Projekt S.U.P.R. Výstup 1. fáze- analýza stávající praxe rehabilitace nemocných s vážným duševním onemocněním v lůžkových zařízeních následné péče Páv M., Kališová L., Příhoda P., Tatarko J., Gabriel J.
33. Konference sociální psychiatrie Přerov 21.11.2014
Pohled na 4. pilíř strategie •
Strategie definuje typ poskytovaných služeb v psychiatrických nemocnicích jako „převážně následná péče se zaměřením na psychiatrickou rehabilitaci“
•
Zachování a rozšíření současné dobré klinické praxe nemocnicích/léčebnách
•
Funkční propojení s ostatními pilíři (psychiatrická oddělení, ambulance, CDZ) • potřeba ohraničit a zdůvodnit poskytování akutní, následné, dlouhodobé a sociální/ZAP (zvláštní ambulantní péče) ve vztahu k plátcům péče
•
Definování léčebných programů pro část nemocných, která není schopna po ukončení akutní léčby využít komunitních služeb (dlouhodobě neléčení, nízkofukční nemocní, ochranné léčby, komorbidity, sociálně problematické chování)
•
Získání komplexních dat o skupině dlouhodobě nemocných/hospitalizovaných
•
téma sociálních a akutních lůžek (v PN Bohnice 35% lůžek-cca 450 je akutních)
Základní data projektu Financování z norského finančního mechanismu (MZČR, MFČR, EU, MFANK, NIPH) Pilotní projekt MZČR v programovacím období 2009-2014 následují tzv. Individuální výzvy Programu CZ11 (majoritní část programu) a tzv. Malé grantové schéma
•Délka trvání projektu: 23 (18) měsíců, výše grantu 15 206 333 mil Kč •Schválen 02/2012, konec čerpání 04/2016 •Žadatelem je PN Bohnice, rámcové smlouvy o spolupráci s dalšími organizacemi •17 center, mimo PN/léčebny se na projektu podílí Psychiatrická klinika 1.LF UK a VFN a Psychiatrické centrum Praha •Zapojení všech zařízení následné péče poskytujících péči vážně duševně nemocným a přímo řízených MZČR)
Cíle projektu Umožnění lepšího začlenění nemocných s vážným duševním onemocněním (SMI) do společnosti mimo lůžková zařízení Dílčí cíle: •Vytvoření metodiky rehabilitační následné péče v nemocnicích •Definování materiálních, technických a personálních podmínek k jejímu provádění •Proškolení personálu v dané metodice •Preventivní aktivity- přispění k časnému záchytu duševních onemocnění a přispění k destigmatizaci duševně nemocných •Mezinárodní spolupráce DPS Josefinesgate, Oslo University •Vzájemné propojení nemocnic, standardizace
Harmonogram a výstupy •
Fáze analytická, realizační a závěrečná
•
4 projektové konference
•
Realizace pilotních studií v zúčastněných zařízeních, cca 150 nemocných
•
Vytvoření strukturovaného programu psychiatrické rehabilitace
•
Proškolení lékařů, zdravotních sester, psychologů a sociálních pracovníků (mimo personál účastnící se projektu)
•
Realizace seminářů pro pracovníky preventivních aktivit, učitele, praktické a dětské lékaře
•
Vytvoření edukačních brožur
•
Vytvoření psychoedukační webové stánky
•
Publikace, prezentace na odborných setkáních
Organizační struktura
V každém centru: Lokální koordinátor projektu (LK) Administrativní pracovník LK Pracovník preventivních aktivit
Personální obsazení Preventivní pracovníci
Lokální koordinátoři
Řízení projektu Připojeno
Jana Toufarová
před 5 hodinami
Ivona Orszagova
před 4 hodinami
Petr Příhoda
před jedním dnem
Lenka Štolfová
před 21 hodinami
Magda Devátová
před jedním dnem před 2 dny
před jedním dnem
před 23 hodinami
Daniela Pupíková
Věra Ptáčková
Eva Klimešová
Dana Žilková
před 2 dny
Romana Šimková
před 7 dny
Michal Vojta
před 8 dny
Martina Hálová
před 9 dny
Marek Páv
Květoslava Vrbová
před jedním dnem
Richard Záleský
před jedním dnem
Jana Šťastná
před jedním dnem
Šárka Urbánková
před jedním dnem
Ivona Danková
před 9 dny
před jedním dnem
Zdena Stránská
před 9 dny
Petra Měchýřová
před 2 dny
Jan Tatarko
před 8 dny
Lucie Kališová
před 8 dny
Josef Lukeš
před 9 dny
Lenka Hubáčková
Ivana Nováková
před 9 dny
Martin Černý
před 2 dny
Martin Šťastný
před 9 dny
před 6 dny
Václav Pištecký
před 20 dny
Alena Fialová
před 22 dny
Taťána Suchánková
před 25 dny
Petr Winkler
před 10 dny
Michal Mikolaj
Věra Pelcova
před 10 dny
Tomáš Turek
před 10 dny
Josef Gabriel
před 10 dny
Jitka Suchá
před 13 dny
Miroslav Pastucha
před 17 dny
Kateřina Vinklárková
Tomáš Novák
před 24 dny
Hana Novotná
Petr Jeřábek
před 24 dny
Pavel Vanek
před 26 dny
Martina Vaněčková Koláčková
Ladislav Csemy Petra Paťková
Žádná nedávná aktivita Nikdy nepřipojeno
Žádná nedávná aktivita Nikdy nepřipojeno Nikdy nepřipojen
Hodnocení oddělení Lucie Kališová •Dotazník SUPR 1= QuIRc (Quality Indicator for Rehabilitative Care) ( www.quirc.eu, Killaspy et al, PLoS One, 2012) •Hodnocení péče v zařízeních pro dlouhodobou léčbu psychických poruch •7 domén 1 – Prostředí zařízení 2 – Terapeutické prostředí 3 – Léčebné intervence 4 – Autonomie, „self-management“ 5 – Sociální začlenění 6 – Lidská práva 7 – Praxe vedoucí k úzdravě •Zařazena jen oddělení vhodná, ne KC ani DS •13 oddělení pro celkem 462 pacientů (20-50, průměr 35) •6 koedukované, 5 jen pro muže, 2 pro ženy •168 nemocných lze obtížně zapojit do (36%)
CELKOVÉ HODNOCENÍ
Návaznost péče Petr Příhoda • Dotazník SUPR II, 4 oblasti • Nejčastější četnost kontaktů s extramurálními poskytovateli 1x za měsíc • V 1 zařízení pravidelné setkávání 1 x týdně • Nejčastěji typ „oni k nám“ (reciprocita) • Více aktivit v tomto směru na odděleních se systematickým psychoterapeutickým programem a předpokládanou dobou pobytu
Plánování a spolupráce s CDZ Petr Příhoda • • • • • • •
Plánujete léčbu? Nejčastější odpověď ne (7x ze 13) Pokud ano, většinou nejde o systematický plán Není jasné spolupodílení se pacienta na tvorbě plánu Nabídka terapeutických aktivit nejasná U psychoterapeuticky koncipovaných oddělení součást zakázky Částečné zpracování plánu Spolupráce s CDZ: Odpovědi podobné, vesměs pozitivní, spolupráce již za pobytu pacienta, navázání vztahu, case management. • V 1 případě zajímavý nápad na propojení týmů v oblasti terénní práce.
Plánování a dokumentace MaPa • Ve většině zařízení není komplexní plán písemně vypracovaný • Ošetřovatelské plány jsou vypracovávány standardně • Nemocní se dle odpovědí obvykle do vypracování tohoto plánu aktivně nezapojují • Nejsou používány nástroje či techniky mapující potřeby nemocných • Sdílení informací probíhá formou porad týmu v různých složeních • Někteří členové týmu např. pracovníci centrální terapie tento plán nemají přístupný • Výstup do propouštěcí zprávy je nejednotný • Personál se jeví být zavalen zbytečnou administrativou
Hodnotící nástroje, školení MaPa • Standardizované hodnocení nemocných není prováděno (vyjma MMSE, psychologickou diagnostiku a sesterské škály- Barthelův test, hodnocení rizik) • hodnocení funkčnosti není prováděno • Velká poptávka po školení (Motivační rozhovory a práce s klientem; Výcvik psychosociálních dovedností v poradenském procesu; Komunikační dovednosti, kognitivní remediace, ekukace….) • Jako doplnění stávající terapie je poptáván KBT systém, testování kognitivních funkcí, jejich nácvik na počítači • Jsou vítány studijní cesty
Psychoterapie a režim Jan Tatarko
posílení psychoterapie (minimální PST úvazek - 1,0), získat nové úvazky PST sester zavedení rodinné terapie, ergoterapeut s přesahem k zaměstnávání, provázanost s terénními klíčovými pracovníky zavedení pravidelné supervize na všech odděleních podpora PST vzdělávání provázat s terénem /neziskovky/ a ambulancemi snížení administrativy, zbytečné byrokracie
Preventivní aktivity Josef Gabriel celkového pohledu velmi málo aktivit
z pohledu jednotlivých zařízení někde méně, někde víc
jsou zmiňovány neziskovky a materiály farmafirem
při pohledu na jeden „průměrný“ dotazník celkem chudá, ale výčet všech preventivních aktivit je překvapivě bohatý
chybí koncepce na celostátní úrovni
představy o tom, co by bylo potřeba, jsou překvapivě bohaté
Souhrn • Kvalita péče dle Evropských měřítek (“RBP”) je spíše nižší • Deficit je dán 1) systémem v kontextu poskytovatelů i provozovatelů 2) okrajovým zájmem včetně investic 3) nedostatkem vhodně proškoleného personálu • Zlepšení podmínek – zlepšení péče (Taylor, WPA, 2012) • Zlepšení péče za stávajících podmínek ?
Cílový stav lůžkové RHB • Rehabilitace v lůžkových zařízeních je „na půl cesty“ mezi akutními lůžky a komunitní péčí, funkční propojení s ostatními pilíři • Zahájení hodnocení individuálních potřeb klientů včetně jejich přání a potřeb a vypracování strategie k naplnění těchto potřeb • Posílení získávání žádoucích dovedností nezávislého života • Zahájení spolupráce nemocného s komunitními službami, kontinuita péče • Oddělení by mělo u nemocných podporovat sebedůvěru a optimismus • Větší rovnoprávnost ve vztahu nemocný-poskytovatel péče • Vyšší obeznámenost s duševními onemocněními mezi laickou veřejností, rodinnými příslušníky i zdravotnickými a sociálními pracovníky
