Provozně ekonomická fakulta. Ústav účetnictví a daní. Diplomová práce. Brno 2008

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Ústav účetnictví a daní

Dopady vybrané změny spotřební daně z cigaret v České republice Diplomová práce

Brno 2008

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Ing. Petr David, Ph.D.

Bc. Eva Sikorová

8

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.

V Brně dne 27. 12. 2008

………………………….. Bc. Eva Sikorová

9

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Petru Davidovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování diplomové práce.

10

Abstrakt

Diplomová práce se zabývá problematikou daňového dopadu zvýšení sazby spotřební daně z cigaret v České republice k 1.1.2008. Práce je rozčleněna na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy týkající se problematiky spotřebních daní, daňové incidence, harmonizace daní a daňové legislativy České republiky a Evropské unie. Ve druhé části jsou stanoveny ukazatele daňové incidence. Jsou sledovány ceny osmi vybraných značek cigaret před a po zvýšení sazby spotřební daně z cigaret a je klasifikován dopad zvýšení daňové sazby na výrobce a spotřebitele. Tato část se zabývá rovněž vývojem inkasa spotřebních daní v České republice a podvody na této dani. V závěru jsou formulována doporučení pro daňovou politiku České republiky.

Abstract

Thesis deals with problems joint with the incidence of the tax rate elevation of the consumption tax of cigarettes in the Czech Republic due to 1.st January 2008. This work is divided into two parts, theoretical and practical. Theoretical part deals with some basic concepts of consumption tax, tax incidence, tax harmonization and tax legislation of the Czech Republic and European Union. In the second part indexes of the tax incidence are shown. Some prices of eight chosen cigarette marks are compared before and after the increase of the consumption tax rate. Also the tax rate increase incidence to a producer and consumer is being classified. This part is also dealing with trend of state budget income of the Czech Republic and cheats in this tax. At the end some recommendations for the tax politic in the Czech Republic are formulated.

11

1. Úvod a cíl práce Diplomová práce se zabývá problematikou spotřební daně z tabákových výrobků. Zkoumá dopady zvýšení sazby spotřební daně z cigaret v České republice k 1.1. 2008. Daně ze spotřeby jsou nepřímými daněmi, které výrobci a obchodníci odvádějí do veřejného rozpočtu.Výnosnost těchto daní je umocněna jednak nízkou elasticitou poptávky po těchto komoditách a jednak skutečností, že daň z přidané hodnoty je kalkulována z ceny včetně spotřební daně. Zvýšení těchto daní dopadá i na spotřebitele, a to v podobě zvýšené ceny. Reakce obchodníků na zvýšení spotřební daně může být různá. Může dojít k promítnutí celého zvýšení daně do cen produktů, k jeho částečnému promítnutí nebo i ke zvýšení ceny vyššímu, než je zvýšení spotřební daně. V ojedinělých případech zůstává cena komodity nezměněna.

Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena na šest kapitol. V první kapitole jsou stručně definovány základní daňové pojmy a funkce daní. Následující kapitoly jsou věnovány základní klasifikaci daní, teorii daňové incidence a teorii spotřebních daní. Pátá kapitola je věnována problematice harmonizace spotřebních daní v Evropské unii. Tato problematika je v současné době velice aktuální, protože stále dochází k harmonizačním procesům. Jsou zde také zmíněny uvažované změny v legislativě Evropské unie. Poslední kapitola teoretické části je věnována daňové legislativě České republiky. Praktická část je rozdělena na pět kapitol. První kapitola se zabývá vývojem sazeb spotřební daně z cigaret v České republice v letech 2004 až 2008, kdy ke změnám sazby spotřební daně z cigaret docházelo každoročně. Druhá kapitola se zabývá stanovením ukazatelů daňové incidence. Jsou zde sledovány změny cen cigaret před a po změně daňové sazby k 1. 1. 2008 a je kvantifikován dopad zvýšení spotřební daně na výrobce a spotřebitele. Třetí kapitola praktické části je zaměřena na vývoj inkasa spotřebních daní v České republice. S výběrem spotřební daně z cigaret je spojena funkce regulace spotřeby zdraví škodlivých látek, proto je čtvrtá kapitola věnována vývoji spotřeby cigaret v České republice. Zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků má často za následek nárůst šedé ekonomiky. Poslední kapitola teoretické části je proto věnována podvodům na spotřební dani.

12

Cílem diplomové práce je kvantifikovat přesun daňového břemene vyvolaný změnou daňové sazby spotřební daně z cigaret k 1. 1. 2008 a identifikovat faktory ovlivňující daňovou incidenci. V této souvislosti sledovat efektivní dopad zvýšení daňových sazeb a s tím spojené změny v prodeji tabákových výrobků a formulovat doporučení daňové politiky v České republice. Dílčími cíli je zjištění cen vybraných značek cigaret před a po změně daňové sazby, stanovení zatížení spotřební daní a daní z přidané hodnoty, analýza spotřeby cigaret v České republice u různých příjmových skupin domácností a stanovení, jakým způsobem tuto spotřebu ovlivnila změna daňové sazby. Dílčími cíli v teoretické části je definování základních daňových pojmů a základních funkcí daní, klasifikace daní dle jejich vazby na důchod poplatníka, dle objektu, dle adresnosti a dle druhu daňové sazby. Dalším kriteriem třídění daní je dle jejich dopadu na tržní mechanismus. Dílčím cílem je rovněž vysvětlení problematiky daňové incidence, identifikace subjektů daňového dopadu a faktorů ovlivňujících daňový přesun a definování základních pojmů z oblasti legislativy České republiky a Evropské unie.

13

2. Metodika Po zadání diplomové práce byla shromážděna a prostudována odborná literatura týkající se daňových teorií a daňové incidence a byly prostudovány webové stránky Komise Evropských společenství. Podle metodiky Českého statistického ústavu s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji spotřebitelských preferencí bylo vybráno osm značek cigaret, které reprezentují nejprodávanější cigarety na českém trhu. Výběr byl proveden tak, aby zde byly zastoupeny všechny cenové kategorie. Byly vybrány tyto značky: Marlboro, Petra, L&M, Start, Red&White,Viceroy, RGD a Ronson. Ceny těchto cigaret byly zjišťovány z obchodního věstníku ke čtyřem rozhodujícím datům, a to s dostatečným časovým odstupem, aby bylo možno zkoumat promítnutí se zvýšení sazby spotřební daně z cigaret k 1. 1. 2008 do spotřebitelských cen. Dále byla zjištěna data z webových stránek Českého statistického ústavu o spotřebě cigaret v České republice v letech 1999 až 2006. Z databáze celní správy byla zjištěna data o vývoji inkasa spotřebních daní z tabákových výrobků v letech 2004 až 2007 a data o výsledcích odhalování podvodů na spotřební dani.

Pro vypracování teoretické části diplomové práce byla v jednotlivých kapitolách použita metoda definice. Byly vysvětleny základní pojmy a základní funkce daní. Daně byly klasifikovány podle několika základních kriterií, a to podle vazby na důchod poplatníka, podle objektu, na něž jsou uloženy, podle vztahu k platební schopnosti poplatníka a podle druhu sazby. Jako další byla použita klasifikace daní dle jejich dopadu na tržní mechanismus a dle jejich progrese. Byla vysvětlena problematika daňové incidence a popsány faktory ovlivňující daňový přesun. Metoda definice byla použita rovněž v kapitolách zabývajících se legislativou České republiky, legislativou Evropské unie a harmonizací daňových systémů uvnitř Evropské unie.

V částech zabývajících se samotnou spotřební daní, vývojem sazby spotřební daně z tabákových výrobků, vývojem inkasa této daně od roku 2005 do roku 2007 a vývojem odhalování podvodů na této dani byla použita metoda analýzy.

V praktické části k určení výše přesunu daňového břemene byla využita metoda kvantifikace a identifikace. Jako výchozí datum před změnou daňové sazby bylo stanoveno datum 1. 10. 2007, a to z toho důvodu, že někteří výrobci očekávané zvýšení 14

spotřební daně z cigaret promítli do cen s předstihem. Ke všem vybraným datům byly zjištěny ceny jednotlivých značek cigaret a vypočítána spotřební daň a daň z přidané hodnoty. Spotřební daň byla vypočtena způsobem uvedeným v zákoně o spotřební dani. Byla vypočtena procentuelní sazba, k ní byla přičtena sazba na kus vynásobená dvaceti, což je počet cigaret v krabičce. Dále byla zjištěna minimální sazba spotřební daně vynásobením minimální sazby daně počtem cigaret. Pokud byla vypočtená sazba nižší než minimální, bylo použito sazby minimální. Daň z přidané hodnoty byla vypočtena vynásobením ceny krabičky cigaret koeficientem 0,1597. Celkový daňový dopad byl vypočítán jako rozdíl nepřímých daní (spotřební daně a daně z přidané hodnoty) před a po změně daňové sazby a to k datům 1. 1. 2008, kdy došlo ke změně sazby a dále k datům 1. 4. 2008 a 1. 8. 2008. Daňový dopad změny výše sazby spotřební daně z cigaret na spotřebitele je určen rozdílem cen před a po změně daňové sazby. Po určení přesunu daňového břemene byla použita metoda indukce a syntézy, prostřednictvím kterých byly zobecněny závěry týkající se jednotlivých značek cigaret .

V kapitole zabývající se vývojem inkasa spotřebních daní byla použita metoda analýzy. Z webových stránek Českého statistického úřadu byla zjištěna potřebná data o spotřebě cigaret v České republice v letech 1999 až 2006 a byla analyzována spotřeba tabáku podle jednotlivých příjmových skupin domácností.

Metoda analýzy byla použita rovněž v kapitole zabývající se podvody na spotřební dani. Z webových stránek Celní správy České republiky byly zjištěny informace o daňových podvodech. Tyto informace byly analyzovány a byly hodnoceny nejnovější trendy v této oblasti.

V závěru diplomové práce byla použita metoda indukce a syntézy a byla formulována doporučení pro budoucí vývoj sazeb spotřební daně z cigaret v České republice.

Ke zpracování diplomové práce bylo čerpáno z poznatků a znalostí získaných v průběhu studia na vysoké škole, byla využita odborná literatura, studium webových stránek a konzultace s vedoucím diplomové práce. Diplomová práce byla zpracována v aplikaci Microsoft Word, grafy a tabulky v aplikaci Microsoft Excel.

15

Etapy vypracování práce:

Zadání diplomové práce

prosinec 2007

Studium literatury

květen až červenec 2008

Vypracování teoretické části

září až říjen 2008

Zjištění cen cigaret

říjen až listopad 2008

Vyhledání údajů o spotřebě tabáku


Analýza vývoje sazeb spotřební daně z tabáku říjen 2008 Analýza vývoje inkasa spotřebních daní

říjen 2008

Analýza incidence spotřebních daní


Analýza spotřeby cigaret

listopad 2008

Analýza podvodů na spotřební dani

listopad 2008

Vypracování praktické části

listopad až prosinec 2008

Zpracování závěru

prosinec 2008

Odevzdání diplomové práce

leden 2009

16

3. Teoretická část Tato část je zaměřena na daňovou teorii v oblasti spotřebních daní. Jednotlivé kapitoly se zabývají základními daňovými pojmy, klasifikací daní, teorií daňové incidence, současnou právní úpravou spotřebních daní v České republice a harmonizací selektivních spotřebních daní v Evropské unii.

3.1. Funkce daní Příjmy do veřejného rozpočtu mohou mít formu daní, poplatků nebo půjček. Daně představují transfery finančních prostředků ze soukromého do veřejného sektoru, aniž vzniká vládě povinnost tyto prostředky splácet. Proti půjčkám stojí slib vlády je k určitému datu splatit i s úroky. Daně jsou závazné dávky, zatímco poplatky a půjčky představují dobrovolné transakce. Daně zabezpečují ze všech těchto tří zdrojů daleko největší část.

Úloha zdanění vyplývá podle Kubátové (2006) z hlavních ekonomických funkcí veřejného sektoru. Jsou to: •

funkce alokační – uplatňuje se tehdy, když trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů. Příčiny tržního selhání jsou: existence veřejných statků, statků pod ochranou, externalit a nedokonalá konkurence;

•

funkce redistribuční – je důležitá proto, že lidé nepovažují rozdělení důchodů a bohatství vzniklých fungováním trhu za spravedlivé. Veřejné finance (daně) mají za úkol přesunout část důchodů a bohatství směrem od bohatších jedinců k chudším;

•

funkce stabilizační – znamená zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability.

Za nejdůležitější funkci daní se v daňové literatuře často označuje tzv. fiskální funkce. Tato funkce je nejpodstatnější a také nejstarší funkcí daní. Jedná se o získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů pro financování veřejných statků a potřeb. Fiskální funkce je považována za nástroj sloužící k naplnění stabilizačních snah především v rámci zaměstnanosti, stability cenové hladiny, ekonomického růstu a vyrovnanosti platební schopnosti.

17

3.2. Klasifikace daní Daně lze třídit dle několika kriterií. Jedno z nejzákladnějších rozlišení daní je dle jejich vazby na důchod poplatníka, a to na daně přímé a nepřímé. Dle objektu dělíme daně na důchodové, výnosové, obratové a spotřební. Dle adresnosti na daně osobní a daně in rem. Dalším kriteriem dělení je dle druhu sazby, jedná se o daně stanovené bez vztahu k daňovému základu, daně specifické a daně ad valorem.

3.2.1. Základní třídění daní Daně se dělí dle jejich vazby na důchod poplatníka na daně přímé a nepřímé.

Nepřímé daně jsou poplatníkovi bezprostředně vyměřeny na základě jeho důchodu nebo majetku a předpokládá se, že jejich výše jde na úkor osoby, které jsou předepsány, a ta se jim nemůže vyhnout, nemůže jejich část přenést na další ekonomické subjekty. Daně jsou adresné a přihlížejí k majetkové či důchodové situaci osoby, která si jejich výši mnohdy vypočítává sama a sama si je odvádí, či alespoň jejich hodnotu zná. Přímé daně se dále dělí na důchodové a majetkové.

Daně nepřímé jsou placeny a vybírány v cenách zboží, služeb, převodů a pronájmů. Rozhodujícím momentem zdanění je většinou samotný akt nákupu či spotřeby příslušné komodity. Daně nerespektují důchodovou ani majetkovou situaci osoby, protože jsou vyměřeny ve stejné výši pro osoby s vysokými i nízkými příjmy či bohatstvím. Daně jsou neadresné, a tak si jejich výši mnohdy ani běžný občan neuvědomí (například při nákupu potravin). Nepřímé (někdy též nazývané spotřební) daně se dále dělí na všeobecné (ty jsou uvalovány na velké skupiny výrobků či služeb

a

daň je

konstruována jako ad valorem) a akcízy (uvalovány jako jednotková daň na vybrané komodity).

Někdy se při tomto členění daní používá i kriterium shody osoby plátce a poplatníka, přičemž za plátce daně je považován ten, který je ze zákona povinen daň spočítat, vybrat a odvést; poplatníkem daně je ten subjekt, který nese daňové břemeno. Z vnějšího pohledu by se tedy mohlo zdát, že zatímco u daní přímých je poplatník a plátce osoba totožná, pro nepřímé daně je typickým oddělení osoby plátce a osoby poplatníka. 18

Další třídění rozlišuje daně podle objektu, na něž jsou uloženy. Hlavními jsou daně: •

důchodové - jsou uvaleny na důchody poplatníka plynoucí mu jednak v peněžní, ale i v naturální podobě;

•

výnosové – jejich výše je většinou odhadovaná podle vnějších reálných znaků výdělečné činnosti (počet zaměstnanců, druh podnikání, velikost budov apod.);

•

majetkové – zdaňují nemovitosti a movitá majetek, a to jeho držbu či nabytí;

•

obratové daně – uvalené buď na hrubý obrat každého výrobce podílejícího se na zpracování každého výrobku, nebo na čistý obrat, popřípadě na obrat docílený u posledního zpracovatele;

•

spotřební – postihují buď veškerou spotřebu, či spotřebu vybraných skupin výrobků.

Podle Kubátové (2006) dělíme daně podle vztahu k platební schopnosti poplatníka na: •

osobní - jsou adresné a mají vztah ke konkrétnímu poplatníkovi tím, že zohledňují jeho platební schopnost. Osobními daněmi jsou daně důchodové, placené fyzickými osobami (tj. osobní daně důchodové);

•

in rem - (latinsky „in rem“ = „na věc“) se platí bez ohledu na platební schopnost poplatníka. Proto daně spotřební, z přidané hodnoty, výnosové, ale také důchodové, placené společnostmi a majetkové, nezohledňující platební schopnost poplatníků, jsou in rem.

Dalším kriteriem klasifikace daní je dle Kubátové (2006) druh sazby. Podle vztahu mezi velikostí daně a velikostí daňového základu rozlišujeme daně: •

stanovené bez vztahu k daňovému základu – daně paušální a z hlavy. Všechny subjekty platí daň jenom proto, že existují. Paušální daň však nemusí být stejná pro všechny poplatníky a daňová teorie uvažuje daň uloženou každému poplatníkovi na základě platební schopnosti. Protože poplatník nemůže ovlivnit výši těchto daní, nemají tyto daně distorzní efekty;

•

specifické – jsou stanoveny podle množství jednotek daňového základu nebo množství jednotek užitečné vlastnosti v daňovém základu (např. počet litrů čistého alkoholu);

19

•

ad valorem (latinsky „ad valorem“ = „k hodnotě“) – určují se podle ceny daňového základu. Patří sem daň z přidané hodnoty a daň obratová.

3.2.2. Třídění daní používaná k analýzám jejich dopadu Daně klasifikujeme dle jejich dopadu na tržní mechanismus. Každá daň ochuzuje daňový subjekt o určitou částku nominálního důchodu, se kterou by mohl při její absenci disponovat. Z tohoto širšího pohledu nemůže existovat daň, která by chování jedince nedeterminovala a byla neutrální k tržnímu mechanismu. Každá daň ze své podstaty vyvolává u poplatníka důchodový efekt, ekonomický subjekt má méně finančních prostředků a zdaněním se struktura jeho výdajů přesouvá ke komoditám s relativně nižší důchodovou elasticitou poptávky. V daňových analýzách je považována za neutrální taková daň, která kromě důchodového efektu nemá současně efekt substituční. Ten motivuje poplatníka ke změně jeho aktivit s cílem minimalizovat svoji daňovou zátěž. Daňový subjekt tak může „nahrazovat“ zdaněnou mzdu zvyšováním volného času, spotřebu zdaňovaného zboží jeho blízkým substitutem, případně má tendenci přesunovat své aktivity do stínových částí ekonomiky. Čím větší bude substituční efekt, tím méně bude neutrální k ekonomickému mechanismu. Z tohoto pohledu jsou daně: •

distorzní - nesou v sobě oba efekty (substituční i důchodový) a narušují chování a volbu účastníků ekonomických aktivit;

•

neutrální – vyvolávají pouze důchodový efekt a jejich poplatník není motivován k přesunu svých aktivit, protože ho to nezbaví jeho daňové povinnosti.

Další metodou je klasifikace daní dle jejich progrese. Různé skupiny osob platí v relaci ke svému příjmu jinou výši daní při rozdílné spotřebě stejně zdaněného zboží a služeb nebo při rozdílném způsobu výpočtu stejné daně. Například domácnosti s nízkými příjmy, u nichž tvoří výdaje na bydlení a další nezbytné výdaje vysoké procento jejich celkových výdajů, budou vydávat na daně obsažené v těchto platbách značnou část svých příjmů.

20

Podle toho, jak se míra zdanění mění se změnou důchodu, rozlišujeme daně: •

progresivní, kdy s růstem důchodu poplatníka dochází k růstu míry jeho zdanění. S růstem příjmu tak poplatník platí vyšší část svého důchodu jako daň. Platí vztah: daň / důchod = rostoucí funkce důchodu

•

proporcionální, kdy se míra zdanění s rostoucím důchodem poplatníka nemění. Poplatníci s různou výší příjmu platí stále stejné procento ze svého důchodu jako daň. Platí vztah: daň / důchod = konstanta

•

regresivní, kdy průměrná daňová zátěž klesá s růstem důchodu poplatníka, ten platí tím menší část svého důchodu jako daň, čím je jeho důchod vyšší. Platí vztah: daň / důchod = klesající funkce důchodu

3.3. Teorie daňové incidence Existence daní přináší mnohé ekonomické důsledky. Teorie zabývající se zkoumáním všech těchto aspektů se nazývá daňová incidence. Zkoumání daňové incidence je velmi důležité, protože má vliv na zkreslení (distorzitu) tržního mechanismu a výrazně modifikuje původní záměry daňové politiky. Je tedy podstatné identifikovat subjekty daňového dopadu. Daň dopadá na ekonomické subjekty dvěma způsoby: •

ze zákona – tzv. zákonný dopad daně;

•

skutečně (skutečný neboli efektivní dopad daně).

Z hlediska daňové praxe je dle Kubátové (2006) důležitý dopad zákonný, neboť subjekty jsou povinny daň řádně a včas platit, jinak se vystavují nebezpečí sankce. Subjektem daňového dopadu jsou osoby fyzické i právnické. Naše daňová právní úprava pro ně používá termín „plátce“, čímž chce vyjádřit jejich úlohu v celém procesu. Plátci, na rozdíl od poplatníka, není daní zkrácen jeho reálný důchod. Plátce daň převádí na jiný subjekt. Statutárně se daně ze spotřeby netýkají spotřebitelů, neboť ti nemají vůči finančním úřadům žádné povinnosti.

21

Z hlediska ekonomického je důležitý dopad efektivní, nebo-li skutečný, který determinuje ceny a důchody. Efektivní dopad se týká pouze jednotlivců. Daně placené společnostmi dopadají ve svém konečném důsledku vždy na jednotlivce. Při efektivním dopadu se tedy zkoumá, kteří jedinci, resp. domácnosti nebo rodiny uvažovanou daň nesou. Dle Širokého (2008) daň placená subjektem, jednotlivcem či společností může být přesunuta dopředu nebo dozadu. Přesuny se realizují na trzích výrobků, faktorů či kapitálu, a to buď dopředu (na kupujícího na trhu) nebo dozadu (na prodávajícího na trhu). Podle výše daně, která se přesune do ceny odběratele může jít o přesun: •

parciální, kde zvýšení ceny pro spotřebitele je menší než velikost nové daně;

•

plný, kdy se daň plně promítla do zvýšení ceny;

•

neúnosný, kdy cena pro spotřebitele vzrostla o vyšší částku než činila velikost daně;

•

nulový, kdy k přesunu vůbec nedojde.

Podle Vybíhala (1995) přesun daňového břemene dozadu znamená přesun na dodavatele, na vlastní zaměstnance nebo na vlastníka výrobních faktorů (např. akcionáře). Věcně logickým projevem tohoto typu přesunu může být, při zvýšení ceny výrobku, snížení poptávky a omezování výroby, propouštění zaměstnanců, přesun kapitálu do jiných sfér podnikání, snížení tržní hodnoty akcií, atd.

3.3.1. Faktory ovlivňující daňový přesun Podle Širokého (2006) velikost a směr daňového přesunu a dopadu ovlivňují faktory, k nimž patří zejména: •

pružnost nabídky a poptávky;

•

charakter trhu ( konkurenční, monopolní, oligopolní);

•

míra otevřenosti ekonomiky;

22

•

význam zdaněného trhu;

•

časový faktor;

•

rozsah odvětví, které je zatíženo novou daní.

Velikost daňového přesunu (podíl přesunuté daně) závisí zejména na cenových elasticitách nabídky a poptávky. Mikroekonomická analýza konkurenčního trhu dochází k následujícím poznatkům: Čím je poptávka elastičtější, tím větší část daně nese výrobce. Čím je poptávka méně elastická, tím větší část daně nese spotřebitel. V případě, že je elasticita poptávky nulová, kupující nakupuje stejné množství zboží při jakékoliv ceně a prodávající tak může zvýšit cenu o celou daň. Tím dojde ke stoprocentnímu přesunu daně dopředu. Nízkou elasticitu poptávky mají základní životní potřeby – potraviny, ale také tabák, alkohol a jiné. U tabáku a alkoholu se stoprocentní přesun považuje za spravedlivý z důvodu výchovného postihu jejich spotřebitelů.

Graf 1. Elasticita poptávky a přesun daně

a) elasticita poptávky = 0

Zdroj: Kubátová (2006)

Pokud je elasticita poptávky nulová, kupující trvá na stejném množství zboží při jakékoliv ceně a prodávající může cenu zvýšit o celou daň. Dojde ke stoprocentnímu přesunu daně.

23

b) elasticita poptávky = ∞


Podle Širokého (2008) při nekonečné elasticitě poptávky nesou celou daň prodávající, neboť na jakékoli zvyšování ceny reagují kupující nekonečně pružně snížením požadovaného množství. Cena na trhu se nemění, ale čistá cena pro prodávajícího klesla přesně o jednotkovou daň. Velkou elasticitu poptávky mají luxusní předměty, takže jejich zdanění doléhá převážně na výrobce. Závislost na elasticitě nabídky ukazuje graf 2 a) a b).

Graf 2. Elasticita nabídky a přesun daně

a) elasticita nabídky = 0


Při nulové elasticitě nabídky nese celou daň prodávající; daňový přesun je nulový. Proto daň z pozemků, domů apod., u nichž je elasticita nabídky velmi nízká, dopadne daň alespoň v krátkém časovém období vždy na jejich vlastníky, kteří mají jen malé možnosti přesunu na jiné subjekty.

24

b) elasticita nabídky = ∞


Při

nekonečně

elastické

nabídce

nese

naopak

celou

daň

kupující,

došlo

ke stoprocentnímu daňovému přesunu. Elasticita nabídky zboží a služeb na trhu závisí na možnostech výrobců měnit výrobní kapacity, což je obvykle snazší v investičně nenáročných oborech. Rovněž v oborech s pružnou nabídkou práce je možno nabídku přizpůsobovat rychleji. Daňový přesun z prodávajícího na kupujícího je tím větší, čím větší je pružnost nabídky a naopak.

Z hlediska času je poptávka a nabídka pružnější v delším časovém období. Platí, že každou daň okamžitě nese spíše její zákonný poplatník či plátce než ostatní subjekty. U daní spotřebních (ale i u daně z přidané hodnoty) však dochází k přesunu dopředu v cenách zpravidla okamžitě, někdy dokonce již při ohlášení budoucí změny. Je-li oznámeno zamýšlené zvýšení spotřební daně od určitého dne, často dochází k růstu cen dokonce už před tímto datem (jde o takzvaný „oznamovací efekt daně“). Dlouhodobě je však daň stále více přesouvána i na jiné vlastníky, spotřebitele atd.

Při zavedení nové daně nebo v případě změny v dani je uvažována neměnnost vládní výdajové politiky a také neměnnost ostatních daní. Ve skutečnosti však každá dílčí daňová změna je provázena jinou změnou ve veřejných příjmech nebo výdajích. Ke zvyšování daně dochází právě z toho důvodu, aby mohla být jiná daň snížena nebo aby mohl být financován nový vládní program. Proto přesun a dopad jedné daně probíhá simultánně s jinými daňovými a výdajovými přesuny a dopady.

25

3.4. Selektivní spotřební daně Daně ze spotřeby jsou jedny z nejstarších daní. Původním záměrem jejich ukládání bylo postihovat obraty a zisky, ale obchodníci tyto daně přesouvali do cen, a tak se reálnými plátci stali spotřebitelé. Daně ze spotřeby se později začaly diferencovat na daně obratové a jednotkové. Obratové daně byly ukládány jako procentní část z obratu zboží a jednotkové na základě jiné charakteristiky než ceny pouze na některé druhy zboží. Alternativou obratové daně se později stala daň z přidané hodnoty.

Ve většině daňových systémů existuje kromě všeobecné spotřební daně také selektivní spotřební daň uvalená především na zboží s nízkou elasticitou poptávky. V současnosti se jedná o několik druhů výrobků a služeb převážně z jednotky produkce, zdaňovaných velmi vysokými sazbami. Hlavními spotřebními daněmi jsou daně z tabáku, alkoholických nápojů a pohonných hmot. Vysoké sazby spolu s nízkou elasticitou spotřeby činí z těchto daní významný výnos veřejného rozpočtu. Dle Širokého (2008) je to v zemích OECD v průměru více než pětina všech daní ze spotřeby. Tento výnos je ještě násoben technikou stanovování daně z přidané hodnoty, která je určována z ceny včetně spotřební daně. Dále je zboží zdaněné selektivní spotřební daní vždy zahrnuto do základní sazby daně z přidané hodnoty. Výše spotřebních daní je značná, někdy dosahuje i více než 100% ceny bez daně. Z těchto důvodů lze jednoznačně stanovit, že selektivní spotřební daně plní fiskální funkci a jsou stabilním a poměrně snadno predikovatelným příjmem rozpočtu.

Spotřebními daněmi jsou zdaňovány vybrané druhy komodit, které mají nějaké negativní dopady nezahrnované trhem do cen. Jedná se o zboží, jehož spotřeba se vyznačuje vznikem negativních externalit.

V současné době se uvádějí tyto dva důvody pro zdanění vybraných druhů komodit: •

odrazení lidí od „škodlivé spotřeby“;

•

fiskální záměry a potřeby státního rozpočtu .

26

Explicitně vyjadřovaný názor projevuje „výchovné působení“, kdy lidé mají být daní odrazováni od škodlivých návyků, nebo jakousi formu pokuty , jež má umožnit úhradu zvýšených nákladů společnosti (léčba nemocných kuřáků). Implicitně je tato daň považována za výnosově silnou a stabilní a umožňuje vládě zachovat rozsah výdajů.

Uvedené dva argumenty však stojí dle Širokého (2008) v protikladu. Jestliže daně odradí lidi od spotřeby zdaněného zboží, není možné, aby byly zároveň výnosově stabilní. Míra obou vlastností je pak funkcí elasticity poptávky. Výzkumy ukazují, že poptávka po alkoholu a tabáku není zcela neelastická. Daň může konzumenty od těchto druhů zboží zčásti odradit, avšak příliš vysoké sazby mohou ohrozit saldo veřejného rozpočtu.

Z hlediska výše uvedených funkcí selektivních spotřebních daní se tyto daně zdají být nezbytnou součástí moderních daňových systémů. Existují však také jisté nedostatky, pro které jsou akcízy často kritizovány.

Incidence daně na nezbytné výrobky vykazuje tendenci být regresivní. Regresivní dopad selektivních spotřebních daní v současných daňových systémech vyplývá ze skutečnosti, že spotřeba tabáku, alkoholických nápojů, ale také výrobků z ropy není proporcionální důchodům poplatníků, nýbrž je na ni z menších důchodů určen větší podíl. U tabáku je v některých zemích absolutní spotřeba u nejchudších vrstev dokonce vyšší. Vysoké selektivní spotřební daně pak mohou nežádoucím způsobem ovlivnit celkovou spravedlnost daňového systému.

Jestliže předpokládáme efektivní alokaci v ekonomice a nenulovou elasticitu poptávky po takto zdaněném zboží, pak při uvalení selektivní spotřební daně dojde k substituci tohoto zboží za jiné a je tak narušována efektivní alokace konkurenčního trhu. Hovoříme pak o distorzím působení selektivní spotřební daně.

I přes uvedená negativa selektivních spotřebních daní jsou tyto běžně používány ve většině daňových systémů, protože jsou nezbytné při plnění funkcí, které jiné daně zajistit nemohou.

27

3.5. Harmonizace selektivních spotřebních daní v EU Daňová harmonizace znamená přizpůsobování a slaďování národních daňových systémů a jednotlivých daní na principu dodržování společných pravidel zúčastněných zemí. Harmonizace se může týkat jak konstrukce daní, tak i jejich administrativy (výběr daně, povinnosti plátce, daňová kontrola). Harmonizace každé daně probíhá vždy ve třech fázích : určení daně, která má být harmonizována, harmonizace daňového základu a harmonizace daňové sazby.

Selektivní spotřební daně jsou v zemích Evropské unie harmonizovány, protože se promítají do cen a mohou se stát překážkou volného obchodu mezi státy Evropské unie. Pozornost je soustředěna zejména na vyrovnání výše jednotlivých sazeb tak, aby nedocházelo ke zvýhodňování domácích výrobců nižšími nebo nulovými sazbami daně. V oblasti spotřebních daní může totiž docházet k daňové konkurenci, zejména pak mezi sousedními státy, které uplatňují daňové sazby v rozdílné výši.

Podle direktiv nesmí v členských zemích existovat jiná spotřební daň než daň z minerálních olejů a energetických produktů, tabáku, alkoholu, piva a vína. Výjimku tvoří daně, které nejsou volnému obchodu na překážku a nevyžadují hraniční kontroly nebo další úpravu daňového systému.

Výběr daně je harmonizován podle direktivy z roku 1992, která byla přijata v souvislosti s jednotným trhem od roku 1993. Výrobky podléhají zdanění v okamžiku výroby nebo dovozu. Daň je však splatná až při uvolnění pro konečnou spotřebu. Režim je zajištěn institutem tzv. autorizovaných daňových skladů, v nichž jsou výrobky vyráběny, zpracovávány a skladovány. Mezi těmito sklady se výrobky pohybují po celém území Evropské unie, aniž by byly zdaněny. Daň se tudíž uvaluje ve výši odpovídající sazbě v zemi konečné spotřeby.

Správa spotřebních daní přešla do kompetence celních úřadů, a to z důvodu, že neprobíhají kontroly na hraničních přechodech v rámci odstranění vnitřních hranic v Evropské unii. Celní správa má tak pro tuto správu kapacity. Ve většině zemí Evropské unie tak provádí správu spotřebních daní celní orgány a postupy ve správě spotřební daně podléhají celním postupům.

28

Hlavními dopady harmonizace spotřebních daní v rámci Evropské unie je zvýšení daňových sazeb a zavedení jednotného systému pro pohyb a zdaňování výrobků podléhajících spotřební dani po celé EU. Cílem harmonizace právních předpisů v oblasti spotřební daně je usnadnit volný pohyb výrobků podléhajících této dani v rámci Evropské unie.

3.5.1. Harmonizace v oblasti spotřebních daní z tabákových výrobků Původní sazby daní se mezi zeměmi značně lišily v důsledku obchodní politiky a národních zvyklostí. Harmonizace spotřební daně z tabákových výrobků byla provedena následujícími právními předpisy:

Směrnice Rady č. 92/79/EHS, o sbližování daní z cigaret. Každý členský stát musí podle této směrnice od 1. ledna 1993 uplatňovat celkovou minimální spotřební daň, jejíž dopad je stanoven na 57 % maloobchodní prodejní ceny (včetně všech daní) cigaret nejžádanější cenové kategorie.

Směrnice Rady č. 92/80/EHS, o sbližování sazeb spotřebních daní z jiných tabákových výrobků než cigaret.

Směrnice rady č. 95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. Tyto specifické spotřební daně nesmí být nižší než 5 % a vyšší než 75 % souhrnné výše specifické a poměrné spotřební daně ukládané na tyto cigarety. Specifická složka spotřební daně nesmí být nižší než 5 % a vyšší než 55 % celkového daňového zatížení, které vychází ze souhrnu poměrné spotřební daně, specifické spotřební daně a daně z obratu ukládané na tyto cigarety.

Směrnice Rady č. 1999/10/ES, kterou se mění směrnice 92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice 92/80/EHS o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice 95/59/ES o daní jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. Směrnice rady č. 2002/10/ES, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků.

29

Každý členský stát uplatňuje celkovou minimální spotřební daň (specifická daň a valorická daň bez DPH), jejíž dopad je stanoven na 57 % maloobchodní prodejní ceny (včetně všech daní) a která nesmí být nižší než 60 EUR za 1000 cigaret nejžádanější cenové kategorie. Od 1. července 2006 se částka 60 EUR nahrazuje částkou 64 EUR. Členské státy, které vybírají celkovou minimální spotřební daň ve výši nejméně 95 EUR za 1000 cigaret nejžádanější cenové kategorie, nemusejí požadavek minimálního dopadu ve výši 57 % splnit. Od 1. července 2006 se částka 95 EUR mění na částku 101 EUR.

3.5.2. Uvažované změny současné struktury daní z cigaret Evropská komise v současné době posuzuje řadu změn současné struktury daní z cigaret. Zkoumá především to, zda by mohlo dojít ke zrušení konceptu nejžádanější cenové kategorie jako základního kriteria pro minimální požadavky. Dále prověřuje, zda by mohla být členským státům umožněna větší flexibilita při určování poměru mezi valorickými a specifickými daněmi a při stanovování minimální sazby spotřební daně z cigaret.

Časté kritice bývá podrobována nejžádanější cenová kategorie, která je podle stávajících pravidel základním kriteriem pro minimální požadavky u cigaret. Jedná se totiž o koncept, který byl zaveden před třiceti lety. V té době obvykle na vnitrostátním trhu s cigaretami dominovala jedna značka. Nyní však činí průměrný podíl nejžádanější cenové kategorie na trhu přibližně 35 %. Nejžádanější cenová kategorie má tendenci kolísat při změnách spotřebních zvyklostí, což vede k nestálosti daňových příjmů státu. Narušuje rovněž cenovou konkurenci mezi výrobci tabáku. Dominantní výrobci tabáku mohou zvýšit daňové zatížení svých konkurentů. V některých členských státech spadá nejžádanější cenová kategorie do nízké cenové kategorie, zatímco v jiných členských státech patří k vysoké cenové kategorii. Proto nejžádanější cenová kategorie nemůže zaručit jednotnou minimální úroveň ve všech členských státech. Dle názoru Evropské komise používání nejžádanější cenové kategorie není v souladu s cíli vnitřního trhu. Zrušení této kategorie by značně zjednodušilo předpisy, zvýšilo transparentnost a vyzdvihlo cíle v oblasti zdraví. Pokud by byla nejžádanější cenová kategorie zrušena,

30

mohlo by se uvažovat o dvou alternativních přístupech: •

minimální požadavek na spotřební daň by se mohl uplatnit na všechny cigarety na trhu;

•

s ohledem na zásady danění cigaret v minulých 35 letech by nejžádanější cenová kategorie mohla být nahrazena váženým průměrem cen.

Vedle odstranění daňové nestability, kterou způsobuje koncept nejžádanější cenové kategorie, by minimální požadavek na spotřební daň ze všech cigaret stanovil daňový limit, což by byl nejlepší nástroj pro sbližování cen a zdanění cigaret na vnitřním trhu. Kromě toho se jedná o jedinou možnost, která by zaručila minimální úroveň cen a daní pro kontrolu tabáku a řešila obavy o zdraví v souvislosti se všemi kategoriemi cigaret.

Další diskutovanou problematikou jsou valorické a specifické daně. Podle platných pravidel Společenství musí spotřební daně vybírané z cigaret obsahovat valorickou a specifickou složku. Důraz, jenž členské státy kladou buď na specifickou nebo valorickou daň, závisí na sledovaných politických cílech jednotlivých zemí.

Valorické daně zvyšují absolutní cenové rozdíly a tím podporují levnější značky cigaret. Dříve se valorická daň používala ke zvýhodnění levnějších místních cigaret oproti dražším mezinárodním značkám. V současné době jsou však valorické daně zajímavé především pro ty členské státy, kde hrozí větší riziko, že se na trhu vytvoří monopol.

Specifické daně snižují relativní cenové rozdíly a omezují kolísání cen na minimum. Specifické daně jsou proto z hlediska zdraví výhodnější. Mají kromě toho ještě řadu dalších výhod. Podle scénáře, ve kterém jsou všechny daně specifickými, by došlo ke snížení cenových rozdílů na úrovni Evropské unie o 50 %. Pokud tedy bude přikládán větší význam specifickým daním, může dojít k dalšímu sblížení maloobchodních cen v rámci Evropské unie. Jelikož specifické daně vycházejí spíše z objemu než z ceny, jsou stabilnější, dají se lépe předpovídat a spravovat a zvyšují stabilitu daňových příjmů. Specifické daně mají z hlediska vnitřního trhu, rozpočtu i zdraví jasné výhody, a proto by měla být umožněna větší flexibilita těm členským státům, které přikládají větší význam specifickým spotřebním daním.

31

Aby se však zabránilo tomu, že se v jednom státu použije čistě specifická daň a v sousedním členském státu pouze valorická daň, což by vedlo k přeshraničnímu toku cigaret vyšší cenové kategorie do druhého a toku levných značek opačným směrem, je určitá jednotnost spotřebních daní žádoucí.

3.6. Česká legislativa V daňové legislativě České Republiky existují tři druhy daní ze spotřeby (nepřímých daní): •

daň z přidané hodnoty;

•

spotřební daně (akcízy);

•

daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv; daň z elektřiny.

Zatímco daň z přidané hodnoty a akcízy jsou součástí české daňové soustavy od reformy roku 1993, poslední tři uvedené daně (tzv. ekologické daně) byly zavedeny k 1. 1. 2008.

V současné době jsou v České republice akcízy uvaleny na okruh komodit vymezený směrnicemi Evropských společenství (viz. kapitola 3.5.1.). V současnosti jsou stanoveny jako daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků. Plátcem spotřebních daní jsou obecně provozovatelé daňových skladů, oprávnění příjemci či zástupci nebo výrobci uvedených komodit. Daňovým skladem rozumíme objekt, kde se akcízované výrobky (prozatím nezatížené daní) vyrábějí, skladují, zpracovávají přijímají nebo odesílají. Správu daní vykonávají celní orgány. Jelikož akcízy vstupují do základu pro výpočet daně z přidané hodnoty, zatěžují zdaňovanou komoditu podstatným způsobem. Všechny akcízy jsou stanoveny jako jednotkové daně vyjma daně z cigaret, která má pevnou část (jednotkovou daň) a procentní část (daň ad valorem).

32

3.6.1. Daň z tabákových výrobků Předmětem daně z tabákových výrobků jsou dle zákona č. 353/2003 Sb.cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření. Pro účely tohoto zákona se rozumí a) cigaretami 1. tabákové provazce, které se kouří jako takové a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b), 2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru nebo 3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,

b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří jako takové a které 1. obsahují výlučně přírodní tabák, 2. mají krycí list z přírodního tabáku, 3. obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, a vázací list, oba listy z rekonstituovaného tabáku, 4. obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkovách doutníků

c) tabákem ke kouření 1. tabák řezaný, popřípadě jinak dělený, kroucený nebo lisovaný do desek a způsobilý ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování, 2. tabákový odpad upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmeno a) nebo b) a který je možné kouřit, nebo 3. tabák ke kouření obsahující více než 25% hmotnosti tabákových částic užších než 1 mm, jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret. d) ostatním tabákem tabákové výrobky nespadající pod písmeno c), jsou určeny pro konečného spotřebitele a k jinému účelu, než ke kouření s výjimkou sňupavých a žvýkacích tabáků.

33

Cigaretami se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a které splňují podmínky uvedené v písmeni a) s výjimkou výrobků, které se používají výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví České republiky nebo jím pověřená instituce.

Za základ daně u se u tabákových výrobků považuje: 1. základ daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele; 2. základ daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech; 3. základ daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech.

Cenou pro konečného spotřebitele se rozumí cena, která je stanovena na základě zvláštního právního předpisu jako cena pro konečného spotřebitele jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, nestanoví-li zákon jinak. Tato cena obsahuje i daň z přidané hodnoty.

Výrobce nebo dovozce podá celnímu úřadu Kolín (dále jen „pověřený celní úřad“) návrh na stanovení ceny pro konečného spotřebitele. Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může k podání návrhu na stanovení ceny pro konečného spotřebitele pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého podniku, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu.

Pro cigarety se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení musí být stanovena stejná cena pro konečného spotřebitele. Cenou pro konečného

spotřebitele

cigaret

nejprodávanější

cenové

kategorie

se

rozumí

nejrozšířenější cena cigaret pro konečného spotřebitele stanovená podle prodeje tabákových nálepek u pověřeného celního úřadu za předchozí kalendářní rok. Pro cigarety, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou stanovenou pro cigarety, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení. Nelze-li určit cenu pro konečného spotřebitele tímto způsobem, je cenou pro konečného 34

spotřebitele cena pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie. Cena pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie slouží k výpočtu výše sazeb daně z cigaret v souladu s právním předpisem Evropského společenství.

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Tab. 1: Sazby daně z tabákových výrobků Text

Cigarety

Sazba daně Procentní část Pevná část

Minimální

28 %

Celkem nejméně však 1,92 Kč/kus

1,03 Kč/kus

Doutníky, cigarillos

1,15 Kč/kus

Tabák ke kouření

1 280 Kč/kg

Ostatní tabák

1 280 Kč/kg

Zdroj: Zákon o spotřebních daních

Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby daně se vypočítá jako součet následujících položek: a) součin procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele těchto cigaret dělený stem; b) součin pevné části daně a počtu kusů. U cigaret se každých započatých 90 mm délky tabákového provazce považuje za jeden kus. Je-li výše daně u cigaret vypočtena při použití pevné a procentní části sazby daně nižší, než výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně, použije se výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně.

Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití pro nezbytné výrobní zkoušky nebo jako vzorky odebrané celním úřadem.

35

Povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká výrobou nebo dovozem tabákových výrobků na území České republiky. Tabákové výrobky vyrobené na území České republiky nebo na daňové území České republiky dovezené musí být značeny tabákovou nálepkou. Daňová povinnost ke spotřební dani z tabákových výrobků odpovídá hodnotě odebraných nálepek od pověřeného celního úřadu. Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání a daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. Tabákové výrobky lze značit nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky. Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení pod průhledný přebal.

36

4. Praktická část Tato část se zabývá problematikou dopadu zvýšení spotřební daně z cigaret k 1.1.2008. Kapitoly jsou věnovány vývoji sazeb spotřební daně z cigaret, stanovení ukazatelů daňové incidence, vývoji inkasa spotřebních daní, vývoji spotřeby tabáku a podvodům na spotřební dani.

4.1. Vývoj sazeb spotřební daně z cigaret Vstupem do Evropské unie vznikla České republice povinnost harmonizace spotřebních daní z cigaret s právní úpravou Evropské unie. Došlo ke změně správy, výběru těchto daní a ke změně sazeb. V této oblasti bude harmonizace pokračovat i v následujícím období, a to zejména ve formě zvyšování sazeb u spotřební daně z cigaret. Tento přizpůsobovací proces proběhl v několika postupných krocích. K 1.5.2004, dni vstupu České republiky do Evropské unie, došlo ke stanovení pevné sazby 0,48 Kč/kus a procentní sazby 23 %. Minimální sazba daně byla stanovena na 0,94 Kč/kus. Ke zvýšení sazeb spotřební daně z cigaret potom došlo k 1. 7. 2005, 1. 4. 2006, 1. 3. 2007, a 1. 1. 2008.

Tab. 1: Vývoj sazeb spotřební daně z cigaret Sazba daně Platnost sazby Procentní sazba Pevná sazba Minimální sazba 1. 5. 2004

23 %

0,48 Kč/kus 0,94 Kč/kus

1. 7. 2005

24 %


1. 4. 2006

25 %


1. 3. 2007

27 %


1. 1. 2008

28 %


Zdroj: Vlastní zpracování

37

4.2. Stanovení ukazatelů daňové incidence Incidence spotřební daně z cigaret je zkoumána na základě sledování prodejních cen vybraných značek cigaret s filtrem délky nad 70mm. Tato práce se zaměřuje na změny cen v souvislostí se změnou sazeb k 1. 1. 2008. Ceny cigaret se měnily v průběhu roku 2008 hned několikrát. Zkoumané změny ceny jsou tři, a to k 1. 1. 2008, k 1. 4. 2008 a k 1. 8. 2008. Jako výchozí jsou stanoveny ceny před změnou daňové sazby k 1. 10. 2007, a to z toho důvodu, že očekávaná změna daňových sazeb z cigaret se promítla do jejich cen již v listopadu a prosinci roku 2007. Prodejní ceny jsou identifikovány na základě cen uvedených na kolku, kterým musí být opatřena každá krabička cigaret. Zkoumaná období jsou volena s dostatečným odstupem vzhledem k možnosti tvorby jistého množství zásob.

Tab. 3: Vývoj cen vybraných značek cigaret Cena v Kč k datu Značka 1.10.2007 1.1.2008 1.4.2008 1.8.2008 Marlboro 74 74 82 82 Petra 57 65 65 65 L&M 63 63 70 71 Start 51 59 53 59 Red&White 50 58 53 58 Viceroy 50 58 50 58 RGD 48 48 56 Ronson 53 53 61 60 Zdroj: Cenový věstník, vlastní zpracování

Zvýšení spotřební daně cigaret se k 1. 1. 2008 promítlo u cigaret značek Petra, Start, Red&White a Viceroy, a to ve výši 8 Kč na krabičku. U cigaret Marlboro, L&M a Ronson se zdražení promítlo až k 1. 4. 2008. Výrobci tyto značky několik měsíců dotovali, aby neklesaly prodeje a nemuseli zdražit dříve než konkurence. Cigarety RGD, které jsou od roku 2008 novinkou na Českém trhu zdražily až k 1. 8. 2008.

38

Pro větší přehlednost je vývoj cen vybraných značek cigaret znázorněn graficky:

Graf 3. Vývoj cen vybraných značek cigaret 90,00 Kč 80,00 Kč 70,00 Kč 60,00 Kč 1.10.2007 50,00 Kč

1.1.2008 1.4.2008

40,00 Kč

1.8.2008 30,00 Kč 20,00 Kč 10,00 Kč

Ro ns on

D RG

Vi ce ro y

te Re d& W hi

St ar t

L& M

Pe tra

M

ar lb or o

0,00 Kč

Zdroj: Cenový věstník, vlastní zpracování

4.2.1. Cigarety Marlboro K 1. 10. 2007, tzn. před zvýšením spotřební daně z cigaret, stála krabička cigaret Marlboro 74 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 27 % a pevné sazbě 0,88 Kč/kus činila 37,60 Kč na krabičku, což je částka vyšší než částka 32,80 Kč, vypočtená jako minimální daň při minimální sazbě daně 1,64 Kč/kus. Použije se tedy částka 37,60 Kč. Částka DPH při sazbě 19 % činila 11,80 Kč. Spotřební daň a DPH tedy dohromady činily 49,40 Kč, což je 66,8 % z prodejní ceny krabičky cigaret.

Ke dni 1 . 1. 2008 došlo ke zvýšení daňové sazby. Cena zůstala nezměněna ve výši 74 Kč na krabičku. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 41,32 Kč, což je částka vyšší než částka vypočtená minimální sazbou 38,40 Kč. Použije se tedy částka 41,32 Kč na krabičku. Částka DPH při 19 % sazbě činila 11,80 Kč. Nepřímé daně celkem tedy činily 53,12 Kč, což je 71,8 % z prodejní ceny cigaret.

39

Celkový daňový dopad k 1. 1. 2008 odpovídá rozdílu nepřímých daní před a po změně daňové sazby, v tomto případě 3,72 Kč na krabičku. Protože však k tomuto datu nedošlo ke změně ceny, dopad této změny nesl ze 100 % výrobce.

Zvýšení sazeb spotřební daně se v ceně cigaret značky Marlboro promítlo až k 1.4.2008. Cena krabičky tak k tomuto datu vzrostla na 82 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 43,60 Kč na krabičku, což je částka vyšší než částka vypočtená minimální sazbou daně 1,92 Kč na kus, činící 38,40 Kč na krabičku. Použije se tedy částka 43,60 Kč. Částka DPH při 19 % sazbě činí 13,10 Kč. Spotřební daň a DPH tedy dohromady činí 56,70 Kč, což činí 69,1 % z prodejní ceny cigaret.

Celkový daňový dopad k 1. 4. 2008 odpovídá rozdílu nepřímých daní před a po změně daňové sazby, v tomto případě 7,30 Kč na krabičku. Daňový dopad na spotřebitele odpovídá rozdílu spotřebitelských cen před a po změně daňové sazby. Zde činí 8 Kč, což znamená, že daňové břemeno bylo ze 101 % přeneseno na kupujícího a na výrobce to mělo záporný daňový dopad.

K dalšímu sledovanému období, 1. 8. 2008, nedošlo k žádným cenovým změnám u značky Marlboro, rozklad daňového dopadu je tedy stejný jako ke dni 1. 4. 2008.

Tab.4: Dopad daňového břemene u cigaret Marlboro ke sledovaným datům Datum

P1

P2

P2-P1

SPD1+DPH1 SPD2+DPH2 D2-D1

1.1.2008

74,00

74,00

0,00

49,40

53,00

3,60

1.4.2008

74,00

82,00

8,00

49,40

56,70

7,30

1.8.2008

74,00

82,00

8,00

49,40

56,70

7,30

Vysvětlivky: P1

cena krabičky cigaret k 1. 10. 2007 ( před zvýšením daňové sazby);

P2

cena krabičky uvedenému datu;

SPD1

spotřební daň z krabičky cigaret k 1. 10. 2007;

SPD2

spotřební daň z krabičky cigaret k uvedenému datu;

DPH1

daň z přidané hodnoty z krabičky cigaret k 1. 10. 2007;

DPH2

daň z přidané hodnoty z krabičky cigaret k uvedenému datu;

D1-D2

rozdíl spotřebních daní před a po zvýšení daňové sazby z cigaret .

40

Tab. 4: pokračování Datum

Dopad na

Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupující

výrobce

kupující

výrobce

(Kč/krabičku)

(Kč/krabičku)

(%)

(%)

1.1.2008

0,00

3,70

0

100

1.4.2008

8,00

- 0,70

101

-1

1.8.2008

8,00

- 0,70

101

-1


Pro větší přehlednost je rozdělení daňového břemene znázorněno graficky:

Graf 4. Rozdělení daňového břemene u cigaret Marlboro 9,00 Kč 8,00 Kč 7,00 Kč 6,00 Kč 5,00 Kč Výrobce

4,00 Kč

Spotřebitel

3,00 Kč 2,00 Kč 1,00 Kč -

Kč 1.1.2008

1.4.2008

-1,00 Kč


41

1.8.2008

4.2.2. Cigarety Petra K 1. 10. 2008 stála krabička cigaret Petra 57 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 27 % a pevné sazbě 0,88 Kč/kus činila 33 Kč, což je částka vyšší než částka vypočtená minimální sazbou daně. Použije se tedy částka 33 Kč. Částka DPH při sazbě 19 % činila 9,10 Kč. Spotřební daň a DPH činily dohromady 42,10 Kč, což je 73,8 % z prodejní ceny krabičky cigaret.

K 1. 1. 2008 došlo ke zvýšení daňové sazby. Cena zatím zůstala nezměněna ve výši 57 Kč na krabičku. Spotřební daň tak při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 36,56, což je částka nižší než částka vypočtená minimální sazbou daně. V tomto případě se tedy

použije minimální částka 38,40. Daň z přidané hodnoty

zůstává zatím nezměněna, a to ve výši 9,10 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činí 47,50 Kč, což je 83 % z ceny krabičky těchto cigaret.

Celkový daňový dopad zvýšení spotřební daně z cigaret ke dni 1. 1. 2008 činí 5,40 Kč, což je rozdíl nepřímých daní před a po změně daňové sazby. Protože k tomuto datu nedošlo ke změně ceny, daňový dopad této změny nesl ze 100 % výrobce.

Zvýšení sazeb spotřební daně se u cigaret Petra projevilo až k 1. 4. 2008. Cena krabičky k tomuto datu činila 65 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 38,80 Kč, což je částka převyšující částku vypočtenou minimální sazbou daně, použije se tedy částka 38,80 Kč. Daň z přidané hodnoty při sazbě 19 % činila 10,38 Kč. Nepřímé daně dohromady činily 49,18 Kč, což je 75 % ceny krabičky cigaret.

Celkový daňový dopad k 1. 4. 2008 činil 7,08, což je rozdíl nepřímých daní před a po změně daňové sazby. Daňový dopad na spotřebitele odpovídá rozdílu spotřebitelských cen před a po zvýšení daňové sazby a k 1. 4. 2008 činí 8 Kč, daňové břemeno bylo z více než 100 % přeneseno na kupujícího a na výrobce to mělo záporný daňový dopad.

K dalšímu sledovanému období 1. 8. 2008 se cena cigaret nezměnila, rozklad daňového dopadu je tedy stejný jako k 1. 4. 2008.

42

Tab.5: Dopad daňového břemene u cigaret Petra ke sledovaným datům Datum

P1

P2

P2-P1


1.1.2008

57,00

57,00

0,00

42,10

47,50

5,40

1.4.2008

57,00

65,00

8,00

42,10

49,20

7,10

1.8.2008

57,00

65,00

8,00

42,10

49,20

7,10


Dopad na

Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupující

výrobce

kupující

výrobce

(Kč/krabičku)

(Kč/krabičku)

(%)

(%)

1.1.2008

0,00

5,40

0

100

1.4.2008

8,00

- 0,92

112

- 12

1.8.2008

8,00

- 0,92

112

- 12


Graf 5. Rozdělení daňového břemene u cigaret Petra 9,00 Kč 8,00 Kč 7,00 Kč 6,00 Kč 5,00 Kč Výrobce

4,00 Kč

Spotřebitel

3,00 Kč 2,00 Kč 1,00 Kč -

Kč 1.1.2008

1.4.2008

-1,00 Kč


43

1.8.2008

4.2.3. Cigarety L&M K 1. 10. 2008, tzn. před zvýšením spotřební daně z cigaret, stála krabička cigaret L&M 63 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 27 % a pevné sazbě 0,88 Kč/kus činila 34,61 Kč, což je částka vyšší než částka vypočtená minimální sazbou daně, použije se tedy částka 34,64 Kč. Daň z přidané hodnoty při sazbě 19 % činila 10,06 Kč. DPH a spotřební daň tak dohromady činily 44,70 Kč, což je 70,9 % ze spotřebitelské ceny krabičky těchto cigaret.

Ke dni 1. 1. 2008 došlo ke změně daňové sazby, cena však zůstala nezměněna. Spotřební daň tak při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činí 38,24 Kč, což je částka nižší než částka vypočtená minimální sazbou daně 38,40 Kč. Použije se tedy částka 38,40 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činí 10,06 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činí 48,46 Kč na krabičku cigaret, což je 76,9 % spotřebitelské ceny těchto cigaret.

Celkový daňový dopad k 1. 1. 2008 odpovídá rozdílu nepřímých daní a činí 3,76 Kč. Protože k tomuto datu zůstala cena nezměněna, daňový dopad zvýšení spotřební daně nese ze 100 % výrobce.

Ke dni 1. 4. 2008 došlo ke zvýšení ceny krabičky cigaret L&M na 70 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 40,20 Kč, což je částka vyšší než vypočtená minimální sazbou daně, použije se částka 40,20 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činí 11,18 Kč. Nepřímé daně dohromady činí 51,38 Kč, což je 73,4 % spotřebitelské ceny.

Celkový daňový dopad zvýšení spotřební daně činí k 1. 4. 2008 částku 6,68 Kč, což je rozdíl nepřímých daní před a po zvýšení spotřební daně z cigaret. Daňový dopad na kupujícího činí 7 Kč, což je rozdíl stávající ceny a ceny v období před zvýšením spotřební daně. Daňový dopad tohoto zvýšení tak nese z více než 100 % kupující a na výrobce to má záporný daňový dopad.

44

K 1. 8. 2008 došlo ke zvýšení ceny na 71 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 40,48 Kč, což je částka vyšší než vypočtená minimální sazbou daně. Použije se částka 40,48 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činí 11,34 Kč. Nepřímé daně dohromady činí 51,82 Kč, což je 73 % spotřebitelské ceny.

Celkový dopad zvýšení spotřební daně z cigaret činí k 1. 8. 2008 7,15 Kč, což je rozdíl nepřímých daní před a po změně daňové sazby. Daňový dopad na spotřebitele odpovídá rozdílu spotřebitelských cen před a po změně sazby a činí k tomuto datu 8 Kč. Daňové břemeno nese z více než 100 % spotřebitel a na výrobce to mělo záporný daňový dopad.

Tab.6: Dopad daňového břemene u cigaret L&M k jednotlivým datům Datum

P1

P2

P2-P1


1.1.2008

63,00

63,00

0,00

44,70

48,50

3,80

1.4.2008

63,00

70,00

7,00

44,70

51,40

6,70

1.8.2008

63,00

71,00

8,00

44,70

51,80

7,10

Tab. 6: pokračování Dopad na

Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupující

výrobce

kupující

výrobce

(Kč/krabičku)

(Kč/krabičku)

(%)

(%)

1.1.2008

0,00

3,76

0

100

1.4.2008

7,00

- 0,32

104

-4

1.8.2008

7,00

- 0,15

102

-2

Datum


45

Graf 6. Rozdělení daňového břemene u cigaret L&M 9,00 Kč 8,00 Kč 7,00 Kč 6,00 Kč 5,00 Kč Výrobce

4,00 Kč

Spotřebitel

3,00 Kč 2,00 Kč 1,00 Kč -

Kč 1.1.2008

1.4.2008

1.8.2008

-1,00 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

4.2.4. Cigarety Start

K 1. 10. 2007, tzn. před zvýšením spotřební daně z cigaret, stála krabička cigaret Start 51 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 27 % a pevné sazbě 0,88 Kč/kus činila 31,37 Kč, což je částka nižší než částka vypočtená minimální sazbou, použije se tedy minimální částka 32,80 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 8,14 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 40,94 Kč, což je 80,27 % ceny krabičky cigaret.

Ke dni 1. 1. 2008 došlo ke zvýšení sazby spotřební daně, avšak cena zůstala nezměněna. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 34,88 Kč, což je částka nižší než minimální. Použije se tedy částka 38,40 Kč, což je částka vypočtená minimální sazbou. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 8,14 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 46,54 Kč, což je 91,25 % spotřebitelské ceny.

Celkový daňový dopad zvýšení spotřební daně z cigaret činil k 1. 1. 2008 5,60 Kč, což je částka odpovídající rozdílu nepřímých daní před a po zvýšení daňové sazby. Protože k tomuto datu nedošlo ke změně ceny, daňové břemeno nese ze 100 % výrobce.

Ke dni 1. 4. 2008 se cena zvýšila na 53 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus tak činila 35,44 Kč, protože se jedná o částku nižší než minimální, použije se tedy částka 38,40Kč vypočtená minimální sazbou. Daň z přidané

46

hodnoty při 19 % sazbě činila 8,46 Kč. Nepřímé daně dohromady činily 46,86 Kč, což je 88,4 % ceny krabičky.

Celkový dopad zvýšení spotřební daně činí k 1. 4. 2008 5,92 Kč, což je rozdíl nepřímých daní před a po zvýšení sazby daně. Daňový dopad na spotřebitele činí 2 Kč, což je rozdíl ceny před a po zvýšení daňové sazby. Daňové břemeno tohoto zvýšení tak nese ze 33,78 % spotřebitel a z 66,22 % výrobce.

Ke dni 1. 8. 2008 cena krabičky cigaret Start činila 59 Kč. Spotřební daň při 28 % procentní sazbě a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 37,12 Kč. Daň vypočtená minimální sazbou však činí 38,40 Kč, použije se tedy tato částka. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 9,42 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 47,82 Kč, což je 81 % ceny krabičky.

Celkový daňový dopad k 1. 8. 2008 činil 6,88 Kč, což je rozdíl nepřímých daní před a po zvýšení daňových sazeb. Daňový dopad na spotřebitele činil 8 Kč, což je rozdíl cen před a po zvýšení spotřební daně. Daňové břemeno tak nesl ze 116,28 % spotřebitel a na výrobce to mělo záporný daňový dopad.

Tab.7: Dopad daňového břemene u cigaret Start ke sledovaným datům Datum

P1

P2

P2-P1


1.1.2008

51,00

51,00

0,00

41,00

46,50

5,50

1.4.2008

51,00

53,00

2,00

41,00

46,90

5,90

1.8.2008

51,00

59,00

8,00

41,00

47,80

6,80


Dopad na

Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupující

výrobce

kupující

výrobce

(Kč/krabičku)

(Kč/krabičku)

(%)

(%)

1.1.2008

0,00

5,60

0

100

1.4.2008

2,00

3,92

33,78

66,22

1.8.2008

8,00

- 1,12

116,28

- 16,28


47

Graf 7. Rozdělení daňového břemene u cigaret Start 8,50 Kč 7,50 Kč 6,50 Kč 5,50 Kč 4,50 Kč Výrobce

3,50 Kč

Spotřebitel

2,50 Kč 1,50 Kč 0,50 Kč -0,50 Kč

1.1.2008

1.4.2008

1.8.2008

-1,50 Kč


4.2.5. Cigarety Red&White K 1. 10. 2008, tzn. před zvýšením spotřební daně z cigaret, stála krabička cigaret Red&White 50 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 27 % a pevné sazbě 0,88 Kč/kus činila 31,10 Kč. Sazba vypočtená minimální sazbou je vyšší, použije se tedy částka 32,80 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 7,99 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 40,79 Kč, což je 81,58 % spotřebitelské ceny těchto cigaret.

Ke dni 1. 1. 2008 došlo ke zvýšení daňové sazby, cena zůstala nezměněna. Spotřební daň z cigaret tak při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 34,60. Protože je tato částka nižší než částka vypočítaná minimální sazbou, použije se částka 38,40 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 7,99 Kč. Nepřímé daně dohromady činily 46,39 Kč, což je 92,78 % ceny krabičky cigaret.

Celkový daňový dopad k 1. 1. 2008 odpovídá rozdílu nepřímých daní před a po zvýšení daňové sazby a činí 5,60 Kč. Protože k tomuto datu cena zůstala nezměněna, daňové břemeno tohoto zvýšení sazby nese ze 100 % výrobce.

48

Ke dni 1. 4. 2008 došlo ke zvýšení ceny na 53 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 35,44. Protože je tato částka nižší než částka vypočtená minimální sazbou, použije se minimální částka 38,40 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 8,46 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 46,86 Kč, což je 88,42 % spotřebitelské ceny cigaret.

Celkový daňový dopad zvýšení daňové sazby činil k 1. 4. 2008 6,07 Kč, což je rozdíl nepřímých daní před a po zvýšením daňové sazby. Daňový dopad na spotřebitele činil 3 Kč, což je rozdíl ceny před a po zvýšení daňové sazby. Daňové břemeno tohoto zvýšení sazby tak nese ze 49,42 % spotřebitel a z 50,58 % výrobce.

Ke dni 1. 8. 2008 vzrostla cena na 58 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 36,84 Kč. Je to částka nižší než vypočítaná minimální sazbou daně, použije se tedy minimální částka 38,40 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 9,26 Kč. Nepřímé daně dohromady činí 47,66 Kč, což je 82,17 % spotřebitelské ceny krabičky.

Celkový daňový dopad zvýšení sazby k 1. 8. 2008 činí 6,87 Kč. Dopad na spotřebitele činí 8 Kč, což je rozdíl ceny krabičky cigaret před a po zvýšení daňové sazby. Daňové břemeno nese ze 116 % spotřebitel a na výrobce to má záporný daňový dopad.

Graf 8. Rozdělení daňového břemene u cigaret Red&White 8,50 Kč 7,50 Kč 6,50 Kč 5,50 Kč 4,50 Kč Výrobce

3,50 Kč

Spotřebitel

2,50 Kč 1,50 Kč 0,50 Kč -0,50 Kč

1.1.2008

1.4.2008

-1,50 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování 49

1.8.2008

Tab.8: Dopad daňového břemene u cigaret Red&White ke sledovaným datům Datum

P1

P2

P2-P1


1.1.2008

50,00

50,00

0,00

40,80

46,40

5,60

1.4.2008

50,00

53,00

3,00

40,80

46,90

6,10

1.8.2008

50,00

58,00

8,00

40,80

47,70

6,90

Tab. 8: Pokračování Datum

Dopad na

Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupující

výrobce

kupující

výrobce

(Kč/krabičku)

(Kč/krabičku)

(%)

(%)

1.1.2008

0,00

5,60

0

100

1.4.2008

3,00

3,07

49

51

1.8.2008

8,00

- 1,13

116

- 16


4.2.6. Cigarety Viceroy K 1. 10. 2008, tzn. před zvýšením spotřební daně z cigaret, stála krabička cigaret Viceroy 50 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 0,88 Kč/kus činila 31,10 Kč. Protože se jedná o částku nižší než vypočítanou minimální sazbou daně, použije se částka 32,80 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 7,99 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 40,79 Kč, což je 81,58 % spotřebitelské ceny.

K 1. 1. 2008 došlo ke zvýšení sazby spotřební daně z cigaret a ke zvýšení ceny krabičky na 58 Kč. Spotřební daň tak při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,08 Kč/kus činila 36,84. protože se jedná o částku nižší než vypočtenou minimální sazbou daně, použije se částka 38,40 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 9,26 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 47,66 Kč, což je 82,17 % ceny krabičky.

50

Celkový daňový dopad zvýšení spotřební daně k 1. 1. 2008 činil 6,87 Kč, což je rozdíl nepřímých daní před a po změně daňové sazby. Daňový dopad na spotřebitele činil 8 Kč, což je rozdíl spotřebitelských cen před a po zvýšení daňové sazby. Daňové břemeno tohoto zvýšení tak nesl ze 116 % kupující a na výrobce to mělo záporný daňový dopad.

K 1. 4. 2008 klesla cena krabičky zpět na 50 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 34,60, což je částka nižší než vypočtená minimální sazbou, použije se tedy částka 38,40 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 7,99 Kč. Nepřímé daně dohromady činily 46,39 Kč, což je 92,79 % ceny krabičky.

Celkový daňový dopad k 1. 4. 2008 činil 5,60 Kč. Vzhledem k tomu, že cena je shodná s cenou před zvýšením daňové sazby, daňové břemeno nese ze 100 % výrobce.

K 1. 8. 2008 cena vzrostla opět na 58 Kč, spotřební daň a DPH tak byly stejné jako k 1. 1. 2008 a daňové břemeno nesl ze 116 % spotřebitel a na výrobce to mělo záporný daňový dopad.

Tab.9: Dopad daňového břemene u cigaret Viceroy k jednotlivým datům Datum

P1

P2

P2-P1


1.1.2008

50,00

58,00

8,00

40,80

47,70

6,90

1.4.2008

50,00

50,00

0,00

40,80

46,40

5,60

1.8.2008

50,00

58,00

8,00

40,80

47,70

6,90

Tab. 9: pokračování Dopad na

Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupující

výrobce

kupující

výrobce

(Kč/krabičku)

(Kč/krabičku)

(%)

(%)

1.1.2008

8

- 1,13

116

- 16

1.4.2008

0

5,60

0

100

1.8.2008

8

- 1,13

116

- 16

Datum


51

Graf 9. Rozdělení daňového břemene u cigaret Viceroy 8,50 Kč 7,50 Kč 6,50 Kč 5,50 Kč 4,50 Kč Výrobce

3,50 Kč

Spotřebitel

2,50 Kč 1,50 Kč 0,50 Kč -0,50 Kč

1.1.2008

1.4.2008

1.8.2008

-1,50 Kč


4.2.7. Cigarety RGD K 1. 10. 2008, tj. před zvýšením sazby spotřební daně z cigaret, stála krabička cigaret RGD 48 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 27 % a pevné sazbě 0,88 Kč/kus tak činila 30,56 Kč, což je částka nižší než vypočtená minimální sazbou daně, použije se tedy částka 32,80 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 7,67 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 40,47 Kč, což je 84 % ceny krabičky.

K 1. 1. 2008, kdy došlo ke zvýšení sazby spotřební daně z cigaret zůstala cena nezměněna. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 34,04 Kč, což je částka vyšší než vypočtená minimální sazbou daně, použije se tedy částka 38,40 Kč. Daň z přidané hodnoty zůstala nezměněna ve výši 7,67 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 46,07 Kč, což je 96 % ceny krabičky.

Celkový daňový dopad zvýšení spotřební daně k 1. 1. 2008 činil 5,60 Kč, což je rozdíl nepřímých daní před a po zvýšení daňové sazby. Protože cena zůstala nezměněna, daňové břemeno zvýšení daňové sazby nese ze 100% výrobce.

K 1. 4. 2008 zůstala cena nezměněna, nepřímé daně zůstaly tedy stejné jako k 1. 1. 2008 a celé daňové břemeno zvýšení spotřební daně z cigaret nese opět výrobce.

52

K 1. 8. 2008 došlo ke zvýšení ceny krabičky cigaret RGD na 56 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 36,28, což je částka nižší než vypočtená minimální sazbou daně, použije se tedy částka 38,40 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 8,94 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 47,34 Kč, což je 84,5 % ceny krabičky cigaret.

Celkový daňový dopad zvýšení spotřební daně k 1. 8. 2008 činí 6,87 Kč. Daňový dopad na spotřebitele činí k tomuto datu 8 Kč, což je rozdíl cen před a po zvýšení spotřební daně z cigaret. Daňové břemeno tak nese ze 116 % spotřebitel a na výrobce to má záporný daňový dopad.

Tab.10: Dopad daňového břemene u cigaret RGD k jednotlivým datům Datum

P1

P2

P2-P1


1.1.2008

48,00

48,00

0,00

40,50

46,00

5,50

1.4.2008

48,00

48,00

0,00

40,50

46,00

5,50

1.8.2008

48,00

56,00

8,00

40,50

47,30

6,80


Dopad na

Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupující

výrobce

kupující

výrobce

(Kč/krabičku)

(Kč/krabičku)

(%)

(%)

1.1.2008

0,00

5,60

0

100

1.4.2008

0,00

5,60

0

100

1.8.2008

8,00

- 1,13

116

- 16


53

Graf 10. Rozdělení daňového břemene u cigaret RGD 8,50 Kč 7,50 Kč 6,50 Kč 5,50 Kč 4,50 Kč Výrobce

3,50 Kč

Spotřebitel

2,50 Kč 1,50 Kč 0,50 Kč -0,50 Kč

1.1.2008

1.4.2008

1.8.2008

-1,50 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

4.2.8. Cigarety Ronson K 1. 10. 2008 stála krabička cigaret Ronson 53 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 27 % a pevné sazbě 0,88 Kč/kus činila 31,91 Kč, což je částka nižší než částka vypočtená minimální sazbou daně, použije se tedy částka 32,80 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 8,46 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 41,26 Kč, což je 77,8 % spotřebitelské ceny.

K 1. 1. 2008, kdy došlo ke zvýšení spotřební daně z cigaret, se cena krabičky zvýšila na 61 Kč. Spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 37,68 Kč, což je částka nižší než vypočtená minimální sazbou daně, použije se tedy částka 38,40 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 9,74 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 48,14 Kč, což je 78,9 % ceny krabičky.

Celkový daňový dopad k 1. 1. 2008 činil 6,88 Kč, což je rozdíl nepřímých daní před a po zvýšení spotřební daně. Daňový dopad na spotřebitele činil 8 Kč, což je rozdíl cen před a po zvýšení daňové sazby. Daňové břemeno tak nesl ze 116 % spotřebitel a na výrobce to mělo záporný daňový dopad.

54

K 1. 4. 2008 došlo k poklesu ceny na 55 Kč, spotřební daň při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 36 Kč, což je částka nižší než vypočtená minimální sazbou daně, použije se částka 38,40 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 8,78 Kč. Nepřímé daně dohromady činily 47,18 Kč, což je 85,8 % ceny krabičky.

Celkový daňový dopad k 1. 4. 2008 činil 5,92 Kč, což je rozdíl nepřímých daní před a po zvýšení spotřební daně. Daňový dopad na spotřebitele činil 2 Kč, což je rozdíl cen před a po zvýšení daňové sazby. Daňové břemeno tohoto zvýšení tak nese z 33,8 % spotřebitel a z 66,32 % výrobce.

K 1. 8. 2008 došlo ke zvýšení ceny na 60 Kč. Spotřební daň tak při procentní sazbě 28 % a pevné sazbě 1,03 Kč/kus činila 37,40 Kč. Protože je tato částka nižší než vypočtená minimální sazbou daně, použije se částka 38,40 Kč. Daň z přidané hodnoty při 19 % sazbě činila 9,58 Kč. Nepřímé daně dohromady tak činily 47,98 Kč, což je 80 % ceny. Celkový daňový dopad k 1. 8. 2008 činil 6,72 Kč, což je rozdíl nepřímých daní před a po změně daňové sazby. Daňový dopad na spotřebitele činil 7 Kč, což je rozdíl cen před a po zvýšení spotřební daně. Daňové břemeno tak nesl ze 104 % spotřebitel a na výrobce to mělo záporný daňový dopad.

Graf 11. Rozdělení daňového břemene u cigaret Ronson 8,50 Kč 7,50 Kč 6,50 Kč 5,50 Kč 4,50 Kč Výrobce

3,50 Kč

Spotřebitel

2,50 Kč 1,50 Kč 0,50 Kč -0,50 Kč

1.1.2008

1.4.2008

-1,50 Kč


55

1.8.2008

Tab.11: Dopad daňového břemene u cigaret Ronson k jednotlivým datům Datum

P1

P2

P2-P1


1.1.2008

53,00

61,00

8,00

41,20

48,10

6,90

1.4.2008

53,00

55,00

2,00

41,20

47,20

6,00

1.8.2008

53,00

60,00

7,00

41,20

48,00

6,80


Dopad na

Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupující

výrobce

kupující

výrobce

(Kč/krabičku)

(Kč/krabičku)

(%)

(%)

1.1.2008

8

-1,12

116

- 16

1.4.2008

2

3,92

33,8

66,32

1.8.2008

7

- 0,28

104

-4


Cigarety se v průběhu sledovaného období zdražily kvůli zvýšené spotřební dani v průměru o osm korun na krabičku. Daňová sazba se zvýšila k 1. 1. 2008, ale konkurenční boj přiměl výrobce reagovat na zvýšení později, u většiny značek až v dubnu 2008. Dalším důvodem je rovněž skutečnost, že se výrobci předzásobili kolky s nižší sazbou daně.

Cigarety Marlboro zdražily jednorázově v dubnu 2008, a to o osm korun na krabičku. Zásoby cigaret s levnějším kolkem došly výrobci, firmě Philip Morris, začátkem února, to znamená, že od té doby až do dubna snížil svoji marži a tyto cigarety dotoval. Celé daňové břemeno zvýšení daňové sazby ve výši 3,72 Kč tak nesl výrobce. Od dubna naopak výrobce přenesl více než 100 % daňového břemene na spotřebitele. V poptávce po těchto cigaretách se zvýšení ceny výrazně neprojevilo, protože kuřáci cigaret Marlboro většinou bývají této značce věrni.

Cigarety Petra zdražily jednorázově k 1. 1. 2008, rovněž o osm korun na krabičku. Stejně jak u cigaret Marlboro Philip Morris z důvodu konkurenčního boje tyto cigarety od února do dubna dotoval a daňový dopad zvýšení sazby daně nesl sám. K přenosu

56

daňového břemene došlo k 1. 4. 2008, kdy bylo z více než 100 % přeneseno na kupujícího.

Cigarety L&M, které patří ke střední cenové kategorii byly zdražovány postupně, nejprve k 1. 4. 2008 z 63 Kč na 70 Kč, tj o 7 Kč na krabičku, o další 1 Kč na 71 Kč k 1. 8. 2008. Do dubna nesl celé daňové břemeno zvýšení spotřební daně ve výši 3,76 Kč výrobce, od 1.4.2008 jej z více než 100 % přenesl na spotřebitele.

Cigarety Start, které patří k nejnižší cenové kategorii zdražovaly v průběhu sledovaného období postupně. K prvnímu zdražení z 51 na 53 Kč došlo k 1.1.2008 a k druhému k 1. 8. 2008, na 59 Kč, celkem tedy o 8 Kč. K přesunu daňového břemene u cigaret Start docházelo postupně, k 1. 1. 2008 nesl daňové břemeno ze 100 % výrobce, k 1. 4. 2008 z 66,22 % výrobce a z 33,78 % spotřebitel a k 1. 8. 2008 již z více než 100 % spotřebitel.

Cigarety Red&White patří k nejprodávanějším a opečovávaným značkám firmy Philip Morris, proto k jejich zdražení docházelo opět postupně, nejprve v dubnu o 3 Kč a poté v srpnu o dalších 5 Kč. K přesunu břemene zvýšení daňové sazby docházelo postupně, k 1. 1. 2008 nesl celé daňové břemeno výrobce, k 1. 4. 2008 přenesl 49,42 % daňového břemene na spotřebitele a k 1. 8. 2008 již nesl z více než 100 % daňového břemene spotřebitel.

U cigaret Viceroy došlo nejprve k 1. 1. 2008 ke zdražení z 50 na 58 Kč, což znamená, že došlo k přesunu více než 100 % dopadu daňového břemene zvýšení spotřební daně na spotřebitele. K 1. 4. 2008 klesla z důvodu udržení se této značky na trhu cena těchto cigaret zpět na 50 Kč. Daňové břemeno tak k tomuto datu nesl z více než 100 % výrobce, který tuto značku dotoval snížením marže. K 1. 8. 2008 však cena opět vzrostla na 58 Kč, což opět přesunulo více než 100% daňového břemene na spotřebitele.

Cigarety RGD, které jsou u nás od roku 2007 novinkou, vyrábí firma Philip Morris v čínské licenci a patří k nejlevnějším na českém trhu. Firma Philip Morris se rozhodla pomoci Číňanům s vývozem této značky za to, že v asijské zemi bude moci vyrábět svá Marlbora. Zaváděcí cena krabičky byla 48 Kč . Do srpna 2008 nedošlo ke změně této ceny, to znamená že cigarety výrobce dotoval a nemohl na nich vydělávat, protože 57

nepřímé daně dohromady činily 46,07 Kč, což je 96 % ceny krabičky. Na výrobu a marže pro všechny od výrobce až po trafikanta tak zbývaly jen dvě koruny. Daňový dopad tak v tomto případě nesl celý výrobce. K 1. 8. 2008 cena krabičky cigaret RGD vzrostla na 56 Kč, což je 8 Kč. Došlo tak k přesunu více než 100% daňového břemene z výrobce na spotřebitele.

Poslední ze zkoumaných značek, cigarety Ronson patří rovněž k nejlevnějším na českém trhu. K 1. 1. 2008 došlo k jejich zdražení o celých 8 Kč, daňové břemeno zvýšení spotřební daně z cigaret tak bylo z více než 100 % přeneseno na spotřebitele. V následujících měsících však klesla poptávka po těchto cigaret a výrobce se rozhodl z důvodu udržení se této značky na českém trhu ke snížení ceny. K 1. 4. 2008 tak cena klesla na 55 Kč a 33,8 % daňového břemene se přesunulo z výrobce na spotřebitele. K 1. 8. 2008 došlo opět ke zdražení, a to na 60 Kč. Daňové břemeno tak bylo opět z více než 100 % přeneseno na spotřebitele.

V souvislosti se zvyšováním daní musí výrobci bojovat s čím dál masivnějším přesunem kuřáků k levnějším značkám. Zejména u cigaret s nejnižšími cenami neexistuje žádná velká loajalita ke značce a kuřáci se klidně od dražších Red&White přesunou k levnějším značkám RGD či Ronson. Když začnou zdražovat některé cigarety, prodej těch levnějších se až zpětinásobí. Proto výrobci levnějších značek cigaret zdražovali v průběhu sledovaného období postupně, aby neztratili zákazníky. Levnější segment cigaret má sice nižší marži, ale pomáhá udržet firmám tržní podíl, proto je pro ně jejich prodej významný.

U dražších cigaret, jejichž hlavním představitelem je značka Marlboro, se u zákazníka předpokládá větší věrnost značce, proto u těchto značek došlo k jednorázovému zdražení a promítnutí vyšší spotřební daně do ceny. Firmy se snaží své zákazníky udržet jiným způsobem než prostřednictvím ceny, například firma Philip Morris začala v roce 2008 vyrábět nové druhy cigaret, například Marlboro cold mint nebo levnější variantu krátkých Marlboro nazvanou Intense.

58

Tab.12: Dopady změny sazby spotřební daně z tabákových výrobků u vybraných značek cigaret v Kč/krabičku cigaret k 1. 1. 2008. Výrobek

P1

P2

P2 – P1

SPD1 + DPH1

SPD2 + DPH2

D2 – D1

Marlboro

74,00

74,00

0,00

49,40

53,10

3,70

Petra

57,00

65,00

8,00

42,10

47,50

5,40

L&M

63,00

63,00

0,00

44,70

48,50

3,80

Start

51,00

59,00

8,00

40,90

46,50

5,60

Red&White

50,00

58,00

8,00

40,80

46,40

5,60

Viceroy

50,00

58,00

8,00

40,80

46,40

5,60

RGD

48,00

48,00

0,00

40,40

46,00

5,60

Ronson

53,00

53,00

0,00

41,20

48,10

6,90

Tab. 12: pokračování Výrobek

Dopad na

Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupující

výrobce

kupující

výrobce

(%)

(%)

(Kč na krabičku) (Kč na krabičku) Marlboro

0,00

3,72

0

100

Petra

0,00

5,40

0

100

L&M

0,00

3,76

0

100

Start

0,00

5,60

0

100

Red&White

0,00

5,60

0

100

Viceroy

8,00

1,13

116

-16

RGD

0,00

5,60

0

100

Ronson

8,00

-1,12

104

-4


59

Graf 12. Rozklad spotřebitelských cen k 1. 1. 2008 80,00 Kč 70,00 Kč 60,00 Kč 50,00 Kč DPH 40,00 Kč

Spotřební daň Cena bez DPH a SPD

30,00 Kč 20,00 Kč 10,00 Kč 0,00 Kč Marlboro

Petra

L&M

Start

Red&White

Viceroy

RGD

Ronson


Tab.13: Dopady změny sazby spotřební daně z tabákových výrobků u vybraných značek cigaret v Kč/krabičku cigaret k 1. 8. 2008. Výrobek

P1

P2

P2 – P1 SPD1 + DPH1

Marlboro

74,00

82,00

8,00

49,40

56,70

7,30

Petra

57,00

65,00

8,00

42,10

49,20

7,10

L&M

63,00

71,00

8,00

44,70

57,80

7,10

Start

51,00

59,00

8,00

40,90

47,80

6,90

Red&White

50,00

58,00

8,00

40,80

47,70

6,90

Viceroy

50,00

58,00

8,00

40,80

47,70

6,90

RGD

48,00

56,00

8,00

40,40

47,30

6,90

Ronson

53,00

60,00

7,00

41,20

48,00

6,80


60

SPD2 + DPH2

D2 – D1

Tab.13: pokračování Výrobek

Dopad na

Dopad na

Dopad na

Dopad na

kupující

výrobce

kupující

výrobce

(Kč na krabičku) (Kč na krabičku) (%)

(%)

Marlboro

8,00

-0,70

101

-1

Petra

8,00

-0,92

112

-12

L&M

7,00

-0,15

102

-2

Start

8,00

-1,12

116

-16

Red&White

8,00

-1,13

116

-16

Viceroy

8,00

-1,13

116

-16

RGD

8,00

-1,13

116

-16

Ronson

7,00

-0,28

104

-4


Graf 13. Rozklad spotřebitelských cen k 1. 8. 2008 90,00 Kč 80,00 Kč 70,00 Kč 60,00 Kč DPH

50,00 Kč

Spotřební daň 40,00 Kč

Cena bez DPH a SPD

30,00 Kč 20,00 Kč 10,00 Kč 0,00 Kč Marlboro

Petra

L&M

Start

Red&White

Viceroy

RGD

Ronson


Z grafů 12. a 13. je patrné, že u levnější kategorie cigaret cena bez nepřímých daní sotva pokryje náklady a marže je velmi malá. U cigaret vyšší cenové kategorie cena bez daní tvoří vyšší procento celkové spotřebitelské ceny krabičky. Z grafů je rovněž zřejmé, že firmy zvýšení spotřebních daní promítly do cen až s časovým odstupem v průběhu sledovaného období a ne hned k 1. 1. 2008. Zároveň také zvýšily svou marži. 61

4.3. Vývoj inkasa spotřebních daní Spotřební daně jsou jedním z nejvýznamnějších zdrojů pro veřejné rozpočty. Z pohledu finančního je zřejmé, že harmonizace sazeb na úroveň požadovanou v rámci Evropské unie zajistila v uplynulých čtyřech letech dodatečné přírůstky, které směřovaly do státního rozpočtu. Celkové meziroční přírůstky inkasa spotřebních daní v období 2004 až 2007 přesahovaly 10 %. Jestliže v roce 2003 představovaly spotřební daně zhruba 17 % daňových příjmů, v roce 2007 již podíl přesáhl 20 %. Vývoj daňových příjmů ze spotřebních daní ukazuje následující tabulka.

Tab. 14 : Meziroční srovnání daňových příjmů ze spotřebních daní v mil. Kč Ukazatel/rok 2005 Skutečnost Index

2006

2007

Skutečnost Index

Skutečnost Index

2005/2004

2005/2006

2006/2007

Spotřební daně celkem

103 584

125,1

112 561

108,7

131 591

116,9

25 428

118,1

32 241

126,8

46 998

145,8

Spotřební daň z tabáku

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování

Příjem do státního rozpočtu ze spotřební daně z tabákových výrobků činil za rok 2007 46 997.6 mil. Kč, v porovnání s rokem 2006 došlo k nárůstu výběru spotřební daně z tabákových výrobků o 14 756,2 mil. Kč, vyjádřeno procentuelně 45,8 %. Plnění rozpočtu na rok 2007 tak dosáhlo u spotřební daně z cigaret 100 % celkového plánovaného ročního výnosu.

Tato skutečnost je zejména důsledkem zvýšení sazeb spotřební daně z cigaret. V měsíci listopadu roku 2007 začalo takzvané přechodné období, což je tříměsíční období související s dalším významným zvýšením sazeb daní z tabákových výrobků od 1. 1. 2008, ve kterém jsou regulovány zásoby cigaret se současně platnou sazbou daně.

62

Inkaso spotřební daně za prosinec bylo ovlivněno vyměřenou daňovou povinností podle odebraných tabákových nálepek v měsíci říjnu, a to z důvodu šedesátidenní splatnosti daně. Stanovený odhad příjmů státního rozpočtu ze spotřební daně z tabákových výrobků pro rok 2007 v částce 47 000 mil. Kč se jevil v průběhu roku jako výrazně nadhodnocený. Odběratelé tabákových nálepek se však navzdory přijaté právní úpravě předzásobili tabákovými nálepkami se současně platnou sazbou daně, což mělo za následek v posledních měsících roku výrazně vyšší inkaso daně z tabákových výrobků, než byl plánovaný odhad těchto příjmů. Toto předzásobení cigaretami způsobilo, že se spotřební daně zaplatily ještě do rozpočtu roku 2007 namísto roku 2008. To může způsobit výpadek ve výběru daní roku 2008, ke kterému ještě přispívá zdražení cigaret. Podle odhadů ministerstva financí to sníží spotřebu přibližně o 1,5 %.

Rok 2008 už zřejmě rekordní nebude, ministerstvo financí předpokládá, že vybere na spotřební dani z tabáku zhruba 45 miliard Kč. Do budoucna plánuje další zvyšování daně.

Tab. č. 5: Výnos spotřební daně z tabákových výrobků Skutečný výnos spotřební daně z tabákových výrobků za rok 2006 32 241,4 mil. Kč Skutečný výnos spotřební daně z tabákových výrobků za rok 2007

46 997,6 mil Kč

Absolutní rozdíl oproti roku 2006

14 457,2 mil. Kč

Procentuelní rozdíl oproti roku 2006

45,8 %

Odhad celkového výnosu uvedený ve státním rozpočtu 2007 Absolutní rozdíl oproti odhadu ze státního rozpočtu 2007 Procentuelní rozdíl oproti odhadu ze státního rozpočtu 2007 Zdroj: Ministerstvo financí České republiky

63

47 000 mil. Kč - 2,4 mil. Kč 0%

4.4. Spotřeba tabáku Kouření tabáku je nejvýznamnější preventabilní příčinou předčasného úmrtí populace. V české republice kouří asi 2,3 milionu lidí. Podle doktorky Evy Králíkové z Centra léčby závislosti na tabáku by chtělo sedmdesát procent kuřáků s kouřením přestat, ale daří se to ročně nejvýš třem procentům z nich.

Zdanění je součástí obecné strategie prevence a odrazování, která obsahuje rovněž další opatření zaměřená na snižování poptávky po tabákových výrobcích, například ochranu před pasivním kouřením, regulaci obsahu atd. Podle Světové banky je však zvýšená cena tabákových výrobků jediným nejúčinnějším opatřením k prevenci kouření. Nárůst cen tabákových výrobků o 10 % vede v členských státech Evropské unie s vysokými příjmy ke snížení spotřeby u dospělých osob v průměru o 4 %. Ještě důležitější je, že vysoké ceny mají pravděpodobně nejvyšší dopad na mladé lidi, kteří na zvýšení cen reagují silněji než starší lidé.

Tab. 6 : Vývoj spotřeby cigaret v České republice Rok

Spotřeba cigaret Absolutní přírůstek Relativní přírůstek Index růstu (ks na osobu)

( ks)

spotřeby (%)

(%)

1999

2090

2000

1882

-208

-9,95

90,05

2001

1664

-218

-11,58

88,42

2002

1893

229

13,76

113,76

2003

2192

299

15,80

115,80

2004

2243

51

2,33

102,33

2005

2275

32

1,43

101,43

2006

2338

63

2,77

102,77

Zdroj: Český statistický úřad

64

Podle údajů Českého statistického úřadu v letech 1999 až 2001 spotřeba cigaret klesala v průměru o 10 % ročně. V letech 2002 a 2003 došlo k výraznějšímu nárůstu spotřeby v průměru o 15 %. Od roku 2004 se růst sice zpomalil, jak je však zřejmé z následujícího grafu, má stále rostoucí trend. Z toho vyplývá, že zvyšování spotřební daně z cigaret má v České republice spíše fiskální než výchovný účinek. Stále větší množství kuřáků se totiž po několika posledních vlnách zvedání daně a zdražování cigaret přesunulo k levnějším značkám namísto aby kouření omezili nebo přestali.

Graf 14. Vývoj spotřeby cigaret v České republice v letech 1999 až 2006

Spotřeba ks/osoba

2500 2000 1500 1000 500 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Rok

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování

Evropská komise ve snaze snížit konzumaci tabáku navrhla v červenci roku 2008 novou směrnici, kde navrhuje zvýšení spodní hranice daňového zatížení na šedesát tři procent, přičemž podíl šedesáti čtyř EUR na tisíc cigaret zvedne na devadesát EUR ze všech cigaret. Zvyšování má probíhat postupně do roku 2014 a předpokládá se, že pomůže deseti procentům kuřáků zbavit se závislosti. Návrh dále počítá s aktualizací definic tabákových výrobků, neboť různé kategorie postihuje různě velká daň. Některé výrobky jsou proto výrobcem záměrně označovány jako doutníky či tabák do dýmky. Mezi lety 2002 a 2006 poklesla v Evropské unii konzumace cigaret, o stejné procento však vzrostla konzumace ručně balených cigaret. Z tohoto důvodu chystá komise přirovnat nejnižší daň z jemně řezaného tabáku k nejnižší dani z cigaret. Dalším cílem je srovnat rozdíly v cenách tabákových výrobků v unii, což pomůže snížit přeshraniční

65

nakupování a bojování proti nezákonnému obchodu, který narušuje příjmy a zdravotní politiku států, které ve snaze omezit spotřebu cigaret zavádějí vysoké daně.

Zajímavá je analýza spotřeby tabáku podle příjmových skupin domácností. Zdrojem dat pro tuto analýzu je statistika rodinných účtů Českého statistického úřadu. Jsou zde obsaženy údaje o struktuře výdajů domácností rozdělených do decilů podle čistého příjmu na osobu za roky 2006 a 2007, kdy docházelo ke zvyšování spotřební daně. Graf 15. Výdaje za tabák podle příjmových skupin

Výdaje za tabák v Kč na osobu

2500

2000

1500 2006 2007 1000

500

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Příjmové skupiny (decily)

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování První až pátá příjmová skupina vydává na spotřebu tabáku výrazně nižší finanční prostředky než skupiny vyšší. Není to však způsobeno tím, že mají nižší spotřebu, ale skutečností, že nižší příjmové skupiny nakupují levnější segment cigaret. U první a druhé příjmové skupiny došlo v roce 2007 ke zvýšení výdajů za tabákové výrobky oproti roku 2007. Nemusí to však znamenat zvýšenou spotřebu cigaret, ale promítnutí zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků do cen cigaret. U třetí až páté příjmové skupiny se výdaje za tabákové výrobky výrazně nezměnily, což svědčí o skutečnosti, že došlo k přechodu k levnějším značkám cigaret v důsledku zvyšování cen. U vyšších příjmových skupin pak dochází k nárůstům výdajů za tabákové výrobky, neboť tyto výdaje na spotřebu cigaret jsou ovlivněny jednak vyšší spotřebou a jednak spotřebou dražší cenové kategorie cigaret. V případě dražších značek dochází k většímu přesunu daňového břemene zvýšení spotřební daně na spotřebitele. 66

4.5. Podvody na spotřební dani Značné rozdíly v maloobchodních cenách včetně daně vytvořily mezi členskými státy Evropské unie příznivé prostředí pro daňově podmíněné přeshraniční nákupy i pro pašování a podvody. Odvětví tabáku je k těmto činnostem obzvlášť náchylné. Některé hlavní trhy s poměrně vysokými spotřebními daněmi, které byly mnohdy zavedeny z důvodu ochrany zdraví a snížení spotřeby cigaret, nyní zaznamenávají podle Evropské komise příliv převyšující 20 %. Naopak řada členských států udržuje nízké sazby daní a tím způsobují ostatním členským státům vnější náklady.

Přeshraniční nákupy jsou zcela oprávněné a za předpokladu, že výrobky jsou kupovány jednotlivci za účelem jejich vlastní spotřeby, představují jednu z výhod vnitřního trhu. To však může představovat problém pro státy s vyšším zdaněním. Přeshraniční nákupy se v určitých členských státech velmi rozšířily po zavedení výrazně vyšších sazeb spotřebních daní, jež byly často zaváděny za účelem ochrany zdraví.

Nezákonný obchod zahrnuje zboží pašované ze třetích zemí a „pašování“ uvnitř Evropské unie, při kterém jednotlivci nakupují tabák v jiných členských státech pro zdánlivě vlastní potřebu, avšak ve skutečnosti ho prodávají bez toho, aniž by v členském státě platili spotřební daň. Při pašování ze třetích zemí podvodníci pašující zboží obcházejí celní kontroly různými způsoby. Tyto dovozy jsou obvykle kryty neutrálním zbožím, potravinami, čajem a podobně. Jedná se buď o cigarety vůbec neopatřené zákonem předepsanou tabákovou nálepkou, nebo jsou opatřeny tabákovou nálepkou například Litvy, Lotyšska, Běloruska,Ukrajiny dalších zemí, kde jsou ceny a daně nízké. Dalším rostoucím trendem je pašování cigaret ze zámořských území jako je Čína a Vietnam.

Nelegální výroba je dalším podvodem na spotřební dani. Tento způsob podvodu je poněkud složitější. K výrobě cigaret je nutno do výrobních prostor (není podmínkou, aby výroba probíhala na jednom místě) soustředit poměrně velká množství specifických surovin, jednoúčelové speciální stroje, zajistit vhodné výrobní prostory a kvalifikovanou obsluhu strojů. Vytipování těchto prostor je obvykle poměrně náročné, neboť se musí jednat o prostory, ve kterých budou probíhat vcelku velké manipulace se zbožím, kam musí mít přístup těžká nákladní technika, s napojením na elektrický proud vysokého

67

příkonu, musí jít o prostory těžko sledovatelné a strategicky výhodně položené, navíc pokud možno v rozumném dosahu spotřebitelů. Jako tyto prostory jsou obvykle vybírány bývalé budovy zemědělských družstev a podniků. Relativně jednoduché je obstarání výrobních linek na výrobu a balení cigaret. V České republice se jedná obvykle o stroje českého původu, po roce 1989 vyřazené z oficiálních továren, nebo o stroje, které byly původně v šedesátých letech vyrobeny pro tehdejší spřátelené rozvojové země. Dovoz těchto strojů probíhá v rozebraném stavu, tyto jsou deklarovány jako potravinářské stroje nebo jsou úplně zatajeny při jejich dovozu. Obstarání surovin je náročnější, je nutno zajistit cigaretové papírky, filtry, barvu, lepidlo. I tyto suroviny je ovšem relativně snadné obstarat, neboť cigaretové papírky je schopna vyrobit téměř každá velká papírenská společnost po celé Evropě. K provozu linky je třeba alespoň částečně kvalifikovaného personálu. V dosud zajištěných manufakturách nebo nelegálních výrobních linkách byli jako obsluha těchto linek zajištěni obvykle občané Vietnamu, kteří jsou dovezeni k linkám, jsou obvykle ubytováni v nelidských podmínkách přímo u výrobní linky a nemají jakoukoliv možnost vzdálit se z výrobních prostor, do kterých je jim českými osobami dopravována strava. Ke zprovoznění a opravám linky jsou pak vysíláni specialisté, kteří byli na těchto linkách obvykle dříve v cizině zaměstnáni. Kuriózním případem byl případ „dovozu“ celé kompletní obsluhy bulharských dělníků, kteří byli původně zaměstnáni u státní bulharské tabákové firmy.

Naprosto zásadním problémem je ovšem obstarání vhodného řezaného, upraveného a fermentovaného tabáku k výrobě cigaret. Tabák je nutno dovézt ze zahraničí, tento tabák je obvykle nakupován u týchž dodavatelů, od kterých odebírají tabák renomované světové cigaretové společnosti. Klíčovým problémem je dopravení tabáku k výrobní lince. Dochází k chybnému označení zboží, k jeho rozdělování po dovozu do České republiky do více drobných zásilek, aby případná ztráta byla minimalizována. Jsou používány mezisklady za účelem „očištění“, tedy přesvědčení se, že zásilka není monitorována státními orgány. Tato činnost je velmi náročná, je též poměrně velmi nákladná a existuje vysoké riziko odhalení. Z tohoto důvodu organizované skupiny přistoupily k tzv. ředění tabáku kvalitního tabákem nekvalitním, který je do tuzemska dopravován jako celé sušené tabákové listy. Tabák totiž v tomto případě nepodléhá spotřební dani na rozdíl od tabáku řezaného, který spotřební dani podléhá. Dochází k obrovským dovozům tabáku v této podobě, který se po dovozu „ztratí“ orgánům státní správy a je zpracován k výrobě cigaret. 68

Pozoruhodné je, že z jedné hromady takto připraveného tabáku jsou následně vyráběny cigarety nejrůznějších světových značek. Tyto cigarety jsou následně prodávány obvykle v pohraničních tržištích a stáncích, nebo jsou dopravovány dále do zemí západní Evropy, ve kterých je spotřební daň ještě vyšší než v České republice. Zvyšováním spotřební daně fenomén nelegálních výroben v České republice nabývá stále větších rozměrů. V průběhu roku 2005 bylo v oblasti nelegálního obchodování s cigaretami a tabákem odhaleno celkem 918 případů porušení celních předpisů. Zajištěno bylo 76,8 mil. kusů neznačených cigaret a 253,6 tun nezdaněného tabáku. Vzrostla úspěšnost u případů odhalení nelegálních přeprav a výroby cigaret, kdy se podařilo zajistit o více než 31 mil. kusů neznačených cigaret oproti roku 2004.

V průběhu roku 2006 bylo v oblasti nelegálního obchodování s tabákem odhaleno celkem 504 případů porušení předpisů a zajištěno cca 102 mil. kusů cigaret a 1001 tun tabáku. Celkový odhadovaný únik na cle a daních činí 1,8 mld. Kč. V porovnání s rokem 2005 došlo v roce 2006 v této oblasti k poklesu počtu zajištěných případů porušení platných předpisů, ale současně došlo k výraznému navýšení odhadovaného úniku na cle a daních z částky 209 mil. Kč v roce 2005 na částku 1,8 mld. Kč v roce 2006. Rovněž došlo ke zvýšení počtu zajištěných cigaret a množství tabáku.

V průběhu roku 2007 bylo v oblasti nelegálního obchodování s tabákem odhaleno celkem 500 případů porušení předpisů. Celkový odhadovaný únik na cle a daních činil 600 mil. Kč a zajištěno bylo více jak 65 mil. ks cigaret a 696 tun tabáku. V porovnání s rokem 2006 se počet odhalených případů porušení předpisů výrazně nezměnil, počet kusů cigaret však klesl ze 102 mil. ks v roce 2006 na 65 mil. ks v roce 2007. Současně došlo k výraznému snížení odhadovaných úniků na cle a daních z částky 1,8 mld. Kč v roce 2006 na částku 600 mil. Kč v roce 2007

69

Tab. 7: Výsledky činnosti celních orgánů v letech 2004 – 2007 2004 2005 2006

2007 Index 2006/2007

Počet případů

907

918

504

500

99,20

Počet cigaret (mil. ks)

46

77

102

65

63,70

Tabák (t)

646

254

1 001

696

69,50

Únik cla a daní (mil. Kč)

337

209

1 800

600

33,40

Zdroj: Celní správa České republiky, vlastní zpracování

Při hodnocení nejnovějších trendů v této oblasti je třeba zmínit zvyšující se podíl případů nelegální výroby cigaret na území Evropské unie (ilegální výrobny v České republice, Rakousku a Slovensku). Pachatelé se podobně jako nelegální producenti plagiátů v Asii zaměřují na výrobu kopií cigaret světových značek, produkovaných nadnárodními tabákovými společnostmi. Dalším trendem, který v roce 2007 zaznamenaly celní orgány, je snížení počtu případů páchaných jednotlivci. Naopak se v tomto období potvrdil trend nárůstu organizovanosti pachatelů , černý trh s cigaretami v ČR ovládají dlouhodobě vysoce organizované skupiny, přičemž stále vyšší zastoupení mají cizinci, především Asiaté.

Ve prospěch zvýšení spotřebních daní působí aspekt příjmů státního rozpočtu a ochrana mladých před kouřením, na druhé straně však s nárůstem ceny cigaret roste nezákonný obchod s cigaretami. Velké rozdíly mezi daněmi mezi jednotlivými zeměmi podněcují k pašování a cigaretové turistice, což mimo jiné negativně ovlivňuje příjmy do státního rozpočtu. Například ve Švédsku způsobilo zvýšení sazby spotřební daně z tabáku pokles legálního prodeje o dvacet procent. Spotřebitelé se však přesunuli na černý trh. Snahou Evropské komise je snížení rozdílů v maloobchodních cenách cigaret, což má potlačit nelegální obchod s tabákovými výrobky.

70

5. Závěr V diplomové práci byly kvantifikovány dopady zvýšeného daňového břemene způsobené zvýšením sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v České republice k 1. 1. 2008. Byla sledována daňová incidence a konkrétní dopad změn v daňových sazbách na prodejce a spotřebitele.

Přesun daňového břemene byl kvantifikován na základě zjištěných cen cigaret v průběhu delšího časového úseku, a to před a po zvýšení daňové sazby, s dostatečným časovým odstupem. Byla zvolena konkrétní data 1. 10. 2007, 1. 1. 2008, 1. 4. 2008 a 1. 8. 2008. Výrobci cigaret se totiž v očekávání vstoupení v platnost novely zákona o spotřební dani z tabákových výrobků předzásobili cigaretovými nálepkami s ještě starou daňovou sazbou, což způsobilo, že se zvýšení spotřební daně z cigaret v cenách nepromítlo hned k 1. 1. 2008, ale postupně v průběhu následujících osmi měsíců.

Byly kvantifikovány změny cen osmi vybraných značek cigaret, které reprezentují nejprodávanější zboží tohoto druhu na českém trhu. Jako zástupce nejvyšší cenové kategorie byla vybrána značka Marlboro, asi nejznámější cigarety této kategorie od firmy Philip Morris. Ke střední kategorii se řadí cigarety L&M a Petra. K nejnižší cenové kategorii patří značky Viceroy, Start nebo zatím v České republice nejlevnější cigarety čínské provenience RGD.

Spotřební daň z tabákových výrobků plní fiskální funkci a je významným a stabilním zdrojem státního rozpočtu. Spotřební daň vstupuje do základu daně z přidané hodnoty a zvyšuje tak svůj ekonomický dopad. Má také funkci výchovnou, která naopak má za úkol tlačit spotřebitele ke snižování spotřeby, a tím přispět k ochraně zdraví a životního prostředí. V případě, že nedochází ke snižování spotřeby, funkce výchovná je potlačena a do popředí se dostává funkce fiskální.

Cigarety v roce 2008 v České republice zdražily kvůli zvýšení spotřební dani v průměru o osm korun na krabičku. Celkový daňový dopad zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků odpovídá rozdílu nepřímých daní před a po zvýšení daňové sazby. Protože spotřebitelské ceny jsou u cigaret fixní, cenová konkurence jednotlivých prodejců je vyloučena. Konkurence na trhu s cigaretami existuje pouze mezi výrobci. Protože 71

poptávka po cigaretách je považována za velmi neelastickou, mohli si výrobci dovolit postupně přesunout více než 100 % daňového břemene zvýšení spotřební daně na kupující.

Cigarety nejvyšší cenové kategorie v roce 2008 zdražily jednorázově, protože tuto cenovou kategorii nakupují převážně spotřebitelé s vyššími příjmy a lze u nich předpokládat určitou loajalitu ke značce a ochotu kupovat oblíbenou značku i za vyšší cenu. Zástupce této cenové kategorie, cigarety Marlboro zdražily jednorázově v dubnu o celých 8 Kč na krabičku. V období od ledna do dubna tak nesl celé daňové břemeno zvýšení spotřební daně výrobce a v dubnu je z více než 100 % přenesl na kupujícího.

U cigaret střední a nejnižší a cenové kategorie docházelo k přesunu daňového břemene ze spotřebitele na kupujícího postupně a cigarety byly zdraženy hned několikrát. Jedná se převážně o marketingový tah výrobců. Spotřebitelé těchto cenových kategorií jsou na každé zvyšování ceny vysoce citliví, proto jsou výrobci ochotni ze začátku nést alespoň část nákladů v souvislosti s vyšší daní proto, aby nepřišli o své trhy. Například cigarety Red&White byly zdraženy nejprve v dubnu o 3 Kč a poté v srpnu o dalších 5 Kč. Do dubna nesl u těchto cigaret celé daňové břemeno zvýšení spotřební daně výrobce, v dubnu přenesl polovinu daňového břemene na spotřebitele a od srpna již nesl více než 100 % daňového břemene spotřebitel. U kuřáků střední a nejnižší cenové kategorie cigaret neexistuje žádná velká loajalita ke značce a se zvýšením ceny tak klidně přejdou k jiné, levnější značce. Nejnižší cenový segment se tak na celkovém prodeji podílí už 56 procenty. Důsledkem této skutečnosti je, že se celková spotřeba cigaret v České republice přes jejich prudké zdražení snížila za uplynulý rok pouze o jediné procento. V roce 2008 se jich tak opět prodá přes 23 miliard kusů.

Spotřeba cigaret na osobu v České republice v období let 1999 až 2001 klesala. V roce 2002 vzrostla o 14 % oproti roku 2001 a v roce 2003 vzrostla o 16 % oproti roku 2002. V roce 2004 vzrostla o 2 % oproti roku 2003, v roce 2005 vzrostla o 1,5 % oproti roku 2004 a v roce 2006 vzrostla o 2,5 % oproti roku 2005. Z uvedených dat vyplývá, že zvýšení spotřební daně z cigaret sice nesnížilo jejich spotřebu, ale alespoň snížilo její nárůst. Zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků tak alespoň částečně plní svoji edukativní funkci.

72

Negativním dopadem zvyšování spotřební daně z cigaret je narůstající černý obchod s cigaretami, pašování ze třetích zemí a nelegální výroba. Česká republika tak přichází o značnou část příjmů do státního rozpočtu v podobě daňových úniků, což oslabuje fiskální funkci zvyšování daňových sazeb. Enormní zdražování tabáku tak neprospívá zdraví kuřáků, ale pouze pašerákům a nelegálním výrobcům, tedy šedé ekonomice. Zvyšování spotřebních daní by proto mělo být spojeno s posílením boje proti nezákonnému obchodu.

Dalším diskutovaným tématem je aspekt rovnosti. Spotřební daně z cigaret mají regresivní dopad, což znamená relativně vyšší daňové břemeno u poplatníků s nižšími důchody. Spotřeba tabáku totiž není proporcionální důchodu poplatníků, nýbrž je na ni z menších důchodů určen větší podíl. Vysoká spotřební daň z tabáku tak může nepříznivě ovlivnit daňovou spravedlnost daňového systému.

Sazby daní je nutno upravovat tak, aby byly schopny plnit stanovené cíle politiky státu. Jedním z důvodů je harmonizace s daňovými systémy Evropské unie. V České republice již sice bylo dosaženo splnění požadavků na minimální sazby stanovené Evropskou unií, avšak z důvodu předpokládaného zavedení Eura v roce 2010 je potřeba sazby nadále zvyšovat a co nejvíce je přiblížit sazbám okolních zemí jako je například Německo nebo Rakousko.

Podle pravidel Evropské unie musí spotřební daně z cigaret obsahovat valorickou a specifickou složku.Valorické daně zvyšují cenové rozdíly cigaret a tím podporují levnější značky. Specifické daně jsou z hlediska funkce edukativní výhodnější, protože snižují relativní cenové rozdíly a omezují kolísání cen na minimum. Měl by být proto dán větší důraz na zvyšování právě této složky daně z cigaret, aby došlo k většímu sblížení maloobchodních cen a omezení nelegálního obchodu.

73

6. Použitá literatura 1.

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4., aktualizované vyd. Praha: ASPI a.s. , 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2.

2.

ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8.

3.

DAVID, P. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. , 2007. 111 s. ISBN 978-80-7204-522-8.

4.

MUSGRAVE, R. A. MUSGRAVEOVÁ, P. B. Veřejné finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Management press, 1994. 581 s. ISBN 80-85603-76-4.

5.

VYBÍHAL, V. Veřejné finance. Hradec Králové: E.I.A., 1995. 218 s. ISBN 8085490-45-5.

6.

KUBÁTOVÁ, K. VÍTEK, V. Daňová politika: Teorie a praxe. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1997. ISBN 80-85963-23-X.

7.

EUR-LEX. Zpráva komise Evropskému parlamentu a radě. [online] 2008 . [cit.2008-10-15]. Dostupné z: .

8.

EUR-LEX. Nepřímé daně. [online] 2008. [cit.2008-10-13]. Dostupné z:< http://eur-lex.europa.eu/cs/legis/20080401/chap093020.htm>.

9.

CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Informace o výsledcích Celní správy ČR [online] 2008, [cit.2008-10-18]. Dostupné z: .

10.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2002, 2003, 2004, 2005, 2006 I. Díl- sociální skupiny, příjmová pásma [online] 2008 . [cit.2008-11-07]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/edicniplan.nsf/aktual/ep-3>.

11.

Články ze serveru iDNES.cz [online] 2008. [cit.2008-11-07]. Dostupné z:< http://ekonomika.idnes.cz>.

12.

MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Cenový věstník [online]. 2008, [cit.2008-10-18]. Dostupné z: .

13.

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

74

OBSAH 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE................................................................................................ 8 2. METODIKA.............................................................................................................. 14 3. TEORETICKÁ ČÁST.............................................................................................. 17 3.1. Funkce daní ............................................................................................................ 17 3.2. Klasifikace daní...................................................................................................... 18 3.2.1. Základní třídění daní......................................................................................... 18 3.2.2. Třídění daní používaná k analýzám jejich dopadu ........................................... 20 3.3. Teorie daňové incidence ........................................................................................ 21 3.3.1. Faktory ovlivňující daňový přesun ................................................................... 22 3.4. Selektivní spotřební daně ...................................................................................... 26 3.5. Harmonizace selektivních spotřebních daní v EU .............................................. 28 3.5.1. Harmonizace v oblasti spotřebních daní z tabákových výrobků ...................... 29 3.5.2. Uvažované změny současné struktury daní z cigaret ....................................... 30 3.6. Česká legislativa..................................................................................................... 32 3.6.1. Daň z tabákových výrobků ............................................................................... 33 4. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 37 4.1. Vývoj sazeb spotřební daně z cigaret ................................................................... 37 4.2. Stanovení ukazatelů daňové incidence................................................................. 38 4.2.1. Cigarety Marlboro............................................................................................. 39 4.2.2. Cigarety Petra ................................................................................................... 42 4.2.3. Cigarety L&M................................................................................................... 44 4.2.4. Cigarety Start .................................................................................................... 46 4.2.5. Cigarety Red&White ........................................................................................ 48 4.2.6. Cigarety Viceroy............................................................................................... 50

75

4.2.7. Cigarety RGD ................................................................................................... 52 4.2.8. Cigarety Ronson ............................................................................................... 54 4.3. Vývoj inkasa spotřebních daní ............................................................................. 62 4.4. Spotřeba tabáku..................................................................................................... 64 4.5. Podvody na spotřební dani.................................................................................... 67 5. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 71 6. POUŽITÁ LITERATURA....................................................................................... 74

76

Abstrakt

Diplomová práce se zabývá problematikou daňového dopadu zvýšení sazby spotřební daně z cigaret v České republice k 1.1.2008. Práce je rozčleněna na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy týkající se problematiky spotřebních daní, daňové incidence, harmonizace daní a daňové legislativy České republiky a Evropské unie. Ve druhé části jsou stanoveny ukazatele daňové incidence. Jsou sledovány ceny osmi vybraných značek cigaret před a po zvýšení sazby spotřební daně z cigaret a je klasifikován dopad zvýšení daňové sazby na výrobce a spotřebitele. Tato část se zabývá rovněž vývojem inkasa spotřebních daní v České republice a podvody na této dani. V závěru jsou formulována doporučení pro daňovou politiku České republiky.

Abstract

Thesis deals with problems joint with the incidence of the tax rate elevation of the consumption tax of cigarettes in the Czech Republic due to 1.st January 2008. This work is divided into two parts, theoretical and practical. Theoretical part deals with some basic concepts of consumption tax, tax incidence, tax harmonization and tax legislation of the Czech Republic and European Union. In the second part indexes of the tax incidence are shown. Some prices of eight chosen cigarette marks are compared before and after the increase of the consumption tax rate. Also the tax rate increase incidence to a producer and consumer is being classified. This part is also dealing with trend of state budget income of the Czech Republic and cheats in this tax. At the end some recommendations for the tax politic in the Czech Republic are formulated.

77

78

Provozně ekonomická fakulta. Ústav účetnictví a daní. Diplomová práce. Brno 2008

Recommend Documents