PROSIMĚŘICE okr. Znojmo

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

PROSIMĚŘICE okr. Znojmo

II.A TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ

Pořizovatel:

Městský úřad Znojmo, odbor rozvoje, oddělení územního plánu a regionálního rozvoje

Objednatel:

Městys Prosiměřice

Projektant:

AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno Tel/Fax: 545217035, Tel. 545217004 E-mail: [email protected] www.arprojekt.cz

Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 632 Datum zpracování: 4/2009 Autorský kolektiv: Ing. arch. Milan Hučík Mgr. Pavlína Hazuková

I. ÚZEMNÍ PLÁN PROSIMĚŘICE I.A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST I.B. GRAFICKÁ ČÁST I.1. Výkres základní členění území

M 1 : 5000

I.2. Hlavní výkres

M 1 : 5000

I.3. Hlavní výkres – koncepce tech. infrastruktury – voda, odkanalizování

M 1 : 5000

I.4. Hlavní výkres – koncepce tech. infrastruktury - energetika a přenos informací M 1 : 5000 I.5. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

M 1 : 5000

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ II.B. GRAFICKÁ ČÁST II.1 Koordinační výkres

1 : 5.000

II.2. Koordinační výkres – výřez zastavěného území

1 : 2.000

II.3 Výkres širších vztahů

1 : 25.000

II.4 Předpokládané zábory půdního fondu

1 : 5.000

III. REGISTRAČNÍ LIST II.A. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÁ PROJEKTANTEM _________________________________ 4 II.1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ_______________________________________________________________________ 4 II.1.1. Postavení městyse ve struktuře osídlení___________________________________________ II.1.2. Koordinace z hlediska širších vztahů v území ______________________________________ II.1.3. Soulad s politikou územního rozvoje České republiky a s cíli územního plánování _________ II.1.4. Soulad s ÚPD vydanou krajem _________________________________________________ II.1.5. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené ÚPD ______________________________

4 4 4 5 6

II.2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ______________________________________________________ 6 II.3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY _____ 7 II.3.1. Hlavní cíle řešení ____________________________________________________________ 7 II.3.2. Demografický vývoj _________________________________________________________ 8 II.3.3. Přehled a zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch _____________________________ 8 II.3.4. Doprava a technické vybavení _________________________________________________ 13 II.3.5. Plochy vnitrosídelní zeleně ___________________________________________________ 23 II.3.6. Odůvodnění ploch s jiným způsobem využití než je stanoveno vyhl. 501/2006 Sb. ________ 23

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 29, 627 00, Brno Tel./Fax.: 545 217 035 E-mail: [email protected]

ÚP PROSIMĚŘICE Odůvodnění územního plánu Strana: 2

II.3.7. Hluk ze silniční dopravy _____________________________________________________ 23 II.3.8. Hluk ze železniční dopravy ___________________________________________________ 28 II.3.9. Důsledky na udržitelný rozvoj území ___________________________________________ 28

Životní prostředí________________________________________________ Přírodní hodnoty________________________________________________ Územní systém ekologické stability_________________________________ Interakční prvky ________________________________________________ Krajinný ráz ___________________________________________________ Vodní a větrná eroze ____________________________________________ Kulturní a civilizační hodnoty _____________________________________ Hospodářský potenciál rozvoje ____________________________________

28 28 29 30 30 31 33 33

II.4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ____ 33 II.5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL ________________________________________________________________________ 34 II.5.1. Důsledky na zemědělský půdní fond ____________________________________________ 34

Úvod _________________________________________________________ 34 Výchozí podklady ______________________________________________ 34 Charakteristika katastrálního území _________________________________ 34 Uspořádání ZPF v území _________________________________________ 34 Hydrologické a odtokové poměry __________________________________ 35 Investice do půdy _______________________________________________ 35 Zdůvodnění navrhovaného odnětí zemědělské půdy, včetně zdůvodnění, proč je navrhované řešení nejvýhodnější ___________________________________ 35 Odnětí zemědělské půdy a ostatních pozemků, zdůvodnění a popis záborů __ 36 Vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF __________________________ 40 Vyhodnocení záborů ZPF – zábory vyvolané realizací ÚSES_____________ 42 II.5.2. Důsledky na pozemky určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů ____________ 42

II.6. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ _________ 42 II.6.1. Ochranná pásma vyplývající ze zákona __________________________________________ II.6.2. Záplavová území ___________________________________________________________ II.6.3. Ložiska surovin ____________________________________________________________ II.6.4. Poddolovaná území _________________________________________________________ II.6.5. Sesuvná území _____________________________________________________________ II.6.6. Chráněná území přírody______________________________________________________ II.6.7. Stavební uzávěry a asanační úpravy ____________________________________________ II.6.8. Ochranná pásma ostatní ______________________________________________________ II.6.9. Ochranná pásma vodních zdrojů _______________________________________________ II.6.10. Ochrana zvláštních zájmů ___________________________________________________

42 42 43 43 43 43 43 43 43 43

ČÁST ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÁ POŘIZOVATELEM VE SMYSLU UST. § 53 ODST. 4 A 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ____________________________________________________________ 39

PROJEKT, s.r.o.



ČÁST ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÁ PROJEKTANTEM

II.1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ II.1.1. Postavení městyse ve struktuře osídlení Prosiměřice leží v okrese Znojmo, kde sousedí s katastrálními územími Žerotice, Vítonice, Stošíkovice na Louce, Práče, Bantice, Těšetice, Kyjovice. Rozkládají se 13 km od Znojma ve směru na Moravský Krumlov na bývalé komunikaci spojující Znojmo s Brnem v rozsáhlé nížině Dyjskosvrateckého úvalu. Městys je součástí vinařské a ovocnářské oblasti. Městys Prosiměřice je samostatné sídlo se sídlem úřadu městyse. Městys patří do správního území obce s rozšířenou působností Znojmo. Stavební úřad je při Úřadu městyse Prosiměřice. II.1.2. Koordinace z hlediska širších vztahů v území Z širších vztahů vyplývají následující požadavky na územní plán: Zapracovat do územního plánu ÚTP regionálního a nadregionálního ÚSES Respektovat stabilizovanou sít silničních komunikací Respektovat stávající cyklotrasy a turistické stezky Uvedené požadavky byly do územního plánu zapracovány. II.1.3. Soulad s politikou územního rozvoje České republiky a s cíli územního plánování Územní plán Prosiměřice je v souladu s cíli územního plánování. Je řešen s ohledem na vztah přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území. Cílem je dosažení trvale udržitelného rozvoje, tj. vytvoření podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a uspokojení potřeb současné generace, aniž by byly ohroženy podmínky života generací budoucích. Územní plán usiluje o komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území. Chrání přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Územní plán je rovněž v souladu s politikou územního rozvoje České republiky, konkretizující úkoly územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Územní plán naplňuje vybrané republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: (16) Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. (19) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny. Tato území mají značnou hodnotu, například jako turistické atrakce. Jejich ochrana by však neměla znemožňovat ekonomické využití nebo

PROJEKT, s.r.o.



mu nadměrně bránit. (20) Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel. Hledat přitom vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území. (22) Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). (23) V rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet vedle podmínek pro vznik územních systémů ekologické stability i podmínky pro vznik souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy), umožňující prostupnost krajiny, její rekreační využití a zachování reprodukční schopnosti; pozornost přitom věnovat i vytváření podmínek pro vznik a rozvoj lesních porostů. (24) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), obzvláště ve specifických oblastech, s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). (25) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li to účelné, do společných koridorů. (26) Zlepšovat dostupnost, zejména uvnitř rozvojových oblastí, rozšiřováním sítě hromadné dopravy šetrné k životnímu prostředí. (27) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn. (28) Stanovit v územně plánovací dokumentaci podrobnější podmínky pro využití a uspořádání území vymezených oblastí, os, ploch a koridorů, v souladu s jejich určením a charakterem. (29) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Vztah rozvojových oblastí, os, specifických oblastí, koridorů a ploch dopravy, koridorů a ploch technické infrastruktury vymezených v Politice územního rozvoje ČR k řešenému územnímu plánu: - řešené území neleží v žádné rozvojové oblasti vymezené v Politice územního rozvoje ČR - řešené území neleží v žádné rozvojové ose vymezené v Politice územního plánování ČR - řešené území neleží ve specifických oblastech vymezených v PÚR ČR - řešené území neleží v trase transevropských multimodálních koridorů, koridorů vysokorychlostních tratí, koridorů dálnic a rychlostních silnic, koridorů vodní dopravy, koridorů elektroenergetiky, koridorů VVTL plynovodů, koridorů pro dálkovody. ÚP Prosiměřice je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky, není v rozporu s požadavky vyplývajícími z polohy na výše uvedené rozvojové ose a v trase koridorů. II.1.4. Soulad s ÚPD vydanou krajem Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje dosud nebyly vypracovány. Územní plán velkého územního celku okresu Znojmo již pozbyl platnost. Z ÚAP Znojmo vyplývají pro ÚP Prosiměřice následující požadavky: Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a

PROJEKT, s.r.o.



-

podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmysloví činnosti. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výstavbu účelové zelně (např. zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti. V rámci stávajících a nově navrhovaných průmyslových areálů vymezit také plochy pro výstavbu ochranné zeleně – zelené pásy – s cílem omezit prašnost z provozu těchto areálů. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky. Řešit velmi nízký koeficient ekologické stability. Zachovat a obnovovat systém větrolamů a využít obecních cest k zakládání dalších alejí a stromořadí. Minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Vysoká heterogennost území, degradace části území zejména z důvodu nedostatku pracovnách příležitostí a poskytování služeb, především malých a těžko dostupných obcí. II.1.5. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené ÚPD

Územní plán Prosiměřice naváže na urbanistickou koncepci stanovenou dosud platným ÚPN SÚ Prosiměřice, po změnách č. 1 a 2. Územní plín se zaměří především na vytvoření podmínek pro rozvoj bydlení a výroby, při současném respektování hodnot území a přírodních a technických limitů využití území, především: nemovitých kulturních památek urbanistické struktury městyse regionálního ÚSES: RBC č. 176, RBK č. 331 evropsky významnou lokalitu CZ0623041 – EVL Jevišovka významné krajinné prvky vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění

II.2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Podkladem pro zpracování návrhu územního plánu Prosiměřice byly Zadání územního plánu, schválené dne 27.1.2009 Zastupitelstvem městyse Prosiměřice. A. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů - SPLNĚNY. B. Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů - SPLNĚNY C. Požadavky na rozvoj území městyse – SPLNĚNY. D. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území – SPLNĚNY. E. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury – SPLNĚNY.

PROJEKT, s.r.o.



F. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území - SPLNĚNY. G. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace – SPLNĚNY. H. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů – SPLNĚNY. I. Požadavky a podmínky pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území - AKCEPTOVÁNY. J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby – SPLNĚNY. K. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií – nebylo požadováno. L. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem – NEBYLY UPLATNĚNY. M. Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území – NEBYLY UPLATNĚNY. N. Případný požadavek na zpracování konceptu, požadavky na zpracování variant – NEBYL UPLATNĚN. O. Požadavky na uspořádání obsahu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení – SPLNĚNY.

II.3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY II.3.1. Hlavní cíle řešení Výchozím hlediskem koncepčního přístupu k řešení územního plánu a rozvojové urbanizace městyse je dosažení trvale udržitelného rozvoje. Územní plán usiluje o zajištění optimálního životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo, bez násilného narušení historických i stávajících urbanistických struktur a architektonických hodnot a především bez narušení kulturních, památkově chráněných hodnot, zanechaných předchozími generacemi. Územní plán usiluje o vytvoření nejvhodnější urbanistické a organizační skladby funkčních zón s ohledem na identitu, tradici a historii městyse a společensko– ekonomické podmínky. Hlavní cíle řešení územního plánu: • • • • • •

Vymezení zastavěného území zhodnocení podmínek životního a přírodního prostředí a návrh úprav a změn řešení ochrany přírody a územního systému ekologické stability, ochrany krajinného rázu vymezení zastavitelných ploch – ploch územního rozvoje (ploch pro obytnou výstavbu, výrobu a další funkce), při zohlednění přírodních a technických limitů využití území prověření možností obsluhy výhledového rozvoje městyse (dopravní a technické vybavení území) koordinaci výstavby sítí technické infrastruktury

Funkční změny obsažené v ÚP navazují na urbanistickou koncepci založenou předchozím územním plánem a dále tuto koncepci rozvíjejí. Návrh územního plánu podporuje koncepci segregace bydlení od obtěžujících funkcí a umísťuje rozhodující rozvojovou lokalitu pro bydlení na jihozápadní, západní, severozápadní a severní okraj městyse. Při umisťování ploch pro bydlení byla brána v potaz hlediska kvality životního prostředí, umožňující nerušený a bezpečný pobyt a rekreaci v kvalitním prostředí, hlediska dosažitelnosti centra městyse a zastávek hromadné dopravy a možnosti obsluhy dopravní a technickou vybaveností. Dále pak kvalita zemědělské půdy a vytvoření uceleného půdorysného tvaru sídla. Hlavní výrobní zóny v Prosiměřicích se nacházejí vně městyse. Jedná se zejména o zemědělský areál na jihovýchodě. Rozvoj plochy výroby a skladování je uvažován východně od stávajícího

PROJEKT, s.r.o.



zemědělského areálu. Důvodem k rozvoji výroby v této lokalitě je dobrá dopravní dostupnost z hlediska ochrany životního prostředí (odclonění obytné zástavby, omezení průjezdu obslužné dopravy obcí). Významným omezujícím faktorem při návrhu územního plánu byla existence množství přírodních a technických limitů využití území, především: - nemovitých kulturních památek - urbanistické struktury městyse - nadregionální a regionálního ÚSES: NRBK č. 162, RBC č. 176, RBK č. 331 - evropsky významnou lokalitu CZ0623041 – EVL Jevišovka - významné krajinné prvky vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Územní rozvoj východním směrem je limitován existencí významných přírodních hodnot EVL Jevišovka, VKP, ochranná pásma lesů, ale i záplavovým územím Jevišovky. II.3.2. Demografický vývoj Na základě analýz a výpočtů obsažených v Průzkumech a rozborech pro ÚP Prosiměřice, s ohledem na předpokládaný vývoj obyvatelstva (Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020, ČSÚ 1993, 1995) lze očekávat, že počet trvale bydlících obyvatel městyse bude růst ze současných 737 obyvatel na úroveň cca 800.

II.3.3. Přehled a zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch PLOCHY BYDLENÍ Údaje o bytovém fondu (SLBD 2001, ČSÚ): Byty úhrnem

293

byty obydlené z toho v tom

277 v rodin. domech

160

v bytov. domech

27

byty neobydlené v obydl. domech byty neobydlené v neobydl.domech

5 11

z toho

obydl. přechodně

1

podle důvodu

slouží k rekreaci

4

Výpočet potřeby pozemků pro nové rodinné domy v návrhovém období územního plánu (do r. 2020) byl vypočten v následující tabulce. Pro stanovení celkové potřeby počtu nových rodinných domů je třeba vzít v úvahu stáří a kvalitu stávajícího bytového fondu, velikost censové domácnosti, předpoklad asanací rodinných domů a další aspekty. V Prosiměřicích je již v současné době nízká obložnost bytů (2,66 obyvatel / trvale obydlený byt). Je to způsobeno podílem obyvatel bydlících v domě s pečovatelskou službou. Z tohoto důvodu lze reálně očekávat další pokles obložnosti na cca 2,4 ob./trv.ob.byt.

PROJEKT, s.r.o.



PROGNÓZA BYTOVÉ VÝSTAVBY pokrytí přírůstku počtu obyvatel (2,50 ob./byt v r. 2020) snížení obložnosti byt. fondu na 2,50 ob./byt v r. 2020 odpad byt. fondu z důvodu stavebního stavu z důvodu urbanistického řešení celkem bytů celkem domů (5% dvoubytových) z toho na původ. dříve zastavěných parcelách (po demolici) využití části neobydlených bytů zbývá + rezerva 10 % celková potřeba nových stavebních parcel

návrh do r. 2020 26,25 30 20 0 76 73 15 10 48 5 52

Výhledová potřeba stavebních parcel pro obytnou výstavbu je 52. Potřeby bydlení budou uspokojovány v rodinných domech venkovského typu, zájem o výstavbu malých rodinných zemědělských farem s obytnou částí ani bytových domů se neočekává. Nezbytné podmínky pro umožnění výstavby: - technická připravenost, tj. zejména zabezpečení zásobování vodou a plynem - ujasnění majetkoprávních vztahů k pozemkům a vytvoření legislativních a finančních (daňových) podmínek pro převod pozemků Vlastní zastavěné území je dnes v centru poměrně souvisle zastavěno rodinnými domy, s několika prolukami a volnými zainvestovanými pozemky vhodnými pro výstavbu. Kompaktní charakter zástavby zastavěného území Prosiměřice vyvolal nutnost hledat pro novou obytnou výstavbu i vhodné pozemky mimo zastavěné území. V souladu s tímto požadavkem byly v územním plánu vymezeny plochy pro bydlení s kapacitou přibližně 111 stavebních míst. Kapacita vymezených zastavitelných ploch pro obytnou zástavbu dvojnásobně přesahuje počet potřebných stavebních parcel. Je tak vytvořena dostatečná rezerva pro případy, kdy budou některé zastavitelné plochy nedostupné např. z důvodu nedořešených majetkoprávních vztahů, nebo nesouhlasu vlastníka pozemku. Přehled a charakteristika vybraných ploch: Ozn. návrhu ve výkr.

Umístění lokality

Orientační Vhodný počet RD zástavby

typ Odůvodnění, hodnocení lokality, technická připravenost

BR 1

Na západním okraji městyse

9

izolované RD nebo dvojdomy,

BR 2


5

izolované RD nebo dvojdomy

4

izolované RD nebo dvojdomy

BR 3


PROJEKT, s.r.o.


Rovinatý pozemek, lokalita je přímo obsluhována z komunikace II/413. Nutno vybudovat komunikaci, chodník a inženýrské sítě. Rovinatý pozemek, lokalita je dobře dopravně dostupná. Nutno vybudovat komunikaci, chodník a inženýrské sítě. Klidná lokalita. Rovinatý pozemek, lokalita je relativně dobře dostupná, nutno vybudovat komunikaci, chodník a inženýrské sítě. Klidná lokalita.


BR 4

Na jižním okraji městyse

1

BR 5

V západní části městyse

11

BR 6


2

BR7

Na severozápadním okraji městyse

12

BR8

Na severozápadním okraji městyse

5

BR 9


18

BR 10


9

BR 11 BR 12 BR 13 BR 14 BR 15

Na západním okraji městyse Ve střední části městyse Ve střední části městyse Na jihozápadním okraji městyse Na jihovýchodním okraji městyse

5 5 1 12 3

BR 21


5

BR 22

V jihozápadní části městyse

2

BR 23

V jihozápadní části městyse

2

Celkem cca

111

Rovinatý pozemek, lokalita je přímo izolované RD obsluhována z komunikace III/41313. nebo dvojdomy, Plocha v dosahu inženýrských sítí. Rovinatý pozemek, lokalita je relativně izolované RD dobře dostupná, nutno vybudovat nebo dvojdomy komunikaci, chodník a inženýrské sítě. Mírně se svažující pozemek, lokalita je relativně dobře dostupná, nutno vybudovat izolované RD inženýrské sítě. Rovinatý pozemek, lokalita je přímo izolované RD obsluhována z komunikace III/41315 nebo dvojdomy nutno vybudovat komunikaci, chodník a inženýrské sítě. Rovinatý pozemek, lokalita je přímo obsluhována z komunikace III/41315, izolované RD nutno vybudovat komunikaci, chodník a inženýrské sítě. Mírně se svažující pozemek, lokalita je izolované RD relativně dobře dostupná, nutno vybudovat komunikaci, chodník a inženýrské sítě. Mírně se svažující pozemek, lokalita je izolované RD relativně dobře dostupná, nutno vybudovat komunikaci, chodník a inženýrské sítě. Rovinatý pozemek, nutno vybudovat izolované RD komunikaci a inženýrské sítě. Rovinatý pozemek, lokalita relativně dobře izolované RD dostupná, inženýrské sítě v místě. Rovinatý pozemek, lokalita dobře izolované RD dostupná, inženýrské sítě v místě. Mírně se svažující pozemek, lokalita je izolované RD relativně dobře dostupná, nutno vybudovat komunikaci, chodník a inženýrské sítě. Mírně se svažující pozemek, lokalita je dobře dostupná, nutno vybudovat izolované RD komunikaci. Inženýrské sítě v místě. Mírně se svažující pozemek, lokalita je izolované RD dobře dostupná, nutno vybudovat komunikaci, chodník a inženýrské sítě. Rovinatý pozemek, lokalita je dobře izolované RD dostupná, nutno vybudovat inženýrské sítě. Rovinatý pozemek, lokalita je dobře izolované RD dostupná, nutno vybudovat inženýrské sítě. Stavebních pozemků pro rodinné domy

SMÍŠENÁ ÚZEMÍ Územní plán vymezil v severní části městyse smíšení plochy obytné (SO). Jedná se o plochu bývalého mlýna.

PROJEKT, s.r.o.



V obci se nachází objekty vinných sklepů – stabilizovaný stav. Územní rozvoj této funkce se nepředpokládá. Pro cestovní ruch představují Prosiměřice spíše místo s tranzitním charakterem, ale nenabízející výraznější atraktivity pro dlouhodobý pobyt. Územím procházejí cyklistické trasy (vinařské). Rozvojový potenciál má městys v oblasti vinařské turistiky. VÝROBA A SKLADOVÁNÍ Výroba zemědělská, zpracovatelské provozy ÚP nenavrhuje v obci žádné rozvojové plochy pro zemědělskou výrobu. Stávající zemědělské provozy jsou umístěny jihovýchodně od městyse a jsou zahrnuty do ploch Vs – plochy výroby a skladování. Plochy výroby a skladování Stávající plochy průmyslové výroby jsou územně stabilizovány, jejich využití není omezeno blízkostí obytných ploch. Územní plán vymezuje plochy výroby a skladování na JV okraji sídla (VS 17, VS 19). Výroba drobná, výrobní služby ÚP navrhuje v obci rozvojové plochy pro drobnou výrobu v blízkosti ČOV na východě městyse. Provozování řemesel je umožněno i na jiných funkčních plochách, kde toto využití nebude v rozporu se statutem funkční plochy. Označení návrhu ve Odůvodnění, hodnocení lokality, technická připravenost výkresech Plocha výroby a skladování. Plocha leží jihovýchodně od městyse a navazuje na VS17 stávající zemědělskou výrobu. Nutné vybudovat komunikaci a inženýrské sítě. Plocha výroby a skladování. Plocha leží jihovýchodně od městyse a navazuje na stávající zemědělskou výrobu. Nutné vybudovat komunikaci a inženýrské sítě. VS19 Konflikt s procházejícím el. vedením VN – vedení VN a jeho Op bude respektováno. Plocha výroby drobné. Plocha leží ve východní části městyse. Relativně dobrá dostupnost. Možnost využít stávající sítě. Možný konflikt s OP ČOV a VD18 s procházejícím vedením VN. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Veřejná prostranství jsou v obci stabilizována. Nová veřejná prostranství jsou navržena v rozvojových plochách pro bydlení a podél silnice II. třídy pro zmírnění hluku z dopravy. Plochy silniční dopravy mimo zastavěné území (DS) jsou reprezentovány plochami silnic II. a III. třídy. Změny č. DS 24 a DS 25 řeší úpravu trasy silnice II. třídy č. 413 Moravský Krumlov – Znojmo Hnanice st. hranice. Plochy drážní dopravy leží mimo řešené území. Veřejná parkoviště (DP) jsou stabilizována, nové parkoviště nejsou navrhována. Plochy garáží (DG) jsou stabilizovány a nové se nenavrhují.

PROJEKT, s.r.o.



PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Plochy zásobování vodou (TV) se nachází na západě městyse blízko lokality vinných sklepů. V lokalitě se nachází vrt HPV-1, úpravna vody, akumulační nádrže a AT stanice. Plocha odkanalizování (TK) se nalézá na východním okraji městyse a je stabilizována. Plochy pro nakládání s odpady nejsou v k.ú. Prosiměřice navrhovány. Pro umístění odpadového dvora lze využít stávající nebo zastavitelné plochy VS v souladu s regulativy těchto ploch. Označení návrhu ve Odůvodnění, hodnocení lokality, technická připravenost výkresech Plocha technické infrastruktury (rozšíření akumulace vod o min 60 m3). Plocha leží TI 26 západně od městyse a navazuje na stávající plochy technické infrastruktury.

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Územní plán nenavrhuje žádné vodní a vodohospodářské plochy. PLOCHY PŘÍRODNÍ A PLOCHY ZELENĚ KRAJINNÉ Územní plán navrhuje zejména v místech navržených prvků místního Územního systému ekologické stability vytvořit plochy a koridory cenné z přírodního hlediska, dotvářející krajinný ráz lokality. Přehled a charakteristika vybraných ploch: Označení plochy ve Odůvodnění, hodnocení lokality, technická připravenost výkresech Liniový prvek – součást místního LBK NK 1 Liniový prvek – součást místního LBK NK 2 Liniový prvek – součást místního LBK NK 3 Liniový prvek – součást místního LBK NK 4 Plocha přírodní – součást RBC č. 176 NP 5 Plocha přírodní – součást RBC č. 176 NP 6 Plocha přírodní – součást NRBK č.K 162 NP 7 Plocha přírodní – součást LBC U Domčického lesa NP 8 Plocha přírodní – součást LBC Baštovy strouhy NP 9 Plocha přírodní – součást RBC č. 176 NP 10 Plocha přírodní – součást RBC č. 176 NP 11 Plocha přírodní totožná s LBC Sto dílů NP 12 Liniový prvek – součást místního LBK NK 13 Liniový prvek – součást místního LBK NK 14 Liniový prvek – součást místního LBK NK 15 Liniový prvek – součást místního LBK NK 16

PROJEKT, s.r.o.



II.3.4. Doprava a technické vybavení SILNICE Přehled silnic procházejících řešeným územím: Číslo

Název silnice

silnice

Kategorie silnice mimo zastavěné území

II/413

Moravský Krumlov – Znojmo – Hnanice st. hranice

S7,5/70

III/41313

Práče – Prosiměřice

S7,5/60 (50)

III/41315

Prosiměřice – Kyjovice - Žerotice

S7,5/60 (50)

III/41317

Bantice – Stošíkovice na Louce

S7,5/60 (50)

Severně od obce řeší územní plán odstranění dopravní závady na silnici č. II/413 Moravský Krumlov – Znojmo – Hnanice st. Hranice, spočívající v napřímení této komunikace a vybudování nového přemostění Jevišovky. Trasy ostatních silnic jsou v řešeném území stabilizovány. Jejich úpravy v zastavěném a zastavitelném území budou prováděny v dnešních trasách dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ z ledna 2006. Při řešení připojení jednotlivých lokalit na silnice nutno postupovat dle vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Úpravy dopravní sítě musí mimo jiné odpovídat požadavkům na zajištění příjezdu a přístupu techniky a jednotek integrovaného záchranného systému, včetně jednotek hasičských záchranných sborů (ČSN 73 0820, ČSN 73 0833, ČSN 73 0840 atd.). Rozhledové poměry na křižovatkách místních a účelových komunikací se silniční sítí upravuje územní plán navrženými rozhledovými trojúhelníky. MÍSTNÍ KOMUNIKACE, ÚČELOVÉ KOMUNIKACE Dopravní osu místních komunikací tvoří stávající silnice II. a III. třídy. Tyto silnice zajišťují v průchodu městysem přímou dopravní obsluhu okolních objektů. Zařazujeme je proto dle ČSN 73 6110 do funkční skupiny C, tj. obslužné komunikace, s funkcí obslužnou. Ostatní místní komunikace jsou zařazeny do funkčních skupin C – obslužné komunikace a D1 – komunikace se smíšeným provozem (pěší zóny, obytné zóny) – viz vložené schema.

PROJEKT, s.r.o.



PROJEKT, s.r.o.



DOPRAVA V KLIDU Všechny nové obytné objekty musí mít řešeno parkování a odstavování vozidel na vlastním pozemku dle ČSN 73 6056 a dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“. Pro řešené území se přitom stanovuje stupeň motorizace 1:2,5. V současné době jsou v obci pouze 3 parkoviště - u obecního úřadu, v centru a u hřbitova. Stávající parkovací místa v obci jsou většinou podél komunikací. CYKLISTICKÁ A PĚŠÍ DOPRAVA Řešeným územím prochází významné cyklistické trasy, cyklotrasa č. 5008 Trávní dvůr – Čejkovice – Žerotice a Znojemská vinařská stezka. Katastrálním územím městyse neprochází žádná turistická trasa. Územní plán navrhuje dobudování chodníků pro pěší podél frekventovaných místních komunikací, dle zákresu ve výkresové části. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Městys Prosiměřice je zásobován vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zdrojem pitné vody je stávající vrt HPV-1 o vydatnosti Q =0,80 l/s. Z tohoto zdroje je voda čerpána do objektu úpravny vody (odželezení, odmanganování, chlorování). Upravená voda natéká do akumulačních nádrží (vodojem 2x25 m3) a odtud přes AT stanici je zásobován městys Prosiměřice zásobovacím řadem, který končí u městyse napojením na rozvodnou síť. Čerpadla AT stanice jsou v provozu pouze při větším odběru, kdy zvyšují tlak na potřebné hodnoty. Součástí vodovodu jsou i požární hydranty. Prameniště, zdroje vody V městysi Prosiměřice je vyhlášeno ochranné pásmo vodních zdrojů – I. OP vodního zdroje Prosiměřice. OP je zakresleno ve výkresové části územního plánu a je respektováno. Ochranná pásma Ochranná pásma vodovodů jsou dle zák. č. 274/2001 Sb., v platném znění, 1,5 m od okraje potrubí na obě strany při průměru potrubí do 500 mm včetně, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm. U vodovodních řadů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Potřeba vody pro městys Prosiměřice Podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. činí směrná roční potřeba vody na 1 obyvatele bytu: je-li v bytě výtok, WC a koupelna s kamny na tuhá paliva 41 m3/rok, tj. 112 l/os/den, je-li v bytě výtok, WC a koupelna s průtokovým ohřívačem nebo el. bojlerem 46 m3/rok, tj. 126 l/os/den, - je-li v bytě výtok, WC a centrální příprava teplé vody 56 m3/rok, tj. 153 l/os/den. -

Dále uvádí příloha č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb. směrnou roční potřebu vody pro: - veřejné budovy - hotely, penziony a ubytovny

PROJEKT, s.r.o.



-

zdravotnická a sociální zařízení kulturní a osvětové podniky provozovny, prodejny a výrobky hospodářská zvířata a drůbež různé

Protože územní plán nestanovuje závazně kapacity žádných uvedených zařízení, uvažujeme paušální započtení těchto zařízení v roční potřebě vody na 1 obyvatele zvýšením o 30 %. Účelových jednotek Počet obyvatel výhledový Paušální podíl na vybavenost a výrobu (%) Rekreační ubytování (lůžka) Potřeba vody Specifická potřeba vody Qd

Nerovnoměrnost potřeby:

800

Roční potřeba vody dle přílohy č. 12 Vyhl. 428/2001 Sb. 46 (m3/os./rok)

20

9,2

(m3/os./rok)

0

60

(m3/os./rok)

- obyvatelstvo - vybavenost, výroba - ubytování Celkem - max.denní potřeba Qm=Qd*1,5 - hodinové maximum Qh=Qm*1,8

l/os/den 126,03 25,21 164,38

m3/den 100,822 20,164 0,000 120,986 181,479

l/s 1,167 0,233 0,000 1,400 2,100 3,781

Vypočtená potřeba vody bude pokryta ze stávajícího vodovodu pro veřejnou potřebu. Zdrojem pitné vody je stávající vrt HPV-1 o vydatnosti Q =0,80 l/s. Vydatnost tohoto vrtu pokryje pouze cca 57 % budoucí potřeby městyse Prosiměřice, městys již dosáhl prahové situace v zásobování vodou. Problém lze řešit provedením hydrogeologického průzkumu a vybudováním dalšího vodního zdroje o vydatnosti nejméně 0,80 l/s. Koncepce zásobování vodou se nemění. Územní plán řešil napojení rozvojových lokalit na vodovodní síť, navrhované vodovodní řady budou vedeny pokud možno po veřejných pozemcích v zeleném pásmu příp. pod chodníkem a podle možností zaokruhovány. Návrh vodovodní sítě je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Tlakové poměry, akumulace Tlakové poměry: nejsou posuzovány, městys je zásoben přes AT stanici Akumulace: podle ČSN 736 650 je využitelný obsah zásobního vodojemu minimálně 60 % z maximální denní potřeby. Uvažujeme objem akumulace cca 60 % Qm, tj. nejméně 108,8 m3. Stávající akumulace 2x25 m3 je poddimenzován, doporučujeme rozšíření o další komoru o objemu 6080 m3. Zabezpečení požární vody Požární voda: Navržený vodovodní systém musí vyhovovat ČSN 73 0873 „Zásobování požární vodou“. Uvedená norma udává m.j. nejmenší dimenze potrubí, vzdálenosti hydrantů a stanovuje hodnoty odběru vody a obsahu požární nádrže. Dimenze stávajícího vodovodního potrubí v obci je 80, 100 a 150 mm. Dimenze DN 80 vyhoví jako zdroj požární vody u rodinných domů a nevýrobních objektů do plochy 120

PROJEKT, s.r.o.



m2. Dimenze DN 100 vyhoví jako zdroj požární vody pro nevýrobní objekty o ploše 120-1500 m2 a výrobní objekty a sklady do plochy 500 m2. Dimenze DN 150 vyhoví pro výrobní objekty, sklady a otevřená technologická zařízení o ploše nad 1500 m2. Územní plán však neřeší profily inženýrských sítí – bude řešeno v projektové dokumentaci jednotlivých staveb. Potřeba požární vody: • ryze obytná území: vodovody by měly být dimenzovány na položku č. 2 tabulky č. 2 výše uvedené ČSN, tj. na nevýrobní objekty o ploše 120-1500 m2. Odběr pro v=0,8 m/s činí Q=6 l/s, pro v=1,5 m/s (s požárním čerpadlem) je Q=12 l/s, obsah nádrže požární vody min. 22 m3. • výrobní areály včetně přívodních vodovodních řadů k těmto areálům na položku č. 3 tabulky č. 2 výše uvedené ČSN, tj. na nevýrobní objekty o ploše do 1500 m2 a výrobní objekty o ploše 500-1500 m2 a otevřená technologická zařízení o ploše do 1500 m2. Odběr pro v=0,8 m/s činí Q=9,5 l/s, pro v=1,5 m/s (s požárním čerpadlem) je Q=18 l/s, obsah nádrže požární vody min. 35 m3. Dále stanovují normy, že u hydrantu pro odběr požární vody má být podle ČSN 73 0873 zajištěn minimální statický přetlak nejméně 0,2 Mpa a při odběru nemá přetlak poklesnout pod 0,05 Mpa. ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V obci je vybudována splašková kanalizační síť gravitační a výtlačná. Část stokové sítě byla vybudována v akci Z a její technický stav odpovídá stáří. Na stokové síti jsou dvě čerpací stanice. Odpadní vody jsou přečerpány na ČOV Prosiměřice. ČOV je mechanicko-biologická s dlouhodobou aktivací s nízkým zatížením kalu, typu Sigma-Kombiblok technologií firmy Sigma. ČOV zahájila svůj provoz v dubnu 1992. Provozovatel: Vodárenská akciová společnost a.s. Brno, divize Znojmo. Hydrotechnické údaje: Pro potřeby bilancí v územním plánu byly specifické produkce odpadních vod a znečištění stanoveny následovně: produkce splaškových vod: obec 500-1500 obyv. produkce znečištění - BSK5 60 g /EO/d - NL 55 g /EO/d - CHSK 110 g /EO/d - Ncelk. 8 g /EO/d 5 g /EO/d - N-NH4 - N-NO3 3 g /EO/d 2 g /os./d - Pcelk

90-150 l/os./d

Prosiměřice - produkce znečištění: (množství odp.vod - viz kapitola Zásobování vodou)

PROJEKT, s.r.o.



produkce (m3/os.den)

jednotka

Počet obyvatel

2015 800

Produkce odp.vod m3/den: odpadní vody balastní (20%)

m3/den m3/den

121,0 24,2

CELKEM přítok na ČOV (m3/den) CELKEM přítok na ČOV (l/s)

m3/den l/s

145,2 1,68

Bilance znečištění odpadních vod na přítoku na čistírnu odp. vod: - BSK5 0,06/ob. kg/den - NL 0,055/ob. kg/den

48,00 44

V uvedených bilancích jsou započítány pouze odpadní vody splaškové, nikoliv vody dešťové. Také v nich nejsou započítány odpadní vody z lokality vinných sklepů, které budou představovat v době vinařských prací mírné zvýšení zatížení. Pro orientaci uvádíme výpočet množství a znečištění odpadních vod z vinných sklepů podle rakouské metodiky. Návrh kanalizační sítě je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVKJMK). Dešťové vody budou přednostně řešeny vsakováním na vlastním pozemku, přebytek bude odváděn stávající a navrhovanou dešťovou kanalizací, případně povrchovým odtokem. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ V katastrálním území Prosiměřice neleží žádné výrobny elektrické energie ani rozvodny VVN/VN. Řešeným územím nevede žádné elektrické vedení nadřazené sítě VVN. Městys je zásobován vedením VN na napěťové hladině 22 kV, které je k sídlu přivedeno od jihozápadu (od Bantic). Vedení VN je územně stabilizováno. Druhá větev VN vede do Prosiměřic ze severní strany od Vítonic. Přeložení dvou souběžných vedení VN v katastru Vítonice zasáhne nepatrně i do katastru Prosiměřice. Distribuční síť NN je provedena v převážné míře jako venkovní na dřevěných stožárech, stav sítě je dobrý. Posouzení velikosti odběru: výpočet je proveden podle směrnice č. 13/98, kterou vydaly JME, a.s. Směrnice slouží pro vypracování technických návrhů distribučních sítí NN a návrhů distribučních sítí na úrovni vstupních studií pro územní plánování. Určuje orientační zatížení bytových odběrů dle stupně elektrifikace domácností a charakteru zástavby. Dále umožňuje určit orientační hodnoty zatížení základních nebytových odběrů.

Sazba

Stupeň elektrizace bytů: Druh odběru el.energie

PROJEKT, s.r.o.


Maximální zatížení


Odpovídající stupeň elektrizace BBS B

A

BN BV

B1 B2 C1

BP

C2

BH

C3

Pmaxb (kW) základní (osvětlení, drobné spotřebiče, bez vytápění ) dtto A + příprava pokrmů elektricky osvětlení, vaření a ohřev TUV akumulační vytápění dtto B2 + přímotopné vytápění elektrickou energií smíšené

doba

0,7

dopoledne

1,5 3 15

dopoledne v noci v noci

15

dopoledne

7,5

v noci

Typ obce: VENKOVSKÁ, typ zástavby: VENKOVSKÁ Vzhledem k plynofikaci městyse uvažujeme se stupněm elektrifikace: "B1" u 50 % bytového fondu, "B2" u 20 % bytového fondu "C1" u 20 % bytového fondu "C2" u 10 % bytového fondu Orientační návrh počtu transformačních stanic pro účely územního plánu: venkovská obec, výpočet proveden dle tab.č. 3 a tab. č. 15. Uvažováno je 800 obyvatel, obložnost bytů 2,4 ob./byt, celkem tedy 333 bytů.

%

Celkový počet bytů v roce 2015: - z toho kategorie "A" - z toho kategorie "B1" - z toho kategorie "B2" - z toho kategorie "C1" - z toho kategorie "C2" - z toho kategorie "C3"

100 0 50 20 20 10 0

Měrné Podíl odběrů na zatížení 1 max.zatížení v hlavních Bytů BJ na úrovni časových pásmech dne (2020) TS VN/NN (kW) dopol. večer noc 333 0 0,83 0,50 1,00 0,29 167 1,50 1,00 0,73 0,13 67 2,10 0,50 0,37 1,00 67 9,70 0,17 0,20 1,00 33 15,00 0,35 0,35 1,00 0 6,00 0,80 0,90 1,00

Podíl nebytového odběru (dle tab. "Parametry odběru elektřiny" pro venkovské obce)

0,35

Zatížení CELKEM (kW): Potřebný počet transformátorů Si=400 kVA, využití max. 80%, účiník v síti 0,95

Zatížení TS VN/NN v r.2015 celkem (kW) dopol.

večer

noc

0,00 0,00 0,00 249,75 182,32 32,47 69,93 51,75 139,86 109,82 129,20 646,02 174,83 174,83 499,50 0,00 0,00 0,00 116,55 116,55 116,55 720,88 654,64 1434,40 2,37 2,15 4,72

Městys je obsluhován 5 elektrickými trafostanicemi. Podle výpočtů je jejich počet dostačující. Přesto územní plán řeší umístění dvou nových trafostanic, jedné distribuční a jedné privátní pro obsluhu významnějších zastavitelných ploch výrobních VS19, VS17 s tím, že polohu trafostanice uvnitř plochy VS19 upřesní projekt stavby. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Městys je plynofikován. Napojení je provedeno z VTL/STL regulační stanice umístěné na jihozápadním okraji městyse.

PROJEKT, s.r.o.



Místní rozvodná síť je středotlaká o provozním tlaku 0,3 Mpa. Jsou na ni napojeni odběratelé všech kategorií. Uvažovaná potřeba plynu v roce 2015: výpočet potřeby plynu je proveden dle směrnice pro zpracování generelů v působnosti JMP z roku 1987. Uvažujeme 100 % zásobení obyvatelstva plynem ve 3 spotřebitelských kategoriích. A - 5 % příprava pokrmů (odběr 0,7 m3/h, 200 m3/rok) B - 5 % příprava pokrmů + ohřev TUV (1,8 m3/h, 750 m3/rok) C - 90 % příprava pokrmů + ohřev TUV + otop (2,6 m3/h, 3000 m3/rok) Uvažováno je 800 obyvatel, obložnost bytů 2,4 ob./byt, celkem tedy 333 bytů. Bytů

Odběr na 1 Odběr na 1 Odběr celkem

Odběr celkem

% Celkový počet bytů v roce 2015: - z toho kategorie "A" - z toho kategorie "B" - z toho kategorie "C" Obyvatelstvo celkem:

100 5 5 90

(2020) BJ m3/hod BJ m3/rok 333 16,65 0,7 200 16,65 1,8 750 299,7 2,6 3000

m3/hod 11,655 29,97 779,22 821

m3/rok 3330 12487,5 899100 914918

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V současné době je zásobování teplem v řešeném území založeno na lokálních zdrojích, s topným mediem převážně zemním plynem. Koncepce zásobování teplem založená na lokálních zdrojích se nemění. VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Za obnovitelné zdroje energie jsou považovány energie sluneční, větrná, vodní, geotermální a energie z biomasy. Vzhledem k poloze, podmínkám a charakteru řešeného území lze uvažovat rovněž s využitím netradičních zdrojů elektrické energie. Přehled možností využití netradičních a obnovitelných zdrojů energie: - Energie vody: v řešeném území neperspektivní. - Energie větru: v řešeném území nepříliš perspektivní. - Solární energie: velmi rychle se rozvíjející obor. Využití se nabízí především u k ohřevu teplé užitkové vody a technologické vody u objektů výrobních a ohřevu TUV u bytových objektů. Ekonomická návratnost solárních zařízení v současné době špatná, v budoucnu lze očekávat výrazné zlepšení. V řešeném území se neuvažuje vybudování fotovoltaických elektráren. Využití solární energie pro vlastní potřebu ale je přípustné. - Tepelná čerpadla: jedná se o zařízení, která čerpají teplo z okolního prostředí (vody, vzduchu, země, ale také odpadní teplo) a transformují tuto nízkopotenciální tepelnou energii na energii vysokopotenciální. Vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům se však tento zdroj u nás dosud na rozdíl od vyspělých západních zemí v masovějším měřítku neprosadil. S růstem cen energií lze předpokládat větší zájem o tepelná čerpadla. Již dnes by měla být tepelná čerpadla zvažována jako reálná alternativa vytápění v těch oblastech, kde není zaveden zemní plyn nebo CZT. Význam však mají pouze u nových objektů, neboť tomuto způsobu vytápění musí být podřízeno i řešení celé topné soustavy. V řešeném území perspektivní jako lokální zdroj tepla. - Využití dřevní hmoty (pilin, lesních štěpků, palivového dřeva): v řešeném území nepříliš perspektivní. - Využití energie biomasy spalováním a zplynováním: v poslední době se stává oblíbeným zdrojem energie pro vytápění zemědělských objektů, rodinných domů a bytových domů, prosazuje se dokonce

PROJEKT, s.r.o.



jako zdroj pro méně rozsáhlé systémy CZT. Výhodou je snadná regulace výkonu, nižší emise, vysoká účinnost. Tento zdroj má v řešeném území předpoklady pro širší využití jako lokální zdroj tepla. - Využití energie biomasy tzv. mokrými procesy – fermentací (produkce etanolu) a anaerobním vyhníváním (výroba bioplynu): tyto zdroje se v řešeném území pravděpodobně prosadí u zemědělských podniků jako lokální zdroj tepla. PŘENOS INFORMACÍ Katastrálním územím městyse neprochází žádná radioreleová trasa. Řešeným územím prochází dálkové i sdělovací kabely. Byly zakresleny v grafické části dokumentace územního plánu. Řešeným územím prochází dva dálkové kabely, které se v Prosiměřicích křižují. Jeden dálkový kabel je přiveden od Bantic, od hřbitova je veden po východní straně silnice směrem na východ městyse. Na návsi se napojí na místní komunikaci, kterou kopíruje až do jejího křižování s potokem Křepička. Od tohoto místa vede podél vedení VN. Druhý dálkový kabel vede do Prosiměřic z jihu z k.ú. Práče a vede podél silnice III. třídy č. 41313 Práče-Prosiměřice. Prochází středem městyse a na křižovatce silnic začne kopírovat trasu silnice II. třídy č. 413 Moravský Krumlov – Znojmo – Hnanice st. hranice směrem do Vítonic. Sdělovací vedení jsou rovněž kabelizována. Sdělovací kabely jsou položeny v těsném souběhu s kabelem dálkovým a dále po celé obci. -

V řešeném území je vybudována také základová stanice GSM: T-mobile na jihozápadní hranici katastru ROPOVODY A PRODUKTOVODY Na řešeném území se nenachází. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Systém nakládání s odpady se řídí zákonem č. 185/2001 v platném znění. Zákon ukládá v § 17 obcím a fyzickým osobám tyto hlavní povinnosti: (1) Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon nestanoví jinak. (2) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. (3) Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy 24) určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou. (4) Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy

PROJEKT, s.r.o.



tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. (5) Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. Systém nakládání s komunálním, ale i stavebním odpadem na území městyse městys ve své samostatné působnosti stanovil Obecně závaznou vyhláškou. Vyhláška stanovila systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využití a zneškodňování komunálních odpadů vznikající na území městyse. Odvoz odpadů provádí pověřená osoba na základě smlouvy. Vytříděné odpady z domácností budou vyváženy nepravidelně. Pověřená osoba bude odebírat tento druh odpadů od občanů na předem vyhlášených místech přímo do sběrového a svozového prostředku. Systém nakládání s odpady je stabilizovaný. V obci není v současnosti umístěn sběrný dvůr. Územní plán umožňuje umístit trvalý odpadový dvůr na plochách výroby a skladování (VS), a to jak stávajících stabilizovaných, tak na zastavitelných plochách tohoto typu. Na stejných plochách je možné umístit i případnou recyklační linku na zpracování stavebního odpadu, popř. kompostárnu. Vytříděné nebezpečné odpady a velkoobjemové odpady budou odváženy mobilními prostředky. Vlastní likvidace odpadu (neškodlivé uložení nebo druhotné využití) se předpokládá mimo území řešené územním plánem.

PROJEKT, s.r.o.



Skládky v katastru městyse: Žádné. II.3.5. Plochy vnitrosídelní zeleně Územní plán navrhuje několik ploch vnitrosídelní a krajinné zeleně. Plochy zeleně veřejné a parkové jsou navrženy jednak pro oddělení ploch bydlení od hlavní komunikace, a dále také pro zkvalitnění charakteru centra městyse. Po obvodech nově navrhovaných výrobních ploch jsou z důvodů krajinotvorných, ochranných a hygienických navrženy liniové výsadby dřevin. Při úpravách a dosadbách zeleně je nutno klást důraz na použití původních domácích druhů dřevin. Vhodnými dřevinami jsou listnaté stromy a keře, lesní i okrasné. Zásadně neuvažovat stromy s nepříznivými účinky na alergiky. Zvláštní důraz je nutno klást na péči o zeleň. II.3.6. Odůvodnění ploch s jiným způsobem využití než je stanoveno vyhl. 501/2006 Sb. V územním plánu je využita možnost daná ustanovením § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb. členit podrobněji plochy s rozdílným způsobem využití. Zdůvodnění, proč byly dále vymezeny plochy s jiným způsobem využití než je stanoveno v § 419 vyhl. 501/2006 Sb.: SS

UZ DP NK

Plochy smíšené – vinné sklepy Plochy smíšené – vinné sklepy a rekreace byly vymezeny a rekreace z toho důvodu, že vyhl.č. 501/2006 Sb. nepamatuje na tyto funkční plochy, které jsou specifikou Jižní Moravy. Smyslem vymezení ploch SS je umožnit existenci těchto specifických objektů, které mají charakter výrobněrekreační a často slouží i pro bydlení nebo cestovní ruch, při stanovení nezbytných technických podmínek pro umisťování pozemků staveb pro bydlení a rekreaci (z hlediska možnosti dopravního napojení a vyřešení nakládání s odpady). Plochy veřejné zeleně Zahrnují pozemky parků, dětských hřišť a malých vodních ploch. Jsou vymezeny proto, aby byla zaručena ochrana systému sídelní zeleně před zastavěním. Plochy záchytných Specifické podmínky městyse vyžadují odlišné a parkovišť podrobnější členění ploch dopravní infrastruktury, než uvádí § 9 vyhl. 501/2006 Sb. Plochy zeleně krajinné Byly vymezeny k ochraně nelesní zeleně v zemědělské krajině. Tato zeleň má nezastupitelný význam ekologický, protierozní, krajinářský a její přínos je i ve vytváření pocitu obytné krajiny. II.3.7. Hluk ze silniční dopravy

V zastavěném území je nutno respektovat požadavky Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb., jež stanovuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době (06-22hod) se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době (22-06 hod) pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích

PROJEKT, s.r.o.



a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln. Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn a Ln se číselně rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem: • základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB • a korekcí pro denní nebo noční dobu a místo, které činí: a) denní doba Korekce (dB) Veřejné Hlavní kom. Stará zátěž Provozovny komunikace a v OP drah (komunikace a ČD) Chráněné venkovní prostory staveb -5 0 +5 +15 nemocnic a staveb lázní Chráněný venkovní prostor nemocnic a 0 0 +5 +15 lázní 0 +5 Chráněné venkovní prostory +10 +20 ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory Způsob využití území

b) noční doba: stejné korekce jako ad a) a dále o pro hluk ze železnice se použije další korekce - 5 dB o u ostatních zdrojů hluku se pro noční dobu použije korekce - 10 dB Obcí prochází silnice II/413, III/41313, III/41315, III/41317. Na silnici II. třídy bylo v roce 2005 sčítání prováděno, byla zde umístěna následující sčítací stanoviště intenzity dopravy: Číslo Silnice stanoviště II/413 6-3746 II/413 6-3747

Intenzita dopravy – celoroční průměr rok 2000 Pro úsek nákladní těžká osobní motocykly celkem N1 Od vyústění ze 400 v Hostěradicích 522 1429 14 1965 po zaús. 41313 od Práče Od zaústění 41313 od Práče po x se 602 2820 25 3447 408 v Suchohrdlech

Na silnicích III/41313, III/41315, III/41317 sčítání prováděno nebylo, dopravní zátěž na těchto silnicích je velmi nízká. Vychází se z předpokladu, že dopravní zátěž je konstantní pro celý úsek silnice v zastavěném území sídla. Podle výše uvedených hygienických předpisů uvažujeme k základní hladině hluku LAeq,T = 50 dB použití následujících korekcí: • základní hladina hluku LAeq,T = 50 dB • korekce pro denní a noční dobu, které činí:

PROJEKT, s.r.o.



a) Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory, denní doba: V okolí hlavních komunikací a drah +10 dB Přípustná hodnota hluku v denní době CELKEM 60 dB −

Pro hluk z dopravy způsobený starou zátěží, denní doba: Stará hluková zátěž z pozemních komunikací a +20 dB z drážní dopravy Přípustná hodnota hluku v denní době CELKEM 70 dB Ve výpočtu je uvažována hodnota 60 dB.

b) Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory, noční doba: V okolí hlavních komunikací a v OP drah +10 dB Korekce pro noční dobu - 10 dB Přípustná hodnota hluku v noční době CELKEM 50 dB −

Pro hluk z dopravy způsobený starou zátěží, noční doba: Stará hluková zátěž z pozemních komunikací a +20 dB z drážní dopravy Korekce pro noční dobu - 10 dB Přípustná hodnota hluku v noční době CELKEM 60 dB Ve výpočtu je pro noční dobu uvažována hodnota 50 dB.

Výpočet je proveden podle přílohy Zpravodaje Ministerstva životního prostředí ČR číslo 3/1996, tj. podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko).

PROJEKT, s.r.o.



Číslo státní silnice: Sčítací stanoviště:

II/413 6-3746 Stav

- těžká vozidla - osobní automobily - motocykly CELKEM vozidel

522 1429 14 1965

S=

návrh k r. 2010 výhled k r. 2020 778 898 2129 2458 21 24 2928 3380 (koef. 1,49 sil. II.tř.)(koef. 1,72 sil. II.tř.)

Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 2722,90 - průměrná denní hodinová intenzita nd 170,18 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 26,56 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0,6000 - průměrná denní intenzita osobních automobilů 1979 Hodinová intenzita (nOAd)= 123,671 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 744 Hodinová intenzita (nNAd)= 46,511 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 50 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008209 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021213 - hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = 12940788,95 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nNAd x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 15658354,63 y = 10log x -10,1 = 61,85 dB (A) Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 dB(A): U= 1,85 10 umocněno U/8,78 1,62 pro výšku H = 2m Vzdálenost izofony 60 dB(A) d = 12,45 m

a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 204,95 - průměrná noční hodinová intenzita nn 25,62 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 171,34 Hodinová intenzita (nOAn)= 21,418 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 33,61 Hodinová intenzita (nNAn)= 4,201 - výpočtová rychlost vn 55 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008859 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0020226 - faktory (dle grafu) F1 = 1377438,651 F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 1666700,77 y = 10log x -10,1 = 52,12 dB (A) Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 dB(A): 2,12 10 umocněno U/8,78 1,74 Vzdálenost izofony 50 dB(A) d = 12,85 m

PROJEKT, s.r.o.



Číslo státní silnice: Sčítací stanoviště:

II/413 6-3747 Stav

- těžká vozidla - osobní automobily - motocykly CELKEM vozidel

602 2820 25 3447

S=

návrh k r. 2010 výhled k r. 2020 897 1035 4202 4850 37 43 5136 5929 (koef. 1,49 sil. II.tř.)(koef. 1,72 sil. II.tř.)

Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 4776,51 - průměrná denní hodinová intenzita nd 298,53 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 17,46 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0,5000 - průměrná denní intenzita osobních automobilů 3912 Hodinová intenzita (nOAd)= 244,504 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 864 Hodinová intenzita (nNAd)= 54,028 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 50 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008209 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021213 - hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = 17160087,55 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nNAd x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 20763705,93 y = 10log x -10,1 = 63,07 dB (A) Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 dB(A): U= 3,07 10 umocněno U/8,78 2,24 pro výšku H = 2m Vzdálenost izofony 60 dB(A) d = 14,40 m

a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 359,52 - průměrná noční hodinová intenzita nn 44,94 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 326,99 Hodinová intenzita (nOAn)= 40,874 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 32,53 Hodinová intenzita (nNAn)= 4,067 - výpočtová rychlost vn 55 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008859 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0020226 - faktory (dle grafu) F1 = 1792017,21 F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 2168340,82 y = 10log x -10,1 = 53,26 dB (A) Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 dB(A): 3,26 10 umocněno U/8,78 2,35 Vzdálenost izofony 50 dB(A) d = 14,73 m

Hlukem z dopravy jsou zasaženy některé převážně bytové objekty situované podél silnice II/413. Vybudování silničního obchvatu však není reálné, problém je tedy nutné řešit protihlukovými opatřeními přímo na objektech. Územní plán nenavrhuje žádné zastavitelné plochy pro bydlení v území zasaženém hlukem ze silniční dopravy. Nejblíže silnici II/413 je umístěna plocha pro bydlení BR1, objekty v této ploše ale

PROJEKT, s.r.o.



budou umístěny v dostatečné vzdálenosti od silnice, mimo území negativně ovlivněné hlukem z dopravy. II.3.8. Hluk ze železniční dopravy Řešeným územím neprochází žádná železniční trať. II.3.9. Důsledky na udržitelný rozvoj území Životní prostředí Územní plán nebude mít významný vliv na ochranu přírody a krajiny (tj. na ochranu zvláště chráněných území, na ochranu významných krajinných prvků, přírodních parků, zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů, prioritních typů stanovišť a druhů, na ochranu krajinného rázu, na ochranu lesů a vodních zdrojů). Vliv na ochranu ZPF je vyhodnocen v samostatné kapitole II.5. Přírodní hodnoty V rámci soustavy Natura 2000 byla v katastrálním území Prosiměřice vymezena evropsky významná lokalita Jevišovka (kód lokality CZ0623046). Dolní část toku řeky Jevišovky s písčitojílovitými náplavy. Přestože jde převážně o upravený vodní tok, hostí druhově poměrně bohatá společenstva vodních makrofyt s výskytem šmelu okoličnatého (Butomus umbellatus), stolístku klasnatého (Myriophyllum spicatum), rdestu kadeřavého (Potamogeton crispus), pramenička obecná (Fontinalis antipyretica). Na lokalitě se vyskytuje populace hybridního komplexu sekavců. Lokalita je cenná především pro svůj rozsah zaručující dlouhodobou existenci hybridního komplexu sekavců v této části panonské oblasti, jedná se o výjimečnou populaci vysokého regionálního významu, v panonské oblasti je jednou ze tří známých. Zastavitelné plochy vymezené územním plánem Prosiměřice nebudou mít významný vliv na EVL Natury 2000. V k.ú. Prosiměřice se vykytují významné krajinné prvky vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění o ochraně přírody a krajiny. Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky také všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením dle § 4 odst. (2) citovaného zákona. Katastrálním územím Prosiměřice protéká Jevišovka, která je ve správě Povodí Moravy, s.p. Dále protéká řešeným územím Křepička – tato vodoteč je ve správě ZVHS, pracoviště Znojmo a Mlýnský potok tvořící levé rameno Jevišovky. Na komínu v obci Prosiměřice je tradiční hnízdiště zvláště chráněného živočišného druhu (zařazeného v kategorii ohrožených druhů) čápa bílého. Dle § 50 zák.č. 114/92 Sb. jsou zvláště chránění živočichové chránění ve všech vývojových stádiích, chráněna jsou též jimi využívána přirozená i umělá sídla a biotopy. Celé území městyse leží v oblasti doletu hus z ptačí oblasti Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny. Proto je nutno krajinu chránit před některými vlivy, především před výstavbou staveb vyšších než jsou stromy v okolní krajině, tedy stavbami vyššími než 15 – 25 m (např. větrnými elektrárnami, které jsou pro husy přímo nebezpečné, navíc znamenají zábor vhodných potravních biotopů), dále před záměry, které znamenají změnu tradičního využívání zemědělské půdy (např. fotovoltaickými elektrárnami, pěstováním rychle rostoucích dřevin a zalesňováním ve volné krajině ve vzdálenosti větší než 200 m od zastavěného území obcí).

PROJEKT, s.r.o.



Územní systém ekologické stability Krajina představuje soubor ekosystémů, které se v ní historicky vytvořily. Jedná se jednak o ekosystémy původní, jednak o ekosystémy umělé, vzniklé větším či menším přičiněním člověka. Člověk přírodní pochody, interakce a vazby usměrňuje, ruší a zakládá nové. K posílení ekologické stability je třeba zachovat, doplnit či nově vytvořit síť záchytných bodů (BIOCENTER) a jejich spojnic (BIOKORIDORŮ), která by zajišťovala spojení mezi stabilními zónami. Těmito biocentry a biokoridory jsou takové ekosystémy, které jsou druhotně a skladebně bohaté; bude se tedy jednat zejména o lesy, trvalé drnové formace (louky, pastviny, úhory) a trvalou zeleň rostoucí mimo les, vodní toky a nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřady a chráněná území přírody. Dohromady tvoří KOSTRU EKOLOGICKÉ STABILITY. Má-li však tato kostra optimálně plnit svůj účel, je třeba ji doplnit do fungujícího systému o chybějící biocentra a biokoridory. Takto vzniklý systém se nazývá ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY, který má zejména následující funkce: - uchovává přírodní genofond krajiny - příznivě působí na okolní, ekologicky méně stabilní území - umožňuje polyfunkční využívání krajiny ÚSES je v souladu s ust. § 4 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem. Jeho vymezení je závaznou částí územního plánu. Zpracovatel územního plánu měl jako podklady k hodnocení krajiny a její ekologické stability následující dokumenty: 1. Návrh plánu místního územního systému ekologické stability k.ú. Prosiměřice – vypracovala f. LÖW & spol., s.r.o. Brno v dubnu 2009. 2. Limity využití území a jiná závazná omezení v okrese Znojmo. AGERIS s.r.o. Brno, LÖW & spol.,s.r.o. Brno, 2003 3. Nadregionální a regionální ÚSES - zpracovatel Společnost pro životní prostředí, s.r.o., Brno, 1996. 4. Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje - vypracovala f. Ageris Brno, 2003 Návrh místního ÚSES vychází obecně z potřeby posílit a doplnit funkci regionálního a nadregionálního ÚSES. Místní ÚSES musí propojovat společenstva příbuzných trofických a hydrických řad ve funkční systém. Všechny reprezentativní typy společenstev (tj. charakteristické pro danou biochoru) musí být takto v ÚSES zastoupeny. Je vhodné, aby byla zastoupena i společenstva unikátní. Zpracovatel územního plánu provedl aktuální vymezení ÚSES do měřítka územně plánovací dokumentace. Zpracovatel graficky vymezil stabilizované plochy ÚSES a návrh ÚSES. Takto vymezený ÚSES je limitem využití území z hlediska stavebního zákona a veřejným zájmem z titulu zákona o ochraně přírody a krajiny. Na realizaci takto vymezeného ÚSES se mohou podílet prostředky z veřejných rozpočtů a lze pro něj ve veřejném zájmu zajišťovat pozemky. Na základě výše uvedených podkladů a již zpracovaných územně plánovacích dokumentací (plánů ÚSES) v sousedících katastrálních územích byl upraven a zpřesněn generel ÚSES z roku 1994 do podoby plánu ÚSES. V řešeném území se nacházejí skladebné části ÚSES nadregionální, regionální i lokální úrovně. Na jižním okraji katastrálního území prochází nadregionální biokoridor K 162 (ÚTP 1996). V severní částí území, po toku Jevišovky, prochází regionální biokoridor RBK 331, reprezentující nivní a vodní společenstva (Generel JmK, Ageris 2003). Na něm je položeno regionální biocentrum RBC 176 Olšina. Toto biocentrum leží částečně na katastrálním území Stošíkovice na Louce. Na tomto regionálním biokoridoru jsou položena lokální biocentra LBC 2 Baštovy struhy a LBC 3 U Domčického lesa. Po toku

PROJEKT, s.r.o.



Křepičky prochází směrem k severu lokální biokoridor reprezentující vlhké a mokré hydrické řady. Po toku Mlýnského potoka prochází také lokální biokoridor reprezentující vlhké a mokré hydrické řady. Na západním okraji území a v jeho jihozápadní části prochází lokální biokoridor reprezentující normální hydrické řady. Je na něm položeno lokální biocentrum LBC 4 Sto dílů. Přehled biocenter Poř.č. 1 2 3 4

Název skladebné části ÚSES RBC 176 Olšina LBC Baštovy struhy LBC U Domčického lesa LBC Sto dílů

Plocha 25 ha (v k.ú. Pros.) 1,55 ha 3,0 ha 1,5 ha

STG 2 BC 4 2 BC 4 2 BC 4 2 BD 3

Funkčnost částečně funkční nefunkční částečně funkční nefunkční

Délka 250 m 700 m 450 m 250 m 430 m 1900 m 600 m 700 m

STG 1 BD 3 2 BC 4 2 BC 4 2 BC 4 2 BC 4 2 BC 4 2 BD 3 2 BD 3

Funkčnost nefunkční nefunkční nefunkční nefunkční funkční částečně funkční nefunkční nefunkční

Přehled biokoridorů Poř.č. K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8

Název skladebné části ÚSES NRBK K 162 RBK 331 RBK 331 RBK 331 LBK LBK LBK LBK

Interakční prvky Hustota stávajících funkčních interakčních prvků v řešeném území je nedostatečná. Stávající interakční prvky tvoří především větrolamy, méně stromořadí podél cest. Další interakční prvky jsou navrženy především v trasách hlavních polních cest, jako alespoň jednostranná liniová doprovodná zeleň lesních či ovocných dřevin. Další jsou navrženy jako výsadby břehových porostů podél melioračních kanálů a menších vodních toků. Jejich cílem je zprostředkovat působení prvků ÚSES na ekologicky méně stabilní plochy v kulturní krajině. Krajinný ráz Podle § 12, zákona č. 114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny, v platném znění, (1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. (2) K umísťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Při zpracování územního plánu byly brány v potaz: −

harmonické měřítko krajiny: vyjadřuje takové členění krajiny, které odpovídá harmonickému vztahu činností člověka a přírodního prostředí; z hlediska fyzických vlastností krajiny se jedná o soulad měřítka celku a měřítka jednotlivých prvků

−

harmonické vztahy v krajině: vyjadřují soulad činností člověka a přírodního prostředí

PROJEKT, s.r.o.



(absence rušivých jevů), trvalou udržitelnost užívání krajiny, harmonický soulad jednotlivých prvků krajinné scény −

historická charakteristika krajinného rázu: je specifickou součástí kulturní charakteristiky a spočívá v souvislostech kulturních a přírodních charakteristik oblasti či místa; historická charakteristika je klíčová pro pochopení logiky vztahů mezi přírodními vlastnostmi krajiny, jejím využíváním vzhledem k jejich trvalé (dlouhodobé) udržitelnosti; může nést stopy významných historických událostí, a další aspekty krajinného rázu. Základní koncepce uspořádání krajiny se ÚP Prosiměřice nemění. Všechny zastavitelné plochy navazují na již zastavěné území, nová sídla či samoty nejsou navrhovány. Územní plán proto nemá významný vliv na krajinný ráz. Katastrální území Prosiměřice je velmi intenzivně přeměněno a využíváno člověkem. Stabilizační lesní a luční porosty vyšších stupňů ekologické stability tvoří malou část místní krajiny. Jsou soustředěny do údolní nivy Jevišovky ve východní části řešeného území. Z hlediska typologie české krajiny spadá řešené území do: typ krajiny podle využití území – západní polovina k.ú. Prosiměřice do zemědělské krajiny, východní část řešeného území do lesozemědělské krajiny - typ sídelních krajin - celé řešené území patří mezi Staré sídelní typy Pannonika, - typ krajin podle reliéfu – severovýchodní část městysu leží v užších hlinitých nivách 2. vegetačního stupně. Jihovýchodní část spadá mezi plošiny na spraších 1. vegetačního stupně

-

Vodní a větrná eroze Na území naší republiky je cca. 50% orné půdy ohroženo vodní erozí a téměř 10% erozí větrnou. Zrychlená eroze zemědělských půd vážně ohrožuje produkční a mimoprodukční funkce půd a může vyvolávat vysoké škody i v intravilánech obcí, způsobované povrchovým odtokem a smyvem půdy ze zemědělských pozemků. Eroze půdy silně znehodnocuje její kvalitu a snižuje úrodnost. Kromě toho odplavený materiál způsobuje ekologické problémy ve vodních tocích. Vodní eroze Příčinou erozního smyvu je intenzivní zemědělská výroba s požadavkem vysokých výnosů a také změna klimatu, která má za následek mimo jiné častější přívalové srážky v letním období o vyšších intenzitách. Právě takové srážky nejvíce ohrožují špatně chráněnou zemědělskou půdu a způsobují intenzivní odplavování půdních částic jednak plošným odtokem a vznikajícími stržemi. Vodní eroze se tedy projevuje především na zemědělských pozemcích, kde mezi nejvíce ohrožené patří pozemky s dlouhým a příkrým nepřerušeným svahem, méně kvalitním půdním substrátem a nedostatečným zeleným pokryvem půdy. Větrná eroze Větrná eroze ("deflace") je proces rozrušování půdního pokryvu a nezpevněných jemnozrnných sedimentů a jeho transport do míst sedimentace. Podstata větrné eroze je v mechanické síle větru. Škody způsobené větrnou erozí jsou především poškozování klíčících rostlin, znečišťování ovzduší a škody navátím ornice. Preventivními opatřeními je vhodná organizace půdního fondu, uspořádání a velikost pozemků, výběr vhodných pěstovaných plodin a zmírnění větru přirozenými i umělými větrolamy. Výpočet erozního smyvu V katastrálním území Prosiměřic bylo vytipováno sedm pozemků s předpokládaným ohrožením

PROJEKT, s.r.o.



vodní erozí a zde byl proveden orientační výpočet erozního smyvu [G] podle rovnice Wischmeier-Smith.

G=R*K *L*S*C*P kde: G R K L S C P

[t*ha-1*rok-1];

je průměrná roční ztráta půdy [t .ha-1.rok-1], faktor erozní účinnosti deště [-], faktor náchylnosti půdy k erozi [-], faktor délky svahu [-], faktor sklonu svahu [-], faktor ochranného vlivu vegetace [-], faktor vlivu protierozních opatření [-].

R=23,4 C=0,291 linie C D E F G

PROJEKT, s.r.o.

L [m] 460 560 195 1070 1000

h [m] 18 20 10 18 26

K faktor G [-] [t/ha/rok] 0,28 2,18 0,28 2,15 0,4 3,80 0,41 1,43 0,41 2,02



Jako přípustný erozní smyv se uvádí hodnota 4 tuny na hektar orné půdy za rok. Tato hodnota není nikde překročena. V zájmovém území lze tedy považovat za dostačující opatření jen vhodné osevní postupy, orbu po vrstevnici a vhodný výběr plodin na prudších svazích. Větší pozornost si zaslouží erozní místo E, které je položeno nad zastavěným územím a do jisté míry tak ohrožují obec znečišťováním komunikací, zanášením kanalizace apod. Kulturní a civilizační hodnoty Územní plán nebude mít významný vliv na kulturní hodnoty, urbanistické hodnoty, architektonické a archeologické hodnoty a dědictví. V obci se nachází tyto prohlášené kulturní památky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky : 18889/7-6679 – kostel sv. Jiljí 21846/7-6682 – kaplička 39953/7-6683 – pranýř 48885/7-8285 – zvonička 34122/7-6680 – socha sv. Jana Nepomuckého 44802/7-6681 – socha sv. Vavřince Další objekty v památkovém zájmu (návrh zápisu do seznamu kulturních památek) ani památné stromy se v obci Prosiměřice nenacházejí. Katastrální území Prosiměřice náleží z hlediska sídelní geografie k tzv. starému sídelnímu území, tj. k území, které bylo osídlováno v průběhu celého pravěku již od mladší doby kamenné (neolitu). Vzhledem ke zjištěné mimořádné intenzitě pravěkého osídlení a předpokladu existence dalších pozůstatků pravěkého i středověkého osídlení, lze katastrální území městyse Prosiměřice klasifikovat jako území s archeologickými nálezy. Při zásazích do terénu na takovém území dochází s velkou pravděpodobností k narušení archeologických objektů nebo situací a je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu (ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). V území je před zahájením jakýchkoliv zemních prací a úprav terénu stavebník povinen tuto činnost v časovém předstihu oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a musí umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci případné provedení záchranného archeologického výzkumu (ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). Hospodářský potenciál rozvoje Územní plán vymezuje plochy výroby a skladování na JV okraji sídla (VS17 a VS 19). Tyto návrhové plochy mohou přispět k přílivu investorů, načež dojde ke zvýšení zaměstnanosti v obci. ÚP navrhuje rozvojovou plochu i pro drobnou výrobu.

II.4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ Zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nebylo požadováno. Dotčený orgán vyloučil významný vliv ÚP Prosiměřice na životní prostředí a na soustavu Natura 2000.

PROJEKT, s.r.o.



II.5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL II.5.1. Důsledky na zemědělský půdní fond Úvod Zemědělská příloha byla zpracována jako součást územního plánu se zřetelem k zákonu ČNR č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Zemědělská příloha obsahuje textovou, tabulkovou a grafickou část v měřítku 1:5000 s vyznačením jednotlivých lokalit odnětí ZPF. Lokality nové výstavby, které nevyvolávají nutnost záboru ZPF (tj. které leží na nezemědělské půdě), byly rovněž na výkrese zakresleny, nebyly však vyhodnoceny v tabulkové části. Výchozí podklady -

Zákon č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu Mapa evidence nemovitostí městyse se zakreslením hranice zastavěného území Bonitace zemědělských půd a směr jejich využití, III. díl (MZVŽ, 1989) Podnebí Československé socialistické republiky, tabulky (HMÚ Praha, 1961) Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č 334/1992 Sb., s účinností od 1.1.1997 Bonitace zemědělských půd a směr jejich využití, III. díl (MZVŽ, 1989)

Charakteristika katastrálního území Celková rozloha katastrálního území je 644 ha. Konfigurace terénu je mírně svažitá, náchylná k vodní i větrné erozi. Uspořádání ZPF v území Bonitu půdy je třeba považovat za dynamickou veličinu, která vyjadřuje přirozenou i antropicky ovlivněnou půdní úrodnost, projevující se určitým produkčním potenciálem. Při jejím stanovení vycházíme ze soustavy bonitních půdně ekologických jednotek (BPEJ), které byly vyčleněny na základě podrobného hodnocení vlastností klimatu, morfogenetických vlastností půd, charakteristických půdotvorných substrátů a jejich skupin, svažitosti pozemků, jejich expozice ke světovým stranám, skeletovitosti a hloubky půdního profilu aj. Konkrétní vlastnosti bonitovaných půdně ekologických jednotek jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo kódu BPEJ vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu, druhé a třetí stanoví příslušnost k určité půdní jednotce. Následující čtvrté číslo je kombinací sklonitosti a expozice vůči světovým stranám a páté číslo představuje kombinaci hloubky půdy a skeletovitosti. BPEJ jsou uvedeny ve výkresové části. V řešeném území se v návaznosti na zastavěná území nachází zemědělská půda těchto hlavních půdních jednotek: HPJ 01 - černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem. HPJ 04 - černozemě nebo drnové půdy černozemní na píscích, mělké (do 30 cm) překryvy spraše na píscích, lehké, velmi výsušné půdy. HPJ 05 - černozemě, vytvořené na středně (30-70 cm) mocné vrstvě spraši uložené na píscích, popřípadě nivní půdy na nivní uloženině s podložím písku, lehčí, středně výsušné půdy.

PROJEKT, s.r.o.



HPJ 08 - černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké. HPJ 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé HPJ 58 - Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé HPJ 60 - Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí Hydrologické a odtokové poměry Řešené území je z hlediska morfologie terénu rovinaté až mírně zvlněné. Území je z tohoto důvodu náchylné k větrné erozi a v některých částech katastrálního území i k vodní erozi. Nízký podíl rozptýlené zeleně a absence liniových porostů podél několika málo polních cest agrární část území značně destabilizuje a je navíc jednou z hlavních příčin zrychlené vodní eroze. Investice do půdy V katastru městyse je zainvestováno cca 39 ha pozemků za účelem zlepšení půdní úrodnosti. Závlahy a odvodnění jsou v užívání vlastníků, resp. nájemců těchto pozemků. Zdůvodnění navrhovaného odnětí zemědělské půdy, včetně zdůvodnění, proč je navrhované řešení nejvýhodnější Při zpracování územního plánu bylo projektantem v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 334/92 Sb. alternativně posuzováno uspokojení rozvojových potřeb sídla. Hledáno bylo řešení, které by bylo nejvýhodnější jak z hlediska ochrany ZPF, tak i z hlediska ostatních obecných zájmů. Při zpracování územního plánu bylo projektantem v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 334/92 Sb. alternativně posuzováno uspokojení rozvojových potřeb sídla. Hledáno bylo řešení, které by bylo nejvýhodnější jak z hlediska ochrany ZPF, tak i z hlediska ostatních obecných zájmů. Z hlediska rozvojových potřeb na úseku bydlení bylo třeba v územním plánu hledat plochy pro umístění nejméně 52 stavebních pozemků pro rodinné domy (viz výpočet v kap. Přehled a zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch). Tak rozsáhlé plochy pro výstavbu nelze řešit v zastavěném území, které je dnes využito poměrně intenzivně. Bylo proto nutné vymezit zastavitelné plochy i mimo intravilán sídla. V územním plánu nakonec byly vymezeny plochy o kapacitě cca 111 rodinných domů, které by měly s dostatečnou rezervou uspokojit potřeby sídla v nejbližších 15-ti letech. Přes všechnu snahu však nebude možné vyhnout se záboru chráněné zemědělské půdy. Jedná se především o zábor pro výstavbu rodinných domů, pro smíšené území a pro výrobu. Tyto rozvojové plochy nelze řešit na půdě horší kvality z důvodů dopravních, hygienických, územně technických či architektonických, nebo z důvodů ochrany přírody a krajinného rázu. Prosiměřice jsou středně velká obec (737 obyvatel, výhledově by mohly dosáhnout hodnoty až 800 obyvatel). Snahou územního plánu bylo, při zohlednění rozvojového potenciálu městyse, především udržet kompaktní půdorys zastavěného území, umožňující bezproblémové obdělávání zemědělských pozemků v extravilánu. V okolí městyse se nachází půdy výhradně II a III. třídy ochrany. Půdy I. třídy ochrany se vyskytují v severní a západní části katastrálního území.

PROJEKT, s.r.o.



Odnětí zemědělské půdy a ostatních pozemků, zdůvodnění a popis záborů Plochy bydlení: OZN. BR 1

BR 6

BR 7

BR 8

ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na západním okraji městyse Výhody: • území navazuje na zastavěné území • velmi dobrá dopravní dostupnost • dobrá možnost napojení na ostatní sítě technické infrastruktury (na hranici lokality) Nevýhody: • nezainvestované území • zábor pozemků II.třídy ochrany • bezpečnostní pásmo VTL plynovodu • ochranné pásmo leteckých staveb a objektu důležitého pro obranu státu Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, v západní části městyse. Výhody: • relativně dobrá dopravní dostupnost Nevýhody: • zábor pozemků II. třídy ochrany • ochranné pásmo leteckých staveb a objektu důležitého pro obranu státu • ochranné pásmo VN • bezpečnostní pásmo VTL plynovodu • nutné vybudování technické infrastruktury Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na severozápadním okraji městyse Výhody: • území navazuje na zastavěné území • dobrá dopravní dostupnost Nevýhody: • na řešeném pozemku se nachází elektrické vedení VN vzdušné. Je nutné respektovat jeho ochranné pásmo • nutné vybudování technické infrastruktury • zábor pozemků II. třídy ochrany • nezainvestované území • bezpečnostní pásmo VTL plynovodu • ochranné pásmo leteckých staveb a objektu důležitého pro obranu státu Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na severozápadním okraji městyse Výhody: • dobrá dopravní dostupnost Nevýhody: • nezainvestované území • zábor pozemků II. třídy ochrany • nutné vybudování technické infrastruktury • bezpečnostní pásmo VTL plynovodu

PROJEKT, s.r.o.



BR 9

• ochranné pásmo leteckých staveb a objektu důležitého pro obranu státu Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na západním okraji městyse Výhody: • zábor pozemků III.třídy ochrany

Nevýhody: • nezainvestované území • zábor pozemků II. třídy ochrany • bezpečnostní pásmo VTL plynovodu • ochranné pásmo leteckých staveb a objektu důležitého pro obranu státu • ochranné pásmo lesa Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na západním okraji městyse BR 10 Výhody: Nevýhody: • nezainvestované území • zábor pozemků II. třídy ochrany • bezpečnostní pásmo VTL plynovodu • ochranné pásmo leteckých staveb a objektu důležitého pro obranu státu • ochranné pásmo lesa BR 11 Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na západním okraji městyse. Výhody: • dobrá dopravní dostupnost • přímo navazuje na zastavěné území městyse Nevýhody: • zábor pozemků II. třídy ochrany • ochranné pásmo leteckých staveb a objektu důležitého pro obranu státu • nutné vybudování technické infrastruktury BR 12, Návrh území plochy bydlení v rodinných domech ve střední části městyse. BR 13 Výhody: • dobrá dopravní dostupnost • přímo navazuje na zastavěné území městyse • inženýrské sítě v místě • Nevýhody: • zábor pozemků II. třídy ochrany • ochranné pásmo leteckých staveb a objektu důležitého pro obranu státu BR 14 Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na jihozápadním okraji městyse. Výhody: • dobrá dopravní dostupnost • navazuje na zastavěné území městyse Nevýhody: • zábor pozemků I. a II. třídy ochrany • nutné vybudování technické infrastruktury • ochranné pásmo lesa • bezpečnostní pásmo VTL plynovodu

PROJEKT, s.r.o.



BR 15

BR 21

Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, na jihovýchodním okraji městyse. Výhody: • dobrá dopravní dostupnost • navazuje na zastavěné území městyse Nevýhody: • zábor pozemků I. třídy ochrany • ochranné pásmo hřbitova • ochranné pásmo ČOV • nutné vybudování technické infrastruktury Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, v západní části městyse. Výhody: • dobrá dopravní dostupnost

Nevýhody: • zábor pozemků II. třídy ochrany • ochranné pásmo leteckých staveb a objektu důležitého pro obranu státu • ochranné pásmo VN • bezpečnostní pásmo VTL plynovodu • nutné vybudování technické infrastruktury BR 22 Návrh území plochy bydlení v rodinných domech, v jihovýchodní části městyse. Výhody: BR 23 • relativně dobrá dopravní dostupnost • relativně dobré napojení na sítě TI Nevýhody: • zábor pozemků I. třídy ochrany • ochranné pásmo hřbitova • bezpečnostní pásmo VTL plynovodu

Plochy výroby a skladování OZN. VS 19

ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ Návrh plochy výroby a skladování jihovýchodně od městyse. Výhody: • návaznost na stávající výrobní areál Nevýhody: • leží na I. třídě ochrany půd • OP el. vedení VN

Plochy výroby drobné OZN. VD 18

ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ Návrh plochy výroby drobné východně od městyse. Výhody: • Dobrá dopravní dostupnost • Inženýrské sítě v místě

PROJEKT, s.r.o.



Nevýhody: • OP ČOV • Ochranné pásmo el. vedení VN • leží na I.a II. třídě ochrany půd

Plochy technické infrastruktury OZN. TI 26

ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ Návrh plochy technické infrastruktury západně od městyse. Výhody: • Dobrá dopravní dostupnost • Inženýrské sítě v místě (rozšíření stávající plochy TI) • Zábor pozemků III. třídy ochrany

PROJEKT, s.r.o.



Vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF

označení plochy na výkrese

převažující druh pozemku

BPEJ

třída přednosti ochrany

výměra funkční plochy [m2]

II.

1500

Poznámky

ZÁBORY ZPF V k.ú. PROSIMĚŘICE

orná půda BR 1

0.01.10

zábory celkem

1500

mimo ZÚ, není vyhodnocen zábor části plochy odsouhlasené v ÚPN SÚ Prosiměřice

BR 2

Zábory ZPF odsouhlasené v ÚPN SÚ Prosiměřice

mimo ZÚ

BR 3


mimo ZÚ

BR 4


mimo ZÚ

BR 5


BR 6

orná půda

0.01.10

II.

2900 2900

orná půda

0.01.10

II.

12500

zahrady

0.01.10

II.

1900

zábory celkem

BR 7

zábory celkem orná půda

BR 8

0.01.10

II.

0.01.10

II.

17300

orná půda

0.08.10

III.

5800

0.01.10

II.

10500

orná půda

0.05.01

III

100

0.01.10

II.

0.01.10

6800

mimo ZÚ

II.

6600

mimo ZÚ

6600 Leží v zastavěném území městyse

BR 13

PROJEKT, s.r.o.

mimo ZÚ

6800

zábory celkem BR 14

mimo ZÚ

10600

zábory celkem zahrady

mimo ZÚ

23100

orná půda

zahrady

BR 12

13500

orná půda


mimo ZÚ

13500


mimo ZÚ

14400

zábory celkem

BR 9

mimo ZÚ

orná půda

0.01.10

II.

20350

orná půda

0.01.00

I.

5350


mimo ZÚ


zábory celkem

25700

orná půda

0.01.00

I.

1400

zahrady

0.01.00

I.

2600

trvalé travní porosty

0.01.00

I.

1750

BR 15

5750


BR 21

0.01.10

II.

7200

zahrady

0.01.00

I.

4900

zahrady

mimo ZÚ

4900


mimo ZÚ

7200


mimo ZÚ

0.01.00

I.

5650

mimo ZÚ

5650

zábory celkem SO 16

Změna funkčního využití, nejedná se o zábor ZPF

VS 17


orná půda

VD 18

0.01.00

I.

950

0.58.00

II

1450

0.01.10

II.

300 2700


VS 19

0.01.00

I.

21800


UP 20

mimo ZÚ

21800 0.01.10

II.

5050

mimo ZÚ

5050

zábory celkem


UZ 1 orná půda

UZ 2

0.01.10

II.

2000

zábory celkem DS 24

mimo ZÚ

trvalé travní porosty

0.58.00

II

1050

Zábory celkem orná půda

DS 25

Orná půda

0.58.00

II

550

mimo ZÚ

550 0.05.01

III

800

Zábory celkem

800

16,3

CELKEM [ha]

PROJEKT, s.r.o.

mimo ZÚ

1050

Zábory celkem TI 26

mimo ZÚ

2000



Vyhodnocení záborů ZPF – zábory vyvolané realizací ÚSES Označení plochy NK 1 NK 2 NK 3 NK 4 NP 5 NP 6 NP 7 NP 8 NP 9 NP 10 NP 11 NP 12 NK 13 NK 14 NK 15 NK 16

Třída ochrany II. II. II. II. II. II. III II II II II I I, III I I, III III

CELKEM (ha)

Velikost záboru ZPF (m2) 850 500 2000 1550 64700 55500 10500 20100 15000 19850 1150 14600 4250 6500 5500 2700 22,5 ha

II.5.2. Důsledky na pozemky určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů Označení plochy

Třída ochrany

DS 25

CELKEM (ha)

Velikost záboru PUPFL (m2) 917 0,1 ha

II.6. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ II.6.1. Ochranná pásma vyplývající ze zákona ÚP Prosiměřice respektuje limity využití území vyplývající z právních předpisů a pravomocných správních rozhodnutí. Tyto limity jsou zakresleny v grafické části ÚP Prosiměřice. Zastavitelné plochy, do nichž zasahuje ochranné pásmo a bezpečnostní pásmo VTL plynovodu, jsou pro danou funkci využitelné s podmínkou, že v ochranném pásmu VTL plynovodu, které činí 4 m na obě strany od jeho půdorysu, bude zelený pás. Oplocení pozemku, parkoviště apod. musí být umístěny mimo ochranné pásmo. Stavby budou osazeny mimo bezpečnostní pásmo, mimo otevřených staveb např. parkoviště nebo skladové otevřené plochy. VTL plynovod a jeho ochranné pásmo může křížit jen kolmá komunikace. II.6.2. Záplavová území Řešené území patří k povodí Dunaje, jeho přítoku Moravy, následně i přítoku Dyje, dílčí povodí Jevišovky. Řeka Jevišovka, je ve správě Povodí Moravy, s.p., Brno, provoz Znojmo.

PROJEKT, s.r.o.



Jevišovka má v řešeném území vyhlášeno záplavové území. Záplavové území bylo schváleno rozhodnutím ONV Znojmo. Bylo zakresleno do výkresové části. Městys Prosiměřice leží asi 250 m západně od koryta Jevišovky. Vymezené území Q 100 se částečně dotýká zastavěhého území městyse Prosiměřic. Samotným městysem prochází Mlýnský potok. K ohrožení městysu může dojít v případě vysoké hladiny vody v řece Jevišovce a současně silných bouřkových nebo dlouhotrvajících srážek. Ohroženy jsou především nemovitosti – budovy, dvory a zemědělské pozemky podél potoka. II.6.3. Ložiska surovin V katastrálním území Prosiměřice není vyhodnoceno žádné výhradní ložisko surovin. V řešeném území nejsou stanovena chráněná ložisková území. II.6.4. Poddolovaná území V řešeném území se nenachází. II.6.5. Sesuvná území V řešeném území se nenachází sesuvná území. II.6.6. Chráněná území přírody V katastrálním území se nachází evropsky významná lokalita CZ0623041 EVL Jevišovka. II.6.7. Stavební uzávěry a asanační úpravy Územní plán nenavrhuje asanační úpravy. Územní plán nevymezuje stavební uzávěry. II.6.8. Ochranná pásma ostatní Ochranné pásmo hřbitova - 100 m. Ochranné pásmo ČOV – 100 m.

II.6.9. Ochranná pásma vodních zdrojů V k.ú. Prosiměřice se vyskytují ochranná pásma vodních zdrojů I. stupně vodního zdroje Prosiměřice. II.6.10. Ochrana zvláštních zájmů Vzhledem k tomu, že se celá řešená lokalita katastrálního území městyse Prosiměřice, okr. Znojmo, nachází v zájmovém území objektu důležitého pro obranu státu na stanovišti Božice, je nutné respektovat následující podmínky: -

do 10 km od stanoviště (anténních prvků) projednat předem s VUSS Brno realizaci průmyslových staveb (sklady, sila, hangáry apod.) s kovovým pláštěm, vedení VN a VVN),

PROJEKT, s.r.o.



-

do 10 km od stanoviště projednat předem výstavbu výkonných vysílačů, převaděčů, základnových stanic mobilních operátorů a podobných technologií v pásmu 0,8 – 12 GHz, do 10 km od stanoviště projednat předem výstavbu větrných elektráren, jejichž stavba může být omezena nebo vyloučena

Celé katastrální území městyse se dále nachází v ochranném pásmu radiolokačních zařízení, proto případná výstavba především větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovního vedení VVN a VN, retranslačních stanic a základnových stanic mobilních operátorů na daním území musí být nutně předem projednána s VUSS Brno.

PROJEKT, s.r.o.



Část odůvodnění územního plánu Prosiměřice zpracovaná pořizovatelem

ČÁST ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÁ POŘIZOVATELEM VE SMYSLU UST. § 53 ODST. 4 A 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA

45

PROSIMĚŘICE okr. Znojmo

Recommend Documents