Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Prostorové souvislosti nepojišťovaných nemovitostí Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Jitka Machalová, Ph.D.
Bc. Kateřina Filípková
Brno 2011
1
Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé diplomové práce paní Mgr. Jitce Machalové, Ph.D. za odborné vedení, podněty a cenné připomínky, které mi poskytla v průběhu realizace této práce.
2
Prohlašuji, že jsem tuto práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 25. května 2011
3
Abstrakt Filípková, K. Prostorové souvislosti nepojišťovaných nemovitostí. Diplomová práce. Brno, 2011. Náplní mé diplomové práce je zhodnotit, za jakých podmínek pojišťovny v České republice pojišťují nemovitosti proti riziku povodeň/záplava a zda k hodnocení tohoto rizika využívají geografických informačních systémů Následně ověřuji hypotézu, že záplavová území definovaná pojišťovnami jsou nepřesná a neodpovídají skutečnosti. Klíčová slova Povodně, pojišťovnictví, pojištění majetku, riziko, geografické informační systémy
Abstract Filípková, K. Spatial context uninsurable property. Diploma thesis. Brno, 2011. The content of this thesis is to assess the conditions under which insurance companies in the Czech Republic, insure the property against the risk of floods/ flooding and to assess whether this risk using geographical information systems and then verify the hypothesis that a flood plain areas as defined by insurance companies are inaccurate and do not reflect reality. Keywords Floods, insurance industry, properte insurance, risk, geografical information system
4
Obsah 1
ÚVOD A CÍL ................................................................................................................................................7 1.1 Úvod..................................................................................................................................................7 1.2 Cíl.......................................................................................................................................................8
2
POJIŠTĚNÍ A POVODNĚ .........................................................................................................................9 2.1 Povodně a záplavy ..........................................................................................................................9 2.2 Všeobecně o pojištění....................................................................................................................10 2.2.1 Princip pojištění...............................................................................................................10 2.3 Riziko povodně..............................................................................................................................11 2.3.1 Riziko a pojištění .............................................................................................................11 2.3.2 Kritéria pojistitelnosti rizik ............................................................................................11 2.3.3 Risk management............................................................................................................12 2.3.4 Riziko povodně a komerční pojištění ...........................................................................13 2.3.5 Omezování a eliminace rizika povodní .......................................................................13 2.4 Pojištění majetku............................................................................................................................16 2.4.1 Pojištění nemovitostí.......................................................................................................16 2.5 Dopady povodní v České republice ...........................................................................................20 2.5.1 Charakteristika povodní ................................................................................................20 2.5.2 Dopad povodní na pojistný trh .....................................................................................22 2.5.3 Dílčí shrnutí .....................................................................................................................26 2.6 Geografické informační systémy.................................................................................................28 2.6.1 Základní pojmy ...............................................................................................................28 2.6.2 Oblasti využití GIS ..........................................................................................................29 2.6.3 Základní funkce GIS .......................................................................................................30 2.6.4 Prostorové analýzy .........................................................................................................30 2.6.5 Modelování ......................................................................................................................31
3
POSTUP PRÁCE - METODIKA .............................................................................................................32
4
VLASTNÍ PRÁCE .....................................................................................................................................33 4.1 Využití GIS v pojišťovnictví.........................................................................................................33 4.1.1 Aquarius.NET..................................................................................................................34 4.1.2 Povodňové mapy pro veřejnost ....................................................................................35 4.2 Postupy jednotlivých pojišťoven při sjednávání pojištění, role lokality................................37 4.2.1 Charakteristika oslovených pojišťoven ........................................................................38 4.2.2 Postupy pojišťoven při pojištění budov .......................................................................40 4.2.3 Role lokality .....................................................................................................................48 4.3 Prostorové modelování a analýzy...............................................................................................49 4.3.1 Zkoumaný vzorek - obec Hýsly ....................................................................................49 4.3.2 Analýza záplav v povodí Moštěnky.............................................................................50 4.4 Vyhodnocení ..................................................................................................................................53 4.4.1 Využívání GIS v pojišťovnictví .....................................................................................53 4.4.2 Vyhodnocení hypotézy ..................................................................................................55 4.4.3 Ekonomické hodnocení využívání GIS ........................................................................58 4.4.4 Návrhy a doporučení......................................................................................................59
5
ZÁVĚR.........................................................................................................................................................60
6
POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................................................61
5
7
PŘÍLOHY ....................................................................................................................................................65
6
1. Úvod a cíl 1.1. Úvod Živelní katastrofy postihují lidstvo od nepaměti. Bohužel není v našich silách tyto přírodní jevy eliminovat tak, jak bychom si přáli. Na jedné straně se lidé snaží snižovat důsledky těchto katastrof, ovšem na straně druhé výskyt těchto jevů některé lidské činnosti podporují. Největší nebezpečí ze všech přírodních katastrof představuje pro území České republiky povodeň. Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Vyskytují se nepravidelně a jejich rozsah nelze nikdy předem odhadnout. V posledních letech na našem území napáchaly nemálo škod, ať už se jednalo o škody materiální, ztráty na životech nebo škody ekologické. I když ochrana před povodněmi není nikdy stoprocentní, je možné tomuto riziku předcházet různými opatřeními, která buď toto riziko zmenšují nebo pomáhají vyrovnat se s jeho následky. Jednak je tato ochrana v rukou státu, který může realizovat preventivní opatření například v podobě stavby přehrad nebo protipovodňových bariér, ale také samotní obyvatelé se mohou podílet na eliminaci rizika, a to ochranou svého majetku například pojištěním. Ovšem pojistit majetek je díky rostoucím rizikům stále těžší. Pokud se nachází u vodního toku nebo v jeho okolí, může být pojištění několikanásobně vyšší nebo dokonce nemožné. Také rozhodnutí pojišťovny při pojišťování rizika povodeň/záplava není jednoduché. Musí se především správně rozhodnout, jestli riziko pojistí nebo ne, na čemž následně závisí její zisky. V dnešní době se však pojišťovnám nabízí nástroj, který hodnocení tohoto rizika značně zjednodušuje a tím jsou geografické informační systémy.
7
1.2. Cíl Cílem mé diplomové práce je zhodnotit možnosti pojištění nemovitostí na území České republiky a posoudit využívání geografických informačních systémů pojišťovnami k hodnocení rizika povodeň/záplava. Nakonec ověřuji hypotézu, že záplavová území definovaná pojišťovnami jsou nepřesná a neodpovídají skutečnosti. V teoretické části práce se věnuji definici povodní a záplav, všeobecně pojištění, riziku povodně, podrobněji pak pojištění majetku, dopadům povodní v posledních 15 letech v České republice a nakonec geografickým informačním systémům v obecné rovině. V praktické části práce pak nastiňuji využití geografických informačních systémů v pojišťovnictví, popisuji postupy jednotlivých pojišťoven při sjednávání pojištění proti riziku povodeň/záplava a nakonec provádím analýzu zkoumaného vzorku.
8
2. Pojištění a povodně 2.1. Povodně a záplavy Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení), nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). [50] Ke zvyšování průtoků na území ČR dochází vlivem spadlých intenzivních (krátkodobých či dlouhodobých) dešťových srážek nebo táním sněhové pokrývky, popřípadě jejich kombinací. Podle uvedených příčin rozeznáváme povodeň dešťovou, sněhovou nebo smíšenou. Povodeň, vzniklá v důsledku tvorby ledového nápichu nebo zácpy, se nazývá ledovou. [26] Na tomto místě bych ještě chtěla zmínit tzv. bleskové neboli přívalové povodně, které vznikají v důsledku přívalových dešťů nebo velmi rychlého tání sněhu. Dále můžeme dělit povodně podle kulminační výšky vodní hladiny, a to na povodně dvacetileté, padesátileté, stoleté atd.
9
2.2. Všeobecně o pojištění 2.2.1.
Princip pojištění
Pojištění a pojišťovnictví hrají v lidské společnosti stále větší roli. Jsou úzce spjaty s nahodilostí a důsledky nahodilosti. Jednotlivci i lidská společnost byli vždy ovlivňováni negativními důsledky nahodilých událostí. V průběhu vývoje se mění míra a rozsah těchto důsledků. Na jedné straně, díky rozvoji vědeckého poznání, je možné se s některými důsledky nahodilostí vyrovnávat, na druhé straně dochází ve vývoji ke vzniku nových jevů, skutečností, které naopak negativní důsledky nahodilostí vyvolávají. [19] Podstatou pojištění je zabezpečení subjektu před důsledky vystavování se riziku. Jde o jistou formu přesunu rizika negativního dopadu nahodilosti z ekonomického subjektu na speciální instituci, tedy pojišťovnu. Principem pojištění je mechanismus, ve kterém klient přenese svá rizika na pojišťovnu. Ta je schopna při dostatečně velkém souboru rizik podobného charakteru celkově převzatá rizika při využití inkasovaného pojistného zvládat a učinit je předmětem komerční činnosti. [40] Dnes pojištění chápeme jako finanční kategorii, která znamená vztahy tvorby, rozdělování a užití pojistného fondu k úhradě potřeb, jež vznikají z nahodilých událostí. Na tvorbě pojistného fondu se podílí všechny zúčastněné subjekty, ale rozdělování se uskutečňuje jen ve prospěch těch, u kterých došlo k nahodilé události. [52] Z právního pohledu představuje pojištění právní vztah, při kterém pojišťovna (obecněji pojistitel) na sebe přebírá závazek, že pojištěnému poskytne pojistné plnění, nastane-li nahodilá, v dohodnutých podmínkách smluvně vymezená, událost. [52]
10
2.3. Riziko povodně 2.3.1.
Riziko a pojištění
Slovo riziko pochází z arabštiny, kde původně označovalo jak příznivou, tak i nepříznivou událost v životě člověka. V současné době je analýza rizika součástí moderních postupů v rámci mnoha vědních disciplín. Riziko je chápáno jako jedno ze synonym slova nebezpečí a speciálně v pojišťovnictví představuje potenciální možnost vzniku pojistné události. Na druhé straně se však v dnešní pojišťovací terminologii jako riziko označuje každá uzavřená smlouva, takže se pak mluví o převzetí nebo krytí rizika, o odprodeji části rizika, o hledání vhodného umístění pro dané riziko atd. Pojistitel využívá princip solidarity mezi pojištěnými, umožňující rozvrhnout mezi množinu osob vystavených témuž riziku škodu, kterou utrpěla část z nich. Z hlediska pojistitele se rizika převzatá od klientů transformují na tzv. pojistně technické riziko pojistitele, které spočívá v potenciálním nebezpečí, že ve skutečnosti nedojde k vyrovnání mezi přijatým pojistným a vyplaceným pojistným plněním. [41] Pojištění (z pohledu klienta pojišťovny) funguje jako ochrana proti riziku. Pojištěný subjekt převede svá rizika na pojišťovnu. Rozlišujeme tyto druhy pojistných rizik: • rizika živelní – rizika přímých škod na majetku v důsledku živelních událostí (požár, povodeň, záplava, zemětřesení, atd.) • rizika sociálně politická – zahrnují možné škody vzniklé v důsledku válečných operací, etnických konfliktů, embarga, stávek, teroristických útoků atd. • rizika obchodně finanční – vyplývají ze změn ekonomických podmínek a dodavatelsko-odběratelských vztahů na domácím a zahraničním trhu (např. změny cenových relací a kurzů, platební neschopnost obchodního partnera atd.) • rizika ostatní – všechny ostatní pojistitelná rizika; zejména rizika spojená s nedokonalostí lidské společnosti (riziko automobilové havárie, riziko vandalství, riziko odcizení při krádeži, atd.)
11
2.3.2.
Kritéria pojistitelnosti rizik
Pojišťovny nepojistí všechny rizika. Musí být schopny rozlišit, za jakých podmínek či předpokladů lze daná rizika pojistit. K tomu jim slouží určité mantinely, které pojišťovny nazývají kritéria pojistných rizik: • kritérium nahodilosti – vznik škody musí být náhodný, nepředvídatelný, neočekávaný a nezamýšlený; události nemohou být závislé na vůli pojištěných subjektů a musí být předem nejisté a neovlivnitelné; pojištění nesmí vést k obohacení – není spekulativní hrou • kritérium jednoznačnosti – rizika musí být jednoznačně určitelná, jednoznačně prokazatelná a nezaměnitelná s jinými druhy rizika • kritérium odhadnutelnosti – pojistitel musí být schopen provést kalkulaci rizika, zjistit pravděpodobnost realizace daného rizika, vyhodnotit pravděpodobnost vzniku škody • kritérium nezávislosti – jednotlivá rizika musí být navzájem nezávislá, pravděpodobnost realizace rizika A se nesmí změnit výskytem rizika B • kritérium velikosti – při přebírání rizika do pojištění bere pojistitel v úvahu velikost rizika musí být schopen dané riziko unést; existují rizika, která nemohou být plně pojištěna, neboť i při využití zajištění nemohou pojistitelé krýt celkovou pojistnou hodnotu (např. pojištění jaderných rizik); možnost katastrofálních škod by měla být v rámci normální rizika vyloučena • kritérium nákladovosti – pojistitel zkoumá pojistitelnost rizik z hlediska dosažitelné ceny pojistné ochrany, kde při vyměření pojistného má prvek nákladů na administrativu pojištění podřadný význam • kritérium zájmu – musí existovat pojistný zájem u dostatečného počtu exponovaných subjektů, který dělíme na pojistný zájem subjektivní (zájem na uzavření pojistné smlouvy mají obě smluvní strany) a pojistný zájem objektivní (zájem na uzavření pojistné smlouvy má celá společnost) [30]
2.3.3.
Risk management
Risk management je soustavná, opakující se sada vzájemně provázaných činností, jejichž cílem je řídit potenciální rizika, tzn. omezit pravděpodobnost jejich výskytu nebo snížit jejich dopad na projekt. Účelem risk managementu je předejít nepříjemným překvapením, vyhnout se krizovému řízení a zamezit vzniku a stupňování problémů. Racionální pojištění musí být svázáno s rizikovým managementem. Rizikový management znamená aktivní prevenci na základě cílevědomého přístupu
12
k riziku s cílem jeho omezení na nejmenší míru. Na počátku je identifikace rizika, následuje jeho roztřídění podle závažnosti a návrhy na snížení nebo eliminaci. Tento postup přináší výhody oběma stranám, jak klientovi, tak i pojišťovně. [26] V pojišťovací praxi se oceňováním rizika zabývají vyškolení pracovníci, tzv. rizikoví manažeři, kteří se obvykle specializují na určitý druh pojištění nebo na určité průmyslové odvětví. Vedle pojišťoven a zajišťoven se oceňováním rizika zabývají také specializované makléřské společnosti. Výsledkem jejich činnosti bývá riziková zpráva, na jejímž základě se navrhují možná nápravná opatření a sestavuje příslušná pojistná smlouva. Často jsou její součástí periodické inspekce pojištěného komplexu prováděné pojišťovnou. [41]
2.3.4.
Riziko povodně a komerční pojištění
V podmínkách České republiky nejvýznamnější z rizik s možnými katastrofickými dopady jsou povodně a záplavy. Většina aspektů výskytu povodní má charakter rizika, které nelze výrazněji ovlivnit z pohledu jednotlivců, neboť vycházejí z objektivních příčin, vyplývajících z přírodních hydrometeorologických podmínek. Nutné je analyzovat charakter rizika povodně a záplavy v jednotlivých případech, především z hlediska dopadu na velikost škod. Obecně platí, že povodňové škody vysoké frekvence se odrážejí v nižší úrovni škod a v případě vysokých škod je typická nízká frekvence škod. Právě při realizaci rizika povodně, kde jde o případ sice zřídka se vyskytující povodně (dvacetiletá, padesátiletá, stoletá voda), ale s obrovskými (katastrofickými) dopady z pohledu vzniklých škod, se jedná o situace, které není možné řešit standardními přístupy ke krytí živelního rizika. [16]
2.3.5.
Omezování a eliminace rizika povodní
Před sjednáním pojištění je nutné provést zábranná opatření, která omezí riziko povodně a záplavy na nejmenší míru. Tento základní princip platí obecně při pojištění jakéhokoliv rizika. Jedině za těchto předpokladů lze získat optimální podmínky na pojistném trhu. Protipovodňová opatření mají naději na úspěch jedině tehdy, když jsou prováděna v součinnosti s orgány státní správy a samosprávy. Bez centrální koordinace nelze nic úspěšně zvládnout. Pokud jsou realizována účinná
13
opatření, lze získat vyšší limit plnění při výhodnějších sazbách pojistného. Důležitá úloha připadá povodňovému plánu, který musí být v pravidelných intervalech ověřován a aktualizován. S jeho pomocí by se měly případné ztráty co nejvíce snížit. [26] Existuje řada způsobů k vyrovnávání se s obecnou existencí rizika povodně a záplavy. K těmto možným způsobům, které jsou vhodné k minimalizaci škod při povodních, se obecně řadí: • Vyhýbání se oblastem se zvýšeným rizikem povodně – jde o jednoduchou, levnou a praktickou metodu. Ovšem metodu, která je použitelná pouze v určitých mezích, neboť existují důvody pro osídlení právě v lokalitách na břehu řek, lokality v blízkosti vodních toků jsou vhodné pro zemědělské využití. V oblastech v blízkosti vodních toků a vodních ploch je dostatek vody, tedy jednoho z životně důležitých prvků (levnější dosah, doprava, atd.) • Vhodné formy konstrukce majetkových hodnot – představuje v oblastech ohrožených povodněmi využití takových konstrukcí zejména u budov, které v důsledku povodně či záplavy budou znamenat, že nedojde k realizaci tak vysokých škod. Využité této metody je opět ohraničeno možnostmi. Jednak ji nelze uplatnit v každém případě (z pohledu účelovosti majetkových hodnot) a jednak takovéto konstrukce jsou obvykle příliš drahé, proto je tato metoda aplikovatelná pouze u majetku, využívaného ke specifickým účelům • Ochrana jednotlivých majetkových hodnot – v oblastech, kde jsou majetkové objekty ohroženy povodní či záplavou nebo v případech, kdy je hodnota objektů vyplývající z jejich významu vysoká, stojí tento přístup v popředí. Zde se mluví o pasivní ochraně proti povodni či záplavě. • Rekultivace řek a povodňová ochrana – v řadě případů přichází v úvahu aktivní ochrana proti povodni či záplavě, čímž se rozumí protipovodňové hráze a náspy, vodní nádrže, dostatečná kontrola těchto opatření a současně průběžná kontrola stavu hladin řek. • Mobilita – možnost rychlého přesunu majetkových hodnot v případě akutního nebezpečí rizika povodně. Tohoto nástroje lze využít v případě, že majetkové hodnoty jsou mobilní a lze je rychle přemístit, čímž je uplatnění tohoto nástroje limitováno. • Pojištění – finanční metoda krytí škod způsobených v souvislosti s povodní a záplavou, kdy riziko, které přetrvává, je po celou dobu kryto. Je vhodné ho využít v kombinaci s předcházejícími metodami. Všechny uvedené způsoby jsou vhodné pro vyrovnávání se s existencí rizika povodně a záplavy, ovšem tyto jednotlivé možnosti pro minimalizování ztrát
14
souvisejících s rizikem povodně mají své limity, výhody a také nevýhody. Proto je vhodné tyto teoretické metody při praktických úvahách účinně kombinovat. Znamená to, že na řešení existence rizika povodně je potřebné spolupůsobení státu, jednotlivých ekonomických subjektů a v souvislosti s uplatněním pojištění jako nástroje vyrovnávání se s rizikem povodně také pojišťovacích a zajišťovacích institucí. [16]
15
2.4. Pojištění majetku Pojištění majetku zařadíme do neživotního pojištění. Zahrnuje krytí rizik, jejichž realizací dochází ke škodám na majetku, ať už je to jeho poškození nebo zničení. Zahrnuje celou řadu rizik. Jelikož se tato práce zabývá možnostmi pojištění nemovitostí pro případ povodně, budu se nadále zabývat pojištěním nemovitostí pro případ povodně.
2.4.1.
Související pojmy
Nejdříve bych stručně vysvětlila související pojmy. Pro pojištění majetku je typické využití škodových forem pojištění – je možné využít: • pojištění na časovou hodnotu – tzn., že pojištěnému je vyplaceno pojistné plnění ve výši odpovídajícím hodnotě pojištěného poškozeného majetku těsně před pojistnou událostí • pojištění na novou hodnotu – tzn., že pojištěnému je vyplaceno pojistné plnění, které nahrazuje pořizovací cenu nového předmětu umožňující obnovu majetku nebo cenu opravy pomocí které se uvádí majetek do původního stavu • kombinaci předchozích dvou Rozsah rizik krytých v rámci pojištění majetku vyplývá z konstrukce pojištění – pojištění může být uplatněno jako: • pojištění kryjící jednotlivě určené riziko – např. požární pojištění • pojištění, které kryje několik vyjmenovaných rizik • pojištění All risks – tj. pojištění proti všem rizikům [19]
2.4.2.
Pojištění nemovitostí
Pojištění nemovitostí patří k nejstarším typů pojištění. Souvisí s nejčastější pohromou středověkých měst – požáry. V posledních letech se u nás rozvíjí tento druh pojištění zejména kvůli riziku povodně. Existují odlišné přístupy ke klientovi, které vyplývají z velikosti a druhu pojišťovaného majetku (nemovitosti), proto rozlišujeme oblast pojištění občanů a pojištění podnikatelů a průmyslu.
16
Pojištění nemovitostí občanů Předmětem pojištění nemovitostí je pojištění nemovitostí určených k bydlení a jejich příslušenství, tzn. pojištění rodinných domů, nájemních obytných domů a příslušenství, dále rozestavěných domů, rekreačních budov, hospodářských budov, drobných staveb (garáže, domácí dílny apod.). Pojištění budov obvykle kryje rizika živelní, vodovodní náraz dopravních prostředků, riziko odcizení (stavebních součástí), přitom rozsah rizik krytých v rámci pojištění budov konkrétních produktů jednotlivých pojišťoven se značně liší (například se liší i rozsah živelních rizik zahrnovaných ke krytí do pojištění budov). Někdy je rovněž do krytí v rámci pojištění budov zahrnována odpovědnost vyplývající z vlastnictví budovy. Při sjednání pojistné smlouvy pojištěný obvykle stanoví hodnotu pojišťované budovy a dalšího majetku uvedeného v pojistné smlouvě, na základě čehož je stanovena pojistná částka a pojistné (jde tedy o uplatnění pojištění na plnou hodnotu). Pojistné plnění se uskutečňuje do výše tzv. nové hodnoty nebo u budov starších než je stanovených počet let (např. 20 let) do výše časové ceny. Pojišťovny mohou ovšem v konstrukci pojistného v pojištění budov vycházet i z naturálních ukazatelů (pojistné se odvíjí například od zastavěné plochy budovy, stavebního a technického provedení budovy apod.). Majitel bytu nebo malého domku má možnost využít pouze standardní produkty, které jsou v určité pojišťovně k dispozici. Má poměrně obtížnou pozici, nemůže si dovolit služby makléře a musí se spolehnout jen sám na sebe. [26]
Pojištění nemovitostí podnikatelů a průmyslu V prvé řadě je pojištění optimální možností získání finančních prostředků v případě škody, kryté v rámci pojistné smlouvy. Hlavní úlohou je stabilizace a ochrana základních rozpočtových položek. Pojištění podnikatelů je důležité z několika hledisek. Jedním z těchto hledisek je fakt, že pojištění je jedním z kritérií při hodnocení žádosti o úvěr. Také je důležité pro posílení dobrého jména firmy a hodnocení podniku na kapitálových trzích. Pojištění je také cestou k zabezpečení hladkého průběhu realizace nových projektů investiční výstavby. Racionální pojištění musí být svázáno s rizikovým managementem. Rizikový management znamená aktivní prevenci na základě cílevědomého přístupu
17
k riziku s cílem jeho omezení na nejmenší míru. Na počátku je identifikace rizika, následuje jeho roztřídění podle závažnosti a návrhy na snížení nebo eliminaci. Tento postup přináší výhody oběma stranám, jak klientovi, tak i pojišťovně. Pojišťovna může působení rizikového managementu v podniku ocenit slevou na pojistném. Podnikatelé by si při úvahách o pojištění měli uvědomit, že existují určité náklady na riziko. Tyto náklady dělíme na evidentní a skryté. Do první skupiny zařadíme především pojistné, náklady na realizaci preventivních opatření (např. na přípravu mobilní protipovodňových bariér), dále náklady na provoz a údržbu těchto zařízení, administrativní výlohy spojené s pojištění nebo rizikovým managementem. Za náklady skryté považujeme ty, které nám vzniknou v souvislosti s případnou nepříznivou událostí – jsou to například poškození nebo zničení materiálu a výrobků, budov, zařízení, nástrojů a výpadek produkce, náklady na odstraňování trosek, na nouzové zásobování, atd. Skryté náklady jsou často vyšší než náklady evidentní. V oblasti pojištění majetku podnikatelů a průmyslu je vhodné využít služeb pojišťovacího makléře. Jeho úkolem je vybrat pro klienta optimální pojištění, tj. co nejširší rozsah krytí při rozumné výši spoluúčasti a limitech plnění za přijatelnou cenu. Na rozdíl od agentů, vázaných na určité pojišťovny, makléři kontaktují co největší část trhu s cílem získat pro klienta co nejlepší podmínky. Využívají existence konkurenčního prostředí. Veškeré kroky probíhají v úzké součinnosti s klientem. Provádí se tyto úkony: • provedení rozboru rizika u klienta, jehož závěry jsou prezentovány v rizikové zprávě; následují doporučení ke zlepšení rizikové situace; přitom se dbá na efektivní vynaložení nákladů • s využitím analýz rizika se sestaví pojistný program, který se předloží pojistitelům spolu s rizikovou zprávou k určení sazeb; jednotlivé eventuality jsou sestaveny do přehledné tabulky, aby si klient mohl vybrat optimální variantu; makléř podává odborný výklad pojistné smlouvy; není vždy nejlepší tra varianta, která je nejlacinější; záleží na rozsahu krytí, spoluúčastí, limitu plnění a také na finanční síle pojistitele • součástí procesu může být soupojištění, tj. rozdělení rizika v dohodnutém poměru mezi několik pojišťoven, i zajištění • po umístění pojistného programu na trhu se průběžně sledují změny rizika a v dohodnutých intervalech se provádí aktualizace pojistné smlouvy • pokud dojde ke škodě, makléř se ujímá řízení veškerých akcí, vede jednání s pojistiteli, u rozsáhlejších případů také se zajistiteli; klient je průběžně informován o vývoji situace [26]
18
2.5. Dopad povodní na český pojistný trh 2.5.1.
Charakteristika povodní v České republice
Nyní bych stručně charakterizovala jednotlivé povodně, které zasáhly Českou republiku v posledních letech. Povodně v roce 1997 Povodeň vznikla z trvalých srážek, které spadly od 4. do 9. července na východní část České republiky. Povodně zasáhly poměrně velký region – povodí Odry a povodí Moravy. Kulminační průtoky na řadě vodních toků dosahovaly hodnot stoletých průtoků i vyšších. Povodeň zastihla lidi i společnost nepřipravené. Zahynulo při ní na území České republiky 50 lidí a rozsah škod byl enormní. Povodně v červenci roku 1997 postihly nejvíce Moravu a východní Čechy. [39] Pozitivním důsledkem této katastrofy století na Moravě a ve Slezsku byla změna ve vnímání protipovodňové ochrany v České republice. Byla podnětem k řadě projektů, analyzujících příčiny, průběh a důsledky a navrhujících nová opatření. [26]
Povodeň v roce 1998 V červenci roku 1998 postihly povodně z přívalových dešťů některé lokality na Rychnovsku ve východních Čechách. Zasaženo bylo 25 obcí, zahynulo 10 osob. [39] Povodeň v roce 2000 Počátkem března 2000 postihly povodně severní a východní Čechy. Příčinou povodní byly jarní srážky a silné tání sněhu. [39] Povodeň v roce 2002 Povodeň proběhla ve dnech 12. – 16. srpna téměř v celých Čechách. Vznikla jako důsledek dvou mimořádných srážkových událostí. Byly to vlny trvalých a místy i přívalových srážek, které 6. – 7. srpna postihly v prvé řadě jižní Čechy,
19
zejména pak Novohradské hory a jihozápadní Šumavu. Výsledkem byly až tisícileté kulminační průtoky na řadě řek. Při katastrofě obrovského rozsahu a nebývalé intenzity došlo k úmrtí „pouze“ 17 lidí. Pravděpodobně se tak stalo díky intenzivní pětileté práci na protipovodňových postupech a ochraně obyvatelstva na základě zkušeností s povodní roku 1997 na Moravě. [26] Povodeň v roce 2006 Povodně proběhly na jaře a byly vyvolané táním sněhu. Způsobily řadu problémů a škod obyvatelům postižených oblastí Moravy. Do kategorie katastrofálních případů, jako byla např. povodeň v roce 1997, však nepatří. Velká pozornost, kterou jim věnovala média a politici, totiž do značné míry souvisela také s nastupující předvolební kampaní.
Povodně v roce 2009 V období od 24. června až do 5. července se na území České republiky vyskytlo několik přívalových povodní, z nichž některé lze charakterizovat jako skutečně mimořádné. Povodně vznikly v důsledku výrazných srážkových úhrnů a bylo jimi zasaženo různou měrou území většiny krajů. Povodně postihly celkem 451 obcí. Bylo zasaženo celkem 4830 domů, z nichž bylo určeno k demolici 54. Vyžádaly si celkem 15 obětí (8 osob utonulo a dalších 7 osob zemřelo v důsledku vzniklé situace).
Povodně v roce 2010 V tomto roce zasáhly povodně území České republiky hned čtyřikrát, a to na různých místech. V květnu a červnu řádily povodně postupně na celém území Moravy. V srpnu a v září škodily opakovaně zejména v Severních Čechách. „Moravské“ povodně začaly večer 16. května na Severní Moravě a ve Slezsku. Hned první den si povodeň vyžádala lidskou oběť, následovala evakuace Bohumínské nemocnice a odříznutí přístupu po cestách do Karviné. Na vině byl dlouhý a vydatný déšť, který postupně rozvodnil řeky Odru, Olši, Bečvu, Moravu a další. Došlo i ke zvýšení hladin některých přehrad, které na řekách Odře a Moravě byly postupně tak naplněny, že voda tekla přes bezpečnostní přelivy. V obci Zubří voda zbořila několik domů, zaplavena byla i obec
20
Troubky (jedna z nejvíce postižených obcí při povodních v roce 1997). Povodeň se postupně přesouvala po tocích řek od severu k jihu, kde však již nenapáchala žádné výrazné škody. S opadávání vody po povodních nastala další komplikace, kterou byly sesuvy půdy. Srpnové povodně si vyžádaly celkem pět obětí a postihly 78 obcí v Libereckém a 67 obcí v Ústeckém kraji. Řeky se rozvodnily po krátkých a silných deštích. Místy napršelo více vody, než je obvyklé za celý srpen.
2.5.2.
Dopad povodní na pojistný trh
Největší škody napáchaly povodně v letech 1997 a 2002, kdy byla zasažena poměrně velká území. Katastrofické záplavy, které pustošily Česko v letech 1997 a 2002, způsobily podle údajů České asociace pojišťoven klientům pojišťoven zhruba 200 tisíc škod za celkem asi 45 mld. Kč. Velká voda přinesla zájem lidí a podniků o pojištění proti tomuto riziku, ale způsobila následně také zdražení pojistek. Povodně v roce 1997 poprvé ve větší míře ukázaly, jak živel může být nebezpečný. Pojišťovny na základě této zkušenosti zařadily nabídku pojištění záplav do svých standardních produktů. Toto riziko bylo ale za strany pojišťoven i jejich klientů bráno stále ještě spíše jako výjimka. Teprve následné povodně v roce 2002 s sebou přinesly tlak na kvalitní ohodnocování rizika, které přineslo i nárůsty pojistných sazeb. České pojišťovnictví při obou katastrofách prokázalo, že je schopné pomoci kompenzovat velkou část vzniklé škody.
21
Povodeň v roce 1997 Po povodních v roce 1997 zkrachovala Pojišťovna Morava, kterou zaskočila výše škod. Její pojistný kmen převzala Pojišťovna Universal. Naproti tomu Pojišťovna Kooperativa, která mimo jiné pojistila i pražské metro a nesla tedy v roce 2002 hlavní tíhu při likvidaci škod, nezkrachovala. Stejně tak ovšem nezkrachovaly i další pojišťovny, které nakonec své klienty vyplatily. Podle odborníků je to dáno tím, že si pojišťovny napojené na nadnárodní společenství vytvářejí rezervy, a kvalitní zajistný program, takže se rizika rozložila. Povodně v roce 1997 veřejnost překvapily z toho pohledu, že nebyla dostatečně připravena na krytí katastrofických živelních událostí. A to jak z pohledu státních orgánů, tak z pohledu jednotlivých subjektů (jednotlivců a podnikatelských subjektů). A také z hlediska nízké pojištěnosti majetkových hodnot nejen pro krytí rizika povodně. Pojistitelé v České republice běžně nabízeli krytí rizika záplavy i povodně ve svých standardních produktech. Přesto pojištěnost pro krytí rizika záplavy a rizika povodně jak u obyvatelstva, tak u podnikatelů byla nízká. Nízká pojištěnost vyplývala zřejmě zejména ze změn v cenách majetkového pojištění v první polovině devadesátých let. Veřejnost z doby před devadesátým rokem byla zvyklá na velice nízké ceny v rámci této oblasti pojištění. V souvislosti s vytvářením pojistného trhu v České republice došlo k přizpůsobení výše pojistného změněným podmínkám ve škodovosti, v cenách majetkových hodnot a v souvislosti s nutností ekvivalence při provozu jednotlivých pojistných produktů u soukromých pojišťoven. Vysoká pojištěnost v rámci majetkového pojištění, zejména u obyvatelstva, která existovala před rokem devadesát se významným způsobem snížila. Podceňování krytí některých rizik a z toho vyplývající vztah k pojištění bylo charakteristické i v rámci podnikatelské sféry. Při povodních v roce 1997 bylo tedy pojištěním kryto pouze 15 % vzniklých škod. Bylo celkově nahlášeno 116 912 pojistných událostí. Z těchto pojistných událostí 88,8 % pojistných událostí připadalo na pojištění majetku občanů (z toho 49,3 % na budovy, 38,6 % na domácnosti) a 11,2 % pojistných událostí se týkalo pojištění podnikatelů. Ve finančním vyjádření z celkových 9,8 mld. Kč. Ovšem připadalo na pojistné události podnikatelů 6,4 mld. Kč. [16]
Povodeň v roce 1998 Celkový počet pojistných událostí byl odhadnut na 3670 a v hodnotě činil odhad pojistných plnění 570 mil. Kč. Celkové škody způsobené povodněmi představovaly 1,8 mld. Kč.
22
Povodně v roce 2000 Povodňové škody činily 3,8 mld. Kč. Z 33 členů České asociace pojišťoven se tyto škody týkali klientů 17 pojišťoven. Ke dni 31. 3. 2001 bylo nahlášeno 7846 pojistných událostí, celková odhadovaná pojistná plnění činila ke stejnému datu 2,1 mld. Kč.
Povodeň v roce 2002 Z pohledu celoevropského je pozoruhodné, že z celkové škody asi 72 mld. Kč v roce 2002 zaplatily české pojišťovny 50 %, zatímco v Německu a Rakousku, kde byly škody obdobné, to činilo jen 13 – 15 %. Tato, z určitého pohledu anomálie, je dána historicky, v Čechách existuje dlouhodobě tradice levného a široce dostupného pojištění pro případ povodně. Nicméně v době klimatických změn se zřejmě bude jeho dostupnost měnit. Od roku 2002, kdy se ukázalo, že povodně v roce 1997 nebyly jen náhodou, ale začátkem nového trendu, si pojišťovny pořídily rozlivové mapy a podle nich upravily i své ceníky. [21] Následky povodní v roce 2002 a jejich dopad na pojistný trh vedly ke zdražení zajištění. Většina zajišťoven se totiž dostala do finančních potíží. [13] Povodně v roce 2006 Po povodních v roce 2006 bylo pojišťovnám nahlášeno asi 15000 pojistných událostí a hodnota škod byla vyčíslena na 1 mld. Kč. Neživotní pojištění jako celek ovlivnila v roce 2006 především stagnace růstu až pokles u podnikatelského pojištění majetku. Předepsané pojistné kleslo o 0,4 % na cca 11,9 mld. Kč. Celkově klesla podnikatelská pojištění o 0,9 % na 16,9 mld. Kč. Pojištění občanů naopak rostla, a to jak u pojištění všeobecné odpovědnosti (o 8,4 %), budov a staveb (o 7 %) i domácností (o 4,2 %). I přes zkušenosti, například s katastrofickými povodněmi v letech 1997 a 2002, neměla nadále více než polovina domácností v ČR sjednáno pojištění domácnosti. [7] Povodně v roce 2009 Obyvateli a podnikatelskými subjekty bylo nahlášeno 17 678 pojistných událostí s celkovou výší pojistného plnění téměř 2 mld. Kč. Podíl vyplaceného
23
plnění jednotlivými pojišťovnami k 31. 8. 2009 v případě pojištění občanů činil 70,3 % a v případě podnikatelských subjektů 10,3 %. Povodně 2010 V tomto roce zasáhly povodně území České republiky vícekrát a na různých místech. Co se výše škod a rozsahu zaplavených území týče, tak se zařadily na třetí místo, hned za povodně z roku 1997 a 2002. V květnu a v červnu způsobily povodně postupně na celém území Moravy 18 500 škod v celkové výši 1,7 mld. Kč.
V srpnu a v září povodně škodily opakovaně zejména v Severních Čechách, kde pojišťovny zaznamenaly více než 12 000 škod v celkové hodnotě 1,6 mld. Kč. [8]
24
2.5.3.
Dílčí shrnutí
Povodně, které proběhly v posledních 15 letech na území České republiky bezpochyby ovlivnily nemalou měrou pojistný trh. Tyto měly za následek změny, které bych rozdělila do dvou oblastí: • změny v přístupu občanů • změny v přístupu pojišťoven a zajišťoven Změny v přístupu občanů k pojištění majetku Zájem o pojištění v oblasti majetku paradoxně zvýšily až druhé povodně v pořadí, tedy ty v roce 2002. Ale i přes zkušenosti s povodněmi nemá nadále mnoho domácností sjednáno pojištění proti riziku povodeň/záplava. Popřípadě není „aktualizovaná“ pojistná hodnota majetku, jinými slovy majetek je podhodnocen a v případě pojistné události nepokryje pojistné plnění plně vzniklou škodu. Dalším problémem, který vyvstal po povodních jsou špatně sepsané pojistné smlouvy – chybí zde krytí rizika povodeň/záplava, a pojišťovna tak odmítla vyplatit pojistné plnění. Tento problém se projevil zejména po povodních v roce 2009. Následující graf dokumentuje nízkou propojištěnost proti riziku povodeň/záplava. Jsou zde porovnány celkové škody způsobené povodněmi v posledních letech s výší pojistných událostí.
25
Graf 2.1: Škody způsobené povodněmi v letech 1997-2010 80
70
60
mld. Kč
50
40
30
20
10
0 1997
1998
2000
2002
Výše pojistných událostí
2006
2009
2010
Celkové škody
Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů v kapitoly 2.5.2. Z grafu je patrné, že téměř ve všech letech (kromě roku 2000 a 2002), kdy došlo k povodním, byla výše škod krytá pojištěním méně než 50 %. Příčinou toho, že v roce 2002 byly povodňové škody kryty téměř z 50 % z pojištění, je fakt, že v tomto roce zasáhly povodně především průmyslová centra a velká města. Graf tedy dokumentuje již zmíněný fakt, že pojištění majetku proto riziku povodeň/záplava je v České republice nedostatečné, a to i přes to, že povodně se na našem území objevují v posledních letech poměrně často. Změny v přístupu pojišťoven a zajišťoven k pojištění majetku Pojišťovny a zajišťovny zareagovaly na povodňové události posledních let zvýšením některých sazeb, přísnějšími kritérii pro hodnocení rizik, zintenzivněním analýz a modelováním scénářů přírodních katastrof. Po povodních v roce 2002 se většina pojišťoven rozhodla pro razantní zdražení pojistek v případě krytí rizika povodeň/záplava. Pojišťovny zvýšily pojistné až o 100 % a také rozšířily oblasti, kde je nebezpečí povodně maximální, tzn. že pojišťovny v těchto oblastech majetek proti riziku povodeň/záplava vůbec nepojistí.
26
Výskyt povodní s katastrofickými dopady se odrazil na přístupu jak pojistitelů, tak zajistitelů. Škody z povodní v roce 2002 byly velkou měrou hrazeny ze zajištění (asi 97 % škod). Proto prvotní dopad škod z povodní na pojistitele v České republice nebyl významný. Důsledkem ale bylo přehodnocování pohledu na katastrofické škody vůbec, zejména potom na povodňové škody, ze strany zajistitelů. Z jejich pohledu se Evropa stává oblastí náchylnou k častým extrémním výkyvům počasí, ať už se jedná o záplavy či povodně nebo o vichřice případně jiné přírodní katastrofy. Evropským extrémem byla z pohledu zajistitelů Česká republika díky dostatečné kapacitě zajistných smluv, kdy podmínky těchto zajistných smluv přetrvaly z doby druhé poloviny devadesátých let (kdy se zajistitelé snažili vybudovat postavení na trhu ČR). Negativní dopad na zajistitele znamenal, že placená plnění mnohonásobně překročila zajistné, které obdrželi za dobu svého působení v ČR. To také vycházelo z uplatnění proporcionální podoby zajistných smluv. Zajistitelé přehodnotili přístup ke krytí katastrofických škod z pohledu uplatněných forem zajištění (přechod na neproporcionální formy), omezení zajistných kapacit a v neposlední řadě reakce odrážející se v ocenění rizika povodně a záplavy (dražší zajistná ochrana). [16] Rozhodnutí pojišťoven je do značné míry ovlivněno požadavky zajišťoven, které si kladou jako podmínku pro zajištění např. zlepšení risk managementu nebo modelování možných katastrofických škod. Všechny tyto události vyústily v nutnost používat pro hodnocení rizika povodeň/záplava nástroj, který by pomáhal v rozhodování nejen pojišťovnám, ale který by byl dostupný i samotným občanům, kteří by si mohli také zjistit rizikovost umístění svého majetku. Nástroj, o kterým mluvím jsou geografické informační systémy, které jsou schopny modelovat riziková zátopová území. O geografických informačních systémech pojednává další kapitola.
27
2.6. GIS jako nástroj pro modelování a prostorové analýzy Lidé už od pradávna potřebují zaznamenávat různé informace. Některé z nich jsou přímo spojeny s určitým geografickým místem. Postupem času se proto objevuje myšlenka takové informace nejen zaznamenávat, ale také zpracovávat, analyzovat, aktualizovat a prezentovat. Z tohoto důvodu vznikají od 60. let minulého století geografické informační systémy, které mají za úkol pracovat s prostorovými daty. Integrace mapových služeb a využití GIS značně zefektivňuje rozhodovací procesy a snižují pravděpodobnost chybných rozhodnutí. Centralizované mapové služby umožňují sdílet jednotné a všemi aktualizované podklady pro rozhodování a GIS pak v návaznosti na ně umožňují zobrazit modelovaný problém co nejpřehledněji. [27] Proto se využívá geografických informačních systémů i v oblasti pojišťování majetku, kterého se týká tato práce.
2.6.1.
Základní pojmy
Informace je význam, který člověk přisuzuje datům. [28] Informační systém je systém pro sběr, udržování, zpracování a poskytování informací a dat. Geografie je věda, která zkoumá části Země, jejich vzájemné působení a vývoj v čase. Geoinformační technologie (GIT) jsou specifické IT určené pro získávání, ukládání, integraci, analýzu, interpretaci, distribuci, vizualizaci a užívání geodat a geoinformací. [33] Využití informačních technologií s sebou nese zjednodušení práce s geodaty. Některé nevýhody (např. vysoké pořizovací náklady) jsou vyváženy řadou výhod, např.: • dynamičnost – podle požadavků můžeme jednoduše změnit vzhled mapy od legendy přes rozvržení mapy až po měřítko a zobrazení popisků k objektům
28
•
• • • •
•
vrstvy – geodata jsou rozdělena do vrstev, každá vrstva pak představuje jedno téma (obce, vodní toky, silnice, atd.); uživatel si tak může vybrat pouze ty vrstvy, které ke své práci potřebuje jednoduchá aktualizace sdílení dat – geodata jsou uložena na jednom místě v geodatabázi a k té pak mají přístup všichni uživatelé propojení s databází – geodata mohou být propojena s dalšími firemními databázemi provádění analýz – GIT poskytují silné analytické nástroje; můžeme provádět jednak standardní databázové dotazy (výběr dat, které odpovídají našim požadavkům – např. výběr všech silnic druhé třídy), ale také umožňují provádění prostorových analýz (tzn. analyzovat data na základě jejich polohy a prostorových vztahů – vzdálenost, sousedství, křížení, průnik atd.) nástroje pro prezentaci – tištěné výstupy, počítačové prezentace, publikace na internetu [27]
Geodata jsou geometrický, topologický, tématický a dynamický popis geoprvku ve formě numerické, textové, obrazové nebo multimediální. Podle jiné definice identifikují geodata geografickou polohu a charakteristiky přírodních a antropogenních jevů a hranic mezi nimi, reprezentují abstrakce entit reálného světa. Geografická data jsou charakterizována polohou (pomocí souřadného systému), prostorovými vlastnostmi (délka, plocha, objem, tvar, orientace, sklon), atributy, prostorovými vztahy (topologií) a časem (doba pořízení, platnosti, aktualizace). Geografický informační systém je informační systém, rozšířený o možnost vstupu, ukládání, manipulace, analýz a výstupu geodat, který sestává z software, hardware, na kterém je provozován, geodat, obslužného personálu, uživatelů a dále metod (tj. souboru postupů a způsobů použití IT, lidských zdrojů i vstupních informací pro zajištění požadovaných výstupů ze zpracování informací v GIS). [28]
2.6.2.
Oblasti využití GIS
Díky svému širokému poli působnosti jsou GIS využívány v mnoha oborech lidské činnosti. GIS využívají například: • obchodníci k analýze nalezení nejvhodnější lokality pro nové obchody, • distribuční společnosti ke správě dat o sítích kabelů a plynovodů,
29
• • • • •
státní správa a městské úřady k dopravním analýzám, volbám a sčítání lidu, školy jako pomůcku při výuce, ekologové ke studiu ekosystémů a modelů znečišťování ovzduší, v ochraně proti pohromám – aktuální situace při pohromě a modely povodní v pojišťovnictví – vyhledávání oblastí se zvýšeným pojišťovacím rizikem (oblasti ohrožené povodněmi, zemětřesením, svahovými sesuvy, atd.).
2.6.3. • • • •
Základní funkce GIS
sběr dat – zahrnuje vznik dat, jejich vstup do systému – například měření v terénu, data z družic, map správa geografických dat – ukládání jednotlivých prvků analytické zpracování – prostorové analyzování dat, např. modelování geografických dat prezentace dat – umožňuje zobrazení výsledků práce GIS formou map, grafů, tabulek
2.6.4.
Prostorové analýzy
Hlavní výhodou GIS je možnost prostorových analýz, tzn. možnost analyzovat data na základě jejich polohy a prostorových vztahů. Analýzy a syntézy dat „dolují“ informace a jsou tedy hlavním důvodem investování firem do GIT. Prostorových analýz je velké množství a většina firem využívá jen některé. Prostorové analýzy lze dělit z několika hledisek. Mezi prostorové analýzy patří dotazy na databázi, třídění dat, generování statistických dat, analýzy povrchů, analýzy vzdáleností, analýzy obrazů, analýzy sítí, statistické analýzy a simulace. [28] Prostorová analýza je soubor technik k analýze dat s důrazem na jejich prostorové vztahy. Jádrem každé práce s geodaty jsou analýzy a syntézy dat. Veškeré činnosti s geodaty jsou směřovány k analytickým operacím, jejichž výsledkem jsou nové informace, a k vhodnému způsobu jejich prezentace. [27] Prostorové analýzy dat jsou spjaty se studiem uspořádání prostorových dat. Zvláště se zabývají vyhledáváním nových vztahů mezi uspořádáním a atributy
30
objektů nebo geoprvky ve studované oblasti a s modelováním těchto vztahů s cílem dosáhnout jejich lepšího porozumění a předpovídání vývoje v oblasti. Geografické informační systémy dosáhly v poslední době značného rozšíření a staly se základním nástrojem pro správu a zpracování prostorových dat i prostředníkem pro poskytování a využívání prostorových informací. Jedním z prioritních cílů vytvářených geografických informačních systémů je podpora uživatelů při rozhodování, ke kterému využívají zprostředkování prostorových informací ve vhodné formě, často jako výsledek prostorových analýz ve smyslu společné analýzu geometrické a tématické (atributové) složky dat.
2.6.5.
Modelování
Jedním z důvodů, proč používáme GIT, je potřeba získat informace o části zemského povrchu, který zpracováváme. V tomto kontextu můžeme říci, že GIT jsou pro nás modelem reality. Model je zjednodušené zobrazení skutečnosti, části reality. Cílem modelování je poznat chování reálné předlohy a získané znalosti pak zpětně aplikovat v reálné předloze. GIT se začínají využívat také při modelování simulací možných procesů. Umožňuje to spojování dílčích poznatků při modelování, jak se zkoumaný systém může chovat v jisté situace (za určitých podmínek) komplexně s dopadem na okolí. Velký význam může mít například v modelování přírodních katastrof. [27]
31
3. Postup práce – metodika Nejdříve si prostuduji problematiku využívání geografických informačních systémů v pojišťovnictví. Ty jsou vhodné pro využití v této oblasti, protože pracují s prostorově vztaženými informacemi, se kterými se v této problematice pracuje. Dále oslovím pojišťovny působící na českém pojistném trhu, které poskytují v rámci neživotního pojištění pojištění nemovitostí. Prostuduji pojistné podmínky oslovených pojišťoven, abych zjistila jaké nemovitosti je možné pojistit a za jakých podmínek nabízí pojištění proti riziku povodeň/záplava. Následně vznesu dotaz, jestli využívají oslovené pojišťovny k hodnocení tohoto typu rizika geografických informačních systémů. V další kapitole se zaměřím na podrobný rozbor zkoumaného vzorku, tedy na obec Hýsly, abych mohla vyhodnotit stanovenou hypotézu.
32
4. Vlastní práce 4.1. Využití GIS v pojišťovnictví Po špatných zkušenostech s povodněmi se pojišťovny rozhodly, že budou využívat modelování záplavových oblastí pomocí geografického informačního systému (GIS). Jejich cílem bylo vytvořit počítačový program, prostřednictvím kterého by bylo možné posuzovat, jestli daná adresa leží či neleží v záplavové oblasti, popřípadě jaká frekvence povodně se dá na tom kterém místě předpokládat, což mělo vést ke zlepšení znalosti tohoto rizika a možnosti lepší klasifikace pojištění. [26] Takový geografický systém vznikl v České pojišťovně dokonce již v roce 1996, tedy rok před katastrofální povodní na Moravě. Ovšem aby mohl být geografický informační systém efektivně využíván a poskytoval věrohodnou informaci, bylo třeba využít aktuálních a co možná nejpřesnějších prostorových informací, zejména pak digitální model terénu. Po povodni v roce 1997 společnost MultiMedia Computer, předchůdce Intermap Technologies, s. r. o., vytvořila první produkt – mapu rizikových území záplav na základě zkušeností z povodně v roce 1997. Po povodni v Čechách v roce 2002, druhé extrémní povodňové události na českém pojistném trhu za 5 let, nastala kritická situace ve vztahu mezi pojišťovnami a zajišťovnami, které vyžadovaly patřičné řízení tohoto rizika. Pojišťovny byly donuceny začít využívat nástrojů GIS v managementu přírodních rizik. V roce 2002 tak zařadila ČAP do svých úkolů problematiku povodní, jehož hlavním cílem bylo pomoci pojišťovnám při oceňování rizika povodně. V této oblasti ČAP schválila rozsáhlý projekt. Výchozí fází tohoto projektu bylo zakoupení multilicence geografického informačního systému, který měl dodávat pojišťovnám přehled o zátopových územích. Povodně zařadila do svých úkolů ČAP i v roce 2003. K lepšímu oceňování rizika povodně zajistila pro vybrané členské pojišťovny nákup multilicence Geografického informačního systému, multilicenci rizikových území záplav a mapové podklady, číselníky objektů s domovními čísly a dodatečný software k napojení zakoupených multilicencí na provozní systémy pojišťoven. ČAP zajistila také odbornou komunikaci s dodavateli softwaru a služeb. [7] Produkt Riziková území záplav byl na základě zkušeností z povodní v roce 2002 rozšířen a dnes představuje informační vrstvu obsahující i historické povodňové rozlivy. Ve spolupráci se švýcarskou zajišťovnou SwissRe bylo zahájeno i modelování pravděpodobnostních zón záplav. Výsledný produkt
33
tohoto společného modelování, FRAT (Flood Risk Assesment Tool) , využívá dnes celý český pojistný trh. FRAT byl v době svého vzniku nejpokročilejším GIS produktem na správu rizika povodně v pojišťovnictví v Evropě. V současné době disponují podobně přesným nástrojem jen trhy v Rakousku, Německu, ve Velké Británii a na Slovensku. [38] Systém FRAT byl uveden na trh v roce 2003. Byla to verze 1.0, která zvládla identifikaci adres na úrovni okresních měst. O tři roky později byla na trh uvedena rozšířená a aktualizovaná verze 2.0, která již dokáže identifikovat i adresy menších měst. Z důvodu výstavby nových domů je nutná neustálá aktualizace. Jedná se o jednoduchou prohlížečku na CD-ROM s vyhledáváním rizikových zón pro jednotlivé adresní body. Využíván je pro svou jednoduchost zejména menšími subjekty. Záplavové oblasti získané pomocí tohoto systému jsou pouze určitou aproximací míry rizika. Není zaručeno, že při povodni se řeka bude chovat přesně podle těchto závislostí. Nemohly být respektovány dynamické účinky proudící vody, zanášení koryta, neočekávané překážky a řady dalších jevů. Je nutné přihlédnout k historii povodňových škod v daném místě. Přesto však tato metoda podává ucelený obraz o nebezpečí povodně na našem území. [26]
4.1.1.
Aquarius.NET
Asi nejpropracovanějším geografickým systémem, který je u nás využíván v oblasti pojišťovnictví je systém Aquarius.NET, který používá k hodnocení rizik Česká pojišťovna. Jedná se o serverové řešení a je produktem firmy Intermap Technologies. Firma MultiMedia Computer vytvořila program ve spolupráci se zajišťovnou SwissRe a dalšími experty. Důležitý pojem je přesnost, který sestává z interakce tří složek: • informace o existenci objektu, • způsobu, jakým mu jsou přiřazeny prostorové souřadnice, • způsobu vyhodnocení záplavového pásma. Systém Aquarius.NET umožňuje ověřit správnost zápisu adresy, najít ji, zobrazit mapový podklad s místem pojištění a vyhodnotit intenzitu pojistných nebezpečí v prostředí intranetu a internetu. Základní funkce systému se odehrávají formou rozhraní webových služeb. Rozhraní slouží k integraci služeb, spojených s vyhodnocováním intenzit pojistných nebezpečí, co
34
produktových systémů ČP. Výhodou řešení je také jeho snadné rozšíření mezi uživatele. [24] Parametrů pro hledání adresy by mělo být co nejvíce. Významné je v prvé řadě číslo popisné v dané části obce, kterým bývají označovány budovy k trvalému bydlení i pro různé druhy podnikatelské činnosti. Další je číslo orientační, označující budovu v určité ulici. Ve zbývajících případech musíme vystačit s číslem katastrálního území případně s číslem parcely. Aquarius.NET vychází z údajů v územně identifikačním registru adres. Dále obsahuje digitalizované parcely Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a územně správní členění ČR. Jako mapové podklady používá např. vojenskou mapu (RETM 100) sloužící pro základní polohopis a výškopis, dále je v systému také autoatlas ČR, detailní plány měst a uliční síť StreetNet s rozsahem a přesností používající se v GPS navigaci v automobilovém průmyslu, dále rastrové mapy základní báze geografických dat s detailním výškopisem a říční vrstvou, hloubnicové mapy v 56 okresních městech, kde dříve došlo k významné povodni podobně. [24] Program AQUARIUS.NET se věnuje kromě povodně ještě dalším pojistným nebezpečím, k nimž patří vichřice, zemětřesení a pravděpodobnost krádeže. K tomu, aby byla zachována jeho funkce, musí být v pravidelných intervalech aktualizován. [26]
4.1.2.
Povodňové mapy pro veřejnost
Systém povodňových map je užitečný nejen pro pojišťovny, ale také pro samotné spotřebitele pojištění, tedy řadové občany nebo firmy, které chtějí pojistit svůj majetek. V lednu roku 2009 proto Česká asociace pojišťoven zpřístupnila na svých stránkách aplikaci pro identifikaci povodňových oblastí. Tato služba byla provozovatelem zpoplatněna, avšak statistiky potvrdily zájem veřejnost o identifikaci rizikových míst a zároveň upozornily na to, že mnohé odradila cena za získanou informaci. Proto v roce 2010 připravili spolu s dodavatelem systému řešení, které umožňuje bezplatný on-line vstup do aplikace každému. Široká veřejnost tak dostává do rukou stejný nástroj, který používají pojišťovny při stanovování rizik, a každý si může například při koupi nemovitosti na území České republiky ověřit záplavové riziko lokality, v níž se daná nemovitost nachází a tím i její pojistitelnost.
35
Za největší přínos tohoto systému považuji informovanost občanů o možném nebezpečí vzniku povodně v dané lokalitě a jeho dopadu na pojištění majetku. Aplikace rozlišuje čtyři rizikové zóny. Pokud klient vlastní nemovitost ve vyšší rizikové zóně (tj. 2 a více), lze předpokládat navýšení pojistného o rizikový příplatek. Samozřejmě existují v České republice i lokality, který systém řadí do 4. rizikové skupiny, což znamená, že nemovitosti v těchto lokalitách jsou z důvodu neúnosného rizika výskytu povodní nepojistitelné. Tuto informaci pak ocení zvláště ti, kteří v takové lokalitě uvažují o koupi nemovitosti. Program pro určení povodňových zón vychází z programu, který využívají samotné pojišťovny (viz kapitola 4.1.1.). Výsledná informace o pojistném nebezpečí na uživatelem zvolené adrese nebo místě (do systému lze zadat buď celou adresu nebo jen například název obce) je poskytnuta formou „Rizikové zprávy“, která je systémem vygenerována a zpřístupněna ke stažení ve formátu PDF. Tato služba je určena výhradně pro nekomerční využití fyzickými osobami. [15]
36
4.2. Postupy jednotlivých pojišťoven při sjednávání pojištění, role lokality Obecně vychází pojišťovny při pojišťování nemovitostí z tzv. zajistné smlouvy, která se sjednává zpravidla na rok. V této smlouvě se zajistitel zaváže, za jakých podmínek a do jaké částky je ochoten platit za pojišťovnu škodu, která vznikne z rizika povodeň/záplava. Dále už záleží na konkrétní pojišťovně z jaké vychází metodiky nebo z jakým systémem zpracovává pojistná rizika. Nakonec pojistný matematik příslušné pojišťovny stanoví jaké je ještě přiměřené riziko pro pojištění. Nejdříve se pojistitel zajímá, jestli je nemovitost občanská nebo podnikatelská. Dále ho zajímá výše pojistné částky, místo pojištění a rizika, která si klient přeje pojistit. Pokud chce klient pojistit, resp. připojistit riziko povodeň/záplava, je rozhodujícím hlediskem fakt, zda se jedná o občana nebo podnikatele. Podnikatelé mají obecně pojistné částky vyšší. Dále pojišťovna zjišťuje, jestli byla nemovitost v minulosti již zaplavena a pokud ano, tak kolikrát. Pokud je to jednou, tak pojištění je možné s určitou přirážkou a pokud více než jednou, tak pojištění většinou již není možné. V praktické části se zaměřuji především na pojištění občanských nemovitostí.
37
4.2.1.
Charakteristika oslovených pojišťoven
Na našem trhu působí v oblasti pojištění majetku občanů 13 pojišťoven, které jsou členy České asociace pojišťoven a 1, která členem není. Ze 14 oslovených pojišťoven jsem získala informace o pojišťování proti riziku povodně od 7 následujících: Allianz pojišťovna, a. s. Jedná se o univerzální pojišťovnu, která je stoprocentní dceřinou společností světového pojišťovacího koncernu Allianz SE. Je členem ČAP, její základní kapitál činí 600 mil. Kč a činnost zahájila 1. 1. 1993. Česká pojišťovna a. s. Česká pojišťovna je univerzální pojišťovnou, která působí na českém trhu od znovuzavedení konkurenčního prostředí v roce 1991 a v současnosti je největší českou pojišťovnou. Pojišťovna disponuje základním kapitálem ve výši 4 mld. Kč a je členem ČAP. Česká podnikatelská pojišťovna, a. s. Česká podnikatelská pojišťovna zahájila svou činnost koncem roku 1995, základní kapitál činí 1 mld. Kč a poskytuje životní i neživotní pojištění, z něhož je pro pojišťovnu nejvýznamnější poskytování povinného ručení. Pojišťovna je členem ČAP. ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB Pojišťovna vznikla v roce 2003 spojením IPB Pojišťovny, a. s. (zahájení činnosti v roce 1992) a ČSOB Pojišťovny, a. s. (zahájení činnosti v roce 1996). Pojišťovna poskytuje jak životní, tak i neživotní pojištění. Společnost má základní jmění ve výši 1,5 mld. Kč a je řádným členem ČAP. Halali, všeobecná pojišťovna, a. s. Halali, všeobecná pojišťovna zahájila svou činnost na konci roku 1993 a poskytuje pouze neživotní pojištění. Její základní kapitál činí 68,5 mil. Kč. Pojišťovna není členem ČAP.
38
Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. Hasičská vzájemná pojišťovna je jednou z nejstarších pojišťoven na našem území. Byla založena už v roce 1900 a její činnost byla obnovena v roce 1992. Poskytuje jak životní, tak i neživotní pojištění. Základní kapitál činí téměř 270 mil. Kč. Pojišťovna je členem ČAP. Pojišťovna Slavia a. s. Pojišťovna Slavia má tradici již od roku 1868. V novodobé historii zahájila pojišťovna svou činnost v roce 1994 a v roce 2006 se stala součástí skupiny SPGroup. Pojišťovna poskytuje neživotní pojištění a její základní kapitál činí 225 mil. Kč. Je členem ČAP.
39
4.2.2.
Postupy pojišťoven při pojištění nemovitostí
Při zjišťování postupů při sjednávání pojištění nemovitosti jsem se zaměřila na tři důležité body, a to: - předmět pojištění - pojištění rizika povodeň/záplava - využití GIS při sjednání pojištění V závěru kapitoly jsem vše shrnula pro přehlednost do tabulky. Allianz pojišťovna, a. s. Předmět pojištění Předmětem pojištění nemovitostí (trvale obývané nemovitosti) mohou být: • obytné budovy uvedené v pojistné smlouvě včetně všech stavebních součástí a venkovních přípojek, • byty v osobním vlastnictví uvedené v pojistné smlouvě včetně všech stavebních součástí a včetně podílu na společných částech domu, • družstevní byty uvedené v pojistné smlouvě včetně všech stavebních součástí, • vedlejší stavby a technická zařízení • samostatně pojištěné garáže v osobním vlastnictví včetně všech stavebních součástí, • spoluvlastnické podíly, • stavební materiál ve vlastnictví pojištěného, který je určen ke stavbě, údržbě nebo rekonstrukci pojištěné věci, • zabudované elektromotory sloužící k provozu pojištěné nemovitosti, • mobilní hasicí přístroje a vybavení hydrantové skříně, • uzamčené zařízení sloužící k provozu společné prádelny. a.
Výše uvedené nemovitosti nelze přijmout do pojištění v případě, že jsou starší 100 let a neproběhla u nich rekonstrukce. Pojistit nelze také nemovitosti ve špatném technickém stavu. Pojištění proti povodni a záplavě se nevztahuje: • na škodu způsobenou v obvyklých záplavových územích, tj. v oblastech, které bývají zaplavovány povodněmi s periodicitou 20 let (nebo nižší), resp. záplavových územích stanovených (nebo navržených) územním plánem obce, správcem vodního toku, vodoprávním úřadem apod.,
40
•
• • •
na škodu způsobenou povodní nebo škodu v přímé souvislosti s povodní, pokud tato škoda nastala v období 10 dnů (včetně) od počátku pojištění, na vystoupnutí vody z odpadního potrubí, pokud není v pojistné smlouvě uvedeno jinak, na zvýšení hladiny podzemní vody, na přímé vniknutí atmosférických srážek do budovy.
Pojištění proti riziku povodeň/záplava Pojištění proti riziku povodně/záplavy je možné ve variantě Optimal, která je rozšířenou verzí základní varianty Normal. Varianta Normal zahrnuje krytí rizika požáru, výbuchu, úderu bleskem, zřícení letadla, vichřice, krupobití, vody z vodovodního zařízení, krádeží vloupáním a loupeží. Varianta Optima zahrnuje kromě všech rizik z varianty Normal také pojištění rizika povodeň/záplava, náhlého sesuvu hornin a zemin nebo zřícení lavin, tíhy sněhu, pádu stromů a stožárů a jiných předmětů, nárazu vozidla, mrazu na topném systému a vodovodním zařízení, zemětřesení a rozbití skla. b.
Využití GIS Pro určení povodňových zón používá pojišťovna systém MaGIS, který je pravidelně aktualizován. Systém vytvořila společnost Intermap Technologie. Je to standardní geografický informační systém, který zobrazuje objekty v prostoru a připojuje k nim různé externí atributy. V pojišťovně Allianz jsou to zejména informace o lokalitě pojištěných nebo nově pojišťovaných objektů na území ČR, které lze okamžitě porovnávat s různými rizikovými zónami. c.
Pojišťovna rozlišuje tři povodňové zóny – A, B, C. Přičemž povodňová zóna A je nejméně riziková (nemovitost nebyla nikdy zaplavena) a povodňová zóna C nejrizikovější (nemovitost byla zaplavena v posledních 25 letech více než dvakrát nebo leží přímo v povodňové zóně). Pro nemovitosti v povodňové zóně A se používá základní sazba pojistného, pro nemovitosti v povodňové zóně B je sazba pojistného navýšena, a to o více než 50 %. V případě nemovitostí v povodňové zóně C lze pojištění sjednat pouze za předpokladu, že pojistné nebezpečí povodně je z rozsahu pojištění vyloučeno. Česká pojišťovna a. s. Předmět pojištění Předmětem pojištění jsou rodinné domky, bytové domy, rekreační objekty, garáže a také související stavby (např. bazény, skleníky, studny nebo ploty). Pojistit lze samozřejmě i nově zahajované stavby. a.
41
Z pojištění jsou vyloučeny stavby na vodních tocích a korytech (tj. mosty, propustky, lávky, hráze, atd.), a to i v případě, že tvoří součást vymezeného souboru. Pojištění proti riziku povodeň/záplava Pojištění rizika povodně je v základní nabídce pojišťovny. b.
Pojišťovna při pojišťování již zaplavených nemovitostí postupuje velmi individuálně. Pokud nemovitost byla zaplavena jednou nebo vícekrát (což její majitel ve smlouvě stvrdí čestným prohlášením), tak může pojišťovna podle toho, zda šlo o každoroční záplavu nebo 20, 50 nebo 100 letou vodu přistoupit k několika variantám od sjednání pojištění za standardních podmínek, přes navýšení pojistného až po vyloučení rizika záplav. Takže majiteli je nemovitost pojištěna na všechna ostatní nebezpeční pouze s výjimkou povodní. Pro tyto případy tedy není žádná jednotná „kuchařka“, přístup je velmi individuální. Navíc v průběhu času se může v okolí vodních toků změnit situace směrem k horšímu, například sesuvy půdy, nebo protipovodňovými opatřeními směrem k lepšímu, takže i takové okolnosti mohou mít vliv na přijetí nemovitosti do pojištění. Využití GIS Pojišťovna využívá k vyhodnocování rizika povodně model Aquarius, který byl podrobně popsán v kapitole 4.1.1. c.
Česká podnikatelská pojišťovna Předmět pojištění Předmětem pojištění je budova, stavba nebo byt, včetně jejich součástí a příslušenství, dále stavební materiál a výrobky sloužící k opravám pojištěné nemovitosti. U budov a bytů musí nejméně jedna polovina plochy sloužit trvale k obytným účelům. Pojištění se sjednává na novou cenu. Pojistit lze i stavby nově zahajované, rozestavěné nebo rekonstruované včetně stavebních součástí, stavebního materiálu a stavebních mechanismů, stavebního nářadí a dočasných objektů zařízení staveniště. a.
Pojištění proti riziku povodeň/záplava Při pojištění nemovitostí pojišťovna zjišťuje, zda byla nemovitost v posledních 10 letech postižena povodní. Pokud byla postižena jedenkrát, tak je pojištění sjednáno s přirážkou 50 %. Pokud byla postižena vícekrát, tak pojištění rizika povodeň/záplava nelze sjednat. Každá nemovitost je posuzována individuálně. Pokud nemůže pracovník sjednávající pojištění použít programu Aquarius, je povinen vyžádat si součinnost oprávněné osoby (oblast, centrála) a stanovit b.
42
místo pojištění přesnou a úplnou adresou. Případně je dále povinen s mírou co největší zjistit povodňovou historii místa pojištění, včetně např. vyjádření obecního, vodoprávního nebo úřadu příslušného povodí. To platí i v případě, kdy pojistník jako nový nabyvatel nemovitosti nezná její povodňovou historii. Výši pojistného ovlivňuje výše pojistné částky, výše zvolené spoluúčasti, rozsah sjednaných připojištění a lokalita místa s ohledem na možnost výskytu povodně (popř. záplavy) či jiných rizik (např. vloupání). Využití GIS Pojišťovna má povinnost využívat programu Aquarius. c.
ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB Předmět pojištění Pro účely pojištění nemovitostí jsou definovány následující předměty pojištění: - hlavní nemovitost - její pojištění může být pojistnou smlouvou sjednáno samostatně, - vedlejší nemovitost – její pojištění může být pojistnou smlouvou sjednáno pouze současně s pojištěním hlavní nemovitosti a.
Předmětem pojištění jsou věci nemovité, stavební materiál, mechanizace a zařízení staveniště sloužící ke stavbě, rekonstrukci nebo opravám nemovitostí, jejichž vlastníkem nebo spoluvlastníkem je pojištěný uvedený v pojistné smlouvě. Pojištění proti riziku povodeň/záplava Pojištění nemovitosti proti riziku záplavy je možné sjednat pouze jako doplňkové pojištění. Pojištění povodně a záplavy se sjednává s čekací dobou v délce 10 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy. b.
Využití GIS Pojišťovna využívá k hodnocení informačních systémů. c.
rizika
povodeň/záplava
geografických
Halali, všeobecná pojišťovna, a. s. Předmět pojištění Pojištění pro případ poškození nebo zničení věci živelní událostí se vztahuje na stavby zděné a ostatní. Pojistná sazba v záplavových oblastech je jednotná, a to 1,5 ‰. Sazby pro ostatní případy jsou uvedeny v následujících tabulkách. a.
43
Tab. 1 Pojistné sazby u zděných budov
Pojistná částka do 2 mil. do 4 mil. do 6 mil. do 10 mil.
Základní sazba 1,5 ‰ 1,5 ‰ 1,5 ‰ 1,5 ‰
Koeficient 0,60 0,54 0,47 0,40
Sazba 0,9 ‰ 0,8 ‰ 0,7 ‰ 0,6 ‰
Tab. 2 Pojistné sazby u budov dřevěných a smíšených
Pojistná částka do 4 mil. do 10 mil.
Základní sazba 3‰ 3‰
Koeficient Sazba 0,83 2,5 ‰ 0,76 2,3 ‰
Pojištění proti riziku povodeň/záplava Z pojištění pro případ poškození nebo zničení věci nahodilou živelní událostí vzniká právo na plnění, jestliže pojištěná věc byla poškozena nebo zničena povodní nebo záplavou. Pojišťovna je povinna plnit teprve tehdy, jestli plnění z jedné pojistné události převýší Kč 1000,--. b.
Pojišťovna má právo ověřit si správnost stanovení výše pojistného. Za tím účelem je oprávněna provést prohlídku pojištěné věci a vyžádat si od pojištěného potřebné doklady, informace a vysvětlení. Využití GIS Pojišťovna k vyhodnocení informační systém. c.
rizika
povodně
neužívá
žádný
geografický
Hasičská vzájemní pojišťovna, a. s. Předmět pojištění Pojištění lze sjednat na: • jakékoliv stavby v osobním vlastnictví (rodinné domy, rekreační objekty, bytové domy, garáže, skleníky atd.) • byt či nebytové prostory v budově v osobním vlastnictví • příslušenství staveb (plot, studna, septik, bazén, atd.) • stavební materiál sloužící k údržbě pojištěného objektu • rozestavěné objekty, stavební materiál, který se má stát součástí stavby a drobnou stavební mechanizací, která se nachází v místě stavby a.
Pojištění proti riziku povodeň/záplava Riziko povodeň a záplava lze sjednat pouze jako doplňkové pojištění. b.
44
Pojišťovna rozlišuje tři povodňová pásma. V jednotlivých povodňových pásmech je nutno při sjednání připojištění rizika povodně a záplavy dodržet tyto stanovené limity plnění pro jednu a všechny škody nastalé v pojistném období: • 1. povodňové pásmo – sjednává se limit plnění pro jednu a všechny škody nastalé v pojistném období do 10 % pojistné částky stavby, maximálně do výše 50000,- na místě pojištění. • 2. povodňové pásmo – sjednává se limit plnění pro jednu a všechny škody nastalé v pojistném období do 50 % pojistné částky stavby, maximálně do výše 500000,- na místě pojištění. • 3. povodňové pásmo – sjednává se limit plnění pro jednu a všechny škody do 100 % pojistné částky stavby na místě pojištění. Ke každému návrhu pojistné smlouvy staveb občanů, kde je riziko povodně a záplavy připojištěno, je nutno přiložit vyplněný „Dotazník“, který riziko povodně a záplavy identifikuje. Zprostředkovatel povodňové pásmo určí a zapíše do pojistné smlouvy podle zjištění z „Dotazníku“. Podle povodňového pásma určí sazbu, vypočte výši pojistného a stanoví limit plnění. Tam, kde byla povodeň v posledních 20 letech více než 2 krát nelze připojištění sjednat. Tam, kde riziko povodně nehrozí (povodeň nebo záplava v místě pojištění v posledních 20 letech nebyla nebo nehrozí – např. byt v osobním vlastnictví ve vyšším patře domu) je možno nechat klienta vybrat, zda mu stačí v rámci sdruženého živlu a podle smluvních ujednání limit plnění 5000,- na jednu stavbu nebo připojistit riziko povodně až do plné pojistné částky stavby (např. z titulu hypotéky). Využití GIS Pojišťovna provádí pro konstrukci zajistného programu každý rok takzvanou expozici kmene vůči povodňovému riziku. Ta spočívá v odhadu distribuční funkce maximální možné škody vzniklé z příčiny povodeň. Tuto analýzu provádí pro pojišťovnu firma Intermap technologies. c.
Pojišťovna Slavia, a. s. Předmět pojištění Pojištění staveb se vztahuje na věci nemovité, kterými je objekt uvedený v pojistné smlouvě jako hlavní nemovitost, případně i vedlejší stavby, jsou-li uvedeny v pojistné smlouvě. Dále se vztahuje na stavební materiál sloužící k opravám nebo rekonstrukci pojištěné budovy, stavby nebo bytu. Hlavní a.
45
nemovitost uvedená v pojistné smlouvě může být pojištěna samostatně. Vedlejší stavba může být pojištěna pouze s hlavní nemovitostí. Pojištění proti riziku povodeň/záplava Pojištění povodně a záplavy se sjednává s čekací dobou v délce 10 dnů následujících po dni sjednání pojištění. b.
Pojištění pro riziko povodeň/záplava lze sjednat pouze jako doplňkové pojištění. Pojištění pro riziko povodeň/záplava nelze pro nemovitost sjednat pokud byla zaplavena více než jednou. Pro sjednání pojištění nemovitosti je nutné doložit tyto dokumenty a informace: • osobní údaje pojistníka a pojištěného (rodné číslo, adresa) • místo pojištění, druh stavby, zda je stavba obydlená trvale nebo neobydlená • rozměry zastavené plochy všech podlaží včetně sklepa a podkroví • podlahová plocha rodinného domu/bytu • pojistná hodnota vedlejších staveb • spoluvlastnický podíl pojištěného v případě spoluvlastnictví • počet záplav/povodní místa pojištění za posledních 20 let Využití GIS Pojišťovna ke konstrukci pojistného rizika povodeň/záplava neužívá žádné formy geografických informačních systémů. Pro určení rizika povodně na daném místě pojišťovna využívá pouze prohlášení pojistníka, ten za správnost tohoto údaje zodpovídá (dle § 14 zák. o pojistné smlouvě). Pojistitel tento údaj ověřuje při vzniku škodní události a v případě, že zjistí, že údaj byl uveden nesprávně, může odmítnout pojistné plnění. c.
46
Tab. 3 Postupy jednotlivých pojišťoven při sjednání pojištění Pojišťovna
Předmět pojištění
Riziko povodeň/záplava
Využití GIS
Allianz pojišťovna, a. s.
obytné budovy byty v osobním vlastnictví družstevní byty vedlejší stavby a technická zařízení samostatně pojištěné garáže spoluvlastnické podíly stavební materiál zabudované elektromotory mobilní hasicí přístroje a vybavení hydrantové skříně uzamčené zařízení sloužící k provozu společné prádelny
varianta OPTIMAL (rozšíření základní varianty NORMAL)
ano
Česká pojišťovna, a. s.
rodinné domky bytové domy rekreační objekty garáže související stavby rozestavěné stavby
základní nabídka
ano
Česká podnikatelská pojišťovna, a. s.
budova stavba byt stavební materiál a výrobky sloužící k opravám pojištěné nemovitosti rozestavěné stavby
povodeň 1x během posledních 10 let - přirážka 50 % povodeň vícekrát během posledních 10 let - nelze sjednat
ano
ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB
věci nemovité stavební materiál mechanizace a zařízení staveniště sloužící ke stavbě
doplňkové pojištění
ano
Halali, všeobecná pojišťovna, a. s.
stavby zděné ostatní stavby
pojištění nemovitostí proti živelným škodám
ne
Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s.
stavby v osobním vlastnictví byt či nebytové prostory příslušenství staveb stavební materiál rozestavěné objekty, stavební materiál
doplňkové pojištění
ano
Pojišťovna Slavia a. s.
věci nemovité stavební materiál
doplňkové pojištění
ne
Pramen: vlastní konstrukce na základě údajů z kapitoly 4.2.2.
47
4.2.3.
Role lokality
Už v pravěku lidé osídlovali okolí vodních toků, protože pro ně představovalo zdroj obživy. V mladší době kamenné pak začali v okolí řek a vodních ploch zakládat první osady – vodu potřebovali zejména k zemědělské činnosti. I v době nedávno minulé žili lidé v daleko těsnějším kontaktu s přírodou než dnes. Člověk vodu vždy potřeboval a využíval ke svému životu. Dříve se s každoročními povodněmi v podstatě počítalo a lidé je brali jako přirozené. Svůj podíl na změně záplavových území hraje i narovnávání koryt řek, chybějící rozlivové louky, pole bez remízků. Bohužel tak dnes vlivem lidské činnosti a úpravou koryt řek dochází k povodním, jejichž případný vznik si lidé raději nepřipouští a nakonec pak mohou mít katastrofické následky. Dokladem toho je i fakt, že povodně v roce 2010 na Děčínsku odhalily zajímavý jev. Majitelé domů, které postavili v pohraničí Němci, měli po povodních menší škody, než domy postavené po válce. Jednalo se samozřejmě o staré roubené a podstávkové domy, které samy o sobě moc odolné nejsou. Důvodem je, že se z pohraničí odchodem Němců po válce vytratila generační paměť. Dříve na jednom místě žilo několik generací a lidé tak věděli, kudy se před lety přihnala voda a kde se tedy stavět nevyplatí. V dnešní době se většinou staví tam, kde se lidem líbí. Role lokality v pojištění nemovitosti V poslední době hraje umístění stavby nemalou roli a může být klíčové hlavně v případě pojištění takové stavby. Většina pojišťoven v současné době využívá k hodnocení rizika povodeň/záplava nějaký typ geografického informačního systému, který by měl dokázat celkem přesně určit riziko povodně/záplavy v dané lokalitě. Jak již bylo zmíněno v kapitole 4.1.2., mají v současné době i běžní občané přístup k povodňovým mapám využívaných pojišťovnami a mohou si tak zjistit, jestli se jejich nemovitost nachází v záplavové zóně či nikoliv. Popřípadě si mohou takto vyhodnotit i místo, kde zamýšlejí postavit či koupit dům.
48
4.3. Prostorové modelování a analýzy Pro tuto práci jsem si zvolila k analýze rizika povodeň/záplava obec Hýsly. Na tomto vzorku budu ověřovat hypotézu, že záplavová území definovaná pojišťovnami jsou nepřesná a neodpovídají skutečnosti.
4.3.1.
Zkoumaný vzorek – obec Hýsly
Obec Hýsly se nachází v Jihomoravském kraji a leží pod jihozápadními výběžky Chřibů v údolí říčky Moštěnky. V současné době žije v obci téměř 400 obyvatel. V této obci dochází v posledních letech vzhledem ke změnám v hospodaření s půdou k lokálním záplavám.
Obr. 1: Letecký snímek (Geodis in Rajsigl, 2008)
49
4.3.2.
Analýza záplav v povodí Moštěnky
Příčiny lokálních záplav v povodí Moštěnky Povodí Moštěnky je intenzivně využíváno k zemědělské činnosti. Tento terén je členitý a poměrně svažitý. 80 % zemědělské půdy tvoří plochy se sklonem nad 5 %. Hony bývají oseté jedinou plodinou v celé své délce, délka honů se pohybuje okolo 600 m. Výsledkem jsou pravidelné škody na zemědělské půdě, na tocích, i na movitém a nemovitém majetku občanů i obcí. Současný stav odtokových poměrů protierozní ochrany není vyhovující. Není vybudována dostatečná síť záchytných příkopů chránících obce před odtokem srážek z výše ležících ploch orné půdy. Slučováním pozemků zanikla většina přirozených dělících prvků na svažitých pozemcích, délky svahů dosahují až 700 m, hony jsou orány po svážnici bez přerušení. Na svažitých pozemcích jsou pěstovány širokořádkové plodiny s minimálním zádržným účinkem. Louky v údolnicích byly zorány a jsou využívány k zemědělským účelům. Členitý terén často vytváří údolnice, ve kterých se soustřeďuje povrchový odtok. Některé z údolnic jsou směřovány do zástavby obcí, to zvyšuje jejich ohrožení. Malá jímavost půdy způsobuje, že voda, která se dostane na povrch z území rychle odtéká. Povrchová voda z přívalových dešťů, obohacená o unášenou ornici, zaplavuje obce, kde působí značné škody na majetku. Dochází ke znečišťování studen sloužících jako zdroj pitné vody, zaplavování soukromých zahrad, pozemků a silnic vodou, obohacenou ornicí. Taktéž dochází ke znehodnocování zemědělské půdy odnosem humózní půdy. Plocha povodí Moštěnky je převážně využívána jako orná půda. Plochy jsou nejčastěji oseté jedinou plodinou po celé své délce. V osevním plánu chybí pícniny, protože zemědělský podnik nechová skot. Absence luk, travnatých ploch a pícnin na orné půdě komplikuje možnost aplikace protipovodňových opatření formou umístění těchto plodin nahrožených plochách. Shrnutí rizikových faktorů v povodí Moštěnky: • členitost a svažitost, povodí, • intenzivní využívání v zemědělství, • převaha orné půdy, • obhospodařování půdy ve velkých plochách, osetých jednou plodinou, • absence pícnin v osevním plánu, z důvodu omezení živočišné výroby, • absence interakčních prvků, které mají vliv na zpomalování povrchového odtoku a zvyšování retence (meze, remízky, travnaté pásy, vodní nádrže atd.)
50
Shrnutí negativních jevů v důsledku působení rizikových faktorů: • zvýšená míra eroze půdy, • transport splavenin, • zanášení vodních toků, • škody na veřejných komunikacích, movitém i nemovitém majetku občanů a obcí, zdrojích pitné vody, • snižování úrodnosti půdy odnosem nejúrodnější povrchové vrstvy půdy. [32] Modely záplav na toku Moštěnka Na následujícím obrázku je 3D model toku Moštěnka, na kterém jsou na dalších dvou obrázcích namodelovány 100letá a 20letá povodeň.
Obr. 2: 3D model toku Moštěnka (Geodis in Rajsigl, 2008)
51
Obr. 3: Povodeň na úrovni 100letého průtoku (Geodis in Rajsigl, 2008)
Obr. 4: Povodeň na úrovni 20letého průtoku (Geodis in Rajsigl, 2008) Na předchozích modelech je vidět, jakým způsobem se v době záplav povodí Moštěnky rozvodňuje.
52
4.4. Diskuze Jak již bylo několikrát řečeno, je území České republiky v posledních 15 letech pravidelně sužováno opakujícími se povodněmi. Stoprocentní ochrana proti tomuto riziku neexistuje, a tak se lidé snaží případné riziko povodně minimalizovat, a to například účinnými protipovodňovými bariérami nebo pečlivým výběrem místa pro stavbu nového domu. Za součást minimalizace povodňového rizika považuji i ochranu majetku formou pojištění, které nám zajistí náhradu škody v případě vzniku pojistné události, v tomto případě povodně. Ve své práci jsem se zaměřila na analýzu toho, jak jednotlivé pojišťovny pojišťují riziko povodeň/záplava a do jaké míry využívají k hodnocení tohoto rizika geografické informační systémy. Nakonec jsem se snažila ověřit hypotézu, že záplavová území definovaná pojišťovnami jsou nepřesná a neodpovídají skutečnosti. Kapitolu diskuze rozdělím do tří částí. V první části zhodnotím využívání geografických informačních systémů jednotlivými pojišťovnami, v druhé části vyhodnotím stanovenou hypotézu a ve třetí nastíním náklady a možné přínosy, které plynou pojišťovnám využíváním geografických informačních systémů.
4.4.1.
Využití GIS v jednotlivých pojišťovnách
Již po povodních v roce 1997 se začala Česká asociace pojišťoven zabývat využitím geografických informačních systémů v pojišťovnictví. Ve spolupráci se společností MultiMedia Computer tak byl vytvořen první produkt – mapa rizikových území záplav, který využíval jako podklady zkušenosti z povodní v roce 1997. Povodně v roce 2002 pak vedly k urychlení zavedení geografických informačních systémů do praxe, protože zajišťovny požadovaly lepší řízení povodňového rizika. V roce 2003 následovalo uvedení nástroje pro oceňování povodňových rizik (tzv. FRAT – viz kapitola 4.1.), který vznikl ve spolupráci se zajišťovnou Swiss Re. Tento nástroj pomohl rozšířit stávající informace o povodňových rizicích a pomáhá tak pojistitelům při výběru, hodnocení a upisování rizik nemovitostí v souvislosti s jejich vystavením riziku povodně, čímž se výrazně zlepšilo řízení rizik spojených s povodněmi.
53
Pojištění nemovitosti proti riziku povodeň/záplava jednotlivými pojišťovnami je velmi individuální. Podrobně jsem proto prostudovala pojistné podmínky oslovených pojišťoven, abych si udělala představu o tom, za jakých podmínek je možné pojistit nemovitost proti riziku povodeň/záplava. Postup pojišťoven při sjednání pojištění nemovitosti jsem rozčlenila do tří bodů – předmět pojištění, pojištění rizika povodeň/záplava a využití geografického informačního systému k hodnocení zkoumaného rizika. Co se předmětu pojištění týče, je definován všemi oslovenými pojišťovnami podobně. Některé pojišťovny mají v pojistných podmínkách předmět pojištění rozepsán velmi podrobně, jiné stručněji. V druhém bodu se již pojišťovny více rozcházejí. Pojištění rizika povodeň/záplava je v základní nabídce možné jen u České pojišťovny, a. s. Nicméně, i když má Česká pojišťovna, a. s. pojištění tohoto rizika v základní nabídce, je nutno říci, že při pojištění nemovitosti postupuje individuálně a hodnotí povodňovou historii místa, kde se nachází pojišťovaná nemovitost. Pojišťovny Allianz pojišťovna, a. s., ČSOB Pojišťovna, a. s., Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. a Pojišťovna Slavia a. s. nabízí pojištění proti riziku povodeň/záplava jako doplňkové pojištění. Česká podnikatelská pojišťovna, a. s. zjišťuje rovnou povodňovou historii, a pokud byla v místě pojištění povodeň v posledních 10 letech jednou, tak sice nemovitost pojistí, ale s přirážkou 50 %, pokud byla v místě povodeň v posledních 10 letech vícekrát, tak nemovitost vůbec proti tomuto riziku nepojistí. Pojišťovna Halali, všeobecná pojišťovna, a. s. nabízí toto pojištění v rámci pojištění nemovitostí proti živelným škodám s tím, že roli ve výši pojistného hraje materiál, ze kterého je postavena nemovitost. Co se týče využívání geografických informačních systémů pojišťovnami k hodnocení rizika povodeň/záplava, tak mohu říci, že většina oslovených pojišťoven nějaký druh geografického informačního systému využívá. Některé ještě doplňují vyhodnocení systému čestným prohlášením o výskytu povodně majitele nemovitosti při sjednávání pojištění. Dvě z oslovených pojišťoven nepoužívají k hodnocení rizika povodeň/záplava vůbec žádný geografický informační systém a hodnotí toto riziko jen podle čestného prohlášení majitele nemovitosti, což může být zavádějící. Pokud se například v místě pojištění už povodeň vyskytla více než jednou je nemovitost nepojistitelná. Ovšem v místě mohlo dojít v posledních letech k vybudování nějakého protipovodňového opatření, čímž se riziko povodně může minimalizovat nebo se může naopak oblast stát rizikovou z důvodu změn v krajině, jak dokládá příklad obce Hýsly, ve které dochází k lokálním záplavám až v posledních letech (změny v krajině v 90. letech). Z uvedeného je tedy možné vyvodit, že geografické informační systémy jsou v současné době pojišťovnami k hodnocení rizik a jako podpora rozhodování
54
využívány. Do jaké míry jsou tyto systémy schopny vyhodnotit riziko správně se budu zabývat v další části textu.
4.4.2.
Vyhodnocení hypotézy
V posledních letech dochází na území obce Hýsly prokazatelně k lokálním záplavám (což dokazuje také dlouhodobý průzkum tohoto území studenty naší fakulty – viz. například práce Michala Rajsigla, Marty Vodové, Jana Horta nebo Petry Piaterové), ale podle povodňových map, dostupných na webových stránkách České asociace pojišťoven, není toto území ohroženo rizikem povodeň/záplava. (Viz příloha č. 1 a příloha č. 2) Přestože tedy pojišťovny využívají geografické informační systémy, je hodnocení lokality z hlediska hrozící povodně/záplavy nepřesné, což plyne z předchozího odstavce. Geografické informační systémy využívané pojišťovnami na českém trhu nezohledňují lokální faktory, které mohou povodně zapříčiňovat. Proto bych navrhovala, aby pojišťovny zpřesnily podklady, na základě kterých systémy vyhodnocují daná rizika. Nemohlo by pak docházet k nepřesnostem při hodnocení tohoto rizika. Důležitá je samozřejmě také neustálá aktualizace dat, protože nepřetržitě dochází k výstavbě nových nemovitostí, v ohrožených oblastech se mohou průběžně budovat protipovodňová opatření, čímž se riziko zaplavení podstatně snižuje, nebo naopak dochází ke změnám v krajině, které mohou záplavám „nahrávat“, jak dokládá příklad obce Hýsly. Nepřesné vyhodnocení rizika může poškodit jak vlastníka nemovitosti – nemožnost se pojistit, stejně tak může poškodit i samotnou pojišťovnu, protože přijde o pojistné a potažmo o zisk. Na závěr jsem ještě položila osloveným pojišťovnám dvě otázky: a.
Jak je možné, že povodňové mapy na stránkách České asociace pojišťoven vyhodnotily obec Hýsly z hlediska rizika povodeň/záplava jako bezpečnou, když se v obci prokazatelně záplavy vyskytují?
Oslovené pojišťovny se shodly na tom, že obec patří podle povodňových map do zóny s nízkým rizikem povodně. Je to pravděpodobně dáno tím, že v oblasti, i přes časté vylití říčky Moštěnky, nebyly evidovány žádné velké majetkové škody na nemovitostech (byly zatopeny například jen louky, pole nebo zahrady a pro pojištění staveb tak může být lokalita zařazena do prvního rizikového pásma). Nebo je také možné, že v oblasti je malá propojištěnost proti riziku
55
povodeň/záplava, a proto nejsou fakta o lokálních záplavách v povodí Moštěnky zahrnuty ani do rizikových zón povodňových map. Druhá otázka je na zcela hypotetické úrovni. b.
Chtěla bych pojistit nemovitost, která se nachází v oblasti se zvýšeným rizikem povodně (nemovitost byla zaplavena více než jednou a je tedy nepojistitelná). V případě, že bych si nechala navrhnout od renomované firmy v rámci geografického informačního systému nějaká protipovodňová opatření (která bych mohla i realizovat), byli byste ochotni takovou nemovitost na základě takové studie pojistit?
Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s. připouští, že v určitých případech mohou udělat výjimku a nemovitost v lokalitě s vyšším stupněm rizika záplavy pojistit. Co se týče studie, tak by záleželo na konkrétních protipovodňových opatřeních. Pojišťovna Slavia, a. s., která geografické informačních systémy nepoužívá, by na základě takové studie nemovitost nepojistila. Pracovník České pojišťovny, a. s. sdělil, že každý již zatopený objekt má šanci být ještě pojištěn. V České pojišťovně, a. s. každá takto riziková nemovitost prochází individuálním posouzením upisovatele, který nakonec rozhodne o podmínkách pojištění. U hypotetických protipovodňových opatřeních pochybují o možnosti tato opatření budovat jednotlivci, protože jde o nákladnou záležitost, která by mohla převýšit i hodnotu nemovitosti. Ale často se stává, že protipovodňová opatření provede obec, město nebo občanské sdružení. Pouze na základě předložení studie by tedy nemovitost nepojistila, ale pokud by podle doporučení studie byla vybudována opatření a byla by funkční, tak už by byla pojišťovna ochotna nemovitost pojistit. Allianz pojišťovna, a. s. není schopna na teoretické úrovni toto posoudit. Vždy posuzují konkrétně jednotlivý případ. V případě, že by pojišťovny byly ochotné nemovitost na základě studie pojistit, bylo by to výhodné zejména pro větší podniky nebo obce, které by mohly, s ohledem na finanční stránku věci, tato opatření realizovat.
56
4.4.3.
Ekonomické hodnocení využívání GIS
Na tomto místě bych ještě zhodnotila náklady, které souvisí se zavedením a užíváním geografických informačních systémů pojišťovnami a následně porovnala s možnými přínosy, které plynou pojišťovnám z využívání těchto systémů. Náklady a přínosy jsem pro přehlednost shrnula do následující tabulky.
Tab. 4 Náklady versus přínosy využívání gis pojišťovnami
Náklady vývoj gis zavedení gis do pojišťovny aktualizace mapových podkladů zaškolení pracovníků softwarové vybavení hardwarové vybavení
Přínosy lepší hodnocení rizik
individualizace nabídky pojištění
Pramen: vlastní konstrukce Dle mého názoru mohou přínosy plynoucí z využívání geografických informačních systémů převýšit náklady v případě, že budou pojišťovny postupovat společně na vývoji a aktualizaci podkladových dat. Toto je možné u členských pojišťoven České asociace pojišťoven. V případě, že by měla každá pojišťovna vyvíjet takový geografický informační systém zvlášť, byly by pravděpodobně náklady opravdu vysoké. Zvláště pak, když vezmu v úvahu neustálou potřebnou aktualizaci podkladových dat.
57
4.4.4.
Návrhy a doporučení
Po prozkoumání této problematiky bych doporučovala pojišťovnám aktualizovat v pravidelných (například ročních) intervalech podkladová data. Vzhledem k tomu, že se neustále mění podmínky, které buď povodním nahrávají (změny v krajině) nebo se jim naopak snaží zabránit (protipovodňová opatření) je nutné podkladová data neustále důsledně aktualizovat, protože v opačném případě nemůže být hodnocení rizika povodně dost přesné. Na tomto místě bych uvedla příklad Otrokovic, kde povodně v roce 1997 napáchaly enormní škody. Po těchto povodních se zde vybudovala taková protipovodňová opatření, která při povodni v roce 2010 měla za následek téměř stoprocentní vyhnutí se povodni na území města. Přesto aplikace Povodňové mapy zařadily Otrokovice do 3. rizikové zóny. Dále bych navrhovala zahrnout do povodňových map všechny toky na území České republiky. Tedy nejen místa, kde už se povodeň vyskytla, ale i místa, kde by se vyskytnout mohla, což by se mohlo namodelovat vhodným geografickým informačním systémem. Je samozřejmé, že toto by bylo značně náročné a nákladné, ale pokud by pojišťovny postupovaly společně a o možné náklady by se podělily, mohl by mít tento návrh pro pojišťovny jistě význam. Využívání GIS v pojišťovnách je určitě méně časově náročná možnost hodnocení rizika povodeň/záplava než místní šetření v každém jednotlivém případě. Ale vzhledem k možným nepřesnostem v povodňových mapách bych doporučovala používat v pojišťovnách k hodnocení tohoto rizika i různá místní šetření.
58
5. Závěr Cílem diplomové práce bylo zhodnotit možnosti pojištění nemovitostí na území České republiky, posoudit využívání geografických informačních systémů pojišťovnami k hodnocení rizika povodeň/záplava a nakonec ověřit hypotézu, že záplavová území definovaná pojišťovnami jsou nepřesná a neodpovídají skutečnosti. V teoretické části práce jsem se podrobně věnovala prozkoumání problematiky související s řešeným tématem. Nejdříve jsem prostudovala definici povodně a záplavy, dále jsem se věnovala všeobecně pojištění, riziku povodně, podrobně jsem pak prozkoumala problematiku pojištění majetku. V další části jsem se zaměřila na povodně, které postihly České republiku v posledních 15 letech a zhodnotila jejich dopad na český pojistný trh. Poslední problematikou nutnou k prostudování byly geografické informační systémy. V praktické části práce jsem se poté věnovala využití geografických informačních systémů v pojišťovnách, shrnula jsem postupy jednotlivých pojišťoven při sjednávání pojištění nemovitostí a v závěru jsem vyhodnocovala stanovenou hypotézu. Možnosti pojištění nemovitostí nabízené pojišťovnami na českém trhu bych zhodnotila jako dostatečné. Stejně tak využívání geografických informačních systémů k hodnocení rizika povodeň/záplava. S povděkem kvituji i to, že veřejnost má v současné době možnost nahlížet do povodňových map a může tak ještě před koupí nebo stavbou nemovitosti ovlivnit její budoucí pojistitelnost. Stanovenou hypotézu bych na základě mého zkoumání potvrdila. Problematika povodní a pojišťovnictví byla pro mne velmi zajímavou. Zvláště pak v kontextu posledních let a téměř každoročních povodní. Dle mého názoru bude tato problematika i nadále velmi aktuální a bude nutné se hodnocením rizika povodeň/záplava zabývat podrobněji, a to nejen ze strany pojišťoven, ale i ze strany samotných spotřebitelů pojištění. Z tohoto důvodu s povděkem kvituji možnost veřejnosti prostřednictvím aplikace Povodňové mapy zjistit si riziko povodně v konkrétní oblasti nebo na konkrétní adrese. Stejně tak kladně hodnotím i další aplikaci dostupnou na webových stránkách České asociace pojišťoven Pojistná hodnota nemovitosti, pomocí které si může běžný občan zjistit přibližnou aktuální hodnotu své nemovitosti, aby nedocházelo k podpojištění.
59
V budoucnosti bude proto nutností hodnotit riziko povodně/záplavy dost přesně a geografické informační systémy určitě budou hrát i nadále významnou roli v oblasti pojišťovnictví.
60
6. Použitá literatura [1] [2] [3]
[4] [5]
[6] [7]
[8]
[9] [10]
[11] [12] [13]
[14]
[15]
ALLIANZ. [online] [citováno 2011-03-11].
. BLAND, David. Pojištění: Principy a praxe. 1. vyd. Praha: ČAP, 1997. BUŘÍK, L. Pojišťovny svádí s přírodou urputný boj. [online] [citováno 201103-11].
. BUŘÍK, L. Povodně ovlivňují výši pojistného. [online] [citováno 2011-03-13].
. ISSN 1213-4325. BŘEZOVÁ, M. Teorie pojišťovnictví a risk managementu v podnikatelském subjektu. Brno, 1995. Diplomová práce na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. ČAMROVÁ, Lenka, JÍLKOVÁ, Jiřina a kol. Povodně v území. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2006. 172 s. ISBN 80-7379-000-9. ČAP (Česká asociace pojišťoven). Výroční zprávy ČAP 1999-2009. [online] [citováno 2011-03-13]. < http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+ V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vy>. ČAP (Česká asociace pojišťoven). Tisková zpráva – Letošní živly napáchaly enormní škody. [online] [citováno 2011-03-13].
. ČEJKOVÁ, Viktória. Pojistný trh. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 119 s. ISBN 80-247-0137-5. ČEJKOVÁ, Viktória, ŘEZÁČ, František, ZUZAŇÁK, Aleš. Pojištění pro podnikatele. 1. vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998. 219 s. ISBN 80-86181-13-8. ČESKÁ POJIŠŤOVNA. [online] [citováno 2011-03-11]. . ČESKÁ PODNIKATELSKÁ POJIŠŤOVNA. [online] [citováno 2011-0311]. . ČTK. Záplavy stály pojišťovny 45 miliard korun. [online] [citováno 2011-0311]. . ČTK. Webová mapa ukáže, kde bude pojištění dražší kvůli hrozbě povodní. [online] [citováno 2011-01-13] . CZECHTRADE. Povodňové mapy pro veřejnost zdarma. [online] [citováno 2011-01-13] .
61
[16] [17]
[18]
[19] [20]
[21]
[22] [23] [24] [25]
[26]
[27] [28]
[29] [30]
DAŇHEL, Jaroslav a kol. Pojistná teorie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-84-3. Directive 2007/60/ES of the European Parlament and of the Council on the assessment and management of flood risks. [online] [citováno 201103-13]. . Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb DPPSO 2 České pojišťovny, a. s. Praha: Česká pojišťovna, a. s., 2005. 1 s. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0. EXNER, O. Povodně trochu jinak. [online] [citováno 2011-03-13]. . FINEXPERT. Pojištění proti povodni Čechy neláká. [online] [citováno 201103-13]. . ISSN 1803-3512. HALALI. [online] [citováno 2011-03-13]. . HASIČSKÁ VZÁJEMNÁ POJIŠŤOVNA. [online] [citováno 2011-03-13]. . JANČÍK, M. Pojišťovnám GIS přinesla velká voda. Geobusiness, březen 2009, 8. ročník, č. 3, s. 29–31. KARFÍKOVÁ, Marie, PŘIKRYL, Vladimír, ČECHOVÁ, Jana. Základy pojišťovacího práva. 1. vyd. Praha: ORAC, s. r. o., 2001. 301 s. ISBN 8086199-27-4. KOZÁK, Jan T., STÁTNÍKOVÁ, Pavla, MUNZAR, Jan, JANATA, Jiří, HANČIL, Vladislav. Povodně v českých zemích. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 144 s. ISBN 978-80-86946-39-9. MACHALOVÁ, Jitka. Geografické IT pro podporu rozhodování. Brno, 2004. ISBN 80-7302-069-6. MACHALOVÁ, Jitka. Prostorově orientované systémy pro podporu manažerského rozhodování. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 141 s. ISBN 97880-7179-463-9. MACHÁČEK, Otakar. Finanční a pojistná matematika. 3. vyd. Praha: Prospektrum spol. s r. o., 2007. 216 s. ISBN 80-7175-143-X. PAVLÍČEK, M. Modelování území pro potřeby pojišťování nemovitostí. Brno, 2006. 53 s. Diplomová práce na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně na ústavu informatiky. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jitka Machalová, PhD.
62
[31] [32]
[33] [34] [35] [36] [37] [38]
[39]
[40] [41] [42]
[43] [44] [45] [46]
[47]
Pojistná smlouva Halali, všeobecné pojišťovny, a. s. Praha: Halali, všeobecná pojišťovna, a. s., 2004. 8 s. RAJSIGL, M. 3D modelování záplav v povodí Moštěnky. Brno, 2008. 43 s. Bakalářská práce na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně na ústavu informatiky. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jitka Machalová, PhD. RAPANT, P. Úvod do geografických informačních systémů – skripta PGS. Ostrava: VŠB-TU, 2002. 112 s. Sazebník pojistného Halali, všeobecné pojišťovny, a. s. Praha: Halali, všeobecná pojišťovna, a. s., 2008. 2 s. SLAVIA POJIŠŤOVNA. [online] [citováno 20011-03-13]. . Smluvní ujednání pro pojištění staveb Hasičské vzájemné pojišťovny, a. s. Praha: Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s., 2005. 2 s. Smluvní ujednání pro pojištění staveb občanů Hasičské vzájemné pojišťovny, a. s. Praha: Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s., 2005. 2 s. SWISS RE. Swiss Re and Czech technology company launch flood risk assessment tool: improved flood risk selection and underwriting for the Czech insurance market. [online] [citováno 2011-04-15]. . TŮMOVÁ, V. Riziko povodně se dá nyní ověřit i z digitálních map. [online] [citováno 2011-01-14]. . ISSN 1213-2217. VÁVROVÁ, Eva, DOLOŽÍLKOVÁ, Marta. Pojišťovnictví: vybrané kapitoly pro základní kurz. 1. vyd. Brno: MZLU, 2000. 84 s. ISBN 978-80-7157-487-3. VÁVROVÁ, Eva, DOLOŽÍLKOVÁ, Marta, STUCHLÍK, Roman. Základy pojistné matematiky. 1. vyd. Brno: MZLU, 2002. 87 s. ISBN 80-7157-567-4. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění věci a jiného majetku a pojištění odpovědnosti za škodu občanů VPPMO 1/07 Allianz pojišťovny, a. s. Praha: Allianz pojišťovna, a. s., 2007. 20 s. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů VPPMO 2005 České pojišťovny, a. s. Praha: Česká pojišťovna, a. s., 2005. 3 s. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku VPPM 1/07. Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, 2007. 4 s. Všeobecné pojistné podmínky Domov Expres 2008 ČSOB Pojišťovny, a. s. Pardubice: ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, 2008. 12 s. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku VPPM 2004, Halali všeobecné pojišťovny, a. s. Praha: Halali všeobecná pojišťovna, a. s., 2004. 6 s. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění občanů VPP DOMOV 02/2008 Slavia pojišťovny a. s. Praha: Slavia pojišťovna a. s., 2008. 12 s.
63
[48] [49] [50] [51]
[52]
Zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). MŽP. Zpráva o vyhodnocení povodně v červnu a červenci 2009 na území ČR. [online] [citováno 2011-04-15]. . ZUZAŇÁK, Aleš. Právní rádce pojištěných. 1. vyd. Praha: Linde, 1996. 95 s. ISBN 80-7201-002-6.
64
7. Přílohy Příloha č. 1: Zpráva o nebezpečí povodně, Hýsly
65
Příloha č. 2: Zpráva o nebezpečí povodně – Hýsly, konkrétní číslo popisné
66
