Příklad dobré praxe Mezinárodní projekt ENO – propojení školy a života
Anotace Mezinárodní projekt ENO (Environment Online) je na ZŠ Vrané nad Vltavou již 5 let nabízen jako povinně-volitelný předmět v 8.ročníku. Jeho princip spočívá v tom, že žáci během roku zpracovávají úkoly ze 4 témat týkajících se životního prostředí a mezilidských vztahů (The Place We Live In; This Is Our Nature; The Way We Lead Our Lives; This Is Our Culture) a shrnutí a závěry nich se elektronicky posílají do ústředí projektu ve Finsku, odkud jsou k dispozici prostřednictvím webových stránek http://eno.joensuu.fi všem potencionálním zájemcům. Součástí projektu je i řada doprovodných soutěží a aktivit. ENO propojuje poznatky z řady vzdělávacích oblastí (Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Informační a komunikační technologie, Umění a kultura) a dává je do souvislostí a kontextu. Náměty a jejich realizací pomáhá projekt ENO k posilování a k rozvoji řady klíčových kompetencí - řešení problémových situací a kreativita, schopnost komunikace a kooperace, práce s informacemi, … Projekt integruje řadu témat z těchto průřezových témat: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Multikulturní výchova a Mediální výchova. Kontext Základní škola ve Vraném nad Vltavou je úplnou základní školou a současně také spádovou školou pro děti z okolních vesnic. Kapacita školy je 295 žáků, v průměru se počet žáků denního studia pohybuje kolem 280. Vyučuje se ve dvou poměrně od sebe vzdálených budovách. 1. stupeň je v budově postavené již v roce 1819 a 2. stupeň v budově postavené v r. 1935. Prostory, ale i vybavení školy jsou již na dnešní dobu nedostačující. Chybí specializované učebny, např. jazykové, chemické, tělocvična, školní aula. O školní pozemky jsme přišli v restituci. Rovněž školní dílna je v nevyhovujících prostorách. Větší prostory by byly také potřeba pro školní družinu. Na 2. stupni máme 2 počítačové učebny, které jsou navzájem propojené do sítě - „stará počítačová pracovna“ je vybavena 12 počítači, „nová multimediální pracovna“ je vybavena 24 žákovskými počítači, interaktivní tabulí, dataprojektorem a videem, škola má k dispozici ještě jeden přenosný dataprojektor. V blízké budoucnosti se počítá s rekonstrukcí školy a s přístavbou. Socio-kulturní zázemí žactva je velice pestré. Jsou zde jednak děti ze sociálně slabých rodin (rodiče dříve pracovali v papírnách, které jsou ale již zrušeny), jednak děti z vilového satelitního městečka, které ve Vraném vzniká stejně jako v dalších
obcích ležících těsně za hranicí velkého města (u nás Prahy). Pomyslné „nůžky“ mají do budoucna tendenci se dále rozevírat. Socio-kulturní složení žáků nemělo zásadní vliv pro utváření předmětu ENO, ale ovlivňuje průběh samotné výuky (žáci mají rozdílnou startovací dráhu – z hlediska úrovně vstupních znalostí, postojů i kompetencí). Škola má dlouholetou tradici s realizací různých mezinárodních projektů (GLOBE, ENO, Life to water, communities to life, Internet spojuje generace, …), které vedly k rozvoji důležitých schopností a kompetencí u těch žáků, kteří se do nich zapojují – samostatnost, schopnost spolupracovat, komunikovat, pracovat systematicky a odpovědně. Východiska K projektu ENO jsme se jako škola dostali poměrně zajímavým způsobem. Při práci v mezinárodním projektu Globe jsme oslovovali v rámci posilování jazykové vybavenosti a rozvoje multikulturních vztahů školy z různých států světa – např. Austrálie, Thajsko, Finsko a USA – Havajské ostrovy. Jedna finská škola nám odpověděla, že je sice zapojena do projektu Globe, ale kromě toho koordinuje další mezinárodní projekt – ENO. Ptala se nás, zda máme zájem se do tohoto projektu jako první škola z České republiky také zapojit. Je pochopitelné, že jsme tuto šanci okamžitě přijali. To bylo v roce 2001. Dva roky jsme pak pracovali v tomto projektu jako jediní Češi, ve školním roce 2003–2004 se přidaly ještě dvě další instituce – jedna škola a jeden DDM. Velice důležitou podmínkou pro realizaci projektu je počítačová pracovna s kvalitním připojením na internet. V prvních letech našeho zapojení se do projektu jsme se splněním této podmínky měli problémy, což nás limitovalo v kvalitě práce. Naše úsilí tedy cíleně směřovalo k vylepšení tohoto stavu a i díky tomu se nám podařilo vytvořit ve škole druhou počítačovou pracovnu s kvalitně fungujícím síťovým propojením a s rychlým připojením na internet. Důležitá je připravenost a ochota pedagogů pracovat v tomto netradičním předmětu – kromě jazykové vybavenosti potřebuje pedagog schopnost využívat netradiční metody práce a schopnost motivovat žáky, protože na jejich aktivitě závisí úspěšnost projektu. Na naší škole se výrazněji do projektu zapojili 3 učitelé, někteří další se připojují při řešení dílčích konkrétních úkolů. V prvních letech jsme měli projekt ENO zařazen do vyučování jako povinněvolitelný předmět s názvem Anglická konverzace (což přesně neodpovídalo jeho obsahu), teprve se vznikem našeho Školního vzdělávacího programu jsme si mohli dovolit zařadit projekt do školních osnov pod názvem Projekt ENO, s tím, že je určen žákům 8.ročníku s časovou dotací 2 hodiny 1x za 14 dní. Velká část práce ale spočíván v aktivitách žáků mimo vlastní výuku – příprava, získávání podkladů, zajišťování věcí, …
Cíle Mezi hlavní cíle patří - zdokonalování se v anglickém jazyce z hlediska jeho praktického využití -
zdokonalování se v práci s ICT technikou – rozvíjení schopnosti zpracovávat materiály v kancelářských programech, ukládat obrázky, komunikovat formou chatu, hledat informace, …
-
naplňování hlavně následujících obecných cílů základního vzdělávání: • podněcování žáků k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů • vedení žáků k všestranné a účinné komunikaci • rozvíjení u žáků schopnosti spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých • vytváření u žáků potřeby projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě • vedení žáků k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi
-
rozvíjení řady klíčových kompetencí: • kompetence k učení (plánování, práce s informacemi, propojení poznatků do širších celků, pozorování a experimenty, …) • kompetence k řešení problémů (přemýšlení o problému a plánování způsobů jeho řešení, práce s informacemi, samostatnost) • kompetence komunikativní (vyjadřování myšlenek a názorů, aktivní naslouchání, využívání informačních a komunikačních) • kompetence sociální a personální (efektivní spolupráce ve skupině) • kompetence občanské (chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy)
-
rozvíjení dovedností vyžadovaných v rámci vzdělávacích oblastí • Člověk a společnost • Člověk a příroda • Informační a komunikační technologie • Umění a kultura • Jazyk a jazyková komunikace • v dílčích krocích zasahovat i do vzdělávacích oblastí ostatních a tím přispívat k jejich propojení a integraci
-
svým širokým záběrem výraznější zasahování do integrace průřezových témat: • Osobnostní a sociální výchova • Výchova demokratického občana, • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, • Environmentální výchova • Multikulturní výchova • Mediální výchova
většiny
Realizace (postupy a metody) a. Časový harmonogram Únor Škola musí projevit zájem pracovat na projektu ENO v následujícím školním roce a podat prostřednictvím webových stránek projektu http://eno.joensuu.fi svou přihlášku, ve které je třeba vyplnit velké množství údajů (technické vybavení školy, časové možnosti žáků a učitelů,…). Doporučujeme se proto nejdříve připravit „nanečisto“ a teprve poté přihlášku vyplnit. Květen Přibližně v květnu je na webových stránkách k nalezení informace o tom, zda škola byla či nebyla do projektu přijata. Z počátku jsme byli jedinou školou v České republice, která byla do projektu ENO zapojena, v dalších letech přibyli další čeští účastníci. Červen nebo září Na konci starého či na začátku nového školního roku probíhá zápis žáků do povinněvolitelných předmětů, mezi které patří i projekt ENO. Pro co nejvyšší kvalitu práce na projektu a maximální možný přínos pro žáky je samozřejmě nejlepší, odpovídá-li počet žáků stanovenému minimu pro skupinu povinně-volitelného předmětu. Září Rozjezd projektu, seznámení žáků s principy a postupy práce, s webovými stránkami projektu, vytvoření a odsouhlasení pravidel práce. Žáci i učitelé se musí elektronickou poštou zaregistrovat, aby mohli následně obdržet od koordinátorů projektu svá přístupová jména a hesla. 21. září - Mezinárodní den míru a „Tree planting day“ První velkou společnou a zároveň také jakousi seznamovací akcí všech škol zapojených do projektu ENO je společné sázení stromu u příležitosti Mezinárodního dne míru. Úkolem žáků je vybrat strom, který chtějí zasadit, najít a zajistit místo pro vysazení, sehnat strom samotný, vykopat potřebnou jámu, pozvat hosty (školní, obecní, ministerské,…), připravit pro ně pohoštění, zajistit náležitou propagaci akce nejen ve škole, ale i v obci (v lepším případě ještě dále), připravit si slavností projevy v českém i anglickém jazyce. Strom se sází v pravé poledne místního času a postupuje tak všemi zapojenými státy od východu až na západ. Jako první sází na Novém Zélandu, poslední pak západní pobřeží Ameriky. Po slavnostním ceremoniálu žáci pokračují ve škole. Dávají dohromady veškeré materiály pro společné „Global newspaper“, chatují se žáky ostatních škol, vyměňují si své zážitky, zkušenosti a nabyté dovednosti. 1. – 4. čtvrtletí Každé čtvrtletí školního roku je naplněno prací na jednom ze čtyř hlavních témat. Každé téma se dále dělí na několik podtémat. S aktivitami pro jednotlivá podtémata se žáci seznamují skrz internet a rozhodují co, kdy a jak zpracují. Po splnění úkolu následuje shrnutí a umístění prezentací na internet. Ze všech došlých výsledků je potom koordinátory projektu vytvořen „Global newspaper“. Takovéto společné noviny mohou být využívány v řadě dalších předmětů vyučovaných na škole, neboť obsahují
řadu zajímavých zjištění a informací (AJ, GV, Z, Př, OV, HV, VV, ČJ,…), nejen v rámci projektu ENO. Žáci tak získávají zpětnou vazbu, zjišťují, jak pracovali ostatní týmy, mohou zjistit, že odvedli velký kus práce a zároveň se nechat inspirovat pracemi ostatních. Velmi často bývají k jednotlivým tématům vyhlašovány nejrůznější soutěže – výtvarné, literární, apod. I jejich výsledky jsou pak uveřejněny na webových stránkách projektu. Součástí evaluace jednotlivých témat jsou žákovské i učitelské „chaty“. V určený den a hodinu spolu mohou jednotlivé ENO týmy z nejrůznějších částí světa (nejlépe však na stejném nebo blízkém poledníku) on-line komunikovat prostřednictvím „chatu“, případně (je-li škola vybavena) také za pomoci webové kamery. V minulých letech bývaly tyto „chaty“ častější a my si myslíme, že to bylo pro žáky zajímavější a zábavnější. V každém případě zde musí využívat velmi bezprostřední angličtinu a zjišťují, že to jde. Navíc vidí podobné nedostatky i u ostatních a to pozdvihuje jejich jazykové sebevědomí. Jednou za dva roky se koná celosvětová ENO konference v některém ze zúčastněných států. Naše škola se zúčastnila takové konference ve Finsku. Dva žáci spolu s učitelem strávili týden v zahraničí, kde měli možnost ověřit si schopnost dorozumět se anglicky, seznamovali s dalšími účastníky, navazovali kontakty, získávali nové zkušenosti,… Náklady na ubytování, stravu a program jsou hrazeny z prostředků projektu, účastníci si musí zajistit finanční prostředky na dopravu tam a zpět. To může být často problém, z tohoto důvodu jsme se například nemohli zúčastnit konference konané v Jihoafrické republice. 1. tématický okruh – „The Place We Live In“ V tomto okruhu zjišťují žáci na základě podtémat nejrůznější informace o místě, kde žijí a o svém okolí. Zároveň se dozvídají velké množství zajímavých informací ze světa, což bývá často dost šokující. V loňském školním roce bylo toto téma specifikováno jako „1954 – 2004 – 2054“. Žáci zjišťovali informace o své obci v padesátileté historii z nejrůznějších hledisek a porovnávali se současností. Pozvali si „pamětnici“ - starou paní učitelku a vedli s ní připravený a následně improvizovaný rozhovor, v průběhu kterého měli za úkol zjistit řadu informací (od zájmů tehdejší teenagerů do infrastrukturu). Sháněli historické fotografie, obecní kroniky, zpovídali babičky, dědečky. Současně zapojili svou fantazii a pokoušeli se představit si svou obec za padesát let – formou esejí, výtvarných prací. V minulých letech jsme pracovali na tématech moje třída, můj domov, moje škola,…. 2. tématický okruh – „This Is Our Nature“ Zkoumat přírodu České republiky i nejbližšího okolí z různých hledisek je druhým tématem školního roku. Pro nás to znamenalo podtéma „Jako ryba ve vodě“. Zjišťovali jsme, jaké jsou naše původní druhy, jaké jsou ohrožené, které k nám byly dovezeny. Opět jsme si do školy pozvali místního odborníka, kterého žáci zpovídali. Na závěr jsme se vypravili rybařit na Vltavu. Ti z ENO týmu, kteří vlastnili rybářský lístek byli pověřeni samotným rybolovem, ostatním byly přiděleny pomocné úkoly. Na poslední chvíli se nám i jeden úlovek zadařil a my jsme chytili a následně pustili pstruha duhového. Velmi populární byla v minulosti témata lesa – co v nich roste, jak se dají využít, co je ohrožuje,….
3. čtvrtletí – „The Way We Lead Our Lives“ Ve třetím tématu se zajíme o to, jakým způsobem žijeme. Tentokrát na nás čekalo zkoumání ekologické stopy. Samozřejmě že samotnému měření předcházela důkladná teoretická příprava s řadou praktických pokusů (jablko jako zeměkoule a miniaturní kousek jeho slupky jako plocha, kterou je možné obývat lidmi). Také jsme zjišťovali, jak je na tom s úsporami naše škola a hledali způsoby snížení její ekologické stopy. K samotnému výpočtu své vlastní ekologické stopy jsme použili osvědčených webových stránek www.hraozemi.cz. Velkým problémem byla pro řadu z nás informace o rozloze bydlení, ale také např. informace o tom, zda konzumujeme místní či naopak dovážené výrobky. Mnozí byli překvapeni výší své ekostopy a proto jsme společně vymýšleli, jak ji snížit. 4. čtvrtletí – „This Is Our Culture“ V posledním tématu tohoto roku nás čekal tanec. Zjišťovali jsme, jaké jsou tradiční české tance, hledali informace. Žáci si sehnali výborného tanečního mistra, kterého pozvali přímo do školy a v rámci projektu jsme pak trénovali polku. Bylo vidět, že trocha tréninku v kulturním a estetickém projevu přišla mnoha žákům vhod. Samozřejmě, že jsme naše snažení dokumentovali a poté jej ve formě videa dali k dispozici ostatním týmům. I my jsme pak se zaujetím sledovali tance zejména pro nás exotických zemí. Zkušenosti již máme s lidovými písněmi, recepty tradičních jídel, výrobou hudebních nástrojů (dobrý příklad spolupráce ve škole). b. Role účastníků Pedagogové učitel, který vede tento projekt - musí se jednat o osobnost, která je schopna žáky zaujmout, povzbudit, vést i dát volnost a tolerovat vlastní žákovské aktivity a nápady; - musí vést žáky při práci tak, aby byly v co největší možné míře rozvíjeny výše uvedené klíčové kompetence a byly naplněny cíle předmětu; - musí to být člověk schopný partnerského přístupu k žákům; - musí se jednat o člověka, který je ochoten obětovat velké množství času přípravám metod a organizace práce, e-mailové korespondenci s koordinátory projektu ve Finsku a učitelským „chatům“; - v neposlední řadě musí samozřejmě umět komunikovat anglicky; - musí být schopen spolupracovat s ostatními členy učitelského sboru a nabízet doprovodné aktivity i pro další žáky školy v jednotlivých předmětech
-
Žáci -
-
ostatní pedagogové sledovat výstupy z projektu tak, aby byli schopni sami nabízet možnosti spolupráce na jednotlivých aktivitách žáci přímo zapojeni do projektu musí mít zájem se do projektu plně zapojit s vědomím, že se jedná o netradiční a velmi originální předmět, který bude vyžadovat jiné formy a metody práce, než na jaké byli zvyklí musí si být vědomi svého dílu odpovědnosti pro společný úspěch, neboť jejich selhání může mít za následek selhání práce celého týmu
-
ostatní žáci očekává se občasné zapojení se do projektu při pomocných pracích a využívání informací na webových stránkách projektu v dalších předmětech i pro své další vzdělávání
Veřejnost
je informována o aktivitách ENO týmu a výstupech z projektu prostřednictvím vývěsek, nástěnek, happeningových akcí
Sponzoři
jsou informováni o aktivitách, rozhodují se o možnosti spoluúčasti na projektu
c. Metody práce Při práci na projektu ENO jsou uplatňovány nejčastěji tyto metody práce: Seznamování s tématy, úkoly
- samostatná práce či práce ve dvojicích s počítačem, vyhledávání potřebných informací, jejich překlad do češtiny - pro výběr nejlepších možných řešení daného problému používány metody „brainstormingu“, prezentace vlastních nápadů a jejich obhajoba před ostatními žáky, skupinová práce
Příprava a plnění úkolů
- nejčastěji skupinová práce, kdy každý tým plní dílčí část úkolu, na jehož kvalitním a včasném splnění závisí úspěch všech ostatních (sázení stromu – kopáči, zajištění pozemku pro vysazení, stromu, pozvání hostů z jednotlivých institucí, výroba pohoštění, příprava slavnostních projevů v angličtině i češtině,…; výběr tradičních českých tanců, zajištění hudby, pozvání tanečního mistra,…) - shánění informací z nejrůznějších zdrojů
Zpracování výstupů a hodnocení - práce samostatná, ve dvojicích i skupinová; prezentace na nástěnky, do vývěsek, hlášení do školního rozhlasu, výstava prací - zpracování výstupů a hodnocení v elektronické podobě na stránkách projektu – tvorba a vkládání textů, fotografií, videa - „chatování“ s žáky z ostatních škol na světě o vzájemných zkušenostech, přínosech, apod. Zpětná vazba – prostřednictvím internetu seznámení s výstupy ostatních ENO týmů, získání dalších možností práce, sebehodnocení vlastní úspěšnosti a použitých postupů a metod práce
d. prostory pro práci na projektu Z velké části probíhá projekt v multimediální pracovně, kde mají žáci přístup k internetu, prostřednictvím interaktivní tabule mohou seznamovat ostatní se svými myšlenkami a náměty, na webových stránkách projektu zjišťují informace potřebné k plnění zadávaných aktivit, tvoří a ukládají své prezentace, chatují,… Pro plnění jednotlivých úkolů jsou využívány další adekvátní prostory – školní hala pro národní tance, volné prostranství mimo školu pro sázení stromu, řeka pro chytání ryb, školní kuchyňka pro přípravu pohoštění pro hosty, výrobu národních pokrmů, školní dílna pro výrobu hudebních nástrojů,… e. odlišnost projektu ENO od běžné praxe Na rozdíl od tradičních předmětů je v projektu ENO u žáků podporován a umožněn rozvoj většiny klíčových kompetencí a naplňováno velké množství obecných cílů základního vzdělávání. Díky širokému záběru čtyř hlavních témat jsou do projektu integrována téměř všechna průřezová témata. Žáci vidí smysl ve výuce angličtiny, neboť bez ní by nemohli v projektu pracovat a sami zjišťují, o co všechno by tak přišli. Významný je i rozvoj schopností pracovat s ICT na smysluplných příkladech, kdy se žáci neučí pouze bezmyšlenkovitě ovládat jednotlivé programy.
Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití Pro práci na projektu ENO není zapotřebí téměř žádných finančních prostředků, neboť žáci využívají pomůcek standardně poskytovaných školou (multimediální pracovna, připojení k internetu, ostatní odborné učebny a jejich pomůcky, atd.) Pouze v případě, že se jedná o aktivitu typu sázení stromu, je nutné určité finanční prostředky zajistit. V největší možné míře se snažíme o to, aby se o získání peněz pokusili sami žáci a zatím se nám to daří – stromky získávají od různých sponzorů, místa pro vysazení zajišťují také bez potíží. Drobné výdaje např. na pohoštění hostů jsou hrazeny ze školního rozpočtu.
Výsledky uskutečněného příkladu dobré praxe Projekt ENO si klade za úkol naplnění tří hlavních cílů. Výsledky projektu naznačují, že byly všechny splněny na velmi vysoké úrovni. • zdokonalování se v anglickém jazyce z hlediska jeho praktického využití Žáci museli být neustále připraveni reagovat na pokyny v anglickém jazyce od učitele, na pokyny prostřednictvím webových stránek při přípravě a plánování jednotlivých úkolů a zejména bezprostředně reagovat při „chatech“. Nebyla až tak důležitá gramatická správnost jako schopnost porozumět a kreativně odpovídat na kladené dotazy. Žáci si velmi pozdvihli své jazykové sebevědomí, naučili se nepřekládat české věty slovo po slově do angličtiny, ale učili se v jazyce myslet, což je největším přínosem pro jejich budoucí život. •
zdokonalování se v práci s ICT technikou – rozvíjení schopnosti zpracovávat materiály v kancelářských programech, ukládat obrázky, komunikovat formou chatu, hledat informace, …
Žáci využívali nezbytné programy, učili se zaznamenávat podstatné věci bez ohledu na grafickou dokonalost a zdržování se zbytečnými „ozdobami“ v textu typu WordArtu apod., neboť ty neměly v tomto případě žádný význam s výjimkou toho, že zdržovaly od práce. Velmi často využívali vztahy mezi jednotlivými programy, vkládali do svých prezentací obrázky, videa,… Zdokonalili se ve schopnosti vyhledávat a třídit informace na podstatné a zbytečné. •
naplňování následujících obecných cílů základního vzdělávání : o žáci byli permanentně podněcováni k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů o žáci byli vedeni k všestranné a účinné komunikaci o u žáků byla rozvíjena schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých o u žáků byly vytvářeny potřeby projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě o žáci byli vedeni k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učili se žít společně s ostatními lidmi
Shrnutí a zhodnocení celkové kvality příkladu dobré praxe Klíčové kompetence, které byly projektem ENO podporovány: a. Kompetence k učení Při přípravě k plnění úkolů se žáci učili využívat nejrůznějších způsobů a metod práce, plánovali a organizovali. Zjišťovali, které strategie jsou účinné a které ne. Velmi často vyhledávali velké množství informací a učili se je třídit na potřebné a nadbytečné, případně zcela nesmyslené či dokonce lživé. Následně je používali při práci na jednotlivých aktivitách. Zcela určitě přispěl projekt se schopnosti žáků využívat nabyté kompetence v oblasti učení v praktickém životě. b. Kompetence k řešení problémů V průběhu realizace jednotlivých úkolů byli žáci nuceni překonávat těžkosti, problémy, hledat nové způsoby řešení. Ne vždy byl původní plán či myšlenka realizovatelný a tak nezbývalo než se s tím smířit a začít třeba znovu od začátku. c. Kompetence komunikativní Při prezentaci vlastní tvorby, výsledků práce apod. se žáci učili formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory. Současně bylo třeba naslouchat názorům ostatním a minimálně je respektovat. Velmi často se jednotlivé skupiny ve svých názorech rozcházely a pak přicházely na řadu obhajoby své práce a myšlenek. Při výměně názorů s žáky ostatních škol bylo zapotřebí uplatnit porozumění otázkám a následně na ně sice bezprostředně, ale kvalitně reagovat. d. Kompetence sociální a personální Práce ve skupině byla jednou z nejčastěji používaných metod práce a je třeba poznamenat, že se v podstatě všichni žáci v této dovednosti výrazně zdokonalili. Ať už se jednalo o vztahy mezi žáky samotnými nebo mezi žáky a učitelem byla atmosféra v týmu tvůrčí, příjemná, přispívala k upevňování dobrých mezilidských
vztahů a ohleduplnosti. Žáci měli možnost posílit kvalitu svého přínosu pro práci a fungování celé skupiny. e. Kompetence občanské Díky komunikaci s žáky z celého světa měli žáci příležitost rozvíjet své dovednosti v oblasti respektování přesvědčení druhých lidí, vnímání jejich hodnot. Na základě obsahu jednotlivých témat se u žáků rozvíjelo chápání ekologických souvislostí a environmentální problematiky. f. Kompetence pracovní Jsme přesvědčeni, že jednotlivé aktivity a práce žáků na nich významnou měrou přispěly k rozhodování o budoucím životě a profesním zaměření. Průřezová témata, která byla v projektu ENO uplatněna: a. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech V závislosti na jednotlivých tématických celcích měli žáci často možnost pohlížet na Evropu či svět se zájmem a rozšířit si tak své povědomí o jejich problémech či úspěších. b. Multikulturní výchova Při zpracování všech témat a následným rozborům prezentací žáků z celého světa se ve velké míře uplatňovala multikulturalita, lidské vztahy, sociální smír, solidarita. c. Environmentální výchova Problematika životního prostředí byla zkoumána a probírána ze všech směrů ve všech tématech projektu. d. Mediální výchova Žáci pravidelně vytvářeli nejrůznější mediální sdělení pro propagaci či prezentaci výsledků své práce. Žáci byli již před výběrem tohoto povinně-volitelného předmětu seznámeni s požadavky, které na ně budou při jeho realizaci kladeny. Z tohoto důvodu se do projektu zapsali skutečně ti žáci, kteří splňovali základní podmínky (anglická konverzace, netradiční aktivity a pracovní metody, odpovědnost za svůj díl práce,…). I proto je třeba říci, že nebyl problém s akceptováním metod, pravidel,… a klima ve třídě či jiných prostorách bylo vždy velmi příjemné a pozitivní. Na základě dotazníku, který žáci vypracovali na závěr projektu, můžeme zodpovědně prohlásit, že byli s projektem velmi spokojeni, pociťovali přínos pro svou vlastní osobu a mnohokrát projevili přání pokračovat i dalším školním roce nebo se alespoň do části aktivit zapojit mimo. Vztahy ve skupině procházely po celou dobu trvání projektu svým vlastním vývojem. Žákům méně průbojným jednotlivé aktivity posílily jejich sebevědomí, naopak žáci, kteří měli problémy s nasloucháním a respektováním názorů ostatních se skutečně zdokonalili vnímat a zažívat názor druhých.
V každém případě je vždy potřeba, aby realizaci tohoto projektu vedl pedagog s vlastnostmi uvedenými výše, neboť se zde skutečně prokázalo, že tyto vlastnosti jsou pro práci v takto netradičním předmětu naprosto nezbytné. Lidské zdroje byly využity efektivně, do budoucna je třeba posílit schopnost ostatních pedagogů spolupracovat a využívat výstupy z projektu. Vzhledem k tomu, že finanční zdroje nebyly téměř třeba, nelze je z tohoto hlediska hodnotit.
Budoucí perspektivita příkladu dobré praxe Domníváme se, že projekt ENO je možné využívat i v budoucnosti, tak s tím počítáme i v našem ŠVP. Současně jej vřele doporučujeme všem ostatním, neboť v průběhu jeho realizace žáci rozvíjí velké množství klíčových kompetencí, zažívají integraci mnoha předmětů, zasahuje se zde do mnoha průřezových témat. Jsme přesvědčeni, že právě takovéto „předměty“ by měly být ve školní praxi významně preferovány.
Další zdroje informací k příkladu dobré praxe Nejdůležitějším zdrojem jsou samozřejmě webové stránky projektu ENO: http://eno.joensuu.fi Pro práci na přípravě byly žáky upřednostňovány zejména: www.google.com www.seznam.cz www.centrum.cz Odkazy na kontaktní osoby a adresa: Adresa: ZŠ Vrané nad Vltavou, U Školy 208, Vrané nad Vltavou, 252 46 Webová prezentace: www.zsvrane.cz E-mail:
[email protected] Kontaktní osoba: Katka Vrtišková
