dobré životní prostředí ve městě spolu se zdravotní péčí. Prakticky je ale absolutní prioritou vytváření pracovních míst. Ke zvýšení nároků na zlepšení došlo od r. 2001 v oblastech péče o vzhled města, dopravní infrastruktury a rozvoje služeb pro občany.


Strana 24/25

Město Jeseník


Práce úřadů ve vztahu k občanům se spíše zlepšuje, než zhoršuje a jako oblast důrazu na zlepšení ji vidí pouze 15 % občanů. Obyvatelé ale moc nechtějí tolerovat omezení péče města o své občany v důsledku objektivně zhoršené ekonomické situace. Čtvrtina občanů proklamuje ochotu zapojit se do práce pro rozvoj města. Z hlediska investičních záměrů za vůbec nejdůležitější je pokládáno budování dětských a školních hřišť. Za sporné jsou pokládány uvažované akce: přestavba úřadu na centrum veřejných služeb, výstavba kotelny a zejména stavba aquaparku s wellness centrem. Ukázalo se, že Všeobecná informovanost o záležitostech týkajících se města není moc vysoká. O záležitostech týkajících se veřejné správy a orgánů města se cítí být špatně informována více než polovina občanů. Jako zdroj informací jsou pro lidi stále nejvýznamnější tradiční tištěná periodika. Důvěra v poskytované informace je relativně vysoká. V rámci komunikace s Městským úřadem Jeseník byl nejlépe hodnocen osobní kontakt. Největším problémem v komunikaci je zdlouhavost vyřizování projednávaných záležitostí a dosažitelnost úřadu provázená časovou ztrátou pro občany. Ve volných výpovědích se potvrdilo, že občany pálí především nedostatek pracovních příležitostí a v souladu s tím podporují i rozvoj podnikání, cestovního ruchu, lázeňství či služeb. Druhou palčivou oblastí je doprava v souvislostech dopravní dostupnosti (tunel), kvality cest a chodníků či parkování. Třetí nejčastěji zmiňovanou oblastí jsou příležitosti pro volnočasové aktivity (sport, vyžití dětí a mládeže, kultura, wellness, cyklostezky atd.).


Strana 25/25

Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel Jeseníku ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Recommend Documents