PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI
Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005
Výchozí stav v roce 1989 Negativa { Celková neefektivnost ekonomiky { Nevhodná sektorová a odvětvová struktura { Administrativní způsob řízení ekonomiky { Převaha velkých podniků { Deformovaný trh práce { Nadbytečná zaměstnanost { Nevhodná kvalifikační struktura z pohledu tržního hospodářství { Nivelizované mzdy Pozitiva { Průmyslová tradice a celková relativně vysoká kvalifikační úroveň obyvatel { Nezaměstnanost téměř neexistovala, pokud ano, byla skrytá { Nízká zadluženost ekonomiky
Úkoly politiky zaměstnanosti po roce 1989 {
{
{ {
{ {
Vytvořit trh práce a uzákonit odpovídající právní normy (Zákon o zaměstnanosti 1/1991, Zákon o kolektivním vyjednávání) Přizpůsobit existující pracovně právní normy (Zákoník práce, vyhlášky) Vytvořit instituce trhu práce (úřady práce) Vytvořit nástroje k usměrňování vývoje na trhu práce (aktivní politika zaměstnanosti) Uvádět politiku zaměstnanosti do života V roce 2002 vznikla nová koncepce politiky zaměstnanosti včleněná do (NAPZ 2002). Vychází z analýz situace na trhu práce a z principů Evropské strategie zaměstnanosti, mezi než patří zejména plná zaměstnanost obyvatel.
Vývoj po roce 1990 {
{
{
1990-1991 stabilizační etapa, přijetí ekonomické reformy a cenová liberalizace, zahájení malé privatizace. Důsledek prudký pokles výkonu ekonomiky a pokles produktivity práce, snížení poptávky po pracovní síle. Po roce 1992 – zahájení velké privatizace; Makrostrukturální změny v ekonomice, pokles I. , II. , vzestup III. sektoru. Prudký pokles počtu pracovních míst (zhruba o půl milionu). Zvýšení počtu ekonomicky neaktivních osob. Odchody starších osob do předčasných důchodů uvolnily napětí na trhu práce. Vznik nezaměstnanosti, ale bez výrazných sociálních otřesů. Změny ve struktuře zaměstnanosti: pokles zaměstnanosti starších žen,. Opožděné mikrostrukturální změny. Vznik ohrožených sociálních skupin (nekvalifikovaní, mládež a absolventi škol, ženy po mateřské dovolené, etnické skupiny, zdravotně postižení a osoby v předdůchodovém věku a velké regionální rozdíly v nezaměstnanosti. Pracovní migrace cizinců začaly hrát důležitou roli.
Co označujeme výrazem pracovní migrace {
{
{
{
Pracovní migrace se vztahují k přechodnému zaměstnání a podnikání cizinců. Jejich struktura je odvozena z právních podmínek určujících pravidla ekonomických činností cizinců. Legální zaměstnávání cizinců je možné na základě povolení k pobytu za účelem zaměstnání a povolení k zaměstnání. Cizinci jsou zaměstnáváni na základě individuálního povolení anebo povolení k zaměstnání v rámci obchodních kontraktů českých a zahraničních firem. Pro občany EU platí v ČR zvláštní režim, nepotřebují povolení k zaměstnání. Mají povinnost informovat místně příslušný úřad práce o zaměstnání. Podnikání cizinců se řídí stejnými předpisy jako podnikání českých občanů. Podmínkou je zápis v obchodním rejstříku ČR. Cizinec může podnikat na území ČR i mimo území ČR. Povolení k pobytu za účelem podnikání potřebují pouze cizinci podnikající na území ČR.
Pracovní migrace {
{ {
{
{
{
{ {
Změny v charakteru pracovní migrace – přesun od organizovaných pracovních stáží cizinců k spontánním individuálním migracím. Vytvoření legislativního rámce pro zaměstnávání a podnikání cizinců. V návaznosti na legislativní úpravy vznik různých typů pracovních migrací: zaměstnávání cizinců v rámci smluv o dílo, sezónní pracovní migrace na základě pracovních povolení. Vytvoření legislativního rámce pro zaměstnávání občanů Slovenské republiky po rozpadu federace. Trvalý růst zaměstnanosti cizinců nezávisle na růstu míry nezaměstnanosti obyvatel Pokles cizinců v závislých zaměstnáních a vzestup sebe zaměstnaných cizinců podnikajících na základě živnostenského oprávnění. Vysoká flexibilita živnostníků. Převaha občanů SR mezi zaměstnanými cizinci 34 % na konci roku 2004. Zdrojové země pracovních migrací do ČR leží v Evropě (82 %); z 50 % tvoří občané EU 25 (z toho 80 % občané Slovenska a 12 % občané Polska). 16 % pracovních migrací tvoří občané některé z asijských zemí, nejčastěji Vietnamu.
Pracovní migrace českých občanů do zahraničí {
{
{
{ {
Otevření hranic v roce 1990 a spontánní odliv českých občanů za prací do zahraničí, zejména sousedního Německa a Rakouska. Zaměstnávání českých občanů se řídilo zákonodárstvím příslušné země. Vznik dvoustranných dohod o vzájemném zaměstnávání občanů Německa a České republiky (v rámci smluv o dílo, sezónní zaměstnávání a zaměstnávání za účelem zvýšení kvalifikace) Dočasný charakter pracovních migrací českých občanů za hranice, ochrana pracovních trhů členských zemí EU neumožnila masivní odliv pracovní síly z ČR Brain drain z ČR je doposud relativně nevýznamný Vstup ČR do EU v květnu 2004, asymetrický volný pohyb pracovníků v rámci EU (pouze Velká Británie, Irsko a Švédsko nezavedly přechodné období pro volný pohyb pracovníků z ČR)
Vývoj migrační politiky ČR { { { {
{ { {
1990-1997 liberální politika v oblasti migrace cizí pracovní síly od roku 1998 restriktivní politika úřadů práce v oblasti vydávání pracovních povolení cizincům v důsledku růstu nezaměstnanosti 1999 zavedení koncepce integrace dlouhodobě legálně usídlených cizinců 2000 přísnější kontrola hranic v souvislosti s bojem proti nelegální migraci, harmonizace vízové politiky ČR s politikami členských zemí EU, změny zákonů o pobytu, azylu a zaměstnanosti i podnikání, jejichž cílem bylo snížení nelegální migrace a nedokumentované práce cizinců, vytváření ucelené koncepce migrační politiky 2001 zaváděn pilotní projekt aktivního výběru cizí kvalifikované pracovní síly 2004 změna zákona o zaměstnanosti, liberalizace pracovních migrací kvalifikované pracovní síly současný hlavní cíl migrační politiky je řízení migrací vládou České republiky tak, aby byly v souladu s prioritami EU v této oblasti a aby současně odpovídaly potřebám domácí ekonomiky a vedly v dlouhodobé perspektivě ke zlepšeni demografické skladby obyvatel ČR
Průměrný počet pracovníků v civilním sektoru národního hospodářství (fyzické osoby) od roku 1948 do roku 2003
6 000,0 5 000,0 4 000,0 3 000,0 2 000,0 1 000,0
Pramen ČSÚ, graf Milada Horáková, VÚPSV
2000
1996
1992
1988
1984
1980
1976
1972
1968
1964
1960
1956
1952
1948
0,0
Zaměstnaní v národním hospodářství 1990-2004 podle VŠPS/ČSÚ
Zaměstnaní 15+ podle VŠPS (průměry I - IV.Q) 5400,0 5200,0 5000,0 4800,0 4600,0 4400,0 4200,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996
1997 1998
1999 2000 2001 2002 2003 2004
Zaměstnaní v národním hospodářství = roční průměry v tis. osob Pramen ČSÚ, VŠPS, graf Milada Horáková, VÚPSV
Zaměstnaní v národním hospodářství 15+ podle VŠPS (průměr) 1993-2004 Zaměstnaní 15+ podle VŠPS (průměr I - IV.Q) 5000,0 4950,0 4900,0 4850,0 4800,0 4750,0 4700,0
4926,8
4962,6
4972,0
4936,5
4873,5
4865,7 4764,1
4731,6
4727,7
4764,9
4733,2
4706,7
4650,0 4600,0 4550,0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
Zaměstnaní v národním hospodářství = roční průměry v tis. osob Pramen ČSÚ, VŠPS, graf Milada Horáková, VÚPSV
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Míra registrované nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti dle VŠPS metodika ILO 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
8,7 6,5 4,3 2,6
3,1
4,3
4,0
8,8
8,1 7,3
7,8
8,3
4,8 3,9
0,8 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Pramen ČSÚ, VŠPS, Bulletin 19 Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů, VÚPSV, graf Milada Horáková, VÚPSV
Pracovní síla a zaměstnaní v národním hospodářství 1993-2004
5 300,0 5 200,0 5 100,0 5 000,0 4 900,0 4 800,0 4 700,0 4 600,0 4 500,0 4 400,0
pracovní síla VŠPS (průměry) zam v nh v tis. (průměry)
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Pracovní síla podle VŠPS = všechny osoby 15+, které splňují všechny podmínky na zařazení mezi zaměstnané, zaměstnaní v NH = všechny osoby 15+, které měly v referenčním týdnu placenou práci/ zaměstnání ve vlastním podniku Pramen ČSÚ, VŠPS, graf Milada Horáková, VÚPSV
Vývoj na trhu práce podle VŠPS
10 000,0 9 000,0 8 000,0 7 000,0
Obyvatelstvo 15+
6 000,0
Pracovní síla
5 000,0
Zaměstnaní v NH
4 000,0
Ekonomicky neaktivní
3 000,0 2 000,0 1 000,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Pramen ČSÚ, VŠPS, graf Milada Horáková, VÚPSV
Míra zaměstnanosti a míra ekonomické aktivity obyvatel ČR 15+ podle VŠPS 64,0 62,0 60,0 58,0 56,0 54,0 52,0 50,0
Míra zaměstnanosti
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
Míra ekonomické aktivity
Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob 15 + v procentech, míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15+ Pramen ČSÚ, VŠPS, graf Milada Horáková, VÚPSV
Registrovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa MPSV/SSZ
600 000 500 000 počet evidovaných uchazečů o zaměstnání (průměr)
400 000 300 000
volná pracvní místa (průměr za rok)
200 000 100 000 2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
0
Podíl cizinců na zaměstnanosti a míra registrované nezaměstnanosti v ČR koncové stavy podle MPSV/SSZ
12,00 10,00 8,00 podíl cizinců na zaměstnanosti v %
6,00
míra registrované nezaměstnanosti v %
4,00 2,00 0,00 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV
2003
2004
Uchazeči o zaměstnání, volná pracovní místa a cizinci v postavení zaměstnanců
600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
cizinci v postavení zaměstnanců (povolení k zaměstnání, registrace) volná pracovní místa registrovaní uchazeči o zaměstnaní
Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV
2004
Struktura zaměstnanosti cizinců
250 000 200 000 cizinci s živnostenským oprávněním
150 000
cizinci v postavení zaměstnanců (povolení k zaměstnání, registrace)
100 000 50 000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV
Struktura zaměstnanosti občanů SR v ČR
90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
živnostníci zaměstnanci
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV
2002
2003
2004
Vývoj struktury zaměstnanosti cizinců 250 000
200 000 živnostenská oprávnění cizinců informace o ostatních cizincích, z tř kteří nepotřebují povolení k zaměstn
150 000
informace o občanech EU zaměstna registrace občanů SR úřady práce v
100 000
platná povolení k zaměstnání cizinc 50 000
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV
2003
2004
Struktura zaměstnanosti cizinců v roce 2004 (k 31.12)
2004
cizinci s živnostenským oprávněním 37%
platná povolení k zaměstnání cizinců 20%
informace občané EU/EHP/ESVO (bez SR) v postavení zaměstnanců 8%
Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV
infomace cizinci z třetích zemí v postavení zaměstnanců 0%
registrace/ informace občané SR v postavení zaměstnanců 35%
Zaměstnanost cizinců v ČR podle kontinentů v roce 2004 (k 31.12.) Amerika 1% Afrika 1%
Asie 16%
EU 50%
ostatní Evropa 32%
Kontinent
Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV
EU ostatní Evropa Afrika Amerika Asie Austrálie a Oceanie jiné celkem
2004 abs. % 85 871 49,58 55 090 31,81 1 268 0,73 2 517 1,45 28 138 16,25 228 0,13 91 0,05 173 203 100,00
pramen: MPSVSSZ, MPO, výpočet VÚPSV Milada Horáková
Zdrojové regiony pracovních migrací do ČR Zaměstnanost cizinců v České republice podle kontinentů cizinci v postavení zaměstnanců (platná povolení k zaměstnání cizinců a registrace občanů SR od roku 2004 1 živnostenská oprávnění cizinců 2 celkem 3 státní občanství ostatní Austrálie a /druh ekonomické EU Afrika Amerika Asie jiné celkem Evropa Oceanie aktivity 1 75 893 31 608 299 2 061 1 849 133 16 111 859 1995 4 407 2 301 202 350 8 116 28 21 592 36 996 2 80 300 33 909 501 2 411 9 965 161 21 608 148 855 3 89 903 48 867 353 2 015 1 968 117 23 143 246 1 1996 8 833 5 660 568 886 19 146 193 10 213 45 499 2 98 736 54 527 921 2 901 21 114 310 10 236 188 745 3 88 447 37 894 373 1 865 2 047 123 18 130 767 1 1997 11 586 13 307 811 1 285 26 258 238 10 044 63 529 2 100 033 51 201 1 184 3 150 28 305 361 10 062 194 296 3 76 369 30 411 372 1 779 2 163 140 13 111 247 1 1998 9 192 13 751 608 961 16 768 67 3 615 44 962 2 85 561 44 162 980 2 740 18 931 207 3 628 156 209 3 64 878 24 509 330 1 770 1 839 132 8 1 93 466 1999 10 055 25 293 1 035 984 20 787 73 159 2 58 386 74 933 49 802 1 365 2 754 22 626 205 167 3 151 852 76 199 23 212 311 1 764 2 012 139 10 103 647 1 2000 9 896 27 936 1 047 973 21 278 68 142 61 340 2 86 095 51 148 1 358 2 737 23 290 207 152 3 164 987 74 651 24 555 238 1 625 2 436 128 19 103 652 1 2001 10 634 28 458 1 171 1 017 22 551 80 89 64 000 2 85 285 53 013 1 409 2 642 24 987 208 108 167 652 3 68 638 27 406 238 1 813 2 934 145 5 101 179 1 2002 10 875 25 307 1 082 1 018 22 092 78 80 60 532 2 79 513 52 713 1 320 2 831 25 026 223 85 161 711 3 70 334 29 552 258 1 772 3 711 110 1 105 738 1 2003 12 039 25 029 1 070 1 045 22 994 84 32 62 293 2 82 373 54 581 1 328 2 817 26 705 194 33 168 031 3 72 775 29 265 226 1 491 4 088 132 7 107 984 1 2004 13 096 25 825 1 042 1 026 24 050 96 84 65 219 2 85 871 55 090 1 268 2 517 28 138 228 91 173 203 3 -3 118 -2 343 -73 -570 2 239 -1 -9 -3 875 1 rozdíl 20048 689 23 524 840 676 15 934 68 -21 508 28 223 2 1995 5 571 21 181 767 106 18 173 67 -21 517 24 348 3 pramen: M PSVSSZ, M PO, výpočet VÚPSV M ilada Horáková
Pramen:Bulletin Mezinárodní pracovní migrace v ČR, VÚPSV, výpočet Milada Horáková, VÚPSV
Zdrojové regiony pracovních migrací 2004 2003 2002 EU
2001
ostatní Evropa Afrika
2000
Amerika 1999
Asie Austrálie a Oceanie
1998
jiné
1997 1996 1995 0
50 000
100 000
150 000
200 000
Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV
Zaměstnanost občanů EU v ČR v roce 2004 (k 312.12.)
Belgie Francie 1% Spojené království 1%
Itálie 1%
Polsko 12% Německo (SRN) 3%
Dánsko Estonsko Finsko
Rakousko 1%
Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo (SRN)
Slovensko 80%
Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko
Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV
Struktura zaměstnanosti občanů EU EU Belgie Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo (SR Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené králo Španělsko Švédsko celkem
celkem 139 66 11 51 669 98 553 18 180 25 7 240 6 2 406 308 10 133 15 658 167 68 575 60 1 261 114 111 85 871
podíl v procentech 0,16 0,08 0,01 0,06 0,78 0,11 0,64 0,02 0,21 0,03 0,01 0,28 0,01 2,80 0,36 11,80 0,02 0,77 0,19 79,86 0,07 1,47 0,13 0,13 100,00
z toho zaměstnanci 93 46 3 32 509 67 202 6 142 9 5 131 4 1 303 179 8 882 13 390 30 59 818 29 741 78 63 72 775
podíl v procentech 0,13 0,06 0,00 0,04 0,70 0,09 0,28 0,01 0,20 0,01 0,01 0,18 0,01 1,79 0,25 12,20 0,02 0,54 0,04 82,20 0,04 1,02 0,11 0,09 100,00
z toho živnostníci 46 20 8 19 160 31 351 12 38 16 2 109 2 1 103 129 1 251 2 268 137 8 757 31 520 36 48 13 096
podíl v procentech 0,35 0,15 0,06 0,15 1,22 0,24 2,68 0,09 0,29 0,12 0,02 0,83 0,02 8,42 0,99 9,55 0,02 2,05 1,05 66,87 0,24 3,97 0,27 0,37 100,00
Pramen:Bulletin Mezinárodní pracovní migrace v ČR, VÚPSV, výpočet Milada Horáková, VÚPSV
Cizinci v postavení zaměstnanců podle věku a pohlaví 60 000
50 000
40 000 ženy
30 000
muži
20 000
10 000
0 -19
20-24
25-39
40-54
55-59
60-64
Pramen:MPSV SSZ, předběžná data pro publikaci cizinci v ČR, Scientia, ČSÚ
65+
Cizinci v postavení zaměstnanců podle OKEČ v roce 2004 (stav k 31.12.) L 0%
M 2%
N 4%
O 3% Q 0%
A 4%
B 0%
D 0%
K 10%
C 4%
J 1% I 3%
D 34%
H 2% G 12% F 22%
E 0%
A. Zemědělství a myslivost B Lesní hospodářství, chov ryb C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F Stavebnictví G Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží H Pohostinství a ubytování I Doprava, skladování, pošty a telekomunikace J Peněžnictví a pojišťovnictví K Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podnikatele, výzkum a vývoj L Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení M Školství N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti O Ostatní veřejné a sociální služby P Domácnosti zaměstnávající personál Q Exteritoriální organizace a spolky
Pramen:MPSV SSZ, předběžná data pro publikaci cizinci v ČR, Scientia, ČSÚ