Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Institut management zdravotnických sluţeb
Projekt: zaloţení soukromé stomatologické praxe
Vypracovala: Bc. Anna Dolečková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ondřej Lešetický Rok obhajoby: 2012
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Projekt: zaloţení soukromé stomatologické praxe“ vypracovala samostatně, na základě pramenů uvedených v seznamu pouţitých zdrojů.
V Rokytnici v Orlických horách dne 8. 4. 2012
Podpis studenta
Anotace Cílem diplomové práce je vypracování podnikatelského plánu pro stomatologickou ordinaci BlackDental, s. r. o., která se rozhodla pro změnu svého působiště. Přesouvá se do nových a větších nebytových prostorů v Ústí nad Labem. Podmět ke stěhování dal MUDr. Evţen Černý, který se rozhodl pro rozšíření své společnosti o dvě ordinace dentální hygieny. Tímto krokem chce svým klientům poskytnout komplexnější sluţby se zaměřením na specifické potřeby pacientů s vyuţitím moderních technologií. Z jednotlivých provedených analýz a finančního plánu vyplývá, ţe je společnost finančně zdravá a je schopna dostát veškerým svým závazkům a nashromáţdit poměrně velké mnoţství kapitálu jiţ ve sledovaném období, tudíţ je schopna investovat do případné inovace technologií či rozšíření své činnosti. Můţeme říci, ţe podnikatelský plán lze posoudit jako zdravý, s dobrým výhledem pro další vývoj této společnosti.
Annotation The aim of this thesis is to work out a business plan for dental surgery, BlackDental Ltd., which has decided to change its place of work to a new and larger non-residential place in Ústí nad Labem. Dr. Evţen Černý has decided to expand his company to two dental hygiene clinic. This step intends to provide hid clients with comprehensive services to address specific needs of patients by using modern technology. From the individual analysis and financial plan figure, the company is financially healthy and it is able to meet all its commitments and to amass a relatively large amount of capital already in the following period. Thus it is able to invest in any technology innovation and expansion of its activities. We can say that the business plan can be assessed as healthy, with good perspectives for further development of this company.
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Ondřejovi Lešetickému za odborné vedení práce, inspirativní podněty a připomínky. Zvláštní poděkování patří MUDr. Evţenu Černému, který mi umoţnil přístup k veškerým informacím.
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................9 1 PODNIKATELSKÝ PLÁN ........................................................................................... 11 1.1 Zásady pro zpracování podnikatelského plánu .............................................................. 13 1.2 Struktura podnikatelského plánu ...................................................................................13 1.2.1 Exekutivní souhrn ............................................................................................... …14 1.2.2 Popis podniku ....................................................................................................…15 1.2.3 Okolí podniku ....................................................................................................…16 1.2.4 Výrobní plán ......................................................................................................…19 1.2.5 Marketing a prodej............................................................................................. …19 1.2.6 Organizační plán ................................................................................................ …21 1.2.7 Finanční plán .....................................................................................................…22 1.2.8 Hodnocení rizik .................................................................................................…23 1.2.9 SWOT analýza ...................................................................................................…23 1.2.10 Přílohy .............................................................................................................…25 1.3 Podnikatelský plán privátních zdravotnických zařízení ............................................…25 2 PODNIKÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ .....................................................................…26 2.1 Produkt (výrobek nebo sluţba) .................................................................................. …27 2.2 Zákazník = Pacient. ...................................................................................................…28 2.3 Zaloţení nestátního zdravotnického zařízení ................................................................ 28 2.3.1 Zaloţení privátní stomatologické praxe ............................................................ …29 2.4 Právní formy podnikání ve zdravotnictví ..................................................................…31 2.4.1 Samostatní privátní zubní lékaři (FO, OSVČ) .................................................. …31 2.4.2 Společnost s ručeným omezením ......................................................................…33 2.5 Financování zdravotní péče ....................................................................................... …33 2.6 Zubní lékařství ...........................................................................................................…34 2.7 Podmínky způsobilosti k výkonu povolání ve zdravotnictví.....................................…36 2.8 Česká stomatologická komora (ČSK) ...........................................................................38
PODNIKATELSKÝ PLÁN BlackDental, s. r. o. ....................................................... …39 3 EXEKUTIVNÍ SOUHRN .............................................................................................. 40 4 POPIS PODNIKU ......................................................................................................…42 4.1 Představení společnosti.............................................................................................. …42 4.2 Popis podnikatelské příleţitosti ..................................................................................... 42 4.3 Původ podnikatelského záměru ..................................................................................... 43 4.4 Působiště zdravotnického zařízení.................................................................................43 5 CHARAKTERISTIKA POSKYTOVANÝCH SLUŢEB .......................................…44 5.1 Preventivní prohlídky ................................................................................................ …44 5.2 Záchovná stomatologie. ............................................................................................. …44 5.3 Dentální hygiena ............................................................................................................44 5.4 Estetická stomatologie ...................................................................................................45 5.5 Protetika ......................................................................................................................... 45 5.6 RTG, OPG vyšetření .................................................................................................…46 5.7 Statistika počtu ošetření pacientů zubní ordinace ..................................................... …46 6. PEST ANALÝZA. .....................................................................................................…48 6.1 Politicko – legislativní faktory ...................................................................................... 48 6.2 Ekonomické faktory ......................................................................................................49 6.3 Sociálně – kulturní faktory ............................................................................................ 50 6.4 Technologické faktory ............................................................................................... …51 7 PORTERŦV MODEL PĚTI KONKURENČNÍCH SIL. .......................................…52 7.1 Ohroţení ze strany nově vstupujících ............................................................................52 7.2 Rivalita mezi konkurujícími si firmami.........................................................................52 7.3 Ohroţení ze strany dodavatelů ...................................................................................... 57 7.4 Vyjednávací síla zákazníka ....................................................................................... …57 7.5 Ohroţení ze strany substitučních a komplementárních produktů .............................. …58 8 ANALÝZA ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN ............................................................ 59 8.1 Počty pojištěnců .............................................................................................................60 8.2 Plátci zdravotního pojištění ........................................................................................... 61
8.3 Příjmy a výdaje na zdravotní péči .............................................................................…62 8.4 Smluvní politika se zdravotními zařízeními .............................................................. …63 9 MARKETINGOVÝ PLÁN ............................................................................................ 64 9.1 Produkt .......................................................................................................................... 64 9.2 Propagace....................................................................................................................... 64 9.3 Místo poskytování sluţeb ......................................................................................... …65 9.4 Cenová politika ..........................................................................................................…65 9.5 Pracovní doba a objednávání pacientů. .....................................................................…67 10 PERSONÁLNÍ ZDROJE ............................................................................................. 68 10.1 Vedení společnosti .......................................................................................................68 10.2 Pracovní tým ................................................................................................................68 10.3 Externí pracovníci....................................................................................................…68 11. FINANČNÍ PLÁN ...................................................................................................…69 11.1 Náklady na rekonstrukci a pronájem. ......................................................................…69 11.2 Náklady na vybavení zdravotnického zařízení ............................................................ 69 11.3 Náklady na provoz zdravotnického zařízení ............................................................... 71 11.4 Náklady na marketing a propagaci ..............................................................................72 11.5 Daňové náklady .......................................................................................................…72 11.6 Odpisy...................................................................................................................... …72 11.7 Zdroje financování. ..................................................................................................…73 11.8 Výnosy ......................................................................................................................... 74 11.9 Predikce vývoje peněţních toků ..................................................................................75 11.10 Predikce výkazu zisku a ztrát .................................................................................... 78 11.11 Predikce vývoje hospodaření společnosti pro období 2013 - 2017 ....................... …80 11.11.1 Odhad vývoje základních poloţek rozvahy 2013 - 2017 .............................. …80 11.11.2 Odhad vývoje výkazu zisku a ztráty 2013 - 2017 .........................................…81 12. ANALÝZA RIZIK...................................................................................................…83 12.1 Rizika spojená s oborem podnikání .........................................................................…83 12.2 Finanční rizika .........................................................................................................…83
12.3 Riziko poškození pacienta ....................................................................................... …84 12.4 Technologický pokrok ............................................................................................. …84 12.5 Riziko vyšší moci ....................................................................................................…85 13. INTERNÍ ANALÝZA PODNIKU .............................................................................86 ZÁVĚR ........................................................................................................................... …87 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .........................................................................…91 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................…96
ÚVOD Cílem práce bylo vytvoření podnikatelského plánu pro zaloţení a provoz stomatologické ordinace BlackDental, s. r. o. ve spádové oblasti s přibliţně 100 000 obyvateli. Myšlenka vytvoření podnikatelského plánu mě napadla ve chvíli, kdy se mi můj strýc MUDr. Evţen Černý zmínil, ţe pánuje přesunout a rozšířit svoji stávající zubní ordinaci, avšak nepovaţoval za důleţité vytvořit podnikatelský plán, coţ mě vedlo k tomu, ţe jsem se rozhodla pro jeho zpracování jako tématu své diplomové práce. Otevření stomatologické ordinace v dnešní době není aţ tak výjimečné vzhledem k tomu, ţe v posledních dvou letech můţeme zaznamenat poměrně vysoký nárůst stomatologů. Nicméně v zubním lékařství existuje celá řada specializací, které jeden lékař není schopen sám obsáhnout, jedná se například o obory jako je endodoncie, ortodoncie, parodontologie, stomatochirurgie apod., je tedy nutné, aby se zubní lékaři pro jednotlivé oblasti specializovali a spolupracovali mezi sebou. MUDr. Evţen Černý zaloţil společnost BlakDental, s. r. o. v roce 2009, ale stomatologickou činnost provozuje jiţ od roku 2004 v Ústí nad Labem. V současné době plánuje přesun a rozšíření své stomatologické praxe o dvě ordinace dentální hygieny. Tímto krokem chce svým stávajícím a novým klientům nabídnout komplexnější způsob ošetření za pouţití nových, modernějších technologií. Teoretická část diplomové práce vychází především z odborné literatury a internetových zdrojů a je rozdělena do dvou úseků, kde první část je věnována právě podnikatelskému plánu. Nemůţeme se totiţ pustit do jeho tvorby, aniţ bychom věděli co je to podnikatelský plán a co vše by měl obsahovat, proto je zde uvedena nejen jeho struktura, ale také jednotlivé doporučené analýzy. Druhý teoretický úsek se zabývá problematikou podnikání ve zdravotnictví, protoţe zde existují jisté rozlišnosti, které jej odlišují od podnikání v jiných oborech. Jedná se především o způsob platby za poskytnutou sluţbu, která je u stomatologických výkonů přesně určena a jednotlivé sumy lze nalézt v sazebníku stomatologických výkonů, ale také tím, ţe při zakládání privátní stomatologické praxe se musíte řídit celou řadou právních norem. Dále se v této části také zabývám i vysvětlením oboru zubní lékařství a podmínkami způsobilosti k výkonu povolání zubního lékaře. 9
Praktická část pak obsahuje vytvořený podnikatelský plán, kde jsou popsány nejen veškeré sluţby, které budou poskytnuty v nových prostorech, ale jsou zde provedené analýzy, které nám blíţe přiblíţí okolí našeho podniku, jeho konkurenci a v neposlední řadě i samotnou společnost. Velkou pozornost jsem věnovala finančnímu plánu, který je schopný předpovědět, zda je zdravotnické zařízení ţivotaschopné a má-li vůbec smysl stomatologickou ordinaci rozšířit o ordinace dentální hygieny a otevřít ji v nových prostorech. Veškeré informace obsaţeny ve finančním plánu vychází z informací poskytnutých MUDr. Evţenem Černým. Vytvořený podnikatelský plán bude předán MUDr. Evţenu Černému, který by mu měl pomoci při zakládání nové soukromé stomatologické praxe v Ústí nad Labem.
10
1 PODNIKATELSKÝ PLÁN Podnikatelský plán má ústřední význam jak při zakládání podniku, tak i v dalším průběhu podnikatelské činnosti. Rozhoduje hlavní měrou o cestě k budoucímu úspěchu. [47] Definuje, v jaké fázi se podnik nachází a kolik peněz bude třeba. Jinými slovy, abychom mohli komplexně posoudit reálnost a ţivotaschopnost našeho podnikatelského nápadu, musíme si sestavit podnikatelský plán. Jedná se o písemný dokument zpracovaný podnikatelem, který popisuje všechny vnitřní i vnější faktory související se zaloţením a rozběhem nového podniku. Slouţí jako nástroj při řízení podniku v období jeho růstu, a také jako podklad při ţádosti o získání zdrojů pro financování podniku. Podnikatelský plán tedy zvyšuje naději, ţe se podnik dostane tam, kam jsme původně chtěli, aby se dostat. Významným způsobem sniţuje i riziko neúspěchu. [20] Podnikatelský plán můţeme přirovnat k autoatlasu, který by nám měl usnadnit odpovědi na otázky typu: kde jsme, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme. Přitom je zcela jedno, zda se jedná o myšlenku, která jiţ funguje pár let a potřebuje kapitál na další růst nebo si zakládáte zcela nový podnik. Pro odpověď na otázku kde nyní jsme, je třeba dostatečně detailně popsat podnikatelskou identitu, tedy jakou má nebo bude mít společnost právní formu, kdo jsou jeho klíčoví pracovníci, protoţe kvalitní zaměstnanci jsou těmi nejvyššími aktivy podniku. Nesmíme opomenout zanalyzovat prostředí, ve kterém podnik působí. [4] Odpovědí na otázku kam se chceme dostat je vlastně stanovení cíle a strategie vašeho nového podniku. Cíle – „Obecně můžeme říci, že cíle jsou žádoucí budoucí stavy, kterých má být dosaženo. Strategie potom vyjadřují základní představy o tom, jakou cestou budou podnikové cíle dosaženy.“ [45] Strategie – „Moderní pojetí chápe strategii jako připravenost podniku na budoucnost. Ve strategii jsou stanoveny dlouhodobé cíle podniku, průběh jednotlivých strategických operací a rozmístění podnikových zdrojů nezbytných pro splnění daných cílů tak, aby tato strategie vycházela z potřeb podniku, přihlížela ke změnám jeho zdrojů a schopností a současně odpovídajícím způsobem reagovala na změny v okolí podniku.“ [21] 11
Jak se dostaneme do vytyčeného cíle? Odpovědí na otázku jak se tam dostaneme je v podstatě zpracování podrobného finančního plánu, marketingového plánu a návrhu řízení finančních, lidských a materiálových zdrojů. Můţeme říci, ţe za tři hlavní skupiny uţivatelů podnikatelského plánu lze označit manaţery, majitele a investory. Jeho důleţitost pro kategorie lidí spočívá v tom, ţe: napomáhá při stanovení ţivotaschopnosti podniku, poskytuje podnikateli/majiteli vodítko pro další jeho plánovací činnost, slouţí jako důleţitý nástroj pro získávání finančních zdrojů, slouţí jako vhodný nástroj ke kontrole všech podnikatelských aktivit. [20] Jednou z klíčových podmínek úspěšného podnikatelského plánu je zodpovězení si otázky: „K čemu vlastně plán primárně potřebuji?“. [20] Podnikatelský plán se zpracovává pro dvě základní skupiny příjemců - vnitropodnikové příjemce (manaţeři, vlastníci) nebo mimopodnikové účely (investoři, banky) a v podstatě nám slouţí: jako manaţerský nástroj – interní úloha podnikatelského plánu, jako podklad pro získání cizích (finančních zdrojů) – externí úloha podnikatelského plánu. Podnikatelský plán by měl slouţit především podnikateli k interním účelům. Uvnitř firmy slouţí jako plánovací nástroj, podklad pro rozhodovací proces, nástroj kontroly, vzdělání a jako nástroj ke komunikaci se zaměstnanci. [36] Značný význam však má i externí uplatnění podnikatelského záměru. V případě, ţe firma hodlá financovat realizaci svého projektu s vyuţitím cizího kapitálu nebo se uchází o některý druh nenávratné podpory. V tomto případě je totiţ třeba přesvědčit poskytovatele kapitálu (tedy většinou banku či investora) o výhodnosti a nadějnosti projektu, na jehoţ financování se tento kapitál pouţije. Problém spočívá v tom, ţe poskytovatel kapitálu pečlivě zvaţuje a hodnotí projekt i společnost samotnou nejen z hlediska výnosnosti vloţených prostředků a jejich návratnosti, ale i existujícího podnikatelského rizika. Proto kvalitně zpracovaný podnikatelský záměr můţe významně podpořit získání potřebného kapitálu. [18] Podnikatelský plán mívá určitou posloupnost, která je daná konvencemi (coţ jsou psaná či nepsaná pravidla na dodrţení struktury a obsahu podnikatelského plánu), ale zároveň je to 12
zcela jednoduchý a logický dokument, který by měl být schopen připravit kaţdý, kdo ovládá základní komunikační a numerické dovednosti. [4]
1.1 Zásady pro zpracování podnikatelského plánu [39] Při zpracování podnikatelského plánu bychom měli respektovat obecně platné zásady, které by nás však neměli v ţádném směru omezovat. Proto je vhodné, aby podnikatelský plán byl: -
Inovativní - měli bychom zde prokázat, ţe přinášíme unikátní přidanou hodnotu pro zákazníka a ţe náš výrobek nebo sluţba bude uspokojovat potřeby zákazníků lépe neţ dosud a hlavně lépe neţ naše konkurence.
-
Srozumitelný - při sestavování podnikatelského plánu se vyjadřujeme jednoduše. To znamená, ţe bychom neměli prezentovat zbytečně mnoho myšlenek v jedné větě a bychom se měli vyhýbat pouţívání velkého mnoţství přídavných jmen.
-
Uváţeně stručný - myšlenky či závěry obsaţené v plánu sice uvádíme stručně, ovšem v ţádném případě ne na úkor postiţení základních faktů. Ku prospěchu můţe také být dodrţení této zásady, ţe se ke zpracování textu se s odstupem několika dní vrátíme, pročteme jej znovu a uděláme úpravy.
-
Logický a přehledný – myšlenky a skutečnosti uvedené v plánu musí na sebe navazovat a také by měly být podloţeny fakty, přitom jednotlivá tvrzení si nesmí odporovat. Je vhodné časový průběh realizace podnikatelského záměru znázornit graficky s doplněním harmonogramu, např. pomocí úsečkového diagramu.
-
Pravdivý a reálný - pravdivost uváděných údajů a reálnost predikovaného vývoje by měla být samozřejmostí.
-
Respektující rizika - podnikatelský plán je o budoucnosti, respektování rizik, identifikaci rizik a variantnosti navrhovaných opatření na jejich eliminaci nebo zmírnění.
1.2 Struktura podnikatelského plánu V literatuře nalezneme velké mnoţství struktur podnikatelského plánu. Je to hlavně proto, ţe obsah podnikatelského záměru je pro kaţdou společnost individuální záleţitostí. Souvisí to 13
i s tím, ţe v současné době neexistuje závazná právní úprava, která by určovala, jak má daný podnikatelský plán vypadat. Struktura a obsah podnikatelského plánu se řídí hlavně tím, jaké informace potřebují poskytovatelé kapitálu, kteří očekávají údaje týkající se historie firmy, podnikatelských cílů, právních vztahů, managementu, inovativního produktu, trţní a konkurenční situace, plánování, potřeby kapitálu, moţných výnosů, ale také příleţitostí a rizik. [47] Podnikatelský plán by měl obsahovat následující části: [20] Titulní strana Exekutivní souhrn Popis podniku Okolí podniku Výrobní plán Marketing a prodej Organizační plán Finanční plán Hodnocení rizik Přílohy
1.2.1 Exekutivní souhrn Exekutivní souhrn je v podstatě stručné shrnutí nejdůleţitějších bodů, které by měly být formulovány stručně a jasně, protoţe jeho úkolem je v maximální moţné míře podnítit zájem potencionálních investorů. Investoři se totiţ na základě exekutivního souhrnu rozhodují, zda má význam podnikatelský plán přečíst jako celek. Proto se také zpracovává aţ po sestavení celého podnikatelského plánu, tedy aţ v samém závěru. [20] Exekutivního souhrnu by zahrnovat tyto údaje: [18] základní údaje o podniku (název a adresa firmy), charakteristika produktu nebo sluţby, popis trhŧ, na kterých se chce společnost působit, podnikové cíle a moţnosti rŧstu společnosti, 14
zhodnocení manaţerských zkušeností a kvality klíčových pracovníkŧ, finanční aspekty (potřeba kapitálu, odhady zisku)
1.2.2 Popis podniku Je velice důleţité, aby v této části podnikatelského plánu byly potencionálnímu investorovi zprostředkovány podrobné informace o společnosti jako například volba právní formy, motiv zaloţení či uvedení (budoucí) lokality působení podniku, avšak nesmíme opomenout zdůvodnit, proč jsme si danou lokalitu zvolili. Jde o podnikatelské rozhodnutí, které bude mít pro podnik dlouhodobé ekonomické, právní a daňové důsledky. [47] Nesmíme opomenout ani minulost společnosti (pokud podnik nějakou historii má), která zachycuje činnost podniku od jejího zaloţení a také by zde mělo být uvedeno, zda došlo k podstatným změnám po dobu existence, např. výměna vedení, reorganizace skupin produktů, změna právní formy nebo vstup strategického investora. Nesmíme zapomenout ani na výsledky podnikatelské činnosti a dosaţené úspěchy v minulosti, například získání patentu, splnění podmínek pro certifikaci, vítězství v důleţité soutěţi apod. [18] Po popisu dosavadní činnosti se dostáváme k části podnikatelského plánu, kde je třeba definovat strategii podniku, tj. dlouhodobé cíle a cesty k jejich dosaţení. Stanovené cíle by měly být reálné, avšak současně dostatečně motivující a vyjádřené v konkrétní formě. Kromě cílů je třeba stručně objasnit způsob, jakým bude strategie dosaţena, a je nutno uvést zdroje, které budeme mít k dispozici. Základní strategické cíle pro firmu jako celek se pak rozpracují do dílčích cílů jednotlivých podnikových úseků. [35] Součástí této části by měly být dŧleţité charakteristiky produktŧ (sluţeb), které jsou náplní projektu. Popis bychom měli zahájit produktem, který bude zajišťovat největší část obratu a poté se aţ zmínit o ostatních produktech našeho programu. Přitom je třeba specifikovat v jaké fázi výzkumu a vývoje se produkt nachází a také se jen lehce zmínit o technických parametrech, tedy zdůraznit pouze podstatné rysy produktu. Nesmíme zapomenout ani na dobu ţivotnosti výrobku, kdo je nebo bude jeho uţivatelem a jaké výhody mu budou z uplatnění tohoto produktu či sluţby vznikat, jaké klíčové faktory rozhodují o jeho úspěchu a jaké jsou jeho jedinečné rysy, které rozhodují o konkurenční pozici. Neopomínejme ani srovnání zmíněných rysů s konkurencí. Údaje o konkurenčních produktech lze získat 15
z katalogů, prospektů, veletrhů, výstav apod. K dokreslení správné představy o produktu můţeme pouţít různé barevné prospekty, výkresy, diagramy, schémata nebo fotografie, které dáme do přílohy. [18]
1.2.3 Okolí podniku Společnost jako ţivý ekonomický organismus nemůţe existovat osamoceně. Je obklopena prostředím, které na ni působí a ovlivňuje její chování. V podnikatelském plánu bychom měli prokázat, ţe dobře známé okolí firmy, protoţe právě tam na nás čekají moţné příleţitosti, ale i moţné ohroţení. Činitelé makrookolí jsou v podstatě mimo dosah našeho ovlivňování. Podnikatel by měl nejen analyzovat parametry prostředí, sledovat jejich vývojové trendy, ale také prokázat, ţe je umíme účelně vyuţít pro další úspěšný rozvoj své firmy. K analýze makrookolí můţeme vyuţít např. PEST analýzu. [39] PEST analýza je akronymem počátečních písmen jednotlivých skupin faktorů: P – Politické E – Ekonomické S – Sociální T - Technické Obrázek č. 1: Klíčové makroekonomické faktory Politicko-právní
Ekonomické
legislativa monopolů, zákony na ochranu ţivotního prostředí, daňová politika, omezení zahraničního obchodu, politika zaměstnanosti, stabilita vlády
obchodní cykly, trend růstu HND, úrokové sazby, peněţní zásoby, inflace, nezaměstnanost, volné zdroje, dostupnost energie a náklady
Sociálně-kulturní
Technické
demografické podmínky, distribuce příjmů, sociální mobilita, změny ţivotního stylu, postoj k práci a volnému času, konzumní styl ţivota, úroveň vzdělání
vládní výdeje na výzkum, vládní a průmyslové zaměstnání na technologické aktivity, nové objevy/výsledky vývoje, rychlost přenosu technologií, míra zastarávání
Pramen: Kovář, F.: Strategický management. Vysoká škola ekonomická a managementu, Praha 2008
16
Existuje řada modifikací této zkratky např.: STEP- tato analýza je identická s PEST aţ na to, ţe je jiné pořadí faktorů PESTELE – jiţ známé faktory jsou zde rozšířeny o E – environmentální a L – legislativní Cílem PEST analýzy není analyzovat všechny sloţky jednotlivých faktorů, ale najít ty sloţky, které mají pro podnik význam. Podstatou je tedy identifikace kaţdé skupiny faktorů nejvýznamnější jevy, události, rizika a vlivy, které ovlivňují nebo budou ovlivňovat organizaci. Pro podnik mohou znamenat nějakou významnou příleţitost nebo naopak hrozbu. [21] Dále provedeme analýzu mikrookolí. Nejvýznamnějšími faktory mikrookolí jsou zákazníci a konkurence. Cílem analýzy zákazníkŧ je ukázat, ţe známe okruh cílových zákazníků, kterým budeme nabízet naše produkty, a ţe máme vymezený trţní segment. Předpokladem pro optimální výběr těchto cílových segmentů je znalost potřeb či poţadavků budoucích zákazníků. Provedená analýza by se měla zabývat následujícími okruhy: [35] které produkty budou poskytovány kterým zákazníkům, kde budou produkty poskytovány, zohlednění geografického hlediska, jaký okruh zákazníků můţe být v dané oblasti získán a na jaké zákazníky se tak blíţe zaměříme, jaké motivy přimějí zákazníka ke koupi (jedná se především o faktory určující poptávku), jaké má zákazník nákupní zvyklosti (tzn., v jakých intervalech nakupuje, jaké jsou zvyklosti v rodině atd.). Ne vţdy jsou všechny otázky významné, úkolem analýzy je odhadnout činitele budoucího vývoje poptávky. Při odhadu počtu zákazníků mohou být uţitečné různé seznamy – telefonní, statistických úřadů, obchodních komor, veletrţní katalogy aj. Poté, co se stanoví mnoţství potencionálních zákazníků v jednotlivých segmentech, je nutné odhadnout roční růst neboli odhadnout průměrný počet nákupů na jednoho zákazníka. [36]
17
Sem patří zejména analýza konkurenčního prostředí, jejímţ cílem je prozkoumat konkurenční poměry a vliv na moţnosti odbytu vlastního výrobku. Proto je nutné prozkoumat silné a slabé stránky konkurence. Prvním úkolem při této analýze je zjistit, kdo prodává srovnatelné výrobky nebo kdo to má v úmyslu. Většina podniků zná své konkurenty, takţe vytvoření seznamu nepřináší velké problémy, ale měli bychom se detailněji zabývat jen těmi, kteří vůči nám stojí ve skutečně konkurenčním vztahu, u nich nás potom zajímají především objemy prodeje, kvalita servisu, image produktů, dodací lhůty či odbytové cesty. Podrobné informace o konkurenčních podnicích lze získat například z prospektů, informačních broţůrek, letáků a z tisku. Podrobná analýza všech existujících konkurentů nezvyšuje vypovídací hodnotu podnikatelského plánu. [35] K analýze konkurenčního prostředí můţeme vyuţít Porterŧv model pěti sil (5 F), jehoţ cílem je nalézt v odvětví takové postavení, v němţ se organizace můţe co nejlépe bránit konkurenčním silám nebo je můţe ovlivnit ve svůj prospěch. „Obsahuje rozbor zdrojů konkurence, její intenzity, akce a reakce rivalů, současnou i budoucí situaci.“ [21] Obrázek 2: Porterŧv model pěti konkurenčních sil
Pramen: Kovář, F.: Strategický management. Vysoká škola ekonomická a managementu, Praha 2008
Kaţdá z těchto pěti konkurenčních sil ovlivňuje určitým způsobem intenzitu konkurence uvnitř daného odvětví.
18
1.2.4 Výrobní plán Tato část zachycuje celý výrobní proces, jehoţ podrobnosti a rozsah popisu do značné míry závisí na tom, jaký význam pro společnost výroba či provozní činnosti mají. Snaţíme se popsat, jak výrobní proces přispívá k úspěchu podniku. Můţe se jednat o různé podoby, například o skutečnost, ţe společnost disponuje levnějším výrobním postupem ve srovnání s konkurencí a to při srovnatelné kvalitě nebo ţe je podnik schopen vyrábět klíčové komponenty, které na trhu chybí. [20] Při popisu výrobních metod bychom měli zváţit, do jaké hloubky problému bychom měli zajít a jaké pouţít odborné termíny, tak aby čtenář byl schopen pochopit alespoň základní principy výroby. Při popisu strojů a zařízení bychom se měli zaměřit na to, v jaké fázi výrobního procesu se na čem vyrábí, kdy se zařízení koupí, kolik bude stát, kdy bude uvedeno do provozu a jakou máme výrobní kapacitu. [39] Měli bychom také objasnit vztahy se svými dodavateli a vyjmenovat komponenty, které jsou pro nás klíčové z hlediska konečného produktu. Dále také bychom měli prokázat, ţe se orientujeme v oblastech, jako jsou například cenové výkyvy surovin a materiálů, počet našich dodavatelů, konkurenční prostředí na trhu jednotlivých dodavatelů, dodrţování termínů ze strany dodavatelů a dostupnost surovin a materiálů do budoucna. [35] Pokud by se jednalo o poskytování sluţeb, obsahovala by tato část podnikatelského plánu popis procesu poskytování sluţeb, vazby na subdodávky a tím hodnocení vybraných subdodavatelů. Rovněţ je nutné uvést informace o jiţ uzavřených smlouvách, protoţe se velmi často stává, ţe na konkrétní produkt vyuţíváme jak vlastní tak i cizí kapacity. V neposlední řadě se na tomto místě uvádějí různé certifikáty jakosti, kterými podnik disponuje. [20]
1.2.5 Marketing a prodej Cílem této části podnikatelského plánu je prokázat, jakým způsobem budou výrobky nebo sluţby distribuovány, oceňovány a propagovány. Jsou zde uvedeny také odhady objemu produkce či sluţeb, ze kterých lze následně odvodit odhad rentability podniku. Marketing
19
a následně i prodej mají veliký vliv na budoucí úspěch podniku, proto je zapotřebí dobrá marketingová koncepce. [20] Pod pojmem marketing se skrývá mnohem více neţ reklama nebo jakési obratné aktivity směřující k získání kupujícího zákazníka. Marketing bychom měli chápat spíše jako nástroj, který nám v trţním prostředí pomáhá řešit situaci, kdy se nadbytek konkurentů na straně nabídky uchází o přízeň nedostatečného mnoţství zákazníků. S touto situací se musí vyrovnávat téměř kaţdý zakladatel společnosti. [47] Podnik nemůţe být úspěšně řízen, pokud nemá jasně stanovené marketingové cíle. Proto je nutné v podnikatelském plánu zdůraznit, jaké máme cíle v oblasti marketingu. Doporučuje se uvést odpovědi na následující otázky: [36] Jaké bude naše postavení na trhu, o který usilujeme? O jaké obraty a podíly na trhu budeme usilovat v příštích letech? Které růstové cíle sledujeme? Důleţitým faktorem v rámci prodejní politiky je správná cenová politika. Cenovou strategii je třeba v podnikatelském plánu popsat. Bohuţel se stává, ţe se podniky opírají o neúplné informace, které mají k dispozici. Tímto způsobem se snaţí přiblíţit se optimální ceně, které vyţaduje i značnou míru zkušenosti. [39] Součástí cenové politiky jsou všechna rozhodnutí a veškeré aktivity, které se pojí s tím, co obdrţí společnost za svůj výrobek či sluţbu. Patří k nim: [35] stanovení ceny, např. s vyuţitím kalkulace nákladů nebo cen konkurence, politika cenové úrovně, např. vysoké ceny, nízké ceny, cenové strategie, např. cenová diferenciace, politika slev a obchodních rabatů, platební podmínky, dodavatelská politika atd. Co je to správná nebo optimální cena? Jaké poţadavky musí cena splňovat? Za prvé musí krýt náklady, a tím zajistit přeţití podniku. Kromě toho musí zabezpečit, aby společnost dosahovala zisk. Je třeba zváţit, jakou cenu je zákazník ochoten zaplatit, aby obdrţel daný výrobek nebo sluţbu. Tuto cenu je pak ochoten zaplatit pouze tehdy, pokud je ve vztahu s uţitkem, který z výrobku nebo sluţby má. Posouzení ceny produktu závisí v první řadě na jeho vlastnostech a na individuálně vnímaném uţitku, který je s nimi spojen. Dále se cena 20
musí orientovat podle konkurence. Jinými slovy, cena je „správná“ tehdy, kdyţ kryje náklady a navíc přináší zisk. [36] Prodej zahrnuje ty činnosti, které mají úzký vztah k trhu, tj. plánování obratu, prodeje, distribuce produktu i opatření podporující prodej, jako je reklama, účast na veletrzích a práce s prospekty. Ani ty nejlepší výrobky se neprodají samy. Na níţe uvedené otázky hledá čtenář podnikatelského plánu odpověď při posuzování prodeje: [35] Které kroky budou potřebné od prvního kontaktu se zákazníkem aţ po vyřízení zakázky? Jaké jsou běţné postupy při prodeji podobného produktu na trhu, a bere firma ve své koncepci tyto postupy v úvahu? Kdo u zákazníka rozhoduje o koupi? Jak dlouho zákazníkovi rozhodovací proces trvá? Která opatření na podporu prodeje jsou plánována, proč a kdy? Kolik pracovníků se bude zabývat odbytem a kolik to bude stát? Důleţité je také zajištění časové a obsahové souhry všech prodejních opatření. Nesmíme opomenout určit způsob, jakým budeme svoje výrobky dodávat k zákazníkovi. Zavedené podniky mají jiţ distribuční cesty vybudované, ale přesto je třeba se zamyslet, zda by nebylo moţné zefektivnit stávající systém. U nových výrobků či začínajících firem je zapotřebí produkty dokonale představit. Účinnou metodou je osvědčení státních zkušebních institucí. [39] Pokud se však podnikatel necítí na to, aby navrhl odpovídající prodejní opatření, můţe poţádat o spolupráci externího poradce, aby tento problém zpracoval, coţ svědčí o tom, ţe spolupráce s jinými subjekty není pro nás ţádný problém. Musíme však počítat s tím, ţe poradenské firmy si obvykle za svoji práci účtují slušný honorář, a proto musíme dobře zváţit, zda spolupráce s externím poradcem je pro nás finančně přijatelná. [35]
1.2.6 Organizační plán V této části podnikatelského plánu je popsána forma vlastnictví podniku. Jedná-li se o obchodní společnost, měli bychom zde podrobněji rozvést údaje o obchodních podílech dle 21
příslušné právní formy. Nesmíme opomenout uvést klíčové vedoucí a pracovníky podniku z hlediska jejich dosaţeného vzdělání, znalosti oboru, praktické zkušenosti, věku a současných i budoucích přínosů pro společnost. Úplné ţivotopisy nejsou nutné, pokud se uvádějí, jsou zařazeny do přílohy. Je nezbytné vymezit dlouhodobé záměry klíčových manaţerů a také politiku jejich odměňování včetně uvedení platové úrovně a způsobu hmotné zainteresovanosti na výkonnosti podniku. [18] Kvalita řízení je jedním z nejdůleţitějších faktorů, které poskytovatelé kapitálu zvaţují, a často je jedním z prvních aspektů, jeţ posuzují. Důleţité je proto demonstrovat angaţovanost manaţerského týmu k danému projektu, protoţe většina investorů preferuje průměrný produkt zajišťovaný prvotřídním manaţerským týmem před prvotřídním produktem s průměrným manaţerským týmem. [18] Nutností je poukázat i na chybějící zkušenosti a navrhnout, jakým způsobem by mělo být podnikové vedení doplněno. V podnikatelském plánu je moţno také uvést jmenovitě nejdůleţitější poradce. Zapojení např. daňových nebo podnikových poradců či reklamních agentur nebývá hodnoceno negativně, nýbrţ se povaţuje za důkaz profesionality. [47] Vše znázorňuje organizační struktura podniku, kde je určena nadřízenost a podřízenost vedoucích s jasným vymezením pravomoci a odpovědnosti jednotlivých manaţerů. [20] Je vhodné téţ popsat situaci na trhu práce v daném regionu – jaká je nabídka pracovních sil, dojezdová vzdálenost, zda existují potenciální velcí zaměstnavatelé, kteří by nám mohli přetáhnout naše zaměstnance apod. [39]
1.2.7 Finanční plán Finanční plán tvoří důleţitou součást podnikatelského plánu, protoţe transformuje předchozí části podnikatelského záměru do finanční podoby a tím prokazuje jeho reálnost z ekonomického hlediska. Výstupy finančního plánu tvoří zejména: [39] zahajovací rozvaha (plán majetku a zdrojů), plánovaný výkaz zisku a ztráty, 22
plánovaná rozvaha, plán peněţních toků, výpočet bodu zvratu, plán financování projektu.
1.2.8 Hodnocení rizik V této části podnikatelského plánu bychom měli popsat největší rizika. Riziko je spojeno s nepříznivými dopady na společnost a lze jej chápat jako negativní odchylku od cíle, která by mohla vyplynout z reakce konkurence, ze slabých stránek marketingu či manaţerského týmu nebo technologického vývoje. Proto je vhodné analyzovat rizika a následně připravit návrh preventivních opatření na jejich eliminaci. Pro potencionálního investora je tento přístup zárukou, ţe podnikatel si je takovýchto rizik vědom a je připraven jim v případě potřeby čelit. [20]
1.2.9 SWOT analýza Při posuzování předpokladů úspěšnosti projektu se doporučuje sestavit SWOT analýzu, která má za cíl prokázat, ţe autor podnikatelského plánu zná své silné i slabé stránky, ale také příleţitosti a hrozby projektu. [4] Metoda SWOT je zaloţena na kombinaci čtyř oblastí odvozených z anglických slov: S - silných stránek podniku (strenghts), W – slabých stránek podniku (weaknesses), O – příleţitostí okolí (opportunities), T – hrozeb (threats). „V rámci této analýzy se snažíme zjistit, do jaké míry kolidují silné a slabé stránky společnosti popsané během interních strategických analýz s vývojem externího prostředí, resp. s jeho změnami ve formě příležitostí a ohrožení.“ [21] Mezi silné stránky můţeme zařadit např. zkušený management, kvalifikovanou pracovní sílu, kvalitní servis, v nichţ je firma lepší neţ konkurence aj. Čím více silných stránek uvedeme, 23
tím to bude pro nás lepší. Slabou stránkou můţe být například kapitálová síla, nedostatek zkušeností v oblasti marketingu, cenová politika atd. Pokud uvedeme slabou stránku, je vhodné na ni v zápětí odpovědět pozitivem. Tím prokáţeme, ţe jsme se zamysleli nad slabinami projektu a našli pozitivní řešení k jejich odstranění. Analýza příleţitostí a hrozeb se soustřeďuje na okolí podniku. Umoţňuje zdůraznit atraktivní příleţitosti, které mohou společnosti přinést výhody, na druhou stranu podněcuje k zamyšlení nad problémy, které bude muset společnost řešit. [36] Podle charakteru odvětví a kombinací vnitřních i vnějších stránek pak lze pro organizaci volit různé varianty strategií, které vycházejí ze čtyř moţných zjednodušených přístupů (viz obrázek č. 2): [33] Přístup S - O: agresivní růstově orientovaná strategie (téţ označovaná jako „max-max“), která vyuţívá silných stránek a příleţitostí, které nabízí okolí podniku. Přístup W - O: turnaround strategie („max-min“), je vhodná tehdy, pokud se snaţíme neutralizovat slabé stránky za pomoci příleţitostí z okolí. Přístup S – T: diverzifikační strategie („min-max“), kde vyuţíváme silných stránek pro eliminaci hrozeb. Přístup W – T: obranná strategie („min-min“), která se snaţí vyřešit nepříznivý stav i za cenu likvidace organizace. Obrázek č. 3: SWOT analýza
Pramen: Sedláčková, H.: Strategická analýza. Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2000
24
Hlavními výhodami SWOT analýzy je její jednoduchost, přehlednost, srozumitelnost a názornost. Na druhou stranu má i své nevýhody. Těmi jsou: [21] statičnost – hodnotí současnou situaci, avšak mnohem důleţitější je budoucnost, subjektivnost – výsledky jsou často ovlivněny subjektivním pohledem osoby, která ji provádí, konzervatismus – analýza se snaţí existující stav zlepšit, ale přitom nehledá nová řešení.
1.2.10 Přílohy V příloze neboli v podpůrné dokumentaci jsou uvedeny informativní materiály, které nelze začlenit do samotného textu podnikatelského plánu. Můţeme zde například uvést výpisy z obchodního rejstříku, ţivotopisy klíčových osobností podniku, výkresy výrobků, výsledky průzkumů trhů, technologické schéma výroby, výkazy zisků a ztrát, rozvahy a peněţní toky, propočty bodů zvratů, důleţité smlouvy, získané certifikáty aj. Na jednotlivé přílohy bychom měli v textu uvést odkazy. [20]
1.3 Podnikatelský plán privátních zdravotnických zařízení I přes skutečnost, ţe se jedná o privátní zdravotnické zařízení, mělo by mít vypracovaný podnikatelský plán stejně jako je tomu v jiných oborech podnikání. Podnikatelský plán by měl popisovat především všechny podstatné vnější i vnitřní faktory, které souvisejí s podnikáním zdravotnického zařízení – zejména s jeho zaloţením a fungováním. Stejně jako podnikatelské subjekty i privátní zdravotnické zařízení musí plnit celou řadu standardních poţadavků - vést účetnictví, platit daně, platit příspěvky na sociální a zdravotní pojištění, vést příslušnou personální a mzdovou agendu, sjednat nezbytná komerční pojištění, zabezpečit poţadavky vyplývající z legislativy týkající se bezpečnosti práce a ekologie (např. likvidace odpadů) atd. [38]
25
2 PODNIKÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Zvykli jsme si na představu, ţe zdravotnická zařízení jsou v naší společnosti čímsi zcela zvláštním, výrazně se odlišujícím od ostatních institucí. Ale je tomu tak doopravdy? V obecné rovině můţeme říci, ţe jakákoliv zdravotnická instituce se ekonomickými aspekty nijak neliší od základních principů fungování firmy, tedy ţe formy a metody řízení zdravotnických zařízení se ve většině rysů velmi podobají nebo jsou dokonce zcela stejné jako ve firmách, které se zabývají jinými činnostmi. V jakékoliv společnosti musí být výnosy vyšší nebo minimálně stejné jako náklady, příjmy a výdaje musí být v rovnováze, odměňování pracovníků musí být zaloţeno na hodnocení jejich výkonů a především úsilí celé firmy musí být zaměřeno na optimální uspokojení potřeb svých zákazníků (ve zdravotnictví především pacientů). [34] Nicméně potenciální podnikatelé by měli mít na zřeteli, ţe v tomto oboru podnikání platí obecně převaha nabídky nad poptávkou a podnikatelé musí respektovat jistá specifika, která nelze přehlíţet a je nutno je respektovat, protoţe jsou obecně platná pro fungování zdravotnických zařízení. Mezi podstatná specifika patří: [38] předmět činnosti – zdravotní sluţby mají zabezpečit prevenci, udrţení či obnovu zdravotního stavu, přitom prioritou je zabezpečení sluţby před náklady spojenými s jejím výkonem, vztah zákazníka (pacienta) k poskytovateli sluţby (lékaři, zdravotnickému zařízení) – zájem o sluţbu obvykle není motivován potřebou, ale často nutností, která je vyvolaná zdravotním stavem, povinnost poskytovatele sluţby – lékař obvykle nemůţe odepřít poskytnutí sluţby pacientovi, zejména pak v případě akutních zdravotních problémů, zavedení a provozování zdravotnických sluţeb musí respektovat celou řadu právních předpisů, které limitují jednak předmět zdravotní péče, jednak způsobilost zdravotnického personálu, technické vybavení a hygienické zabezpečení, jakákoli přímá reklama či inzerce zdravotnických zařízení nebo léčebných metod ve sdělovacích prostředcích a tisku je zakázána. Proto zdravotnická zařízení musí citlivě vyuţívat propagační nástroje, jimiţ nepřímo upozorňují na svou existenci a vytvářejí svoji identitu - logo, slogan apod.,
26
pokud privátní zdravotnické zařízení předpokládá, ţe jeho výkony (nebo jejich část) budou kryty ze všeobecného zdravotního pojištění, mělo by mít příslib od zdravotnických pojišťoven, ţe mu za jeho budoucí výkony bude poskytnuta na smluvním základě příslušná úhrada. Navíc musíme brát v úvahu, ţe právo na zdraví a ţivot je garantováno v Ústavě respektive v Listině základních práv a svobod. Článek 31[29] „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Jistě by bylo moţné určit i další specifika činností zdravotnických sluţeb, jako například, ţe jejich realizace předpokládá nutnost doloţit odbornou způsobilost poskytovatele, dodrţovat řadu přísných hygienických předpisů, respektovat přísnější poţadavky na ochranu osobních údajů zákazníků (pacientů) atd. [38]
2.1 Produkt (výrobek nebo sluţba) Produkt zdravotnických zařízení má různé formy, protoţe zdravotnická zařízení poskytují celou řadu sluţeb, které se týkají zdravotní prevence, diagnostiky, léčení, rehabilitací, ozdravných pobytů apod. Řada sluţeb je poskytována formou ambulantních sluţeb, jiné jsou spojeny s krátkodobou či dlouhodobou hospitalizací. Do kontextu zdravotnických zařízení patří i taková, která se bezprostředně nezabývají léčbou pacientů, ale zabývají se kontrolou a registrací léčiv, dozorem nad zabezpečováním kvality při výrobě a distribuci léčiv, výzkumem v oblasti medicíny a dalším vzděláním pracovníků ve zdravotnictví. [38] Zvláštností těchto produktů v porovnání se zboţím je, ţe: [19] nemohou být předem vyzkoušeny, často mají nehmotnou podobu (sníţení bolesti a utrpení), jsou nepřenositelné na jiné lidi, často se projeví aţ v delším časovém horizontu, jsou obtíţně měřitelné. 27
Ve vytvářeném produktu se odráţí kultura kaţdého zařízení, organizace či instituce, je rovněţ odrazem morálky jednotlivých zaměstnanců organizace a celkové její kultury. Hlavním kritériem pro posuzování úrovně vytvářeného produktu zdravotními zařízeními jsou: účinnost a celková kvalita sluţeb odpovídající předepsaným standardům, přijatelnost poskytnutých sluţeb pro klienty a pozitivní hodnocení sluţeb klienty, hospodárné vynakládání zdrojů odpovídající vytvořenému produktu. [19]
2.2 Zákazník = Pacient [19] Slovo pacient pochází z latinského „pati“, coţ znamená trpět nebo něco podstoupit. Pacient je tedy objektem i subjektem zdravotní péče, k němuţ je směřována převáţná část aktivit zdravotnického systému. Soubor pacientů tvoří směs jedinců různého věku, pohlaví, sociálního postavení, s rozdílnou genetickou výbavou a různým zdravotním stavem. Kromě osob pojištěných jsou pacienti samoplátci případně osoby nepojištěné či neschopné platit za poskytnutou péči. To, zda vstoupí pojištěnec či jiná osoba do systému zdravotní péče, závisí na individuálních faktorech, které ovlivňují pacientovo rozhodování, ale i na moţnostech objektivně daných uspořádáním a charakterem zdravotnického systému. Mimo to je slovo pacient pouţíváno jako legislativní zkratky i pro ostatní uţivatele zdravotnických činností (například zdravé příjemce či posudkové činnosti).
2.3 Zaloţení nestátního zdravotnického zařízení [30] Nestátním zdravotním zařízením se rozumí jakékoliv zdravotnické zařízení, které nepatří státu. Provozovatel tohoto zařízení můţe být fyzická nebo právnická osoba, která získala oprávnění k provozování nestátního zdravotnického zařízení rozhodnutím o registraci příslušného krajského úřadu. Nestátní zařízení je povinno: poskytovat zdravotní péči pouze toho druhu a v tom rozsahu, v jakém je poskytování zdravotní péče stanoveno v rozhodnutí o registraci, spolupracovat s jinými zdravotnickými zařízeními, pokud je to zapotřebí při poskytování zdravotní péče, 28
předem informovat, jaký druh zdravotní péče, v jakém rozsahu a za jakých podmínek poskytuje, vést provozní a zdravotnickou dokumentaci a plnit úkoly pro všeobecnou a zdravotnickou informační soustavu. V nestátních zařízeních lze poskytovat zdravotní péči poradenskou, ošetřovatelskou, diagnostickou, preventivní, rehabilitační, lázeňskou, léčebnou a lékárenskou. Dále lze také poskytovat péči ambulantní i ústavní, včetně poskytování prostředků zdravotnické techniky a dopravní zdravotnické sluţby, která slouţící k přepravě nemocných.
2.3.1 Zaloţení privátní stomatologické praxe [53] V následujícím textu uvádím v časové posloupnosti stručný přehled hlavních poţadavků a podmínek pro vznik a existenci privátního zubního lékaře provádějícího standardní i speciální lékařské výkony a odbornosti. Jednotlivé poţadavky a podmínky vyţadují vţdy předcházející dokument a jsou prakticky stejné jak pro fyzické osoby (samostatné privátní lékaře), tak i pro právnické osoby, tj., zdravotnická zařízení kolektivního výkonu lékařské péče: Licence České lékařské komory, kterou je možné získat na základě lékařského diplomu a předepsané, prokazatelné praxe (tuto praxi získávají nyní studenti zubní lékařství již během studia). Schválení ordinačních a dalších prostor příslušnou hygienickou stanicí. Schválení hygienicko-epidemiologického režimu ordinace příslušnou hygienickou stanicí. Schválení technického a personálního vybavení zdravotnické instituce Českou stomatologickou komorou. Registrace a schválení dané zdravotnické instituce příslušným zdravotním radou, tj. v současné době vedoucím odboru zdravotnictví místně příslušného krajského úřadu. Uzavření smlouvy s určitým okruhem zdravotních pojišťoven. Lékař obvykle neuzavírá tyto smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami (v současné době jich v ČR působí celkem osm), ale jen s pojišťovnami, kde jsou v rozhodující míře pojištěni jeho pacienti.
29
Lékaři jsou povinni uzavřít tzv. profesní pojištění (pojištění odpovědnosti za škody) u některé z komerčních pojišťoven, které toto pojištění nabízejí. Pokud má lékař zdravotní sestru, instrumentářku a další zdravotnický personál musí být i tito jeho zaměstnanci profesně pojištěni, musí s nimi být uzavřeny pracovní smlouvy a stanoveny platové výměry. Další kroky jsou obecné a vyplývají z hospodářské legislativy ČR: Přidělení identifikačního čísla (IČO) zdravotnické instituce (respektive lékaře – fyzické osoby), toto IČO přiděluje Krajská správa ČSU (českého statistického úřadu), respektive rejstříkový soud v případě právnické osoby. Registrace zdravotnické instituce (respektive lékaře) u místně příslušného finančního úřadu, podáním přihlášky k registraci pro fyzické osoby. Na základě této přihlášky obdrží osvědčení o registraci pro příslušné druhy daní. Registrace zdravotnické instituce (lékaře) u místně příslušné Správě sociálního zabezpečení. Lékař se může přihlásit i k nemocenskému pojištění OSVČ (osob samostatně výdělečně činných) opět formou přihlášky. V praxi však tuto možnost velká část privátních lékařů nevyužívá a pro případ nemoci se pojišťuje spíše u komerční pojišťovny. Registrace privátního lékaře k účasti na povinném zdravotním pojištění u některé zdravotní pojišťovny formou Oznámení pojištěnce. Pokud je privátní lékař zaměstnavatelem musí učinit přihlášení zaměstnavatele – plátce pojistného formou přihlášky, a to jak zdravotního, tak i nemocenského pojištění svých zaměstnanců. Privátní lékař musí provést registraci svých zaměstnanců k povinnému sociálnímu zabezpečení na místě příslušné Správě sociálního zabezpečení. Otevření běžného (podnikatelského) účtu u některého z peněžních ústavů na základě smlouvy o zřízení běžného účtu. Přílohou smlouvy je tzv. podpisový vzor. Dle podpisového vzoru bude pak majitel účtu podepisovat všechna podání týkající se tohoto účtu. Je možné určit disponenta či další osoby oprávněné s účtem disponovat. Nepovinné je tzv. pojištění majetku proti škodám, živelným pohromám a krádežím věcí movitých. Pokud je do firemního majetku privátního lékaře vkládán majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, je potřebný souhlas druhého manžela. Pro běžné ekonomické činnosti je zapotřebí mít „firemní“ razítko a dokumenty potřebné pro vedení účetnictví a hospodářskou evidenci (peněžní deník, knihu jízd 30
pokladní doklady atd., a to v závislosti na druhu účetnictví a rozsahu hospodářské evidence (karty zásob, knihu investic, faktury a další). Další kroky mohou vyplývat z umístění zdravotnického střediska a vyžadují například různá povolení od obecního úřadu, stavebního úřadu apod. Všechny uvedené podmínky a poţadavky pro zahájení a provoz zubní ordinace jsou nutným předpokladem pro vykazování ekonomických jevů a procesů tak, jako je tomu u běţné firmy a u všech ostatních podnikatelských subjektů.
2.4 Právní formy podnikání ve zdravotnictví [19] Výkon kterékoliv pracovní činnosti na území ČR musí mít formu přípustné právní formy, které do značné míry podmiňují i některé ekonomické činnosti, faktory a vztahy. Kaţdá právní forma výkonu činností má tak poněkud odlišné ekonomické charakteristiky. Zubní lékaři mohou vykonávat svou profesi v následujících právních formách: jako zaměstnanci, jako samostatní privátní zubní lékaři, jako společníci obchodní společnosti, jako členové druţstva, jako členové sdruţení. Většina zubních lékařů v ČR pracuje v právní formě označené jako FO – fyzické osoby s povinným označením „praktický zubní lékař“, čili osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ). Zubní ordinace, pro kterou jsem se rozhodla vypracovat podnikatelský plán má právní formu s.r.o. Proto v následující části vám blíţe přiblíţím pouze tyto dvě právní formy, tedy OSVČ a společnost s ručením omezeným.
2.4.1 Samostatní privátní zubní lékaři (FO,OSVČ) [53] Jedná se o největší a stále se rozšiřující skupinu lidí, kteří vykonávají svou profesi samostatně, na vlastní účet a rizika. Jejich ekonomické výsledky závisejí na odborných schopnostech, ale také na obchodním jednání a samozřejmě na ekonomických znalostech. 31
V kategorii lidí, kteří se zabývají poskytováním lékařských, či zdravotnických sluţeb nalézáme v současné době například: téměř všechny stomatology (s výjimkou zaměstnanců klinik), majitele soukromých zdravotnických či lékařských zařízení (jako například majitele soukromých klinik), majitele soukromých laboratoří (tedy i zubních), dealery zdravotnických potřeb, majitele firem poskytujících odborné sluţby zdravotnických zařízením (například opraváři zdravotnické techniky apod..), v neposlední řadě jde o lékaře – zaměstnance, kteří při výkonu svého povolání provozují soukromou ordinaci jako vedlejší samostatnou činnost. Tito lidé kromě své odborné činnosti musí obdobně jako manaţeři větších organizací věnovat nemalý čas všem obchodním aspektům své odborné praxe a neustále sledovat právní předpisy (popřípadě si platit ekonomické, daňové či účetní poradce a další spolupracovníky). Navíc všech těchto kategorií se týká velmi rozsáhlá ekonomická agenda. Mezi základní ekonomické charakteristiky této právní formy patří zejména: Moţnost vedení pouze tzv. daňové evidence - evidence příjmů a výdajů. FO tedy nemusí vést podvojné účetnictví, pouze evidovat finanční toky, které mají vliv na výši daní. Z daňového hlediska je FO povinna hradit daň z příjmu FO. Pokud má FO zaměstnance (zubní lékař má minimálně zubní sestru) počíná si zcela stejným způsobem jako kaţdý jiný zaměstnavatel, tedy vypočítává a odvádí zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů, případně jiné dobrovolné či povinné sráţky atd. Za své závazky (dluhy) ručí FO veškerým svým majetkem, tedy nejen majetkem zubní ordinace, ale i majetkem zcela osobním. V případě bankrotu tak mohou být uspokojeny pohledávky i z osobního majetku dané FO.
32
2.4.2 Společnost s ručením omezeným [19] Jedná se zřejmě o nejrozšířenější formu kolektivního způsobu činností nejen ve zdravotnictví, ale obecně. Ve zdravotnictví se tímto způsobem soustřeďují nejen lékaři vykonávající své specializace například v soukromých zdravotních střediscích, ale i jiné kategorie zdravotníků, respektive lidí pracujících v oblasti zdravotnického zaměření jako je zásobování, prodeje zdravotních potřeb, distribuce léčiv a dealerské firmy. S. r. o. odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, společník však ručí za závazky společnosti jen do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků zapsaných v obchodím rejstříku. Podle současných podmínek musí být výše základního kapitálu nejméně 200 000 Kč. Výše vkladu jednoho společníka musí být nejméně 20 000 Kč, výše vkladů jednotlivých společníků můţe být rozdílná, avšak vţdy dělitelná tisícem. Nejvyšším orgánem s. r. o. je valná hromada. Pokud s. r. o. zaloţí pouze jedna osoba, musí tak učinit formou notářského zápisu, a teprve na základě tohoto zakladatelského zápisu ţádat o zápis do obchodního rejstříku. Pokud však s. r. o. zakládá více společníků, musí být všechny právní i ekonomické náleţitosti zachyceny ve společenské smlouvě, která je opět vyhotovena formou notářského zápisu. Tabulka č. 1: Porovnání FO a S. r. o. FO můţe vést pouze daňovou evidenci platí daň z příjmu FO ručí za závazky veškerým majetkem
S. r. o. musí vést podvojné účetnictví platí daň z příjmu PO ručí do výše upsaného vkladu
Pramen: Zlámal, J., Bellová, J.: Ekonomika zubní ordinace. 1. Vydání, Univerzita Palackého v Olomouci, 2009
2.5 Financování zdravotní péče [53] Principy financování zdravotnické péče se jiţ několikrát změnily od doby vzniku České republiky, kromě toho se také diferencovala vnitřní struktura zdravotnických subjektů. V podstatě se oddělila určitá část zdravotnických sluţeb do sféry privátní a část zdravotní péče zůstává nadále ve sféře státní. Vzhledem k tomu, ţe kaţdá oblast zdravotnictví je v ČR financována poněkud jinak, budu se podrobněji věnovat pouze financování stomatologické péče, které patří mezi nejlépe propracované systémy financování. 33
„Česká
stomatologická
komora
jiţ
v roce
1997
prosadila
samostatný
sazebník
stomatologických výkonů, jakoţto i samostatné ocenění stomatologické péče. Výkony nejsou ohodnoceny v bodech, ale přímo v korunovém vyjádření. Kromě toho sazebník obsahuje i seznam nadstandardních materiálů a výrobků, které jsou hrazeny přímo pacientem, popřípadě výrobků, na něţ pacient přispívá částečně. Je tedy moţné, ţe standardní ošetření je zcela hrazeno zdravotní pojišťovnou, na některé výkony z nadstandardních materiálů pacient připlácí v hotovosti přímo lékaři a některé výkony jsou zcela hrazeny pouze pacientem. Součástí výkonu stomatologické péče jsou i protetické práce, proto se část peněz za stomatologické ošetření fakticky přesouvá do příjmu zubních laboratoří. Nedořešený je rozdílný princip úhrad těchto kooperujících subjektů, kdy zubní laboratoře fungují stejně jako jiní obchodní partneři, tzn., fakturují si své práce s určitou dobou splatnosti (většinou do deseti dnů), lékař však čeká nepoměrně delší dobu na platbu od pojišťoven (30-90 dnů). Systém přímých plateb stomatologům se zdá jako nejlepší moţné řešení financování zdravotnické péče právě u stomatologů. Tento systém je jiţ delší dobu stabilní a vcelku bezproblémový. Je otázkou, zda by se nedal aplikovat i na další obory lékařské péče. Například stěţí bychom ho aplikovali na financování lůţkových zařízení vzhledem k velmi vysokým fixním nákladům. Zřejmě by bylo moţné zavést obdobný princip financování přinejmenším u ambulantních specialistů, pokud by se však zohlednil sazebník výkonů co se týče časů, následně jeho bodové zhodnocení a regulační mechanismus pojišťoven. Zavedení podobného systému by mohlo odstranit příliš sloţité výpočty jak na straně lékařů, tak i pojišťoven. Sazebník stomatologických výkonů podléhá rovněţ drobným aktualizačním zásahům, avšak vesměs se jedná o přesuny z výkonů hrazených plně pojišťovnou do výkonů hrazených částečně, popřípadě zcela pacientem. Musím však konstatovat, ţe pojišťovna téţ čas od času provádí i navýšení ceny některých výkonů v závislosti na růstu cen materiálů, reţijních poloţek atd.“
2.6 Zubní lékařství Zubní lékařství je medicínský obor, který se zabývá studiem, diagnostikou, prevencí a léčbou (nechirurgických, chirurgických nebo souvisejících procedur) onemocnění, poruchami v dutině ústní, čelistní oblasti a přilehlých a souvisejících staveb a jejich vlivem na lidský 34
organismus. Stomatologie je široce povaţována za nezbytnou pro kompletní celkové zdraví. [1] V zubním lékařství existuje celá řada specializací: Dentální hygiena představuje velmi důleţitou část preventivní stomatologie a v poslední době se rozvíjí nevídaným tempem, zahrnuje především nácvik domácí péče o chrup, kde je pacient seznámen s pomůckami, a správnou technikou čištění zubů, které vede ke zdravému chrupu.
Dentální hygienista/ka dokonale odstraní zubní
kámen a plak v celé dutině ústní. Veškerá činnost se provádí pod dozorem lékaře. [14] Endodoncie je obor zubního lékařství, který se specializuje na ošetření tzv. endodontu, coţ je tkáň uvnitř zubu. Jedná se především o zubní dřeň, dřeňovou dutinu a kořenové kanálky. [31] Orální a maxilofaciální patologie představuje zubní specializaci, která se zabývá povahou, identifikaci a řízením nemoci ústní a maxilofaciální oblasti. Zahrnuje výzkum
a
diagnostiku
onemocnění
pomocí
klinických,
radiologických,
mikroskopických, biochemických a dalších vyšetření. [1] Orální a maxilofaciální radiologie je specializací v oboru radiologie, která se zabývá výrobou a interpretací radiologických snímků. [1] Orální a maxilofaciální chirurgie (stomatochirurgie) se zabývá hlavně trháním zubů moudrosti a zubů, které jsou výrazně poškozeny kazem, úrazem či zánětem a nelze je uţ zachránit. Patří sem i operativní odstranění části kořenového hrotu, odstranění váčků a cyst. Upravují se také tvrdé a měkké tkáně dutiny ústní před zavedením protézy. Veškeré zákroky se provádí v lokální nebo celkové anestezii. Maxilofaciální chirurgie se orientuje na ústní chirurgii, dentální implantologii a maxilofaciální chirurgii. [52] Ortodoncie pochází z řeckého „orthos“, které znamená „rovnat zuby“. Jedná se o ošetření zubů, jehoţ cílem je zlepšit estetický vzhled, postavení a funkci křivých, abnormálně uspořádaných zubů nebo nesprávného skusu. Ortodoncie vyuţívá mechanických zařízení, jako jsou ortézy, které jsou tvořeny z kovových drátků vloţených do ortodontických zámků. Dráty v interakci se zámky posunují zuby do poţadované pozice. [27]
35
Dětské zubní lékařství (dětská stomatologie) zajišťuje primární i komplexní preventivní a léčebnou péči o zdravou dutinu ústní u dětí. Špatná péče o mléčné zuby totiţ působí velké komplikace s chrupem stálým. [17] Parodontologie se zabývá terapií postiţení tkání, které jsou se zubem v těsném kontaktu. Jejím posláním je pomocí léčby zachovat co nejdéle funkčně i esteticky vlastní chrup pacienta. Projevy onemocnění parodontu se projevují krvácením a záněty dásní, zápachem z úst, zvětšováním mezer mezi zuby a viklavostí zubů. V některých případech jsou součástí péče také chirurgické zákroky. [15] Protetika a generální zubní lékařství se zabývají rekonstrukcí tvrdých zubních tkání ve spolupráci s laboratoří. Cílem protetického ošetření je nahradit chybějící části zubu popřípadě skupin několika zubů. V zubní ordinaci se provádí broušení zubů, otisky, výběr barvy a zubů a zkoušky zubních náhrad dále sejmutí starých fixních náhrad, provizorní náhrady a opravy všech náhrad. Zubní náhrady dovolují vylepšit tvar zubu, jeho barvu, případně sklon zubu. U rozsáhlých rekonstrukcí chrupu je moţné upravit výšku a typ skusu. [54] Pokud se zubní lékař rozhodne začít provozovat svou praxi, má několik moţností k získání vlastní zubní ordinace. Zubní lékař si můţe například: [53] koupit stávající zubní ordinaci (například od stávajícího majitele, který jde do důchodu), pronajmout nebytové prostory a vlastní ordinaci si vybudovat a zařídit vlastní technikou, pronajmout si jiţ funkční ordinaci (většinou v budovách typu poliklinika) patřící určité společnosti nebo zakladateli (majiteli), zřídit ordinaci ve svém vlastním rodinném domku či vilce.
2.7 Podmínky zpŧsobilosti k výkonu povolání ve zdravotnictví Hlavní podmínky k výkonu povolání zubního lékaře v České republice stanoví zákon č. 95/2004 Sb. o podmínkách odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Dle tohoto zákona je způsobilý k výkonu povolání zubního lékaře ten, kdo je: 36
a) odborně způsobilý, b) zdravotně způsobilý, c) bezúhonný. Odborná zpŧsobilost Odborná způsobilost k výkonu povolání zubního lékaře se získává absolvováním nejméně pětiletého prezenčního studia v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu zubního lékařství nebo stomatologie (pokud byl zahájen nejpozději v akademickém roce 2003/2004). Zubní lékař můţe po získání odborné způsobilosti samostatně vykonávat povolání zubního lékaře, tzn. preventivní, protetickou, diagnostickou, léčebnou, dispenzární, vzdělávací, výzkumnou, vývojovou, revizní a posudkovou činnost v oblasti péče o zuby, ústa, čelisti a související tkáně (viz § 7 zákona č. 95/2004 Sb.) [26] Specializovaná zpŧsobilost [9] Specializovaná způsobilost zubního lékaře se získává úspěšným ukončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou, na jejímţ základě je zubnímu lékaři vydán ministerstvem diplom o specializaci v příslušném specializačním oboru. Specializační vzdělávání zubního lékaře se uskutečňuje při výkonu povolání zubního lékaře podle vzdělávacích programů jednotlivých specializačních oborů, které ministerstvo schvaluje a zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; přitom spolupracuje s univerzitami, Českou stomatologickou komorou a odbornými společnostmi, akreditovanými a vzdělávacími zařízeními. Vzdělávací program stanoví minimální celkovou délku přípravy, rozsah a obsah přípravy, zejména délku povinné praxe v oboru, včetně doplňkové praxe a typ pracoviště, na kterém praxe probíhá. Dále stanoví poţadavky na teoretické znalosti, praktické dovednosti a další nezbytné podmínky pro získání specializované způsobilosti (viz § 8 zákona č. 95/2004 Sb.). Zdravotní zpŧsobilost Zdravotnický pracovník je povinen doloţit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem, který je vydán na základě lékařské prohlídky. Lékařský posudek vydává registrující praktický lékař (viz § 3 zákona č. 95/2004 Sb.). [9] 37
Bezúhonnost Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona povaţuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, nebo ten, na něhoţ se hledí jako by nebyl odsouzen. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo obdobného rejstříku, který nesmí být starší 90 dnů. Doklad o bezúhonnosti se vyţaduje vţdy před zahájením výkonu zdravotnického povolání, a v odůvodněných případech téţ na vyţádání zaměstnavatele (viz § 3 zákona č. 95/2004 Sb.). [9]
2.8 Česká stomatologická komora (ČSK) [11] ČSK byla ustavena na základě zákona ČNR č. 220/1991 SB., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. ČSK je nezávislou, samostatnou, nepolitickou, stavovskou organizací sdruţující zubní lékaře zejména za účelem ochrany společných zájmů, odbornosti a etiky povolání. Stanovuje podmínky k výkonu soukromé stomatologické praxe a potvrzuje splnění podmínek k výkonu povolání zubního lékaře. ČSK řeší stíţnosti a vykonává disciplinární pravomoc vůči svým členům, pro zvyšování jejich odbornosti provozuje vzdělávací středisko. ČSK také vydává časopis LSK, který rozesílá zdarma všem svým členům. Členství v komoře je povinné a v současné době je v seznamu členů vedeno přibliţně 8000 zubních lékařů. ČSK je tvořena na územním principu. Základním organizačním článkem je oblastní komora s vlastní samosprávou. Nejvyšším orgánem ČSK je sněm (91 členů), jehoţ členové jsou voleni v oblastních
stomatologických
komorách.
Sněm
volí
prezidenta,
viceprezidenta,
představenstvo (15 členů), revizní komisi (7 členů) a čestnou radu (9 členů). Funkční období všech orgánů je čtyřleté. ČSK hospodaří na základě rozpočtu schvalovaného kaţdoročně sněmem a je řádným členem: FDI – World Dental Federation (Světová federace zubních lékařů), ERO (European Regional Organisation of FDI), CED (Council of European Dentists), ADEE (Association for Dental Education in Europe), CECDO (Council of European Chief Dental Officers). 38
PODNIKATELSKÝ PLÁN BlackDental, s. r. o.
39
3. EXEKUTIVNÍ SOUHRN Úmyslem stomatologické ordinace BlackDental, s. r. o. je poskytování komplexnějšího zubního ošetření se zaměřením na estetickou stránku výkonu a na osobní přístup k pacientovi, čehoţ chce společnost dosáhnout jednak rozšířením stávající zubní ordinace o dvě ordinace dentální hygieny, ale i vyuţitím modernějších technologií a zpříjemněním čekací doby klientů v prostorech čekárny. V současné době MUDr. Evţen Černý provozuje svoji lékařskou činnost v pronajaté stomatologické ordinaci v městské části Klíše v Ústí nad Labem, kde potřebné úpravy pro modernizaci a rozšíření ordinace není moţno provést. Je to dáno jednak tím, ţe MUDr. Černý není vlastníkem současné zubní ordinace, ale hlavní příčina se skrývá v tom, ţe stávající rozměry ordinace, čekárny a sterilizační místnosti nevyhovují novým legislativním podmínkám. Z těchto důvodu se rozhodl pro zřízení zdravotnického zařízení v nových pronajatých nebytových prostorech vzdálených od původní ordinace asi 0,5 Km. Rozšířením zubní ordinace o ordinace dentální hygieny a plánovaným přesunem jednotlivých pacientů v rámci zdravotnického zařízení nám vznikne volná kapacita, kterou předpokládáme, ţe společnost naplní do jednoho roku. Stomatologická ordinace se chce zaměřit především na českou klientelu pojištěnou u zdravotních pojišťoven, která je ochotna si připlatit za nadstandardní materiál. Celkové náklady na vybavení a provoz jednotlivých ordinací byly vyčísleny na sumu necelých 3,2 milionů korun. Většina této částky je kryta bankovním úvěrem ve výši 2,5 milionu korun od Raiffeisen BANK, splatných do pěti let. Zbytek tvoří vlastní zdroje v hodnotě 911 tisíc korun. Očekáváme, ţe výše cash-flow jiţ v prvním roce přesáhne výši jednoho milionu korun i přes to, ţe je tento rok finančně zatíţen nákupem potřebných přístrojů, nábytku apod. Velkou část příjmů zdravotního zařízení tvoří přímé platby od pacientů, zbytek je tvořen platbami od zdravotních pojišťoven, proto je podstatné mít s nimi uzavřené smlouvy, jinak hrozí, ţe nám naši stávající klienti odejdou ke konkurenci. Existuje sice moţnost, ţe společnost BlackDental, s. r. o. by neuzavřela smlouvy se zdravotními pojišťovnami, ale v tomto případě by musela úplně změnit svoji strategii a zaměřit se především na klienty z Německa. Avšak vzhledem k tomu, ţe dentální hygiena není kryta z prostředků veřejného 40
zdravotního pojištění a stomatologická ordinace provozuje svoji praxi jiţ od roku 2004, tudíţ má uzavřené smlouvy s téměř všemi pojišťovnami. Je riziko s tím spojené eliminováno jiţ v počátku. Společnost BlackDental, s. r. o. by měla zahájit svůj provoz v nových nebytových prostorech 1. 1. 2013, nicméně ji prostory budou zpřístupněné dříve, tak aby se stihla nainstalovat potřebná zdravotnická zařízení, informační systém a vybavit ordinace a čekárny příslušným nábytkem.
41
4. POPIS PODNIKU 4.1 Představení společnosti Stomatologická ordinace BlackDental, s. r. o. byla zaloţena v roce 2009 zapsáním do obchodního rejstříku. Jejími zakladateli je MUDr. Evţen Černý, který vlastní 75% základního kapitálu, zbylých 25% vlastní Helen Černá, jeho manţelka. Obchodní společnost:
BlackDental, s. r. o.
Právní forma:
společnost s ručením omezeným
Současné sídlo:
Hany Kvapilové 439/1 400 01 Ústí nad Labem
Telefon:
475 205 741
IČ:
287 05 939
Zaloţení společnosti:
8. 8. 2009
Vlastníci společnosti:
MUDr. Evţen Černý Helena Černá
Základní kapitál:
200 000 Kč
Předmět podnikání:
praktické zubní lékařství
4.2 Popis podnikatelské příleţitosti Hlavním cílem společnost BlackDental, s. r. o. je poskytování kvalitních sluţeb jako standartu v oboru stomatologické péče a dentální hygieny se zaměřením na estetickou stránku. Pacient je zde vnímán jako člověk, který má své specifické potřeby, proto se ke klientům přistupuje individuálně. Pro práci se vyuţívá moderní technologie a nadstandardní materiál jak z České republiky, tak z Německa.
42
4.3 Pŧvod podnikatelského záměru Myšlenka vytvoření tohoto podnikatelského plánu vznikla na popud MUDr. Evţena Černého, který v současné době provozuje svoji stomatologickou činnost v pronajaté zubní ordinaci, kde veškeré vybavení stomatologické ordinace vlastní majitelka nemovitosti, která je také zubní lékařka provozující svoji činnost ve vedlejší ordinaci, zároveň zajišťuje činnosti spojené s provozem ordinace, jako jsou například odvoz odpadu, praní prádla, úklid atd. Měsíční pronájem je stanoven ve výši 19 000 Kč. MUDr. Černý provozuje svoji praxi v této ordinaci od roku 2004. V současné době by chtěl rozšířit nabídku poskytovaných sluţeb, a proto potřebuje větší prostory, které by byly zařízeny dle jeho poţadavků.
4.4 Pŧsobiště zdravotnického zařízení Jak jiţ bylo zmíněno výše, zdravotní zařízení se přesune do nových nebytových prostor, které se nachází přibliţně 0,5 Km od původního působiště stomatologické ordinace. Nová adresa společnosti BlackDental, s. r. o. od 1. 1. 2013 bude: Klíšská 981, 400 01 Ústí nad Labem. Nemovitost byla zakoupena fyzickou osobou MUDr. Evţenem Černým a v současné době zde probíhají stavební úpravy, tak aby tam vznikli prostory pro tři ordinace, čekárnu, sterilizační místnost, kuchyňku a sociální zařízení včetně sprch pro zaměstnance, které odpovídají platným normám. Tyto stavební práce platí vlastník nemovitosti, avšak náklady na vybavení zdravotnického zařízení bude hradit sama společnost. Celková plocha nové zubní kliniky je 155 m2. Plán rekonstrukce naleznete v příloze č. 1
43
5. CHARAKTERISTIKA POSKYTOVANÝCH SLUŢEB 5.1 Preventivní prohlídky Jedná se o celkovou prohlídku dutiny ústní, kdy lékař zjistí, zdali není chrup poškozen. Dle rozsahu případného zákroku je pacient ošetřen ihned nebo je objednaný na jiný den.
5.2 Záchovná stomatologie Záchovná stomatologie se zabývá prevencí zubního kazu či jeho následnou léčbou. Zubní kaz poškozuje zubní tkáň a je zapříčiněn bakteriální infekcí z plaku, který se opakovaně tvoří na povrchu zubu. Pokud se zubní kaz neléčí, tak to vede k poškození zubní dřeně a v pozdějších stádiích i k tvorbě infekčního kostního loţiska v oblasti kořenového hrotu. Ošetření se provádí dle rozsahu zubního kazu. Pokud zubní kaz nedosáhl zubní dřeně, lze ztracenou zubní tkáň nahradit výplní. Nejčastěji se v ordinaci BlackDental, s. r. o. vyuţívají kapslové amalgámové výplně, které oproti běţným amalgámovým plombám obsahují 2x více stříbra, které působí baktericidně, také mají lepší mechanické vlastnosti a leštitelnost. Samozřejmě lze pouţít bílé plomby, které působí více esteticky a z tohoto důvodu se pouţívají především do předního úseku chrupu. Avšak oproti běţným amalgamovým plombám nejsou výše zmíněné plomby hrazeny zdravotní pojišťovnou, tudíţ si za ně pacient musí připlatit. Ukázka ceníku je uvedena v kapitole 8.4 Cenová politika. V případě, ţe zubní kaz dosáhl zubní dřeně, je nutné provést tzv. endodontické ošetření kořenového kanálku. Zubní lékař odstraní infikovanou zubní dřeň a následně zaplní kořenové kanálky hmotou, která hermeticky uzavře jeho mikroskopické prostory.
5.3 Dentální hygiena Pacientům budou k dispozici dvě dentální hygieničky, které se zaměří především na tyto činnosti: vstupní vyšetření – jedná se o prohlídku stavu chrupu, provedení bitewingy = snímek ve vkusu či OPG snímek, zhodnocení plaku a následné doporučení pomůcek, 44
nácvik správného čištění zubů, vyměření mezizubních prostor s poučením správného pouţitím kartáčků, popřípadě zubní nitě, depurace – profesionální vyčištění zubů, odstranění zubního kamene a pigmentu pomocí: o ultrazvukového přístroje, o kyret - speciálních zubních nástrojů, které nepoškozují dáseň, o VECTOR je jeden z nejmodernějších přístrojů v oblasti zubní hygieny, pouţívá se hlavně pro hloubkové čištění parodontálního chobotu, coţ je poddásňový kámen, který rozpouští kolem zubu kost a zub se pak viklá, o
AIR FLOW (pískování zubů) kdy se pouţívá vysokotlaký proud vody spolu s granulovaným práškem jedlé sody pro odstranění pigmentu ze zubu a bakteriálních zbytků,
ošetření citlivých krčků, bělení zubů aj. Dentální hygienistky si sami připravují ordinace, nástroje, zapisují do PC, plánují další návštěvy svých klientů.
5.4 Estetická stomatologie Kaţdý člověk by chtěl mít krásné a zdravé zuby, proto je tu estetická stomatologie, která se zabývá symetrií zubů, jejich tvarem, světlem a barvou. Před jednotlivými estetickými rekonstrukcemi chrupu zubní lékař nejprve zahájí podrobnou a hlavně srozumitelnou diskuzi s pacientem, aby poznal přání pacienta a podle toho pak mohl navrhnout plán estetické úpravy chrupu. Dosáhnout ţádaných úprav lze například pomocí fazet (tenkých keramických plátků lepených přímo na přední část zubů), korunek či bělení zubů.
5.5 Protetika V současné době zubní ordinace BlackDental, s. r. o. spolupracuje na protetických pracích se třemi zubními laboratořemi, jenţ se kaţdá specializuje na trochu jinou činnost. 45
Například zubní laboratoř MEDENT s. r. o. zajišťuje nadstandardní protetické práce. Nabízí CAD/CAM technologii 5D etkon. Tato technologie umoţňuje frézování konstrukcí korunek a můstků z jednoho kusu materiálu. Odpadá tak pnutí, navíc pouţité materiály jsou velmi čisté (neobsahují nikl ani beryllium) a tedy nezpůsobující alergické reakce. [22]
5.6 RTG, OPG vyšetření Rentgenové vyšetření je nedílnou součástí komplexního vyšetření pacienta, pomáhá k včasné detekci skrytého zubního kazu, diagnostice chronického onemocnění kořenového systému a ošetření paradoxu. RTG snímky budou zajišťovány přístrojem Rentgen Gendex Expert DC, který sebou přináší kratší expozici, sníţení záření a skutečně konzistentní kvalitu obrazu. OPG snímky pak přístrojem Gendex 9200 DDE.
5.7 Statistika počtu ošetření pacientŧ zubní ordinace Graf č. 1: Počet ošetření pacientŧ dle věku počet pacientů
preventivní prohlídky
počet vyšetření 4056
1894 1227 631 723 344
0 - 14 let
293
112 221
108
15 - 19 let
20 - 64 let
Pramen: Interní zdroj společnosti
46
255
419
65 let a více
Pro bliţší přiblíţení činnosti stomatologické ordinace, je zde uveden graf počtu ošetření dle jednotlivých věkových skupin za rok 2010, kde největší skupina je zastoupena ve věkovém rozmezí 20 – 64 let. Podle mého názoru by se tato skupina měla rozdrobit pro lepší porovnatelnost jednotlivých skupin alespoň na dvě podskupiny, avšak tyto údaje nejsou dostupné. Jak je patrné z grafu, preventivní prohlídky tvoří významný podíl na celkovém počtu vyšetření. Můţeme vysledovat, jak se s rostoucím věkem mění poměr mezi preventivními prohlídkami a ostatními vyšetřeními. Bohuţel statistika počtu ošetřených pacientů v ordinacích dentální hygieny mi nebyla zpřístupněná.
47
6 PEST ANALÝZA 6.1 Politicko – legislativní faktory Jakákoliv činnost, která je realizovaná na území daného státu, musí vycházet z jeho platných právních norem jak obecných, tak i specifických. V současné době se připravuje velká reforma zdravotnictví, která bude mít vliv i na stomatologickou péči, avšak její podoba prozatím není známá, tudíţ ani schválena. Pokud jde o provoz zubní ordinace a dentálních hygien, musí se řídit velkým mnoţstvím právních předpisů a vyhlášek, jakou jsou: Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, Zákon č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, Zákon č. 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, Zákon č. 95/2004 Sb. o podmínkách získávání a uzavírání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, Zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, Vyhláška č. 221/2010 Sb. o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení – ustanovení týkající se zubního lékařství a zubní laboratoře, Vyhláška č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, Vyhláška MZ ČR č. 440/2001 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. V následujícím textu bych chtěla upozornit na poměrně nový právní předpis, který bude mít dopad na chod stomatologické ordinace. Jedná se o jiţ výše uvedenou vyhlášku č. 221/2010 Sb. o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení, kde od 1. 9. 2011 musí kaţdé zdravotnické zařízení poskytující zdravotní péči zubních lékařů vybaveno mimo jiné i: 1. stabilním RTG přístrojem zubním a zařízením pro vyvolávání snímků nebo digitálním systémem, pokud není vyšetření RTG přístrojem zubním zajištěno na jiném pracovišti 48
zdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízení jiného provozovatele v témže objektu po celou dobu ordinačních hodin, 2. RTG zařízením zubním panoramatickým (ortopantomografem) a zařízením pro vyvolávání
snímků
nebo
digitálním
systémem,
pokud
není
vyšetření
ortopantomografem zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízení jiného provozovatele. [8] Pokud stomatolog nemá k dispozici vlastní RTG či OPG přístroj, musí smluvně zajistit vyšetření tímto přístrojem. Vzhledem k tomu, ţe společnost BlackDental, s. r. o. bude svoji činnost provozovat v zcela nových prostorách, je nutné získat příslušná povolení od jednotlivých úřadů, jedná se zejména o: schválení ordinačních a dalších prostor příslušnou hygienickou stanicí, schválení hygienicko – epidemiologického reţimu ordinace příslušnou hygienickou stanicí, schválení technického a personálního vybavení zdravotnické instituce Českou stomatologickou komorou. Jakékoliv zdravotnické zařízení se ekonomickými aspekty nijak neliší od základních principů fungování firmy, proto se i společnost BlackDental, s. r. o. musí řídit obchodním zákoníkem, občanským zákoníkem, trestním zákoníkem a dalšími legislativními opatřeními typu vyhlášek ministerstva práce a sociálních věcí apod.
6.2 Ekonomické faktory Čistě z ekonomického hlediska je úroveň zdravotnictví, rozsah zdravotní péče, její financování a další aspekty fungování zdravotnictví daného státu v převáţné míře závislé na vývoji ekonomického růstu (stagnaci či poklesu), který lze měřit pomocí hrubého domácího produktu (HDP), vývoji inflace, nezaměstnanosti, zadluţenosti státu, úspěšnosti výběru daní, zdravotního a sociálního pojištění a dalších makroekonomických ukazatelích ekonomické úrovně daného státu. [19]
49
Pro účely tohoto podnikatelského plánu jsem se zaměřila na vývoj nezaměstnanosti Ústeckého kraje, protoţe pokud lidé nebudou mít práci, nebudou ochotni si připlatit za nadstandardní sluţby a materiál, které jim zdravotnické zařízení BlackDental, s. r. o. nabízí. Postačí jim pouze základní ošetření, které je hrazeno zdravotními pojišťovnami. Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v letech 2005 - 2011
Pramen: www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti_v_usteckem_kraji_v_letech_2005_az_2011
Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji je vţdy vyšší, neţ je celorepublikový průměr. V roce 2009 a 2010 můţeme zaznamenat poměrně vysoký nárůst nezaměstnaných osob, coţ bylo způsobeno ekonomickou krizí. V současné době se počet nezaměstnaných osob sníţil o 1,39 %.
6.3 Sociálně – kulturní faktory Z hlediska sociálních faktorů nás nejvíce zajímá demografický vývoj obyvatelstva. Nejdůleţitějším faktorem je stárnutí obyvatelstva, jde o to, ţe starší občané vzhledem ke svému věku vyuţívají více sluţeb zubních lékařů. Jedná se především o protetické práce, které nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, a tudíţ zvyšují příjem stomatologické ordinace.
50
Graf č. 3: Věková struktura obyvatelstva k 1. 7. 2009
Pramen: Zdravotnická ročenka Ústeckého kraje 2009
Dalšími důleţitými faktory je vývoj ţivotní úrovně, ţivotního stylu a míra vzdělanosti obyvatelstva, která úzce souvisí se zdravotním stavem obyvatelstva, tedy i se stavem jejich chrupu.
6.4 Technologické faktory V současné době se technologie spojena se stomatologickou péčí vyvíjí neuvěřitelně rychlým tempem. Nejedná se pouze o nové zdravotnické zařízení, ale i dokonalejší zdravotní postupy a kvalitnější materiál. Nesmíme zapomínat, ţe i samotní pacienti se zajímají o nové technologie a postupy léčení, proto je důleţité, aby zubní ordinace a ordinace dentálních hygien tyto nové trendy neustále sledovala a včasně je zapojila do strategie společnosti. 51
7 PORTERŦV MODEL PĚTI KONKURENČNÍCH SIL 7.1 Ohroţení ze strany nově vstupujících Pokud se člověk v České republice rozhodne stát se zubním lékařem, musí splnit mnoho podmínek. V první řadě se jedná o úspěšné absolvování pětiletého oboru Zubní lékařství na jedné z výše uvedených univerzit: Univerzita Karlova v Praze o 1. lékařská fakulta o Lékařská fakulta v Hradci Králové Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Lékařská fakulta na Univerzitě Palackého v Olomouci Lékařská fakulta v Plzni Absolventi obdrţí titul MDDr. Další problémy mohou vzniknout při vybudování nové stomatologické ordinace, jedná se zejména o to, ţe povolení k provozu musí projít celou řadou schvalovacích procedur (viz kapitola 2.3.1 Zaloţení privátní stomatologické praxe), coţ je časově velice náročné. Navíc vybavení ordinace je spojeno s vysokou kapitálou zátěţí a nutností vlastnit speciální technologické vybavení. Začínající zubní lékař si proto musí dobře rozmyslet, kde a jak moderně vybavenou ordinaci si pořídí. Nezapomínejme, ţe vybudování a provoz je také spojen s celou řadou legislativních předpisů. Obor Dentální hygiena je moţno studovat na vyšší odborné škole (VOŠ), vyšší soukromé odborné škole nebo na některých univerzitách jako bakalářský studijní program. Délka studia je tři roky, kde absolvent obdrţí titul DiS (diplomovaný dentální hygienista / diplomovaná dentální hygienistka), nebo Bc.
7.2 Rivalita mezi konkurujícími si firmami Všichni zubní lékaři vykonávající svoji praxi na území České republiky musí být ze zákona registrovaní u České stomatologické komory, proto je moţné sledovat konkurenci s poměrně velkou přesností. Navíc na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jsou 52
k dispozici zdravotnické ročenky jednotlivých let, ve kterých jsou uvedeny počty zubních lékařů dle věku, jednotlivých regionů a dalších charakteristik. Následující graf znázorňuje vývoj počtu zubních lékařů v průběhu let 2005 – 2010, kde můţeme zaznamenat v posledních dvou letech značný nárůst stomatologů. Graf č. 4: Počet zubních lékařŧ v prŧběhu let 2005 - 2010
7574
7210 6979
2005
7007
2006
7051
2007
7081
2008
2009
počet zubních lékařů
2010
Pramen: ÚZIS
Graf č. 5: Počet zubních lékařŧ dle pohlaví v prŧběhu let 2005 - 2010 muţi
ţeny
2010
2649
2009
2544
2008
2485
4596
2007
2461
4590
2006
2422
4585
2005
2408
4571
4925 4666
Pramen: ÚZIS
53
Na základě tohoto grafu můţeme konstatovat, ţe v oboru zubního lékařství dlouhodobě ţeny přesahují 2/3 celkového počtu všech stomatologů. Mohli bychom říci, ţe zubní lékařství je v podstatě doménou ţen. Sice se můţe zdát, ţe počet zubařů – muţů roste, ale není tomu tak, zároveň roste i počet zubařů – ţen. Procentuální zastoupení mezi těmito dvěma skupinami zůstává tedy konstantní a pohybuje se okolo 35 % pro muţe a 65 % pro ţeny. Graf č. 6: Zubní lékaři vykonávající povolání na území ČR dle věku pohlaví v roce 2010
70 - 99
86 60
65 - 69
214
60 - 64
315
55 - 59 50 - 54
313 594 616
1403
251
747
45 - 49
174
40 - 44
186
367
35 - 39
202
300
30 - 34
289
24 - 29
316
297
236
muţi
ţeny
608
Pramen: ÚZIS
Důleţitým faktorem je věk zubních lékařů. Z grafu jasně vyplývá, ţe nejvíce stomatologů je ve věku v rozmezí 55 – 59 let. Pokud se podíváme na průměrný věk v jednotlivých letech, zjistíme, ţe oproti roku 2003 se průměrný věk v roce 2009 zvýšil o 1,6 roku u muţů a 2,2 let u ţen, coţ nám znázorňuje i tabulka č. Tabulka č. 2: Prŧměrný věk zubních lékařŧ v prŧběhu let 2003 - 2009 rok 2003 2005 2007 2008 2009
muţi 48,2 48,6 49 49,8 49,8
ţeny 48 48,8 49,8 50,5 50,5
Pramen: ÚZIS
54
celkem 48,1 48,8 49,5 50,3 50,3
Snadno si potom můţeme domyslet, jak bude vypadat věková struktura stomatologů za 10 či 20 let. Jiţ v současné době mnozí experti tvrdí, ţe je nedostatek zubních lékařů. V tomto lékařském oboru existuje převis poptávky po stomatologické péči nad její nabídkou. V budoucnu, pokud nedojde k navýšení počtu mladých zubních lékařů, mohlo by se stát, ţe zubaři budou v podstatě nedostatkovým zboţím. Následující grafy nám znázorňují počty zubních lékařů v jednotlivých krajích a přepočet počtu obyvatel na jednoho stomatologa. Graf č. 7: Počet zubních lékařŧ v jednotlivých krajích 2010 počet zubních lékařů 1513
617
901
406 498
420 173
261
414
Pramen: ÚZIS
55
821 312 304
503
431
Graf č. Přepočet zubních lékařŧ dle počtu obyvatel 2010 přepočet zubních lékařů dle počtu obyvatel HL. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský Kraj Moravskoslezský kraj Celkem
829 2044 1572 1040 1777 1991 1658 1340 1657 1693 1281 1276 1370 1515 1390
Pramen: ÚZIS
V Ústeckém kraji, kde působí i společnost BlackDental, s. r. o., se nachází 420 zubních lékařů a na jednoho z nich připadne v průměru 1991 pacientů, coţ je po Středočeském kraji druhý nejvyšší počet. Vzhledem k této situaci neexistuje konkurence mezi jednotlivými stomatologickými ordinacemi, dokonce i většina zubních lékařů musí odmítat nové pacienty, protoţe mají naplněnou svoji maximální kapacitu. Nové pacienty nepřijímají hlavně z důvodu, ţe by museli krátit čas, který mají vyhrazený na jedno ošetření na pacienta. Také by došlo k prodlouţení objednací doby aţ na délku několika měsíců. To vše by mohlo vést ke sníţení kvality ošetření, coţ je neţádoucí jak pro lékaře, tak i pro pacienta. Ve městě Ústí nad Labem se nachází 54 zubních lékařů a na kaţdého z nich připadne v průměru 2 320 pacientů. Avšak pouze sedm z nich přijímá nové pacienty, jedná se konkrétně o tyto zubní lékaře: STOMASERVIS - MUDr. Vránová, Masarykova nemocnice, MUDr. Jankovský, Velká Hradební 9, MUDr. Aleš Zýka, Masarykova 61/111, MUDr. Andrej Tačkov, Masarykova 111/190, MUDr. Ladislav Lapáček, Veleslavínova 5, MUDr. Věra Švarbachová, Mírová 2700/8, 56
MUDr. Veronika Aksamitová, Štefánikova 416/21. Vzhledem k tomu, ţe neexistuje ţádná organizace, která by sdruţovala dentální hygieny, je velice obtíţné zjistit jejich celkový počet a věkovou strukturu jako je tomu u stomatologů, kteří jsou členy České stomatologické komory. Proto vypracovat obdobnou analýzu pro dentální hygienu je v podstatě nemoţné.
7.3 Ohroţení ze strany dodavatelŧ Pro bezproblémový chod zdravotnického zařízení je nutné si domluvit s dodavateli pravidelné dodávky lékařského materiálu a zajistit si kvalitní servis zubní techniky. Vzhledem k tomu, ţe společnost BlackDental, s. r. o. sídlí v pronajaté zubní ordinaci, veškeré dodavatelské činnosti týkající se servisu zajišťuje jeho pronajímatel. Nicméně v současné době probíhá výběr nových dodavatelů dentální techniky do nových prostor zdravotního zařízení. Důleţitým faktorem pro výběr je i rychlost zásahu servisního technika jak v době záruční lhůty, tak i po jejím uplynutí.
7.4 Vyjednávací síla zákazníka Ve zdravotnictví jsou zákazníci - pacienti a jejich vyjednávací síla v tomto oboru podnikání není nijak veliká. U zubních lékařů tomu není jinak, navíc pokud má stomatolog naplněnou svoji kapacitu, odmítá nové pacienty, nebo si vybírá pouze ty, kteří jsou pro něj lukrativní. To znamená, ţe pravidelně navštěvují zubní ordinaci a jsou ochotni si za poskytované sluţby připlatit. Často se stává, ţe pokud si člověk najde zubního lékaře, se kterým je spokojený, zůstává u něj aţ do konce ţivota. Není proto ţádnou výjimkou, ţe jednoho zubaře navštěvuje celá rodina. Stomatologickou ordinaci BlacDental, s. r. o. navštěvuje 1972 pacientů, které lze rozdělit do několika skupin. V prvé řadě se jedná o lidi, kteří dbají o svůj chrup, docházejí na preventivní prohlídky, aby předešli závaţnějším zákrokům. Existuje však i opačná skupina pacientů. Ti dochází k zubnímu lékaři aţ v momentě, kdy se vyskytl nějaký problém. Pak tu máme skupinu rizikových pacientů, kteří navštěvují zubní lékaře častěji neţ dvakrát do roka, protoţe
57
jejich chrup má tendenci k časté kazivosti. MUDr. Černý eviduje ve své ordinaci 138 takových to pacientů. Někteří pacienti navštíví stomatologa pouze z důvodu jeho specializace nebo proto, ţe má právě pohotovost, a pak se jiţ do jeho ordinace nevrátí. Nesmíme ani zapomínat na zahraniční klientelu, ta tvoří asi 10 % celkových evidovaných pacientů zubní ordinace. Po otevření nové stomatologické kliniky bude kapacita pacientů rozšířena o 30 %. Tento nárůst bude umoţněn tím, ţe jednodušší zákroky jako například čištění zubního kamene budou převedeny do dvou ordinací dentálních hygieny. Zaplnění této klientely by mělo být do jednoho roku a to především českými solventními pacienty, kteří jsou ochotni zaplatit za nadstandardní sluţby.
7.5 Ohroţení ze strany substitučních a komplementárních produktŧ O ohroţení substitučních produktů nemůţeme ve stomatologii téměř mluvit. Sice si pacient můţe pořídit volně prodejné léky proti bolesti, ale stejně se dříve nebo později musí dostavit k zubnímu lékaři, aby mu bolestivý zub ošetřil. Ono se to totiţ samo nespraví.
58
8 ANALÝZA ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN I kdyţ můţeme říci, ţe jakákoliv zdravotnická instituce se ekonomickými aspekty nijak neliší od základních principů fungování podniku, jsou zde jisté rozlišnosti. Jedná se především o způsob platby za poskytnutou sluţbu, která se v zubních ordinacích řídí sazebníkem stomatologických výkonů. Další příjmy zubní ordinace jsou tvořeny přímými platbami pacientů, za poskytnutí nadstandardního materiálu či sluţby, avšak hlavní příjem tvoří právě platby zdravotních pojišťoven, proto bychom měli věnovat pozornost jednotlivým zdravotním pojišťovnám. Veškeré uvedené údaje vycházejí z údajů zdravotně pojistných plánů jednotlivých zdravotních pojišťoven za rok 2011. Zdravotní pojišťovny v České republice můţeme rozdělit do dvou základních skupin, kde v první skupině se nachází Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR s více neţ 6,2 miliony klientů (zřízena ze zákona č 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky). Druhou skupinu tvoří resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny (zřízené dle zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách), které se 15. 5. 1997 sdruţili do Svazu zdravotních poštoven ČR. V současné době nalezneme v České republice 8 zdravotních pojišťoven: 111 VZP
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
201 VOZP
Vojenská zdravotní pojišťovna ČR
205 ČPZP
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
207 OZP
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a
stavebnictví 209 ZPS
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
211 ZPMV
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR
213 RBPZP
Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna
217 ZPMA
Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE
Svaz zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR) SZP ČR hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňování služeb pro své klienty. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro cca 4,3 mil. občanů ČR. [37] 59
8.1 Počty pojištěncŧ Zdravotní pojištění dle zákona č. 48 / 1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění získá kaţdý novorozenec, osoba s trvalým pobytem a osoba bez trvalého pobytu, která se však stala zaměstnancem na území České republiky.
Následující tabulka uvádí počty jednotlivých
pojištěnců zdravotních poštoven. Tabulka č. Počty pojištěncŧ zdravotních pojišťoven Zdravotní pojišťovna Všeobecná ZP Vojenská ZP Česká průmyslová ZP OZP bank, pojišťoven,… Zaměstnanecká pojišťovna Škoda ZP ministerstva vnitra Revírní bratrská pokladna, ZP ZP Metal-Aliance ZP Média
kód 111 201 205 207
1. 1. 2011 6 264 865 581 468 719 927 694 187
1. 1. 2010 6 238 085 591 083 709 290 686 397
změna + 28 780 - 9 615 + 10 637 + 7 790
% + 0,4 % - 1,6 % + 1,5 % + 1,1 %
209
134 971
133 316
+ 1 655
+ 1,2 %
211
1 137 687
1 125 885
+ 11 802
+ 1,0 %
213
412 232
412 979
- 747
- 0,2 %
217 228
410 004 28 508
400 518 38 601
+ 9 486 - 10 093
+ 2,4 % - 26,1 %
Pramen: www.produktovelisty.cz/zdravotni-pojisteni/clanky/pocty-pojistencu/339-pocty-pojistencu-zp-2011.html
Největší počet pojištěnců má Všeobecná zdravotní pojišťovna, která v současné době registruje přibliţně 2/3 všech pojištěnců.
Na druhém místě je Zdravotní pojišťovna
ministerstva vnitra (ZPMV), která jako jediná ze zaměstnaneckých a oborových zdravotních pojišťoven převyšuje hodnotu jednoho milionu pojištěnců. V současné době se však připravuje návrh zákona o zdravotních pojišťovnách, kde je v plánu spojení ZPMV a Vojenské zdravotní pojišťovny. [13] Tímto sloučením by se ZPMV přiblíţila ke dvěma milionům pojištěncům. Z tabulky můţeme vysledovat i jednotlivé přesuny pojištěnců, avšak ty nejsou nijak významné. Jedinou výjimku tvoří ZP Média, která se však ke dni 28. března 2011 sloučila se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky. A to proto, ţe nesplnila zákonný závazek dosaţení počtu nejméně 100 000 pojištěnců, který vyplývá z § 4 odst. 2 písm. f) zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
60
Následující graf udává procentní zastoupení počtu pojištěnců jednotlivých zdravotních poštoven v procentním zastoupení. Není ţádným překvapením, ţe Všeobecná zdravotní pojišťovna dominuje s 60,6 %. Graf č. 9: Podíl jednotlivých ZP k 1. 1. 2011 (v %)
11 %
Všeobecná ZP
4%
1,3 %
Vojenská ZP
6,7 % Česká průmyslová ZP
6,9 % OZP bank, pojišťoven
5,6 % 60,6 %
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda ZP ministerstva vnitra Revírní bratrská pokladna, ZP ZP Metal-Aliance
Pramen: vlastní zdroj
8.2 Plátci zdravotního pojištění Plátce zdravotního pojištění dle zákona. 48/1997 Sb. můţeme rozdělit do tří základních skupin: pojištěnci (zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů), zaměstnavatelé, stát. Pojďme se blíţe podívat na jednotlivé skupiny:
61
Zaměstnanci a zaměstnavatelé [2] Výše pojistného je stanovena na 13,5 % z vyměřovacího základu, kde zaměstnanec je povinen odvést 4,5 % z hrubé mzdy a zaměstnavatel pak zbylých 9 %. Maximální vyměřovací základ byl stanoven na sumu 1 809 864 Kč, coţ je stejná částka jako u osoby samostatně výdělečně činné. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) [3] OSVČ platí pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, kde vyměřovací základ je ve výši 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaloţených na jeho dosaţení, zajištění a udrţení. Pro rok 2012 byl stanoven minimální vyměřovací základ na hodnotu 50 % průměrné měsíční mzdy, coţ je 25 137 Kč, po zaokrouhlení se dostaneme na zálohu měsíčního pojistného, která je stanovena na 1 697 Kč. Maximální vyměřovací základ činí 1 809 864 Kč z této sumy, pak propočteme měsíční zálohu pojistného, která je ve výši 20 361 Kč. Osoby bez zdanitelných příjmŧ [2] Za osobu bez zdanitelných příjmů je povaţován pojištěnec, který má trvalý pobyt na území ČR, avšak není zaměstnán, nejedná se o OSVČ a ani nepatří do skupiny osob, za které platí pojištění stát. Jako příklad můţeme uvést ţenu v domácnosti či absolvent vysoké školy, který nepokračuje ve studiu a nenastoupí do zaměstnání. Pro rok 2012 je stanovena minimální platba pojistného pro OBZP na hodnotu 1 080 Kč. Stát [3] Stát platí pojistné za definované skupiny osob, které jsou uvedeny v § 7 zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, výše tohoto pojistného je pro rok 2012 stanovena v měsíční výši 723 Kč.
8.3 Příjmy a výdaje na zdravotní péči Následující tabulka uvádí výši celkových příjmů a výdajů, které vychází ze zdravotně pojistných plánů jednotlivých zdravotních pojišťoven. Povšimněte si, ţe většina zdravotních pojišťoven vykázala vyšší výdaje neţ příjmy aţ na VOZP a RBPZP. Pojišťovny v roce 2011 62
celkem vydali na zdravotní péči 227,740 miliardy Kč, avšak jejich příjmy byli pouze 234,251 miliardy Kč. Tabulka č. 4: Příjmy a výdaje na zdravotní péči 2011 Příjmy celkem 2011(v tis. Kč) VZP VOZP ČPZP OZP ZPS ZPMV RBPZP ZPMA
147 783 200 11 983 339 13 917 240 12 998 200 2 796 333 22 166 606 7 443 700 8 651 605
Výdaje celkem 2011(v tis. Kč)
152 271 608 11 868 861 14 409 719 13 129 934 2 952 176 23 636 922 7 176 000 8 805 937
Pramen: zdravotně pojistné plány jednotlivých zdravotních pojišťoven
8.4 Smluvní politika se zdravotními zařízeními Zdravotní pojišťovny se snaţí naplňovat zákonnou povinnost zajistit pojištěncům dostupnou zdravotní péči, avšak nemají ţádnou povinnost uzavírat smlouvy se zdravotním zařízením. Ve většině zdravotně pojistných plánech se pak dočtete, ţe zdravotní pojišťovna neplánuje nárůst počtu smluvních zařízení s výjimkou několika lékařských praxí, mezi které patří i nové stomatologické ordinace. Přičemţ zde platí jisté nepsané pravidlo, které nám říká, ţe pokud se vám podaří uzavřít smlouvu se VZP, jsou pak i ostatní pojišťovny ochotny s vámi uzavřít smlouvu, která se obvykle uzavírá na dobu osmi let. Společnost BlackDental, s. r. o. má jiţ několik let uzavřené smlouvy s většinou zdravotních pojišťoven, tudíţ jí odpadá starost s tím, zda s ní budou uzavřeny smlouvy.
63
9 MARKETINGOVÝ PLÁN 9.1 Produkt Produktem privátní stomatologické ordinace BlackDental, s. r. o. jsou poskytované sluţby. Jedná se zejména o preventivní, diagnostickou a ošetřovatelskou péči, která je zajišťovaná nejmodernější technologií. Důleţitou součástí poskytovaných sluţeb je vztah pacient – lékař, kde pacient očekává poskytnutí co nejkvalitnější péče a osobní přístup ze strany lékaře. Pokud klient bude cítit, ţe je o něj dobře postaráno a ţe je jasně a srozumitelně informován o všech léčebných postupech a procedurách, které bude postupovat, nebude se potom pokoušet jít jinam.
9.2 Propagace Pro úspěšný start nové ordinace je důleţité vhodně zvolit propagaci. Jde především o to, aby stávající klienti byli předem informovaní o přesunu ordinace. Na stávající ordinaci bude umístěno upozornění s novou adresou a dnem zahájení činnosti v novém místě. Budou zhotoveny nové vizitky a společnost si ponechá stávající telefonní číslo, pro jednodušší komunikaci s pacienty. Dle mého názoru by bylo vhodné zaloţit webové stránky, hlavně proto, aby se upozornilo na ordinace dentálních hygien a nabídku jejich sluţeb včetně cen jednotlivých zákroků. V dnešní době mnoho potencionálních klientů přemýšlí o návštěvě dentální hygieny, proto zkoumají jednotlivá zařízení právě na internetu, porovnávají nejen jednotlivé sluţby, ale hlavně jejich cenu. Avšak majitel společnosti zatím o této moţnosti zatím neuvaţuje. Na druhou stranu je nutno si uvědomit, ţe volná kapacita není aţ tak veliká, tudíţ postačí, pokud se stávající klienti zmíní svým přátelům či v práci. Mluvené slovo je občas více neţ nějaká drahá reklama. Bohuţel i přes mé námitky v novém zdravotním zařízení nebude zřízena recepce, která by slouţila především pro lepší komunikaci s pacienty.
64
9.3 Místo poskytování sluţeb Nová zubní klinika se bude nacházet přibliţně patnáct minut od centra města Ústí nad Labem ve vilkové čtvrti Klíše v ulici Klíšská 981. V současné době probíhají stavební úpravy, tak aby nové prostory odpovídaly poţadovaným legislativním normám, pro bliţší představu je nákres plánu uveden v příloze č. 1. Pro pacienta je důleţité, aby se cítil jak v čekárně, tak v ordinacích dobře, proto budou tyto prostory vymalovány v pestrých tónech a zařízeny především moderním a pohodlným nábytkem. Samozřejmě nezapomínáme ani na nejmenší pacienty, pro které bude vybudován dětský koutek, kde si děti budou moci hrát a kreslit obrázky. Jde nám především o to, aby pacienti jiţ při vstupu do těchto prostor nebyli ve stresu z toho, ţe se nacházejí v ordinaci stomatologa. Nezapomínáme ani na to, ţe většina zákazníku do ordinace přijíţdí vlastním automobilem a tudíţ potřebují dostatek prostoru, kde by mohli zaparkovat. Navíc v těsné blízkosti se nachází supermarket Kaufland, tudíţ případný nedostatek parkovacích v okolí zdravotního zařízení nemusíme řešit. Tato oblast je dobře pokryta spoji městské hromadné dopravy, konkrétně trolejbusy číslo 3, 19, 52, 58 a 59. Cena jedné přestupní jízdenky s platností 45 minut je 18 Kč.
9.4 Cenová politika Společnost BlackDental, s. r. o. má uzavřenou smlouvu téměř se všemi zdravotními pojišťovnami na území ČR. Tudíţ veškeré sluţby poskytované v ordinaci zubního lékaře jsou hrazeny podle sazebníku stomatologických výkonů, který je zveřejněný na internetových stránkách České stomatologické komory, kde nalezneme kód jednotlivých výkonů, název a samozřejmě jejich cenu. Pro představu zde uvádím ukázku ceníku sluţeb dle sazebníku, v příloze č. 2 je pak uveden vzorek samotného sazebníku. vyšetření a ošetření registrovaného pacienta v rámci preventivní péče
368 Kč
ošetření zubního kazu – stálý zub
220 Kč
zhotovení extraorálního RTG snímku
225 Kč
léčba chronických onemocnění paradoxu
243 Kč
65
Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění stanovuje, jaká část zubní péče není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. To znamená, ţe v některých případech je pacient nucen hradit celý výkon přímo v hotovosti lékaři či alespoň na něj částečně přispět. Jedná se zejména o nadstandardní materiál a výrobky. Ceník těchto nadstandardních sluţeb bude umístěn v čekárně, kde bude pacientům k dispozici, aby si mohli udělat představu o tom, kolik je bude určitý zákrok stát. Pro bliţší představu zde uvedu ukázku tohoto ceníku: bílá výplň pečetní
500 Kč
dostavba růţku
900 Kč
kapsový amalgám ANA
450 Kč
Protetické práce jsou ohodnoceny takto: korunka fasetová – plast, schůdek
2 100 Kč
korunka keramická faseta
2 300 Kč
korunka metalokeramická
2 800 Kč
Navíc nesmíme zapomínat na to, ţe pojištěnec (či jeho zákonný zástupce) je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení regulační poplatek ve výši 30 Kč. [48] V případě zahraniční klientely, která pochází převáţně z Německa, se úhrada za poskytnutou péči hradí následně. Pacient si zaplatí veškeré výlohy sám a to ve výši, kterou stanoví zubní lékař. Většina stomatologů má dva ceníky nadstandardních sluţeb, jeden pro českou klientelu a druhý pro zahraniční. V ordinaci MUDr. Černého zahraniční klient zaplatí stejnou sumu jako český plus náklady, které tuzemskému pacientovi hradí pojišťovna. Veškeré zákroky, které jsou provedené v ordinacích dentálních hygien, si klient platí sám, proto je pro ně podstatné, aby znali nejen, co vše dentální hygiena nabízí, ale i sumu jednotlivých zákroků, proto spolu s ceníkem nadstandardních sluţeb budou tyto informace zpřístupněny pacientům v prostorech čekárny. V následujícím textu je uvedena ukázka ceníků dentálních hygien. 650 Kč
vstupní vyšetření dentální hygiena u dětí (nácvik pomůcek, doporučení chemických prostředků 66
15 min 250 Kč
dentální hygiena u dospělých (kyretáţe, měření indexu CPITN,
30 min 380 Kč
PBI, zařazení do PARO léčby aj.) 1 krček 50 Kč
lakování krčků
3 000 Kč
Vector – horní a dolní čelist
9.5 Pracovní doba a objednávání pacientŧ Ordinační hodiny v nové ordinaci budou stanoveny stejně, jako je tomu ve stávající zubní ordinaci, tedy: Po 8:00 – 16:00 Út 8:00 – 16:00 St 8:00 – 16:00 Čt 8:00 – 16:00 Pá 8:00 – 15:30 Přestávka na oběd je vymezena na dobu od 12:00 do 12:30. Pacient se můţe objednat osobně přímo v ordinaci nebo na pevné lince či mobilním telefonu. Společnost BlackDental, s. r. o. se snaţí, aby objednací doba nebyla příliš dlouhá. V současné době pacienti čekají jeden měsíc na objednání.
67
10 PERSONÁLNÍ ZDROJE 10.1 Vedení společnosti MUDr. Evžen Černý - zubní lékař, který se narodil v roce 1968 na Ukrajině. V roce 1990 promoval v oboru stomatologie na Krymské Lékařské Univerzitě. Potom následovala sedmiletá praxe na Krymu do doby, neţ se přestěhoval do České republiky. Od roku 1998 se stal členem České stomatologické komory, avšak vzhledem k tehdejším legislativním předpisům nesměl provozovat stomatologickou praxi. V té době pracoval, jako lékař asistent pod kontrolou lékaře u MUDr. Linka do doby neţ sloţil druhou atestační zkoušku v roce 2003. Protoţe měl přiznanou praxi 1,5 roku, obdrţel licenci ministerstva zdravotnictví a směl provozovat stomatologickou praxi jako cizinec s druhou akreditací. V roce 2004 si pronajal plně vybavenou zubní ordinaci a od té doby provozuje svoji praxi.
10.2 Pracovní tým MUDr. Evžen Černý – zubní lékař Simona Perutková – zdravotní sestra Petra Borková, Dis. – dentální hygienička Kristiny Egersdorfová, Dis. – dentální hygienička Helena Černá – administrativní pracovník
10.3 Externí pracovníci Jedná se o tři zubní laboratoře, které zajišťují veškeré protetické práce. MEDENT s. r. o. - sídlící v Ústí nad Labem Zoubek s. r. o. - sídlící v Ústí nad Labem Blanka Šťastná – sídlící v Litoměřicích
68
11 FINANČNÍ PLÁN 11.1 Náklady na rekonstrukci a pronájem Pronajaté prostory je nutno zcela změnit, tak aby vyhovovaly legislativním předpisům, které kladou přesně poţadavky na velikost ordinací, čekárny, sociálního zařízeni, sterilizační místnosti apod. Náklady na rekonstrukci jsou v plné výši hrazeny majitelem nemovitost. I přesto, ţe vlastníkem nemovitosti, kde bude provozována stomatologická ordinace a ordinace dentálních hygien, je zřizovatel společnosti BlackDental, s. r. o., bude uzavřena smlouva o pronájmu nemovitosti, v níţ bude stanovena přesná výše nájemného, která činí 45 000 Kč včetně vody a energií, a samozřejmě mimo jiného i šestiměsíční výpovědní lhůta.
11.2 Náklady na vybavení zdravotnického zařízení Pokud jde o vybavení stomatologické ordinace a dentálních hygien je nutno se v prvé řadě drţet právních předpisů, které nám přikazují, co vše je ze zákona nutné pořídit. Jedna se především o vyhlášku č. 221/2010 Sb. O požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení (úryvek této vyhlášky naleznete v příloze č. 3). Mimo jiné pořízení zdravotnické techniky a zdravotnického nábytku je velice nákladné. Proto při výběru dodavatelů byly posuzovány nejrůznější podmínky - například cena, instalace výrobku, délka záruční doby, poskytováni servisních sluţeb po celou dobu uţívaní výrobku a jiné. Společnost BlacDental, s. r. o. se rozhodla pro spolupráci s organizací Dent Unit s. r. o., která je dodavatelem kompletních stomatologických ordinací. Společnost Dent Unit s. r. o. byla zaloţena v roce 1992 se sídlem v Hradci Králové. Nabízí flexibilní autorizovaný servis, je schopna realizovat stomatologickou ordinaci “na klíč“ – tedy kompletně vybavit jednotlivé ordinace. Je ochotna spolupracovat se stavební firmou a architektkou na projektování stomatologického pracoviště. Navíc poskytuje zajištění finančních sluţeb v podobě moţnosti čerpaní slev či splátkového kalendáře. V současně době s touto společností probíhá jednání o vybavení jednotlivých ordinací. Následující tabulka uvádí přehled jednotlivých nákladu na pořízení ordinací. I přesto, ţe společnost BlackDental, s. r. o. není plátcem DPH, uvedené ceny zahrnují daň z přidané hodnoty. 69
Tabulka č. 5: Pořizovací náklady Technické vybaveni jednotlivých ordinaci stomatologická souprava A – dec 300 stomatologická souprava A – dec 200 stomatologická souprava A – dec 200 Intraorální set Gendex Expert DC + Gendex GXS - 700 Amalgátor Dentomat Horkovzdušný stelirizátor Stericell - 22 Intraorálni kamera KaVo 3 Odlučovač amalgamu Durr CAS1 Polymerizačni lampa Bluephase G2 X – Smart Dual OPG Gendex 9200 DDE Pentamix 3 Air – Flow Master Piezon Minimaster LED BY – PD 398 Whitening Accelerator VECTOR Pro system paket Dell Precision T1600, D11.T1600.002 (3 kusy) Nábytek ordinace č. 1 (stomatologická ordinace) ordinace č. 2 (dentalní hygiena) ordinace č. 3 (dentální hygiena) sterilizační místnost čekárna šatna kuchyňka Ostatní náklady pracovní oděv Medicus ostatní náklady Cena celkem
507 804 Kč 314 024 Kč 314 024 Kč 196 000 Kč 23 391 Kč 36 575 Kč 25 596 Kč 51 173 Kč 29 312 Kč 80 300 Kč 509 000 Kč 33 000 Kč 163 000 Kč 53 900 Kč 59 000 Kč 77 242 Kč 84 628 Kč 60 000 Kč 45 000 Kč 45 000 Kč 25 000 Kč 138 000 Kč 18 000 Kč 36 000 Kč 10 000 Kč 54 492 Kč 40 000 Kč 2 979 461 Kč
Pramen: interní zdroje společnosti
Poloţka ostatní náklady obsahuje náklady na pracovní oděv a na jeho obnovu, ale také výdaje spojené s dopravou a montáţí technického vybavení a nábytku. Do jednotlivých ordinací je nutno zakoupit informační systém, který usnadní dokumentaci jednotlivých pacientů a hlavně maximalizuje přehled o zdravotním stavu pacienta
70
a samozřejmě i o ekonomickém stavu ordinací. Po pečlivém zhodnocení byl zvolen Medicus 3 Stomatolog Komfort pro stomatologickou ordinaci MUDr. Černého a Medicus 3 Stomatolog Profesionál do kaţdé ordinace dentální hygieny. Celková cena těchto informačních systémů činí 54 492 Kč včetně DPH. Kaţdý rok je pak nutné si zakoupit licenci na provoz softwaru. V příloze č. 4 je uveden ceník produktů Medicus 3 Stomatolog od společnosti CompuGroup Medical, která je mezinárodní softwarovou organizací zaměřující se na oblast zdravotnictví. Náhled zdravotního softwaru Medicus 3 Stomatolog je uveden v příloze č. 5.
11. 3 Náklady na provoz zdravotnického zařízení Pro zahájení provozu je nutné zařídit celou řadu věcí. Jedná se především o zajištění spotřebního materiálu, bez kterého by zdravotní zařízení nemohlo fungovat. Jeho měsíční výši určil MUDr. Evţen Černý na 74 000 Kč pro všechny tři ordinace na základě své dlouhodobé praxe. Profesní pojištění bude navýšeno z 2 500 Kč na 5 000 Kč a to z důvodu navýšení počtu zaměstnanců a přesunu nestátního zdravotnického zařízení do nových, větších nebytových prostor. Tato suma bude hrazena jednou ročně stejně jako příspěvek ČSK, který je ve výši 500 Kč a je spolu s profesním pojištěním zahrnut do nákladové poloţky. Podrobnější přehled jednotlivých měsíčních nákladů uvádí následující tabulka. Tabulka č. 6: Přehled měsíčních nákladŧ na provoz splátka úvěru nájemné, voda, energie osobní náklady účetní sluţby úklidová firma prádelna telekomunikační sluţby drobné kancelářské potřeby, drogeristické zboţí spotřební materiál zboţí pro pacienty celkem
51 569 Kč 45 000 Kč 160 000 Kč 7 000 Kč 5 000 Kč 2 500 Kč 3 000 Kč 1 000 Kč 74 000 Kč 16 000 Kč 365 069 Kč
Pramen: interní zdroje společnosti
71
11.4 Náklady na marketing a propagaci Suma vytyčená na marketing a propagaci se stanovena ve výši 3 600 Kč, zahrnuje pouze tvorbu nových firemních vizitek. Podle názoru MUDr. Černého jiná forma propagace není nutná vzhledem k tomu, ţe nepotřebuje přilákat velké mnoţství nových zákazníků. Postačí, pokud se stávající klienti zmíní svým známým.
11.5 Daňové náklady Z přímých daní je u zubního lékaře velmi podstatná daň z příjmu fyzických osob z nezávislé činnosti a daň silniční, která se platí za kaţdý jednotlivý sluţební (firemní) automobil. Velikost této daně řeší zákon č. 16 / 1993 Sb., o silniční dani a v podstatě záleţí na kubatuře auta. Společnost BlackDental, s. r. o. vlastní v současné době jedno sluţební auto, za které platí roční silniční daň ve výši 2 400 Kč, prozatím neplánuje nákup dalšího firemního vozu. Jak kaţdý ví, nepřímé daně jsou skryty v cenách zboţí, avšak zubních lékařů se vývoj v oblasti nepřímých daní velmi nedotýká, i kdyţ oni sami ve svých výkonech ţádnou nepřímou daň nevykazují. Je to dáno především tím, ţe téměř všechny nákupy materiálů, zdravotnické techniky, oděvy, administrativní prostředky atd. obsahují DPH, tudíţ stomatologové ve svých nákupech hradí HDP. Avšak zubní lékaři za vykonaný výkon či poskytnutou sluţbu nemohou svým pacientům ţádnou nepřímou daň připočítat. [53] Z toho je patrné, ţe společnost BlackDental, s. r. o. není plátcem DHP, tudíţ se touto problematikou zřizovatel organizace nemusíme vůbec zabývat.
11.6 Odpisy Odpisy účetní nemají pro zubního lékaře ţádný význam. Naopak je tomu u daňových odpisů, kde na základě zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu je zubní lékař povinen provádět daňové odpisy pro potřebu výpočtu daně z příjmů fyzické či právnické osoby. Celková hodnota odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku byla stanovena na částku převyšující 40 000 Kč. Přičemţ tento dlouhodobý hmotný majetek spadá do 2. odpisové skupiny s dobou odepisování 5 let. Následující tabulka nám znázorňuje roční daňové odpisy, 72
kde celková výše odepisovaného majetku byla stanovena ve výši 2 325 467 Kč. Účetní jednotkou bylo zvoleno rovnoměrné odpisování bez navýšení vstupní ceny. Tabulka č. 7: Roční daňové odpisy rok 1 2 3 4 5
odpis roku 255 801 Kč 517 416 Kč 517 416 Kč 517 416 Kč 517 416 Kč
odpis celkem 2 069 666 Kč 1 552 250 Kč 1 034 834 Kč 517 416 Kč 0 Kč
Pramen: vlastní zdroj
Vzhledem k tomu, ţe cena dlouhodobého nehmotného majetku nepřevyšuje sumu 60 000 Kč, tedy nesplňuje zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu, nemůţeme zdravotní software odepsat. V prosinci roku 2010 byl společností BlackDental, s. r. o. zakoupen automobil v hodnotě 750 000 Kč, kterou účetní jednotka začala odepisovat v lednu následujícího roku a to formou rovnoměrných odpisů bez navýšení vstupní ceny po dobu 5 let. V roce 2016 je pak naplánován nákup nového sluţebního automobilu a to v odhadované výši 800 000 Kč. Tabulky pro výši odpisů automobilů jsou uvedeny v příloze č. 6.
11.7 Zdroje financování Vzhledem k tomu, ţe společnost BlackDental, s. r. o. nevlastní ţádnou nemovitost, tudíţ nemá čím ručit za poskytnutý úvěr, rozhodla se proto pro nabídku podnikatelského úvěru od Raiffeisen BANK, jejíţ Podnikatelská rychlá půjčka je určena především společnostem s ručním omezeným. Splacení zvoleného úvěru probíhá formou anuitních splátek. V následující tabulce jsou uvedeny parametry produktu Podnikatelská rychlá půjčka. Tabulka č. 8: Podnikatelský úvěr výše úvěru úroková sazba splatnost v letech měsíční anuitní splátka
2 500 000 Kč 8,73% 5 51 569 Kč
Pramen: interní zdroje společnosti
73
Pořizovací náklady na vybavení zdravotnického zařízení byly stanoveny ve výši 2 979 461 Kč plus nesmíme opomínat náklady na první měsíc provozu – 187 569 Kč. Je tedy patrné, ţe podnikatelský úvěr 2 500 000 zcela nepokryje náklady na pořízení a provoz zdravotnického zařízení. Vzniklý rozdíl je kryt vlastním kapitálem společnosti. Ke konci roku 2011 činil vlastní kapitál 911 000 Kč. Zdroje financování pořízení a provozu zdravotnické kliniky jsou: úvěr, vlastní kapitál.
11.8 Výnosy Jednotlivé odhady výnosů byly stanoveny na základě celkového počtu ošetření během jednoho pracovního dne. Tyto výnosy můţeme rozdělit do dvou skupin: 1. výnosy tvořené platbami zdravotních pojišťoven za jednotlivé provedené výkony, 2. přímé platby pacientů za poskytnutou sluţbu či nadstandardní materiál. Platby zdravotních pojišťoven se týkají pouze stomatologické ordinace. Výnosy dentálních hygien jsou tvořeny výhradně přímými platbami jejich klientů. Stomatologická ordinace má v současné době 1972 pacientů, avšak předpokládáme přesun 30% z nich do vedlejších ordinací dentálních hygien. Tento převod je odůvodněn tím, ţe se jedná převáţně o pacienty, kteří docházejí pouze na preventivní prohlídky a v posledních dvou letech nepodstoupili ţádný stomatologický zákrok. Dále sem spadají pacienti, kteří jsou zařazení do parodontologické léčby. Vzniklá kapacita o velikosti přibliţně 578 pacientů by měla být zaplněná do jednoho roku, kde přepokládáme, ţe noví klienti budou převáţně tvořeni českou klientelou pojištěnou u zdravotních pojišťoven, kteří budou ochotni si zaplatit za nadstandardní materiál. Avšak nezapomínejme, ţe vzhledem k blízkosti německých hranic bude asi 5% nových pacientů z ciziny. Zahraniční klienti si poskytnutý výkon hradí sami a to v plné výši. Cena odpovídá sumě, kterou by za českého pacienta zaplatila tuzemská zdravotní pojišťovna.
74
Průměrný počet ošetřených pacientů během jednoho dne je 20, avšak záleţí na náročnosti jednotlivých zákroků. Dentální hygieničky se v současné době dělí o jednu ordinaci, kde kaţdá z nich má 550 stávajících klientů, jejich stop stav v nových prostorech, kde kaţdá bude mít vlastní ordinaci, je 1 100 pacientu pro kaţdou z nich. Délka předpokládaného dosaţení stop stavu je stanovena na jeden rok. Je to dáno především tím, ţe do nových ordinací budou převedeni stávající klienti, navíc jim přibude 578 pacientů od doktora Černého, tudíţ do doplnění maximální kapacity jim zbývá odhadem 261 klientů na jednu dentální hygieničku. Počet ošetření během jednoho pracovního dne se pohybuje v rozmezí 8 – 12 pacientu, opět je to dáno na rozsahu jednotlivých zákroků. V prvním roce provozu jsou měsíční trţby za výkon stomatologické ordinace odhadovány ve výši 147 000 Kč a trţby za výkon dentálních hygien 244 000 Kč. Tedy celková suma za měsíční výkon společnosti BalckDental, s. r. o. činí 446 000 Kč s tím, ţe předpokládáme její 3 % měsíční růst. Trţby za prodej výrobků jsou ve výši 15 600 Kč s měsíčním růstem 1,8 %. Na veškeré prodávané zboţí se připočítává marţe 30 %.
11.9 Predikce vývoje peněţních tokŧ Cash – flow je vzhledem k časovému rozloţení nákladů a výnosů ovlivněno skutečností, ţe nejprve musíme zaplatit skutečné výdaje a teprve potom obdrţíme odpovídající příjmy. V následující tabulce je uvedena struktura jednotlivých příjmů a výdajů za jednotlivé měsíce roku 2013. Povšimněte si, ţe některé příjmy společnost obdrţí se zpoţděním a některé výdaje jsou hrazeny aţ následující měsíc. Veškeré trţby za prodej výrobků jsou placeny klienty v hotovosti stejně jako část trţeb za výkon, které nepokrývá zdravotní pojišťovna, pacienti zaplatí v hotovosti ve stejný den, kdy jim byl proveden výkon. Naopak zdravotní pojišťovny posílají své platby za provedené zdravotní výkony vţdy následující měsíc a to na bankovní účet společnosti, avšak pro zjednodušení výpočtu peněţních toků budeme předstírat, ţe jejich platby jsou v hotovosti. V lednové kolonce platby zdravotních pojišťoven je uvedena suma za úhradu výkonů, která odpovídá výkonům provedených v prosinci 2012 MUDr. Černým ve starých prostorech zubní ordinace. 75
K prvnímu lednu 2013 bude na bankovní účet organizace připsán podnikatelský úvěr ve výši 2 500 000 Kč, tudíţ společnost můţe obratem uhradit veškeré pohledávky za nákupu dlouhodobého hmotného majetku, tedy nákup lékařských přístrojů. Předpokládáme, ţe tento hmotný nábytek společnost začne odepisovat u únoru téhoţ roku. Splátka úvěru, nájemné, voda, energie a nákup zboţí a materiálu jsou pravidelné výdajové poloţky splatné vţdy v daném měsíci. Osobní náklady jsou hrazeny vţdy k 15 dni následujícího měsíce. Výdajová poloţka ostatní náklady a poplatky zahrnuje součet jednotlivých jednorázových plateb za nákup pracovního oděvu, zdravotního softwaru, drobné zdravotnické techniky, zdravotnického nábytku, dopravu a montáţ tohoto technického vybavení a nábytku, ale také úhradu za profesní pojištění, příspěvek ČSK, silniční daň, které se platí jednou ročně a jednorázové náklady na propagaci společnosti. V této souhrnné poloţce nalezneme i platby za účetní sluţby, telekomunikační sluţby, úklidové firmě a prádelně, které činí měsíčně 17 500 Kč splatných vţdy ke konci následujícího měsíce. Zbylou sumu tvoří nákup drobných kancelářských potřeb a drogeristického zboţí, které je placeno hotově v den nákupu. Jak je patrné z níţe uvedené tabulky hodnoty cash – flow nedosahují v ţádném měsíci záporných hodnot. To znamená, ţe společnost bude mít vţdy dostatečný finanční objem peněţních prostředků k pokrytí veškerých nákladových poloţek. V prvním měsíci si dokonce vytvoří i rezervu, kterou by byla schopna pokrýt nedostatek financí v některém z následujících měsíců, coţ však není zapotřebí. Jiţ v červenci celkové příjmy převýší celkové výdaje o 100 000 Kč. Peněţní prostředky do dalšího roku jsou pak v celkové výši 1 806 580 Kč.
76
Tabulka č. 9: Měsíční výkaz peněţních tokŧ únor
leden PŘÍJMY bank. úvěr vlastní kapitál platby ZP přímé platby trţby za prodej výr. celkové příjmy VÝDAJE nákup DHM splátka úvěru nájemné, energie, voda nákup zboţí a materiálu ostatní náklady a poplatky osobní náklady výdaje celkem příjmy – výdaje stav peněţních prostředků cash-flow
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
2 500 000 911 000 100 300 292 000
99 000 300 760
101 970 309 783
105 029 319 076
108 180 328 649
111 425 338 508
114 768 348 663
118 211 359 123
121 758 369 897
125 410 380 994
129 173 392 424
133 048 404 196
15 600
15 880
16 166
16 457
16 753
17 055
17 362
17 674
17 992
18 316
18 646
18 981
3 818 900
415 640
427 919
440 562
453 582
466 988
480 793
495 008
509 646
524 720
540 242
556 225
2 325 467 51 569
51 569
51 569
51 569
51 569
51 569
51 569
51 569
51 569
51 569
51 569
51 569
45 000
45 000
45 000
45 000
45 000
45 000
45 000
45 000
45 000
45 000
45 000
45 000
86 000
88 436
90 942
93 522
96 175
98 906
101 716
104 607
107 582
110 643
113 793
117 035
666 494
18500
18500
18500
18500
18500
18500
18500
18500
18500
18500
18500
0
160 000
160 000
160 000
160 000
160 000
160 000
160 000
160 000
160 000
160 000
160 000
3 174 530
363 505
366 011
368 591
371 244
373 975
376 785
379 676
382 651
385 712
388 862
392 104
644 370
52 135
61 907
71 972
82 337
93 014
104 009
115 333
126 996
139 008
151 380
164 121
644 370
644 370 696 505
696 505 758 412
758 412 830 384
830 384 912 721
912 721 1 005 735
1 005 735 1 109 744
1 109 744 1 225 076
1 225 076 1 352 072
1 352 072 1 491 080
1 491 080 1 642 459
1 642 459 1 806 580
Pramen: interní zdroje společnosti
77
11.10 Predikce výkazŧ zisku a ztrát Informace z tabulky finančních toků a měsíčních nákladů na provoz společnosti slouţí jako podklad pro sestavení souhrnného výkazu zisku a ztráty pro rok 2013, jehoţ součástí je i výpočet daně z příjmu. Na druhou stranu zde nejsou zaznamenány splátky úvěru, neboť se účetně nejedná o nákladovou ani výnosovou poloţku. Lednový provozní výsledek hospodaření jako jediný vykazuje ztrátu a to proto, ţe jsou zde zahrnuty náklady spojené s vybavením zdravotnického zařízení (drobné přístroje, nábytek aj.) které nepřevyšují hodnotu 40 000 Kč a tudíţ je dle legislativních předpisů1 nelze zařadit do odpisů. Na druhou stranu ploška odpisy dlouhodobého majetku obsahuje jednak odpisy, které jsou spojené s pořízením zdravotnické techniky převyšující sumu 40 000 Kč, ale také odpisy související se zakoupením sluţebního automobil z roku 2010. Finanční výsledek hospodaření je po celý rok záporný a to díky tomu, ţe obsahuje pouze úrok z úvěru v roční výši 118 828 Kč. Mohli bychom sem sice započítat výnosové úroky, ale jedná se o částku v řádech sta korun ročně, která nemá podstatný vliv na finanční výsledek hospodaření, a proto zde není brána v úvahu. V roce 2013 je odhadován celkový obrat trţeb ve výši 5 755 966 Kč, přičemţ hospodářský výsledek před zdaněním je 657 610 Kč, 19 % z této sumy pak tvoří daň z příjmu za běţnou činnost. Hospodářský výsledek za účetní období je poměrně vysoký i přes to, ţe společnost investovala značnou sumu do vybavení zdravotnického zařízení.
1
Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu
78
Tabulka č. 10: Měsíční výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty Trţby za prodej I A. + II B.
+ C. E. * * Q. ** *** ****
zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí Obchodní marţe Výkony (trţby za prodej výrobku a sluţeb) Výkonová spotřeba (materiál, energie, sluţby, ostatní poplatky) Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy DHM a DNM Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běţnou činnost Výsledek hospodaření za běţnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
2013
15 600
15 880
16 166
16 457
16 753
17 055
17 362
17 674
17 992
18 316
18 646
18 981
206 882
12 000 3 600
12 216 3 664
12 436 3 730
12 660 3 797
12 888 3 865
13 120 3 935
13 356 4 006
13 596 4 078
13 841 4 151
14 090 4 226
14 344 4 302
14 602 4 379
159 147 47 735
391 000
402 730
414 812
427 256
440 074
453 276
466 874
480 881
495 307
510 166
525 471
541 235
5 549 084
802 994 - 408 394 160 000
139 720 266 674 160 000
142 007 276 535 160 000
144 362 286 692 160 000
146 788 297 152 160 000
149 286 307 925 160 000
151 860 319 021 160 000
154 511 330 448 160 000
157 241 342 217 160 000
160 053 354 339 160 000
162 950 366 824 160 000
165 933 379 681 160 000
2 477 704 3 119 114 1 920 000
35 223
35 223
35 223
35 223
35 223
35 223
35 223
35 223
35 223
35 223
35 223
35 223
422 676
- 603 617
71 451
81 312
91 469
101 929
112 702
123 798
135 225
146 994
159 116
171 601
184 458
776 438
- 9902
- 9902
- 9902
- 9902
- 9902
- 9902
- 9902
- 9902
- 9902
- 9902
- 9902
- 9902
- 118 828 124 946 532 664 532 664 657 610
Pramen: interní zdroje společnosti
79
11.11 Predikce vývoje hospodaření společnosti pro období 2013 - 2017 Predikce vývoje hospodaření byla stanovena na základě expertního odhadu vycházejícího především z výpočtů jednotlivých poloţek nákladů, výnosů, výdajů a příjmů, ale i z charakteristik interní a externí analýzy podniku. Odhad vývoje hospodaření byl stanoven tak, aby odpovídal době splatnosti cizích zdrojů, jedná se tedy o období 2013 aţ 2017.
11.11.1 Odhad vývoje základních poloţek rozvahy 2013 aţ 2017 Na straně aktiv můţeme sledovat postupný pokles hodnoty dlouhodobého majetku, který je způsoben sniţováním jeho zůstatkové ceny prostřednictvím odpisů, aţ do roku 2016, kdy je naplánován nákup nového sluţebního vozu, jedná se o jedinou investici, kterou chce společnost provést ve sledovaném období. Krátkodobý finanční majetek je tvořen finanční hotovostí a peněţními prostředky na bankovních účtech společnosti. Na straně pasiv si povšimněte údajů týkajících se vlastního kapitálu, který je tvořený, aţ na rok 2013, pouze poloţkami výsledků hospodaření. Cizí kapitál je tvořen z větší části bankovním úvěrem splatným do roku 2017 a krátkodobými závazky, které odpovídají osobním nákladům s rostoucím trendem. Je zajímavé pozorovat v jednotlivých letech poměry mezi poloţkami vlastní kapitál a cizí zdroje, protoţe můţeme sledovat, jak se s časem tento vztah mění a to výrazně ve prospěch právě společnosti. Tabulka č. 11: Rozvaha 2013 aţ 2017 Aktiva A. B. B. I. B. II.
B. III. C. C. I. C. II. C. III C. IV. D.
AKTIVACELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběţná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
31. 12. 2013
31. 12. 2014
31. 12. 2015
31. 12. 2016
31. 12. 2017
4 209 996
4 446 421
5 830 474
5 480 495
5 927 364
0 2 403 416
0 1 719 125
0 1 034 834
0 1 229 416
0 534 000
0 2 403 416 0 1806580 0 0 0 1 806 580 0
0 1 719 125 0 2727296 0 0 0 2 727 296 0
0 1 034 834 0 4795640 0 0 0 4 795 640 0
0 1 229 416 0 4251079 0 0 0 4 251 079 0
0 534 000 0 5 393 364 0 0 0 5 393 364 0
80
Pasiva A. A. I. A. II. A. III. A. IV. A. V. B. B. I. B. II. B. III. B. IV. C.
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoc Časové rozlišení
31. 12. 2013
31. 12. 2014
31. 12. 2015
31. 12. 2016
31. 12. 2017
4 209 996 2 049 996 911 000 0
4 446 421 2 782 421 0 0
5 830 474 4 662 374 0 0
5 480 495 4 808 192 0 0
5 927 364 5 750 754 0 0
0
0
0
0
0
481 386
657 610
2 124 811
2 537 563
2 270 629
657 610 2160000 0 0 160 000 2 000 000 0
2 124 811 1664000 0 0 164 000 1500000 0
2 537 563 1168100 0 0 168 100 1 000 000 0
2 270 629 672303 0 0 172 303 500000 0
3 480 125 176610 0 0 176 610 0 0
Pramen: interní zdroje společnosti
11.11.2 Odhad vývoje výkazu zisku a ztráty 2013 – 2017 V prvním roce provozu společnosti v nových nebytových prostorech byl stanoven měsíční odhad nárůstu trţeb za prodej zboţí o 1,8 % a 3% nárůst za výkony. Nepředpokládáme však, ţe by toto tempo růstů mohlo přetrvat i v následujících letech, protoţe odhadujeme, ţe do jednoho roku od zahájení provozu bude zaplněná kapacita pacientů v ordinacích dentálních hygien a v stomatologické ordinaci. V následujících letech proto očekáváme 3 % růst trţeb za prodej zboţí a 9 % nárůst v přímých platbách pacientů a v platbách zdravotních pojišťoven. Vzhledem k současnému vývoji cen na trhu energií, vodného a stočného a cen nájmů, předpokládáme 10 % roční nárůst těchto sum. Dále očekáváme 9 % růst výdajových poloţek a zvyšování osobních nákladů, ale o pouhá 2,5 % za rok. Hospodářský výsledek za účetní období je v druhém roce provozu výrazně vyšší, i přes skutečnost, ţe nám vzrostla hodnota odpisů dlouhodobého majetku. Za povšimnutí stojí rok 2016, kde je v plánu koupě nového sluţebního automobilu v hodnotě 800 000 Kč. Tento nákup však nemá výrazný dopad jak na hospodářský výsledek, tak i na výši odpisů dlouhodobého majetku.
81
Tabulka č. 12: Výkaz zisku a ztráty 2013 - 2017 Výkaz zisku a ztráty I A. + II B.
+ C. E. * * Q. ** *** ****
Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí Obchodní marţe Výkony (trţby za prodej výrobku a sluţeb) Výkonová spotřeba (materiál, energie, sluţby, ostatní poplatky) Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy DHM a DNM Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běţnou činnost Výsledek hospodaření za běţnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
31. 12. 2013 206 882
31. 12. 1014 227772
31. 12. 2015 234605
31. 12. 2016 241643
31. 12. 2017 248893
159 147 47 735
175224 52 548
180481 54 124
185895 55 748
191472 57 421
5 549 083
7 027 086
7 659 524
8 348 881
9 100 280
2 477 704 3 119 114 1 920 000 422 676
2183704 4 895 930 1968000 684291
2355766 5 357 882 2017200 684291
3342126 5 062 503 2067630 605 416
2744011 6 413 690 2119321 695 416
776 438
2 243 639
2 656 391
2 389 457
3 598 953
-118 828
-118 828
-118 828
-118 828
-118 828
124946
403714
482137
431420
661224
532 664
1 721 097
2 055 426
1 839 210
2 818 902
532 664
1 721 097
2 055 426
1 839 210
2 818 902
657 610
2 124 811
2 537 563
2 270 629
3 480 125
Pramen: interní zdroje společnosti
Trend jednotlivých sloţek hospodářského výsledku je znázorňuje i v následujícím grafu, kde je vidět nejen skok, který je způsoben plánovaným nákupem nového vozu. Graf č. 10: Vývoj HV v letech 2013 aţ 2017 4 000 000 3 500 000 3 000 000
Provozní VH
2 500 000 2 000 000
Finanční VH
1 500 000 1 000 000
VH za účetní období
500 000 0 -500 000
2013 2014 2015 2017 2017
Pramen: vlastní zdroj
Celkově můţeme říci, ţe predikce vývoje jednotlivých výsledků hospodaření je více neţ uspokojující pro společnost. 82
12 ANALÝZA RIZIK Je nutné, aby si společnost BlackDental, s. r. o. uvědomila moţná rizika, která by mohla ohrozit její provoz v nově zřízených prostorech a navrhnout případná preventivní opatření k jejich eliminaci. Na základě provedené analýzy trhu a dlouholetých zkušenostech MUDr. Evţena Černého můţeme rizika rozdělit dle jejich povahy do následujících oblastí:
12.1 Rizika spojená s oborem podnikáním V současné době jsou sluţby dentálních hygien velice populární, tudíţ je pravděpodobné, ţe se v tomto oboru podnikání můţe objevit nová konkurence, která by potencionálně mohla odloudit naše klienty. Z tohoto důvodu je důleţité, aby společnost mapovala konkurenční podniky ve svém okolí a pokud by bylo potřeba, přišla s konkurenční výhodou, která by skutečně zaujala klienty. Cena vţdy není rozhodující, velká část pacientů je ochotna zaplatit i vyšší sumu za poskytnutí kvalitní sluţby, nicméně můţeme například nabídnout jednu doprovodnou sluţbu zdarma v rámci jiného prováděného výkonu. Pokud jde o stomatologickou ordinaci, nepředpokládáme, ţe by případné otevření další zubní ordinace v okolí našeho podniku mohlo výrazným způsobem ovlivnit jeho chod. Je to dáno tím, ţe i přes rostoucí trend růstů zubních lékařů v posledních letech, je jich stále nedostatek. Většina pacientů je tak ráda, ţe má svého zubního lékaře a nevyhledává jiţ jiného, obzvláště, kdyţ je s poskytovanou péči a s přístupem lékaře spokojena.
12.2 Finanční rizika Finanční rizika jsou spojena s nutností uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami, avšak vzhledem k tomu, ţe stomatologická ordinace má jiţ několik let uzavřené smlouvy téměř se všemi zdravotními pojišťovnami a péče poskytnuta v ordinacích dentálních hygien není kryta ze zdravotního pojištění, je toto riziko eliminována jiţ v počátku. V souvislosti se zdravotními pojišťovnami se tu skrývá ještě jedno riziko, které spočívá v tom, ţe stomatolog musí čekat 30 – 90 dnů na platbu od pojišťovny, coţ by mohlo způsobit, ţe by se zubní ordinace mohla dostat do platební neschopnosti. Nicméně jsou tu ještě dvě 83
ordinace dentálních hygien, které jsou nezávislé na platbách zdravotních pojišťoven a jejichţ výnosy jsou schopny pokrýt chod celé společnosti. Další riziko se skrývá v tom, ţe jednotlivé ordinace nezískají plánovaný počet klientů a tudíţ očekávané výnosy budou výrazně niţší. Toto riziko je sníţeno skutečností, ţe počet nových pacientů není vysoký a tudíţ postačí, pokud se stávající klienti zmíní svým známým a příbuzným. Významným ohroţením je i zvyšování cen materiálu a sluţeb, protoţe je zde riziko toho, ţe klienti nebudou ochotni si připlatit za nadstandardní materiál a postačí jim péče, která je hrazena v rámci zdravotního pojištění. Důleţité pro sníţení finančního rizika je také diverzifikace poskytnutých sluţeb, protoţe pokud se zaměříme pouze na jednu oblast poskytované péče, zvyšujeme tím pravděpodobnost, ţe naši stávající klienti od nás odejdou, protoţe nebudeme schopni jim potřebnou sluţbu poskytnout.
12.3 Riziko poškození pacienta Je nutné počítat s tím, ţe při poskytování zdravotní péče pacientům, můţe dojít k nepředvídaným skutečnostem a lékař či dentální hygienistka mohou do jisté míry poškodit pacienta. Proto je nezbytné mít sjednané profesní pojištění, které s touto moţností počítá.
12.4 Technologický pokrok Technologický pokrok v oblasti zdravotních sluţeb se rozvíjí neuvěřitelným tempem. Zdravotní zařízení musí počítat s tím, ţe za pár let bude muset investovat do obnovy zdravotnických přístrojů, úpravy čekárny a podobně. Pro eliminaci tohoto rizika je nutno si postupně vytvářet dostatečnou finanční rezervu.
84
12.5 Riziko vyšší moci Tato rizika jsou velice zrádná, protoţe nemůţeme předvídat, ţe se něco takového stane. Jedná se především o to, ţe některé technické zařízení můţe přestat fungovat. Pro tento případ je nutné mít sjednanou servisní a po servisní sluţbu, která je schopna dorazit a opravit nefunkční zařízení v den vzniku problému. Dalším velikým problémem jsou zloději. Vzhledem k tomu, ţe se nové prostory zdravotnického zařízení jsou v rodinné vilce, stává se tento objekt exkluzivní pro zloděje. Avšak majitel nemovitosti slíbil, ţe pro zabezpečení budovy bude nainstalován bezpečnostní systém, který by měl případné lupiče odradit či chytit při činu. V neposlední řadě do rizik vyšší moci patří ţivelné pohromy a jiné katastrofy. Vše co můţeme udělat je počítat s touto moţností a sjednat si příslušné pojištění, protoţe nikdy nevíme, co se můţe přihodit.
85
13 SWOT ANALÝZA Silné stránky
Slabé stránky
umístění ordinace
poskytování základní stomatologické péče
spolupráce s externími spolupracovníky
(ţádná stomatochirurgie, ortodoncie apod.)
stálí pacienti vyuţívání nových technologií zkušenosti v oboru zubní lékařství zkušenosti v oboru dentální hygiena osobní přístup a komunikace s pacienty velké spektrum poskytnutých sluţeb objednací lhůta jeden měsíc Příleţitosti
Hrozby
vyuţití nových technologií v oblasti protetiky zvyšování cen materiálů zvýšená kazivost zubů u mladších dětí legislativní v důsledku nezdravého stravování
předpisy
pro
provoz
stomatologické ordinace
Na základě provedené SWOT analýzy jsem zjistila, ţe společnost má mnoho silných stránek, kterých by měla vyuţít k eliminaci hrozeb. Jde o přístup S – T, tedy o diverzifikační strategii („min – max“).
86
ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo vytvoření podnikatelského plánu pro společnost BlackDental, s. r. o., jejímţ předmětem podnikání je praktické zubní lékařství. Tato organizace byla zaloţena v roce 2009, avšak její zakladatel poskytuje stomatologickou péči svým pacientům jiţ od roku 2004. Důvodem pro vytvoření podnikatelského záměru bylo rozhodnutí MUDr. Evţena Černého, majitele společnosti, který se rozhodl pro přesun a rozšíření stávající stomatologické ordinace, pro coţ měl hned několik důvodů. Hlavní pohnutka se skrývala v tom, ţe současná stomatologická organizace je pronajatá a veškeré činnosti spojené s provozem zubní ordinace jako odvoz odpadu či opravy zajišťuje majitelka nemovitosti, která je také zubní lékařka provozující činnost ve vedlejší stomatologické ordinaci. Nicméně v posledních letech majitelka nemovitosti přestala investovat do menších úprav stomatologických ordinací a čekárny, a to proto, ţe plánuje otevření zubní ordinace ve svém rodinném domě. MUDr. Evţen Černý byl tedy postaven před rozhodnutí, zdali má odkoupit nebytové prostory, které obsahují dvě stomatologické ordinace, ordinaci dentální hygieny, sterilizační místnost, čekárnu, WC a místnost pro zaměstnance, kde jsou skříňky na převlečení a malá kuchyňka, nebo se porozhlédnout po jiných prostorech. Tři ordinace by pro plánovaný záměr rozšíření zubní ordinace BlackDental, s. r. o. o dvě ordinace dentální hygieny zcela postačili, navíc klienti jsou zvyklí navštěvovat toto zařízení. Avšak bylo by nutno přistoupit na celou řadu kompromisů a investovat značnou sumu do obnovy technologického zařízení, informačního systému, nové výmalby prostor a v neposlední řadě do stavebních úprav, protoţe stávající rozměry neodpovídají současným legislativním předpisům. MUDr. E. Černý se ovšem rozhodl pro přesun své společnosti do 0,5 Km vzdálených prostor jednopatrového rodinného domku, které budou upraveny a zařízeny přesně dle jeho poţadavků. Proto bylo nutné vypracovat podnikatelský plán, aby se dala vyhodnotit veškerá hlediska, která by měla vliv na tento záměr. Stomatologická ordinace 1972 pacientů, kterým poskytuje praktické zubní ošetření, jako jsou preventivní prohlídky, ošetření zubního kazu, endodontické ošetření, RTG vyšetření, parodontologické ošetření, protetické práce aj. K těmto sluţbám by se měla připojit i dentální hygiena, kterou budou zajišťovat dvě dentální hygienistky. V současné době se zmíněné 87
hygienistky dělí o jednu ordinaci sousedící se stomatologickou ordinací MUDr. Černého, jejich kapacita se pohybuje okolo 500 pacientů pro kaţdou z nich. Po rozšíření společnosti by se počet jejich klientů měl zdvojnásobit, také je v plánu přesunu 30 % pacientů ze zubní ordinace do ordinací dentálních hygien, tím nám vznikne i volná kapacita ve stomatologické ordinaci. Předpokládáme, ţe společnost dosáhne nového stop stavu do jednoho roku. Veškerá zdravotnická zařízení se musí řídit celou řadou právních norem, které pro jiné obory podnikání neplatí a zubní lékařství není ţádnou výjimkou. Navíc zaloţit podnik v tomto oboru sebou nese vysokou kapitálovou náročnost spojenou nejen s technologickým vybavením, které se vyvíjí vysokou rychlostí dopředu a po pár letech je tedy nezbytné přístroje inovovat, pokud nechceme přijít o klienty (to se týká hlavně dentálních hygien). Dopad na chod organizace má mimo jiných faktorů například nezaměstnanost a to hlavně proto, ţe velká část výnosů podniku je tvořena přímými platbami pacientů. Pokud však naši klienti nebudou mít práci, nebudou chtít ani utrácet peníze za nadstandardní materiál či estetickou sluţbu prováděnou v ordinacích dentálních hygien jako je bělení zubů. Zbylá část výnosů je tvořena platbami od zdravotních pojišťoven, které stomatologovi zpětně proplácí provedené výkony podle sazebníků. Jak z analýzy zdravotních pojišťoven vyplývá, většina zdravotních pojišťoven vydá na zdravotní péči více neţ je výše jejich příjmů, coţ je velice znepokojující a napovídá to o tom, ţe naše zdravotnictví potřebuje velkou změnu. Avšak je otázkou, jak by naše zdravotnictví mělo vypadat a co vše by si měl pacient hradit sám. Z analýzy konkurenčního prostředí je patrné, ţe i přes růst počtu stomatologů je jich stále nedostatek. V současné době nejpočetnější věková skupina zubních lékařů je v rozmezí 55 – 59 let, proto můţeme očekávat, ţe za deset let velká část stomatologů z této věkové skupiny se rozhodne jít do důchodu, tudíţ uzavřou své praxe nebo v lepším případě omezí ordinační hodiny. Navíc si neumím představit, pokud je zubnímu lékaři například 69 let, aby investovat do modernějšího vybavení své ordinace, protoţe je to jednak finančně velice náročné a na druhou stranu velká část stomatologů sdílí názor, ţe nepotřebují vyměnit stávající technická zařízení. V podstatě proto můţeme říci, ţe rivalita mezi konkurujícími si firmami neexistuje. Zajímavostí je, ţe stomatologie je především doménou ţen.
88
Ve zdravotnictví jsou zákazníci – pacienti a jejich vyjednávací síla je minimální a to hlavně proto, ţe jak jiţ bylo uvedeno výše, zubních lékařů je málo na to, aby mezi nimi byla nějaká konkurence. Proto není ţádnou výjimkou, ţe za svým stomatologem musíte dojíţdět i několik desítek kilometrů a pokud máte svého zubního lékaře, zůstáváte u něj celý svůj ţivot. Pokud však se svým zubním lékařem nejste spokojeni, musíte řešit dilema, zda zůstat či odejít a shánět nového stomatologa, avšak v tomto lékařském oboru neexistuje nikdo a nic co by bylo schopno zákrok zubaře nahradit. Můţeme říci, ţe se podnikání ve zdravotnictví aţ tak neliší od společností zabývajícími se jinými činnostmi, avšak při psaní této práce jsem zjistila, ţe lékaři nejsou ekonomové a často podceňují nejen nutnost vytvoření podnikatelského plánu, ale i samotné propagace své společnosti aj. Musím uznat, ţe vytvoření webových stránek pro stomatologickou ordinaci je poněkud zbytečné, protoţe by nebyli schopni pokrýt poptávku po svých sluţbách. Nicméně ordinace dentálních hygien by jisté zviditelnění potřebovaly. V dnešní době v podstatě platí, ţe pokud nejste na internetu, tak neexistujete. Z finančního plánu je patrné, ţe náklady na vybavení a provoz zdravotního zařízení byly stanoveny ve výši 2 979 461 Kč, přičemţ nesmíme opomenout připočítat náklady na první měsíc provozu ve výši 187 569 Kč. Společnost si proto musela vypůjčit 2,5 milionu Kč na pokrytí vzniklých nákladů, které by však nestačili, proto vzniklý rozdíl je kryt z vlastních zdrojů a to sumou 911 tisíc Kč. Při pořizování zdravotnického zařízení se nesmíme zapomenout rozhodnout pro správného dodavatele, který nabízí i sluţby jako je například poskytování servisních sluţeb po celou dobu uţívání výrobku ale i jiné. Společnost BlackDental, s. r. o. se rozhodla pro spolupráci s organizací Dent Unit s. r. o., která je dodavatelem kompletních stomatologických ordinací a je schopna realizovat stomatologickou ordinaci “na klíč“ – tedy kompletně vybavit jednotlivé ordinace a prostory čekárny. Do nových prostor je také nezbytné nainstalovat informační systém, který usnadní dokumentaci jednotlivých pacientů a maximalizuje přehled o ekonomickém stavu ordinací. Z jednotlivých provedených odhadů peněţních toků a výkazu zisku a ztráty je vidět, ţe společnost je ţivota schopná a ţe můţe dostát veškerým svým závazkům. Navíc jiţ během prvního roku provozu překročí peněţní toky hodnotu jednoho milionu korun i přes to, ţe je
89
právně tento rok zatíţen právě nákupem zdravotnického vybavení a nábytku do ordinací a prostoru čekárny. Pro dlouhodobou predikci vývoje hospodaření bylo zvoleno období 2013 aţ 2017 a to proto, aby odpovídalo době splatnosti cizích zdrojů. V roce 2016 se plánuje nákup osobního automobilu v hodnotě 800 000 Kč, nicméně tento nákup nebude mít aţ takový veliký vliv na finanční prostředky společnosti jak bychom očekávali. Ve sledovaném období nejsou v plánu jiné nákupy či inovace, avšak po zaplacení veškerých cizích zdrojů je stomatologická organizace schopna investovat do případného rozšíření své činnosti. Na základě provedené analýzy rizik můţeme říci, ţe společnost si je vědoma rizik, která by mohla ohrozit provoz v nově zřízených prostorech. Nicméně byla podniknutá jistá preventivní opatření k jejich eliminaci. Celkově můţeme říci, ţe podnikatelský plán lze posoudit jako zdravý, s dobrým výhledem pro další vývoj této společnosti.
90
SEZNAM POUŢOTÉ LITERATURY 1. ADA American Dental Association: America's leading advocate for oral health. Specialty Definitions [online]. 2003 [cit. 2011-08-15]. Dostupné z: www.ada.org/495.aspx 2. Businessinfo.cz: Zákonné zdravotní pojištění [online]. 2012 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zakonne-pojisteni/zakonnezdravotni-pojisteni/1001911/56795/ 3. Businessinfo.cz: Změny v platbě zdravotního pojištění [online]. 2012 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zakonne-pojisteni/zmeny-platbazdravotniho-pojisteni-2012/1001911/62894/ 4. CZECHINVEST [online]. 2005 [cit. 2011-04-28]. Jak napsat podnikatelský plán. Dostupné z http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf. 5. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna: Zdravotně pojistný plán na rok 2011 [online]. 2010 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.cpzp.cz/pdf/zpp_cpzp_2011.pdf 6. Česká stomatologická komora. Komplexní vyšetření stomatologem při registraci pojištěnce [online]. 2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://domino.dent.cz/csk/sml_zp.nsf/c5b4e12348b3c082c12566c6004f251a/fe51a6f0f 870c7ebc12579790050b2d9?OpenDocument 7. Česká stomatologická komora. Ošetření zubního kazu – stálý zub [online]. 2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://domino.dent.cz/csk/sml_zp.nsf/c5b4e12348b3c082c12566c6004f251a/006305b 475f7eddec12566c6005009a6?OpenDocument 8. Česká stomatologická komora. Provozování zubní praxe [online]. 2007 [cit. 2011-0825]. Dostupné z: www.dent.cz/index.php?id_strana=28-Provozovani-zubni-praxe 9. Česká stomatologická komora. Řády České stomatologické komory: Zákon č. 95/2004 Sb. O podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta [online]. 2004 [cit. 2011-08-25]. Dostupné z: http://domino.dent.cz/csk/urad.nsf/e75ea5b9080b279cc1256e9f004485b0/ff322c37ece ab22bc1256ea10034f004?OpenDocument 10. Česká stomatologická komora. Výkony [online]. 2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://domino.dent.cz/csk/sml_zp.nsf/Vykony?OpenView
91
11. Česká stomatologická komora. Základní informace o ČSK [online]. 2007 [cit. 201108-25]. Dostupné z: http://www.dent.cz/detail-text.php?id_strana=2&id_text=75 12. Česká stomatologická komora. Zhotovení intraorálního rentgenového snímku [online]. 2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://domino.dent.cz/csk/sml_zp.nsf/c5b4e12348b3c082c12566c6004f251a/b01b348 d918e0079c12566c6005009bb?OpenDocument 13. České noviny: Heger chystá spojení zdravotních pojišťoven Vnitra a Vojenské [online]. 2012 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/hegerchysta-spojeni-zdravotnich-pojistoven-vnitra-a-vojenske/760441 14. Dentální hygiena. Dentální hygiena [online]. 2010 [cit. 2011-08-15]. Dostupné z: http://soukroma-dentalni-hygiena.cz/ 15. Dentavia. Parodontologie [online]. 2008 [cit. 2011-08-19]. Dostupné z: www.dentavia.cz/parodontologie 16. DentUnit: O firmě [online]. 2012 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z: http://www.dentunit.cz/cs/o-firme-dentunit 17. Dětská stomatologie [online]. 2011 [cit. 2011-08-19]. Dostupné z: http://www.internationaldental.cz/cs/nase-sluzby/detska-stomatologie 18. FOTR, J.: Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. přepracované a doplněné vydání, Grada Publishing, spol. s. r. o., 1999 19. GLADKIJ, I. a kol.: Management ve zdravotnictví. 1. vydání, Computer Press, a.s., Brno 2003 20. KORÁB, V., PETERKA, J., REŢŇÁKOVÁ, M.: Podnikatelský plán. 1. vydání, Computer Press, a.s., Brno 2007 21. KOVÁŘ, F.: Strategický management. Vysoká škola ekonomická a managementu, Praha 2008 22. Medent: Zubní laboratoř [online]. 2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: www.medent.cz 23. Medicus - CompuGroup Medical: Ceník [online]. 2012 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z: http://www.medicus.cz/cenik/ 24. Medicus - CompuGroup Medical: Komplexní vyšetření stomatologem Medicus 3 Stomatolog Komfort [online]. 2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: www.medicus.cz/produkty/produkty/medicus-stomatolog-komfort/
92
25. Medicus - CompuGroup Medical: MEDICUS 3 Stomatolog Profesionál [online]. 2012 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z: http://www.medicus.cz/produkty/produkty/medicusstomatolog-profesional/ 26. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání zubního lékaře [online]. 2010 [cit. 2011-08-21]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/odborna-zpusobilost-k-vykonuzdravotnickeho-povolani-zubniho-lekare_3522_2051_3.html 27. NHS Choices: Your health, your choices. Orthodontics [online]. 2010 [cit. 2011-0819]. Dostupné z: http://www.nhs.uk/Conditions/Orthodontics/Pages/Introduction.aspx 28. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví: Zdravotně pojistný plán na rok 2011 [online]. 2010 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.ozp.cz/files/pojistovna/zpp_2011.pdf 29. PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY: POSLANECKÁ SNĚMOVNA. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD [online]. 2000 [cit. 2011-08-10]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html 30. Program ZÁKON verze 4.0: Právní informační systém s tradicí od roku 1994. Zákon České národní rady o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních [online]. 2006 [cit. 2011-08-11]. Dostupné z: http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1992/160992/Sb_160992_-----_.php#P1 31. ProMikro – Asociace mikroskopické stomatologie. Endodoncie [online]. 2011 [cit. 2011-08-17]. Dostupné z: www.promikro.org/pacienti/endodonci/ 32. Revírní bratrská pokladna: Zdravotně pojistný plán na rok 2011 [online]. 2010 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.rbpzp.cz/obr/Zdravotne_pojistny_plan_RBP_2011.pdf 33. SEDLÁČKOVÁ, H.: Strategická analýza. Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2000 34. SOUČEK, Z., BURIAN, J.: Strategické řízení zdravotnických zařízení. 1. vydání, Professional Publishing, 2006 35. SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol.: Základy podnikání. Grada Publishing, a.s., 2010 36. SRPOVÁ, J.: Podnikatelský plán. Oeconomica, Praha 2007 37. Svaz zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR) [online]. 2009 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.szpcr.cz/index.php?c=onas 38. SYNEK, M. a kol.: Podniková ekonomika. Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2010 93
39. VEBER, J., SRPOVÁ, J.: Podnikání malé a střední firmy. 2. přepracované a doplněné vydání, Grada Publishing, spol. s. r. o., 2008 40. Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky: Zdravotně pojistný plán na rok 2011[online]. 2010 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.vozp.cz/cs/O_pojistovne/Tiskovy_servis/Zdravotne_pojistny_plan/zpp/20 11.html 41. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů [online]. 2000 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://archiv.vzp.cz/www.vzp.cz/cms/internet/cz/Vseobecne/legislativa/zakon_48_199 7_sb.html#Zpet_na_prehled 42. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY: VZP vydá letos za zdravotní péči 142 miliard [online]. 2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/platci/aktuality/vzp-vyda-letos-za-zdravotni-peci-142-miliard 43. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY: Zdravotně pojistný plán na rok 2011 [online]. 2010 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/uploads/document/1308919518-ZPP2011.pdf 44. Vyhláška o poţadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných poţadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné sluţbě (vyhláška o poţadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení). In: Sbírka zákonů č. 221 / 2010. 2010. Dostupné z: http://www.dent.cz/img_data/file/2010/Vyhlaska-221-10.pdf 45. VYKYPĚL, O., KŘENOVSKÝ, M.: Strategické řízení. 2. vydání, Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2006 46. VYPLATA.cz: Plátci pojistného zdravotního pojištění [online]. 2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.vyplata.cz/zakony/z48-1997sb_4-7.php 47. WUPPERFELD, U.: Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vydání, Management Press, Praha 2003
94
48. Zákon o veřejném zdravotním pojištění: Podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady. In: Zákon č. 48/1997 Sb. 2010. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/vzp/cast5.aspx 49. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: Zdravotně pojistný plán na rok 2011 [online]. 2010 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.zpskoda.cz/wysiwyg/zpp_2011-_zp_.pdf 50. Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE: Zdravotně pojistný plán na rok 2011[online]. 2010 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.zpma.cz/aitom/upload/vyrocni_zpravy/zpp_na_rok_2011.pdf 51. ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA MINISTERSTVA VNITRA ČR: Zdravotně pojistný plán na rok 2011 [online]. 2010 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.zpmvcr.cz/download/Zdravotne_pojistne_plany/ZPP_2011_.pdf 52. Zdravotnické noviny. Stomatochirurgie [online]. 2007 [cit. 2011-08-17]. Dostupné z: www.zdn.cz/oborove-specialy/stomatochirurgie 53. ZLÁMAL, J., BELLOVÁ, J.: Ekonomika zubní ordinace. 1. vydání, Univerzita Palackého v Olomouci, 2009 54. Zubni - deblin: Komplexní prevence a zubní péče pro dospělé i děti. Protetická stomatologie [online]. 2009 [cit. 2011-08-21]. Dostupné z: http://zubnideblin.cz/node/13
Osobní konzultace MUDR. Evţen Černý
95
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Obrázek č. 1: Plán rekonstrukce Mapa č.1: Nové působiště soukromé stomatologické praxe Mapa č 2: Trasa od současného působiště stomatologické ordinace k novým prostorům Příloha č. 2 Tabulka č. 1: Sazebník stomatologických výkonů Tabulka č. 2: Ukázka sazebníku: Komplexní vyšetření stomatologem při registraci pojištěnce Tabulka č. 3: Ukázka sazebníku: Zhotovení intraorálního rentgenového snímku Tabulka č. 4: Ukázka sazebníku: Ošetření zubního kazu – stálý zub Příloha č. 3 Úryvek vyhlášky č. 221/2010 o poţadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení Příloha č. 4 Tabulka č. 5: Ceník produktů a sluţeb Medicus 3 Stomatolog Příloha č. 5 Obrázek č. 2: Zubní kříţ zdravotnického informačního systému Medicus-stomatolog komfort Obrázek č. 3: Dávky zdravotnického informačního systému Medicus-stomatolog komfort Obrázek č. 4: Objednávací kalendář zdravotnického informačního systému Medicusstomatolog komfort Obrázek č. 5: Zdravotní informační systém Medicus-stomatolog komfort Příloha č. 6 Tabulka č. 6: Odpisy sluţebního automobilu v hodnotě 750 000 Kč 96
Obrázek č. Plán rekonstrukce
Pramen: interní zdroj společnosti
Mapa č. 1: Nové pŧsobiště soukromé stomatologické praxe
Pramen: www.mapy.cz
Mapa č 2: Trasa od současného pŧsobiště stomatologické ordinace k novým prostorŧm
Pramen: www.mapy.cz
Tabulka č. 1: Sazebník stomatologických výkonŧ Kód
Název
00900 00901
KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ STOMATOLOGEM PŘI REGISTRACI POJIŠTĚNCE OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ A OŠETŘENÍ REGISTROVANÉ POJIŠTĚNCE
00902
– PREVENTIVNÍ PROHLÍDKA PÉČE O REGISTROVANÉHO POJIŠTĚNCE NAD 18 LET VĚKU VYŢÁDANÉ VYŠETŘENÍ ODBORNÍKEM NEBO SPECIALISTOU
00903 00904 00904 00905 00906 00907 00908 00909 00910 00911 00912 00913 00914 00915 00916 00917 00918 00920 00921 00922 00923 00924 00925
ZRUŠEN (KOLEKTIVNÍ SYSTEMATICKÁ PÉČE O CHRUP DĚTÍ A DOROSTU) STOMATOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ REGISTROVANÉHO POJIŠTĚNCE OD 1 ROKU DO 6 LET V RÁMCI PREVENTIVNÍ PÉČE ZRUŠEN (KOLEKTIVNÍ PROFYLAXE V RÁMCI SYSTEMATICKÉ PÉČE O CHRUP DĚTÍ A DOROSTU) STOMATOLOGICKÉ OŠETŘENÍ REGISTROVANÉHO POJIŠTĚNCE DO 6 LET NEBO HENDIKEPOVANÉHO PACIENTA STOMATOLOGICKÉ OŠETŘENÍ REGISTROVANÉHO POJIŠTĚNCE OD 6 DO 15 LET AKUTNÍ OŠETŘENÍ A VYŠETŘENÍ NEREGISTROVANÉHO POJIŠTĚNCE - V RÁMCI POHOTOVOSTNÍ SLUŢBY KLINICKÉ STOMATOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ ZHOTOVENÍ INTRAORÁLNÍHO RENTGENOVÉHO SNÍMKU ZHOTOVENÍ EXTRAORÁLNÍHO RENTGENOVÉHO SNÍMKU NÁPLŇ SLINNÉ ŢLÁZY KONTRASTNÍ LÁTKOU ZHOTOVENÍ ORTOPANTOMOGRAMU VYHODNOCENÍ ORTOPANTOMOGRAMU ZHOTOVENÍ TELERENTGENOVÉHO SNÍMKU LBI ANESTEZIE NA FORAMEN MANDIBULAE A INFRAORBITALE ANESTEZIE INFILTRAČNÍ ZRUŠE (STOMATOLOGICKÉ OŠETŘENÍ LÉKAŘEM S OSVĚDČENÍM ČSK) OŠETŘENÍ ZUBNÍHO KAZU - STÁLÝ ZUB - FOTOKOMPOZITNÍ VÝPLŇ OŠETŘENÍ ZUBNÍHO KAZU - STÁLÝ ZUB OŠETŘENÍ ZUBNÍHO KAZU - DOČASNÝ ZUB KONZERVATIVNÍ LÉČBA KOMPLIKACÍ ZUBNÍHO KAZU - STÁLÝ ZUB KONZERVATIVNÍ LÉČBA KOMPLIKACÍ ZUBNÍHO KAZU - DOČASNÝ ZUB
00927
KONZERVATIVNÍ LÉČBA KOMPLIKACÍ ZUBNÍHO KAZU II. - STÁLÝ ZUB ZRUŠEN (VYŠETŘENÍ A OŠETŘENÍ REGISTROVANÉHO PACIENTA LÉKAŘEM S OSVĚDČENÍM ČSK) ZRUŠEN (OPAKOVANÉ VYŠETŘENÍ A OŠETŘENÍ V RÁMCI PREVENTIVNÍ PÉČE
00930
LÉKAŘEM S OSVĚDČENÍM ČSK) ZRUŠEN (LÉČBA AKUTNÍCH ONEMOCNĚNÍ PARODONTU)
00931
KOMPLEXNÍ LÉČBA CHRONICKÝCH ONEMOCNĚNÍ PARODONTU
00926
Pramen: http://domino.dent.cz/csk/sml_zp.nsf/Vykony?OpenView
Tabulka č. 2: Ukázka sazebníku: Komplexní vyšetření stomatologem při registraci pojištěnce Kód: Název: Cena: Omezení frekvencí:
Doporuč. odbornost: Text:
00900 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ STOMATOLOGEM PŘI REGISTRACI POJIŠTĚNCE 398,00 Lze vykázat při registraci pojištěnce nově přijatého do péče, tj. kód 00900 nelze vykázat v případě, ţe v daném ZZ byly na pacienta v posledních dvou letech vykazovány kódy pravidelné péče - kódy 00901a 00902, resp. 00946 a 00947. V témţe kalendářním roce lze kód 00900 kombinovat pouze s kódem 00901, resp. 00946. Kombinaci kódů 00900 a 00901, resp. 00946 nelze vykázat v jednom kalendářním čtvrtletí, mezi jednotlivými vyšetřeními v roce je doporučeno dodrţovat interval 5 měsíců, ve zdůvodněných případech, jestliţe zdravotní stav pacienta vyţaduje provést vyšetření dříve, lze vykázat s menším odstupem, který nesmí být kratší neţ 3 měsíce. 014 Vyšetření stavu chrupu, parodontu, sliznic a měkkých tkání dutiny ústní, stavu čelistí a mezičelistních vztahů, anamnézy a stanovení léčebného plánu v rámci péče hrazené zdravotní pojišťovnou (dále jen „ZP“). Zaloţení dokumentace se záznamem stavu chrupu, parodontu, sliznic a měkkých tkání včetně onkologické prohlídky, mezičelistních vztahů, anamnézy a plánu léčby. Kontrola a nácvik orální hygieny, interdentální hygieny, masáţí, odstranění zubního kamene (bez ohledu na způsob provedení), včetně ošetřování běţných afekcí a zánětů gingivy a sliznice dutiny ústní, parodontu (parodontální absces, ošetření afty, herpesu nebo dekubitu způsobeného snímací náhradou aj.), ošetření dentitio difficilis bez ohledu na počet návštěv. Lokální aplikace fluoridů s pouţitím přípravků podle přílohy č. 1 zákona č.48/1997 Sb.
Lokalizace: Pramen: http://domino.dent.cz/csk/sml_zp.nsf/c5b4e12348b3c082c12566c6004f251a/fe51a6f0f870c7ebc12579790050b2d9?OpenDocument
Tabulka č. 3: Ukázka sazebníku: Zhotovení intraorálního rentgenového snímku Kód: Název: Cena: Omezení frekvencí: Doporuč. odbornost: Text:
00910 ZHOTOVENÍ INTRAORÁLNÍHO RENTGENOVÉHO SNÍMKU 70,00 bez omezení 014,015,605 Zhotovení rentgenového snímku na speciálním dentálním rentgenovém přístroji, nebo další zobrazovací metodou (podmínkou je archivace snímku). Vykazuje zdravotnické zařízení, které snímek indikovalo (i v případě zhotovení snímku v jiném zdravotnickém zařízení).
Lokalizace: Pramen: http://domino.dent.cz/csk/sml_zp.nsf/c5b4e12348b3c082c12566c6004f251a/b01b348d918e0079c12566c6005009bb?OpenDocument
Tabulka č. 4: Ukázka sazebníku: Ošetření zubního kazu – stálý zub Kód: Název: Cena: Omezení frekvencí:
Doporuč. odbornost: Text:
Lokalizace:
00921 OŠETŘENÍ ZUBNÍHO KAZU - STÁLÝ ZUB 220,00 1zub/365 dní Omezení frekvencí se netýká případů, kdy opakovaná výplň je zhotovena z důvodu komplikací ošetřeného zubního kazu nebo úrazu - v takovém případě je výplň vykázána s jinou diagnózou. Dříve neţ za 1 rok lze vykázat výplň v případě vysoké kazivosti při závaţných celkových onemocněních nebo profesionálních poškozeních chrupu. 014,015,605 Ošetření zubního kazu definitivní výplní, bez ohledu na počet plošek výplně či případný počet drobných výplní na jednom zubu, standardním materiálem podle přílohy č. 1 zákona (při pouţití samopolymerujících kompozitních materiálů v rozsahu špičáků včetně a nedózovaného amalgámu v celém rozsahu). zub
Pramen: http://domino.dent.cz/csk/sml_zp.nsf/c5b4e12348b3c082c12566c6004f251a/006305b475f7eddec12566c6005009a6?OpenDocument
Úryvek vyhlášky č. 221/2010 o poţadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení 1.50. Zubní lékařství Vybavení: stomatologická souprava s křeslem, vyšetřovací svítidlo, plivátko, přívod stlačeného vzduchu a odsávání, sterilizátor odpadních vod – odlučovač amalgámu, stabilní RTG přístroj zubní a zařízení pro vyvolávání snímků nebo digitální snímek, pokud není vyšetření RTG přístrojem zubním zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízení jiného provozovatele v témţe objektu pro celou dobu ordinačních hodin, g) RTG zařízení zubní panoramatické (ortopantomograf) a zařízení pro vyvolávání snímků nebo digitální snímek, pokud není vyšetření ortopantomografem zajištěno na jiném pracovišti zdravotnického zařízení nebo smluvně ve zdravotnickém zařízení jiného provozovatele, h) temná komora, pokud není automatizované vyvolávání filmů nebo digitální (bezfilmový) systém a je-li ordinace vybavena RTG přístrojem zubním nebo ortopantomografem. a) b) c) d) e) f)
Nevyţaduje se omyvatelný povrch stěn do výšky 180 cm; dále se nevyţaduje vyšetřovací lehátko, tonometr, fonendoskop, osobní váha, výškoměr a přebalovací stůl. Nezřizuje se zákrokový sál. 2.2 Dentální hygienistka Vybavení a) b) c) d)
stomatologická souprava s křeslem, vyšetřovací svítidlo, plivátko, přívod stlačeného vzduchu a odsávání.
Toto vybavení se nevyţaduje, pokud dentální hygienistka pouze vychovává a instruuje pacienty k pravidelné a systematické preventivní péči o ústní hygienu, stanovuje úroveň individuální hygieny, provádí nácvik postupů a technik ústní hygieny a kontroluje jejich účinnost a provádí kolektivní zdravotně-výchovnou činnost zaměřenou na prevenci zubního kazu, parodontopatií, ortodontických anomálií a racionální výţivu. Dále se nevyţaduje vyšetřovací lehátko, tonometr, fonendoskop, osobní váha a výškoměr. Pramen: http://www.dent.cz/img_data/file/2010/Vyhlaska-221-10.pdf
Tabulka č. 5: Ceník produktŧ a sluţeb Medicus 3 Stomatolog
Pramen: http://www.medicus.cz/cenik/
Obrázek č. 2: Zubní kříţ zdravotnického informačního systému Medicus-stomatolog komfort
Pramen: www.medicus.cz/produkty/produkty/medicus-stomatolog-komfort/
Obrázek č. 3: Dávky zdravotnického informačního systému Medicus-stomatolog komfort
Pramen: www.medicus.cz/produkty/produkty/medicus-stomatolog-komfort/
Obrázek č. 4: Objednávací kalendář zdravotnického informačního systému Medicusstomatolog komfort
Pramen: www.medicus.cz/produkty/produkty/medicus-stomatolog-komfort/
Obrázek č. 5: Zdravotní informační systém Medicus-stomatolog komfort
Pramen: www.medicus.cz/produkty/produkty/medicus-stomatolog-komfort/
Tabulka č. 6: Odpisy sluţebního automobilu v hodnotě 750 000 Kč rok 1 2 3 4 5
odpis roku 82 500 166 875 166 875 166 875 166 875
odpis celkem 667 500 500 625 333 750 166 875 0
Pramen: vlastní zdroj
Tabulka č. 7: Předpokládané odpisy sluţebního automobilu, který bude zakoupen v roce 2016 v hodnotě 800 000 Kč. rok 1 2 3 4 5 Pramen: vlastní zdroj
odpis roku 88 000 178 000 178 000 178 000 178 000
odpis celkem 712 000 534 000 356 000 178 000 0
