CO SE U NÁS ZMĚNILO PO ROCE 1989?

38 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 12. LISTOPADU 2009, DATUM VYDÁNÍ: 20. LISTOPADU 2009, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Vzpomínka na svatořečení sv. Anežky – str. 3 z Vaříme pro zdraví – str. 4

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Odborové organizace a datové schránky z Souběh starobního důchodu s příjmem ze zaměstnání v roce 2010

To dvacátý výročí nemůžeme oslavit zvoněním klíčema. Co kdyby to naše vláda vzala vážně a odstoupila…? Když se ke studentům přidali dělníci, bylo už skoro vyhráno (na snímku zaměstnanci Československých automobilových opraven)

Odboráře pražského dopravního podniku podpořila ČMKOS V uplynulém týdnu se schylovalo k jednodenní stávce odborářů v pražské dopravě. Média psala, že tato stávka ochromí Prahu. V tomto kontextu přijala ČMKOS podpůrné prohlášení, které uveřejňujeme níže. V den uzávěrky Kováku se situace zklidnila a vše nasvědčovalo tomu, že se podařilo stávku odvrátit. Po uzávěrce byla stávka zase na spadnutí. Největší odborová centrála ČMKOS se plně staví za požadavky pražských dopraváků, kteří jsou rozhodnuti hájit je případně i stávkou. Podle ČMKOS jde o oprávněnou akci, protože nelze připustit, aby zaměstnanci plně doplatili na nezodpovědné jednání magistrátu, který si objednal objem služeb a nechce je uhradit. Rukojmími se nemají stát v případě stávky pražští cestující. Naopak by se jimi stali zaměstnanci, kdyby se nehájili, a problém by byl přenesen do neuváženého propouštění a snižování mezd. Třicet jedna odborových svazů sdružených v rámci ČMKOS vyjadřuje jednoznačnou podporu odborářům DPP v jejich oprávněném úsilí se bránit. Praha 9. 11. 2009 Poznámka redakce: Následně 12. listopadu přijaly konference krajského sdružení OS KOVO středních Čech a Prahy toto usnesení: „Podporujeme zaměstnance Dopravního podniku hlavního města Prahy v uvažované časově neomezené stávce. Jsme na vaší straně, vašeho postoje si vážíme.” (ben)

CO SE U NÁS ZMĚNILO PO ROCE 1989? Redakční anketa s pamětníky listopadových událostí V těchto dnech si připomínáme události, které před 20 lety přinesly pád komunistického režimu. Co se od té doby pohnulo k lepšímu, případně i k horšímu? Na to se Kovák ptal v následující anketě. Jiří Hanák, předseda 1. ZO OS KOVO Mohelnice: 1. Zlepšil se politický systém v našem státě, z totality ke skoro demokracii. Zlepšilo se povědomí lidí o světě, zlepšila se možnost cestování, zlepšila se nabídka v obchodech a službách. Zlepšilo se životní prostředí (ne moc), zlepšila se životní úroveň občanů - zvláště některých, například Marka Dalíka. Zlepšila se (technická) možnost se dorozumívat - mobily, internet. Zlepšila se nabídka, kvalita a dostupnost automobilů – zvláště ojetin. Zlepšila se nabídka programů v televizi – co do počtu. Zlepšila se nabídka reklam, jimiž jsou přerušovány sebekvalitnější pořady. Zlepšila se možnost lhát, krást a podvádět. Zlepšila se možnost vystudovat, přesněji dokončit školu, aniž by se člověk řádně učil, či do školy vůbec docházel, natož se v ní slušně choval. Zlepšila se možnost volit, aniž by člověk věděl koho. Zlepšila se vycvičenost Talibanu a jiných teroristů. Zlepšil se průnik hřebene mými vlasy. Zlepšila se pravděpodobnost šlápnutí do psího hovna – kdekoliv… A mnohé další. Ještě se zlepšil stav poznání v OS KOVO (ne o mnoho). Vzhled, znalosti a modernost, obecně image, předsedy OS KOVO.

2. Zhoršil se, na mnoha místech stále původní, povrch dálnice D1. Zhoršila se víra občanů v řád, systém, pořádek. Zhoršila se naděje v pozitivní budoucnost. Zhoršila se důvěra v politiky, v instituce (oproti porevolučnímu období). Zhoršila se pohyblivost mých kloubů. Zhoršila se kvalita češtiny v médiích. Zhoršila se průjezdnost městy a možnost v nich zaparkovat. Zhoršila se možnost učitelů uplatňovat svoji, alespoň formální, autoritu u žáků. Zhoršila se možnost mít práci. Zhoršila se ochrana zaměstnanců. Zhoršila se přehlednost zákonů. Zhoršila se vymahatelnost zákonů. Zhoršila se možnost najít někde klid. Zhoršila se kvalita sluchu (asi) už i mladých lidí – viz „hudební“ decibely. Zhoršil se pocit bezpečí... kdekoliv. Zhoršil se početní stav chocholoušů v Čechách… i na Moravě. Zhoršila se dostupnost zubařů, lékařských pohotovostí i kvality stravy v nemocnicích. Zhoršila se, logicky, kvalita motouzků k rozpohybování Spejbla i Hurvínka. Zhoršila se (asi) finanční situace pana Fischera - viz „FISCHER REISEN“… A mnohé další. Rovněž se zhoršil věkový průměr členů (funkcionářů určitě) OS KOVO. Image a tím i vliv ČMKOS, respektive jejího předsedy. Stav a postavení odborů vůbec. (Pokračování na str. 2)

1

KOVÁK číslo 38 — 20. listopadu 2009

CO SE U NÁS ZMĚNILO PO ROCE 1989? (Pokračování ze str. 1)

Jan Uhlíř, bývalý předseda OS KOVO: 1. K lepšímu se obecně pohnula nejenom svoboda, ale vůbec možnosti, které máme. 2. K horšímu se bohužel pohnulo to, že po nějaké – velmi krátké – době se řízení našeho státu ujali lidé, kteří znali kapitalismus zejména ze svých státních zkoušek z marxismu-leninismu. A pokouší se dodnes ten surový kapitalismus – surovější než ve většině jiných zemí – u nás implementovat. To je to, co se nepovedlo, a důkazem je i třeba současná akce pana prezidenta zastíraná takzvanými Benešovými dekrety, která ve skutečnosti může ohrozit české zaměstnance snížením jejich sociální i právní ochrany. Nemusí se to ovšem panu Klausovi, Topolánkovi a dalším ultraliberálům povést v případě, že lidé budou rozumní a budou volit tak, aby nedošlo ke změnám našich zákonů k horšímu. Dále tomu lze zabránit tak, že pokud by se o to někdo pokusil, tak si třeba zopakujeme 27. listopad 1989, to znamená generální stávku. Ladislav Zimmermann, předseda dílenského organizace ZO OS KOVO ve Škodě Auto, Mladá Boleslav: 1. Co se pohnulo k lepšímu ? Lidé získali vytouženou svobodu. Mohou se podívat za hranice bez obavy, že při zpáteční cestě na ně čeká „hodný“ pohraničník s celníkem, aby jim něco vzali. Mohou vyjadřovat své názory bez obavy z trestu. Mohou studovat bez vysvětlování svých názorů a bez ohledu na postoj a názor svých rodičů. Jejich život již nehlídá strejda od sousedů, protože on má jiný názor a ten prostřednictvím KSČ a StB bude vnucován i nám a našim nejbližším. Naplnily se nám obchody zbožím a dopisní schránky spoustou reklamních letáků, všeho je na první pohled všude dost. Odpadly ty mohutné fronty na všechno možné. 2. A co se pohnulo k horšímu? Toho je si myslím podstatně víc, bohužel. Několik příkladů: Podniká kde kdo a kontrola se vozí po malých rybkách, velcí hlavouni si nakradli a dnes se tváří: „Já nic, já muzikant.“ Žijí si v přepychu a ohrnují nad obyčejnými lidmi nos. Staví si sídla bez povolení a nic se neděje. Obrovský boom zažil obchod s drogami. Policie je bezmocná, a pokud náhodou velká ryba uvízne v síti, tak se do toho vloží „modrý pták“ nebo oranžový kolega a je uklizeno. Politika je jen pro ty, kteří mají dobrý žaludek a jsou ochotni to svinstvo překousnout. Jsou obklopeni různými dalíky či kočky a hlídají si své zlaté oslíky a kašlou na obyčejné lidi. Podstatně se zhoršily mezilidské vztahy, jeden druhému závidí, co může. Naše základní školství je obrazem ztráty jakékoli soudnosti ať dětí či rodičů. Vinen je pedagog ne rodič, velmi smutné bohužel! Strach ze ztráty zaměstnání se v mnohých domácnostech stává krutou realitou. Odbory, ať jsou jakkoli silné, mají velmi těžkou pozici. Jan Švec, předseda ZO OS KOVO při Groz-Beckert Czech, České Budějovice: Je to otázka pro pamětníky, protože dnešní třicátníci by na ni asi těžko hledali odpověď. Je asi zcela přirozené, že člověk s odstupem času potlačuje to nepříjemné a vzpomíná jen na to lepší. Bylo to lepší jistota zaměstnání a pravidelného příjmu? Z dnešního pohledu zcela určitě, ale za jakou cenu! Každý člověk na to může mít rozdílný názor, ale já jako občan jsem rád, že

2

k těmto změnám došlo a že jsem těchto 20 let mohl prožít. Samozřejmě že jsem nespokojen se spoustou věcí. Například naše politická scéna, nesolidní zaměstnavatelé – to je ten pověstný Augiášův chlév, se kterým je zapotřebí něco udělat. Vyspělé demokracie, které si bereme za vzor, si takovýmto obdobím kdysi také zcela určitě prošly. Máme to ve svých rukách, a když se síly spojí, tak se dílo podaří, jak se říká v jedné populární pohádce. Odbory jsou tou jednou ze sil, které dávají záruku, že se snad jednou to dílo podaří. Radek Šamánek, vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO v Hradci Králové: Tak především jsme se zbavili hrůzného režimu, který byl postaven na ideologii, v důsledku které byl v 20. století násilně ukončen život největšího počtu obyvatel této planety. Přeživším poslušným a podrobeným jistě alespoň v Československu byl poskytnut dostatek knedlíků a kubánských pomerančů. Za ohromnou cenu nesvobody a duchovního vyprázdnění. Těm neposlušným byl život komplikován mnohem více. Nikomu nepřeji to, co se mi stalo při výslechu na StB, když vyhrožovali životem mých dětí. A to jsem dopadl celkem dobře. Nepřišel jsem nakonec o život já ani má rodina, pouze jsem byl obžalován u soudu.

Lidé se shlukovali kolem sochy sv. Václava

Nicméně důsledky především morální a duchovní devastace se s námi táhly obě desetiletí. K moci ekonomické se dostali lidé, kteří ji měli již předtím, nebo kdyby se nezměnil režim, tak by se k ní stejně prosadili pomocí KSČ. Jejich chování je leckdy katastrofální, povýšenecké a zbohatlické, neboť nemají žádné morální zábrany. Pozitivní ovšem bylo, že již tito lidé legálně nemají možnost uplatňovat násilné totalitní metody a vyvažující podíl získaly v naší ekonomice zahraniční firmy. To je však stav, který rozhodně není ideální, neboť nám chybí zdravý národní průmysl a možnost jeho ovlivňování, neboť zde není přímá vazba na naši vládu. Takže co se pohnulo k lepšímu? Myslím, že téměř

vše, i když nikoliv ideálně a tak, jak jsme si na počátku představovali. Jsme členy EU a Severoatlantické aliance, máme demokratický režim, osobní svobodu, ale občané se ještě nenaučili demokraticky žít, působit a prosazovat své zájmy, velká část lidí stále čeká, že za ně někdo něco zařídí, aniž by sami k tomu přispěli. Leckdy nerozumíme podstatě demokratického kapitalismu a značná část vykořeněného obyvatelstva je náchylná při cyklických potížích vylívat vaničku i s dítětem a naslouchat extremistickým názorům. Za negativa se obvykle považuje nárůst kriminality, nezaměstnanost a nejistota a špatné zákony včetně jejich nevymahatelnosti. Kriminalita ovšem zde byla vždy, před dvaceti lety dokonce jako státní doktrína a leckdy jsme se ani nedozvěděli pravý stav věcí. Nezaměstnanost a nejistota jsou průvodním jevem kapitalismu. Nejistota dokonce jeho hnacím motorem. Je otázka, zda to považovat za horší než stav před 20 lety. Já si to nemyslím. Zákonodárství a vymahatelnost práva je ovšem problém. Za komunismu si jistě režim dokázal lépe ohlídat vymahatelnost „svého“ práva. Demokracie je všeobecně benevolentnější než despocie. Ale to neznamená, že bychom měli rezignovat a nebojovat za vymahatelnost toho, co nám náleží. Ovšemže nic nám zadarmo nespadne do klína. Já jako člen sdružení stávkových výborů jsem se účastnil před dvaceti lety již jejich prvého setkání na Kladně. Hlavními osobnostmi tam byli Láďa Lis, Bořivoj Šubrt a Igor Pleskot. Ti stáli u zrodu obnovy odborů v naší republice. Tehdy byly představy samozřejmě optimistické a úvod se povedl. Faktem ovšem zůstává, že v průběhu dvaceti let jsme jako odbory nijak výrazně nepokročili. Ačkoliv stále ještě máme vůči odborům přátelskou legislativu, tak ji nejsme schopni využít. Především však nejsme schopni reflektovat realitu a přizpůsobit svou strukturu jak na úrovni svazů, tak i na úrovni konfederace stále se měnící situaci. V podstatě ji máme tutéž co počátkem 90. let. Pozici ve firmách tím máme čím dál slabší a i pro nás platí, že čekáme, co kdo za nás udělá. Neudělá. Nicméně si musíme uvědomit, že před dvaceti lety bychom vůbec jako odbory tak, jak je vnímá svobodný svět, působit nemohli. Jindřich Brabec, zmocněnec Krajského sdružení OS KOVO Plzeňského a Karlovarského kraje, bývalý předseda výkonného výboru Rady předsedů ZO OS KOVO ŠKODA, a. s., Plzeň: Píše se 27. listopad 1989, doba generální stávky, situace na náměstí Republiky v Plzni je poněkud nepřehledná, lidé mají strach ze zásahu ozbrojených složek. Situace se mění ve chvíli, kdy škodováci prolomí brány fabriky a tisíce jich zamíří v několika proudech na náměstí, lidé volají: „ŠKODOVKA je tady!“ Od této chvíle bylo jasné, že režim si již nedovolí použít brutální sílu proti nám. Od této chvíle se začíná společnost polarizovat. Někteří zůstávají řadovými zaměstnanci a odboráři, jiní přecházejí postupně na manažerské pozice nebo do politiky a s bývalými kamarády a kolegy nechtějí mít nic společného. Trochu se nám začíná nevyplácet naše naivita, že všechno půjde samo a samozřejmě k lepšímu. Některé věci nelze vůbec porovnávat, protože srovnávat nesrovnatelné prostě nejde. Lidská svoboda je velmi důležitou součástí života, ale skutečně svobodným je jen člověk, který má práci a dostatečný příjem, aby mohl takto získanou svobodu v praxi využívat. Někdy mám pocit, že u nás není moderní kapitalismus 21. století, ale pouze socialismus naruby. Hlavně bych se chtěl zamyslet nad tím, co lidé očekávali a jaký je výsledek. Naprostá většina lidí se domnívala, že okamžitě získáme všechny občanské svobody, že v rozumně krátké době budeme mít plné obchody zboží, budeme moci svobodně cestovat, stu(Pokračování na str. 3)


SPRAVEDLNOST PO SEDMI LETECH! Kováci z PPS Detva konečně dostanou mzdy a odstupné „Detvané vyhráli zápas o spravedlnost!“ oznámil radostně 28. října měsíčník slovenského odborového svazu KOVO Priority. Cesta k vybojování spravedlnosti – tj. uznání mezd a odstupného v celkové výši 1,3 miliónu eur - však byla předlouhá, trvala neuvěřitelných sedm let. Kovák díky Prioritám tuto kauzu průběžně sleduje, naposledy v č. 36. V průběhu sedmi let odboroví funkcionáři museli jménem 1300 pracovníků PPS Detva Holding svést se

správcem konkurzní podstaty i se soudy nemálo urputných soubojů.

O zbytečné oddalování spravedlnosti se postaral především správce konkurzní podstaty Milan Migo, který ještě v červenci podal odvolání proti rozhodnutí dokonce Nejvyššího soudu z letošního dubna, a tím učinil jeho rozsudek o odškodnění zaměstnanců nevykonatelným. Dovolací senát Nejvyššího soudu však 1. října Migovo dovolení zamítl, a tak otevřel cestu k již nezpochybnitelnému naplnění spravedlnosti. Předseda ZO OZ KOVO PPS Detva Stanislav Lupták v Prioritách vyjádřil poděkování tisku a zejména redaktorce kováckého časopisu Lubici Kollové za široké informování o boji detvanských pracujících. „Ubi est concordia, ibi est victoria – kde je svornost, tam je vítězství,“ zdůraznil S. Lupták JAN HÁLA

Anežka žila ve 13. století. Jako královská dcera měla neobyčejné perspektivy, i když v té době poněkud omezené tím, že byla „jenom“ žena. Odmítla výhodné sňatky, dokonce i sňatek s císařem, a ovlivněna myšlenkami Františka z Assisi a jeho společnice sv. Kláry se stala řeholnicí. I v tehdejší Evropě to byla senzace. S Klárou si dokonce dopisovala. Založila pražský klášter Na Františku, celý život klášterní areál rozšiřovala a své věno využívala i na jiné dobročinné účely. Stala se abatyší (představenou kláštera), ale protože tento titul se neslučoval s její pokorou, nechala se posléze oslovovat jen jako starší sestra. Světské věci jí však nezůstaly tak úplně cizí. Opakovaně urovnávala rozpory mezi svým bratrem Václavem I., jeho synem Přemyslem Otakarem II. a šlechtou. Už za svého života se těšila pověsti ženy opravdu svaté, a tak je kupodivu, že na její oficiální svatořečení český národ

čekal téměř sedm set let. V minulém století o ně usiloval zejména pražský arcibiskup Josef Beran, který byl za totalitního režimu internován a v šedesátých letech „odsouzen“ k nedobrovolné emigraci. Když se konečně blížilo Anežčino svatořečení, pražský arcibiskup kardinál František Tomášek jednomu z věřících, o němž věděl, že občas organizuje různé vlastivědné zájezdy, řekl: „Sestřičky pojedou do Říma jedním autobusem. Kdybyste dal dohromady druhý…“ To, co následovalo, bylo zcela neočekávané. Za tehdejší vlády, všemožně omezující cestování do kapitalistického světa, to byl zázrak. V listopadu 1989 do Věčného města z tehdejšího Československa odcestovalo asi osm tisíc, podle některých údajů dokonce deset tisíc lidí. Většina autobusy, několik stovek osob zvláštními vlaky a někteří dokonce i letadly. V Římě z tehdejší české církevní emigrace, která se podílela na organizačním zajištění této akce, nikdo do poslední chvíle nevěřil, že pasové orgány československé, tehdy ještě rádoby socialistické, republiky tolik lidí na Západ pustí.

S manželkou jsme tenkrát do Říma letěli letadlem. Když se odlet v Ruzyni odkládal, neviděli jsme v tom oficiálně ohlašované technické důvody, ale na základě zkušeností mnoha našich známých i jejich známých (kteří často až skoro do odjezdu neměli tzv. výjezdní doložku, bez níž bylo tehdy vycestování do „kapitalistického světa“ nemyslitelné) nějaký další nepřátelský zásah tehdy všemocného ministerstva vnitra. Nezkušený poutní výbor při Arcibiskupství pražském, sestávající výlučně z dobrovolníků-amatérů, pracoval před svatořečením ve dne v noci. Dělal všechno množné, aby v Římě všechno klaplo, ale co mohl dělat, když si nakonec italští železničáři popletli české zvláštní vlaky a poslali je na úplně jiná římská nádraží, než kde byli poutníci očekávání. Takže nakonec mnozí účastníci Anežčina svatořečení ve Věčném městě spali, kde se dalo – třeba i jen na podlaze klášterních chodeb. Poutníci to však většinou trpělivě snášeli a Anežka byla 12. listopadu u Svatého Petra za jejich ukázněné účasti – a také početné účasti českých a slovenských emigrantů z celého světa – částečně dokonce i v přímém, předem neplánovaném, přenosu Československé televize oficiálně uvedena do seznamu katolických světců. Přenos naše televize kuriózně kombinovala s přenosem ze sjezdu prorežimního Socialistického svazu mládeže (!). Odedávna se v Čechách tradovalo, že v naší zemi nebude opravdu dobře, dokud nebude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou. Nechť čtenář laskavě sám posoudí, do jaké míry se toto proroctví splnilo, nebo ne. JIŘÍ SŮVA

CO SE U NÁS ZMĚNILO…

strach z komunistických soudů a jejich rozhodování ve prospěch KSČ, ale obava z justiční mafie nás také nenechá klidnými. Nemusíme již povinně chodit do zaměstnání, abychom nebyli obviněni z příživnictví, ale nebezpečí nezaměstnanosti také není zanedbatelné. Při přijímacích zkouškách již nemusíme prokazovat třídní původ, ale zase existují podvodně získané akademické tituly, které silně připomínají předlistopadové „rychlokvašky“, rozuměj stranické funkcionáře, kteří potřebovali získat diplom, aby mohli ředitelovat ve fabrikách. Dříve jsme nemohli nadávat na politické představitele, protože nám hrozil kriminál za hanobení státu a socialistické soustavy a jeho představitele, dnes se bojíme nadávat na zaměstnavatele, protože nám hrozí vyhazov z práce. Životní úroveň se postupně zvyšuje, ale jen u některých skupin obyvatel, zejména rodiny s dětmi a důchodci tento pocit rozhodně nemají. Takto by se dalo srovnávat donekonečna. Jedno je jasné, tolik vytoužená svoboda a všechny její atributy byly vykoupeny kvůli našim politikům a naší zaslepenosti dost draze - vytunelováním podniků, nezaměstnaností, zhoršováním podmínek v pracovněprávních vztazích, justiční mafií, sdělovacími prostředky, které si na svobodné jen hrají, atd.

To vše není permanentní skepse, ale upozornění nám i politikům, že krásné sny se rozplynuly a v mnoha případech tvrdá realita dopadá na obyčejné lidi a zcela zbytečně. Stačí si jen uvědomit, že životní úroveň a kvalita života závisí na nás samých, na našem sebevědomí a politickém rozhledu. Jaroslav Dostál, předseda ZO OS KOVO Moravskoslezské železárny, a. s., Olomouc: Ohlédneme-li se za jakoukoliv změnou, tak vždy najdeme pozitiva i negativa, ale vždy je to na základě vývoje, který nelze zastavit. Stejně tak došlo k zásadní změně v činnostech odborů. Například téměř 100% organizovanost v odborech vycházela z široké nabídky odborové rekreace, která byla štědře dotována z prostředků FKSP. Zrušení dotací odborovým organizacím přineslo snížení závislosti na firmách, ale zároveň nastal úbytek členů, kteří chtěli od odborů jen osobní prospěch a nepochopili smysl toho, proč být odborově organizován. Připravil MARTIN BENEŠ Snímky Jaroslav Hodík

DOBRODRUŽSTVÍ S ANEŽKOU Vzpomínka na svatořečení před 20 lety Nedílnou součástí událostí 17. listopadu 1989 bylo i svatořečení Anežky České, dcery krále Přemysla Otakara I.

(Dokončení ze str. 2)

dovat v zahraničí atd. To vše se v podstatě splnilo, přesto mnozí z nás nejsou oprávněně spokojeni, protože negativních jevů, které na nás dopadají dnes a denně, je tolik, že na obtížně nabytou svobodu rychle zapomínáme. Musím předeslat, že srovnání, co a jak se za posledních 20 let změnilo, asi nebude zcela objektivní, protože před dvaceti lety jsme byli o 20 let mladší, ale přesto několik porovnání: V obchodech je dostatek převážně zahraničního zboží, a to je první „zádrhel“ české zboží, i když by bylo konkurenceschopné, na pultech chybí. Je to politika obchodních řetězců, které naši liberální politikové neumějí čelit. Můžeme bez jakýchkoliv zábran cestovat po celém světě, pokud na to samozřejmě máme dostatek finančních prostředků. Máme možnost svobodného projevu, pokud nám náš názor otisknou zpolitizovaná média. Můžeme, ale také nemusíme, jít ke svobodným volbám a dle vlastního uvážení volit politickou stranu, i když nakonec zjistíme, že úplatní jsou skoro všichni. Nemusíme mít

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotograﬁe a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


VAŘÍME PRO ZDRAVÍ V listopadu trpí horní cesty dýchací Měsíc listopad přináší nápor na horní cesty dýchací. Proto je jasné, že v tuto dobu je nejoslabenější právě dráha plic. Pod jejím vlivem je nos, dutiny, hlasivky a hrudník. Proto se mnohým lidem ve vlhkém počasí objevují onemocnění horních cest dýchacích, jako jsou rýmy, alergie, dušnost, a mnohé z nás také zaskočí chřipka. Zároveň se projevuje nedostatek slunce, spíše máme mlhy a deštivé počasí a na některé lidi přichází smutek, melancholie a deprese. Všechny tyto vlivy má na starosti právě dráha plic. Je proto nutné začít cvičit prodýcháváním organismu a protahováním hrudníku každé ráno, abychom svůj organismus dobře prokysličili, a tím ho i posílili, aby se mohl lépe bránit nepříjemným změnám počasí. Měli bychom i zvýšit přísun vitamínu C, který je v této době nezbytný, a také dodržovat zásady zdravé výživy a nijak se nepřejídat. Pokud to tělo i žádá, tak i více odpočívat.

Dušené kuře s brokolicí

Kuře s houbami v rajčatové omáčce

RECEPTY Z BULGURU A KUŘECÍHO S nastávající zimou tělo potřebuje i masitou stravu, tak jsem dnes vybrala i masová jídla, která jsou chutná a také rychle připravená. První jídlo je z bulguru (bulgur se získává z pšenice a při samostatném zpracování se vaří ve vodě v poměru 1 : 2 dílům 5 minut a pak se nechá dojít).

Zapečený sýr s paprikou Suroviny: 350 g bulguru nebo rýže, 500 ml vařícího zeleninového vývaru, 1 lžíce olivového oleje, 2 velké oloupané cibule, 2 velké papriky – červená a zelená, 350 g mražených nebo konzervovaných kukuřičných zrn, 2 oloupané stroužky česneku, 4 lžíce sójové omáčky, 2 lžíce suchého sherry, pepř, 200 g strouhaného ementálu, 200 ml mléka, 4 rozšlehaná vejce, 1 velké rajče, 2 lžíce pažitky. Postup: Bulgur nebo rýži zalijeme vývarem a necháme 15 minut stát. Mezitím rozehřejeme ve velké pánvi olej a 5 minut na něm dusíme cibuli

KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Milenci se namnoze rozcházejí nikoliv z nedostatku lásky, ale ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je brazilský romanopisec Jorge Amado (1912 - 2001). Napsal více než 30 románů a divadelních her, některé byly zﬁlmovány. V tvorbě čerpal z brazilských sociálních problémů, lidové tradice a folklóru zejména rodného státu Bahia (Rytíř Naděje, Země zlatých plodů, Mulatka Gabriela, Dona Flor a její dva manželé). Dva roky žil i v Československu, kde se narodila jeho dcera Paloma. (jk) Vyluštění z Kováku č. 37/2009 (výrok E. Degase): Malování je snadné, když neumíte malovat - jakmile malovat … umíte, je tomu právě naopak.

4

i žampióny (podle toho, jaké houby máme), 500 ml rajského protlaku, ¼ lžičky pepře, 3 plátky dušené šunky nakrájené na proužky, 200 g rýže, 500 ml drůbežího vývaru. Postup: Ve velkém kastrolu rozpálíme olej a kousky kuřete na něm opékáme po každé straně 6 – 7 minut. Pak kuře vyjmeme a odložíme na talíř. Za stálého míchání dusíme v kastrolu během 5 – 10 minut cibuli, papriku a houby. Pak přidáme rajský protlak, pepř, šunku a kuře a přivedeme k varu. Snížíme teplotu a necháme pod pokličkou dusit na mírném ohni 20 minut. Přidáme rýži a vývar pod pokličkou zvolna dusíme 15 – 20 minut. Občas zamícháme. Když rýže změkne a kuře je hotové i uvnitř, ozdobíme jídlo petrželkou a podáváme s teplou bagetou.

a papriku doměkka. Pak přidáme kukuřici a česnek a necháme minutu osmahnout. Vmícháme po lžíci sójové omáčky a sherry a vše štědře opepříme. Zbytek sójové omáčky a sherry zamícháme do bulguru a rovněž opepříme. Vymažeme nízký, široký pekáč a přeložíme na něj směs cibule, paprik a kukuřice. Navrch rozložíme bulgur, zalijeme zbytkem vývaru a zasypeme sýrem. Vejce přidáme do mléka a ještě zašleháme a připravené jídlo touto směsí zalijeme. Povrch poklademe plátky rajčete a nezakrytý pekáč dáme do předem vyhřáté trouby na 45 minut. Jakmile jídlo mírně zhnědne, je hotové, dáme na talíře a zasypeme pažitkou. Podáváme se zeleninovým salátem.

Kuře s houbami v ostré rajské omáčce Suroviny: 2 lžíce olivového oleje, podle počtu osob kuřecích stehýnek – tak 2 kusy a bez kůže, 1 středně velká cibule, kterou nakrájíme nahrubo, 1 stroužek česneku, 2 střední odjádřené zelené papriky, které nakrájíme na proužky, 200 g hub, třeba

Suroviny: 2 lžičky škrobové moučky, 4 lžíce sójové omáčky, 1 lžíce suchého sherry, 450 g vykoštěných kuřecích prsíček bez kůže, nakrájených na tenké proužky, 2 lžíce olivového oleje, 2 oloupané kousky kořenového zázvoru, asi 2,5 cm dlouhé, nakrájené na tenké proužky, 2 oloupané a utřené stroužky česneku, 450 g očištěné brokolice rozdělené na malé růžičky a nebo 350 g mražené brokolice, 1 velká odjádřená červená paprika nakrájená na proužky, 450 ml drůbežího vývaru, 100 g těstovin, 30 g piniových oříšků (nemusí být). Postup: V míse smícháme škrobovou moučku se sójovou omáčkou a sherry, přidáme proužky kuřecího masa a důkladně je promícháme. Zakrytou mísu odložíme stranou a necháme maso 10 – 15 minut marinovat. Ve velké pánvi ohřejeme lžíci oleje, přidáme zázvor a česnek a na středně prudkém ohni během 2 minut osmahneme. Přidáme brokolici a necháme 3 minuty změknout. Síťovou naběračkou vyjmeme zeleninu do mísy. V pánvi rozehřejeme zbytek oleje, přidáme proužky kuřete a 5 – 7 minut je opékáme, až je maso hotové. Pak kuře vyjmeme a přidáme k zelenině. Do pánve nalijeme vývar, uvedeme ho do varu a vmícháme těstoviny. Na mírném ohni vaříme za občasného míchání asi 10 minut, až se všechna tekutina vsákne. Do těstovin přimícháme kuřecí maso se zeleninou, a pokud chceme, tak i piniové oříšky. Necháme 4 - 5 minut prohřát a podáváme. YVETA KNOBLOCHOVÁ, léčitelka a bylinkářka, odbornice na zdravé stravování Snímek autorka

KOVÁK číslo 38 — 20. listopadu 2009/příloha

ODBOROVÉ ORGANIZACE A DATOVÉ SCHRÁNKY JUDr. MIRIAM FOKSOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Ostrava

V poslední době se množí dotazy: V listopadu začal platit nový zákona o datových schránkách. Je povinností odborové organizace zřídit si datovou schránku? Pokud ano, dokdy a jakým způsobem? Pokládám za vhodné na tyto dotazy reagovat následujícím článkem. Zákon č. 300/2008, o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nabyl účinnosti dne 1. 11. 2009, co znamená, že tímto dnem se naplno rozběhl ostrý provoz Informačního systému datových schránek. Dle statistiky Ministerstva vnitra ČR k 1. 11. 2009 mělo datovou schránku aktivováno 7582 fyzických osob, 2604 podnikajících živnostníků, 7654 orgánů veřejné moci a 342 115 právnických osob. Co je možné si představit pod pojmem datové schránky? Datová schránka je definována jako elektronické úložiště speciálního typu, které je určeno k doručování elektronických dokumentů od orgánů veřejné moci a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci; novela zákona doplnila ještě s účinností od 1. ledna 2010 dodávání dokumentů fyzických i právnických osob mezi sebou.

Povinné pro orgány veřejné moci a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku Datové schránky zřídí ministerstvo bezplatně všem právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku a organizační složce podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, orgánům veřejné moci, orgánům územního samosprávného celku, notářům, soudním exekutorům, podnikajícím fyzickým osobám jako advokátu, daňovému poradci a insolvenčnímu správci bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich vzniku, či zapsání do obchodního rejstříku či jiné zákonem stanovené evidence. Zjednodušeně, datové schránky jsou povinné pro orgány veřejné moci a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a naopak nepovinné jsou pro ostatní právnické osoby, fyzické osoby a pro živnostníky. Orgány veřejné moci jsou povinny posílat dokumenty adresátům přednostně do datové schránky, mají-li ji zřízenu, a vzhledem k právní fikci doručení tak mají subjekty, jimž schránka byla zřízena, povinnost si z ní dokumenty vyzvedávat. Česká republika je údajně prvním státem na světě, kde je používání datové schránky povinností pro orgány veřejné moci a podnikající subjekty. Účelem této revoluční komunikace by mělo být zvýšení efektivity veřejné správy, mělo by dojít k odbourání papírové korespondence a urychlení jednotlivých řízení. O zřízení datové schránky si mohou požádat i všechny ostatní právnické osoby, které nejsou zapsané v obchodním rejstříku, podnikající fyzické osoby

jako i fyzické osoby s plnou způsobilostí k právním úkonům, přičemž toto zřízení je rovněž bezplatné. Ministerstvo pak do tří dnů ode dne podání žádosti schránku zřídí. Žádost však musí obsahovat náležitosti, které ukládá zákon č. 300/2008 Sb. Jak se vlastně provádí komunikace prostřednictvím datové schránky? Prostřednictvím svojí datové schránky se vybere adresát, kterému má být datová zpráva doručena. Systém připojí k datové zprávě tzv. kvalifikované časové razítko (tj. informace o čase odeslání) a dodá ji do datové schránky adresáta. Zároveň systém vyrozumí adresáta, že do jeho datové schránky byla dodána nová zpráva. Toto vyrozumění provede například tím, že odešle e-mail na jeho elektronickou adresu. Pokud se tato osoba nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě do 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty, pokud jiný právní předpis neumožňuje náhradní doručení. Takové doručení dokumentu má pak stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. Rovněž tak osoby, které mají datovou schránku zřízenou, mohou prostřednictvím datové schránky činit úkony vůči orgánům veřejné moci, pokud to povaha úkonu umožňuje. Jinak k přístupu do datové schránky fyzické osoby a podnikající fyzické osoby je oprávněna tato fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena. U právnických osob má přístup do datové schránky statutární orgán právnické osoby, člen orgánu statutárního orgánu nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby či fyzická osoba, která je pověřena statutárním orgánem. U orgánu veřejné moci je oprávněn vedoucí orgánu veřejné moci či osoba jím pověřená. Oprávněná osoba se do datové schránky přihlašuje prostřednictvím přístupových údajů, které zašle ministerstvo.

Pro odbory je to nepovinné Závěrem je tedy možno odpovědět, že zřízení datových schránek pro odborové organizace není povinné. Na druhé straně i odborové organizace mohou přistoupit na tento způsob komunikace, avšak, vzhledem k tomu, že se jedná o úplně nový způsob komunikace, který ještě nebyl vyzkoušen, lze tu doporučit maximální opatrnost. Poznámka redakce: Na téma datové schránky byl již uveřejněn článek v Kováku č. 27: Co jsou datové schránky (Mgr. I. Slavětinská) a poradna v Kováku č. 35: Mají si odbory zřídit datové schránky? (J. Plesníková).

INFLACE V ŘÍJNU 2009 Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen domácností celkem dosáhla v říjnu 2009 proti stejnému období minulého roku hodnotu 99,8 procenta. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za

posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v říjnu 1,6 procenta. Bleskový odhad meziročního růstu HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) pro eurozónu za říjen 2009 je -0,1 %, jak uvedl Eurostat.

OPRAVA CHYBY – KOVÁK Č. 35 Ad článek: Kolektivní vyjednávání v roce 2010 v návaznosti na krizový rok 2009 – na co pamatovat ve mzdové oblasti V části „Následuje druhá fáze, kdy zaměstnavatel“ byl chybně uveden text posledního odstavce: „Zde je nutné … zaměstnanosti.“ Správný text zní: „Zde je nutné upozornit na fakt, že zaměstnanec, který na

toto přistoupí, si hradí sám jednu třetinu z celkové částky pojistného na zdravotní pojištění vypočteného za dobu (kalendářní dny) pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna), nedohodne-li se písemně se zaměstnavatelem jinak.“ Za vzniklé nedopatření se omlouvá autor článku Ing. Jiří Friml, Regionální pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem

I


SOUBĚH STAROBNÍHO DŮCHODU S PŘÍJMEM ZE ZAMĚSTNÁNÍ V ROCE 2010 (I.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS V srpnu 2008 podepsal prezident České republiky zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a některé další zákony, když návrh zákona předtím schválila těsnou většinou koaličních poslanců Poslanecká sněmovna ČR a po ní i Senát ČR. Tato novela důchodového zákona přináší řadu restriktivních opatření, jakými je například další postupné zvyšování důchodového věku, nezapočítávání doby studia pro důchod, prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod a další zpřísnění předčasných starobních důchodů, které ČMKOS důrazně odmítla. Dále novela zakotvila řadu zásadních změn, pokud jde o souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti. Tyto změny mají starobní důchodce více motivovat setrvat na trhu práce i po přiznání důchodu, a zvýšit tak zaměstnanost těchto osob. Vzhledem k blížícímu se datu účinnosti těchto změn, které nastanou od 1. 1. 2010, přinášíme základní informaci o těchto změnách, a reagujeme tak na četné dotazy, s nimiž se na OS KOVO a ČMKOS obracejí odboráři a další občané.

pro výplatu starobního důchodu přiznaného podle § 31 (předčasného starobního důchodu) obdobně jako pro výplatu řádného starobního důchodu. Tzn., že od dosažení důchodového věku mohou i poživatelé předčasného starobního důchodu pracovat v souběhu s příjmem z výdělečné činnosti za stejných podmínek jako poživatelé řádného starobního důchodu. Od 1. 1. 2010 tedy také v pracovním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou i delší než 1 rok. Právní úprava platná od 1. 1. 2010, o které budeme ještě hovořit, umožňuje nejen souběh příjmu z výdělečné činnosti se starobním důchodem poskytovaným v plné výši, jako tomu bylo dosud, ale nově také souběh příjmu z výdělečné činnosti se starobním důchodem poskytovaným v poloviční výši (polovina základní výměry a polovina procentní výměry). Od 1. 1. 2010 tedy z hlediska důchodového pojištění i pro tyto oba typy souběhu starobního důchodu s příjmem platí, že pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti mohou být uzavřeny také na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, ale i delší než 1 rok. Je ovšem třeba respektovat, pokud jde o pracovní poměry na dobu určitou, i u poživatelů starobního důchodu zákoník práce ve smyslu dodržení pravidla „dva roky a dost“ (§ 39 ZP).

A) Zrušení podmínky pracovního poměru nejvýše na

2. Ukončení pracovního poměru na dobu určitou

1 rok

Současné znění § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platné do 31. 12. 2009, stanoví, že starobní důchod náleží v souběhu s pracovněprávním vztahem (tedy pracovním poměrem nebo dohodou o pracovní činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění) jen za podmínky, že pracovněprávní vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle na dobu 1 roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat. Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na důchodovém pojištění při příjmu aspoň 2000 Kč měsíčně (dříve 400 Kč měsíčně). Výše uvedenou podmínku, stanovenou po řadu let pro souběh starobního důchodu s příjmem z pracovního poměru nebo z dohody o pracovní činnosti a označovanou ve vztahu ke starobním důchodcům mnohými za diskriminační, již zákon o důchodovém pojištění od 1. 1. 2010 neobsahuje.

1. Ohlašovací povinnost Znamená to i změnu zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé ani zaměstnanci, kteří jsou poživateli starobního důchodu, nemají již od 1. 1. 2010 ohlašovací povinnost vůči České správě sociálního zabezpečení v Praze tehdy, když budou mít uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 1 rok. Dosud tuto povinnost oba subjekty měly, neboť v takových případech šlo o porušení zákona, který připouštěl pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti uzavřít při souběhu se starobním důchodem jen na dobu určitou, a to na dobu nejvýše 1 roku. Od 1. 1. 2010 se tak ohlašovací povinnost zaměstnavatelů a zaměstnanců, pokud jde o poživatele starobních důchodů, bude týkat pouze poživatelů tzv. předčasných starobních důchodů (starobních důchodů přiznaných podle § 31 zákona o důchodovém pojištění). Podle § 37 odst. 2 výplata předčasného starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, totiž nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění, nebo pokud je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Pokud toto není akceptováno a poživatel předčasného starobního důchodu by například nastoupil do zaměstnání nebo vykonával jinou výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, měl by zaměstnavatel i důchodce ohlašovací povinnost. Ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky

II

Pokud se týká pracovních poměrů na dobu určitou nejvýše na dobu 1 roku, které pracující důchodci uzavřeli za stávající právní úpravy, tj. před 1. 1. 2010, a které svou dobou trvání přesahují do roku 2010, končí v souladu s § 65 zákoníku uplynutím sjednané doby. Například byl-li pracovní poměr se starobním důchodcem uzavřen od 1. 6. 2009 do 31. 5. 2010, uplynutím této doby, tj. dnem 31. 5. 2010, zanikne.

3. Od 1. 1. 2010 se také pracovní poměr důchodců řídí pravidlem „dva roky a dost“ Zrušením podmínky zakotvené stávající právní úpravou pro souběh starobního důchodu s příjmem z pracovněprávního vztahu (mít ho uzavřen na dobu určitou nejvýše na dobu 1 roku) se od 1. 1. 2010 vztahuje obecná právní úprava pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou obsažená v § 39 odst. 2 zákoníku práce i na poživatele starobního důchodu. Tzn., že pracovní poměr na dobu určitou uzavíraný mezi týmiž účastníky (týmž zaměstnancem a týmž zaměstnavatelem) je možné sjednat na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku pracovního poměru (pravidlo známé jako „dva roky a dost“). To rovněž platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou uzavřený mezi nimi. S tím, že pokud uplynula od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží. Je ovšem třeba upozornit i na další související ustanovení tohoto paragrafu. Podle § 39 odst. 4 zákoníku práce, jsou-li dány vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, nepostupuje se podle odst. 2 § 39, tzn. podle pravidla „dva roky a dost“, a to za podmínky, že v písemné dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací budou tyto důvody blíže vymezeny. Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit také vnitřním předpisem, ale jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace. Pravidlo „dva roky a dost“ se podle právní úpravy platné do 31. 12. 2009 pracujících starobních důchodců netýkalo, neboť § 39 odst. 3 zákoníku práce konstatuje, že toto pravidlo (ustanovení) se nevztahuje na případy, kdy dochází k pracovnímu poměru na dobu určitou podle zvláštního předpisu nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví pracovní poměr na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších práv. Takovým zvláštním předpisem byl například právě zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a jeho § 37, na který je v této souvislosti odvolávka i v zákoníku práce. (Pokračování příště)


EKONOMICKÁ KRIZE – POHLED ODBORŮ Analýza dosavadního vývoje, prognóza roku 2010, návrhy opatření (Pokračování z minulého čísla) Jedním z možných způsobů, jak zachytit vývoj českých rozpočtů v minulých letech, je právě porovnat růst hrubého domácího produktu s dynamikou vývoje běžných či celkových příjmů veřejných rozpočtů. Takové porovnání může ukázat, zda je systém výběru běžných příjmů státního rozpočtu dostatečně pružný, zda dokáže reagovat na dynamiku hospodářského růstu, či naopak, zda je setrvačný a na změnu dynamiky nereaguje. Vývoj v tomto období charakterizují tato data. (Tab. dole) Již na první pohled je patrné, že výraznější závislost mezi růstem příjmů rozpočtu a růstem HDP (v běžných cenách) v tomto období je jen obtížně identifikovatelná. Pro roky 2000 – 2003 by snad mohlo platit, že rozpočtová politika sledovala snahu zrychlit růst běžných příjmů rozpočtu a zajistit jejich rychlejší růst, než byl růst nominálního HDP. Důvod byl také jasný – období do roku 2000 bylo obdobím, kdy byly značné (v tehdejším měřítku) rozpočtové deficity, a tudíž bylo logické v příštím období nastoupit cestu snižování těchto deficitů. Naproti tomu období po roce 2002 se vyznačuje – ze všeho nejvíce – ztrátou zřetelné jednotící linie rozpočtové politiky. Z roku na rok rostou příjmy rychleji, aby vzápětí jejich růst zpomalil. To je sotva příznak koncepční politiky, můžeme-li v tomto období vůbec hovořit o nějaké dlouhodobé rozpočtové politice.

d) Politika snižování daní (daňový dumping) I když základní linii rozpočtové politiky lze v tomto období obtížně identifikovat, přece jen zde určitá politika existovala. Zjevně to však nebyla politika, která by primárně sledovala snahu dostat rozpočtové příjmy a výdaje do rovnováhy. Kdyby tomu totiž tak bylo, pak by pravděpodobně její prioritou po roce 2002 mělo být pokračování v podstatně rychlejším růstu běžných příjmů rozpočtu.

K takové politice bylo právě v tomto období dostatek příležitostí, neboť česká ekonomika se dostala do období rychlého ekonomického růstu, které bylo mimořádně příznivé k tomu, aby se vytvářel dostatek rezerv k potlačení deficitů minulosti. Rozpočet v té době mohl tendovat k rovnováze, a dokonce i k přebytku. Tehdejší rozpočtová politika však zjevně měla jiné priority – byla zaměřena na snižování sazeb daní, na snižování podílu daní na HDP (daňové kvóty). V návaznosti na tyto představy muselo nevyhnutelně docházet k tomu, že těžiště výběru daní bylo postupně přesouváno z přímých na nepřímé daně – především na DPH. Tyto změny v daňové politice se pak vysvětlovaly tím, že přímé daně se dají obtížně vybírat, že dochází k masovému úniku daňových subjektů do daňových rájů atd. Tato tvrzení však nebylo možné ničím podložit. Byly to jen domněnky a v případě špatného výběru daní také špatná práce příslušných daňových správ. V neposlední řadě byl tento posun vysvětlován i vývojem v daňovém systému na Slovensku, kde došlo ke sjednocení sazeb daně a někteří politici a konceptoři české daňové politiky z toho vyvozovali, že dojde k masovému odlivu sídel českých firem na Slovensko, kde budou mít daleko lepší podmínky. Přitom se však neuvádělo, že Slovensko i přes snížení sazeb současně zpřísnilo daňovou politiku tak, že omezilo výrazně možnosti snižování daňového základu (omezilo v ČR tak populární a trvale narůstající možnosti snížit daňový základ nejrůznějšími slevami, zejména pro právnické osoby), zavedlo registrační pokladny, také kolkování lihu a zaměřilo se na potlačení možností daňových úniků. Tato opatření česká legislativa ani administrativa však nebyla schopna přijmout (teprve po dlouhých a neplodných diskusích bylo zavedeno kolkování lihu).

Vývoj přírůstku HDP a běžných příjmů v letech 200 -2008 (v mil Kč) Přírůstek HDP (b.c.) Tempo růstu HDP v % Běžné příjmy Tempo růstu běžné př.

2001 163 045 7,4 68 688 8,9

2002 112 218 4,8 54 494 6,5

2003 112 678 4,6 68 648 7,7

2004 237 652 9,2 61 717 6,4

2005 169 100 6,0 94 417 9,2

2006 231 780 7,8 53 774 4,8

2007 314 607 9,8 125 129 10,7

2008 175 619 5,0 76 329 5,9

(Pokračování příště)

ČINNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ V OBLASTI BOZP (VI.) Mgr. MIROSLAV KOSINA, expert ČMKOS, Centrum BOZP a životního prostředí

Nemoci přenosné a parazitární Celkem bylo hlášeno 202 případů nemocí z povolání přenosných a parazitárních. Nejčastěji onemocněli zdravotníci, z hlediska počtu hlášení byl nejvýznamnější nemocí svrab. Ze 12 hlášených případů virových hepatitid byla akutní virová hepatitida A hlášena 6x, chronická hepatitida C 5x a jednou se vyskytla chronická hepatitida B. Případů profesionálního onemocnění tuberkulózou bylo v roce 2008 hlášeno osm. Onemocněly tři zdravotní sestry, dále dva lékaři, uklízečka, sanitář a policista. Antropozoonóz bylo v roce 2008 hlášeno celkem 42 případů. Nejčastěji hlášenými nemocemi byly trichofycie a lymeská borelióza. U přenosných tropických nemocí a nemocí parazitárních bylo v roce 2008 hlášeno celkem osm onemocnění. Malárie byla diagnostikována u třech osob v Libérii, jedné osoby v Kongu a jedné v Etiopii. Horečka Dengue byla získána v Indii a v Nepálu, amébózou onemocněl jeden pracovník v Mexiku.

Nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli V roce 2008 bylo hlášeno pět onemocnění hlasivek. Třikrát se jednalo o těžkou

fonastenii a dvakrát o uzlíky na hlasivkách. Onemocněly 3 učitelky základních škol a 2 učitelky mateřských škol. Ve srovnání s rokem 2007 došlo k nárůstu hlášených ohrožení nemocí z povolání o 13 případů. Z celkového počtu 76 ohrožení nemocí z povolání jich bylo 73 způsobeno fyzikálními faktory, nejčastěji šlo o ohrožení nemocí periferních nervů z přetížení končetin. Nejvíce ohrožení bylo hlášeno v Moravskoslezském kraji, postiženi byli zejména zaměstnanci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Ve srovnání s rokem 2007 byl v České republice v roce 2008 zaznamenám nejen nárůst počtu případů hlášených profesionálních onemocnění, ale také nárůst počtu postižených osob s diagnostikovaným onemocněním. Zejména bylo hlášeno podstatně více onemocnění z přetěžování končetin, dále nemocí kožních, přenosných a parazitárních. Na druhou stranu je nutno připomenout, že počty zhoubných nádorových onemocnění a počty alergických onemocnění dýchacích cest a plic klesly, což je velmi příznivé zjištění. Nadále však platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2008 s vysokou pravděpodobností podhodnoceny a neodpovídají realitě. Zdrojem informací je Zpráva o činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví v oblasti BOZP za rok 2008 (Ministerstvo zdravotnictví ČR). (Dokončení z minulých čísel)

III


SAMETOVÁ REVOLUCE V OBRAZECH

Objektivem redakčního spolupracovníka fotografa Jaroslava Hodíka

L I S T O P A D

IV

1 9 8 9

CO SE U NÁS ZMĚNILO PO ROCE 1989?

Recommend Documents