JIéNÕ MORAVA 2013, roË. 49, sv. 52
Martin KuËa ñ Jakub Matouöek ñ Jaroslav BartÌk ñ Josef Jan Kov·¯ ñ AlûbÏta »erevkov· ñ SoÚa Krollov· ñ Barbora Kostihov· ñ Pavel Nikolajev
Neolitick· lokalita ⁄nanov ñ ÑPadÏlkyì (okr. Znojmo)
Neolithic Site ⁄nanov ñ ÑPadÏlkyì (the Znojmo District) An extensive archaeological surface survey was carried out in the river basin of ⁄nanovka in the Znojmo district in recent years, during which also the ⁄nanov - ÑPadÏlkyì site was studied in detail in the autumn of 2012. This site, although discovered shortly after World War II, has not yet examined and the results properly published. Surface survey has yielded many archaeological finds, mainly pottery fragments and quantity of knapped and polished stone industry. Based on the analysis of the found material it was determined the site was settled mainly during the Neolithic period, specifically in times of cultures with linear, stroke-ornamented and Moravian Painted Ware. Besides the Neolithic there were also artifacts of other periods of human history found here. Due to the presence of all major Neolithic cultures the ⁄nanov - ÑPadÏlkyì site can be considered a†crucial Neolithic archaeological site in the micro-regional context. Key words: archaeology, ⁄nanov, surface survey, settlement, Neolithic
1. ⁄vod ÿÌËka ⁄nanovka/TÏöetiËka je souË·stÌ povodÌ ¯eky Jeviöovky. JejÌ okolÌ bylo pro svÈ p¯ÌhodnÈ podmÌnky v†pravÏku velmi intenzivnÏ osÌdleno (cf. kapitola 3). P¯ibliûnÏ v†polovinÏ dÈlky toku ¯ÌËky je situov·na vÏdeckov˝zkumn· terÈnnÌ z·kladna ⁄stavu archeologie a†muzeologie FilozofickÈ fakulty Masarykovy univerzity v†BrnÏ. U†nÌ probÌh· od†60. let 20. stoletÌ systematick˝ archeologick˝ v˝zkum polykulturnÌho pravÏkÈho sÌdliötÏ v†trati ÑSutnyì u†Kyjovic a†jeho z·zemÌ.1) BÏhem realizace projektu MUNI/F/0117/2009 ñ ÑSbÏry mikroregion ⁄nanovkyì poskytovala z·kladna vhodnÈ z·zemÌ pro systematickÈ povrchovÈ pr˘zkumy mikroregionu. Metodika a†jejÌ p¯edbÏûnÈ v˝sledky jiû byly vyhodnoceny.2) IntenzivnÌ povrchovÈ prospekce pokraËovaly i†v†r·mci projektu OperaËnÌho programu Ë. CZ.1.07/2. 3.00/09.0187 ÑVzdÏl·v·nÌ v†modernÌch metod·ch archeologickÈ praxeì. Jeho souË·stÌ byla v†pravideln˝ch cyklech realizace edukaËnÌ Ëinnosti student˘, kter· sest·vala z†metodiky prov·dÏnÌ povrchov˝ch pr˘zkum˘ v†terÈnu za†pomocÌ GPS, p¯iËemû byl kladen d˘raz na†identifikaci artefakt˘ v†terÈnu a†jejich n·slednÈ laboratornÌ zpracov·nÌ. Studenti byli d·le vedeni jak k†samostatnÈmu vyhodnocov·nÌ drobn˝ch ˙kon˘, a†to aû†k†dÌlËÌm z·vÏr˘m, tak ke†kolektivnÌ spolupr·ci smϯujÌcÌ k†fin·lnÌmu dokonËenÌ publikaËnÌho v˝stupu. 1 PODBORSK›, VladimÌr ñ KAZDOV¡, Eliöka ñ KOV¡RNÕK, JaromÌr ñ äABATOV¡, Kl·ra ñ GOLEC, Martin ñ PÿICHYSTALOV¡, Ren·ta ñ POL¡K, Michal ñ BARTO“OV¡, Andrea: PravÏk mikroregionu potoka TÏöetiËky/⁄nanovky. K†problematice pravÏk˝ch soci·lnÌch struktur. Brno 2005, s. 33. 2 MATOUäEK, Jakub ñ KU»A, Martin ñ PROKEä, LubomÌr ñ äTOHANDLOV¡, Jitka: P¯ÌspÏvek k†metodice povrchovÈho sbÏru: povrchov· prospekce mikroregionu povodÌ ¯ÌËky ⁄nanovky. P¯edbÏûn· anal˝za v˝sledk˘. SbornÌk pracÌ FilozofickÈ fakulty brnÏnskÈ univerzity M 17, v†tisku.
|47|
Zde je p¯edloûen jeden z†v˝sledk˘ tÈto spolupr·ce a†v†r·mci udrûitelnosti projektu OP VK se†v†nÌ bude d·le pokraËovat. PolykulturnÌ lokalita u†⁄nanova byla vytipov·na jako modelov˝ p¯Ìklad. JednÌm z†hlavnÌch d˘vod˘ pro tento v˝bÏr byl p¯edpoklad, ûe†aË se†jedn· o†potenci·lnÏ d˘leûitou lokalitu pro pozn·nÌ v˝voje osÌdlenÌ mikroregionu, nebyla dosud ¯·dnÏ publikov·na. Po†zpracov·nÌ budou n·lezy z†lokality odevzd·ny do†sbÌrek archeologickÈho oddÏlenÌ JihomoravskÈho muzea ve†ZnojmÏ. 2. Poloha lokality a†p¯ÌrodnÌ podmÌnky PolykulturnÌ lokalita v†trati ÑPadÏlkyì, poloha I, leûÌ zhruba kilometr v˝chodnÌm smÏrem od†st¯edu obce ⁄nanov (necel˝ch 6 km severnÏ od†Znojma; 48∞ 54ë7.56"S; 16∞ 5ë0.80" V; WGS 84; obr. 1). Stopy osÌdlenÌ byly registrov·ny zejmÈna na†mÌrnÈm svahu sbÌhajÌcÌm jihov˝chodnÌm smÏrem k†Tvo¯ihr·zskÈmu lesu (obr. 2). Nadmo¯sk· v˝öka lokality kolÌs· od†282 do†284 m n. m. Lok·lnÌ p¯ev˝öenÌ zde dosahuje jen nÌzk˝ch hodnot mezi 3 aû†4 m. Z†geologickÈho hlediska leûÌ lokalita p¯i hranici dvou hlavnÌch celk˘:»eskÈho masivu a†Z·padnÌch Karpat. Svou polohou spad· pod brnÏnskou jednotku »eskÈho masivu. BrnÏnsk˝ (nebo tÈû dyjsk˝) masiv tvo¯Ì vÏtöinou hlubinnÈ magmatickÈ horniny, p¯edevöÌm granodiority. Geomorfologicky je dan· oblast souË·stÌ jihov˝chodnÌho cÌpu ZnojemskÈ pahorkatiny, ËlenitÈho ˙tvaru sloûenÈho z†krystalick˝ch hornin dyjskÈho plutonu a†ostr˘vk˘ miocennÌch a†kvartÈrnÌch usazenin. MÌsty jsou zde rovnÏû patrnÈ zbytky t¯etihornÌch tropick˝ch usazenin ñ kaolÌn˘, jejichû tÏûba probÌhala p¯edevöÌm v†oblasti okrsku ⁄nanovskÈ snÌûeniny. DalöÌm blÌzk˝m okrskem je äatovsk· pahorkatina tvo¯en· bÌteöskou rulou, svory, krystalick˝mi v·penci, k¯emenci, biotitick˝m granodioritem a†ûulou dyjskÈho masivu. NeogennÌ sedimenty jsou charakteristickÈ zejmÈna pro sousednÌ okrsek ZnojemskÈ kotliny. P˘dnÌ pokryv tvo¯Ì hnÏdozemÏ a†dalöÌ typy hnÏd˝ch p˘d, p¯ÌpadnÏ ËernozemÏ.
Obr. 1:⁄nanov (okr. Znojmo). Poloha lokality v†r·mci »R a katastru obce ⁄nanov (s pouûitÌm podkladu »UZK).
|48|
V†jejich podloûÌ se†nach·zejÌ spraöe Ëi spraöovÈ hlÌny, mÌsty takÈ ötÏrkopÌsky a†pÌsky.3) P¯Ìmo v†mÌstÏ sÌdliötÏ tvo¯Ì podloûÌ n·vÏj spraöe a†spraöovÈ hlÌny. Oblast Znojemska je protk·na nÏkolika vÏtöÌmi vodnÌmi toky, z†nichû nejv˝znamnÏjöÌ jsou ¯eky Dyje a†Jeviöovka, n·leûÌcÌ povodÌ Dunaje. Je zde vöak i†pomÏrnÏ hust· sÌù menöÌch tok˘. NejbliûöÌm vodnÌm zdrojem pro osÌdlenÌ v†⁄nanovÏ ñ ÑPadÏlcÌchì je ¯ÌËka ⁄nanovka pramenÌcÌ asi 1,5 km jiûnÏ ⁄nanova v†nadmo¯skÈ v˝öce 292 m n. m. Oblast jejÌho povodÌ b˝v· Ëasto oznaËov·na jako mikroregion ¯ÌËky ⁄nanovky (p¯ÌpadnÏ TÏöetiËky). Pr˘bÏh toku vede necel˝ch 400 m jiûnÌm smÏrem od†lokality, d·le ˙dolÌm ohraniËen˝m Tvo¯ihr·zsk˝m lesem (lev˝ b¯eh) a†lesem Purkr·bkou (prav˝ b¯eh); v†blÌzkosti obce Lechovice se†pak vlÈv· do†Jeviöovky.4)
Obr. 2: ⁄nanov (okr. Znojmo). Ploön· distribuce n·lez˘ bÏhem poslednÌho povrchovÈho pr˘zkumu lokality s†pouûitÌm podkladu »UZK.
3. Historie v˝zkum˘ Lokalitu v†poloze ÑPadÏlky Iì publikovali V. Podborsk˝ a†V. Vildomec v†roce 1968, kte¯Ì zde uv·dÏjÌ ÑvelkÈ, dosud nezkoumanÈ neolitickÈ sÌdliötÏ s†volutovou, pÌchanou i†malovanou keramikouì.5) Lokalita vöak byla objevena jiû roku 1947 J. Hrbkem z†Plenkovic, kter˝ zde p¯i poch˘zce v†zoranÈm poli zjistil dÌky probarvenÌ na†nÏkolik set sÌdliötnÌch 3 DEMEK, JaromÌr (ed.): ZemÏpisn˝ lexikon »R - Hory a†nÌûiny. Praha 1987, s. 493, 526, 573ñ574; KOV¡RNÕK, JaromÌr: Mikroregion potoka TÏöetiËky/⁄nanovky v†r·mci archeologie Znojemska. In: Podborsk˝, V. et al.: PravÏk mikroregionu, s. 8-10. 4 KOV¡RNÕK, J.: Mikroregion, s. 7ñ9; VL»EK, VladimÌr (ed.): ZemÏpisn˝ lexikon »R ñ VodnÌ toky a†n·drûe. Praha 1984, s. 281. 5 PODBORSK›, VladimÌr ñ VILDOMEC, VÏdomil: V˝zkum neolitickÈho a†halötatskÈho sÌdliötÏ v†ÑSutn·chì u†Kyjovic (okr. Znojmo). P¯ehled v˝zkum˘ 1967, s. 8.
|49|
jam, v†jejichû okolÌ nalezl keramickÈ fragmenty i†brouöenou a†ötÌpanou industrii.6) V†80. letech 20. stoletÌ byla lokalita dokumentov·na i†pomocÌ leteckÈ prospekce7) a†existenci vöech t¯Ì neolitick˝ch kultur zde potvrdily i†sbÏry M. Vok·Ëe a†M. KuËi v†prvnÌm desetiletÌ 21. stoletÌ.8) V†bezprost¯ednÌ blÌzkosti lokality, v†trati ÑPolodÌlyì, provedl p¯i budov·nÌ skl·dky tuh˝ch odpad˘ r. 1991 v˝zkum J. Kov·rnÌk,9) kter˝ v†tÈto poloze identifikoval 20 objekt˘ kultur s†line·rnÌ a†moravskou malovanou keramikou. Z·chrann˝ v˝zkum zde z†d˘vodu rozöi¯ov·nÌ skl·dky probÏhl pod vedenÌm D. Humpoly i†v†roce 2009. V†r·mci tohoto v˝zkumu byla zjiötÏna pouze jedna sÌdliötnÌ j·ma datovan· obecnÏ do†pravÏku.10) Traù ÑPadÏlkyì pak pokraËuje i†jiûnÏ od†toku ⁄nanovky, kde se†nalÈz· dalöÌ neolitick· lokalita oznaËen· jako ÑPadÏlkyì, poloha IV.11) Toto sÌdliötÏ dokumentoval jiû J. Kov·rnÌk, jenû zde pomocÌ leteckÈ prospekce zachytil sÌdliötnÌ objekty.12) Povrchov˝ pr˘zkum lokality s†doklady osÌdlenÌ MMK pak provedl M. Vok·Ë.13) TakÈ dalöÌ lokality na†katastru ⁄nanova byly pr˘bÏûnÏ publikov·ny,14) ale u†vÏtöiny z†nich je obecnÏ problematick· lokalizace. PravÏkÈ n·lezy byly d·le zjiötÏny v†trati ÑU†zabitÈhoì jihoz·padnÌm smÏrem od†obce.15) Z†katastru ⁄nanova bylo d¯Ìve zÌsk·no i†nÏkolik n·hodn˝ch n·lez˘ p¯ev·ûnÏ brouöenÈ industrie, ovöem dnes uû nenÌ moûnÈ je p¯esnÏji lokalizovat (viz nÌûe).16) KromÏ obdobÌ neolitu byly na†katastru obce zjiötÏny n·lezy i†z†dalöÌch obdobÌ pravÏku. Eneolit je reprezentov·n n·lezy Ëty¯ hrob˘ kultury zvoncovit˝ch poh·r˘, kterÈ byly zjiötÏny na†zahradÏ J. äù·vy.17) MladöÌ doba bronzov· se†v†r·mci katastru objevuje v†trati ÑP¯ednÌ padÏlkyì,18) kde byl nalezen depot sedmn·cti bronzov˝ch n·ramk˘ n·leûejÌcÌ velatickÈ kultu¯e.19) V†popisovanÈ trati ÑPadÏlkyì byl takÈ v†r·mci detektorov˝ch prospekcÌ v†roce 2012 nalezen zlomek bronzovÈ jehlice, kter· zde dokl·d· jistÈ aktivity z†doby bronzovÈ.20) Na†katastru se†d·le objevujÌ n·lezy z†doby latÈnskÈ, doby mladohradiötnÌ a†vrcholnÈho st¯edovÏku.21) P¯ed rokem 1948 odkryl J. Hrbek latÈnsk˝ kostrov˝ hrob z¯ejmÏ v†trati 6 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ëj. 7049/47; PODBORSK›, VladimÌr ñ VILDOMEC, VÏdomil: PravÏk Znojemska. Brno 1972, s. 223. 7 KOV¡RNÕK, JaromÌr: V˝sledky terÈnnÌho archeologickÈho pr˘zkumu na†Znojemsku (okr. Znojmo). P¯ehled v˝zkum˘ 1983, s. 103. 8 NEJEDL¡, Alena: TerÈnnÌ prospekce lokalit s†moravskou malovanou keramikou na†Znojemsku. In: Peöka Jaroslav, Trampota Frantiöek (eds.): Ot·zky neolitu a†eneolitu 2011. Mikulov ñ Olomouc 2012, s. 107. 9 KOV¡RNÕK, JaromÌr: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum neolitickÈho sÌdliötÏ ⁄nanov VII (okr. Znojmo). P¯ehled v˝zkum˘ 1991, s. 46ñ47. 10 Archiv ⁄stavu archeologickÈ pam·tkovÈ pÈËe v†BrnÏ. N·lezov· zpr·va Ë. 229/09. 11 NEJEDL¡, A.: TerÈnnÌ, s. 107. 12 KOV¡RNÕK, J.: V˝sledky, s. 104, tab. 18: 1. 13 NEJEDL¡, A.: TerÈnnÌ, s. 107. 14 Nap¯. KOV¡RNÕK, JaromÌr: DalöÌ archeologickÈ lokality ze†Znojemska a†T¯ebÌËska. P¯ehled v˝zkum˘ 1991, s. 102ñ107. 15 KOV¡RNÕK, JaromÌr: NovÈ archeologickÈ n·lezy ze†Znojemska a†T¯ebÌËska (okr. T¯ebÌË, Znojmo). P¯ehled v˝zkum˘ 1989, s. 130. 16 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 916/47; »ERVINKA, Inocenc Ladislav: O†pokolenÌ skrËen˝ch koster na†MoravÏ. MoravskÈ staroûitnosti II. KojetÌn na†HanÈ 1908, s. 105. 17 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 1040/50,178/59; PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 223, tab. XXIX: 12. 18 KOV¡RNÕK, J.: NovÈ, s. 130. 19 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 525/46; Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 1539/66; PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 224. 20 KU»A, Martin ñ NEJEDL¡, Alena: ⁄nanov (okr. Znojmo). P¯ehled v˝zkum˘ 54-1, v†tisku. 21 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 615/45; Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 387/03; KOV¡RNÕK, JaromÌr: ArcheologickÈ n·lezy na†jiûnÌ a†jihoz·padnÌ MoravÏ. P¯ehled v˝zkum˘ 1981, s. 77ñ78.
|50|
ÑNa†äirok˝chì,22) dnes vöak k†nÏmu nejsou bliûöÌ informace.23) V†roce 2007 publikoval J.†Kov·rnÌk z†katastru obce dalöÌ latÈnsk˝ kostrov˝ hrob ûeny s†bronzov˝mi ozdobami, jenû byl nalezen nÏkdy roku 1974 v†prostoru p˘vodnÌ tÏûebnÌ j·my na†kaolÌn v†tratÌch ÑKaolÌnkaì a†ÑVinohradsk˝ì jiho-jihoz·padnÏ od†obce a†zachr·nila jej M. äefËÌkov·.24) Z†hlediska pravÏkÈho osÌdlenÌ katastru hr·la v˝znamnou roli takÈ lokalita na†strmÈ severoz·padnÌ ostroûnÏ vybÌhajÌcÌ nad ˙dolÌ ⁄nanovky z†vrchu ÑDeblÌnekì (356 m n. m.). Tato lokalita leûÌ jiû na†katastru sousednÌ obce Suchohrdly, ale od†trati ÑPadÏlkyì je vzd·len· pouh˝ch 750 m jihov˝chodnÏ. V˝znamnÈ je p¯edevöÌm opevnÏnÈ hradisko podolskÈ f·ze st¯edodunajskÈho komplexu popelnicov˝ch polÌ, ale byly zde identifikov·ny i†doklady p¯Ìtomnosti staröÌho osÌdlenÌ, zejmÈna v†eneolitu (jordanovsk· kultura, kultura n·levkovit˝ch poh·r˘, kultura s†kanelovanou keramikou, jeviöovick· kultura). StaröÌ dobu ûeleznou pak na†DeblÌnku reprezentuje pozdnÌ f·ze hor·kovskÈ kultury.25) Lokalita v†trati ÑPadÏlkyì je v†souËasnÈ dobÏ pravidelnÏ sledov·na a†jsou na†nÌ prov·dÏny p¯ÌleûitostnÈ povrchovÈ sbÏry. IntenzivnÏjöÌ prospekce pomocÌ povrchov˝ch sbÏr˘ zde probÌhaly pod z·ötitou ⁄AM FF MU dvakr·t. V†listopadu roku 2010 byla traù prozkoum·na v†r·mci systematick˝ch sbÏr˘ projektu MUNI/F/0117/2009 ñ SbÏry mikroregion ⁄nanovky.26) Tyto sbÏry byly prov·dÏny Ñanalytickou metodou sbÏr˘ ve†ËtvercovÈ sÌtiì.27) Naposledy byla lokalita navötÌvena na†podzim roku 2012, kdy zde byly prov·dÏny podrobnÏjöÌ sbÏry. BÏhem nich byla zamϯov·na poloha jednotliv˝ch artefakt˘ za†pomoci GPS p¯ijÌmaˢ Trimble Geoexplorer 6000 GeoXH, Trimble Nomad a†Trimble Juno (obr. 2). 4. Deskripce a†vyhodnocenÌ archeologickÈho materi·lu 4.1 Keramika Opakovan˝mi povrchov˝mi prospekcemi lokality byl zÌsk·n pomÏrnÏ poËetn˝ keramick˝ soubor. Bohuûel jen velmi mal· Ë·st tÈto kolekce m· v˝raznÏjöÌ v˝povÏdnÌ hodnotu. P¯i deskripci byla proto vÏnov·na pozornost p¯edevöÌm reprezentativnÌ sloûce souboru. Zpracov·nÌ keramiky bylo provedeno na†z·kladÏ standardnÏ vyuûÌvan˝ch popisn˝ch systÈm˘ p¯Ìsluön˝ch pro jednotliv· obdobÌ mladöÌ doby kamennÈ.28) 4.1.1 Kultura s†line·rnÌ keramikou (LnK) Z†keramickÈ produkce kultury s†LnK zde byla zjiötÏna jak keramika jemn·, tak i†hrub· s†relativnÏ tvrd˝m v˝palem. V†menöÌ m̯e se†vyskytli i†jedinci s†velmi mÏkkou bahnitou konzistencÌ keramickÈ hmoty. TÏsto je vÏtöinou bez p¯ÌmÏsÌ, ojedinÏle se†vyskytlo ost¯ivo v†podobÏ drobn˝ch kamÈnk˘, p¯ÌpadnÏ ¯Ìdk· organick· p¯ÌmÏs. V†r·mci fragment˘ dataËnÏ spadajÌcÌch do†obdobÌ starÈho neolitu bylo determinov·no 29 jedinc˘ s†v˝povÏdnÌ hodnotou (zbytek p¯edstavuje blÌûe neurËitelnou keramickou kategorii). Z†hlediska dochov·nÌ byly nejvÌce zastoupeny v˝dutÏ (21◊), d·le okraje (6◊), vz·cnÏ pak dno a†fragment ouöka (po†jednom kusu). Vzhledem 22 PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 119, 224. 23 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 691/48; KOV¡RNÕK, JaromÌr: LatÈnsk˝ kostrov˝ hrob ûeny s†bronzov˝mi ozdobami z†⁄nanova, okr. Znojmo. PravÏk Nÿ 2007, s. 398. 24 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 5959/09; KOV¡RNÕK, J.: LatÈnsk˝, s. 393. 25 BÕäKO, Richard: VyuûitÌ metod nedestruktivnÌ archeologie na†p¯Ìkladu hradiska ÑDeblÌnekì, k. ˙. Suchohrdly. Rkp. bakal·¯skÈ diplomovÈ pr·ce uloûenÈ na†⁄AM FF MU Brno, s. 9ñ11, s†dalöÌ lit. 26 MATOUäEK, J. et al.: P¯ÌspÏvek, v†tisku. 27 KUNA, Martin et al.: NedestruktivnÌ archeologie. Teorie, metody, cÌle. Praha 2004, s. 330. 28 »IéM¡ÿ, ZdenÏk: N·stin relativnÌ chronologie line·rnÌ keramiky na†MoravÏ. Acta Musei Moraviae Scientiae sociales LXXXIII/1998, s. 105ñ139; KAZDOV¡, Eliöka ñ PEäKA, Jaroslav ñ MATEICIUCOV¡, Inna: Olomouc-SlavonÌn I. SÌdliötÏ kultury s†vypÌchanou keramikou. Archeologiae Regionalis Fontes 2. Olomouc 1999; PODBORSK›, VladimÌr ñ KAZDOV¡, Eliöka ñ KOäTUÿÕK, Pavel ñ WEBER, ZdenÏk: Numerick˝ kÛd moravskÈ malovanÈ keramiky. Brno 1977.
|51|
ke†znaËnÈ fragment·rnosti nebylo vÏtöinou moûnÈ urËit keramick˝ tvar, pouze u†devÌti jedinc˘ lze p¯edpokl·dat tvar globul·rnÌ (obr. 3:11, 12; obr. 4:8, 9), v†jednom p¯ÌpadÏ pak tvar lahvovit˝. NejËastÏjöÌm v˝zdobn˝m motivem byl ryt˝ line·rnÌ ornament (celkem 12◊), vyskytujÌcÌ se†jak na†jemnÈ (7◊), tak i†hrubÈ (3◊) a†bahnitÈ (2◊) keramice. Jednalo se†p¯itom o†rytÈ linie, nÏkdy s†poz˘statky notovÈ v˝zdoby. Pouze jedna nota se†vöak dochovala cel·, dalöÌ noty byly patrny jen na†lomech st¯ep˘. Plastick· v˝zdoba se†objevila na†jedincÌch z†hrubÈho (3◊) a†bahnitÈho (2◊) keramickÈho tÏsta. Ve†vöech p¯Ìpadech byl plastick˝ ornament zastoupen formou v˝ËnÏlk˘. S†nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ se†jednalo o†v˝ËnÏlky polokulovitÈ (obr. 3:9, 12; obr. 4:8, 9), bliûöÌ urËenÌ vöak nebylo moûnÈ z†d˘vodu znaËnÈho opot¯ebenÌ keramickÈho materi·lu. D·le byl rozpozn·n technick˝ ornament v†podobÏ nehtov˝ch vryp˘ (2◊; obr. 3:7) a†kombinace line·rnÌho a†technickÈho ornamentu (1◊). Z†hlediska ˙pravy povrchu keramiky se†ve†dvou p¯Ìpadech objevilo i†tuhov·nÌ vnit¯nÌho povrchu n·doby. Pouze na†dvou fragmentech byly identifikov·ny chronologicky citlivÈ prvky, jeû by mohly napomoci p¯esnÏjöÌmu datov·nÌ souboru do†nÏkterÈ z†f·zÌ LnK. V†prvnÌm p¯ÌpadÏ se†jedn· o†relikt line·rnÌho ornamentu, v†jehoû r·mci byla zachov·na jedna cel· nota (obr. 3:3) a†t¯i rytÈ linie. Nota m· spÌöe ov·ln˝ tvar, jedna z†liniÌ pak protÌn· jejÌ okraj, dalöÌ dvÏ linie se†sbÌhajÌ k†druhÈmu okraji, nejsou vöak dotaûeny a†notu neprotÌnajÌ. Ve†druhÈm p¯ÌpadÏ se†jedn· o†p·sku vyplnÏnou vpichy (obr. 3:10). Na†z·kladÏ tÏchto indiciÌ, zvl·ötÏ poËÌnajÌcÌho degenerovanÈho stylu line·rnÌho ornamentu, lze soubor datovat do†f·ze IIa Ëi IIb.29) 4.1.2 Kultura s†vypÌchanou keramikou (VpK) V†r·mci tÈto kultury byli rozpozn·ni pouze t¯i jedinci. K†jejich v˝robÏ byl pouûit jemn˝ plaven˝ materi·l. Hmota je bez p¯ÌmÏsÌ. Vöechny t¯i fragmenty poch·zejÌ z†v˝dutÌ n·dob, jejich p˘vodnÌ tvar vöak, vzhledem k†velikosti st¯ep˘, nenÌ moûnÈ urËit. V˝zdoba byla patrn· na†vöech jedincÌch. Identifikovat lze linii drobn˝ch st¯Ìdav˝ch dvojvpich˘ (1◊, obr. 3:1) a†¯ady drobn˝ch trojvpich˘ (1◊) spÌöe tremolovÈho typu, jeû pravdÏpodobnÏ tvo¯ily ornament na†sebe navazujÌcÌch krokvic (obr. 3:8). T¯etÌ fragment nese rovnÏû v˝zdobu provedenou n·strojem s†drobn˝mi hr˘tky, z†d˘vodu znaËnÈho opot¯ebenÌ materi·lu vöak nenÌ moûnÈ urËit poËet ani typ vpich˘ (obr. 4:1). Keramick˝ soubor VK nenÌ bohuûel p¯Ìliö poËetn˝ ani reprezentativnÌ. Na†z·kladÏ v˝zdoby, a†p¯edevöÌm analogiÌ z†jin˝ch lokalit v†danÈ oblasti, jej lze jen velmi r·mcovÏ datovat do†f·ze III. 4.1.3 Kultura s†moravskou malovanou keramikou (MMK) Ke†kultu¯e s†moravskou malovanou keramikou m˘ûeme p¯i¯adit jen dvÏ tenkostÏnnÈ v˝dutÏ z†jemnÏ plavenÈ hlÌny, poch·zejÌcÌ pravdÏpodobnÏ z†poh·rk˘. Na†vnÏjöÌ stranÏ obou fragment˘ byly zjiötÏny poz˘statky r˝sov·nÌ (obr. 4:6). Na†z·kladÏ p¯Ìtomnosti tohoto typu v˝zdoby m˘ûeme s†rezervou datovat lengyelskÈ osÌdlenÌ lokality do†jejÌho staröÌho v˝vojovÈho stupnÏ, p¯esnÏji do†f·ze Ib. Ze†sbÏr˘ M. Vok·Ëe a†M. KuËi, kterÈ pozdÏji zpracovala A. Nejedl·, vöak poch·zÌ keramika charakteristick· spÌöe pro mladöÌ stupeÚ MMK.30) Je proto moûnÈ, ûe†byla lokalita osÌdlena v†z·vÏru neolitu nÏkolikr·t, nebo zde probÌhal kontinu·lnÌ v˝voj. 4.2 ätÌpan· kamenn· industrie Ze†z·jmovÈ lokality byla zÌsk·na takÈ kolekce ötÌpanÈ kamennÈ industrie ËÌtajÌcÌ celkem 165 kus˘. Do†rozboru nebylo zahrnuto 8 lehce patinovan˝ch artefakt˘. Jedn· se†o†5 drobn˝ch ˙ötÏp˘, mikroËepel s†odlomenou termin·lnÌ Ë·stÌ, mikroËepel s†later·lnÌ retuöÌ a†termin·lnÌ Ë·st Ëepele s†mÌstnÌ retuöÌ a†unilater·lnÌm leskem na†obou ploch·ch. U†poslednÌho z†artefakt˘ m˘ûeme pozorovat z¯ejmÏ reutilizaci n·stroje, coû dokl·dajÌ zbytky retuöovanÈ termin·lnÌ Ë·sti, kter· prim·rnÏ slouûila jako ËepelovÈ ökrabadlo. Mezi surovinami se†objevil rohovec typu Krumlovsk˝ les ñ varieta II, silicit glacigennÌch sediment˘ a†k¯Ìdov˝ rohovec. 29 »IéM¡ÿ, Z.: N·stin, s. 112ñ118. 30 Srov. NEJEDL¡, A.: TerÈnnÌ, s. 107.
|52|
Obr. 3: ⁄nanov (okr. Znojmo). V˝bÏr keramiky. Kresba P. Nikolajev.
Obr. 4: ⁄nanov (okr. Znojmo). V˝bÏr keramiky. Kresba P. Nikolajev.
|53|
Tyto mÌrnÏ krupiËkovitÏ patinovanÈ artefakty by mohly poukazovat na†p¯Ìtomnost staröÌ sÌdelnÌ epizody na†pozorovanÈ lokalitÏ. V†˙vahu m˘ûe p¯ipadat pozdnÌ paleolit Ëi mezolit. Nelze vöak vylouËit moûnost neolitickÈho st·¯Ì.31) PodobnÏ mÌrnÏ patinovanÈ artefakty se†ve†zdejöÌm mikroregionu objevily i†na†dalöÌch neolitick˝ch lokalit·ch.32) Drobn· kolekce byla zjiötÏna takÈ na†nedalekÈm polykulturnÌm sÌdliöti Kyjovice ñ ÑSutnyì,33) kde je prok·z·no i†mladopaleolitickÈ osÌdlenÌ.34) Zbytek studovanÈho souboru je datovateln˝ r·mcovÏ do†pr˘bÏhu celÈho neolitu, Ë·steËnÏ vöak lze postihnout chronologickou citlivost a†p¯Ìsluönost nÏkter˝ch artefakt˘ k†jednotliv˝m kultur·m. Suroviny ötÌpanÈ kamennÈ industrie byly urËov·ny v˝hradnÏ makroskopicky. 4.2.1 Suroviny Na†z·kladÏ vyhodnocenÌ surovin ötÌpanÈ industrie podle poËtu kus˘ v†kolekci jasnÏ p¯evaûuje rohovec typu Krumlovsk˝ les ñ varieta I†(33,8 %) a†varieta II (25,6 %). MenöÌ podÌl pak tvo¯Ì artefakty zhotovenÈ z†k¯emiËitÈ zvÏtraliny serpentinitu typu plazmy (8,3 %), silicitu glacigennÌch sediment˘ (7 %) a†rohovce typu OlomuËany (6,5 %). Soubor d·le doplÚujÌ mÈnÏ poËetnÈ suroviny jako silicit krakovsko-ËenstochovskÈ jury (3,8 %), radiolarit typu Szentg·l (1,9 %), k¯Ìdov˝ rohovec/spongolit (1,9 %), plattensilex typu Arnhofen (1,2 %), krystalovan˝ k¯iöù·l (1,2 %) a†blÌûe neurËen· Ëervenofialov· zvÏtralina (0,6 %). U†nÏkolika exempl·¯˘ nebylo moûno surovinu blÌûe urËit z†d˘vodu silnÈho p¯ep·lenÌ (8,2 %). Jelikoû uvedenÈ sloûenÌ nemusÌ odpovÌdat re·lnÈmu mnoûstvÌ suroviny na†lokalitÏ, bylo zohlednÏno i†zastoupenÌ hmotnostnÌ. NejvÏtöÌ mnoûstvÌ bylo zjiötÏno opÏt u†rohovc˘ z†KrumlovskÈho lesa (547 g), kterÈ tvo¯Ì vÌce jak polovinu celkovÈ hmotnosti souboru (55,1 %). Jist˝ posun uû m˘ûeme pozorovat u†k¯emiËitÈ zvÏtraliny serpentinitu typu plazmy, kter· zaujÌmala dÌky nÌzkÈmu poËtu kus˘ pouze 8,3 %. Z†hlediska hmotnostnÌho zastoupenÌ vöak tvo¯Ì 27 % celÈ kolekce (268 g). Tento jev je zp˘soben nep¯ÌtomnostÌ vÏtöÌho mnoûstvÌ debit·ûe a†naopak v˝razn˝m zastoupenÌm jader. Pro srovn·nÌ lze uvÈst i†hmotnostnÌ hodnoty zb˝vajÌcÌch surovin: silicit glacigennÌch sediment˘ (58 g/5,8 %, rohovec typu OlomuËany (47 g/4,7 %), silicit krakovsko-ËenstochovskÈ jury (13g/1,3 %), radiolarit typu Szentg·l (8 g/0,8 %), k¯Ìdov˝ rohovec/spongolit (9 g/0,9 %), plattensilex typu Arnhofen (5 g/0,5 %), krystalovan˝ k¯iöù·l (7 g/0,7 %) a†blÌûe neurËen· Ëervenofialov· zvÏtralina (31 g/3,1 %). Z†uvedenÈho v˝Ëtu vypl˝v·, ûe†produkce ötÌpanÈ industrie byla zamϯena na†suroviny lok·lnÌho a†semilok·lnÌho p˘vodu (rohovec typu KL, KZH typu plazmy, krystalovan˝ k¯iöù·l). NapojenÌ lokality na†öiröÌ distribuËnÌ sÌù pak dokl·dajÌ region·lnÌ suroviny jihomoravskÈ provenience (rohovec typu OlomuËany, k¯Ìdov˝ rohovec) a†suroviny importovanÈ ze†vzd·lenÏjöÌch destinacÌ (obr. 5) v†¯·dech stovek kilometr˘ (SGS, SK»J, radiolarity typu Szentg·l, plattensilex typu Arnhofen). Z†chronologickÈho hlediska m˘ûeme pozorovat nejöiröÌ distribuËnÌ sÌù a†tÌm i†nejbohatöÌ spektrum surovin v†kultu¯e s†LnK, ke†kterÈ lze p¯i¯adit kromÏ Ë·sti p¯evaûujÌcÌch rohovc˘ z†KL a†k¯emiËit˝ch zvÏtralin i†rohovce typu OlomuËany a†radiolarit typu Szentg·l.35) Bavorsk˝ plattensilex typu Arnhofen, p¯edstavuje do31 NERUDA, Petr: StaröÌ doba kamenn· v†PodyjÌ ñ souËasn˝ stav a†perspektivy. Old Stone Age in the Dyje River Region ñ Overview and Perspectives. Thayensia (Znojmo) 7/2007, s. 298. 32 KOV¡RNÕK, JaromÌr: DÏjiny archeologickÈho b·d·nÌ na†Znojemsku. In.: Podborsk˝, VladimÌr (ed.): 50 let archeologick˝ch v˝zkum˘ Masarykovy univerzity na†Znojemsku. Brno 2001, s. 139ñ156; NERUDA, P.: StaröÌ, s. 298. 33 BARTÕK, Jaroslav: Kyjovice (okr. Znojmo). P¯ehled v˝zkum˘ 54-1, v†tisku. 34 KU»A, Martin: Kyjovice (okr. Znojmo). P¯ehled v˝zkum˘ 51, s. 284. 35 VOK¡», Milan: Suroviny kamennÈ ötÌpanÈ industrie v†pravÏku jihoz·padnÌ Moravy. Rkp. DiplomovÈ pr·ce uloûenÈ na†⁄AM FF MU Brno, s. 112-115; MATEICIUCOV¡, Inna 2001: Surovina kamennÈ ötÌpanÈ industrie v†moravskÈm neolitu. In: Podborsk˝, V. (ed.): 50 let, s. 213-224; MATEICUICOV¡, I.: Talking stones: The chipped stone industry in Lower Austria and Moravia and the beginnings of the Neolithic in Central Europe (LBK), 5700-4900 BC. Disertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 4. Brno 2008, s. 57ñ64; PÿICHYSTAL, AntonÌn: KamennÈ suroviny v†pravÏku v˝chodnÌ Ë·sti st¯ednÌ Evropy. Brno 2009, s. 116.
|54|
klad kontakt˘ se†z·padnÌm prost¯edÌm a†m˘ûeme jej p¯i¯adit nejspÌöe ke†kultu¯e s†VpK.36) Chronologicky citlivÈ je ve†sledovanÈm kontextu i†vyuûÌv·nÌ lok·lnÌch krystalovan˝ch k¯iöù·l˘, kterÈ m˘ûeme spojit s†projevem kultury s†MMK.37) U†silicit˘ severnÌ provenience (SGS, SK»J) nelze p¯esnÏ odhadnout jejich kulturnÌ p¯Ìsluönost, jelikoû byly stejnÏ jako nap¯. rohovce typu Krumlovsk˝ les vyuûÌv·ny s†r˘znou intenzitou v†pr˘bÏhu celÈho neolitu.38) Nutno je vöak zmÌnit, ûe†dosavadnÌ pr˘zkumy lokality naznaËujÌ, ûe†nejintenzivnÏjöÌ osÌdlenÌ sledovanÈ polohy lze p¯edpokl·dat pr·vÏ v†kultu¯e s†LnK. P¯ev·ûn· vÏtöina kolekce tak bude pravdÏpodobnÏ p¯Ìsluöet tÈto kultu¯e.
Obr. 5: ⁄nanov (okr. Znojmo). ImportovanÈ suroviny:1. plattensilex typu Arnhofen (Bavorsko) 2 ñ 4. silicit glacigennÌch sediment˘ (morÈnov· oblast severnÌ Moravy) 5. radiolarit typu Szentg·l (SZ MaÔarsko) 6 ñ 9. silicit krakovsko-ËenstochovskÈ jury (J Polsko). Foto J. BartÌk.
4.2.2 Technologie Po†technologickÈ str·nce jsou v†kolekci ötÌpanÈ industrie obsaûena vöechna st·dia exploatace. DominujÌ p¯edevöÌm ˙ötÏpy a†mikro˙ötÏpy, kterÈ spoleËnÏ s†odpadem (amorfnÌ zlomky, t¯Ìsky) tvo¯Ì tÈmϯ polovinu celÈho souboru (43,9 %). Zbytek p¯edstavujÌ ËepelovÈ polotovary a†jejich zlomky (13,4 %), retuöovanÈ n·stroje (26,8 %) a†pomÏrnÏ poËetn· j·dra (25ks/15,9 %). V†kategorii jader p¯evl·dajÌ jednopodstavov· nad dvoupodstavov˝mi. V˝36 MATEICIUCOV¡, I.: Surovina, s. 216ñ217; VOK¡», M.: Suroviny, s. 37, 116; KAZDOV¡, Eliöka: Kultura s†vypÌchanou keramikou. In: »iûm·¯, ZdenÏk (ed.): éivot a†smrt v†mladöÌ dobÏ kamennÈ. Brno 2008, s. 69; PÿICHYSTAL, A.: KamennÈ, s. 88. 37 VOK¡», M.: Suroviny, s. 121ñ122. 38 VOK¡», M. 2003: Suroviny, s. 112ñ123; MATEICIUCOV¡, I.: Surovina, s. 213-219.
|55|
raznÏji jsou zastoupena i†j·dra se†zmÏnÏnou orientacÌ, kter· se†v·ûÌ zejmÈna na†jedince v†pokroËilÈ f·zi tÏûby. Z†hlediska st·dia exploatace je v†kolekci obsaûeno jedno j·dro poË·tkovÈ, dva zlomky jader a†vyrovnan˝ podÌl jader zcela vytÏûen˝ch a†ve†f·zi tÏûby. U†vÏtöiny m˘ûeme pozorovat snahu o†tÏûbu pravideln˝ch ËepelÌ, v†menöÌ m̯e i†mikroËepelÌ. Tomu odpovÌd· i†pomÏr v†debit·ûi, kde p¯evaûujÌ Ëepele (71,4 %) nad mikroËepelemi (28,6 %).39) Pouze pÏt jader mohlo b˝t oznaËeno jako smÌöen· Ëepelovo-˙ötÏpov·. Z†hlediska celistvosti p¯evl·dajÌ mezi Ëepelemi celÈ tvary. V†nÏkolika m·lo kusech se†vyskytly takÈ Ëepele s†odlomenou baz·lnÌ Ëi termin·lnÌ Ë·stÌ (6◊) a†samotnÈ mezi·lnÌ (3◊), baz·lnÌ (1◊) i†termin·lnÌ (1◊) partie. P¯Ìpravu a†˙pravu jader n·m dokl·d· 17 preparaËnÌch (27,4 %) a†6 reparaËnÌch ˙ötÏp˘ (18,4 %). Determinov·n byl ˙ötÏp z†hrany j·dra (3◊), ˙ötÏp obnovujÌcÌ tÏûebnÌ plochu j·dra (2◊) a†bok j·dra (1◊). Zbylou Ë·st tvo¯Ì ˙ötÏpy cÌlovÈ (54,2 %). Tvar a†˙pravu patky odr·ûejÌcÌ jejÌ typ se†poda¯ilo determinovat u†70 artefakt˘. Mezi Ëepelemi byla zjiötÏna patka ploch· (10◊) a†bodov· (6◊). U†˙ötÏp˘ pak kortik·lnÌ (12◊), ploch· (32◊) a†bodov· (8◊). DvÏ patky bylo moûno dÌky prot·hlÈ ˙zkÈ hrance oznaËit jako line·rnÌ. Jak je z†v˝Ëtu patrno, p¯evl·dajÌ p¯edevöÌm drobnÈ plochÈ patky, kterÈ byly preparov·ny jednÌm ˙derem. PozorovanÈ rozloûenÌ ukazuje, ûe†exploatace probÌhala pravdÏpodobnÏ tlakem, pop¯. mÏkk˝m otloukaËem. Kolekce vykazuje z†hlediska metriky spÌöe pr˘mÏrnÈ rozmÏry a†nelze ji tak oznaËit jako v˝raznÏ mikrolitickou ani makrolitickou. NejvÌce artefakt˘ spad· do†velikostnÌ kategorie II (2,1 ñ 4 cm; 53,4 %). MÈnÏ je pak jedinc˘ menöÌch (kategorie I; 0 ñ 2 cm; 37,3 %) a†v˝raznÏ rozmÏrnÏjöÌch (kategorie III; 4,1 ñ 6 cm; 6,8 %). RaritnÌ je v†souboru Ëepel ze†silicitu krakovsko-ËenstochovskÈ jury, kter· dosahuje dÈlky 7 cm (obr. 5:9).
Graf 1: ⁄nanov (okr. Znojmo). TechnologickÈ sloûenÌ ötÌpanÈ industrie v†korelaci se†surovinov˝m spektrem.
4.2.3 Typologie PodÌl retuöovan˝ch n·stroj˘ ve†studovanÈm souboru je relativnÏ vysok˝, neboù se†42 kusy ËinÌ 26,8 %. NejËetnÏji zastoupen˝mi retuöovan˝mi n·stroji (tab. 1) jsou ˙ötÏpov· ökrabadla (14 ks; obr. 6:7, 9, 13, 14, 15, 19). Ve†vÌce kusech byly determinov·ny i†˙ötÏpy s†later·lnÌ a†bilater·lnÌ retuöÌ. ZajÌmav˝ je nap¯. ˙ötÏp s†v˝raznou bilater·lnÌ retuöÌ, u†nÏhoû jsou patrny mÌrnÏ obitÈ hrany (k¯esadlo?). V†souboru jsou d·le obsaûeny dva kr·tkÈ (obr. 6:2) a†jeden dlouh˝ trapÈz, dvÏ Ëepelov· a†jedno okrouhlÈ ökrabadlo a†nÏkolik ËepelÌ s†later·lnÌ, bilater·lnÌ i†p¯ÌËnou retuöÌ (viz tab. 1). KombinovanÈ n·stroje reprezentuje zlomenÈ ËepelovÈ ökrabadlo s†later·lnÌ retuöÌ na†ventr·lnÌ i†dorz·lnÌ 39 Pro odliöenÌ kategoriÌ Ëepel a†mikroËepel byla zvolena hranice 1 cm.
|56|
stranÏ a†velk˝ masivnÌ ˙ötÏp (SGS), na†kterÈm je p¯Ìtomno ökrabadlo (mezi·lnÌ Ë·st pravÈho boku), vrub (baz·lnÌ Ë·st) a†nev˝razn· retuö v†termin·lnÌ Ë·sti. Registrov·no bylo i†10 n·stroj˘ uûitkov˝ch, tedy artefakt˘, u†nichû vznikla mÌstnÌ retuö/opot¯ebenÌ druhotnÏ, v†d˘sledku jejich uûÌv·nÌ. NejvÌce bylo zjiötÏno ËepelÌ s†bilater·lnÌm opot¯ebenÌm (tab. 1). P¯Ìtomno je takÈ nÏkolik artefakt˘ s†leskem (tab. 1; obr. 6:10, 17, 18). Mezi n·stroji se†poda¯ilo determinovat i†t¯i artefakty, u†nichû se†projevila vz·jemn· p¯Ìtomnost z·mÏrnÈ i†utilizaËnÌ retuöe, pop¯. lesku.
Tab. 1: ⁄nanov (okr. Znojmo). Typologie ötÌpanÈ kamennÈ industrie.
4.2.4 ZhodnocenÌ kolekce ötÌpanÈ industrie Studovan˝ soubor ötÌpanÈ kamennÈ industrie je reprezentativnÌ, p¯iËemû vykazuje pomÏrnÏ bÏûn˝ charakter jak po†str·nce technologicko-typologickÈ, tak po†str·nce surovinovÈ.40) Technologie m˘ûe b˝t oznaËena jako v˝raznÏ Ëepelov· z†dob¯e p¯ipraven˝ch jader. 40 Srov. VOK¡», M.: Suroviny, s. 112-124; MATEICIUCOV¡, I.: Surovina, s. 213ñ220; PODBORSK›, VladimÌr (ed.): PravÏkÈ dÏjiny Moravy. Brno 1993, s. 91, 107ñ108, 114ñ122,142ñ145.
|57|
V†surovinovÈm spektru dominujÌ lok·lnÌ a†semilok·lnÌ suroviny doplnÏnÈ o†nev˝razn˝ podÌl surovin region·lnÌch a†import˘. Z†chronologickÈho hlediska p¯edpokl·d·me i†rozdÌly v†preferenci urËit˝ch surovin v†r·mci jednotliv˝ch neolitick˝ch kultur (viz kpt. 4.2.1). Na†z·kladÏ dosavadnÌch pr˘zkum˘ se†lokalita jevÌ pravdÏpodobnÏ jako spot¯ebitelsk·.
Obr. 6: ⁄nanov (okr. Znojmo). V˝bÏr ötÌpanÈ kamennÈ industrie. Kresba J. BartÌk.
4.3 Brouöen· kamenn· industrie Kategorie brouöenÈ kamennÈ industrie je zastoupena 16 exempl·¯i (tab. 2). Z†hlediska ûivotnÌch f·zÌ BI je p¯Ìtomen tÈmϯ bezv˝hradnÏ pracovnÌ odpad. U†dvou jedinc˘ se†poda¯ilo prok·zat reutilizaci poökozen˝ch artefakt˘ a†jejich sekund·rnÌ vyuûitÌ ve†skupinÏ ostatnÌ kamennÈ industrie (viz kap. 4.4). V†morfologickÈm spektru bylo zjiötÏno 6 kopytovit˝ch klÌn˘, 3 kopytovitÈ sekerky (obdÈlnÈ sekerky s†plankonvexnÌm p¯ÌËn˝m pr˘¯ezem) a†1 kopytovit˝ klÌnek (obr. 7:6). Kolekci jeötÏ doplÚujÌ 2 fragmenty z†blÌûe neurËiteln˝ch sekerek a†2 morfologicky zcela neurËitelnÌ jedinci (drobn˝ ˙ötÏp z†procesu deformace Ëi reutilizace a†mal˝ fragment h¯betu se†zachycen˝m p¯echodem na†bok). P¯esnÏjöÌ typologickÈ urËenÌ se†poda¯ilo pouze u†jednoho z†kopytovit˝ch klÌn˘, kter˝ vykazuje metrickÈ paramet-
|58|
ry, charakteristickÈ pro st¯ednÏ vysokou varietu (obr. 7:7). Z†hlediska stavu dochov·nÌ se†jedn· o†soubor ve†znaËnÏ fragment·rnÌm stavu (tab. 2). Mezi surovinami jednoznaËnÏ dominuje kvalitnÌ metabazit typu JizerskÈ hory, jehoû exploataËnÌ zdroje jsou vzd·leny vÌce neû 200 km vzduönou Ëarou od†z·jmovÈ lokality.41) Magnetick· susceptibilita suroviny se†pohybovala v†rozmezÌ 0,2 ñ 1◊ 10-3 SI jednotek, coû koreluje s†nÌzk˝mi, bÏûnÏ uv·dÏn˝mi hodnotami.42) DvÏ sekerky byly zhotoveny takÈ ze†zelenÈ b¯idlice typu éeleöice, jejÌû prim·rnÌ zdroje se†nach·zÌ zhruba 40 km od†sÌdliötÏ, v†jihov˝chodnÌ Ë·sti brnÏnskÈho masivu.43) Spr·vnost makroskopickÈho urËenÌ n·m dokl·d· i†vysok· magnetick· susceptibilita, kter· ËinÌ 15 a†18◊ 10-3 SI jednotek. Ze†sbÏr˘ M. Vok·Ëe a†M. KuËi, uloûen˝ch v†JMM ve†ZnojmÏ, je uv·dÏna obrouöen· destiËka, kter· je rovnÏû zhotovena ze†zelenÈ b¯idlice typu éeleöice.44) SurovinovÈ spektrum jeötÏ doplÚuje lok·lnÌ amfibolit, kter˝ je vöak zastoupen pouze jedin˝m kusem. Po†str·nce chronologickÈ m˘ûeme vÏtöinu kolekce brouöenÈ industrie datovat do†staröÌho a†st¯ednÌho neolitu, tedy do†kultury s†line·rnÌ a†vypÌchanou keramikou. Pouze amfibolitov˝ artefakt, kter˝ by mohl b˝t klasifikov·n s†urËitou rezervou jako reziduum trapÈzovitÈ sekerky se†zaoblenÏ obdÈln˝m p¯ÌËn˝m pr˘¯ezem, lze spojit spÌöe s†projevem kultury s†MMK. Nutno je vöak p¯edpokl·dat, ûe†na†tÈto intenzivnÏ osÌdlovanÈ polykulturnÌ lokalitÏ mohlo doch·zet k†delöÌmu uûÌv·nÌ n·stroj˘, bez z·vislosti na†zmÏnÏ kulturnÌho projevu Ëi p¯ÌpadnÈmu sekund·rnÌmu uûÌv·nÌ v†mladöÌm obdobÌ. ⁄prava povrchu analyzovanÈ kolekce byla pomÏrnÏ kvalitnÌ, tak¯ka u†vöech artefakt˘ bylo zjiötÏno preciznÌ matnÈ aû†lesklÈ vybrouöenÌ. Tento jev je u†artefakt˘ zhotoven˝ch ze†severoËesk˝ch metabazit˘ pomÏrnÏ Ëast˝.45) PreciznÏjöÌ brouöenÌ mohla podnÏcovat zejmÈna esteticky atraktivnÌ foliace tÏchto hornin. V†˙vahu vöak p¯ipadajÌ i†soci·lnÏ-funkËnÌ podnÏty jako nap¯. kult, platidlo, spoleËensk˝ atribut atd.46) Z†hlediska funkce brouöenÈ industrie se†poda¯ilo determinovat pouze artefakty spjatÈ spÌöe s†pracovnÌmi aktivitami.
Tab. 2: ⁄nanov (okr. Znojmo). P¯ehled brouöenÈ kamennÈ industrie. 41 PÿICHYSTAL, A.: KamennÈ, s. 176. 42 VOK¡», Milan: Brouöen· a†ostatnÌ kamenn· industrie z†neolitu a†eneolitu na†jiûnÌ MoravÏ se†zvl·ötnÌm z¯etelem na†lokalitu TÏöetice-Kyjovice. Rkp. dizertaËnÌ pr·ce uloûen˝ na†⁄AM FF MU Brno, s. 22; PÿICHYSTAL, A.: KamennÈ, s. 177; BARTÕK, Jaroslav: Brouöen· a†ostatnÌ kamenn· industrie z†mikroregionu povodÌ ¯eky éeletavky. Rkp. bakal·¯skÈ diplomovÈ pr·ce uloûenÈ na†⁄AM FF MU Brno, s. 71. 43 PÿICHYSTAL, A.: KamennÈ, s. 179. 44 NEJEDL¡, A.: TerÈnnÌ, s. 107. 45 VOK¡», M.: Brouöen·, s. 75ñ76. 46 Srov. VOK¡», M.: Brouöen·, s. 7, 53, 86; OLIVA, Martin: ⁄vahy o†pracovnÌch a†soci·lnÌch aspektech pravÏkÈ brouöenÈ industrie. Acta Musei Moraviae Scientiae sociales LXX/1985, s. 17ñ36; BARTÕK, J.: Brouöen·, s. 35; KVÃTINA, Petr: Puakulaba a†Julie. KamennÈ n·stroje archaick˝ch spoleËnostÌ. éiv· archeologie 12, s. 3ñ7.
|59|
4.4 OstatnÌ kamenn· industrie PoËetn˝ soubor kamennÈ industrie doplÚujÌ jeötÏ 4 artefakty ze†skupiny OKI. Pouze u†jednoho z†nich m˘ûeme p¯edpokl·dat vznik prim·rnÌ, zbylÈ exempl·¯e lze oznaËit jako produkty reutilizace ze†skupiny ötÌpanÈ Ëi brouöenÈ kamennÈ industrie. MorfologickÈ spektrum se†skl·d· z†fragmentu drtiËe, drobnÈho okrouhlÈho otloukaËe z†vytÏûenÈho j·dra a†sekund·rnÏ zhotovenÈho hladÌtka (obr. 7:3). ZjiötÏn byl takÈ velk˝ ˙ötÏp z†h¯betu brouöenÈho n·stroje, v†jehoû baz·lnÌ Ë·sti byly determinov·ny pracovnÌ stopy odpovÌdajÌcÌ vyuûitÌ jako odötÏpovaËe. Zn·mky ohlazenÌ a†opot¯ebenÌ nesou i†boky artefaktu, coû nasvÏdËuje moûnosti, ûe†jeho hrany byly vyuûity k†¯ez·nÌ (obr. 7:5). Na†poökozen˝ drtiË, pravdÏpodobnÏ bochnÌkovitÈho tvaru, byl vyuûit valoun k¯emene aû†k¯iöù·lu lok·lnÌ provenience. Surovinou otloukaËe se†stal rohovec typu Krumlovsk˝ les ñ varieta I, hladÌtko i†odötÏpovaË/n˘û pak byly zhotoveny z†fragment˘ h¯bet˘ poökozen˝ch kopytovit˝ch klÌn˘, na†jejichû v˝robu byl pouûit metabazit typu JizerskÈ hory.
Obr. 7: ⁄nanov (okr. Znojmo). V˝bÏr brouöenÈ a†ostatnÌ kamennÈ industrie. Kresba J. BartÌk.
5. Mikroregion·lnÌ kontext Jak jiû bylo v˝öe zmiÚov·no, lokalitu ⁄nanov ÑPadÏlkyì uv·dÏjÌ V. Podborsk˝ a†V. Vildomec jako polykulturnÌ sÌdliötÏ kultury s†line·rnÌ, vypÌchanou i†moravskou malovanou
|60|
keramikou. Pouze pro kulturu s†MMK uv·dÏjÌ p¯esnÏjöÌ dataci do†I.-II. stupnÏ.47) K†dalöÌm neolitick˝m lokalit·m v†r·mci mikroregionu ¯ÌËky ⁄nanovky pat¯Ì polykulturnÌ lokalita TÏöetice ÑVinohradyì, kde byla doloûena kultura s†line·rnÌ keramikou prvnÌho i†druhÈho stupnÏ (konkrÈtnÏ f·ze Ib-IIa, nejist· je p¯Ìsluönost k†f·zi IIb ).48) D·le je osÌdlenÌ kultury LnK doloûeno v†intravil·nu obce TÏöetice a†to v†RuskÈ ulici, v†trati Ñu†Hlouökov˝chì, kde byla nalezena hlinÏn· pec s†keramickou n·dobou uvnit¯,49) a†z†polohy ÑPod sadyì. Zde byly p¯i hloubenÌ r˝h pro z·vlahov˝ systÈm objeveny zlomky n·doby kultury s†LnK, kopytovit˝ klÌn a†nÏkolik kus˘ kamennÈ ötÌpanÈ industrie.50) Ze†stejnÈho obdobÌ poch·zÌ takÈ sÌdliötÏ v†KyjovicÌch ÑSutn·chì, kde bylo osÌdlenÌ doloûeno z†I. a†II. stupnÏ LnK, zatÌmco v†⁄nanovÏ ÑPadÏlcÌchì ho lze p¯edbÏûnÏ datovat jen r·mcovÏ do†mladöÌho stupnÏ. Z†kamennÈ ötÌpanÈ industrie se†zde nejËastÏji objevujÌ Ëepelky, ökrabadla, rydla a†vrt·Ëky. NejvÌce vyuûÌvanou surovinou na†jejich v˝robu, stejnÏ jako v†⁄nanovÏ ÑPadÏlcÌchì, p¯edstavuje rohovec typu Krumlovsk˝ les a†to v†obou variet·ch, d·le se†hojnÏ objevuje takÈ k¯emiËit· zvÏtralina serpentinitu typu plazmy a†v˝jimeËnÏ i†silicit glacigennÌch sediment˘ nebo radiolarit.51) Mezi brouöen˝mi n·stroji se†objevujÌ sekerky a†kopytovitÈ klÌny podobnÏ jako v†⁄nanovÏ.52) Na†katastrech dalöÌch obcÌ, leûÌcÌch nÌûe podÈl toku ⁄nanovky, nebylo osÌdlenÌ LnK prozatÌm doloûeno. N·lezy z†Bantic p¯ÌsluöejÌ aû†kultu¯e s†MMK (viz nÌûe). Z†katastru obce Pr·Ëe jsou zn·my pouze ojedinÏlÈ n·lezy BI, bohuûel vöak bez bliûöÌho urËenÌ polohy Ëi kulturnÌ p¯Ìsluönosti. Datov·ny jsou jen r·mcovÏ do†obdobÌ neolitu. OsÌdlenÌ obce Lechovice se†pak klade aû†do†obdobÌ pozdnÌho eneolitu ñ kultury zvoncovit˝ch poh·r˘.53) Kultura s†vypÌchanou keramikou je zastoupena lokalitami TÏöetice ÑPalliardiho cihelnaì, ÑZa†kostelemì (souhrnnÏ b˝v· oznaËov·no jako TÏöetice III)54) a†TÏöetice-Kyjovice ÑSutnyì.55) Materi·l z†polohy ÑZa†kostelemì byl datov·n do†III. f·ze VpK, druh· zmiÚovan· lokalita n·leûÌ mladöÌ f·zi.56) Na†obou lokalit·ch je doloûeno sÌdliötÏ, v†r·mci ÑSutenì pak bylo prozkoum·no takÈ öest hrob˘. Ze†surovin na†v˝robu äI se†na†ÑSutn·chì objevuje typick˝ plattensilex, kter˝ se†vyskytl takÈ v†⁄nanovÏ ÑPadÏlcÌchì, a†pomÏrnÏ zajÌmav˝ je z†hlediska distribuce i†n·lez k¯emence typu SkröÌn v†hrobovÈm kontextu.57) Na†z·kladÏ dosavadnÌch poznatk˘ lze vysledovat pomÏrnÏ z¯etelnou vazbu sÌdliöù na†hlavnÌ vodnÌ toky Znojemska ñ Dyji, Jeviöovku a†Rokytnou ñ a†jejich p¯Ìtoky Lesku, ⁄nanovku, SkaliËku 47 PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 223. 48 PODBORSK›, VladimÌr: SÌdliötnÌ n·lezy z†neolitu a†doby bronzovÈ v†poloze ÑVinohradyì u†TÏöetic (okres Znojmo). SbornÌk pracÌ FilozofickÈ fakulty brnÏnskÈ univerzity, E 9/1964, s. 20, 23, 38; PODBORSK›, V. et al.: PravÏk mikroregionu, s. 19; PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 317. 49 PODBORSK›, V. et al.: PravÏk mikroregionu, s. 26. 50 KOV¡RNÕK, J.: V˝sledky, s. 101. 51 MATEICIUCOV¡, I.: Surovina, s. 213-215. 52 PODBORSK›, V. et al.: PravÏk mikroregionu, s. 78; VOK¡», M.: Brouöen·, s. 91ñ101, s†dalöÌ lit. 53 PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 148, 182, 203. 54 PODBORSK›, VladimÌr: Objekt s†vypÌchanou keramikou v†TÏöeticÌch III, okr. Znojmo a†postavenÌ vypÌchanÈ keramiky ve†starolengyelskÈm horizontu st¯edodunajskÈho neolitu. SbornÌk pracÌ FilozofickÈ fakulty brnÏnskÈ univerzity E 26/1981, s. 9, 13. 55 KAZDOV¡, Eliöka: OsÌdlenÌ lidu s†vypÌchanou keramikou v†Sutn·ch u†TÏöetic-Kyjovic. SbornÌk pracÌ FilozofickÈ fakulty brnÏnskÈ univerzity E 33/1988, s. 109-120; KAZDOV¡, Eliöka: VypÌchan· kultura z†TÏöetic-Kyjovic. Objekty 1. skupiny. SbornÌk pracÌ FilozofickÈ fakulty brnÏnskÈ univerzity M1/ 1996, s. 31-45. 56 KAZDOV¡, Eliöka: OsÌdlenÌ lidem s†keramikou vypÌchanou na†Znojemsku. In: KAZDOV¡, Eliöka ñ MÃÿÕNSK›, ZdenÏk ñ äABATOV¡, Kl·ra (eds.): K†poctÏ VladimÌru PodborskÈmu, p¯·telÈ a†û·ci k†sedmdes·t˝m narozenin·m. Brno 2004, s. 66; PODBORSK›, V.: Objekt, s. 9ñ28. 57 MATEICIUCOV¡, I.: Surovina, s. 216ñ217; OLIVA, Martin: ätÌpan· industrie kultury s†vypÌchanou keramikou v†TÏöeticÌch-KyjovicÌch. Acta Musei Moraviae Scientiae sociales LXXXI/1-2, s. 101ñ109; PODBORSK›, V. et al.: PravÏk mikroregionu, s. 83.
|61|
a†K¯epiËku. Lokality n·leûÌcÌ do†mikroregionu ¯ÌËky ⁄nanovky (⁄nanov ÑPadÏlkyì, Kyjovice ÑSutnyì a†ÑTÏöetice IIIì) p¯itom leûÌ na†pomyslnÈ v˝chodnÌ hranici osÌdlenÌ. D·le na†v˝chod po†povodÌ Jeviöovky jiû û·dnÈ n·lezy kultury s†VpK doloûeny nebyly. ZajÌmav˝m fenomÈnem je takÈ osÌdlov·nÌ p˘vodnÌch poloh kultury s†line·rnÌ keramikou kulturou s†VpK. Tato situace byla zjiötÏna mj. takÈ v†⁄nanovÏ a†TÏöeticÌch-KyjovicÌch ÑSutn·chì. Zde leûÌ sÌdelnÌ are·ly LnK a†VpK tÏsnÏ vedle sebe, coû potvrzujÌ i†intruze keramickÈho materi·lu v†objektech.58) Jist˝ vztah s†osÌdlenÌm VpK mÏl takÈ lid kultury s†moravskou malovanou keramikou. Na†z·kladÏ nÏkter˝ch poznatk˘ (nap¯. vz·jemnÈ ovlivÚov·nÌ v˝zdobnÈho stylu keramiky) lze usuzovat, ûe†spolu tyto dvÏ kultury po†urËitou dobu koexistovaly. ObdobÌ jejich souûitÌ b˝v· kladeno do†f·zÌ II. ñ III. kultury s†VpK a†f·zÌ Ia-Ib MMK. Tato situace byla opÏt doloûena v†r·mci TÏöetic-Kyjovic ñ ÑSutenì.59) Vzhledem k†tomu, ûe†osÌdlenÌ v†⁄nanovÏ ñ ÑPadÏlcÌchì bylo p¯edbÏûnÏ datov·no do†tÏchto f·zÌ (viz nÌûe), lze podobn˝ model p¯edpokl·dat takÈ na†tÈto lokalitÏ. Z†hlediska dalöÌho v˝voje m· ve†sledovanÈm mikroregionu svÈ zastoupenÌ takÈ kultura s†moravskou malovanou keramikou. OsÌdlena byla p¯edevöÌm lokalita TÏöetice-Kyjovice ÑSutnyì, kter· se†datuje do†f·ze Ia MMK. Z†kamennÈ ötÌpanÈ industrie se†na†ÑSutn·chì objevujÌ Ëepele s†leskem, r˘znÈ typy ökrabadel, vrt·ky a†trapÈzy.60) Tento stav rovnÏû koresponduje s†popisovan˝m sÌdliötÏm na†ÑPadÏlcÌchì. NejvyuûÌvanÏjöÌ surovinou byl opÏt rohovec typu KL I†i†II a†k¯emiËit· zvÏtralina serpentinitu typu plazmy. MÈnÏ zastoupenÈ importy pak p¯edstavujÌ silicit glacigennÌch sediment˘, silicit krakovsko-ËenstochovskÈ jury a†obsidi·n.61) Vöechny tyto suroviny kromÏ obsidi·nu byly k†v˝robÏ äI pouûÌv·ny takÈ v†⁄nanovÏ ÑPadÏlcÌchì. Brouöen· kamenn· industrie kultury s†MMK se†na†ÑSutn·chì vyskytuje v†podobÏ trapÈzovit˝ch a†troj˙heln˝ch sekerek a†troj˙helnÌkovit˝ch Ëi Ñlengyelsk˝chì sekeromlat˘. Do†nejstaröÌ f·ze MMK jsou zde datov·ny i†nÏkterÈ kopytovitÈ klÌny.62) Mezi surovinami dominuje stejnÏ jako v†p¯ÌpadÏ ÑPadÏlk˘ì metabazit typu JizerskÈ hory. Kontakty s†prostorem brnÏnskÈho masivu pak rovnÏû dokl·dajÌ artefakty ze†zelenÈ b¯idlice typu éeleöice.63) Doloûeno zde bylo takÈ vyuûÌv·nÌ lok·lnÌch variet amfibolit˘ a†takÈ blÌûe neurËen˝ch vulkanit˘.64) SurovinovÈ spektrum na†lokalitÏ ÑPadÏlkyì bylo s†nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ velmi podobnÈ jako na†ÑSutn·chì. Z†hlediska stavu v˝zkumu vöak pro to nem·me jednoznaËnÈ doklady. Svou roli m˘ûe v†tomto p¯ÌpadÏ hr·t i†odliön· intenzita osÌdlenÌ. Kultura s†MMK se†objevuje v†TÏöeticÌch takÈ v†poloh·ch ÑVinohradyì a†ÑPalliardiho cihelnaì.65) Z†uvedenÈ obce jsou d·le zn·my i†n·hodnÈ n·lezy brouöenÈ kamennÈ industrie datovanÈ do†kultury s†MMK, bohuûel vöak bez p¯esnÏjöÌ lokalizace. PodobnÈ blÌûe neurËenÈ n·lezy brouöenÈ industrie poch·zÌ takÈ z†⁄nanova a†Bantic z polohyÑam Bergì.66) 58 KAZDOV¡, E.: OsÌdlenÌ lidu, s. 117ñ118; KAZDOV¡, E.: OsÌdlenÌ lidem, s. 56ñ57. 59 PODBORSK›, VladimÌr: NeolitickÈ a†halötatskÈ sÌdliötÏ u†TÏöetic-Kyjovic na†MoravÏ. Pam·tky archeologickÈ 60, s. 582. 60 KU»A, Martin ñ KAZDOV¡, Eliöka ñ HLADILOV¡, ä·rka ñ N›VLTOV¡ FIä¡KOV¡, Miriam ñ PROKEä, LubomÌr: TÏöetice-Kyjovice 7. OsÌdlenÌ kultury s†moravskou malovanou keramikou mezi p¯Ìkopem a†vnÏjöÌ palis·dou rondelu. Brno 2010, s. 79ñ80. 61 PÿICHYSTAL, AntonÌn: PetrografickÈ studium ötÌpanÈ industrie. In: KAZDOV¡, Eliöka: TÏöetice- Kyjovice 1. StaröÌ stupeÚ kultury s†moravskou malovanou keramikou. Brno 1984, s. 205ñ212. 62 PODBORSK›, V. et al.: PravÏk mikroregionu, s. 108; VOK¡», M.: Brouöen·, s. 92ñ96, 99; KU»A, M. et al.: TÏöetice-Kyjovice 7, s. 85ñ87. 63 KU»A, M. et al.: TÏöetice-Kyjovice 7, s. 83. 64 VOK¡», M.: Brouöen·, s. 106. 65 PODBORSK›, VladimÌr: SouËasn˝ stav v˝zkumu kultury s†moravskou malovanou keramikou. Slovensk· ArcheolÛgia XVIII, s. 235ñ310. 66 PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 148, 218, 223; VILDOMEC, Frantiöek: Soupis prehistorick˝ch n·lez˘ ze†Znojemska. Od†Hor·cka k†PodyjÌ 8/1931, s. 5, 8.
|62|
PovodÌ ¯ÌËky ⁄nanovky bylo pravdÏpodobnÏ velmi p¯ÌhodnÈ pro osÌdlenÌ v†mladöÌ dobÏ kamennÈ (obr. 8; tab. 3). D˘kazem toho je fakt, ûe†zde byly zastoupeny vöechny na†MoravÏ zn·mÈ neolitickÈ kultury. Lokalitu ⁄nanov ÑPadÏlkyì m˘ûeme zatÌm povaûovat za†druhou nejintenzivnÏji osÌdlenou polohu v†povodÌ ⁄nanovky hned po†TÏöeticÌch-KyjovicÌch ÑSutn·chì.67) HlavnÌ tÏûiötÏ neolitickÈho osÌdlenÌ mikroregionu spad· podle dosavadnÌch n·lez˘ do†obdobÌ kultury s†line·rnÌ keramikou, nejmenöÌ zastoupenÌ zde pak m· kultura s†moravskou malovanou keramikou.
NeolitickÈ osÌdlenÌ povodÌ ⁄nanovky Obr. 8: Poloha neolitick˝ch lokalit v†povodÌ ¯ÌËky ⁄nanovky. Lokalita Ë. 15 ñ ⁄nanov-ìPadÏlkyì.
6. Z·vÏr NeolitickÈ sÌdliötÏ ⁄nanov ÑPadÏlkyì, aË z†literatury dlouhodobÏ zn·mÈ (viz v˝öe), je v†tÈto studii poprvÈ podrobnÏji podrobeno rozboru. Podle hmotnÈ kultury zde bylo doloûeno nÏkolik neolitick˝ch komponent. NejstaröÌ z¯etelnou stopu lidsk˝ch aktivit zde p¯edstavujÌ drobnÈ, vÏtöinou lehce patinovanÈ, artefakty, kterÈ m˘ûeme p¯edbÏûnÏ za¯adit do†pozdnÌho paleolitu aû†mezolitu. Bohuûel zde nebyl zjiötÏn û·dn˝ typick˝ n·stroj, podle nÏhoû by se†dala kolekce blÌûe kulturnÏ za¯adit a†poËÌtat musÌme i†s†moûnostÌ jejÌho neolitickÈho st·¯Ì. I†kdyû je v†r·mci objektivity vypovÌdacÌch schopnostÌ zÌskanÈ kolekce t¯eba br·t z¯etel na†jejÌ charakter, byla doloûena facie II. stupnÏ kultury s†line·rnÌ keramikou, jejÌû keramika nesla znaky f·zÌ IIa a†IIb. Na†z·kladÏ kvantity zÌskan˝ch artefakt˘ lze p¯edpokl·dat, ûe†osÌdlenÌ tÈto polohy bylo nejintenzivnÏjöÌ pr·vÏ v†tÈto kultu¯e. DalöÌ v˝voj je zde zastoupen III. f·zÌ kultury s†vypÌchanou keramikou a†pravdÏpodobnÏ staröÌm i†mladöÌm stupnÏm kultury s†moravskou malovanou keramikou. Kamenn· industrie je relativnÏ po67 KAZDOV¡, E.: TÏöetice-Kyjovice 1, s. 7, 281ñ284; KU»A, M. et al.: TÏöetice-Kyjovice 7, s. 9, 98-101.
|63|
Tab. 3: Soupis neolitick˝ch lokalit v†povodÌ ¯ÌËky ⁄nanovky.
Ëetn·, nicmÈnÏ vzhledem k†povrchovÈmu charakteru souboru obtÌûnÏ kulturnÏ klasifikovateln·. P¯evaûujÌ rohovce typu Krumlovsk˝ les, kterÈ doplÚujÌ lok·lnÌ k¯emiËitÈ zvÏtraliny serpentinitu typu plazmy a†v˝raznÏji jsou zastoupeny i†rohovce typu OlomuËany. Vzd·lenÈ importy p¯edstavujÌ silicity glacigennÌch sediment˘, krakovsko-ËenstochovskÈ jury, plattensilex typu Arnhofen a†radiolarit typu Szentg·l. OstatnÌ suroviny nejsou tolik v˝znamnÈ. P¯Ìtomnost plattensilexu a†radiolaritu typu Szentg·l ukazuje na†vzd·lenÈ kontakty pravdÏpodobnÏ s†vazbou na†kultury s†vypÌchanou a†line·rnÌ keramikou. Brouöen· kamenn· industrie je postavena na†metabazitech z†Jizersk˝ch hor a†v†omezenÈm mϯÌtku na†zelen˝ch b¯idlicÌch ze†éeleöic Ëi amfibolitech. Toto spektrum odpovÌd· p¯edpokladu intenzity jednotliv˝ch neolitick˝ch kultur, kdy je komponenta kultury s†line·rnÌ keramikou nejsignifikantnÏjöÌ; to pr·vÏ dokl·d· p¯Ìtomnost severoËesk˝ch metabazit˘ v†kolekci. ObecnÏ se†spektrum surovin i†celkov˝ charakter industrie v˝raznÏ nevymyk· situaci na†lokalit·ch v†öiröÌm okolÌ. NÏkterÈ kamennÈ artefakty byly d·le jednoznaËnÏ reutilizov·ny, coû je Ëast˝m jevem na†neolitick˝ch sÌdliötÌch. PovodÌ ¯ÌËky TÏöetiËky/⁄nanovky bylo v†pravÏku intenzivnÏ osÌdleno. Neolit pat¯Ì k†nejv˝raznÏjöÌm doloûen˝m obdobÌm v†mikroregionu. SÌdliötÏ v†⁄nanovÏ naznaËuje potenci·l pro dalöÌ, tentokr·t cÌlen˝ archeologick˝ v˝zkum, jehoû z·kladem by bylo sledov·nÌ stratigrafick˝ch situacÌ v†r·mci neolitick˝ch kultur. D·le bude vhodnÈ vytipov·nÌ a†podrobn· exkavace co nejmÈnÏ kontaminovan˝ch objekt˘ a†tomu n·leûitÏ p¯izp˘soben· metodika v˝zkumu. NespornÏ zajÌmavÈ by pak bylo v†r·mci mikroregion·lnÌho kontextu srovn·nÌ dosaûen˝ch v˝sledk˘ s†nedalek˝m sÌdliötÏm v†TÏöeticÌch-KyjovicÌch, kterÈ je jiû pr˘bÏûnÏ dlouhodobÏ zkoum·no a†zpracov·v·no. SEZNAM ZKRATEK AMF ñ amfibolit BI ñ brouöen· kamenn· industrie »UZK ñ »esk˝ ˙¯ad zemÏmϯick˝ a katastr·lnÌ KL ñ rohovec typu Krumlovsk˝ les KL-I†ñ rohovec typu Krumlovsk˝ les, varieta I KL-II - rohovec typu Krumlovsk˝ les, varieta II K¯-x ñ krystalovan˝ k¯iöù·l
|64|
KZ-Ëf ñ Ëervenofialov· zvÏtralina KZH-pl ñ k¯emiËit· zvÏtralina serpentinitu ñ typu plazmy LnK ñ kultura s†line·rnÌ keramikou MMK ñ kultura s†moravskou malovanou keramikou MTP ñ metabazit typu JizerskÈ hory MS ñ magnetick· susceptibilita N-p¯ep ñ neurËeno z†d˘vodu p¯ep·lenÌ OKI ñ ostatnÌ kamenn· industrie Olo ñ rohovec typu OlomuËany Plat-An ñ plattensilex typu Arnhofen SGS ñ silicit glacigennÌch sediment˘ SK»J ñ silicit krakovsko-ËenstochovskÈ jury SPON ñ spongolit/k¯Ìdov˝ rohovec Rad-sz ñ radiolarit typu Szentg·l VpK ñ kultura s†vypÌchanou keramikou ZBé ñ zelen· b¯idlice typu éeleöice
Martin KuËa ñ Jakub Matouöek ñ Jaroslav BartÌk ñ Josef Jan Kov·¯ ñ AlûbÏta »erevkov· ñ SoÚa Krollov· ñ Barbora Kostihov· ñ Pavel Nikolajev
Die neolithische Lokalit‰t Winau (⁄nanov) ñ ÑPadÏlkyì im Bezirk Znaim (Znojmo) Die neolithische Siedlung Winau (⁄nanov) ñ ÑPadÏlkyì liegt in der arch‰ologisch reichen Mikroregion des Flusses ⁄nanovka im s¸dwestlichen Teil des Bezirks Znaim (Znojmo). Diese Siedlung ist zwar aus der Literatur schon verh‰ltnism‰flig lange bekannt, aber diese Studie wurde eingehender ausgearbeitet, und zwar auf Grundlage der W¸rdigung des arch‰ologischen Materials, das aus aus einer Oberfl‰chensammlung stammt. Durch die Analyse der materiellen Kultur gelang es in dieser Lage, eine Aktivit‰t bereits im Sp‰tpal‰olithikum bis zum Mesolithikum festzustellen, die durch Funde der Spaltindustrie mit leichter Patinierung repr‰sentiert ist. Leider wurden hier keine typischen Werkzeuge zur n‰heren Bestimmung dieser Kollektion gefunden, sodafl wir auch neolithische Alter dieser Artefakten nicht ausschlieflen kˆnnen. Eine weitere hier belegte Komponente ist die Linearkeramikkultur. Auf Grund der linearen Ornamentierung der gefundenen Keramikfragmente kˆnnen sie exakter den Phasen IIa und IIb zugeordnet werden. In Anbetracht der Quantit‰t der erhaltenen Artefakte l‰flt sich annehmen, das die Besiedlung dieser Lage eben in dieser Kultur am intensivsten war. Die weitere Entwicklung in dieser Lokalit‰t stellen die III. Phase der Kultur mit Stichbandkeramik und weiter ‰ltere und j¸ngere Stufen der Kultur mit m‰hrischer bemalter Keramik dar. Unter dem Gesichtspunkt des Rohstoffs der Steinspaltindustrie in der Lokalit‰t ¸berwiegt Hornstein des Typus Kromauer Wald (Krumlovsk˝ les), auflerdem finden sich hier ˆrtliche QuarzVerwitterungen von Serpentinit des Typus Plasma und Hornstein des Typus OlomuËany. Als Importe sind hier vertreten Silizite glazigener Sedimente, Krakau-Czenstochauer Jura, Plattensilex des Typus Arnhofen und Radiolarith des Typus Szentg·l. Die ¸brigen Rohstoffe sind nicht so bedeutend. Besonders Plattensilex und Radiolarith des Typus Szentg·l verweisen wahrscheinlich auf Kulturkontakte zur Stichbandkeramikkultur und Linearkeramikkultur in diesen entfernten Regionen. Im Rahmen der Schleifsteinindustrie dominiert Metabasith des Typus Isergebirge (JizerskÈ hory), der erg‰nzt wird durch gr¸nen Schˆllschitzer Schiefer und Amphibolithe. Dieses Spektrum entspricht der angenommenen Intensit‰t der einzelnen neolithischen Kulturen, wo die Komponente der Linearkeramikkultur, also nordbˆhmischer Metabasit, am signifikantesten ist. Die gefundene Steinindustrie entspricht in ihrem Charakter dem auf anderen neolithischen Lokalit‰ten in der Mikroregionu festgestellten Zustand; zus‰tzlich ist hier eben das Neolithikum die am ausdruckvollsten belegte Periode. Die Siedlung in Winau zeigt ein Potential f¸r weitere, diesmal zielgerichtetere arch‰ologische Forschung, deren Grundlage die Verfolgung der stratigraphischen Situation im Rahmen neolithischer Kulturen w‰re. Weiter wird das Aussuchen und die eingehende Exkavation der am wenigsten kontaminierten Objekte und eine dem angepaflte Forschugsmethode g¸nstig sein. Unweit der Lage Winau-ÑPadÏlkyì befindet sich in Tˆstitz-Gaiwitz (TÏöetice-Kyjovice) die bekannte Siedlung ÑSutnyì; ein fallweiser Vergleich der Ergebnisse beider Untersuchungen kˆnnte unter dem Aspekt eines mikroregionalen Kontextes sehr interessant sein.
|65|
