PROTIKRIZOVÁ OPATŘENÍ VLÁDY ČR A ZHODNOCENÍ JEJICH ÚČINNOSTI

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

PROTIKRIZOVÁ OPATŘENÍ VLÁDY ČR A ZHODNOCENÍ JEJICH ÚČINNOSTI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Anna BOUCHALOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Prof. PhDr. Kamil FUCHS, CSc.

Znojmo, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Protikrizová opatření vlády ČR a zhodnocení jejich účinnosti“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

Ve Znojmě dne 30. 4. 2010

………………………. Podpis Anna BOUCHALOVÁ

Poděkování Dovoluji

si

touto

cestou

poděkovat

vedoucímu

mé

bakalářské

práce

Prof. PhDr. Kamilu Fuchsovi, CSc., za pomoc a poskytnutí cenných rad v průběhu vypracovávání bakalářské práce.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok: 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

Anna BOUCHALOVÁ

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Účetnictví a finanční řízení podniku

Název tématu:

Protikrizová opatření vlády ČR a zhodnocení jejich účinnosti

Zásady pro vypracování: Cílem bakalářské práce je zhodnocení účinnosti opatření vlády ČR provedených na podporu obyvatel a podnikatelů v období současné hospodářské krize. Studentka: - popíše vznik, průběh a důsledky hospodářské krize, - analyzuje ekonomické prostředí na území ČR v období hospodářské krize, - specifikuje vybraná protikrizová opatření, - provede konkrétní výpočty, kterými bude ilustrovat mechanismus a funkci jednotlivých opatření, - provede dotazníková šetření v podnicích regionu, - na základě provedených výpočtů a výsledků šetření zhodnotí účinnost opatření.

Rozsah práce:

min. 40 stran

Seznam odborné literatury: 1. Česká národní banka [online]. Dostupné z: . 2. Český statistický úřad [online]. Dostupné z: . 3. FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. 4. KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-3199-5. 5. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4. 6. Vláda ČR [online]. Dostupné z: <www.vlada.cz>.

Datum zadání bakalářské práce:

září 2009

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2010

Abstrakt Cílem bakalářské práce je zhodnocení účinnosti opatření vlády České republiky přijatých na podporu obyvatel a podnikatelů v období současné hospodářské krize. V první části je popsána teorie hospodářských cyklů. Druhá část se zabývá popisem příčin a důsledků hospodářské krize. Praktická část je zaměřena na prostředí České republiky. Na úvod je analyzováno ekonomické prostředí během hospodářské recese a krátce před ní. Další kapitola je věnována protikrizovým opatřením vlády České republiky. Vybraná opatření jsou blíže specifikována a následuje zhodnocení jejich účinnosti.

Klíčová slova Finanční krize, hospodářská recese, protikrizová opatření vlády.

Abstract The aim of the bachelor thesis is to analyze efficiency of the government measures which were taken to support inhabitants and entrepreneurs in the period of the current economic crisis. There is a description of the business cycle theory in the first part. The second part deals with causes and consequences of the economic crisis. The practical part is concentrated on the environment of the Czech Republic. The economic environment during and shortly before the recession is analysed in the first chapter. The next chapter is focused on The Czech government´s anti-crisis measures. Selected measures are more specified, and the efficiency of these measures is analysed.

Key words Financial crisis, economic recession, government anti-crisis measures.

Obsah 1

ÚVOD..............................................................................................................................8

2

CÍL PRÁCE A METODIKA ........................................................................................9

3

TEORETICKÁ ČÁST.................................................................................................10 3.1

Hospodářské cykly..............................................................................................10

3.1.1 Teorie hospodářského cyklu .................................................................................10 3.1.2 Příčiny hospodářského cyklu ................................................................................12 3.1.3 Předvídání hospodářských cyklů ..........................................................................14 3.2

Finanční krize 21. století ....................................................................................15

3.2.1 Rozvoj finančnictví...............................................................................................15 3.2.2 Předluženost ekonomiky USA..............................................................................17 3.2.3 Hypoteční expanze................................................................................................19 3.2.4 Reálné důsledky a vládní intervence ....................................................................21 3.2.5 Regulatorní opatření .............................................................................................24 4

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................25 4.1

Analýza ekonomického prostředí České republiky .........................................25

4.1.1 Hrubý domácí produkt ..........................................................................................25 4.1.2 Úvěrová expanze...................................................................................................26 4.1.2 Státní rozpočet ......................................................................................................28 4.1.3 Průmysl .................................................................................................................29 4.1.4 Nezaměstnanost ....................................................................................................30 4.2

Protikrizová opatření vlády ČR ........................................................................32

4.2.1 Národní ekonomická rada vlády ...........................................................................32 4.2.2 Národní protikrizový plán vlády...........................................................................32 4.2.3 Sleva na pojistném na sociální zabezpečení .........................................................34 4.2.4 Mimořádné daňové odpisy....................................................................................37 4.2.5 Odpočet DPH při nákupu osobního automobilu...................................................40 4.2.6 Zvýšení výdajových paušálů.................................................................................41 4.2.7 Vyhodnocení dotazníkového šetření.....................................................................44 4.2.8 Zhodnocení účinnosti protikrizových patření vlády ČR.......................................47 5

ZÁVĚR .........................................................................................................................49

6

POUŽITÉ ZDROJE ....................................................................................................50

Seznam použitých zkratek ...................................................................................................54 Seznam obrázků...................................................................................................................55 Seznam grafů .......................................................................................................................55 Seznam tabulek ....................................................................................................................55 Seznam příloh ......................................................................................................................56

1 ÚVOD Finanční krize 21. století má svůj původ ve Spojených státech amerických v roce 2007. Původně se jednalo o lokální hypoteční krizi, ale záhy se z ní stala krize finanční, jejíž důsledky se velice brzy projevily globálně. Důsledky finanční krize se projevily i v České republice. Klesající poptávka, pokles průmyslové produkce a rostoucí nezaměstnanost jsou malým výčtem projevů, které hospodářská recese v České republice přinesla. Jedním z úkolů vlády bylo zareagovat na vzniklou situaci a zmírnit dopady celosvětové hospodářské krize na Českou republiku. Vláda České republiky tedy představila Národní protikrizový plán vlády, jehož cílem bylo podpořit podnikatele a obyvatele v období hospodářské krize a podpořit růst národní ekonomiky. Cílem bakalářské práce je zhodnocení účinnosti protikrizových opatření vlády České republiky. Co se rozumí hospodářských cyklem, jaké jsou jeho příčiny a jaké ekonomické jevy lze sledovat v jednotlivých fázích cyklu, jsou oblasti, kterými se zabývá úvodní část bakalářské práce. V práci jsou rovněž vysvětleny příčiny vzniku, průběh a důsledky současné finanční krize. Důraz je především kladen

na vývoj ve Spojených státech

amerických, jako na místo vzniku této krize. Účinnost protikrizových opatření vlády hodnotím na základě několika dílčích cílů. Prvním z nich je zjištění mechanismu a funkce vybraných opatření pomocí ilustrativních výpočtů. Takto analyzovanými opatřeními jsou sleva na sociálním pojištění, mimořádný odpis, možnost uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty při nákupu osobního automobilu a zvýšení

paušálních

výdajů.

Druhým

krokem

je

zjištění

reálných

informací

z podnikatelského prostředí. Zaměřila jsem se na výrobní podniky svého bydliště, Moravských Budějovic, ve kterých jsem provedla dotazníková šetření. V závěru práce jsem se na základě dílčích cílů pokusila zhodnotit účinnost protikrizových opatření. Zhodnotila jsem přínos jednotlivých opatření pro podnikatele a ekonomiku České republiky. Zamyslela jsem se nad charakteristikou a celkovým účinkem protikrizových opatření vlády z časového hlediska a zdůraznila významnost východisek z krize z hlediska dlouhodobého.

8

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl Cílem bakalářské práce je zhodnocení účinnosti protikrizových opatření vlády České republiky přijatých na podporu obyvatel a podnikatelů v období současné hospodářské krize.

Teoretická část První oblast teoretické části se zabývá teorií hospodářského cyklu. Oblast druhá zahrnuje popis vzniku, důsledků a průběhu současné hospodářské krize.

Praktická část Úvod praktické části zahrnuje analýzu ekonomického prostředí České republiky v období hospodářské recese a krátce před ní. V této části jsem sledovala následující ukazatele: hrubý domácí produkt, objem úvěrů poskytovaných obchodními bankami, diskontní sazbu, realizované ceny bytů, státní dluh, pokladní plnění státního rozpočtu, meziroční index průmyslové produkce a nezaměstnanost. Stěžejní oblast praktické části je věnována protikrizovým opatřením vlády České republiky. V úvodu je popsána činnost Národní ekonomické rady vlády a představen Národní protikrizový plán. Následuje specifikace vybraných protikrizových opatření, kterými jsou: sleva na sociálním pojištění, mimořádný odpis, odpočet daně z přidané hodnoty při nákupu osobního automobilu a zvýšení paušálních výdajů. U jednotlivých opatření jsou provedeny výpočty ilustrující jejich mechanismus a funkci. Ve výrobních podnicích města Moravské Budějovice jsem provedla dotazníková šetření, jejichž výsledky mi rovněž napomohly k dosažení cíle bakalářské práce. Na základě provedených výpočtů a výsledků šetření jsem zhodnotila účinnost protikrizových opatření vlády ČR.

9

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1

Hospodářské cykly

3.1.1 Teorie hospodářského cyklu Teorií hospodářského cyklu se zabývají Fuchs a Tuleja v učebnici Základy ekonomie: „Teorie hospodářského cyklu se zabývá kolísáním skutečného produktu kolem úrovně potenciálního produktu, jehož vývoj vyjadřuje růstovou tendenci ekonomiky. Potenciální produkt vykazuje tendenci k růstu, má rostoucí trend. Ekonomika by se tímto trendem vyvíjela, kdyby procesy zdokonalování probíhaly v situaci plného využívání zdrojů.“1 Samuelson a Nordhaus člení ve své učebnici Ekonomie zdroje růstu potenciálního produktu na dvě skupiny: „růst vstupů (kapitálu, práce, půdy) a technologická zlepšení nebo zvýšení efektivnosti.“2 Rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem označují Fuchs a Tuleja jako „mezeru výstupu.“3 Samuelson a Nordhaus hovoří o „mezeře produktu“ jako o procentní odchylce HDP od jeho potenciálu.4 Fuchs a Tuleja se zabývají vývojovými tendencemi hospodářského cyklu: „Cyklus představuje střídání období růstu skutečného produktu s obdobím poklesu skutečného produktu a těmto pohybům odpovídající body zvratu, označované jako vrchol a sedlo.“5 Vrcholem je označován moment, ve kterém skutečný produkt dosahuje svého maxima, sedlo je naopak nejnižší úrovní skutečného produktu. Autoři dále hovoří o dvou fázích cyklického pohybu ekonomiky: „Kontrakce je fáze, v níž dochází k poklesu skutečného produktu. Dynamika poklesu může vykazovat rozdílné charakteristiky, které bývají označovány jinými pojmy. Pokud délka poklesu překročí horizont šesti měsíců, bývá vývoj charakterizován jako recese. Poklesy zvláště výrazné jsou označovány pojmem deprese. Expanze je fází cyklu vyznačující se vzestupem úrovně skutečného produktu. Jedná se o růstovou fázi cyklu, ve které se ekonomika vzdaluje od sedla. V průběhu expanze je možné rozlišovat dvě období. V prvním se ekonomika ve skutečnosti navrací na úroveň, kterou již dosahovala a pro označení této části vzestupu se někdy používají pojmy obnova, zotavení, oživení. Těchto pojmů se užívá především tehdy, je-li vzestup obnoven 1

FUCHS, K., TULEJA P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. str. 203. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4. str. 203. 3 FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. str. 203. 4 SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4. str. 205. 5 FUCHS K., TULEJA P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. str. 203-204. 2

10

po výrazném poklesu, tedy expanze navazuje na recesi či depresi. Pro tu část vzestupné fáze, která se vyznačuje vyšším skutečným produktem než je úroveň potenciálního výstupu, mohou být použita označení boom, případně konjunktura či rozmach. Při charakteristice cyklického pohybu se běžně používá i pojmu krize, který vždy vyjadřuje situaci, kdy klesá skutečný produkt. Dalším z pojmů běžně užívaných je stagnace, pomocí níž se zpravidla označuje období, kdy výkon neroste ani neklesá.6 Obr. 1: Průběh hospodářského cyklu

Zdroj: Fuchs K., Tuleja P. Základy ekonomie (2005)

Typické doprovodné jevy recese uvádí Samuelson a Nordhaus následovně: -

„často prudce klesají spotřebitelské nákupy, zatímco firemní zásoby automobilů a dalších statků dlouhodobé spotřeby se neočekávaně zvyšují; firmy reagují snížením výroby a reálný HDP klesá. Brzy poté prudce klesají firemní investice do budov a zařízení,

-

při poklesu poptávky po práci lze nejprve znamenat zkrácení průměrného pracovního týdne, poté dochází k propuštění a ke zvýšení nezaměstnanosti,

-

s poklesem produktu se snižuje poptávka i dodávky surovin a klesají ceny mnoha komodit; pokles mezd a cen produktů zpracovatelského průmyslu je méně pravděpodobný, avšak projevuje se tendence k jejich pomalejšímu růstu ve srovnání s obdobím poklesu,

6

FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. str. 203-204.

11

-

zisky firem prudce klesají; obvykle nastává propad cen obyčejných akcií, což je dáno očekáváním racionálních investorů, kteří větří hospodářský pokles; protože se snižuje poptávka po úvěrech, klesají v obdobích recese obecně také úrokové sazby.“7

Mankiw

používá ve své učebnici Zásady ekonomie jinou terminologii

pro vymezení poklesu: -

„ekonomické

výkyvy

jsou

nepravidelné

a

nepředvídatelné;

označení

hospodářský cyklus je poněkud zavádějící, neboť naznačuje, že ekonomické výkyvy mají nějaký pravidelný, předvídatelný průběh; ve skutečnosti ale nejsou ekonomické výkyvy vůbec pravidelné a je téměř nemožné je předvídat; -

většina makroekonomických veličin se pohybuje společně; když v období recese klesá HDP, klesá také osobní příjem, firemní zisky, spotřebitelské výdaje, investiční výdaje, průmyslová výroba, maloobchodní tržby, tržby za prodej domů, automobilů atd.,

-

při poklesu výstupu roste nezaměstnanost; změny produkce zboží a služeb, ke kterým v ekonomice dochází, úzce souvisí se změnami využívání pracovních sil v ekonomice; jinak řečeno, klesá-li HDP, míra nezaměstnanosti roste.“8

3.1.2 Příčiny hospodářského cyklu Pro vysvětlení příčin vzniku cyklického kolísání skutečného produktu existuje několik teorií a pohledů. Musil a kolektiv se v učebnici Ekonomie zabývají chováním hospodářského systému jako celku a mechanismem jeho fungování a rozlišují příčiny vzniku cyklického kolísání podle toho, jsou-li výkyvy odvozovány od příčin endogenních či exogenních: „Mezi exogenními příčinami bývají zdůrazňovány a vyskytují se nejčastěji následující: -

výkyvy v možnostech využívání inovací, které jsou do značné míry způsobeny nerovnoměrností, s níž jsou vynálezy nabízeny,

-

politické příčiny, např. spojování hospodářských cyklů s volebními cykly, politické krize a jejich vliv na hospodářství, války aj.,

-

nedostatečná informovanost tržních subjektů a především hospodářská politika vlády, která svými opatřeními může způsobit kolísání výkonu;

7

SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4. str. 213-214. 8 MANKIW, G. N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 768 s. ISBN 80-7169-891-1. str. 658-661.

12

-

působení monetárních vlivů, které jsou rozpracovány v monetární teorii cyklu.

Pro přístupy vycházející z exogenních vlivů je charakteristické soustředění se na vysvětlení, proč došlo k výkyvu výkonu a jaká okolnost jej ovlivnila. Oproti tomu přístupy vysvětlující hospodářské cykly jako důsledky endogenních vlivů jsou charakteristické tím, že popisují cyklické oscilace jako výsledek působení vnitřního mechanismu tržního systému. Mnohé z výkladů se opírají o kombinaci endogenních a exogenních vlivů; charakteristické pro tyto přístupy je propojení vnější příčiny jako vlivu, který soustavu vychýlí, a vnitřní mechanismus pak představuje prostředek, kterým se výkyvy šíří.“9 Klvačová

označuje

teorie

keynesiánskou

a

monetaristickou

jako

dvě

nejvýznamnější teorie příčin vzniku hospodářského cyklu: „Podle keynesiánské teorie je cyklický vývoj důsledkem vnitřní nestability tržní ekonomiky. Kolísání agregátní poptávky vede ke kolísání hrubého domácího produktu, zaměstnanosti a dalších ekonomických veličin. Pokles agregátní poptávky je spojen zejména s pesimistickými očekáváními, která vedou podnikatele k omezování investiční aktivity. Podle monetaristické teorie je rozhodujícím zdrojem cyklických výkyvů nesprávná peněžní a úvěrová politika státu. Neočekávané změny v nabídce peněz vedou k přizpůsobovacím procesům v poptávce po penězích. Přizpůsobovací procesy pak vedou k výkyvům reálného HDP, zaměstnanosti, investic a dalších.“ Zvýšená nabídka peněz prostřednictvím expanzivní měnové politiky centrální banky vyvolá snížení úrokové míry na peněžním trhu a dojde ke zvýšení poptávky po penězích. Tento proces vyvolá růst investic, agregátní poptávky a v důsledku i růst reálného HDP. Samuelson a Nordhaus klasifikují sedm teorií hospodářského cyklu, které se liší svým pojetím: -

„peněžní teorie připisuje vznik cyklu rozmachu a zbrzdění emise peněz a úvěrů,

-

inovační teorie spojuje cyklus se vznikem shluků významných inovací,

-

psychologická teorie pojímá cyklus jako nákazu, při níž lidé infikují jeden druhého pesimistickými a optimistickými očekáváními,

-

teorie podspotřeby říká, že ve srovnání s tím, kolik by bylo možné investovat, směřuje příliš mnoho důchodu do rukou bohatých nebo spořivých lidí,

-

politické teorie cyklu,

-

teorie rovnovážného hospodářského cyklu tvrdí, že chybné vnímání vede lidi k tomu, aby příliš pracovali či vyhledávali nové příležitosti,

9

MUSIL, P., FUCHS, K., FRANC, A., aj. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7. str. 294-295.

13

-

teorie reálných hospodářských cyklů, podle níž se šoky v produktivitě šíří ekonomikou.“10

3.1.3 Předvídání hospodářských cyklů Výkyvy v hospodářských cyklech mají značné dopady na ekonomiku. Zejména pak období recese přináší nežádoucí jevy, které byly popsány výše. Proto je důležitá otázka, zda je možné předvídání těchto výkyvů předvídat a na základě těchto prognóz přizpůsobit chování ekonomických subjektů. Touto problematikou se zabývají i Samuelson a Nordhaus: „Vědí-li firmy, že se blíží hospodářský pokles, mohou omezit investice, produkci a zaměstnanost. Obdobně – jestliže tvůrci hospodářské politiky vidí, že se blíží spekulativně vyvolaná konjunktura, mohou přijmout monetární a fiskální opatření, která ekonomiku brzdí. Rozbory výsledků prognóz porovnávané se skutečnými výsledky ukazují, že výsledky profesionálních prognostiků se významně zlepšily ve srovnání s naivními extrapolacemi či neinformovanými odhady.“11 Samuelson a Nordhaus jsou toho názoru, že „divoké hospodářské cykly, které sužovaly kapitalismus v jeho raném období, byly již zkroceny.“12 Ačkoli je za období raného

kapitalismu

obvykle

považována

etapa

16.–18.

století

před nástupem

industrializace, autoři použili toto označení pro etapu zakončenou až třicátými léty dvacátého století v souvislosti s Velkou hospodářskou krizí. Jako důvody svého tvrzení uvádí změny, které od této události nastaly: „Za prvé, ekonomie prokázala, že prostřednictvím monetární a fiskální politiky lze zabránit příležitostným hospodářským recesím, aby se nabalovaly jako sněhové koule a přerostly do trvalého a hlubokého poklesu. Za druhé, voliči ve smíšených ekonomikách trvají na tom, aby každá politická strana, která je u moci, přijala expanzivní opatření nezbytná k léčbě dlouhodobých depresí.“13 Klvačová však namítá, že Samuelson a Nordhaus ve svém tvrzení nezohlednili nebezpečí chování politiků, kteří využívají nástroje stimulující ekonomiku. Uvádí, že „politické strany, které jsou u moci, mají sklon provádět expanzivní politiky víceméně neustále bez ohledu na fázi hospodářského cyklu, neboť u moci chtějí setrvat co nejdéle.

10 SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství 214. 11 SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství 217. 12 SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství 220. 13 SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství 220.

14

Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4. str. Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4. str. Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4. str. Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4. str.

Expanzivní politiky se pak mění z účinné časově omezené léčby v trvalé zneužívání léku, ne-li přímo v drogovou závislost, a mohou se stát samy o sobě příčinou další krize.“14 Na podzim 2007, v období, kdy již bylo zřejmé, že se schyluje k recesi, uvedl Kohout názor, který o dva roky později označuje za mylný: „Bankovní informační systémy dovolují mnohem lepší přehled nad kvalitou úvěrů a jejich krytím. Regulátoři (například centrální banky) mají lepší statistiky, a proto mohou rychleji zasáhnout. Kromě toho také dnes víme mnohem více o měnové politice: ekonomická teorie je mnohem praktičtější, než lidé obvykle tuší.“15

3.2 Finanční krize 21. století Současná světová finanční krize vznikla ve Spojených státech amerických. Zprvu se jednalo o lokální krizi, ale brzy se však stala krizí finanční a celosvětovou. V této kapitole jsou vysvětleny příčiny vzniku, průběh a důsledky této krize v USA.

3.2.1 Rozvoj finančnictví K pochopení příčin vzniku současné finanční krize je nutné uvést některé významné skutečnosti uplynulých desetiletí. Za jeden z významných momentů můžeme chápat zánik Sovětského svazu, přesun ekonomik od centrálně plánovaného hospodářství ke kapitalismu a s tím související globalizace. Dalším důležitým jevem je rostoucí význam finančního sektoru a rozvoj stále nových finančních produktů. Rozvoji finančnictví věnují velkou pozornost Foster a Magdoff v knize Velká finanční krize: příčiny a následky. Zejména se zabývají proměnou role finančního sektoru v rámci amerického kapitalismu a růstem zadlužování v posledních třech desetiletích. Zdůrazňují „posun těžiště ekonomiky od produktivních odvětví k finančnictví“ a tento jev nazývají „financializace kapitalismu“.16 Výraz „financializaiton“ popisuje

také

encyklopedie Wikipedia jako termín užívaný v souvislosti s finančním kapitalismem, ve kterém mají finanční trhy tendenci převládat nad tradiční průmyslovou ekonomikou. Finanční kapitalismus se vyvinul v minulých desetiletích a vedl k finanční krizi let 2007-

14

KLVAČOVÁ, E. Dlouhodobé a krátkodobé příčiny finanční krize. In Podkladový materiál k vědeckopopularizačnímu semináři „Zvládání finančních krizí: evropský a americký model“. Brno: NEWTON College, 2009. 13. 11. str. 4. 15 KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 97880-247-3199-5. str. 12. 16 FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. str. 17.

15

2010.17 Český ekvivalent tohoto slova není zatím rozšířen a encyklopedie ani slovníky ho neuvádí. Foster a Magdoff uvádí: „Růst zadlužení a spekulace, které charakterizují americkou ekonomiku (a vyspělý kapitalismus jako celek) od konce 60. let, představují hlavní

nástroje,

jejichž

prostřednictvím

se

systému

dařilo

unikat

hlubokému

hospodářskému poklesu, i když mu to na druhé straně neumožnilo překonat jeho trvalý sklon ke stagnaci.“18 Pokles podílu výroby zboží a vzestup podílu zadlužení na HDP je znázorněn na Obr. 2. Autoři zdůrazňují opačný směr vývoje obou křivek a rychlost, jakou se od sebe vzdalují.

Obr. 2: Vývoj zadluženosti vůči výrobě zboží v procentech HDP

Zdroj: Foster J. B., Magdoff F. Velká finanční krize: příčiny a následky (2009)

17 Wikipedia. Financialization [online]. poslední aktualizace 4. 3. 2010 [cit. 2010-03-16]. Dostupné z: . 18 FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. str. 18.

16

3.2.2 Předluženost ekonomiky USA Rostoucí zadlužení bylo zmíněno již v předchozí kapitole v souvislosti s rozvojem finančnictví, v této části je mu věnována větší pozornost. Foster a Magdoff uvádí ve své knize informaci, že „podíl nesplacených spotřebitelských dluhů vůči disponibilním příjmům se během let 1975-2005 více než zdvojnásobil z 62 procent na 127 procent.“19 Autoři se dále zabývají dopadem tohoto zadlužení na rozličné příjmové skupiny. Dle dat Federální rezervní rady, které autoři uvádějí, dosáhlo dluhové zatížení (podíl umořovacích splátek úvěrů vůči disponibilním příjmům) nejvyšší úrovně ve sledovaném období 1995-2004 u rodin ve střední příjmové skupině, nejnižší přirozeně ve skupině lidí s nejvyššími příjmy. Více než čtvrtina nejchudších zadlužených rodin byla zatížena dluhovým břemenem přesahujícím 40 procent rodinných příjmů, 16 procent těchto rodin byla šedesát a více dní v prodlení s umořovací splátkou.20 Oblastmi, ve kterých ve sledovaném období roste míra zadlužení jsou úvěry na bydlení, dluhy na kreditních kartách a spotřebitelské úvěry. Foster a Magdoff uvádí, že největší makroekonomický význam má strmý nárůst hypotečních úvěrů na bydlení, díky nimž tato vlna zadlužování dosáhla tak expanzivního růstu. Vlastníci domů ve stále větší míře uzavírají hypotéky nejen za účelem koupi nemovitosti, ale také aby pokryli spotřebitelské výdaje a splatili dluhy na kreditních kartách.21 Celkový americký dluh se skládá ze zadlužení domácností, vlády, nefinančních podniků a finančních institucí. Od počátku 80. let míra celkového zadlužení prudce rostla v poměru k HDP. V roce 2005 se celková míra amerického zadlužení rovnala téměř tříapůlnásobku celonárodního HDP a dosahovala téměř 44 bilionů dolarů odpovídajících HDP celého světa.22 Vývoj růstu HDP a celkové míry zadlužení je znázorněn na Obr. 3.

19

FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. str. 28-29. 20 FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. str. 30-31. 21 FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. str. 34-35. 22 FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. str. 46.

17

Obr. 3: HDP a celková míra zadlužení

Zdroj: Foster J. B., Magdoff F. Velká finanční krize: příčiny a následky (2009)

Nárůst míry zadlužení byl ve značné míře podpořen Federální rezervní bankou. která reagovala na burzovní propad roku 2000 snižováním úrokových sazeb, aby zabránila hluboké depresi. Od ledna 2001 do června 2003 klesla federální úroková sazba ze 6 % na pouhé 1 % a její zvyšování probíhalo velmi dlouho a pozvolna (Příloha 1). „Zjistili jsme, že se ekonomika zpomalila. Jedinou věcí, kterou centrální banka může v tomto ohledu učinit, je zaplavit trh hotovostí,“ vysvětluje tehdejší předseda centrální banky Alan Greenspan.23 V období vstupu do nového tisíciletí přijali politici na obou stranách Atlantiku systém jemných regulačních zásahů. S touto nově nabytou svobodou banky vytvořily nové, složité a vysoce výnosné finanční produkty – tzv. deriváty. V roce 1998 poukázala předsedkyně Komise pro termínované obchody s komoditami na nutnost regulace mimoburzovních trhů s deriváty, ale rozhodující slovo měl Alan Greenspan, který prosazoval názor, že se o sebe trhy postarají samy. Později však svoji chybu přiznal: „Chyboval jsem v tom, že jsem předpokládal, že se organizace, obzvlášť banky, ale i další, sami postarají o to, aby poskytli svým akcionářům nejlepší možnou ochranu.“24 „Není patrně sporu o tom, že monetární expanze uskutečňovaná v dobách ekonomického růstu se stala jednou z příčin vzniku současné finanční a ekonomické krize spolu s deregulací a pochybnými finančními inovacemi,“ uvádí Klvačová.25 23

Láska k penězům: Úplný průvodce globální krizí: Období risku [televizní dokument]. © BBC 2009. V českém znění První zpravodajská a.s. Z1. 14. 1. 2010. 24 Láska k penězům: Úplný průvodce globální krizí: Období risku [televizní dokument]. © BBC 2009. V českém znění První zpravodajská a.s. Z1. 14. 1. 2010. 25 KLVAČOVÁ, E. Dlouhodobé a krátkodobé příčiny finanční krize. In Podkladový materiál k vědeckopopularizačnímu semináři „Zvládání finančních krizí: evropský a americký model“. Brno: NEWTON College, 13. 11. 2009. str. 4.

18

3.2.3 Hypoteční expanze Prezident Clinton i prezident Bush podporovali prodej nemovitostí do osobního vlastnictví. „Vláda podporuje bydlení, protože je to dobré pro Ameriku! Je to dobré pro rodinu! Je to dobré pro naši ekonomiku!” znělo oficiální stanovisko.26 Bylo již zmíněno, že celkové rostoucí zadlužení bylo zapříčiněno hlavně rostoucím objemem hypotečních úvěrů. Foster a Magdoff uvádí, že míra hypotečního zadlužení se mezi lety 2000 a 2005 zvýšila o 75 %. Hypoteční expanze byla doprovázena i růstem ceny nemovitostí, takže, vlastníci zvyšovali své zadlužení novými vyššími hypotékami na stávající domy.27 Aby si mohli koupi vlastní nemovitosti mohli dovolit i méně bonitní obyvatelé, byly navrženy tzv. substandartní hypotéky (někdy je používáno původní označení subprime hypotéky). Substandartní hypotéky byly prodávány poměrně snadno, a to zejména z důvodů, které popisuje Kohout: „Na tyto hypotéky „naletěli“ méně vzdělaní lidé, kteří neuměli přečíst a pochopit detaily smlouvy psané drobným písmem anebo těmto detailům zkrátka nevěnovali pozornost. V případě imigrantů hrála roli i chabá, respektive nulová znalost angličtiny. Další díl viny na vzniklé situaci hrály nevybíravé praktiky realitních agentů, kteří jsou hladce schopni přesvědčit neznalého klienta, že ceny nemovitostí mohou jít pouze a výhradně nahoru a že hypotéka, která spolkne většinu čistých měsíčních příjmů domácnosti, je vlastně vynikající obchod.“28 Na finančním trhu vznikl v souvislosti s úvěrovou expanzí nový prvek, který je nazýván sekuritizace hypoték. Při sekuritizaci jsou úvěry shromážděny a roztříděny dle kvality do „balíků“, které jsou jako dluhopisy dále obchodované na veřejných trzích. Kohout popisuje výhody, které vzniknou hypoteční bance při sekuritizaci hypoték: „Riziko plynoucí z původních hypoték lze vyvést z účetnictví původní hypoteční banky a prodat takřka kamkoli do širého světa. Což znamená, že banky mohou poskytovat stále rizikovější a rizikovější hypotéky, které jsou dostupné i pro klienty s velmi vysokým stupněm úvěrového rizika.“29

26

Láska k penězům: Úplný průvodce globální krizí: Banka, která strhla svět do propasti [televizní dokument]. © BBC 2009. V českém znění První zpravodajská a.s. Z1. 7. 1. 2010. FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. str. 50. 28 KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 97880-247-3199-5. str. 12. 29 KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 97880-247-3199-5. str. 16. 27

19

Obchody na hypotečním trhu se stávaly stále rizikovější a politici, bankovní instituce i klienti očekávali, že ceny nemovitostí stále porostou. Prudká hypoteční expanze, ke které v USA došlo, je často nazývána hypoteční nebo také realitní bublinou. Během roku 2005 začaly výrazněji narůstat úrokové sazby (Příloha 1) a začalo docházet k poklesu cen nemovitostí. Události probíhající v roce 2006 popisují Foster a Magdoff: „Věřitelé, kteří spoléhali na dvojciferný nárůst cen nemovitostí a velice nízké úrokové míry, aby refinancovali nebo prodali své domy, než se jejich hypotéky vrátí do režimu s variabilními úrokovými sazbami, znenadání čelili padajícím cenám nemovitostí a hypotečním splátkám, které byly na vzestupu. Investoři se začali obávat, že ochlazení realitního trhu v některých regionech zachvátí realitní trh jako celek a nakazí celou ekonomiku.“30 Při hodnocení příčin vzniku současné finanční krize je často diskutováno hodnocení rizika a selhání regulatorních opatření. Tomuto tématu se blíže věnuje i Mráček: „Významný vliv v současné finanční krizi sehrála rovněž selhání při hodnocení rizika, a to jak na straně finančních společností, tak na straně regulátorů a dohledu. V tomto kontextu se pak plně ukázal problém hrozeb širšího nakládání s individuálním rizikem obchodu v podmínkách globalizované ekonomiky a tím i vytváření systémového rizika.31“ Kohout vysvětluje rozptýlení rizika: „Teoreticky měla fungovat sekuritizace tím způsobem, že riziko rozptýlené po celé zeměkouli bude mít méně dramatické dopady než riziko soustředěné v malém počtu bank. Rozptýlení rizika je za normálních okolností správné, ba dokonce povinné. V tomto konkrétním případě ale diverzifikace vedla k tomu, že kdejaká finanční instituce se stala „podezřelou“ z vlastnictví rizikových cenných papírů. Trh se začal vyhýbat riziku jako celku. Tento náhlý myšlenkový posun ve vnímání rizika měl závažné negativní důsledky na ceny rizikových investic. Klesaly i ceny investic, které za žádných okolností nemohly mít souvislost s americkými hypotékami: třeba akcie na pražské burze.“32

30

FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. str. 97. 31 MRÁČEK, K. Příčiny, důsledky a řešení současné krize ve finančním sektoru. In Podkladový materiál k vědeckopopularizačnímu semináři „Zvládání finančních krizí: evropský a americký mode“l. Brno: NEWTON College, 13. 11. 2009. str. 25. 32 KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 97880-247-3199-5. str. 16, 21.

20

3.2.4 Reálné důsledky a vládní intervence Splasknutí americké hypoteční bubliny mělo za následek klesající ceny domů, zvyšující se objem nesplácených hypoték a finanční krizi, která se velice rychle projevila v globálním měřítku. „Od zhroucení trhu se substandartními hypotékami v červenci 2007 se finanční stres a panika nekontrolovatelně šířily nejen mezi obyčejnými lidmi, ale také samotnými finančními trhy, když infikovaly jeden sektor za druhým: hypotéky s variabilními úrokovými sazbami, cenné papíry, pojišťovatele dluhopisů, komerční hypoteční úvěry, firemní dluhopisy, půjčky na automobily, kreditní karty i studentské půjčky. Banky, hedgeové fondy33 a finanční trhy se ocitly pod náporem. Netrvalo dlouho, než se tato finanční pohroma začala negativně projevovat v reálných ekonomických číslech: v růstu nezaměstnanosti, v oslabování spotřeby a investic a v propadu výroby a zisků.“34 Míra nezaměstnanosti v USA vzrostla od září 2007 do prosince 2009 z 4,7 % na hodnotu 10 %.35 Tento strmý růst je vyznačen na Obr. 4. Šrafované oblasti grafu znázorňují období recese. Zisky v oblasti finančnictví poklesly od roku 2006 do roku 2008 o téměř 38 %. Automobilový průmysl v roce 2008 vykázal ztrátu 48 bilionů dolarů, zatímco v roce 2006 se ztráta pohybovala kolem 6,8 bilionu dolarů a v roce 2005 dosahoval automobilový průmysl zisku 1,1 milionu dolarů. Přehled zisků dalších odvětví v letech 1999-2008 je uveden v Příloze č. 2.

33

Hedge fond je investicí s vysokým rizikem, který může přinést velký výnos, ale také vysokou ztrátu. FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. str. 92. 35 Bureau of Labor Statistics. Labor Force Statistics the Current Population Survey [online]. [cit.2010-03-04]. Dostupné z: . 34

21

Obr. 4: Míra nezaměstnanosti v USA 2000-2010

Zdroj: Bureau of Labor Statistics (2010). V červnu 2007 zkrachovaly hedgeové fondy americké investiční banky Bear Stearns. Foster a Magdoff uvádí, že držely téměř 10 miliard dolarů v cenných papírech krytých hypotékami. Bance Bear Stearns se dostalo vládní pomoci. Ve Velké Británii zkrachovala v září 2007 hypoteční banka Northern Rock, která byla znárodněna. „Finanční panika se překotně šířila po světě a odrážela skutečnost, že do spekulací s americkými cennými papíry krytými hypotékami byli rozsáhle zapleteni rovněž mezinárodní investoři. Mnohé z obav byly přímým důsledkem systému natolik komplikovaného a neprůhledného, že nikdo neměl tušení, kde byl finanční toxický odpad uskladněn.“36 Za klíčovou událost zrodu globální krize je považován krach investiční banky Lehman Brothers v září 2008. „Banka Lehman Brothers se v roce 2007 stala největším poskytovatelem hypoték v Americe.“37 Americká vláda se rozhodla nepoužít peníze daňových poplatníků na její záchranu. „Jenomže tento krok byl vyhodnocen jako slabost a nejistota. Vláda chtěla ušetřit, ale přitom způsobila paniku. Správná reakce by byla bývala poskytnout plnou vládní garanci závazků všech bank alespoň během kritické doby.“38 Federální rezervní rada začala do systému pumpovat likviditu dramatickým snížením federální úrokové sazby (Příloha 1). Záhy byl schválen plán ministerstva financí na záchranu finančního systému. Vládní zdroje v hodnotě 700 miliard dolarů byly použity 36

FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. str. 98. 37 Láska k penězům: Úplný průvodce globální krizí: Banka, která strhla svět do propasti [televizní dokument]. © BBC 2009. V českém znění První zpravodajská a.s. Z1. 7. 1. 2010. 38 KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 97880-247-3199-5. str. 69.

22

na odkoupení prakticky bezcenných aktiv (někdy nazývaná „toxická aktiva“) krytých hypotékami od finančních institucí.39 V únoru 2009 byl schválen tzv. „Obamův balíček“ , který napumpoval do ekonomiky navíc 838 miliard dolarů. „Škrty na daních, zvýšení podpory

v nezaměstnanosti,

větší

finanční

podpora

ve

zdravotnictví,

výbavě

škol a v dopravě – to vše má nárazově posílit americkou ekonomiku a zvednout počet pracovních míst. Někteří ekonomové a analytici se ale domnívají, že plán se mine účinkem. Harvardský profesor Michael Porter je přesvědčen, že je třeba zaměřit se na fundamentálnější cíle, jako například přístup k vyššímu vzdělání a nedostatek investic do výzkumu a vzdělání.“40 Někteří autoři odsuzují reakce pumpování peněz do systému ve snaze řešit vypuklou finanční krizi: „Jak je patrné, byla finanční krize zprvu chápána jako nedostatek peněz nebo likvidity. Převládala představa, že problém likvidity by mohl být vyřešen pumpováním dalších a dalších peněz na finanční trhy snižováním úrokových sazeb. Dnes je však finanční svět zahlcen dolary – daleko víc než kdykoliv předtím. Problém tkví v tom, že majitelé dolarů nejsou ochotni půjčit je těm, kteří nemusí být schopni je vrátit, a to je dnes prakticky každý, kdo potřebuje dolary.“41 „Neskutečné sanační perpetum mobile je standartně špatná představa o řešení kreditní bubliny, je to mylná představa o tom, že náš problém tkví v zastavené likviditě trhu než připuštění, že bychom mohli mít problém se solventností. Což je ve skutečnosti velký rozdíl.“42 Morris odsuzuje reakce vlády, protože se mu zdají být zaměřovány na návrat do roku 2006. Úvěry zaplněná a spotřebou hnaná ekonomika v letech 2002-2007 je dle jeho názoru neudržitelná. „Je důležitý přechod od úvěrově řízené ekonomiky založené na spotřebě, k ekonomice charakteristické vyššími úsporami, investicemi a méně důležitou závislostí. Míra takového přesunu je tak obrovská, že pochybuji, že by mohla být provedena bez větší recese.“43

39

FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. str. 98, 112. 40 HEJLOVÁ, Pavla. Senát schválil Obamův balík. Spasí to ekonomiku USA? [online]. © 1999-2009, poslední aktualizace 10. 2. 2009 [cit. 2009-11-19]. Dostupné z: . 41 FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. str. 114. 42 MORRIS, CH. R. Ztracené bilióny dolarů: levné peníze, rozhazování a velká finanční krize. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. 212 s. ISBN 978-80-251-2526-7. str. 8 43 MORRIS, CH. R. Ztracené bilióny dolarů: levné peníze, rozhazování a velká finanční krize. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. 212 s. ISBN 978-80-251-2526-7. str. 181-182.

23

3.2.5 Regulatorní opatření Jednou z hlavních příčin vzniku současné finanční krize byla nedostatečná regulace finančních institucí. Rozpoutání finanční krize tedy vyvolalo snahy vytvořit přísnější pravidla pro obchodování s finančními instrumenty. Tento obchod probíhá na úrovni globální ekonomiky, proto bylo nutné hledat řešení společně. V letech 2008 a 2009 se konaly summity dvaceti největších ekonomik světa (G20), jejichž cílem bylo najít východiska z krize na globální úrovni. „Představitelé zúčastněných států se nakonec shodli na nutnosti reformy globálního finančního systému, přísnějšího dohledu nad finančními trhy a tvrdšího postupu vůči daňovým rájům. Dohodli se i na tom, že je nutné zvýšit kapitál Mezinárodního měnového fondu potřebný na záchranné operace.“44 25. února 2009 byla vydána týmem odborníků Evropské komise pod vedením Jacquese de Larosiera rozsáhlá zpráva zabývající se finančním dohledem. V první části jsou popsány příčiny vzniku finanční krize, ve druhé návrhy regulatorních opatření, která by měla řešit krizové situace.45 Mezi navrhovanými opatřeními jsou uvedeny například pravidla regulace bank, dohled nad úvěrovými ratingovými agenturami, vytvoření bezpečného režimu pojišťovnictví, zjednodušení a standardizace derivátů, posílení vnitřního monitoringu rizika a jeho řízení ve finančních institucích.46

44

KLVAČOVÁ, E. Dlouhodobé a krátkodobé příčiny finanční krize. In Podkladový materiál k vědeckopopularizačnímu semináři „Zvládání finančních krizí: evropský a americký model.“ Brno: NEWTON College, 13. 11. 2009. str. 19. 45 European Commission. Larosiere Report [online]. [cit.2010-02-27]. Dostupné z: . 46 KLVAČOVÁ, E. Dlouhodobé a krátkodobé příčiny finanční krize. In Podkladový materiál k vědeckopopularizačnímu semináři „Zvládání finančních krizí: evropský a americký model.“ Brno: NEWTON College, 13. 11. 2009. str. 15-17.

24

4

PRAKTICKÁ ČÁST

4.1 Analýza ekonomického prostředí České republiky Česká republika je stát s otevřenou ekonomikou, takže výkyvy světové ekonomiky se v ní musely zákonitě projevit. V této kapitole analyzuji ekonomické prostředí v České republice v období současné hospodářské recese a krátce před jejím vznikem.

4.1.1 Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt je důležitý ukazatel pro určování výkonnosti ekonomiky státu. Považuji tedy za nezbytné uvést vývoj tohoto ukazatele při analýze ekonomického prostředí České republiky. Graf 1 znázorňuje vývoj procentní změny hrubého domácího produktu oproti předchozímu roku v České republice v letech 1999–2009. V letech 2005 až 2007 se české ekonomice dařilo. Hrubý domácí produkt za rok 2006 vzrostl ve srovnání s rokem 2005 o 6,8 %. V roce 2008 se projevila hospodářská recese, meziroční růst HDP byl 2,5 %. Dle předběžného odhadu Českého statistického úřadu klesl hrubý domácí produkt v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 o 4,3 %.

Graf 1: Vývoj HDP v ČR, meziročně (1999-2009) 7,0 HDP m ez iroč ně (% ), s tálé c eny

6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 -1,0 -2,0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: Český statistický úřad, Práce autora (2010)

25

4.1.2 Úvěrová expanze Hospodářský růst v USA v období před vypuknutím finanční krize byl do značné míry poháněn úvěrovou expanzí. Stejně tak byla úvěrová expanze význačným motorem hospodářského růstu v České republice. Graf 2 znázorňuje vývoj objemu úvěrů poskytovaných obchodními bankami v letech 1999–2008 v České republice. Od roku 2005 objem poskytnutých úvěrů každoročně výrazně rostl, v roce 2008 dosáhl 176 % objemu roku 2005. Na grafu je znázorněn i rostoucí trend objemu úvěrů, které byly poskytovány domácnostem a hypotečních úvěrů na nemovitosti.

m ld. K č

Graf 2: Vývoj objemu úvěrů poskytovaných obchodními bankami v ČR (1999-2008) 2 1 1 1 1 1

000 800 600 400 200 000 800 600 400 200 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Úvěry c elk em

Úvěry dom ác nos tí

Hy poteč ní úvěry

Zdroj: Český statistický úřad, Práce autora (2010)

Český statistický úřad uvedl, že české domácnosti dlužily koncem roku 2009 bankám 973,5 miliard korun. „Stále rozšířenější konzumní život nutí lidi utrácet mnohdy víc, než kolik sami vydělají, proto také roste poptávka po půjčkách. Úvěry na bydlení tvoří největší část dluhů, asi 70 %. I přes prudký růst dluhů se Češi zadlužení tolik bát nemusí, zadluženost českých domácností je asi o polovinu nižší než v eurozóně.“47 Úrokové míry byly stejně jako v USA na nízké úrovni. Graf 3 znázorňuje vývoj diskontní sazby České národní banky v letech 1995–2009. Od roku 1998 do roku 2005 poklesla úroková sazba z 13 % na 0,75 %. Úrokové sazby úvěrů také klesaly, úvěry se stávaly dostupnější a ceny nemovitostí rostly.

47 Novinky.cz. České domácnosti si od bank a společností půjčily už bilión korun [online]. © Copyright Borgis a.s. 2003-2010, poslední aktualizace 12. 3. 2010 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: .

26

Graf 3: Vývoj diskontní sazby v ČR (1995-2009) 14,00

dis k ontní s az ba (% )

12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 1/2009

1/2008

1/2007

1/2006

1/2005

1/2004

1/2003

1/2002

1/2001

1/2000

1/1999

1/1998

1/1997

1/1996

1/1995

0,00

Zdroj: Česká národní banka, Práce autora (2010) Graf 4 znázorňuje vývoj realizovaných cen bytů v České republice od 1. čtvrtletí 2005 do konce 2. čtvrtletí 2009. Ceny bytů dosáhly svého vrcholu ve 3. čtvrtletí 2008, a to 171 % cen 1. čtvrtletí 2005. S nástupem hospodářské recese došlo k propadu cen bytů.

Graf 4:Vývoj realizovaných cen bytů v ČR (1. čtvrtletí 2005-2. čtvrtletí 2009) 175

index (2005= 100)

165 155 145 135 125 115 105 2Q

1Q /2009

4Q

3Q

2Q

1Q /2008

4Q

3Q

2Q

4Q

1Q /2007

3Q

2Q

1Q /2006

4Q

3Q

2Q

1Q /2005

95

Zdroj: Český statistický úřad, Práce autora (2010) Míra zadlužení, vývoj úrokových sazeb i cen nemovitostí v České republice se vyvíjely obdobně jako v USA. Jejich dopad na českou ekonomiku však nebyl tak drtivý jako na tu americkou. Pokles cen nemovitostí nezpůsobil hypoteční krizi, navíc byty v České republice byly drahé v porovnání s kupní silou obyvatelstva a díky poklesu cen budou dostupnější. Jak uvádí Kohout, české banky nedržely zahraniční rizikové cenné papíry a domácí rizikové úvěry se ještě nestačily od poslední bankovní krize konce devadesátých let

27

vytvořit.48 Tuzemské banky jsou podle zátěžových testů České národní banky dostatečně odolné, a to i v případě možného špatného ekonomického vývoje v letech 2010–2011.49 Banky v České republice se nepotýkaly s velkými problémy nesolventnosti, nepotřebovaly pomoc v podobě státních sanací či dokonce znárodňování. K bankovní krizi v České republice nedošlo.

4.1.2 Státní rozpočet Od roku 1997 se v České republice každoročně zvyšuje státní dluh (Graf 5). V roce 2009 se státní dluh zvýšil oproti roku 2008 o 178 miliard na 1,178 bilionu korun. Důvodem narůstání státního dluhu jsou schodkové rozpočty vlád vznikající od roku 1997. Stát si pak musí půjčovat finanční prostředky na pokrytí schodku prostřednictvím emise státních pokladničních poukázek a dluhopisů nebo úvěrů na zahraničních trzích.

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1 200,0 1 100,0 1 000,0 900,0 800,0 700,0 600,0 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0 1993

s tátní dluh (m ld. K č )

Graf 5: Vývoj státního dluhu ČR (1993-2009)

Zdroj: Český statistický úřad, Ministerstvo financí ČR, Práce autora (2010) V době hospodářského růstu v České republice v letech 2005-2007 dosahoval meziroční HDP hodnot nad 6 %. Z Grafu 6 vidíme, že i v tomto období byl státní rozpočet deficitní. Vlády nedokázaly sestavit přebytkový rozpočet, z kterého by mohly být alespoň zčásti splaceny vzniklé dluhy. Nedokázaly však sestavit ani rozpočet vyrovnaný. Nacházíme se v období hospodářské recese. Plánovaný schodek 52,2 miliard na rok 2009 byl překročen o 140,2 miliard a dosáhl 192,4 miliard korun. Hlavním důvodem byl pokles skutečných daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení oproti příjmům plánovaným. Příjmové strana rozpočtu byla splněna pouze na 85 % (Příloha 3). 48

KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 97880-247-3199-5. str. 83. iHNed.cz. České banky ustojí jakoukoli krizi, vyplývá ze zátěžových testů ČNB [online]. © Economia a.s. 1996-2010, poslední aktualizace 23. 2. 2010 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: . 49

28

Stát v období recese reaguje na pokles ekonomiky a jedním z nástrojů je samozřejmě i fiskální politika. V další části bakalářské práce se budu zabývat protikrizovými opatřeními vlády, která významně ovlivňují státní rozpočet. Sestavení rozpočtu na rok 2010 bylo důležitým úkolem. Ministerstvo financí muselo vytvořit návrh rozpočtu s ohledem na dva významné aspekty – hospodářskou recesi a rostoucí státní dluh. Po dlouhých jednáních byl Poslaneckou sněmovnou schválen rozpočet na rok 2010 s plánovaným schodkem ve výši 162,7 miliard Kč (Příloha 3).

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

20,0 0,0 -20,0 -40,0 -60,0 -80,0 -100,0 -120,0 -140,0 -160,0 -180,0 -200,0 1993

s tátní roz poč et (m ld. K č )

Graf 6: Vývoj pokladního plnění státního rozpočtu v ČR (1993-2009)

Zdroj: Český statistický úřad, Ministerstvo financí ČR, Práce autora (2010)

4.1.3 Průmysl Klíčovým odvětvím českého průmyslu je průmysl zpracovatelský. Dle údajů ČSÚ nejvyšší účetní přidanou hodnotu dosahují průmysl automobilový spolu s kovodělným a hutním průmyslem. Tyto oblasti společně s elektrotechnickým a strojírenským průmyslem zaměstnávají nejvyšší počet osob.50 Hospodářský růst v České republice byl ve značné míře zapříčiněn i růstem průmyslové produkce. Vývoj meziročního indexu průmyslové produkce v České republice v letech 2002-2008 zobrazuje Graf 7. Výroba dopravních prostředků a zařízení zaznamenala v roce 2005 významný 23% nárůst oproti předchozímu roku. U celkového průmyslu došlo v roce 2005 k pomalejšímu nárůstu meziročního indexu než v roce 2004, ale rok 2006 přinesl 11% nárůst oproti roku 2005.

50

Český statistický úřad. Statistické ročenky České republiky [online]. © Český statistický úřad 2010. [cit.2010-03-09]. Dostupné z: .

29

Graf 7: Vývoj meziročního indexu průmyslové produkce v ČR (2002-2008) 125,00

m ez iroč ní index

120,00 115,00 110,00 105,00 100,00 2002

2003

2004

P rům y s l c elk em

2005

2006

2007

2008

Dopravní pros tředk y a z aříz ení

Zdroj: Český statistický úřad, Práce autora (2010) Česká ekonomika je otevřená, exportně zaměřená. Světová krize měla na český průmysl silný vliv, došlo k poklesu poptávky a tedy i k poklesu produkce. V roce 2008 došlo pouze k půlprocentnímu nárůstu produkce celkového českého průmyslu oproti roku 2007. Nárůst výroby dopravních prostředků a zařízení byl oproti předchozímu roku pouze 1,7% (Graf 7). Krize postihla téměř všechna průmyslová odvětví, s výjimkou chemického a farmaceutického průmyslu a výroby koksu, jaderných paliv a rafinérského zpracování ropy (Příloha 4).

4.1.4 Nezaměstnanost S poklesem produkce úzce souvisí vývoj míry nezaměstnanosti. Jedná se o jeden z nejdůležitějších ukazatelů, podle kterého se sleduje hospodářská recese. Graf 8 znázorňuje vývoj míry nezaměstnanosti v České republice od ledna 2007 do února 2010.

Graf 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR (leden 2007-únor 2010)

M íra nez am ěs tnanos ti (% )

10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0

1/2010

10/2009

7/2009

4/2009

1/2009

10/2008

7/2008

4/2008

1/2008

10/2007

7/2007

4/2007

1/2007

4,0

Zdroj: Portál Ministerstva práce a sociálních věcí, Práce autora (2010) 30

K prvnímu výraznému navýšení míry nezaměstnanosti došlo v prosinci 2008, a to o 0,7 procentního bodu oproti předchozímu měsíci. Od tohoto období je patrný stále rostoucí trend míry nezaměstnanosti. K 28. únoru 2010 bylo bez práce 583 135 lidí a míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 9,9 %. Úřady práce evidovaly k tomuto datu pouze celkem 32 120 volných pracovních míst.51

Světová finanční krize měla dopad i na Českou republiku. Ta sice byla ušetřena bankovní krize, ale dopady spojené s klesající poptávkou jsou zřejmé. Pokles HDP, průmyslové produkce a růst míry nezaměstnanosti značí hospodářskou recesi, ve které se nyní nacházíme.

51

Portál ministerstva práce a sociálních věcí. Statistiky nezaměstnanosti [online]. [cit.2010-03-09]. Dostupné z: .

31

4.2 Protikrizová opatření vlády ČR 4.2.1 Národní ekonomická rada vlády Jednou z reakcí vlády ČR na finanční krizi bylo ustanovení poradního a konzultačního orgánu vlády České republiky pro oblast ekonomiky a hospodářství. Národní ekonomická rada vlády (NERV) byla ustanovena 8. ledna 2009 a činnost ukončila v září téhož roku. Hlavním úkolem Rady bylo najít návrhy, opatření a nástroje, které budou zmírňovat dopady světové krize na Českou republiku.52 Rada byla nadstranickým poradním orgánem, tvořeným z řad ekonomických odborníků.53 Činnost Národní ekonomické rady vlády navázala na Strategii připravenosti a akcelerace růstu (SPAR) vyhlášenou premiérem Mirkem Topolánkem 2. 12. 2008. SPAR vytyčil čtyři základní cíle: -

obnovit důvěru ve finanční sektor,

-

předejít a eliminovat rizika ze světové finanční krize,

-

nalézt impulzy k růstu ekonomiky,

-

nalézt nástroje ke stabilizaci a zpružení ekonomického prostředí.54

4.2.2 Národní protikrizový plán vlády V únoru 2009 byl představen Národní protikrizový plán vlády, který byl vytvořen ve spolupráci s NERV. Plán obsahoval soubor opatření, kterým vláda reagovala na dopady celosvětového hospodářského útlumu na českou ekonomiku s cílem zmírnit negativní působení vlivů vzniklých vně České republiky. Předpokladem plánu byly pro-růstové, multiplikační impulzy ekonomice ve výši 2,1 % HDP, tedy 80,1 miliard Kč s dopadem na veřejné rozpočty ve výši 41,5 miliardy Kč. Od října 2008 do ledna 2009 byly schváleny stimuly ekonomiky ve výši 32,2 miliard Kč.55 V Tabulce 1 jsou uvedena některá protikrizová opatření navržená v Národním protikrizovém plánu vlády.

52

Vláda České republiky. Národní ekonomická rada vlády [online]. © Vláda ČR 2009, [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: . 53 Vláda České republiky. Premiér jmenoval členy Národní ekonomické rady vlády [online]. © Vláda ČR 2009, poslední aktualizace 8. 1 2009 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: . 54 Vláda České republiky. Národní protikrizový plán [online]. © Vláda ČR 2009, poslední aktualizace 18. 2 2009 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: < http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/predstavujeme/narodni-protikrizovy-plan-53840/>. 55 Vláda České republiky. Národní protikrizový plán [online]. © Vláda ČR 2009, poslední aktualizace 18. 2 2009 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: < http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/predstavujeme/narodni-protikrizovy-plan-53840/>.

32

Tabulka 1: Protikrizová opatření navržená v Národním protikrizovém plánu vlády Protikrizové opatření

Pro koho

01 DANĚ A ODVODY snížení sazby sociálního pojištění o 1,5 p.b. zaměstnanec snížení sazby sociálního pojištění o 1,0 p.b. zaměstnavatel postupné snížení DPPO v letech 2009-2010 právnická osoba zrušení povinnosti odvádět zálohy na daň z příjmů živnostníci podniky do 5 zaměstnanců 02 PODPORA PODNIKÁNÍ A SOUKROMÝCH INVESTIC rychlejší odpisy majetku živnostníci podniky rozšíření uplatnění odpočtu DPH u automobilů plátce DPH odložení povinnosti placení záloh na daň z příjmů OSVČ podniky do 5 zaměstnanců urychlení vratky DPH Poplatníci podávající přiznání k DPH elektronicky

Dopad na státní rozpočet 18 mld. Kč 6 mld. Kč

dlouhodobě fisk. neutrální 3 mld. Kč 1 mld. Kč

03 PODPORA ZAMĚSTNANOSTI A DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI sleva na sociálním pojištění zaměstnavatel za 18 mld. Kč* zaměstnance 2 mld. Kč zvýšení regionální dopravní obslužnosti pracovníci zaměstnanec využití Evropského sociálního fondu pro rekvalifikaci zaměstnavatel a refundaci mzdových nákladů 04 PODPORA EKONOMICKÝCH A INFRASTRUKTURÁLNÍCH VÝDAJŮ snížení poplatku pro přepravu za používání státní dopravní podniky využívající infrastruktury o 20 % železniční přepravu snížení energetické náročnosti budov pomocí dotačního domácnosti 25 mld. Kč** programu podniky posílení dotačního programu Panel – zateplování domácnosti 0,6 mld. Kč panelových bytových domů investice do dopravní infrastruktury ze Státního fondu 90,3 mld. Kč dopravní infrastruktury 05 PODPORA RESTRUKTURALIZACE A INSOLVENČNÍCH ZÁKONŮ novela insolvenčního zákona - podpora zachování výroby vybrané skupiny subjektů dlužníka a saturování mzdových nároků jeho zaměstnanců v insolvenčním řízení 06 PODPORA EXPORTU, OBNOVA A POSÍLENÍ ÚVĚROVÝCH LINEK malé a střední podniky 40 mld. Kč garance a podpora úvěrů - program Českomoravské záruční a rozvojové banky exportní podniky 2 mld. Kč navýšení základního kapitálu České exportní banky => možnost dalších vývozních projektů 2,3 mld. Kč posílení Podpůrného a garančního rolnického a lesnického podnikatelé v zemědělství fondu => možnost úvěrů 07 PODPORA VĚDY, VÝZKUMU A INOVACÍ investice do výzkumu a vývoje 24,8 mld. Kč*** * dopad snížen úsporami na sociálních dávkách a podporou v nezaměstnanosti ** z prodeje emisních povolenek *** 1,8 mld. Kč nárůst oproti roku 2008

Zdroj: Vláda ČR, Práce autora (2010)

33

Ekonomika České republiky byla zasažena především nedostatečnou zahraniční poptávkou, nikoliv domácí. Plán se tedy především zaměřuje na stimulaci nabídkové strany namísto poptávkové. Tvůrci plánu navíc uvádějí, že většina veřejných peněz rozdaných občanům by byla utracena v zahraničí. Plán reaguje na vzniklé problémy s nedostatkem provozních prostředků podniků. Mnohá opatření umožňují podnikům ušetřit finanční prostředky na investice, na mzdy nebo na překlenutí krizového období. Jedná se především o opatření na podporu podnikání a soukromých investic nebo o podporu úvěrů pro podniky. Některá opatření jsou zaměřena na podporu malých a středních podniků a podnikatelů v zemědělství. Protože je ekonomika České republiky exportně zaměřená, jsou některé nástroje zaměřeny na podporu exportních podniků. Jednou ze základních tezí protikrizového plánu je podpora udržení zaměstnanosti prostřednictvím motivace zaměstnavatelů zachovat pracovní místa. Jedná se především o pomoc středně a

nízko příjmovým skupinám obyvatelstva, které jsou v době

hospodářské krize nejvíce ohroženy ztrátou zaměstnání.

4.2.3 Sleva na pojistném na sociální zabezpečení Sleva na sociálním pojištění byla jedním z nejvýznamnějších opatření navržených v Národním protikrizovém plánu vlády. Dne 1. 8. 2009 vstoupil v účinnost Zákon č. 221/2009 Sb., kterým se změnil Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravil pro zaměstnavatele nově institut slevy na pojistném na sociální zabezpečení a mimořádnou slevu na pojistném. Opatření „Slevy na pojistném" bylo dočasně omezeno obdobím do konce roku 2010 a poprvé náleželo za měsíc srpen 2009. Již na podzim roku 2009 začaly probíhat diskuze o zrušení tohoto opatření v důsledku snahy vytvoření co nejméně deficitního státního rozpočtu na rok 2010. Od začátku roku 2010 již zaměstnavatel tuto slevu na sociálním pojištění za zaměstnance nemůže uplatnit. Nárok na slevu na pojistném měl zaměstnavatel za každého zaměstnance: -

který byl účasten nemocenského pojištění,

-

který měl vyměřovací základ nižší než 1,15 násobek průměrné mzdy

zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru (pro rok 2009 se jednalo o vyměřovací základ nižší než 27 100 Kč), 34

-

jehož zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc,

-

jehož zaměstnání mělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce a který nevykonával

zaměstnání malého rozsahu56 (i když je z titulu tohoto zaměstnání účasten nemocenského). Výše slevy na pojistném v kalendářním měsíci za jednotlivého zaměstnance činila 3,3 % rozdílu mezi 1,15 násobkem průměrné mzdy (se zaokrouhlením na celé stokoruny směrem nahoru) a vyměřovacím základem zaměstnance. Nejvýše však činila 25 % jeho vyměřovacího základu. Takto vypočtená sleva na pojistném se zaokrouhlila na celé koruny směrem nahoru. Za zaměstnance, jehož vyměřovací základ se rovnal 1,15 násobku průměrné mzdy nebo byl vyšší, se tedy sleva neposkytovala.57 Za měsíce leden až červenec 2009 měli zaměstnavatelé nárok na “Mimořádnou slevu na pojistném“, která měla dle informací Ministerstva práce a sociálních věcí přinést zaměstnavatelům výraznou jednorázovou úsporu na nákladech. Mimořádná sleva na pojistném se stanovila jako úhrn slev na pojistném za kalendářní měsíce leden až červenec 2009 za splnění výše uvedených podmínek v jednotlivých měsících a náležela pouze za zaměstnance, u nichž zaměstnání trvalo k 31. srpna 2009, přičemž se přihlíželo ke všem zaměstnáním, která trvala v těchto kalendářních měsících. V Tabulce 2 jsou uvedeny výše slev na sociálním pojištění a výše mimořádných slev pro různé hodnoty vyměřovacího základu zaměstnance. Z uvedených výpočtů je patrné, že slevy byly vytvořeny degresivně, to znamená, čím je nižší plat zaměstnance, tím vyšší sleva. Za zaměstnance s vyměřovacím základem 27 100 Kč a vyšším nebylo možné slevu uplatnit. Uplatnění slev u zaměstnanců s nižšími příjmy mělo motivovat zaměstnavatele k udržení jejích pracovních pozic. Například za zaměstnance s vyměřovacím základem 16 000 Kč odvede zaměstnavatel 25 % tohoto vyměřovacího základu na pojistné na sociální pojištění, tedy 4 000 Kč. Náklady na zaměstnance tedy činí 20 000 Kč. Po uplatnění slevy ve výši 367 Kč se zaměstnavateli snížily náklady na 19 633 Kč. Uplatnění mimořádné slevy na pojistném přineslo úsporu další úsporu 2 569 Kč.

56

Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, jehož sjednaná částka příjmu je nižší než 2000 korun nebo není sjednána vůbec. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Slevy na sociálním zabezpečení přispějí k udržení zaměstnanosti [online]. Poslední aktualizace 2. 10. 2009 [cit. 2009-12-15]. Dostupné z: . 57

35

Tabulka 2: Výpočet slev na sociálním pojištění Rok: 2009

Průměrná mzda: 23 542 Kč

1,15 násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny nahoru: 27 100 Kč Vyměřovací základ zaměstnance (Kč)

8 000 9 000 10 000 11 000 12 000 13 000 14 000 15 000 16 000 17 000 18 000 19 000 20 000 21 000 22 000 23 000 24 000 25 000 26 000 27 000 27 100 27 200 28 000

Odvod zaměstnavatele na sociální pojistné - 25 % (Kč)

Celkové náklady zaměstnavatele (Kč)

Sleva 3,3 % zaokrouhlená na koruny směrem nahoru (Kč)

Celkové náklady zaměstnavatele po uplatnění slevy (Kč)

Mimořádná sleva za měsíce ledenčervenec (Kč)

10 000 11 250 12 500 13 750 15 000 16 250 17 500 18 750 20 000 21 250 22 500 23 750 25 000 26 250 27 500 28 750 30 000 31 250 32 500 33 750 33 875 34 000 35 000

631 598 565 532 499 466 433 400 367 334 301 268 235 202 169 136 103 70 37 4 -

9 369 10 652 11 935 13 218 14 501 15 784 17 067 18 350 19 633 20 916 22 199 23 482 24 765 26 048 27 331 28 614 29 897 31 180 32 463 33 746 33 875 34 000 35 000

4 417 4 186 3 955 3 724 3 493 3 262 3 031 2 800 2 569 2 338 2 107 1 876 1 645 1 414 1 183 952 721 490 259 28 -

2 000 2 250 2 500 2 750 3 000 3 250 3 500 3 750 4 000 4 250 4 500 4 750 5 000 5 250 5 500 5 750 6 000 6 250 6 500 6 750 6 775 6 800 7 000

Zdroj: Vlastní výpočty (2010) Úspora finančních prostředků v době hospodářské recese je jistě podnikateli vítána. Sleva na sociálním pojištění mohla v některých případech skutečně posloužit k udržení pracovních pozic, což bylo jejím hlavním cílem. Avšak žádným způsobem nemohla pomoci s problémy nedostatečné poptávky po produkci firmy. V takovém případě musí firma omezit výrobu i stav zaměstnanců z důvodu úspory nákladů. Nabízí se možnost, že by firma mohla pokrýt mzdu zaměstnance ze slev na sociální pojištění ostatních zaměstnanců. Zůstanu-li u zaměstnance s vyměřovacím základem 16 000 Kč, celkové

36

náklady firmy na jeho mzdu ve výši 19 633 Kč by musely být pokryty ze slev dalších 53 zaměstnanců se stejným vyměřovacím základem. Přesto, nebude-li mít firma pro tohoto zaměstnance práci, nemá důvod jeho pracovní místo zachovat a úsporu ze slev za ostatní zaměstnance může použít na jiné účely. Jak již bylo uvedeno, předpokládaný dopad na snížení příjmové strany rozpočtu byl 18 miliard Kč, avšak snížený o úspory na sociálních dávkách a podporu v nezaměstnanosti jinak propuštěných zaměstnanců.

4.2.4 Mimořádné daňové odpisy S účinností od 20. července 2009 byl novelizován Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to Zákonem č. 216/2009 Sb.58 V rámci protikrizových opatření byly zavedeny „Mimořádné odpisy“, které umožňují rychlejší odepsání majetku. Podnikatel tak přenese hodnotu vstupní ceny majetku do nákladů za kratší dobu. Cílem tohoto opatření je motivace k nákupu hmotného majetku. Uskutečnění investic v době hospodářské recese by mělo pomoci oživit ekonomiku. Mimořádné odpisy platí za těchto podmínek:59 -

jedná se o hmotný majetek zařazený v 1. nebo 2. odpisové skupině,

-

jedná se o prvního vlastníka majetku,

-

majetek byl pořízen v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010,

-

je povinnost začít s odepisováním následující měsíc po uvedení do užívání,

-

odepisování nelze přerušit.

Hmotný majetek zařazený v 1. odpisové skupině lze odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. Hmotný majetek zařazený v 2. odpisové skupině lze odepsat rovnoměrně bez přerušení za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců se uplatní odpisy rovnoměrně do 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.60 Podnikatel si může zvolit, zda bude majetek odepisovat rovnoměrně, zrychleně nebo zda využije mimořádný odpis. Zvolený způsob nelze v průběhu odepisování změnit na jiný. V Tabulce 3 a v Tabulce 4 jsou uvedeny roční odpisy majetku zařazeného

58

Program ZAKON. Co je v daních nového. Bulletin 8/2009 [online]. © 2006 PS Bárta s.r.o., poslední aktualizace 18. 3 2010 [cit. 201003-25]. Dostupné z: . 59 MARKOVÁ H. Daňové zákony: Úplná znění k 1. 1. 2010. 18. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-32060. str. 8. 60 MARKOVÁ H. Daňové zákony: Úplná znění k 1. 1. 2010. Zákon o daních z příjmů. 18. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0. str. 42.

37

v 1. a 2. odpisové skupině. Roční odpisy (v tomto případě je účetním obdobím kalendář rok) jsou vypočteny dle Zákona o daních z příjmů pro všechny tři způsoby odepisování, tedy pro odpis mimořádný, rovnoměrný a zrychlený. Mimořádné odpisy se stanovují měsíčně, proto je celkový mimořádný odpis závislý na datu zařazení majetku do užívání. Z výpočtů je patrný rozdíl ročního mimořádného odpisu majetku zařazeného do užívání v měsíci lednu nebo v měsíci listopadu. V prvním případě se uplatní jedenáctinásobek měsíčního odpisu, zatímco v případě druhém pouze měsíční odpis za měsíc prosinec. Pro správné stanovení způsobu odepisování je nutné porovnat roční dopady jednotlivých způsobů odepisování do nákladů, a tedy hospodářského výsledku a z něho odvíjející se daňové povinnosti podniku. Dlouhodobě je mimořádný odpis z hlediska daňové povinnosti výhodný, protože pořizovací cena majetku je uplatněna do nákladů za kratší dobu než u „standardních“ způsobů odepisování. Vezme-li však podnik v úvahu vliv data zařazení majetku do užívání na roční mimořádný odpis, zjistí, že pro první rok odepisování může být mnohem výhodnější využít odpis rovnoměrný nebo zrychlený. V následujícím roce (nebo letech pro majetek zařazený ve 2. odpisové skupině) se ale tato výhoda obrátí ve prospěch odpisu mimořádného. Podnik také musí zvážit, zda je žádoucí, s ohledem na plánované hospodářské výsledky, mimořádný odpis zvolit. Důležitou informací, která může ovlivnit rozhodnutí o způsobu odepisování je podmínka, která zakazuje přerušení odepisování mimořádným způsobem. Časové omezení uplatnění mimořádných odpisů může motivovat k dřívějšímu uskutečnění plánované investice. Jedná-li se o nákup majetku od domácí firmy, podpoří opatření mimořádného odpisu i tuto firmu a efekt podpory domácí ekonomiky se zesílí. Navíc mimořádné odpisy nemají dlouhodobě výrazný vliv na státní rozpočet (nepatrný vliv by mohla mít změna sazby daně z příjmů v jednotlivých letech).

38

Tabulka 3: Výpočet odpisů hmotného majetku (1. odpisová skupina) Vstupní cena: 60 000 Kč

Pořízení a zařazení do užívání: leden 2009

Rok

Rovnoměrný odpis (Kč)

Mimořádný odpis (Kč)

2009 2010 2011 Celkem

55 000 5 000 0 60 000

12 000 24 000 24 000 60 000

Zrychlený odpis (Kč)

20 000 26 667 13 333 60 000

Vstupní cena: 60 000 Kč

Pořízení a zařazení do užívání: listopad 2009

Rok

Rovnoměrný odpis (Kč)

Mimořádný odpis (Kč)

2009 2010 2011 Celkem

5 000 55 000 0 60 000

12 000 24 000 24 000 60 000

Zrychlený odpis (Kč)

20 000 26 667 13 333 60 000

Zdroj: Vlastní výpočty (2010)

Tabulka 4: Výpočet odpisů hmotného majetku (2. odpisová skupina) Vstupní cena: 120 000 Kč

Pořízení a zařazení do užívání: leden 2009

Rok

Rovnoměrný odpis (Kč)

2009 2010 2011 2012 2013 Celkem

Mimořádný odpis (Kč)

66 000 50 000 4 000 0 0 120 000

13 200 26 700 26 700 26 700 26 700 120 000

Zrychlený odpis (Kč)

24 000 38 400 28 800 19 200 9 600 120 000

Vstupní cena: 120 000 Kč

Pořízení a zařazení do užívání: listopad 2009

Rok

Rovnoměrný odpis (Kč)

2009 2010 2011 2012 2013 Celkem

Mimořádný odpis (Kč)

6 000 70 000 44 000 0 0 120 000

13 200 26 700 26 700 26 700 26 700 120 000

Zdroj: Vlastní výpočty (2010)

39

Zrychlený odpis (Kč)

24 000 38 400 28 800 19 200 9 600 120 000

4.2.5 Odpočet DPH při nákupu osobního automobilu Dne 1. 4. 2009 vstoupil v účinnost Zákon č. 87/2009, kterým se změnil Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Součástí novely bylo zrušení ustanovení, které obsahovalo zákaz odpočtu daně při pořízení osobního automobilu.61 Podle zákona o DPH se osobním automobilem rozumí automobil pro přepravu osob, který má v technickém průkazu zapsanou kategorii M1. Do konce března 2009 nebylo možné u těchto automobilů uplatnit odpočet DPH na vstupu, ale odpočet bylo možné uplatnit u užitkových vozidel kategorie N1. Před změnou zákona se často prováděly zákonem stanovené přestavby osobních automobilů (např. umístění přepážky za zadní sedadla automobilu combi), aby se staly vozidly kategorie N1 a bylo možné uplatnit odpočet DPH na vstupu.62 Tyto upravené automobily sice nikdy nesloužily k přepravě nákladů, ale přestavba splnila účel zákona o DPH. Aby si nový majitel vozidla mohl nárokovat odpočet daně z ceny vozidla, musí splnit několik základních podmínek: -

musí být podnikatelem,

-

musí být plátcem daně z přidané hodnoty,

-

vozidlo musí být prokazatelně zakoupeno nejdříve dnem účinnosti novely zákona,

-

nesmí se jednat o vozidlo, u kterého neměl plátce při jeho pořízení nárok na odpočet DPH,

-

vozidlo nesmí být používáno k jiným než podnikatelským účelům.63

V Tabulce 5 jsou uvedeny výše daně z přidané hodnoty v letech 2009 a 2010 pro různé cenové kategorie automobilu. Například v letošním roce si může majitel při nákupu automobilu v celkové ceně 240 000 Kč uplatnit odpočet daně ve výši 40 000 Kč. Daňová úspora při nákupu automobilu představuje výraznou částku (obzvláště u automobilů vyšších cenových hodnot), ale je potřeba si uvědomit, že se nacházíme v období hospodářské recese. Podnikatel musí zaplatit automobil hotově nebo na splátky a velké množství podniků si v době hospodářské recese nemůže investici do osobního 61

BusinessInfo.cz. Informace o uplatňování nároku na odpočet daně u osobních automobilů [online]. © 1997-2010 CzechTrade, poslední aktualizace 17. 4 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z: . 62 Profit.cz. Odpočet DPH na osobní auta – pro osobní účely musíte nadále krátit [online]. © 2010 Stanford, a. s., poslední aktualizace 15. 6. 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z: . 63 Podnikatel.cz. Odpočet DPH? Ano, ale ne pro všechny osobní automobily [online]. © 2007-2010 Internet Info, s. r. o., poslední aktualizace 29. 4. 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z: .

40

automobilu dovolit. Proto se domnívám, že toto opatření nebude – zvláště malé podniky – k nákupu auta motivovat. Otázkou také zůstává, zda je nutné podporovat podniky, které v době hospodářské recese mají prostředky na nákup osobního automobilu vysokých cenových relací. Přínos novely zákona spatřuji v tom, že zákon byl stejně obcházen přestavbou automobilů, takže došlo k odstranění mezery zákona. Tabulka 5: Výpočet DPH u automobilu Cena bez DPH (Kč) DPH 19 % rok 2009 (Kč) Cena včetně DPH (Kč)

100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 400 000 500 000 600 000

Cena bez DPH (Kč) DPH 20 % rok 2010 (Kč) Cena včetně DPH (Kč)

100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 400 000 500 000 600 000

19 000

28 500

38 000

47 500

57 000

76 000

95 000 114 000

119 000 178 500 238 000 297 500 357 000 476 000 595 000 714 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

80 000 100 000 120 000

120 000 180 000 240 000 300 000 360 000 480 000 600 000 720 000

Zdroj: Vlastní výpočty (2010) Pro podnikatele je také důležité uvědomit si podmínku, že vozidlo nesmí být používáno k jiným než podnikatelským účelům. Pokud podnikatel používá automobil i k soukromým účelům, daň na vstupu se musí krátit v poměru, v jakém je automobil používán ke služebním a soukromým účelům. Výhoda odpočtu je také snížena při prodeji auta, u kterého byl při nákupu uplatněn odpočet daně na vstupu. V takovém případě musí podnikatel uplatnit daň na výstupu, kterou odvede státu.64

4.2.6 Zvýšení výdajových paušálů S účinností od 1. října 2009 byl poslaneckou sněmovnou schválen Zákon č. 289/2009 Sb., jehož součástí byla novela Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.65 Novela přinesla změnu výdajových paušálů u fyzických osob, které mají příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti. Tyto osoby mohou uplatnit výdaje ve výši stanovené zákonem, neuplatní-li výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu.66 Možnost uplatnění výdajů procentem

64 Profit.cz. Odpočet DPH na osobní auta – pro osobní účely musíte nadále krátit [online]. © 2010 Stanford, a. s., poslední aktualizace 15. 6. 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z: . 65 epravo.cz. Další změna výdajových paušálů [online]. © 1999-2010 epravo.cz, a. s., poslední aktualizace 27. 1. 2010 [cit. 2010-04-2]. Dostupné z: . 66 MARKOVÁ H. Daňové zákony: Úplná znění k 1. 1. 2010. Zákon o daních z příjmů. 18. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0. str. 16.

41

z příjmů přináší snížení administrativní zátěže a v případě, že jsou takto spočtené výdaje vyšší, než výdaje skutečné, snížení daňové zátěže. Novelou zákona byly výdajové paušály navýšeny, což mělo přinést daňovou úlevu zejména drobným podnikatelům v období hospodářské recese. Zvýšené paušály mohli poplatníci uplatnit za celý rok 2009. V rámci Zákona č. 362/2009 Sb. se změnily některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2010. Nižší daňové odvody poplatníků měly dopad na státní rozpočet, takže byly výše některých paušálních výdajů v rámci Janotova balíčku s účinností k 1. lednu 2010 opět sníženy. V Tabulce 6 je uveden vývoj výše procenta z příjmů pro jednotlivé typy podnikání. Tabulka 6: Vývoj paušálních výdajů Příjmy z podnikání

Výdaje procentem z příjmů r. 2005-2008 r. 2009 od r. 2010

§ 7/1 a)

Zemědělská činnosti, lesní a vodní hospodářství

80 %

80 %

80 %

§ 7/1 b)

Řemeslná živnost

60 %

80 %

80 %

§ 7/1 b)

Ostatní živnosti

50 %

60 %

60 %

§ 7/1 c)

Podnikání podle zvláštních právních předpisů

40 %

60 %

40 %

§ 7/2 a)

Užití duševního vlastnictví a autorských práv

40 %

60 %

40 %

§ 7/2 b)

Výkon nezávislého povolání

40 %

60 %

40 %

§ 7/2 c)

Znalec, tlumočník, zprostředkovatel a rozhodce

40 %

60 %

40 %

§ 7/2 d)

Insolvenční správce

40 %

60 %

40 %

Zdroj: MARKOVÁ H., Daňové zákony: Úplná znění k 1. 1. 2010., Práce autora (2010) V Tabulce 7 je vypočtena výše daně z příjmů fyzických osob v letech 2008-2010 se sazbou 15 %. Daň je vypočtena pro jednotlivé typy podnikání dle zákona o daních z příjmů. Předpokladem je, že poplatník dosáhl v každém roce příjem ve výši 400 000 Kč, uplatňuje výdaje procentem z příjmu dle zákona o daních z příjmů a neuplatňuje slevy na dani.

42

Tabulka 7: Výpočet daně z příjmů fyzických osob Podnikání

rok 2008 Výdaje % z příjmů

Základ DPFO

rok 2009 DPFO

Výdaje % z příjmů

Základ DPFO

rok 2010 DPFO

Výdaje % z příjmů

Základ DPFO

DPFO

§ 7/1 a) 320 000

80 000 12 000

320 000

80 000 12 000

320 000

80 000 12 000

240 000 160 000 24 000

320 000

80 000 12 000

320 000

80 000 12 000

200 000 200 000 30 000

240 000 160 000 24 000

240 000 160 000 24 000

160 000 240 000 36 000

240 000 160 000 24 000

160 000 240 000 36 000

§ 7/1 b) § 7/1 b) § 7/1 c) § 7/2 a-d)

Zdroj: Vlastní výpočty (2010) Vliv změny paušálních výdajů na změnu daně z příjmů fyzických osob v jednotlivých je vyjádřen procentně v Tabulce 8. Údaje vychází z Tabulky 7.

Tabulka 8: Procentní změna DPFO v závislosti na změně paušálních výdajů Podnikání

DPFO 2008

DPFO 2009

Změna DPFO DPFO 2009 oproti 2010 DPFO 2008

Změna DPFO Změna DPFO 2010 oproti 2010 oproti DPFO 2009 DPFO 2008

§ 7/1 a) 12 000

12 000

0,00 %

12 000

0,00 %

0,00 %

24 000

12 000

- 50,00 %

12 000

0,00 %

- 50,00 %

30 000

24 000

- 20,00 %

24 000

0,00 %

- 20,00 %

36 000

24 000

- 33,00 %

36 000

+ 50,00 %

0,00 %

§ 7/1 b) § 7/1 b) § 7/1 c) § 7/2 a) - d)

Zdroj: Vlastní výpočty (2010) Zvýšení paušálních výdajů nejvíce pomohlo podnikatelům, kteří mají příjmy z řemeslné živnosti. Jejich navýšení na úroveň procentních výdajů z příjmů podnikatelů v oblasti zemědělství přineslo 50 % úsporu na dani z příjmů oproti roku 2008. Paušální výdaje pro podnikatele uvedené v § 7 odst. 1 písm. c) a odst. 2 ZDP byly pro rok 2010 opět navýšeny na původní úroveň roku 2008.

43

4.2.7 Vyhodnocení dotazníkového šetření Abych mohla lépe zhodnotit účinnost protikrizových opatření vlády, považovala jsem za vhodné získat reálné informace z podnikatelského prostředí. Zaměřila jsem se na podniky v místě svého bydliště, v Moravských Budějovicích. Město Moravské Budějovice leží v okrese Třebíč, má přibližně osm tisíc obyvatel. Nezaměstnanost v Moravských Budějovicích se pohybuje nad celorepublikovým průměrem a v měsících leden-březen 2010 dosáhla registrovaná míra nezaměstnanosti v průměru 15,7 %.67 Pro získání informací jsem vytvořila pro podniky dotazník, jehož obsah je uveden v Příloze č. 5. Dotazníková šetření jsem pak provedla ve 14 výrobních podnicích Moravských Budějovic. Na výrobní podniky jsem se zaměřila z toho důvodu, že zaměstnávají nejvyšší počet osob a tvoří nejvýznamnější část podnikatelské sféry města. Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo získat informace o využití a účinnosti následujících protikrizových opatření ve výrobních podnicích: sleva na sociálním pojištění, mimořádné odpisy a uplatnění nároku na odpočet DPH při nákupu osobního automobilu. Odpovědi na jednotlivé otázky budou blíže zhodnoceny níže. U některých dotazovaných firem jsem měla také možnost osobního rozhovoru s vedením podniku. Výsledky těchto rozhovorů jsou uvedeny níže. Cílem první otázky bylo zjistit odvětví výroby dotazovaného podniku. Získané odpovědi jsem zařadila do pěti kategorií výroby, výsledek znázorňuje Graf 9.

Graf 9: Počet podniků dle odvětví výroby

2

1 dřevový roba k ovový roba

2 5

vý roba obalový c h m ateriálů potravinářs k á vý roba s tavební vý roba

4

Zdroj: Práce autora (2010)

67

Portál ministerstva práce a sociálních věcí. Statistické přehledy – okres Třebíč [online]. [cit.2010-04-05]. Dostupné z: .

44

Rozdělení podniků dle počtu zaměstnanců znázorňuje Graf 10. Největší podíl dotazovaných firem zaměstnává 51-100 zaměstnanců. Graf 10: Počet podniků dle počtu zaměstnanců

1

1

0 3

do 10

0

11-50 51-100

2

101-150 2

151-200 201-250 251-300 víc e než 300

5

Zdroj: Práce autora (2010) Na

otázku,

zda

byla

firma

zasažena

hospodářskou

recesí

odpovědělo

7 dotazovaných určitě ano, 4 spíše ano a pouze 3 firmy odpověděly spíše ne. Podle odpovědí se tedy 11 firem ze 14 dotkla hospodářská recese. 7 podniků pak odpovědělo, že muselo z důvodu omezení produkce snížit stavy zaměstnanců. Otázky 5-7 byly zaměřeny na slevu na sociálním pojištění. Tuto slevu využilo 11 firem. 3 firmy ji nevyužily, ale 1 z nich při osobním rozhovoru doplnila, že žádost o slevu byla správou sociálního zabezpečení zamítnuta z formálních důvodů a firma žádost znovu nepodala. 4 z 11 firem, které slevu uplatnily, odpověděly na otázku, zda byla úspora finančních prostředků díky slevě motivací k udržení pracovních míst, spíše ano. Ostatní uvedli odpověď spíše ne nebo určitě ne. Ani pro jednu firmu nebyla dle uvedených odpovědí úspora díky slevě na sociálním pojištění významná. V otázkách 8-10 jsem se dotazovala na mimořádné odpisy. Možnosti uplatnění mimořádného odpisu využilo 8 firem, pouze 1 z nich odpověděla spíše ano na otázku, zda byla možnost uplatnění tohoto protikrizového opatření motivací k uskutečnění investice. Na otázku, zda byla daňová úspora díky uplatněným mimořádným odpisů významná, odpověděly pouze 2 firmy spíše ano, ostatní firmy pak ve stejném poměru spíše ne a určitě ne. Posledním protikrizovým opatřením, na které jsem se dotazovala v otázkách 11 a 12 bylo uplatnění nároku na odpočet DPH při nákupu osobního automobilu. 6 firem tuto

45

možnost využilo, 2 z nich odpověděly spíše ano na otázku, zda byl nákup automobilu motivován právě možností uplatnění odpočtu daně. Ostatní uváděly odpovědi spíše ne a určitě ne. V otázce číslo 13 jsem se snažila zjistit, zda podnikatelé využili jiného protikrizového opatření. Všichni odpověděli, že ne. Z těchto výsledků nemohu vyvodit jednoznačný závěr, zda tomu tak opravdu je nebo zda bylo pro dotazované jednodušší tuto možnost zaškrtnout nebo neví, zda některé legislativní změny, které proběhly, jsou právě protikrizovými opatřeními. Žádný z dotazovaných podniků nepovažuje protikrizová opatření vlády za účinná pro podporu ekonomiky v době krize. 3 odpověděli nevím, nedokážu posoudit, 7 spíše ne a 4 určitě ne. Cílem poslední otázky v dotazníku bylo zjistit, jakou vládní pomoc v době hospodářské recese by podniky uvítaly. Podniky uvedly následující odpovědi: -

nižší daně, např. daňové prázdniny,

-

snížit administrativní zátěž,

-

omezení byrokracie,

-

co nejdříve přijmout euro,

-

pružnější trh práce,

-

neprovádět příliš často změny v legislativě,

-

snadnější přístup k dotacím z EU,

-

nejlépe žádné zásahy státu do trhu.

Někteří podnikatelé při osobním rozhovoru uvedli, že jejich firma pocítila sníženou poptávku, protože jejich klíčovými odběrateli byli subdodavatelé automobilového průmyslu. Jiné firmy mají dostatek odběratelů, ale potýkají se s rostoucími cenami vstupů. Odběratelé nejsou ochotni zaplatit za produkci více a firma má tak menší zisky. Mnohdy musí firmy čelit konkurenčnímu boji, kdy konkurence prodává v období hospodářské krize produkty na úrovni nebo i pod úrovní výrobních nákladů. U potravinářské výroby můžeme hovořit o konkurenci nekvalitních, často dovážených výrobků, kterým dávají lidé přednost z důvodu nízké ceny. Exportní firmy také trápí nízký kurz eura. Stavební firmy rovněž pocítily sníženou poptávku po bytech, která byla mnohdy způsobena nedostupností hypotečních úvěrů zájemcům. Žádná z těchto firem ovšem nečelí problémům s přežitím. Hospodářskou recesi pocítily v tom smyslu, že se jim snížily zisky a musí vynakládat většího úsilí, aby těchto zisků dosáhly.

46

4.2.8 Zhodnocení účinnosti protikrizových opatření vlády ČR Hlavním cílem protikrizových opatření vlády bylo zmírnění útlumu české ekonomiky v důsledku světové finanční krize. Vláda se svými opatřeními snažila a v některých případech stále snaží podpořit nabídkovou stranu ekonomiky. Snaha se projevila především v oblasti zajištění provozních prostředků podnikatelů. V předešlých kapitolách jsem blíže specifikovala slevu na sociálním pojištění, mimořádné odpisy, nárok uplatnění odpočtu DPH při nákupu osobního automobilu a zvýšení výdajových paušálů. Implementaci a dopady prvních třech uvedených opatření jsem také zjišťovala v reálném ekonomickém prostředí. Sleva na sociálním pojištění měla významný dopad do státního rozpočtu a z těchto důvodů byla také předčasně ukončena její platnost. Na základě mnou provedených výpočtů jsem vyvodila závěr, že nemohla splňovat hlavní cíl jejího zavedení, a to udržení pracovních pozic, a tedy zaměstnanosti. Sleva na sociálním pojištění přinesla mnoha firmám úsporu finančních prostředků, i když, jak vyplývá z výsledků dotazníkového šetření, nebyla pro chod firmy významná. Mimořádné odpisy považuji za nejúčinnější z uvedených opatření. Toto opatření nemá dlouhodobě významný dopad na státní rozpočet, umožní firmám úsporu finančních prostředků a může zvýšit poptávku po domácích produktech. Navíc podporuje investice, které přinesou podporu ekonomiky i v budoucnosti. I přesto, že dotazované firmy neshledaly daňovou úsporu díky mimořádným odpisům významnou a nepotvrdily motivaci jejich uplatnění k uskutečnění investice, domnívám se, že výše uvedené účinky mohou být v celorepublikové ekonomice splněny. Možnost uplatnění odpočtu DPH při nákupu osobního automobilu nepovažuji za účinné v souvislosti s podporou růstu ekonomiky ČR. Přijetí této novely mi však připadá rozumné z důvodů uvedených v kapitole 4.2. Většina protikrizových opatření navržených vládou České republiky jsou opatřeními krátkodobými, to znamená, že jejich účinnost je časově omezená a podnikatelé jsou díky ním podporováni v krátkodobém časovém horizontu. Opatření jsou také opatřeními plošnými, které nestimulují jen určité odvětví ekonomiky. Domnívám se, že tato opatření stojí český stát příliš mnoho peněz a přitom firmám, které mají problémy s přežitím v důsledku hospodářské krize, nepomohou. Účinnějším řešením by se mohly zdát investiční pobídky, které jsou ale často kritizovány z důvodu nadměrné koncentrace zdrojů do určitých odvětví, která by tak mohla

47

vést z dlouhodobého hlediska k nestabilitě ekonomiky. Jako příklad podpory určitého odvětví bych uvedla tzv. šrotovné, podporu automobilového průmyslu prostřednictvím zvýšené spotřeby obyvatel díky finanční podpoře státu. Toto opatření u nás naštěstí přijato nebylo, přestože se tak stalo v mnoha evropských státech a zavedení šrotovného v Německu dokonce pomohlo i českému automobilovému průmyslu. Nekvalifikované zásahy státu do tržního prostředí by sice mohly krátkodobě pomoci v době hospodářské krize, ale z dlouhodobého hlediska by situaci nevyřešily. Východiska z krize v dlouhodobém hledisku jsou v protikrizovém plánu vlády zohledněna minimálně. Pro Českou republiku bude důležitý vývoj ekonomiky v budoucnu. Je potřeba, aby byly podniky připraveny na období hospodářského růstu a mohly v tomto období čelit konkurenci. Domnívám se, že lidé budou v tomto období zase více utrácet a budou žádat i nové produkty, které jim musí být schopny firmy nabídnout. A pro českou ekonomiku bude samozřejmě nejlepší, když tyto produkty nabídnou firmy české. Proto souhlasím s těmi, co podporují investice do rozvoje infrastruktury, do vzdělání a výzkumu a vývoje, které jsou investicí do budoucnosti.

48

5

ZÁVĚR Hospodářskou krizi 21. století rozpoutala hypoteční krize ve Spojených státech

amerických. Nárůst míry zadlužení podpořený nízkými úrokovými sazbami, rostoucí ceny nemovitostí zatížené stále zvyšujícím se objemem hypotečních úvěrů, které byly prostřednictvím sekuritizace obchodované jako cenné papíry po celém světě – to vše spolu s významným rozvojem finančního sektoru v prostředí globalizované ekonomiky vytvořilo zárodek vzniku finanční krize. Stačilo jen, aby ceny amerických nemovitostí poklesly a hypoteční a finanční trh se zhroutil. Finanční krize měla velice brzy celosvětové dopady. Vlivům celosvětové hospodářské krize se nevyhnula ani otevřená ekonomika České republiky. Ta byla sice byla ušetřena bankovní krize, ale pokles hrubého domácího produktu a průmyslové produkce a růst míry nezaměstnanosti od roku 2008 značí hospodářskou recesi, ve které se nyní Česká republika nachází. Vláda České republiky zareagovala na útlum české ekonomiky mnoha protikrizovými opatřeními. Jednalo se především o stimulaci nabídkové strany. Vláda se nejvíce zaměřila na problémy podnikatelů s nedostatkem provozních prostředků v období hospodářské krize a snažila se podpořit udržení zaměstnanosti. Mnohá protikrizová opatření však mají významný dopad do státního rozpočtu, což není žádoucí s ohledem na stav veřejných financí České republiky. Proto také byla některá opatření předčasně zrušena. Z protikrizových opatření vlády, které jsem blíže zkoumala mi připadá nejúčinnější mimořádný odpis, protože nemá dlouhodobě významný dopad na státní rozpočet, přináší firmám finanční úsporu v období hospodářské krize a podporuje investice, které mají příznivý budoucí dopad. Navíc v případě stimulace poptávky po domácích produktech podpoří toto opatření i další domácí firmy. Protikrizová opatření navržená vládou jsou převážně krátkodobá a plošná. Tato opatření neshledávám účinnými, protože většina z nich má významný vliv na státní rozpočet a firmám, které mají problémy s přežitím v důsledku hospodářské krize, nepomohou. V protikrizovém plánu vlády jsou minimálně zohledněna východiska z krize z dlouhodobého hlediska. Myslím si, že české firmy musí být připraveny na opětovný hospodářský růst – musí být schopny čelit konkurenci a nabídnout nové produkty, které budou v tomto období žádané. Proto je důležitá podpora rozvoje infrastruktury, vzdělání, výzkumu a vývoje, které jsou investicí do budoucnosti. Tak bude možné obnovit růst české ekonomiky. 49

6

POUŽITÉ ZDROJE

Bureau of Economic Analysis. Corporate Profits by Industry [online]. [cit.2010-03-02]. Dostupné z: . Bureau of Labor Statistics. Labor Force Statistics from the Current Population Survey [online].

[cit.2010-03-04].

Dostupné

z:

. BusinessInfo.cz. Informace o uplatňování nároku na odpočet daně u osobních automobilů [online]. © 1997-2010 CzechTrade, poslední aktualizace 17. 4 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z:


odpocet-osobni-automobily/1001635/52776/>. Česká národní banka. Historie diskontní sazby [online]. © Česká národní banka 20032010,

[cit.2010-03-13].

Dostupné

z:

.

Český statistický úřad. Ceny bytů [online]. © Český statistický úřad 2010, poslední aktualizace

15.

1.

2010

[cit.2010-03-09].


Dostupné

z:

>.

Český statistický úřad. Předběžný odhad čtvrtletního HDP – 4. čtvrtletí 2009 [online]. © Český statistický úřad 2010, poslední aktualizace 21. 2. 2010 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: . Český statistický úřad. Statistické ročenky České republiky. 16. Průmysl a energetika [online].

©

Český

statistický

úřad

2010,

[cit.2010-03-09].

Dostupné

z:

. Český statistický úřad. Státní dluh v České republice [online]. © Český statistický úřad 2010,

poslední

aktualizace

15.

3.

2010

[cit.

2010-03-15].

Dostupné

z:

. Český statistický úřad. Základní údaje o České republice [online]. © Český statistický úřad 2010,

poslední

aktualizace

15.

2.

2010

[cit.

2010-03-10].

. 50

Dostupné

z:

European Commission. Larosiere Report [online]. [cit.2010-02-27]. Dostupné z: . epravo.cz. Další změna výdajových paušálů [online]. ©

1999-2010 epravo.cz, a. s.,

poslední

2010-04-2].

aktualizace

27. 1.

2010

[cit.

Dostupné z:

. Federal Reserve System. Historical Changes of the Target Federal Funds and Discount Rates

[online].

[cit.2010-02-23].

Dostupné

z:

. FOSTER, J. B., MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky. 1. vyd. Všeň: Nakladatelství Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. HEJLOVÁ, Pavla. Senát schválil Obamův balík. Spasí to ekonomiku USA? [online]. © 1999-2009, poslední aktualizace 10. 2. 2009 [cit. 2009-11-19]. Dostupné z: . iHNed.cz. České banky ustojí jakoukoli krizi, vyplývá ze zátěžových testů ČNB [online]. © Economia a.s. 1996-2010, poslední aktualizace 23. 2. 2010 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z:


zatezovych-testu-cnb>. KLVAČOVÁ, E. Dlouhodobé a krátkodobé příčiny finanční krize. In Podkladový materiál k vědeckopopularizačnímu semináři Zvládání finančních krizí: evropský a americký model. Brno: NEWTON College, 13. 11. 2009. KOHOUT, P. Finance po krizi: důsledky hospodářské recese a co bude dál. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-3199-5. Láska k penězům: Úplný průvodce globální krizí: Banka, která strhla svět do propasti [televizní dokument]. © BBC 2009. V českém znění První zpravodajská a.s. Z1. 7. 1. 2010. Láska k penězům: Úplný průvodce globální krizí: Období risku [televizní dokument]. © BBC 2009. V českém znění První zpravodajská a.s. Z1. 14. 1. 2010. 51

MANKIW, G. N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 768 s. ISBN 80-7169-891-1. MARKOVÁ H. Daňové zákony: Úplná znění k 1. 1. 2010. 18. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0. Ministerstvo financí ČR. Pokladní plnění státního rozpočtu ČR za leden 2010 [online]. © Ministerstvo financí ČR 2005, poslední aktualizace 1. 2. 2010 [cit. 2010-03-15]. Dostupné z: . Ministerstvo práce a sociálních věcí. Slevy na sociálním zabezpečení přispějí k udržení zaměstnanosti [online]. Poslední aktualizace 2. 10. 2009 [cit. 2009-12-15]. Dostupné z: . MORRIS, CH. R. Ztracené bilióny dolarů: levné peníze, rozhazování a velká finanční krize. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. 212 s. ISBN 978-80-251-2526-7. MRÁČEK, K. Příčiny, důsledky a řešení současné krize ve finančním sektoru. In Podkladový materiál k vědeckopopularizačnímu semináři Zvládání finančních krizí: evropský a americký model. Brno: NEWTON College, 13. 11. 2009. MUSIL, P., FUCHS, K., FRANC, A., aj. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7. Novinky.cz. České domácnosti si od bank a společností půjčily už bilión korun [online]. © Copyright Borgis a.s. 2003-2010, poslední aktualizace 12. 3. 2010 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: . Podnikatel.cz. Odpočet DPH? Ano, ale ne pro všechny osobní automobily [online]. © 2007-2010 Internet Info, s. r. o., poslední aktualizace 29. 4. 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z:


musite-nadale-kratit.aspx>. Portál ministerstva práce a sociálních věcí. Statistiky nezaměstnanosti [online]. [cit.201003-09]. Dostupné z: .

52

Portál ministerstva práce a sociálních věcí. Statistické přehledy – okres Třebíč [online]. [cit.2010-04-05]. Dostupné z: . Profit.cz. Odpočet DPH na osobní auta – pro osobní účely musíte nadále krátit [online]. © 2010 Stanford, a. s., poslední aktualizace 15. 6. 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z: . Program ZAKON. Co je v daních nového. Bulletin 8/2009 [online]. © 2006 PS Bárta s.r.o., poslední

aktualizace

18. 3 2010

[cit.

2010-03-25].

Dostupné z:

. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1992. 984 s. ISBN 80-205-0192-4. Vláda České republiky. Národní ekonomická rada vlády [online]. © Vláda ČR 2009, [cit. 2010-03-12].

Dostupné z:


ekonomicka-rada-vlady-51371/>. Vláda České republiky. Národní protikrizový plán [online]. © Vláda ČR 2009, poslední aktualizace 18. 2 2009 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: < http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/predstavujeme/narodni-protikrizovy-plan-53840/>. Vláda České republiky. Premiér jmenoval členy Národní ekonomické rady vlády [online]. © Vláda ČR 2009, poslední aktualizace 8. 1 2009 [cit. 2010-03-12]. Dostupné z: . Wikipedia. Financialization [online]. Poslední aktualizace 4. 3. 2010 [cit. 2010-03-16]. Dostupné z: .

53

Seznam použitých zkratek ČR

– Česká republika

ČSÚ – Český statistický úřad DPFO – Daň z příjmů fyzických osob DPH – Daň z přidané hodnoty DPPO – Daň z příjmů právnických osob EU

– Evropská unie

G20

– The Group of Twenty (Skupina 20 nejvyspělejších ekonomik světa)

HDP – Hrubý domácí produkt Kč

– Korun českých

NERV – Národní ekonomická rada vlády OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností SPAR – Strategie připravenosti a akcelerace růstu USA – United States of America (Spojené státy americké) ZDP

– Zákon o daních z příjmů

54

Seznam obrázků Obr. 1: Průběh hospodářského cyklu ...................................................................................11 Obr. 2: Vývoj zadluženosti vůči výrobě zboží v procentech HDP ......................................16 Obr. 3: HDP a celková míra zadlužení ................................................................................18 Obr. 4: Míra nezaměstnanosti v USA 2000-2010................................................................22

Seznam grafů Graf 1: Vývoj HDP v ČR, meziročně (1999-2009) ...........................................................25 Graf 2: Vývoj objemu úvěrů poskytovaných obchodními bankami v ČR (1999-2008) ...26 Graf 3: Vývoj diskontní sazby v ČR (1995-2009).............................................................27 Graf 4: Vývoj realizovaných cen bytů v ČR (1. čtvrtletí 2005-2. čtvrtletí 2009)..............27 Graf 5: Vývoj státního dluhu ČR (1993-2009)..................................................................28 Graf 6: Vývoj pokladního plnění státního rozpočtu v ČR (1993-2009) ............................29 Graf 7: Vývoj meziročního indexu průmyslové produkce v ČR (2002-2008) ..................30 Graf 8: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR (leden 2007-únor 2010).................................30 Graf 9: Počet podniků dle odvětví výroby.........................................................................44 Graf 10: Počet podniků dle počtu zaměstnanců...................................................................45

Seznam tabulek Tabulka 1: Protikrizová opatření navržená v Národním protikrizovém plánu vlády ..........33 Tabulka 2: Výpočet slev na sociálním pojištění ..................................................................36 Tabulka 3: Výpočet odpisů hmotného majetku (1. odpisová skupina)................................39 Tabulka 4: Výpočet odpisů hmotného majetku (2. odpisová skupina)................................39 Tabulka 5: Výpočet DPH u automobilu ..............................................................................41 Tabulka 6: Vývoj paušálních výdajů ...................................................................................42 Tabulka 7: Výpočet daně z příjmů fyzických osob .............................................................43 Tabulka 8: Procentní změna DPFO v závislosti na změně paušálních výdajů....................43

55

Seznam příloh Příloha č. 1: Historický vývoj federální rezervní a diskontní sazby (1998-2010) Příloha č. 2: Zisky společností dle odvětví Příloha č. 3: Státní rozpočet ČR Příloha č. 4: Meziroční index průmyslové produkce podle odvětví OKEČ Příloha č. 5: Dotazník pro podniky

56

Příloha 1 - Historický vývoj federální rezervní a diskontní sazby (1998-2010) Historical Changes of the Target Federal Funds and Discount Rates 1998 to present DISCOUNT RATE

FEDERAL FUNDS RATE

NEW LEVEL* PRIMARY1 SECONDARY2

CHANGE

DATE CHANGE

2010 Feb 19 2008 Dec 16 Oct 29 Oct 8 Apr 30 Mar 18 Mar 16 Jan 30 Jan 22 2007 Dec 11 Oct 31 Sep 18 Aug 17 2006 Jun 29 May 10 Mar 28 Jan 31 2005 Dec 13 Nov 1 Sep 20 Aug 9 Jun 30 May 3 Mar 22 Feb 2 2004 Dec 14 Nov 10

NEW LEVEL

+.25

0.75

1.25 -1 to -.75

0.00 - 0.25

-.75 -.50 -.50 -.25 -.75 -.25 -.50 -.75

0.50 1.25 1.75 2.25 2.50 3.25 3.50 4.00

1.00 -1 to -.75 1.75 -.50 2.25 -.50 2.75 -.25 3.00 -.75 3.75 4.00 -.50 4.50 -.75

0.00 - 0.25 1.00 1.50 2.00 2.25

-.25 -.25 -.50 -.50

4.75 5.00 5.25 5.75

5.25 5.50 5.75 6.25

-.25 -.25 -.50

4.25 4.50 4.75

+.25 +.25 +.25 +.25

6.25 6.00 5.75 5.50

6.75 6.50 6.25 6.00

+.25 +.25 +.25 +.25

5.25 5.00 4.75 4.50

+.25 +.25 +.25 +.25 +.25 +.25 +.25 +.25

5.25 5.00 4.75 4.50 4.25 4.00 3.75 3.50

5.75 5.50 5.25 5.00 4.75 4.50 4.25 4.00

+.25 +.25 +.25 +.25 +.25 +.25 +.25 +.25

4.25 4.00 3.75 3.50 3.25 3.00 2.75 2.50

+.25 +.25

3.25 3.00

3.75 3.50

+.25 +.25

2.25 2.00

3.00 3.50

Sep 21 Aug 10 Jun 30 2003 Jun 25 Jan 09

+.25 +.25 +.25

2.75 2.50 2.25

3.25 3.00 2.75

+.25 +.25 +.25

1.75 1.50 1.25

-.25

2.00 2.25

2.50 2.75

-.25

1.00

*On Jan 9, 2003, this file began to track the primary and secondary credit rate. FEDERAL FUNDS RATE

DISCOUNT RATE DATE CHANGE

2002 Nov 6 2001 Dec 11 Nov 6 Oct 2 Sep 17 Aug 21 Jun 27 May 15 Apr 18 Mar 20 Jan 31 Jan 4 Jan 3 2000 May 19 May 16 Mar 21 Feb 2 1999 Nov 16 Aug 24 Jun 30 1998 Nov 17 Oct 15 Sep 29

NEW LEVEL

CHANGE

NEW LEVEL/ RANGE

-1/2

3/4

-1/2

1 1/4

-1/4 -1/2 -1/2 -1/2 -1/4 -1/4 -1/2 -1/2 -1/2 -1/2 -1/4 -1/4

1 1/4 1 1/2 2 2 1/2 3 3 1/4 3 1/2 4 4 1/2 5 5 1/2 5 3/4

-1/4 -1/2 -1/2 -1/2 -1/4 -1/4 -1/2 -1/2 -1/2 -1/2

1 3/4 2 2 1/2 3 3 1/2 3 3/4 4 4 1/2 5 5 1/2

-1/2

6

+1/2

6 +1/2 +1/4 +1/4

6 1/2 6 5 3/4

+1/4 +1/4

5 1/2 5 1/4

+1/4 +1/4

5 4 3/4

+1/4 +1/4 +1/4

5 1/2 5 1/4 5

-1/4 -1/4

4 1/2 4 3/4

-1/4 -1/4 -1/4

4 3/4 5 5 1/4

Zdroj: Federal Reserve System (2010)

Příloha 2 – Zisky společností dle odvětví

CORPORATE PROFITS BY INDUSTRY [Billions of dollars] 1999 856.3

2000 819.2

2001 784.2

2002 872.2

2003 977.8

2004 1,246.9

2005 1,456.1

2006 1,608.3

2007 1,541.7

2008 1,360.4

734.8

673.6

614.5

714.3

812.0

1,041.9

1,216.6

1,351.5

1,193.9

983.2

200.2

201.4

244.4

287.1

325.9

364.4

419.0

427.6

347.0

271.6

534.6

472.2

370.1

427.2

486.1

677.5

797.6

923.9

846.9

711.6

121.5

145.6

169.7

157.9

165.8

205.0

239.4

256.8

347.8

377.2

176.8

202.5

182.6

204.4

249.2

328.2

384.1

434.4

504.5

544.2

55.3

56.9

12.IX

46.5

83.4

123.1

144.6

177.6

156.8

167.0

Corporate profits with inventory valuation adjustments

776.6

755.7

720.8

762.8

892.2

1,195.1

1,609.5

1,784.7

1,730.4

1,424.5

Domestic industries

655.0

610.0

551.1

604.9

726.4

990.1

1,370.0

1,527.8

1,382.6

1,047.3

189.3

189.6

228.0

265.2

311.8

362.3

443.6

448.0

367.8

278.9

26.7

31.2

28.9

23.5

20.1

20.0

26.6

33.8

37.7

35.7

162.6

158.4

199.1

241.7

291.8

342.3

417.0

414.1

330.1

243.2

465.7

420.4

323.1

339.7

414.6

627.8

926.4

1,079.9

1,014.9

768.4

33.7

25.6

25.2

12.3

12.4

19.4

29.8

54.4

49.1

40.1

148.8

143.9

49.7

47.7

69.4

154.1

247.2

304.5

278.6

175.5

Corporate profits with inventory valuation and capital consumption adjustments Domestic industries Financial 1 Nonfinancial Rest of the world Receipts from the rest of the world Less: Payments to the rest of the world

Financial Federal Reserve banks Other financial 2 Nonfinancial Utilities Manufacturing Durable goods

71.2

60.0

-26.9

-7.7

-4.3

40.7

95.6

118.9

96.1

30.7

Fabricated metal products

16.4

15.8

9.8

9.1

8.0

12.2

18.1

18.7

21.3

17.6

Machinery

11.7

7.7

2.0

1.4

1.0

7.1

14.5

19.2

19.8

16.1

Computer and electronic products

-6.8

4.2

-48.6

-34.4

-14.7

-4.3

9.0

17.4

11.2

4.7

Electrical equipment, appliances, and components

6.4

5.9

1.9

0.0

2.2

0.6

-1.4

11.5

-1.1

-4.1

Motor vehicles, bodies and trailers, and parts

7.7

-0.7

-8.9

-4.5

-11.7

-6.8

1.1

-6.8

-16.4

-47.5

35.9

27.1

16.8

20.7

10.8

31.9

54.2

58.9

61.3

43.9

77.6

83.9

76.6

55.4

73.8

113.4

151.7

185.7

182.6

144.9

30.9

26.0

28.2

25.3

24.0

24.3

27.3

32.5

30.2

33.7

Other durable goods 3 Nondurable goods Food and beverage and tobacco products Petroleum and coal products

2.2

27.6

29.7

1.3

23.5

49.1

79.4

76.6

77.8

66.5

22.8

13.8

11.6

17.8

18.9

24.7

25.7

52.5

51.9

31.3

Other nondurable goods 4 Wholesale trade

21.7

16.5

7.1

11.0

7.4

15.3

19.3

24.0

22.7

13.3

54.8

58.7

51.3

49.1

54.8

75.6

92.2

103.7

102.2

75.1

Retail trade

65.7

60.7

72.6

81.6

88.9

93.4

122.6

133.2

121.6

78.2

Transportation and warehousing

16.5

15.2

1.2

-0.1

7.4

14.4

29.0

42.1

30.0

11.4

Information

12.5

-15.5

-24.4

-3.8

4.9

45.6

81.3

92.4

90.3

84.7

133.6

131.8

147.4

153.0

176.7

225.2

324.3

349.6

343.0

303.4

121.5

145.6

169.7

157.9

165.8

205.0

239.4

256.8

347.8

377.2

Chemical products

Other nonfinancial 5 Rest of the world

Zdroj: Bureau of Economic Analysis (2010)

Příloha 3 – Státní rozpočet ČR v mld. Kč 2010

2009 STÁTNÍ ROZPOČET ČR

Celkové příjmy

Rozpočet schválený

Skutečnost (podle pokl.pl.)

Rozpočet schválený

1 114,00

974,61

1 022,22

595,52

485,05

534,74

DPH

194,1

176,72

188,6

Spotřební daně

143,9

123,84

141,1

DPPO

130,3

83,34

100,3

DPFO

107,2

85,65

88,3

Ostatní daňové příjmy

20,02

15,51

16,44

396,68

347,92

367,13

121,8

141,64

120,35

Celkové výdaje

1 166,18

1 167,01

1 184,92

Běžné výdaje

1 052,09

1 032,78

1 069,47

Kapitálové výdaje

114,09

134,23

115,45

Saldo SR

-52,18

-192,39

-162,7

Daňové příjmy (bez poj. na SZ)

Pojistné na SZ Nedaňové a ost. příjmy

Zdroj: Ministerstvo financí ČR (2010)

Příloha 4 – Meziroční index průmyslové produkce podle odvětví OKEČ

PRŮMYSL A ENERGETIKA 16-3. Index průmyslové produkce podle odvětví OKEČ – meziroční v procentech Index průmyslové produkce1) Odvětví 2002 Průmysl celkem

2003

2004

2005

2006

2007

2008

101,9

105,5

109,6

106,7

111,2

109,0

100,5

100,9

100,3

99,4

100,5

102,5

98,3

97,0

98,8

99,4

97,8

99,8

100,6

95,8

96,9

107,2

102,8

103,8

102,4

107,2

104,2

97,0

D Zpracovatelský průmysl

105,4

102,1

110,7

107,5

112,1

109,8

100,8

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků

100,1

101,7

98,6

96,9

101,4

101,6

93,9

Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků

100,1

93,8

99,8

97,7

97,6

101,7

87,2

82,6

77,9

99,5

102,7

101,2

101,9

91,3

Zpracování dřeva,výroba dřevařských výrobků kromě nábytku

103,6

98,6

106,6

106,3

109,9

109,9

88,0

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk

v tom: C Těžba nerostných surovin Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin

Výroba usní a výrobků z usní

99,0

100,5

107,3

106,0

101,1

104,5

97,4

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy

103,6

103,8

104,0

112,6

102,6

95,7

110,6

Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken

100,7

97,4

111,4

105,7

102,1

100,7

104,5

Výroba pryžových a plastových výrobků

115,2

111,2

111,0

112,7

115,3

118,6

97,5

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

105,5

100,3

107,8

103,0

101,7

113,5

96,2

Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

109,9

98,5

109,3

99,0

109,1

99,6

97,4

Výroba a opravy strojů a zařízení j. n.

105,1

97,7

114,3

114,0

120,8

121,0

101,9

Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení

109,8

117,9

129,2

105,0

121,0

117,3

108,4

Výroba dopravních prostředků a zařízení

106,4

100,9

113,2

123,1

122,2

115,7

101,7

98,3

102,5

107,9

108,8

109,7

102,4

103,8

100,2

108,8

100,9

98,8

102,6

101,7

96,3

Zpracovatelský průmysl j. n. E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1) bazický rok = 2000

Zdroj: Český statistický úřad (2010)

Příloha 5 – Dotazník pro podniky Vážení přátelé, jmenuji se Anna Bouchalová, studuji Soukromou vysokou školu ekonomickou Znojmo, obor Účetnictví a finanční řízení podniku. V rámci studia zpracovávám bakalářskou práci na téma „Protikrizová opatření vlády ČR a zhodnocení jejich účinnosti“. Žádám Vás o vyplnění krátkého dotazníku pro účely zhodnocení účinnosti opatření české vlády provedených na podporu podnikatelů a obyvatelstva v období současné hospodářské krize. Dotazník je anonymní a žádné Vaše tvrzení nebude v práci použito, výsledky mají být pouze podkladem pro vyhodnocení účinnosti sledovaných opatření. Děkuji za spolupráci. 1. Uveďte odvětví výroby Vaší firmy: 2. Uveďte počet zaměstnanců Vaší firmy: a) do 10 e) 151-200 b) 11-50 f) 201-250 c) 51-100 g) 251-300 d) 101-150 h) více než 300 3. Byla Vaše firma zasažena hospodářskou recesí? a) určitě ano b) spíše ano c) nevím, nedokážu posoudit d) spíše ne e) určitě ne 4. Musela Vaše firma z důvodu omezení produkce snížit stavy zaměstnanců? a) ano b) ne 5. Uplatnili jste v roce 2009 slevu na sociálním pojištění za zaměstnance? a) ano (pokračujte otázkou č.6) b) ne (pokračujte otázkou č.8) 6. Byla úspora finančních prostředků díky slevě motivací k udržení pracovních míst? a) určitě ano b) spíše ano c) nevím, nedokážu posoudit d) spíše ne e) určitě ne

7. Byla tato úspora významná pro celkový stav firmy v období krize? a) určitě ano b) spíše ano c) nevím, nedokážu posoudit d) spíše ne e) určitě ne 8. Využili jste možnosti mimořádných odpisů při pořízení hmotného majetku? a) ano (pokračujte otázkou č.9) b) ne (pokračujte otázkou č.11) 9. Byla možnost uplatnění mimořádného odpisu motivací k uskutečnění této investice? a) určitě ano b) spíše ano c) nevím, nedokážu posoudit d) spíše ne e) určitě ne 10. Byla daňová úspora díky uplatněným odpisům významná pro celkový stav firmy v období krize? a) určitě ano b) spíše ano c) nevím, nedokážu posoudit d) spíše ne e) určitě ne 11. Využili jste možnosti uplatnit nárok na odpočet DPH při nákup osobního automobilu? a) ano (pokračujte otázkou č.12) b) ne (pokračujte otázkou č.13) 12. Byl nákup automobilu motivován možností uplatnění odpočtu DPH? a) určitě ano b) spíše ano c) nevím, nedokážu posoudit d) spíše ne e) určitě ne 13. Využili jste jiného protikrizového opatření vlády? a) ano, uveďte jaké … b) ne 14. Považujete protikrizová opatření vlády za účinná pro podporu ekonomiky v době hospodářské recese? a) určitě ano b) spíše ano c) nevím, nedokážu posoudit d) spíše ne e) určitě ne 15. Jakou vládní pomoc v době hospodářské recese byste uvítali?