Posouzení spokojenosti obyvatel obce s občanskou vybaveností a službami

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Posouzení spokojenosti obyvatel obce s občanskou vybaveností a službami Bakalářská práce

Autor: Adriana Zajoncová Vedoucí práce: Mgr. Nataša Pomazalová, Ph.D. Brno 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Posouzení spokojenosti obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami“ vypracovala samostatně s pouţitím literatury a zdrojů, které uvádím v přehledu literatury.

V Brně dne 23. května 2011

…………………………………

Poděkování Ráda bych poděkovala především vedoucí práce Mgr. Nataše Pomazalové, Ph.D. za cenné rady a připomínky a především za čas věnovaný konzultacím bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá posouzením spokojenosti obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami. Popisuje situaci občanské vybavenosti a sluţeb venkovských obcí. Dále se práce zabývá definováním pojmu občanská vybavenost, jejím členěním a v závěru práce je část, zabývající se spokojeností. Současně bylo provedeno dotazníkové šetření. Na závěr jsou pro vedení obce uvedeny návrhy a doporučení ke zvýšení spokojenosti obce s občanskou vybaveností a sluţbami v obci Sokolnice. Klíčové pojmy: občanská vybavenost a sluţby, spokojenost, venkovská obec

Abctract This thesis deals with the assessment of citizens' satisfaction with civic amenities and services. It describes the situation of the civic amenities and services in rural communities. The thesis deals with the definition of the concept of civic amenities, the dividing and in conclusion is the part dealing with satisfaction. It was also carried out a quantitative research. At the end, for the leadership of municipal were introduced suggestions and recommendations to improve satisfaction with the civic amenities and services in the municipality Sokolnice.

Key words: civic amenities and services, satisfaction, rural community

TENTO LIST BUDE PŘI VAZBĚ NAHRAZEN ZADÁNÍM!

Obsah

1 Úvod…………………………………………………………………………………7 2 Cíl práce ……………………………………………………………………………9 3 Přehled literatury…………………………………………………………………10 3.1 Vymezení spokojenosti……………………………………………………….10 3.2 vymezení občanské vybavenosti……………………………………………...12 3.3 Zhodnocení občanské vybavenosti venkovských obcí………………………..14 3.4 Faktory ovlivňující spokojenost obyvatel s občanskou vybaveností a sluţbami……………………………………………………………………….16 4 Materiál a metody………………………………………………………………... 18 4.1 Výzkumné otázky……………………………………………………………...19 4.2 Analýza SWOT - zhodnocení občanské vybavenosti obce Sokolnice………..20 5 Výsledky……………………………………………………………………………23 6 Diskuse……………………………………………………………………………..32 7 Návrh na využití výsledků v praxi ……………………………………………….34 8 Závěr……………………………………………………………………………….36 Seznam použité literatury, pramenů a dalších internetových zdrojů……….…..37 Přílohy, rejstříky, seznamy

1 Úvod Posouzení spokojenosti obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami je téma aktuální především proto, ţe v posledních 10 letech dochází ke zvyšování počtu obyvatel v obci, která byla osobně vybrána autorkou této práce. Tabulka vývoje počtu obyvatel v letech 2001 – 2010, viz příloha č. 2, dokazuje nárůst obyvatel v obci Sokolnice. Vzhledem k tomu, ţe v letošním roce probíhalo Sčítání lidu, domů a bytů a výsledky zatím nejsou zpracovány, není v tabulce uveden počet obyvatel za rok 2011. Pokud dochází k rozrůstání obce o nové obyvatele, poţadavky na občanskou vybavenost a sluţby jsou z hlediska kvality i kvantity vyšší. Pro maximální spokojenost občanů a pro zajištění daného potenciálu obce je nutné zajistit takové sluţby, které jsou součástí kaţdodenního ţivota občana a tyto sluţby zabezpečit co nejefektivnějším způsobem. Zlepšení základních sluţeb a rozvoj občanské vybavenosti zajistí vyšší atraktivitu obce, ale také zvýšení kvality ţivota obce. V této práci je posuzována spokojenost s občanskou vybaveností obyvatel obce venkovského typu. Téma občanská vybavenost je spojeno s velkým okruhem problémů, a proto je nutné věnovat tomuto tématu pozornost. Jedná se především o problémy týkající se především malých obcí, ve kterých je nedostatečná občanská vybavenost, ale mnohdy i nevyuţívání určitých prvků občanské vybavenosti, coţ můţe být spojeno s blízkou vzdáleností obce od velkého města. Další problémy se týkají nedostatečného mnoţství prostorů k vybudování prvků občanské vybavenosti, ale i problémů omezených rozpočtů obcí. Zajištění občanské vybavenosti a sluţeb a s tím související spokojenost obyvatel je v zájmu kaţdé obce. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřená na práci s literaturou a je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá spokojeností obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami. V této kapitole najdeme definici tohoto pojmu a proč se důleţité posuzovat spokojenost. Druhá kapitola se zabývá občanskou vybaveností, kde je uvedena definice tohoto pojmu a členění občanské vybavenosti a sluţeb. Ve třetí kapitole je popsána občanská vybavenost venkovských obcí. Čtvrtá kapitola se zabývá faktory ovlivňující spokojenost obyvatel obce

7

s občanskou vybaveností a sluţbami. V rešerši odborné literatury byly pouţity monografie, zákony a odborné studie. Po teoretické části následuje část praktická, která obsahuje analýzu SWOT zahrnující občanskou vybavenost a sluţby v obci Sokolnice. Dále jsou popsány pouţité metody a technika, pomocí níţ jsme získali data. Na základě dotazníku bylo zjišťováno, jak jsou obyvatelé obce spokojeni s občanskou vybaveností a sluţbami, se kterými prvky občanské vybavenosti jsou nejvíce spokojeni, se kterými naopak nejméně apod. Dále bylo zjišťováno vyuţívání jednotlivých prvků občanské vybavenosti a sluţeb. Na základě výsledků z dotazníkového šetření bylo součástí této práce navrhnout a doporučit konkrétní opatření, kterými by se obec měla řídit, pokud chce zajistit spokojenost obyvatelstva s občanskou vybaveností a sluţbami.

8

2 Cíl práce Hlavním cílem této práce je posoudit spokojenost obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami. Cíl vychází z dostupných literárních zdrojů, které měla autorka k dispozici. Dílčími cíly jsou: 1. zhodnotit úroveň jednotlivých prvků občanské vybavenosti a sluţeb, 2. zhodnotit vyuţití jednotlivých prvků občanské vybavenosti a sluţeb.

Je důleţité posoudit spokojenost se zastoupením občanské vybavenosti a sluţeb z hlediska mnoţství, ale je třeba posoudit i spokojenost s úrovní občanské vybavenosti a sluţbami. Není příliš vhodné, aby v obci bylo velké mnoţství obchodů a sluţeb s nedostatečnou úrovní. Cílem práce je také objasnit pojmy spokojenost a občanská vybavenost a na základě výsledků, které jsme získali pomocí dotazníku, autorka navrhne konkrétní opatření, jak zlepšit spokojenost obyvatel obce Sokolnice s občanskou vybaveností a sluţbami. Z výsledků autorka určí celkovou spokojenost obyvatel obce Sokolnice s občanskou vybaveností a sluţbami a zjistí, se kterým prvkem občanské vybavenosti jsou respondenti nejvíce spokojeni a se kterým nejméně. Práce není zaměřena na posouzení spokojenosti obyvatel obce jednoho konkrétního prvku občanské vybavenosti.

9

3 Přehled literatury V práci bude posuzována spokojenost obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami. V první řadě definujeme důleţité pojmy, jako je občanská vybavenost a sluţby, ale také pojem spokojenost, a to pomocí odborné literatury. Dále lze v přehledu literatury najít problematiku občanské vybavenosti venkovských obcí a faktory týkající se ovlivňování spokojenosti obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţeb.

3.1 Vymezení spokojenosti Při posuzování spokojenosti, konkrétně v této práci, kdy se jedná o posuzování spokojenosti obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami, je důleţité vymezit pojem spokojenost. Spokojeností se zabývá například sociologie, psychologie, lékařství, ekonomie a jiné obory. Existují pojmy jako pracovní spokojenost, ţivotní spokojenost, manţelská spokojenost, které se různí autoři snaţí objasnit. (např. Hamplová, 2004) Například Norma ČSN EN ISO 9000 (2002) definuje spokojenost jako „vnímání zákazníka týkající se stupně splnění jeho požadavků“. V našem případě je slovo zákazník ne příliš vhodné, a proto bychom jej mohli nahradit slovem obyvatel nebo občan a definice spokojenosti by se významově příliš nezměnila. Hamplová (2004) zabývající se ve svém výzkumu ţivotní spokojeností uvádí, ţe „životní spokojenost a štěstí se chápe jako subjektivní kategorie – lidé jsou šťastní a spokojení, pokud to o sobě říkají“ Z této definice vyplývá, ţe spokojenost by se měla řadit mezi subjektivní hodnocení. Především proto, ţe spokojenost je ve velké míře subjektivním pocitem kaţdého z nás. Kaţdý z nás má totiţ rozdílné poţadavky a to, zda byly splněny, rozhodujeme většinou my sami. Velmi podobně je uvedeno v publikaci Customer satisfaction (2007), podle Nicka Wredena, ţe „někteří výzkumníci se zcela vyhýbají spokojenosti jako objektivnímu měření, protože je to příliš neurčitá představa sloužící jako smysluplné měřítko“ (vlastní překlad). Z výše uvedených citací vyplývá, ţe spokojenost je subjektivní hodnocení.

10

Existuje velké mnoţství výzkumů a šetření týkajících se spokojenosti. Tyto výzkumy nejčastěji provádějí soukromé organizace, které se přímo specializují na výzkum, ale můţe je také realizovat sama obec nebo v neposlední řadě jsou tato šetření prováděna jako součást bakalářských a disertačních prací. Například Centrum pro výzkum veřejného mínění, které je součástí Sociologického ústavu AV ČR, se zabývá zkoumáním spokojenosti v různých oblastech. Například spokojenost s bydlením (Lux, 2002), ţivotní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích (Hamplová, 2006), spokojenost v současném zaměstnání (Červenka, 2002) a jiné výzkumy. S neformálním způsobem šetření spokojenosti se můţe setkat kaţdý z nás – kdyţ chceme navštívit nějakou restauraci, ptáme se známých, jak jsou spokojeni nebo zjišťujeme spokojenost ostatních s místem dovolené. Jak moc jsou občané spokojeni se stávající občanskou vybaveností? To je otázka, kterou by se měla zabývat samospráva obce, ať uţ obecní či městský úřad, kde hlavním cílem by měla být spokojenost obyvatel. Posuzování spokojenosti patří k nástrojům, pomocí nichţ zjišťujeme zpětnou vazbu. Zpětná vazba je důleţitá proto, aby si vedení obecního či městského úřadu mohlo přesně utvořit obraz o tom, zda jsou obyvatelé s občanskou vybaveností spokojeni. Pokud se na základě zpětné vazby zjistí, ţe obyvatelé nejsou spokojeni s určitým prvkem občanské vybavenosti, je nutné zjistit příčinu a volit takové kroky, které budou účinné a povedou ke skutečnému zlepšení. Zajištěním zpětné vazby provádíme kontrolu nad svou vlastní prací. Například pokud se v obci zřídí nový prvek občanské vybavenosti, je v zájmu obce po čase uţívání tohoto prvku zjistit, zda jsou obyvatelé s tímto prvkem spokojeni, zda jej vyuţívají anebo naopak zjistit, s čím konkrétně obyvatelé spokojeni nejsou. Není efektivní zřídit nový prvek občanské vybavenosti, který se později vůbec nevyuţívá. Je to pro obec zbytečná investice, která mohla být uţitečnější v jiných případech. Ale to vše si musí obec zjistit ještě před tím, neţ začne daný prvek občanské vybavenosti vybudovávat a zřizovat.

11

3.2 Vymezení občanské vybavenosti Kaţdá obec je vybavena určitými sluţbami, které slouţí k uspokojování potřeb obyvatelstva. Tyto sluţby můţeme souhrnně nazvat jako občanská vybavenost. Zájmem kaţdé obce je spokojenost obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami. Především na základě zvyšujícího se počtu obyvatel, viz příloha č. 2, dochází ke zvýšení poptávky po kvalitní občanské vybavenosti a sluţbách. Občanská vybavenost je jedním z ukazatelů, který je podstatný pro zajištění potenciálu obce. Podobně jako cestovní ruch, kvalitní bydlení, dobrá dopravní dostupnost či kvalita ţivotního prostředí, tak i občanská vybavenost zvyšuje potenciál dané obce. Především při výběru lokality vhodné k bydlení je důleţitá jiţ zmíněná občanská vybavenost. Kaţdý z nás touţí po takovém prostředí, ve kterém by byly zajištěny jeho poţadavky a představy o vhodném bydlení. Ať uţ se jedná o zeleň v okolí, sportovní vyţití, či poţadavky týkající se občanské vybavenosti. Rozdílná je občanská vybavenost venkovského sídla (Perlín, 2004) a občanská vybavenost velkého města. Mnoţství občanské vybavenosti se odvíjí od počtu obyvatel ţijících v obci. Občanská vybavenost je široký pojem, pod kterým si můţeme představit sluţby, které slouţí především pro základní potřebu obyvatelstva. Kaţdá z obcí je tvořena základní občanskou vybaveností. Jak tedy charakterizovat občanskou vybavenost? V zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) je ukotven pojem občanské vybavení, „kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva“. Stavby, zařízení a pozemky slouţící k výše uvedeným účelům jsou sluţby veřejné. Ale i sluţby, které nejsou zmíněny ve výše uvedené definici a které patří do soukromé sféry, jako například obchod s potravinami, restaurace, kadeřnictví, lékárna atd., jsou součástí občanské vybavenosti. Ústav územního rozvoje (2011) definuje občanské vybavení „jako nejvíce heterogenní z urbanistických funkčních složek, je představováno velmi rozsáhlým souborem nevýrobních i výrobních zařízení, sahajících od správy a administrativy až po školství a

12

výchovu.“ Heterogenita občanské vybavenosti je dána například rozdílnou velikostí jednotlivých prvků občanské vybavenosti, jejich členěním, dále působností, čím je myšlena občanská vybavenost venkovské či městské obce. Dále je různorodost občanské vybavenosti dána úrovní jednotlivých prvků občanské vybavenosti a sluţeb, mírou vyuţití těchto prvků, ale také na základě finančních nákladů jednotlivých prvků občanské vybavenosti a sluţeb. Občanskou vybavenost můţeme vnímat jako velmi široký pojem, který zahrnuje rozsáhlé spektrum sluţeb slouţící ku prospěchu obyvatelstva. V definici Ústavu územního rozvoje a v zákoně číslo 183/2006 Sb. není zcela přesně vymezeno, jaké sluţby můţeme zařadit do občanské vybavenosti. Jak je uvedeno v definici Ústavu územního rozvoje (2011) – školství a výchova, správa a administrativa, soubor výrobních a nevýrobních zařízení – to vše jsou obory občanské vybavenosti, kterých je mnohem více. Štenclová (1991, str. 11) uvádí, ţe: „Občanské vybavení je jedním z nejdůležitějších faktorů organizace života obyvatelstva v daném prostředí: má zajišťovat nejpříznivější podmínky pro uspokojování hmotných i duchovních potřeb lidí a vytvářet předpoklady pro realizaci a rozvoj jejich mnohotvárných aktivit“. Autorka zařazuje občanskou vybavenost k nejdůleţitějším faktorům organizace ţivota obyvatel v obci, z čehoţ vychází, ţe bez občanské vybavenosti a sluţeb se nemůţeme obejít. V současné době je občanská vybavenost členěná například podle věkové skupiny uţivatelů, podle charakteru pouţívání, náročnosti na pozemky, polohy na území obce, časové vymezení prvku občanské vybavenosti a podle druhu činnosti (Ústav územního rozvoje, 2011). Významné je členění občanské vybavenosti podle polohy na území obce, a to především z hlediska územního plánování, kdy je brána v úvahu také závislost zařízení na bydlení (Ústav územního rozvoje, 2011). Dále ústav územního rozvoje uvádí, ţe podle druhů činností jsou občanská zařízení členěna na obory zařízení, viz přílohy tabulka č. 2. Dále jednotlivé prvky občanské vybavenosti můţeme členit na veřejně prospěšná zařízení a komerční zařízení (Město Bílina, 2011).

13

1. Veřejně prospěšná zařízení Jedná se především o nekomerční vyuţití těchto zařízení. Činnost těchto zařízení není však orientovaná na zisk. Tato zařízení nejsou schopna si na sebe vydělat, avšak je ţádoucí, aby tato zařízení byla zřízena a fungovala. O takovýto typ občanské vybavenosti většinou pečuje obec a je i součástí obecního majetku. Do této skupiny patří veškerá zařízení týkající se školství, kultury, zdravotnictví i sociální péče. 2. Komerční zařízení Jedná se o obchody, ubytovací a stravovací zařízení a veškeré sluţby. Tyto subjekty jsou zařazeny do tzv. soukromého sektoru, čímţ je ovlivněn způsob jejich vyuţití a předmět činnosti, který nelze direktivně nařizovat. Fungují zde mechanismy poptávky a nabídky.

3.3 Zhodnocení občanské vybavenosti venkovských obcí V souvislosti s touto částí, která charakterizuje občanskou vybavenost v jednotlivých venkovských obcích, je důleţité vymezit pojem venkov. Podle Perlína (1998) „lze venkov definovat jako prostor, který zahrnuje jak krajinu, tak i venkovská sídla. Pojem venkov tedy integruje jak nezastavěné území, tak i zastavěné území malých sídel – vesnic. Pro venkov jsou charakteristické menší intenzity sociálně ekonomických kontaktů, menší hustota vazeb mezi jednotlivými subjekty, které se ve venkovském prostoru pohybují“. Občanskou vybaveností venkovských obcí se zabývá (Majerová, 2003). Je zde zmíněno, ţe: „Rozsah občanské vybavenost se liší v závislosti na velikosti obce. Největší rozdíly jsou samozřejmě mezi obcemi s počtem obyvatel do 199 a nad 1500.“ Majerová (2003) uvádí, ţe mezi nejčastější prvek občanské vybavenosti v obcích do 199 obyvatel patří prodejna potravin, kterou má zhruba 70% obcí. Sortiment tvoří pouze základní část potravin a liší se od prodejen v kategoriích obcí, kde je více obyvatel. Za většími nákupy lidé musí dojíţdět do větších obcí či měst. Druhým nejčastějším prvkem občanské vybavenosti v této kategorii je veřejná knihovna, kterou má asi 50% obcí.

14

Hospodu má asi 50% obcí, v menším mnoţství jsou zastoupeny restaurace. Důleţitým místem k setkání je i kostel, který má asi 23,1% obcí. V obcích do 199 obyvatel většinou chybí základní prvek občanské vybavenosti, a tím je škola nebo mateřská škola. V obci nepůsobí lékař, a tak k lékaři musí obyvatelé dojíţdět. Situace v obcích od 200 – 499 obyvatel je velmi podobá popisu předchozí kategorii velikosti obce. Opět se v těchto obcích nachází prodejna potravin, veřejná knihovna, hospoda či restaurace. Tyto prvky občanské vybavenosti se v obcích od 200 – 499 obyvatel mohou vyskytovat s vyšší četností (Majerová, 2003). I v těchto obcích je nedostatečná síť vzdělávacích institucí. Základní školu má pouze 16,2% obcí, avšak mateřská škola je v těchto obcích zastoupená ve větší míře – neboť mateřskou školu má 35,3% obcí s počty obyvatel od 200 - 499. Situace týkající se zdravotního střediska je obdobná jako v předchozí kategorii velikosti obce. Kostel jako kulturní instituce je zastoupen v 43,6% obcí (Majerová, 2003). Občanská vybavenost v obcích od 500 – 999 obyvatel je povaţována za přelom v kvalitě, ale i kvantitě prvků občanské vybavenosti malých a velkých obcí. Prvky občanské vybavenosti narůstají, avšak nedosahují takové úrovně jako v obcích nad 1000 obyvatel (Majerová, 2003). Občanská vybavenost narůstá se zvyšujícím se počtem obyvatel. Největším rozdílem oproti předchozím dvěma kategoriím je počet vzdělávacích a lékařských zařízení. Téměř kaţdá obec má mateřskou školu. Základní škola je zastoupena asi v 80 % obcích. Je nutné podotknout, ţe v 63% se jedná o základní školy tzv. 1 stupně, tedy 1. -5. ročník. Praktický lékař působí v 53,4 % obcích, ale obdobně jako v předchozích kategoriích velikosti obce ordinuje pouze některé dny v týdnu. (Majerová, 2003). Obchody jsou v obcích od 500 – 999 obyvatel hojně zastoupeny. Některé obce mají i dva a více obchodů s potravinami. V těchto obcích působí i větší mnoţství specializovaných prodejen. V této velikostní kategorii se nachází hospodu či restaurace. Počet restaurací se v této kategorii velikosti obce zvyšuje. Z hlediska kulturních akcí je opět nejvíce zastoupena knihovna (asi 83% obcí) a také kostel, který má 66,8% obcí. (Majerová, 2003). Občanská vybavenost v obcích od 1000 – 2000 obyvatel je zastoupená v největší míře a obyvatelé mají moţnost volby, neboť některé prvky občanské vybavenosti jsou v obci

15

zastoupeny vícekrát. V této kategorii nalezneme základní školu (1. -9. stupeň), kterou má asi 70 % obcí. Zbylých 30 % obcí má pouze 1. -5. stupeň. Nejlépe je v síti vzdělávacích institucí zastoupena mateřská škola, která se nachází v 97 % obcí. Z hlediska zdravotnictví má asi 44 % obcí praktického lékaře, který v obci ordinuje celý týden. Některé obce mají i dva praktické lékaře (Majerová, 2003). Tato kategorie velikosti obce je nejlépe vybavena občanskou vybaveností. Nachází se zde 3-4 prodejny potravin a 1-2 prodejny se specializovaným sortimentem. Z tabulky č. 1 je zřejmé, ţe nejvíce obcí od 1000 – 2000 obyvatel má 3 prodejny potravin. Dále v tabulce můţeme vidět, ţe restaurace či hospoda, která se v obci nachází, je nejčastěji jedna, maximálně dvě. Z hlediska kulturních akcí se ve většině obcí opět nachází veřejná knihovna a kostel. Výsledky v tomto směru jsou podobné, jako v předchozí velikostní kategorii obce. (Majerová, 2003).

3.4 Faktory ovlivňující spokojenost obyvatel s občanskou vybaveností a službami Mezi důleţité faktory, které mají vliv na spokojenost obyvatel s občanskou vybaveností a sluţbami patří: finanční prostředky obce, podpora ze strany obce, mnoţství jednotlivých prvků občanské vybavenosti a úroveň občanské vybavenosti a sluţeb. V publikaci postavení venkova v Jihomoravském kraji (ČSÚ, 2009) je uvedeno, ţe: „Na úroveň občanské vybavenosti obcí venkovského prostoru působí řada faktorů: zřizování, vybavení a provoz jednotlivých zařízení je závislý do jisté míry na dostupných finančních prostředcích obcí a zřizovatelů zařízení, na celkové finanční situaci v regionu, hustotě zalidnění a nepřímo i na počtu obyvatel venkovských obcí a jejich věkové struktuře (např. počet dětí a žáků v oblasti školství).“ Úroveň občanské vybavenosti a sluţeb můţeme určit na základě vybavení a provozu jednotlivých prvků občanské vybavenosti, ale také na základě jednání a chování personálu k zákazníkům apod. Není tedy důleţité pouze mnoţství, ale také úroveň jednotlivých prvků občanské vybavenosti. Obec můţe mít velké mnoţství sluţeb a obchodů, ale musí správně fungovat a mít určitou úroveň.

16

Finanční prostředky výrazně limitují rozsah a rozvoj poskytovaných sluţeb, a proto jsou důleţitým faktorem, který můţe ovlivnit spokojenost obyvatel. Pokud nemá obec dostatek finančních prostředků, nemůţe tak zajistit určité prvky občanské vybavenosti a sluţeb. V současné době lze čerpat finanční prostředky na rozvoj občanské vybavenosti pomocí dotací z Evropské unie, coţ je příleţitost, kterou můţe vyuţít kaţdá obec. Není však podmínkou, ţe kaţdá obec finanční prostředky prostřednictvím dotace získá. Stejně tak, hrají důleţitou roli finanční prostředky obce. Svůj význam má i počet obyvatel a struktura obyvatelstva v obci i v okolí. Podle počtu obyvatel se odvíjí i zastoupení občanské vybavenosti a sluţeb. Můţeme říci, ţe čím vyšší počet obyvatelstva, tím vyšší počet prvků občanské vybavenosti. Také hraje velkou roli blízkost velkých měst. V některých případech, kdy se obec nachází v blízkosti velkého města, je vyuţívání občanské vybavenosti v těchto menších obcích nízké a například mnozí podnikatelé se jen stěţí uţiví. To vede k tomu, ţe občanská vybavenost těchto obcí, které jsou v blízkosti velkých měst, je značně omezena a zřízení určitých prvků občanské vybavenosti by bylo mnohdy neefektivní.

17

4 Materiál a metody V kapitole Přehled literatury byla pouţita metoda literární rešerše. Bylo potřeba vyhledat a následně zpracovat dostupnou literaturu týkající se tématu posouzení spokojenosti obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami. Po literární rešerši následuje část praktická, ve které byly stanoveny výzkumné otázky, provedena analýza SWOT (Kotrba a Foret, 2009) mapující občanskou vybavenost a sluţby v obci Sokolnice. Byla pouţita deduktivní metoda, která vychází z teorie nebo z nějakého obecného problému (Disman, 2000). Předmětem průzkumu v této práci je spokojenost obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami. Objektem průzkumu je populace muţů i ţen trvale bydlících na území obce Sokolnice. V této práci byla pouţita technika dotazníku. Surynek a kol. (2001) uvádí, ţe „písemné dotazování je velmi rozšířeným nástrojem získávání informací pomocí výpovědi respondenta. Spočívá v tom, že respondent sám písemně odpovídá na otázky v dotazníku.“ I tato technika má své výhody a nevýhody. Výhody písemného dotazování jsou především finanční nenáročnost a to, ţe si respondent určí sám dobu, kdy dotazník vyplní. Mezi nevýhody patří nízká návratnost a nemoţnost kontroly respondentů, kterým byl dotazník zaslán, zda dotazník skutečně vyplnili či nikoliv (Surynek a kol. 2001). Byla zvolena statistická jednotka (Minařík, 2006), tedy v našem případě občan bez věkového vymezení, který má trvalé bydliště v obci Sokolnice. Dotazník byl vytvořen pomocí aplikace Dokumenty Google a automaticky tak získal internetovou podobu. Způsob, jakým byl dotazník rozesílán, bychom mohli označit jako neadresné písemné dotazování (Surynek a kol. 2001). Neadresné dotazování z toho důvodu, ţe průvodní dopis společně s odkazem na dotazník byl vloţen v sekci diskuse na internetových stránkách Sokolnic. Vyplnit jej mohl kdokoliv, kdo zavítal na toto diskusní fórum. Nemohlo tedy dojít k zabránění vyplnění dotazníku respondenta, který nesplňuje kritéria statistické jednotky. Struktura dotazníku obsahuje průvodní dopis, ve kterém jsou respondenti vyzváni k vyplnění dotazníku a jsou seznámeni se základními údaji týkající se vyplnění

18

dotazníku. Dále se dotazník skládá z celkem 15 otázek, z toho otázky 1. – 6. se zaměřují na spokojenost obyvatel obce s jednotlivými prvky občanské vybavenost, otázky 7. – 11. se zabývají posouzením vyuţívání občanské vybavenosti a sluţeb, a nakonec otázky 12. – 15., coţ jsou otázky identifikační. Závěrem je poděkování všem respondentům. Získaná data byla zpracována pomocí aplikace Excel.

4.1 Výzkumné otázky Dotazník se skládá ze dvou oblastí, kdy u první z nich je posuzována spokojenost obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami a druhá z oblastí se zabývá posouzením vyuţívání občanské vybavenosti a sluţeb. Výzkumné otázky vychází z teoretické části práce. Je důleţité objasnit tento pojem a to především z toho důvodu, ţe výzkumná otázka je mnohdy často zaměňována s otázkami při sběru dat. Punch (2008) uvádí, ţe: „výzkumná otázka je otázka, kterou chce výzkum zodpovědět“. Výzkum, kterým se zabýváme v této práci, chce zodpovědět tyto výzkumné otázky: 1. Jsou obyvatelé obce Sokolnice spokojeni s občanskou vybaveností a sluţbami? 2. Hraje roli v zajištění občanské vybavenosti v obci Sokolnice blízkost města Brna?

V případě první výzkumné otázky chceme zjistit, zda a jak jsou obyvatelé spokojeni s občanskou vybaveností a sluţbami, coţ zjistíme z otázek, které jsou umístěny v dotazníku v první oblasti, konkrétně to jsou otázky č. 1 – 6. Druhou výzkumnou otázkou chceme zjistit, zda hraje roli blízkost velkého města, tedy Brna v případě obce Sokolnice. Coţ zjistíme z druhé oblasti dotazníku, konkrétně z otázek č. 7 – 11, které jsou zaměřeny na vyuţívání jednotlivých sluţeb.

19

4.2 Analýza SWOT – zhodnocení občanské vybavenosti v obci Sokolnice V této části se zabýváme zhodnocením současného stavu občanské vybavenosti a sluţeb v obci Sokolnice. V současnosti existuje velké mnoţství nástrojů strategického řízení, například analýza SWOT (Kotrba a Foret, 2009) analýza konkurence (Kotler, 2001) a bostonská tabulka, coţ je metoda, která pochází od poradenské firmy Boston Consulting Group. Pro tuto práci byla jako nástroj strategického řízení zvolena analýza SWOT a to z toho důvodu, ţe nám poskytne komplexní vyhodnocení současného stavu občanské vybavenosti a sluţeb námi vybrané obce, ale především nám pomůţe nalézt problémy či moţná úskalí, která se mohou v souvislosti s občanskou vybaveností vyskytovat. Nejprve je vhodné uvést definici analýzy SWOT. Kotrba a Foret (2009) podle Dědiny a Cejnara uvádějí, ţe analýza SWOT je „komplexní metodou kvalitativního hodnocení problémů, řešení a projektů fungování firmy a její současné pozice. Cílem analýzy je zjistit současný stav, jak na tom daná organizace je, jaké má zdroje a možnosti do budoucna“ Tato práce se bude zabývat analýzou SWOT, která byla zaměřena na občanskou vybavenost a sluţby obce Sokolnice. Organizaci ve výše uvedené citaci můţeme nahradit pojmem obec. Kotrba a Foret (2009) dle Charváta uvádějí, ţe „se pod zkratkou SWOT skrývají začáteční písmena slov: - Strenghts – silné stránky - Weakness – slabé stránky - Opportunities – příležitosti - Threats – hrozby“ V této části práce budou identifikovány kritické oblasti, které budou zjištěny na základě slabých stránek souvisejících s občanskou vybaveností a které by měly být posíleny nebo úplně odstraněny. V případě existujících hrozeb je třeba najít způsob, jak se jich vyvarovat. Podle Kotrby a Foreta (2009) „je důležité si uvědomit, že při určování silných a slabých stránek, se porovnává analyzovaná organizace s konkurencí a na základě tohoto srovnání se řadí daný faktor do předností či slabin“ V této práci

20

povaţujeme za konkurenci blízké obce v okolí, které mají podobný počet obyvatel jako obec Sokolnice (ČSÚ, 2011). tab. č. 1: SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Předškolní a školní zařízení

Nedostatečná nabídka moţnosti trávení volného času pro teenagery

Dostatečná kapacita v mateřské a základní škole

Zdravotní středisko

Pošta

Nedostatečná nabídka sluţeb (lékárna, papírnictví, drogerie…)

Nově vybudovaný sběrný dvůr

Zastaralé dětské hřiště

Domov pro seniory

Činnost místní knihovny

Dostatečný počet prodejců potravin Dětské hřiště Základní nabídka sportovních aktivit Tenisový kurt PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Brownfieldy – příleţitost rozšířit stávající občanské vybavení

Blízkost města Brna

Moţnost čerpání dotací z EU na rozvoj občanské vybavenosti

Pasivita občanů

Modernizace a zlepšení stavu dětského hřiště u zdravotního střediska

Technický stav zdravotního střediska

Moţnost vyuţití nepouţívaného prostoru nákupního střediska Zlepšení činností knihovny

Zdroj: vlastní zpracování

21

Silnou stránkou v obci jsou předškolní a školní zařízení, pošta a také nově vybudovaný sběrný dvůr, coţ potvrzují výsledky analýzy SWOT. Naopak mezi slabé stránky patří zdravotní středisko, činnost místní knihovny a nedostatečná nabídka sluţeb. Činnost knihovny je nedostatečná. Nejsou pořádány ţádné přednášky pro školy, pro školky ani pro dospělé. Tyto silné a slabé stránky budou zakomponovány v dotazníku, ve kterém srovnáme výsledky analýzy SWOT a odpovědi respondentů. Jednou z příleţitostí obce, která bude konkrétněji popsána v návrzích v závěru práce, je příleţitost rozšířit stávající občanské vybavení a to především pomocí brownfieldů (CzechInvest, 2011), kterých je v obci více. Jednou z hrozeb je blízkost města Brna. Tím ţe obyvatelé vyuţívají občanskou vybavenost a sluţby spíše v Brně, tak klesá vyuţití určitých prvků občanské vybavenosti a sluţeb v Sokolnicích. Zájem ze strany podnikatelů, kteří by chtěli podnikat v obci Sokolnice, také klesá. Pokud by jejich prvek občanské vybavenosti nebyl dostatečně vyuţíván, nevyplatí se podnikatelům v obci Sokolnice podnikat.

22

5 Výsledky Celkový počet respondentů, kteří vyplnili dotazník (Surynek a kol., 2001), byl sedmdesát dva. Identifikační otázky byly poloţeny pro moţnost zabývat se podrobněji jednotlivými otázkami v dotazníku. Prezentace výsledků je znázorněná pomocí grafů, které vyjadřují odpovědi respondentů v %. Dotazník vyplnilo celkem 33 muţů a 39 ţen, viz graf č. 1.

Graf č. 1: Sloţení respondentů podle pohlaví (zdroj: vlastní)

 Otázka č. 1 - Jak jste spokojen/a s občanskou vybaveností (tj. obchody a

služby) v obci?

Graf č. 2: Sloţení respondentů podle spokojenosti s občanskou vybaveností (zdroj: vlastní) Na stupnici od 1 do 5 měli respondenti moţnost ohodnotit, jak jsou spokojeni s občanskou vybaveností v obci. K hodnotě jedna bylo přiřazeno slovní hodnocení velmi spokojen, a k hodnotě 5 slovní hodnocení - velmi nespokojen. Z grafu č. 2 vidíme, ţe 43 % respondentů označilo na stupnici od 1 do 5 hodnotu 3, coţ bychom

23

mohli označit za moţnost ani spokojen, ani nespokojen. Další hodnotu, kterou respondenti volili, byla hodnota 2, tedy spokojenost s občanskou vybaveností.

 Otázka č. 2 - Myslíte si, že je v obci dostatečné množství služeb a obchodů?

Graf č. 3: Sloţení respondentů podle posouzení mnoţství sluţeb a obchodů (zdroj: vlastní) Z grafu č. 3 je zřejmé, ţe 46% respondentů se domnívá, ţe v obci není dostatečné mnoţství sluţeb a obchodů. Naproti tomu 36% respondentů odpovědělo, ţe v obci je dostatečné mnoţství sluţeb a obchodů. Výsledkem je průměrná spokojenost s občanskou vybaveností, jak jiţ bylo vyhodnoceno v otázce č. 1. Počet obchodů s potravinami je v obcích s 1000 – 2000 obyvateli, kam patří i obec Sokolnice, 3 – 4 prodejny a 1 – 2 prodejny se specializovaným sortimentem (Majerová, 2003). V obci Sokolnice jsou pouze 2 obchody s potravinami.

24

 Otázka č. 3. - Se kterým z těchto prvků občanské vybavenosti a služeb jste nejvíce spokojen/a ?

Graf č. 4: Sloţení respondentů podle největší spokojenosti vybraných prvků občanské vybavenosti (zdroj: vlastní) V otázce č. 3 bylo cílem zjistit, se kterým prvkem občanské vybavenosti jsou respondenti nejvíce spokojeni. Podle Hamplové (2004) se spokojenost označuje za subjektivní hodnocení. Výsledky ukázaly, ţe 35 % respondentů je nejvíce spokojeno se sběrným dvorem. Na druhém místě je školství, se kterým je spokojeno 25 % respondentů a na třetím místě je pošta, se kterou je spokojeno 20% respondentů. Názory respondentů potvrdily analýzu SWOT, ve které patřil sběrný dvůr, školství i pošta k silným stránkám obce. Pouze 3 % respondentů jsou spokojena s knihovnou a nikdo z respondentů neoznačil spokojenost se sluţbami a zdravotním střediskem.  Otázka č. 4 - Se kterým z těchto prvků občanské vybavenosti jste nejméně spokojen/a ?

Graf č. 5: Sloţení respondentů podle nejmenší spokojenosti vybraných prvků občanské vybavenosti (zdroj: vlastní)

25

Touto otázkou bylo zjištěno, který z prvků občanské vybavenosti a sluţeb má největší nedostatky a zároveň se kterým prvkem jsou respondenti nejméně spokojeni. Z obrázku č. 5 je zřejmé, ţe nejméně spokojeni jsou respondenti s obchody, a to 24 % respondentů. Tento názor respondentů je odlišný od výsledků z analýzy SWOT, kde obchody byly zařazeny jako silná stránka obce. Důvodem k nespokojenosti můţe být i nedostatečné mnoţství obchodů, čímţ jsme se zabývali v otázce č. 2. Dalším z důvodů, proč respondenti nejsou spokojeni s obchody, můţe být například i neochotný personál, nedostatečný nebo nekvalitní sortiment zboţí, vysoká cena zboţí apod. Dalším z prvků občanské vybavenosti, se kterým jsou respondenti nejméně spokojeni, je zdravotní středisko, coţ potvrzují odpovědi 22 % respondentů a sluţby, které označilo jako za nejméně uspokojivé 17% respondentů. Ţádný z respondentů neoznačil knihovnu. Mohli bychom se domnívat, ţe s tímto prvkem občanské vybavenosti jsou všichni respondenti spokojeni, ale graf číslo 4 nám to nepotvrzuje.

 Otázka č. 5 - Jak jste spokojen/a s úrovní (vybavením a provozem jednotlivých zařízení)? Tab. č. 2 – Sloţení respondentů podle spokojenosti s úrovní jednotlivých zařízení (v %) Jak jste spokojen/a s úrovní (vybavením a provozem jednotlivých zařízení)? Mateřské školy Základní školy Pošty Knihovny Sběrného dvora Obchodů Zdravotního střediska

Velmi spokojen

Spokojen

24 10 6 11 44 3 0

52 59 49 31 34 31 24

Ani spokojen, ani Velmi Nespokojen nespokojen nespokojen 23 26 17 47 15 30 43

1 4 21 11 4 26 30

0 1 7 0 3 10 3

Zdroj: vlastní zpracování U této otázky byla vyhodnocována spokojenost s úrovní jednotlivých prvků občanské vybavenosti. Tedy vybavení a provoz jednotlivých prvků občanské vybavenosti. S úrovní sběrného dvora je velmi spokojeno 44 % respondentů. Dále je z tabulky číslo 2 zřejmá spokojenost respondentů s úrovní mateřské školy a základní školy. Toto

26

hodnocení nám vyšlo jiţ u otázky č. 3. Respondenti jsou nejvíce spokojeni se sběrným dvorem a s prvky školských zařízení. Zde se to potvrdilo. Z tabulky č. 2 je zřejmé, ţe jsou respondenti spokojeni s úrovní pošty, a to aţ 49 % respondentů. Coţ je velmi dobrý výsledek, protoţe za poslední rok byly zaznamenány mnohé stíţnosti, týkající se pošty. Jednalo se především o nespokojenost s otevírací dobou, s tvořením velkých front a s organizací pošty. Úroveň knihovny byla respondenty vyhodnocena jako průměrná, protoţe 47 % označilo, ţe nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni s tímto prvkem občanské vybavenosti.  Otázka č. 6 - Který z prvků občanské vybavenosti Vám v obci nejvíce chybí?

Graf č. 6: Sloţení respondentů podle výběru chybějícího prvku občanské vybavenosti (zdroj: vlastní) U této otázky měli respondenti na výběr z 6 odpovědí, přičemţ u jedné z nich mohli doplnit svůj vlastní nápad chybějícího prvku občanské vybavenosti. Tyto chybějící prvky občanské vybavenosti byly zvoleny na základě srovnání občanské vybavenosti obce Sokolnice s občanskou vybaveností okolních obcí, které mají podobný počet obyvatel (ČSÚ, 2011). Z grafu č. 6 vyplývá, ţe více neţ polovina respondentů, přesněji 58 % respondentů, postrádá lékárnu jako jeden z prvků občanské vybavenosti a sluţeb. Nejbliţší lékárna je v Újezdě u Brna a v městské části Brno – Tuřany. Respondenti musí za tímto prvkem občanské vybavenosti dojíţdět. Vzhledem k tomu, ţe v obci se nachází zdravotní středisko, bylo by vhodné vybudovat lékárnu. Konkrétní postup pro obec je uveden v návrzích. Nejméně respondentům chybí papírnictví, drogerie a cukrárna.

27

 Otázka č. 7 - Který z těchto prvků občanské vybavenosti a služeb využíváte nejvíce?

Graf č. 7: Sloţení respondentů podle výběru nejvíce vyuţívaného prvku občanské vybavenosti v obci (zdroj: vlastní) Respondenti mohli u této i u následující otázky zaškrtnout aţ 3 moţnosti. Z grafu č. 7 je zřejmé, ţe nejvíce vyuţívanými prvky jsou pošta, kterou vyuţívá 25% respondentů, dále vyuţívá 22 % respondentů obchody a sběrný dvůr vyuţívá asi 19 % respondentů. Nejméně je vyuţíváno zdravotní středisko. Jednou z variant proč tomu tak je, můţe být absence lékárny. Pokud v obci není lékárna a respondenti pro léky musí dojíţdět, je pro respondenta pohodlnější registrace u lékaře v obci, ve které je umístněna lékárna.  Otázka č. 8 - Který z těchto prvků občanské vybavenosti a služeb využíváte nejméně?

Graf č. 8: Sloţení respondentů podle výběru nejméně vyuţívaného prvku občanské vybavenosti v obci (zdroj: vlastní)

28

Nejméně respondenti vyuţívají zdravotní středisko, a to celkem 24 % respondentů. Stejný výsledek vyšel i z předchozího grafu č. 7. Aţ 24 % respondentů nevyuţívá místní knihovnu a prvky sportovního vyţití jsou také málo vyuţívány. Důvodem, proč respondenti nevyuţívají knihovnu, můţe být nedostatečná nabídka knih. Dalším z důvodů můţe být nedostatek času, protoţe otevírací doba pro ty, kteří mají delší pracovní dobu, není příliš vhodná. Jak nám vyšlo v analýze SWOT, slabou stránkou obce je i činnost knihovny. Knihovna nepořádá ţádné akce, přednášky, diskuse. Aktivnější činnost knihovny by mohla vést ke zvýšení návštěvnosti, coţ je i jeden z návrhů pro vedení obce, uvedený v závěru práce.  Otázka č. 9 - Jak často využíváte tyto prvky občanské vybavenosti a služeb? Tab. č. 3 – Sloţení respondentů podle vyuţívání jednotlivých prvků občanské vybavenosti Jak často vyuţíváte tyto prvky občanské vybavenosti a sluţeb? Zdravotní středisko Pošta Sběrný dvůr Knihovna Sportovní vyţití Obchody Sluţby Restaurace

Velmi často

Často

Zřídka

Výjimečně

Vůbec ne

3 14 18 4 7 26 0 6

7 34 39 20 14 30 22 33

33 39 21 14 26 31 41 35

19 10 10 15 18 10 20 22

38 3 12 47 35 3 17 4

Zdroj: vlastní Z výše uvedené tabulky č. 3 je zřejmé, ţe k nejméně vyuţívaným prvkům občanské vybavenosti patří knihovna, kterou vůbec nevyuţívá 47 % respondentů. Zdravotní středisko nevyuţívá 38 % respondentů a jako třetí v pořadí jsou prvky sportovního vyţití, které nevyuţívá 35 % respondentů. Z hlediska sportovního vyţití je v obci dostatek příleţitostí ke sportu. V obci je nově vybudován tenisový kurt. Také Sokol

29

Sokolnice nabízí širokou škálu cvičení, především pro ţeny. I přes širokou nabídku sportovního vyţití je 35 % respondentů nespokojeno.

 Otázka č. 10 - Jaký je hlavní důvod toho, že nevyužíváte určité služby a občanskou vybavenost, kterou Vám obec nabízí?

Graf č. 9: Sloţení respondentů podle označení důvodu nevyuţívání určitého prvku občanské vybavenosti a sluţeb (zdroj: vlastní) Na otázku č. 10 zvolilo 39 % respondentů odpověď: moţnost nedostatečné mnoţství zboţí/sluţeb. Zboţí a sluţby jsou v obci Sokolnice omezené, a to především kvůli blízkosti města Brna, jak můţeme vidět z otázky č. 11. Asi 24 % respondentů dává přednost sluţbám a občanské vybavenosti v jiné obci.

Pouze jedno procento

respondentů uvedlo důvod nepříjemný personál.

30

Otázka č. 11 - Ve které obci nejvíce využíváte služby a občanskou vybavenost?

Graf č. 10: Sloţení respondentů podle výběru obce, ve které je občanská vybavenost nejvíce vyuţíván (zdroj: vlastní) Většinou má velký vliv na obec i blízkost velkého města. V případě obce Sokolnice platí, ţe blízkost velkého města hraje z pohledu občanské vybavenosti a sluţeb velkou roli. Jak vyplývá z grafu č. 10, aţ 74 % respondentů vyuţívá občanskou vybavenost v Brně, kde občanská vybavenost a sluţby jsou zastoupeny ve větší míře a ve vyšší kvalitě. Občanské vybavenosti a sluţeb v obci Brno vyuţívají především respondenti, kteří v Brně pracují či studují. Pouze malá část respondentů nakupuje v Újezdě u Brna, coţ mohou být respondenti, kteří zde pracují.

31

6 Diskuse V této kapitole se budeme věnovat vyhodnocení výzkumných otázek. První výzkumná otázka je: jak jsou obyvatelé obce Sokolnice spokojeni s občanskou vybaveností a sluţbami? Tuto výzkumnou otázku nám pokryjí odpovědi z otázek 1 – 6, které dotazník obsahuje. V první otázce hodnotí respondenti spokojenost s obchody a sluţbami v obci. Nejčastěji respondenti vybírali hodnotu 3, tedy ani spokojen, ani nespokojen. U další otázky respondenti odpovídali, zda jsou spokojeni či nespokojeni s úrovní konkrétních prvků občanské vybavenosti a sluţeb v obci. Z uvedených odpovědí respondentů v tabulce č. 2 je zřejmé, ţe pouze u sběrného dvora převaţují odpovědi kladné, tedy velmi spokojen a spokojen. U ostatních prvků občanské vybavenosti autorka zaznamenala odpovědi, které představují podobné četnosti u jednotlivých nabízených moţností. Na základě získaných dat bylo zjištěno, s čím jsou respondenti nejvíce spokojeni a s čím naopak nejméně. Nejvíce jsou respondenti spokojeni se školstvím a sběrným dvorem, naopak nejméně s obchody a sluţbami, ale také se zdravotním střediskem a knihovnou. Obecně bychom spokojenost respondentů s občanskou vybaveností a sluţbami mohli zhodnotit jako průměrnou, kdy s určitými prvky občanské vybavenosti a sluţeb jsou lidé velmi spokojeni a s určitými prvky občanské vybavenosti jsou spokojeni méně. Druhou výzkumnou otázkou bylo, zda hraje roli v zajištění občanské vybavenosti v obci Sokolnice blízkost velkého města Brna. Jak jiţ bylo zmíněno v teoretické části, na občanskou vybavenost v menší obci působí i blízkost velkých měst. Cílem bylo zhodnotit, zda působí na občanskou vybavenost obce Sokolnice nejbliţší velké město, tedy Brno. Jak vyplývá z otázky č. 11, aţ 74 % respondentů vyuţívá občanskou vybavenost a sluţby v Brně. Tato odpověď koresponduje i s odpovědí u otázky číslo 10, kde se respondenti vyjadřují k tomu, proč nevyuţívají občanskou vybavenost a sluţby v obci, ve které ţijí. Nejčastější odpovědí bylo nedostatečné mnoţství zboţí/sluţeb, tudíţ je zřejmé, ţe musí dojíţdět za lepší občanskou vybaveností a sluţbami, tedy ve většině případů právě do Brna. To ţe je občanská vybavenost a sluţby v obci Sokolnice v menším zastoupení, je způsobeno blízkostí města Brna. Lidé některé sluţby v obci Sokolnice nevyuţívají (např. zdravotní středisko), coţ bylo zjištěno u otázky číslo 8, ale zároveň i u otázky číslo 7. Město Brno tedy působí na občanskou vybavenost obce

32

Sokolnice, a to především tím způsobem, ţe prvky občanské vybavenosti v Sokolnicích jsou značně omezené

33

7 Návrh na využití výsledků v praxi V zájmu obce by mělo být odstranění a náprava nedostatků, které se týkají občanské vybavenosti a sluţeb a které byly zjištěny na základě dotazníkového šetření. Na základě SWOT analýzy navrhuji obci vyuţít příleţitost rozšířit občanskou vybavenost a sluţby v obci a to pomocí brownfieldů (CzechInvest, 1994-2008). Brownfieldy jsou opuštěné, staré a nevyuţívané budovy, které ztratily svoji funkci a mají pravděpodobně ekologickou zátěţ (CzechInvest, 1994-2008). V národní databázi brownfieldů (CzechInvest,1994-2008) se uvádí, ţe v obci Sokolnice jsou 4 brownfieldy, z toho 3 jsou v soukromém vlastnictví a 1 objekt vlastní veřejný subjekt. Autorka navrhuje revitalizovat tyto brownfieldy, přičemţ si uvědomuje, ţe moţným omezením jsou finanční prostředky obce. Nabízí tedy řešení, a to čerpání dotací z fondů Evropské unie. Konkrétně program ROP NUTS II Jihovýchod v letech 2007 – 2013, Prioritní osa 3 Udrţitelný rozvoj měst a venkovských sídel, oblast podpory 3.3 - Rozvoj a stabilizace venkovských sídel. Jednou z podmínek získání dotace je nutné, aby vlastníkem brownfieldu byl veřejný subjekt. Jedna z moţností obce je vyuţít brownfield, který má obec ve svém vlastnictví a který je uveden v národní databázi brownfieldů. Druhou moţností je zakoupit brownfield, který vlastní soukromá osoba, coţ jsou pro obec další výdaje. Autorka navrhuje zajistit v tomto objektu chybějící prvky občanské vybavenosti a sluţeb. A to především lékárnu, která na základě vyhodnocení dat chybí 58 % respondentům. Bude zde i moţnost zajištění obchodů a sluţeb, které jak bylo zjištěno v dotazníku, respondentům chybí. Na základě vybudování chybějících prvků občanské vybavenosti a sluţeb by se zvýšila celková spokojenost obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami. Bylo by vhodné do těchto nových prostor přemístit stávající zdravotní středisko, se kterým většina respondentů (konkrétně 22 %) není spokojena. S vybavením a provozem zdravotního střediska jsou respondenti spíše nespokojeni. Druhý návrh se zaměřuje pouze na zdravotní středisko, které bylo vyhodnoceno jako nejméně uspokojivý prvek občanské vybavenosti a sluţeb. Zdravotní středisko je umístěno v chátrající budově, která vyţaduje renovaci. Zejména prostory, především ordinace dětské lékařky jsou nedostatečné. Vybavení je také zastaralé. Autorka navrhuje vyuţít volné prostory nákupního střediska na zřízení moderních ordinací lékařů,

34

popřípadě i chybějícího prvku občanské vybavenosti a tím je lékárna. Volné prostory nákupního střediska jsou dlouhodobě nevyuţité. Velikost prostorů je dostatečná pro dětskou lékařku, praktického lékaře i zubní ambulanci. Výhodou je umístění nákupního střediska, které se nachází přímo v centru hlavního dění obce. Autorka si je vědoma moţného finančního omezení pro vytvoření tohoto zázemí. Třetí návrh se týká činnosti knihovny. Knihovna nepořádá ţádné besedy, akce, přednášky. Autorka navrhuje, aby se v pravidelných intervalech, například jednou za 14 dnů nebo jednou za měsíc, pořádaly akce především pro děti z mateřské a základní školy, které by pomohly utvářet jejich vztah ke knihám a knihovnám. Tyto přednášky by se konaly především v dopoledních hodinách. Přednášky pro dospělé na zajímavá aktuální témata mohou probíhat ve večerních hodinách. Vhodné by bylo pozvat k přednášce v knihovně samotné autory knih, známé i neznámé, coţ takhle funguje i v jiných obcích. Zvýší se tím spokojenost i návštěvnost knihovny.

35

8 Závěr Cílem práce bylo posoudit spokojenost obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami. V teoretické části byla vymezena občanská vybavenost a sluţby a byl zhodnocen stav venkovských obcí. Další kapitola se zabývala vymezením spokojenosti. V praktické části byly identifikovány metody a technika průzkumu, byla provedena analýza SWOT a stanoveny výzkumné otázky. Dotazník, kterého se zúčastnilo celkem 72 respondentů, byl rozdělen na dvě oblasti. V první oblasti byly zahrnuty otázky týkající se spokojenosti obyvatel obce s občanskou vybaveností a sluţbami. Druhá oblast se týkala vyuţívání jednotlivých prvků občanské vybavenosti a sluţeb. Z výsledků první oblasti dotazníku bylo zjištěno, ţe nejvíce jsou respondenti spokojeni se sběrným dvorem. Nejméně jsou respondenti spokojeni s obchody a zdravotním střediskem. S obchody a sluţbami nejsou respondenti ani spokojeni, ani nespokojeni. Tedy průměrná spokojenost respondentů s občanskou vybaveností a sluţbami. Z hlediska mnoţství obchodů a sluţeb v obci je část respondentů spokojena a část respondentů nespokojena. Nejvíce jsou respondenti spokojeni s úrovní sběrného dvora, mateřské a základní školy, coţ je v souladu s analýzou SWOT, ve které tyto tři prvky občanské vybavenosti umístěny v silných stránkách obce. Velký počet respondentů je nespokojen s úrovní zdravotního střediska, ale také obchodů. S úrovní pošty a knihovny jsou respondenti většinou spokojeni. V obci chybí respondentům jednoznačně lékárna. V druhé oblasti dotazníku bylo zjištěno, ţe respondenti nejvíce vyuţívají poštu, obchody a sběrný dvůr. Nejméně však vyuţívají zdravotní středisko, ale také místní knihovnu. Bylo také zjištěno, ţe hlavním důvodem proč nevyuţívají občanskou vybavenost a sluţby v obci Sokolnice je nedostatečné mnoţství zboţí a sluţeb. Také ve většině případů dávají respondenti přednost občanské vybavenosti a sluţbám v Brně. Na základě výsledků byly stanoveny návrhy pro vedení obce, týkající se občanské vybavenosti a sluţeb. Konkrétně se jednalo o rozšíření stávající občanské vybavenosti s vyuţitím brownfieldů. Konkrétně je potřeba zaměřit se na zřízení lékárny a také vytvořit nové fungující zdravotní středisko.

36

Seznam použité literatury, pramenů a dalších internetových zdrojů [1] CENTER FOR THE STUDY OF SOCIAL POLICY. Customer Satisfaction. 2007[online]. Dostupné z http://www.cssp.org/publications/constituents-coinvested-in-change/customer-satisfaction/customer-satisfaction-what-research-tellsus.pdf> [2] ČERVENKA, J. Spokojenost v současném zaměstnání. Praha, Sociologický ústav AV ČR 2002. - 2 s. [3] ČSÚ. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 / [vedoucí autorského kolektivu Jiřina Růţková, Josef Škrabal]. 1. vyd. Praha : Český statistický úřad, 2006. -- 2 sv. (759, 623 s.) :. ISBN: 80-250-1277-8 [4] ČSÚ. Postavení venkova v Jihomoravském kraji. Brno : Český statistický úřad, 2009. 171 s. ISBN 978-80-250-1943-6 [5] DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 80-246-0139-7. [6] Hamplová, D. Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2004. 43 s. ISBN 80-7330-063-X. [7] Hamplová, D. Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 Evropských zemích. Sociologický časopis, 42 s. Sociologický ústav AV ČR, 2006. [8] KOTLER, P. Marketing management. 10. Rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, 2001. 719 s. ISBN. 80-247-0016-6 [9] KOTRBA, T.; FORET, M. Základy managementu. Znojmo : Soukromá vysoká škola ekonomická, 2009. 131 s. ISBN 978-808-7314-005. [10] Lux, M. O spokojenosti českých občanů s užívaným bydlením. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 41 (2): 227-252. 2005 [11] MAJEROVÁ, V. Český venkov 2003 - situace před vstupem do EU. Vyd. 1. Praha : Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2003. 209 s. ISBN 80-213-1121-5.

37

[12] MĚSTO BÍLINA. Http://www.bilina.cz [online]. ©2009 Město Bílina [cit. 201104-20]. Dostupný z [13] MINAŘÍK, B. Statistika I. : Popisná statistika 1. část. 2. vyd. Brno : MZLU v Brně, 2006. 98 s. ISBN 80-7157-9289. [14] Norma ČSN EN ISO 9000, Systémy managementu jakosti – Základy, zásady a slovník. Praha: ČSNI, 2002. [15] PERLÍN, R. Venkov, typologie venkovského prostoru, [online]. ©2004 [cit. 201104-20]. Dostupné z [16] PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. Vyd.1. Praha : Portál, 2008. 232 s. ISBN 978-80-7367-468-7. [17] SURYNEK, A.; KOMÁRKOVÁ, R.; KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-726-1038-4. [18] ŠTENCLOVÁ, Š. Občanské vybavení v ekologických souvislostech. Praha : Výzkumný ústav výstavby a architektury, 1991. 76 s. ISBN 80-85124-12-2. [19] ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE, MMR. Principy a pravidla územního plánování, část C – Funkční složky. [online]. ©2001 - 2010 [cit. 2011-04-25]. Dostupný z [20] Zákon č. 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

38

Přílohy, rejstříky, seznamy Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník – občanská vybavenost a sluţby v obci Sokolnice Příloha č. 2: Vývoj počtu obyvatel v obci Sokolnice v letech 2001 – 2010 Příloha č. 3: Členění občanské vybavenosti podle oborů zařízení

Seznam tabulek Tabulka č. 1: analýza SWOT Tabulka č. 2: Sloţení respondentů podle spokojenosti s úrovní jednotlivých zařízení Tabulka č. 3: Sloţení respondentů podle vyuţívání jednotlivých prvků občanské vybavenosti

Seznam grafů Graf č. 1: Sloţení respondentů podle pohlaví Graf č. 2: Sloţení respondentů podle spokojenosti s občanskou vybaveností Graf č. 3: Sloţení respondentů podle posouzení mnoţství sluţeb a obchodů Graf č. 4: Sloţení respondentů podle největší spokojenosti vybraných prvků občanské vybavenosti Graf č. 5: Sloţení respondentů podle nejmenší spokojenosti vybraných prvků občanské vybavenosti Graf č. 6: Sloţení respondentů podle výběru chybějícího prvku občanské vybavenosti Graf č. 7: Sloţení respondentů podle výběru nejvíce vyuţívaného prvku občanské vybavenosti v obci Graf č. 8: Sloţení respondentů podle výběru nejméně vyuţívaného prvku občanské vybavenosti v obci Graf č. 9: Sloţení respondentů podle označení důvodu nevyuţívání určitého prvku občanské vybavenosti a sluţeb Graf č. 10: Sloţení respondentů podle výběru obce, ve které je občanská vybavenost nejvíce vyuţívána

Seznam zkratek Apod. = a podobně Atd. = a tak dále AV ČR = Akademie věd České republiky ČSN = Česká státní norma ČSÚ = Český statistický úřad EU = Evropská unie ISO = International Organization for Standardization Např. = například NUTS = Nomenklatura územních statistických jednotek ROP = Regionální operační program

Příloha č. 1

DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentka Mendelovy univerzity v Brně a zpracovávám bakalářskou práci na téma „Posouzení spokojenosti obyvatel obce s občanskou vybaveností a službami“. Chtěla bych požádat ty z Vás, kteří bydlí v obci Sokolnice, o vyplnění krátkého dotazníku. Dotazník je anonymní a vyplnění a odeslání dotazníku Vám zabere 3 – 4 minuty. Pokud není uvedeno jinak, zaškrtněte prosím vždy jen jednu odpověď. Prosím o vyplnění dotazníku do 8. května 2011. Děkuji Vám! Zajoncová Adriana 1. Jak jste spokojen/a s občanskou vybaveností (tj. obchody a služby) v obci? (1 velmi spokojen, 5 velmi nespokojen) 1-2–3–4-5 2. Myslíte si, že je v obci dostatečné množství služeb a obchodů? určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne 3. Se kterým z těchto prvků občanské vybavenosti a služeb jste nejvíce spokojen/a? školství zdravotní středisko pošta sběrný dvůr knihovna sportovní vyţití obchody sluţby restaurace

4. Se kterým z těchto prvků občanské vybavenosti jste nejméně spokojen/a ? školství zdravotní středisko pošta sběrný dvůr knihovna sportovní vyţití obchody sluţby restaurace 5. Jak jste spokojen/a s úrovní (chodem, vybavením a provozem jednotlivých zařízení…)? VELMI SPOKOJEN

SPOKOJEN

ANI NESPOKOJEN, ANI SPOKOJEN

NESPOKOJEN

VELMI NESPOKOJEN

Mateřské školy Základní školy Pošty Knihovny Sběrného dvora Obchodů Zdravotního střediska

6. Který z prvků občanské vybavenosti Vám v obci nejvíce chybí? lékárna papírnictví cukrárna cyklostezka drogerie jiný………………………………. 7. Který z těchto prvků občanské vybavenosti a služeb využíváte nejvíce? zdravotní středisko pošta sběrný dvůr knihovna sportovní vyţití obchody sluţby restaurace

8. Který z těchto prvků občanské vybavenosti a služeb využíváte nejméně? zdravotní středisko pošta sběrný dvůr knihovna sportovní vyţití obchody sluţby restaurace

9. Jak často využíváte tyto prvky občanské vybavenosti a služeb? (1= velmi často, 5= vůbec) 1 2 3 4 5 Zdravotní středisko pošta sběrný dvůr knihovna sportovní vyţití obchody sluţby restaurace 10. Jaký je hlavní důvod toho, že nevyužíváte určité služby a občanskou vybavenost, kterou Vám obec nabízí? nedostatek času nevhodná otevírací doba nedostatečné mnoţství zboţí/sluţeb nepříjemný personál dávám přednost sluţbám a občanské vybavenosti v jiné obci jiný důvod……………………………………………………… 11. Ve které obci nejvíce využíváte služby a občanskou vybavenost? Sokolnice Újezd u Brna Telnice Brno Jiná obec ………………………………… 12. Jste: Ţena Muţ

13. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? základní střední bez maturity/vyučen střední s maturitou vysokoškolské 14. Váš věk? méně neţ 18 let 19 – 31 let 32 – 44 let 45 – 57 let 58 let a více 15. V obci žiji méně neţ 5 let 6 – 11 let 12 – 17 let 18 a více let Děkuji za vyplnění dotazníku!

Příloha č. 2

Vývoj počtu obyvatel v obci Sokolnice v letech 2001 - 2010 Rok Počet obyvatel Zdroj: OÚ Sokolnice, ČSÚ

2001 1737

2005 1786

2007 1897

2008 1982

2009 2040

2010 2140

Příloha č. 3

ČLENĚNÍ OBČANSKÉ VYBAVENOSTI PODLE OBORŮ ZAŘÍZENÍ ŠKOLSTVÍ A VÝCHOVA mateřské, základní, střední a vysoké školy, zvláštní školy, umělecké školy, KULTURA kina, divadla, galerie, muzea, domy umění, kulturní a společenské sály, knihovny, hvězdárny TĚLOVÝCHOVA A SPORT sportovní hřiště, sportovní haly, plavecké bazény, cyklostezky, zimní stadiony, tenisový kurt ZDRAVOTNICTVÍ ambulance lékařů, zdravotnická střediska, nemocnice, léčebné ústavy SOCIÁLNÍ PÉČE domovy pro seniory, dětské domovy, kojenecké ústavy, domovy s pečovatelskou sluţbou, azylové domy MALOOBCHOD obchod s potravinami, s oděvy, s obuví, tabák, květinářství, papírnictví, hračkářství, UBYTOVÁNÍ hotely, motely, hostely, penziony, apartmány, privátní ubytování, ubytovny, internáty, STRAVOVÁNÍ restaurace, vinárny, kavárny, hospody, jídelny, cukrárny, rychlá občerstvení, NEVÝROBNÍ SLUŢBY kadeřnictví, lékárny, sběrné dvory VÝROBNÍ A OPRAVÁRENSKÉ SLUŢBY výroba oděvů, nábytku, oprava obuvi, čistírna oděvů, oprava automobilů, SPRÁVA A ADMINISTRATIVA ministerstva, úřady, státní orgány, veřejná správa, zařízení policie a hasičů, pošty, banky, spořitelny CÍRKEV kostely, kaple, chrámy, kláštery, katedrály, fary VĚDA A VÝZKUM podnikatelské a vědecké inkubátory, inovační centra SPECIFICKÁ ZAŘÍZENÍ lázeňská zařízení, veletrţní areály

Zdroj: vlastní, podle Ústavu územního rozvoje