MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta
OBECNÍ ZŘÍZENÍ Bakalářská práce
Vedoucí práce : JUDr. Dana Zapletalová Vypracovala: Brno 2007
Leona Šafránková
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Obecní zřízení“ vypracovala samostatně podle metodických pokynů vedoucí bakalářské práce a za použití pramenů uvedených v seznamu literatury.
V Brně, dne
………………………….. podpis
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce JUDr. Daně Zapletalové za veškerou metodickou pomoc a rady, které mi poskytla během zpracování mé bakalářské práce.
Abstrakt
Prvotním cílem mé bakalářské práce je objasnění základních pojmů týkajících se tématu obecního zřízení a jejich následná aplikace v praxi. Druhotný cíl je orientován na hospodaření obce, především na rozpočet obce. Pozornost této práce je kladena na rozpracování jednotlivých položek rozpočtu, následné srovnání rozpočtu schváleného a již splněného a jednotlivá doporučení pro aktuální rok. Součástí práce je i téma komunikace obce s občany, zahrnutí návrhů na zlepšení uvedených jednotlivých druhů komunikace a předložení nových způsobů komunikace obce s občany.
Abstract
The primary aim of my thesis is clearing of basic concepts which concern about the theme of the municipal system and its subsequent application in practice. The second aim is oriented on the management of the village, especially on the budget of the village. The attention of this thesis is paid to the elaboration of the individual items of the budget, the subsequent comparison of the approved and fulfilled budged, and the individual references for the current year. In this thesis, there are also the themes – the communication between the village and its citizens, the suggestions for improvement of the earlier mentioned individual kinds of the communication, and new ways of the communication between the village and its citizens.
OBSAH 1.
ÚVOD A CÍL PRÁCE..........................................................................................9
1.1.
Úvod......................................................................................................................9
1.2.
Cíl .......................................................................................................................10
2.
METODIKA .......................................................................................................11
3.
TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................13
3.1.
Základní pojmy ...................................................................................................13
3.1.1.
Obec ...................................................................................................................13
3.1.2.
Symboly obce .....................................................................................................14
3.1.3.
Občané obce........................................................................................................14
3.1.4.
Území obce .........................................................................................................16
3.1.5.
Samospráva obce ................................................................................................17
3.1.6.
Obecně závazné vyhlášky obce ..........................................................................18
3.2.
Orgány obce........................................................................................................19
3.2.1.
Zastupitelstvo obce .............................................................................................19
3.2.2.
Rada obce............................................................................................................20
3.2.3.
Starosta obce .......................................................................................................21
3.2.3.1. Místostarosta obce ..............................................................................................22 3.2.4.
Obecní úřad.........................................................................................................23
3.2.4.1. Tajemník obecního úřadu ...................................................................................23 3.3.
Působnost obcí ...................................................................................................24
3.3.1.
Samostatná působnost.........................................................................................24
3.3.1.1. Dozor nad výkonem samostatné působnosti.......................................................25 3.3.2.
Přenesená působnost ...........................................................................................26
3.3.2.1. Dozor nad výkonem přenesené působnosti obce ................................................27 3.4.
Hospodaření obce a rozpočet obce .....................................................................28
3.4.1.
Hospodaření obce ...............................................................................................28
3.4.2.
Rozpočet obce.....................................................................................................30
3.4.2.1. Rozpočtový proces..............................................................................................34 3.5.
Komunikace v obci .............................................................................................36
4.
PRAKTICKÁ ČÁST ..........................................................................................38
4.1.
Obec Bořetice ....................................................................................................38
4.1.1.
Seznámení s obcí Bořetice .................................................................................38
4.1.2.
Symboly obce – znak, prapor .............................................................................40
4.1.3.
Pospolitost obce – její občané.............................................................................41
4.1.4.
Území obce Bořetice ..........................................................................................42
4.1.4.1. Zemědělské a lesní pozemky ..............................................................................42 4.1.4.2. Přírodní prvky .....................................................................................................43 4.1.4.3. Zástavba obce .....................................................................................................43 4.2.
Obecní úřad Bořetice ..........................................................................................44
4.2.1.
Pracovně právní nároky a pracovní kázeň ..........................................................44
4.2.2.
Postavení zaměstnanců a úředníků na úřadě.......................................................45
4.2.3.
Povinnosti, možnosti a zákazy zaměstnanců a úředníků úřadu ..........................45
4.3.
Hospodaření obce - rozpočet obce Bořetice .......................................................47
4.3.1.
Příjmy obce Bořetice ..........................................................................................48
4.3.1.1. Běžné daňové příjmy obce Bořetice ...................................................................49 4.3.1.2. Běžné nedaňové příjmy obce Bořetice ...............................................................51 4.3.2.
Výdaje obce Bořetice..........................................................................................53
4.3.3.
Financování.........................................................................................................54
4.4.
Komunikace s občany v obci Bořetice ...............................................................56
4.4.1.
Informační středisko ...........................................................................................56
4.4.2.
Internet ................................................................................................................57
4.4.3.
Místní rozhlas .....................................................................................................58
4.4.4.
Letáky, plakáty....................................................................................................58
4.4.5.
Zpravodaj Bořetické listy....................................................................................58
4.4.6.
Úřední deska .......................................................................................................59
4.4.7.
Veřejná zasedání zastupitelstva ..........................................................................59
4.4.8.
Navržené prostředky komunikace ......................................................................60
4.4.8.1. Veřejné slyšení....................................................................................................60 4.4.8.2. Bezplatné telefonní linky s přítomností nějakého pracovníka............................61
4.4.8.3. Výstavy bez přítomnosti pracovníků ..................................................................62 4.4.8.4. Kabelová televize................................................................................................62 4.5.
Výzkum veřejného mínění – dotazník ................................................................63
5.
ZÁVĚR ...............................................................................................................69
6.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...............................................................72
6.1.
Odborná literatura ...............................................................................................72
6.2.
Právní předpisy ...................................................................................................73
6.3.
Internetové zdroje ...............................................................................................73
6.4.
Vnitropodnikové dokumenty ..............................................................................73
7.
SEZNAM TABULEK ........................................................................................74
8.
SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................74
9.
SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................75
1.
ÚVOD A CÍL PRÁCE
1.1.
Úvod Téma týkající se obecního zřízení jsem si vybrala, protože jsem studentkou oboru
veřejná správa na provozně-ekonomické fakultě. Toto téma významně ovlivnilo jak průběh mého studia na fakultě, tak můj osobní život, jelikož bych v budoucnosti chtěla pracovat v tomto oboru. Zpracováním této tématiky bych chtěla přispět jak jedincům, tak široké veřejnosti k pochopení důležitosti tohoto zřízení a určitým způsobem přispět k rozšíření znalostí a informací ohledně této problematiky. Informace jsou důležitým aspektem dnešního života a jejich shánění je každodenní činnost každého z nás. Díky informacím jsme schopni existovat a včleňovat se do stále se rozvíjejícího světa. Postavení obecního zřízení je v současnosti stále častějším a významnějším tématem, což je podle tvrzení Pekové výsledkem dlouhodobě probíhající decentralizace odpovědnosti za zabezpečování veřejných statků pro obyvatelstvo a kompetencí ze státu na územní samosprávu. (Peková 2005; 105) Územní samospráva plní úkol přiblížit řešení úkolů veřejného zájmu co nejblíže občanovi a umožňuje mu bezprostředně se zapojit do správy veřejných záležitostí. Odtud vyplývá, že veřejným zájmem ve veřejné správě je zájem společenství občanů, nikoli zájem státu. Ať je obsah veřejného zájmu jakýkoliv, vždy bude mít veřejný zájem dvě složky, a to uspokojení požadavku občanů a efektivitu dosažení tohoto cíle. Ústavní zakotvení právního postavení územní samosprávy lze najít v hlavě č. 7 článku 8., kde se píše, že Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky. Ústava tedy přesně vymezuje nejen postavení obcí, ale i to, že každá obec je vždy součást vyššího samosprávného celku, tedy kraje. Specifikace obecního zřízení je dále vymezena zákonem o obcích (obecním zřízení), který byl přijat stejného roku jako Ústava, tedy roku 1990. Jedná se o zákon č. 367/1990 Sb., který byl s účinností k 12. listopadu 2000 nahrazen zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení), ve znění pozdějších předpisů, jímž bylo v České republice obnoveno obecní zřízení.
9
V České republice existuje přes šest tisíc obcí, přičemž přesahuje existence obcí s malým počtem obyvatelstva. Pro náš stát je typická rozdrobenost obcí. Jsem občanem jedné z menších obcí, kde žije bezmála 1400 obyvatel, a dovoluji si říci, že i tak malý bod na mapě České republiky, je velmi důležitý a dotváří úroveň celého státu.
1.2.
Cíl Cílem mé bakalářské práce je snaha popsat obecní zřízení, zejména základní a
klíčové pojmy jako je obec, symboly obce, občané obce, území obce, samospráva obce a obecně závazné vyhlášky. Dále jsem věnovala pozornost jednotlivým orgánům obce a působnostem, konkrétně působnosti samostatné a přenesené. Dalším cílem práce bylo přiblížení informací externímu čtenáři ohledně hospodaření obce s kladeným důrazem na rozpočet obce. Snahou bylo objasnit nejen pojmy jako je rozpočet, příjmy a výdaje rozpočtu, rozpočtový proces, ale i jednotlivé položky rozpočtu rozebrat a porovnat s rozpočtem předešlým a navrhnout případné doporučení na jejich snížení, zvýšení či reinvestování na další průběh roku. V neposlední řadě je práce věnována komunikaci v obci, kde bylo nejdůležitějším cílem nejen popsat samotnou komunikaci v obci, ale i způsoby jejího zlepšení, které jsem navrhla v praktické části za pomoci výsledků vygenerovaných z dotazníků. Součástí je i můj návrh na nové prostředky komunikace. Bakalářská práce byla koncipovaná na praktickém příkladu obce Bořetice v Jihomoravském kraji. V první řadě bylo cílem objasnit některé základní pojmy uvedené v teoretické části a tím pádem Vás seznámit s touto obcí. Snahou bylo ukázat na praktickém příkladu jak to v takové menší obci funguje a hlavně, aby si čtenář této práce byl schopen představit pod jednotlivými paragrafy skutečnou realitu. Pozornost jsem převážně věnovala praktickému pojetí pojmů obec, symboly obce, občané obce a území obce. Jelikož jsem byla na praxi na Obecním úřadě v obci Bořetice, použila jsem obecní úřad jako reprezentanta orgánů obce v praktické části mé bakalářské práce. Co se týče části věnované rozpočtu, tak se jedná o rozpočet schválený na rok 2006 a na aktuální rok 2007, tudíž by mohla má práce posloužit buď pro rozšíření obzoru vedení
10
orgánů obce Bořetice nebo alespoň jim poskytnout určitý osobní názor od občana této obce. Příklad rozpočtu jsem uvedla i jako příklad v rámci samostatné působnosti obce. Práce by měla zejména poskytnout přínos lidem, kteří se v celé šíři problematiky obecního zřízení ještě nedovedli dobře a rychle zorientovat. Tato práce je psaná s ohledem k platné právní úpravě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územního rozpočtu, zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících samosprávných celků a o změně některých zákonů, zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Vzhledem k právní normám v podobě těchto zákonů je evidentní, že bez kvalitní činnosti obcí by nebylo možno provádět řádný výkon samosprávy a státní správy.
2.
METODIKA
Prvním krokem ve zpracování mé bakalářské práce bylo prostudování dostupných literárních pramenů a právních předpisů, které se týkají dané problematiky. Z těchto zdrojů jsem posléze čerpala vědomosti do teoretické části bakalářské práce. Z hlediska struktury je teoretická část rozdělena do kapitol a podkapitol pro přehlednost textu. Úvodní kapitoly jsou věnovány základním pojmům obecního zřízení, orgánům obce a působnosti obce. V dalších kapitolách je popsána problematika hospodaření obce a rozpočet obce. Poslední kapitola je stručným popisem komunikace v obci. Bakalářská práce je koncipována tak, aby čtenář či zájemce o informace o obecním zřízení měl všechny základní informace pohromadě. Praktická část bakalářské práce je strukturována na přibližném kopírování kapitol a podkapitol v části teoretické. Je postavena na praktickém příkladu obce Bořetice, na kterém je znázorněna celá praktická část a na kterém se pokusím dosáhnout stanovených cílů mé bakalářské práce. Vychází ze získání vnitropodnikových dokumentů, dobré znalosti místních poměrů a dané obce Bořetice, vykonané praxe na místním Obecním úřadě Bořetice a velmi dobré spolupráce občanů při vyplňování dotazníků.
11
V rámci textu jsou použity jednotlivé odkazy na odbornou literaturu, právní předpisy a také internetové stránky, a to z toho důvodu, aby měl čtenář možnost rozšíření informací při větším zájmu. Odbornou literaturu a právní předpisy uvádím v textu bakalářské práce v podobě citací a parafrázovaného textu, vždy s odkazem na jednotlivé zdroje v seznamu použité literatury. Fakta, čerpaná z internetových zdrojů, jsou odkázána na dané zdroje v seznamu použité literatury. Použité údaje jsou skutečné a pravdivé.
12
3.
TEORETICKÁ ČÁST
3.1.
Základní pojmy
3.1.1.
Obec Obec jako základní územní samosprávný celek je vymezen hranicí území obce.
Jakožto veřejnoprávní korporace má obec vlastní právní subjektivitu, která souvisí s tím, že obci přísluší postavení právnické osoby, tudíž je jí zákonem svěřeno zabezpečování některých úkolů veřejné správy v zájmu podnikatelských i nepodnikatelských subjektů. V právních vztazích tak má právo vystupovat svým jménem, nést odpovědnost a mít vlastní majetek. Obec reprezentuje nejen veřejné zájmy subjektů daného územního společenství, ale pečuje i o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Obec má povinnost i právo zvelebovat vlastní majetek, má možnost spolupráce s jinými obcemi, s krajem či státem. Obec hospodaří dle vlastního rozpočtu a musí mít určitou finanční suverenitu, příkladně vymezenou zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Česká republika se člení na obce, které jsou územními společenstvími občanů, kteří mají právo na samosprávu. O věcech samosprávného celku rozhoduje především zastupitelstvo volené občany. Vedle této samosprávné působnosti vykonávají obce v zákonem stanovených případech státní správu v přenesené působnosti. Obcemi jsou územní samosprávné celky, které měly statut obce ke dni účinnosti zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení) ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích) a dále nově zřízené obce dle toho zákona o obcích. Dle tvrzení Koudelky byly obce tradičně rozdělovány na vesnice, městečka (městyse) a města. Zákon vytváří v současnosti zvláštní skupinu obcí – města. S pojmem vesnice zákon nepracuje. I když v obecném vnímání jsou to obce, které nemají statut města. Avšak ty obce, které postavení města získaly během historického vývoje, dnes městy být nemusí. Novými městy se mohou stát obce, jež mají nejméně 3 000 obyvatel. Za město je určí předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu. Návrh předsedovi Poslanecké sněmovny podává sama obec. Není to sice výslovně stanoveno zákonem, ale vyplývá to
13
z toho, že změna obce v město se dotýká samosprávy obce, a to tedy přísluší do její vlastní a samostatné úvahy, zda takovou změnu chce. (Koudelka 2003; 15 – 16)
3.1.2.
Symboly obce Dle §5, zákona o obcích, odst.1.: „Obce, městské obvody a městské části a jimi
zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou používat znak a prapor obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím souhlasem; k užívání praporu obce není nutný její souhlas.“ Obci, která historický znak a prapor nemá, může být prapor a znak udělen předsedou Poslanecké sněmovny. Taktéž městskému obvodu nebo městské části může být předsedou Poslanecké sněmovny udělen znak a prapor, ale pouze po vyjádření statutárního města. Obce, městské části a městské obvody mohou navrhovat předsedovi Poslanecké sněmovny změnu znaku a praporu obce. Má-li obec přidělen znak a prapor, může je použít vedle státního znaku k označení budovy, v němž má obec, městská část nebo městský obvod sídlo. (§5; zákona o obcích) Přidělený znak může obec použít na své razítko. Znak obce je vyobrazen uprostřed a po obvodu razítka je uveden celý název obce, pokud jde o městkou část nebo městský obvod, uvádí se také jejich název. Toto razítko však smějí používat jen v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem. (§6; zákona o obcích) „Podrobnosti o charakteru a užívání svých symbolů může při respektování zákonných ustanovení upravit obec obecně závaznou vyhláškou.“ (Koudelka 2003 ; 18)
3.1.3.
Občané obce „Každá obec musí být trvale obývána lidmi. Obyvatelstvo obce je personálním
znakem obce, patřícím mezi její základní a nutné prvky. Mezi stálými obyvateli právní řád vyčleňuje kvalifikovanou skupinu obyvatel, s nimiž spojuje určitá práva - občany obce. Občanem obce je státní občan, který je v obci hlášen k trvalému pobytu.“ (Koudelka 2003;19)
14
Fyzickým osobám, které splňují podmínky státního občanství a trvalého pobytu, přísluší postavení občana obce, a to bez ohledu na jejich věk. Pro to, aby se občan mohl podílet aktivně na samosprávě obce musí splnit podmínku dosažení 18 let věku.
Dle §16, zákona o obcích, odst. 1.: „Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo: -
volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
-
hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
-
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce své stanovisko k projednávaným věcem v souladu s jednacím řádem zastupitelstva,
-
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,
-
nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
-
požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce, je-li žádost podepsána nejméně 0,5% občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o a působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
-
podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90dnů.“
Koudelka tvrdí, že oprávnění občana obce může získat cizinec starší 18 let přihlášený v obci k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je závazná pro stát a byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. A dále podotýká, že pod pojmem cizinec si má člověk pro tento případ představit fyzickou osobu bez našeho státního občanství bez ohledu na to, zda mají jiné státní občanství, či nejsou občany žádného státu. (Koudelka 2003; 20)
15
3.1.4.
Území obce „Základním znakem každé obce je její území. Celé území státu je součástí obcí
s výjimkou vojenských újezdů. Území obce zahrnuje jedno nebo více katastrálních území.“ (Koudelka 2003; 21) Nejdůležitějším územně plánovací dokumentací je územní plán, který je pro další rozvoj obce nezbytným materiálem, jež má funkci jak regulační, tak motivační. Platný územní plán, je prvním základním dokumentem, se kterým by měl například každý investor konfrontovat svůj záměr. Jde o zastupitelstvem schválený závazný právní předpis. (viz. internetové zdroje, 3.) „Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší funkční využití ploch, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území, vyznačí se v něm i hranice současného zastavěného území. Součástí územně plánovací dokumentace je i regulační plán, který stanovuje využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání. Pokud není v obci schválen územní plán, tak určuje i hranice zastavěného území. Zpracovává se pro celé území obce.“ (Koudelka 2003; 30) Územní změny obcí lze provádět pouze dohodou dotčených obcí, vždy na základě rozhodnutí zastupitelstva. Od počátku obecního zřízení platilo, že pokud je ve věci podán návrh na uspořádání místního referenda, je povinnost jej uspořádat a dohodu lze realizovat pouze při většinové kladné odpovědi. Dle Exnera by se dalo odvodit, že sloučením obcí vzniká obec nová bez ohledu na to, jaké jméno ponese. Z hlediska kontinuity výkonu místní správy to nicméně zákonodárce nepovažuje za vážný problém. Oproti tomu vznik obce nové rozdělením obce (oddělením části obce) zřejmě podle tvůrců obecního zřízení představuje vcelku vážný zásah do soustavy místní správy. (Exner 2004; 96 – 97) Sloučení obcí lze provést jen na počátku kalendářního roku nebo ke dni voleb do zastupitelstev v obcích. Dojde-li ke sloučení obcí, které spolu sousedí, území obce po sloučení tvoří území slučovaných obcí. Nová sloučená obec ponese název jedné z obcí, pokud se na něm obce nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo vnitra. (§19; zákona o obcích)
16
„Oddělením může vzniknout nová obec, pokud bude mít samostatné katastrální území, bude sousedit nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem, území obce bude souvislé a bude mít alespoň 1 000 občanů. Byla-li původní obec městem, pak zůstává městem ta obec, která nadále nese jeho název, pokud má alespoň 3 000 obyvatel. Původní obec nezaniká, oddělením vzniká jen jedna obec nová. Oddělení části obce může být provedeno jen k 1.lednu následujícímu po dni voleb do zastupitelstev v obcích. Rozhodnutí o oddělení musí být předběžně schváleno v místním referendu. Po schválení návrhu v referendu je obec povinna podat návrh na oddělení krajskému úřadu, pokud tak neučiní do 30 dnů, anebo pokud se odchýlí od návrhu schváleného v referendu, může tak udělat kterýkoliv občan obce, nemůže tak však učinit přípravný výbor jako celek. Zároveň je obec po schválení oddělení v referendu povinna požádat Ministerstvo vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obce. Krajský úřad v přenesené působnosti návrhu na oddělení vždy svým rozhodnutím vyhoví, pokud jsou splněny zákonné náležitosti. Rozhodnutí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, příslušnému katastrálnímu a finančnímu úřadu. Rozhodnutí o oddělení obce se vydává ve správním řízení.“ (Koudelka 2003; 22-23)
3.1.5.
Samospráva obce Dle §7, zákona o obcích, odst.1., 2.: „(1) Obec má právo na samosprávu; úkoly
patřící do samosprávy obce (dále jen „samostatná působnost“) plní je v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami obce.“ „(2) Svěří-li zákon obci výkon státní správy (dále jen „přenesená působnost“), je území obce správním obvodem. Městské obvody a městské části v územně členěných statutárních městech jsou správním obvodem, je-li jim zákonem nebo statutem svěřen výkon přenesené působnosti. Orgány obce, popřípadě orgány městského obvodu nebo městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti.“ Pokud zvláštní zákon nestanoví, že jde o samostatnou či přenesenou působnost, tak jde vždy o činnost patřící do samostatné působnosti. (§8; zákona o obcích)
17
Dozor nad usneseními, rozhodnutími a jinými opatřeními orgánu obci v samostatné i přenesené působnosti vykonává místně příslušný krajský úřad a Ministerstvo vnitra. Dozor nad výkonem veřejné moci svěřené obcím mají také nezávislé soudy. Ty především kontrolují zákonnost jejich výkonu a rozhodování. Zásady a požadavky evropského standardu na samosprávu jsou vyjádřeny především v dokumentu vyhlášeným ve Sbírce zákonů sdělením č. 181/1999 Sb., Evropské chartě místní samosprávy, která byla přijatá ve Štrasburku v roce 1985. Česká republika je taktéž signatářem. Základním posláním je zajištění práv a ochrany místním samosprávám, které jsou nejblíže občanům. Přijetím Charty se stát zavazuje k zajištění politické, správní a finanční nezávislosti samosprávy. (viz. internetové zdroje, 1.)
3.1.6.
Obecně závazné vyhlášky obce Dle §10, zákona o obcích: „Povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti
obecně závaznou vyhláškou: a) ve věcech stanovených zvláštním zákonem, b) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejně přístupných místech v obci jsou takové činnost zakázány, c) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, d) k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužící potřebám veřejnosti.“ Obecně závazné vyhlášky musí být vyhlášeny. Vyhlášení se provede vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů, což je podmínkou jeho platnosti. Dnem vyhlášení právního předpisu je první den jeho vyvěšení na úřední desce. (§12; zákona o obcích) Praktický příklad obecně závazné vyhlášky obce skýtá příloha č.3.
18
3.2.
Orgány obce Jako každá právnická osoba ani obec nemůže právně jednat sama o sobě, ale
prostřednictvím svých orgánů, nebo v zastoupení. Za orgány obce považuje zákon zastupitelstvo obce, radu obce, starostu a obecní úřad. „Z orgánů obce, které přichází do úvahy při rozhodování, kdo je oprávněn jednat za obec, zná Ústava jen zastupitelstvo. Tedy zastupitelstvo je z Ústavy příslušné rozhodovat ve všech věcech samosprávných. Radu a starostu naše Ústava vůbec nezmiňuje.“ (Koudelka 2001; 127) Některé orgány obce mohou vytvářet vlastní odvozené orgány, ty pak ve zvláštních případech mohou dále vystupovat také jako orgány obce. V tomto případě se bere v úvahu postavení tajemníka obce v pracovněprávních věcech a postavení místostarosty obce.
3.2.1.
Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo je nejvyšším samosprávným orgánem obce. Je to kolektivní volený
orgán. Jeho členové jsou voleni v komunálních volbách, které se konají každé čtyři roky. Počet členů zastupitelstva závisí na počtu obyvatel v obci. Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obce je počet obyvatel obce podle statistického lexikonu obcí k 1. lednu roku, v němž se konají volby. „Zastupitelstvo obce je jediný z orgánů obce, který je ústavně zakotven“. (Koudelka 2003; 47) „Do pravomocí zastupitelstva patří zejména rozhodování ve všech věcech patřících
do
samostatné
působnosti
obce,
o
nejdůležitějších
záležitostech
a
majetkoprávních úkonech již nakládá s majetkem obce. Výčet vybraných úkolů stanoví zákon.“ (Jurčík 2006; 38) Mezi vybrané úkoly například patří schvalování rozpočtu a závěrečného účtu, schvalování územního a regulačního plánu, zřizování a rušení právnických osob a organizačních složek, volba a odvolávání starosty, zřizování a rušení obecní policie, rozhodování o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, vydávání obecně závazných vyhlášek a schvalování dohod týkajících se územních změn obce. (§84; zákona o obcích)
19
Další okruh vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce tvoří rozhodování o závažnějších úkolech při nakládání s majetkem obce. Patří sem především rozhodování o nabytí a převodech nemovitých věcí, o poskytování dotací na určené účely v hodnotách vyšších než 50tis. Kč a další věci majetkoprávní. V této souvislosti je nutno poznamenat, že věci, které nejsou vyhrazeny zastupitelstvu ani radě jsou v pravomoci rady obce. (Hynšt 2005; 16) Zastupitelstvo se schází nejméně jedenkrát za dobu 3 měsíců zcela dle potřeby. Zasedání je vždy veřejné, veřejnost nesmí být vyloučena. Řídí se schváleným jednacím řádem. K platnému rozhodnutí či volbě je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce. Dle §95, zákona o obcích, odst.1., 2.: „(1) O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.“ „(2) Zápis, který je nutno pořídit do 7 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce.“ Zřizuje výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány. Vždy musí zřídit finanční a kontrolní výbor. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce.
3.2.2.
Rada obce Rada obce je výkonným orgánem v samostatné působnosti obce. Za svůj výkon je
odpovědná zastupitelstvu obce. Členy rady jsou starosta, místostarosta (místostarostové) a radní voleni z řad členů zastupitelstva. Počet členů rady musí být lichý a nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu zastupitelstva. „Rada obce vydává nařízení obce v rámci přenesené působnosti na základě zákonného zmocnění.“ (Peková 2005; 115) „Zákon přiznává radě významné rozhodovací kompetence jednak tím, že ji některé záležitosti přímo vyhrazuje a tím, že ji přiznává obecnou příslušnost pro rozhodování ostatních záležitostí, které zastupitelstvu vyhrazeny nejsou nebo které si zastupitelstvo
20
samo nevyhradí. Rada má dokonce právo otázky samostatné působnosti, které zákon výslovně radě nesvěřuje, přenést na starostu nebo na obecní úřad.“ (Hynšt 2005; 18) Z vymezených kompetencí je radě vyhrazeno zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, plnit vůči právnickým osobám a zařízením založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce úkoly zakladatele nebo zřizovatele, vydávat nařízení obce, projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, schvalovat organizační řád obecního úřadu a další úkony. (§102; zákona o obcích) Rada se schází na základě svolání ke svým neveřejným schůzím podle potřeby. Dle §101, zákona o obcích, odst.2., 3.: „(2) Rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.“ „(3) Rada obce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání a musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí.“ Podle vlastního uvážení rada obce zřizuje komise, a to z členů zastupitelstva nebo jiných osob.
3.2.3.
Starosta obce Starosta je statutárním orgánem, což znamená, že zastupuje obec navenek. Podle
Hynšta to však neznamená, že může samostatně rozhodovat o záležitostech patřících do samosprávy obce. Poněvadž o většině těchto otázek rozhodují totiž na obci kolektivní orgány (př. zastupitelstvo) přičemž právní úkony, které vyžadují schválení kolektivními orgány může starosta provést právě jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto úkony od samého počátku neplatné. (Hynšt 2005; 21) Starostu volí do funkce zastupitelstvo obce z řad svých členů a za výkon své funkce odpovídá taktéž zastupitelstvu obce. Musí mít státní občanství.
21
„Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu a stanoví mu plat.“ (Koudelka 2005; 346) Dle §103, zákona o obcích, odst.4.: „Nestanoví-li zastupitelstvo obce jinak, starosta: a) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok, b) plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu; vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada obce, c) může po projednání s okresním úřadem svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech, d) může požadovat spolupráci po Policii České republiky při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, e) odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, f) zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích , kde není tajemník obecního úřadu, g) plní další úkoly stanovené zákonem o obcích a zvláštními zákony.“
Podepisuje obecně závazné vyhlášky a jiná usnesení zastupitelstva obce a je nadřízen všem pracovníkům obecního úřadu, pokud není stanoven post tajemník obecního úřadu. Funkce starosty je významná pro běžné zajišťování chodu obce.
3.2.3.1. Místostarosta obce Po dobu nepřítomnosti starosty nebo v době, kdy nevykonává funkci jej zastupuje místostarosta. O nepřítomnosti starosty lze mluvit tehdy, jde-li o určitý dlouhodobější stav, nikoliv tedy v situaci, kdy starosta není přítomen na obecním úřadě. „Zastupitelstvo může zvolit více místostarostů a svěřit jim zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti. Pokud je více místostarostů, určí zastupitelstvo, v jakém pořadí zastupují starostu. Zákon zde výslovně hovoří o určeném místostarostovi.“ (Koudelka 2003; 71)
22
3.2.4.
Obecní úřad „Obecní úřad ve věcech samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo
zastupitelstvo nebo rada obce, a vykonává státní správu ve věcech přenesené působnosti. Tvoří jej starosta obce, místostarosta (místostarostové), případně tajemník, je-li tato funkce zřízena, a další zaměstnanci obce, kteří jsou začleněni v určitých odborech a odděleních podle úseků činnosti.“ (Janků 2004; 204) Není stanoveno, že obecní úřad musí mít sídlo v jedné budově. Avšak všechny budovy obecního úřadu, které jsou určené pro styk s veřejností, musí být v obci, jejímž obecním úřadem jsou. (Koudelka 2005; 356) Obecní úřad zřizuje úřední desku, kterou musí mít každá obec veřejně přístupnou po celý den.
3.2.4.1. Tajemník obecního úřadu „Tajemník obecního úřadu se zřizuje povinně jen u pověřených obcí a obcí s rozšířenou působností. Jmenuje a odvolává jej starosta obce se souhlasem ředitele krajského úřadu. Je zaměstnancem obce, odpovídá starostovi za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti.“ (Jurčík 2006; 39)
23
3.3.
Působnost obcí „Věcnou působností rozumíme oblast společenských vztahů v rámci veřejné
správy, které jsou upravovány a spravovány příslušným subjektem veřejné správy v rámci jeho činnosti. Věcná působnost obcí je realizována jednak formou samosprávy – samostatné působnosti, a jednak formou přenesené státní správy na obec – přenesená působnost. Oba druhy věcné působnosti musí mít zákonný základ, přičemž zákonodárce v případě samostatné působnosti musí respektovat garance dané samosprávě Ústavou, zatímco v případě přenesené působnosti může obce činit jen to, co na ni zákon výslovně v oblasti státní správy přenáší.“ (Koudelka 2003; 27)
3.3.1.
Samostatná působnost obce Samostatnou působností se rozumí právo obce spravovat své záležitosti
samostatně a řídit se pouze zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy. Do výkonů samostatné působnosti nemůže svými usneseními zasahovat ani vláda republiky. Obec ve své samostatné působnosti vytváří podmínky pro rozvoj uspokojování potřeb svých občanů a rozvoj sociální péče, ale vždy v souladu s místními zvyklostmi. „Do samostatné působnosti obce ze zákona o obcích zejména patří: a) hospodaření obce, b) program rozvoje územního obvodu obce, c) územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou, d) rozpočet obce, e) závěrečný účet, f) trvalé a dočasné peněžní fondy obce, g) právnické osoby obce a organizační složky obce, účast obce v právnických osobách, h) vydávání obecně závazných vyhlášek, ch) místní referendum, i) návrh změn katastrálního území uvnitř obce, změny hranic obce, slučování obcí, j) řešení návrhů, podnětů a připomínek zastupitelů obce a orgánů obce,
24
k) čestné občanství a ceny obce, l) spolupráce s jinými obcemi, m) obecní policie, n) zřizování části obce, stanovení názvu částí obce, ulic a dalších veřejných prostranství, o) ustanovování starosty, místostarosty, rady, výborů zastupitelstva, komisí rady obce a stanovení odměn členům zastupitelstva, p) osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce, organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu a další úkony dle zákona.
Do samostatné působnosti na základě zvláštních zákonů dále patří: a) zřizování a správa předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol a zařízení jim sloužících, b) zřizování jednotky dobrovolných hasičů a zabezpečení úkolů požární ochrany v obci, c) ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, d) místní poplatky, e) ochrana veřejného zdraví ve věcech dezinsekce, deratizace a ochrany nočního klidu, f) zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a podílení se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva.“ (Koudelka 2003; 28 – 37)
Dle §35, zákona o obcích, odst. 3.: „Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem a v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.“
3.3.1.1. Dozor nad samostatnou působností obce „Dozor nad samostatnou působností obcí vykonává krajský úřad v přenesené působnosti a Ministerstvo vnitra, v
případě obecně závazných vyhlášek rovněž
zastupitelstvo kraje. Dozor je prováděn jako dozor následný, nikoliv preventivní. Zjišťuje se v něm soulad opatření obce se zákony a právními předpisy vydanými k jejich provedení.“ (Koudelka 2003; 125)
25
3.3.2.
Přenesená působnost obce Obec na svém území obec vykonává státní správu ve věcech, které stanoví
citovaný zákon o obcích. Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce při vydávání nařízení obce a při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob řídí zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona a v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů. (§61; zákona o obcích) „Princip přenášení působnosti státu na obce je založen na předpokladu, že výkon přenesené působnosti nebude v negativním slova smyslu ovlivňován výkonem samostatné působnosti obce nebo na její úkor.“ (Koudelka 2005; 209) „Výkon přenesené působnosti obcí je zákonnou úpravou předepisován diferencovaně ve třech „rozměrech“. Zásadně platí, že obce vykonávají, resp. mají vykonávat, přenesenou působnost v určitém základním rozměru s tím, že tuto působnost zpravidla vykonávají pro správní obvod, daný jejich územním obvodem. Takový výkon přenesené působnosti se označuje jako „základní přenesená působnost“. Tento výkon přísluší většině obcí ze stávajícího počtu 6 274 obcí. Vedle toho přichází v úvahu další rozměr rozsahu výkonu přenesené působnosti, který se týká věcně i právně zpravidla náročnějších otázek výkonu státní správy, a ten potom přísluší vykonávat jednotně pro správní obvod zahrnující územní obvody několika obcí, přičemž obecní úřad, povolaný k takovému výkonu přenesené působnosti obcí se označuje jako „pověřený obecní úřad“. Tento rozměr výkonu přenesené působnosti přísluší vykonávat celkem ve 389 obvodech pověřených obecních úřadů. Nově s účinností od 1.1.2003 zákon zřizuje třetí a nejširší rozsah výkonu přenesené působnosti, a to zřízením obcí s rozšířenou působností (tzv. trojkové obce), jejichž působnost, i když odlišná od pověřených obcí je fakticky nejširší. Všechny obce s rozšířenou působností jsou současně i pověřenými obcemi. V České republice je 206 obcí s rozšířenou působností.“ (Koudelka 2005; 229-230)
26
„Obec na svou činnost (plnění úkolů v rámci přenesené působnosti) obdrží příspěvek na plnění úkolů ze státního rozpočtu. Vedle samotné skutečnosti, že obce mají nárok na tento příspěvek, již zákon neupravuje ale podobu, formu nebo termíny poskytnutí daného příspěvku. Co do určení těchto forem pak zákon nechává volné uvážení toliko státu. Na druhé straně však nebrání nic obcím, aby po vyčíslení celkových nákladů na výkon přenesené působnosti vznesly vůči státu konkrétní požadavky na výši a formu příspěvku, a to buď cestou příslušných ústředních správních úřadů a prostřednictvím krajských úřadů nebo přímo v rámci legislativního procesu při projednávání státního rozpočtu prostřednictvím poslanců volených v jejich územním obvodě.“ (Koudelka 2005; 221)
3.3.2.1. Dozor nad výkonem přenesené působnosti obce „Dozor nad výkonem přenesené působnosti vykonává krajský úřad v přenesené působnosti a Ministerstvo vnitra. Dozor se provádí následně a zjišťuje se v něm soulad opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy a v jejich mezích též soulad s usneseními vlády nebo směrnicemi ústředního správního úřadu.“ (Koudelka 2003; 126)
27
3.4.
Hospodaření obce a rozpočet obce
3.4.1.
Hospodaření obce „K plnění svých základních úkolů musí mít obec nejen vymezeno správní území
s obyvatelstvem, ale i ekonomickou základnu, jejímž základem je majetek obcí. Obec má právo majetek získávat, užívat jej a nakládat s ním jako právnická osoba. Vzhledem k tomu, že obec jako jednotka územní samosprávy hospodaří s veřejným majetkem, stanoví právní řád pro hospodaření s tímto majetkem určitá omezení a podmínky.“ (Hrozinková 2004; 61) Zákon obsahuje také dosti přísná omezení při nakládání s majetkem. Obec může naložit s majetkem jen způsoby a za podmínek stanovených právními předpisy. „Samotné nakládání s majetkem obce představuje ekonomický základ obecní samosprávy.
Vlastní
ekonomický
základ
samosprávy
obcí
představuje
jednu
z nejdůležitějších otázek obecní samosprávy, neboť bez příslušného řešení by obec nebyla schopna plnit vlastní samosprávnou funkci. Nakládání s obecním majetkem je jednou ze složek výkonu samostatné působnosti obce.“ (Koudelka 2005; 112) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu se zájmy a úkoly obce, které jí vyplývají ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. Tyto povinnosti, jež se dají označit i za obecné zásady, kterými se řídí každý vlastník majetku, jsou nyní v případě obecního majetku vyjmenovány přímo v zákoně. Dá se říci, že většina obcí hospodaří s majetkem uvážlivě, dává přednost pronájmu před prodejem, řada obcí zvětšila svojí aktivitou majetek, který získala na základě zákona č.172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o majetku). Existenci obecního majetku u nás nemůžeme stopovat příliš dlouho v historii. Až novela Ústavy v roce 1990, která zakotvila místní samosprávu, vytvořila podmínky pro obnovení obecního majetku. Přestože všechny zákony po roce 1989 zaručovaly obcím přístup k majetku, ke skutečné realizaci institutu vlastnictví došlo až v roce 1991, a to
28
přijetím zákona o majetku, který určoval, které z věcí z majetku České republiky přejdou do majetku obcí. Obec jako vlastník majetku má právo majetek držet, užívat a nakládat s ním. Možnosti hospodaření s majetkem ovlivňují i povinnosti a odpovědnost k majetku, který není jednotlivce, ale veřejnoprávní korporace - jedná se o obecní majetek, který tvoří věci i majetková práva, s nimiž obec samostatně hospodaří. Zákon o majetku vymezil majetek, který se obcím vracel přímo ze zákona, jako historický majetek. Majetek se vracel bez závazků, které na něm původně vázly. Do majetku obce se dostal ten majetek, který obec vlastnila do 31.12.1949, tj. do zrušení obcí. Obec, která byla vlastníkem určitého majetku, je jím podle citovaného zákona stále, za podmínky, že majetek zůstal ve vlastnictví České republiky. Obcím se však nevracelo to, na čem byla např. od 1.1.1950 postavena silnice, rodinné domky či kulturní domy apod. pro navrácení majetku obci bylo také podstatné, komu náleželo právo hospodaření k tomuto majetku. Obci připadl dále ten majetek, se kterým hospodařil (do přijetí zákona o majetku) národní výbor. V roce 1993 byl mezi majetek, který přechází ze zákona obcím, zařazen ještě bytový fond a objekty komplexní bytové výstavby, rozestavěné do konce roku 1992. Spolu s nimi přešly do vlastnictví obcí i pozemky tvořící s nimi funkční celek včetně práv a povinností. Dá se konstatovat, že do skupiny věcí přecházejících do vlastnictví obcí dnem účinnosti citovaného zákona o majetku patří proto věci taxativně v něm vyjmenované, pokud nejsou podle výslovného ustanovení z přechodu vyloučeny. Do vlastnictví obcí například naopak nepřešly tyto věci z vlastnictví České republiky: pozemky, k nimž bylo zřízeno právo osobního užívání, a pozemky, které byly k tomuto účelu přiděleny; nemovité věci s příslušenstvím, které jsou k datu účinnosti citovaného zákona v trvalém užívání jiné než státní organizace nebo i pozemky lesního půdního fondu v národních parcích. Učiní-li obec právní úkon s tímto majetkem v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je obec povinna odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku. (Marková 2000; 29-35)
29
„Cílem hospodaření s majetkem obcí je uspokojování potřeb občanů obce, cílem hospodaření s majetkem podnikající právnické osoby je dosažení zisku. Je tedy zcela chybný postup orgánů obcí, které před zájmy občanů upřednostňují ziskovost při nakládání s majetkem obce. Hospodaření obce je přezkoumáváno vždy za uplynulý kalendářní rok. Obec, která má alespoň 5000 obyvatel, dá přezkoumat hospodaření auditorem. Obec, která má méně než 5000 obyvatel, dá přezkoumat hospodaření obce krajským úřadem nebo auditorem. Hospodaření obce přezkoumává krajský úřad v přenesené působnosti. Obec, která dala přezkoumat hospodaření obce auditorem, oznámí neprodleně tuto skutečnost finančnímu úřadu. Náklady na přezkoumání hospodaření auditorem uhradí obec ze svých rozpočtových prostředků. Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.“ (Hrozinková 2004; 61-62)
3.4.2.
Rozpočet obce „V dnešním světě je obvyklé, že stát se o veřejnou moc dělí se svazky, které
v důsledku soustředění obyvatelstva na určitém místě přirozeně vznikly. V naší republice se jedná o obce jako základní svazek obyvatelstva.“ (Toth 1998; 90) Otázky týkající se rozpočtu se řídí dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen zákon o rozpočtu). „Rozpočet je nástrojem prosazování cílů obecní politiky, jejímž subjektem je volený orgán obce, v ČR zastupitelstvo obce, je nástrojem prosazování regionální politiky, jejímž subjektem je zastupitelstvo kraje. Je nástrojem prosazování lokálních a regionálních zájmů a preferencí obyvatelstva, které žije na daném území, nástroje zabezpečení a financování úkolů územní samosprávy, a to jak v samostatné působnosti, tak i v rámci přenesené působnosti, nástrojem dlouhodobého sociálně ekonomického rozvoje na daném území.“ (Peková 2005; 236 – 237)
30
Rozpočet územního samosprávného celku je finančním plánem, kterým se řídí financování činnosti územního samosprávného celku. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. (§4; zákona o rozpočtu) Pomocným nástrojem územního samosprávného celku pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství je rozpočtový výhled. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje jak souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, tak údaje o dlouhodobějších závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. (§3; zákona o rozpočtu) „Běžný rozpočet se sestavuje na jedno rozpočtové období, jako bilance běžných příjmů a výdajů, vztahujících se k rozpočtovému roku. Zachycuje příjmové a výdajové transakce, které se každoročně opakují. Příjmy a výdaje, jednorázové, neopakovatelné, které se týkají delšího období, se bilancují v kapitálovém rozpočtu. Týkají se většinou jednorázových, neopakovatelných potřeb, zejména investiční výstavby, které se váží často k období několika let.“ (Peková 1997; 110) „Dlouhodobým cílem hospodaření obce by měl být vyrovnaný rozpočet, kdy příjmy = výdaje, případně přebytkový rozpočet, kdy příjmy > výdaje, a tedy se tvoří rozpočtová rezerva. Dlouhodobě schodkový rozpočet, kdy příjmy < výdaje se musí rovnat z rezerv vytvořených v minulosti, nejsou-li k dispozici, nezbude nic jiného, než schodek krýt z návratných finančních prostředků, což vede k zadlužení a většinou k vážným problémům se splácením dluhu včetně úroků v dalších letech (tzv. dluhové služby).“ (Peková 2005; 233) Dle §6, zákona rozpočtu, odst.1.: „Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet.“ Obec může zřizovat peněžní fondy. Fondy mohou být zřízeny pro konkrétní účely nebo bez účelového určení. Mohou mít různé zdroje, nejčastějším je přebytek hospodaření z minulých let. Dále může jít o příjmy běžného roku, které jsou určené k využití v budoucnu a nebo o převody prostředků z rozpočtu během roku. (§5; zákona o rozpočtu)
31
Tabulka č. 1: Rozpočet obce - příjmy Kapitálové -z
prodeje
majetku
(nemovitého
Běžné a -daňové
movitého dlouhodobého majetku)
-svěřené(výlučné) daně (daň z nemovit.) -sdílené daně (část daní z příjmů FO a PO, část DPH) -místní poplatky -správní poplatky
-z prodeje akcií a majetkových podílů
-nedaňové -poplatky za služby -příjmy z pronájmu majetku -příjmy od organizačních složek, příspěvkových organizací -zisk obecních podniků, podíl na zisku ze s.r.o. apod. -dividendy z akcií, přijaté úroky
-kapitálové transfery -účelové
-transfery - dotace - neúčelové (všeobecné) -účelové (specifické)
-neúčelové (tj. ze státního rozpočtu)
- přijaté úvěry
-přijaté sdružené finanční prostředky
- přijaté sankční pokuty - příjmy z emise komunálních obligací - přijaté splátky půjček apod. Tabulka zpracována podle zdroje: (Peková 2005; 235)
Je vhodné, aby příjmy rozpočtu obce byly dostatečně výnosné a dokázaly zvýšit míru finanční soběstačnosti obce. Do určité míry by měly být závislé na aktivitě obce, územně pokud možno rovnoměrně rozložené a předem plánovatelé. (Peková 1997; 137)
32
Tabulka č. 2: Rozpočet obce – výdaje Kapitálové -na pořízení hmotného a nehmotného
Běžné -sankce za porušení rozpočtové kázně
dlouhodobého majetku -na nákup cenných papírů
-mzdy a platy
-na kapitálové poskytnuté dotace
-povinné pojistné za zaměstnance
organizačních složek a různým subjektům -na investiční příspěvky příspěvkových
-materiálové
organizací -na investiční půjčky poskytnuté různým
-na energii
subjektům -při sdružování finančních prostředků
-na nájemné
-splátky úvěrů apod.
-sociální dávky -výdaje do obecních podniků -placené pokuty a úroky -dotace vlastním organizačním složkám -neinvestiční příspěvky příspěvkovým org. -výdaje na sdružování finančních Prostředků (neinvestiční)
Tabulky zpracovány podle zdroje: (Peková 2005; 235)
Objem a strukturu výdajů rozpočtu obce ze strany příjmů ovlivňuje rozpočtové omezení, zejména pokud se jedná o vyrovnaný rozpočet obce. Značný vliv na celkovou výši výdajů mají potřeby lokálního veřejného sektoru zabezpečující veřejné statky, rozsah odpovědnosti a pravomoci obce za zabezpečování upřednostněných veřejných statků a statků, které přesahují svým významem danou obec a jsou využívané i ostatními obyvateli. (Peková 1997; 195 - 196)
33
3.4.2.1. Rozpočtový proces „Proces vypracování, projednání, schválení a plnění rozpočtu, včetně kontroly hospodaření s jeho prostředky je označován jako rozpočtový proces.
Rozpočtový proces lze rozdělit do následujících pěti základních kroků: -
návrh rozpočtu,
-
schválení rozpočtu,
-
hospodaření dle rozpočtu,
-
kontrola rozpočtu,
-
závěrečný účet.
První fází rozpočtového procesu je vypracování návrhu. Vytváří se dle rozpočtových zásad. Návrh rozpočtu je předkládán občanům k připomínkám. Občané mohou uplatnit připomínky zastupitelstvu ústně nebo písemně. Návrh se proto před projednáním zveřejňuje.“ (Toth 1998; 102 - 103) Je to jedna z nejobtížnějších etap z rozpočtového procesu, mají-li být příjmy i výdaje rozpočtu obce reálné a splnitelné. (Peková 2005; 219) „Rozpočet obce je projednáván a schvalován volenými orgány, v České republice voleným obecním zastupitelstvem, příslušnými komisemi, zejména finanční a kontrolní. Schvaluje se struktura příjmů a výdajů i celková výše rozpočtu obce. Není-li rozpočet obce schválen před začátkem rozpočtového období, hospodaří obec až do schválení rozpočtu podle skutečnosti stejného období v předchozím rozpočtovém období (kalendářním roce), jde o tzv. rozpočtové provizorium. Schválený rozpočet obce zahrnuje plánované dotace ze státního rozpočtu. V ČR se definitivní objem dotací ze státního rozpočtu obec většinou dozví až začátkem rozpočtového období. V takovém případě je schvalování rozpočtu obce časově posunuto, do schválení rozpočtu se hospodaří podle rozpočtového provizoria. Volené i výkonné orgány obcí pravidelně kontrolují průběžné hospodaření dle rozpočtu během rozpočtového období, analyzují příčiny neplnění rozpočtu a hledají vhodná účinná opatření, která by odstranila působení negativních vlivů v rozpočtovém hospodaření obce. Důraz se klade především na analýzu hospodaření, analýzu příčin
34
vzniku salda rozpočtu obce. Výsledkem by měl být návrh opatření směřující k dalšímu zkvalitnění rozpočtového plánování a rozpočtového hospodaření, a to v návaznosti na další zpřesňování prognózy. Po skončení rozpočtového období výkonný orgán sestavuje přehled o skutečném plnění rozpočtu obce v uplynulém rozpočtovém období. Hospodaření obce, účetnictví obce podléhá auditu.“ (Peková 1997; 124 – 126) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření obce souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů. Z důvodu dobrého hodnocení finančního hospodaření obce je vše uvedeno v podrobném členění a obsahu. Návrh závěrečného účtu musí být vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu. Občané své připomínky mohou uplatnit jak písemně, tak ústně na zasedání zastupitelstva. (§17; zákona o rozpočtu)
35
3.5.
Komunikace v obci Obecně je komunikace proces sdělování, přenosu a výměny významů a hodnot
zahrnující v širším záběru nejen oblast informací, ale také dalších projevů a výsledků lidské činnosti. „Předmětem komunikace může být jakýkoli výtvor (lidský i přírodní, verbální i neverbální, hmotný i duchovní) představený (prezentovaný) jednou stranou (osobou, institucí) a vnímaný stranou druhou. A právě prezentaci jedné a následnou reakci druhé strany chápeme jako komunikaci.“ (Foret 2003; 5) Legislativně je komunikace s občany vymezena zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen zákona o informacích). Žadatelem je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o nějakou informaci. Informací se rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakéhokoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Za informaci není považován počítačový program. (§3; zákona o informacích) Dle §13, zákona o informacích, odst.1., 2.: „(1) Žádost o poskytnutí informací se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.“ „(2) Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost ústně.“ Informace jsou žadateli poskytovány na základě podané žádosti nebo zveřejněním. Informace, která je poskytovaná zveřejněním, se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena. Pokud je taková informace zveřejněna v elektronické podobě, musí být zveřejněna i ve formátu, jehož specifikace je volně dostupná a použití uživatelem není omezováno. Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí dané informace. (§4; zákona o informacích)
36
Poskytovat informace je povinností státních orgánů, územních samosprávných celků a jejich orgánů a veřejných institucí. Mezi takové subjekty patří i ty, kterým zákon o informacích svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. (§1; zákona o informacích) Každý povinný subjekt musí zvolit pro informování veřejnosti místo, které je všeobecně přístupné. O informacích, poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně
rozsáhlých
elektronicky
poskytnutých
informacích
postačí
zveřejnit
doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah. (§5; zákona o informacích) Zákon o informacích upozorňuje dále na omezení práva na informace (§11; zákona o informacích), podmínky takového omezení (§12; zákona o informacích). Subjekty povinné k poskytnutí informací mají povinnost chránit obchodní tajemství, důvěrnosti majetkových poměrů či utajované informace (§9, §10, §7; zákona o informacích).
37
4.
PRAKTICKÁ ČÁST
4.1.
Obec Bořetice
4.1.1.
Seznámení s obcí Bořetice Obec Bořetice (dále jen obec) se nachází v Jihomoravském kraji, 20 km od
hlavního města okresu, Břeclavi. Je malá vinařská obec s 1 308 obyvateli (údaj k 31.3.2007), více jak 500 domy a 260 sklepy malebně rozloženými mimo obec pod vinařskou tratí Kraví hora. Roviny Podluží, táhnoucí se od Břeclavi k nám, se začínají nad obcí vlnit stráněmi se sady meruněk a vinohradů. Obec také leží v údolí říčky Trkmanky, která do roku 1835 splývala s rybníky a jezerem. Tato vodní plocha oddělovala obec od vinných sklípků, do kterých se jezdívalo na loďkách nebo povozem po nedaleké kamenné hrázi. První písemná zmínka o obci je v listině Přítlucké z roku 1222. O sto let později je také první písemná zmínka o vinohradech, kdy roku 1355 (1361) Vichna, vdova po Přibyslavovi z Bořetic, zdědila mimo jiné i vinohrady v Kraví hoře. Obec leží v blízkosti bývalé moravsko-uherské a rakousko-moravské hranice, a proto byla ve středověku často zničena nájezdníky. Naši předkové obdělávali robotou také vinohrady panství. V roce 1567 udělil Burian Tetaur z Tetova poddaným v Bořeticích privilegium, na kterém se zavázal platit za práci ve vinicích a odpouštěl jim šenkovat jeho víno v obecní hospodě. V roce 1545 přichází do obce Novokřtěnci (Habáni, Toufaři) a přináší s sebou poznatky o pěstování révy vinné ze svých zemí. Tato komunita byla v roce 1605 zničena nájezdem Bočkajovců a první ránu našemu vinařství zasadila 30letá válka, kdy obec i vinohrady zpustly. Postupně byly vinohrady obnoveny a roku 1909 přichází další rána našemu vinařství po napadení vinic révokazem. Vinice musely být znovu obnoveny. S rozvojem vinařství jsou pod Kraví horou stavěny nové sklepy. Ve třicátých letech minulého století staví zde vinaři, družstvo VINOPA, svůj rozsáhlý sklep. V šedesátých letech přistavuje Jednotné zemědělské družstvo svůj sklep s velkou ubytovnou a vinárnou, který v devadesátých letech, pronajímá firmě Vinné sklepy
38
Roztoky. Na konci devadesátých let jsou některé sklepy přestavěny na vinárny, což stojí za nynější slávou a oblíbeností vesnice, a v roce 2003 se zde staví hotel Kraví Hora. V roce 2003 za přispění obce a vinařského fondu jsou budovány sociální zařízení, infrastruktura (celnice, posezení, vozovky…) a kaplička patrona vinařů sv. Urbana. Nejnovější stavbou je rozhledna, která se hrdě tyčí nad obcí a nabízí vyhlídku do širokého okolí. Poslední ranou našemu vinohradnictví se stala kolektivizace našeho zemědělství. V roce 1990 má Jednotné zemědělské družstvo jen 15 ha vinic a tak čest našemu vinařství zachraňují jen drobní a střední vinaři. V současnosti je v obci vcelku rozsáhlá existence soukromých vinařských podniků a firem, které nejen posilují celkovou úroveň obce, ale i díky nim se obec dostává do podvědomí celého státu. Značný nárůst je zaznamenáván i v celkové návštěvnosti a posílení cestovního ruchu. Mezi dané podniky patří již dříve zmíněná firma Roztoky, Vinařství Jedlička&Novák, Vinařství Stapleton&Springer, Vinařství Habřina a další. Je zde značné i množství drobných vinařů, kteří samozřejmě také pozdvihují proslulost nejen vína, ale i celé obce. Mnozí se mohou domnívat, že víno je produkt jako každý jiný, ale každé víno je osobité a charakteristické svým aroma, vůní a pod každou skleničkou si člověk může představit nejen mozoly hostitele či vlastníka vinic, ale i práci strojů a samozřejmě celoroční starost. S rozvojem vinařství souvisí i vznik recesistické Svobodné spolkové republiky Kraví hora. Z webových stránek obce bych mohla citovat, že tato republika vznikla z vůle vinařů jako svobodná, nezávislá instituce založená na úctě k lidským právům na zásadách občanské společnosti, jako součásti rodiny evropských a světových demokracií, odhodlána společně rozvíjet přírodní, kulturní, hmotné a duchovní bohatství. O založení poprvé informoval minulý starosta na výroční schůzi zahrádkářského svazu na konci osmdesátých let. Ale teprve po dokončení velkých investičních akcí v obci bylo možno tuto myšlenku rozvíjet. A tak republika byla založena po dlouhých přípravách v roce 2000, kdy byla zvolena první vláda a prezident a 26. května 2001 pak byla slavnostně vyhlášena. Volby se odehrály a odehrávají na
principu přímých voleb, tudíž kdo získal nejvíce hlasů se stal prezidentem,
druhý s nejvyšším počtem hlasů se stal předsedou vlády a dalších osm ministry. Tudíž se dá říci, že se jedná o regulérní menší republiku v srdci České republiky s vlastní ústavou, vládou, prezidentem, vojskem, pasy a měnou.
39
Tato republika přispívá nemalou měrou k propagaci vinařství a turistiky v našem regionu. Koncem loňského roku byly položeny ve spolupráci s okolními obcemi základy k rozšíření propagace červených vín, kterým se díky sprašovým jílům v obci nejvíce daří, založením turistické vinařské stezky Modré hory. Pokud hledáte krásu jižní Moravy, na této stezce ji najdete. Nejen pro turisty, ale i pro občany této obce je stezka krásným spojením všeho, co náš kraj může nabídnout. Všechny vinařské a turistické aktivity propagují jejich tvůrci na svých webových stránkách. Obec si zachovala svůj kroj i zvyky. Všední kroj nosí však už jen několik desítek starších žen. Slavnostní kroj obléká mládež na poutě, hody, slavnostní příležitosti, při akcích obecního úřadu a při reprezentaci mimo obec. První písemná zmínka o hodech a krojích je z roku 1777. V posledních 100 letech ani válečné události a zákazy v druhé světové válce nepřinutily občany a obec přerušit hodové slavnosti, které se konaly tajně uprostřed sklepů v Kravích horách. Staré tradice jako jsou poutě, plesy či hody jsou stále udržovány a řekla bych, že i občany značně podporovány a vyhledávány. Zájem občanů by se dal vyčíslit vzrůstajícím počtem přibývajících tradic. Mezi mladé tradice patří třeba „Žehnání mladému vínu“, na které koncertují známé cimbálové muziky.
4.1.2.
Symbol obce v praxi – znak, prapor Každá obec musí mít svůj specifický znak a kterýkoli jiný subjekt musí mít
písemný souhlas obce k jeho používání. Znak obce byl přijat 25. 2. 1994 Parlamentem České republiky. Je v dvoubarevném složení, kde červená barva reprezentuje vinařství a barva zelená zemědělství, čili dvě základní činnosti, které se v naší obci rozvíjely od její historie a na kterých vlastně stojí celá obec. V každém barevném poli se nachází symbol brán a radlice, které opětovně představují velký podíl zemědělství. Prapor obce byl vysvěcen dne 25. 5. 2003 a je ve stejném barevném složení jako obecní znak, čili polovina je v barvě červené a druhá polovina v barvě zelené. Barvy mají stejný význam jako u obecního znaku. Uprostřed praporu je znázorněn obecní znak.
40
4.1.3.
Pospolitost obce – její občané I když to není takové jako před rokem 1989, kdy občané stavěli kulturní dům,
dlážděné silnice či prodejnu potravin, tak stále ještě pomáhají bezplatně obci. Při první etapě plynofikaci obce prováděli občané výkopy sami (obec byla dodavatelem výkopů), občané udržují veřejné prostranství i v okolí svých domů, ženy pomáhají při údržbě okolí hřbitova a kostela, děti ze základní školy se starají o park. Dříve Jednotné
zemědělské družstvo (nyní
Zemědělské družstvo) pomáhalo technikou, dnes se musí vše zaplatit. Placenou práci objednává obec u firem, které zaměstnávají naše občany. Deset let byla naše obec rozkopaná při kladení inženýrských sítí a občané pomáhali s úklidem ve svých ulicích. Myslivci vysazují stromy na starých skládkách, pomáhají v katastru a hlásí vzniklé divoké skládky. Sportovci pracují na hřišti a jeho okolí. Sousedské vztahy udržuje obec i tím, že se snaží do všech svých akcí zapojit co nejvíce občanům, hlavně mladých. Což samozřejmě skýtá velkou konkurenci v podobě televize, videa a jiných vyspělých technologií, ale i v 260 sklepech zásobených vínem. Pomoc mladým a převážně sociálně slabým obec projevila postavením deseti nových bytů, které jim přidělila. Podařilo se získat mládež k většímu nošení slavnostního kroje, pořádání hodů, poutí, plesů a k návštěvám hodů i ve vzdáleném okolí. Mládež se učí tancovat verbuňky, vrtěné, Českou i Moravskou besedu a naši tradiční hodovou zavádku. Stalo se již tradicí, že se naše mládež zúčastňuje Moravského plesu v Praze, kde vystupují v kroji i „tetičky oblékačky“, které z důvodu složitosti kroje nesmí chybět. Po skončení plesové sezóny se schází dechové hudby z okolí v kulturním domě na muzikantském plese. Pravidelně v kulturním domě pořádá Svaz tělesně postižení z okolních vesnic svá výroční zasedání se zábavou a využívají obecní zařízení zdarma. Také bořečtí vinaři mají bohatou činnost. Pořádají pravidelné velikonoční košty, řízené degustace vín nejlepších vinařských odborníků, setkání při cimbálu ve sklepech pod Kraví horou, žehnání mladému vínu a přednášky odborníků na pěstování a ochranu vinohradů a výrobu vína. Významná pozornost se skládá i starším občanům. Existuje zde velmi pěkná tradice, kdy starosta navštěvuje s kyticí straší občany u příležitosti jejich kulatých narozenin, po devadesátém roce věku každý rok. Ještě před pár lety, kdy to předpisy
41
dovolovaly, vypomáhala obec starším občanům i finančně. Starší občané mohou využívat školní kuchyni i jídelnu. Nejlépe fungující komisí je Sbor pro občanské záležitosti. Dobře pracuje i komise k projednávání přestupků. I když máme na obecním úřadě úřední hodiny, mohou si občané vyřešit své záležitosti každý den a dokonce i o sobotách a nedělích. Starosta běžně úřaduje při setkání s občany na ulici.
4.1.4.
Území obce Bořetice Rozloha katastrálního území je 912 ha, ke kterým můžeme přičíst ještě 4,8 ha
přírodní rezervace Zázmoníky. Poslední územní plán byl schválen 22.1.2002. Zpracovatelem byl Ing. Hučík z AR projektu Brno. Obec má vypracován i návrh obnovy krajiny od Ateliéru obnovy vesnice Brno autorů Ing. Krumla a Ing. Dýrové, který byl zařazen do posledního schváleného územního plánu jako jeho součást. Územní plán byl projednáván v zastupitelstvu obce a také formou anket. Díky anketám byly do územního plánu začleněny také požadavky občanů. V současné době pracuje Ing. Hučík na změně původního územního plánu z roku 2002 a jsou v něm zpracovávány mimo potřebné infrastruktury i takové stavby jakou jsou garáže, mokřady, záchytná parkoviště a letiště.
4.1.4.1. Zemědělské a lesní pozemky Na katastru obce se nachází z 95% zemědělská půda a zbývajících 5% zbývá na lesy. Půda byla a je intenzivně využívána Zemědělským družstvem k polnímu hospodářství a pro vinice. Z krajiny proto zmizely tisíce stromů a keřů. Část svažitých pozemků byla přeměněna na terasy, kde jsou poměrně velké meze trpící erozí, které bude nutno osadit vegetací, která tomu zabrání. Na katastru se nachází přírodní rezervace Zázmoníky, kterou se obec ve spolupráci s regionálním muzeem v Mikulově snaží rozšířit. Vrací se sem lesostepní vegetace. Rostou zde chráněné druhy rostlin, zvlášť chráněný včelník rakouský. V části katastru se pracuje neustále na pozemkových úpravách.
42
4.1.4.2. Přírodní prvky Všechny vodní toky obhospodařuje Povodí Moravy. V roce 1835 bylo spuštěno jezero a rybník. Již od roku 2005 je připraven projekt na novou tůni. Od tohoto roku se obec snažila získat zamokřené pozemky na stavbu tůně, které jsou ve vlastnictví státu. Minulý rok se obci podařilo tyto pozemky získat a v současnosti se buduje již třetí tůně. Budování financuje sousedící obec Kobylí, jelikož potřebovala půdu na zavezení skládky a naše obec ji vyšla vstříc. Obec pokrývá financemi vypracovaný projekt. V blízké době se pracuje na přísunu pramenité vody do tůní, aby vzniklé tůně mohly být označovány za rybníky. Existuje i projekt na vybudování mokřadu, ale tento projekt zatím stojí na nesouhlasu prodání daných pozemků od občanů. Na katastru obce se roviny od Břeclavi začínají vlnit pahorkatinou Dánského lesa, který začíná na severní hranici katastru. Spádovou oblastí je dnes Hustopečsko.
4.1.4.3. Zástavba obce Zástavba obce je převážně z přízemních rodinných domků, které jsou již od středověku řazeny kolem komunikací. Obec spolupracuje od roku 1995 s Ateliérem obnovy venkova v rámci „Pečovatelství Mikroregionu Kloboucko“. Architekt Jan Kruml nám navrhuje obnovu staveb v majetku obce a výstavbu nových. Podílí se na opravě fasád domů v obci a sklepů pod Kraví horou. Výsledkem je nová náves, kterou dříve obec neměla. Kolem návsi jsou soustředěny služby a obchody. Na tomto místě jsou pořádány hody a je místem setkávání občanů. Obec pomáhá při získávání finančních prostředků na opravu církevních památek. Každým rokem opravuje jednu ze sakrálních staveb. Pracuje se na úpravách hřbitova. V současnosti se dokončuje oprava technické památky větrného čerpadla. Dopravní obslužnost je dobrá. V obci jsou tři zastávky autobusů a vlakové nádraží.
43
4.2.
Obecní úřad Bořetice Obecní úřad vykonává veškerou státní správu (přenesenou působnost) svěřenou
obci s výjimkou té, kterou zákon výslovně přiznává zastupitelstvu (vydávání nařízení v obcích, kde není rada), radě (vydávání nařízení), starostovi (například některé úkoly v oblasti tzv. krizového řízení), zvláštním orgánům (např. přestupková komise), nebo která je delegovaná na komise rady. V samostatné působnosti obecní úřad především plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo nebo rada obce a pomáhá výborům zastupitelstva a komisím rady v jejich činnosti. Obecní úřad je tedy jakýmsi servisem samosprávy. Obecní úřad Bořetice (dále jen obecní úřad) vykonává základní přenesenou působnost. Výkon přenesené působnosti označovaný jako „pověřený obecní úřad“ pro náš obecní úřad vykonává Obecní úřad Hustopeče. A tzv. trojkovou obcí čili obcí s rozšířenou přenesenou působností jsou pro nás Velké Pavlovice.
4.2.1.
Pracovně právní nároky a pracovní kázeň Stanovená základní pracovní doba obecního úřadu je pro všechny zaměstnance
stanovena na 40 hodin týdně a je členěna následovně: Pondělí
7.00 – 17.00 hodin,
Úterý
7.30 – 15.30 hodin,
Středa
7.00 – 18.00 hodin,
Čtvrtek
7.00 – 15.30 hodin,
Pátek
7.00 – 12.00 hodin.
Přestávka v práci na oběd či oddech je poskytována všem zaměstnancům nejvýše po 4,5 hodinách nepřetržité práce a to v rozsahu 30 minut, přičemž může být čerpána v době od 11.00 hodin do 12.30 hodin. Přestávka se nezapočítává do délky pracovní doby. Evidence příchodu a odchodu do zaměstnání se na úřadu provádí pomocí knihy docházky. Zaměstnavatel je povinen přidělovat úředníkovi i zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci plat podle platových předpisů. Zaměstnavatel je povinen dodržovat zákoník práce a ostatní právní předpisy.
44
4.2.2.
Postavení zaměstnanců a úředníků na obecním úřadě Dnem 1. ledna 2003 vstoupil v účinnost zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících
územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (dále jen zákon o úřednících), který upravuje pracovní poměr úředníků a jejich vzdělávání. V právním řádu České republiky představuje zákon o úřednících zcela novou právní úpravu postavení zaměstnanců územních samosprávných celků, neboť do jeho účinnosti se pracovněprávní vztahy řídily obecnými pracovněprávními předpisy, zejména pak zákonem č. 65/1965 Sb., tedy zákoníkem práce, jehož znění prošlo několika změnami a novelizacemi a k 1.1.2007 byl zrušen. V platném znění v současnosti vystupuje zákon č. 308/2006 Sb., zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evropské družstevní společnosti. Potřeba nové právní úpravy vyplynula z řad nedostatků dosavadní právní úpravy, ale také i z měnícího se prostředí, které klade na zaměstnance stále vyšší nároky. Cílem zákona o úřednících je proto zkvalitnění práce obecního úřadu územního samosprávného celku, který je dle mého názoru možný pouze v případě zkvalitnění samotné práce úředníků. Předpokladem k tomu je ovšem větší profesionalizace úředníků, neboť na nich závisí spokojenost všech občanů s výkonem veřejné správy. Jednou z možností zlepšení práce úředníků je stabilizace jejich pracovních míst a posílení jejich nezávislosti na volených orgánech. Jak ukazují příklady z praxe, zákon o úřednících znamenal a znamená značný posun ve stabilizaci úředníků.
4.2.3.
Povinnosti, možnosti a zákazy zaměstnanců a úředníků obecního úřadu Úředník i zaměstnanec je povinen:
-
plnit kvalitně a včas úkoly a pokyny svých nadřízených. Je povinen upozornit nadřízeného zjistí-li, že splněním úkolu by vznikla jakákoliv škoda, nebo je v rozporu s právními předpisy,
-
plně využívat a dodržovat pracovní dobu,
-
zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu svého zaměstnání,
-
hospodařit efektivně se všemi svěřenými prostředky,
-
ochraňovat majetek před jakýmkoliv poškozením, zničením, zneužitím,
45
-
nejednat v rozporu se zájmy zaměstnavatele,
-
v případě nezbytné potřeby vykonávat i práce, které nesouvisejí s pracovní náplní,
-
nepožívat alkoholické nápoje,
-
nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích,
-
nekouřit na pracovištích,
-
ohlašovat všechny personální změny v osobních údajích,
-
podrobit se vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, které může nařídit starosta,
-
ve styku s občany vždy zachovávat zdvořilost, slušné vystupování, ochotu,
-
vzhled a oblečení přizpůsobit požadavkům na zaměstnance územního samosprávného celku,
-
rozhodovat, jednat nestranně a zdržet se při výkonu své práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannosti rozhodování.
Úředník i zaměstnanec může: -
vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost v jiném pracovněprávním vztahu, podnikatelskou činnost jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele.
Vykonávání podnikatelské činnosti nebo jiné pracovní činnosti bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele je považováno za závažné porušení pracovní kázně.
Úředník i zaměstnanec nesmí: -
v souvislosti s výkonem svého zaměstnání přijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných přímo zaměstnavatelem.
-
být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost. To samozřejmě neplatí, pokud do takového orgánů byli vysláni zaměstnavatelem a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají žádnou odměnu od příslušné právnické osoby, která provozuje podnikatelskou činnost.
46
Povinnosti, možnosti a zákazy zaměstnanců a úředníků obecního úřadu jsou dle mého názoru úplně v pořádku. Každý úředník či zaměstnanec musí být přece reprezentantem svého zaměstnání a pokud se takový člověk chová dle stanovených pravidel a zákazů a využívá jemu vymezených možností, tak je zaručená maximální spokojenost člověka na druhé straně, v tomto případě občana.
4.3.
Hospodaření obce - rozpočet obce Bořetice Rozpočet je základním nástrojem hospodaření obce. Hospodaření dle vlastního
rozpočtu patří mezi nejdůležitější předpoklady fungování obce. Rozpočet obce je součástí soustavy veřejných rozpočtů, což znamená, že je nástrojem veřejné politiky. O jeho příjmech a výdajích se rozhoduje veřejnou volbou. Zákonem o rozpočtu je upravena povinnost publikovat rozpočet, aby se občané mohli zapojit do procesu veřejné kontroly. Zastupitelstvo obce schvaluje svůj rozpočet na období jednoho roku, zpravidla roku kalendářního. Při zpracování
ročního rozpočtu se obec drží rozpočtového výhledu.
Samozřejmě se z daného rozpočtového výhledu jen vychází, zastupitelstvo jím není přímo vázáno a může tedy přijmout i rozpočet odlišný od údajů obsažených v rozpočtovém výhledu. V takové situaci se odlišnosti by měly být odůvodněné a opodstatněné. Zpravidla je rozpočet sestavován jako vyrovnaný, což je stanoveno i v zákoně o rozpočtu. Obec schválila jak rozpočet roku 2006, tak rozpočet roku 2007 jako vyrovnaný. Vzhledem k tomu, že potřeby obce je třeba srovnat s jeho příjmy, jsou určujícími vždy finanční zdroje rozpočtu. Těmto zdrojům rozpočtu se musí přizpůsobit jeho výdaje. Dalo by se říci, že při sestavování rozpočtu by mělo zastupitelstvo obce zvážit, zda pokryjí příjmy obce jeho všechny výdaje. Součástí rozpočtu je část financování. Tato část zahrnuje veškeré peněžní operace, při kterých si obec půjčuje peníze, a operace, při kterých obec následně půjčené peníze vrací. V neposlední řadě sem patří i operace, které zachycují jakoukoliv změnu stavu na peněžních bankovních účtech obce.
47
4.3.1.
Příjmy obce Bořetice Příjmy obce se sestavují v rozpočtu jako první s přihlédnutím k minulému roku.
Jsou sestavovány na základním principu, a to, aby pokryly neopomenutelné výdaje obce a aby se obec popřípadě nedostala ke schodku v rozpočtu. Jak je již zmíněné v teoretické části mé bakalářské práce, tak jsou příjmy děleny na příjmy kapitálové a příjmy běžné. V první řadě je pozornost věnována příjmům běžným. Dělíme je na daňové a nedaňové. Daňové příjmy jsou příjmy nenávratné, zastupitelstvo obce s nimi může zacházet dle svého uvážení. Pokud se jedná o příjmy nárazové, které ve většině případů plynou z určitých aktivit obce v její prospěch, mluvíme o příjmech nedaňových. Jako další budou popsány příjmy kapitálové. Jedná se o příjmy, které jsou jednorázové a mají nepravidelný charakter. Obec je může přijímat během kalendářního roku a také se může stát, že takové příjmy ani nenastanou. Zpravidla se týkají jednorázových a neopakovatelných potřeb obce jako jsou například investiční výstavby. Pro obec je vcelku obtížné je odhadnout na rok dopředu, tudíž je v návrhu rozpočtu na rok 2007 nenajdeme. Mezi ně patří například přijaté sankční pokuty, přijaté dary, přijatý úvěr apod. Příkladně bych je mohla uvést jedině z plnění rozpočtu na rok 2006, kde obec přijala dar na pořízení dlouhodobého majetku ve výši 57 000,--Kč na výstavbu a údržbu místních inženýrských sítí. Nezanedbatelnou část příjmů rozpočtu tvoří dotace. Může jít o dotace ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů krajů. Většinou se jedná o dotace účelové. Potřeba dotací se většinou zdůvodňuje potřebou obecné podpory obce i specifických činností obce, na kterých má stát či kraj zájem. V případě rozpočtu obce se jedná o dotace ze státního rozpočtu, poskytnuté obci na stanovený účel. Obec v roce 2006 měla k dispozici dotaci ve výši 163 850,--Kč, kterou využila na výstavbu chodníků v části obce a na rok 2007 byla obdržena a schválena dotace ve výši 166 600,--Kč, jejíž větší část bude investována na výstavbu chodníků v ostatních částech obce a část menší bude směrována na opravu okolí vlakového nádraží.
48
4.3.1.1. Běžné daňové příjmy obce Bořetice Daňové příjmy obce tvoří daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, odvody za odnětí půdy v zemědělství, poplatek za komunální odpad, poplatek ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství, správní poplatky, správní poplatky ověřování a daň z nemovitosti. Velice významný podíl zaujímá v rozpočtu obce podíl na celostátních daních, což je upravené zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní uzemním samosprávným celkům a některým státním fondům - zákon o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o RUČ). Tento zákon nám vyjmenovává jednotlivé procentické podíly z celostátního hrubého výnosu jednotlivých daní. Tyto procenta jsou společná pro všechny obce, každá obec má pak stanovené své procento podílu na určitých daních. Je stanoveno zákonem o RUČ, že se dané procento stanovuje podle počtu obyvatel koeficientem velikostní kategorie obce. Je zveřejněno Ministerstvem financí v dohodě s Českým statistickým úřadem vyhláškou, vydanou každoročně s účinností od 1. září. Jediná daň z nemovitosti náleží úplně celá do daného rozpočtu obce a obec si její výši může částečně ovlivňovat na základě koeficientů, které si každá obec upravuje vzhledem k místním podmínkám. Důležitou částí v rozpočtu obce jsou místní poplatky. Jedná se o část příjmů, kterou si obec koriguje sama a může ovlivnit svým rozhodnutím jejich výši. Stanovení poplatků patří do samostatné působnosti obce, která je ve svém území zavedla. Dané poplatky si obec zavedla sama obecně závaznou vyhláškou. V tomto případě se jedná o obecně závaznou vyhlášku o místních poplatcích číslo 1/98, která byla schválena obecním zastupitelstvem dne 20. ledna 1998. Touto vyhláškou si obec stanovila konkrétní sazby poplatků, podrobnosti jejich vybírání, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. Z místních poplatků si obec ve svém rozpočtu uplatňuje zejména poplatek za komunální odpad, poplatek ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství a odvody za
49
odnětí půdy v zemědělství. Z uvedených místních poplatků tvoří největší část poplatek za komunální odpad, který se vybírá v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Dne 23. ledna 2007 byla na veřejném zasedání Zastupitelstva obce schválena obecně závazná vyhláška o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů č. 1/2007. Místní poplatky upravuje zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Správní poplatky by měly krýt náklady spojené s poskytováním správních úkonů v rámci přenesené působnosti. Podle rozsahu přenesené působnosti nejčastěji jednotlivé orgány obce provádějí pro různé subjekty takové úkony, jako jsou například výpisy z matrik, vystavení dokladů, ověření pravosti dokladů, pravosti podpisů, pravosti razítek apod. Výše správních poplatků je stanovena zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Pro svou bakalářskou práci jsem se rozhodla porovnávat dva po sobě jdoucí roky, a to rok 2006 a rok 2007. Dá se říci, že mezi jednotlivými rozpočty existuje „rozpočtová návaznost“. Rozpočet na rok 2006 byl schválen na veřejném zasedání Zastupitelstva obce Bořetice dne 13.12.2005 a rozpočet na rok 2007 dne 23.1.2007. Rozpočet na rok 2006 ztělesňuje skutečné plnění schváleného rozpočtu obcí, tudíž se jedná o zrealizovaný rozpočet a částky uvedené byly už čerpané a využívané. V rámci rozpočtu na rok 2007 se bude jednat teprve o určitý návrh rozpočtu, který vychází ze skutečného plnění roku předešlého. V následující tabulce budou jakoby dva roky postaveny vedle sebe a to z toho důvodu, aby nejen člověk, který o rozpočtech územně samosprávných celků něco ví, ale i laik viděl, že určitá návaznost zde funguje a částky jsou si velice podobné. Částky v následujících všech tabulkách jsou uváděné v Kč.
50
Tabulka č. 3: Běžné daňové příjmy rozpočtu na rok 2006, 2007 Název
Rok 2006
Rok 2007
Daň z příjmů FO ze závislé činnosti
1 881 911,--
1 880 000,--
Daň z příjmů FO ze samostatné výdělečné činnosti
689 969,--
690 000,--
Daň z příjmů FO z kapitálových výnosů
115 560,--
120 000,--
Daň z přidané hodnoty
3 172 920,--
3 160 000,--
Daň z nemovitosti
1 354 176,--
1 350 000,--
Daň z příjmů PO
2 138 658,--
2 140 000,--
Celkem
9 353 194,--
9 340 000,--
Poznámka: FO = fyzická osoba, PO = právnická osoba.
Z výše uvedených tabulek je zřejmé, že návrh rozpočtu obce na rok 2007 je sestavován dle skutečného plnění rozpočtu roku 2006. Návrh rozpočtu se vždy uvádí v celých korunách zaokrouhlených na padesáti či stokoruny nahoru. V tabulkách nám udává dané zaokrouhlení rozdíl částku 13 194,--Kč.
4.3.1.2. Běžné nedaňové příjmy obce Bořetice Nedaňové příjmy obce tvoří nemalou část celkových příjmů. V případě obce se jedná o příjmy, které vyplývají z jejích vlastnických práv, příjmy z vlastní hospodářské činnosti, což není vázáno jen k vlastnímu majetku, ale i k pronájmu a příjmy, které obci vznikly jako zřizovateli a zakladateli právnické osoby. Vlastnictví majetku významně posiluje ekonomickou i politickou nezávislost obce. S uvedenými příjmy obec počítá každý rok a každý rok si obec jejich částku stanovuje podobnou. Jejich rozdíl se může projevit například změnou cen spotřebované energetiky. Například se jedná o veškeré příjmy plynoucí z pronájmů pozemků a budov. Mezi další nedaňové příjmy obce, které obec nikdy nemůže vědět dopředu, patří příjmy tzv. nárazové, které neplynou z povinnosti uložené zákonem, ale z jednotlivých aktivit obce. Mezi tyto příjmy nepravidelně se opakující patří například příjmy za sběr surovin, příjmy ze separovaného odpadu, příjmy z prodeje pozemků či hlášení atd.
51
Následující tabulka může jen potvrdit již výše zmíněné, a to, že návrh rozpočtu na rok 2007 kopíruje skutečné plnění rozpočtu roku 2006.
Tabulka č. 4: Běžné nedaňové příjmy rozpočtu na rok 2006, 2007 Název
Rok 2006
Rok 2007
Příjmy z pronájmu pozemků, budov
501 577,--
532 300,--
Příjmy z prodeje pozemků
13 190,--
50 000,--
Příjmy z úhrad dobývacího prostoru
36 102,--
37 000,--
Sběr surovin odměna za šrot
52 594,--
55 000,--
Knihovna internet, čtenáři
1 745,--
2 000,--
Příjmy ze separovaného odpadu
37 576,60
37 000,--
Příjmy služby, kopírování, prodej pohledů
17 970,--
20 300,--
Příjmy z úroků
7 313,26
7 000,--
Hlášení
3 070,--
3 000,--
Pitná voda sklepy
58 749,--
50 000,--
Zaměstnanci obce obědy
7 066,50
7 400,--
Pronájem movitých věc - vlečka
9 850,--
10 000,--
Celkem
746 803,36
811 000,--
Rozdíl 64 196,64Kč mezi těmito částkami je samozřejmě determinován zaokrouhlením, ale velkou část tohoto rozdílu zapříčinilo i to, že v roce 2006 obec inkasovala jen 13 190,--Kč za prodej pozemků a v návrhu rozpočtu na rok 2007 obec předpokládá tuto částku v hodnotě zhruba 50 000,--Kč, jelikož se zvedl zájem o pozemky a většina obyvatel si pozemky odkupují do svého vlastnictví.
52
4.3.2.
Výdaje obce Bořetice Výdaje se sestavují na základě jednotlivých příjmů. Při sestavování rozpočtu si
obec musí nejprve stanovit neopomenutelné výdaje, které obec potřebuje pro své fungování a svůj provoz a které se s pravidelností a nutností opakují každý rok. Jedná se o výdaje běžné (neinvestiční). Mezi běžné výdaje obce patří zejména mzdy, platy zaměstnanců, odměny zastupitelů a starosty, povinné pojistné za zaměstnance, materiál, energie, voda, plyn, nájemné, výdaje na svozy jednotlivých odpadů, pohonné hmoty, služby pošt, telekomunikační služby, služby peněžních ústavů, zpracování dat, nákup služeb, pokladna. Výdaje, které si obec stanovuje až po pokrytí neopomenutelných výdajů a které jsou vynakládány na pořízení nových investic, aby bylo možné dále zabezpečovat z dlouhodobého hlediska veřejné statky pro občany, se nazývají výdaje kapitálové. Kapitálovými výdaji rozumíme například výdaje na budování nové silnice, chodníků či kanalizace. Jelikož je v obou rozpočtech běžných výdajů mnoho a v porovnání s rokem předešlým se bude vycházet ze stejného principu kopírování skutečného plnění z roku 2006, tak jsem pro příklad uvedla běžné výdaje na veřejné osvětlení, což jsou výdaje, které obec poskytuje ve veřejném zájmu a které budou figurovat ve všech rozpočtech na jakýkoliv rok.
Tabulka č. 5: Běžné výdaje rozpočtu na rok 2006, 2007 Název
Rok 2006
Rok 2007
Veřejné osvětlení dohoda p. Pazderka
81 250,--
70 000,--
Povinné pojistné
43 652,--
40 000,--
Materiál
41 228,--
35 000,--
Energie
123 109,92
130 000,--
Opravy
3 462,--
2 000,--
Celkem
292 701,92
277 000 ,--
53
Z následující tabulky nám vyplývá, že můžeme skutečně souhlasit s kopírováním skutečného plnění rozpočtu roku 2006 a že se opravdu neopomenutelné výdaje každoročně opakují v přibližné výši. Svou roli hraje i již výše zmíněné zaokrouhlování. V roce 2006 veřejné osvětlení v obci velmi často kolabovalo, tím pádem se nakupovalo více materiálu a člověk za to zodpovědný (p.Pazderka) měl více odpracovaných hodin a samozřejmě stouply i finanční prostředky vynaložené na opravy. Rozpočet na rok 2007 byl sestaven na základě roku předešlého s tím, že obec nepředpokládá takové velké opravy a nákup materiálu, jelikož hlavní zásahy do veřejného osvětlení byly již vykonány a financovány.
Po celkovém sestavení běžných výdajů a jejich odečtení od celkových příjmů v rozpočtu na rok 2007 zbyl v rozpočtu 1 130 400,--Kč, což obec zahrnuje do položky rezervy. A to z toho důvodu, že obec již má vybudovány silnice i chodníky a v současné době neplánuje žádnou investiční výstavbu do které by se dané rezervy mohly investovat. O jejich použití a čerpání se rozhodne během roku 2007. Dalo by se tudíž říct, že kapitálové výdaje jsou kryty z rezerv. Podle mého názoru v obci chybí dětské hřiště, což bych doporučila jako dobrou investici pro obec. Tím by se určitě zvýšila i samotná popularita obce u svých občanů a řekla bych, že by se jednalo o pověstnou „třešničku na dortu“ ideálu obce. V roce 2006 byla v rozpočtu schválena rezerva ve výši 940 000,--Kč, avšak ve skutečném plnění daného rozpočtu je rezerva nulová, poněvadž se peníze použily na výstavbu nových hlavních silnic.
4.3.3.
Financování Dalo by se říci, že se jedná o peněžní prostředky, které bude obec muset splácet.
Když jsou položky zahrnuté do financování v mínusu, jedná se o výdaje. A pokud jsou naopak v plusu, tak se jedná o financování, které se zahrnuje do příjmů. Na následujících tabulkách jde jasně vidět, kam se dané položky zahrnují a započítávají.
54
Tabulka č. 6: Financování skutečného plnění rozpočtu na rok 2006 Název
Rok 2006
Splátka úvěru
-840 000,--
Rok 2005 Komerční banka a.s.-zůstatek
900,--
Rok 2005 Česká spořitelna a.s. – zůstatek
1 021 000,--
Financování zahrnout do příjmů
181 900,--
Tabulka č. 7: Financování schváleného rozpočtu na rok 2007 Název
Rok 2007
Splátka úvěru
-720 000,--
Rok 2006 Komerční banka a.s.-zůstatek
-373 000,--
Rok 2006 Česká spořitelna a.s. – zůstatek
5 500,--
Financování zahrnout do výdajů
1 087 500,--
V roce 2006 měla obec na konci roku, čili k 31. 12. 2005 stavy na účtech: Komerční banka a.s. 900,--Kč, Česká spořitelna a.s. 1 021 000,--Kč . I tento rok musela obec splácet úvěr, a to v částce 840 000,--Kč. Z daných údajů plyne, že položky jsou díky vysokým zůstatkům na účtech v plusu, což znamená, že financování roku 2006 se muselo zahrnout do příjmů.
V roce 2007 jsou celkové příjmy v navrhovaném rozpočtu obce schváleny v částce 10 790 100,--Kč, výdaje v celkové částce 9 702 600,--Kč, ve kterých se počítá i s rezervami na případné investiční výdaje. Aby se daný návrh rozpočtu vyrovnal musí obec také počítat s výše zmíněným financováním, což je nutná splátka úvěru a stav účtů Komerční banky a.s. a České spořitelny a.s. ke konci roku 2006. Jak je vidět, tak u jednotlivých položek převažují položky s mínusem, což znamená, že financování v celkové částce 1 087 500,--Kč se musí zahrnout do celkových výdajů.
55
4.4.
Komunikace s občany v obci Bořetice Obec se dá považovat spíše za obec malou, tudíž se by se dala předpokládat nízká
informovanost občanů, ale dovoluji si říci, že se tato obec může pochlubit s velmi dobrým informačním systémem. Obec si asi uvědomuje, že informovanost občanů přispívá k předcházení možných budoucích konfliktů a přináší nové pohledy a nová řešení daných nejasností a problémů. Rozvoj obce začal až v posledních letech, kdy byl zaznamenán rozvoj cestovního ruchu, kulturních akcí. Obec se začala zapojovat do různých soutěží. Jako příklad bych uvedla soutěž „Vesnice roku“, kterou každoročně pořádá Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci se Spolkem pro obnovu venkova. Titul “Vesnice roku 2005“ získala naše obec jak v Jihomoravském kraji, tak v celorepublikovém kole. Obec jej získala po celkové snaze všech občanů. Občané projevili větší zájem o obec a využívali co nejvíce dostupných informací o dění v obci. A zastoupení obce, v podobě celého Obecního úřadu Bořetice, mělo ve snaze jim tyto informace v jakékoliv podobě umožnit. Podle mého názoru mezi základní prostředky, jak občanům obce sdělit informace, patří zejména místní rozhlas, různé formy letáků či plakátů, zpravodaj Bořetické listy, internetové stránky, úřední deska Obecního úřadu a zaměstnanci tohoto úřadu a zřízené informační středisko.
4.4.1.
Informační středisko Za základ považuji zřízené informační středisko, které u nás funguje po dobu dvou
let. Jeden z hlavních důvodů zřízení je umožnění maximální dostupnosti informací občanům v obci. Naše informační středisko se nachází na místě všeobecně známém a snadno dostupném. Jeho úřední hodiny jsou upraveny tak, aby byla občanům zajištěna možnost navštívit jej i po pracovní době. Provozuje internetové stránky se všemi informacemi. Mezi jeho další principy fungování patří i to, že na základě žádosti poskytuje informace, a to i bez udání důvodu, proč je o ně žádáno. Jde o takové informace, které můžou být vždy znovu vyhledány a získány, zejména vydané tiskem nebo vystavené na úřední desce, s možností dálkového přístupu. Samozřejmě existuje i zamítnutí dané žádosti, ale to jen na základě přesně stanovených důvodů. Za základní výjimky lze
56
považovat případ, kdy je informace chráněná z důvodu veřejného zájmu, tj. tajemství státního, obchodního nebo jiného. Může se stát i to, že dané informační středisko nebude mít danou informaci k dispozici. V této situaci je povinno na tuto skutečnost žadatele upozornit s tím, že jej odkáže na orgán, který informaci poskytne.
4.4.2.
Internet V dnešním světě je velice rozšířen trend komunikace po internetu. Je ze zákona
povinné zajistit dálkový přístup pro zveřejňování informací, což znamená mít informace na internetu. Samotný internet vznikl již v šedesátých letech. A tak není divu, že i naše obec tomuto trendu podlehla. Internet nabízí obrovské možnosti v mnoha různých oblastech. Vzhled, přehlednost a aktuálnost internetových stránek obce dělá obci nejen pověst, ale i reklamu. S postupujícím rozšiřováním přístupu k internetu se tyto stránky stávají velmi důležitou formou komunikace s občany. Internetové stránky sice nenahradí osobní kontakt ve výměně informací , ale i tak nabírají na užitečnosti a adaptabilitě modernímu světu. Jejich kvalita závisí na vnitřním organizačním rozhodnutí obce, tedy na osobě, která koordinuje obsah. Pro jejich důvěryhodnost je nezbytnou podmínkou jejich pravidelná aktualizace. Nutno podotknout, že tento způsob ulehčuje komunikaci handicapovaných lidí, kteří tvoří sice menšinu naší obce, ale i tak jsou pro obec důležitou součástí, na kterou nemá obec právo zapomínat. Internet samozřejmě skýtá mnohé výhody i nevýhody. Mezi výhody patří třeba to, že náklady jsou redukovány, protože nezahrnují tisk ani poštovné. A také to, že je to velmi rychlý způsob šíření informací a obecní úřad může také sbírat jednotlivé připomínky a mínění celé veřejnosti. Velmi se osvědčilo a osvědčuje diskusní fórum, kde má občan velký prostor k vyjádření svých názorů. Nevýhodou může být nepřístup některých lidí na internet či nedůvěra lidí v takové technické pokroky. Tato nedůvěra se zejména projevuje u starších lidí. I naše obec se setkává se zápornými reakcemi, ale snaží se je redukovat tím, že dané informace z internetu dodává i v jiné podobě, která je přijatelnější pro starší občany. A tak můžeme vidět, že obec nemá lhostejné stanovisko ke svým občanům a snaží se jim vyjít vstříc za všech podmínek.
57
Stránky obce můžeme najít na adrese www.boretice.cz. V poslední době byla věnována péče o aktualizování informací a o novější podobu stránek. Naše stránky působí velmi úhledně. Po vstoupení se ukáží fotky z posledních akcí a různé odkazy. Internetové stránky jsou velice přehledné jak pro občany, tak i pro ostatní, kteří by se chtěli dozvědět něco o naší obci. Občané se zde mohou dozvědět o nových vyhláškách či o rozhodování Obecního úřadu. A automaticky se mohou k tomu vyjadřovat a zasílat své připomínky.
4.4.3.
Místní rozhlas Další komunikační prostředek v mnoha vesnicích už dávno zanikl, lidé ve městech
ho téměř neznají. Jedná se o místní rozhlas. Toto zařízení je v provozu jen v pracovní dny, ale pokud je opravdu něco důležitého a neodkladného je možnost i o víkendu. Díky místnímu rozhlasu jsou občané přímo upozorňováni na chystané události, aniž by je museli vyhledávat v jiných zdrojích. Vstupuje nám do běhu života dvakrát denně a sděluje nám změny v otevíracích dobách, výkup různých produktů, odvoz odpadů, nepřítomnost lékařů, úmrtí či důležitá životní jubilea a další. Místní rozhlas má velkou pozornost hlavně u starších občanů.
4.4.4.
Letáky, plakáty Informace mohou být šířeny, hojně využívanými komunikačními prostředky, a to
letáky či plakáty, kterými se o pozornost hlásí určité kulturní akce, slavnosti a jiné. Výrobu letáků či plakátů si obec většinou obstarává sama. Jejich značnou nevýhodou je, že lidé jsou již přesyceni letáky či plakáty a většinou jednají automaticky a všechny letáky vyhazují.
4.4.5.
Zpravodaj Bořetické listy Skoro v každé malé obci vychází nějaký zpravodaj. Ani my nejsme výjimkou.
Bořetické listy, místně tištěný čtvrtletník, byl pravidelně vydáván do roku 1998. Nyní je vydáván bez pravidelnosti, ale ani to občany od něj neodradilo. Tento zpravodaj je možné si objednat i elektronicky. Výtisky mají vždy stejnou strukturu, jako je třeba část věnovaná receptům, křížovkám, obrázkům dětí z Mateřské školy. Náklady na výrobu a distribuci
58
naše obec kryje z větší části zařazováním placené inzerce. Vždy je přítomné poděkování sponzorům, duchovní okénko či nějaká užitečná informace (např. jak zhodnotit svůj pozemek). Roznášku tohoto zpravodaje zabezpečují děti z místní základní školy.
4.4.6.
Úřední deska Existence a nezbytnost úřední desky je určována právním předpisem. Na úřední
desce je obec povinna zveřejňovat úřední informace, tedy ty, které stanovují příslušné zákony, především pak správní rozhodnutí orgánů obce. Také pozvánky na jednání zastupitelstva. Úřední deska obce je umístěná před Obecním úřadem a jsou na ni většinou nejnovější informace. Je občanům přístupná stále a v jakékoli době. Naše obec má k dispozici i „elektronickou úřední desku“, která si získala spíše mladší spřízněnce.
4.4.7.
Veřejná zasedání zastupitelstva Jako poslední možný a dostupný zdroj informací pro občany je veřejné zasedání
zastupitelstva. Zasedání zastupitelstva je veřejné a přístupné komukoli. V obci je zvolena rada obce, což znamená, že se zasedání zastupitelstva koná nejméně jedenkrát za tři měsíce. Místo, doba a navržený program připravovaného zasedání zastupitelstva musí být předem vyvěšeno na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před samotným jednáním. I naše obec bojuje s malým zájmem veřejnosti, i přesto, že jsou zasedání včasně oznámeny. Zpravidla přijdou občané jen tehdy, když se jich konkrétní projednávaný bod zastupitelstva bezprostředně týká. Pro zasedání zastupitelstva je důležitou součástí i dobře zpracovaný jednací řád.
59
4.4.8.
Navržené prostředky komunikace Podle mého názoru by se mezi další užitečné komunikační prostředky mohlo řadit
veřejné slyšení, bezplatné telefonní linky s přítomností nějakého pracovníka, výstavy bez přítomnosti pracovníků či stále modernější kabelová televize.
4.4.8.1. Veřejné slyšení Navržené veřejné slyšení, kde je cílem zapojit občany před přijetím rozhodnutí, by se mohlo ujmout a patřit mezi další využitelný zdroj informací. V některých sousedních obcích tuto formu komunikace podporují a tak si myslím, že u nás by se také mohla nějak využít. A proto bych dále uvedla některé praktiky a principy, na kterých veřejné slyšení funguje. Každý účastník by měl mít pocit, že jejich energie vložená do veřejného slyšení nebude marnou investicí. Mezi základní principy například patří: -
předem vymezit jasně definovatelné téma, o kterém je možné vést diskusi a k tomu směřovat samozřejmě přípravu slyšení / materiálů.
-
termín stanovit a zveřejnit dostatečně včas. Doporučovala bych alespoň jeden měsíc předem.
-
téma sdělit účastníkům na počátku diskuse.
-
umožnit maximálnímu počtu lidí sdělit svoje stanovisko.
-
klást důraz na práci v pracovních skupinách.
-
veškeré vstupy veřejnosti viditelně zaznamenávat.
Hodně velkou roli hraje forma samotného veřejného slyšení. S tímto například souvisí : -
předem zveřejněný program.
-
zajištění moderátora (v našem případě by šlo o člověka, který působí na obecním úřadě).
-
počáteční a stručné představení základních informací.
-
rozdělení přítomných do pracovních skupin. Například podle toho jaký problém je tíží a který by chtěli projednávat.
60
-
zajištění nějakého zástupce v každé takové skupině , který bude hovořit před ostatními.
-
zajištění vzájemného nerušení pracovních skupin.
-
vyzvání účastníků k podávání písemných připomínek. Daná lhůta by byla nejméně 14 dní.
Co se týče Obecního úřadu a především jeho zaměstnanců, které považuji v tomto případě za iniciátory veřejného slyšení, ti by měli mít rozhodně připraveny nějaké podkladové materiály. Tyto materiály by měly být stručné a srozumitelné, měly by podávat základní informace o problémovém okruhu. Samozřejmě by tyto materiály měly být zpřístupněny či zveřejněny alespoň 14 dní předem. Jsem si vědoma, že tento způsob komunikace má některá úskalí. Především zde hrozí malá účast. Tomuto problému bych předcházela tím, že bych zajistila dostatečnou a včasnou rozesílku pozvánek. Den rozesílky by měl být shodný s dnem, kdy veřejné slyšení bude zveřejněno. Jak víme z běžného života, že čas ubíhá jako voda, tak ani na veřejné slyšení není k dispozici celá věčnost. Délka veřejného slyšení by měla být stanovena předem. Této délky by se iniciátoři měli držet . Tito takzvaní iniciátoři, jak už jsem uvedla výše, z řad zaměstnanců obecního úřadu se stávají moderátory a celkový průběh veřejného slyšení koordinují. Samozřejmě, že do role moderátora bych nepostavila někoho z řad uklizeček či lidí, kteří se starají o pořádek v obci. Chce to člověka, který probírané problematice rozumí, věnuje se jí a za jeho účasti se toto celé veřejné slyšení připravuje.
4.4.8.2. Bezplatné telefonní linky s přítomností nějakého pracovníka Jako další návrh, který bych uvedla je zřízení bezplatné telefonní linky s přítomností nějakého pracovníka. K tomuto způsobu by stačilo jen zveřejněné telefonní číslo, na které by mohli občané volat, kdyby se objevily nějaké potíže. Tuto linku bych zpřístupnila alespoň 16 hodin denně s tím předpokladem, že občané naší obce nebudou řešit své problémy třeba o půlnoci. Výhodou je anonymita a neosobní jednání. Možná proto to bude pro občany snadnější se zúčastnit alespoň nějaké komunikace v naší obci. Nevýhodou je samozřejmě menší kvalita komunikace, která není v tváří v tvář. A také
61
daný pracovník na lince nemusí mít schopnosti nutné pro podávání informací. Samozřejmě pro každého může být nevýhoda výhodou a naopak.
4.4.8.3. Výstavy bez přítomnosti pracovníků Mezi další mé návrhy by mohly patřit i výstavy bez přítomnosti pracovníků. Tento prostředek komunikace nebude tak častý, ale mohl by se využít třeba při nějakých stavbách nebo modernizaci v obci. Tyto výstavy by měly za cíl rozšířit informace občanů. Občané by mohli navštívit výstavu v jim příhodném čase. Grafické prezentace by mohly lidem pomoci vizualizovat si navrhovaný záměr. Dovolila bych si říct, že tento návrh by se mohl ujmout u lidí, kteří nemají rádi takovou tu všetečnost a přítomnost jiných lidí. Ale lidem, kteří potřebují stále mít někoho u sebe a stále se na něco vyptávat by to mohlo vadit a rozhodně by se takové výstavy nezúčastnili. A z toho může plynout nevýhoda, že nepřítomnost pracovníka může také zapříčinit špatné pochopení daných informací. Ale samozřejmě není možné se zavděčit všem. Cílem je prohloubit komunikaci alespoň u většiny občanů.
4.4.8.4. Kabelová televize Posledním návrhem, který mě napadá na zlepšení komunikace naší obce se svými občany, je zavedení kabelové televize. Její zapojení by bylo bezplatné a myslím si, že tento způsob by ulehčil život třeba důchodcům, kteří se nemohou dostavit ani k úřední desce a ani nemají připojení na internet. Myslím si, že přepnutí na daný kanál už takovou práci nedá. Kdybych si takovou relaci představila určitě by se nejdříve objevilo datum a den v týdnu a mohlo by se připojit i jméno, které by souhlasilo se jménem uvedeným v kalendáři. Pak by následoval znak obce, její název a třeba i fotka. K tomu by mohla hrát hudba, která by samozřejmě charakterizovala obec a byla nevtíravá a příjemná. Mohly by zde být uvedeny i ztráty a nálezy a popřípadě adresy lidí, u kterých by dané předměty byly k nalezení. Další část relace by mohla být věnována sdělením obecního úřadu, kde by například mohl obecní úřad upozorňovat na škody způsobené potulnými psy a popřípadě
62
připomenout dané zákony a vyhlášky, které by se k danému problému vztahovaly. Pokračovalo by to třeba sděleními Základní a mateřské školy, kde by se mohly řešit volby do školní rady a samozřejmě by byli zveřejněni kandidáti. Jako pěkná tečka by zde mohly figurovat snímky z družic pro daný den či radarový snímek srážek.
4.5.
Výzkum veřejného mínění - dotazník Pro mou bakalářskou práci jsem se rozhodla využít dotazník, tedy způsob dobrého
zjištění názorů obyvatel na konkrétní otázky týkající se komunikace v obci. Přípravná fáze dotazníku se týkala sestavení seznamu toho co chci vlastně vědět a dotazníkem získat. Formulaci, srozumitelnost otázek a kategorie odpovědí jsem si vyzkoušela na lidech z blízkého okolí. Na začátek mého dotazníku byly voleny otázky neosobní povahy se záměrem občana, tedy respondenta zaujmout a přimět ho ke spolupráci. Do středu dotazníku jsem zařadila otázky týkající se přímo diskutovaných návrhů na zlepšení a k samotnému závěru byly uvedeny osobní dotazy. Dotazník, který jsem vytvořila, se skládá ze osmi srozumitelných otázek. Byly použity uzavřené otázky, kde jsi respondent musí zvolit jednu z nabízených odpovědí, otevřené otázky, kde respondent použije své vlastní formulace a nakonec i polozavřené otázky, kde jsou nabídnuty kategorie odpovědí a mimo to je poskytnuta možnost odpovědět volně mimo. Vytvořený dotazník byl předložen 300 občanům obce Bořetice a za jejich dobré spolupráce jsem měla možnost vyhodnotit dané otázky. Zajímal mě názor všech dotazovaných občanů a u otázek otevřeného typu vždy uvádím odpovědi stojící za pozornost a povšimnutí. Z osmi položených otázek budou rozebrány otázky čtyři, a to ty, které se týkají spokojenosti občanů s dostupností informací, komunikačních prostředků v obci a návrhů na jejich zlepšení a jelikož jsem některé další komunikační prostředky ve své práci navrhovala, tak jsem uvedla se zájmem i zpracování dané otázky.
63
Pro lepší představu o zpracovaných výsledcích jsem sumarizovala tabulku údajů týkajících se postavení ve společnosti, pohlaví a věku dotazovaných občanů.
Tabulka č. 8: Pohlaví a věk dotazovaných občanů Pohlaví Žena
Muž
méně než 18 let
25
5
18 - 25 let
54
41
26 – 35 let
18
23
36 – 45 let
17
3
46 – 55 let
28
32
více než 55 let
43
11
Celkem
185
115
Věk
Tabulka č. 9: Postavení dotazovaných občanů ve společnosti Postavení ve společnosti Jsem student
65
Zaměstnaný
105
Nezaměstnaný
33
Podnikající osoba
45
Důchodce
52
Celkem
300
Z výše uvedené tabulky je vidět, že k tématu komunikace se vyjádřily všechny dané skupiny lidí. Což znamená, že výsledky dotazníků můžu považovat za vcelku objektivní a získané informace svědčí o zájmu všech věkových skupin a různého postavení ve společnosti mužů a žen.
64
Zpracované otázky.: Otázka č.1.: Jste spokojeni s dostupností informací v naší obci Bořetice? Výše zmíněná otázka je uzavřeného typu, tudíž respondenti měli možnost vybírat ze tří možností. Téměř 73% respondentů jsou spokojeni s dostupností informací v naší obci, což mě vcelku nijak nepřekvapilo. Jelikož obec dbá na své informační prostředky a poskytuje informace jak se dá a jak je zde dostupné. I samotné zastupitelstvo se snaží čelit nezájmu občanů o veřejná zasedání tím, že se opravdu snaží požadavky občanů nepřesouvat či zdržovat a veškerým požadavkům vycházet vstříc. 19% respondentů by mělo zájem o rozšíření komunikačních prostředků a zbylých 8% není s dostupností informací spokojeno. Uvedená procenta považuji za dobrý výsledek a dovolila bych si říct, že naše obec vyvíjí spokojenost nejen ve svém zájmu, ale i v zájmu svých občanů.
Graf č.1: Spokojenost s dostupností informací v naší obci Spokojenost s dostupností informací v naší obci
8%
19% ano, jsem spokojen(a) měl(a) bych zájem o rozšíření komunikačních prostředků ne, nejsem spokojen(a)
73%
65
Otázka č.2.: Který z dostupných komunikačních prostředků Vám vyhovuje nejvíce? Z jakého důvodu? Otázka byla postavena na vlastním názoru respondenta a názory, které zrcadlí zajímavé postoje a stojí za povšimnutí, uvádím v daném zpracování výše zmíněné otázky. Řekla bych, že odpovědi na tuto otázku respektovaly věk dotazovaných občanů a samozřejmě délku života v obci. Celých 39% respondentů dalo přednost místnímu rozhlasu. Považují ho za nejjednodušší komunikační prostředek, je dostupný všem a za největší výhodu je brána flexibilita hlášení a možnost dát vyhlásit všechno, co je pro občana v daný okamžik důležité. Největší oblíbenost místní rozhlas zaujímá u starších občanů, což je podle mého názoru pochopitelné, jelikož se jedná vcelku o starý komunikační prostředek a starší občané jednotlivá hlášení zahrnují do svého denního režimu a života. Mladší generace místní rozhlas berou jako dědictví starších generací, ale v době hlášení najdeme i je při poslechu novinek a různých událostí v obci. Dalo by se říci, že místní rozhlas i v době internetu a technických pokroků stále v naší obci přetrvává a chrání si svůj post před „chytřejšími“ prostředky. Jako další komunikační prostředek bylo zmíněné informační středisko, které zvolilo téměř 7% respondentů. Názory jsou poněkud smíšené, jelikož se jedná o poměrně nový komunikační prostředek. Informační středisko je v naší obci zřízené dva roky, tudíž bych řekla, že se ještě nedostalo do úplného podvědomí občanů. Do často uváděných důvodů byla zahrnuta jak jednoduchost získání požadovaných informací, tak adaptabilita požadavkům občana. Z důvodů pracovní vytížeností, dojíždění do zaměstnání, zaneprázdněnosti a malému vyskytování v obci, byl uveden 26% respondentů internet. Samozřejmě se našli i takoví občané, kteří prostor na odpověď uvedené otázky nechali prázdný. Přepočteno na procenta se jedná o celých 13%. Jen 6% respondentů uvedlo nejvíce vyhovující prostředek komunikace úřední desku, a to z toho důvodu, že je dobře lokalizovaná a přehledná.
66
Zbylých 9% upřednostnilo veřejné zasedání zastupitelstva. Z důvodů, které stojí za povšimnutí, bych uvedla zejména současné projednávání konkrétního problému dotazovaného občana.
Otázka č.3.: V čem by jste navrhovali zlepšení? Většina respondentů, 76%, uvedlo odpověď „nevím“ nebo „nemám konkrétní návrhy“. Což je škoda, poněvadž by bylo určitě účelné, aby se vyjádřili samotní občané, kterých se to v podstatě týká nejvíce. Konkrétní návrhy napsala menšina respondentů. 14% dotazovaných se vyjádřilo ke zlepšení informačního střediska. Byl uveden větší prostor pro názory občanů na toto zařízení, které by pomohly se vyvarovat případných chyb a popřípadě ještě rozšířit působnost informačního střediska. Zbylých 10% respondentů reagovalo návrhy na zlepšení umístění úřední desky. Jelikož je jen jedna, navrhovaly by její kopii umístit někam, kde to bude blízko i pro občany, kteří bydlí příliš daleko od Obecního úřadu. V tomto případě byl samozřejmě požadován stejný obsah sdělení na obou úředních deskách.
Otázka č.4.: Který z navržených a níže uvedených komunikačních prostředků by jste podpořili svým zájmem? Tato otázka je jediná z dotazníku, kde byly nabídnuty kategorie odpovědí a mimo to byla poskytnuta možnost odpovědět volně mimo. Čili se jedná o polozavřenou otázku. Z nabídnutých odpovědí se nejvíce ujala kabelová televize, a to z 59%. Veřejné slyšení zaujalo 13% respondentů. Bezplatné telefonní linky s přítomností nějakého pracovníka si vybralo 11% dotazovaných a výstavy bez přítomnosti pracovníků pak 8%. Zbylých 9% mezi možné další komunikační prostředky přidalo informování prostřednictvím sms zpráv, pořádání besed s občany a z těch modernějších prostředků bylo zmíněné zasílání e-mailů obcí občanům, kteří by o to měli zájem. Následující graf je sestrojen pro lepší představu odpovědí na výše zmíněnou otázku.
67
Graf č.2: Zájem o navržené komunikační prostředky Zájem o navržené komunikační prostředky
9% 8%
kabelová televize veřejné slyšení
11% bezplatné telefonní linky s přítomností nějakého pracovníka 59%
jiné….
13%
5.
výstavy bez přítomnosti pracovníků
ZÁVĚR
68
5.
ZÁVĚR
Obecní zřízení zaujímá velmi důležitý post v územní samosprávě, jejíž je základním článkem. Dle mého názoru nezáleží na velikosti tohoto článku, ale na jeho samotné existenci. Obecní zřízení bychom mohli také vnímat jako kámen výkonu samosprávy a výkonu státní správy. Cílem mé bakalářské práce bylo popsat základní a klíčové pojmy týkající se obecního zřízení. Pro práci bylo důležité pochopit a najít mezi danými pojmy souvislosti a samozřejmě se naučit mezi nimi orientovat. Další cíl byl specializován na téma hospodaření obce, respektive na rozpočet obce. Jako poslední cíl bylo do bakalářské práce zahrnuto téma komunikace s občany v obci. Celá teoretická část bakalářské práce je psána s ohledem na platné právní předpisy a jejich případné aktualizování. Bylo využito i celé řady odborných publikací a z malé části i internetových zdrojů. Teoretická část vyústila v část praktickou, která byla postavena na praktickém příkladu malé obce v Jihomoravském kraji, obci Bořetice. Na daném příkladu je postaveno vysvětlování základních a klíčových pojmů, které s obecním zřízením souvisí, tím pádem byl externí čtenář s touto obcí seznámen, měl a má možnost si vybudovat znalosti o této problematice a zároveň je aplikovat v realitě. Byla přiblížena historie obce, občané obce a jejich pospolitost, symboly obce a území obce. Dalo by se říci, že mezi hlavní úkoly nejen zastupitelstva, ale i jednotlivých spolků obce Bořetice patří snaha, aby občané obce a hlavně její mládež vedla bohatý společenský život. Existuje mnoho akcí, které jsou důležité nejen pro zachování tradic a zvyků obce Bořetice, ale i ke vštípení obce Bořetice do podvědomí veřejnosti. Dle mého názoru patří samotné poděkování starším občanům, že mají chuť učit mládež starým zvykům obce Bořetice. Tím se tyto zvyky a tradice budou uchovávat dál v naší mládeži a snad i v jejich dětech. Neméně za podstatnou a důležitou zmínku v mé bakalářské práci považuji existenci pracovníků a úředníků obecních úřadů, bez kterých by celý chod obecního úřadu asi nefungoval. Byly uvedeny pracovně právní nároky, pracovní kázeň, jejich postavení na úřadě či povinnosti, možnosti a zákazy, které musí zohledňovat. Při podstatných změnách, kterými veřejná správa neustále prochází, je velmi důležité zaručit kvalitní služby
69
pracovníků a úředníků na obecních úřadech, neboť na nich závisí maximální spokojenost všech občanů. Jednou z možností je stabilizace jejich pracovních míst a posílení jejich nezávislosti na volených orgánech. Ve své bakalářské práci jsem věnovala také pozornost zpracování otázky týkající se hospodaření obce Bořetice s kladeným důrazem na rozpočet. Rozpočet musí vycházet ze znalosti možných příjmů a výdajových potřeb. Je třeba včas zhodnotit možnosti a kapacity zdrojů příjmů, aby se vycházelo ze současné situace. Na výdajové straně se musí vždy stanovit priority ve výdajích. Obec si musí především finančně pokrýt veškeré povinnosti a úkoly, které jsou jim uloženy zákonem. Dalším aspektem, který je nutno brát v úvahu jsou požadavky občanů. Rozhodla jsem se porovnávat dva po sobě jdoucí roky, a to rok 2006 a rok 2007. Ze zpracování jednotlivých položek vyplývá, že mezi uvedenými rozpočty existuje „rozpočtová návaznost“. Již skutečně splněný a zrealizovaný rozpočet na rok 2006 se stal určitou předlohou pro rok aktuální, kde se jedná o návrh rozpočtu. V bakalářské práci byly dva roky postaveny vedle sebe a rozdíly v jednotlivých položkách byly v základu zapříčiněny zaokrouhlením a při objevení zásadního rozdílu v částkách byl předpokládán třeba větší zájem o pozemky nebo již splněné opravy. Součástí cíle týkajícího se rozpočtu obce bylo i navrhnout případné doporučení na snížení, zvýšení či reinvestování položek rozpočtu na další průběh roku. V případě již probíhajícího roku by bylo snížení či zvýšení jednotlivých položek rozpočtu bezvýznamné. Obec Bořetice hospodaří natolik dobře, že si v průběhu roku může rozhodnout na co své rezervy použije a kam je investuje. V současné době obec Bořetice neplánuje žádnou investiční výstavbu, což je dle mého názoru vcelku škoda, jelikož bych doporučila dané prostředky použít na výstavbu dětského hřiště, které v obci Bořetice chybí. Poslední cíl mé bakalářské práce se týkal komunikace s občany v obci Bořetice. Byly popsány nejen komunikační prostředky již existující a používané, ale i komunikační prostředky mnou navržené. K tomuto tématu byl proveden výzkum veřejného mínění, čili dotazník. Díky němu jsem měla možnost zmapovat názory občanů obce Bořetice na dostupnost informací, oblíbenost komunikačních prostředků, návrhy samotných občanů na zlepšení komunikace a podporu občanů navržených komunikačních prostředků. Občané
70
obce Bořetice jsou s vyvinutou komunikací většinou spokojeni a jen malé procento občanů projevilo svou nespokojenost. Čili by se opravdu dalo konstatovat, že i když jsme malá obec, tak informovanost občanů, jdoucí ruku v ruce s dostupností informací, je vysoká a samotná obec Bořetice bere ohledy na své občany a snaží se jim vycházet vstříc. Mezi nejvíce vyhovující komunikační prostředky v obci Bořetice patří místní rozhlas, zřízené informační středisko, internet a úřední deska. Zájem o navržení nějakého zlepšení daných komunikačních prostředků nebyl mezi občany obce Bořetice zrovna nejvyšší, což je opravdu škoda, protože samotných občanů se to týká nejvíce. Na základě menšinových názorů bych doporučila umístit ještě jednu, obsahově identickou, úřední desku Obecního úřadu Bořetice na místo, které je lépe dostupné i pro ty, kteří mají dosavadní úřední desku hodně vzdálenou. Zároveň bylo zmíněno zlepšení informačního střediska, které by mělo rozšířit svůj prostor pro názory občanů a tím se vyvarovat případných chyb, což je dle mého názoru hodně účelné a jsem ráda, že občané mají snahu si pomoci a vylepšit si prostředí kolem sebe. Z mnou navržených prostředků se nejvíce ujala kabelová televize, což mě v dnešním moderním světě vcelku nepřekvapuje. Jako další navržené komunikační prostředky jsem uvedla bezplatné telefonní linky s přítomností nějakého pracovníka, kde by výhodou mohla být anonymita a neosobní jednání. Samozřejmě i tento způsob komunikace by se mohl potýkat s určitými nevýhodami. Malé procento občanů obce Bořetice projevilo zájem o výstavy bez přítomnosti pracovníků, kterých by se dalo využít zejména při modernizaci obce Bořetice. Veřejné slyšení by také mohlo patřit mezi další využitelný zdroj informací pro občany. Mezi možné další komunikační prostředky by občané přidali informování prostřednictvím sms zpráv, pořádání besed s občany a z těch modernějších prostředků bylo zmíněné zasílání e-mailů obcí občanům, kteří by o to měli zájem. Samozřejmě musíme brát v úvahu, že výhoda pro jednoho může být nevýhodou pro druhého. Při zpracování mé bakalářské práce jsem měla možnost získat mnoho nových a určitě zajímavých poznatků a informací. Nejen, že jsem se snažila vniknout do zadané problematiky sama, ale zároveň ji přiblížit i lidem, kteří mají zájem o zorientování se v oblasti samosprávy a chtějí svůj život obohatit novými znalostmi.
71
6.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
6.1.
Odborná literatura
1.
Koudelka, Z. Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003. Praha: Linde a.s., 2003. ISBN 80-7201-403-X.
2.
Exner, J. Obce, města, městské části. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-289-9.
3.
Hynšt, A., Tomancová, J. Obecní zřízení II. Brno: MU Brno, 2005. ISBN 80-7326-085-9.
4.
Peková, J., Pilný, J., Jetmar, M. Veřejná správa a finance. Praha: ASPI a.s., 2005. ISBN 80-7357-052-1.
5.
Jurčík, R., Mervartová, J. Správní právo hmotné. Brno: MZLU Brno, 2006. ISBN 80-7157-931-9.
6.
Janků, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-883-5.
7.
Koudelka, Z. Obce a kraje. Praha: Linde a.s., 2001. ISBN 80-7201-272-X.
8.
Hrozinková, E., Novotný, V. Organizace Veřejné správy. Praha: PA ČR, 2004. ISBN 80-7251-158-0.
9.
Marková, H. Finance měst, obcí a krajů. Praha: Orac s.r.o., 2000. ISBN 80-86199-23-1.
10.
Toth, P. Ekonomika měst a obcí. Praha: VŠE Praha, 1998. ISBN 80-7079-693-6.
11.
Foret, M. Marketingová komunikace. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-811-2.
12.
Kopecký, M. Právní postavení obcí. Praha: Codex Bohemia, 1998. ISBN 80-85963-73-6.
13.
Kadečka, S. Právo obcí a krajů v České republice. Praha: C.H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-794-4.
72
6.2.
Právní předpisy
1.
Koudelka, Z., Ondruš, R., Průcha, P. Zákon o obcích (obecní zřízení) – komentář. 3. vydání. Praha: Linde a.s., 2005. ISBN 80-7201-525-7.
2.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
3.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územního rozpočtu.
4.
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících samosprávných celků a o změně některých zákonů.
5.
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
6.
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
7.
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní uzemním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů.
6.3.
Internetové zdroje
1.
http://www.podnikame.cz/zakony99/index.php
2.
http://www.boretice.cz
3.
http://www.pozemky.cz/page.php
4.
http://www.komunikujici-mesto.cz
6.4.
Vnitropodnikové dokumenty
1.
Schválený rozpočet na rok 2006.
2.
Skutečné plnění rozpočtu na rok 2006.
3.
Schválený rozpočet na rok 2007.
4.
Zápis ze III. veřejného zasedání Zastupitelstva Obce Bořetice konaného dne 23.ledna 2007.
73
7.
SEZNAM TABULEK
1.
Tabulka č. 1: Rozpočet obce - příjmy
2.
Tabulka č. 2: Rozpočet obce – výdaje
3.
Tabulka č. 3: Běžné daňové příjmy rozpočtu na rok 2006, 2007
4.
Tabulka č. 4: Běžné nedaňové příjmy rozpočtu na rok 2006, 2007
5.
Tabulka č. 5: Běžné výdaje rozpočtu na rok 2006, 2007
6.
Tabulka č. 6: Financování skutečného plnění rozpočtu na rok 2006
7.
Tabulka č. 7: Financování schváleného rozpočtu na rok 2007
8.
Tabulka č. 8: Pohlaví a věk dotazovaných občanů
9.
Tabulka č.9 : Postavení dotazovaných občanů ve společnosti
8.
SEZNAM GRAFŮ
1.
Graf č.1 : Spokojenost s dostupností informací v naší obci
2.
Graf č.2 : Zájem o navržené komunikační prostředky
74
9.
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č.1. : Dotazník Příloha č.2. : Návrh rozpočtu na rok 2007 Příloha č.3. : Obecně závazná vyhláška o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů č.1/2007 Příloha č.4. : Diplom „Vesnice roku 2005“
75
