MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ
PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PODNIKATELSKÝ PLÁN OTEVŘENÍ ČAJOVNY
Vypracovala:
Petra Pustinová
Vedoucí práce:
Ing. Petr Rychtecký
PROHLÁŠENÍ:
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucího a za použití literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně, dne ……………………………………
PODĚKOVÁNÍ:
Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Petru Rychteckému, vedoucímu své bakalářské práce, za jeho přínosné náměty, rady a doporučení.
ABSTRACT Pustinová, Petra. Business plan for opening of teehouse. Bachelor thesis. Brno, 2007
This bachelor thesis is concerned with contemporary situation of the entrepreneurial activity in Czech Republic. The aim is to work out a business plan of new economic subject. In the introductory theoretical part are defined concepts associated with entrepreneurial activity and respective business plan in terms of structure and description of single parts. The following practical part is concerned with elaboration of business plan for fictitious teehouse. This thesis could be used as a basis for creation of other business plans and for understanding the theme of new company's foundation.
ABSTRAKT Pustinová, Petra. Podnikatelský plán otevření čajovny. Bakalářská práce. Brno, 2007
Tato bakalářská práce se týká problematiky podnikání v České republice. Cílem je zpracování podnikatelského plánu nově vznikajícího ekonomického subjektu. Úvodní část je teoretická. Jsou zde definovány pojmy související s podnikáním a samotný podnikatelský plán z hlediska struktury a popisu jednotlivých částí. Následuje praktická část, která se zabývá vypracováním podnikatelského plánu pro fiktivní čajovnu. Práce může sloužit jako podklad pro vytvoření jiných podnikatelských plánů a k pochopení tématu založení nového podniku.
OBSAH 1.
ÚVOD............................................................................................................................6
2.
CÍL A METODIKA PRÁCE.........................................................................................7
3.
4.
2.1
Cíl práce.................................................................................................................7
2.2
Metodika práce ......................................................................................................7
LITERÁRNÍ REŠERŠE ................................................................................................9 3.1
Podnikatel, podnikání ............................................................................................9
3.2
Pojem podnikatelský plán....................................................................................10
3.3
Požadavky na podnikatelský plán........................................................................12
3.4
Zpracování podnikatelského plánu ......................................................................12
3.5
Struktura podnikatelského plánu .........................................................................16
3.6
Zdroje financování podnikání ..............................................................................19
3.7
Historie čaje a čajová kultura v České republice .................................................21
3.7.1
Historie čaje .................................................................................................21
3.7.2
Čajová kultura v České republice ................................................................22
VLASTNÍ PRÁCE ......................................................................................................25 4.1
Identifikace firmy ................................................................................................25
4.2
Celkové shrnutí jednotlivých složek projektu .....................................................26
4.3
Definice profilu podniku a jeho cíle ....................................................................27
4.4
Charakteristika produktů......................................................................................28
4.5
Definice trhu ........................................................................................................29
4.6
Provozní složky a náklady ...................................................................................35
4.7
Finanční část projektu ..........................................................................................37
4.8
Vztah k životnímu prostředí ................................................................................41
4.9
Informace o řízení podniku..................................................................................41
4.10
Hodnocení rizik....................................................................................................42
5.
ZÁVĚR ........................................................................................................................43
6.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .........................................................................44
7.
PŘÍLOHY ....................................................................................................................46
5
1. ÚVOD Radikální politické a ekonomické změny, které nastaly v naší zemi po roce 1989, přinesly výrazný rozvoj soukromého podnikání, přičemž velký význam měly malé a střední podniky. Tyto podniky dnes ve většině zemí hrají klíčovou roli v hospodářském růstu, značně se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu a na exportu a vytvářejí převážnou část všech pracovních míst. I v České republice se stávají ústředním prvkem českého soukromého
sektoru.
Zajišťují rozvoj, vznik konkurenčního prostředí,
společenskou stabilitu a svobodu, vytváří pracovní příležitosti, čímž zmírňují negativní dopad změn v oblasti zaměstnanosti. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 se otevřely nové možnosti podpory malých a středních podniků. Evropská unie totiž považuje tento sektor za páteř evropské ekonomiky a za hybnou sílu inovace, zaměstnanosti a sociální integrace. Přesto je dostupnost cizích zdrojů pro malé podniky stále poměrně složitá, zejména v případě nově vznikajícího podnikatelského subjektu. Důležitým předpokladem pro úspěšné zahájení podnikatelské činnosti a jejího uspokojivého vývoje do budoucna je kvalitně zpracovaný podnikatelský plán. Podnikatelský plán by měl popisovat všechny oblasti vztahující se k podnikání. Základní struktura je pokaždé stejná, ale konkrétní podoba se liší. Záleží na odvětví, ve kterém se podnik vyskytuje, zda se jedná o nově vznikající subjekt, nebo již existující a pro koho je plán určen. Dokument je zprostředkovatelem prvního kontaktu s vnějším okolím, umožňuje získání finanční podpory, investorů apod. a také usnadňuje řízení podniku. Bakalářská práce se zabývá právě touto problematikou. Tématem je podnikatelský plán na založení nově vznikajícího subjektu, kterým je čajovna. Čajová kultura v České republice je na vzestupu, jedná se tedy o oblast trhu s růstovým potenciálem.
6
2. CÍL A METODIKA PRÁCE
2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je sestavení podnikatelského plánu. Práce má popsat činnosti a aktivity, které souvisí se vznikem nového podnikatelského subjektu, a zásady pro sestavení podnikatelského plánu. Práce obsahuje jak teoretický popis těchto činností, tak také konkrétní podnikatelský plán na otevření čajovny. Hlavním cílem je zpracovat problematiku podnikání a samotného podnikatelského plánu jak z hlediska teoretického, tak z hlediska praktického využitím teoretických poznatků pro konkrétní záměr. Dílčím cílem je: - zpracování jednotlivých částí projektu, - analýza trhu, ve kterém bude subjekt působit, - navržení vhodné propagace, - sestavení finančního plánu, - sestavení předběžného plánu hospodářského výsledku, - zhodnocení ekonomické efektivnosti investice.
2.2 Metodika práce Z metodického hlediska se práce skládá ze dvou částí. První část je teoretická. Vychází z informací dostupných v odborné literatuře a formou literární rešerše definuje jednotlivé pojmy související s podnikatelským plánem a samotný podnikatelský plán. Zabývá se jeho strukturou a popisem jednotlivých částí. Druhá část této práce je praktická. Aplikuje teoretické poznatky na konkrétní příklad. Zabývá se nově vznikajícím podnikem a rozpracovává jednotlivé části podnikatelského plánu. Jeho struktura by měla být následující: 1. Identifikace firmy 2. Celkové shrnutí jednotlivých složek projektu
7
3. Definice profilu podniku a jeho cíle 4. Charakteristika produktů 5. Definice trhu 6. Provozní složky a náklady 7. Finanční část projektu 8. Vztah k životnímu prostředí 9. Informace o řízení podniku 10. Hodnocení rizik 11. Přílohy
8
3. LITERÁRNÍ REŠERŠE
3.1 Podnikatel, podnikání Podnikatel je člověk, který objeví příležitost a soustředí potřebné peníze a ostatní prostředky potřebné k využití této příležitosti. Převezme na sebe část nebo všechna rizika spojená s realizací plánů, aby využil této příležitosti [1]. Právní úprava podmínek pro podnikání v České republice vychází z Listiny základních práv a svobod, kde je zakotveno právo každého občana podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a také právo vlastnit majetek. Konkrétní legislativní úprava je dána obchodním zákoníkem, živnostenským zákonem a dalšími zákony a předpisy [4]. Obchodní zákoník připouští dvě formy podnikání. Podnikání fyzických osob a podnikání právnických osob. Právnické osoby jsou definovány jako osobní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost), kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným, akciová společnost) a družstva. U podnikání fyzických osob se jedná o:
osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, tj. vlastnící živnostenský list nebo koncesí listinu,
osoby zapsané v obchodním rejstříku,
osoby podnikající na základě jiného oprávnění podle zvláštního předpisu,
soukromě hospodařící zemědělce zapsané v evidenci [4].
Nejrozšířenějším druhem podnikání je podle [6] podnikání živnostenské. Živnostenské podnikání je definováno jako soustavná činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Z hlediska způsobu získání živnostenského oprávnění rozdělujeme živnosti ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti jsou takové, které mohou být provozovány při splnění zákonem stanovených podmínek pouze na základě ohlášení příslušnému živnostenskému úřadu. Z hlediska požadavků na odbornou způsobilost se dělí na volné, řemeslné a vázané. Živnost může provozovat osoba, která splňuje podmínky stanovené
9
zákonem, a to podmínky všeobecné a zvláštní. Zvláštní podmínky jsou odborná či jiná způsobilost a liší se podle toho, o jakou živnost se jedná. Všeobecné podmínky zahrnují:
dosažení 18 let věku,
způsobilost k právním úkonům,
bezúhonnost,
předložení dokladu, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky.
Podle předmětu podnikání a rozsahu oprávnění se živnosti dělí na obchodní (dle zákona zejména koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej; provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy, provádění dražeb mimo výkon rozhodnutí), výrobní (nejsou zákonem podrobně vyjmenovány, je stanoven pouze rozsah dalších činností přípustných v rámci daného oprávnění) a poskytující služby (poskytování oprav a údržby věcí, přeprava osob a zboží, provozování cestovních kanceláří, poskytování ubytování, hostinská činnost, provozování zastaváren a jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb) [4].
3.2 Pojem podnikatelský plán Podnikatelský plán je základním písemným dokumentem. Také je označován jako podnikatelský záměr. Je zpracováván zpravidla samotným podnikatelem, který však může využít pomoci různých lidí, jako jsou právníci, účetní, marketingoví poradci, technici apod. Při zakládání podniku je jeho sestavení jednou z klíčových činností. Podnikatelský plán slouží nejen podnikateli a jeho zaměstnancům, ale také externím subjektům při posuzování životaschopnosti firmy [3]. Popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikání či fungováním firmy již existující a konkretizuje záměry podnikatele do budoucna. Někdy je přirovnáván k autoatlasu, jež obsahuje odpovědi na otázky typu kde jsem, kam jedu a jak se tam dostanu [3].
10
Existují zpravidla dva účely, ke kterým podnikatelský plán slouží:
1. Interní Jedná se o určitý vnitřní dokument, který slouží jako základ vlastního řízení firmy i pro následnou kontrolu toho, zda bylo vytyčených cílů dosaženo, případně zda a kde došlo k odchylkám. Z tohoto pohledu získává podnikatel poznatky o tom, jak reálné bylo jeho očekávání [6]. Někteří podnikatelé dávají stručný výtah z podnikatelského plánu k dispozici i zaměstnancům, aby se seznámili se základními cíli firmy a posílila se identita pracovníků s firmou. Přínosy plánu pro management spočívají zejména v tom, že jeho zpracování umožňuje: o získání užitečných poznatků z analýz, které jsou součástí podnikatelského plánu, o přehledné demonstrování záměrů ve vývoji firmy, předpokladů, na kterých jsou tyto záměry postaveny a možných rizik jejich dosažení, o predikci vývoje finančních toků, zjištění potřeby a tvorby finančních prostředků z podnikatelské činnosti, o včasné odhalení možných slabin či rizik ve zvolených záměrech či cestách jeho dosažení, o informovat zaměstnance o záměrech firmy v budoucnosti, budovat podnikovou kulturu [4].
2. Externí Značný význam má v případě, kdy se firma uchází o bankovní úvěr, případně o některý druh nenávratné podpory. V tomto případě musí podnikatelský plán přesvědčit poskytovatele kapitálu o výhodnosti a nadějnosti podnikatelského záměru, na jehož financování bude bankovní úvěr, půjčka či nenávratná podpora poskytnuta. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán může přispět k získání potřebných finančních zdrojů [6].
11
3.3 Požadavky na podnikatelský plán Zpracovaný podnikatelský plán by měl:
být stručný a přehledný – délka by neměla přesahovat 50 stránek,
být jednoduchý a srozumitelný,
demonstrovat výhody produktu či služby pro uživatele, resp. zákazníka,
orientovat se na budoucnost, tj. ne na to, čeho již firma dosáhla, ale na vystižení trendů, na zpracování prognóz a na jejich využití k charakteristice toho, co má být dosaženo,
být co nejvěrohodnější a realistický,
nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu, neboť to snižuje důvěryhodnost v očích poskytovatele kapitálu,
nebýt však ani příliš pesimistický, neboť při podceňování může být daný projekt pro investora málo atraktivní,
nezakrývat slabá místa a rizika projektu, jestliže investor odhalí určité negativní faktory neuvedené v podnikatelském plánu, může to značně oslabit důvěryhodnost projektu, naopak identifikace rizik a existence plánu korekčních opatření demonstruje připravenost na zvládnutí případných problémů,
upozornit na konkurenční výhody projektu a na silné stránky firmy,
prokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky v případě užití bankovního úvěru k financování projektu,
prokázat, jak může poskytovatel získat zpět vynaložený kapitál s patřičným zhodnocením,
být zpracován kvalitně i po formální stránce [2].
3.4 Zpracování podnikatelského plánu Zpracování podnikatelského plánu vyžaduje dostatek času a velkou pozornost. I když je plán již jednou zpracovaný, není trvalý. Vlivem proměnlivosti okolí se neustále vyvíjí, proto je nutné ho neustále adaptovat a upravovat podle měnících se podmínek.
12
Podle [6] je do podnikatelského plánu nutno zapracovat výsledky těchto analýz:
1. Analýza trhu Ta by měla zpřesnit podnikatelský plán a utvrdit podnikatele v tom, že bude nabízet správný výrobek či službu ve správném množství, ve správný čas a za správnou cenu. Také by měla pomoci umožnit předvídat prodej v zahajovacím období a v prvních letech podnikání. Součástí
analýzy
je
získávání
informací
o příslušném
odvětví
činnosti,
o zákaznících i o konkurenčních podnicích. Poté následuje popis celkového trhu a vymezení tržních segmentů, neboli skupin zákazníků stejného typu. Je třeba zjistit strukturu výrobců a odběratelů, nejčastější použití výrobků, informace o obvyklých odbytových cestách, o očekávaných změnách týkajících se výrobku, technologie a odbytu, ale i příčiny těchto změn. Dalším krokem je odhad objemů prodeje. Je třeba kvantitativně podchytit všechny potenciální zákazníky. Nejjednodušším způsobem je pozorování zákazníků obdobného typu konkurenčních podniků. Možné je využití i statistických údajů, zde je však třeba dávat pozor na aktuálnost. Pečlivě je třeba provést odhad velikosti trhu ve vztahu k předpokládanému umístění podniku a jeho hlavní spádové oblasti. Při odhadech budoucích prodejů platí zásada, že nelze ztratit z očí realitu, aby podnikatelský plán nebyl příliš optimistický, ale skutečně reálný. Odhad objemu prodeje velmi úzce souvisí s dalším krokem, kterým je analýza konkurence. Údaje zjištěné v předcházejících krocích je třeba doplnit údaji o cenách konkurenčních výrobků či služeb, o prodejních metodách, image výrobků, kvalitě servisu apod. Získané údaje je třeba porovnat a vyhodnotit, stanovit přednosti a slabá místa konkurenčních podniků ve srovnání s naším předpokládaným podnikem a určit tak postavení vlastního místa v konkurenci. K určení silných a slabých stránek a také příležitostí a hrozeb se používá tzv. SWOT analýza.
2. Analýza výrobních možností Dát jednotný návod této oblasti je velmi složité, neboť každý podnikatelský záměr vyžaduje specifické posuzování svých výrobních možností. Přesto by analýza měla obsahovat alespoň některé důležité aspekty. K nim patří zejména výrobní kapacity, technologie, výrobní zařízení a materiální zabezpečení.
13
Stanovení velikosti výrobní kapacity je jedním z klíčových problémů skutečné realizace podnikatelského záměru. Volbu velikosti ovlivňuje větší počet faktorů, např. omezené zdroje surovin, materiálů, vzdálenost zdrojů, pracovní síly s požadovanou kvalifikací, rozhodujícím omezením zpravidla bývají finanční prostředky potřebné pro realizaci podnikatelského záměru. Analýza výrobních možností by měla zahrnovat i formulaci a vyhodnocení možných variant technologie, které lze v podnikatelském záměru využít a dospět k volbě optimální technologie. Při výběru technologie je třeba vzít v úvahu zejména šíři a kvalitu výrobního sortimentu, kterou lze daným technologickým procesem dosáhnout, výši výrobních nákladů, náročnost technologie na pracovní síly a její úroveň z hlediska vědeckotechnického pokroku. S volbou technologie velmi úzce souvisí volba výrobního zařízení. Při výběru výrobních zařízení je třeba zvážit především výši investičních nákladů, nároky na opravy a údržbu strojů, nároky na kvalifikaci pracovníků, nároky na externí zajištění prací, potřebu dovozu náhradních dílů apod. Na to navazuje stanovení materiálního zabezpečení, které představuje zajištění potřebných vstupů (surovin, materiálů, energie apod.), od toho se odvíjí i potřebné skladové prostory. Z toho lze odvodit některé nákladové veličiny tohoto projektu, které potom tvoří významné vstupní parametry pro analýzu finančních možností.
3. Analýza pracovních sil Je zaměřena na vyjasnění požadavků na pracovní síly z hlediska jejich počtu a kvalifikační struktury a na následné vyčíslování mzdových nákladů, které v mnoha živnostech tvoří významnou položku nákladů a zaslouží si tedy plnou pozornost podnikatele. Pro každého zamýšleného pracovníka by měl být stanoven popis pracovního místa, určena pracovní náplň a stanoveny kvalifikační požadavky.
4. Analýza finančních možností Sestává se ze dvou částí, z posouzení potřeb finančních zdrojů a jejich zabezpečení a ze sestavení prognózy hospodářských výsledků v prvních letech podnikání. Výše potřebného množství peněžních prostředků se mění podle povahy činnosti a podle velikosti zakládaného podniku. Peněžní prostředky však budou vždy muset zajistit dva specifické účely, a to kapitál potřebný pro vybudování a vybavení provozní jednotky – tzv.
14
zakladatelský (startovací) kapitál, a kapitál potřebný pro zajištění provozu jednotky po zahájení činnosti – tzv. provozní (pracovní) kapitál. Kapitálové požadavky v obou těchto oblastech reprezentují dohromady celkové množství peněz, které musí být vloženy do podniku. Znamená to, že peníze potřebuje podnikatel nejen pro start, ale i pro dobu rozběhu podniku. K ekonomickému hodnocení investice je možné využít mnoho ukazatelů. Ukazatelé rentability vyjadřují ziskovost daného podniku, udávají kolik procent z celkového kapitálu, tržeb, či nákladů tvoří zisk, jinými slovy kolik korun zisku připadá na 1 Kč celkového kapitálu, tržeb, či nákladů:
rentabilita celkového kapitálu (ROA) = (čistý zisk / aktiva) * 100,
rentabilita tržeb = (čistý zisk / tržby) * 100,
rentabilita nákladů = (čistý zisk / náklady) * 100.
Ukazatel zadluženosti udává kolik procent z celkových aktiv je financováno cizím kapitálem: zadluženost = (cizí zdroje / aktiva) * 100, optimum je kolem 60-ti procent.
5. Analýza rizika Podnikatelské riziko lze obecně definovat jako nebezpečí, že skutečně dosažené hospodářské výsledky podniku se budou odchylovat od výsledků předpokládaných. Úspěšnost podnikatelského záměru může ohrozit celá řada faktorů. K nim patří zejména výraznější změny poptávky související např. se změnami spotřebitelských preferencí, vstupem nových konkurentů na trh apod., dále sem patří změny cen, a to jak cen vstupů, tak i cen nabízených produktů či služeb, změny makroekonomické související se změnami ekonomických pravidel podnikání, podcenění počáteční potřeby finančních prostředků vyplývající z prodloužení doby výstavby a rozběhu podniku, nedosažení předpokládané výrobní kapacity apod. S působením všech uvedených faktorů musí podnikatel počítat a pomocí vhodných postupů a opatření se snažit toto riziko maximálně snížit. Způsoby vhodné obzvláště pro drobné podnikatele jsou různorodost výrobního programu, který má umožnit kompenzovat důsledky poklesu poptávky po některém z nabízených produktů zvýšením poptávky po produktu jiném, přizpůsobivost podnikatelského záměru různým změnám rychle a bez vynaložení příliš velkých nákladů, přesun rizika na jiné subjekty, především snahou o uzavírání dlouhodobějších smluv s dodavateli i odběrateli, pojištění, při kterém se negativní důsledky rizika přenášejí na pojišťovnu, etapová příprava a realizace
15
podnikatelského záměru, která je založena na postupné realizaci podnikatelského záměru, kdy každý další krok je uzpůsoben výsledkům kroků předchozích.
3.5 Struktura podnikatelského plánu Lze říci, že každý podnik je zvláštní a jedinečný, proto neexistuje typový podnikatelský plán. V této bakalářské práci je použita následující struktura.
Identifikace firmy Jedná se o titulní stranu, kde je podle [3] obvykle uvedeno:
název a sídlo společnosti,
jméno podnikatele, čísla telefonů a další kontaktní údaje,
specifikace právní formy a předmětu podnikání,
prohlášení o důvěrnosti zprávy, které se zařazuje z bezpečnostních důvodů.
Celkové shrnutí jednotlivých složek projektu Tato kapitola se zpracovává až po sestavení celého podnikatelského plánu. Shrnutí nesmí být chápáno jako úvod, ale jako zhuštěná informace o tom, co je na následujících stránkách popsáno podrobněji. Po přečtení shrnutí se má v čtenáři vzbudit zvědavost a zájem přečíst si i zbytek plánu a zabývat se podrobnostmi. Rozsah shrnutí závisí na charakteru záměrů obsažených v plánu a na výši potřebného kapitálu. Nemělo by být kratší než dvě a delší než sedm stránek. Záměrem shrnutí je podat přesvědčivý obraz o cílech firmy a cestách k jejich dosažení [4].
Definice profilu podniku a jeho cíle Pokud se jedná o již fungující podnik bývá na začátku popisu zpravidla krátká informace o dosavadní existenci firmy. Tato část by měla obsahovat pouze fakta a měla by být založena na ověřených údajích, a to minimálně za tři roky zpět. Po popisu dosavadní činnosti následuje část, ve které se definuje strategie firmy, tj. dlouhodobé cíle a cesty k jejich dosažení. Základní strategické cíle pro firmu jako celek se pak rozpracují do dílčích cílů jednotlivých podnikových úseků [4].
16
Jedná-li se o podnik nový, měl by zde být uveden jeho podrobný popis tak, aby potenciálnímu investorovi poskytl představu o jeho velikosti a záběru.
Charakteristika produktů Tato část podnikatelského plánu se zabývá charakteristikou jednotlivých výrobků a služeb. Zpracování této části je nezbytně nutné pro pozdější uvažování o budoucí situaci na trhu a o budoucím obratu firmy. Výrobek nebo celý sortiment výrobků by měl být popsán, jak pokud jde o fyzický vzhled a technické parametry, tak i z hlediska užitečnosti a možností primárního a substitučního použití. Mělo by v ní být uvedeno zda jde o výrobek patentovaný, nebo je vyráběn na základě licence, má ochrannou známku či zda jeho výroba je podmíněna souhlasem administrativních orgánů apod. Definici výrobku by měly doplnit v přílohové části projektu fotografie, prospekty a jiný výrobek charakterizující materiál, je-li taková dokumentace k dispozici [5]. Při popisu by se nemělo zacházet do zbytečných detailů a podrobností. V případě že je nabízena služba, je potřeba upřesnit, v čem spočívá a jak funguje. Popsat, jak bude daná služba poskytována a jaké vybavení k ní bude zapotřebí.
Definice trhu Podle [5] patří definice trhu k nejdůležitějším a také nejnesnadnějším částem projektu. Je nutné definovat:
teritoriální velikost trhu (místní, regionální, celostátní, oblast vývozu);
objem a vývoj poptávky (průměrné roční procento jejího růstu v hmotných nebo peněžních jednotkách);
typ potenciálních zákazníků a jejich četnost;
trendy oboru (růst, stagnace, pokles);
předpokládaný podíl na trhu v prvním roce a následujících letech střednědobého období;
způsoby uplatnění na trhu (atraktivní cena, stoupající poptávka, obchodní podmínky apod.);
obecnou charakteristiku nabídky (monopolní, konkurenční rivalita, substituční produkty, způsob distribuce, poskytované platební podmínky atd.);
17
tři až šest hlavních konkurentů, jejich jména, rozmístění, velikost, prodejní podmínky, silné a slabé stránky.
Provozní složky a náklady V této části se popisují základní fáze technologického postupu, základní materiály, potřebné strojní vybavení, prostorové nároky a rozhodující profese pracovníků ve výrobním procesu. Uvedou se náklady na pořízení základního materiálu a mzdové náklady. V popisu provozních nákladů se dále specifikují předpokládané technické služby, které budou poskytovány, a objem jejich nákladů. Krátce se popíše i způsob distribuce výrobků a s tím spojené potřebné vybavení a vyvolané náklady [5].
Finanční část projektu Podle [5] je účelem finanční části projektu vyjádřit očekávané finanční výsledky předpokládaných výkonů podniku. Má všem vkladatelům vlastního i cizího kapitálu ukázat, kolik finančních prostředků by měli poskytnout, do čeho budou vloženy a jaká má být jejich rentabilita. Pro příslušné střednědobé období prokazujeme:
potřebu a užití finančních zdrojů počáteční rozvahou a ročními rozvahami;
výnosy, náklady a hospodářské výsledky výsledovkami;
tvorbu peněžních prostředků rozpočty toků peněžních prostředků;
rentabilitu projektu propočtem podílových ukazatelů rentability.
Vztah k životnímu prostředí Tato část charakterizuje vliv projektu na životní prostředí, plnění požadavků, které kladou na provoz administrativní předpisy orgánů státní správy a samosprávy, popis druhů odpadů a jejich likvidace. Měla by zde být uvedena i stanoviska odboru ochrany životního prostředí a hygieny [5].
Informace o řízení podniku V této části se uvedou základní charakteristiky organizace jednotky, dělba práce, pravomoci a odpovědnosti zakladatele a vedoucích pracovníků. V přílohové části se uvedou o každém ze zakladatelů a vedoucích pracovníků základní data: jméno, věk, rodinný stav, bydliště, telefonní spojení, vzdělání, dosažené významné úspěchy, zkušenosti vztahující se k oboru, ve kterém se má podnikat, a pracovní oblasti, ve které má působit,
18
mimopracovní zkušenosti a morální předpoklady, potřebné ke zvládnutí budoucích úkolů [5]. Je vhodné též zmínit situaci na trhu práce v daném regionu – jaká je nabídka pracovních sil, dojezdová vzdálenost, existence potenciálních velkých zaměstnavatelů, kteří mohou přetáhnout naše zaměstnance apod. V soupisu pracovníků by měly být uvedeny i hrubé mzdy a platy. Přesné údaje o osobních nákladech jsou uvedeny v předešlých kapitolách [4].
Hodnocení rizik Hodnocení rizik vychází z analýzy rizika popsané výše. Podle [3] před každým novým podnikem vyvstávají určitá potenciální rizika existující v daném odvětvovém a konkurenčním prostředí. Je důležité, aby podnikatel tato rizika rozpoznal a připravil si účinnou strategii k jejich zvládnutí. Největší riziko pro nový podnik může vyplývat z reakce konkurentů, ze slabých stránek marketingu, výroby či manažerského týmu nebo z technologického pokroku, na jehož základě se nabízený výrobek může stát zastaralým.
Přílohy V příloze k podnikatelskému plánu je možné uvést např. výpisy z obchodního rejstříku, životopisy klíčových osobností firmy, fotografie, resp. výkresy produktů, výsledky průzkumů trhu, výsledky propagačních akcí, zprávy a články z novin a časopisů o produktu a trhu, technologické schéma výroby, výkazy zisku a ztráty, rozvahy a peněžní toky za uplynulé období, reference významných osobností, důležité smlouvy, získané certifikáty aj. [4].
3.6 Zdroje financování podnikání Podle [4] je potřeba kapitálu dána především oborovým zaměřením firmy a objemem produkce. Výše počátečního kapitálu souvisí i se zvolenou právní formou podnikání. Při zakládání a dalším rozvoji firmy můžeme používat různé finanční zdroje.
19
Nejčastěji se finanční zdroje člení z hlediska vlastnictví na:
vlastní zdroje –
vklady vlastníků – prakticky žádné podnikání se neobejde bez počátečního vkladu osob, které se rozhodnou podnikat, rozdíl je pouze v tom, zda je zákonem stanovena povinnost při zakládání vložit do společnosti základní kapitál a jeho výše nebo ne (fyzické osobě podnikající samostatně na základě živnostenského nebo jiného oprávnění při zakládání není stanovena povinnost vložit do společnosti počáteční vklad),
–
zisk
–
při
použití
zisku
jako
zdroje
financování
hovoříme
o samofinancování, výhodou je, že nevznikají náklady na cizí zdroje, nezvyšuje se objem závazků a snižuje se podstupované finanční riziko podniku, nevýhodou je to, že zisk není zcela stabilním zdrojem, –
odpisy – peněžní vyjádření postupného opotřebení dlouhodobého majetku za určité období, hlavní funkcí je zabezpečit proces postupného přenosu ceny tohoto majetku do nákladů, částku odpisů získává podnik inkasem tržeb, z hlediska zdrojového jsou odpisy pro podnik výhodnější než zisk, protože nepodléhají zdanění a jsou stabilní, v praxi existují odpisy daňové a účetní,
cizí zdroje – bankovní úvěry – cenou za jejich poskytnutí je úrok a ostatní výdaje spojené s jejich získáním, při použití bankovního úvěru vzniká firmě daňový efekt tím, že úroky z úvěrů jsou daňově uznatelným nákladem a snižují daňový základ (podmínkou je kladný výsledek hospodaření), – obchodní úvěry – poskytují je dodavatelé nebo odběratelé, běžnější je dodavatelský, tj. odklad platby za provedenou dodávku výrobků nebo služeb o dohodnutý počet dnů, úvěr odběratelský se poskytuje jen v některých odvětvích (stavebnictví apod.), – leasing – alternativní forma, jak nakoupit dlouhodobý majetek bez výrazného dlouhodobého zadlužení, v praxi je rozšířený zejména operativní leasing (na kratší dobu, součástí je servis pronajatých věcí, majetek po skončení zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti), finanční leasing (má charakter půjčky – pořízení majetku a jeho postupné splácení), prodej
20
a zpětný leasing (podnik prodá svůj majetek leasingové společnosti a pronajme si ho od ní), – dluhopisy – cenný papír, který vyjadřuje závazek dlužníka (emitenta) vůči majiteli (věřiteli), úrok z dluhopisů je položkou snižující zisk pro účely zdanění, – faktoring a forfaiting – podstatou je odkup pohledávek, potřebuje-li podnik okamžitě finanční prostředky, – tiché společenství – podnikatel získává vklady od konkrétní osoby (fyzické i právnické), nevýhodou je, že tichý společník většinou požaduje vyšší výnosy, – rizikový kapitál – používá se u velkých projektů, které jsou sice více rizikové, ale o to vyšší mají výnosnost. Jiným hlediskem, podle kterého můžeme členit finanční zdroje, je časové, kde limitní dobou je jeden rok. Z tohoto hlediska je dělíme na krátkodobé a dlouhodobé.
3.7 Historie čaje a čajová kultura v České republice 3.7.1
Historie čaje
Počátky poznání čaje se liší v mnoha ohledech, hlavně však v tom, odkud legendy pochází. Vzhledem k tomu, že čaj je původu čínského, můžeme nejpravděpodobnější historii nalézt zde. Nikdo nedokáže přesně říci, kdy se čaj objevil a kdo poprvé čaj ochutnal. Podle jedné z legend znali lidé v Číně čaj už v roce 2737 před naším letopočtem, kdy se čínský císař Šang-nung, zvaný též Božský vladař, vydal do lesní krajiny, aby zde v klidu rozjímal. Usadil se v pustém lese a pohroužen do svých myšlenek meditoval u ohníčku, kde mu vřela voda. Pojednou zavanul vítr a z nedalekého keře strhl s sebou několik suchých lístků, které se snesly do kotlíku s vodou. Zakrátko se vzduchem nesla neznámá, avšak lahodná vůně, která vytrhla císaře z rozjímání. Když zjistil, odkud vychází, neodolal pokušení poznat i chuť tohoto tajemného odvaru. Napil se a nápoj mu velice zachutnal. Po nedlouhém hledání nalezl keř s listy této vůně a vydal se do císařského paláce, aby vyprávěl o své lesní příhodě [7].
21
Někteří přisuzují čaji božský původ a spojují tuto tekutinu s indickým buddhistickým mnichem Bódhidharmem. Ten přísahal všem věřícím, že se bude po celý život modlit, vysílením však zanedlouho usnul. Mnich se velmi rozhněval, že tak lehce podlehl spánku a ze vzteku si uřízl obě víčka. Na místě, kde se dotkla země, vyrostl keř, z jehož lístků se vyrábí nápoj oddalující únavu a povzbuzující tělo i mysl [8]. Existuje mnoho dalších legend a o tom, která je ta pravá, se neustále vedou spory. Jisté však je, že čaj pochází z Číny. Nejstarší důvěryhodné zmínky o čaji začínají prvním stoletím našeho letopočtu, a to v čínském slovníku z roku 350. Uvádí, že nápoj se připravuje z lístků vařením. Tyto údaje přijalo mnoho autorů čajové historie za nejstarší věrohodný záznam o čaji. Dlouhou dobu byl čaj jen záležitostí čínského dvora. Až koncem 4. století se začíná rozšiřovat jako lék. Tehdejší příprava se však od té dnešní značně lišila. V 7. století už začíná čaj pronikat i do lidových vrstev společnosti a jsou zakládány první čajovny [7]. Čaj postupem času pronikal z Číny do ostatních asijských zemí, a na začátku 17. století se díky zdatným holandským obchodníkům dostal čaj poprvé do Evropy. První zásilky čaje do Evropy byly realizovány prostřednictvím holandské Východoindické společnosti. Čaj se zanedlouho stal módním nápojem podávaným především ve vyšších společenských kruzích. Ve Velké Británii se čaj v průběhu 18. století stal velice rozšířeným a populárním nápojem dostupným však lidem s vyššími příjmy – dovoz čaje byl totiž zatížen vysokými daněmi a cly. Z Velké Británie pronikl čaj do Severní Ameriky, a také zde byl ve velké oblibě. Velice silná tradice pití čaje existuje i v Rusku. Čaj se dostal do Ruska v podobě daru – ruskému carovi daroval čaj mongolský chán Altyn [9]. V současnosti je čaj rozšířen po celém světě a jeho obliba neustále roste.
3.7.2
Čajová kultura v České republice
Kdy se v českých zemích poprvé objevil čaj nelze zcela jednoznačně říci. Neověřené prameny hovoří o kupci Janu Aloisovi Svatojánském, který prodával na konci 18. století čínský čaj v Praze v domě U Zlatého okouna. Nepřímé náznaky můžeme nalézt i v literárních dílech několika autorů, například Karla Havlíčka Borovského či Jana Nerudy.
22
Do čajovny si mohli lidé zajít již v roce 1908. Při příležitosti Jubilejní výstavy obchodní komory postavil v Praze čajomilec, cestovatel, spisovatel a sběratel japonského umění Joe Hloucha (1881-1957) se svým bratrem japonskou čajovnu. U Pražanů si získala velkou oblibu. Čajovna výrazně napomohla prodeji čaje. Objevily se tu dovozní, ale i místní české firmy obchodující s čajem. Dokonce se podařilo úspěšně čaj vypěstovat ve sklenících. Za mezní rok, od něhož započal rozvoj českého novodobého čajovnictví, je pokládán rok 1991, kdy do Prahy přijel guru japonských čajových obřadů Sóšicu Sen XV. a uspořádal na Pražském hradě pro prezidenta Václava Havla čajový obřad. Největšího ohlasu zaznamenalo jeho vystoupení ve Valdštejnském paláci, kde se návštěvníci dozvěděli překvapivé informace o duchovním náboji čaje. Nejdynamičtějšího rozvoje česká čajová kultura dosáhla právě v posledních sedmnácti letech, a to zcela určitě díky prudkému rozmachu specializovaných obchodů s čajem a čajoven. Dnes snad v každém větším městě najdete „speciálku“. Čajoven je v Čechách a na Moravě již přes tři sta padesát. Vybrané prodejny a čajovny začaly místním lidem nabízet nepřebernou šíři sypaných čajů rozmanitých druhů, chutí, vůní a účinků na zdraví člověka, které jako by přenášely do české reality dosud nepoznaný půvab dalekých čajových plantáží. To byla pro českého spotřebitele, který po dobu několika desítek let do roku 1989 znal téměř výhradně jen čaj černý z nálevových sáčků, velká novinka lákající k vyzkoušení, ale i výzva naučit se připravovat skutečně lahodný šálek z kvalitního sypaného čaje. Čaj byl u nás v poválečné době hodně degradován. Nejenže byl za čaj pokládán i nápoj ze sáčku několikrát spařeného, který ještě barvil horkou vodu, ale také bylo zvyklostí nabízet hostům ponejvíce kávu. Lidé běžně k vysoce kvalitním čajům neměli přístup, pokud si je nepřivezli ze sousedních zemí. Pro čaje lepší kvality (ale ne zcela té nejvyšší) se jezdilo do bývalé NDR, Maďarska i Polska, ale ani tady nebyl příliš velký výběr [10]. V současnosti patří Češi v evropském srovnání k nadprůměrným konzumentům a spotřeba čaje se u nás navíc stále zvyšuje. Podle průzkumu pije čaj asi 90 % populace, v roce 2006 vypil průměrný Čech asi 74 litrů za rok. Nejoblíbenější jsou ovocné čaje, mají zhruba 46% podíl na celkové hodnotě trhu, následují černé s 28 %, jejich obliba však postupně klesá. Naopak roste hodně zájem o čaje bylinné a zelené [11]. Jak již bylo řečeno, čajoven je v České republice přes tři sta padesát. Čajovny jsou oblíbené zejména pro svůj klid, který v nich panuje. Poskytují intimní atmosféru,
23
vytvořenou tlumenými světly, etnickou hudbou a orientálními vůněmi. Člověk si tady může odpočinout při tichém, důvěrném rozhovoru a popíjet lahodný čaj. Nebo může jen mlčky meditovat. Další důležitý aspekt, který mluví ve prospěch čajoven, je ten, že se v nich nekouří. Nelze sice opomenout vodní dýmky, ale jejich škodlivost je mnohonásobně nižší než u obyčejných cigaret. Zajímavostí je, že fenomén čajoven je výrazně rozšířen pouze u nás (nebereme-li v úvahu „východní země“). Rozsáhlá síť čajoven u nás nemá obdoby v žádné unijní zemi. Stali jsme se vyspělou evropskou (dalo by se říci i světovou) zemí v oblasti čajové kultury.
24
4. VLASTNÍ PRÁCE
4.1 Identifikace firmy
Název:
Čajovna U Draka
Logo:
Právní forma:
podnikání fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění
Předmět podnikání:
hostinská činnost + koupě a prodej zboží
Adresa:
Rašínova 2, 602 00 Brno
IČO:
857 26 345
Bankovní spojení:
1564856548/0300
Telefon:
(+420) 545 123 698
Fax:
(+420) 545 123 654
www stránky:
www.cajovnadrak.cz
E-mail:
[email protected]
Provozovatel:
Veronika Nováková
25
4.2 Celkové shrnutí jednotlivých složek projektu Tento podnikatelský plán je vypracován pro otevření a provoz čajovny. Provozovatelkou je Veronika Nováková, která podniká na základě živnostenského oprávnění. Zaměstnávat bude dva pracovníky a účetní. Podnikání je naplánované do lokality druhého největšího města České republiky – do Brna. Čajovna má výbornou polohu, je situována v centru u hlavního náměstí, tedy do jedné z nejrušnějších oblastí. V blízkosti se nachází nejfrekventovanější uzly městské hromadné dopravy a nedaleko je vlakové nádraží. Zákazníci si budou moci vybrat ze široké nabídky čajů z nejrůznějších koutů světa. K dispozici budou čaje černé, zelené, ovoněné čaje černé a zelené, ovocné, bylinné směsi a speciality, ostatní nápoje a pochoutky. Společně s čaji bude k zakoupení i čajová keramika, dózy na čaj, svíčky, vonné tyčinky, olejíčky a aromalampy. Zboží bude odebíráno od firem OXALIS, spol. s r.o. a ORIENTAL. Využíván bude i brněnský hypermarket Makro.
Celkové náklady před zahájením provozu jsou vyčísleny ve výši 199 870 Kč. Zahrnují stavební úpravy, nákup vybavení a zařízení, náklady na nákup zboží při zahájení provozu a další náklady. Budou financovány částečně z peněžních prostředků, které vloží majitelka. Výše vkladu činí 50 000 Kč. Zbytek bude hrazen z bezúročného úvěru poskytovaného Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s. v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, v programu podpory začínajících podnikatelů START. Výše úvěru činí 150 000 Kč. Celkové roční příjmy, výdaje i hospodářský výsledek jsou kalkulovány v několika variantách. Je zde vyčíslena optimistická i pesimistická varianta a jejich průměr. Následně je pomocí vybraných ukazatelů provedeno ekonomické hodnocení investice. Realitě se nejvíce přibližuje varianta průměru. Podle ní je podnikání již v prvním roce ziskové. Zisk sice není nijak vysoký, ale dá se očekávat, že v dalších letech poroste. Případnou ztrátu by paní Nováková hradila z vlastních prostředků, které by byly do podnikání zahrnuty jako vklad podnikatelky.
26
4.3 Definice profilu podniku a jeho cíle Jedná se o podnik fyzické osoby, která ho provozuje na základě živnostenského oprávnění. Při provozování čajovny se jedná o přípravu a prodej nápojů, které jsou určeny k bezprostřední spotřebě v provozovně, jde tedy o živnost řemeslnou „hostinská činnost“. Majitelka vystudovala střední hotelovou školu. V pohostinství pracuje celkem deset let, splňuje tedy všechny podmínky pro podnikání v této oblasti. Absolvovala také několik kurzů přípravy čajů a rekvalifikační program „Základy podnikání“, který je jednou z podmínek pro poskytnutí bezúročného úvěru u Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s.. Vzhledem k tomu, že v čajovně bude i zboží k prodeji, má majitelka i živnostenský list v oboru koupě a prodej zboží.
Podnikání je naplánované do lokality města Brna. Brno je druhé největší město v České republice a jeho počet obyvatel se pohybuje kolem 370-ti tisíc. Typická je pro něj i vysoká koncentrace mladých lidí. Celkový počet vysokoškolských studentů přesahuje 60 tisíc, což v porovnání s počtem obyvatel Brna vytváří největší podíl v České republice. Čajovna má výbornou polohu, je situována v centru města u hlavního brněnského náměstí, tedy do jedné z nejrušnějších oblastí. V blízkosti se nachází nejfrekventovanější uzly městské hromadné dopravy, dostupnost z jakékoliv části Brna je tedy velmi dobrá, nedaleko je také vlakové nádraží. K provozu jsou pronajaty prostory o celkové výměře asi 80 m2. Jedná se o sklepní prostory s klenutými stropy, které byly dříve využívány jako vinárna. Prostory jsou po rekonstrukci, je zde funkční sociální zařízení, topení a fungují i veškeré přípojky, jako je voda, elektřina, telefon apod. Je zde i prodejní pult, takže je potřeba pouze vymalovat a dokoupit potřebné vybavení. Prostory se skládají se ze tří místností. Dvě místnosti budou využity pro samotné účely čajovny a třetí bude sloužit jako sklad a kancelář dohromady. V první, větší místnosti, kde se nachází prodejní pult, budou police s vystaveným zbožím a stolky se židličkami. Druhá místnost je menší, bude vybavena kobercem, nízkými stolky s polštáři na sezení. Toto rozložení umožňuje oddělit nekuřáky od kuřáků. Povoleny jsou pouze vodní dýmky, které budou k dispozici v menší místnosti. Pro vybavení kanceláře a skladu bude použito jen nejnutnější zařízení.
27
PROVOZNÍ DOBA: Po–Pá:
11:00–23:30
So, Ne:
14:00–23:30
Cíle: Krátkodobé cíle:
vytvoření příjemného prostředí,
zajištění spokojenosti zákazníků,
proniknutí na místní trh.
Dlouhodobé cíle:
vybudování dobrého jména podniku,
vytvoření stálé klientely a zvyšování počtu zákazníků,
splacení závazků,
rozšiřování nabídky.
Nezbytnou podmínkou k dosažení těchto cílů je tvorba zisku.
4.4 Charakteristika produktů Zákazníkům bude nabídnut široký výběr nejrůznějších druhů čajů z mnoha zemí světa. K dispozici budou čaje z Číny, Vietnamu, Javy, Japonska, Indie či Taiwanu. Nabídka bude obsahovat:
černé čaje,
zelené čaje,
ovoněné čaje černé a zelené,
ovocné čaje,
bylinné směsi a speciality. Veškeré čaje bude možné i zakoupit. Kromě čajů se budou nabízet i běžné nápoje
jako je káva, čokoláda, juice atd. a také různé pochoutky k zakousnutí. Podrobná nabídka všeho je uvedena v nápojovém lístku v příloze.
28
Dalším sortimentem, který zde bude prodáván bude:
čajová keramika,
dózy na čaj,
svíčky,
vonné tyčinky, olejíčky a aromalampy.
Zákazníci budou moci využít i různé služby:
možnost vyzkoušet vodní dýmky s velkým výběrem tabáků různých příchutí a vůní,
ochutnávky zdarma a slevové akce,
vytvoření dárkových balíčků na objednávku,
možnost pronajmutí čajovny pro pořádání soukromých akcí.
4.5 Definice trhu Objem a vývoj poptávky v oblasti čajovnictví nelze jednoznačně určit. Neexistují konkrétní čísla, která by se týkala jen čajoven. Český statistický úřad uvádí pouze souhrnná čísla pro celkový vývoj v pohostinských a stravovacích zařízeních. Za poslední čtvrtletí roku 2006 zde tržby vzrostly o 2,4 %. Rostoucí trend lze vysledovat i ve spotřebě čaje. Čaj u nás pije asi 90 % populace. Společně s faktem, že se v poslední době klade velký důraz na zdraví životní styl a vše co je spojeno s „východní kulturou“ je moderní, lze i nadále očekávat rostoucí poptávku po čajovnách. Podnikání je orientováno na místní trh, tedy na obyvatele a návštěvníky města Brna. Předpokládá se, že hlavním segmentem budou mladí lidé, zejména vysokoškoláci. Ovšem vzhledem ke skutečnosti, že návštěvníkem čajovny může být kdokoliv, neboť jsou určeny prakticky pro všechny, nelze jednoznačně určit podíly jednotlivých skupin zákazníků.
29
Konkurence Počet čajoven v Brně se pohybuje okolo dvaceti. Vezmeme-li v úvahu velikost města a počet jeho obyvatel, není to zase tak vysoké číslo. Největšími konkurenty budou čajovny nacházející se v nejbližším okolí. Jejich mapka je uvedena v příloze.
Čajovna kavárna Jasmína Česká 5, 602 00 Brno Otevírací doba: po–čt: 12:00–24:00, pá: 12:00–01:00, so: 15:00–01:00, ne: 15:00–24:00. Silné stránky:
poloha,
zařízení jednotlivých místností,
výběr z čajů i kávy,
delší otevírací doba.
Slabé stránky:
vchod společný s restaurací,
nevýrazné značení,
obsluha,
povolení cigaret.
Čajovna Nefertiti Nám. Svobody 17, 602 00 Brno Otevírací doba: po–pá: 11:00–23:00, so–ne: 14:00–23:00. Silné stránky:
výhodná poloha,
příjemně zařízené prostory,
obsluha.
Slabé stránky:
špatné značení,
společné prostory pro kuřáky i nekuřáky,
povolení cigaret.
30
Čhajovna Dominikánské náměstí 6/7, 602 00 Brno Otevírací doba: po–so: 11:00–23:00, ne: 14:00–23:00. Silné stránky:
jméno a zavedenost čajovny,
stylově zařízené místnosti,
pořádání kulturních akcí, vernisáží a výstav,
velký výběr čajů i zboží.
Slabé stránky:
vyšší ceny,
přeplněnost ve špičce.
Dobrá čajovna Františkánská 6, 602 00 Brno Otevírací doba: po–ne: 11:00–23:00. Silné stránky:
poloha,
viditelné značení,
příjemné prostředí.
Slabé stránky:
vyšší ceny,
obsluha,
přeplněnost v době špičky.
Literární čajovna Skleněná louka Kounicova 23, 602 00 Brno Otevírací doba: po–pá: 10:00–22:00. Silné stránky:
dlouholeté působení,
příjemné prostředí,
velký výběr čajů,
literatura.
31
Slabé stránky:
poloha,
špatné značení,
kratší otevírací doba.
Modrá čajovna Jiráskova 55, 602 00 Brno Otevírací doba: po–pá: 10:00–22:00, so–ne: 15:00–22:00 Silné stránky:
poloha,
nižší ceny,
velký výběr čajů,
Slabé stránky:
kratší otevírací doba,
špatné značení,
kvalita čajů,
ve špičce dlouhá čekací doba.
SWOT analýza Čajovny U Draka Silné stránky:
poloha,
dobré značení a propagace,
příjemné prostředí,
oddělení kuřáků od nekuřáků,
obsluha,
výběr kvalitních čajů a zboží.
Slabé stránky:
nízký kapitál v počátku,
zadluženost,
začínající podnikatelka,
podnikání v pronajatých prostorech.
32
Příležitosti:
rostoucí poptávka v dané oboru,
orientace na zdravý životní styl,
vysoký počet potenciálních zákazníků.
Hrozby:
nezájem zákazníků,
konkurence a její nárůst,
změna legislativních a daňových podmínek.
Z provedené analýzy vyplývá, že nejčastější slabou stránkou konkurence je špatné značení, obsluha a povolení cigaret, případně společné prostory pro kuřáky i nekuřáky. Proto se majitelka zaměřila na to, aby čajovna byla dobře a viditelně označena. Rovněž klade požadavky na obsluhu, musí být rychlá a příjemná, aby zákazníci byli spokojeni. Prostory pro kuřáky jsou odděleny od nekuřáckých a cigarety nejsou povoleny. To vše, společně ostatními silnými stránkami Čajovny U Draka a s využitím příležitostí, by mohlo vést k získání výhod oproti konkurenci a k úspěšnému uplatnění na trhu.
Dodavatelé Dodavatelé jsou důležitou součástí podnikání, bez nich by nemohla čajovna svoji činnost provozovat. Je tedy nezbytné získat spolehlivé dodavatele, kteří zajistí potřebné zboží. Mezi dodavatele bude patřit firma OXALIS, spol. s r.o. a firma ORIENTAL. Podnik bude také využívat hypermarket Makro.
OXALIS, spol. s r.o. sídlo: K Teplinám 663, 763 15 Slušovice Firma OXALIS bude dodávat zboží na základě předem dohodnuté objednávky. Dodávat bude veškeré druhy čajů a čajového příslušenství, které bude v čajovně nabízeno a také prodáváno. Vzhledem k tomu, že se v Brně nachází jejich firemní prodejna, odpadají náklady na dopravu či doručení.
33
ORIENTAL sídlo: Jičínská 37, 700 30 Ostrava 3 Firma se zabývá prodejem stylového orientálního zboží. Bude dodávat vše, co je potřebné k používání vodních dýmek – tabáky, uhlíky, apod. Dále pak svíčky, vonné tyčinky, olejíčky a aromalampy.
Makro, provozovna Brno Kaštanová 506/50, Brno – Tuřany Jedná se o samoobslužný hypermarket se širokým sortimentem potravinářského i nepotravinářského spotřebního zboží pro registrované podnikatele. Majitelka zde bude nakupovat veškeré zbývající potřebné zboží, tzn. od nápojů a pochoutek až po hygienické prostředky.
Propagace Majitelka se rozhodla pro reklamu formou propagačních letáků. Letáky budou umístěny na úřadech, ve vybraných obchodech a školách. K dispozici budou samozřejmě i přímo v čajovně. K přilákání zákazníku bude sloužit i reklamní poutač umístěný před čajovnou na viditelném místě a dobré značení. K podpoře prodeje budou využity různé slevové akce, např. „dva za cenu jednoho“, neboli při objednávce dvou čajů, zaplatí zákazník pouze za jeden. Také budou pořádány ochutnávky zdarma. Nejúčinnější reklamou je však spokojený zákazník. Čajovna tedy musí dbát na to, aby poskytovala kvalitní služby. Velký důraz musí být kladen na personál, neboť ten je vizitkou celého podniku. Obsluha musí být příjemná a rychlá. Když bude zákazník odcházet spokojený, rád se vrátí a doporučí čajovnu i svým známým.
34
4.6 Provozní složky a náklady Náklady před zahájením provozu – jednorázové náklady
a) stavební úpravy – protože se v prostorách dříve nacházela vinárna, není potřeba provádět žádné stavební úpravy, veškeré přípojky fungují, je tedy nutné pouze vymalovat. O vymalování se postará sama majitelka, do nákladů se tedy započítá pouze cena barvy a pomůcek, která činí 2 000 Kč.
b) nákup vybavení a zařízení police...................................................15 200 Kč stolky a židle .......................................34 700 Kč nádobí..................................................16 200 Kč koberce .................................................4 900 Kč polštáře ..................................................1 800 Kč vodní dýmka (4 ks) ...............................5 400 Kč pokladna ................................................5 000 Kč nábytek do kanceláře a skladu ..............7 500 Kč notebook (+ software) .........................20 000 Kč tiskárna ..................................................2 000 Kč scanner .....................................................920 Kč telefon s faxem .........................................820 Kč rychlovarná konvice (2 ks)....................1 280 Kč lednice ...................................................5 500 Kč poutač ....................................................2 500 Kč ostatní doplňky......................................8 000 Kč celkem ...............................................131 720 Kč
c) další náklady – do této kategorie jsou započítány náklady na propagační letáky (10 000 ks velikosti A6 za cenu 0,49 Kč za kus), nápojové lístky (o vytvoření se postará sama majitelka, náklady na jeden lístek budou činit 15 Kč), kancelářské potřeby (papíry, propisky apod.) a hygienické potřeby (ubrousky, toaletní papír, mýdlo, čistící prostředky atd.). 35
propagační letáky ..................................4 900 Kč nápojové lístky (10 ks).............................150 Kč kancelářské potřeby..................................250 Kč hygienické potřeby...................................850 Kč celkem ...................................................6 150 Kč
d) náklady na zboží při zahájení provozu – majitelka se rozhodla, že do začátku nakoupí zboží za 60 000 Kč.
Celkové náklady před zahájením provozu tedy činí 199 870 Kč.
Náklady spojené s provozem
a) mzdové náklady – čajovna bude zaměstnávat dva pracovníky na základě smlouvy a jednu účetní na základě dohody o provedení práce. Podle zákona 586/1992 Sb. musí za zaměstnance zaměstnavatel odvést sociální a zdravotní pojištění (vyjma účetní). Sociální a zdravotní pojištění podnikatelky je v prvním roce odváděno ve výši minimálních záloh, tzn. 1 491 Kč na sociální a 1 360 Kč na zdravotní pojištění. hrubá mzda jednoho zaměstnance.......14 000 Kč sociální pojištění (26 %) .......................3 640 Kč zdravotní pojištění (9 %).......................1 260 Kč mzda účetní ...........................................3 000 Kč soc. a zdrav. poj. podnikatelky..............2 851 Kč celkem .................................................43 651 Kč
b) režijní náklady – k podnikání budou využívány pronajaté sklepní prostory, nájem včetně inkasa bude činit 20 000 Kč/měs. V rámci podnikání bude využíván i telefon a internet, je tedy nutné sem zahrnout i tyto poplatky. Zahrnuty jsou zde i náklady na odvoz odpadu a pojištění. nájemné ...............................................20 000 Kč telefon + internet ......................................820 Kč
36
odvoz odpadu ...........................................350 Kč pojištění ...................................................700 Kč celkem .................................................21 870 Kč
c) náklady na zboží – vyčíslení těchto nákladů není jednoduché, částku lze uvést pouze orientačně. Její odhad je proveden na základě průměrných cen nakupovaných surovin, poptávky a prodejnosti zboží. Při optimistické variantě jsou měsíční náklady na doplňování zboží vyčísleny na 45 000 Kč. Pesimistická varianta kalkuluje s náklady ve výši 25 000 Kč měsíčně.
d) ostatní náklady – jsou zde zahrnuty ostatní náklady, které s podnikáním a s provozem čajovny souvisí. Patří sem náklady na reklamní letáky a slevové akce, kancelářské potřeby, hygienické potřeby apod. Jsou na ně vyhrazeny peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč měsíčně.
4.7 Finanční část projektu Majitelka vloží do podnikání 50 000 Kč, které budou využity k částečnému pokrytí jednorázových nákladů před zahájením podnikání. Na pokrytí zbylých nákladů se majitelka rozhodla využít úvěr. V úvahu přichází bezúročný úvěr Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. poskytovaný v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, v programu podpory začínajících podnikatelů START. Paní Nováková splňuje všechny požadované podmínky. Je zaregistrovaná jako poplatník daně z příjmů na finančním úřadě v roce podání žádosti o podporu poprvé, není společníkem žádné společnosti, ani právnické osoby podnikající mimo území ČR a nebyla jím ani v období 7 let před datem podání žádosti, je oprávněna k podnikání na území ČR a toto podnikání odpovídá podporované
ekonomické
činnosti,
a
nemá
žádné
nedoplatky.
Rovněž
má
certifikát o absolvování rekvalifikačního programu pro pracovní činnost „Základy podnikání“ akreditovaného MŠMT, který je podmínkou pro získání bezúročného úvěru. Výše úvěru činí 150 000 Kč, předpokládaná doba splácení je 5 let. Při stejných částkách je tedy měsíční splátka 2 500 Kč.
37
Roční příjmy Celkové příjmy budou tvořeny tržbami z hostinské činnosti a tržbami z prodeje zboží. Je složité odhadnout tyto příjmy dopředu. V závislosti na tom, že se jedná o podnik nově vznikající a nelze tedy vycházet z předchozích let, jedná se o čísla pouze orientační. Příjmy se budou v jednotlivých měsících lišit. Hlavně v počátku se počítá s tržbami nižšími, předpokládá se však postupný nárůst. Pro odhad příjmů jsou využity informace získané od konkurence. Kalkulace jsou provedeny ve dvou variantách a z nich je následně vytvořen průměr:
Optimistická varianta – počítá s návštěvností cca 1 600 zákazníků za měsíc při průměrné útratě 90 Kč na jednoho zákazníka. Celkové roční příjmy by tedy činily 1 728 000 Kč.
Pesimistická varianta – počítá s cca 1 000 zákazníky za měsíc při stejné průměrné útratě. Celkové roční příjmy by při této variantě činily 1 080 000 Kč.
Průměr – průměrné roční příjmy dosahují výše 1 404 000 Kč.
Roční výdaje Průměrné měsíční náklady spojené s provozem jsou rozepsány a vyčísleny v předcházející kapitole. Platí pro ně to samé, co pro příjmy. Většina nákladů je relativně fixních, patří sem mzdové, režijní a ostatní náklady. Po započtení měsíční splátky úvěru činí 75 021 Kč. Náklady na zboží se u pesimistické a optimistické varianty liší, neboť při nižší poptávce bude zapotřebí menší množství surovin a naopak. Z obou variant je opět vytvořen průměr:
Optimistická varianta – celkové roční výdaje činí 1 395 252 Kč.
Pesimistická varianta – při této variantě jsou celkové roční výdaje vyčísleny ve výši 1 175 252 Kč.
Průměr – průměrné roční výdaje tedy dosahují výše 1 285 252 Kč.
Roční výsledek hospodaření Hospodářský výsledek je vypočítán jako rozdíl příjmů a výdajů. Daňová povinnost je vypočítána podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Kalkulace jsou provedeny pro optimistickou i pesimistickou variantu i pro jejich průměr.
38
Optimistická varianta: příjmy......................................................1 728 000 Kč výdaje......................................................1 395 252 Kč hospodářský výsledek před zdaněním .......332 748 Kč
základ daně zaokrouhlený..........................332 700 Kč daň................................................................61 692 Kč sleva na poplatníka .......................................7 200 Kč daň z příjmu .................................................54 492 Kč Hospodářský výsledek po zdanění je 278 256 Kč.
Pesimistická varianta: příjmy......................................................1 080 000 Kč výdaje......................................................1 175 252 Kč hospodářský výsledek před zdaněním ........-95 252 Kč
daň z příjmu ..........................................................0 Kč Hospodářský výsledek po zdanění je -95 252 Kč.
Průměr: příjmy......................................................1 404 000 Kč výdaje......................................................1 285 252 Kč hospodářský výsledek před zdaněním .......118 748 Kč
základ daně zaokrouhlený..........................118 700 Kč daň................................................................14 244 Kč sleva na poplatníka .......................................7 200 Kč daň z příjmu ...................................................7 044 Kč Hospodářský výsledek po zdanění je 111 704 Kč.
39
Případný zisk si bude vyplácet majitelka. V dalších letech se počítá s jeho růstem a s použitím jeho části na odměny zaměstnancům a tvorbu rezerv. Případnou ztrátu by podnikatelka hradila z vlastních prostředků, které by vložila do podnikání. Jelikož během roku obrat překročí 1 mil. Kč., bude nutné, aby se majitelka později zaregistrovala jako plátce daně z přidané hodnoty.
Vybrané ukazatele ekonomického hodnocení investice
Rentabilita celkového kapitálu (ROA) Optimistická varianta = (278 256 / 200 000) * 100 = 139,13 % na 1 Kč celkového kapitálu připadá 1,39 Kč zisku. Pesimistická varianta = (-95 252 / 200 000) * 100 = -47,63 % na 1 Kč celkového kapitálu připadá 47,63 haléřů ztráty. Průměr = (111 704 / 200 000) * 100 = 55,85 % na 1 Kč celkového kapitálu připadá 55,85 haléřů zisku.
Rentabilita tržeb Optimistická varianta = (278 256 / 1 728 000) * 100 = 16,10 % na 1 Kč tržeb připadá 16,10 haléřů zisku. Pesimistická varianta = (-95 252 / 1 080 000) * 100 = -8,82 % na 1 Kč tržeb připadá 8,82 haléřů ztráty. Průměr = (111 704 / 1 404 000) * 100 = 7,96 % na 1 Kč tržeb připadá 7,96 haléřů zisku.
Rentabilita nákladů optimistická varianta = (278 256 / 1 395 252) * 100 = 19,94 % na 1 Kč nákladů připadá 19,94 haléřů zisku. pesimistická varianta = (-95 252 / 1 175 252) * 100 = -8,10 % na 1 Kč nákladů připadá 8,10 haléřů ztráty. průměr = (111 704 / 1 285 252) * 100 = 8,69 % na 1 Kč nákladů připadá 8,69 haléřů zisku.
40
Zadluženost Zadluženost = (150 000 / 200 000) * 100 = 75,00 % 75 % z celkových aktiv je financováno z cizích zdrojů.
4.8 Vztah k životnímu prostředí Velký důraz, který je v současnosti kladen na ekologii a ochranu životního prostředí, samozřejmě respektuje i tento podnik. Podnikání nebude výrobního charakteru, proto budou dopady na životní prostředí jen nepatrné. Z charakteru podnikatelské činnosti vyplývá, že podnik nebude produkovat žádný nadměrný nebo škodlivý či jinak nebezpečný odpad. Čajovna bude vytvářet odpad pouze komunálního charakteru. Produkovaný odpad bude tříděn a na jeho odvoz je sjednána firma SAKO, a.s., která zajišťuje odvoz běžného komunálního odpadu v Brně. Měsíční poplatek bude činit 350 Kč. Počítá se i s využíváním bezplatných městských kontejnerů. Při provozování čajovny budou respektovány a budou splněny veškeré hygienické požadavky a zásady provozní a osobní hygieny. Zaměstnáni budou pouze pracovníci s platným potravinářským průkazem a potvrzením o zdravotní způsobilosti.
4.9 Informace o řízení podniku Majitelka plánuje zaměstnat dva pracovníky a jednu účetní. Účetní bude zaměstnána na základě dohody o provedení práce, ostatní zaměstnanci na základě pracovní smlouvy. Pracovníci musí mít platný potravinářský průkaz a potvrzení o zdravotní způsobilosti. Také musí mít zkušenosti s prací v čajovně a s přípravou čajů, popřípadě kurz přípravy čajů. Budou mít na starosti přípravu čajů, obsluhu hostů a také úklid. Střídat se budou dle potřeby po předem dohodnutých směnách. Veškeré manažerské funkce, vedení podniku, zajišťování dodávek zboží, sepisování smluv apod. bude mít na starosti majitelka Veronika Nováková. Bude se také podílet na přípravě čajů a obsluze hostů.
41
4.10
Hodnocení rizik
Riziky, která by mohla ohrozit podnikání, jsou změny politické situace a legislativních podmínek v zemi. Změna daňových sazeb, úprava podmínek podnikání apod. V nejbližší době se však nepředpokládá nějaká výrazná změna v této oblasti. Dále sem patří změny tržních a prodejních cen i změny cen jednotlivých vstupů a surovin vlivem inflace či zvýšení obchodní marže. Tato rizika jsou neovlivnitelná, ale je nutné s nimi počítat. Možným rizikem je také špatný odhad peněžních prostředků potřebných k zahájení podnikání. Pro jeho odstranění byla vypracována analýza jednorázových nákladů spojených se zahájením provozu čajovny. Ohrožení rovněž představuje konkurence, ať již změna té současné, či její nárůst. Je třeba ji neustále sledovat a v případě nutnosti rychle zareagovat. Případné poškození podniku živelnou pohromou, krádeží apod. je kryto sjednaným pojištěním. Rovněž jsou sjednány dlouhodobé smlouvy s dodavateli, které zabrání problémům s výpadkem zásobování. Největším rizikem ohrožujícím toto podnikání je případný nízký zájem, nedostatek zákazníků a nízké tržby, které by vedly až ke ztrátovému podnikání. Proto je nutné zaměřit se na propagaci, získání a udržení dobrého jména podniku a zajistit, aby zákazník byl spokojený.
42
5. ZÁVĚR Tématem této práce bylo zpracování podnikatelského plánu. Literární rešerše nám ukázala, co všechno je nezbytné pro jeho vytvoření. Ukázala, že každý začínající podnikatel si musí promyslet mnoho skutečností a souvislostí ještě dříve, než zahájí vlastní činnost. Musí provést řadu analýz, které jsou součástí každého podnikatelského plánu. Z toho vyplývá, že sestavení takového dokumentu není jednoduchou záležitostí a zabere mnoho času. Informace získané z literární rešerše byly následně použity pro vytvoření konkrétního podnikatelského plánu na otevření fiktivní čajovny v centru Brna. Z analýzy trhu vyplynulo, že využije-li čajovna své silné stránky a příležitosti, které se na trhu vyskytují, mohla by získat výhodu oproti konkurenci a zajistit si tak uplatnění na trhu. Finanční analýza ukázala, že počáteční náklady potřebné k zahájení provozu není podnikatelka schopna uhradit z vlastních prostředků v plné výši, je tedy potřeba získat úvěr. Kalkulace hospodářského výsledku, stejně jako příjmů a výdajů, je provedena ve třech variantách. Podle pesimistické varianty by bylo podnikání v prvním roce ztrátové. Naproti tomu optimistická varianta má vyčíslen zisk ve výši cca 278 tisíc Kč za rok. Realitě se nejvíce blíží třetí varianta, která je průměrem předcházejících dvou. Podle ní je podnikání ziskové, avšak zisk není nijak vysoký, činí asi 112 tisíc Kč za rok, což je cca 9 300 Kč za měsíc. Průměrná rentabilita celkového kapitálu je tedy nižší. Na 1 Kč kapitálu připadá 55,85 haléřů čistého zisku. Je však běžné, že v počátku je ziskovost podnikání nižší a roste až s časem. Podnikání je ovlivňováno mnoha faktory, rovněž existují různá rizika, např. nízký zájem a nedostatek zákazníků, také ukazatel celkové zadluženosti je nad optimální hodnotou. Přesto po zvážení všech skutečností lze říci, že existuje dobrý předpoklad pro uskutečnění tohoto podnikatelského plánu. Pro zajištění úspěšného podnikání by měla podnikatelka svůj plán průběžně kontrolovat a aktualizovat. Zkušenosti získané z prvního roku podnikání jí pomohou sestavit finanční plán na další roky provozu a umožní jí zjistit budoucí vývoj.
43
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BARROW, C. Základy drobného podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 200 s. ISBN 80-7169-232-8
[2] FOTR, Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 1999. 220 s. ISBN 80-7169-812-1
[3] HISRICH, R. D., PETERS, M. P. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. 502 s. ISBN 80-85865-07-6
[4] VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2
[5] VEJDĚLEK, J. Jak založit nebo převzít podnik. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 232 s. ISBN 80-7169-234-4
[6] ŽIVĚLOVÁ, I., ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Brno: B.I.B.S., 2004. 78 s. ISBN 80-86575-15-2
Internetové zdroje
[7] >Čajový list< [online]. Poslední revize 1. 2. 2007 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z
[8] Čajovník – historie čaje [online]. Poslední revize 21. 12. 2000 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z
[9] OXALIS – čaj a káva [online]. Poslední revize 21. 12. 2000 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z
44
[10] OXALIS – čaj a káva [online]. Poslední revize 29. 3. 2007 [cit. 2007-03-30]. Dostupné z
[11] MODERNÍ OBCHOD » Zprávy » Čaje - Trh už neroste, ovocné stále více vedou nad černými:
[online].
Poslední
revize
4. 4. 2007
[cit. 2007-04-04].
Dostupné
z
[12]
b_10_Čajová
kultura
v
Čechách:
[online].
Poslední
revize
27. 3. 2007
[cit. 2007-03-30]. Dostupné z
[13] OXALIS – čaj a káva [online]. Poslední revize 23. 4. 2007 [cit. 2007-04-24]. Dostupné z
[14]
Makro
[online].
Poslední
revize
24. 4. 2007
[cit. 2007-04-24].
Dostupné
z
[15] Oriental [online]. Poslední revize 24. 4. 2007 [cit. 2007-04-24]. Dostupné z
[16] Čajík - seznam čajoven a obchodů čajem: [online]. Poslední revize 2. 5. 2007 [cit. 2007-05-02]. Dostupné z
[17] MERCURIUS - knihkupectví, čajovna: [online]. Poslední revize 2. 5. 2007 [cit. 2007-05-02]. Dostupné z
[18] ČMZRB, a.s.: Program START: [online]. c2004, poslední revize 2. 5. 2007 [cit. 2007-05-02].
Dostupné
z
podnikani/programy-OPPI/PrgStart.htm>
[19] HAVIT, s.r.o. Zákon o daních z příjmů [online]. c1998–2007 [cit. 2007-05-18]. Dostupné z . ISSN 1213-7235
45
7. PŘÍLOHY
Příloha č. 1: Nápojový lístek
Příloha č. 2: Mapka konkurence
46
