PROJEKT SI.PRO.CI. Meziregionální reakce na přírodní a člověkem způsobené katastrofy ZPRÁVA O ZJIŠŤOVÁNÍ FAKTŮ

PROJEKT SI.PRO.CI „Meziregionální reakce na přírodní a člověkem způsobené katastrofy“

ZPRÁVA O ZJIŠŤOVÁNÍ FAKTŮ

1. ÚVOD

Tato zpráva o zjišťování faktů byla vypracována v rámci projektu financovaného Společenstvím s názvem „Meziregionální reakce na přírodní a člověkem způsobené katastrofy“ - SIPROCI. 13 partnerských organizací pocházejících ze sedmi evropských zemí (Itálie, České republiky, Maďarska, Německa, Řecka, Polska a Španělska) vytvořilo platformu sloužící k výměně informací a znalostí a k rozvoji nových metod i osvědčených metod k tomu, aby mohly zlepšit své schopnosti reagovat na katastrofy a pohromy, a to jak pokud jde o prevenci, tak i intervenci. Tato zpráva o zjišťování faktů si proto klade za cíl sloužit jako základ pro výměnu informací mezi partnery, zejména co se týče metod a praktik uskutečňovaných na místní a regionální úrovni, a to se zřetelem na prohloubení budoucí spolupráce. Zpráva se bude věnovat čtyřem oblastem, které se považují za nejdůležitější při účinné reakci na přírodní katastrofy: a) Mechanismus pro koordinaci, řízení a organizaci systémů civilní ochrany b) Používání nových informačních a komunikačních technologií jak v souvislosti s monitorováním rizika, tak i v souvislosti s podporou řízení organizačního modelu a procesu rozhodování c) Metody, techniky a nástroje k monitorování a mapování rizik d) Metody a nástroje k účinnému informování a připravenosti občanů (prevence a akce ve stavu ohrožení) Tato zpráva je tedy úplně prvním návrhem toho, co bude později tzv. vademekem, tedy finálním produktem projektu. Vademekum bude kromě zjišťování faktů zahrnovat také výsledky a závěr analýzy a testování nových i osvědčených metod. Doufáme, že do té doby bude tento dokument užitečným nástrojem nejen pro partnery tohoto projektu, kterým umožní rozpoznat společné oblasti zájmu a spolupráce, zejména v rámci pracovních skupin, jejichž činnost bude zahájena v této další fázi, ale také obecně pro všechny aktéry, kteří se věnují civilní ochraně fungující na místní a regionální úrovni.

2. STRUČNÝ PŘEHLED CIVILNÍ OCHRANY V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE

Území Evropské unie je pravidelně sužováno závažnými katastrofami, jakými jsou zemětřesení, povodně, sesuvy půdy, lesní požáry a ohrožování životního prostředí. Hlavní odpovědnost při řešení následků katastrof spočívá na členských státech, přičemž spolupráce v oblasti civilní ochrany na úrovni EU si klade za cíl podporovat a stimulovat úsilí již vyvíjené na národní úrovni. Cílem spolupráce v záležitostech civilní ochrany na úrovni EU je zajistit lepší ochranu občanů, životního prostředí a majetku v případě přírodních katastrof a katastrof v oblasti technologií, a to zejména: Ø podporovat a stimulovat úsilí na národní, regionální a místní úrovni s ohledem na prevenci katastrof, připravenost osob zodpovědných za civilní ochranu a s ohledem na intervenci v případě katastrofy; Ø přispívat k informovanosti veřejnosti za účelem zvyšování úrovně vlastní ochrany občanů Evropy; Ø zřídit systém sloužící k účinné a rychlé spolupráci mezi národními správami pro civilní ochranu v případě, že je potřeba vzájemná pomoc; Ø zvýšit součinnost akcí podniknutých na mezinárodní úrovni v oblasti civilní ochrany, zejména v oblasti spolupráce s kandidátskými zeměmi střední a východní Evropy a spolupráce s partnerskými zeměmi v oblasti Středozemního moře. Spolupráce Společenství v oblasti civilní ochrany začala v roce 1985, kdy byly položeny základy pro spolupráci Společenství na setkání ministrů, které se konalo v Římě. V letech 1985 až 1994 bylo přijato šest usnesení, jejichž implementace vyústila ve vytvoření několika pracovních nástrojů, které měly zajistit lepší připravenost osob činných v oblasti civilní ochrany a účinnější reakce v případě katastrofy. Jednalo se například o vytvoření pracovní příručky, ve které byla, mimo jiné, uvedena různá národní kontaktní místa v každém členském státě, jakož i informace o možnostech reakcí dostupných v daném členském státě; zřízení provozního systému s možností kontaktování 24 hodin denně, jehož hlavním úkolem bylo shromažďovat a rozšiřovat informace a mobilizovat odborné znalosti získané od státních správ. Kromě toho je výsledkem rozhodnutí Rady z roku 1991 také jednotné evropské číslo tísňového volání (112). V roce 1997 akce Společenství týkající se civilní ochrany pokročila výrazně vpřed, když bylo přijato rozhodnutí Rady, kterým byl zaveden první Akční program civilní ochrany (1998-1999), po kterém následovalo přijetí pětiletého Akčního programu (2000-2004). Akční program kladl větší důraz na prevenci katastrof a informovanost veřejnosti. Tento poslední Akční program 2000-2004 byl prodloužen o dva roky, počínaje lednem 2005 a konče prosincem 2006, přičemž došlo k navýšení finančních zdrojů (ze 7,5 milionů EUR na období 2000-2004 na 4,8 milionů EUR na období 2005-2006). Potřeba větší možnosti mobilizovat významné a dostatečné zdroje členských států, jakož i potřeba účinněji koordinovat jednotlivé zásahy vyústila v návrh Komise, který byl přijat v říjnu 2001, na zavedení mechanismu Společenství, který by usnadnil užší spolupráci v oblasti vzájemné pomoci na poli civilní ochrany. Tento mechanismus

doplňuje existující Akční program Společenství především o následující vylepšené mechanismy: předběžné rozpoznání zásahových zdrojů, školící programy sloužící ke zlepšení schopnosti reagovat, vytvoření skupin pro hodnocení situace a koordinačních skupin a zavedení společného komunikačního systému pro případ nebezpečí. Cílem tohoto mechanismu Společenství je umožnit v případě přírodních nebo člověkem způsobených katastrof mobilizaci potřebných provozních zdrojů za účelem poskytnutí rychlé podpory a pomoci zemi, která se nachází ve stavu ohrožení. Spolupráce v rámci EU v oblasti civilní ochrany se odehrává také v rámci mnoha dalších oblastí politik Společenství. Pohromy se dotýkají všech ekonomických sektorů a mají vážný dopad jak na životní prostředí, tak i na společenský, ekonomický a lidský život. Proto nejrůznější programy EU podporují spolupráci v oblasti civilní ochrany. Například program s názvem Transevropské telekomunikační sítě podporuje projekty v oblasti rizikového a nouzového řízení (řízení v případě povodní, lesních požárů, zemětřesení, průmyslových rizik, atd.). V oblasti vzdělávání a kultury je to program Leonardo, který předesílá možnosti spolupráce v rámci EU v této oblasti. Ostatní služby Komise, jako je například Společné výzkumné centrum (JCR) a Generální ředitelství pro výzkum, také podporují akce EU v oblasti civilní ochrany. Také program INTERREG, který financuje Evropský fond regionálního rozvoje, což je finanční nástroj politiky regionálního rozvoje, otevřeně začleňuje civilní ochranu a prevenci katastrof jako jednu z prioritních oblastí spolupráce. Také projekt SIPROCI vznikl v rámci regionální politiky EU s tímto záměrem. Další spolupráce v záležitostech civilní ochrany na úrovni EU bude zajisté pokračovat i nadále a bude se rozvíjet, a to ze dvou hlavních důvodů: zaprvé, na území EU došlo v posledních letech k několika katastrofám, jejichž rozsah přesáhl možnost reagovat na národní úrovni. Zadruhé, protože se EU snaží o ještě užší vztahy v rámci Unie, získaly základní principy, jako je například solidarita, daleko pevnější základy. Důkazem toho je návrh smlouvy, kterou se zavádí Evropská ústava, ve které se vyžaduje solidarita mezi členskými státy v případě, „že se členský stát stane obětí teroristického útoku nebo přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy“. Také část týkající se politik a fungování Unie, oddíl 5, je věnována civilní ochraně, protože v článku III-184 se uvádí: „Unie bude podporovat spolupráci mezi členskými státy, aby zvýšila účinnost systémů sloužících k prevenci a ochraně proti přírodním a člověkem způsobeným katastrofám v rámci Unie“. Projekt SIPROCI s názvem „Meziregionální reakce na přírodní a člověkem způsobené katastrofy“ je pokusem doplnit spolupráci Společenství prostřednictvím přístupu „zdola nahoru“. Jedním z hlavních cílů projektu SIPROCI je zejména „zvýšit součinnost a spojitost akcí v oblasti civilní spolupráce mezi regiony Evropy“.

NĚMECKO

4.

MÍSTNÍ SYSTÉM CIVILNÍ OCHRANY V NĚMECKU

4.1. Popis procesu koordinace, řízení a organizace systému civilní ochrany

4.1.1. Všeobecný úvod do struktury civilní ochrany, od národní k místní úrovni (včetně systému národní legislativy) Jako úvod do tohoto tématu přinášíme stručný přehled administrativní struktury Německé federální republiky. Německá federální republika se skládá z 16 federálních států (Länder), které mají částečnou suverenitu, přičemž některé z nich jsou dále rozděleny do vládních regionů poléhajících vládě jednotlivých států. Jako systém federálních států je Německo organizováno na způsob federace, což znamená, že zde existují dvě úrovně politického systému: úroveň Federální vlády, která zastupuje Německo jako jednotný stát vůči ostatním zemím a úroveň tzv. Länder, která existuje v každém federálním státě zcela nezávisle. Každá úroveň má své vlastní státní orgány, které představují zákonodárnou, soudní a výkonnou moc.

Federální vláda Fed. státy/úroveň Länder Vládní regiony Okresy a městské oblasti Města a samosprávné obce Obrázek.: Administrativní struktura Německé federální republiky Vládní regiony lze rozdělit na okresy, které se skládají z měst a samosprávných obcí. Velká města (s více než 50.000 obyvatel), jako je například město Oldenburg, jsou považována současně za okresy, města a samosprávné obce. Proto tedy i administrativní povinnosti a závazky, které vyplývají z této klasifikace, se spojují. Obecně je systém civilní ochrany Německé federální republiky rozdělen do dvou hlavních oblastí: 1. V Německé federální republice znamená civilní ochrana v podstatě veškerá nevojenská opatření, jejichž cílem je ochrana obyvatelstva, ochrana podnikání a společností a ochrana veřejných institucí. Civilní ochrana je brána jako systém samoochrany obyvatelstva. 2. Kontrola katastrof zahrnuje systém kontroly nebezpečí v dobách míru, který se používá k řešení závažných událostí působících škodu.

1. Civilní ochrana je definována jako povinnost Federace. Proto za veškerou legislativu odpovídá federální vláda, zatímco výkonná moc k těmto zákonům spočívá na úrovni Länder. 2. Na základě legislativy a výkonné administrativy jsou jednotlivé správy Länder odpovědné za kontrolu katastrof. Právní základy pro kontrolu katastrof v Dolním Sasku lze najít v zákoně o kontrole katastrof v Dolním Sasku (“Niedersächsisches Katastrophenschutzgesetz”). Do samoochrany patří veškerá opatření platná pro obyvatelstvo v případě obrany, která jsou vhodná k prevenci, snižování nebo odstraňování hrozících nebo skutečných škod v pracovních areálech nebo obydlených oblastech, zejména taková opatření, která se týkají života, zdraví, důležitých institucí a majetku. Proto do civilní ochrany patří opaření sloužící k samoochraně obyvatelstva, varování obyvatelstva, podpora výstavby krytů, příprava nařízení týkajících se pobytu, kontrola katastrof, opatření sloužící k ochraně zdraví a ochraně kulturního vlastnictví.

4.1.2. Vztahy mezi národními, regionálními a místními úrovněmi Administrativní povinnosti Federální vlády týkající se civilní ochrany uskutečňuje Federální úřad pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách (“Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe“). Mezi povinnosti tohoto úřadu patří plánování civilní ochrany, jakož i vytváření a realizace školících programů. Realizace povinností týkajících se civilní ochrany na místní úrovni byla svěřena do rukou samosprávných obcí. Federální úřad podporuje obecní správy při plnění těchto povinností. Akademie pro krizové řízení, nouzové plánování a civilní ochranu (Akademie für Krisenmanagement, Notfallplanung und Zivilschutz (AKNZ) (http://www.aknz.de)) byla pověřena Federální vládou koordinací povinností a závazků v oblasti civilní ochrany a kontroly katastrof. Mezi její povinnosti patří: • • • • • • •

Hodnocení závažných ničivých událostí v Německu a v zahraničí Hodnocení listin, publikací a dokumentů týkajících se národní a mezinárodní analýzy Vědecká podpora výzkumných projektů, jejich realizace a hodnocení Realizace studií, vyšetřování a projektů týkajících se analýz Plánování, provádění a hodnocení cvičení Uskutečňování seminářů, kurzů a podobných aktivit týkajících se spolupráce mezi civilními a vojenskými složkami Zapojení se v oblasti koncepčních prací prováděných nejvyššími odpovědnými federálními orgány, účast na práci výborů sestavených z členů federálních správních orgánů a správních orgánů Länder a účast na práci Komisí Evropské Unie.

Aby byla zajištěna ochrana obyvatelstva, existuje úzká spolupráce mezi Federální vládou a správami Länder, které dohlíží na to, aby systém pro kontrolu katastrof pro období míru plnil svou funkci ochrany obyvatelstva také v dobách vojenské obrany. Na oplátku jsou nástroje pro podporu civilní ochrany pro období vojenské obrany financované Federální vládou dostupné správám Länder za účelem kontroly nebezpečí také v době míru. Jednotky a instituce, které se účastní kontroly katastrof na základě německého zákona budou plnit svou povinnost chránit obyvatelstvo proti zvláštním nebezpečím a škodám v případě vojenské obrany. Za tímto účelem poskytne Federální vláda podporu na jejich školení a vybavení. Mezi zúčastněnými organizacemi jsou hasičské sbory, Německá samaritánská federace pracovníků (ASB), DLRG (Deutsche Lebens-Rettungs-Gesellschaft), Německý červený kříž (DRK), JUH (Johanniter-Unfall-Hilfe), MHD (Malteser Hilfsdienst) a THW (Technisches Hilfswerk). Z personálních, technických a finančních důvodů by bylo pro Federální vládu a správy Länder neúčinné mít různé systémy pomoci, jejichž úkolem by bylo vyrovnávat se s ničivými událostmi podobného charakteru, které by měly podobné následky, ale vznikly z jiných příčin. Ve federálním státě Dolní Sasko působí správy okresů a městských oblastí jako orgány odpovědné za kontrolu katastrof. Jsou odpovědné za přípravu, plánování a realizaci kontroly katastrof. Tzv. “Katastrophenfall” (případ pohromy/katastrofy) je definován jako stav ohrožení, který ohrožuje nebo ovlivňuje život, zdraví nebo životně důležité zásoby pro obyvatelstvo, životní prostředí nebo významný hmotný majetek do takové míry, že protiopatření ze strany odpovědných orgánů a rozmístěné akce a pomoc ze strany pomocných jednotek by vyžadovala centrální plánování prací. Takové plánování prací provede Štáb pro kontrolu katastrof. (“Katastrophenschutzstab”).

4.1.3. Soukromé a veřejné instituce, které se účastní na místní úrovni V Oldenburgu se kontroly katastrof účastní následující organizace: 1. Hasičský sbor Hasičský sbor je obecní institucí. Hasičský sbor města Oldenburg je možné rozdělit na profesionální hasičský sbor (zhruba 130 hasičů) a dobrovolný hasičský sbor, který má zhruba 220 členů. V Oldenburgu profesionální hasičský sbor zajišťuje také hlavní část záchranných služeb, kromě toho, že odpovídá za typické povinnosti, kterými je prevence požáru a technická pomoc. Pro zvláštní situace je možné využít následující speciální jednotky: -

Tým pro potápěčské operace Tým pro zvláštní operace v oblasti záchranných služeb Tým pro záchranu ve výškách

Součástí hasičského sboru Oldenburgu je také jedna četa, která se specializuje na ochranu NBC a jedna zdravotní četa. Tyto jednotky napomáhají civilní ochraně a kontrole katastrof, jsou finančně podporovány orgány federální správy a správou země Dolní Sasko.

2. THW (Technisches Hilfswerk) THW je institucí na úrovni federální správy. Její hlavní povinností je technická pomoc. Vybavení a povinnosti jsou podobné jako u hasičských sborů. Ale na rozdíl od hasičských sborů nejsou jednotky THW obecně rozmísťovány na základě krátkodobých povolání k činnosti. THW se specializují na zásahy při ničivých událostech, které vyžadují komplexní technické vybavení a trvají delší dobu. THW je organizována na místní a regionální úrovni. „Technické čety“ jsou vytvořeny na místní úrovni a sestávají z vedoucí jednotky, dvou záchranných týmů a nejméně jedné skupiny odborníků. Odborné skupiny mají na starost za zvláštní úkoly. Existují zde například odborné skupiny pro • • • • •

Infrastrukturu (dodávky elektřiny a vody) Odklízení (záchrana a odklízení následků z poškozených oblastí za použití těžké odklízecí techniky) Ohrožení vodou (dodávky a záchrana osob a zvířat v zatopených oblastech) Vedení/komunikace (technické a personální řízení provozních příkazů) Logistika (obdržování a přijímání materiálů, dodávání pomocných sil)

Akce THW lze zahájit na žádost orgánu pro kontrolu katastrof. Německý červený kříž – poskytuje zdravotnické a pečovatelské služby JUH (Johanniter – Unfall – Hilfe )- poskytuje zdravotnické služby MHD (Malteser Hilfsdienst) – podporuje záchranné operace DLRG (Deutsche Lebensrettungsgesellschaft)- podporuje vodní záchranné operace 7. Bundeswehr (Federální ozbrojené síly) Na žádost může Bundeswehr poskytnout velké množství rozdílných složek. Personální rezervy (sestávající z vojáků) jsou zvláště cenné.

3. 4. 5. 6.

Na základě německé ústavy mohou vlády jednotlivých Länder požádat o ozbrojené síly a tyto ozbrojené síly mohou být rozmístěny Federální vládou tak, aby poskytly pomoc v případě přírodních katastrof nebo zvláště vážných nehod. S ohledem na zvláštní potenciál zachraňovat lidské životy a životy zvířat a chránit a ochraňovat cenné materiály a důležité instituce, může být nařízeno vojenským oddílům a agenturám Bundeswehru, aby přispěli svou pomocí. Možným způsobem využití vojenských jednotek a materiálu Bundeswehru (zejména možnosti, které byly v minulosti již uplatněny) mohou být následující: • • • • •

Dodávka dopravních prostředků (pozemních, vodních a vzdušných) Dodávka těžké techniky (zejména techniky pro ražení cesty) Zdravotní pomoc a podpora Využití odborných poradců Využití pracovníků k různým úkolům

Na základě právních předpisů může Bundeswehr nabídnou svou pomoc pouze do té doby, dokud nebude možné v dostatečném množství využít v oblasti, kde došlo ke katastrofě, civilní instituce a organizace. 8. Policejní síly Jako orgán pro veřejný pořádek je také police odpovědná za dodržování zákonů a pořádku v případě katastrofy. Povinnosti policie se pohybují od zajišťování dané oblasti přes kontrolu dopravy až po vymáhání právních předpisů a nařízení. 9.

Bundesgrenzschutz (Federální pohraniční stráž)

Bundesgrenzschutz podporuje policejní síly vlád Länder na jejich žádost. To může být potřeba v případě pohrom a katastrof. Cíle operace jsou: • • •

Udržování nebo obnovení veřejné bezpečnosti a pořádku Pomoc v případě živelní pohromy nebo zvláštní nehody / katastrofy Ochrana před nebezpečími terorismu

10. Podpora ze strany společností a jednotlivců Na základě zákona o kontrole katastrof Dolního Saska (“Niedersächsisches Katastrophenschutzgesetz”) je každý povinen nabídnout pomoc při kontrole katastrofy v případě, že bude počet dostupného personálu nedostatečný. Stejně tak může orgán pro kontrolu katastrof požadovat služby od soukromých společností (např. zajištění dopravy při evakuaci) .

4.1.4. Rozdělení podle působnosti Jako městská oblast je město Oldenburg povinno plnit povinnosti městské oblasti a samosprávné obce. Z tohoto důvodu zastává město funkci orgánu pro kontrolu katastrof a má povinnost uskutečňovat civilní ochranu. Za realizaci výsledných opatření odpovídá oddělení hasičského sboru pro kontrolu katastrof. Mezi jeho povinnosti patří následující úkoly: -

-

Vytváření a svolávání Krizového štábu Analýza potenciálních nebezpečí v oblasti města Vytvoření plánu pro kontrolu katastrofy, který bude zahrnovat informace o dostupných provozních jednotkách a zdrojích pro kontrolu katastrofy v oblasti města, plán poplachu a postup při poplachu, zvláštní nebezpečí Výměna informací se sousedními orgány pro kontrolu katastrof týkající se operačních jednotek a zdrojů dostupných pro vzájemnou pomoc Školení a následné školení pro vedoucí pracovníky Podpora a dohled, ustavení, školení a vybavení operačních jednotek a institucí pro kontrolu katastrof Provozování cvičení

V případě ničivých událostí, které přesáhnou oblast města Oldenburgu převezme provozní kontrolu regionální vláda (jako orgán na úrovni Länder). Proto musí orgány pro kontrolu katastrof sestavit krizový plán a dohodnout se na zaměstnancích, jejichž úkolem bude kontrola veškerých operací. Federální stát Dolní Sasko založil odborné centrum, které podporuje místní orgány, které mají na starost kontrolu operací v případě závažných ničivých událostí.

4.1.5. Rozhodovací struktura na úrovni oblasti Vyhlášení tzv. “Katastrophenfall” (stavu katastrofy) má za úkol starosta nebo jeho zástupce. Poté bude svolán Krizový štáb, který se bude skládat z členů na úrovni administrativně-organizační a operačně-taktické. Administrativně-organizační úroveň se skládá ze stálých členů (vedoucí správy, policie, hasičský sbor, Ordnungsamt („Regulační úřad“, úřad pro veškeré řízení, za které neodpovídá žádný jiný úřad, nelze přeložit ani porovnat k žádnému jinému úřadu nebo instituci v zahraničí) a Tisková agentura), jakož i z nestálých členů, kterými jsou odborné orgány, o jejichž radu se žádá v závislost na dané situaci. Mezi takové orgány může patřit veterinární správa, úřad pro zdraví veřejnosti, agentura pro ochranu životního prostředí, společnosti zabývající se dodávkami vody a energie, německé asociace pro vodu a půdu, Bundeswehr a jiné organizace. Operačně-taktická úroveň se skládá ze šesti zvláštních ředitelů pro oblast: vnitřních služeb, vnitřních záležitostí, operací, dodávek, tisku a médií, informací a komunikací; dále sem patří osoby, které provádějí výběr zdrojů podle naléhavosti nebo potřeby, osoby, které mají na starost mapy záznamy.

4.1.6. Aktivity/místní programy/nouzové plány Orgán, který zodpovídá za kontrolu katastrofy, je povinen sestavit nouzový plán. V důsledku přidělování povinností je hasičský sbor orgánem, který za tuto oblast odpovídá ve městě Oldenburg. Tento plán zahrnuje v podstatě následující nařízení a informace: -

Plány personálu a operační plány pro Štáb Personální rezervy a rezervy ve vybavení organizací v Oldenburgu a okolí Varování a odezvu na varování / nařízení týkající se „opuštění prostor“ Zvláštní poradce pro rizika spojená s NBC, zdravím veřejnosti, veterinárními záležitostmi, apod.. Údaje o počtu nemocničních lůžek / dostupnosti a možnostech lékařského ošetření Zvláštní vybavení (jeřáby namontované na kamionech, stavební technika, atd. dostupné v Oldenburgu a okolí Údaje o budovách a zařízeních vhodných k ubytování evakuovaných osob Rizikové společnosti (společnosti, kterým hrozí zvláštní rizika ve formě biologického nebo chemického nebezpečí)

-

Plány pro řešení zvláštních situací, jako jsou lesní požáry, nehody ve výrobních podnicích, atd.

Národní standardizovaný systém pro kontrolu katastrof a plány pro případy nouze má sloužit k tomu, aby byla výměna údajů se sousedními okresy snadnější. 4.1.7. Problémy týkající se koordinace, řízení a organizace civilní ochrany V oblasti kontroly katastrof a odstraňování následků katastrof jsou známé následující problémy: -

Neúplné nebo zpožděné zasílání údajů potřených pro kontrolu katastrofy a vytváření nouzových plánů Množství a rozsah údajů Způsoby a prostředky pro zasílání informací nejsou jasně definovány Neshody ohledně složení štábu Nedostatečná praxe Nedodržování nařízení pro standardizované sestavování plánů Nedostatečné finanční zdroje Zodpovědné osoby často podcení nutnost preventivních opatření, protože „Katastrophenfall“ (případ katastrofy) není brán jako konkrétní riziko.

4.1.8. Zájmy a potřeby Systém civilní ochrany a kontroly katastrof Německé federální republiky byl v posledních několika letech značně zredukován, protože ukončení konfliktu mezi východem a západem vedlo také k domněnce, že existuje nižší riziko nebezpečí. Teroristické útoky z 11. září 2001 s sebou přinesly nový druh ohrožení, na které do dnešního dne není nikdo dostatečně připraven. V současné době je úkolem kontroly katastrof zejména řešení ničivých událostí na regionální úrovni. Protože stávající plány většinou předpokládají ohrožení nebo živelní pohromy, které lze předvídat a ponechávají určitou dobu před započetím celého procesu, potřebují obranné jednotky hodně času na to, aby plně využily svého potenciálu a účinnosti. Aby bylo možné optimalizovat kontrolu katastrof a jejich prevenci, domníváme se, že by měly být projednány a využity v praxi následující požadavky: -

-

Zákony týkající se civilní ochrany a kontroly katastrof musí být revidovány/aktualizovány způsobem, který by odrážel nová rizika, jakými jsou teroristické útoky Je třeba v celé oblasti zajistit neměnnou úroveň dodávek vysoké kvality Je třeba vytvořit a udržovat nadregionální pracovní skupiny pro situace se zvláštním nebezpečím Federální správa a správy Länder musí vytvořit standardizovaný systém vedení a informací tak, aby bylo možné řešit události katastrof a pohrom

-

-

Obyvatelstvo je třeba ve vetší míře začlenit do systému civilní ochrany a kontroly katastrof – pokud je to nutné, i prostřednictvím zákonných povinností Za účelem hodnocení systému pro kontrolu rizik je třeba provést analýzu rizik na národní úrovni, která by se řídila kritérii pro standardizované vědecké hodnocení rizik Je třeba zlepšit a rozšířit možnosti varování a předávání informací Je třeba modernizovat a rozšířit vybavení okresních jednotek pro kontrolu rizika prostřednictvím podpory ze strany Federální vlády a správ Länder.

4.2. Využívání nových informačních a komunikačních technologií jak ve vztahu k monitorování rizik, tak i k podpoře řízení organizačního a rozhodovacího modelu

4.2.1. Úvod Po mnoho let jsou IT řešení nedílnou součástí při jednání v případě ničivých událostí a při získávání operačních dat / informací o nezbytných úkolech. Rychlý rozvoj internetu poskytuje stále více zdrojů informací a pomáhá tak uživatelům získávat informace o specifikovaných tématech rychle a účinně. Mnoho poskytovatelů umožňuje rychlý a jednoduchý přístup k aktuálním informacím, které mají uloženy ve svých archivech. 4.2.2. Nejrůznější oblasti IT řešení 4.2.2.1. Místní aplikace Obecně je možné rozdělit IT řešení do dvou různých oblastí. První oblast sestává ze zpracovávání ničivých událostí na místní úrovni v rozsahu odpovědnosti určitých politických orgánů a organizací. IT řešení, které se zde používají, jsou obvykle místní aplikace softwarových firem, jejichž úkolem bylo poskytnout řešení, které by vyhovovalo zvláštním požadavkům uživatelů. Tento software umožňuje řešit a zpracovávat malé až středně velké ničivé události, většinou na místní úrovni. Hlavními znaky provozní kontroly založené na software jsou: -

Optimalizace za účelem pomoci v nouzi Podpora rychlého a hospodárného rozmístění vozidel a operačních fondů Vizuální podpora prostřednictvím geografického informačního systému Integrace podsystémů za účelem zvýšení účinnosti operací

4.2.2.2. Globální aplikace Druhá oblast se zabývá IT řešeními, které přesahují rámce první oblasti. Kvůli rozvoji internetu jsou místní aplikace pro podporu rozhodnutí na základě software jen málo důležité nebo zcela nepodstatné pro oblast krizového managementu. Protože řešení a zpracovávání ničivých událostí, které přesahují místní úroveň nelze považovat za každodenní záležitost, lze to provést bez nutnosti kupovat nákladná softwarová řešení. Dále je zde pokud přesměrovat správu logistiky a vysoké výdaje na správu dat na příslušné zvláštní instituce. To také znamená, že budou pro poskytování informací používání různé internetové služby v závislosti na různém potenciálním riziku. Pro shromažďování informací v krizové situaci lze na internetu pro různé požadavky najít různé poskytovatele.

Federální úřad pro civilní ochranu a snižování následků katastrof (BBK) (Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe) Federální úřad pro civilní ochranu a snižování následků katastrof (Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe (BBK)) byl založen v květnu roku 2004. Díky tomto úřadu vlastní NFR centrální organizační instituci pro civilní bezpečnost, která jako jediný úřad spojuje veškeré příslušné povinnosti a poskytuje veškeré příslušné informace. Mezi povinnosti a odpovědnosti tohoto úřadu patří: -

-

Plnění federálních povinností týkajících se ochrany obyvatelstva (do dnešního dne „civilní obrana“, zejména dodatečnou kontrolu katastrofy, opatření pro ochranu zdraví, ochranu kulturního vlastnictví, nouzové dodávky vody), Plánování a příprava opatření v oblasti nouzových opatření / nouzového plánování, Plánování a příprava spolupráce mezi Federální vládou a federálními státy v oblasti zvláštních nebezpečí (koordinace krizového managementu), Plánovací/koncepční opatření k ochraně klíčových infrastruktur, Vzdělávání, školení a následná školení v oblasti ochrany obyvatelstva a pomoci při katastrofě, Léčiva pro případ katastrofy, Varování a informování obyvatelstva, Zlepšování výzkumu v oblasti kontroly katastrof, zejména v oblasti výzkumu NBC, Posilování civilní svépomoci, Povinnosti koncepčního plánování v oblasti mezinárodní spolupráce, včetně účasti všech národních orgánů pro civilní ochranu.

Úřad lze považovat za federální centrum služeb pro orgány všech správních úrovní a veškeré organizace a instituce, které se účastní ochrany obyvatelstva. Zahrnuje veškeré interdisciplinární oblasti pro opatření týkající se civilní bezpečnosti a tyto oblasti spojuje v účinný bezpečnostní systém sloužící obyvatelstvu a základům jeho existence. Německý bezpečnostní informační systém - deNIS (Deutsche Notfallvorsorge-Informationssystem) Německý bezpečnostní informační systém – deNIS – je služba, kterou poskytuje Federální úřad pro civilní ochranu a odstraňování následků katastrof (Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe (BBK)) jménem Federální vlády. Lze zde najít obrovskou sbírku internetových odkazů týkajících se kontroly katastrof, civilní ochrany a nouzových opatření. Tato sbírka odkazů je rozdělena do následujících oblastí:

4.2.3. Údaje o životním prostředí 4.2.3.1. GEIN Německá síť informací o životním prostředí (gein) sbírá a shromažďuje informace z internetu, zejména z internetových stránek řady veřejných institucí, jako jsou agentury pro životní prostředí, federální správní úřady, správní úřady Länder a vládní odbory. Tato síť tedy slouží k distribuci informací o životním prostředí v Německu. gein je „portálem pro otázky spojené s životním prostředím“ v Německu. Úřady a další veřejné instituce na úrovni Federální správy a správy Länder jsou vzájemně propojeny prostřednictvím sítě gein, která slouží jako poskytovatel údajů o životním prostředí. Služba sestává z následujícího: * více než 250.000 jednotlivých internetových stránek, * v současné době 9 rozhraní k databázím (dynamický obsah internetových stránek) např. katalogy s údaji o životním prostředí Federální vlády a správy Länder. Je třeba říci, že tyto dynamické internetové služby, které zůstávají obvyklým vyhledávačům skryté, jsou dostupné svým uživatelům prostřednictvím sítě gein. Význam této funkce je třeba zdůraznit, protože odborné údaje jsou uloženy právě v těchto databázích, ke které byl zajištěn jednoduchý přístup stejně jako k ostatním informacím. gein nabízí různé způsoby, jak tyto informace vyhledat: * jednoduché vyhledávání textu * pokročilejší vyhledávání za pomocí zvláštních termínů (tezaurus) podle tématu, oblasti a času * odborné internetové stránky shromážděné podle otázek životního prostředí * zprávy a údaje o běžném měření Asistent pro vyhledávání pomáhá nalézt vhodné technické termíny pro vyhledávání. Za tímto účelem je poskytován tezaurus s výrazy týkajícími se životního prostředí a tezaurus se zeměpisnými termíny. Časové uspořádání jevů týkajících se životního prostředí pomáhá vyhledat příslušné časové ohraničení událostí spojených s životním prostředím. Německou síť informací o životním prostředí vytvořila jako „GEIN 2000“ Federální agentura pro životní prostředí v úzké spolupráci s Federální vládou a správami Länder, v rámci vývojového a výzkumného projektu spadajícího pod Plán výzkumu životního prostředí (Umweltforschungsplan (UFOPLAN)). Od 1.1.2003 udržuje a zlepšuje gein Koordinační agentura UDK/gein, a to na základě Dohody o správě UDK/gein uzavřené mezi federální správou a správami Länder. 4.2.3.2. Centrum krizového řízení a technologií pro snižování rizik Cílem odborného centra s názvem „Centrum krizového řízení a technologií pro snižování rizik“, které založila Univerzita v Karlsruhe (TH) společně s Centrem geologického výzkumu v Potsdamu je lépe porozumět rizikům, být schopni je rozpoznat dříve a lépe se vyrovnat s následky katastrofy. K tomu je nutné, aby mezi sebou

spolupracovaly různé vědecké disciplíny, které se zabývají výzkumem katastrof. Tato síť zahrnuje vědecké disciplíny od geologie a meteorologie přes strojírenství, regionální plánování a počítačové vědy až po ekonomické a společenské vědy. Pouze spoluprací na zlepšování vědeckých základů, vývoji nových technologií, zejména vývoji vizualizačních technik a prostřednictvím zavádění prototypů poplašných systémů, které dokáží včas varovat a díky ostatním opatřením se nám může podařit výrazně snížit škody, které nám způsobují katastrofy. Centrum bylo vytvořeno a je řízeno oběma institucemi, tedy Centrem geologického výzkumu v Potsdamu (GeoForschungsZentrum (GFZ)) a Univerzitou v Karlsruhe TH). GFZ přispívá do odborného centra zejména v otázkách geologických věd a možností moderních satelitních technologií, zatímco Univerzita v Karlsruhe se soustřeďuje na aspekty stavebnictví, ekonomiky a vzdělávání. Současný výzkum tohoto nového centra je věnován rizikům povodní, bouří, velkých zemětřesení, „člověkem-způsobených“ katastrof a počasí v meziplanetárním prostoru. Proto jsou metody a nástroje pro mapování rizik v Německu vyvíjeny v první fázi prostřednictvím pilotních aplikací.

4.2.4. Zemětřesení 4.2.4.1. Evropské a středozemní seismologické centrum (EMSC) Evropské a středozemní seismologické centrum (EMSC) bylo založeno v roce 1975 na základě doporučení Evropské seismologické komise (ESC). ESC je regionální komisí Mezinárodní asociace seismologie a fyziky zemského nitra (IASPEI), což je odborná asociace v rámci Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální (IUGG). Doporučení se zakládalo na pozorování, že evropská středomořská oblast vykazuje seismickou aktivitu, která může být nebezpečná. EMSC je mezinárodní nevládní a neziskovou asociací. Práce členů EMSC je věnována podpoře seismologického výzkumu. V rámci toho provozuje EMSC systém k varování před zemětřesením u potenciálně ničivých zemětřesení v evropské středomořské oblasti, který se používá pro rychlé zjištění epicentra a zasílání informací o seismickém šíření do jedné hodiny po vzniku zemětřesení.

4.2.5. Počasí a údaje ze satelitů 4.2.5.1. DWD Německá Meteorologická služba (Deutscher Wetterdienst (DWD)) je národní meteorologickou službou Německé federální republiky. Přispívá k mezinárodní spolupráci v oblasti meteorologie a plní povinnosti, které z této spolupráce vyplývají. Mezinárodní spolupráce je nezbytným předpokladem k plnění jakýchkoliv povinností v oblasti meteorologie. Proto je Německo členem WMO, organizace, která koordinuje celosvětovou spolupráci mezi meteorologickými službami jako odborná organizace Spojených národů od doby jejího vzniku v roce 1950.

V rámci Evropy existuje úzká spolupráce v oblasti meteorologie mezi různými organizacemi, jako je Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí a EUMETSAT, jejímž úkolem je výstavba, údržba a provozování satelitů pro předpověĎ počasí. Bylo dohodnuto, že právě DWD je odpovědnou organizací v případě, že mezinárodní dohody nebo smlouvy uvádějí, že národní meteorologická služba odpovídá za plnění určitých povinností. Toto pravidlo je nezbytné, protože se objevili soukromí poskytovatelé meteorologických služeb, a to proto, že meteorologické služby, které se vztahují k bezpečnosti obyvatelstva, nesmí být vystaveny konkurenci. Mezi hlavní povinnosti DWD (Deutscher Wetter Dienst) patří: -

poskytování meteorologických služeb zabezpečení letecké a lodní dopravy z pohledu meteorologie vydávání varování o jevech spojených s počasím krátkodobý a dlouhodobý záznam dat sledování a hodnocení meteorologických procesů, struktury a složení atmosféry zaznamenávání meteorologické interakce mezi atmosférou a dalšími sférami životního prostředí předpověď meteorologických procesů sledování atmosféry kvůli stopám radioaktivních prvků a předpověď jejich šíření provozování nezbytných systému pro měření a pozorování poskytování, ukládání a dokumentování údajů a produktů týkajících se meteorologie

4.2.6. Ostatní pohromy 4.2.6.1. Databáze nebezpečných látek federálních států (GDL) (Gefahrstoffdatenbank der Länder) GDL je informační systém informující o nebezpečných látkách, který byl vytvořen stálými členy odborné skupiny GDL a který sestává z odborníků z úřadů pro bezpečnost práce (jak na úrovni federace, tak i na úrovni Länder). GDL podporuje výkonné orgány, které jsou odpovědné za nařízení o chemikáliích. Za tímto účelem poskytuje GDL svým uživatelům podrobné informace o nebezpečných látkách. Databáze obsahuje informace o chemických prvcích a skupinách prvků. Kromě základních údajů, jako je označení látky (společně se seznamem možných synonym), registrační kódy látky, základní chemická charakteristika a fyzikální/chemické vlastnosti, poskytuje GDL také informace o platných nařízeních, ustanoveních a zákonech. Z pohledu odborníka je zde možné najít veškeré informace důležité pro úřady pro bezpečnost práce, které se týkají stávajících právních nařízení o určitých látkách. GDL dále zahrnuje obrovské množství údajů o produktech, které se nějakým způsobem dotýkají výkonné moci úřadů pro bezpečnost práce. Pokud použijete odkaz “Regelungen im Gefahrstoffrecht (AGS)”, budete mít přístup k plnému znění technických předpisů pro nebezpečné látky (technische Regeln für Gefahrstoffe (TRGS)), jakož i k nařízení o nebezpečných látkách (Gefahrstoffverordnung) a ke směrnicím EU, které se týkají nebezpečných látek, a to v plné znění v textovém formátu.

Skupina odborníků spolupracuje s různými partnery, kteří provozují vlastní databázi látek (Organisation). GDL tedy úzce spolupracuje s Asociací pro kompenzaci a pojištění pracovníků průmyslu a obchodu (Hauptverband der gewerblichen Berufsgenossenschaften (HVBG)), což je organizace, která řídí databázi látek GESTIS Institutu pro bezpečnost a zdraví při práci (Berufsgenossenschaftliches Institut für Arbeitssicherheit (BIA)), kterou lze najít na internetu (společná domovská stránka). Tatu databázi neustále rozšiřuje a aktualizuje skupina odborníků společně se svými spolupracujícími partnery. 4.2.6.2. IGS—Informační systém o látkách nebezpečných pro životní prostředí (Informationssystem Gefährliche/Umweltrelevante Stoffe) Systém IGS vytvořila Agentura pro životní prostředí severního Rýnska-Westfálska ve spolupráci s různými partnery. Jádrem IGS je databáze, která poskytuje informace o 2300 látkách, produktech a vektorech. Tato databáze je neustále aktualizována a rozšiřována o nová témata informací. V současné době jsou zahrnuta následující témata informací: • • • • • • •

Zákonná ustanovení Kontrola imisí Nařízení o výrobních závodech a zařízení Bezpečnost a zdraví při práci Chemie, biologie, fyzika Toxikologie, lékařská věda Prevence nebezpečí, kontrola katastrof

Jsou zde uloženy také kompletní textové verze mnoha zákonů, ustanovení a nařízení. IGS-Stoffliste (seznam látek) IGS-kontrola IGS-požár IGS-veřejnost IGS-transec

Databáze poskytující informace o látkách z více než 200 právních zdrojů Největší databáze poskytující veškeré dostupné informace Speciální aplikace pro hasičské sbory a orgány pro řízení v případě katastrof Internetová aplikace pro obyvatelstvo bez předchozí znalosti chemie Speciální aplikace pro nebezpečné materiály a přepravu

4.2.6.3. BFR Nový Federální institut pro hodnocení rizik (Bundesinstitut für Risikobewertung (BfR)) je vědeckým zařízením Německé federální republiky, které připravuje odborné zprávy a stanoviska ohledně otázek nezávadnosti potravin a ochrany zdraví spotřebitelů na základě mezinárodně uznávaných kritérií pro vědecké hodnocení. BfR stanovuje možnosti akcí na snižování rizika, které jsou založeny na analýze těchto rizik, čímž plní důležitou povinnost při zvyšování ochrany zákazníka a bezpečnosti potravin.

Vypracovaná hodnocení jsou prezentována způsobem, který je jasný a srozumitelný jak vědcům, tak i široké veřejnosti a ostatním zúčastněným nebo zainteresovaným stranám. Zprávy jsou dostupné široké veřejnosti, ale vyhrazené informace jsou udržovány v tajnosti. Mezi povinnosti Federálního institutu pro hodnocení rizik patří povinnost poskytovat vědecké rady zúčastněným federálním ministerstvům a Federálním úřadu na ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin. Federální institut spolupracuje v oblasti vědy s ostatními mezinárodními institucemi a organizacemi, včetně institucí jiných zemí, které jsou odpovědné za ochranu zdraví spotřebitele a bezpečnost potravin. Hlavní důraz bude kladen na spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Federální institut pro hodnocení rizik se zabývá také výzkumem témat, která jsou úzce spojena s jeho povinnostmi hodnocení v oblasti ochrany zdraví spotřebitele a bezpečnosti potravin.

4.2.7. Nehody, ve kterých hrají roli nebezpečné chemikálie 4.2.7.1. Karty ERI – Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC) Karty Rady CEFIC- tzv. „Karty pro zásah v případě nebezpečí“ (karty ERI) jsou vodítkem pro prvotní akce hasičských sborů poté, co přijedou na místo nehody, ve které hrají roli nebezpečné látky, bez toho, aniž by měli přístup k informacím týkajícím se specifické substance. 4.2.7.2. Dräger-VOICE 4.0 Databáze pro nebezpečné látky Databáze VOICE 4.0 zahrnuje shromážděné informace o většině běžně užívaných nebezpečných látkách. Uživatel bude navíc informován o důležitých údajích z hlediska fyziky a chemie, které se těchto látek týkají.

4.2.8. Terorismus 4.2.8.1. Institut pro výzkum terorismu a bezpečnostní politiku (Institut für Terrorismusforschung und Sicherheitspolitik - Iftus, Essen) „Institut für Terrorismusforschung und Sicherheitspolitik“ (Institut pro výzkum terorismu a bezpečnostní politiku) se zabývá průzkumem otázek o vývoji teroristických hrozeb a průzkumem možných protiopatření. • • • • • • •

Stávající krizové regiony Příčiny nestability Nová schémata konfliktů Rozvoj extremistických skupin Násilí jako nástroj komunikace Upevňování míru a rozvoje Nebezpečné možnosti a strategie pro zavedení protiopatření

• • •

Nové výzvy mezinárodní bezpečnosti Přítomnost a budoucnost mezinárodního terorismu Pozadí terorismu islamistických sítí

4.2.8.2. Biologické zbraně – Informační centrum v Mnichově Poskytuje základní informace o nejznámějších biologických zbraních, jako je jejich velikost, tvar a účinnost; NBC-Centrum pro informace o zbraních v Mnichově (ABCWaffen Infozentrum München).

4.2.9. Závěr Z popisu jednotlivých médií uvedených v této zprávě je zřejmé, že provozní podpora prostřednictvím shromažďování informací pro zvláštní situace se bude ve většině případů odehrávat na nadregionální úrovni. Internet nabízí mnoho zdrojů, které je potřeba důkladně vyhledat v předběžných stádiích monitorování rizik a které je třeba začlenit do plánování operací. To může být a mělo by být možné prostřednictvím místních informačních technologií.

4.3. Metody, techniky a nástroje k monitorování a mapování rizik

4.3.1. Popis situace ohrožení Pro lepší přehled možných pohrom, které by mohly postihnout město Oldenburg, je užitečné rozdělit pohromy do tří druhů. Dva druhy hrozeb jsou zcela prvořadé. Jedná se tedy o přírodní jevy, jako jsou povodně nebo hurikány, a ničivé události spojené s civilizací, jako je selhání životně důležitých infrastruktur (elektrická energie/pitná voda) nebo události, jejichž důsledkem je velký počet zraněných nebo nemocných osob. 4.3.1.1. Hrozby způsobené přírodními jevy Zeměpisná poloha oblasti, která obklopuje Oldenburg a která je vytvořena krajinou ve výškách pěti metrů nad hladinou moře, v sobě nese možnost rozsáhlých povodní, které by mohly být způsobeny přívaly mohutných bouří ze Severního moře a mohly by způsobit povodně kolem řeky Weser a Hunte. Příčiny jsou jiné, ale dlouhodobé dešťové srážky v oblastech kolem řek, které tečou přes městské oblasti, by měly stejný dopad. S ohledem na pohyby prohlubní v Atlantském oceánu hrozí silné větry o rychlosti více než 100 km/h, které se v oblasti pravidelně objevují, zejména na jaře a na podzim. V nejhorším případě by tyto větry mohly způsobit obrovské škody na budovách a infrastruktuře. 4.3.1.2. Hrozby způsobené ničivými událostmi souvisejícími s civilizací Pro město Oldenburg je možné vyjmenovat bezpočet různých scénářů hrozeb souvisejících s civilizací, protože město je přelidněnou městskou oblastí s 1.500 obyvateli na m². Pro nás jsou podstatné scénáře, které zahrnují selhání životně důležitých infrastruktur, což by mohlo mít velmi vážná dopad na veřejný život. Mezi ně patří: • • •

Dlouhodobé přerušení dodávky proudu postihující rozsáhlou oblast Nedostatek pitné vody Narušení dopravní infrastruktury

Kromě výše uvedeného patří mezi důležité scénáře spojené s nehodou například: • • •

Únik nebezpečných materiálů Hromadné nehody Výbuchy

nebo scénáře, které by měly za následek to, že by velké množství osob potřebovalo lékařské ošetření nebo péči, jako například: • •

Nehoda s hromadnými zraněními(MCI) Epidemie/nemoci způsobující epidemie

4.3.2. Specifikace týkající se četnosti a závažnosti možných událostí Podle klasifikace ZHA (Zürich Hazard Analysis) lze scénáře ohrožení popsané v bodě 1 (platné pro město Oldenburg klasifikovat takto: Č.: 1N 2N

Událost příval mohutných bouří vysoký příliv

3N

proražení hráze

4N

velké dešťové srážky bouře

5N

hurikán

6C

přeruš. dodávek proudu

7C

nedostatek pitné vody

Četnost velmi vyjím.

Dopad záplavy (E) hmotné škody pravděpodobné záplavy (C) hmotné škody velmi vyjím. záplavy (E) hmotné škody časté záplavy

Závažnost I, II III II II, III

údery blesku (B) hmotné škody pravděpodobné zničené budovy II, III škody způl. větrem (C) zranění velmi vyjím. zhroucení I, II veřejného života (E) velmi vyjím. zhroucení I, II veřejného života propuknutí nemocí

8C

9C

10 C

11 C 12 C

13 C

(E) přerušení výjimečné narušeny dodávky dopravní infrastruktury (D) únik časté zranění nebezpečných (B) poškození materiálů životního prostředí hromadná nehoda pravděpodobné ztráty na životech zranění (C) materiální škody výbuch velmi vyjím. ztráty na životech (E) zranění nehoda pravděpodobné ztráty na životech s hromadnými zraněními (MCI) (C) zranění epidemie velmi vyjím. ztráty na životech (E) zranění

II

II, III

II

II II

I, II

Proto je možné odvodit následující profil rizik: Četnost:

A (velmi časté) B (časté) Č. 4, 9 Č. 4, 9 C (pravděpodobné) Č. 2, 5 Č. 5, 10, 12 D (výjimečné) Č. 8 E (velmi Č. 1, 3, 6, 7, 11, 13 výjimečné) F (nemožné) III (nevýz.) II (vážná) Závažnost události

Č. 1, 6, 7, 13

I (kritická)

Na základě profilu rizik je vytvářen a aktualizován plán na kontrolu katastrof, který zahrnuje informace o opatřeních a dostupných zdrojích pro vyrovnání se s katastrofou. Kromě plánu na kontrolu katastrofy existují i další plány pro speciální objekty se zvláštní možností rizika, jako jsou podniky, které podléhají směrnici Seveso II, a dále existují směrnice pro zvláštní události, například veřejné slavnosti (Kramermarkt (každoroční pouť v Oldenburgu) / Stadtfest (městská slavnost)).

4.3.3. Plánování požadavků a mapování rizik Pro podrobný přehled možných nebezpečných situací, zejména těch, které nejsou brány jako katastrofa, je v současné době prováděn proces popisu nebezpečí, který se řídí standardizovanými kritérii a který slouží jako základ pro vytváření plánu požadavků. Proces se skládá ze čtyř hlavních kroků, které jsou popsány v následujících odstavcích. Prvním krokem je vytvoření rizikové matice pro otázky požárů, technické pomoci, nebezpečných látek / NBC a pro další zvláštní nehody, jako jsou nehody s velkým počtem raněných osob nebo povodně. Ke klasifikaci závažnosti možných rizik slouží čtyři úrovně platné pro každou skupinu, kdy úroveň 1 znamená nejmenší nebezpečí. Příklad rizikové matice je uveden v příloze. Druhým krokem je vytvořit pro každou skupinu rizikový katastr, aby bylo možné zaznamenat geografické rozložení rizik a identifikovat centra, kde je nebezpečí největší. Maximální velikost čtverečků v mřížce by neměla v městských oblastech přesáhnout 1000m x 1000m a mělo by být možné oblast označit na standardní mapě. Překrytím těchto map rizikových katastrů by mělo být možné odvodit poměrně přesné umístnění operačních bodů a stanovit požadované vybavení (3. krok). Čtvrtým a posledním krokem je začlenění těchto výsledků do ekonomicky optimalizovaného plánu požadavků. Pro tento čtvrtý krok je také nezbytné definovat cíle ochrany. Cíle ochrany popisují, co by se mělo udělat ve specifických rizikových situacích. Je třeba stanovit následující podrobnosti: • • •

Čas, do kterého musí být jednotky pro kontrolu nebezpečí v poškozené zóně Pracovní síla a vybavení nezbytné pro tyto jednotky Do jaké míry má být splněn cíl ochrany (úroveň úspěšnosti)

4.3.4. Metody používané pro monitorování potenciálních rizik Kromě každoroční aktualizace plánu požadavků je důležité využívat dostupné zdroje informací. Co se týče možností rizik spojených s počasím, jsou tyto zdroje informací varovnými zprávami pocházejícími ze serverů meteorologických stanic a informačních systémů pro informace o počasí hasičských sborů (Feuerwehrwetterinformationssystem FEWIS) od Deutscher Wetterdienst (Německých meteorologické služby). Tento informační systém je dostupný online a umožňuje dotazování o očekávaném špatném počasí (vítr, bouře, silné dešťové srážky, krupobití, sníh, apod.). Rada KONRAD, který zaznamenává proudění, poskytuje uživatelům obrázky a údaje o pohybu a síle proudění, které je aktualizováno každých pět minut. Následující obrázek zobrazuje práci systému KONRAD. Důležité oblasti na obrázku jsou: Modře zbarvené oblasti varují proti hustým dešťovým srážkám, fialové zóny představují oblasti s množstvím srážek přesahujícím 2mm za hodinu. Kruhy označují centra silných bouří, nové bouře jsou označeny zvláštní číselnou identifikací. Barevné kroužky ukazují umístění v minulosti, vybarvené kroužky ukazují nejnovější vývoj, všechny kroužky lze zpětně sledovat. Barvy zobrazují stav vývoje jednotlivých bouří. Předpovědi bouří (30 až 60 minut) jsou zobrazeny jako otevřené vyšrafované kroužky. Hlavní oblasti zobrazených bouří jsou větší, než by se mohlo zdát ze symbolických kruhů na obrázku. Tyto oblasti jsou označeny tečkovanými oblastmi. Další symboly zobrazují poryvy větru a pravděpodobnost krupobití.{PRIVATE "TYPE=PICT;ALT=Bildbeispiel

Konrad"} (zdroj: www.dwd.de)

V měsících se zvýšeným rizikem lesních požárů (od března do října) poskytuje německá meteorologická služba (DWD) každodenní aktualizované prognózy rizika lesního požárů v Německu. Výpočty rizik lesních požárů jsou prováděny na základě modelu M-68. Klasifikace rizik se skládá z pěti úrovní: 5 4 3 2 1

velmi vysoké riziko vysoké riziko středně velké riziko malé riziko velmi malé riziko

Pro informace o možných přívalových deštích a riziku povodní způsobených zvýšením hladiny řek je možné online nebo telefonicky získat údaje o stávajícím množství vody v řekách zaznamenaných kontrolními stanicemi. Agentura pro vodní hospodářství a ochranu pobřeží v Dolním Sasku (Niedersächsischer Landesbetrieb für Wasserwirtschaft und Küstenschutz (NLWK)) může prostřednictvím výpočtů předpovědět možné oblasti záplav v případě, že stoupne voda. Budovy, u kterých je vysoké riziko požáru nebo budovy s velkým počtem osob jsou neustále sledovány automatickými systémy pro odhalení požáru, které přenáší poplach nebo rušivé podněty přímo do operačního centra.

4.3.5. Role nových informačních a komunikačních technologií při hodnocení rizik a monitorování Rozsáhlá statistická hodnocení operací, která zobrazí rozvoj a jeho důsledky, mohou být prováděna pouze za použití systémů pro zpracování elektronických dat (EPD). Demografický vývoj může mít například vliv na množství a různorodost operací. Využíváním modelových výpočtů týkajících se vývoje místní dopravy je možné provádět předpovědi o budoucí hustotě dopravy na silnicích a železnicích a tím i o budoucích rizicích, které z toho vyplývají. Používání nových informačních a komunikačních technologií může značně zlepšit monitorování možností velkých nebezpečí, například pozorováním prostřednictvím obrazových záznamů. To umožní rychlejší a přesnější reakci na ničivé události.

4.3.6. Zvláštní zájmy hasičského sboru Oldenburgu týkající se daného tématu Vytváření plánu požadavků a plánu pro kontrolu katastrofy je velmi složitým procesem. Protože jsou základní údaje získávány z různých míst, je těžké je dát do vzájemného souladu a vyhodnotit. Věříme, že se nám podaří tuto záležitost zlepšit zavedením nového operačního kontrolního systému, který bude obsahovat systémy geografických informací a statistický modul. V této oblasti máme obzvláště velký zájem na výměně zkušeností. Používání modelových výpočtů je pouze v začátcích (vážně uvažujeme o zavedení systému Cis-KOSMAS). Zejména v této oblasti je naším hlavním zájmem mezinárodní výměna informací s ostatními agenturami a institucemi, které se zabývají odvrácením nebezpečí, abychom se mohli dozvědět více o alternativních metodách a byli schopni tyto metody využít, pokud to bude potřeba. Příloha: Ukázka matice rizika Požár Požár 1

• • •

menší budovy (do 7 metrů) kempy nejsou ohroženy žádné osoby

• •

výškové budovy ubytovny s maximálně 60 lůžky

• • •

Požár 3

• • • •

Požár 2 středně vysoké budovy (od 7 do 22 metrů) dílny ubytovny s maximálně 8 lůžky Požár 4 domovy důchodců nemocnice nákupní centra zvláštní specifická rizika požáru

Technická pomoc (TP) •

TP 1 místní doprava

• • •

• • • •

TP 3 Autobahnen (německé dálnice) víceproudé rychlostní komunikace tramvajové linky Eisenbahnschnellfahrstrecken (rychlíky)

Nebezpečné látky (Gefahrstoffe (GSG) GSG 1 • látky, se kterými se zachází v normálním ochranném oděvu bez ochrany dýchání • BIO 1

• • •

GSG 3 látky, se kterými je možné zacházet pouze ve speciálním ochranném oděvu (např. protichemické kombinézy) BIO 3 radioaktivní látky skupiny II a III

• • • • •

• • • • • • •

TP 2 prostřednictvím dopravy Bundesstraßen (německé hlavní silnice / „mezistátní silnice“) možnosti spojené s železnicemi TP 4 zvláštní specifická rizika podchody hlavní staveniště spádoviště / třídící nádraží Eisenbahnhochgeschwindigkeitsstrecken (vysokorychlostní vlaky)

GSG 2 látky, se kterými se zachází ve vylepšeném ochranném oděvu a s ochranou dýchání BIO 2 radioaktivní látky pod prahovými hodnotami GSG 4 špatně fungující instalace chemické závody / instalace radiologické závody / instalace jaderné elektrárny

4.4. Metody a instrumenty k účinnému informování a připravenosti občanů v oblasti prevence a pro případy mimořádných situací

4.4.1. Veřejné a soukromé instituce, které informují a připravují veřejnost Pro účely ochrany obyvatelstva v případě katastrofy je třeba informovat vládu správní oblasti – vládní orgán mezi vládou Společenství a vládou státu. Instituce (obvykle hasičské sbory), které považují oficiální sdělení za nezbytné, předají testovací verzi hlášení o nebezpečí tomuto vládnímu orgánu.

4.4.2. Cílové skupiny Hromadné sdělovací prostředky • •

rádio televize

Orgány a instituce hlavního veřejného zájmu •

multiplikátory

4.4.3. Úloha místního systému při informování a přípravě občanů V případě všeobecného ohrožení, velkých katastrof nebo zvláštních ničivých událostí musí být varována široká veřejnost: Kroky, které je třeba při varování podniknout, jsou: • • •

zaznamenání nebezpečí a vyhodnocení informací o takovém nebezpečí, varování veřejnosti o nebezpečí prostřednictvím rádia a ostatních prostředků (pokud jsou v místě dostupné), jakož i jasné veřejné prohlášení v případě, že hrozící nebezpečí pominulo.

Ve varovném oznámení je nutné širokou veřejnost informovat o • • •

charakteru nebezpečí, protiopatřeních, která přijaly orgány a o systému podpůrných služeb, jakož i doporučených opatřeních k ochraně vlastní osoby.

4.4.4. Metody používané na místní úrovni k informování a přípravě občanů V případě všeobecného nebezpečí bude široká veřejnost informována prostřednictvím rádia. Úplně první aktivitou bude okamžité varování hlášením v rozhlase z místa, kde k nebezpečí došlo z důvodu ničivé události, přičemž toto hlášení bude určeno obyvatelstvu žijícímu přímo v ohrožené oblasti. Následující varování a nezbytné nejnovější informace k informování veřejnosti o vývoji nebezpečné situace budou provedeny prostřednictvím rádia. Federální vláda použije proces varování prostřednictvím rádia, který se používá pro všeobecné ohrožení ve federálních státech a navíc k tomu použije další existující nástroje k varování v případě nutnosti vojenské obrany. Federální vláda a správy Länder budou tedy spolupracovat při používání rádia, prostřednictvím kterého budou varovat. V případě nebezpečí, která se vyvíjení nečekaným způsobem je třeba okamžitě odvysílat žádost nevypínat rádio nebo televizi, poslouchat aktualizované zprávy a informovat o nebezpečí sousedy a zahraniční spoluobčany (sousedská výpomoc). Oznámení mohou být také provedena jako titulky televizních programů.

4.4.5. Instituce a používané prostředky Při informování široké veřejnosti se užívají následující prostředky: -

Brožury, věstníky, letáky (nebo jiné podobné materiály) Internet Výstavy a prezentace Telefonní „horká linka“ Publikace

Odborný časopis o civilní ochraně s názvem “Bevölkerungsschutz” vydává čtvrtletně Ministerstvo vnitra. Internet Stálý a přímý zdroj informací ohledně otázek týkajících se civilní ochrany je dostupný prostřednictvím internetových stránek Federálního úřadu pro civilní ochranu a stránek deNIS. Výstavy/prezentace Na zvláštních výstavách a sympoziích mohou být návštěvníci a účastníci informováni o civilní ochraně obecně nebo o zvláštních otázkách týkajících se specifických témat, např. ochrana kulturního vlastnictví. „Horká linka“ V případě zvláštních nebezpečí, např. záplav/povodní, velkých požárů, nehod, ve kterých hrají roli nebezpečné chemikálie nebo v případě jiných nebezpečí spojených s NBC bude zřízena telefonní „horká linka“ k informování obyvatelstva. Na této „horké lince“ mohou znepokojení občané klást specifické otázky.

4.4.6. Rovnoprávnost a ostatní nařízení týkající se přípravy veřejnosti není použitelné

4.4.7. Problémy týkající se informování a přípravy veřejnosti na místní úrovni Do 90. let 20. století udržovala Federální vláda v rámci civilní ochrany celostátní síť výstražných sirén, které bylo možné použít k varování obyvatelstva před hrozícím nebezpečím nebo přinejmenším k tomu, aby bylo lidem nařízeno zapnout si rádio. Z důvodu snižování politického napětí byl tento centrální výstražný systém odstraněn a nebyla vytvořena žádná náhrada. V současné době mohou hasiči používat pouze akustická výstražná zařízení instalovaná na zásahových vozidlech k tomu, aby informovali obyvatelstvo, a to prostřednictvím hlášení z reproduktoru. Kvalita a srozumitelnost těchto hlášení je však často neuspokojivá.

4.4.8. Zájmy a potřeby Ze zkušeností týkajících se škod způsobených povodněmi je zřejmé, že formální rozdělení kontroly katastrof a civilní ochrany je třeba co nejdříve zrušit. To je patrné také když se podíváme na témata jako je svépomoc, varování obyvatelstva a standardizované vybavení jednotek civilní ochrany po celém Německu. Svépomoc je nedílnou součástí toho, jak předejít nebezpečí, proto dobrý výcvik obyvatelstva pro případ velkých nebezpečí a pohrom bude sám o sobě povinný. Ochota ke svépomoci je u obyvatel velmi vysoká, např. v oblastech postižených povodní. Mimo přímo ohrožené zóny lze dosáhnout efektivní svépomoci pod vedením kvalifikovaných osob. Proto je potřeba, aby se svépomoc stala – teoreticky i prakticky – hlavním pilířem civilní ochrany. Mimo jiné je třeba sestavit, publikovat a rozšířit mezi širokou veřejnost pokyny o tom, co dělat v případě pohrom a katastrof. Katastrofy spojené s počasím ukázaly, jaké problémy mohou u obyvatelstva nastat při používání stále ještě nedostatečného výstražného systému. Hasičské sbory považují tuto záležitost za důkaz toho, že by mělo dojít na jejich slova a měl by vzniknout a začít fungovat celostátní standardizovaný výstražný systém.

ŘECKÁ REPUBLIKA

5.

MÍSTNÍ SYSTÉM CIVILNÍ OCHRANY V ŘECKU

5.1. Popis procesu koordinace, řízení a organizace systému civilní ochrany

5.1.1. Všeobecný úvod do struktury civilní ochrany, od národní k místní úrovni „Krizové plánování“ bylo poprvé definováno v roce 1974 jako „plánování a strukturalizace relevantní pro organizaci, přípravu a mobilizaci civilních sil za účelem přežití v době války nebo v případě nouze v době míru a přispívání těchto sil k národní bezpečnosti tak, aby byla zajištěna mobilizace občanů a civilní obrana“ (L.D. 17/1974). Ministerstvo obrany odpovídá ostatním ministerstvům za vydávání pokynů a za koordinaci aktivit. Termíny „civilní ochrana“ a „jednotky civilní ochrany“ byly poprvé uvedeny v řeckém zákoně č. 2344/1995 („Organizace civilní ochrany a další ustanovení“). První explicitní rozlišení na úrovni institucí mezi obdobím míru a obdobím války se objevilo v řeckém zákoně č. 3013/2002 („Modernizace civilní ochrany a další ustanovení“). A konečně vládní rozhodnutí č. 1299/2003, zmiňované ve Všeobecném plánu civilní ochrany pod názvem „XENOCRATES“, je základem pro vytvoření společného systému pro okamžitou mobilizaci a konfrontaci katastrofických událostí za přispění veškerých příslušných stran. Podle řeckých zákonů „si civilní ochrana země klade za cíl chránit život, zdraví a majetek občanů před přírodními, technologickými a jinými katastrofami, které způsobují výjimečný stav v dobách míru“. Cílem civilní ochrany (CO) je také chránit kulturní a jiný majetek, zdroje bohatství a infrastrukturu země tak, aby byly minimalizovány následky katastrof. Aby bylo dosaženo cílů CO: a. Jsou vytvářeny plány a programy prevence, činěna přípravná a preventivní opatření, cvičena připravenost, možnost řešení a znovuzřizování, b. Lidské zdroje, veřejné a soukromé prostředky jsou užívány na národní, regionální a místní úrovni a c. Příslušným ministerstvům jsou předávána doporučení k revizi příslušného právního rámce. Katastrofa je definována jako přírodní jev nebo událost způsobená technologiemi, která má krátké nebo dlouhé trvání, děje se na zemi, na moři nebo ve vzduchu a má rozsáhlé negativní následky pro člověka a životní prostředí. Rozsah katastrofy se určuje na základě rozsahu ztrát nebo škod, které byly způsobeny na životech, zdraví nebo majetku občanů. Katastrofa může být tedy všeobecná, regionální (většího nebo menšího rozsahu) nebo místní (většího nebo menšího rozsahu). Stav mobilizace civilní ochrany (CO) je zahájení aktivity a využití zdrojů a prostředků CO na celostátní, regionální a místní úrovni s cílem čelit nebezpečí katastrofy nebo omezit negativní následky spojené s daným nebezpečím.

5.1.2. Vztah mezi národní a místní úrovní Dne 10. dubna 2003 bylo vydáno vládní rozhodnutí č. 1299, které obsahuje Všeobecný plán civilní ochrany s názvem „Xenocrates“. Účelem tohoto plánu je zavedení systému k účinnému jednání v případě katastrof s cílem chránit život, zdraví a majetek občanů a životní prostředí. Konkrétněji, (a) na všech úrovních jsou stanoveny zúčastněné služby a instituce a orgány, které řídí a koordinují činnost operačních sil, (b) odpovědné služby jsou vybaveny nezbytnými faktory k odhadování situace a hodnocení nebezpečí a k tomu, aby mohly nakonec vytvořit zvláštní plány, a (c) jsou poskytnuty hlavní pokyny k navrhování taktik a strategií a k rozvoji operační filozofie sloužící k okamžité mobilizaci. Toto rozhodnutí mimo jiné určuje vztahy mezi národní a místní úrovní služeb v rámci Ministerstva vnitra, veřejné správy a decentralizovaných orgánů (Generální sekretariát civilní ochrany, regionální orgány, prefektury a místní vládní organizace země, tedy samosprávné obce). Role jednotlivých podílníků je popsána v následujících odstavcích.

Generální sekretariát civilní ochrany (GSCO), který spadá pod Ministerstvo vnitra, veřejnou zprávu a decentralizované orgány: o Vytváří návrh Všeobecného plánu „Xenocrates“ a schvaluje Zvláštní plány, které vyhotovují odpovědné celostátní a regionální instituce. o Plánuje, organizuje a koordinuje aktivity týkající se prevence, připravenosti a jednání v případě katastrof. o Připravuje jednotky a prostředky civilní ochrany země k jednání v případě katastrof. o Koordinuje veškeré fáze koordinačních prací v době katastrofy a zároveň i odstranění následků škod. o Pro každou katastrofu velkého rozsahu vede zvláštní záznam, ve kterém jsou uvedeny různé akce, které byly provedeny za účelem jednání v případě katastrofy a odstranění následků katastrofy. o Navrhuje ministrovi vnitra, ministrovi zahraničních věcí, veřejné zprávě a decentralizovaným orgánům označení katastrofy za všeobecnou za účelem vydání příslušných rozhodnutí a prohlášení situace a mimořádnou. o Organizuje a vede operační centrum CO po dobu 24 hodin denně a slouží jako styčný bod mezi CO dané země a ostatními státy. Dne 23. října 2001 byl založen mechanismus Společenství CO, který disponuje operačním centrem v Bruselu otevřeným 24 hodin denně (Monitorovací a informační centrum MIC). Operační centrum CO země je styčným bodem s MIC. Odpovídá za zasílání a přijímání žádostí o pomoc, a to po poradě s Ministerstvem vnitra.

Regionální úřady: o Vytvářejí návrhy plánů na jednání v případě nebezpečí a katastrof v rámci oblastí, za které odpovídají. o Postupují návrhy plánů Generálnímu sekretariátu CO ke schválení. o Koordinují práce CO a dohlíží na ně ve svých příslušných oblastech. o Jsou v rámci svého regionu zodpovědné za implementaci Ročního národní plánu CO. o Mapují vysoce rizikové oblasti v rámci oblastí, za které odpovídají. o Řídí operační centra na základě svých stávajících možností. o Informují Generální sekretariát CO o veškerých mimořádných situacích. Prefektury (druhá úroveň samosprávy v Řecku): o Navrhují plány na snížení rizik pro své příslušné oblasti a postupují je Generálnímu sekretariátu CO ke schválení. o Odpovídají za implementaci Ročního národní plánu CO v rámci oblastí, za které jsou odpovědné. o Koordinují a dohlíží na práce CO, připravenost, jednání v případě katastrof a odstraňování následků katastrof ve svých příslušných oblastech, za které odpovídají, a přidělují nezbytné prostředky. o Navrhují Generálnímu sekretariátu CO, aby vydal rozhodnutí o prohlášení situace a mimořádnou v případě místních katastrof. o Zajišťují vedení dostatečně vybaveného operačního centra v rámci Prefektury. o Spolupracují s ozbrojenými silami a bezpečnostními složkami prefektury a s místním hasičským sborem na učinění příslušných opatření. o Zajišťují údržbu a fungování institucí, které poskytují veřejné služby v případě katastrofy. o Mapují vysoce rizikové zóny v oblasti, za kterou odpovídají. o Mobilizují veřejné služby a poskytují nezbytné prostředky v případě místních katastrof. o Volí vhodná místa k ubytování postižených občanů ve spolupráci se samosprávnými organizacemi. o Sestavují Výbor pro záznam škod.

Místní samosprávné samosprávné obce):

organizace

(první

úroveň

samosprávy

v Řecku,

tedy

o Zajišťují nezbytnou organizaci a infrastrukturu služeb tak, aby byly schopny podniknout účinná opatření pro CO a vytvářejí návrhy záznamů o příslušných aktivitách. o Poskytují nezbytné zdroje a prostředky pro konfrontaci katastrofy a koordinují aktivity. o Stanovují prostory pro ubytování postižených občanů.

5.1.3. Zúčastnění aktéři/instituce—Rozdělení povinností/úkolů—Proces rozhodování Orgány pro plánování a implementaci CO jsou rozděleny do Centralizovaných a Decentralizovaných vládní orgánů / správ.

CENTRALIZOVANÉ VLÁDNÍ ORGÁNY 1) Výbor ministrů pro národní plánování CO, kterého se účastní tato ministerstva: Ministerstvo zahraničních věcí, veřejné správy a decentralizované vlády jako jeho předseda; Ministerstvo financí a ekonomiky; Ministerstvo národní obrany; Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, plánování a veřejných prací; Ministerstvo zdravotnictví; Ministerstvo zemědělství; Ministerstvo kultury; Ministerstvo dopravy a spojů; Ministerstvo veřejného pořádku; Ministerstvo obchodního loďstva a Ministerstvo tisku a sdělovacích prostředků. Pravomoci výboru jsou následující: a. Schvalování Ročního národního plánu CO, který je rozdělen podle jednotlivých národních programů a opatření a regionálních programů a opatření, a který zahrnuje také rozpočet CO pro jednotlivá ministerstva. b. Hodnocení zavedení vládních opatření pro odstraňování následků katastrofy (článek 4). Centrální úřad pro koordinaci CO navrhuje Roční národní plán a Výbor ministrů jej schvaluje. 2) Centrální úřad pro koordinaci CO. Tvoří je generální sekretář pro CO jako jeho předseda a generální sekretáři ministerstev. Úřad má tyto pravomoci: a. Shromažďuje, zpracovává a postupuje příslušné návrhy Ročního plánu pro CO, které schvaluje Výbor ministrů. b. Sleduje a hodnotí realizaci Ročního národního plánu. c. Koordinuje dostupnost potřebných lidských zdrojů a prostředků. d. Informuje veřejnost o rizikových a nebezpečných katastrofách a uděluje pokyny (na základě článku 18, ve kterém se předvídá volný přenos pokynů občanům). e. Koordinuje práce při odstraňování následků katastrof. f. Navrhuje hodnocení akcí, a to na základě hodnocení jednotlivých prvků uvedených v zvláštních složkách Generálního sekretariátu pro CO (článek 5). 3) Generální sekretariát CO. Posláním Generálního sekretariátu CO je studování, plánování, organizace a koordinace prevence, připravenosti a informativních aktivit a dále jednání v případě katastrof nebo mimořádných situací. Konkrétněji, Generální sekretariát CO: a. Zpracovává, plánuje a monitoruje realizace politiky na základě vládních pokynů. b. Koordinuje veškeré aktivity sloužící k prevenci, připravenosti, jednání v případě katastrof a odstraňování následků.

c. Zajišťuje vědeckou podporu a dokumentaci veškerých programů a plánů CO. d. Dohlíží na realizaci Ročního národního plánu CO ze strany regionálních úřadů a místních samosprávných organizací (samosprávných obcí). e. Odpovídá za vedení zvláštní složky pro každou katastrofu, která obsahuje veškeré akce, které byly podniknuty v rámci jednání v případě katastrofy a odstraňování ničivých následků. f. Koordinuje, financuje a nařizuje organizacím školení svých členů. Aby Generální sekretariát dosáhl svých cílů, funguje Operační středisko CO stabilně 24 hodin denně a zahrnuje výkonné orgány ozbrojených sil, policii, hasičský sbor a námořní síly. Dále funguje jednotka pro vyhodnocování a předpověď počasí, jejímž cílem je včas mobilizovat zdroje a prostředky CO. Generální sekretariát připravuje a vytváří organizace dobrovolníků CO a skupiny specializovaných dobrovolníků. A konečně Generální sekretariát spolupracuje ministerstvy odpovědnými za návrhy nařízení týkajících se prevence katastrof (článek 6). 4) Vědecké a výzkumné centrum CO Centrum: • • •

Přebírá odpovědnost za vzdělávání a školení vedoucích pracovníků CO. Podporuje aplikovaný výzkum v sektorech prevence a jednání v případě katastrof. Realizuje vzdělávací, informativní a školící programy (článek 7).

Pro zahájení funkce Centra je nutné rozhodnutí předsedy, které ještě nebylo vydáno, proto Centrum zatím čeká na to, až bude moci zahájit svou činnost. 5) Generální sekretář CO: Generální sekretář: • •

• • •

koordinuje a řídí práci CO specifikuje druh katastrofy a vydává rozhodnutí o vyhlášení mimořádných situací vydává rozhodnutí o pohotovosti a potřebě CO, a to v případě regionálních a místních katastrof malého nebo středního rozsahu koordinuje dostupnost potřebných lidských zdrojů, technického vybavení a zahraniční pomoci rozhoduje o okamžitých dodávkách a distribuci materiálu, zásob a prostředků (článek 8).

DECENTRALIZOVANÉ VLÁDNÍ ORGÁNY Kromě Generálního sekretáře, který odpovídá za koordinaci prací CO a dozor nad těmito pracemi po celé zemi, existují následující decentralizované orgány, které se zabývají koordinací a realizací opatření CO:

1) Generální sekretáři 13 regionálních úřadů země Každý generální sekretář: •

• •

•

Koordinuje a kontroluje práce sloužící k prevenci, pohotovosti, jednání v případě katastrof a odstraňování škod. Dále koordinuje dostupnost potřebných zdrojů a prostředků. Odpovídá za realizaci ročního národního plánu do té míry, do jaké se plánu účastní jeho/její region. Formuluje návrhy na plánování CO, příslušné programy, opatření a akce, které se týkají jeho/jejího regionu. Tyto návrhy jsou poté předány generálnímu sekretáři CO a tvoří součást návrhu národního plánu, který schvaluje Výbor ministrů. . Podává generálnímu sekretáři návrhy na rozhodnutí o vyhlášení mimořádného stavu v případě místních katastrof a vydává rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu u místních katastrof menšího rozsahu.

Za tímto účelem je v rámci správy každého regionálního úřadu vytvořen Direktorát pro civilní ochranu, který podléhá přímo generálnímu sekretáři pro daný region. Direktorát se skládá ze dvou oddělení: i) Oddělení plánování a prevence a ii) Oddělení pro řešení katastrof a odstraňování ničivých následků (článek 10,11). 2) Prefekti 54 prefektur země Každý prefekt: • • • •

Koordinuje a kontroluje práce CO v rámci prefektury. Odpovídá za realizaci ročního národního plánu CO v rozsahu, do kterého mají regionální programy místní charakter, a to na úrovni prefektury. Podává návrhy generálnímu sekretáři regionálního úřadu, pod který spadá prefektura. Podává generálnímu sekretáři CO návrhy na rozhodnutí o vyhlášení mimořádného stavu v případě místních katastrof.

V každém úřadu prefektury je vytvořena nezávislá Kancelář pro civilní ochranu, která je organickou jednotkou, která podléhá prefektovi. Kancelář odpovídá za plánování a organizaci v oblasti prevence, informovanosti a řešení katastrof a mimořádných situací a za koordinaci veškerých služeb prefektury, dále odpovídá za pohotovost, řešení katastrof a odstraňování ničivých následků (článek 12). 3) Primátoři a prezidenti komunit Jejich povinnosti jsou následující: •

• •

Koordinují a kontrolují práce CO týkající se prevence, pohotovosti, řešení katastrof a odstraňování následků, a to za předpokladu, že k pracím dochází v rámci správních hranic příslušných samosprávných organizací. Odpovídají za realizaci ročního národního plánu, který platí pro samosprávně organizace. Podávají návrhy generálnímu sekretáři daného regionu.

•

Koordinují akce a rozmísťují nezbytné zdroje a prostředky v rámci působení specifické samosprávné organizace.

Kancelář pro civilní ochranu a Místní koordinační centrum fungují ve všech samosprávných obcích. V průběhu vývoje katastrofy a v průběhu odstraňování škod funguje výše zmíněná Kancelář 24 hodin denně.

5.1.4. Místní programy/Nouzové plány–Politiky/Nařízení aplikovaná na místní úrovni Příslušné otázky týkající se navrhování plánů CO se řídí rozhodnutím Ministerstva vnitra, veřejné správy a decentralizovaných vlád. Tyto plány schvaluje generální sekretář CO (článek 17). Tento článek má spojitost s vládním rozhodnutím ze dne 10. dubna 2003 týkajícím se Všeobecného plánu CO s názvem „Xenocrates“. Aby mohl být plán „Xenocrates“ využíván veřejnými službami jako základ pro plánování a jednání v oblasti řešení nebezpečných jevů, je nezbytné: • • • • • • • • •

stanovit strany odpovědné za jednotlivé plány, určit spolupracující služby a instituce, vyhodnotit rizika a zmapovat oblasti s vysokým rizikem, určit role a odpovědnosti zúčastněných stran, vytvořit integrovaný výstražný systém, stanovit potřeby lidských zdrojů a vybavení, vybrat země, které jsou schopny hostit a ubytovat postižené občany, předpovědět rozpočty nutné pro okamžitou finanční pomoc a zajistit aktivity nezbytné pro okamžité informování občanů ze strany státu.

Vládní rozhodnutí stanovuje proces pro schvalování Zvláštních plánů: (1) Ministerstva, regiony a prefektury vytvoří na základě Všeobecného plánu „Xenocrates“ návrh regionálních akčních plánů stanovujících jak jednat v případě katastrof, přičemž Generální sekretariát CO jedná jako koordinátor. (2) Poté, co je schválí Generální sekretariát, má se za to, že plány mohou být realizovány a jsou tedy zaslány veškerým zúčastněným stranám. (3) Jsou založena, zorganizována a vybavena operační centra sloužící k účinné aktivaci a koordinaci zúčastněných sil. 5.1.5. Problémy týkající se koordinace, řízení a organizace civilní ochrany – zájmy a potřeby Hlavními problémy, které se objevují při uplatňování práva a realizaci plánů, jsou vytvoření, vybavení a účinné fungování stran podílejících se na civilní ochraně, které mají fungovat v rámci ministerstev, regionů, prefektur a veřejně prospěšných organizací, a dále vytváření a aktualizace místních plánů civilní ochrany. Navíc se objevují problémy s počtem pracovníků Generálního sekretariátu pro civilní obranu. Aby mohla být zajištěna účinná činnost tohoto orgánu, je potřeba obrovské množství lidských zdrojů.

Kromě toho existuje obecně velmi málo zkušeností s fungováním uvedených dvou nezávislých operačních center, které má Generální sekretariát civilní ochrany. A konečně je se stoupajícím zájmem očekáváno dokončení rámcových pokynů, které připravuje výbor složený ze 7 (sedmi) vědeckých pracovníků a které mají sloužit jako podpora ministerstev, regionů, prefektur a organizací při realizaci zvláštních akčních plánů pro celkový počet 22 katastrof, které byly zaznamenány.

5.1.6. Účast soukromého sektoru – Dobrovolná účast Dobrovolnické organizace hrají důležitou roli při mimořádných událostech. Protože si GSCO uvědomuje rozsah pomoci, kterou mohou poskytnout dobrovolníci v případě vážných mimořádných událostí, vytvořil v roce 2001 základy pro Národní systém dobrovolnických organizací v oblasti civilní ochrany. Cílem tohoto systému je: • • •

•

Rozvoj dobrovolnického programu po celé zemi Vytvoření skupiny odborníků, která by byla koordinována z GSCO a byla složena ze specializovaných a zkušených dobrovolníků. Vytvoření databáze dobrovolnických organizací. Do dnešního dne bylo do systému vybráno 84 dobrovolnických organizací s celkovým počtem 70.000 členů. Realizace pilotních programů sloužících k propagaci dobrovolnické činnosti v určitých oblastech.

GSCO koordinuje tento systém dobrovolné pomoci v oblasti CO. Proto vede seznam, ve kterém jsou uvedeny dobrovolnické organizace a specializovaní dobrovolníci. Cílem dobrovolnických organizací pro CO je posílit aktivity, které zahrnují prevenci, řešení katastrof a odstraňování škod. Specializovaní dobrovolníci, kteří byli zapsáni do knihy dobrovolníků, podléhají GSCO.

5.1.7. Organizace systému nouzového plánování Typický systém nouzového plánování zahrnuje následující body: Část I: Úvod I.1. I.2. I.3. I.4.

Obecná struktura nouzového plánu Tabulka distribuce Aktualizace plánů Zkratky a definice

Část II: Právní rámec II.1. Evropská a řecká legislativa a návrhy zákonů II.2. Přísežné prohlášení týkající se zákona II.3. Tajné ustanovení

Část III: Využití plánu III.1. Odpovědnost za plánování III.2. Cíle III.3. Uplatňování podmínek - předpoklady Část IV: Aplikační oblast IV.1. Vymezení aplikační oblasti IV.2. Nebezpečné situace, analýza předpovědí Příloha IV-A: Mapy, tabulky & nákresy Část V: Organizace V.1. Úřady a nástroje civilní ochrany V.2. Úkoly a soudní pravomoci na místní úrovni Příloha V-A: Klasifikace nebezpečí Část VI: Tísňová volání Část VII: Postup operací při řešení katastrof & sestavování nouzových plánů VII.1. Prvotní oznámení & mobilizace VII.2. Koordinace operací VII.3. Nouzové telekomunikace VII.4. Vyhlášení nouzového stavu, informování veřejnosti, pohotovost VII.5. Bezpečnost personálu VII.6. Bezpečnost veřejnosti VII.7. Veřejné zdraví a zdravotní podpora Příloha VII-A: Tabulky a nákresy Příloha VII-B: Postižené oblasti a prahové hodnoty Příloha VII-C: Pokyny pro přípravu instruktážních materiálů pro veřejnost Část VIII: Následné aktivity VIII.1. Požadované zprávy VIII.2. Odstraňování následků a veřejné zdraví Příloha VIII-A: Zpráva o nehodě Část IX: Rozvoj elektronického systému pro správu nouzových plánů Část X: Testování, aktualizace a údržby systému X.1. Testování a praxe X.2. Aktualizační procesy Část XI: Školení personálu

XI.1. Potřeby pro školení XI.2. Plánování a kompetence Část XII: Technická podpora XII.1. Odborníci XII.2. Technická knihovna Část XIII: Instalace a podpůrné systémy XIII.1. XIII.2.

Operační centra Podpůrný systém ICT

5.2. Využívání informačních a komunikačních technologií k monitorování rizik a k podpoře řízení organizačního a rozhodovacího modelu l

5.2.1. Využívání aplikací informačních a komunikačních technologií (IKT) ke správě rizik a mimořádných případů na místní úrovni Civilní ochrana je založena hlavně na infrastruktuře IKT a aplikacích národních složek, které se účastní předpovídání katastrof a jejích řešení, jako je Organizace pro plánování a ochranu proti zemětřesení, veřejné organizace (elektřina, voda, plyn, atd.), řecký Národní meteorologický úřad, řecká požární služba, řecká policie, atd. Na následujícím obrázku je příklad předpovědi požárů, kterou lze získat na internetových stránkách GSCO: Obrázek 1. Dynamická mapa pro předpovědi požárů

Zdroj: www.civilprotection.gr GSCO je vybaven systémy IKT, které pomáhají koordinovat operace při mimořádných událostech, protože se jedná o aplikace Centra pro mimořádné události v oblasti civilní ochrany a GIS, které jsou propojeny s různými jinými databázemi. Na následujícím obrázku jsou zobrazeny takové aplikace.

Obrázek 2. Aplikace GIS v rámci GSCO

Zdroj: www.civilprotection.gr Centrum pro mimořádné události v oblasti civilní ochrany je jednotkou, která funguje v rámci GSCO 24 hodin denně. Centrum je vybaveno komunikačními systémy a je přímo propojeno s příslušnými složkami po celé zemi. GSCO je dále vybaveno dvěma mobilními jednotkami, které je možné využít jako alternativní operační centra přímo v místě a je možné je přemístit letadlem C -130. Aplikace GIS ve spojení s databázemi zahrnujícími různé oblasti představují pro odborníky GSCO důležitý nástroj pro řešení katastrof a, pokud je to možné, pro předcházení katastrofám.

5.2.2. Popis systému informačních a komunikačních technologií používaných na místní úrovni V oblasti východní Attiky neexistují specifické systémy IKT, které by byly používány pouze na tomto místě, s výjimkou správních a kancelářských aplikací, které používá místní Úřad civilní ochrany. Tyto aplikace se používají k vedení záznamů o různých zdrojích a zpráv týkajících se předchozích katastrof.

5.3. Metody, techniky a nástroje k identifikaci a monitorování nebezpečí

5.3.1. Popis potenciálních přírodních a průmyslových nebezpeční v oblasti východní Attiky. Prefektura východní Attiky (PVA) je vystavena rizikům, která mohou vzniknout v důsledku přírodních katastrof (zejména zemětřesení, povodní, požárů v přírodních oblastech a sněhových bouří) a rizikům, která mohou vzniknout na základě lidské činnosti (zejména průmyslovým rizikům). V září roku 1999 způsobilo zemětřesení v oblasti pohoří Parnitha, které spadá pod soudní pravomoc PVA, mnoho úmrtí, zničilo mnoho domů a průmyslových jednotek, způsobilo požáry ve skladech, apod. Seismologové a geologové varovali před tím, že je pravděpodobné, že v oblasti pohoří Parnitha může dojít k dalším zemětřesením stejné intenzity. Také v dalším regionu (Oropos), který patří pod prefektury východní Attiky, se v minulosti objevila menší zemětřesení (1938). V regionu Oropos dochází k zemětřesením menšího rozsahu, ale k velkému zemětřesení zde v posledních 20 letech nedošlo. Další hlavní hrozbou pro horské oblasti Parnitha a Penteli jsou požáry přírodních oblastí, které v minulosti způsobily vážné problémy. Navíc trpí region východní Attiky povodněmi, které tuto oblast postihují jednou za několik let. Sněhové bouře jsou méně vážným problémem, který tuto oblast postihuje přibližně jednou nebo dvakrát za deset let; hlavním problémem je udržet sjízdnou rozsáhlou silniční síť. A konečně průmyslová nebezpečí, která hrozí od velkých průmyslových koncernů, jsou dalším rizikem, které není možné přehlížet (přestože zatím nedošlo k vážné nehodě). V příloze stávající zprávy jsou uvedeny některé důkazy, které se týkají přírodních katastrof v této oblasti.

5.3.2. Popis metod sloužících k identifikaci a monitorování místních nebezpečí PVA monitoruje potenciální nebezpečí, vede záznamy o dřívějších katastrofách a má akční plány na řešení několika různých druhů katastrof. Konkrétněji existují tyto akční plány: • • • •

Jak čelit požárům v přírodních oblastech / lesním požárům Jak čelit zemětřesení Jak čelit záplavám Identifikace a hodnocení průmyslových rizik.

Existují také zvláštní zprávy o každé hlavní povodni, které analyticky popisují škody, které povodeň způsobila. Zejména se jedná o: I. Akční plán na to, jak čelit požárům v přírodních oblastech Akční plán na to, jak čelit požárům přírodních oblastí v regionu PVA připravuje řecká požární služba a tento plán zahrnuje jednotný plán na to, jak reagovat v případě požárů v přírodních oblastech a lesních požárů. Akční plán obsahuje následující informace:

Všeobecné informace 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Geomorfologie – Vymezení hranic odpovědnosti Využití pozemků Flóra Státní lesy, oblasti s přírodními krásami, atd. Klimatické podmínky Půdní podmínky Silniční síť Protipožární zábrany Elektrické sítě vysokého napětí Sítě zemního plynu & paliva Dělostřelecká palebná zóna Centra pro skladování odpadu – městské skládky Místa pro odběr vody (pro vozidla hasičských sborů) Přistávací plochy vrtulníků – letiště Hlídková místa požární ochrany Tábořiště – archeologická naleziště, kláštery Zvláště důležité lokality Lokality s budovami bez oprávnění od plánování rozvoje města Místa s turistickými atrakcemi Statistické údaje

Zdroje 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Požární sbory Požární vozidla Pomocné cesty Telekomunikační prostředky Požární vozidla samosprávných obcí Trativody, které patří prefektuře nebo samosprávným obcím Exkavátory, stavební stroje, které patří prefektuře nebo samosprávným obcím Trativody, exkavátory, stavební stroje, které patří soukromým společnostem nebo jednotlivcům 9. Prostředky proti požáru, které patří dobrovolníkům Personál 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Personál Hasičské sbory Dobrovolníci vyškolení jako hasiči Dobrovolníci z řad občanů Armádní jednotky protipožární ochrany Jednotky protipožární ochrany samosprávných obcí Jednotky protipožární ochrany Svazu lesů

Operační plán 1. Preventivní aktivity 1.1. Pozorování vzdušného prostoru 1.2. Pozorování zemského prostoru a. b. c. d. e. f. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Hlídková místa požárních sborů Distribuce požárních vozidel Smíšené hlídky Hlídky na motocyklech Koordinátoři operací Řecké policejní hlídky

Ohlášení požáru Mobilizace hasičských sborů Instruktáž účastníků velení v případě mimořádné události Koordinace operací Pohotovost personálu hasičských sborů Mobilizace hasičských letadel – helikoptér Telekomunikace Koncentrační místa pro další pomoc Logistika Posílení ze strany ostatních hasičských jednotek

Aktivity poté, co je požár pod kontrolou 1. 2. 3. 4. 5.

Střežení oblasti požáru Odhad škod – odhad oblasti postižené požárem Statistické údaje Předběžné vyšetřování Aktivity spojené s dalšími službami

Místní plány na hašení požáru Plány pro každou samosprávnou obec v lesních nebo venkovských oblastech Tabulky Tabulky s počtem hasičských vozidel, vozidel pro podporu logistiky, apod. Přílohy Analytické tabulky se stroji, kempy, kláštery, důležitými telefonními čísly, atd. Mapy Podrobné mapy regionů se zakreslenou vegetací, rozmístění hasičských vozidel v různých stadiích boje s požárem, atd. II. Akční plán na to, jak čelit zemětřesení Jedná se o všeobecný plán s krycím názvem Xenocrates Earthquakes. Plán vyhotovuje Organizace pro plánování a ochranu proti zemětřesení. Plán obsahuje spoustu tabulek, které je třeba vyplnit informacemi o daném místě a které se budou hodit v případě zemětřesení a dále obsahuje mnoho vzorových formulářů, které je možné použít pro účely koordinace aktivit spojených s nouzovým plánováním.

III. Akční plán na to, jak čelit povodni, sněhové bouři, apod. PVA má akční plán na to, jak čelit povodním a jiným přírodním nebezpečím spojeným s počasím. Akční plán zahrnuje záznamy o zdrojích, které je možné použít v případě nouze. Mezi tyto zdroje patří zejména exkavátory, těžké stavební stroje, trativody, personál, apod. Zdroje mohou patřit samosprávným obcím regionu, samosprávným obcím sousedních regionů nebo soukromým společnostem a organizacím. PVA neustále aktualizuje zápisy, procesy reakcí na katastrofy, možnosti při reagování na katastrofy a připravenost zdrojů tak, aby zajistila co nejlepší odezvu v případě nouze. IV. Identifikace a hodnocení průmyslových rizik PVA vede zprávu o veškerých průmyslových podnicích v oblasti, které mohou způsobit závažné nehody velkého rozsahu (SMĚRNICE EU SEVEZO) a provádí u všech těchto společností analýzu rizika. Vzorová analýza rizika obsahuje následující body: 1. Úvod 2. Definice 3. Politika a organizace zdraví, bezpečnosti a životního prostředí, povinnosti managementu 3.1. Bezpečnostní a zdravotní politika, politika životního prostředí 3.2. Organizace 3.3. Povinnosti managementu 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Identifikace a hodnocení rizika Personál Informace a pokyny Informace a poradenství týkající se zdraví a bezpečnosti Zasedání Pravidla / předpisy, plán bezpečnosti projektu, příprava na nouzové situace Kontroly / pozorování týkající se zdraví a bezpečnosti Obstarávání a kontrola materiálů / zdrojů a služeb Podávání zpráv, registrace a prošetřování nehod. Incidenty a nebezpečné situace / jednání 13. Tabulka sloužící ke kontrole bezpečnosti.

5.3.3. Sdělování informací o monitorování nebezpečí PVA sděluje informace o nebezpečí veškerým příslušným a s nebezpečím spojeným národním složkám, samosprávným obcím, ministerstvům, oddělením civilní ochrany, Generálnímu sekretariátu civilní ochrany a hromadným sdělovacím prostředkům. Jedná se o tradiční způsob komunikace, zejména prostřednictvím zvláštních zpráv.

5.3.4. Úloha a možnosti informačních a komunikačních technologií Aby bylo možné monitorovat přírodní a průmyslová nebezpečí na místní úrovni (na úrovni prefektury a níže), je důležitým úkolem brát v úvahu potřeby místního obyvatelstva. Proto je nezbytné značně modernizovat stávající monitorovací systém na místní úrovni. Je nezbytné zavést vědecké nástroje a techniky jako je Geografický informační systém (GIS), technologie dálkového snímání, internetové technologie atd., aby bylo ze systému dat možné rychle získat informace, informační tok a celkovou analýzu. Proto by modernizace systému měla zahrnovat: •

• •

Vývoj místních databází zdrojů, které se budou týkat přírodních zdrojů a vývoj ostatních přidružených sektorů, které jsou založeny na GIS, aby mohlo docházet k podpoře místního plánování. Poskytování softwarové podpory správy dat, modelování a operační průzkum. Školení vědců & potenciálních uživatelů.

Prvním krokem k vývoji takového systému je provést souhrn literatury o přírodních nebezpečí, která se týká daného regionu, rozpoznat mezery ve vzdělání a informovanosti o nebezpečích a poskytnout jednotný referenční seznam: Mezi možná nebezpečí, která je třeba prozkoumat, patří: 1) Nebezpečí rozvodnění řek a náplav. 2) Nebezpečí sesuvů půdy a hrází. 3) Nebezpečí na pobřeží (stabilita, přívalové bouře, tsunami, zvýšení hladiny moře). 4) Nezbezpečí zemětřesení (otřesy půdy, praskliny v zemském povrchu, tání povrchu). 5) Klimatická nebezpečí (silný vítr, tornáda, kroupy, sníh, led, sucho, ničivé požáry).

5.4. Metody a nástroje pro účinnou informovanost občanů

5.4.1. Organizace, které se účastní informování a přípravy obyvatelstva Mnoho organizací připravuje informační materiály v tištěné nebo elektronické formě, který obsahuje bezpečnostní pokyny týkající se přírodních nebezpečí. Mezi tyto organizace patří: • • • • •

Generální sekretariát civilní ochrany (GSCO) Organizace pro plánování a ochranu proti zemětřesení (OPOZ) Veřejné organizace (elektřina, voda, plyn, atd.) Řecký národní meteorologický úřad (ŘNMÚ) Řecký hasičský sbor (ŘHS).

Orgán, který je zodpovědný za jednání v případě přírodního nebo průmyslového nebezpečí, obvykle vyhotovuje informační materiál v tištěné nebo elektronické podobě. Tento materiál je distribuován do všech 54 prefektur země k dalšímu rozšíření. PVA (prefektura východní Attiky) navíc poskytuje tištěný materiál, který obdrží, samosprávným obcím a centrům pro služby občanům v rámci regionu východní Attiky. Samosprávné obce a centra pro služby občanům rozšiřují tyto materiály mezi občany.

5.4.2. Úloha místního systému při informování a přípravě obyvatelstva Místní úřady, jak bylo popsáno v předchozí části, rozšiřují informační materiál a organizují zvláštní aktivity, aby rozšířily znalosti občanů o běžných přírodních a průmyslových nebezpečích. Navíc v případě, že je předpovězena zvýšená možnost výskytu přírodních nebezpečí (jako jsou povodně, ničivé požáry, sněhové bouře, extrémní mrazy/horka), vydá GSCO nebo národní složka odpovědná za předpověď daného nebezpečí zprávu o nebezpečí a informuje hromadné sdělovací prostředky (televizi, rádio, noviny) a příslušnou prefekturu. Prefektura tyto informace předá veškerým místním samosprávným obcím, místním policejním stanicím, registrovaným dobrovolnickým organizacím a místním hromadným sdělovacím prostředkům. Místní hromadné sdělovacím prostředky obvykle vydají zprávu o nebezpečí a samosprávné obce sdělí informace občanům a upozorní technické služby, aby byly na nebezpečí připraveny.

5.4.3. Metody k informování a přípravě obyvatelstva používané na místní úrovni Mezi aktivity, které zvyšují informovanost a připravenost obyvatelstva na místní úrovni patří zejména prezentace a promítání filmů ve školách. Kromě toho několik složek, jako je GSCO, OPOZ, veřejné organizace (elektřina, voda, plyn, atd.), ŘNMÚ a ŘHS mají internetové stránky, na kterých mohou občané, kteří mají zájem, najít v tabulkách informace o předpovědích přírodních nebezpečí.

5.4.4. Problémy týkající se informování a přípravy obyvatelstva používané na místní úrovni Hlavním problémem je, že sdělování informací o předpovědích přírodních nebezpečí není plně automatizované (to znamená, že je nelze provést bez zásahu člověka). Mnohem účinnější by bylo, kdyby ihned poté, co GSCO nebo příslušný orgán odpovědný za předpovědi nebezpečných situací vydá bezpečnostní zprávu, byly veškeré zainteresované orgány varovány automaticky, tedy bez zásahu člověka.

5.4.5. Zájmy a potřeby Hlavním zájmem a také i požadavkem je plně automatizovaný systém, který bude v případě, že bude předpovězena přírodní katastrofa, informovat všechny zainteresované regionální úřady a občany, kteří mají zájem obdržet tento druh informací o oblasti, ve které žijí (například rozesíláním SMS na mobilní telefony nebo prostřednictvím e-mailu).

5.4.6. Účast soukromého sektoru Dobrovolnické organizace se obvykle podílejí na zvyšování informovanosti a připravenosti populace šířením informačních materiálů a organizováním nebo podílením se na akcích informujících o přírodních nebo průmyslových nebezpečích, atd.

5.5. Závěry a návrhy

Přestože lze stávající systém civilní ochrany, který je zakotven v nedávno vydaném zákoně a v rámci iniciativ podstupovaných v kontextu zákona, považovat za účinný s ohledem na stávající potřeby, jeho další vývoj se považuje za nezbytný, aby bylo možné čelit výzvám budoucnosti. Hlavními důvody pro budoucí integraci IT/GIS jsou: • •

• •

Stále složitější problémy, které je třeba řešit, a to z důvodu užšího propojení různých lidských činností a stále větší závislosti společnost na vývoji techniky. Globální klimatické změny. V dnešní době dochází k zásadním klimatickým změnám a objevují se a stále větší problémy způsobené zásahy člověka (například v důsledku ničení lesů a jejich nahrazování obrovskými městskými oblastmi a navíc ve spojení s extrémními povětrnostními podmínkami dochází ke stále rozsáhlejším a nebezpečnějším záplavám). Stárnutí populace. Vyšší průměrná délka života vede k potenciálně omezení mobilitě společnosti. Komputerizace lidské společnosti. Šíření informačních a komunikačních technologií na všech úrovních společenského a hospodářského života činí z IKT nástroj nezbytný pro účastníky řízení v případě nouze, aby byli vůbec schopni plnit své úkoly. Všechny výše zmiňované problémy mají za důsledek zvýšení potřeb, konkrétněji se jedná o: • • • •

Nové požadavky na civilní ochranu Velký rozsah a objem informací, které se musí zpracovat Rozsáhlé informační toky Rychlé rozhodování a sdělování rozhodnutí stále se rozšiřujícímu počtu účastníků řízení v případě nouze

Aby bylo možné realizovat výše uvedené, je třeba provést integraci informační a komunikační technologie se systémem GIS na místní úrovni (PVA).

Integrovaný systém IKT/GIS, který spojuje různé technologie Systém IKT/GIS by měl být schopen integrovat: • • • • • • • •

Historické údaje (digitální mapy, statistické údaje, obrázky, apod.) Údaje v reálném čase (údaje ze snímačů, obrázky, zprávy, apod.) Matematické modely (prediktivní modely a modely chování, apod.) Technologická řešení (databáze, distribuované sítě, apod.) Mobilní technologie (GPS, příruční počítače, apod.) Komunikační prostředky (GSM, internet, LAN, apod.) Prezentační techniky (3D, zvětšená skutečnost, mapy, apod.) Softwarová řešení (expertní systémy, vyhledávače, apod.).

Aby byl systém skutečně využitelný, měl by být navržen způsobem, který by zajišťoval: • • • •

Spolehlivost Dostupnost Použitelnost Flexibilita

Navíc by měly být za účelem fungování systému a za účelem nezbytných přechodných kroků nutných k přijetí systému ze strany různých týmů podílejících se na řízení v případě nouze předpovězeny adekvátní zdroje (financování, oddaný personál). Jednou z největších výhod takového systému bude varování v reálném čase, a to jak týmů podílejících se na řízení v případech nouze, tak i široké veřejnosti.

5.6. Příloha 1 Krátká prezentace prefektury východní Attika a přírodních nebezpečí v oblasti

Prefektura východní Attiky se nachází východně od Atén. Patří do ní velká část regionu Attika, zhruba polovina, a je typická velkým počtem samosprávných obcí a obcí. Rozloha oblasti je přibližně 1,800 km². Podle posledního sčítání dosáhl počet obyvatel 410,000, což je 4,4% celkového počtu obyvatel země. Prefektura východní Attiky je čtvrtou největší prefekturou v Řecku. Rychlost růstu (27%) populace mezi dvěma sčítáními (1991 a 2001) je mnohem vyšší, než v je celostátní průměr (6,6%). Výraznou vlastností prefektury je ztrojnásobení populace v letních měsících. Urbanizace oblastí, které byly donedávna místy pro trávení letních dovolených vytváří zvýšenou potřebu vytvoření nové infrastruktury. V krátkosti lze říci, že prefektura je nejrychleji se rozvíjející oblastí v Řecku a vznikají v ní a/nebo jsou do ní přesouvány velké společnosti, které se stěhují z přelidněných Atén do oblastí kolem nového mezinárodního letiště a jiných oblastí, které spadají pod prefekturu východní Attiky. Prefektura zaujímá nejvyšší příčky také co se týče tuzemského přistěhovalectví. Tuto tendenci posílily také práce na infrastruktuře, které byly zahájeny a/nebo jsou ve fázi dokončování v rozsáhlé oblasti (Mezinárodní letiště v Aténách „Eleftherios Venizelos“, dálnice „Attiki Odos“, důležité práce, které zlepšují silniční infrastrukturu Atén a celého regionu, atd.). Fakta a čísla Obyvatelstvo • Obyvatelstvo celkem: 410.000 • Přistěhovalci: 45.000 Správa • Samosprávné obce: 20 • Obce: 26 Ekonomika • • • • •

Podniky zabývající se turistickým ruchem (160 km turistických pláží) Průmyslové jednotky – výrobci (5 průmyslových zón) Zařízení na výrobu energie Venkovské oblasti ( 35% celkové rozlohy prefektury) Společnosti poskytující služby

Doprava •

Mezinárodní letiště Atény “Eleftherios Venizelos”

• • •

Dva obchodní přístavy (Rafina, Lavrio) Hlavní silniční spojení: Attická dálnice (“Attiki Odos”) Železnice mezi letištěm a Aténami ve výstavbě

Hlavní archeologická naleziště • •

Poseidonům chrám na mysu Sounion Marathonská hrobka

(Podívejte se, prosím, na ilustrační fotografie na konci dokumentu)

Výzkumný akademický institut počítačové technologie–IPT Centrum telematiky, odd. „WestGate“

5.7. Popis aplikací a projektů rizikového a krizového managementu, které vytvořil nebo vytváří IPT

5.7.1. Shrnutí Mezi hlavní cíle IPT patří přispívání k výzkumu v rámci národních a evropských institucí, účast na základním a aplikovaném výzkumu, neustálý vědecký a výzkumný rozvoj lidských zdrojů a přizpůsobování výzkumu tak, aby podporoval regionální vývoj. Aby mohl institut těchto cílů dosáhnout, spolupracuje s veřejnými a soukromými institucemi, univerzitami a národními a zahraničními výzkumnými centry. Aby IPT dosáhl svého cíle být institutem, který urychluje regionální vývoj, zúčastnil se nebo se v současné době účastní několika projektů, které se zabývají informačními technologiemi a aplikacemi pro rizikový a krizový management, a to proto, aby mohl pomoci při řešení různých problémů životního prostředí v regionech západního Řecka a Jónských ostrovů (protože tyto problémy jsou pro jmenované dva regiony velmi důležité). Hlavními problémy životního prostředí regionů západního Řecka a Jónských ostrovů (které jsou předmětem činnosti IPT) jsou: -

Zemětřesení Lesní požáry Znečištění vody a moře Znečištění ovzduší Znečištění krajiny

5.7.2. Hlavní projekty Některé z aplikací a projektů rizikového a krizového managementu, které IPT vytvořil nebo které vytváří a které se zabývají výše uvedenými problémy životního prostředí jsou: 5.7.2.1. Inteligentní regionální systém rizikového managementu pro lesní požáry v oblasti Jónských ostrovů (prevence, lokalizace, odhad chování, koordinace potlačování požáru). Program: Inovační aktivity Aplikace v rámci projektu «INOVACE na JÓNSKÝCH OSTROVECH, 3I», tedy program, jehož cílem je provést inovace na Jónských ostrovech, má za úkol vytvářet partnerství mezi regionálními aktéry v rámci regionu Jónských ostrovů v Řecku. Bylo dohodnuto, že se bude jednat o strategii založenou na potřebách konkrétních regionů. Uživatelé Regionální úřad (Ředitelství pro územní plánování a životní prostředí) ve spolupráci s místním požárním sborem, místními samosprávnými obcemi a prefekturami budou celou akci řídit. Součásti aktivity, které se týkají informační a komunikační technologie,

bude realizovat Institut počítačové technologie (IPT), který bude vycházet ze svých předchozích zkušeností z projektů týkajících se IT ve společnosti. Funkčnost Tato aktivita představuje interaktivní systém pro informatiku a hodnocení, který byl sestaven tak, aby podporoval podávání zpráv o stavu životního prostředí v globálním, regionálním a národním měřítku. Systém sjednocuje velké množství databází pro oblast životního prostředí a s ním spojené socio-ekonomické databáze, geografický informační systém a odborný systém založený na určitých pravidlech týkající se vyhodnocování otázek životního prostředí (specifikou aplikaci pro lesní požáry). Aktivita má následující součásti: 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Systém řízení rizik Inteligentní systém založený na určitých pravidlech Systém pro identifikaci rizika (včasné varování Vstupní modul Modul pro podávání zpráv Telekonferenční modul z koordinačních důvodů Internetový portál, který zahrnuje veškeré užitečné (z hlediska veřejnosti, výzkumu a vzdělávání) informace stažené ze systému

Technologie Mezi technologie potřebné pro Systém rizikového managementu za účelem zabraňování požárům patří zejména Geografický informační systém GIS ve spojení s algoritmy (kvůli šíření ohně, apod.) a základní komunikační technologie (bezdrátové a/nebo satelitní). Užitečné jsou také technologie, které dokáží rozeznat obraz (vzor) a které slouží k automatickému rozpoznání požárů za pomocí fotografií ze zemského povrchu nebo satelitu. Cena závisí na počtu vozidel nutných k práci s GPS a telepřenosy a počtu senzorů pro snímání meteorologických údajů, které budou nainstalovány. Specifičtějším systémem bude centrální Geografický informační systém GIS, který přidělí údaje o určitém území danému regionu a který bude schopen reagovat na veškeré požadavky dané operace (předpověď, automatická lokalizace, modely šíření požáru, atd.), přičemž bude ještě doplněn o speciální software pro odhad šíření požáru, který bude získávat meteorologické údaje v online režimu od místních meteorologických stanic a z centrální meteorologické stanice. V každém vozidle požárního sboru Jónských ostrovů, které bude napojeno na systém, bude instalován zvláštní systém pro určování polohy (GPS), který bude systém automaticky informovat o poloze vozidla. Komunikace vozidla s centrálním systémem bude probíhat prostřednictvím bezdrátové komunikace (např. UHF, TETRA nebo GSM). V každém vozidle bude také přenosná komunikační jednotka (terminál systému, např. PDA) s připojenou tiskárnou tak, aby bylo možné automaticky přenášet akční plán z centrální stanice do všech vozidel. Bude tam také přenosná ovládací jednotka (centrum dálkového ovládání), aby mohl vedoucí nadále koordinovat síly, když se centrum operací nečekaně přesune. Závěrečné úvahy Jak vyjádřili zástupci regionu Jónských ostrovů, je účinné jednání v případě lesních požárů naléhavou prioritou, a to zejména ze zcela zřejmých důvodů, jako je předcházet škodám, ale také proto, že požáry mají velmi negativní dopad na základní hospodářskou činnost v regionu, kterou je turistický ruch.

5.7.2.2. ENVISYS, Systém pro monitorování životního prostředí, výstražný a nouzový systém Program: Telematika Uživatelé: ENVISYS byl integrací. Proto je třeba uvést, že byly užívány veškeré dostupné sériové nástroje a komponenty. Z toho důvodu měl systém jen základní funkce, omezené množství dat, atd., a to z několika důvodů. Systém byl předveden v letech 1998-99 v následujících lokalitách: V Řecku na ostrově Syros a ve Španělsku v regionu Delta del Euro. Předvádění projektu ENVISYS mělo za cíl dokázat, jak mohou informačních technologie podpořit úřady pro životní prostředí ve strategické volbě prvotního rozhodnutí v procesu odstraňování následků ropné havárie. Cíle-Funkčnost-Technologie Projekt ENVISYS byl důležitým krokem k využívání snímání na dálku a telematiky k mnohem účinnějšímu řešení nouzových situací týkajících se životního prostředí, než umožňovaly tradiční techniky. ENVISYS ukázal, jak lze tyto technologie využít k vyhledávání ropných havárií na moři. Cílem projektu bylo také: ü Prokázat možnost využití systému ve třech různých zeměpisných oblastech. ü Prozkoumat uskutečnitelnost a cenovou výhodnost používání systému k odhalování ostatních mimořádných událostí (např. lesních požárů, povodní). Čtyři typy mimořádných situací stále ještě způsobují v Evropě vážné škody: lesní požáry, ropné havárie, povodně a zemětřesení. Škody, které způsobují, by mohly být výrazně nižší, kdyby došlo ke včasnému odhalení a monitorování. Cílem projektu ENVISYS je ukázat, jak vyhledávat mimořádné události a jak je monitorovat a řídit za použití výše uvedených technologií. Toto řešení má následující součásti: ü Systém automaticky převádí data ze satelitu v okamžiku, kdy jsou dostupná, z pozemské stanice do monitorovacího centra. ü Data jsou ihned automaticky analyzována, pozornost operátora se obrací k podezřelým situacím, které odhalily údaje ze satelitu. ü Satelitní obrázky, mapy, údaje o větru a mořských proudech se spojí za použití technologie GIS, RDBMS a GUI tak, aby podpořily operátora a uživatele v učinění správného rozhodnutí. ü K tomu, aby se operátor mohl správně rozhodnout, může použít také simulátory pro šíření ropných skvrn a databázi se zařízeními na odstraňování škod. Neexistoval žádný nástroj pro dálkové snímání za účelem operačního odhalování a monitorování ropných havárií. ENVISYS byl založen na satelitních obrázcích z radaru SAR, protože v mnohém převyšoval ostatní systémy: ü ü ü ü ü

Pravidelné snímání rozsáhlých oblastí po celém světě. Možnost snímat ve dne i v noci. Nezávislost na hustotě mraků. Možnost rozpoznat ropné havárie i lodě. Dostupnost satelitních systémů SAR: některé systémy fungují v současné době (např. ERS-1/2, JERS, RADARSAT) a v polovině roku se chystají následné mise.

Alternativní snímací nástroje jsou: a)Vzdušné senzory, které pokrývají menší pásmo, ale mají lepší prostorové rozlišení. b) Ostatní senzorové satelity, jako např. NOAA AVHRR., který byl sestaven k tomu, aby poskytoval informace pro hydrologické, oceánografické a meteorologické studie. Syntetické štěrbinové radary na palubě satelitů ERS jsou nejvhodnějšími jednotlivými nástroji k odhalování ropných havárií na palubě současných satelitů. Tento instrument vytváří snímky ve škále šedých barev, které zobrazují zpětné záření radaru z povrchu moře. S vlnovou délkou 6 cm, polarizací VV a s úhlem dopadu 23 stupňů je tento nástroj velmi citlivý na přítomnost krátkých gravitačních vln v oceánu, a to díky Braggově rozptylu. (Elachi, 1987). Tyto vlny jsou tlumeny ropnými skvrnami. Proto je na snímcích ERS SAR možné vidět ropné skvrny jako tmavé tečky (Alpers, 1989; Clark, 1983; Huhnerfoss 1994). Pro odhalení ropných havárií jsou vhodné snímky SAR s malým rozlišením s prostorovým rozlišením 100x100m (Wahl, 1994). Hlavní systém se skládá ze čtyř modulů: detekční modul, ověřovací modul, modul pro hodnocení a operační modul. Zatímco složení zůstane u aplikací pro mimořádné situace (ropné havárie, lesní požáry, povodně) stejné, funkčnost jednotlivých modulů se bude měnit. Detekční model bude muset být úplně jiný pro každý typ aplikace (budou se muset využívat typy, které umožňují dálkové snímání dat a příslušné metody analýzy snímků). Ostatní tři hlavní moduly budou mít podobnou funkčnost u všech druhů mimořádných situací velkého rozsahu týkajících se životního prostředí. 5.7.2.3. ENHANCE HEALTH. Systém pro kontrolu životního prostředí v městských oblastech v blízkosti spaloven a průmyslových oblastí Program: Interreg iiic Uživatelé: Regionální hygienické stanice Cíle - Funkčnost: ENHANCE HEALTH je kooperativní systém, který v současné době funguje v rámci projektu Interreg IIIC a jehož cílem je zvýšit účinnost politik a nástrojů regionálního rozvoje prostřednictvím rozsáhlé výměny informací a sdílení zkušeností (sítí) strukturovaným způsobem. Většina evropských měst se potýká s problémem společné existence městských obydlí, průmyslových oblastí a závodů pro likvidaci odpadů (zvláště spaloven) v jedné oblasti. Tato situace je velice znepokojivá pro občany i tvůrce příslušných politik a znepokojivý je také nepříznivý vliv prvků znečišťujících životní prostředí. Tato operace se dotýká výše uvedené problematické situace, přičemž jejím hlavním cílem je zvyšování vědomostí a zlepšování vědeckého zkoumání, které, pokud budou řádně sděleny politickým zástupcům partnerských zemí a zemí rozšířené Evropy, poskytnou nové důležité nástroje ke stanovování společných politik udržitelného rozvoje v daných oblastech, a to prostřednictvím správného plánování problematiky zdravotní a problematiky životního prostředí. V rámci toho bude jednou z hlavních aktivit vytváření Pokynů a Osvědčených metod sloužících k zavedení systému pro dozor nad hygienou a životním prostředím, který by mohl pomoci při zjišťování krátkodobých a dlouhodobých dopadů sledovaných polutantů na zdraví. Cílem dozorčího systému je získávání, analýza a rozšiřování údajů. Cíle dozoru v oblasti zdravotnictví lze shrnout takto:

ü posuzování nebo potvrzování problému veřejného zdravotnictví ü definování aspektů a populace, u které je třeba zasáhnout ü posuzování účinnosti intervenčních a prevenčních programů . Pokyny budou stanoveny na základě pilotních projektů, které budou předem realizovány na území partnerských zemí. Výsledky bude možné převést do různých evropských zemí a přistupujících zemí a území, čímž se přispěje ke stanovení sdílených modelů pro územní řízení v rámci rozšířené Evropy. Výsledkem bude pokrokové přeshraniční plánování týkající se řešených otázek životního prostředí a zdravotnictví. Vědecké znalosti partnerů budou tím nejlepším základem k dosažení konečného cíle projektu, kterým je větší citlivost místních občanů a úřadů, akademických a praktických výzkumníků po celé Evropě k úzkému vztahu mezi stavem životního prostředí a hygienickými podmínkami a nabídnutí spolupráce v oblasti stanovování metodických a politických nástrojů k řízení příslušných území. 5.7.2.4. RIMS Služby rizikového managementu Projekt financovaný EU v rámci programu TEN-TELECOM Uživatelé Služby RIMS budou uvedeny v platnost společně s národními operačními centry 4 evropských Úřadů civilní ochrany a budou podporovány Radou Evropy (EUR-OPA Dohoda o hlavních rizicích). Budou uvedeny v platnost prostřednictvím pilotních instalací, které budou užívány k testování služeb v rámci simulovaných havarijních situací. Průmysloví partneři se budou starat o integraci zařízení k pilotním instalacím, a to v úzké spolupráci s Úřady civilní ochrany a za podpory Rady Evropy (EUR-OPA Dohoda o hlavních rizicích). Orgány civilní ochrany společně s Radou Evropy (EUR-OPA Dohoda o hlavních rizicích) se budou účastnit pilotáže, dohodnou se na operačních podmínkách a budou se účastnit simulací. Průmysloví partneři společně s Úřady civilní ochrany a za podpory Rady Evropy (EUR-OPA Dohoda o hlavních rizicích) vyhodnotí výsledky experimentu, z hlediska funkčnosti; ostatní zástupci členský států EU a zástupci průmyslových odvětví budou pozváni, aby se hodnocení účastnili. Průmysloví partneři sami stanoví svou obchodní strategii pro budoucí rozmístění a obchodní strategie pro veřejný sektor. Průmysloví partneři také prostudují, jak by se tyto služby daly přizpůsobit tak, aby mohly být nabídnuty k soukromým účelům. Cíle RIMS se pohybuje v oblasti služeb pro sektor rizikového managementu a zahrnuje vědomosti, prevenci, pohotovost, krizový management a odstraňování následků krize. Služby RIMS budou využívat přístup, který se bude skládat ze dvou fází, aby splnily tyto cíle: 1. Oslovit veřejný sektor civilní ochrany, což se stane společně se začleněním veřejných partnerů v rámci pilotáže. 2. Oslovit soukromý sektor, který je třeba ještě lépe vymezit a který bude prozkoumán ze strany průmyslových partnerů v rámci studie.

5.7.2.5.

CORAS: Platforma pro analýzu rizika bezpečnostních systémů

Program: IST Uživatelé: -Výzkumný projektFunkčnost -Technologie Projekt CORAS IST-2000 financovaný EU přišel s metodikou pro analýzu rizik důležitých bezpečnostních systémů založenou na modelech a podporovanou různými nástroji. Projekt byl zahájen v lednu 2001 a úspěšně dokončen v září 2003. Sdružení projektu CORAS bylo sestaveno z jedenácti institucí čtyř evropských zemí. Hlavním cílem projektu CORAS bylo sestavit praktický rámec k přesné, jednoznačné a účinné analýze rizika a vyhodnotit uplatnitelnost, využitelnost a účinnost tohoto rámce prostřednictvím rozsáhlých pokusů v oblasti e-commerce a telemedicíny. Dále se jednalo o průzkum komerční realizovatelnosti metody a jejího využití v rámci příslušných tržních segmentů s tím, že by hrála hlavní roli v organizacích, které vytvářejí normy. Hlavními výsledky projektu CORAS jsou: CORAS Rámec je celkovým výsledkem projektu CORAS, protože zahrnuje všechny ostatní výsledky projektu CORAS. Rámec sestává z terminologie, jazyků pro systémové modelování, procesů pro vývoj systému a řízení rizik, metodik pro analýzu rizika a počítačových nástrojů. CORAS Metodika týkající se rizik založených na modelech (MBRA) aplikuje standardizovanou modelovací techniku UML tak, aby byly vytvořeny vstupní modely pro metody analýzy rizika, které se používají v procesu řízení rizik. CORAS Profil UML k vyhodnocení bezpečnosti je rozšíření základního jazyka UML, který se zaměřuje na hodnocení rizik v oblasti bezpečnosti. CORAS Knihovna využitelných zkušeností podporuje opětovné využití zkušeností a dokumentace v oblasti hodnocení rizik. Značná část výsledků bezpečnostní analýzy provedené prostřednictvím systému IT bude mít obvykle určitý obecný charakter. CORAS Integrační platforma je hlavní komputerizovaná komponenta rámce CORAS. Platforma CORAS se používá k ukládání výsledků probíhajících a dokončených bezpečnostních analýz a znovu použitelných prvků a zkušeností. CORAS Systém XML k vyhodnocení bezpečnosti. Pokud nebudou k dispozici žádné standardizované formáty pro meta-data s informacemi spojenými s řízením rizik, navrhlo sdružení projektu CORAS systém XML, který bude obsahovat informace o hodnocení rizik. CORAS Formát zprávy o hodnocení zranitelnosti. Protože sítě hostitelů se neustále zvětšují a vylepšují co se týče velikosti a složitosti, je stále důležitějším preventivním opatřením umět vyhodnotit oblasti, které mohou být zneužity. Pravidelné hodnocení sítě, které se používá k odhalování a nápravě takových oblastí, je běžnou preventivní technikou proti vniknutí do sítě. Standardní formát pro zaznamenání informace o vyhodnocení v XML by s sebou přinesl stejné výhody v oblasti hodnocení zranitelnosti jako ty, které přinese IDMEF a IODEF v oblasti detekce vniknutí a jednání v případě různých incidentů.

5.7.2.6. PEADAB A Systém pro odhadování škod a využitelnosti budov po zemětřesení Uživatelé Samosprávné obce Funkčnost -Technologie Složení systému a stávající možnosti uplatnění jsou popisovány s důrazem na počítačové moduly, jako je databáze, modul pro podporu geografických informací a expertní systém (ES – počítačový systém snažící se napodobit uvažování člověka). Stále ještě existuje mnoho oblastí, na kterých je třeba pracovat, přičemž o některých jsme se již zmínili, například rozšíření systému tak, aby bylo možné podporovat opatření před a po seismické aktivitě. Základním cílem systému bylo nastínit operační plán k organizaci prohlídek budov v hustě osídlených oblastech, které postihlo katastrofální zemětřesení. Tento operační plán je založen na několika procedurách, které vycházejí ze zkušeností získaných při zemětřesení v Řecku v průběhu posledních 20 let. Byly sestaveny praktické pokyny pro stavební inženýry, kteří provádějí tyto inspekce, včetně kritérií pro klasifikaci bezpečnosti, popisů typického rozsahu škod u různých typů budov a vztah takových škod k bezpečnosti. Tyto pokyny byly shromážděny do integrovaného souboru, který využívá technologii GIS tak, aby bylo možné vkládat do systému geografické možnosti a využívat odborný systém, který by sloužil k automatizaci hodnocení použitelnosti budov. Podrobněji: Uživatelské rozhraní Uživatelské rozhraní umožňuje textovou a grafickou interakci uživatele. Grafické rozhraní tvoří okénko s mapami a příbuznými tématy. Ke zjednodušení užívání byla v menu vytvořena sada kontrolních pokynů jako je přiblížit, oddálit, podloží, rozeznat nástroj. Na druhé straně poskytuje textové rozhraní jednoduchou cestu pro vkládání dat do systému, kdy je možné aktualizovat stávající data a vyhledávat v systémové databázi. Expertní systém. Úkolem expertního systému (ES) je pomáhat uživateli v procesu zařazování budov na základě utrpěných škod. Konkrétně ještě před hodnocením jednotlivých prozkoumaných budov ze strany uživatele navrhne ES vhodné zařazení na základě zaznamenaných parametrů budovy a interferenčního zařízení, které komunikuje s bází znalostí. Báze znalostí je vyhotovena v průběhu přípravné fáze, kdy je vytvořen rozhodovací strom, který vychází z řady příkladů specifických pro daný problém. Základem vědomostí expertního systému je rozhodovací strom. My používáme variantu ID3 nazývanou C4.5, která používá vůči rozšiřujícím se rozhodovacím stromům přístup „rozděl-a-vyřeš“. Databáze Databáze je integrovaným archivem pro veškerá data, které systém požaduje. Jsou zde uloženy dva typy dat: tradiční alfanumerická data uložená v tzv. tematické databázi a příslušné geografické údaje uložené v prostorové databázi. Geografický informační systém Tento software vznikl na základě geografického informačního systému, který nabízí uživatelsky příjemný způsob jak získat přístup k datům, vizualizovat je a analyzovat z hlediska geografie. Jádrem systému je knihovna komponentů ActiveX, která poskytuje možnosti mapování a geografické analýzy. Pro citlivé aplikace jako je aplikace zabývající se hodnocením škod v důsledku zemětřesení, jsou klíčovým faktorem pro rychlé a intuitivní rozhodování právě geografické informace.

Výhody využívání systému pro zpracovávání geografických dat jsou různé: Zaprvé, systém nabízí globální pohled na stavební podmínky díky pokrokovým možnostem vizualizace, které mají spojitost s informacemi uloženými v databázi. Zadruhé, je schopen efektivně zpracovat geografické otázky, jako je výpočet vzdálenosti, rozsah, trasa a odhadnutí doby nutné na přepravu, atd. A konečně, pomáhá uživateli provést důležitou geografickou analýzu jevů, jako je a) geografický pokryv a kombinace údajů týkajících se příslušných tématických okruhů, jako jsou silnice, geologické údaje (půda, praskliny) atd. b) analýza nárazů, například stanovení nebezpečných oblastí v okolí nebezpečných budov a c) identifikace lokalizačních vzorců (např. shluková analýza). Software PEADAB poskytuje zejména uživatelsky příjemný způsob vkládání dat do systémové databáze. Díky formulářům, které usnadňují užívání, je procedura přidávání, vyhledávání, aktualizace a mazání dat z databáze mnohem jednodušší. Pokud přidáme do okénka s mapami příslušná témata, může uživatel vidět výsledky kategorizace budov v ZELENÉ, ŽLUTÉ nebo ČERVENÉ barvě. Tato vizualizace výsledků na mapě uživateli poskytne rychlý přehled stávající situace na základě provedených inspekcí. Jde tedy o jednoduchý způsob jak identifikovat stejné budovy, označit nebezpečné oblasti v okolí nebezpečných budov a znát přesnou pozici vážně poškozených budov. Ve druhé fázi pilotního projektu byly vytvořeny praktické pokyny pro stavební inženýry, kteří budou v mimořádných situacích hodnotit bezpečnost a použitelnost budov poškozených zemětřesením velkého rozsahu. V této druhé fázi 1. bude v některém řeckém městě použit modernizovaný software PEADAB 2. díky využití expertního systému dojde k automatizaci hodnocení použitelnosti poškozených budov.

MAĎARSKO

6.

MÍSTNÍ SYSTÉM CIVILNÍ OCHRANY V MAĎARSKU

6.1. Maďarský systém civilní ochrany

6.1.1. Mechanismus organizace, koordinace a řízení civilní ochrany V Maďarsku je systém ochrany před katastrofami systémem, jehož cílem je chránit život, zdraví a sociální zabezpečení, které je začleněno do systému maďarské bezpečnosti, a také chránit přírodní bohatství. Ochrana před katastrofami zahrnuje přírodní a ekologické katastrofy, katastrofy způsobené člověkem a civilizací a dokonce i nebezpečné situace. Mezi prostředky intervence patří právní systém, systém institucí a nařízení. Ochrana proti katastrofám je svým založením úkolem celého státu. Mezi složky, které odpovídají za civilní ochranu, patří jak organizace a státní a ekonomické celky, tak i samotní občané. Cílem prevence je zmenšit možnost výskytu katastrof tím, že budou analyzovány možné katastrofické situace a tím, že dojde k včasnému plánování a dostatečné přípravě. Termín „obrana“ znamená snižování následků katastrof a škod; termín „fáze odškodnění a obnovy“ znamená likvidování následků katastrof. V Maďarsku se státní civilní ochrana a požární ochrana sloučily dne 1. ledna 2000. Národní úřad pro ochranu proti katastrofám vzniklo sloučením Národního požárního sboru a Národního úřadu civilní ochrany. Na místní úrovni byl vytvořen systém úřadů pro ochranu proti katastrofám v rámci jednotlivých žup sloučením župních úřadů civilní ochrany a župních požárních sborů. V hlavním městě nedošlo ke sloučení požárních sborů a civilní ochrany, protože požární sbory přímo podléhají městskému úřadu, zatímco civilní ochrana přímo podléhá národní vládě. Proto je civilní ochrana v hlavním městě nezávislá a organizace CO se nazývá Úřad civilní ochrany hlavního města. Na místní úrovni provádí úkoly spojené s ochranou proti katastrofám oblastní úřady civilní ochrany a obecní požární sbory, které úzce spolupracují s místními vládami a s ostatními místními organizacemi zabývajícími se obranou. Národní úřad pro ochranu proti katastrofám přímo podléhá Ministerstvu vnitra. Pod Národní úřad pro ochranu proti katastrofám spadá Župní úřad pro ochranu proti katastrofám, Úřad civilní ochrany hlavního města, Organizace mezinárodního letiště pro ochranu proti katastrofám, požární sbor parlamentu a přímo mu podléhá požární sbor hlavního města. Župní úřad pro ochranu proti katastrofám přímo dohlíží na místní Sdružení civilní ochrany a v rámci svého území také na činnost požárních sborů místních samospráv. Úřad pro civilní ochrany hlavního města přímo řídí činnost oblastních Sdružení civilní ochrany. Župní úřad pro ochranu proti katastrofám a Úřad civilní ochrany hlavního města spolu úzce spolupracují a zároveň úzce spolupracují s místními vládami žup a místní vládou Budapešti. Prezidenti vlád jednotlivých žup a primátor Budapešti jsou zároveň prezidenty jednotlivých žup a Výborů obrany hlavního města.

V župách spolupracují Sdružení civilní ochrany mezi sebou a zároveň spolupracují s místními samosprávami a starosty obcí na jejich území. Území civilní ochrany jsou stejná jako národní území obrany, starosta hlavní obce v rámci dané oblasti je zároveň předsedou Výboru obrany. Starostové obcí jsou zodpovědní za úkoly, které souvisí s ochranou proti katastrofám a civilní ochranou. V městských částech hlavního města mezi sebou úzce spolupracují Sdružení civilní ochrany, která zároveň spolupracují s oblastními samosprávami a starosty oblastí. Každá část Budapešti (I-XXIII.) je co se týče národní obrany samostatnou oblastí, místní starostové jsou předsedy místních Výborů obrany a jako takoví odpovídají za ochranu proti katastrofám a civilní ochranu v rámci oblastí své působnosti. V příloze 1 je uvedena struktura Úřadu civilní ochrany v Budapešti. Požární sbory místních vlád podléhají místním vládám na základě toho, kde mají své sídlo. Národní úřad pro ochranu proti katastrofám, Župní úřad pro ochranu proti katastrofám a Úřad civilní ochrany hlavního města a také Sdružení civilní ochrany jednotlivých žup a oblastí jsou povinny spolupracovat s organizacemi stejných úrovní ostatních ministerstev (maďarská armáda, policejní síly, jiné správní agentury a agentury místních vlád, civilní a charitativní organizace). Řídící složky pro ochranu proti katastrofám zahrnují: parlament - vládu – Vládní koordinační výbor – Ministerstvo vnitra – příslušné ministerstvo – ředitele jednotlivých organizací v rámci národních úřadů – Župní Výbory obrany – Výbor obrany Budapešti – místní výbor obrany – předsedy Župních Výborů obrany – předsedu Výboru obrany Budapešti – místní starosty.

6.1.1.1. Úkoly parlamentu V pravidlech národní obrany Maďarské republiky parlament stanovuje základní principy, na kterých je založena civilní ochrana, a také základní pokyny, které se týkají výkonné moci a činností.

6.1.1.2. Odpovědnost vlády Vláda řídí činnost Úřadu pro ochranu proti katastrofám, koordinuje plnění úkolů, plnění jednotlivých cílů na úrovni vlády, přípravu na odstraňování následků škod, meziresortní koordinaci úkolů prevence a intervence; v zájmu této koordinace ustavuje vláda Vládní koordinační výbor, stanovuje úkoly tohoto Výboru (které jsou uvedeny v zákoně o ochraně proti katastrofám) a dále stanovuje postupy a vydává operační nařízení. Dále členům vlády a národním organizacím, které působí v oblasti civilní ochrany, stanovuje úkoly, které souvisí s ochranou proti katastrofám a s civilní ochranou. Vláda také uzavírá mezinárodní dohody o vzájemném předávání informací a poskytování pomoci v případě katastrof. Kromě toho uzavírá dohody, jejichž předmětem je prevence katastrof. Má také na starost koordinaci aktivit, které souvisí s rozvojem vzdělání, vědy, výzkumu a technologií v oblasti ochrany proti katastrofám. Mezi její povinnosti patří také vytváření informačního systému, který slouží k ochraně státu proti nejrůznějším katastrofám.

Vláda připravuje k vyhlášení návrhy nařízení platné v případě nebezpečí a zasílá je organizacím a osobám odpovědným za jejich realizaci. V rámci centrálního plánování rozpočtu poskytuje ekonomické zázemí, které je nezbytné pro udržování a zlepšování systému civilní ochrany. V rámci ročního rozpočtu navrhuje finanční částku, kterou bude možné využít k národní a mezinárodní pomoci. V průběhu řízení ochrany proti katastrofám se rozhoduje o využití mezinárodní pomoci při ochraně a rozhoduje o poskytování mezinárodní pomoci. V případě mimořádných situací je jejím úkolem podat informaci o takové situaci a rozhodnout o tom, zda bude území celé země nebo některé regiony prohlášeny za oblasti postižené katastrofou. U katastrof, které přesáhnou jistou hranici nebezpečnosti, vyhlašuje stav nouze. Prostřednictvím nařízení vytváří zákony platné v případě katastrof. V případě hrozící katastrofy nebo nebezpečné situace může vláda – poté, co uvědomí parlament a prezidenta republiky –nařídit koordinované využití organizací civilní ochrany a může rozhodnout o povolání národní obrany, pohraniční stráže a ostatních mírotvorných organizací. Pokud jsou stávající síly národní armády nedostatečné, může rozhodnout o povolání záložních jednotek a může změnit dobu a nařízení týkající se vojenské služby. Na návrh Ministerstva vnitřních záležitostí stanovuje počet osob v organizacích civilní ochrany.

6.1.1.3. Vládní koordinační výbor Upřesňuje a prosazuje neustálé požadavky vyplývající z rozhodnutí vlády, která se týkají ochrany proti katastrofám, přesněji přípravy a prevence. V průběhu řízení ochrany se snaží vzájemně sladit obranné aktivity prezidentů Výborů obrany jednotlivých žup a hlavního města s aktivitami ostatních organizací, které se podílejí na ochraně. Snaží se harmonizovat aktivity spojené s ochranou, které uskutečňují jednotlivá ministerstva a organizace, které mají celonárodní působnost. Dále se snaží harmonizovat aktivity související s ochranou, které uskutečňuje maďarská hraniční kontrola, maďarská armáda a ostatní mírotvorné složky. Předseda výboru vydává ve vládě návrh na využití mezinárodní pomoci při ochraně. V průběhu mimořádných situací nebo za účelem odvrácení nebezpečí – či zmírnění následků – se vytváří pracovní skupina pro obranu. Řízení ochrany proti katastrofám se provádí v rámci spolupráce s různými ministerstvy, kterých se problematika dotýká. 6.1.1.4. Ministryně vnitra Odpovídá za práci Organizací pro prevenci katastrof a ochranu před katastrofami, které spadají pod ministerstvo. Jmenuje a odvolává vedení a asistenty vedení Národního ředitelství pro ochranu proti katastrofám, které přímo spadají pod její ministerstvo. Dohlíží na řízení a pracovní pořádek Národního ředitelství pro ochranu proti katastrofám. Může rozhodnout o provozování nebo ukončení činnosti místních organizací pro ochranu proti katastrofám, které jí podléhají. Vyhlašuje nutnost použít složky civilní ochrany prostřednictvím oznámení zaslaného vládě. Ministryně vnitra má také za úkol organizovat úkoly pohraniční stráže a ostatních mírotvorných organizací pod její kontrolou, které se týkají civilní ochrany. Může rozhodnout o využití finanční podpory z ročního rozpočtu k poskytnutí mezinárodní

pomoci. Odpovídá za řízení civilní ochrany a za plnění úkolů týkajících se civilní ochrany. 6.1.1.5. Ministerstva a organizace s celostátní působností Jsou odpovědné za plánování, řízení a operační cíle spojené s ochranou proti katastrofám v rámci své působnosti. Stanovují v rámci své působnosti úkoly, které souvisejí s jejich aktivitou v oblasti poskytování informací, oznamování, povinnosti vydávat oficiální povolení a dále uplatňují právo. Mají na starost povinnosti týkající se ochrany proti katastrofám v rámci jejich působnosti. Se souhlasem Ministerstva financí stanovují v rámci plánování rozpočtu finanční potřeby organizací pro ochranu proti katastrofám, které spadají do jejich působnosti. Mají na starost začleňování nástrojů sloužících k ochraně proti katastrofám v oblasti komunikace, informatiky a aplikací pro měření/ověřování do společného systému řízení. Určují organizace, které se budou podílet na ochraně proti katastrofám a zároveň určují další ekonomické jednotky, které by se mohly podílet na ochraně proti katastrofám. Také mají za úkol shromažďovat informace o dobrovolnických civilních organizacích, které jsou schopny stálé spolupráce, a jejich úkolem je také stanovovat těmto organizacím úkoly v oblasti ochrany proti katastrofám. Vytvářením právního rámce činí opatření, která jsou nezbytná pro přípravu a stanovování pracovních podmínek těchto organizací. 6.1.1.6. Pravomoci Výborů obrany žup a hlavního města a pravomoci místních výborů V rámci svého území se snaží harmonizovat povinnosti spojené s ochranou proti katastrofám a s přípravou obrany, a to tak, aby pomohly organizacím, které vznikly na základě zákona o národní obraně. Povinnost harmonizovat přípravu a prevenci v rámci žup, hlavního města a na místní úrovni – na území, které spadá do jejich působnosti – plní výbor obrany ve spolupráci s místními organizacemi pro ochranu proti katastrofám, organizacemi žup a hlavního města. V oblasti své působnosti řídí a harmonizuje úkoly týkající se ochrany proti katastrofám, které mají místní výbory obrany a starostové. Výbory obrany jednotlivých žup a hlavního města stanovují přípravné aktivity a aktivity pro ochranu proti katastrofám, které mají provádět starostové, organizují vzájemnou pomoc, informovanost a varování jednotlivých obcí a oblastí. Stanovují podmínky spolupráce s ostatními župami a s hlavními městem. Organizují spolupráci mezi správními institucemi, ozbrojenými silami a mírotvornými organizacemi jednotlivých oblastí a plní úkol, jehož náplní je včasné varování a uvědomění obyvatel a organizací, které se zabývají obranou. Odpovídají za vytvoření místních organizací civilní ochrany a údržbu systému řízení, který je nezbytný k obraně. 6.1.1.7. Úkoly předsedy Výboru obrany hlavního města a žup Ve spolupráci s Výborem obrany v oblasti řízení obrany je jejich úkolem řídit plnění úkolů místní obrany stanovených vládou a zahajovat plnění úkolů, které vláda nařídí. Prezident může vzít do vlastních rukou řízení obrany, pokud – na základě vlastního uvážení nebo názoru zúčastněných starostů – překračuje obrana proti katastrofě možnosti místního výboru obrany.

V případě nouze a za použití metody schválené v dané oblasti nařídí prostřednictvím dočasných rozhodnutí záchranu občanů z ohrožených oblastí provedenou vhodným způsobem a okamžitě o tom informuje vládu. Neustále vyhodnocuje situaci, činnost obrany a informuje výbor obrany a veřejnost. Nařizuje využití složek civilní ochrany na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra, ovšem v případě nebezpečí má právo sám nařídit využití těchto složek a uvědomit o tom Ministerstvo vnitra později. Organizuje záchranu, evakuaci a ubytování obyvatel a obranu na místní úrovni. Pokud je pro místní nebo regionální obranu třeba využít zároveň několik organizací, je řídící pracovník, který má na starost řízení veškerých činností, jmenován předsedou místního Výboru obrany nebo Výboru obrany župy nebo hlavního města nebo starostou/primátorem a v případě, že je postiženo několik županství, pak tohoto řídícího pracovníka jmenuje vláda nebo vládní výbor. Předseda Výboru obrany hlavního města odpovídá za výstražný systém a systém poskytování informací hlavního města a organizuje a řídí ochranu a poskytování přístřeší občanům hlavního města. Spravuje budovy a útočiště, které vlastní místní vláda hlavního města, poskytuje útočiště v určených oblastech v podzemí města. Starosta a v hlavním městě primátor hlavního města kontroluje a organizuje úkoly týkající se obrany a připravenosti. Starosta/primátor odpovídá za vytváření návrhů plánů týkajících se osídlených oblastí, obcí a hlavního města a za vytváření podmínek pro obranu využíváním místních zdrojů. Předseda Výboru obrany kontroluje přípravu obrany a nařizuje občanům, kteří mají povinnosti v rámci civilní ochrany, aby se účastnili civilní ochrany z důvodů ochrany proti katastrofě. Může také rozmístit občany za účelem školení do místních, oblastních a obecních zařízení pro civilní ochranu. Předseda poskytuje občanům, kteří trvale žijí nebo dočasně pobývají na daném území, dostatečné informace o nezbezpečí hrozící katastrofy a o jejich povinnostech v případě katastrofy. Má právo uvědomit vládu a prohlásit určité oblasti za oblasti postižené katastrofou. V průběhu obrany řídí místní aktivity, jejichž cílem je ochrana proti katastrofě a v případě nouze může rozhodnout o zahájení kroků vedoucích k ochraně majetku a životů – s tím, že o tom okamžitě informuje prezidenta župy nebo Výbor obrany hlavního města. Organizuje a řídí aktivity, které se týkají ochrany, záchrany, evakuace a přemísťování občanů. Organizuje a řídí aktivity týkající se ochrany majetku a má na starost prostředky, které slouží k zásobování obyvatel v případě nebezpečí. Na základě rozhodnutí prezidenta a valného shromáždění županství a rozhodnutí primátora hlavního města nařizuje využití složek civilní ochrany. Spolupracuje se starosty ostatních obcí nebo s organizacemi, které se zabývají plněním určitých úkolů týkajících se ochrany proti katastrofám. Starosta/primátor má na starost oblast pravomocí prvního stupně, jejímž předmětem jsou záležitosti ochrany proti katastrofám. Má na starost správnou údržbu materiálů, které obdrží z centrálního skladu materiálů v pro případ katastrofy. Předseda místního výboru obrany a výboru obrany žup a hlavního města plní své úkoly týkající se ochrany proti katastrofě za přispění a pomoci místních organizací pro ochranu proti katastrofám.

6.1.1.8. Starosta/primátor Po dobu obrany řídí starosta veškeré místní aktivity, které mají nějakou spojitost s ochranou proti katastrofě a v případě nouze nařizuje ochranu majetku a zdraví, přičemž o tomto nařízení okamžitě informuje předsedy Výborů obrany žup a hlavního města. Organizuje a řídí záchranné práce, evakuaci a přemísťování občanů. Organizuje a řídí aktivity spojené s ochranou majetku a má na starost zajišťování dodávek a materiálních potřeb občanů v případě nebezpečí. Na základě rozhodnutí předsedy valného shromáždění žup a primátora hlavního města nařizuje využití složek civilní ochrany. Starosta dohlíží nad pravomocemi prvního stupně, jejichž předmětem jsou záležitosti spojené s civilní ochranou. Má na starost správnou údržbu materiálů, které obdrží z centrálního skladu materiálů v případě katastrofy. Předseda místního výboru obrany a výboru obrany župy a hlavního města plní své úkoly týkající se ochrany proti katastrofám, a to s pomocí místních organizací pro ochranu proti katastrofám. Rozhodnutím příslušného úřadu odpovídá vedoucí jmenovaných civilních organizací za aktivity organizací týkající se obrany. Na základě takového rozhodnutí vytvoří organizace pro civilní ochranu v dané oblasti nebo na daném pracovišti, jmenuje členy organizace a rozhodne o rozmístění členů za účelem přípravy a školení v oblasti civilní ochrany. Má na starost přípravu členů v oblasti civilní ochrany. Zajišťuje materiály, které jsou nezbytné pro přežití (potraviny, pitná voda, léky, hospodářská zvířata, apod.), stará se o technickou, technologickou, radiologickou, chemickou a biologickou ochranu. V rámci svých pravomocí přispívá k minimalizaci škod a provádí úkoly, které slouží k okamžité záchraně. Stará se o zřizování ochranných zařízení, o jejich údržbu a o zařízení, která slouží k osobní ochraně. Za předchozího souhlasu oprávněné organizace civilní ochrany je jeho úkolem schvalovat plány civilní obrany a civilní ochrany příslušných organizací. Dobrovolnické sociální a charitativní organizace pomáhají v případě, že jsou o to požádány. O způsobilosti dobrovolnických organizací rozhoduje Ministerstvo vnitra, které je v této oblasti kompetentním orgánem. O rozmístění pomoci dobrovolnických organizací rozhoduje starosta. Organizace a občané jsou povinni pomoci vedoucímu obrany, pokud jsou o to požádáni: § § §

při poskytování údajů a informací přímou účastí na obraně poskytováním veškerých materiálů nezbytných k obraně

6.1.2. Metody, techniky a nástroje k monitorování a mapování rizik 6.1.2.1. Riziková zařízení Skladování v nádržích, zpracovávání a používání nebezpečných látek v rámci národního hospodářství s sebou nese riziko vzniků vážných průmyslových nehod. Dne 3. února 1997 vstoupila v platnost směrnice Komise č. 96/82/Evropské hospodářské společenství – společně nazývaná SEVESO II.-, kterou se řídí prevence závažných průmyslových nehod, které vzniknou ve spojitosti s nebezpečnými látkami, a kterou se dále řídí

snižování škodlivých dopadů na zdraví a přírodu, jakož i preventivní normy, které se týkají člověka a přírody. Maďarsko jednalo v souladu s aktivitami vedoucími k evropské integraci a plnilo povinnosti, které vyplývaly z mezinárodních zákonů a v tomto kontextu byla vytvořena maďarská verze směrnice SEVESO II. o prevenci vážných průmyslových nehod, kterou vytvořila maďarská vláda a která vstoupila v platnost 1. ledna 2002. (Příloha 2.) Ochrana proti vážným průmyslovým nehodám je složitou aktivitou, jejíž součástí je technická stránka prevence, snižování ničivých následků nehod a opatření k ochraně obyvatelstva. Podle aktualizovaných maďarských nařízení musí provozovatel a vedení rizikových zařízení vypracovat bezpečnostní zprávu nebo bezpečnostní analýzu, což závisí na množství nebezpečných látek, a dále musí vyhotovit interní plán ochrany, aby nebylo nutné využívat nouzových zdrojů. (Příloha 3). Poté jsou výsledky uvedené ve výše zmiňovaných dokumentech začleněny do externích plánů ochrany jednotlivých vesnic, měst a do informačních materiálů zhotovených pro veřejnost, a dále do plánů jednotlivých oblastí týkajících se infrastruktury. 6.1.2.2. Přeprava nebezpečných látek Zejména v maďarské silniční dopravě, ale také při přepravě železniční a vodní jsme zaznamenali, že je převáženo stále více nebezpečných látek. Mezinárodní předpisy a nařízení Evropské unie týkající se různých sektorů dopravy byly začleněny – díky příslušnému ministerstvu – do maďarských právních předpisů. Veškeré mezinárodní úmluvy, které se týkají přepravy nebezpečných látek, začleněny do zákonů Maďarska a staly se tak nejsilnějšími nástroji v rámci národního práva. V roce 2002 generální ředitel maďarského Úřadu pro ochranu před katastrofami Ministerstva vnitra vydal nařízení o výkonu a kontrole silniční přepravy nebezpečných látek. Jde však spíše o regionální aktivitu, než o aktivitu s celostátním dosahem. Například posudků týkajících se průzkumu silnic se regionální Úřady pro ochranu před katastrofami účastnily v roce 2003 706krát. Počet vozidel, která přepravují látky prostřednictvím silniční dopravy, se rok od roku zvyšuje. Když srovnáme rok 2003 a rok 2004, jedná se o nárůst ve výši 91%. Zprávy z regionálních úřadů vykazují více regionální dopravy – v rámci regionů – než dopravy meziregionální. Tento poměr se změnil teprve v roce 2004. V roce 2003 bylo přes Maďarsko přepraveno 13.460 tun nebezpečných látek. Přestože se rychle zvyšuje počet jednotlivých přeprav nebezpečných látek, množství přepravovaných látek zůstává téměř stejné (pouze o 7% více). Mezi látky, které jsou přepravovány ve velkém množství, patří kyselina dusičná a některé druhy zemních plynů. Mezi nejnebezpečnější látky patří chlór a fluorovodík. Podlé zpráv jsou nejvíce ohrožené silnice M0, M1, M3, M5 a hlavní silnice číslo 3, 5, 8. Celkem urazí na území Maďarska nebezpečné látky 250.000 kilometrů ročně. Hlavní část přepravy nebezpečných látek, která spadá pod výše uvedené nařízení generálního ředitele, se uskutečnila mezi maďarskými podniky, jen malou část tvořil dovoz. Počet zahraniční přepravy nebezpečných látek se ve srovnání s minulým rokem šestkrát zvýšil. To je výsledkem zlepšování zahraničních vztahů s jihoslovanskými oblastmi. Místní ředitelství plánují a provádějí, v souladu s aktivitami dopravních úřadů, policií a celnicemi, kontroly. V letošním roce provedli odborníci jednotlivých ředitelství 645 kontrol silnic a prostor (což je o 29% více než v roce 2003).

Celkový počet kontrolovaných vozidel byl o 50% vyšší (1753 kontrolovaných vozidel a 581 případů, kdy naši kolegové zjistili nedostatky). Třetina maďarských dopravců a čtvrtina zahraničních dopravců nesplňovala požadavky. Velké společnosti, které pracují v oblasti mezinárodní dopravy, splňují nařízení ADR, mají v pořádku signalizaci a všechny mají pomocná zařízení a hasící přístroje. U malých tuzemských společností je situace jiná. Dělají mnoho chyb. Mezi nejčastější nedostatky patří: neúplnost přepravní dokumentace a písemných pokynů, nemají nebo jim nefunguje signalizační zařízení a zařízení na ochranu vlastní osoby nebo na ochranu před požárem, mají vozidla špatně označená. Všeobecnou zkušeností z těchto kontrol je, že majitelé vozidel se snaží v praxi zavádět a splňovat nařízení ADR, ale zapomínají provádět systematické kontroly. Častým nedostatkem jsou problémy se zárukami a špatné označení. Na základě návrhů ze strany kolegů, kteří s námi spolupracují při kontrolách, zavedli úředníci dopravních úřadů, policie a celní správy pokyny týkající se nápravy nedostatků a zahájili proces klasifikace činů jako přestupky. Hlavním zájmem při kontrolách nedostatků je zajistit bezpečnost přepravy a zajistit, aby se společnosti vyvarovaly chyb. Opatření, která naši odborníci učinili, jsou následující: 1. ústní varování, náprava na místě 2. pokuta na místě 3. oznámení, zahájení přestupkového řízení 4. návrh jinému úřadu, aby učinil určitá opatření 5. odejmutí nákladního listu 6. obrácení vozidla zpět 7. nařízení technické kontroly 8. signalizace Celkem:

194 97 109 43 4 4 0 96 547

6.1.2.3. Zemětřesení Území Panonské pánve je vystaveno menším zemětřesením, stávající systém ukazuje 100-150 menších zemětřesení ročně. V pěti až šesti případech jde o silná zemětřesení (2.5-3.0 stupně R. stupnice), přičemž tato hodnota platí pro epicentrum a zemětřesení tohoto rozsahu nezpůsobuje škody. Pokud analyzujeme období od poloviny 19. století do dnešního dne, dojdeme k závěru, že zemětřesení, která způsobují větší škody, se objevují jednou za 15-20 let a zemětřesení o síle 5.5-6.0 stupňů Richterovy stupnice, která způsobují obrovské škody, se na území Maďarska objevují jednou za 40-50 let. 6.1.2.4. Nezvyklé počasí Maďarsko leží v severní oblasti s mírným klimatem a má tedy mírné kontinentální klima. Území Maďarska je směsicí vlivů, které s sebou nese východoevropské kontinentální, západoevropské přímořské a středomořské klima, které je navíc ovlivněno tím, že se jedná o pánev. Na jedné straně Karpatská kotlina zamezuje tomu, aby docházelo k událostem, které mají za následek nezvyklé počasí, na druhé straně je však i přitahuje. Na základě toho je počasí v Maďarsku různorodé a náladové, ale nezvyklé počasí je zde méně častým jevem, než v jiných částech Evropy.

6.1.2.5. Záplavy Záplavy znamenají množství vody, která se rozlije z koryta řeky a opustí říční tok. Tím, jak se záplavy tvoří, rozlišujeme 3 druhy záplav: záplavy, které se tvoří díky návalům ledu, tání sněhu a dešťovým srážkám. 1. Záplavy vytvořené v důsledku ledu se tvoří tak, že led zamezí toku vody. V Evropě je tento druh záplav typický pro řeky, které plynou ze západu na východ nebo ze severozápadu na jihovýchod a jen velmi zřídka k nim dochází na řekám, které tečou opačným směrem. Tento fenomén lze vysvětlit změnami teplot, které se mění dříve v západních a jihozápadních oblastech než na východě a jihovýchodě. Tání začne na horním toku, zatímco na dolním toku je řeka stále ještě zmrzlá. Ledové kry, které plují po proudu, jsou zablokovány souvislou ledovou pokrývkou na dolním toku řeky. Část ledových ker se tedy nashromáždí nad souvislou ledovou pokrývkou, ale druhá část vyplní koryto řeky pod touto pokrývkou. Voda se tedy zvedne, protože nemá v úzkém korytě prostor. V Maďarsku je tento typ záplav častý na Dunaji, ale zřídka k němu dochází na řekách Tisza a Körösök, protože tyto řeky tečou opačným směrem. 2. Záplavy vzniklé v důsledku tání ledu se objevují často na začátku jara – po mírné zimě, proto jim lidé říkají „jarní záplavy“. Tání vzniká nárůstem teplot a k povodním dochází také díky vydatným dešťům. Tání sněhu je dlouhodobým procesem. V horských oblastech nezpůsobuje tání sněhu větší záplavy. Po několika dnech s vydatnými srážkami se hladina vody zvyšuje, ale nezpůsobuje škody. K vlastním záplavám dochází na rovinách. Záplava z tání sněhu se nazývá záplavou rovinných oblastí. Například ve vyšších horských oblastech řeky Tisy nedošlo nikdy k větším záplavám, přestože i v této oblasti jsou nížiny, zatímco k největším jarním záplavám vždy dochází v oblasti Vásárosnaménytól. 3. Třetím druhem záplav jsou záplavy způsobené dešťovými srážkami. Dochází k nim v létě nebo na začátku podzimu, kdy je příroda ještě zelená. Proto se letním záplavám v Maďarsku říká „zelené záplavy“. K povodním způsobeným srážkami dochází obvykle v horských nebo výše položených oblastech, ne na rovinách. V Maďarsku jsou typickými oblastmi těchto záplav horské oblasti kolem řeky Tisza a většina oblastí kolem Dunaje kvůli letním srážkám v Alpách, které zvyšují přívaly vody.

6.1.3. Hlavní události v roce 2003 a v nedávné minulosti 6.1.3.1. Nehody, ve kterých hrají roli chemické látky Dne 19. června v 08.02 hod. – podle zprávy, která byla zaslána požárnímu sboru v Budapešti – došlo k úniku nafty na řece Rákos. Nafta pronikla do řeky z kanálu, který se ústí na křižovatku ulic Mogyoródi a Miskolci. Kvůli těmto informacím se na místo dostavila kromě požárního sboru Budapešti i skupina pro odhadování rizika Úřadu civilní ochrany v Budapešti a místní Úřad pro ochranu přírody. S jejich pomocí – za použití plovoucích zábran – byl sbor schopen zabránit dalšímu znečištění Dunaje. Poté, co bylo znečištění zabráněno, začaly odborníci na vodní práce města Budapešť čistit příslušné prostory. Zábrany plné ropy/nafty přemístila a zneškodnila civilní ochrana a

odborníci na vodní práce města Budapešti. V průběhu prací si uvědomili, že ke znečištění došlo kvůli technické závadě v benzínové stanici v ulici Késmárk 100-102. (XV. distrikt). Kvůli této technické závadě uniklo zhruba 600 litrů benzínu do kanálů. Činnost benzínové stanice byla pozastavena. Dne 8. listopadu v 15.20 hod obdržela civilní ochrana Budapešti zprávu o tom, že byl nalezen benzín v kašně na ulici Szövőgyár 17. Skupina pro odhadování rizika dorazila na místo a našla zhruba 4 metry od kašny na sousedním pozemku podzemní nádrž, kterou používala společnost Colortex Ltd. Obsah nádrže byl zaměstnanci společnosti odčerpán, čímž se zabránilo dalšímu pronikání benzínu. 6.1.3.2. Zemětřesení Dne 21. června v 11.10 hod nahlásila kontrolní jednotka místního požárního sboru v Jászberény regionálnímu Úřadu pro ochranu proti katastrofám, že zaznamenali v dané oblasti zemětřesení. Vedoucí Sdružení civilní ochrany v Jászapáti nezaznamenal žádné poškozené budovy a občané nehlásili žádné škody. Observatoř pro signalizaci zemětřesení zprávy potvrdila a vydala oznámení o síle zemětřesení (4. stupeň Richterovy stupnice). Dne 27. června obdržela hlavní inspekce faxem informaci ze seismologické observatoře maďarské Akademie věd o zemětřesení v oblasti Jászapáti o síle přibližně 2,3 stupně Richterovy stupnice. Podle zprávy nedošlo k žádnému poškození budov, jen obyvatelé cítili jemné otřesy půdy. Odborníci označili otřesy půdy za následné otřesy po zemětřesení z 21. června. Dne 13. června ve04.29 hod bylo zaznamenáno zemětřesení o síle 3,1 stupňů Richterovy stupnice ve vesnici Sály. Otřesy země zaznamenalo mnoho lidí, ale nebylo nutné provést žádná opatření. Dne 10. dubna o půlnoci bylo naměřeno zemětřesení o síle 3,9 Richterovy stupnice v regionu Vas v blízkosti Körmendu. Obyvatelé cítili lehké otřesy, ze samostatně stojícího domu spadla z komína cihla. Nebyly zaznamenány žádné další škody. Dne 10. září v 7.37 hod bylo zaznamenáno ve vesnici Máriapócs zemětřesení o síle 2,0 stupňů Richterovy stupnice. Nedošlo k žádnému zranění osob ani k materiálním škodám. Dne 8.září v 00.05 hod bylo v oblasti kolem vesnice Máriapócs zaznamenáno menší zemětřesení o síle 2,8 stupňů Richterovy stupnice, které trvalo 2 minuty. Nedošlo k žádnému zásahu ze strany civilní ochrany ani ze strany krizového managementu. Starosta vesnice uvedl, že se ve zdi jeho kanceláře a v kulturním domě objevily trhliny. To se mohlo stát v důsledku zemětřesení. Výbor, který měl na starost průzkum místa, neřekl, že by šlo o jakoukoliv spojitost. Ale pokud bereme v úvahu, že se za poslední měsíc jednalo o druhé otřesy půdy, je zcela pochopitelné, že místní agentura civilní ochrany vydala informační materiál o tom, jak jednat v případě zemětřesení. Dne 11. října v 07.57 hod byly v oblasti Nyírbátor a Máriapócs zaznamenány otřesy půdy o síle 2,2 stupňů Richterovy stupnice. Nedošlo k žádnému zranění osob ani k finančním škodám a nestalo se nic, kromě toho, že se pohyboval nábytek a zvonily sklenice. Dne 16. prosince v 08.06 hod byly v blízkosti Nagykanizsy zaznamenány otřesy půdy o síle 3,7 stupňů. Otřesy půdy bylo možné vnímat na rozsáhlém území. Nedošlo k žádnému zranění osob ani k finančním škodám.

6.1.3.3. Ochrana v případě záplav a povodní Dne 1. listopadu ve 20.57 hod nahlásil občan požárnímu sboru v Salgotarjánu, že došlo k protržení hráze přehrady Bárna a že voda teče směrem k Mátranováku. V nedávné minulosti bylo vytvořeno jezero plné ryb bez jakéhokoliv povolení a došlo k proměně přehrady. Tato proměna byla příčinou prosakování vody a protržení hráze, přičemž došlo k tomu, že 500 tisíc litrů vody proteklo vesnicí Mátranovák až do nádrže na vodu v obci Maconka. Toto obrovské množství vody zničilo malé mosty, 15 domů a ohrozilo dalších 25. Záchranných prací se zúčastnilo 30 kolegů z regionálního krizového managementu, místní požární sbor ze Salgótarjánu a další civilní orgány, přičemž bylo použito 11 požárních vozidel a 6 pásových vozidel. 150 osob bylo z vesnice zachráněno, přičemž 100 z nich strávilo noc u příbuzných a 50 spalo v kulturním domě. Ve 23.00 hod se nádrž na vodu zaplnila a voda začala opadat. Dne 2. prosince ráno se občané mohli vrátit domů a odborníci z krizového managementu začali odhadovat škody a zároveň začal Národní ústav zdravotní péče a zdravotnická zařízení provádět desinfekci oblasti. 6.1.3.4. Nezvyklé počasí Dne 13. června se v oblasti města Érd se neuvěřitelným způsobem zvýšila spotřeba vody v důsledku horkého počasí. Tím došlo k nedostatku pitné vody. Nádrže s pitnou vodou, ze kterých byl zásobován IV. a III. distrikt města Érd byly prázdné. Krizový management a Národní ústav zdravotní péče vytvořili společně se samosprávnou obcí krizový výbor. Jako dočasné řešení došlo k tomu, že 6 vozidel samosprávné obce, civilní ochrany a úřadu pro vodní práce v Budapešti rozváželo balíky pitné vody v pátek a v sobotu. Bylo zakázáno kropit v době od 06.00 hod do 22.00 hod. Tlakové pumpy doplnily nádrže na vodu v sobotu večer. Takže místní vodovod mohl znovu fungovat, byl však nižší tlak, než obvykle. Zjistilo se, že kapacita pump a potrubí – ve srovnání s požadovaným množstvím – je o mnoho nižší. Proto samosprávná obec nařídila postavení prozatímního vodovodního systému. 6.1.3.5. Doprava (silniční, vodní) Dne 5. května došlo ve městě Lovasberény, které se nachází v regionu Fejér, k nehodě kamiónu, který převážel nebezpečný materiál. V důsledku nehody vyteklo 2500 litrů škodlivých látek 2 procentní koncentrace z kamiónu na vozovku a do přírody. Odborníci z požárního sboru, krizového managementu a Úřadu pro ochranu přírody látku (kyselina parafenol-sulfonová) ohraničili a požádali 3 rodiny, které bydlely poblíž nehody, aby na 1 den opustily své domovy. Požární sbor a dopravní společnost provedly záchranné práce a dokončily ohraničování látky. Dne 25. června v 17.20 hod došlo na silnici číslo 86 v blízkosti města Zalalövő k nehodě slovinského kamiónu, který přepravoval kapalný fenol. Kontejner, který z kamiónu spadl, nikoho nezranil, ale několik decilitrů kapaliny proniklo ven. Záchranných prací se zúčastnil požární sbor, skupina pro rozpoznání rizik regionu Zala, soukromá společnost Resque a slovinští hasiči. Dne 26. ráno se odborníkům podařilo přemístit kapalný fenol do jiného kontejneru. Nebezpečný materiál, který unikl do přírody byl odsát pomocí perlitu a poté odvezen pryč. V průběhu nehody byl náklad neustále sledován a nebyly zaznamenány žádné nebezpečné údaje.

Dne 4. prosince v 8.10 hod se v blízkosti Szegedu na silnici číslo E55 na 28. kilometru převrátil slovenský kamión do příkopy. Kamión převážel 20.000 kg balení saturovaného baria. Požárníci začali sbírat rozprášený nebezpečný materiál, ale svou činnosti mohli ukončit až další den ráno, protože byla tma a mlha. Policie hlídala látku po celou noc. Nedošlo k žádnému zranění osob. Dne 5. prosince ve 12.45 hod byly nebezpečné látky z havarovaného kamiónu přeloženy do pomocného vozidla. Po vyčištění silnice v 16.05 hod byla silnice opět otevřena. Dne 6. prosince se týmu 10 požárníků po třech hodinách namáhavé práce podařilo kamión obrátit. Nebezpečné látky, které se rozlily do přírody, se podařilo odvézt pryč a Úřad pro ochranu přírody je poté zničil. Dne 9. prosince v 11.58 hod byl přivolán požární sbor hlavního města a členové týmu pro rozpoznávání rizika na křižovatku ulic Mesterova a Kálmán, kde se převrátil kamión kvůli technické závadě na přívěsu. Kamión vezl 5 tun granulovaného hydroxidu sodíku, přičemž 10 balení se vysypalo na vozovku. Oblast nehody policie uzavřela. Požárníci, kteří měli na sobě ochranný oděv, vyčistili celou oblast a posbírali balení s nebezpečnou látkou. Ředitelství pro civilní ochranu v Budapešti zařídilo kamión, který převezl materiál na bezpečné místo v 10. distriktu. Nedošlo k žádnému zranění osob. 6.1.3.6. Letectví Dne 2. září ve 13.15 hod došlo na budapešťském letišti Ferihegy v prostoru označeném číslem 43. k tomu, že poté, co přistálo letadlo Boeing 737 z Amsterdamu a poté, co vystoupili cestující, ucítili letečtí mechanici pronikavý zápach v místech nakládací plošiny. Kvůli špatnému skladování 3 barelů o hmotnosti 22 kilogramů unikl z barelů základní materiál na výrobu parfémů. Koncentrovaný základní materiál byl hořlavý, podobný žíravému louhu, který by mohl poškodit plíce a další dýchací orgány. Odborníci z krizového štábu letiště převezli letadlo na bezpečné místo a provedli první nouzová opatření, pak je předali technickému týmu letiště. Došlo k lehkému poranění ruky jednoho z mechaniků, ale žádný cestující nebyl zraněn. 6.1.3.7. Výbuch Dne 25. srpna ve 3.18 hod vybuchla v tramvaji číslo 6, která stála ve stanici v VI. distriktu Budapešti na náměstí Nyugati 6 malá bomba. 20-letý muž měl ve svém batohu acetonovo-peroxidovou bombu vlastní výroby, kterou, jak tvrdil, měl k sebeobraně, a která vybuchla kvůli vysoké teplotě a pohybu tramvaje. Dva cestující utrpěli vážná zranění, šest dalších utrpělo lehká zranění. Okna tramvaje se roztříštila. Žádná z osob, které čekaly na zastávce tramvaje, nebyla zraněna. Poté, co policie rychle prozkoumala místo výbuchu a poté, co bylo místo vyčištěno od střepin, doprovodil požární sbor tramvaj do garáží k podrobnému prozkoumání. Na místě výbuchu došlo pouze k hodinovému zpoždění.

6.1.3.8. Události spojené s poruchami jaderných zařízení Podle ranního hlášení jaderné elektrárny Paks, veřejné akciové společnosti, došlo dne 11. dubna k úniku radioaktivního plynu z bloku číslo 2, proto management zaslavil roční údržbu. Plyn unikl z čistícího zařízení reaktoru. Ostatní reaktory jaderné elektrárny fungovaly bez problémů a v podniku nedošlo k žádnému ohrožení radioaktivními látkami. Nebylo nutné provést žádná nouzová opatření. Obyvatelé sousedních obcí byli řádně informováni. Odborníci začali okamžitě provádět vyšetřování. Státní jaderný úřad označil poruchu stupněm číslo dva ze sedmistupňové škály na základě mezinárodní úmluvě o jaderných elektrárnách. Údržba byla obnovena 12. dubna. Přestože nedošlo k vyhlášení mimořádného stavu, museli odborníci pracovat za takových okolností, že museli neustále vydávat zprávy o stávajícím stavu radiace a museli za pomocí systému SINAC (což je zkratka softwaru pro simulace týkající se životního prostředí) počítat s nejhorší možnou variantou, a my jsme také sledovali stav radiace. Školený tým profesionálů z Centra pro měření radiace se také, ihned po zjištění závady, podílel na měření radiace v okolí jaderné elektrárny. Co se týče závady na jaderné elektrárně Paks, provedly veškeré zúčastněné organizace svou práci na vysoké profesní úrovni. 6.1.3.9. Monitorování a mapování rizik Maďarský krizový štáb Ministerstva vnitra má platné smlouvy o spolupráci se všemi maďarskými institucemi a organizacemi, které se zabývají prevencí, monitorováním, mapováním a řešením rizik a katastrof. Jedná se například o Národní úřad pro zdravotní péči, Zdravotnické služby, Národní dopravní úřad, Úřad pro ochranu přírody a ostatní orgány státní správy.

6.1.4. Systém RODOS Systém RODOS je ochranný systém, který funguje v reálném čase a usnadňuje rozhodování. Byl vyvinut 9 členskými zeměmi Evropské unie v 10 laboratořích, kterým velel Německý FZK Karlsruhe Institute. Systém slouží k jednání v případě jaderných havárií nebo pro jejich dementování. Systém RODOS je jednoduchý, standardizovaný a spolehlivý základ pro přípravu na jednání v případě závad v jaderných elektrárnách, jaderných havárií a dále slouží k analýze dané situace a k rozhodování o opatřeních, která je nutné učinit. Systém RODOS zaručuje úspěšné, standardizované a mezinárodní řešení přeshraničních závad na jaderných systémech, účinnou spolupráci mezi různými zeměmi, vzájemnou pomoc a pomáhá dohlížet nad jadernými haváriemi a katastrofami, které se stanou v jiných zemích tím, že je schopen porovnávat různé mezinárodní údaje. Jaderná elektrárna Paks má ve svých reaktorech několik senzorů a ve výšce 120 metrů také meteorologické zařízení. Tyto senzory zasílají údaje v online režimu do serveru systému Rodos každých10 minut. Navíc 9 dalších měřících stanic pomáhá sestavit úplný obraz jaderných zařízení.

6.1.4.1. Mezinárodní platforma pro výměnu regionálních radiologických dat Mezinárodní platforma pro výměnu regionálních radiologických dat (krátce: Mezinárodní platforma pro výměnu dat) zajišťuje členským zemím neustálý přísun údajů, které naměří národní radiologické a meteorologické monitorovací systémy, systémy jaderných elektráren a systémy laboratoří na ochranu přírody ve formátu EURDEP (Evropská platforma pro výměnu dat), a to v souladu s mezinárodními normami. Evropské země mají tedy aktualizované údaje a databázi s informacemi o evropské meteorologické a radiologické situaci a o znečištění ovzduší, vody a půdy, a to díky této mezinárodní výměně dat. Data jsou vyměňována prostřednictvím (telefonních) ISDN linek, ale v budoucnu bude možné vytvořit díky finanční podpoře EU satelit sloužící k přímé komunikaci.

6.2 . Strategie k rizo vého řízení

Tato Strategie je dokumentem, který se týká profesionálních organizací krizového řízení a který byl vypracován na základě strategických cílů Ministerstva vnitra a za přihlédnutí k funkčním strategiím – tedy k člověku, ekonomice a informačním technologiím, a jejím cílem je stanovovat cíle a směrnice týkající se profesního rozvoje na dalších 5 až 6 let.

6.2.1. Strategické cíle a předpisy Strategické cíle a předpisy, které se týkají profesních úkolů, jsou rozděleny do čtyř oblastí: 1. Příkazy a kontrola, ekonomický management a funkčnost, tedy oblasti, ve kterých je kladem důraz na efektivní organizační strukturu, plánování ekonomického managementu na novém základě a zlepšování logistické podpory a s tím souvisejících příkazů a kontroly. Stanovené cíle a. Organizační struktura krizového řízení by měla být schopna plnit strategické cíle, flexibilně reagovat na změny životního prostředí a její rozvoj by měl být v souladu s reformačními procesy, které probíhají ve společnosti, se změnami externích vztahů a dále by měla zkoumat vztahy mezi „zákonemposláním-organizací“. Aby mohlo být dosaženo těchto cílů, je třeba provést následující aktivity: Zároveň se změnami ve struktuře veřejné správy by měl být revidován rozsah úkolů daných organizací, podmínky vzájemné závislosti a právní rámec těchto organizací; Mělo by dojít k modernizaci školících systémů a měl by být kladen důraz na zvyšování úrovně znalostí cizích jazyků; Měly by být pravidelně prováděny analýzy popisu práce s tím, že by měl být zvolen přístup analýzy vztahů mezi „obsahem-funkcí-systémem“, měla by být vytvořena určitá schopnost měnit strukturu a podporováno vytvoření systému motivace přímo úměrnému výkonům a kvalitě. b. Plánování ekonomického řízení na novém základě, přičemž by se mělo využívat financování různých misí a systému projektů v oblasti plánování, místo původního způsobu plánování. K tomuto účelu by měla být vytvořena základna lidských zdrojů, měly by být získány potřebné metody a reorganizována a změněna metoda týkající se finančního plánování. Aby mohlo být dosaženo těchto cílů, je třeba provést následující aktivity: Aby mohl být vytvořen systém plánování rozpočtu pro jednotlivé mise, je třeba zavést plánovací systém založený na systému projektů, jehož základem je rozvoj a údržba v rámci střednědobé profesionální strategie;

Dále je třeba analyzovat možné množství interních rezerv, nutnost vlastnit nehmotný majetek a jeho možné využití a je také třeba prostudovat úkoly, které by bylo možné nahradit jinými službami. c. Aby bylo možné účinněji provádět rozhodnutí a rychleji zpracovávat informace nutné k udělování příkazů a ke kontrole a dále aby bylo možné úspěšně podporovat zásahy, je nezbytné vytvořit rychlejší informační systém – díky němuž by bylo možné poskytovat vybavení a zajišťovat připravenost osob, které toto vybavení umí používat a které umí používat i tento systém. 2. Oblast prevence a organizačních záležitostí, ve které se jedná o aktivity, které jsou schopny snižovat dopady nejrůznějších událostí a dále se jedná o zajištění bezpečnosti obyvatelstva a majetku, a to vše vytvořením organizační struktury a kultury, díky které by bylo možné kdykoliv úspěšně plnit zadané úkoly. Stanovené cíle: a. Údržba a zlepšování účinné spolupráce s mezinárodními organizacemi. Aby mohlo být dosaženo těchto cílů, je třeba provést následující aktivity: o provést úkoly, které vyplývají ze směrnic a doporučení EU, zejména úkoly týkající se zavedení směrnice SEVESO II a její začlenění do systému národního práva a dále začlenění Helsinské úmluvy UN ECE do maďarského právního systému; o aplikace procedur týkajících se plánování civilní ochrany, které vyplývají z našeho členství v NATO.(Příloha 4.) b. Zlepšení preventivních aktivit tak, aby bylo možné minimalizovat nechtěné následky na jednotlivé členy společnosti. Aby mohlo být dosaženo těchto cílů, je třeba provést následující aktivity: -

Definovat principy instalace veřejných výstražných a informačních systémů a vytvořit návrh plánu rozvoje; Zrevidovat metody plánování zavedením jiného přístupu k nebezpečím a stanovením obsahu požadavků týkajících se plánování tak, aby byly co nejblíže k praktickým aktivitám.

c. Aby bylo možné zajistit podmínky nutné pro úspěšné reagování a intervenci, je třeba dále modernizovat systém technických a strojírenských zařízení, a to tak, že budou začleněny metody pololetního plánování. Aby mohlo být dosaženo těchto cílů, je třeba provést následující aktivity: -

Dosáhnout plné činnosti záchranářské základny, Prozkoumat a analyzovat otázky technické, organizační a otázky aplikace v kontextu možností konkrétních území.

3. Oblast krizového řízení, ve které se jedná o aktivity, jejíchž prostřednictvím je možné zmírnit následky mimořádné události nebo katastrofy, ničivé dopady na životy a zdraví obyvatel a škody na majetku. Stanovené cíle: a. Analýza právních a organizačních podmínek a možností intervence a pomoci, uplatňování nových přístupů v průběhu plnění úkolů a definování možných organizačních struktur. Aby mohlo být dosaženo těchto cílů, je třeba provést následující aktivity: -

-

Stanovit úkoly požární ochrany jako úkoly, které jsou ze zákona povinné pro samosprávné obce; Prozkoumat uskutečnitelnost povinností jednotlivých obcí, které se týkají požární ochrany v oblasti plánování zásahů a pomoci, která se týká záchrany a protipožární ochrany; Prověřit možnost provozovat organizace založené na základě povinností spojených s civilní ochranou dlouhodobě.

b. Aby bylo možné provádět účinné zásahy nebo účinnou pomoc, je třeba vytvořit záchranné organizace (skupiny) na regionální úrovni, které by měly na starost komplexní záchranu, a to s pomocí profesionálních, dobrovolnických a charitativních organizací, zvláštních záchranných organizací a civilních organizací. c. Zlepšení monitorovacích systémů tak, aby bylo možné včas a účinně reagovat a zasáhnout. d. V průběhu plánování a realizace úkolů spojených s ochranou obyvatelstva je nezbytné revidovat a definovat potřebu ochranných krytů, jak je běžnou praxí členských států NATO a EU. e. Znovu definovat filozofii poskytování individuálních ochranných pomůcek obyvatelstvu založenou na základě praxe členských států, a to s ohledem na specifická průmyslová nebezpečí a jiné mimořádné události, incidenty a krizové situace. 4. Oblast obnovy a nápravy škod, v rámci které dochází k nové formulaci filozofie různých aktivit a k revizi úkolu krizového řízení. Stanovené cíle: a. Formulování možných úkolů a obsahu období, které následuje po mimořádné situaci nebo katastrof. Zde je tedy kladen důraz na období, ve kterém probíhají aktivity, které mají za cíl zajistit bezpečnost osob a majetku a dále na úkoly které mají za cíl obnovení normálního života. Aby mohlo být dosaženo těchto cílů, je třeba provést následující aktivity:

o Je třeba vyjasnit obsah termínu obnova (rehabilitace) a oddělit jej od významu spojeného se „stavebním průmyslem“ a objasnit obsah provizorních aktivit, jejichž cílem je ochrana osob a majetku. b. Co se týče rekonstrukce a obnovy poškozeného majetku, který byl poškozen v důsledku mimořádné události nebo katastrofy, je nutné použít nový přístup založený na hodnocení aktivit provedených prostřednictvím různých metod a nejrůznějších systémů. Cílem národního krizového managementu (NDGDM) je dosáhnout uvedených strategických cílů se souhlasem a za podpory Ministerstva vnitra, prostřednictvím vnitrostátní a mezinárodní spolupráce, za použití tradičních metod a také vlastních zkušeností s různými operacemi a díky rozumnému využívání dostupného rozpočtu.

6.3. Aplikace nové informační technologie a telekomunikačních technologií

6.3.1. Úspěchy v oblasti informačních a telekomunikačních technologií dosažené v roce 2003 a pololetní plány na jejich modernizaci V polovině roku 2002 byl vytvořen Národní informační systém pro krizové řízení (NDMIS). Tento systém spojuje data místní počítačové sítě (LAN) národního krizového managementu (NDGDM) a úřadů krizového managementu jednotlivých žup. V rámci systému byly aktivovány aplikace, které regionálním úřadům velmi usnadňují přístup k centrální databázi a ke zdrojům, a to prostřednictvím bezpečné soukromé virtuální sítě. V roce 2003 byla připravena a různými způsoby prezentována koncepce rozšiřování NDMIS.

6.3.2. Právní rámec pro zřizování a zlepšování systému informačních technologií Zákon o civilní ochraně z roku 1996 a zákon o krizovém řízení z roku 1999 (dále jen ZKŘ) a platné vládní vyhlášky a rozhodnutí stanovují rozsah úkolů a aktivit, které jsou předmětem činnosti organizací zabývajících se krizovým řízením. ZKŘ stanovuje povinnost vytvořit a provozovat telekomunikační systémy a systémy IT pro účely krizového řízení v rámci jednotného systému řízení. ZKŘ také stanovuje, že je úkolem vlády, aby vytvořila informační systém pro krizové řízení. Vládní vyhláškou bylo nařízeno uplatňování ZKŘ a zároveň bylo definováno složení a úkoly Vládního koordinačního výboru (VKV). Vládní rozhodnutí stanovuje organizační strukturu VKV, průběh operací a proces přijímání rozhodnutí. Vládní vyhláška nařizuje VKV, aby sestavil návrh plánu na vytvoření, provoz a modernizaci komunikačního systému a systému IT pro krizové řízení. Na základě vládní vyhlášky o „ochraně proti velkým haváriím, ve kterých hrají roli nebezpečné látky“ je krizový štáb (NDGDM) povinen vést zprávy o nebezpečných zařízeních a podnicích a o plnění úkolů a předseda VKV je povinen předkládat výroční zprávu ohledně své činnosti. Předseda VKV je povinen tuto zprávu, jednou za rok, předložit kompetentnímu orgánu Evropské unie. V bodě 3 výše uvedené vyhlášky je „krizový štáb (NDGDM) povinen vytvořit informační systém, který by byl schopen reagovat na požadavky operátorů, obsahoval by bezpečnostní analýzy a zprávy, informace o externích plánech ochrany a ostatní informace, které zajímají veřejnost.“ Směrnice Rady č. 96/82 ES (SEVESO II) byla začleněna do maďarského právního systému jako součást kapitoly o životním prostředí v rámci procesu sbližování právních předpisů EU. Dílčí strategie Ministerstva vnitra, která je součástí Strategie týkající se maďarské informační společnosti, stanovuje požadavky na informační technologii v případě mimořádných situací nebo katastrof následovně:

§

§

Koordinace aktivit sloužících jako reakce na mimořádné události by měla být podporována komplexním systémem GIS, který obsahuje údaje rozdělené podle jednotlivých oblastí. V důsledku rozšiřování sítě bude možné do tohoto systému vstupovat ve všech oblastech země a bude snadnější přesouvat data, která se týkají určitých oblastí, do ústředního počítače. Tato aplikace zajistí provedení krizové analýzy a na všech úrovních krizového řízení (národní, regionální a místní) bude řídícím osobám k dispozici jednotná databáze a metodika.

Aplikace mapující zdroje by měla usnadnit přístup k informacím uloženým v geodatabázích různých úrovní. Mapa zdrojů je komplexní informační technologie s databází obsahující geografické informace a takový software, který je schopen zpracovávat veškeré mapy a popisné informace týkající se zkoumané oblasti v rámci jediného systému, přičemž veškeré analýzy, které se týkají zadaného úkolu, bude možné vyhledat pomocí stejného rámcového systému. S ohledem na různorodost vyžadovaných funkcí by měl být dalším krokem ve vývoji software GIS a sada nástrojů pokročilých aplikací, které budou z tohoto software vycházet, pomocí kterých bude možní zhotovovat analýzy v rámci GIS v rastrových i vektorových datech. Tato databáze by měla být přístupná z profesionálních programů, které poskytují GIS a mapování a měla by být schopna vyhledat složité požadavky a mít ty nejsložitější funkce. Je nezbytné zlepšit informační systém pro krizové řízení tak, aby vyhovoval požadavkům EU. Od systému společnost a odborníci očekávají, že bude schopen zpracovávat složité úkoly, které je možné splnit pouze v případě, že je k dispozici dostatečné množství kvalitních informací v pravý čas tak, aby bylo možné učinit správné rozhodnutí. Abychom splnili výše uvedené požadavky, zavádíme integrovaný informační systém pro krizový management (NDMIS). Systém je možné vytvořit spojením několika složek. Jedná se o následující složky: 1. Vytvoření a provozování národní telekomunikační a informační sítě pro krizové řízení (první a nejdůležitější); 2. Exitující a neustále se rozšiřující databáze pro krizové řízení a jejich integrace do jednotného systému databází a do jednotného rámce; 3. Shromažďování a neustálé vyhodnocování dat, která poskytují funkční monitorovací systémy a systémy, které mají být zavedeny (SEVESO); 4. Přístup k částím databází ministerstev, partnerských organizací a institucí v rámci situačního centra Ministerstva vnitra, které budou potřeba ke splnění úkolů, které vznikly v rámci krizového řízení; 5. Podpora a realizace povinnosti informovat veřejnost, která je stanovena ve vládních vyhláškách, prostřednictvím informační technologie a telekomunikací; 6. Na základě mezinárodních vztahů a spolupráce vytvoření a zlepšení databází systémů, které si mohou vzájemně předávat data (zemětřesení, RODOS, AMAR); 7. Účast na programech EU a NATO, pokračování v plnění zahraničních (externích) norem v průběhu procesu modernizace a s tím spojené otázky.

Je možné dosáhnout toho, aby Maďarská republika získala další podporu EU, a to tím, že bude realizovat 2. fázi 2 týkající se výše zmiňovaného systému a tím, že předvede systém, který je základem vytvořeného systému NDMIS.

6.3.3. Současný stav NDMIS, jeho služby a podpora, kterou zajišťuje Informačně komunikační systém zajišťuje vhodné zázemí pro účinnou podporu krizových štábů místní, regionální a národní úrovně prostřednictvím informačních technologií, která je založena na analýze rizik, usnadňování rozhodnutí a poskytování variant pro rozhodování, které vychází z údajů o obyvatelích státu a jednotlivých obcích, přičemž se jedná o aplikaci GIS s rozdělenou a jednotnou databází. Poskytuje propojení dat mezi místní počítačovou sítí (LAN) NDGDM a počítačovými sítěmi Úřadů ředitelství jednotlivých žup a servery, které rozdělují centrální zdroje. Zaměstnancům regionálních úřadů umožňuje získat přístup a oprávnění k přístupu k veškerým datům systémů, které se užívají v oblasti správy a krizového řízení. Díky využívání dálkového telefonního systému s mnohočetnými oprávněními, které jsou integrovány v systému, je možné vytvořit spojení mezi daty, které mohou využít všichni pracovníci regionálních organizací a spolupracujících orgánů prostřednictvím analogové digitální sítě – ISDN nebo GSM. 6.3.3.1

Vlastnosti NDMIS:

» splňuje požadavky definované v rámci koncepce dlouhodobého rozvoje sítí Ministerstva vnitra,

» zajišťuje multiprotokolový přenos dat, » linky a aktivní prvky systému je možné řídit z jednoho centra, » je velmi spolehlivý a vykazuje vysokou úroveň povolené tolerance chyb » » » » » » » »

»

(dostupnost vyšší než 99 procent), síť je možné spravovat jako soukromou virtuální síť, bezpečnou komunikaci zajišťují systémy přenosů dat, je schopen přenášet integrovaná a hlasová data poté, co je provedeno potřebné vylepšení zařízení, síť zapadá do již existujícího zařízení, je možné ji začlenit do systému, využívá komunikační šířku pásma, uvedená minimální šířka pásma může být bez problémů zvětšena, počet koncovek je možné zvýšit dle poptávky, je možné vytvořit síťová data a systémový dozor tak, aby se zefektivnila každodenní práce, je možné provozovat kanál se zprávami prostřednictvím intranetu a je možné provozovat složitý systém zasílání zpráv a archivování , zařízení může také poskytnou řešení, které zajistí prioritní využívání programových balíků, technické ochranné prostředky soukromé sítě, vysoce bezpečné kódování, identifikaci uživatelů soukromé sítě, kontrolu hardware a dálkový přístup ke zdrojům,

» může poskytovat účinný systém pro účely logistiky, přípravy a podpory rozhodnutí v rámci zvláštních úkolů (např. při krizovém řízení v případě povodně), a to prostřednictvím školeného personálu a programového balíčku zhotoveného za tímto účelem.

6.3.4. Geografický informační systém GIS Software GIS, instalovaný v NDGDM, se v nedávné minulosti ukázal jako velice užitečný. Poskytl vhodnou bázi map pro vytvoření maďarských a mezinárodních map a databází zpracovaných v rámci Transkarpatského informačního systému. Situace v obcích postižených povodněmi, které způsobila řeka Tisza v roce 2001 a řeka Dunaj v roce 2002, byly mapovány pomocí tohoto systému. Navíc systém pomáhal při plánování evakuace obyvatelstva, určovaní míst, kde byli lidé přijímáni, stanovování optimálních únikových cest, zajišťování vozidel pro přepravu a organizování dodávek léků a potravin. Systém je schopen integrovat programy pro identifikaci, registraci, propagaci a komunikaci. Systém pro informování o nehodách, vytvořený na základě Arc View začátkem roku 2003 toto prohlášení jen potvrzuje. Kromě jiných byly do našeho systému GIS integrovány databáze pro identifikaci nebezpečných látek ALOHA a SPIRS a aplikace pro analýzu rizik a došlo k tomu, že byly získány veškeré informace o nebezpečné podnicích i s údaji o stupni nebezpečí. V blízké budoucnosti bude vytvořen systém pro přípravu a podporu rozhodování založený na integrované databázi, která bude sloužit jako pomoc při prevenci a reakci na katastrofy. Základem této databáze bude program GIS, který je ve fázi vývoje. Aby bylo možné získat místní údaje, je třeba, aby byly organizace zabývající se krizovým řízením vybaveny mobilními informačními a komunikačními technologiemi. Software Arc View 3.2 GIS používaný v NDGDM a Úřadů krizového řízení jednotlivých žup poskytuje dostatečné zázemí. Díky tomuto software je možné rychle získávat stanovená data a je možné je vyhodnocovat a zobrazovat údaje na mapách. Naše stávající databanka obsahuje data na o jednotlivých obcích (s výjimkou župy Somogy), údaje o obyvatelstvu jsou tedy seskupena a zaregistrována podle obcí, což je vhodné pro mimořádné situace na úrovni obcí. Vypracovali jsme koncepci pro zlepšování systému GIS, jejímž jádrem je dostupnost digitálních map všech obcí, s rozdělením na jednotlivé obce a jejich přenesení do hlavního počítače společně s údaji o populaci a infrastruktuře. V budoucnu budou členové krizových štábů, kteří absolvovali školení o Arc View a kteří využijí své zkušenosti, schopni podílet se na podpoře rozhodnutí vedení tím, že vyhotoví mapy, které budou vhodné pro rozsáhlé krizové řízení a budou moci podpořit proces rozhodování informacemi v reálném čase a předvést je za použití GIS. Shromažďování dat bude jedním z hlavních úkolů Úřadů krizového řízení jednotlivých žup.

6.3.4.1

Dálkový telefonní systém

Vedle systému GIS byl v NDGDM vytvořen i vícelinkový kalibrovaný dákový telefonní systém s kvalifikací „AAA“. Cílem systému je vytvořit přístup pro všechny obce nezávisle na jejich situaci – k veškerým centrálním zdrojům NDGDM (např. Lotus Notes, Callisto, intranet, internet) v případě, že mají analogové komunikační spojení, ISDN nebo GSM. Tento systém je schopen spojit až 30 vytočených čísel najednou a v NDGDM má 40 jednotlivých kláves, díky čemuž je možné zajistit vysokou míru bezpečnosti při dálkové identifikaci osob.

6.3.5. Plán vývoje systému § Program na podporu operací a rozhodování v rámci centrálních databází a databází hrabství § Realizace úkolů na základě právních předpisů a zřízení komplexní a jednoduše dostupné databáze, která se bude neustále rozšiřovat. § Příprava a podpora rozhodovacího procesu tím, že uživatelé budou schopni získat důležité údaje jednoduchým způsobem bez zvláštního školení. § Základem se může stát operační software s databází Oracle, který by měl být přeměněn na program na podporu rozhodování a zajistit snadnou obsluhu systému na všech úrovních. § Při vytvoření nové databáze je nezbytné vytvořit software pro uploading a synchronizaci a začlenit fyzický uploading jak na centrální, tak na regionální úrovni. Data shromážděná na místní úrovni se automaticky dostanou na úrovni celé země. § Školení odborníků by mělo probíhat v kurzech, které by měly být celostátně organizovány, ostatní kurzy by měly probíhat v jednotlivých regionech. § Požadavky na šířku pásma zahrnují požadavek na rozšíření stávajícího pásma. 6.3.5.1. Spojování a podpora profesionálních hasičských sborů, agentur a kanceláří civilní ochrany jednotlivých samosprávných obcí Jak přístup k centrální databázi v režimu online, tak i uploading atribučních dat, by měli být vytvořeny pro 200 agentur a kanceláří civilní ochrany, které podléhají Úřadům krizového řízení státu a Úřadu civilní ochrany v Budapešti. (Počet zaměstnanců těchto agentur a kanceláří by se měl pohybovat od 1 do 5 osob). Existují dvě metody, jak se spojit s jednotlivými ředitelstvími: • •

Uživatelé, kteří pracují v budově místního samosprávy se mohou připojit k síti kanceláře Veřejné správy Ministerstva vnitra; Uživatelé, kteří pracují na jiných místech, se mohou připojit prostřednictvím nezávislé pronajaté telefonní sítě nebo prostřednictvím ostatních komunikačních linek (microwave).

Spojení s profesionálními hasičskými sbory je možné provést také dvěma způsoby: prostřednictvím Úřadu krizového řízení nebo prostřednictvím internetu.

Spojení s výše uvedenými institucemi by mělo být vyřešeno tak, aby bylo co nejbezpečnější s ohledem na vnitřní předpisy Ministerstva vnitra a mělo by umožnit úřadům nezávislou spolupráci, i když budou odpojeni od hlavní sítě. 6.3.5.2. Spojování a podpora samosprávných obcí Z výsledků předchozích průzkumů vyplynulo, že 70% uživatelů pracuje v budovách samospráv. Podle našich plánů by měla bezpečná komunikace probíhat tak, že budou propojeny individuální počítače s centrem. Tito uživatelé se mohou připojit do sítě NDGDM přes krizové řízení oblastí pouze poté, co podstoupí příslušný proces identifikace. Ochrana sítě NDGDM by měla být zajištěna tak, že budou podporována bezpečná řešení. Dalším požadavkem je, že síť NDGDM musí být chráněna před vniknutím ostatních uživatelů „zvenčí“. Abychom vyřešili tento problém, je třeba zajistit, aby daný počítač nemohl přijímat ani odesílat spojení v okamžiku, kdy je připojen do sítě NDGDM tak, aby počítače připojené do této sítě mohly komunikovat výhradně se sítí NDGDM. Uživatelé, kteří pracují v kancelářích místních samospráv, budou mít další podporu, a to díky rozšíření existujícího serveru, který by vyžadoval přísnou osobní identifikaci. Je třeba vytvořit spolehlivé služby pro velký počet uživatelů. Aby bylo možné dobře identifikovat uživatele, je potřeba mít nástroje, které zamezí připojení „zvnějšku“. 6.3.5.3. Záruka týkající se aplikací V případě rozsáhlých sítí je důležité vlastnit jen důležité aplikace, protože ostatní aplikace většinou jen zbytečně zabírají určité pásmo. Proto je u všech sítí důležitá správa pásem. Mnoho výdajů lze ušetřit vhodnou správou sítí v oblasti šířky pásma. 6.3.5.4. Přijímání vnějších spojení Aby bylo možné zvýšit účinnost krizového řízení a reakcí na katastrofy, je nezbytná spolupráce s nezávislými organizacemi. Kvůli vzájemné výměně dat je nezbytné se připravit na přijímání vnějších spojení jak z regionálních úřadů, tak i z centrálních úřadů. Přístup k NDMIS by měl být zajištěn na základě předpisů, které se týkají ochrany údajů vnitřních sítí. V případě vnějších spojení by měly být podporovány systémy pronajatých telefonních sítí a jiné telefonní systémy. 6.3.5.5. Spojení na úrovni vlády Je třeba zajistit možnost vzájemné výměny informací mezi NDGDM a jinými organizacemi, a to na základě dohod o spolupráci a jiných předpisů týkajících se krizového managementu.

6.3.5.6. Požadavky na systémy obsahující různé databáze: Systémy musí zajišťovat: • • • • • • • • •

Účinné uspokojování různorodých požadavků; Koherentní databázi, je možné ukládat pouze reálná data; Přístup ke všem datům v databázi; Nezávislost dat (fyzickou a logickou); Uskutečňování a prezentaci složitých spojitostí mezi jednotlivými daty; Nepřipouštět nadbytečnost a být schopny ji kontrolovat; Bezpečnost dat; Přesídlování; Rozdělení dat

6.4. Metody a nástroje k účinnému informování a přípravě občanů

Strach z nebezpečí patří mezi základní „geneticky zakódované reakce“ člověka a snaha o zajištění vlastní bezpečnosti je lidskou touhou už odedávna. Pokud přijmeme teorii, že bezpečnost je nepřítomnost nebezpečí nebo ochrana proti nebezpečí, pak je prvním milníkem na cestě k bezpečnosti to, že je třeba, aby člověk byl o nebezpečí informován. Nenarodili jsme se možností vědět o každém nebezpečí, spíše je poznáváme „na vlastní kůži“ a učíme se o jejich povaze. Šťastný je člověk, který se nemusí o nebezpečí dozvědět z vlastní zkušenosti, ale ze zkušenosti ostatních. NDGDM shromáždila veškeré poznatky, na základě kterých budou obyvatelé moci získat potřebné vědomosti o nebezpečích a o pravidlech chování v mimořádných situacích. Tyto informace jsou obyvatelům sdělovány v průběhu školení a přípravy obyvatelstva. Proto považujeme přípravu obyvatelstva za důležitý úkol, který je v souladu s požadavky Evropské unie a domníváme se, že neustálý rozvoj schopnosti svépomoci obyvatelstva by měl být základním prvkem při přípravě na mimořádné situace a pohromy. Úřad NDGDM – který používá praktické zkušenosti předchozích organizací – vypracoval v červnu roku 2000 „koncepci pro přípravu obyvatelstva“, která obsahuje tříletý program, který je rozdělen do podprogramů v délce trvání jednoho roku. V rámci koncepce jsou definovány cílové skupiny pro přípravu obyvatelstva (obyvatelé, starostové, úředníci pracující pro organizace civilní ochrany, dobrovolnické organizace) a délka přípravných období. Koncepce se dále zabývá obdobím prevence (předběžná příprava na mimořádné situace), obdobím mimořádné situace (informace v případě mimořádné situace) a obdobím obnovy a odstraňování ničivých následků (informace). Protože účinnost krizového managementu a obnovy záleží zejména na předchozím období přípravy v oblasti prevence, je důraz celé koncepce kladen na preventivní opatření. Mezi hlavní cíle koncepce patří: • • • • • • •

vytvořit systém pro přípravu obyvatelstva na národní, regionální a místní úrovni; vytvořit nový systém pro přípravu vedoucí pracovníky veřejné správy a místních vlád; připravit studenty státních a vyšších škol na mimořádné situace; poskytnout pomoc při přípravě na informovanosti o mimořádných situacích v rámci základních a pokročilých úrovní školících systémů vedených učiteli; vytvořit dobrovolnický systém sloužící k informovanosti veřejnosti; vytvořit Program prevence a představit jej v institucích místních vlád; zvýšit účinnost předběžné přípravy obyvatelstva na mimořádné situace;

Jednotlivá období pro přípravu obyvatelstva byla stanovena poté, co byly formulovány hlavní cíle. Celý proces přípravy byl pak rozdělen do tří fází: příprava týkající se prevence v období před výskytem mimořádné situace, příprava a informovanost v případě, že hrozí nebo již probíhá mimořádná situace a příprava a informovanost v období obnovy.

6.4.1. Preventivní příprava Příprava týkající se prevence není pouze shodná s přípravou v období prevence. Nehovoříme zde pouze o přípravě obyvatelstva na to, aby byly v průběhu mimořádné situace v činnosti veškeré nezbytné mechanismu. Hovoříme zejména o tom, že občané získávají pomocnou ruku, která jim pomůže vytvořit schopnosti svépomoci a dostávají informace o tom, jak se vyvarovat způsobování nouzových situací. Pokud systém prevence mimořádných situací funguje dobře, pak je realizace přípravy a zajištění informovanosti v době mimořádné situace mnohem jednodušší. V souvislosti s posledně řečeným byl pro případy mimořádných situací a pohrom vytvořen centrální informační systém, který v případě, že dojde k mimořádné situaci, bude zprovozněn odborníky krizového managementu dané oblasti ve spolupráci s Výbory obrany/ochrany. Tito odborníci a Výbory vytvoří řádné metody pro poskytování informací a také vytvoří postupy, které jsou vhodné v případě konkrétní mimořádné situace, které budou sloužit k rychlému a efektivnímu informování různých skupin obyvatelstva. Kromě metod pro přípravu obyvatelstva na hrozící nebo již vzniklé mimořádné situace se stejný význam přikládá i období obnovy. Obyvatelé, jejichž každodenní život byl v důsledku mimořádné události částečně nebo úplně „převrácen naruby“, jsou nesmírně zranitelní. „Reorganizace“ jejich životů vyžaduje rychlý a přesný tok informací, jednotné zacházení a koordinované činnosti a zejména také vyžaduje, aby bylo obyvatelstvo připraveno na to, co dělat a jak, aby se jejich životy mohly co nejdříve a s co nejmenšími ztrátami „vrátit do normálních kolejí“.

6.4.2. Vytvoření systému pro přípravu obyvatelstva Myšlenky uvedené ve zmiňované koncepci by měly být postupně realizovány. Nejdříve by měly být vytvořeno personální složení jednotek pro přípravné aktivity, a to tím, že by měla být vytvořena tzv. smíšená síť pro přípravu obyvatelstva. Kromě personálního obsazení odborných organizací krizového managementu by měly být zahrnuty místní vlády, instituce místních vlád, sdružení (sociální a charitativní organizace) a dobrovolní pracovníci z řad občanů. V současné době existuje: koordinační pracovní skupina NDGDM pro přípravu obyvatelstva a školitelé, kteří mají na starost přípravu obyvatelstva v rámci jednotlivých regionů (úřadů), skupina vedoucích poboček a kanceláří; tito lidé mají na starost přípravu odborníků; pokusně byl zaveden systém dobrovolné přípravy obyvatelstva a poradenský systém krizového managementu (státní školství, společenské a kulturní instituce, atd.) v rámci institucí místních vlád; skupina poradců, kteří dobrovolně provádějí školení (v rámci sdružení) a skupina úředníků hasičských sborů (v rámci profesionálních hasičských sborů samospráv) jsou ve fázi vývoje; podle Strategie národního krizového managementu je cílem tohoto pololetí vyškolit úředníky krizového managementu při místních vládách, které by zaměstnávala místní vláda a kteří by hráli určitou roli při přípravě obyvatelstva. Jednotlivé úrovně a součásti přípravného systému jsou vzájemně propojeny a fungují na stejných základech, ale také poskytují prostor pro specifika jednotlivých oblastí. Novým prvkem systému je, že

vybízí a podporuje dobrovolnou práci občanů a institucí a zahrnuje ji do aktivit odborných organizací.

6.4.3. Příprava vedoucích pracovníků veřejné správy a místních vlád Po poskytnutí personálního obsazení začalo školení krizového managementu místních vlád (starostů, notářů, předsedů Výborů obrany/ochrany) a některých vedoucích pracovníků veřejných správ. Příprava vedoucích pracovníků místních vlád je zcela nová, a to jak svou formou, tak i obsahem. Následující témata budou projednávána v rámci čtyřletého přípravného období: • • • • • •

organizování 3-5 denních základních kurzů pro nově zvolené starosty (předsedy místních Výborů obrany/ochrany) ve stanové lhůtě poté, co byli zvoleni; každoroční školení starostů organizované místními Výbory obrany/ochrany sloužící k oživení informací; plánování a organizace národních 2-3denních seminářů na stanovená témata týkající se mimořádných situací s praktickým dosahem; organizování regionálních schůzí týkajících se mimořádných situací v minulosti; v případě účasti: zpracování lekcí, které se strany naučily; organizování konferencí o ochraně pro předsedy obecních svazů, jednou nebo dvakrát do roka; sdělování znalostí o mimořádných situacích notářům v rámci jejich školení a následných školení.

Úřad NDGDM vypracoval podrobný návrh na přípravu vedoucích pracovníků veřejné správy a místních vlád v rozmezí let 2002 a 2006. Zkušenosti ze seminářů pro starosty, které byly dosud uspořádány, a ze školení pro regionálních organizací, jsou zahrnuty v návrhu.

6.4.4. Dobrovolnický systém přípravy obyvatelstva Vytvoření systému samopřípravy a systému (organizované) přípravy na bázi dobrovolnosti je novou iniciativou v rámci výše zmiňované koncepce. V několika evropských zemích existuje silná tradice dobrovolné činnosti, v Maďarsku je však také možné najít určité kořeny této práce. „Smíšený“ typ systému přípravy obyvatelstva, který vytvořil NDGDM, je založen na následujícím: přípravu obyvatelstva neprovádí pouze zaměstnanci národních, regionálních a místních organizací krizového managementu, ale také „civilisté“, dobrovolníci, kteří se chtějí účastnit. Na samém vrcholu systému stojí výše zmíněná Koordinační pracovní skupina pro přípravu obyvatelstva, která vypracovává strategie, principy a rámcové programy. Tento orgány také organizuje fóra, jejichž předmětem je celostátní příprava obyvatelstva. Školitelé, jejichž úkolem je příprava obyvatelstva jednotlivých oblastí a školitelé v rámci hlavního města mají za úkol koordinovat přípravu obyvatelstva na úrovni jednotlivých oblastí a v hlavním městě. Je úkolem a odpovědností starostů, aby vyřešili přípravu obyvatelstva na místní úrovni, za kterou zodpovídají. Při této práci jim pomáhají vedoucí pracovníci poboček úřadů civilní ochrany a kanceláří civilní ochrany.

Noví členové systému jsou tzv. „dobrovolní školitelé pro školení obyvatelstva“, kteří se dobrovolně naučí základní znalosti o krizovém managementu a o přípravě obyvatelstva. Připravují se prostřednictvím dálkového studia a k výuce mají k dispozici konzultace. Dostanou certifikát, který je opravňuje aktivně se podílet na aktivitách spojených s prevencí na místní úrovni. Pokusně se provádí pětiměsíční dálkové vzdělávání (školení) dobrovolníků ve 43 oblastech ve čtyřech župách. Pozitivní přístup dobrovolníků ke školení je chvályhodný. Poté, co budou vyhodnoceny zkušenosti s tímto systémem a po skončení konzultací má být systém převeden na národní úroveň, nejdříve do oblastí, které spadají pod okresní notáře.

6.4.5. Program prevence pro zajištění bezpečnosti Společenství, která jsou dobře a předem připravena na mimořádné situace, jsou schopna se s nimi úspěšně setkat. Když dojde k problémům, musí místní síly využít cenných minut a hodin a začít záchranné práce ještě předtím, než dorazí pomoc. Místním samosprávám v přípravě na nebezpečné situace pomáhá Program prevence, díky kterému vylepšují svoji přípravu. Vzniklo také vodítko pro vytváření takových programů, s jehož pomocí jsou vedoucí pracovníci jednotlivých institucí schopni vytvořit srozumitelný, testovatelný a v případě mimořádných situací i účinně využitelný Program prevence. Program prevence obsahuje mimo jiné i mapu nejvíce zranitelných oblastí a krátkou charakteristiku dané oblasti, její polohu, klasifikaci, převažující povětrnostní podmínky, geografické zvláštnosti, druhy institucí, pravděpodobné hrozby, které vycházejí z analýzy rizik, principy krizového řízení (protipožární ochrana, civilní ochrana, krizové řízení) a bezpečnost práce za účelem předcházení mimořádných situací a dále úkoly, které se týkají ochrany před mimořádnými situacemi, záchrany lidských životů a majetku. Ve zvláštních kapitolách je uveden interní varovný systém, sdělování informací v případě nouze a příprava pracovníků podniků týkající se krizového řízení. S pomocí tohoto programu jsou podniky schopny rychle a jasně jednat v případě nouze až do doby, dokud nepřijde pomoc a jsou schopni se s ohrožením vypořádat mnohem efektivněji. Pokus zavést tento program v současnosti probíhá ve čtyřech župách a existují plány na jeho zavedení na celostátní úroveň od září roku 2002.

6.4.6. Předběžná přípravy obyvatelstva na mimořádné situace Schopnost ochrany obyvatelstva, které bylo předem připraveno na mimořádné a nouzové situace, a jejich připravenost spolupracovat s úřady, je zcela jasně lepší, než schopnosti obyvatelstva, které připraveno nebylo. Z tohoto důvodu je důležité i nadále pracovat na rozvoji v této oblasti. Dřívější praxe ukazuje v této oblasti velké rozdíly. V některých oblastech (např. v případě jaderných elektráren a při povodních) je příprava na dané nebezpečí dostatečná, zatímco v jiných oblastech (např. nehody v chemických závodech, dopravní nehody, mimořádné povětrnostní podmínky) je třeba ještě vykonat mnoho práce. V současné době existuje:

Kromě metod, které byly vytvořeny dříve (informační materiály, společenské události, profesní dny), je v plánu „rozšíření oblasti“ přípravy obyvatelstva a za tímto účelem jsou vytvářeny nové metody. Pokud vezmeme v úvahu nové rizikové faktory, podporujeme také zahájení komplexní přípravy pro všechny případy mimořádných událostí, místo přípravy pouze na jedinou událost. Tento přístup se objevil v podprogramu pro rok 2002: jedná se o projekt, díky kterému mají být zlepšeny schopnost svépomoci jednotlivých rodin. Písemná sdělovací prostředky, elektronická média a internet budou hrát čím dál větší roli. Pokud bereme tuto oblast za prioritní, je jedním z našich cílů vytvořit – jako pokus – Centrum pro přípravu a informovanost obyvatelstva v případě mimořádných situací (podle rakouského vzoru), do kterého se mohou kromě krizového managementu a hasičských sborů zapojit i jiné organizace (např. organizace na ochranu životního prostředí, organizace zdravotní péče, různé organizace působící v oblasti práva).

6.4.7. Úkoly v rámci přípravy v oblasti státního a vyššího školství Rozhodně novou oblastí aktivit úřadu NDGDM je příprava školáků, kteří navštěvují veřejného školy, na mimořádné situace. Podpora této aktivity je zaručena. V této oblasti existuje úspěšná spolupráce s Ministerstvem školství. Počet mladých lidí od předškolního věku až k věku univerzitních studentů je značný. Tvoří 20% populace. Pro tyto osoby byly s ohledem na jednotlivé věkové skupiny vytvořeny různé formy a metody přípravy. Takže se podařilo, že jsou jim předávány základní znalosti o jednání v mimořádných situacích, a to částečně během vyučovacích hodin a částečně mimo školu. V rámci toho: -

-

-

úřad NDGDM inicioval dohodu o spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; byl vytvořen návrh, který se týká třídních učitelů jednotlivých tříd a ve kterém je stanoveno, že se na základních školách bude vyučovat schopnost, jak jednat, pokud dojde k mimořádné události. Pro nejmladší žáky (ve věku 6 – 10 let) jsou k dostání učebnice a hry vhodné do třídy. O zavedení tohoto druhu výuky je velký zájem; byl vytvořen projekt „Krizový management pro budoucí generaci“, který obsahuje vývoj a zavedení zhruba 50 učebních pomůcek do škol v průběhu tří let; soutěže týkající se krizového managementu pro mladé byly znovu zorganizovány a sloužily k mimoškolní přípravě občanů. Tyto soutěže každoročně přilákaly 8 až 10 tisíc žáků a studentů. Žáci a studenti se mohou dostat do místního, oblastního a celostátního finále.

S touto oblastí souvisí i úkoly spojené se školením a doplňujícími školeními učitelů. Aby bylo možné i budoucnu učit o jednání v případě mimořádných situací, je důležité poskytovat školení také učitelům. To lze provést částečně tím, že bude do základního školení učitelů zahrnuta i tato oblast a částečně tím, že se to objeví v doplňujících školeních. Žádost o akreditaci již byla vyhotovena a byla zaslána akreditační komisi. 30hodinové školení umožňuje instruktorům předat dané vědomosti. Odborníci

krizového managementu a sítě krizových řízení, kteří jsou k tomu speciálně vyškoleni, budou provádět školení učitelů.

6.4.8. Úkoly do budoucna Práce na připravenosti obyvatelstva – ať již se jedná o práci zaměstnance krizového řízení nebo dobrovolně pracujícího odborníka v této oblasti, úředníka místní vlády nebo poradce krizového řízení určité organizace – je činností, která zahrnuje obrovské množství témat a předpokládá dobré znalosti. Aby bylo možné tuto práci provádět, je nezbytné mít učební pomůcky, které jsou vytvořeny pro potřeby a zájmy určitých věkových a cílových skupin a které splňují odborné požadavky a které jsou kromě toho i příjemné. NDGDM vypracoval projekt, na základě kterého budou tyto učební pomůcky vytvořeny v průběhu již zmiňovaného tříletého programu. V rámci projektu byly zachovány nástroje, které vytvořily předchozí organizace, a zároveň byly v podobném duchu vytvořeny nástroje nové. Budou k dispozici materiály pro všechny věkové skupiny, od 3 let až do důchodového věku, s jejichž pomocí bude jednoduché pro všechny věkové skupiny osvojit si základní znalosti. Jedním z naších plánů je prohloubit vztahy s institucemi vyššího vzdělávání, např. vytvářet přednášky a učební materiály pro univerzity a vyšší střední školy. Dále existují plány na vytvoření rámce pro spolupráci se svazy mládeže a na vytvoření směrnic, nástrojů a metod pro soutěž v oblasti krizového řízení. NDGDM pracuje na systému přípravy obyvatelstva na základě kvalitní a pokrokové strategické koncepce, která je vytvořena na několik let dopředu a u níž se počítá s postupnou realizací. Podrobné zpracovávání lekcí, které se člověk naučil z různých pohrom a jejich využívání může ovlivnit tempo přípravy. Přechod ke „kultuře prevence“ je zvláště důležitý v oblasti krizového řízení. Jedním z nejdůležitějších úkolů je příprava široké veřejnosti na nejrůznější mimořádné situace.

(Příloha 5 )

6.5. Příloha 1.

Přílohy

Úřad civilní ochrany v Budapešti

seznam

Organizační a operační odd.

Odd. autorizace a prevence

Organizační a operační úsek

Úsek pro vydáv. povol., kryty a podzemní

Úsek přípravy a komunikace

Úsek pro ochranu obyvatel

Úsek vydávání rozkazů k záchraně

Skupina pro odhalování NBC

Odd. lidských zdrojů

Sekretariát

Archivy

Organiz. fin. ekonomiky a logistiky Ekomomický úsek

Logistika

Sekce ekonomiz ace

Zamě. ve služ. Účetnictví

Technic. údržba

Úsek financí a účetnictví

Úsek údržby Technický úsek

Telekomunika ce a IT

Úsek údržby Isaszegu

Úřady civilní ochrany jednotlivých oblastí

Záchranná oblast Buda I,II,III,XI,XII,X, XII

Záchranná oblast severní Pest IV,VI,XIII,XIV, XV,XVI

Záchranná oblast střední Pest V,VII,VIII,X, XVII

Úsek financí a rozpočtu

Záchranná oblast jižní Pest IX,XVIII,XIX, XX,XXI,XXIII

Příloha 2.

Ukrajina

Slovensko

Rakousko

Rumunsko

Slovinsko

Srbsko a Černá Hora

Chorvatsko

16 15

14 13

12

12 11

10 10 8

Upper trier establishments (46)

8

8

7 7

7

6

7

4 4

Low er trier establishments (65)

3

2 1 0

Ce

n

tr a

ra lT

ns

n da

ub

C

ia

t en

ra

l

n Hu

ga

N

o

ry

e r th

rn

H

un

N

o

ga

ry

r th

n er

G

re

P at

So

i la

he ut

n

rn

G

re

So

P at

h ut

i la

n er

n

an Tr

s

n da

W

e

ub

n er st

ia Tr

a

n da ns

ub

ia

Rozmístění nebezpečných zařízení v jednotlivých regionech

Příloha 3.

Pharmacentrial industry (upper trier) 1% Agriculture (low er trier) 12% Agriculture (upper trier) 6% Others (low er trier) 9%

Pharmacentrial industry (low er trier) 5% Food industry (upper trier) 0% Food industry (low er trier) 3% Petroleum and gas industry, pow er stations (upperer trier) 23%

Others (upper trier) 11% Plastic industry (low er trier) 2% Plastic industry (upper trier) 4%

Petroleum and gas industry, pow er stations (low er trier) 24%

Nebezpečná zařízení podle typů

Příloha 4.

Ukrajina

Slovensko

Rakousko

Rumunsko

Slovinsko Srbsko a Černá Hora Chorvatsko

Rozmístění nebezpečných aktivit podle Helsinské úmluvy

Příloha 5. Systémy pro přípravu populace

KOORDINAČNÍ PRACOVNÍ SKUPINA NDGDM PRO PŘÍPRAVU OBYV. (Při Oddělení pro koordinaci)

ŠKOLITELÉ PRO PŘÍPRAVU OBYV. JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ, HL. MĚSTA (Při Direktorátech krizového řízení)

VEDOUCÍ POBOČEK VEDOUCÍ KANCELÁŘÍ (Pri pobočkách Úřadů civilní ochrany)

ÚŘEDNÍCI KRIZOVÉHO MANAGEMENTU (At Mayors’ Offices)

JMENOVANÍ ÚŘEDNÍCI HASIČSKÝCH SBORŮ (Při profesionáních hasičských sborech samospráv)

DOBROVOLNÍ ŠKOLITELÉ OBYVATELSTVA (Při obcích)

Postižená populace

KONZULTANTI DOBROVOLNÝCH ŠKOLITELŮ (Při Sdruženích civilní ochrany a požárních sborů)

PORADCI KRIZOVÉHO MANAGEMENTU (Při institucích spadajících pod místní vlády)

ITÁLIE

7.

MÍSTNÍ SYSTÉM CIVILNÍ OCHRANY V ITÁLII

7.1. Popis procesu koordinace, řízení a organizace systému civilní ochrany

7.1.1. Všeobecný úvod do struktury civilní ochrany od národní k místní úrovni (včetně rámce národní legislativy) Civilní ochrana jako taková je poměrně novou formací, která vznikla teprve před několika desetiletími tím, že se vydělila z koncepce sociálního zabezpečení a civilní obrany, do které původně patřila. Termín „ochrana“, kterému předchází přídavné jméno „civilní“, v sobě zahrnuje cíl a smysl této specifické veřejné služby. Funguje v souladu s moderní sociální a územní politikou a s politikou životního prostředí, a to proto, že je jejím cílem chránit společnost a ochraňovat území před ničivými událostmi a dále na omezování a odstraňování příčin mimořádných událostí v sociální a územní struktuře. V naší zemi byla organizace Servizio Nazionale di Protezione Civile (Národní úřad civilní ochrany) založena na základě zákona č. 225 z 24/2/1992. Byl jí přidělen důležitý úkol „chránit občany, majetek, obce a životní prostředí před škodami, které vznikají na základě živelních pohrom, katastrof a ostatních krizových situací“. Zákon č. 225/92 představuje právní rámec, kterým se musí řídit veškeré regionální zákony týkající se předvídání rizik, předpovědí a pomoci v případě katastrof. Také zobrazuje civilní ochranu jako víceúrovňový předmět se „smíšenými složkami“: stát, regiony a místní instituce. Co se týče dalšího rozdělení legislativy a rozhodujících soudních pravomocí mezi stát a příslušné regiony, byla tato představa dále podpořena změnou znění hlavy V, části II Ústavy (Ústavní zákon č. 3, 18/10/2001). Díky tomuto zákonu se předmět civilní ochrany stal součástí současné legislativy, na základě které jsou potom jednotlivé jurisdikce rozděleny mezi regiony. Stanovení hlavních principů však zůstává výhradně na legislativě státu. Vztah mezi národní, regionální a místní úrovní je třeba podrobně prozkoumat také s ohledem na decentralizaci úkolů, ke které došlo na základě legislativní vyhlášky č. 112/98. Na základě této vyhlášky došlo k přerozdělení a k novému přidělení úkolů a byl uveden do praxe tzv. správní federalismus. V rámci velmi komplexního legislativního rámce navíc vydal Odbor civilní ochrany kanceláře předsedy vlády oběžník č. 5114 ze dne 30/9/2002, který se zabýval rozdělením správních jurisdikcí pro otázky civilní obrany, jehož cílem bylo zaručit účinné vykonávání aktivit spojených s civilní obranou. Proto tvoří veškeré stálé a dobře fungující složky výše uvedeného Národního úřadu, tedy veškeré orgány od státní správy až k nejmenším obcím orgány civilní ochrany a státního systému: státní správy, regiony, provincie, obce a horské obce. Ostatní veřejné instituce, instituce a skupiny vědeckého výzkumu, soukromé instituce a organizace, občané a partnerské dobrovolnické skupiny a odborné organizace a školy přispívají k činnosti Národního úřadu civilní ochrany jako dobrovolné složky podle

svých vlastních schopností. V rámci toho si ústavní orgán zachovává vlastní instituční a organizační autonomii. Z těchto důvodů se model Národního úřadu jeví jako polycentrická, složitá, propojená všestranná organizace s širokou územní působností. Kromě úlohy celostátních úřadů připisuje významnou a stále důležitější roli místním a regionálním samosprávám a dobrovolnickým organizacím. To samé platí pro oblast vědeckého výzkumu a o společenství vědeckých pracovníků, která jsou systematicky začleňována do struktury civilní ochrany na jim vyhrazených místech. Parlament a vláda jsou orgány našeho ústavního systému, které se zabývají politikou civilní ochrany na místní úrovni. Mezi nástroje státního plánování patří programy pro předpovědi a prevenci proti různým možným rizikům a krizové plány. Za úkoly národní politiky a úkoly spojené s koordinací činností odpovídá předseda vlády (nebo některý z jeho zástupců). Na úrovni státu má předseda vlády oporu v příslušném Odboru civilní ochrany (tabulka 1), který poskytuje technickou a byrokratickou podporu. Organizační schéma Národního úřadu je složeno zejména ze dvou orgánů, které působí v rámci výše uvedeného odboru. Prvním z nich je Commissione Nazionale per la Previsione e la Prevenzione dei Grandi Rischi (Národní komise pro předpovídání a prevenci krizových situací), která je rozdělena do několika oblastí. Jedná se o tyto oblasti: rizika zemětřesení, rizika sopečné činnosti, hydrogeologická rizika, rizika lesních požárů, rizika provozních, chemických a jaderných havárií, rizika spojená s dopravou, civilní aktivity a infrastruktury, zdravotní rizika a rizika spojená s životním prostředím, ochrana kulturního dědictví před živelními a člověkem způsobenými katastrofami. Výše uvedená Komise hraje poradní a navrhovatelskou roli v oblasti předpovídání a prevence různých možných rizik. Druhým orgánem je Comitato Operativo della Protezione Civile (Operační komise civilní ochrany), který byl založen proto, aby dosáhl systému jednotného řízení a koordinoval aktivity v krizových situacích. Mezi národní operativní struktury patří: • Corpo Nazionale dei Vigili del Fuoco (Národní hasičský záchranný sbor), který je základní složkou systému • Ozbrojené síly • Policie • Corpo Forestale dello Stato (Národní sbor správy lesů) • Servizi Tecnici Nazionali (Národní technické služby) • Národní výzkumné úřady, Istituto Nazionale di Geofisica (Národní geofyzikální institut) a ostatní výzkumné úřady • Systém státního zdravotnictví • Dobrovolnické organizace • Corpo Nazionale Soccorso Alpino (Národní sbor pro pomoc v Alpách), CAI. Operační struktury vyvíjejí veškeré své aktivity v souladu se zákonem. Zatímco složky výše uvedeného Národního úřadu mají rozhodovací pravomoci v otázkách civilní ochrany, je úkolem operačních struktur, aby uváděly tato rozhodnutí zmiňovaných složek do praxe. Mezi nástroje státního plánování patří národní programy pro předpovídání různých možných rizik a jejich prevenci a krizové plány.

Regiony a místní instituce tvoří součást územní politiky civilní ochrany a mají právo sestavit nezávislou politicko-správní politiku; mohou tak učinit zcela samostatně, pokud se jedná o regiony se zvláštní autonomií, nebo za přispění státu, pokud se jedná o regiony s obvyklým statutem. Region Marche v nedávné době vypracoval systém regionální civilní ochrany prostřednictvím L. R. (regionální zákon) č. 32 ze dne 11/12/2002. V rámci tohoto zákona podrobněji definuje role a úkoly místních institucí, přičemž dodržuje základních principy stanovené v zákoně č. 225/92. Autonomní provincie Trento, která má soudní pravomoc v otázkách civilní ochrany a pravomoc vydávat v této oblasti vlastní zákony, a to díky zvláštnímu statusu autonomní oblasti, se s touto otázkou vyrovnala prostřednictvím zákona provincie č. 2/1992. Zákon přesně stanovuje, co znamenají aktivity civilní ochrany, tedy to, že se jedná o aktivity, jejichž cílem je předvídání a prevence různých druhů rizik, poskytovat pomoc zraněným občanům a dále jakékoliv jiné aktivity, které jsou nutné nebo neodkladné, pokud je třeba pomoci při řešení krizových situací. První fází je předvídání katastrof, kdy se jedná o studii, jejímž cílem je dozvědět se o mimořádných situacích předem a která je realizována prostřednictvím předem stanovených vhodných nástrojů a struktur. Tato fáze se tedy týká určování možných příčin mimořádných událostí a rozpoznávání různých možných rizik a také vyhledávání územních oblastí, které by mohly být postiženy. Druhou fází je prevence a tato fáze zahrnuje provádění strukturální a jiných, než strukturálních, zásahů, díky nimž by mělo dojít k vyvarování se škod nebo k jejich omezení na co nejmenší míru, a to tím, že budou přijata nezbytná opatření, která pomohou minimalizovat dopady mimořádných událostí. Třetí fáze se zabývá pomocí a krizovým řízením. Jedná se o klíčové operace civilní ochrany, které zahrnují veškeré formy první pomoci postižené populaci. Čtvrtá fáze, tedy překonávání mimořádné situace, se provádí prostřednictvím zásahů, jejichž cílem je obnovit normální životní podmínky. Proto lze velmi obecně říci, že disponujeme aktivitami civilní ochrany, jejichž cíle výrazně přesahují a prolínají se s širokým spektrem politik týkajících se společenské sféry, životního prostředí a územních vlád. Zásahy v rámci civilní obrany probíhají v době mimořádných situací, které lze definovat jako jakékoliv ničivé události nebo situace, které mají nebezpečné následky pro velký počet osob co se týče jejich životů a majetku (městské a průmyslové oblasti, historické a umělecké dědictví, organizace a infrastruktura, přírodní prostředí, atd.). Pravomoci jsou stanovovány na základě závažnosti a rozsahu příslušné mimořádné události. Na základě toho jsou v rámci zákona rozlišovány tři druhy mimořádných situací: a) Události, které mohou vyřešit jednotlivé instituce a správy, které mají obvyklé pravomoci; b) Události, které svým charakterem nebo rozsahem vyžadují koordinovaný zásah více institucí a správ; c) Události, které svou silou a rozsahem vyžadují výjimečné pravomoci a opatření. Události typu a) jsou co se týče řešení nejjednodušší. Mohou je vyřešit jednotlivé obce společně se svými organizacemi.

Události typu b) patří k událostem, které nelze řešit v rámci obce, ale které vyžadují řešení na úrovni provincie nebo regionu, ne však na úrovni národní. Mají takové vlastnosti, že vyžadují zásah několika struktur, složek a stran, které působí v rámci obvyklé struktury územních institucí. Není však třeba se uchýlit k mimořádným opatřením a nejsou potřeba zvláštní pravomoci. Události typu c) vyžadují mimořádná opatření a pravomoci, a to z důvodů své intenzity a rozsahu, které vedou ke krizovým situacím. Je třeba učinit zvláštní opatření, jen tak se mohou veřejné instituce s danou situací vyrovnat. Poslední typ mimořádných událostí otevírá možnost uvažování o vydání soudního příkazu týkajícího se stavu nouze ze strany Rady ministrů. Je možné také využít mimořádné pravomoci k tomu, aby bylo možné se nebezpečné situace vyvarovat nebo alespoň snížit její dopad na občany a majetek. Pravomoc vydat soudní příkaz je důsledkem stavu nouze a má ji Rada ministrů poté, co jeho vydání navrhne předseda vlády po poradě s postiženými regiony. Jedná se o soudní pravomoc učinit nezbytné a naléhavé kroky, které, pokud vezmeme v úvahu výjimečnost situace, mají jediné omezení, a tím je dodržování principů právního systému. Jedná se o soubory právních norem, které se týkají civilní ochrany. Zvážení vyhlášení stavu nouze je naprosto nezbytné na to, aby mohl být spuštěn nouzový režim. Na základě zákona je v takových situacích třeba přesně stanovit trvání (dobu) a územní rozsah (místo) pravomoci v rámci soudního rozkazu. V důsledku vyhlášení stavu nouze mají příslušné odpovědné orgány možnost vydávat soudní příkazy týkající se zásahů a mohou se tak odklonit od veškerých ustanovení, která jsou v té době v platnosti. Tato právní situace skončí ihned poté, kdy její ukončení oznámí Rada ministrů. Na celostátní úrovni má pravomoc vydávat soudní příkazy předseda vlády a určený Komisař (pokud byl jmenován) a na místní úrovni má tuto pravomoc prefekt, jako zástupce orgánů celostátní vlády. Soudní příkazy se dělí do tří kategorií: • • •

Soudní příkazy týkající se nouzových situací, sloužící k vykonání příslušných zásahů; Soudní příkazy týkající se preventivní opatření, „jejichž cílem je vyvarovat se nebezpečných situací nebo zmírnit ničivý dopad na občany a majetek“; Předem naplánované soudní příkazy slouží k překonávání nouzových situací.

Nejnovější norma, která posiluje pravomoc vydávat soudní příkazy v otázkách civilní ochrany uvádí, že Vedoucí oddělení civilní ochrany může provést určitá opatření ještě před vyhlášením stavu nouze, a to za předpokladu, že předseda vlády nařídí účast operačních struktur národní civilní obrany při řešení mimořádné situace.

7.1.2. Vztahy mezi národní, regionální a místní úrovní Společně s vytvořením Národního úřadu civilní ochrany na základě zákona 225/92 došlo k tomu, že bylo upuštěno od centralizovaného modelu civilní ochrany ve prospěch polycentrického systému. Právě na základě tohoto úhlu pohledu byly vytvořeny výše zmíněné typologie. Soudní pravomoci a oblasti odpovědnosti jsou přidělovány na základě těchto typologií.

Jak bylo uvedeno v předchozím odstavci, je třeba prozkoumat vztah mezi národní, regionální a místní úrovní s ohledem na: -

-

Decentralizaci úkolů (legislativní vyhláška č. 112/98), Rozdělení správních jurisdikcí prostřednictvím oběžníku Odboru civilní ochrany Rady ministrů č. 5114 ze dne 30/9/2002, Začlenění otázky civilní ochrany do ústavy v souladu se změněným článkem 117 Ústavy. Tato otázka je definována v druhé části jako předmět současné legislativní jurisdikce a je začleněna do oblasti regionální legislativy, a to za předpokladu, že budou dodržovány principy stanovené ve státní legislativě, Znění zákona č. 225/92, který definuje principy státní legislativy a který je považován za zákon, zabývající se všeobecnou politikou v této oblasti.

Klíčovou roli hraje Odbor civilní ochrany v rámci Národního úřadu civilní ochrany, protože provádí technické a operační aktivity: stanovuje zásahy a organizační struktury, které jsou potřeba k řešení mimořádných situací po dohodě s regiony a v souladu s krizovými plány. Může také podávat návrhy kanceláři předsedy vlády a koordinovat zúčastněné správy. Legislativní vyhláška č. 112/98 přesně vymezuje různé úkoly. Mezi úkoly státu patří: a) Politika, podpora a koordinace různých aktivit jak celostátních, tak i menších státních správ, regionů, provincií, obcí, horských obcí, národních a územních veřejných nebo soukromých institucí a organizací, které se zabývají civilní ochranou; b) Vyhlašování a odvolávání stavu nouze po dohodě s postiženými regiony, a to ihned poté, co došlo k událostem, popsaným v čl. 2, odst. 1, písmeno c) zákona č. 225 ze dne 24/2/1992; c) Vydávání soudních příkazů po dohodě s regiony k tomu, aby mohla být provedena nouzová opatření a aby bylo možné se vyvarovat nebezpečným situacím nebo alespoň zmírnit ničivé dopady na občany a majetek a aby mohlo dojít k obnovení normálních životních podmínek v oblastech postižených ničivými událostmi, kvůli kterým došlo k vyhlášení stavu nouze [viz b)}; d) Stanovování širších kritérií uvedených v čl. 8, odst. 1 zákona č. 225/92; e) Stanovování všeobecných bezpečnostních norem týkajících se civilních, průmyslových a obchodních aktivit; f) Operativní úkoly, které zahrnují: 1. Politiky nutné pro sestavování a realizaci programů pro předvídání a prevenci rizik; 2. Sestavování a realizaci krizových plánů v případě mimořádných událostí po dohodě s postiženými regiony a místními institucemi. Tyto mimořádné události jsou definovány v čl. 2, odstavec 1, písmeno c) zákona č. 225/92; 3. Okamžitou technikou pomoc, prevenci a hašení požárů prostřednictvím letadel, pokud se jedná o lesní požáry;

4. Realizace pravidelného školení, které se týká národních krizových plánů; g) Podpora studování předvídání a prevence živelních a člověkem způsobených pohrom. Mezi úkoly regionů patří: a) Sestavování předběžných programů předvídání a prevence rizik v souladu s národními politikami; b) Provádění okamžitých zásahů v případě krizových situací, které vzniknou na základě hrozících nebo již aktuálních událostí, jako jsou události definované v čl. 2, odstavec 1, písmeno b) zákona č. 225 ze dne 24/2/1992. Regiony mohou najít podporu také v Corpo Forestale dello Stato (Národním sboru správy lesů); c) Vytváření politiky pro sestavování provizorních krizových plánů v případě mimořádných událostí definovaných v čl. 2, odstavec 1, písmeno b) zákona č. 225/92; d) Realizace zásahů, které jsou potřeba k obnovení normálních životních podmínek v oblastech postižených mimořádnými událostmi; e) Hašení lesních požárů, s výjimkou toho, co je uvedeno v bodě 3), písmeno f), odstavec 1 článku 107; f) Vyhlášení stavu katastrofy výjimečného rozsahu nebo stavu výrazné nepřízně počasí, což zahrnuje označení postižených oblastí a provedení opatření uvedený v zákoně č. 185 ze dne 14/2/1992; g) Zásahy, při kterých mohou být využity organizace a práce dobrovolníků. V rámci stejné vyhlášky je také stanovena pravomoc v meteorologických otázkách a v otázkách označování oblastí, kterým hrozí zemětřesení a dále aktualizace dokumentů těchto oblastí a školení na úrovni regionů. Mezi úkoly provincií patří: a) Realizace aktivit spojených s předvídáním a prevencí rizik, které jsou stanoveny v regionálních plánech a programech, a to přijímáním příslušných administrativních opatření; b) Sestavování krizových plánů provincií v souladu s regionálními politikami; c) Dozor nad opatřeními, která provádějí orgány civilní ochrany provincií a dozor nad bezodkladnými službami (včetně technických služeb), které je třeba provést v případě mimořádných událostí definovaných v čl. 2, odstavec 1, písmeno b) zákona č. 225 ze dne 24/2/1992. Mezi úkoly obcí patří: a) Realizace aktivit spojených s předvídáním a prevencí rizik, které jsou stanoveny v regionálních plánech a programech, a to na úrovni obcí; b) Přijímání opatření, která jsou nezbytná pro zajištění první pomoci při mimořádných událostech v rámci obce a které zahrnují také opatření, která se týkají příprav na mimořádnou situaci;

c) Sestavování obecních a meziobecních krizových plánů, a to v souladu s regionálními politikami. Tato činnost může probíhat ve formě spolupráce, jak je uvedeno v zákoně č. 142 ze dne 8/6/1990. Do celého procesu se mohou zapojit i horské obce. d) Aktivace první pomoci obyvatelstvu a zásahů, které jsou nezbytné k řešení nastalé situace; e) Dohled nad výkonem nouzových opatření ze strany místních orgánů civilní ochrany; f) Využívání obecní a meziobecní dobrovolnické činnosti v oblasti civilní ochrany v souladu s národními a regionálními politikami. Jak již bylo uvedeno, vypracoval region Marche systém regionální civilní ochrany prostřednictvím L. R. (regionální zákon) č. 32 ze dne 11/12/2002. Tento zákon podrobněji stanovuje úkoly a role místních institucí, přičemž dodržuje základní principy stanovené v zákoně č. 225/92. Mezi úkoly regionu Marche patří: a) Předvídání a prevence rizik; b) Koordinace naléhavých zásahů v případě krizových situací způsobených hrozící nebo již probíhající mimořádnou událostí, ať již se jedná o živelní pohromu nebo událost způsobenou člověkem. Kvůli svému charakteru a rozsahu vyžadují tyto události koordinovaný zásah nejrůznějších institucí a správních celků, a t na základě obvyklých pravomocí. c) Umožnit účast, spolupráci a realizace společné akce společně s celostátními a ostatními orgány státu v případě zásahů u mimořádných situací, které vzniknou v důsledku živelních pohrom, katastrof a jiných událostí a které je potřeba řešit tak, že je zapotřebí mít výjimečné pravomoci a prostředky, a to z důvodu závažnosti a rozsahu události. Opatření v rámci regionální a provinčních programů předvídání a prevence jsou více zavazující, než pokyny týkající se koordinace územního plánování v rámci provincie, obecní nástroje územního plánování a stavební předpisy. V rámci svého území jsou jednotlivé provincie odpovědné za následující úkoly: a) Zaznamenávání, shromažďování, zpracovávání a aktualizace dat týkajících se rizik. Tato data mají být využívána k tomu, aby provincie vytvořily vlastní a obecní programy předpovědí a prevence. Tato data musí být zpřístupněna také regionálním orgánům, které zodpovídají za sestavování a aktualizaci podobných programů na regionální úrovni; b) Realizace aktivit týkajících se předpovědí a zásahů spojených s prevencí rizik na úrovni provincie, které jsou přesně stanoveny v regionálních plánech a programech, včetně přijímání administrativních opatření; c) Sestavování provinciálních krizových plánů společně s prefekty a v souladu s regionálními politikami; d) Realizace neodkladných zásahů v případě mimořádných situací, které vzniknou v důsledku hrozících nebo již probíhajících událostí, a to po dohodě s ostatními institucemi a správami, pod jejichž soudní pravomoc tyto oblasti spadají.

e) Realizace neodkladných služeb, včetně technických služeb, které je třeba provést okamžitě poté, co dojde k mimořádným událostem nebo když tyto události hrozí. Horské obce také přispívají k realizaci zásahů v rámci civilní ochrany. Také poskytují užitečné údaje a informace, spolupracují při sestavování krizových plánů a programů prostřednictvím svého technického vybavení a organizační struktury, přispívají k realizaci první pomoci, dávají k dispozici organizace a zdroje orgánům, pod které spadají. Horské obce mají následující úkoly: a) Shromažďování údajů nezbytných k vytváření obecních plánů k předvídání a prevenci mimořádných událostí a k vytváření a aktualizaci regionálních a provinciálních plánů; b) Nouzové zásahy v situacích, které je možné vyřešit za pomocí obecních prostředků; c) Informování obyvatelstva o aktivitách, které budou realizovány krizových situacích; d) Realizace zásahů nezbytných k obnovení normálních životních podmínek v oblastech postižených mimořádnou událostí; e) Výkon okamžité civilní ochrany ze strany místních organizací a využívání dobrovolnické práce na obecní a meziobecní úrovni v souladu s národní, regionální a provinciální politikou. Aby mohly obce plnit své úkoly, přijímají, rozšiřují, realizují a aktualizují obecní a meziobecní plán civilní ochrany. Také si opatřují strukturu organizací civilní ochrany a podporu ve formě nástrojů, které potřebují k realizaci příslušných aktivit. V autonomní provincii Trento řídí civilní ochranu autonomním způsobem provincie, a to v souladu s ustanoveními, která se týkají statusu provincie a jejích pravomocí. I přesto však orgány, jako je policie a armáda, stále ještě podléhají vládě státu, a to prostřednictvím úřadu komisaře vlády. V případě mimořádných událostí zasahuje provincie pomocí vlastních prostředků a žádá stát o pomoc v případě, že tyto prostředky nestačí k řešení takové situace.

7.1.3. Soukromé a veřejné instituce, které pomáhají na místní úrovni Na úrovni regionu Marche patří mezi složky, které se podílejí na civilní ochraně, předseda Regionální rady a Regionální rada. Aby mohl region plnit své úkoly v oblasti civilní ochrany, zřídit si zvláštní organizaci, která přímo podléhá předsedova Regionální rady. Ze stejných důvodů provozuje region Marche Centro Assistenziale (CAPI, Úřad sociální péče), ve kterém jsou skladovány materiály a prostředky pro nouzové zásahy. Regionální organizace má k dispozici tzv. Sala Operativa Unificata Permanente (Stálá místnost pro sjednocené operace), která je neustále monitorována. Veškeré informace týkající se kontroly na území regionu jsou přenášeny do této operační místnosti.

V případě krizové situace, která vznikla na základě hrozících nebo již probíhajících událostí nebo zvláště závažných nouzových situací, je vytvořeno Centro Operativo Regionale (COR, Regionální operační centrum), jako nouzový orgán, jehož úkol je provádět řízení, koordinaci a poskytovat poradenství. Aby bylo možné zajistit potřebnou společnou akci a koordinaci regionálních, místních a státních aktivit, vytvořil region Comitato Regionale di Protezione Civile (Regionální úřad komisaře pro civilní ochranu). Na úrovni provincie sestavuje prezident provincie po dohodě s prefektem Centri di Coordinamento dei Soccorsi (CCS, Centra pro koordinaci první pomoci) a Centri Operativi Misti (COM, Centra pro smíšené operace), která mají za úkol plnit povinnosti provincie v souladu s ustanoveními plánů a programů civilní ochrany. V každém větším městě jsou vytvořeny Comitati di Protezione Civile (Výbory civilní ochrany), které udílejí rady, předkládají návrhy a koordinují operace. Svolává je a předsedá jim prezident provincie. Na úrovni obcí za civilní ochranu odpovídá starosta. Odpovídá nejen za řízení a koordinaci první pomoci a pomoci obyvatelstvu, ale také organizuje nezbytné zásahy. Starosta řídí aktivity, které se týkají pomoci, a to na území své obce v souladu s pokyny provincie a regionu a to i v případě, že události postihly více než jednu obec a vyžadují koordinovaný zásah ze strany provincie a regionu. Na místní úrovni mají operační organizace zejména výkonnou funkci. Většina organizací, které se na ochraně podílejí, jsou veřejné organizace, zatímco soukromé organizace jsou zastoupeny zejména dobrovolnickými organizacemi. Přesto však tvoří nedílnou součást regionálního systému civilní ochrany. Corpo dei Vigili del Fuoco (Národní hasičský záchranný sbor) je jedinou národní operační složkou, která je považována za naprosto základní a nejdůležitější. Průběžně se jí daří zvyšovat svou odbornost a účinnost. Podařilo se jí zlepšit a aktualizovat techniky ochrany, čemuž vděčí, mimo jiné, kvalifikaci svých členů. Ozbrojené síly, které mají velmi důležitý úkol bránit vlast, mají také další úkol, kterým je pomoc při záchranných operacích ve prospěch obyvatelstva postiženého živelní pohromou. Policejní složky zahrnují: Státní polici, celní úředníky, vězeňskou policii a karabiniéry. Corpo Forestale dello Stato (Národní sbor správy lesů) se svolává k řešení krizových situací a zejména k zásahům v případě lesních požárů, ke kterým v naší zemi dochází velice často. Národní technické služby jsou rozděleny takto: 1) 2) 3) 4)

Hydrografické a marigrafické služby; Služby v případě zemětřesení; Služby týkající se přehrad; Geologické služby.

Druhá složka tvoří součást Odboru civilní ochrany, zatímco ostatní technické služby tvoří součást tzv. Agenzia per la Protezione dell’Ambiente e del Territorio (Agentury pro ochranu životního prostředí a území). Národní technické služby také podstoupily proces regionalizace. Systém státního zdravotnictví tvoří také důležitou součást operačních složek, a to díky své specifičnosti a přítomnosti v daném území.

Národní výzkumné úřady umožňují funkční propojení civilní ochrany a příslušných výzkumných složek. Dobrovolnické organizace jsou obrovským a velmi ceněným zdrojem. Mají obrovskou schopnost mobilizace a významné zdroje pro případ veřejných pohrom. Zájem o ně v současné době stoupá, a to díky tomu, že se stále více podílejí na veřejných záležitostech. Corpo Nazionale Soccorso Alpino e Speleologico (Národní sbor pro alpskou a speleologickou pomoc) se podílí na první pomoci v případě mimořádných událostí ve spolupráci se složkami civilní ochrany a má své vlastní technické a organizační možnosti.

7.1.4. Rozdělení podle pravomocí Také rozdělení podle pravomocí, které stanovil stát ve svých předpisech, bylo ovlivněno oběžníkem č. 5114 ze dne 30/9/2002, který vydal Odbor civilní ochrany Kanceláře předsedy vlády. Cílem této změny je zaručit účinnou realizaci činností spojených s civilní ochranou. Odbor civilní ochrany působí v rámci Servizio Nazionale di Protezione Civile (Národní služby civilní ochrany) jako prostředník a jako referenční orgán. Technicko-operační aktivity tohoto orgánu spočívají v určování zásahů a organizační struktury, která je potřeba k řešení mimořádných situací, a to po dohodě s regiony a v souladu s krizovými plány. Odpovědnost spojená se sestavováním programů pro předvídání a prevenci katastrof a s realizací zásahů v případě mimořádné události (která byla udělena provinciím na základě L.R. 32/01) spočívá na jednotlivých regionech. To samé platí o zásazích, které je nutné provést za účelem obnovení normálních životních podmínek a o politikách týkajících se krizových plánů provincií. Povinnosti, které mají provincie regionu Marche jsou: 1) sestavování krizových plánů po dohodě s prefektem a při dodržování podmínek stanovených v L.R. 32/01, 2) realizace aktivit spojených s předvídáním a prevencí, které jsou stanoveny v regionálních plánech, 3) dohled nad prováděním neodkladných zásahů (včetně technických) 4) dohled na orgány civilní ochrany provincie, 5) vykonávání neodkladných zásahů. Obce mají úkoly, které jsou podobné úkolům provincií, a to v rámci svého území, a také je jejich úkolem poskytovat první pomoc. Pokud nebyla událost zařazena do příslušné kategorie (a, b nebo c), aby nedocházelo k pochybnostem o tom, jaké mají probíhat operace v první fázi intervence, přiděluje výše zmiňovaný oběžník povinnost řídit nouzová opatření prefektovi, který tak je povinen učinit v souladu s existujícími plány. Ihned poté, co k mimořádné situaci dojde, ujistí prefekt organizace na daném území o tom, že stát, společně se svými orgány rozmístěnými na postiženém území, se bude podílet na zásazích, které jsou neodkladné a nezbytné k civilní ochraně a o tom, že budou vytvořena spojení mezi dalšími zúčastněnými stranami. Z toho vyplývá, že ihned poté, co dojde k mimořádné události, budou muset na základě pravomocí prefekta začít platit regionální a provinciální ustanovení, jejichž hlavním cílem je aktivovat státní zdroje, které existují v daném území.

S ohledem na výše uvedené lze vytvořit schéma rozdělení na základě pravomocí následovně:

ÚROVNĚ ODPOVĚDNOSTI

STÁT : národní úroveň místní úroveň

PŘEDSEDA VLÁDY nebo JEHO ZÁSTUPCE ODBOR CIVILNÍ OCHRANY PREFEKT

REGION:

PRESIDENT REGIONU

PROVINCIE:

PREZIDENT PROVINCIE PREFEKT STAROSTA

OBEC:

ÚROVNĚ INTERVENCE NÁRODNÍ ÚROVEŇ: Odbor civilní ochrany (události typu c)): živelní pohromy, katastrofy nebo jiné události, které je třeba řešit tak, že budou přiděleny zvláštní prostředky a pravomoci, a to na základě závažnosti a rozsahu těchto událostí. REGIONÁLNÍ – PROVINCIÁLNÍ ÚROVEŇ: Region a provincie po dohodě s prefektem (události typu b)): živelní pohromy a katastrofy způsobené lidskou činností, které je možné řešit prostřednictvím koordinovaných zásahů různých institucí a správ, které mají obvyklé pravomoci, a to na základě závažnosti a rozsahu těchto událostí. ÚROVEŇ OBCÍ: Obecní orgán civilní ochrany (události typu a)): živelní pohromy a katastrofy způsobené lidskou činností, které je možné řešit prostřednictvím zásahů, které mohou provést jednotlivé instituce a správy, které mají obvyklé pravomoci. Celý systém je založen na principu decentralizace (možnosti podřízených orgánů rozhodovat o svých záležitostech). Organizační struktura provincie Trento. Provincie Trento je rozdělena na Oddělení. Každé oddělení je tvořeno souborem složek, které provádějí různé aktivity. Každá složka, kterou řídí příslušný ředitel, nese odpovědnost za určitou konkrétní aktivitu. Zákon o provinciích č. 2/92 stanovuje, že odpovědnost za koordinaci civilní ochrany spočívá na generálním řediteli Oddělení civilní ochrany. Toto Oddělení se v současné době skládá z následujících složek: -

Hasičský sbor a civilní ochrana Řídí první zásahy po zavolání na číslo 115 nouzové volání) tím, že aktivizuje vlastní zásahové jednotky, tedy část stálých složek hasičských sborů Trenta. Tato organizace je velmi stará a má oblasti Trenta dobré jméno a zároveň je i výborným zdrojem pomoci. Je přáním, aby byla rozšířena i na zbývající území státu, protože zajišťuje přesné pokrytí území ze strany odborníků a trénovaných profesionálů, kteří perfektně znají dané území. Jsou navíc schopni dostavit se na jakékoliv místo ve velmi krátkém čase.

-

-

-

-

-

Hasičský sbor je zodpovědný za veškeré oblasti, které jsou popsány v požárních předpisech a je vlastníkem tzv.. Certificato Antincendio (Certifikát protipožární ochrany). Má přímou odpovědnost za prevenci požárů spojených s nebezpečnými látkami (legislativní vyhláška č. 334 ze dne 17/8/1999 – Realizace politiky 96/82/CE). Letecký tým, který používá k zásahů vrtulník, podává zprávy také Hasičskému sboru. Veřejný úřad pro prevenci pohrom Sestavuje Všeobecný plán preventivních zásahů a aktivit, které se týkají plánování civilní ochrany. Pomáhá obcím v aktivitách týkajících se prevence, ať již jde o technickou nebo finanční stránku (poskytuje dary). Plánuje a realizuje preventivní aktivity, které kvůli svému charakteru a složitosti nemohou realizovat obce samy. Spravuje rozsáhlý sklad nástrojů a materiálů první pomoci, které se používají k pomoci obyvatelstvu. Má na starost technickoadministrativní vztahy s dobrovolnickými organizacemi, a to konkrétně tím, že koordinuje jejich činnost tak, aby mohly poskytnout adekvátní pomoc obyvatelstvu tam, kde je to potřeba. Studuje fenomén lavin a vyhotovuje mapy lavinových oblastí. Navíc provádí aktivity, které souvisejí s předpovědí počasí, a to prostřednictvím své kanceláře Meteo Trentino, která má na starost radarovou stanici na Mount Macaion, což provádí po dohodě a ve spolupráci s autonomní provincií Bolzano. Geologický úřad Poskytuje poradenství v oblasti geologie a jiné služby, studuje fenomén geologické nestability, vyhotovuje a aktualizuje mapy geologických rizik. Spravuje seismologickou síť a Laboratorio Prove (Simulační laboratoř). Zodpovídá také za monitorování oblastí, ve kterých dochází k sesuvům půdy. Úřad vodních zdrojů (hlavní vodní toky) Má na starost hlavní vodní toky v údolí a spravuje síť pluviometrických stanic, které jsou s nimi spojené. Údaje z těchto stanic jsou zaznamenávány každou čtvrthodinu a jsou prostřednictvím rádia přenášeny do centra pro zpracování dat a poté zpracovány v Operační místnosti protipovodňového složky. Právě tam je možné aktivovat službu této složky a spustit výstražný systém. Protipovodňová složka má na starost monitorování a první pomoc. Úřad pro využívání veřejných vodních zdrojů Kromě těch orgánů, které jsou přímo odpovědné Odboru, existuje také Servizio di Sistemazione Montana (Systém uspořádání horských oblastí) a Úřad pro správu lesů a živočichů, které spolupracují s Civilní ochranou, protože aktivity, které provádějí, mají velký vliv na ochranu daného území. Systém uspořádání horských oblastí Stejně jako v rakouské organizaci je v Trentinu, tedy v jižním Tyrolsku, je za řízení sítě horkých vodních toků (zhruba 4,500 Km) zodpovědná zvláštní organizační složka, Servizio Sistemazione Montana (Systém uspořádání horských oblastí). Tato složka plánuje preventivní opatření a realizuje různé preventivní práce. Preventivní práce, zejména práce na vodních tocích a řízení vodních zdrojů v lesích jsou prováděny ekonomickými způsobem. Jsou prováděny prostřednictvím přímé správy nad celým územím provincie. To znamená, že zásahy jsou prováděny za použití profesionálních zdrojů, které jsou složce přímo k dispozici. Tento způsob jednání má svůj historický základ a hovoří pro něj zvláštní praktické a ekonomické důvody.

-

Úřad pro správu lesů a živočichů Zajišťuje dozor nad horskými oblastmi území, zejména v období mimořádných událostí způsobených počasím. Podílí se na úkolech prevence a první pomoci tím, že se spolupracuje na koordinované činnosti spolu s ostatními složkami provincie. Sestavuje plán provincie proti lesním požárům. Také může na žádost orgánu, který k tomu má pravomoc, zajišťovat bezpečnost veřejnosti a veřejný pořádek.

Výkonnost Civilní ochrany autonomní provincie Trento spočívá nejen v operačních složkách v rámci institucí, ale také na základní složce, kterou představuje práce dobrovolníků. Provincie Trento vyčlenila některé dobrovolnické organizace, kterým se podařilo se v určitém oboru specializovat. Tyto organizace hrají svou nezaměnitelnou roli v rámci dobře koordinovaného všeobecného rámce činností. Provincie proto s těmito organizacemi uzavřela dohody. Organizace byly požádány o to, aby v případě nouze provedly včasný zásah, aby neustále aktualizovaly svou bázi dobrovolníků a ochraňovali své vybavení. Na oplátku provincie těmto organizacím pomáhá peněžitými dary, které jim pokryjí náklady spojené s jejich činností. Účast dobrovolníků se do těchto výdajů nezahrnuje, protože ti své služby poskytují zdarma. Dobrovolnické organizace, se kterými uzavřela provincie dohody, jsou následující: -

Federazione dei Vigili del Fuoco Volontari (Federace dobrovolných hasičských sborů) Červený kříž Nuclei Volontari Alpini (Nu.Vol.A., Alpské dobrovolnické organizace) Scuola cani da catastrofe (Škola pro záchranářské psy) Soccorso Alpino (Alpská horská služba) Associazione psicologi per i popoli (Sdružení psychologů pro obyvatelstvo)

7.1.5. Struktura rozhodování na místní úrovni Funkce starosty, který je vedoucím té nejmenší správní jednotky, tedy obce, je díky svému charakteru a důležitosti hlavním orgánem civilní ochrany a také orgánem, který jako poskytuje pomoc jako první. Systém pravomocí umožňuje starostům hrát tuto klíčovou roli. Starosta má k dispozici nejrůznější ustanovení, na základě kterých má možnost řešit jakýkoliv druh krizové situace. Každá obec musí mít vlastní stálou organizační strukturu civilní ochrany, protože civilní ochrana je považována za složku, která je nepostradatelná. Je neustále potřeba nejen při řešení mimořádných situací, ale zejména k předvídání a prevenci v každodenních situacích. V každodenních situacích zajišťuje starosta, aby byly vykonávány aktivity spojené s obvyklými předpověďmi a prevencí, ke kterým se využívají zvláštní obecní organizace, které stanovuje stávající legislativa. Starosta je konkrétně odpovědný za plánování a aktualizaci těchto plánů. V krizových situacích je odpovědný za:

1. Řízení aktivit první pomoci, přípravu vyhlášení stavu nouze, informování obyvatelstva a institucí a podpora nezbytných výdajů, a to ze své funkce vedoucího celé obce. 2. Přijímání opatření potřebných k zajištění bezpečnosti veřejnosti, a to ze své funkce státního úředníka a místního zástupce pro určité otázky.

7.1.6. Aktivity/místní programy/krizové plány V současné celostátní a regionální legislativě jsou jasně definovány aktivity spojené s civilní ochranou, a to takto: 1. Předpovídání znamená realizaci aktivit prostřednictvím programů. Cílem těchto aktivit je označení příčin mimořádných událostí, rizik a ohraničení území, která jsou těmto událostem nebo rizikům vystavena (rizikové scénáře); 2. Prevence se také realizuje prostřednictvím programů, jejichž cílem je vyvarovat se možných mimořádných událostí, pohrom nebo katastrof způsobených lidskou činností nebo co nejvíce snížit jejich následky, přičemž jsou brány v úvahu znalosti, které byly získány prostřednictvím předpovědí. 3. Plánování a Krizový management se vztahují k zásahům, jejichž cílem je poskytnout první pomoc zraněným a chránit majetek, a to v souladu s národními, regionálními, provinciálními a obecními plány. 4. Obnova prostředků společenského a hospodářského života znamená koordinaci aktivit, které jsou potřeba k odstraňování překážek a rychlému návratu k normálním životním podmínkám a aktivitám. Z hlediska operačního byl v rámci civilní ochrany v nedávné době kladen důraz zejména na zlepšení technologií sloužících k přípravě na hrozící události tak, aby byly minimalizovány možné škody, a to zejména s ohledem na ochranu lidských životů. Zároveň byla krizovému plánování přidělena nová důležitá role. Tento posun zájmu od obnovy po skončení mimořádné události až k prevenci škod v budoucnosti, vychází z úvah o finančních prostředcích. Je třeba říci, že veřejné výdaje na obnovu byly v nedávné minulosti značné; došlo k tomu, že byly spotřebovány zdroje, které mohly být využity na prevenci. Pracovní skupina složená z úředníků Odboru civilní ochrany a úředníků Ministerstva vnitra vypracovala pokyny, které se týkají krizového plánování a které byly nazvány „Augustu“. Metoda „Augustu“ nejenže přináší politiku flexibilního krizového plánování, ale také zcela jasně stanovuje a zjednodušuje pracovní metodu, která se používá k navrhování účinných koordinačních postupů sloužících k civilní ochraně. V metodě „Augustu“ se uvádí, že hlavním cílem institucí, které jsou zodpovědné za plánování týkající se událostí typu a) a b) za tím účelem, aby tyto krizové plány mohly být použity v praxi, je: a) Mít k dispozici zdroje, které poskytnou veřejné a soukromé instituce, které na ochraně podílejí, a to tak, aby byly dostupné pro všechny oblasti pomoci; b) Přidělit osobám, které mají na starost podporu, kontrolu nad vlastní schopností operativnosti a zároveň i možnost aktualizovat údaje týkající se krizových plánů.

Navíc pokud přimějeme tyto osoby k tomu, aby pracovaly i v mimo období mimořádných událostí, rozvineme tak jejich schopnost spolupracovat na skutečných krizových plánech. Díky tomu bude pak zásah civilní ochrany, koordinovaný z operační místnosti, okamžitý. Projekt, který obsahuje veškeré koordinované aktivity a procesy civilní ochrany sloužící k řešení jakékoliv krizové situace, se nazývá PIANO DI EMERGENZA (KRIZOVÝ PLÁN). Krizový plán musí obsahovat: a) Předpovědi a prevenční programy; b) Informace o fyzikálních procesech, které určují rizikové podmínky a jejich příslušné hodnocení, události, varovné události, scénáře a dostupné zdroje. Plán je rozdělen do tří základních částí: a) Všeobecná část. Obsahuje veškeré informace o znalostech území, monitorovacích stanicích v daném území, vypracované rizikové scénáře, ohraničení krizových oblastí a oblastí k shromažďování záchranných týmů. b) Cíle plánování. Zde jsou definovány cíle, kterých je třeba dosáhnout, aby bylo možné adekvátně reagovat na každou situaci. c) Model intervence. Přiděluje povinnosti jednotlivým úrovním vedení a kontroly v oblasti krizového řízení civilní ochrany. Nařizuje výměnu informací mezi celonárodními a decentralizovanými organizacemi a racionální využívání zdrojů. V autonomní provincii Trento je také za vytváření krizových plánů zodpovědný generální ředitel. Za operační úkol dohlížet na tyto plány odpovídá Servizio Prevenzione Calamità Pubbliche (Orgán pro prevenci veřejných katastrof), který sestavuje provinciální plány prevence a koordinuje sestavování obecních plánů prevence. Je třeba, aby tyto plány byly srozumitelné a nebyly ve vzájemném rozporu. Reakci civilní ochrany na probíhající pohromy zahajuje generální ředitel Oddělení, který koordinuje veškeré aktivity tohoto Oddělení od počátku krizové situace až do obnovení normálních podmínek života. 7.1.7. Problémy týkající se koordinace, řízení a organizace civilní ochrany Kvůli velmi složitému normativnímu rámci a velkému počtu zúčastněných stran je organizační řešení, zdánlivě nejúčinnější, ale zároveň i nejslabší z pohledu operačního, je založeno na principu spolupráce mezi veškerými operačními složkami v daném území. Tento princip v současné době umožňuje, že je při každé příležitosti vytvořen integrovaný systém civilní ochrany, který je schopen včas reagovat na mimořádné situace a zajistit dostupnost adekvátních intervenčních zdrojů. To umožňuje vyvarovat se častého rizika, kterým je překrývání činností organizací různých úrovní, nebo, v horším případě, nedostatečná spolupráce. To, že k civilní ochraně přispívají jak různé instituce, tak i dobrovolné složky, způsobuje problémy, které jsou spojeny s tím, že může dojít k přílišné nestejnorodosti aktivit. Kvůli tomuto problému je nezbytné organizovat školení a kurzy, na kterých jsou

přednášeny aktuální informace z oblasti civilní ochrany, čímž zároveň dochází k tomu, že motivace zúčastněných osob je neustále velmi silná. 7.1.8. Zájmy a potřeby Při dodržování zákonných ustanovení vytvořila provincie Macerata svůj vlastní krizový plán a program pro prevenci a vytváření předpovědí v oblasti civilní ochrany. Tyto nástroje je třeba neustále revidovat a aktualizovat, a to na základě nových dostupných technologií a na základě shromážděných údajů, které jsou zpracovány pro účely civilní ochrany. Největší úsilí je v průběhu současných snah o vytvoření systému civilní ochrany v rámci jednotlivých provincií věnováno dokončení Sala Operativa Provinciale (Provinciální operační místnost) a Centri Operativi Misti (COM, Centra smíšených operací), které jsou umístěny na území provincie. Velké úsilí je také věnováno vytvoření databáze, která se bude skládat z Teritoriálního informačního systému (Sistema Informativo Territoriale), který bude sloužit subjektům, které se chtějí podílet na civilní ochraně, a dále je plánován nákup dalších instrumentů, které by měly zajistit, že zásahy v krizových situacích budou mnohem účinnější.

7.2. Používání nových informačních a komunikačních technologií v souvislosti s monitorováním rizik a k podpoře řízení organizačních složek a složek odpovědných za rozhodování

7.2.1. Začátek používání aplikací IKT v rizikovém a krizovém managementu na místní úrovni a všeobecně po celé zemi Sistema di Comunicazioni Radio della Protezione Civile (Radiokomunikační systém civilní ochrany) se skládá ze dvou hlavních sítí: -

Rete Radio per le Comunicazioni di Emergenza (Radiokomunikační síť pro krizové situace); Rete Radio di Trasmissione dati per il Controllo del Territorio (Radiokomunikační síť pro přenos dat k monitorování území).

Tyty dvě sítě mají značně rozdílné technologie, rozměry a možnosti využití. Co mají společného je přenosové pásmo, přenosové pásmo UHF (frekvence se pohybuje mezi 430 a 470MHz) a umístění některých stanic, tam, kde jsou umístěny přijímací i vysílací radiopřístroje. Rete Radio per le Comunicazioni di Emergenza (Radiokomunikační síť pro krizové situace) je synchronní a je rozdělena do dvou velkých sítí, které zhruba odpovídají čtyřem provinciím. Tyto sítě se skládají z hlavního spojení (master bridge) a různých sad pomocných spojení (slave bridge), co záleží na potřebách pokrytí konkrétního území. Fungují na specifické frekvenci, jejíž rozsah se liší od sítě k síti. Synchronismus radiové sítě umožňuje to, že operátoři jedné sítě mohou využívat jednotnou komunikační frekvenci. To je možné proto, že díky procesu vyváženosti a následné diferenciace může hlavní spojení spojit operátora s radiospojením, které má v ten daný okamžik nejlepší signál. V současné době se celá regionální krizová komunikační síť skládá z 20 spojení. Jsou rozmístěny následovně: 4 v provincii Pesaro, 5 v provincii Ancona, 7 v provincii Macerata, 4 v provincii Ascoli Piceno. Díky svému rozmístění jsou spojení v současné době zaručit pokrytí zhruba 80-85% území regionu Marche a více než 90% populace. Tři nová spojení mají být instalována v provincii Pesaro (1) a Ascoli Piceno (2). Díky nim se zvýší územní pokrytí až na 90%, což znamená zhruba 95% pokrytí populace 95%. V případě mimořádné události je možné zajistit pokrytí zbývajícího území tím, že bude na příslušném místě umístěno přenosné spojení. To je možné aktivovat do 3 – 4 hodin, což záleží na tom, jak je obtížné dostat se na místo, kde by bylo vhodné jej umístit. Kromě toho, že se velmi usnadní práce personálu, který pracuje na území celého regionu v tom, že bude jednodušší při používání tohoto přístroje, umožní také synchronismus sítě, že bude možné vyřešit problémy spojené s nedostatečný radiovým pokrytím některých oblastí na tomto území.

7.2.2. Popis veškerých systémů IKT, které se používají na místní úrovni ke krizovému a nouzovému řízení Technický popis Uživatelé Výsledky Náklady (koupě, údržba) Protože je regionální síť dálkově zkoumána a monitorována, je možné lokalizovat pilotní radiopřijímače a radiopřijímače, které jsou instalovány na motorových vozidlech, a to díky GPS přístroji, který je k nim připojen a přenáší informace o jejich pozici. Je třeba mít na paměti, že dohoda podepsaná mezi Dipartimento della Protezione Civile (Odbor civilní ochrany) a Ministerstvem telekomunikací stanovuje nutnost využívat rádiové frekvence VHF kolem 160 MHz. To znamená, že celou současnou síť Rete Radio Regionale di Comunicazioni di Emergenza (Radiokomunikační síť pro krizové situace) je třeba úplně změnit. Výstavba nových sítí již začala a bude s největší pravděpodobností dokončena v prvních měsících roku 2006, a to za předpokladu, že bude dostatek finančních prostředků. Uživateli těchto sítí budou jak instituce, tak i sdružení dobrovolných pracovníků, nevyjímaje možné subjekty mimo region (zejména mobilní operátoři z jiných regionů). V důsledku toho budou všechny strany, které se podílejí na krizovém řízení, schopny komunikovat jak mezi sebou, tak i s ostatními subjekty, čímž se vyvarujeme rizika překrývání a vměšování. Rete Radio di Trasmissione Dati (Radiokomunikační síť pro přenos dat) k monitorování území je asynchronní a přenáší data registrovaná prostřednictvím periferních monitorovacích stanic (které monitorují území na základě různých kritérií) do Sala Operativa Unificata Permanente (S.O.U.P., Stálé sjednocené operační místnosti) místní složky Servizio di Protezione Civile e Sicurezza (Složka civilní ochrany a bezpečnosti). Výběr asynchronní sítě vychází ze skutečnosti, že pro komunikaci, která probíhá mezi pevnými terminály stačí, když bude zaručeno radiové pokrytí pouze v oblasti, kde se nachází záznamová stanice. Periferní monitorovací stanice mají v rámci území jiné kontrolní funkce: hydrometrickou, niveometrickou, pluviometrickou, seismometrickou apod. Zatímco každý jednotlivý přístroj v rámci synchronní sítě je možné připojit pokaždé k jinému radiovému spojení, protože se pohybují v rámci území, je periferní centrálu možné připojit pouze k jednomu radiovému spojení, bez ohledu na její typ. Takové radiospojení přenáší data do hlavního radiospojení v rámci své sítě, které je pak spojuje s regionální Sala Operativa (Operační místnost). Funkcí hlavního radiového spojení v rámci asynchronní sítě je nedělat vlastní úsudky a nediferencovat signál, ale spojit veškerá periferní radiospojení s Operační místností. Protože existuje mnoho monitorovacích stanic, které jsou umístěny v oblastech, kde je špatné radiové pokrytí, a protože je jich opravdu velké množství (zhruba 120), bylo nutné rozmístit větší počet periferních radiospojení než jich je třeba pro komunikační síť. Ve skutečnosti je pravdou to, že protože komunikační síť má jen velmi málo radiospojení, shodují se s ní jen některá umístění; proto bylo nutné najít pro ty ostatní jiná místa. Je samozřejmé, že radiospojení pokrývá různé množství periferních monitorovacích stanic. Komunikační kódy, které používají periferní monitorovací

stanice a řídící systém, nijak neovlivňují Radiokomunikační síť pro přenos dat, jako je tomu v jiných radiosystémech. Co se týče Radiokomunikační sítě pro přenos dat, zatím se spojeními mezi některými radiospojeními a Operační místností pouze experimentuje. Využívá se frekvencí 2,4 GHz a technologie rozestřeného spektra (Spread Spektrum). Ovšem protože se tato technologie hodně využívá v civilních komunikačních sítích, je zde vysoká pravděpodobnost interferencí, kromě jiných problémů. Uvažuje se proto o výstavbě spojovací radiové sítě. Ta by používala frekvence GHz s velmi vysokou schopností přenosu a spojovala by Radiokomunikační síť pro přenos dat, Radiokomunikační síť pro krizové situace a číslo 118 (lékařská pohotovost). Výstavba této sítě bude stát zhruba € 2.000.000, a to bez nákladů na údržbu, které se odhadují na zhruba 15-20% celkové částky. 7.2.3. Instituce, které řídí systém na místní úrovni V současné době jsou všechny obce, provincie a veřejné instituce v regionu Marche, které se podílejí na systému civilní ochrany, k dispozici pevný radiopřijímač – který slouží k použití v případě nouze – , který funguje v rámci regionální Radiokomunikační sítě pro krizové situace. Navíc byly centrály Národního sboru správy lesů a speciálních jednotek hasičských sborů vybaveny několika přenosnými radiopřijímači. Tyto přístroje mají být používány ke komunikaci mezi operátory těchto dvou složek a operátory těchto složek a S.O.U.P. regionu Marche za účelem boje proti lesním požárům. Samozřejmě každé funkční motorové vozidlo orgánu Servizio di Protezione Civile e Sicurezza Locale (Složka civilní ochrany a místní bezpečnosti) regionu Marche je vybavena radiopřístrojem přímo ve vozidle a každý zaměstnanec této složky má k dispozici přenosný radiopřijímač. Celkový počet radiopřijímačů, které jsou schopny fungovat v rámci Radiokomunikační sítě pro krizové situace, je tedy 320. To zahrnuje pevné přístroje, přístroje ve vozidlech a zhruba 120 dalších přenosných přístrojů. V případě mimořádné události je možné propojit některé ze sítí nebo všechny 4 sítě tak, aby bylo umožněno komunikovat v nouzi také operátorům ostatních sítí, kteří by jinak museli použít jiné radiové frekvence.

7.2.4. Jak a kým jsou aktualizována data a jak je zajišťována jednotnost „jazyka“ Kromě radiových sítí pro komunikaci a územní dálkovou kontrolu, které se používají v civilní ochraně, bude již brzy k dispozici internetová stránka, který bude sloužit zejména k tomu, že umožní jednoduchý přístup k některým datům kterémukoliv zájemci (od operátorů až k jednotlivým občanům, kteří se chtějí seznámit s tématy a záležitostmi v oblasti civilní ochrany nebo s klimatickými podmínkami v regionu). Tyto údaje mohou zahrnovat stav regionálního systému civilní ochrany, počet sdružení dobrovolníků a jejich členů, nástroje, které jsou k dispozici veřejným a soukromým institucím, atd. Jednotnost jazyka bude zaručovat regionální správa, která za to bude plně odpovídat, zatímco za aktualizaci dat budou plně odpovídat jednotlivé subjekty, tedy majitelé těchto dat.

7.2.5. Odkazy na ostatní systémy územního plánování Díky této vysokofrekvenční a velmi výkonné technologii byly provedeny některé pokusy s video průzkumy tím, že byly použity videokamery s vysokou rozlišovací schopností a vysokou flexibilitou. Očekáváme, že tyto videokamery budou v budoucnu využívány v boji proti lesním požárům. V celkovém hodnocení jsme došli k závěru, že dosažené výsledky lze považovat definitivně za pozitivní, pokud vezmeme v úvahu cenu materiálu. Co nelze považovat za dobré je údržba, protože se zdá, že bude velmi těžké na ni sehnat finanční prostředky.

7.2.6. Problémy týkající se informačních a komunikačních technologií a teritoriálních informačních systémů Skutečným problémem u současné vysoké řídící a informační technologie je, že hardware těchto technologií je účinný pouze v případě, že je dobře udržován a neustále aktualizován. Novou hranicí pro moderní technologie, včetně satelitní technologie, je vytvoření infraregionálních a transnacionálních vysílacích/přenosových sítí. Tyto sítě by měli vlastnit jejich operátoři a neměly by být dostupné veřejnosti, přestože tento druhý bod by měl být lépe zhodnocen v souvislosti s analýzou využití a nákladů.

7.2.7. Zájmy a potřeby Poslední bod se může týkat samotné komunikace, a to toho, zda je vnímána jako informování o rizicích a aktivitách, díky nimž je možné snížit jejich následky, nebo jako informování o skutečném charakteru aktivit civilní ochrany. Je dobře známo, že vědět o rizicích předem pomáhá v mnoha případech k řešení krizových situací a zároveň zvyšuje bezpečnost. Spolupráce se sítěmi může a musí být realizována také tak, že budou podepisovány rámcové dohody s RAI a ostatními společnostmi, které jsou vlastníky komerčních rádií a televizních kanálů. Cílem je přenášet servisní informace veřejnosti. Je nezbytné, abychom zahájili diskuse sloužící k tomu, aby mohli technici v rámci civilní ochrany a komunikačních technologií vytvořit metodiky a strategie, pomocí kterých by bylo možné předávat nejrůznějším činitelům veřejného mínění správné informace. Místní organizace budou do těchto společných diskusí přispívat nejen svými technickými znalostmi, ale také znalostí svého území a znalostí svého obyvatelstva.

7.3. Metody, techniky a instrumenty k monitorování a mapování rizik

7.3.1. Územní rizika Území provincií Macerata a Pesaro Urbino mají díky své blízkosti podobné mapy rizik, které lze rozdělit do jednotlivých kategorií na základě možných rizik: -

události spojené se zemětřesením; hydrogeologické události (jako jsou sesuvy půdy, povodně, laviny); hydrogeologické události spojené s přítomností přehrad; události spojené s potenciálně nebezpečnými průmyslovými oblastmi; události spojené s lesními požáry.

Geomorfologické vlastnosti území obou provincií a různé činnosti, které se na tomto území odehrávají, včetně činnosti člověka (která často převažuje nad přírodními příčinami), jsou příčinou toho, že jsou tyto oblasti vystaveny zejména hydrogeologickým rizikům. Meteorologické jevy, které se projevují zejména v období od ledna do března, jsou zodpovědné za zhoršování situace v ohrožených oblastech a vedou k mnohým pohromám, které mají dopad na životní prostředí. Jsou to zejména pahorkatiny, které jsou nejvíce takovými událostmi postiženy, a to jak kvůli charakteru půdy, tak i kvůli velkému osídlení zmiňovaných oblastí. Seismická aktivita, která je úzce spojená s rozšiřující se stavební aktivitou, ovlivňuje území regionů a vzniká v důsledku geodynamické nestability, která je typická pro celý italský poloostrov. Navíc jsou díky této aktivitě území obou provincií, zejména území provincie Macerata, vystaveny ve velké míře rizikům, která jsou s tímto jevem spojena. Co se týče dopadů na zastavěné plochy, které byly zaznamenány v minulosti, nejednalo se v žádném případě o dopady malého rozsahu. Celý apeninský hřeben regionů Umbria a Marche byl v minulosti postižen zemětřeseními značné intenzity (o síle 5.5 a 5.8) s účinky, které jsou odhadovány na 8. /9. stupeň stupnice MCS. Proto bylo rozmístění zemětřesení největší intenzity, která byla zaznamenána v regionu, předmětem důkladných analýz, které provedly výzkumná střediska na regionální i národní úrovni. Příslušné dokumenty, které zhotovilo Dipartimento della Protezione Civile (Odbor civilní ochrany) ve spolupráci s Istituto Nazionale di Geofisica (Národní geofyzikální institut) však ukazují, že intenzita dopadu na vesnice v regionu, které byly postiženy těmito událostmi v nedávné době nikdy nepřesáhly ty nejvyšší hodnoty, které byly naměřeny v minulém tisíciletí. Další rizika, která mohou ohrozit bezpečnost osob, které by mohla tato rizika postihnout, vycházejí z toho, že je na území několik průmyslových aktivit, u kterých je riziko vážných nehod a z existence rozsáhlých zalesněných oblastí, u kterých je velké riziko požáru a z nichž některé se rozkládají blízko obydlených oblastí, komplexů budov a domů, které stojí o samotě. Území provincie Trento je hornaté, proto jsou tu největšími riziky rizika hydrogeologická. Často zde hrozí sesuvy a eroze půdy. V období podzimních dešťů se také velmi často objevuje riziko záplav.

7.3.2. Hlavní události v minulosti a jak jsme se z nich poučili

Provincie Macerata Zemětřesení Území vesnic v této oblasti, jimž hrozí největší riziko zemětřesení (jako je Serravalle del Chienti, Muccia, Ussita, Visso, Pievetorina, Montecavallo, Castelsantangelo sul Nera), byly postiženy seismickými událostmi v roce 1997. Tyto události začaly dne 26/9. Největší síly dosáhlo zemětřesení v provincii Macerata, když nepočítáme zemětřesení, ke kterému došlo v regionu Norcia v roce 1979. V těchto oblastech je populace, která byla postižena, tvořena zejména staršími lidmi, kteří jsou koncentrováni v malých starých městech. Podle údajů, které má region, zničilo zemětřesení v roce 1997 22.000 soukromých budov, 2.385 památných budov, 1.336 veřejných budov, 341 částí infrastruktury, způsobilo 213 hydrogeologických událostí a počet vesnic regionu, které byly zemětřesením postiženy, byl 246. Navíc muselo být evakuováno 3.687 domů: 1.015 rodin bylo ubytováno v mobilních obytných buňkách a 2.111 rodin bylo ubytováno v prostorách samosprávy. Celkové škody byly odhadnuty, za použití stejných kritérií u regionu Umbria a Marche, na částku 4.374,39 milionů EUR. Zkušenosti, které jsme získali v průběhu seismických událostí v roce 1997 nám umožnili účinněji odhadovat zásahy v záležitostech civilní ochrany, a to prostřednictvím obecních krizových plánů. Tyto plány zahrnují ohraničení oblastí ke shromažďování nástrojů a osob v rámci území provincie, provádění pravidelných školení, preventivní zabezpečení budov a stabilní provozování stálé složky civilní ochrany. Hydrogeologické události K největším povodním došlo v posledních deseti letech kvůli intenzivním a dlouhotrvajícím dešťovým srážkám, v jejichž důsledku došlo k velkému přívalu vod do vodní sítě na území provincie. Následný pohyb těžkých předmětů, rostlin a stromů, které nese voda, pak zabrání řekám v obvyklému toku a v jeho důsledku dochází k častým povodním v zemědělských oblastech a v údolí také v osídlených oblastech. Mezi hlavní události, které se staly v nedávné době a které je třeba si pamatovat, patří: povodeň kolem řeky Chienti ve dnech 6-7/12/2002, a povodeň kolem řeky Potenza ve dnech 30/11/-1/12/1998. Poslední zmiňovanou povodeň navíc zhoršilo náhlé tání pokrývky sněhu, který se nashromáždil v předchozích dnech. Zkušenosti, které jsme získaly z mnoha záplav, nás učí, že musíme věnovat pozornost zejména územnímu plánování, v rámci kterého se uvažuje o ohraničení oblastí, ve kterých by se nemělo stavět a stanovení prací, které by sloužily k optimalizaci vodního systému, který je nutný k ochraně již zastavěných ploch. To lze učinit za pomocí nástrojů územního plánování, jako je Piano Provinciale Territoriale di Coordinamento (Provinciální plán koordinace), Piano Regionale di Assetto Idrogeologico (Regionální plán hydrogeologických sítí) a Programma Provinciale di Previsione e Prevenzione della Protezione Civile (Provinciální program předpovědí a prevence v rámci civilní ochrany). Provincie Macerata je sužována četnými sesuvy půdy, které mají spojitost s geologickou a geomorfologickou strukturou území. Tyto sesuvy postihují sítě služeb, organizace a některé obydlené oblasti, jako je Montelupone, San Severino, Corridonia, Pioraco e Monte San Giusto.

Velké postupné sesouvání půdy, ke kterému dochází již několik desetiletí, sužuje severovýchodní část vesnice Montelupone a bylo příčinou několika rozsáhlých poškození vyrobených produktů a infrastruktury jak ve starobylém centru města, tak i v nově zastavěných zónách. Ukázalo se, že může způsobit částečné zhroucení mnoha budov a jejich nezpůsobilost k užívání. Díky výstavbě odvodňovacích kanálů v průběhu 80. let 20. století byl proces sesouvání půdy zpomalen. Tato oblast je v současné době dostatečně monitorována. V současné době se veškeré nástroje územního plánování zabývají geologickými a geomorfologickými studiemi, jejichž cílem je vyvarovat se osídlování oblastí, ve kterých dochází k sesuvům půdy. Území, která se nacházejí v oblasti Apennine Mountainsare, jsou nejvíce ohroženy lavinami, které si v minulosti vyžádaly značný počet obětí. Lavinové oblasti jsou v osídlené oblasti vesnice Bolognola (velmi známé jsou laviny, ke kterým došlo v roce 1930 a 1934), v oblasti Vallestretta ve vesnici Ussita, na silnici provincie vedoucí ze Sarnana do Sassotetta a v některých částech vesnice Castelsantangelo sul Nera. Od té doby, co v těchto oblastech došlo k ničivým událostem, zde byly vytvořeny lavinové zábrany. Hydrogeologické události spojené s přítomností přehrad Co se týče šesti uměle vystavěných přehrad, které se nacházejí na území provincie Macerata (jedná se o přehrady Polverina, Borgiano, Fiastrone, Santa Maria, Castreccioni), nedošlo v souvislosti k nimi k žádné mimořádné události spojené s protržením hráze. Události spojené s potenciálně nebezpečnými průmyslovými oblastmi Chemickou továrnu postihl v nedávné době ničivý požár, který se ve velmi krátké době podařilo požárnímu sboru uhasit a zároveň se sboru podařilo předejít úniku toxických zplodin do ovzduší v blízkosti obydlené oblasti. Lze však říci, že počet vysoce rizikových průmyslových podniků je na území provincie velmi malý a většina z nich se nachází v jen málo obydlených oblastech. Události spojené s lesními požáry Mezi nejničivější události, které si lidé pamatují, patří požár, ke kterému došlo v Poggio San Vicino dne 22/8/1993 a který zasáhl rozsáhlé zalesněné území a vyžádal si evakuaci velké části obydlené oblasti. Na území provincie Pesaro Urbino nebyla zaznamenána v nedávné době žádná mimořádná událost. Stejně jako provincie Macerata je i území provincie Pesaro vystaveno zejména hydrogeologickým rizikům. To zcela jasně dokazují události, které jsou uvedeny ve zprávě Rapporto di Sintesi del Progetto A.V.I. (Aree Vulnerate da Calamità Idrogeologiche) úřadu Consiglio Nazionale delle Ricerche (Národní rada pro výzkum), která zahrnuje události od počátku 20. století až do dnešního dne. Mnoho oblastí, někdy i značně rozsáhlých, bylo v minulosti postiženo povodněmi spojenými s vodními toky, které postihly převážnou část území a zaplavily území v okolí několika regionálních vodních nádrží. V provincii došlo také k několika mimořádným událostem, které způsobil jev zemské gravitace a o kterých se dá všeobecně říci, že nastaly v důsledku meteorologických změn v této oblasti (výjimečné meteorologické jevy dosahují svého vrcholu v období od ledna do března). Zdá se, že kopcovité oblasti jsou obzvláště náchylné k působení těchto jevů, a to jak kvůli charakteru terénů, které tvoří fyziografické prostředí, tak také kvůli tomu, že jsou tyto oblasti velmi změněny lidskou činností, a to v důsledku kultury a tradic na tomto území.

V minulosti bylo území provincie Pesaro vystaveno zejména zemětřesením značného rozsahu a seismickým událostem, jejichž epicentra se nacházela v přilehlých oblastech. Epicentra se nacházela přímo v regionu Marche a také v sousedních regionech. K největšímu zemětřesení, které bylo zaznamenáno v regionu Marche, došlo v roce 1781 v provincii Pesaro, přičemž nejvíce postihlo vesnici Cagli. Jednalo se zemětřesení o síle 10 na stupnici Mercalli -Cancani-Sieberg (MCS). Co se týče provincie Trento, je třeba se zmínit i o dalším významném jevu, který způsobil na tomto území rozsáhlé škody. Jedná se o rozsáhlou povodeň, ke které došlo v roce 1966, kdy se mnoho vodních toků na území Trenta vylilo ze svých břehů. V nedávné minulosti, zejména v letech 2000 a 2002, zde byla podzimní období také velmi deštivá. Co se týče množství srážek, jsou tato období naprosto srovnatelná. Došlo však ke značně menším škodám, a to díky nejrůznějším projektům, které byly v té době realizovány.

7.3.3. Partneři, kteří se podílejí na monitorování a mapování rizik Seismické události Monitorování seismických událostí provádí Servizio di Protezione Civile della Regione Marche (Složka civilní ochrany regionu Marche) společně s Istituto Nazionale di Geofisica e Vulcanologia (Národní institut geofyziky a vulkanologie – INGV). Hydrogeologické události Monitorování hydrologických událostí provádí Servizio di Protezione Civile (Složka civilní ochrany) regionu Marche a provincie Macerata. Hydrogeologické události spojené s přítomností přehrad Piano di Emergenza Dighe (Krizový plán týkající se přehrad), který zhotovila Prefettura di Macerata (Prefektura provincie Macerata) ukládá správcům přehradních nádrží povinnost tyto nádrže sledovat. Události spojené s lesními požáry Odpovědnost za plánování aktivit spojených s předpovídáním lesních požárů a s aktivnímu boji proti nim má region Marche, a to na základě pokynů, které vydala Consiglio dei Ministri (Rada ministrů). Servizio di Protezione Civile (Složka civilní ochrany) nese hlavní odpovědnost za operační fázi. Události spojené s potenciálně nebezpečnými průmyslovými oblastmi Potenciálně nebezpečné jednotlivé továrny jsou monitorovány prostřednictvím interních kontrol.

Rizika, která ohrožují území Trenta, jsou shrnuta ve dvou dokumentech: PGUAP [Piano Generale di Utilizzazione Acque Pubbliche (Všeobecný plán k využívání veřejných vodních zdrojů)] a Piano Urbanistico Provinciale (Plán územního plánování provincie). Za oba tyto plány odpovídá jak Servizio Utilizzazione Acque Pubbliche (Úřad pro využívání veřejných vodních zdrojů), tak i Servizio Urbanistica (Úřad územního plánování). Tyto dokumenty jsou pravidelně aktualizovány za použití informací, které pocházejí z veškerých Servizi Provinciali (Úřady provincie), které znají příslušné území, zejména se jedná o Servizio Geologico (Geologický úřad) a Servizio Prevenzione Calamità Pubbliche (Úřad pro prevenci veřejných pohrom).

7.3.4. Metody, aktivity a nástroje k monitorování a mapování rizik Seismické události Informace o seismických událostech, jako je umístnění epicentra zemětřesení, délka jejich trvání a množství vydané energie poskytuje síť seismografických stanic, kterou vystavěl region Marche a Istituto Nazionale di Geofisica e Vulcanologia (Národní institut pro geofyziku a vulkanologii). Síť tvoří šest seismografických stanic, z nichž každá má tři různá zařízení, což vede k tomu, že dvě různé instituce pracují naprosto rozdílným způsobem. Konkrétně: -

-

4 seismografické stanice jsou napojeny na Rete Sismometrica Regionale (RSR, Regionální seismografická síť); dvě z nich jsou přenosné stanice, které jsou umísťovány na místa, kde jsou v daný moment potřeba (tato místa společně stanovuje Servizio di Protezione Civile della Regione Marche a INGV na základě společných projektů, jako jsou kampaně za mikrozónování nebo kampaně, které se týkají režimu seismologických aktivit). Údaje, které přicházejí z těchto stanic jsou zobrazovány a interpretovány v Centro Funzionale della Protezione Civile Regionale (Funkční centrum regionální civilní ochrany), které se nachází v Anconě a v rámci kterého spolupracuje INGV s regionálními operátory. 2 seismometrické stanice jsou napojeny na Rete Sismometrica Nazionale Centralizzata (RSNC, Národní centralizovaná seismometrická síť) úřadu INGV a údaje, které přicházejí jsou zobrazovány a interpretovány v operační místnosti INGV v Římě. Právě tam je neustále v provozuj kontrolní systém, který zajišťuje, že se informace dostanou do operační místnosti úřadu Dipartimento della Protezione Civile (Odbor civilní ochrany).

Systém nové seismické klasifikace národního území byl sestaven v roce 2003. Na základě této klasifikace byla provincie Macerata rozdělena do dvou oblastí s různými úrovněmi seismických rizik. Rizika jsou větší u vnitrozemských vesnic, které byly v roce 1997 postiženy zemětřeseními. První analýza stupně nebezpečnosti, které hrozí území regionu co se týče seismických aktivit a úrovní rizika v regionu, byla provedena ve spolupráci s Gruppo Nazionale Difesa Terremoti (Národní skupina pro obranu proti zemětřesením) v rámci Consiglio Nazionale delle Ricerche (Národní rada pro výzkum) v souladu se zákonem o regionech č. 33/84. Tento zákon byl vydán poté, co vstoupila v platnost ustanovení o seismické klasifikaci území státu a zahrnuje normy, které se týkají budov, které jsou umístěny na územích, ve kterých dochází k zemětřesení. Při této příležitosti byly vytvořeny tři úrovně rizik. Stupeň rizika se stanovuje zejména na základě nebezpečí zemětřesení v daných oblastech, přičemž úroveň tohoto nebezpečí se stanovuje na základě dostupných informací o seismotektonických modelech, historii zemětřesení, zákonitostí útlumu těchto aktivit, atd. Tyto údaje je třeba brát v úvahu při navrhování a přijímání obecních nástrojů pro územní plánování, a to i přesto, že by bylo třeba provést i další průzkumy, které jsou v dané oblasti považovány za nezbytně nutné.

O významu specifických studií o místních nebezpeční zemětřesení, která mohou vznikat na základě konkrétních geologických a geomorfologických podmínek a studií o zranitelnosti stávajících budov při zemětřesení se uvažuje již od okamžiku, kdy byl vyhotoven příslušný dokument. Bylo to ještě předtím, než událost roku 1997 potvrdila platnost obsahu opatření, které bylo v této souvislosti přijato, a to zvláště proto, že byly na postižených místech v praxi potvrzeny možné dopady. Seismogenetické rozdělení oblasti na určitá pásma, které byly vytvořeno tak, aby odpovídalo stanoveným cílům, je založeno na kinematické analýze geologických jevů. Území státu je rozděleno na 80 seismogenetických pásem. Výsledky podrobných studií, které provedlo jak Servizio Sismico Nazionale (Národní seismologický úřad), tak i Gruppo Nazionale Difesa Terremoti (Národní skupina pro obranu proti zemětřesením) za použití výše zmiňované operační metodiky a stejné základní údaje v nedávné době umožnily vytvoření referenčního rámce, na základě kterého jsou stanovovány úrovně nebezpečí seismických jevů na území státu. Základní údaje, přestože se jednalo o jiná kritéria při jejich vyhotovování, byly srovnány prostřednictvím přesné analýzy citlivosti. Cílem této analýzy je zdůraznit dopad konečných dopadů nejrůznějších voleb a zvolit nejvhodnější z nich tak, aby na základě toho mohly být vypracovány nové mapy. Pokud existuje mapa nebezpečí zemětřesení, která znázorňuje makroseismickou intenzitu, je možné lépe zjistit možné dopady seismických otřesů určité intenzity na dané území. Nicméně tyto referenční mapy je třeba aktualizovat, protože od doby, kdy byla zavedena stupnice MCS již uplynulo pár let a protože vývoj stavebních systémů přímo ovlivňuje zranitelnost komplexů budov. Hydrogeologické události Obzvláště kritické situace, ke kterým dochází v teritoriálně-fyzikálním systému a které jsou spojeny se změnami přirozené rovnováhy, která ovlivňuje stabilitu terénů nebo toky řek, jsou zdroji nebezpečí, která hrozí systémům, které vybudoval člověk. Tyto situace byly předmětem regionálních analýz a hloubkových studií, které byly provedeny v rámci plánovaných aktivit a v souladu s ustanoveními zákona o obraně proti hydrogeologickým rizikům, který je v současné době v platnosti [D.L.(zákon na základě vyhlášky)180/98, zákon 267/98 a zákon 365/00)]. Jevy, které byly spočítány v rámci sčítání v souladu s kritérii, které stanovilo Servizio Geologico Nazionale (Národní geografický úřad) ve své politice, která se týkala úpravy článku 1, odstavec c, a článku 2 D.L. ze dne 11/6/98 č. 180, který pojednává o událostech spojených s gravitační činností, byly rozděleny a klasifikovány v rámci P.A.I. úřadu Autorità del Bacino Regionale (Regionální správa vodních nádrží) a P.A.I. úřadu Autorità del Bacino (Správa vodních nádrží): • • •

R1: mírné riziko, tedy riziko spojené s mírnými společenskými a hospodářskými škodami a škodami, které vzniknou životními prostředí; R2: středně velké riziko, tedy možné menší škody na budovách, infrastruktuře a poškození životního prostředí, které neohrožují ani bezpečnost obyvatelstva, ani možnost užívat budovy, ani možnost provádět hospodářskou činnost; R3: velké riziko, tedy možné ohrožení bezpečnosti obyvatelstva, strukturální škody na budovách a infrastrukturách, na základě kterých nejsou budovy vhodné k užívání, přerušení socio-ekonomických aktivit a výrazné poškození životního prostředí;

•

R4: velmi vysoké riziko, tedy možné ohrožení života obyvatel, vážná zranění, velké škody na budovách, infrastrukturách a značné poškození životního prostředí, zničení socio-ekonomických aktivit.

Vymezování hranic oblastí, ve kterých hrozí rizika spojená s vodními toky, bylo naproti tomu provedeno na základě informací, které byly zaznamenány v ročenkách Servizio Idrografico Italiano (Italský hydrografický úřad) v rámci hydro-morfologických analýz. Cílem těchto analýz bylo označit toky, u kterých hrozí záplavy na základě meteorologických jevů, a zejména hodnoty, kterých mohou dosáhnout. S ohledem na konkrétní cíle stávajícího plánů, které zahrnují zejména zachování bezpečnosti občanů, možnost nadále využívat infrastruktury a možnost provádět socioekonomické aktivity, zaměřilo se vytváření krizových scénářů a scénářů mimořádných událostí a stanovování opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby mohlo být dosaženo stanovených cílů, na oblasti R3 a R4, protože právě v rámci těchto oblastí jsou uvedena největší rizika, a to v souladu s klasifikací, která byla uvedena výše. Na základě podobných úvah byly stanoveny součásti plánu, jehož předmětem jsou ostatní rizika na území provincie. Tyto části plánu se zaměřily na nejdůležitější situace na daném území ve spojení s konkrétními pravomocemi provincií v otázkách civilní ochrany, které se týkají přírodních událostí a událostí spojených s lidskou činností, které nelze řešit odděleně, ale které vyžadují koordinovaný zásah různých institucí nebo správ, které mají obvyklé pravomoci. V podstatě je nejen znalost možností reagovat v krizových situacích, ke kterým může dojít na místní úrovni, ale také povědomí o počtu lidí, kteří by se mohli podílet na řešení jakéhokoliv druhu předvídatelného nebezpečí, nezbytná k tomu, aby bylo možné předejít možným nedostatkům. Pokud to bude nezbytné, je třeba zajistit, aby bylo možné rozšířit pomoc o pomoc sousedních správ, které mají prostředky nebo možnosti přijímat občany, které vyhovují požadavkům, které na oblast klade daná událost. Specifické pravomoci, které mají starostové v otázkách civilní ochrany, se v podstatě netýkají jen událostí, které mohou způsobit „mírné socio-ekonomické škody a mírně poškodit životní prostředí“ (R1 – mírné riziko) nebo „menších škod na budovách, infrastruktuře a poškození životního prostředí, které neohrožují ani bezpečnost obyvatelstva, ani možnost užívat budovy, ani možnost provádět hospodářskou činnost“ (R2 – středně velké riziko), ale také událostí, které mohou ohrozit bezpečnost obyvatelstva. Také události je možné jednu po druhé řešit na místní úrovni, tedy bez pomoci ostatních „meziobecních“ institucí a správ, které mají obvyklé pravomoci. Meteorologicko-hydrologická monitorovací síť provincie Macerata, která funguje neustále a kterou vybudovalo Servizio di Protezione Civile (Úřad civilní ochrany) regionu Marche, je složena z automatických periferních monitorovacích stanic, tedy stanic pluviometrických, hydrometrických a niveometrických, které jsou umístěny v těsné blízkosti měřících tyčí v řekách nebo na vhodných místech na území provincie. Rete Regionale di Allerta Idrogeologica (R.R.A.I., Regionální síť hydrologického varování), která slouží k monitorování území regionu, se skládá ze čtyř podsystémů, které odpovídají území jednotlivých provincií (Pesaro-Urbino, Ancona, Ascoli Piceno, Macerata). Tyto provincie podávají zprávy Centro di Controllo e Supervisione Regionale (Regionální centrum pro kontrolu a dozor), které je umístěno v Servizio di Protezione Civile regionu Marche. Toto centrum odpovídá za přejímání údajů ze všech monitorovacích stanic, které se nacházejí na území regionu, v předem stanovených intervalech. Údaje jsou potom jednotlivě přenášeny prostřednictvím sítě LAN do Centri

di Controllo Provinciali (Kontrolní centra provincie). Každé centrum získává a zpracovává informace, které se týkají stanic, které jsou rozmístěny na jejich vlastním území. Stanice jsou vlastně elektronická zařízení ke shromažďování dat (zapisovače dat). Pracují s 12Vcc a ve většině případů jsou zásobovány energií ze slunečních kolektorů. Jsou uloženy v kovových nebo plastových krabičkách a připojeny ke zužujícímu ocelovému sloupu různých výšek (5 až 8 m, podle potřeby). Jejich cílem je také podporovat solární kolektor a rádiovou anténu k přenosu dat. Skutečná hladina se mění pomocí ultrazvukových senzorů, které jsou spojeny s periferní záznamovou stanicí a které jsou složeny z válce z nerezové oceli, který je připojen držákem k nosníkům mostu. Co se týče příslušných rizik povodní, zabývá se článek 2 D.Lgs. (legislativní vyhlášky) č. 279/2000 také realizací „aktivit mimořádného dozoru a průzkumu v blízkosti vodních toků a příslušnými opatřeními a také průzkumu území státu prostřednictvím výzkumů přímo na místě. Cílem tohoto přísného dozoru je zaznamenat situace, kdy hrozí nebo může vzniknout mimořádná událost, která je nebezpečná pro osoby a předměty a také stanovit, jaké zásahy by měly být okamžitě provedeny.“ Některé oblasti, kterým hrozí vážné nebezpečí sesuvů půdy (jako je oblast Montelupone, kde sesuvy ohrožují centrum města), mají k dispozici také speciální systémy k monitorování pohybů pod zemským povrchem (tenzometry, sklonoměry, svahoměry, apod.) a také piezometry. Hydrogeologické události spojené s přítomností přehrad Dozor nad přehradními konstrukcemi je prováděn následovně: -

-

Obvyklý dozor: za normálních situací, protože existuje dálkový monitorovací systém, jsou prováděny denní návštěvy a kontroly v průběhu pracovního dne, které provádí kvalifikovaní a spolehliví pracovníci. Tito pracovníci jsou zodpovědní za kontrolní opatření, která se provádějí v předem stanoveném počtu a frekvenci. Na výzvu jsou ve zbývajících hodinách dne a o víkendech zorganizovány hlídky. Specializovaný tým provádí inspekce jednou měsíčně. Aktivní a trvalý dozor: v období, kdy je nutné posílit hlídky, které dohlížejí na bezpečnost, a to v souladu s tím, co je podrobně stanoveno v Piani di Emergenza Dighe (Krizovém plánu pro přehradní nádrže).

Nástroje kontroly, které jsou obvykle umístěny na různých přehradách, jsou: -

dálkový monitorovací systém; zařízení k zaznamenávání pohybů ploch (nástroje k záměře určitých bodů přehradní nádrže, zpětná a přímá kyvadla); zařízení k zaznamenávání k výškovým změnám (nástroje k přesné nivelaci příslušných výškových značek, sklonoměrů a extenzometrů); zařízení k měření podtlaku (měření usazenin, odvodňovacích systémů); zařízení k zaznamenávání ztrát vody v přehradní nádrži (průtokoměr; manuálně ovládaná zařízení); zařízení k zaznamenávání údajů o životním prostředí (plovoucí detektor k automatickému měření ukládání, ponorný teploměr na měření teploty vody jako na hladině, tak i v hloubce 5 metrů, teploměr na měření minimálních a

maximálních teplot vzduchu, srážkoměr k měření dešťových srážek v blízkosti přehrady, měřící tyč k měření sněhové pokrývky). Události spojené s lesními požáry Monitorovací síť k prevenci požárů, která se v současné době používá v provincii Macerata, se skládá z: -

-

-

přechodných pozorovacích stanic k prevenci požárů, ze kterých je možné zaslat varování. Tyto stanice jsou umístěny na vhodných místech. Jejich umístění závisí na vlastnostech území a rádiovém pokrytí; jednoduchého přístupu k zalesněným oblastem, který je nezbytný pro pozorování, prevenci (údržbu lesů) a v krizových situacích (hašení požáru a pomoc); vodních nádrží, ze kterých je možné čerpat vodu při hašení požárů; sídla a detašovaná pracoviště Corpo Forestale dello Stato (Státní správa lesů).

Velká část území provincie Pesaro je ohrožena různými druhy lesních požárů, které jsou uvedeny v Piano Regionale (Regionální plán), který slouží k plánování aktivit spojených s předpovídáním, prevencí a hašením lesních požárů, a to v souladu s článkem 3 zákona č. 353 ze dne 21/9/2000. V souladu s parametry, které se používají k sestavování příslušných map (seznam druhů lesa, historie požárů, seznam vodních ploch a toků, přítomnost chráněných oblastí), patří mezi oblasti s největším rizikem budovy stojící o samotě, často také obytné komplexy budov a někdy osídlené oblasti. Bezpečnost potenciálně postiženého obyvatelstva je silně ohrožena. Oblasti, které jsou ve výše zmiňovaném plánu označeno jako oblasti „s rizikem požáru“, ať již středního nebo velkého rozsahu, které se vztahuje na jednotlivé vesnice v provincii, jsou zejména horské obce. Události spojené s potenciálně nebezpečnými průmyslovými oblastmi Kromě krizových plánů, které existují v jednotlivých potenciálně nebezpečných továrnách, sestavila Prefektura Macerata zvláštní externí Piano di Emergenza (externí krizový plán) pro továrnu, ve které se přelévá, plní do lahví a skladuje GPL, přestože tento plán výslovně nevyžadovaly příslušné předpisy. Na území provincie Pesaro Urbino se nachází továrny, u kterých je riziko vážných nehod, které bylo stanoveno na základě ustanovení D.Lgs. č. 334/99. Jedná se o tyto továrny : FOX PETROLI (Oil) S.p.A.—pobřežní sklad; sídlo: Pesaro, via Senigallia 12; MARIG ESPLOSIVI s.n.c.—sklad výbušnin; sídlo: Novafeltria; FOX PETROLI S.p.A.—státní sklad; sídlo: Pesaro—via Fermo 61. První továrna má povinnost předkládat bezpečnostní zprávu, jak je stanoveno v článku 8 D. Lgs. č. 334/99, zatímco druhá továrna má pouze ohlašovací povinnost, která byla stanovena v článku 6 stejné vyhlášky. Hypotézy týkající se nehod, které by měly velmi vážný dopad, se týkají zejména požárů, které by mohly vzniknout v blízkosti skladu, který spravuje společnost FOX ve městě Pesaro a možnosti výbuchu v blízkosti skladu, který spravuje společnost MARIG ve

vesnici Novafeltria. Požár nádrží, které jsou v blízkosti skladu, který spravuje společnost FOX, přestože je velmi nepravděpodobný, protože v nádržích je pouze topný olej (jehož hořlavost je velmi omezená – pouze při 60 stupních), by způsobil velmi pomalé, vytrvalé a stálé spalování paliva, což by vedlo k tomu, že by se vytvořil nepříliš toxický kouřový mrak. Bylo by to však zajisté nepříjemné pro obyvatelstvo v okruhu 300 mil od hranic závodu. Účinky radiace by díky požárům působily jen v oblasti, kde jsou skladovány paliva. Zdá se, že neexistují žádná rizika, která by mohla přesáhnout hranice skladu, který spravuje společnost MARIG, tedy rizik spojených s výbušninami, které se zde skladují, protože v průběhu výstavby závody byly uplatněny velmi přísné bezpečnostní normy. Ufficio Territoriale (Územní kancelář) vlády vytvořila Piano di Emergenza Esterna (Externí krizový plán), jak je stanoveno v současných platných ustanoveních zákona, který se týká pobřežního skladu společnosti FOX PETROLI S.p.A.. Existuje zde však povinnost umožnit regionální inspekce v takových společnostech, jako je MARIG ESPLOSIVI a národní sklad společnosti FOX PETROLI S.p.A.. Tyto společnosti mají ohlašovací povinnost uvedenou v článku 6 výše uvedeného D. Lgs.. V závislosti na výsledcích kontrol může být nezbytné změnit výše zmiňované scénáře. „Piano Generale Utilizzazione Acque Pubbliche“ (PGUAP, Všeobecný plán na užívání veřejných vodních zdrojů) autonomní provincie Trento je ekvivalentem Piani di Bacino (Plány pro vodní nádrže), které sestavuje Autorità di Bacino (Správa vodních nádrží). PGUAP obsahuje plánování a kritéria spojená s předpisy, vodními zdroji a územním řízením, což slouží k řešení případů hydrogeologických rizik. Piano Urbanistico Provinciale (Plán územního plánování provincie) obsahuje mnoho geologických informací, na základě kterých dochází k rozdělení celého území provincie v závislosti na úrovni geologického, hydrogeologického, lavinového a seismického nebezpečí. Cílem je zajistit, aby bylo možné realizovat zásahy týkající se přeměny zastavěných oblastí tak, aby nebyla v těchto oblastech nadále ohrožena bezpečnost obyvatel a majetku. Mappa di Sintesi Geologica (Geologická syntetická mapa) je v současné době zcela komputerizovaný dokument vytvořený v měřítku 1:10.000 (1:5000 u města Trento). V mapě je území provincie rozděleno na „oblasti, ve kterých je velké geologické, hydrogeologické a lavinové nebezpečí“ a „oblasti, které jsou po stránce geologické, hydrogeologické, lavinové a seismické pod kontrolou“. Tato klasifikace má přímý vliv na územní plánování; v praxi nejsou povoleny jakékoliv změny v zastavěných plochách v oblastech, které jsou označeny za „velmi nebezpečné“. Kromě prací, které jsou nezbytné k zachování bezpečnosti, jsou jedinou výjimkou práce na dosud existujících budovách a realizace prací na infrastruktuře v rámci tohoto území. Tyto zásahy lze provést pouze poté, co byly vypracovány příslušné studie, ze kterých vyplynulo, že je možné je provést. Carta di Sintesi Geologica je postupně modifikována a zlepšována, a to na základě výzkumu a hloubkových studií, které byly provedeny také díky tomu, že bylo zlepšeno ohraničení oblastí a opraveny možné nepřesnosti. Informace získané z Catasto dei Dissesti (Katastr mimořádných událostí) a z Catasto delle Sorgenti (Katastr zdrojů), které jsou neustále aktualizovány, jsou za tímto účelem také používány. Díky využití Carta di Sintesi Geologica bylo možné omezit výstavbu nových obydlí v „nebezpečných“ oblastech. Tato omezení nebyla však ve všech případech přijata bez problémů, zejména v tak hustě osídlených alpských oblastech, jako je tomu v Itálii.

7.3.5. Šíření informací týkajících se rizikového managementu Seismické události Servizio di Protezione Civile regionu Marche a INGV si navzájem předávají informace o seismických událostech prostřednictvím internetu a radiových vysílacích systémů. Hydrogeologické události Díky radiospojení přenášejí pluviometrické, hydrometrické a niveometrické záznamové stanice shromážděná data do Centro di Controllo e Supervisione Regionale (Regionální kontrolní a dozorčí centrum). Centro di Controllo Provinciale Secondario (Sekundární kontrolní centrum provincie), které se nachází v prostorách Servizio di Protezione Civile, má k dispozici LAN (místní počítačová síť) s terminálem. Je to právě tento terminál, který umožňuje zobrazovat nejnovější údaje, které jsou aktualizovány každých třicet minut, dále umožňuje nouzové dotazování jednotlivých stanic ohledně jejich vlastního podsystému, zobrazování hydrometrické úrovně sledovaných řek prostřednictvím synoptické tabulky, prověřování funkčnosti stanic a zpracovávání získaných dat. Hydrogeologické události spojené s přítomností přehrad Měření normální hladiny a ostatní informace, které se získají díky monitorovacím nástrojům, jsou neustále přenášeny na místo dálkového řízení. Toto místo je sledováno 24 hodin denně a je umístěno v blízkosti přehrad. Události spojené s lesními požáry V létě je k prevenci a předpovědím lesních požárů využíváno zejména rádio, které využívají operátoři působící na daném území, jejichž úkolem je zaznamenat požár v jeho počátku, a také koordinátor v operační místnosti Civilní ochrany. Každá veřejná a soukromá instituce má možnost mít přístup k informacím o rizicích na území province Trento, kdykoliv potřebují, a to v souladu s dokumenty uvedenými v předchozích odstavcích. Lze říci, že místní správy mají stejné informace o rizicích, která jsou uvedena na mapě, protože jsou řádně informovány v okamžiku, kdy dochází k sestavování a aktualizaci těchto dokumentů.

7.3.6. Úkoly a možnosti informačních a komunikačních technologií Pokud vezmeme v úvahu velké možnosti, které nám nabízí internet v oblasti šíření informací, je pro místní správy prioritou vytvořit internetové stránky, které by se věnovaly Protezione Civile, a to tak, aby docházelo nejen k informování obyvatelstva, ale také k výměně informací mezi různými správami a institucemi. Právě z tohoto důvodu vytvořila provincie Macerata Sistema Informativo Territoriale (S.I.T., Územní informační systém). Tento systém umožňuje přístup k internetu jak decentralizovaným, tak i soukromým místním institucím, které tak mohou nahlédnou do databáze týkající se rizikového a krizového managementu. Trvalý a aktualizovatelný archiv S.I.T. umožňuje vytvářet analytické a tématické kartografické modely rizik a zdrojů. Navíc je možné využívat tento archiv také k informacím o rizikových situacích. Díky tomu je možné simulovat scénáře, v rámci kterých jsou představovány veškeré možné kombinace událostí, nezávisle na jejich trvání nebo síle. Proto je tedy možné na základě toho vypracovat pokyny, které jsou nezbytné k řešení krizových situací v reálném čase (rychlejší způsoby poskytování

pomoci, rozmístění zdravotnických služeb, atd.). Z těchto důvodů systém umožňuje využití na místní úrovni (operační centrum) a „na dálku“ prostřednictvím internetu/intranetu, WAP a SMS, zařízení jako jsou přenosné počítače, příruční zařízení a mobilní telefony. Příruční zařízení S.I.T. (palm-pilot) umožňuje zejména záznamy a průzkum „v terénu“, a to díky třídimenzionálnímu zobrazení informací nezbytných pro S.I.T. Jak ukazuje nedávný projekt, který provedl region Marche, radarová monitorovací zařízení se mohou v budoucnu vyvíjet zajímavým způsobem. Jejich úkolem by mohlo být shromažďovat údaje o územních hydrogeologických rizicích a přenášet je. Díky principům interferometre je možné poskytovat informace o deformacích terénu vysíláním radarových vln a následnou analýzou ozvěny, kterou odráží analyzovaná oblast. Monitorovací systém je založen na technologii syntetické radarové inferometrie. Tato technologie je velmi známá v oblasti satelitních aplikací, ale v tomto případě jsou její součástí senzory na zemském povrchu. Pokud srovnáme obrázky z různých časových období, je možné provést rekonstrukci pohybů, ke kterým došlo v průběhu celého pozorování. Radar se navíc stal populární jako prostředek k monitorování prostorové proměnlivosti mohutných dešťových srážek.; je možné jej začlenit do tradičních pluviometrických sítí. Meteorologický radar je zařízením k monitorování atmosféry. Používá se k popisování životních cyklů mračen v oblasti o poloměru 100-200 km. Je složen ze zařízení, které vysílá elektromagnetické impulsy a z dalšího zařízení, které přijímá ozvu, která je zlomkem energie, kterou odráží překážky, na které impulsy po cestě narážejí. Meteorologický radar je schopen rozpoznat objekty, které jsou menší než 1 cm, jako jsou dešťové kapky, sněhové vločky a kroupy, protože vysílá impulsy v rozsahu mikrovln.

7.3.7. Problémy spojené s monitorováním rizik a mapováním na místní úrovni Hlavním problémem spojeným s monitorováním rizik na území provincie Macerata jsou problémy s údržbou a správou uvedených monitorovacích systémů, a to jak z organizačních, tak i z ekonomických důvodů. Co se týče mapování území, podařilo se provincii Macerata dosáhnout mapování vysoké kvality. V současné době nejsou v této oblasti žádné větší problémy.

7.3.8. Zájmy a potřeby Velký důraz je kladen na hloubkové studie systémů pro monitorování hydrogeologických rizik, ať již za účelem nahrazení stávajících systému v budoucnu, nebo jejich integrace do tradičních systémů, které jsou používány v současné době.

7.4. Metody a nástroje k účinnému informování a přípravě občanů co se týče prevence a aktivit v případě mimořádné události

7.4.1. Veřejné a soukromé společnosti podílející se na informování a přípravě občanů Mezi aktéry, kteří nesou odpovědnost za informování a přípravu občanů, patří veřejné instituce, jako jsou regiony, provincie, prefektury a obce, které spolupracují s místními médii. Subjekty, které se podílejí na civilní ochraně, spolupracují s tiskovým mluvčím daných institucí, aby bylo možné sdělovat informace, které jsou určeny veřejnosti. V budoucnu budou tyto instituce muset mít k dispozici vlastní místnost pro novináře; do každé takové místnosti pro novináře se informace o krizových situacích dostanou přes osobu, která odpovídá za informování a který je díky svému zvláštnímu školení v oblasti nouzových sdělení schopna poskytnout informace vhodným způsobem a za použití nejvhodnějších prostředků. Tato osoba se zapojuje do záchranných operací v okamžiku, kdy Vedoucí operační místnosti rozhodne o tom, že bude vydána zpráva obyvatelstvu a také o jejím obsahu.

7.4.2. Cílové skupiny Informace a příprava civilní ochrany je určena všem obyvatelům. Nejdůležitější jsou v tomto ohledu zaměstnanci institucí a dobrovolnických sdružení. Pokud vezmeme v úvahu obrovské množství občanů, pro které jsou informace a příprava určeny, kdy se jedná v podstatě o veškeré obyvatelstvo, pak je zřejmé, že je věnována velká pozornost školení osob, které jsou odpovědné za práci týmů, aby došlo k tomu, že budou informace i příprava co neoptimálnější. Hlavní cílovou skupino občanů, které Civilní ochrana přikládá velkou důležitost, tvoří žáci a studenti. Ve skutečnosti jsou to právě oni, kdo budou podle Civilní ochrany v budoucnu zatupovat oblast civilní ochrany, kdy bude třeba zdůraznit význam neustálého přísunu informací o nejrůznějších aspektech civilní ochrany a jejích fázích, které se nebudou omezovat pouze na krizová období. Za tímto účelem provedly správy provincie a obcí simulace, do kterých zapojily školy. Ostatní cílové skupiny občanů představují lidé, kteří nejsou soběstační a lidé, kteří potřebují pomoc.

7.4.3. Úloha místního systému při informování a přípravě občanů Na místní úrovni je klíčovou osobou, která má na starost informování a přípravu občanů v otázkách civilní ochrany, starosta. Za normálního stavu odpovídají za to, že bude veřejnost informována o potenciálních rizicích katastrofických událostí a o pokynech obsažených v krizovém plánu. Za tímto účelem je třeba zveřejňovat zprávy, které přicházejí z výzkumných ústavů, a to prostřednictvím veřejných konferencí, zvláštních publikací, shromáždění, rozesílání letáků, umísťování plakátů a programů v místních rádiích a televizi, protože koordinace činností výzkumných ústavů, institucí a hromadných sdělovacích prostředků je, jak již bylo řečeno, životně důležitá k tomu, aby civilní ochrana byla účinná.

V průběhu fáze, kdy je třeba věnovat civilní ochraně pozornost, není obyvatelstvo třeba varovat; jsou to právě další fáze, fáze pohotovosti a poplachu, kdy starosta na základě krizového plánu přebírá odpovědnost za informovanost obyvatelstva. V těchto fázích by informace určené občanům měly zahrnovat sdělení o tom, co se stalo, jaká je současná situace, co se pravděpodobně stane, jaké operace jsou prováděny, jaké střednědobé a dlouhodobé operace se chystají a co by měli občané dělat.

7.4.4. Metody a aktivity používané k informování a přípravě občanů na místní úrovni Informace o civilní ochraně se dělí do tří oblastí, přičemž každá z nich odpovídá jedné fází. Tyto oblasti jsou: I. II. III.

úvodní informace preventivní informace krizové informace

Informace v rámci první oblasti se zaměřují na seznamování občanů s organizací Civilní ochrany a s úřady, které se podílejí na jejím řízení. Informace v rámci druhé oblasti mají za úkol informovat občany o nejpravděpodobnějších katastrofických událostech, které se mohou vyskytnou na jejich území a o tom, jak se mají chovat, aby se lépe vyrovnali s možnými krizovými situacemi a minimalizovali možná rizika. Doufáme, že právě tento typ informací povede k rozvoji kultury chování v krizových situacích, která by mohla být velmi užitečná, protože víme, že počet zraněných je mnohem menší, pokud jsou obyvatelé informováni o tom, jak se chovat, než v případě, kdy nejsou. Informace v rámci poslední oblasti se zabývají tím, co se stalo, co se děje, co by se mohlo stát, jaké záchranné operace byly již uskutečněny a jaké byly jejich výsledky a také tím, co by měli občané dělat. Tyto informace jsou rozděleny do dalších dvou oblastí: • •

interní sdělení externí sdělení

Jak je zřejmé, vztahuje se interní sdělení k výměně informací mezi subjekty, které se podílejí na řízení, koordinaci a realizaci aktivit v rámci civilní ochrany, zatímco externí sdělení je sdělení, které je přímo nebo nepřímo předáváno obyvatelstvu. Co se týče metod a aktivit, které je třeba uskutečnit k tomu, aby se uvedené informace dostaly k obyvatelstvu, je možné je rozdělit na základě výše uvedených informačních okruhů tak, jak je uvedeno níže. Abychom mohli občanů poskytnout úvodní informace o organizaci civilní ochrany, je třeba k tomu využít následujících prostředků: 1. 2. 3. 4.

informativní reklama účast v televizních programech články v týdenících školní programy

Aby bylo možné naučit kultuře chování v krizových situacích, což je cílem druhé oblasti informací, je třeba, aby Civilní ochrana využila těchto prostředků: 1. 2. 3. 4. 5.

informativní reklamy články v týdenících internetové stránky stručné vědecké publikace o místní oblasti školní programy

Například obec Macerata ustanovila ve svém krizovém plánu následující témata: • • • •

základní charakteristika rizik na daném území pokyny uvedené v obecním krizovém plánu řádné chování před událostí, v jejím průběhu a po jejím skončení instrumenty a metody používané k informování obyvatelstva

Co se týče informací v rámci třetí oblasti, bylo již řečeno, že informaci a přípravu, které jsou určeny obyvatelstvu, má na starost tiskový mluvčí institucí, které odpovídají za krizový management a kterým podléhají subjekty, které se podílejí na civilní ochraně. V budoucnu by měly uvedené instituce mít k dispozici osobu, která bude odpovídat za komunikaci a která bude vyškolená v komunikaci v krizových situacích a u které se očekává, že bude mít příslušné schopnosti na to, aby byla schopná vhodně zvolit komunikační prostředky a vhodný styl k tomu, aby zaujala pozornost veřejnosti, aniž by však způsobila zbytečný poplach a zároveň aby byla schopná se vyvarovat rizik, která by mohla vzniknout ze senzacechtivosti a nesouvislém informování o civilní ochraně. Senzacechtivost při poskytování informací v krizových situacích zcela jasně není na místě, protože by mohla odradit občany a mohla by způsobit, že se budou domnívat, že záchranné práce jsou zbytečné. Proto to, co je opravdu potřeba, je podávat přesné, rychlé, stručné a jasné informace, které umožní občanům lépe se vyrovnat s katastrofickými událostmi. Aby bylo možné takové informace poskytnout, je třeba přikládat velkou důležitost koordinaci činností výzkumných ústavů, institucí a hromadných sdělovacích prostředků. Dalším nedostatkem, kterého by se osoby odpovědné za informace v krizových situacích měly vyvarovat, je nesouvislost informací. To znamená vyvarovat se té chyby, že budou poskytovat informace o civilní ochraně pouze v období, kdy dojde k mimořádné situaci a nějakou dobu poté, co odezní. Co je na druhé straně velmi důležité, je rozvoj kultury civilní ochrany, která bude klást důraz na stálou informovanost o různých aspektech civilní ochrany a jejích fázích, tedy informovanost nejen v krizových situacích. Pro tyto účely by měli také novináři absolvovat speciální školení v oblasti komunikace v krizových situacích, aby se vyvarovali uvedených chyb a propagovali změnu v kultuře, která se dotýká záležitostí civilní ochrany. Toto bylo také cílem seminářů pro novináře, jejichž tématem byla komunikace v krizových situacích a které se konaly v roce 1999. Tiskový mluvčí, nebo podle situace osoba zodpovědná za komunikaci v rámci civilní ochrany, mají k dispozici nejrůznější prostředky, které jsou uvedeny a projednány v následujících dvou odstavcích.

7.4.5. Používané nástroje Osoba zodpovědná za komunikaci má k dispozici pestrou škálu nástrojů k tomu, aby mohla obyvatelstvo uvědomit o mimořádných situacích. Můžeme je rozdělit na přímé a nepřímé. Zde je uveden seznam podle tohoto rozdělení. Prostředky pro přímou komunikaci • • • • • •

reproduktory plakáty letáky televideo (italský teletext) internet telefonní systém

Prostředky pro nepřímou komunikaci • • • • • •

tiskové agentury rádio televize noviny tiskové zprávy instruktáže

Příklad: samosprávná obec Macerata Na místní úrovni již obec Macerata sestavila dvě tabulky, které jsou zahrnuty v obecním krizovém plánu a jejichž cílem je informovat občany o opatřeních, která by měli učinit v případě mimořádné události (tabulka 1) a o komunikačních prostředcích, které budou použity, jakož i o tom, jak by se občané měli chovat (tabulka 2). Table 1 PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ V PŘÍPADĚ NOUZE Je užitečné mít vždy k dispozici, na místě v domě, o kterém ví celá rodina, životně důležité předměty, které si s sebou vezmete v případě mimořádné události, jako jsou:

• • • • •

• • • • •

duplikáty klíčů od domu léky cenné předměty (peníze v hotovosti, šperky) lehké pláště proti dešti nebo nepromokavé oblečení fotokopie občanských průkazů a dokumentů

Table 2

VAROVÁNÍ A NORMY ŘÁDNÉHO CHOVÁNÍ OBČANŮ

FÁZE

NORMY ŘÁDNÉHO

VAROVÁNÍ OBČANŮ

Pohotovost

Konec pohotovosti

Poplach

CHOVÁNÍ OBČANŮ

Fázi pohotovosti vyhlásí úřady civilní ochrany, které mají k dispozici následující prostředky: • Místní stanice rádia a vysílání televize • Rozhlas • Přerušované zvuky sirén. Konec pohotovosti oznámí úřady civilní ochrany, které mají k dispozici následující prostředky: • Místní stanice rádia a vysílání televize • Rozhlas. Poplach vyhlásí úřady civilní ochrany, které mají k dispozici následující prostředky:

• • •

Místní stanice rádia vysílání televize Rozhlas Přerušované zvuky sirén.

•

• • •

• •

a

• • • • •

Konec poplachu

oblečení na výměnu těžkou obuv přenosné tranzistorové rádio a náhradní baterie zavírací nůž kapesní baterku a náhradní baterie.

Konec poplachu vyhlásí úřady civilní ochrany, které mají k dispozici následující prostředky: • Místní stanice rádia a vysílání televize • Rozhlas.

• •

Dávat pozor na doporučení, které poskytne rádio, TV nebo úřady civilní ochrany, které mohou využít také jasně rozeznatelná vozidla, jako jsou vozidla policie, karabiniérů, dopravních policistů, Červeného kříže, dobrovolnických sdružení. Zajistit, aby všichni lidé v budově, ve které žijete, byli o situaci informováni. Připravit zavazadlo s oblečením a osobními věcmi. Neustále věnujte pozornost doporučením, která poskytují hromadné sdělovací prostředky a úřady civilní ochrany.

Odpojit přívod elektřiny a vypnout plyn. Nepodléhat panice, zachovat klid, uklidnit nejvíce rozrušené občany, pomoci handicapovaným a starším občanům. Dojít pěšky k shromaždištím, která jsou uvedena v plánu. Nepoužívat automobily. Používat telefon pouze pokud je to nezbytně nutné, aby nedošlo k zablokování telefonické sítě. Pokud dorazíte na shromaždiště, věnujte bedlivou pozornost doporučením úřadů civilní ochrany. Předtím, než se vrátíte domů, ujistěte se, že byl oficiálně vyhlášen konec poplachu. Řiďte se pokyny úřadů, na základě kterých bude uskutečněn organizovaný návrat do domovů. Pokud jste se vrátili domů, nepoužívejte nezbytné služby, dokud jste je řádně předtím nezkontrolovali.

7.4.6. Stejné příležitosti a ostatní otázky, které se týkají připravenosti veřejnosti V závislosti na použitých komunikačních prostředcích je možné informovat různé procento obyvatelstva. Přímé komunikační prostředky Reproduktory—Hlavní výhodou reproduktorů je, že k tomu, aby byly účinné, není třeba aktivní publikum. Jejich hlavní nevýhodou je, že čím větší je vzdálenost, na kterou je třeba předat zprávu, tím méně je slyšet zpráva, a to kvůli tomu, že není možné dosáhnout takové hlasitosti, která by byla potřeba. Je však možné zesílit zvuk pouze v případě, že chceme zdůraznit klíčová slova. Reproduktory se používají pouze v případě, je nelze použít ostatní komunikační prostředky. Plakáty— Tento prostředek je možné je zhotovit v krátkém čase, ale vyžaduje aktivní zájem obyvatelstva a je schopen oslovit pouze osoby, které se pohybují v městských oblastech. Na druhou stranu protože jsou plakáty používány již staletí, lidé jim přikládají důležitou informativní hodnotu. Letáky—Obvykle je nepoužívají veřejné správy, ale o jejich využití je možné uvažovat, pokud vezmeme v úvahu, že jsou praktické a účinné, díky čemuž jsou schopné oslovit velké množství obyvatelstva ve velmi krátkém čase. Televideo (italský teletext)—Tento komunikační prostředek využívá jen velmi malé procento obyvatelstva, proto se mu přikládá druhotný význam. Protože jedna stránka teletextu neobsahuje více než 400 znaků, musí být poskytované informace výstižné a funkční (telefonní čísla, údaje, adresy, hodiny, apod.) a je třeba je neustále aktualizovat. Internet—Internet zatím neumožňuje oslovení všech obyvatel a jeho hlavní funkcí by mělo být poskytování podrobných zpráv, které mohou poté vycházet například v tisku. Telefonní systém—Telefonní systém se používá v případě, že mimořádná událost postihla rozsáhlou oblast a využívají jej zejména občané středně velkých a velkých měst. Mezi občany, kteří použijí v krizových situacích telefon, patří lidé, které neuspokojily zprávy z ostatních médií. Navíc média proto, aby byla účinná, musí poskytovat všeobecné informace. Dalším důvodem, proč se lidé rozhodnou použít v krizové situaci telefon, může být to, že se domnívají, že situace je horší, než to ve skutečnosti vypadá a také z toho plynoucí strach, že opatření, která byla podniknuta, jsou nedostatečná k tomu, aby byla situace vyřešena. Z těchto důvodů musí být pracovníci telefonních centrál vyškoleni tak, aby byli schopni takové situace řešit. Jsou povinni poskytovat pouze oficiální informace, tak, jak by tomu mělo být i u ostatních médií, aby se vyvarovali rizik spojených s protikladnými informacemi. Nesmí přidávat osobní názor a už vůbec by neměli sami dělat předpovědi vývoje situace. Také by neměli dopustit, aby je osoby, se kterými hovoří, citově jakkoliv ovlivňovaly. Mezi další úkoly, které mají, je odkazovat občany k jiným oficiálním zdrojům informací a poskytovat informace jako jsou adresy, telefonní čísla a jména osob, které mohou nějakým způsobem pomoci. Tento poslední typ informací je možné předávat také prostřednictvím předem nahraných zpráv. Čísla na bezplatné linky jsou poskytovány lidem v krizových situacích zejména z psychologických důvodů. Pokud lidé vidí, že se něco děje, snižují se jejich obavy.

Nepřímé komunikační prostředky Tiskové agentury—Jsou užitečné zejména v tom, že shromažďují informace a jsou schopny je okamžitě zaslat dostupným médiím a tím s nimi seznámit širokou veřejnost. Rádio—Tento komunikační prostředek umožňuje sdělovat převážné většině obyvatelstva, alespoň potenciálně, zprávy o mimořádných událostech v reálném čase. Další velkou výhodou využívání rozhlasových stanic je to, že neustále aktualizují své zpravodajství. Televize—Také výhodou televize je to, že může okamžitě oslovit obyvatelstvo. Na to, aby byly shromážděny a odvysílány informace, je potřeba pouze pár minut. Televize také umožňuje vysílat zvláštní zpravodajství a oslovit bezmála veškeré obyvatelstvo díky široké nabídce televizních kanálů. Krátké rozhovory s aktéry civilní ochrany uklidní obyvatele a navíc se z nich občané dozvědí, co mají dělat. Noviny—Tento prostředek osloví obyvatele v nejdelším čase, ale na druhou stranu je prostředkem stálým a proto i vlivným, protože čím déle informace platí, tím více se příslušným médiím věří. Přestože noviny čtou zejména a pouze lidé se střední a vyšší úrovní vzdělání a životní úrovní, mohou být důležité kvůli zvláštním stránkám o události, zejména ve vesnicích, kde je k dispozici jen malé množství novin. Tiskové zprávy—Tyto zprávy se používají k tomu, aby krátce (ne více než 20 řádků) informovaly o tom, co se stalo, informovaly o vysvětlení události a opatřeních, která byla přijata. Zasílají se do novin, rozhlasových stanic a televizního vysílání a představují jakýsi most mezi osobami, které odpovídají za informace v oblasti civilní ochrany a médii, která tyto informace naopak sdělují obyvatelstvu. Instruktáže—Organizovat instruktáže má smysl pouze pokud je k dispozici minimální počet novinářů a pokud je možné jim poskytnout podrobné a vyčerpávající vysvětlení. Také nabízejí možnost objasnit sporné otázky týkající se řízení situace. Stejně jako tiskové zprávy, jsou instruktáže mostem mezi osobami, které odpovídají za informace v oblasti civilní ochrany a médii, která tyto informace naopak sdělují obyvatelstvu.

7.4.7. Problémy na místní úrovni v oblasti připravenosti a informovanosti občanů Na místní úrovni je největším problémem nedostatek zkušeností v připravování a informování obyvatel o otázkách civilní ochrany. Tento problém vzniká v důsledku toho, že civilní ochrana je velmi mladým oborem. Právě to je důvodem toho, proč správy obcí stále ještě nemají hotové krizové plány, které musí obsahovat pokyny týkající se přípravy a informovanosti obyvatelstva. To znamená, že je potřeba zhotovit informační materiály, je třeba zorganizovat nejrůznější aktivity, jako jsou simulace a hodiny ve školách a je třeba posílit vztahy s médii. Je však třeba také říci, že na místní úrovni již byly provedeny simulace, do kterých byly zapojeny školy, jejichž žáci a studenti se seznámili s předmětem civilní ochrany a v budoucnu budou sami představovat novou kulturu v oblasti trvalé informovanosti na poli civilní ochrany. Další problémy jsou spojené s účinností komunikace v krizových situacích, protože taková komunikace vyžaduje adekvátní komunikační prostředky, profesionální zaměstnance, kteří budou mít speciální školení v oblasti podávání informací v krizových situacích (jedná se o semináře, o kterých jsme se již zmiňovali) a existují také problémy s koordinací činnosti soukromého a veřejného informačního systému.

7.4.8. Zájmy a potřeby Protože civilní ochrana je relativně novým oborem, je všeobecně potřeba více zkušeností. Konkrétně v oblasti přípravy a informovanosti obyvatelstva je třeba uskutečňovat přednášky a simulace tak, aby se více lidí seznámilo s prevencí v oblasti civilní ochrany a aby se rozvinula nová kultura stále informovanosti v oblasti civilní ochrany. Je také nezbytné dosáhnout dobré koordinace subjektů, které jsou v rámci civilní ochrany odpovědné za informování a přípravu občanů. Díky tomu by bylo možné se vyvarovat rizik spojených s podáváním rozporuplných informací. Navíc je třeba lépe definovat cílové skupiny a, pokud to bude nutné, zvýšit jejich počet.

POLSKO

8.

MÍSTNÍ SYSTÉM CIVILNÍ OCHRANY V POLSKU

8.1. Popis procesu koordinace a řízení systému civilní ochrany

8.1.1. Civilní ochrana v Polsku od ústřední po místní úroveň z hlediska právní struktury Civilní ochrana je v Polsku obecně definována jako ochrana obyvatelstva. Vykládá se jako soubor norem a právních záruk a způsob uspořádání orgánů státní správy a samosprávy a právnických osob, který vytváří formální a praktické předpoklady pro ochranu občanů před událostmi nebezpečnými pro život a zdraví osob nebo způsobujícími hmotné škody a pro minimalizaci následků takových událostí a pro vytváření prostředí pro harmonický a trvale udržitelný rozvoj obcí. Mezi základní úkoly ochrany obyvatelstva v Polsku patří zejména: -

zajištění nezbytných podmínek pro přežití a fungování místních společenství v extrémních a výjimečných situacích, provádění záchranných akcí a evakuace v nebezpečných situacích, zajištění fungování veřejných služeb, zajištění lékařské a psychologické ochrany a sociálního blaha, humanitární pomoc, zajištění veřejného pořádku a dodržování zákonů, varování a výstraha obyvatelstvu, šíření informací k zajištění bezpečí obyvatelstva.

Prováděním úkolů ochrany obyvatelstva jsou pověřeny tyto subjekty: -

orgány státní správy a samosprávy, orgány národního záchranného systému, ústavy zdravotní péče, městské služby, podnikatelé, veřejné humanitární organizace a další nevládní organizace,

-

masová média, dobrovolné hasičské sbory, další veřejné záchranné organizace, profesionální záchranné organizace a havarijní služby, jsou-li zahrnuty do plánů ochrany obyvatelstva.

Za všeobecný dohled a koordinaci činností ochrany obyvatelstva v celé zemi odpovídá ministr vnitra. Vojvodové mají tuto dohlížecí a koordinační roli ve vojvodstvích (celkem 17), přednostové v okresech (celkem 380) a starostové a předsedové v obcích (celkem 2489). Současný právní stav ochrany obyvatelstva je v Polsku značně roztříštěný. Povinnosti jsou svěřeny různým orgánům a institucím na základě mnoha zákonů a vyhlášek, např.: polská ústava, zákony definující systém a správní fungování státu, resortní zákony o záchranných službách, zákony upravující zavedení výjimečného stavu, společenské smlouvy a stanovy veřejných a humanitárních organizací. Tento stav má za následek nedostatečnou celistvost a jednotnost organizace a formální úpravy ochrany obyvatelstva v zemi. Výše uvedené potvrzuje, že stávající systém ochrany obyvatelstva v Polsku má řadu chyb a nevýhod. Výrazný vliv na něj měla reforma veřejné správy zavedená v roce 1999, decentralizace země a nová realita v podobě svobodného tržního hospodářství, což způsobilo nedostatek jednotné koncepce a realizace úkolů souvisejících s bezpečností i nedostatek legislativy, která by definovala účinné fungování systému. Nadbytek existujících právních dokumentů z různých dob působí nedostatečnou celistvost. Nedávno byly do polského parlamentu předloženy návrhy dvou nových zákonů, které pojednávají tuto otázku komplexně. Jsou to: -

návrh zákona o národním záchranném systému, návrh zákona o bezpečí občanů a krizovém řízení.

8.1.2. Vazby mezi celostátní, krajskou a místní úrovní Řízení systému civilní ochrany se v Polsku odehrává na těchto úrovních: -

národní, vojvodství, okresní, místní. KOORDINACE

ZEMĚ

VLÁDA CELOSTÁTNÍ

ÚROVEŇ

VOJVODSTVÍ

OKRES

ÚROVEŇ MÍSTNÍ

SAMOSPRÁVY OBCE ŘÍZENÍ

PLÁNOVÁNÍ ORGANIZACE INSPEKCE

KONÁNÍ

KONTROLA

Obr.1 Zásady krizového řízení v Polsku Jestliže dané ohrožení pokrývá svým působením více než jedno vojvodství, koordinuje činnost ministerský předseda, v případě několika okresů vojvoda a u několika obcí přednosta okresu. Koordinace uvnitř správních hranic obcí náleží starostům (předsedům). Fungování systému civilní ochrany je založeno na místní a okresní samosprávě. Ta vychází zejména ze stávajícího správního rozdělení země a sloučení části veřejné správy. Čím nižší je úroveň veřejné správy, tím větší je prostor pro reakci. Na vyšší správní úrovni je funkce reakce nahrazena funkcí koordinace činnosti a podpory. Podporu organizuje: -

na místní úrovni – samosprávné obce a okresy, na krajské úrovni – samosprávná vojvodství, na celostátní úrovni – vláda a stání správa.

8.1.3. Nejdůležitější instituce a organizace účastnící se na místní úrovni V okrese Bielsko-Biała se na ochraně obyvatelstva podílejí tyto instituce a organizace: Ø

Státní hasičský sbor Je to základní profesionální záchranná jednotka, s nepřetržitým provozem, vybavená specializovaným vybavením, určena pro boj s ohněm a haváriemi a dalšími místními ohroženími. Tuto jednotku udržuje a financuje stát. Státní hasičský sbor má v našem regionu 3 hasičské záchranné jednotky. Je umístěn ve městě Bielsko-Biała a chrání území města a okresu. Dohled nad činností těchto hasičských záchranných jednotek má městské velení státního hasičského sboru ve městě Bielsko-Biała. Základní úkoly státního hasičského sboru jsou:

-

-

rozpoznávání požárů a dalších místních ohrožení, organizace a provádění záchranných operací při požáru, haváriích a při potlačování místních nebezpečí, provádění specializovaných dodatečných záchranných akcí při haváriích nebo při potlačování místních nebezpečí, kterého se účastní další záchranné složky, cvičení pro potřeby hasičského sboru a obecného systému ochrany obyvatelstva, kontrola dodržování protipožárních předpisů.

Státní hasičský sbor je organizátorem národního záchranného hasičského systému, jehož cílem je chránit život a zdraví osob, majetek a životní prostředí pomocí: -

boje proti požárům a jiným haváriím, technické záchrany, chemické záchrany, ekologické záchrany, zdravotní záchrany.

Ø Národní záchranný hasičský systém Záchranný systém aktivní na celém území státu sjednocuje různé záchranné složky za účelem efektivního provádění každé záchranné akce. Tvoří nedílnou součást vnitřní domácí bezpečnosti včetně záchrany života a zdraví osob, majetku a životního prostředí, předpovídání a rozpoznávání požárů, havárií a dalších místních ohrožení a boje proti nim. Národní záchranný hasičský systém tvoří a koordinují podle územní povahy tyto orgány: -

starosta (předseda) – má na starosti úkoly na území obce, přednosta – určuje úkoly na území okresu a kontroluje jejich plnění - a řídí systém v mimořádných situacích, vojvoda - určuje úkoly na území vojvodství a kontroluje jejich plnění - řídí systém v mimořádných situacích představujících nebezpečí pro život a zdraví osob, životní prostředí a majetek.

Systém je zřízen tak, aby bylo zajištěno jeho nepřetržité fungování na všech úrovních, tj.: -

okresní – základní výkonná úroveň pro záchranné akce na území obcí a okresu, vojvodství – podpůrná a koordinační úroveň pro záchranné akce na území vojvodství, ústřední - podpůrná a koordinační úroveň pro záchranné akce na území státu.

Systém je provozován ve dvou stavech:

-

soustavná bdělost a okamžitá reakce v závislosti na provádění záchranných akcí vlastními silami a prostředky okresu a obcí, provádění záchranných akcí vyžadujících síly a prostředky mimo okres, jakmile je zahájena pomoc a koordinace z roviny vojvodství a ústřední úrovně pro velké a složité záchranné akce.

Zvláště důležitou rovinou fungování systému jsou okresy, kde se přijímají oznámení o událostech vyžadujících záchranné akce podle postupů uvedených v záchranných plánech a kde se realizují záchranné akce, pokud jsou síly a prostředky místních záchranných složek nedostatečné a potřebují podporu z vojvodské a celostátní úrovně. Struktura systému v jednotlivých okresech závisí na druhu ohrožení a sítích záchranných jednotek a dalších složek a subjektů fungujících na území okresu. Vysílání záchranných jednotek do záchranných akcí (na základě podepsaných dohod a smluv) a alarmování spolupracujících subjektů provádí okresní velitelství státního hasičského sboru, která jedná společně se stanicemi samosprávy ve službě. Tento záchranný systém je hlavním nástrojem přednostů při provádění záchranných úkolů na území okresu při požáru, havárii nebo potlačování jiných místních ohrožení. Přednosta řídí národní záchranný hasičský systém na úrovni okresu v mimořádných situacích ohrožujících život a zdraví osob a životní prostředí a v krizových situacích a plní tyto úkoly: -

určuje cíle, jichž se má dosáhnout, a priority záchranných akcí, poskytuje logistickou podporu záchranným silám, zajišťuje podmínky pro přežití obyvatelstva na ohroženém území (nebo v ohrožených prostorách), dohlíží na splnění zadaných úkolů a sleduje průběh záchranných prací. Jestliže síly a prostředky systému v okrese nejsou dostatečné nebo událost přesahuje hranice okresu, zapojí se vyšší úroveň - vojvodství. Ve zvláštních případech záchranných akcí (např. rozsáhlé, komplikované události) se zapojí ústřední (celostátní) systém.

Ø Policie Státní ozbrojená složka určená k zajištění bezpečí občanů a udržování bezpečnosti a veřejného pořádku. Policii udržuje a financuje stát. Policie vykonává nepřetržitou službu. V okrese Bielsko-Biała jsou 4 policejní stanice a další 3 existují ve městě Bielsko-Biała. Dohled nad činností stanic vykonává městské velitelství policie ve městě Bielsko-Biała. Základní úkoly policie jsou: -

ochrana života a zdraví občanů a ochrana majetku před nezákonným nakládáním, kontrola dodržování správních předpisů týkajících se veřejných činností nebo závazných pro veřejná místa, ochrana veřejného pořádku včetně klidu na veřejných místech a v dopravě,

-

-

iniciování a organizování činností zaměřených na prevenci trestné činnosti a spolupráce v této věci se zainteresovanými okresními orgány samosprávy a společenskými organizacemi, odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů.

Při záchranných akcích na ochranu obyvatelstva v nebezpečí plní policie tyto úkoly: -

udržování pořádku na území, kde se akce provádějí, ochrana ohroženého majetku, ochrana komunikací, ochrana složek a jednotek účastnících se záchranných akcí.

Ø Zdravotní záchranná služba Zdravotní záchranná služba je jednotka zdravotní péče, která poskytuje lékařskou první pomoc, nejčastěji při nehodách a náhlých onemocněních. Zdravotní záchranná služba Bielsko-Biała založená přednostou okresu BielskoBiała působí v okrese a městě Bielsko-Biała. V okrese Bielsko-Biała jsou 4 stanice zdravotní záchranné služby a další 2 jsou ve městě Bielsko-Biała ve zvláštních k tomuto účelu přizpůsobených budovách. V rámci zdravotní záchranné služby fungují výjezdové týmy různých specialistů, zejména úrazové a reanimační medicíny. Úkoly zdravotní záchranné služby se soustřeďují zejména na lékařskou pomoc při nehodách a případech náhlých vážných onemocnění, při kterých hrozí smrt nebo trvalé postižení. Dalším úkolem zdravotní služby je přeprava nemocných osob. Vozy zdravotní záchranné služby přepravují také krev, léky a lékařské specialisty v havarijních situacích. V ambulantních ošetřovnách zdravotní záchranné služby se rovněž poskytuje lékařská péče. Zdravotní záchranná služba Bielsko-Biała je udržována kanceláří přednosty z prostředků získaných z národního fondu zdraví. Zdravotní záchranná služba slouží nepřetržitě. Ø Vojenská jednotka Na území Bielsko-Biała je umístěna vojenská jednotka, jejíž vojáci a zařízení mohou být po svolení interních nadřízených orgánů využiti k pomoci obětem různých masových ohrožení obyvatelstva. Vojenská jednotka má lékařská oddělení, která jsou profesionálně připravena a vybavena, aby mohla pomáhat obětem při záchranných akcích v oblasti okresu Bielsko-Biała. Ø Dobrovolné hasičské sbory Dobrovolné hasičské sbory jsou samostatné veřejné jednotky pro boj proti požárům a k nasazení v určené oblasti nebo závodě. Dobrovolné hasičské sbory plní mimo jiné tyto úkoly: -

provádění činností zaměřených na prevenci požárů a spolupráce v tomto směru se státním hasičským sborem, orgány samosprávy a dalšími subjekty, účast na záchranných akcích při požárech, ohroženích životního prostředí a jiných haváriích a mimořádných událostech, informování obyvatelstva o existujícím nebezpečí a způsobu ochrany,

-

provádění dalších úkolů vyplývajících z protipožárních předpisů.

Územní jednotky dobrovolných hasičských sborů, jejich majetek a vybavení jsou udržovány z vlastních prostředků příslušné obce. Hasiči slouží dobrovolně. Tyto jednotky se podle potřeby angažují v záchranných akcích státního hasičského sboru. V okrese Bielsko-Biała existuje 41 dobrovolných hasičských sborů, 10 z nich je ve městě Bielsko-Biała. V okrese působí v pěti továrnách s vysokým rizikem závodní dobrovolné hasičské sbory. Ø Dobrovolná záchranná horská služba (GOPR) V horské vesnici Szczyrk na území našeho okresu funguje Dobrovolná záchranná horská služba, mezi jejíž úkoly patří např.: -

poskytování pomoci v horách lidem v ohrožení zdraví nebo života, prevence úrazů v horách, ochrana lanovek, lyžařských vleků a horské dopravy.

Tato jednotka má vlastní prostory a specializované vybavení pro záchranné práce v horách. Dobrovolná záchranná horská služba je udržována z vlastních zdrojů a z prostředků státu. Službu konají záchranáři nepřetržitě a navíc je doplňují dobrovolní záchranáři (podle potřeb a ohrožení v horách). Funguje jako sdružení tělesné výchovy. Ø Dobrovolné sdružení pro záchranu života (WOPR) Dobrovolné sdružení pro záchranu života funguje na území města Bielsko-Biała a svou činností pokrývá oblast okresu Bielsko-Biała. Záchranáři zde slouží dobrovolně a podle potřeby. Hlavní základna této jednotky je u jezera na území sousedního okresu Żywiec. Jednotka je udržována z vlastních zdrojů Jejím hlavním úkolem je záchrana lidí v nebezpečí na otevřených vodních plochách (řeky, rybníky a jezera). Ø Civilní ochrana Jde o systém ochrany obyvatelstva organizovaný v době míru s účelem využití zejména v době války. Jeho cílem je chránit obyvatelstvo, továrny a veřejné prostory, kulturní statky, poskytovat záchranu a pomoc lidem poškozeným válkou a spolupracovat při boji proti haváriím a ohrožení životního prostředí a odstraňování jejich následků. Na území okrase Bielsko-Biała je možné povolat: -

35 územních jednotek civilní ochrany, 26 závodních jednotek civilní ochrany s různou specializací s největším počtem záchranářů pro průzkum, vyhlašování poplachu, všeobecnou záchranu a povodně.

Vzhledem k dlouhé době potřebné k dosažení pohotovosti k akci (24 hodin) je možnost využití těchto jednotek k ochraně obyvatelstva značně omezená. Službu v jednotkách civilní ochrany provádějí určené osoby podléhající všeobecné branné povinnosti.

Kromě toho fungují na území okresu státní instituce, které se účastní akcí organizovaných na ochranu obyvatelstva v oblastech: - ochrany životního prostředí, - hygienicko-epidemiologické, - veterinární.

8.1.4. Rozdělení pravomocí na místní úrovni Podle závazně platných polských právních předpisů jsou kompetence v rámci civilní ochrany rozděleny mezi jednotlivé stupně samosprávy. Za ochranu obyvatelstva odpovídá: -

na úrovni obcí starosta (předseda), na úrovni okresu přednosta.

Na úrovni vojvodství odpovídá za ochranu obyvatelstva vojvoda, který jako zástupce vlády ve vojvodství dohlíží na plnění vládních úkolů orgány obecní samosprávy a okresu. Vojvoda kontroluje činnost v případě havárií a ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku v případě, že jsou překročeny možnosti obcí a okresů. K výkonu záchranných činností jsou jmenovány místní služby a záchranné jednotky vyjmenované v předchozím článku 3.

8.1.5. Rozhodovací struktura na místní úrovni Řízení záchranných činností na celém území má obecně na starosti stát. Hasičský sbor. Podrobné postupy zde určují vnitřní předpisy. V případě havárií a záchranných akcí velkého rozsahu přebírá řízení: -

starosta (předseda) – jestliže se stav havárie dotýká pouze území obce, přednosta - jestliže se stav havárie dotýká území většího než území jedné obce, vojvoda - jestliže se stav havárie dotýká území většího než území jednoho okresu daného vojvodství, ministr vnitra, jestliže se stav havárie dotýká území většího než území jednoho vojvodství.

Osoby řídící činnost při haváriích mohou vydávat závazné rozkazy na všech stupních velitelům jiných organizačních jednotek, které jim byly příslušnými orgány přiděleny. Akce na předcházení následkům havárií nebo jejich odstraňování provádějí, v závislosti na velikosti a místě události, starosta (předseda), přednosta, vojvoda nebo příslušný ministr prostřednictvím jednotek reakce obce, okresu, vojvodství nebo vládní krizové koordinační jednotky. Činnost těchto jednotek zahrnuje zejména: sledování havárií a předpovídání vývoje situace, provádění postupů a programů reakce v havarijní situaci, zpracování a aktualizaci krizových plánů reakce, plánování podpory orgánům řídícím akce na nižším stupni veřejné správy, přípravu podmínek umožňujících koordinaci humanitární

pomoci, realizaci informační strategie v souvislosti s havarijním stavem. Podrobný rozsah úkolů a funkční složení osob v jednotlivých jednotkách určují platné právní předpisy. „Krizové plány reakce“ se zpracovávají na každém stupni správy a zajišťují systematickou, koordinovanou a účinnou reakci na události, které způsobily nebo by mohly způsobit krizový stav, a to prostřednictvím řízení činnosti všech organizačních jednotek státní správy a samosprávy a dalších veřejných a soukromých subjektů při ochraně života a zdraví osob, a majetku a ohrožení životního prostředí, bezpečnosti státu a zachování veřejného pořádku. Tyto plány popisují řadu činností pro případ nebezpečí, které má povahu havárie, zejména: -

rozsah prací při sledování nebezpečí, záchranné síly a technické prostředky potřebné pro odstranění následků nebezpečí, postupy pro zahájení akcí stanovených plánem, zásady spolupráce a způsoby zmírňování rozsahu škod a odstraňování následků nebezpečí.

Důležitým úkolem ve fázi akce v případě nebezpečí nebo havárie je předpovídání událostí, oznamování výskytu a rozsahu krizové situace obyvatelstvu a jeho informování o postupu v případě nebezpečí. V této fázi má klíčový význam přímý dozor nad průběhem záchranných akcí, poskytování přiměřené pomoci poškozeným (ubytování, jídlo, lékařská a sociální pomoc) a udržování nepřerušeného předávání důležitých informací orgánům vyšší úrovně. Ve fázi nazvané „fungování jednotky při odstraňování následků havárie“ se poskytuje pomoc poškozeným včetně zajištění základních podmínek pro život, organizují se práce při odstraňování následků havárie a předcházení výskytu sekundárních nebezpečí, provádí se vyhodnocování a popis škod a případné žádosti o finanční pomoc nadřízeným orgánům.. Technické podmínky a vybavení obecní, okresní, vojvodské a celostátní jednotky a zejména technická infrastruktura by měly umožnit účinný výkon činnosti těchto jednotek a zachovat nepřetržitou výměnu informací a dále možnost pokračovat v práci i při výpadku vnějšího zdroje elektrické energie či selhání nebo poškození komunikačních systémů. Technické podmínky jsou zajištěny na stanovištích: služebny, provozní prostory pro práci a školení a sociální, hygienická a technická základna. Standardní vybavení jednotek ve výše uvedených prostorách tvoří: -

dispečerská stanoviště a pomocná stanoviště pro výkon služby v počtech potřebných pro realizaci úkolů, pracoviště pro starostu, přednostu, vojvodu a příslušného ministra.

8.1.6. Problémy při koordinaci a řízení civilní ochrany Byly pozorovány následující problémy související s koordinací řízení civilní ochrany:

-

nedostatečný integrovaný záchranný systém a celostátní systém civilní ochrany, nedostatečné kompetence orgánů samosprávy vůči záchranným jednotkám a státním institucím z hlediska preventivních akcí civilní ochrany, nadbytek a nejednotnost závazných záchranných plánů na místní úrovni, zastaralý systém civilní ochrany, který neodpovídá současným hospodářskosociálním podmínkám, mnohastupňový a zdlouhavý systém navrhování a vyhlašování havarijního stavu, omezené finanční prostředky pro organizaci krizového řízení na místní úrovni.

8.1.7. Místní zájmy a potřeby ochrany obyvatelstva Přírodní síly často působí různé katastrofy a hromadné ohrožení obyvatelstva. Technický a civilizační rozvoj společnosti vytváří řadu rizik, často rozsáhlých. Proto všechny formy řízení společnosti mají důležitou úlohu vytvářet co nejúčinnější systém bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. V rámci těchto činností by mělo být zajištěno: -

-

v místních společenstvích šíření povědomí o existujících ohroženích obyvatelstva a způsobech, jak jim čelit; vzdělávání v této věci by mělo zahrnovat všechny sociální skupiny, které v dané oblasti žijí, účinný místní systém řízení organizace a krizové reakce, moderní vybavení záchranných jednotek pro akce na ochranu obyvatel, šíření povědomí o existujících ohroženích a způsobech, jak jim čelit, prostřednictvím webových stránek, standardizace počítačových systémů za účelem účinné ochrany obyvatelstva v případě nebezpečí.

Řešení výše vyjmenovaných problémů představuje mimořádně důležitý prvek potřeb ochrany obyvatelstva na místní úrovni.

8.2. Moderní informační a komunikační technologie

8.4.1. Popis softwaru pro řízení rizik a záchranných operací na místní a celostátní úrovni Od počátku šedesátých let minulého století bylo v Polsku vyvinuto mnoho počítačových systémů na pomoc činnostem krizového řízení a provozu záchranných jednotek. Podle rozsahu použití se tyto systémy dělí na místní a systémy provozované na větším území. Jejich struktura a provozní dosah vždy závisely na uživatelích. Tyto systémy odpovídají specifickým potřebám konkrétních záchranných služeb a institucí krizového řízení. Nejdůležitější instituce využívající těchto počítačových řešení jsou: -

státní hasičský sbor se strukturami dobrovolných a závodních hasičských sborů, zdravotní záchranná služba, speciální záchranné služby jako Dobrovolná záchranná horská služba (GOPR), Dobrovolné sdružení pro záchranu života (WOPR), služba civilní ochrany, odbory a úřady krizového řízení státní správy a samosprávy, instituce podporující činnost záchranných služeb ve státě.

Vzhledem k velikosti trhu a množství témat dotýkajících se veřejné bezpečnosti není možné popsat všechna používaná počítačová řešení. Je však možné uvést ta nejoblíbenější, která jsou v současné době v zemi zaváděna a provozována. Řešení zahrnují pomoc při záchranných akcích a krizové koordinaci na tzv. kontrolních stanovištích, dispečerských střediscích, okresních záchranných střediscích a integrovaných střediscích záchranných služeb. EWID99 Počítačový systém navržený pro shromažďování a předávání informací o záchranných akcích státního hasičského sboru. Používají jej všechny jednotky struktury státního hasičského sboru počínaje místní úrovní hasičských záchranných jednotek přes okresní a vojvodskou úroveň až po celostátní ústředí státního hasičského sboru. Obsahuje statisticko-analytické moduly umožňující provádět analýzu záchranných akcí prováděných na území státu. KSIS – Katalog sil a prostředků Počítačový systém vázaný na území státu v rámci struktury státního hasičského sboru. Je navržen pro uchovávání a předávání syntézy informací o aktuálním stavu sil a prostředků státního hasičského sboru a provedených záchranných akcích. Používá se na všech úrovních struktury státního hasičského sboru. SWD-ST – Systém na pomoc rozhodování Systém SWD-ST je navržen pro řídící stanoviště státního hasičského sboru. Jeho funkce umožňují využití na velitelství státního hasičského sboru na úrovních okresů a vojvodství, v hasičských záchranných jednotkách i v integrovaných záchranných střediscích. Jeho rozsah zahrnuje individuální řízení záchranného potenciálu a obsluhování nahlášených záchranných akcí. Navíc může spolupracovat s technickými zařízeními. V současné době jej využívá asi 50 % velitelství státního hasičského sboru.

Dyspozytor.pl (Dispečer.pl) Systém Dyspozytor.pl je jedním z modulů tvořících systém navržený na pomoc aktivitám záchranných jednotek. Jeho cílem je řídit tok informací v dispečerských centrech. Umožňuje spolupráci s technickými zařízeními. Centrum 112 Systém Centrum 122 je počítačový nástroj podobné funkce jako dyspozytor.pl používaný ve střediscích pro oznamování záchranných akcí. Dyspozytor (Dispečer) Program Dyspozytor se používá v řídících střediscích záchranných jednotek a ve střediscích pro oznamování záchranných akcí. Jeho úkolem je podporovat činnost dispečerů při přijímání oznámení a alarmování a informování jednotek.

8.4.2. Software a systémy používané na místní úrovni Software dodávaný různými výrobci a požívaný záchrannými jednotkami nebo subjekty účastnícími se krizového řízení je z hlediska funkčnosti v podstatě stejný. Vychází z praxe těchto služeb. Je jednotný v celé zemi, takže počítačová funkcionalita je velmi podobná. Protože nejvíce institucionalizovanou záchrannou složkou v Polsku je státní hasičský sbor, řešení v něm užívaná mají největší vypovídací hodnotu, pokud jde o využití počítačového potenciálu v oblasti veřejné bezpečnosti. Technický popis Není možné podrobně popsat všechny počítačové produkty využívané polskými záchrannými jednotkami. Důvodem je vysoká technická úroveň těchto produktů a jejich nedostupnost na trhu. Z obchodního hlediska představují tato řešení specifický trh a mohou být testována pouze u potenciálních klientů a uživatelů. Je však možné jmenovat určité společné charakteristiky všech řešení a poukázat tak na některé užitečné funkční standardy. a) Pracovní prostředí – místní počítačové sítě, jednotlivé pracovní stanice založené na třídě osobních počítačů (PC) b) Hardwarové prostředí – moderní počítače třídy PC, terminálové stanice, aktuální soubory, databázové servery, telekomunikace na bázi malých serverových stanic c) Operační systémy – síťové operační systémy: Windows NT, Windows 200x Server, Linux, operační systémy pracovních stanic: Windows 9x, Windows NT, Windows 200x d) Databázové systémy – Interbase, MS SQL, ORACLE, dBase, MS ACCESS e) Telekomunikační infrastruktura – strukturovaná kabeláž kategorie 5 nebo vyšší vybavená aktivními a pasivními zařízeními f) Programová funkcionalita – systémy navržené pro záchranné a koordinační jednotky obsahují tyto funkční skupiny: • •

Řízení dostupných sil a prostředků zahrnuje záchranné jednotky a podpůrné instituce, jejich adresy a telefonní čísla, jejich prostředky a síly, specializovanost jednotek, informace o personálním složení Řízení nahlášených záchranných operací obsahuje funkce přijímání zpráv o operacích, dohled nad silami a prostředky záchranných jednotek, předávání

•

•

•

operačních dispozic, alarmování a informování jednotlivých jednotek, běžnou správu daného zařízení, podávání zpráv o provedených akcích, přenos informací na vyšší úroveň Spolupráce s GIS (Geographic Information System, Geografický informační systém), zahrnující funkce související s prezentací mapových podkladů, tvorbou tématických map, grafickou prezentací provedených akcí, prezentací alokace sil a prostředků, pomocí při ilustraci a lokalizaci událostí Statisticko-analytické funkce umožňující tvorbu hlášení, statistik, mechanismů pro prezentaci údajů o provedených záchranných akcích, simulaci existence nebezpečí, prezentační funkce a využívání plánů na ochranu Integrace s technickými pomůckami včetně spolupráce s bezdrátovými a drátovými komunikačními systémy (protokoly TAPI, CTI), spolupráce s poplachovými a informačními zařízeními určenými pro jednotlivá záchranná vozidla a osoby, řízení průmyslových automatizovaných systémů (garážová vrata, poplachové indikátory, sirény, světla).

Uživatelé Skupina uživatelů systémů navržených na pomoc akcím v oblasti veřejné bezpečnosti je velmi široká. Je to důsledkem interdisciplinární povahy úkolu zajišťování bezpečnosti občanů a jejich majetku. Lze uvést tyto základní skupiny osob, které tento druh nástrojů využívají: -

jednotky ve službě u státního hasičského sboru na místní, okresní, vojvodské a ústřední úrovni správa státního hasičského sboru spolu s podřízenými provozními útvary, jednotky technické a logistické podpory státního hasičského sboru, jednotky ve službě u zdravotní záchranné služby, koordinátoři zdravotních záchranných služeb jednotky ve službě na úrovni měst a okresů, městská garda, policie, jednotky civilní ochrany ve službě.

Výsledky Zavedení počítačových systémů v záchranných službách a institucích krizového řízení je dlouhodobý proces vyžadující značné investice jak peněz, tak organizace. Výsledky těchto aktivit jsou obvykle viditelné teprve měsíce a někdy i roky po jejich uvedení do provozu. Základní přínos využívání těchto řešení spočívá v následujících oblastech: -

integrace spolupráce jednotlivých záchranných jednotek možnost účinné koordinace záchranných akcí mezi různými institucemi, které se jich účastní zkrácení času mezi okamžikem oznámení a okamžikem reakce na nebezpečí vypracování účinného modelu spolupráce v případech vážného ohrožení, zejména u havárií jednotné a komplexní povolávání záchranných jednotek k hrozícím nebezpečím

-

možnost vytváření nadregionálních struktur pro boj proti následkům výpadků a havárií efektivní využívání záchranného potenciálu snížení nákladů na záchranné akce možnost vypracování jednotných záchranných plánů pro případ havárií a výpadků vytváření jednotných informačních souborů o záchranném potenciálu a provedených akcích možnost vypracování jednotných ověřených postupů zpracování na základě shromážděných informačních souborů možnost elektronického přenosu informací z místní, regionální a ústřední úrovně.

Náklady (pořízení, údržba) Zavedení počítačových systémů v záchranných službách a institucích krizového řízení je proces nákladný. Zahrnuje nejen investiční náklady, ale vytváří též značné náklady na údržbu. Vzhledem k různým podmínkám v konkrétních okresech se mohou investiční náklady na tento projekt pohybovat od desítek tisíc po několik stovek tisíc až milionů zlotých. Záleží vždy na velikosti okresu, počtu možných ohrožení, stupni integrace jednotek a úpravě prostorů a budov určených pro tyto účely. Dále je nutno vždy brát v úvahu, že zavádění počítačových řešení závisí na využití stávajícího potenciálu infrastruktury. Při efektivní správě stávajícího potenciálu se snižují náklady na zavedení systému na minimum. Druhý faktor, který představuje náklady, je údržba telekomunikačních systémů. Náklady na údržbu jsou přímo ovlivněny počtem osob ve službě v integrovaných záchranných centrech (počet licencí), druhem provozních jednotek, počtem a využitím telekomunikačních přípojek, záručním a pozáručním servisem, technickou podporou používání softwaru a hardwaru, počtem a rozsahem školení nových a stávajících pracovníků. S ohledem na výše uvedené není možné přesně určit cenu softwarových produktů. Jejich cena vždy závisí na způsobu použití, míře integrace mezi jednotkami a spolupráci se zařízeními technické podpory. Zavedení systému tohoto druhu probíhá nejčastěji tak, že se jeho funkce co nejvíce sladí s konkrétními potřebami uživatele. Počítačové systémy dodávané a instalované pro záchranné služby a jednotky krizového řízení by se měly považovat za počítačové produkty, nikoli „zboží na pultě“ 8.4.3. Řízení organizací na místní úrovni Počítačové systémy používané v záchranných službách a jednotkách krizového řízení obvykle spravují sami majitelé či uživatelé. Plyne z toho, že jsou umístěny většinou na okresních nebo městských velitelstvích státního hasičského sboru. To je důsledek hierarchického uspořádání státního hasičského sboru. Díky této struktuře zde existují všechny úrovně velení a koordinace záchranných akcí, tj.: -

okresní úroveň - místní, úroveň vojvodství – regionální, celostátní úroveň – ústřední.

V některých okresech jsou databáze podpůrného systému záchranných systémů využívány ve střediscích zdravotní záchranné služby, policie a krizových jednotkách měst, okresů a vojvodství. Vzhledem k této variabilitě lze konstatovat, že řídící organizace systému na úrovni okresu jsou: -

okresní nebo městské velitelství státního hasičského sboru, stanice zdravotní záchranné služby nebo nemocniční záchranné stanice, útvary krizového řízení nebo civilní ochrany okresních úřadů.

8.4.4. Vkládání údajů: odpovědnost a koordinace Informace shromažďované a zpracovávané v těchto počítačových systémech se shromažďují v několika etapách. První etapa nastává v okamžiku uvedení systému do provozu. Základní údaje vkládají dodavatelé programů a jednotliví uživatelé na základě dříve shromážděných materiálů. Může jít o zdroje uchovávané v elektronické formě, které se vkládají automaticky, nebo v papírové formě, což vyžaduje manuální vložení údajů do systému. Druhou etapu představuje nové vkládání a aktualizace dříve vložených údajů. Tuto činnost provádějí obvykle operátoři systému a jednotky technické a logistické podpory. Třetí způsob vstupu údajů do počítačových systémů záchranných jednotek je jejich získávání ze zdrojů vytvořených specifickými jednotkami a institucemi. To lze ilustrovat na příkladě geodeticko-kartografických podkladů, které vytvářejí a aktualizují odbory radnic a okresních úřadů, informační zdroje dopravních a stavebních odborů a jednotek na úrovni okresů. Vkládání a aktualizace údajů se provádí automaticky nebo manuálně. První způsob je založen na místních (LAN) nebo vzdálených sítích (WAN). Jestliže byly v počítačovém systému implementovány vhodné mechanismy výměny dat a interpretace přenosových protokolů, je možné přenášet informace bez lidského zásahu. V druhém případě musí určení systémoví operátoři doplňovat informace do záchranného systému sami. Manuální doplňování údajů se týká zejména případů, kdy jde o poměrně malé množství informací nebo kdy by náklady na integraci různých databázových systémů přesahovaly investiční možnosti uživatelů nebo by nebyly ekonomicky racionální. Obecně je třeba konstatovat, že záchranné počítačové systémy dodávané výrobci jednotlivým uživatelům jsou v zásadě naplněny informacemi od okamžiku uvedení do provozu. Údaje doplňují a aktualizují nejčastěji přímí uživatelé nebo jejich blízcí spolupracovníci.

8.4.5. Propojení s dalšími plánovacími systémy Systémy podporující záchranné akce a systémy používané jednotkami krizového řízení jsou obvykle vytvořeny jako samostatné počítačové produkty s vlastními zdroji. Tyto zdrojové údaje aktualizují přímí uživatelé. Integrace s externími počítačovými zdroji existují u některých řešení. Zejména se to týká databází dostupných na úrovni okresů

nebo měst. Systémy, které mohou být takto dodány ze zdrojů ochrany obyvatelstva, jsou: - geodeticko-kartografické zdroje vytvořené a aktualizované specializovanými útvary a jednotkami samosprávy, - specializované geodeticko-kartografické zdroje, které mají k dispozici městské a okresní instituce. Může jít o útvary a instituce zabývající se přípravami plánů a realizací investic v dopravě, v zásobování vodou, elektrickou energií a plynem nebo v telekomunikacích, - údaje o obyvatelstvu uložené v odborech městských a místních úřadů, - záznamy o registraci vozidel v úřadech státní správy, - závody s vyšším rizikem pro obyvatelstvo a životní prostředí, které musí zpracovávat záchranné plány pro případ poruch a havárií, - záchranné plány popisující postupy v případě výjimečné události v tzv. chráněných prostorách. To jsou všechny prostory, kde se shromažďuje velký počet osob, např. sportovní haly, nákupní centra, administrativní budovy, kostely. Integrace a propojení s externími zdroji se musí zvážit ze dvou hledisek: technického a organizačního. Technický aspekt integrace se týká způsobů výměny informací. Může jít o automatický systém přenosu dat, nebo o manuální naplňování příslušných databází přímo používaných záchrannými jednotkami nebo týmy krizového řízení. Automatická výměna dat probíhá v případě, kdy jsou popsány protokoly výměny informací mezi databázovými systémy a je stanoveno médium, které se bude pro přenos informací používat. To je nejlepší způsob využívání externích datových zdrojů. Vznikají však přitom specifické problémy související s vypracováním efektivních protokolů pro výměnu informací a vyžaduje přípravu správné telekomunikační infrastruktury. Z těchto důvodů je automatická výměna dat dražší, ale zajišťuje stabilní a jednotný zdroj informací, který slouží jako základ pro rozhodování osob, které mají na starosti koordinaci preventivních a záchranných akcí. Druhý, manuální způsob integrace údajů se používá v případech, kdy nemá první metoda ekonomické opodstatnění. V takových případech vkládají údaje z informačních zdrojů záchranných systémů přímo operátoři záchranných systémů. Organizační aspekt propojení počítačových systémů je mnohem složitější. Souvisí s přesným určením kompetencí příslušných orgánů a institucí a popisem právního základu, kterým se řídí jejich spolupráce. V mnoha případech neexistuje možnost přenosu dat, o která by měly záchranné jednotky zájem. Propojení systémů často umožňují pouze bilaterální dohody mezi zainteresovanými subjekty. Dalším prvkem ve hře jsou komerční aspekty. U subjektů, které nejsou formálně podřízeny úřadům veřejné správy, je využití jejich informačních zdrojů pro účely bezpečnosti podmíněno nákupem autorských práv nebo kompletní databáze.

8.4.6. Problémy týkající se informačních systémů a možností vybavení Struktura informačních systémů navrhovaných pro záchranné a krizové jednotky vždy závisí na vhodném vybavení. Tyto zdroje se stanovují v každé fázi návrhu systému

a zahrnují zařízení, které již je k dispozici, a nové potřeby. Tímto způsobem je zajištěna efektivní realizace celého informačního projektu. Na základě pozorování projektů realizovaných v Polsku lze konstatovat, že pokaždé, když je uveden do provozu moderní, technologicky komplikovaný systém, dojde k vývoji zařízení. Toto zařízení je často vytvářeno postupně podle potřeb informačních systémů. Taková postupná výstavba je dána vysokými náklady, které často není možné pokrýt z jednoho rozpočtu. Rozpočet telekomunikačních zařízení je často tvořen příspěvky mnoha subjektů zainteresovaných na realizaci projektu. Mezi zainteresované subjekty patří úřady místní, regionální a ústřední správy a často též firmy. Základní technické problémy propojení hardwaru a softwaru při přípravě informačních projektů jsou tyto: -

databáze, standardy ukládání prostorových zdrojů informací, způsoby přenosu dat, integrace s technickými zařízeními.

Základem tvorby všech informačních systémů je databázové prostředí. Jeho volba závisí na použité hardwarové platformě. Do této platformy mohou patřit pracovní stanice operátorů, servery a systémový software. Toto prostředí určuje možnosti plného využití databází. Produkty společnosti Microsoft ve spolupráci s pracovními stanicemi jsou v naší zemi v současné době nejpopulárnější. Taková kombinace uspokojuje většinu potřeb uživatelů informačních systémů. Určitým problémem, který se objevuje při realizaci velkých projektů, může být potřeba zakoupení nových serverů. Vzhledem k jejich současným cenám jsou dostupné a nejsou pozorovány větší obtíže při uvádění serverových systémů a rozsáhlých paměťových polí do provozu. Vždy, když projekty vyžadují nový speciální software pro taková zařízení, použije se vhodné serverové prostředí. Druhý problém vyskytující se při budování informačních systémů pro záchranné služby spočívá v potřebě zvolit standardy pro ukládání prostorových zdrojů. Protože na trhu existuje několik standardů, měla by se brát v úvahu možnost jejich instalace na stávajícím hardwaru a schopnost spolupracovat s institucemi využívajícími zdroje GIS. Volbě vlastního prostředí GIS musí vždy předcházet funkční a ekonomická analýza, aby se zvážily možnosti vývoje a výměny dat se spolupracujícími subjekty. Další problém objevující se na rozhraní mezi softwarem a hardwarem je potřeba výměny informací mezi systémy. Taková výměna je základem fungování všech databázových systémů. Efektivita využívání informačních zdrojů závisí na jejich pravidelném využívání a představuje koneckonců úspěch celého projektu. Zde se setkáváme s největšími otázkami. Jejich původ je v nedostatku vhodné komunikační infrastruktury na území státu. V současné době se budují různé rozsáhlé sítě a telekomunikační systémy, ale jejich počet a technické parametry (kapacita, spolehlivost) jsou často nedostatečné pro vybudování efektivního záchranného systému. Telekomunikační infrastruktura je nákladná záležitost, jejíž vybudování přesahuje možnosti místních investorů. Samozřejmě jsme svědky vývoje, ale ten je v mnoha případech nedostatečný. Proto závisí implementace nových informačních systémů velmi často na možnosti přístupu k telekomunikačním uzlům.

Poslední důležitý aspekt spolupráce systémů s hardwarem je potřeba integrace s tzv. výkonovou technikou. Sem patří spojení po drátě (telefonní ústředny), bezdrátové spojení (rádiové), poplachové a oznamovací systémy (selektivní alarmy dobrovolných hasičských sborů), poplachové zařízení vozidel záchranných systémů a průmyslových automatizovaných systémů (poplachové indikátory, zvonky, sirény, světla). Problémy na rozhraní mezi softwarem a hardwarem se řeší vždy při přípravě speciálního softwaru. Moderní technické prostředky používané v záchranných systémech jsou velmi často vybaveny vhodnými protokoly pro řízení a přenos informací. Tyto protokoly se kupují přímo s příslušným zařízením. Jsou dostupné pro programátory a dají se relativně snadno přizpůsobit programovým řešením. Protokoly CTI a TAPI používané v digitálních telefonních ústřednách mohou sloužit jako příklady. Zařízení, která nelze integrovat se softwarovým vybavením, se v moderních technických řešeních navrhovaných pro záchranné a koordinační jednotky zpravidla nepřipouštějí.

8.4.7. Zájmy a potřeby Otázky činnosti v oblasti civilní ochrany a veřejné bezpečnosti zahrnují širokou škálu zájmů a potřeb, což je dáno interdisciplinární povahou tohoto tématu. Osoby odpovědné za realizaci příslušných aktivit jsou proto nuceny seznámit se s širokou škálou otázek a musí rovněž neustále zlepšovat pracovní postupy a realizovat podle potřeby nová organizačně technická řešení. Za těchto okolností vznikají různé potřeby a současně se objevuje zájem o nová řešení. Základní potřeby vznikající v souvislosti s rozvojem civilní ochrany a veřejné bezpečnosti lze rozdělit do dvou skupin. Jednak jde o potřeby organizačně-právní, jednak potřeby související s vývojem a implementací nových technologií. Organizačně-právní kategorie zahrnuje tyto potřeby: -

právní úpravy související s vytvořením jednotných struktur záchranné služby a krizového řízení ve státě, zásady financování bezpečnostních struktur, rozsah kompetencí a vyhodnocení povinností v bezpečnostních strukturách, právní předpisy související se spoluprací záchranných jednotek a subjektů, které podporují jejich činnost, předpisy týkající se výměny informací mezi různými subjekty.

Výše uvedené potřeby jsou formulovány na základě zkušeností ze současného fungování státního hasičského sboru, který je základní záchrannou jednotkou fungující v rámci národního záchranného hasičského systému, a zdravotní záchranné služby fungující v rámci samosprávných a regionálních (vojvodských) struktur. Dnes je zřejmá potřeba vypracovat jednotný model kooperace záchranných jednotek. Dále je třeba zahrnout do bezpečnostních struktur další specializované jednotky jako je Dobrovolná záchranná horská služba (GOPR), Dobrovolné sdružení pro záchranu života (WOPR), městské jednotky a podpůrné organizace. K nim je třeba přidat subjekty jako telekomunikační operátory, závody se zvláštním vybavením, instituce zabývající se monitorováním, shromažďováním a využitím nebezpečných látek.

Vážnou otázkou je rovněž stanovení jednotných zásad velení, koordinace a financování celého systému bezpečnosti a civilní ochrany. Bez jasných zásad financování není možná kompetentní a účinná spolupráce při haváriích a nehodách. Tato spolupráce je v současné době upravena pouze bilaterálními smlouvami a dohodami. Zdá se však, že lepším modelem by bylo řešit tyto otázky systematicky v celé zemi, zejména s ohledem na nadregionální ohrožení. Druhou kategorii zájmů a potřeb v oblasti aktivit na ochranu občanů a životního prostředí představují technické otázky. Vycházejí ze zákonů, ale mohou být řešeny s předstihem, protože jejich realizace je často v praxi snazší. Největší potřeby a zájmy spočívají v získávání nových technologií a přístupu k informacím. Otázky lze shrnout takto: -

stanovení standardů vybavení a používaných operačních systémů, stanovení směrnic pro rozsah využívání databází a stupně jejich bezpečnosti, popis protokolů pro výměnu informací mezi informačními systémy, stanovení standardů pro shromažďování informací v GIS, vypracování jednotných standardů pro vytváření dokumentace, její přenos a ukládání, stanovení standardů pro využívání telekomunikačních systémů, struktura rozsáhlých drátových a bezdrátových sítí, zavádění způsobů ochrany počítačových systémů proti neoprávněnému přístupu, zavádění jednotných a prověřených způsobů ochrany v telekomunikačních uzlech.

Výše naznačené otázky nepředstavují pouze problémy vznikající při zavádění a používání systémů veřejné bezpečnosti, nýbrž jsou symptomatické. Nejdůležitější je poznatek, že právní a technické podmínky jsou navzájem neoddělitelné a musí se rozvíjet souběžně.

8.3. Metody, techniky a nástroje monitorování a mapování rizik

8.3.1. Celostátní a místní rizika Ohrožení obyvatelstva lze rozdělit na ohrožení přírodního a průmyslového původu. Nejčastější přírodní katastrofy, ke kterým v Polsku dochází, jsou tyto: ♦ Povodně Povodně patří k přírodním katastrofám, které způsobují největší ztráty na soukromém i veřejném majetku. Povodně v Polsku způsobují deště, tání, bouřky a vzpříčení ledů. Často vznikají v důsledku souběžného výskytu několika jevů, např. tání sněhu, déšť a pohyb ledů, které se vzpříčí kolem překážek a vytvoří bariéry. Povodně jsou pak smíšené povahy – tání a déšť. Dešťové povodně se vyskytují v různých krajích Polska v důsledku silných dešťů. Nejčastěji k nim dochází vzhledem k rychlé tvorbě a pohybu vody v horách a v podhůří na jihu Polska, tedy na území, kde leží i náš okres. Stále častější je ohrožení způsobené povodněmi z bouřkových dešťů. Tyto srážky padají zpravidla na malém území, trvají krátce (několik desítek minut až několik hodin), ale jsou velmi intenzivní. Tyto deště způsobují velmi nebezpečné náhlé povodně. Často způsobují také sesuvy půdy a posun bahna. Povodně způsobené bouřkovým deštěm se vyskytují na území celého Polska. Povodně z tání jsou způsobeny táním sněhové pokrývky. Vyskytují se na každé polské řece, avšak největší nebezpečí představují na dolních tocích. Leží-li sníh na zmrzlé zemi a při tání dojde k náhlému zvýšení teplot, sněhová pokrývka roztaje rychle a během krátké doby steče po zmrzlé zemi do řek a způsobí tak povodeň. Povodně ze vzpříčených ledů se vyskytují při zamrzání řek, kdy se ve vodě vytvářejí ledové krystaly, které zpomalují říční proud a podporují vznik blokád, nebo při praskání ledu při zvýšení teplot. Tak vzniká plovoucí led. Nejnebezpečnější ledové blokády vznikají při zvýšení hladiny na dolních tocích řek, zejména na severu Polska a v ústí řek do Baltského moře. Povodně z mořských bouří jsou zdrojem většiny hydrologických ohrožení v přímořských oblastech, zejména pokud k nim dojde souběžně s povodňovou vlnou na řekách, bouřkovými dešti a táním. Tyto povodně zpravidla vznikají působením větru o síle převyšující 6 stupňů Beaufortovy škály vanoucího na polském pobřeží, zpravidla od severu. Vítr žene masu vody ku břehu a působí tak zaplavení území a tlačí vodu do ústí řek. Nebezpečí povodní z mořských bouří na baltském pobřeží je poměrně časté, dochází k němu asi desetkrát ročně. ♦ Silný vítr Vážné nebezpečí představuje silný vítr, který vzniká v důsledku rozdílů tlaku a vane rychlostí 15 m/s. Fénové větry, které lokálně a pravidelně vanou v Polsku, se vyskytují nejčastěji v horách, zejména v Tatrách, v podhůří zvaném Podhale a v Beskydech na

♦

♦

♦

♦

území našeho okresu. Jsou teplé a suché a mohou v zimě způsobit náhlé tání sněhové pokrývky a tak zvýšit nebezpečí povodně. Bouřlivý vítr vane na pobřeží. Jde o vítr, který vane dlouho nad mořem, trvá několik desítek hodin až několik dnů. Jeho působením vznikají vlny více než 3 metry vysoké a více než 100 metrů dlouhé. Vzdušné víry se v posledních letech vyskytují v Polsku lokálně na celém území. Jde o rychle se pohybující větrné sloupy ve tvaru nálevky o šířce od několika do několika set metrů a výšce asi 1 metr. Rychlost pohybu větrných vírů je různá, někdy dosahuje až 180 km/hod. Větrné víry představují jeden z nejnebezpečnějších atmosférických jevů. Zničí téměř vše, co se jim postaví do cesty, a působí značné škody. Sucho Je způsobeno dlouhodobým výpadkem srážek. Podle lokality může být trvalé nebo periodické povahy. Sucho nastává nejčastěji tehdy, když ve vegetačním období přijde velmi horký a suchý vzduch. Statisticky k němu dochází jednou za 4 – 7 let. Náhlé bouřky Jde o jevy doprovázené silným deštěm z vysokých oblaků sahajících až do stratosféry. K bouřkám patří elektrické výboje ve formě blesků a hromu a silné poryvy větru. Bouřky způsobují mnohé katastrofy a velmi silné větry, které je doprovázejí, ničí lesy, domy, železniční trakci, elektrická a telekomunikační vedení. Sněhové bouře Sněhové bouře tvoří silný vítr unášející sněhové vločky, které ležely na zemi. Někdy jsou doprovázeny sněžením. K těmto jevům dochází v zimě a působí nejrůznější škody a omezují zejména železniční a silniční provoz, protože vytvářejí závěje. Laviny Jde o náhlý pohyb velké masy sněhu se svahu na vzdálenost nejméně několika desítek metrů. Tvorbu lavin podporuje mnoho faktorů: tloušťka sněhové pokrývky, struktura sněhu, sklon svahu, povaha půdy, síla větru a další. Ke vzniku lavin přispívají také lidé a zvěř. Laviny se vyskytují zejména v hornatém jižním Polsku. Ničí lesy, rostliny, dopravní a turistickou infrastrukturu. Pod masou sněhu mohou zemřít i lidé.

V Polsku se vyskytují i další jevy menší nebezpečnosti: náledí, mlhy, vedra, silné mrazy.

Mezi průmyslová ohrožení lze zařadit mimo jiné: • nebezpečí způsobené technologickými poruchami v továrnách (včetně nebezpečí výbuchu), • nehody ve stavebnictví, • silniční a železniční nehody, • nehody dopravních letadel, • potopení lodí a trajektů, • epidemie,

• radioaktivní kontaminace v případě poruchy jaderné elektrárny v sousedních zemích. Mezi běžná nebezpečí patří požáry průmyslových podniků i přírody – lesní požáry, požáry zemědělských produktů. Do této skupiny značným dílem přispívají požáry lesa, který tvoří asi 25% území Polska. V našem okrese je toto číslo ještě vyšší a činí asi 30% celkové rozlohy území. Lesní požáry jsou jevy, ke kterým dochází na území celého Polska, zejména v letním období dlouho trvajících veder. Tyto požáry, zejména ty rozsáhlejší, představují přímé ohrožení místního obyvatelstva a působí značné škody. Nebezpečí radioaktivní kontaminace je v naší zemi možné pouze v případě havárie jaderných elektráren v sousedních zemích. Novým nebezpečím se v poslední době stává terorismus. V Polsku dosud nedošlo k žádnému rozsáhlému teroristickému útoku a existující případy se většinou týkají přepadení bank nebo jednotlivých osob. V okrese Bielsko-Biała se vyskytují prakticky všechna výše uvedená nebezpečí s výjimkou těch, která nastávají na pobřeží Baltského moře a v jeho bezprostřední blízkosti.

8.3.2.

Hlavní události z nedávné doby a poučení z nich vyvozené

Během posledních několika let došlo k těmto událostem, jejichž původ je existujících druzích rizika: Výběr následků přírodních rizik Červenec 1997 – dešťová povodeň v povodí řeky Odry. Byla způsobena několika dny intenzivních dešťů, které lokálně dosáhly 500 mm. Nejvyšší maximální hladina řeky Odry byla registrována v délce více než 500 km. Byly zaplaveny téměř všechny vesnice a města na horním a středním toku řeky Odry, poškozeno bylo 72267 budov, 612 km hrází a 37744 mostů. K povodni došlo také v povodí řeky Vistuly. V Polsku došlo k velkým škodám. Utrpělo též území našeho okresu. Celkem zemřelo v Polsku 55 osob a škody byly odhadnuty asi na 3,5 miliardy €. • červenec 2001 - dešťová povodeň v povodí řeky Vistuly. Několik dnů silných dešťů způsobilo povodňové ohrožení po celé délce toku Vistuly, což bylo ještě zvýšeno poškozením vodohospodářských technických zařízení. Zvýšená úroveň ohrožení v délce více než 300 km říčního toku trvala několik dnů. Došlo k mnoha škodám na hrázích a přehradách. Celkové škody byly vyčísleny asi na 1,0 miliardu €. Důsledky této povodně se projevily též na území našeho okresu. • červenec 2001 – bouřková povodeň způsobená místními silnými dešti v Gdaňském vojvodství na baltském pobřeží. Deštivá bouře trvala 3 hodiny a srážky při ní více než dvojnásobně překročily měsíční úhrn, což způsobilo povodeň na řekách na území města, zaplavení území centra města, a to i v místech, kde nebyly vodní cesty.

•

•

• •

• září 1995 – místní povodeň s bahnem způsobená bouřkovými dešti na jihu Polska u města Miechów. Vedle škod způsobených povodní došlo ke značným škodám ze sesuvů půdy. Bylo zaplaveno několik vesnic. červenec 2001 – povodeň obdobná výše uvedeným se stejnými účinky (včetně • sesuvů půdy) na jihu Polska poblíž města Maków Podhalański. Byly zaplaveny vesnice a dále poškozeno říční koryto a hráze, mosty a silnice. • březen a duben 1979 - povodeň z tání v povodí řek Narew a Bug. Příčinou bylo tání velké masy sněhu nahromaděné v průběhu zimy století 1978/1979. Povodeň trvala více než 50 dnů, bylo poškozeno nebo zničeno 17749 budov a 250 mostů, bylo zaplaveno asi 1 mil. ha půdy. Muselo být evakuováno více než 33000 osob. • leden 1982 – povodeň ze vzpříčených ledů nedaleko města Płock ve středním Polsku. Šlo o nejnebezpečnější povodeň tohoto druhu v poslední době. Byla způsobena náhlým poklesem teplot (z +1oC na –20 oC). Led zablokoval řeku v délce asi 10 km, byly proraženy ochranné hráze a zaplaveno okolní území. Byla zaplavena část města Płock, bylo evakuováno 14500 osob z 2700 domů a pod vodou bylo asi 10000 ha půdy. • leden 1993 – bouřková povodeň na pobřeží Baltského moře způsobila vzestup hladiny moře během 1-2 hodin téměř o dva metry. Potopil se polský trajekt „Heweliusz“ s částí posádky, cestujících a zařízení a zahynulo 55 osob. Stejná bouře způsobila škody také na dánských ostrovech a německém baltském pobřeží. • 29. 05. 2001 – větrný vír na jihu Polska blízko města Nowy Targ – v pěti věsnicích bylo poškozeno asi 150. Hmotné škody byly odhadnuty téměř na 1,0 mil. €. • červenec 2002 – silný hurikán ve středním Polsku způsobil mj. devastaci 14000 ha lesa poblíž města Pisz. • 4. 07. 2002 – hurikán trvající 15 až 20 minut nad Mazurským krajem na severu Polska. Byly zničeny stovky budov, 3000 elektrických zařízení, 14000 hektarů lesa, 14 osob bylo zraněno. 1992 – sucho v celém Polsku. Nedostatek srážek na většině polského území začal roku 1982 s maximem v severozápadní části země. V letech 1982 až 1992 bylo 6 roků suchých nebo velmi suchých. V roce 1992 v některých regionech nepršelo až 50 dnů za sebou. Úroveň spodních vod poklesla pod úroveň pozorovaných hodnot. Došlo k výraznému snížení zemědělské produkce o 35 % - 65 %. leden 2002 – prvního dne roku 2002 paralyzovalo náhlé ochlazení jižní část Polska, téměř všechny silnice byly pokryty sněhem a staly se nesjízdnými. 71 míst bylo odříznuto od světa, bylo uzavřeno na 700 škol, 13000 bytů nemělo elektrickou energii. Vítr poškodil 21 elektrických vedení a 180 transformátorových stanic. Na mnoha tratích nejezdily vlaky. Nastaly vážné problémy se zásobováním občanů potravinami. 20. 3. 1968 – nejtragičtější nehoda spojená se sněhovou lavinou v obci Biały Jar v Krkonoších, která si vyžádala smrt 21 osob. 21. 2. 1996 – sněhová lavina strhla 7 člennou skupinu turistů v tatranské dolině Pięciu Stawów. 4 lidé zahynuli. K podobné nehodě došlo 4. 2. 1999, kdy zahynuli 3 mladí lidé.

•

28. 1. 2003 – sněhová lavina u jezírka Morskie Oko v Tatrách strhla 13 člennou skupinu turistů, 6 osob zahynulo.

Následky průmyslových rizik • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

září 1992 – největší lesní požár v Polsku. Oheň pozřel 10000 ha lesů poblíž města Kuźnia Racioborska na jihu Polska. Při zdolávání tohoto požáru zahynuli dva hasiči. 24. 11. 1994 - Gdaňsk, požár koncertní síně Stocznia Gdańska. Sedm osob zahynulo a 222 jich bylo zraněno. 17. 04. 1995 - Gdaňsk, výbuch plynu v desetipatrové budově. 22 osob zahynulo a 20 bylo zraněno. Celá budova musela být stržena. 5. 11. 2000 – v obci Kraskowo - Polany narazil dvoupatrový turistický autobus z ruského Kaliningradu do stromu. Celý autobus byl poškozen, 28 osob utrpělo zranění. 10. 05. 2001 - Błonie u Varšavy – nehoda desítek automobilů. 4 mrtví, 3 těžce zranění. 11. 09. 2001 - Gdyně – obdobná nehoda, 15 automobilů poškozeno, 4 mrtví, 3 těžce zranění. 14. 12. 2001 - Buguchwałowice (vojvodství slezské) – srážka několika vozidel, 4 mrtví, 53 těžce zraněných. 2. 02. 2003 - Wlocławek – kontejnerový kamion z Běloruska najel na led v řece Vistule. Led se prolomil a vozidlo se potopilo. 11. 11. 2001 - Złotniki u Poznaně – požár skladového bloku o ploše 1200 m2. 10 osob bylo evakuováno z okolních obytných budov. Škody dosáhly asi 250000 €. 04. 01. 2001 – Krakov – přetrhlo se ochranné lano u stavebního jeřábu. Rameno jeřábu ve výšce 40 m bylo poškozeno, což ohrozilo okolní bytové domy. 400 osob bylo evakuováno. 26. 02. 2002 - Komorniki (vojvodství dolnoslezské) – požár tovární haly v závodu na výrobu automobilových součástek. 100 osob bylo evakuováno, škody ve výši asi 500000 €. 6. 04. 2002 – Krakov – požár a úplné zničení monumentálního dřevěného kostela. 5. 05. 2002 - Trzebinia (vojvodství malopolské) – požár nádrže s benzínem v rafinerii. Akce se zúčastnilo 105 záchranných jednotek a 362 záchranářů. 21. 07. 2002 - Wierzchowice (vojvodství dolnoslezské), výbuch plynu a požár vrtné věže. Po 10 dnů bylo v boji proti požáru nasazeno na 260 hasičů. 8. 10. 2002 - Górki Szczukowskie (vojvodství świętokrzyskie), požár 4 hal o objemu 27000 m3, kovová konstrukce obsahující textilní materiály. 3. 05. 2003 - Gdaňsk, požár nádrže na 20000 m3 ethylbenzenu v areálu gdaňské rafinerie. 3 mrtví. 17. 08. 2002 - Psary (vojvodství mazowieckie), požár budov způsobený neopatrným zacházením mládeže s pyrotechnikou. Bylo zničeno 27 budov v délce 400 m. 14. 01. 2003 – Varšava – neštěstí při stavbě 4. 12. 2003 - Pilawa (vojvodství mazowieckie) – porucha a nouzové přistání vládní helikoptéry se 14 cestujícími a posádkou.

Rozsah a povaha událostí, při nichž došlo k ohrožení z průmyslových nebo civilizačních příčin na území okresu Bielsko-Biała, se podobají situacím v jiných částech polského

území. Většina situací se týká dopravních nehod, poruch a požárů obytných a průmyslových budov a technických, ekologických a zdravotnických záchranných akcí. To potvrzují následující příklady: • • • • • • • •

10. 07. 2002 – Zabrzeg – Czarnolesie – odstraňování úniku kyseliny sírové z železniční cisterny na výhybce. 19. 09. 2003 - Zabrzeg - zdolávání požáru lesní svatyně. 19. 12. 2003 - Czechowice - Dziedzice (státní silnice) – dopravní nehoda v husté mlze. 19. 12. 2003 - Czechowice - Dziedzice (státní silnice) - dopravní nehoda v husté mlze. Srazilo se 24 vozidel, 11 osob bylo zraněno. Nehodu způsobila srážka cisterny s palivem a dodávkového nákladního automobilu. 5. 02. 2003 - Buczkowice – požár hlavní budovy dřevozpracujícího podniku. 25. 02. 2004 - Kaniów – odstraňování úniku benzínu z melioračního kanálu. 19. 05. 2004 - Czechowice - Dziedzice – odstraňování následků výbuchu plynu v budově školy, při kterém byl zraněn učitel. 20. 06. 2004 - Szczyrk – požár dřevěného pensionu v horách.

Celkově lze říci, že v posledních letech patří mezi nejčastější příčiny místních ohrožení v Polsku dopravní nehody. Tvoří více než 20 % celkového počtu místních rizik. Statisticky zasahují záchranné jednotky u dopravních nehod v průběhu roku průměrně každých 14 - 15 minut. Poslední rok potvrzuje, že postupně klesá počet událostí souvisejících s požáry. Je pozorován postupný nárůst záchranných akcí chemické, ekologické a technické povahy. Záchranné služby, zejména státní hasičský sbor, podrobně analyzují akce u všech velkých a významných případů. Pokaždé se vyvozují závěry s cílem omezit a vyloučit příčiny. Pro rozsáhlé události, které mají povahu katastrofy, se zpracovávají vládní a místní programy pro zlepšení stávajících podmínek. Tyto programy berou v úvahu bezprostřední a dlouhodobé akce na mnoho let. Pro realizaci těchto programů se zčásti čerpají finanční prostředky ze Světové banky a Evropské unie. „Projekt na odstraňování následků povodně v roce 1997“ je dosud nejrozvinutější zpracovaný projekt zahrnující mnoho úrovní. 8.3.3. Organizace činné při monitorování a vyhodnocování rizik Při sledování a vyhodnocování rizik se nejvíce uplatňují specializované státní orgány a odbory se strukturami ve vojvodstvích a okresech a některých obcích. Mezi státní struktury patří především tyto: -

jednotky ministerstva vnitra a správy (včetně státního hasičského sboru a policie), krajské orgány státní správy v oblasti ochrany životního prostředí, hygienicko-epidemiologické, veterinární, krajské zdravotnické, zemědělské a lesnické instituce, průmysl, odbory infrastruktury.

Velmi důležitou roli při vyhodnocování a sledování přírodních rizik hraje Hydrometeorologický ústav a jeho regionální pobočky. V rámci sledování

a předpovídání působení přírodních živlů existuje souběžně systém pozorování a měření, komunikace, zpracování dat, předpovídání i varování a přenosu informací k využití pro společnost, státní orgány a národní hospodářství. O sledování nebezpečí mají zájem také velké podniky, které zpracovávají nebezpečné materiály a představují riziko pro životní prostředí (chemické, výrobci nebezpečných materiálů, doly atd.). 8.3.4. Metody, činnosti a nástroje pro monitorování a mapování rizik Instituce a státní orgány vyhodnocují existující rizika v jednotlivých odborech. Využívají k tomu svůj výzkum – inspekci a specializované měřící jednotky. Orgány samosprávy vyhodnocují rizika prostřednictvím struktur krizového řízení na všech úrovních. Podniky představující riziko pro životní prostředí provádějí hodnocení rizik pomocí daných norem, ukazatelů a limitů platných pro bezpečné nakládání s nebezpečnými materiály. Důležitým úkolem při vyhodnocování rizik je jejich sledování. Monitorování atmosférických předpovědí, znečištění ovzduší a ohrožení přírodními silami provádí Hydrometeorologický ústav. V rámci závěrů po velkých povodních v roce 1997 byl na území celého státu realizován projekt Národní systém monitorování a ochrany (SMOK). Cílem tohoto projektu je vytvořit na území státu komplexní moderní systém monitorování, předpovídání a varování před nebezpečnými přírodními jevy (povodně, silné větry, bouře atd.) a shromažďovat a šířit informace o aktuálních a předpovídaných podmínkách v atmosféře a hydrosféře. Tento systém má efektivně fungovat v případech dlouhotrvajícího sucha, mrazivé zimy, silného sněžení, znečištění tekoucích vod a radioaktivní kontaminace ovzduší. Tento mnoholetý program SMOK financovaný Světovou bankou a Evropskou unií nyní probíhá. Po zkušenosti s katastrofou jaderné elektrárny Černobyl bylo na celém území Polska zavedeno monitorování radioaktivní kontaminace. Desítky lokálních měřicích zařízení typu SAPOS jsou připojeny k centrálnímu monitoru Národního koordinačního a záchranného centra ve Varšavě. Jeden z těchto přístrojů je instalován v budově našeho okresního úřadu. Sledování nebezpečí požáru v době vysoké hořlavosti lesů provádějí lesnické jednotky. Kontrolují vlhkost půdy a hlídkují z letadel a pozorovatelen. Systém sledování místních rizik se v Polsku neustále rozvíjí. Závody, které představují zvláštní riziko, jsou připojeny ke sběrným monitorům instalovaným v jednotkách státního hasičského sboru ve větších průmyslových centrech. Takové monitorovací středisko je umístěno i v našem okrese. Stále častěji se instalují místní monitorovací zařízení k předpovídání povětrnostních podmínek. Jedno je v provozu v jednotce státního hasičského sboru ve městě Bielsko-Biała a slouží pro území okresu BielskoBiała. Zejména ve velkých městech se stále častěji objevuje také monitorovací systém pro sledování bezpečnosti obyvatel v určitých oblastech: vybrané průchody, místa častých krádeží, prodeje drog apod. Systém tohoto druhu funguje také ve městě Bielsko-Biała a provozuje jej místní městská garda. Varovný a poplachový systém informující obyvatelstvo o nebezpečí funguje v rámci struktur civilní ochrany. Příslušní velitelé civilní ochrany provádějí pravidelnou

kontrolu účinnosti poplašných zařízení tohoto systému. Místní monitorovací měření prováděné jak automaticky pomocí elektronického zpracování dat, tak manuálně, vykonávají jednotky ochrany životního prostředí. Toto monitorování zahrnuje: sledování ohrožení životního prostředí (včetně složení ovzduší), sledování povrchových a podzemních vod, hluku, půdy, nakládání s odpady, vibrací, vlivu elektromagnetických polí, ionizujícího a neionizujícího záření, vod Baltského moře, přeshraničního přenosu znečištění. Velká část místně prováděných měření se využívá pro celostátní resortní monitorování. Podobné podmínky platí pro jednotky hygienicko-epidemiologické. Sledují stav životního prostředí - ovzduší, vody a potravin - z hlediska ochrany zdraví. Veterinární jednotky se v současné době připravují na zavedení monitorování pro vyhodnocování nebezpečí existujících u zvířat. 8.3.5. Distribuce informací rizikového řízení Informování obyvatelstva o nebezpečí se provádí těmito způsoby: ° ° ° °

pokyny k postupu v případě nebezpečí, které zpracovávají a rozšiřují příslušné záchranné jednotky a orgány zabývající se ochranou obyvatelstva, pokyny k postupu pro případ nebezpečí v elektronické formě, všeobecně přístupné prostřednictvím telekomunikací (internet), na webových stránkách zainteresovaných orgánů a jednotek, pokyny, příručky, letáky, plakáty a další druhy publikací informující o nebezpečí, způsobu ochrany a postupu při jejich výskytu, které vypracovávají všechny instituce zapojené do civilní ochrany, zprávy informující o nebezpečí, způsobu ochrany a postupu při jejich výskytu ohlašované prostřednictvím médií: tisku, rozhlasu a televize.

Vyhlašování varování a poplachu pro obyvatelstvo v případě nebezpečí se provádí těmito způsoby:

• zvukové poplašné signály, • varovné a poplachové zprávy ohlašované prostřednictvím místních médií, zejména vysíláním, televizními stanicemi a internetem, • zprávy vysílané místním rozhlasem zejména v dílnách a veřejných budovách, • zprávy vysílané mobilním zvukovým zařízením, zejména umístěným ve vozidlech záchranných jednotek a hasičského sboru, • zprávy vysílané moderními telekomunikačními systémy - RDS (Radio Data System), televizí – teletext, digitální mobilní a pevnou telefonní sítí – SMS (Short Message Service). Aby informovalo o existujícím nebezpečí účinně a rychle, veškeré poplašné zařízení musí splňovat technické požadavky na funkčnost. V Polsku platí příslušná nařízení popisující druhy poplašných a varovných signálů.

8.3.6. Role a potenciál nových telekomunikačních technologií při monitorování rizik Hlavním účelem telekomunikačních technologií je rychle informovat společnost o existujícím nebezpečí a předávat pokyny o postupu ke zmírnění jejich následků. Důležitým prvkem komunikace v situacích nebezpečí je potřeba masového vlivu na všechny skupiny obyvatel, které jsou v nebezpečí. V okrese Bielsko-Biała fungují 2 oddělené rádiové systémy varování a poplachu v případě nebezpečí. Instalováno je 41 sirén, většinou v hasičských stanicích a továrnách s velkým rizikem. Dalších 21 varovných sirén je instalováno mimo monitorovací systém. Kromě uvedených zařízení lze místní obyvatelstvo v případě nebezpečí oslovit místními médii: 3 rozhlasové stanice a 2 televizní centra. Zákonná nařízení ukládají rozhlasovým a televizním stanicím povinnost zajistit zdarma komunikaci o existujícím nebezpečí pro místní obyvatelstvo. Doplňkovým prvkem komunikace v případě nebezpečí jsou místní publikace regionálního (okres, několik center) a obecního dosahu. Důležitou podporu mohou v tomto ohledu poskytnou všechna média nadregionálního a celostátního dosahu.

8.3.7. Problémy při monitorování rizik na místní úrovni Při monitorování nebezpečí na místní úrovni jsou zjevné tyto potíže: Ø neexistuje jednotný systém poplachu a varování obyvatelstva před nebezpečím, Ø omezené možnosti samosprávy provádět rozsáhlé analýzy, Ø v současnosti není plná kontrola úrovně vodní hladiny v řekách okresu (měřicí zařízení) v případě nebezpečí povodně – v řekách je málo ukazatelů měřících vodní hladinu, Ø omezené možnosti ovlivnit nebezpečí z letadel (přestože na území města Bielsko-Biała je letiště leteckého klubu), Ø decentralizace orgánů a institucí zabývajících se údržbou řek v našem okrese.

8.3.8. Místní zájmy a potřeby v oblasti monitorování rizik Řešení problémů našeho okresu vyjmenovaných v předchozím článku 7 by mohlo splnit místní očekávání v oblasti sledování nebezpečí. Úplné provedení projektu vyvinutého po povodních v roce 1997 pod názvem Národní systém monitorování a ochrany by vytvořilo moderní technickou a metodickou bázi, která by umožnila přesnou a spolehlivou meteorologickou a hydrologickou ochranu obyvatelstva v případě povodně. Vezmeme-li v úvahu situaci v našem okrese, jako podstatné se jeví nebezpečí povodní.

8.4.

Metody a nástroje pro efektivní informování a přípravu občanů

8.4.1. Organizace zabývající se přípravou obyvatelstva na nebezpečí a informováním o něm Orgány, které jsou nejvíce zainteresovány na přípravě a přenosu informací o nebezpečí obyvatelstvu, jsou místní úřady, které jsou ze zákona odpovědné za bezpečnost, specializované záchranné jednotky jako hasičské sbory a policejní jednotky. Období, kdy je třeba předávat informace místnímu obyvatelstvu a dalším osobám zdržujícím se na daném území, lze rozdělit do tří hlavních fází: I. Příprava obyvatelstva na situaci, že v daném území existuje možnost výskytu nebezpečí, havárií a neobvyklých jevů. II. Když k nějaké události dojde. III. Během uvádění území do původního stavu. Území okresu vzhledem ke svému tvaru a územnímu plánu vytváří mnoho možností pro výskyt nebezpečí a dalších událostí způsobených atmosférickými i civilizačními jevy. Tato skutečnost nutí osoby odpovědné za bezpečnost obyvatelstva provádět soustavnou informační politiku pro případ výskytu nebezpečí. Ve fázi I:

-

-

orgány samosprávy na jednotlivých úrovních (vojvodství, okres, obec), národní záchranné služby (policie, hasiči), státní organizace: hygienická služba, inspektoráty ochrany životního prostředí, dobrovolné záchranné služby: jednotky dobrovolných hasičů, dobrovolná záchranná horská služba, dobrovolné sdružení pro záchranu života, silniční záchranné týmy, majitelé podniků, majitelé a provozovatelé ubytovacích zařízení.

Ve fázi II: -

jednotky krizového řízení, mluvčí jednotlivých jednotek a institucí.

Ve fázi III: -

orgány samosprávy na vyšších úrovních, zástupci jednotlivých institucí, mluvčí.

Důležitou roli při nepřímém přenosu připravených informací na území obcí a okresu mají díky přístupu k širokému spektru obyvatelstva církevní instituce.

8.4.2. Cílové skupiny S ohledem na mentalitu a emocionální zralost trvale žijících osob nebo návštěvníků by měly být informace připravovány pro určité cílové skupiny: -

dospělí, děti, invalidé, staří lidé, turisté, cizinci.

Každou z těchto cílových skupin charakterizuje jiný způsob přijímání a čtení informací z různých zdrojů a jejich využití. V našem prostředí je hlavní důraz kladen na informování dospělých o existenci nebezpečí. Publikace a televizní pořady jsou zaměřeny převážně na ně. V nedávné době se začaly podnikat pokusy proniknout do povědomí nejmladších občanů a výsledky mohou být v budoucnu užitečné. Pro starší občany, invalidy a cizince zvláštní programy neexistují.

8.4.3. Role místního systému v informování a přípravě občanů Lze rozlišit dva informační systémy využívané k přípravě informací pro obyvatelstvo: -

systém krizového řízení,

-

národní hasičský záchranný systém.

Místní orgány na základě shromážděných údajů iniciují přípravu informací o nebezpečích na území obcí okresu. V rámci krizového řízení se vytvářejí materiály, které používají tisková oddělení samosprávy k přípravě informací pro média nebo k tisku letáků a brožur pojednávajících o možných nebezpečích. V našem okrese bylo prostřednictvím obcí distribuováno několik tisíc brožur o různých nebezpečích a způsobech postupu v případě jejich výskytu. Národní hasičský záchranný systém, který na daném území zahrnuje všechny záchranné jednotky, je hlavní institucí odpovědnou za přípravu informací pro veřejnost v době skutečných záchranných akcí na místě. Jde o informace a pokyny týkající se těchto oblastí: -

chování lidí při prováděných akcích, pořadí evakuace z ohroženého území, postup v případě, že nastane konkrétní riziko, zhoršená pohyblivost, například během intenzivního sněžení, v oblasti probíhajících záchranných akcí nebo při jízdě mobilních záchranných kolon, povětrnostní podmínky, místa evakuace, potraviny, lékařská pomoc.

8.4.4. Metody používané pro informování a přípravu veřejnosti na místní úrovni Způsoby přípravy obyvatelstva lze rozdělit do několika skupin: -

vládní programy přijaté k informování obyvatel na území celého státu nebo v rozsáhlých ohrožených oblastech, programy státu a samosprávy určené k oslovení konkrétních sociálních skupin, místní programy připravené sociálními, charitativními a záchrannými institucemi a médii, informace zpracované majiteli podniků, které ohrožují obyvatelstvo.

Státní programy se zpracovávají na úrovni ústředních orgánů jako jsou: ministerstvo zahraničních věcí a správy, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zdravotnictví. To se týká informací o nebezpečích existujících na území celého státu, např. terorismus, epidemie, ohrožení bezpečnosti. Tyto informace se dostávají k celé společnosti prostřednictvím tištěných a elektronických médií. Programy státních a samosprávných institucí mohou být určeny vybraným sociálním skupinám, například v oblastech povodní, hraničních zónách, v blízkosti závodů, které představují zvláštní nebezpečí. Příkladem takových informací, které se dostávají na místní úroveň okresu nebo obcí například prostřednictvím státního hasičského sboru, jsou informace o nebezpečí pro občany v povodí řek Vistula a Odra. Po povodních v roce 1997 bylo území, kde existuje reálné nebezpečí zaplavení, přesně definováno. Bylo rozdáno na 3000 letáků jednotlivým farmám, místním úřadům a

školám. Obsahují zhuštěné informace o způsobech chování před povodní, během ní a po ní. Další program státních institucí může být program „Dejte slunce dětem“, v němž se dětem předávají na úrovni školek, základních škol a gymnázií základní informace o bezpečných postupech v případě požáru a chemického nebezpečí. Tohoto programu se na území okresu Bielsko-Biała zúčastnilo 32000 dětí. Na programu se podíleli také soukromí sponzoři, kteří financovali tisk materiálů. letáků a darů pro děti. Na úrovni města, okresu a obcí se informace připravují s využitím „Záchranných plánů“, které popisují místní rizika. Vzhledem k urbanizaci a koncentraci velkého množství lidí se vytvářejí programy informující občany o nebezpečích, např. „Bezpečné město“. Týkají se bezpečnosti na silnicích a na sídlištích. Na místní úrovni existují instituce, jejichž výrobní proces představuje riziko. Tyto instituce jsou povinny připravit obyvatelstvo v nebezpečných zónách na akce předcházející následkům mimořádných událostí. Například rafinerie Czechowice Dziedzice S.A. v okrese Bielsko-Biała má vypracován „Externí plán záchranných akcí“. Tato práce obsahuje veškeré údaje související s nebezpečím daným povahou závodu, které se může projevit také mimo něj a ohrozit obyvatelstvo v okolí. Majitel podniku spolu s místními orgány samosprávy připravují informace pro občany o zásadách chování a postupu v případě výskytu nebezpečí, např. požáru. 8.4.5. Používané nástroje Pro předávání informací veřejnosti se používají hlavně tyto prostředky: -

brožury, letáky, rozhlasové a televizní pořady, tiskové zprávy, přednášky, besedy.

Brožury umožňují širokou distribuci informací veřejnosti. Příkladem mohou být elaboráty a letáky podrobně popisující postupy související s těmito tématy: -

povodně, požár, nehoda s nebezpečnými látkami, nehoda s radioaktivními materiály, železniční neštěstí, silniční nehoda, civilní havárie, epidemie, hurikán, mrazy a sněhové bouře, bouřky, sucho, evakuace,

-

přístřeší, zásoby v případě havárie, poplachové signály.

Materiály publikují hlavně ústřední a vojvodské instituce a distribuují se na úrovni okresů a obcí. Jednostránkové letáky sestavené institucemi na místní úrovni obsahují základní informace o nebezpečích. Rozhlasové a televizní pořady jsou určeny nejširším vrstvám obyvatelstva. Mohou být vysílány jednorázově nebo opakovaně a věnovat se různým aspektům bezpečnosti nebo probírat celou otázku v úplnosti. Místní rozhlasové stanice v našem okrese se zabývají problémy souvisejícími s těmito tématy: -

vypalování trávy na jaře a s tím související rizika, používání topných zařízení v zimě, bezpečnost ve výškových budovách, bezpečnost v obytných sídlištích.

Jsou organizovány soutěže ve znalostech výše uvedených témat formou otázek posluchačům, což je metoda vhodná u teenagerů. Články v tisku se věnují otázkám bezpečnosti obdobně jako rozhlasové a televizní pořady. Především zde se uplatňují kontakty s mluvčími institucí odpovídajících za bezpečnost. Mluvčí mohou aktuálně informovat veřejnost o bezpečnostních otázkách. Přednášky, besedy a další podobné formy výměny informací se používají zejména v kontaktu s mládeží. Při oslavách „dne hasičů“, „dnů otevřených dveří na hasičské stanici“ se organizují setkání ve školách a školkách, při nichž hasiči a policisté předávají informace o bezpečnosti. Tento způsob předávání informací byl využit při akci „Dejte slunce dětem“. Chlapci a děvčata ze středních škol se vzdělávají v rámci tohoto programu, jak se chovat v případě výskytu místních nebezpečí.

8.4.6.

Jak je místní obyvatelstvo připraveno postupovat v případě nebezpečí

V důsledku informačních aktivit v záplavovém území pod vodopády na řece Soła v okrese Bielsko-Biała, které byly prováděny pomocí informačních materiálů, lze říci, že příprava obyvatelstva na nebezpečí povodně je v pořádku. Život v oblasti ohrožené pravidelnými povodněmi vedl k osvojení specifických zvyků, které vysoce usnadňují záchranné akce. Aktivity, které vyplývají z externích záchranných plánů rafinerie Czechowice Dziedzice S.A. i z povinností továrny a místní správy, by měly přinést v nejbližších letech pozitivní výsledky a zlepšit citlivost společnosti na mimořádné události v továrně a jejím okolí. Pokud jde o turisty a cizince, neexistují pro ně zvláštní programy, které by je informovaly o nebezpečí v dané oblasti. Tento problém neřeší ani cizojazyčné publikace.

Není však problém tyto skupiny informovat při záchranných akcích, protože příprava příslušných zpráv je pouze věcí překladu do cizích jazyků.

8.4.7.

Problémy při informování a přípravě obyvatelstva na místní úrovni

Při přípravě informací pro obyvatelstvo o místních nebezpečích se objevují tyto problémy: -

-

-

neexistují konkrétní programy a vzory akčních plánů pro samosprávu a instituce při přípravě informací o nebezpečích, ve výše uvedených institucích nejsou pro zpracovávání těchto informací připraveni pracovníci, kteří by byli pro tuto práci odborně a didakticky vyškoleni, společnost nemá zájem tyto informace přijímat – ilustrací mohou být povodně v roce 1997, kdy navzdory varování a informování nebyli lidé ze záplavových oblastí ochotni nechat se včas evakuovat, nedostatek peněz pro šíření těchto informací.

8.4.8. Místní zájmy a potřeby Pokud jde o informační politiku o nebezpečích, existuje potřeba těchto akcí: -

důsledné dodržování územních plánů, které nedovolí zástavbu v záplavových územích – zlepšení znalostí a povědomí místního obyvatelstva o nebezpečí, zvýšená pozornost věnovaná tomuto tématu ve školních vzdělávacích programech, rozšíření dosavadních témat informování veřejnosti o místních nebezpečích o postupy pro staré lidi, invalidy, malé děti a cizince, zvýšení společenského vlivu místních médií v této oblasti, zlepšení připravenosti dotčených orgánů samosprávy a záchranných jednotek účinně informovat místní obyvatelstvo o nebezpečí.

7.5. Tabulka 1

Složka SOUDNÍ P ŘÍKAZY

VEDOUCÍ IV ODDĚLENÍ

Service KRIZOVÉ P LÁNY ZVLÁŠT NÍ ÚKOLY

Kancelář I PLÁNOVÁNÍ PREVENCE A HODNOCENÍ RIZIK

Kancelář II KRIZOVÝ MANAGEMENT

PRÁVNÍ P ORADCE

Složka SEKTETARIÁT ST YK S VEŘEJNOST Í A AKADEMICKÉ ORGÁNY

Zástupce VEDOUCÍHO ODDĚLENÍ

Kancelář III MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI INFRAST RUKTURA LOGISTIKA

Kancelář IV ZÁSAHY ORGANIZACÍ A VEŘEJNÉ PRÁCE V KRIZ. SIT UACÍCH

Kancelář V NÁRODNÍ SEISMOLOGICKÉ SLUŽBY

Kancelář VI DOBROVOLNICKÁ PRÁCE A VZTAHY MEZI INST ITUCEMI

Kancelář VII SPRÁVA A FINANCE

Kancelář VIII ORGANIZACE A REALIZACE

Složka METODIKY PLÁNOVÁNÍ A P ŘEDP OVÍDÁNÍ

Složka KRIZOVÁ JEDNOTKA

Složka POKYNY A PLÁN. MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ

Složka SOPEČNÉ A SEISMOLOGICKÉ UDÁLOSTI

Složka SEISMOGENESIS ZRANITELNOST ŽIVOT . PROST R.

Složka DOBROVOLNÁ P RÁCE

Složka SMLUVNÍ P OLITIKY

Složka ORGANIZACE A ŘÍZENÍ PERSONÁLU

Složka RIZIKA SOP EČNÉ ČINNOST I

Složka OPERAČNÍ KRIZOVÉ TÝMY

Složka PLÁNOVÁNÍ ŘÍZENÍ MIMOŘ. UDÁLOSTÍ

Složka ZVEDNUTÍ HLADINY VOD

Složka ZRANITELNOST BUDOV A INFRAST RUKTURY

Složka

Složka SPRÁVNÍ ZÁLEŽIT OST I

Složka KOORDINACE, MONIT OROVÁNÍ A REALIZACE

Složka HYDROGEOLOG. A VODNÍ RIZIKA

Složka KOORDINOVANÉ VYUŽITÍ P ROST Ř. A MATER IÁLŮ

Složka

Složka ŘÍZENÍ KRIZI SPOJENÝCH S VODNÍMI ZDROJI

Složka ZRANITELNOST ČLOVEKEM VYT V. SYST ÉMŮ

Složka VZTAHY S AUT ONOMNÍMI OBLASTMI

Složka FINANČNÍ ZÁLEŽIT OST I

Složka KONT ROLY

Složka

Složka CENT RUM SP OLEČNÝCH SIT UACÍ

Složka P OHROMY SP OJENÉ S P OČASÍM

Složka ST AVEBNÍ DYNAMIKA

Složka MEZINÁRODNÍ VZTAHY

Složka SPORNÉ P ŘÍPADY

Složka VNIT ŘNÍ KONT ROLA

Složka MONIT OROVACÍ SYST ÉMY

Složka INFORMACE A ŠÍRENÍ INFORMACÍ

Složka P OLITIKY TYP Y ZEMĚTŘES. UST ANOVENÍ

Složka ST UDIE, VÝZKUM A ST ATISTIKY

RIZIKO LESNÍCH P OŽÁRŮ Složka JADERNÁ A P RŮMYSLOVÁ RIZIKA Složka ZDRAVOT NÍ RIZIKA A RIZIKA ŽIVOT NÍHO PROST. Složka RIZIKA SPOJENÁ S DOPRAVOU A CIVILNÍMI AKTIV.

TELECOMUNIKACE

Složka CENT RÁLNÍ P OČIT AČOVÝ SY ST ÉM Service P OLYFUNČNÍ CENT RUM

ŠKOLENÍ

TABULKA ORGANIZA CE ODBORU CIVILNÍ OCHRANY- vyhláška PCM 12/12/ 2001 vydaná G.U.dne 20/12/01

ŠPANĚLSKO

9.

MÍSTNÍ SYSTÉM CIVILNÍ OCHRANY VE ŠPANĚLSKU

9.1.

Opatření, která je třeba přijmout, a spolupráce mezi nadřízenými orgány jako základní části plánu

Spletitost faktorů, které jsou součástí fenoménu městských záplav a rozdělení odpovědnosti mezi tři administrativní úrovně Španělska (státní, regionální a místní) znamená, že přijímání různých opatření a spolupráce mezi různými správami jsou dvě podmínky, které musí být nutně splněny, aby bylo možné všeobecně předcházet záplavám a aby byl tento plán na usměrňování vodních toků a prevenci záplav úspěšný. a. Přijímání opatření. Záplavy jsou velmi složitým jevem – jedná se o jev hydrometeorologický, územní, ekonomický – a jsou jevem, který postihuje životní prostředí. Proto je třeba, aby plán zahrnoval nejrůznější druhy opatření, která se dotýkají všech těchto aspektů. Je také třeba k opatřením, která lze označit za tradiční v tom, že je jejich prioritou infrastruktura, nezbytné přidat další opatření, která se zaměřují na správu. Z tohoto pohledu musí plán nejprve zahrnovat opatření, která se dotýkají následujících otázek: • •

• • • •

Dostatečná znalost oblastí, kterým hrozí povodně a s nimi spojená rizika. Opatření na daném území/městské části v oblastech, kterým hrozí povodně, která nejenže by zabránila tomu, aby se stávající situace zhoršovala, ale také by odstranila nepřijatelná rizika. Zároveň je jako jeden z jasných cílů navrhováno zavedení vodních kanálů do městských oblastí. Vytvoření nezbytné infrastruktury, která by měla chránit obydlené oblasti a snížit četnost výskytu povodní a škody, které povodně působí, na přijatelnou úroveň. Vytvoření programů na nové osazování území tak, aby se snížil přítok vod z přívalových dešťů a chránila se půda. Údržba a úklid městské kanalizace. Zavedení účinnějších školení profesionálů a účinnější administrativní spolupráce.

Zadruhé, přestože je cílem plánu prevence rizik, je třeba jej chápat v perspektivě konečného cíle, kterým je snížení dopadu městských záplav na obyvatelstvo. To také vyžaduje, aby byly zvážena opatření pro předpovídání povodní a opatření civilní ochrany a zavedena opatření, která se týkají: •

Doladění systémů předpovědí počasí, které se zabývají oblastí Andalusie tak, aby mohly být sníženy konečné škody, a dokonce i snížení objemu povodní v případě, že bude k dispozici dostatečná infrastruktura.

•

Plánování civilní ochrany tak, aby její aktivity snižovaly způsobené škody a umožnění rychlého návratu k normálnímu stavu.

A konečně, pokud se opět zmiňujeme o konečném cíli plánu, kterým je snižování dopadu městských záplav na obyvatelstvo, je podporováno pojištění zákonné odpovědnosti a pojištění proti ztrátě majetku. Je třeba pochopit, že toto kritérium,

nevylučuje další kritéria, která je také třeba vzít v úvahu. Navíc granty, peněžitá pomoc a jiná pomoc se považují za doplněk krytí, které nabízí pojistné smlouvy a nelze je uplatňovat u škod, které jsou již kryté pojistnými smlouvami. b. Spolupráce mezi jednotlivými administrativními orgány. Výše zmiňovanou složitost Plánu na usměrňování toku vod a na prevenci záplav charakterizuje slučování odpovědností různých veřejných správ, ať již se jedná o státní, regionální nebo místní správy a slučování odpovědnosti různých oddělení jednotlivých orgánů. Protože existují různé oblasti odpovědnosti za vodní toky v rámci všeobecné státní správy, například veřejné vlastnictví meziregionálních vodních nádrží a společné infrastruktury, meteorologické organizace, národní civilní ochrana, vytváří se tzv. maticový efekt. V rámci Junty de Andalucía: odpovědnost za vodní toky, veřejné vlastnictví meziregionálních vodních nádrží a společné infrastruktury, územní plánování, ochrana životního prostředí a civilní ochrana v rámci regionu. V rámci místních správ: územní plánování, ochrana životního prostředí a civilní ochrana v rámci obce. Na základě požadavků ústavy na koordinovanou činnost správních orgánů a spolupráci mezi nimi je třeba, aby mezi sebou jednotlivé správní orgány spolupracovaly v případě záplav. Bez toho není možné, aby byl Plán úspěšný. Na základě toho Plán na usměrňování toku vod a na prevenci záplav, který byl zhotoven za přispění veškerých zúčastněných veřejných přiděluje Juntě de Andalucía hlavní odpovědnost a stanovuje, za které oblasti odpovídají ostatní správní orgány. Navíc plán zřizuje společnou komisi, která má na starost jeho dodržování.

9.1.1. Rozhodnutí a všeobecné principy Článek 1 Cíle a rozsah plánu 1. Tento plán je všeobecným rámcem pro aktivity andaluského společenství v oblasti prevence záplav a jeho hlavním cílem je vyvarovat se rizika záplav v městských oblastech Andalusie nebo toto riziko snížit. 2. Zvláštním cílem plánu je snížit velikost vodních toků, které se kříží s vodními kanály a snížit počet městských oblastí, které jsou ohroženy záplavami, čímž se sníží dopad, který mají záplavy na společnost, a dále vytvořit zákony, na základě kterých by byly chráněny vodní toky a břehy řek a záplavové městské oblasti před tlaky zvenčí. 3. Zvláštní část plánu se zabývá také městskými potoky a stružkami. Cíle plánu však vyžadují akci na vodních tocích mimo městské části a na přítocích řek, stejně tak jako platí, že prevence rizik v městských oblastech závisí zejména na tom, jaké jsou podmínky na horním toku řek. Článek 2 Koordinace činností jednotlivých správ 1. Pokud vezmeme v úvahu složitost a vzájemné působení státních, regionálních a místních odpovědností v rámci určitého území, kterého se přímo nebo nepřímo týká Plán a pokud zároveň jednáme v souladu s článkem 4 zákona 30/1992, o veřejné správě a řízení, ze dne 27. listopadu, měla by každá veřejná správa: a) Respektovat zákonné aktivity ostatních správ.

b) Měřit rozsah veřejného zájmu při realizaci aktivit v rámci svých oblastí odpovědnosti na jednotlivých územích, které mají dopad na prevenci záplav v městských oblastech. c) Poskytnout potřebné informace veřejným zprávám tak, aby mohly provádět své aktivity správně. d) Spolupracovat a aktivně pomáhat v rámci svých odpovědností ostatním veřejným zprávám při prevenci záplav a při krizových řešeních, která z toho vyplývají. 2. S ohledem na stejné již zmiňované okolnosti a v souladu s články 6 a 9 uvedené v zákoně 30/1992 ze dne 26. listopadu, bude podporováno uzavírání dohod o spolupráci mezi správními orgány, aby bylo možné realizovat doporučení uvedená v tomto plánu. Toto jsou obecné základy pro dohody o spolupráci, které platí pro regionální správy a ostatní správy, které jsou zodpovědné za realizaci plánu. Při zachování odpovědností jednotlivých orgánů stanovených v rámci plánu, se jedná o následující základní body: a. Technická spolupráce a financování akcí, které provádějí příslušné orgány při prevenci povodní v rámci realizace Plánu a státního plánování, které se týká této otázky. b. Koordinace činností odpovědných regionálních orgánů a úřadů pro správu vodních zdrojů v oblasti uplatňování předpisů, které jsou stanoveny v kapitole č. 3 tohoto Plánu. Článek 3 Informace, účast a školení 1. Příslušné veřejné orgány poskytnou veřejnosti informace, které se budou týkat opatření sloužících k prevenci povodní a které budou zahrnovat následující: a. Označení a ohraničení oblastí, kterým hrozí povodně, veřejných cest, kontrol a oblasti veřejných vodních zdrojů. b. Doporučení sloužící k prevenci povodní a snižování škod. c. Doporučení týkající se činností v krizových situacích. 2. S cílem podpořit účast veřejnosti na tomto Plánu budou příslušné orgány ve spolupráci se sociálními a hospodářskými úřady organizovat kampaně, jejichž cílem bude informovat občany o této otázce. 3. Příslušné veřejné orgány budou podporovat školení svých techniků, která se budou týkat dovedností spojených s prevencí záplav. Článek 4 Definice Co se týče tohoto Plánu, byly v souladu s královskou vyhláškou č. 1/2001 (z 20. července), v rámci které byl ratifikován zákon o vodních zdrojích, a s královskou vyhláškou č. 849/1986 (z 11. dubna), kterým byla ustavena oblast veřejných zdrojů, definovány tyto výrazy: a. Potok nebo stružka: oblast, která je pokrytá vodou v době, kdy obvyklý tok dosahuje svého maxima. b. Maximální obvyklý vodní kanál: průměrná hodnota maximálního přírodního ročního průtoku za 10 po sobě následujících let, která by měla být reprezentativním vzorkem normální hydrologické situace.

c. Oblast, které hrozí záplavy v důsledku mimořádně velkých přívalů vod jednou za 25, 50, 100 nebo 500 let: oblast v blízkosti vodního toku, u které je pravděpodobnost záplav jednou za 25, 50, 100 nebo 500 let. d. Ohraničení záplavových oblastí: ohraničení oblastí, kterým pravidelně hrozí záplavy, což je stanoveno na základě údajů a informací, které poskytují Úřady pro vodní zdroje, včetně oblastí, ve které je omezeno jejich využívání na základě klasifikace socio-ekonomických rizik, která jsou stanovena na základě základní směrnice plánování civilní ochrany, která se zabývá rizikem záplav a předpisy, které jsou stanoveny v tomto Plánu. e. Oblasti, kterým hrozí záplavy: pozemky v blízkosti městských vodních toků, které jsou pokryty vodou v průběhu usměrňování toku vod nebo silných dešťových srážek, s klasifikací A,B,C,D, která slouží k měření závažnosti rizika. To se bude zakládat na studiích, na základě kterých byl vytvořen i Plán a které jsou uvedeny v příloze 4. f. Veřejná cesta: pozemek o šířce 5 metrů, který se rozkládá po obou stranách vodního toku, s výjimkou právně ospravedlnitelných situací. g. Kontrolovaná oblast: pozemek o šířce 100 metrů, který se rozkládá po obou stranách vodního toku, s výjimkou právně ospravedlnitelných situací..

9.1.2. Programy a akce v rámci Plánu Článek 5 Prioritní akce v rámci Plánu 1. Prioritní akce jsou akce, které se týkají oblastí s rizikovým stupněm A, jak je uvedeno v příloze 1. 2. Označování nových oblastí, kterým hrozí záplavy s rizikovým stupněm A v průběhu revize nebo změn Plánu je považováno za prioritní akci. 3. Odpovědná veřejná správa je povinna při realizaci prioritních akcí jednat co nejrychleji. Článek 6 Prioritní informace sloužící k ohraničení záplavových oblastí V souladu s článkem 28 zákona č. 10/2001 ze dne 5. července, o Národním hydrologickém plánu, a s článkem 11 královské vyhlášky č. 1/2001, kterým se ratifikuje revidované znění zákona o vodních tocích, jsou vodohospodářské úřady povinny poskytovat dostupné údaje a studie o usměrňování vodních toků a maximálním průtoku v říčních sítích příslušným úřadům v oblastech, kterým hrozí záplavy. Tyto informace musí k tomu, aby bylo možné ohraničit oblasti, kterým hrozí záplavy, zahrnovat následující: • •

• •

•

Maximální průtok v říčních sítích a označení pravděpodobnosti. Fyzické ohraničení pozemku v blízkosti vodního toku, který může být zaplaven zvednutím hladiny řek jednou za 25, 50, 100 a 500 let, označené na mapě s dostatečnou přesností a podrobnostmi a nejlépe i s odkazem na systém geodetických souřadnic UTM. Údaje o trvání záplav, nejvyšší naměřená hladina vody, rychlost proudu a jeho příčné rozmístění pro každé období uvedené v předchozím odstavci. Přesné informace, které umožňují realizovat minimální opatření, a to kromě těch, která jsou uvedena v základní směrnici plánování civilní ochrany, která se zabývá rizikem povodní, v souladu s dohodou Rady ministrů ze dne 9. prosince 1994. Definice, modely a následky dopadu krizových plánů týkajících se infrastruktury, které se zabývají regulací vodních toků.

• •

Střednědobé a dlouhodobé plánování a stanovování programu akcí úřadů pro vodní zdroje. Oficiální vládou provedené ohraničení a vymezení vlastnictví veřejných vodních zdrojů, včetně vodních toků, veřejných cest a kontrolovaných oblastí, které byly definovány v revidovaném znění zákona o vodních zdrojích.

Článek 7 Ohraničení oblastí, kterým hrozí záplavy 1. Poté, co úřady získaly informace a poté, co byly provedeny nezbytné studie a hodnocení, ohraničí úřady oblasti, kterým hrozí záplavy, a stanoví stupeň rizika, které hrozí jednotlivým osídleným oblastem. 2. Aby bylo možné provádět tato opatření účinněji, mohou úřady pro vodní zdroje spolupracovat s vládou Andalusie, přičemž tak mohou učinit na základě příslušných dohod a úmluv. 3. Účast Consorcio de Compensación de Seguros (Sdružení pojišťoven) bude podporována v rámci dohod. Právní status Sdružení pojišťoven byl ratifikován článkem 4 zákona č. 21/1990 ze dne 9. prosince, kterým se podařilo začlenit do španělských zákonů směrnici 28/357/CEE, která se zabývá svobodou poskytování jiného než životního pojištění a legislativou spojenou se soukromým pojištěním.

Článek 8 Ohraničení veřejných vodních kanálů a seznam oblastí, ve kterých hrozí záplavy, infrastruktur a staveb. 1. V souladu s královskou vyhláškou 1/2001 z 20. července, kterou se ratifikuje revidované znění zákona o vodních zdrojích, jsou vodohospodářské úřady povinny předat úřadům územního plánování a civilní ochrany na daném území údaje o hranicích veřejných vodních zdrojů, veřejných cest a kontrolovaných oblastí. 2. Příslušné úřady přijmou opatření nezbytná k provádění neustálé aktualizace seznamů oblastí, kterým hrozí záplavy a které byly určeny na základě základní směrnice plánování civilní ochrany, která se zabývá riziky záplav. 3. Příslušné úřady pro vodní zdroje sestaví navíc seznam staveb, infrastruktur, plantáží a prací, které byly v minulosti provedeny na vodních tocích, veřejných cestách a kontrolovaných oblastech a které by mohly způsobit snížení přirozené schopnosti odvodňování. Článek 9 Infrastruktury sloužící k prevenci záplav 1. Za infrastruktury pro prevenci záplav na veřejných vodních tocích mimo městské oblasti odpovídá vodohospodářský úřad, který má na starost dané vodní zdroje v souladu s platnými právními předpisy. 2. Infrastruktury uvedené v příloze 2 Plánu byly prohlášeny za veřejný zájem andaluského regionálního společenství, aniž by bylo dotčeno právo stanovit v budoucnu takto i další infrastruktury a stanovit infrastruktury, které jsou ve veřejném zájmu státu. Tyto infrastruktury byly původně uváděny jako prioritní infrastruktury. Andaluské úřady pro vodní zdroje provedou práce, studie nebo projekty týkající se těchto infrastruktur v prvních letech platnosti Plánu. 3. Za infrastruktury sloužící k prevenci záplav, které slouží jako kanalizace a kanály na odpadové vody a opatření, která se týkají integrace do měst a životního prostředí, odpovídají místní úřady.

4. Státní, regionální a místní úřady mohou uzavírat smlouvy o financování infrastruktur k prevenci záplav, jakož i o čištění a údržbě těch, které se nacházejí na veřejných vodních zdrojích v městských oblastech, a to v souladu s článkem 2.2 tohoto Plánu. 5. Úřady, které jsou zahrnuty v Comisión de Seguimiento (Monitorovací výbor), uvedené v článku 21 tohoto plánu budou každoročně poskytovat informace o provedených a plánovaných pracích, aby bylo možné aktualizovat a modifikovat Plán, pokud to bude třeba. 6. Studie a projekty na infrastrukturu, za kterou odpovídají místní orgány, které jsou spojeny s infrastrukturami v rámci Andalusie nebo státu, budou uvedeny v soulad s pozdějšími termíny plánovaných aktivit a s technickými požadavky, zejména požadavky na rozměry odvodňovacích systémů a dobu návratnosti. Článek 10

Systémy pro předpovídání záplav

Do dohod, které uzavřou úřady Andalusie s ostatními příslušnými úřady uvedenými v článku 2.2 tohoto Plánu, je možné zahrnout následující zvláštní systémy pro předpovídání záplav: • Opatření realizovaná státními úřady za účelem zavedení meteorologických a hydrologických systémů pro vytváření předpovědí do celé oblasti Andalusie, za použití nejnovějších technologií a účinného způsobu integrace, a záruky týkající se činnosti a údržby takových systémů. • Koordinaci iniciativ, které jsou nezbytné k účinnému zapojení a začlenění systémů pro vytváření předpovědí do plánování civilní ochrany, jak je uvedeno v článku 11 tohoto Plánu. Článek 11

Plánování civilní ochrany

1. Plánování civilní ochrany v Andalusii, jehož předmětem jsou rizika záplav, vezme v úvahu seznam vysoce rizikových záplavových oblastí, který byl základem pro tento Plán a který je uveden v příloze 4. 2. Ihned poté, co budou k dispozici informace a údaje od vodohospodářských úřadů, bude zrevidováno plánování civilní ochrany, pokud to bude nutné. Tuto revizi je možné provést na podoblastní úrovni, pokud tím dojde k jejímu urychlení, a to poté, co byly ohraničeny v rámci jednotlivých podoblastí vodní toky, ve kterých dochází ke zvýšenému usměrňování toku vod. 3. Základy Plánu civilní ochrany co se týče usměrňování vodních toků a záplav, jsou, mimo jiné: a. Regulace procesů výměny informací mezi veřejnými úřady v krizových situacích. b. Využití systémů pro vytváření předpovědí, které jsou uvedeny v článku 10 tohoto Plánu. c. Začlenění předpisů týkajících se správy vodních nádrží, které byly zhotoveny v souladu s bezpečnostními předpisy platnými pro přehrady a vodní nádrže, a začlenění krizových plánů pro přehrady, které byly zhotoveny v souladu se základní směrnicí plánování civilní ochrany, která se zabývá riziky záplav. Článek 12

Hydrologické změny v zalesněných oblastech

1. Státní a regionální úřady, v souladu s platnými právními předpisy, zavedou opatření pro oblast hydrologických změn v zalesněných oblastech a jsou oprávněny uzavírat dohody, jejichž cílem bude realizovat tato opatření co nejúčinněji, a to v souladu s článkem 2.2 tohoto Plánu. 2. Za opatření pro oblast hydrologických změn v zalesněných oblastech, která jsou uvedena v příloze 3 tohoto Plánu, odpovídají regionální úřady, které mají na starost prevenci záplav, aniž by bylo dotčeno právo na opatření, která mohou být stanovena v budoucnu a na opatření, která mohou být prohlášena za opatření ve státním zájmu. Za jejich realizaci odpovídají andaluské úřady. 3. Regionální úřady vypracují další program, který se bude zabývat opatřeními v záležitostech hydrologických změn v zalesněných oblastech z pohledu prevence záplav, a to v souladu s andaluským Plánem lesního hospodářství a Plány přírodních zdrojů, které se týkají lesů. Článek 13 Údržba vodních toků Za údržbu vodních toků odpovídají příslušné úřady, které mají na starost správu příslušného vodního zdroje, a to v souladu s platnými právními předpisy. V souladu s články 25 a 26 zákona č. 7/1985 ze dne 2. dubna, který upravuje odpovědnost místních orgánů, odpovídají jednotlivé obce za odstraňování pevného odpadu z veřejných vodních toků v městských oblastech. Při zachování platnosti všeobecných základních ustanovení uvedených v článku 2.2 Plánu je stanoveno v dohodě mezi vládou Andalusie a státními orgány, že příslušné státní orgány mohou vydat program, jehož obsahem bude další ochrana městských vodních toků.

9.2. Příloha 1 Metodika a seznam vysoce rizikových oblastí. Klasifikace investic podle jednotlivých programů. Ukazatele v rámci monitorování.

9.2.1. Obdobné případy z minulosti a metodika sloužící k označování vysoce rizikových oblastí. Andalusie je jedním z regionů Evropy, který je nejvíc postihován záplavami, které logicky vyplývají ze základní zeměpisné charakteristiky oblasti: •

• •

Časté případy velmi silných dešťů, silná a dlouhotrvající období dešťů v zimně a silné dešťové srážky v létě a na podzim, které trvají delší nebo kratší období. Je třeba si všimnout, že například na většině území pobřeží Středozemního moře v Andalusii byly největší srážky zaznamenané za jediný den vyšší, než průměrné roční srážky; v některých částech jihovýchodní Andalusie je nejvyšší denní průměr srážek vyšší, než roční průměr. Ve více než polovině oblastí Andalusie byly nejvyšší denní srážky, které se naměří jednou za 100 let, větší než 150mm, v pásu 300m od moře na východním pobřeží. Zemský povrch se na většině území svažuje, je zde jen málo lesů a problémy s erozí, které jsou klasifikovány jako vážné nebo velmi vážné na 40% povrchu Andalusie. Obyvatelstvo je soustředěno v oblastech s velkou hustotou obyvatelstva a rozsáhlou hospodářskou činností.

Kvůli strmým svahům, silným srážkám a nedostatku lesů dochází ve většině menších pobřežních vodních nádržích k rychlému nárůstu vodní hladiny. To, že tento nárůst hladiny postihuje oblasti s velkou hustotou obyvatelstva, znamená, že Jižní hydrografická oblast je vystavena nejvyššímu riziku záplav v celém Španělsku a že je na druhém místě, co se týče hustoty zaznamenaných záplav. Povodí řeky Guadalquivir je na čtvrtém místě, po řece Segura a povodími vnitrozemských řek v Katalánsku. 9.2.2. Zaznamenané záplavy a rizika Historická situace je velmi dobře známá. Je třeba pouze připomenout, že největší andaluská města, přestože se nacházejí na různých místech, byla v minulosti opakovaně postihována záplavami1. Víme, že Sevilla byla od počátku 15. století až do konce 19. století postižena zhruba 90 těžkými záplavami, které dosahovaly v některých případech více než 10.000m3/s a zničily 600 domů. Škody, které způsobily záplavy v Córdobě, jsou zaznamenávány od počátku vpádu Arabů do Španělska. Malagu postihlo od poloviny 16. století až do 20. století více než 40 záplav a jako řešení byla vytvořena „úzká přehrada“, která má sloužit k tomu, aby bylo možné se vyrovnat s náhlým vzestupem hladiny vod. V Granadě dochází ke zvláště rozsáhlým záplavám kvůli tání sněhu v pohoří Sierra Nevada a ze záznamu vyplývá, že v polovině 13. století bylo dosaženo hodnot vyšších než 10.000m3/s na soutoku řek Genil a Cacín.

V současnosti je situace naprosto odlišná díky přísné regulaci velkých řek a infrastruktuře (zábranám), které dokáží zamezit těm nejvážnějším problémům. Je však třeba také říci, že dopady záplav jsou v Andalusii stále ještě vážné. Aby bylo možné plně pochopit případy záplav v Andalusii, je zajímavé srovnat několik regionálních ukazatelů s příslušnými odpovídajícími celonárodními hodnotami. Některé ukazatele záplav Záplavy zaznamenané v letech 1483 a 1983 Počet Záplavy na 1000 km3 Vysoce rizikové oblasti označené Ministerstvem veřejných prací Počet Oblasti na 1000 km3 Dopad záplav zaznamenaných v letech 1971 a 1997 Průměrné roční ztráty v pesetách (1997) na jednoho obyvatele (1996)

Andalusie

Španělsko

694 7,92

2438(1) 4,90(1)

203 2,32

1036(1) 2,08(1)

3455

1639(1)

(1) Poloostrovní Španělsko

Studie, které vypracovalo Ministerstvo veřejných prací a územního plánování v 80. letech 20. století ukazují, že výskyt záplav v Andalusii za posledních 500 let je o 62% vyšší než výskyt záplav v celém Španělsku, přestože počet vysoce rizikových míst, které označilo Ministerstvo veřejných prací a územního plánování, je o pouhých 12% vyšší. Co se týče odhadovaných škod za poslední desetiletí, byly hospodářské ztráty na osobu v Andalusii až o 111% vyšší, než ztráty v celém Španělsku, což zcela jasně poukazuje na zranitelnost tohoto regionu.

9.2.3. Průzkum vysoce rizikových oblastí Průzkum vysoce rizikových oblastí provedlo Ministerstvo veřejných prací a územního plánování s cílem celkově zhodnotit tento problém. Navíc je tato práce přes 15 let stará a od té doby došlo k mnohým změnám ve využití půdy a pozemků. Proto aby bylo možné reagovat na původní průzkum a aktualizovat jej, provedla Dirección General de Obras Hidráulicas (Generální ředitelství pro vodní práce), nyní známá pod názvem Secretaría General de Aguas (Generální sekretariát pro vodní zdroje) studii, jejímž cílem bylo provést podrobný průzkum vysoce rizikových oblastí v celé Andalusii. Studie vycházela také z rozsáhlého souboru dokumentace a její analýzy: Seznam nebezpečných vodních toků (1975, Generální ředitelství pro vodní práce, Ministerstvo veřejných prací a územního plánování); Všeobecná zpráva o záplavách ve Španělsku (1983, Comisión Técnica de Emergencia por Inundaciones (Technický krizový výbor pro případy záplav)); Studie o zaznamenaných povodních, mapy potenciálních rizik a opatření, jejichž cílem je zabránit škodám způsobeným záplavami (1985, Comisión Nacional de Protección Civil (Národní výbor civilní ochrany)); Pokyny pro infrastrukturu zdravotnictví v Andalusii (1986, Generální ředitelství pro vodní práce, Národní výbor civilní ochrany); Hydrologické plány andaluských vodních zdrojů, atd. Navíc se všechny městské rady Andalusie účastnily průzkumu, jehož cílem bylo odhadnout výskyt záplav v osídlených oblastech.

Technické práce, které byly provedeny za účelem rozdělení osídlených oblastí podle úrovně rizika povodní spočívaly v hydrologických studiích vodních toků, kterým hrozí záplavy (aby bylo možné určit maximální průtok vody ve vodních tocích, ke kterému dochází jednou za 50, 100 a 500 let, a to u všech analyzovaných míst) a z diagnostikování příčin záplav. Hydrologické studie si vyžádaly klasifikaci svažujících se vodních nádrží a změření výše dešťových srážek. Svažující se vodní nádrže byly vymezeny na základě různých měřítek, od 1:10000 po 1:50000, na základě kterých byly definovány jejich základní morfologické parametry (povrch, maximální výška, průměrný sklon, doba nashromáždění vod a obsah nádrže) a jejich hydrologické parametry, přičemž bylo použito číslo zakřivení, které navrhl Úřad pro ochranu půdy. Ke klasifikaci výše dešťových srážek v Andalusii, ve vodních tocích, byly jako základní hodnoty brány maximální hodnoty za 24 hodiny v rámci období, kdy se tyto srážky opakují. Údaje pro povodí řeky Guadalquivir byly získány na základě studie „Klasifikace krajních hodnot naměřených v povodí řeky Guadalquivir“, kterou provedla Confederación Hydrográfica del Guadalquivir (Hydrografické sdružení pro řeku Guadalquivir) v roce 1991. Údaje pro Jižní povodí byly získány na základě „Analýzy dešťových srážek a extrémního průtoku vody v Jižním povodí“, kterou v roce 1994 provedlo Hydrografické sdružení pro Jižní povodí. Aby bylo možné vypočítat dešťové srážky, které trvají nejméně jednu hodinu, byl použit vzorec, který navrhl J.R. Témez v „Hydrometeorologických výpočtech přítoku vody do malých přírodních nádrží“. Za pomocí získaných údajů byl vypočten přítok vody do vodních kanálů, přičemž byl použit simulační model založený na programu HEC-1, na základě kterého byly sestaveny hydrografy vodních toků u každé nádrže, která byla ve studii uvedena. Cílem diagnostiky bylo určit příčiny záplav a použít přitom jako výchozí bod vodní toky uvedené v hydrologických studiích, geometrické vlastnosti vodních toků, velikost konstrukcí a informace, které byly získány v průběhu průzkumu. Díky studii bylo označeno 1099 oblastí za vysoce rizikové městské oblasti ve 428 obcích, což se značně liší od 203 vysoce rizikových míst, které označilo Ministerstvo veřejných prací a územního plánování. Mezi oblasti byly zahrnuty úseky řek, na kterých se mohou nacházet různé obce a osídlené oblasti a které někdy dosahují desítek kilometrů. Každé vysoce rizikové místo v rámci studie zastupuje specifickou městskou lokalitu, které hrozí riziko záplav, přičemž v jedné osídlené oblasti se může vyskytnou několik takových míst. Proto lze říci, že vysoce riziková záplavová oblast je oblast, na kterém se nachází síť vodních zdrojů a kde se vyskytují silné dešťové srážky. Tyto oblasti jsou klasifikovány písmeny A, B, C a D od nejvíce po nejméně ohrožené.

9.3. Metody a nástroje k účinnému informování a přípravě občanů

9.3.1. Organizace, které se podílejí na přípravě a informování občanů o rizicích Ve Španělsku spadá pod veřejné služby většina zdravotnických, sociálních, bezpečnostních, právních a vzdělávacích institucí a služeb. Tento systém je z organizačního hlediska založen na rozdělení pravomocí. Existují zde všeobecné pravomoci a pravomoci státu, za které odpovídá vláda, pravomoci, které patří decentralizovaným orgánům, jako je zdravotnická péče a vzdělání, za které odpovídají

autonomní oblasti, a konečně pravomoci, za které odpovídají místní orgány (radnice a rady provincií), které jsou v přímém kontaktu s občany. V současné době je krizové plánování v Andalusii formování v Plan Territorial de Emergencias de Andalucía (PTEAnd) (1999), (Územní plán pro krizové situace v Andalusii), na základě kterého je vyhotoven územní plán (tabulka 1), který ukazuje organizační a funkční strukturu u jednotlivých územních celků (místní úroveň a úroveň provincií a autonomních oblastí) tak, aby bylo možné zajistit řízení a koordinaci činností, které je třeba provést. Tento plán zobrazuje také strukturu různých služeb a zdrojů autonomních správ a služeb a zdrojů, které mají na starost ostatní veřejné správy a soukromé subjekty. Sociální péče je zařazena do Grupos de Acción (Akční skupiny) na úrovni provincie a do operačních služeb na místní úrovni. Služeb a správ, které se podílí tím nebo oním způsobem je mnoho, přičemž jejich úkolem je poskytovat informace občanům a ostatním organizacím a institucím a zajistit jejich připravenost. Nejdůležitější jsou následující složky: -

Bezpečnostní složky (Guardia Civil, policie...) Techničtí pracovníci civilní ochrany Hasičské sbory (hasiči) Systém zdravotnictví Systém pohotovosti ve zdravotnictví Sociální péče Místní hromadné sdělovací prostředky Místní zastupitelé (starosta, radní…) Nevládní organizace (asociace) Ostatní soukromé služby (Červený kříž…)…

9.3.2. Cílové skupiny -

Široká veřejnost. Jsou adresáty informací, jejichž cílem je předcházet rizikům, která se mohou objevit v rámci obce, komunity nebo regionu. Zvláštní část obyvatelstva v závislosti na typu rizika a osobních vlastnostech. Jsou adresáty informací týkajících se daného místa. Zde je nutné zdůraznit nejslabší skupinu obyvatelstva, jako jsou senioři, handicapovaní lidé, nezletilí, přistěhovalci… a uvést různá rizika: bouře, záplavy, zemětřesení, atd.

9.3.3. Úloha místního systému při informování a přípravě občanů Za krizové situace přímo odpovídají veřejné správy, které z právního hlediska určují účast různých profesionálů a služeb, a to na základě veškerých pravomocí, které byly popsány výše. V naší autonomní oblasti (Andalusie) se krizový management řídí zákonem č. 2/2002 ze dne 11. listopadu, Gestión de Emergencias de Andalucía (Krizový management v Andalusii), který stanovuje následující: „Krizový management Andalusie, to znamená aktivity ze strany fyzických nebo právnických osob, soukromých nebo veřejných, jejichž cílem je chránit život a bezpečnost osob a majetku v situacích vážného společného ohrožení, katastrof nebo veřejných pohrom, jakož i ostatní situace, kdy nedošlo k mimořádné události, ale které vyžadují zásah několika různých sektorů a přijetí zvláštních koordinačních opatření ze strany operačních složek“.

Tabulka 1. Územní plán pro krizové situace v Andalusii

Územní plán

ÚROVEŇ PROVINCIÍ

REGIONÁL. ÚROVEŇ

Plánovací odbor Odbor informací Centrum koordinace operací (CECOP) Regionální rada Poradní výbor

Plánovací odbor Poradní výbor Odbor informací Centrum koordinace operací (CECOP) Akční skupiny Akční skupiny zajišťující logistiku a soc. péči Kancelář provincie pro sociální záležitost v rámci vlády Andalusie a Rady provincie

PATRONATO PROVINCIAL PRO SOCIÁLNÍ PÉČI V CORDOBĚ

MÍSTNÍ ÚROVEŇ

Odbor Poradní výbor Odbor informací Centrum koordinace operací (CECOPAL) Operační služby

Akční skupiny zajišťující logistiku a soc. péči

Obecní úřady pro sociální záležitosti

ZTS / UTS

9.3.4. Metody, aktivity, nástroje a prostředky užívané k informování a přípravě občanů na místní úrovni A) INFORMOVÁNÍ OBČANŮ Prevence je jednou z hlavních aktivit, kterou doporučují výše zmiňovaný zákon. V tomto zákoně je v článku 2 uvedeno, že „veřejné správy v Andalusii jsou v rámci svých pravomocí povinny podporovat aktivity, jejichž cílem je snižování rizik a prevence katastrof a veřejných pohrom a budou věnovat zvláštní pozornost činnosti operačních služeb a školení a spolupráci obyvatelstva tak, aby bylo možné takové situace řešit“. Na základě toho rozdělila PTEAnd informace, které mají být sdělovány obyvatelstvu, do tří základních druhů: informace týkající se prevence, informace v krizových situacích a informace po odeznění krizové situace. § Informace týkající se prevence. Jedná se o informace sdělované před krizovou situací i v době, kdy právě nehrozí žádné riziko. Aby bylo možné hovořit o preventivních informacích, je třeba nejdříve vytvořit přinejmenším dvě základní skupiny, podle toho, komu jsou informace určeny:

-

Široká veřejnost. Informace určené veškerému obyvatelstvu, jejichž cílem je předcházet rizikům, která se mohou vyskytnou v rámci obce, komunity nebo regionu. Mezi nástroje a aktivity určené pro tento typ informací patří následující: -

-

Hromadné sdělovací prostředky: televize, rádio a tisk. Kampaně a výstavy. Publikace: distribuce v rámci regionu Vývěsní cedule, billboardy...

Informace založené za druhu rizika a zvláštní část obyvatelstva, které jsou určeny. Zde se jedná o informace místního typu. Je třeba vyjmenovat nejslabší skupiny obyvatelstva, jako jsou senioři, handicapovaní lidé, nezletilí, přistěhovalci… Mezi nástroje a aktivity určené pro tento typ informací patří následující: -

Přednášky určené specifickým skupinám osob, jako jsou sdružení, školy, společnosti… Informativní dopisy. Preventivní kampaně ve školách, zařízeních pro seniory, společnostech… Na místní úrovni: rádio, televize, tisk...

Co se týče metodiky, kterou je třeba se řídit, sestavujeme analýzu vlastností populace a možných rizik, hodnotíme provedené aktivity a zajišťujeme, aby měly preventivní informace návaznost tak, aby měly na obyvatelstvo nějaký vliv. § Informace v průběhu mimořádné situace. U tohoto typu situací je nezbytné mít informace týkající se aktivit a plánování. Proto na základě toho rozdělila PTEAnd informace do tří typů: -

-

-

Stav pohotovosti: Hlavním cílem je informovat obyvatelstvo o možném riziku a o nezbytných opatřeních, která je třeba provést za účelem ochrany. Tato zpráva se vysílá v hromadných sdělovacích prostředcích (obvykle televize a rádio). Výstražný poplach: Informuje o opatřeních, která je třeba provést za účelem ochrany. Kromě využití výše zmiňovaných hromadných sdělovacích prostředků (televize a rádio) se používají i jiné systémy, jako jsou sirény a megafony. Následné informace: Informují obyvatelstvo o vývoji situace a o dalších opatřeních, která je potřeba učinit, pokud je to nutné. V tomto případě je využíváno více nástrojů: hromadné sdělovací prostředky (televize, tisk a rádio), informační telefonní linky, přímá sdělení od osob, které k tomu byly určeny…

V této fázi, aby byly zprávy centralizované, je vytvořena Informační kancelář jako orgán odpovědný za komunikaci. § Informace po skončení mimořádné situace. Jakmile skončí krizová situace, pak jsou sdělovány dva druhy informací: -

Ohlášení konce krizové situace, které provedou hromadné sdělovací prostředky (televize a rádio) nebo se provede jinak (megafony a sirény).

-

Následné informace. Po skončení krizové situace je obyvatelstvo třeba informovat o situaci, která nastala. Tyto informace jsou sdělovány v televizi, rádiu, v tisku a prostřednictvím informačních telefonních linek.

A) PŘÍPRAVA OBČANŮ Preventivní aktivity, které byly vytvořeny k tomuto účelu, se obvykle zaměřují na přijímání preventivních opatření. Výuka technik „jak čelit krizovým situacím“ a ostatní aspekty prevence byly vždy druhořadé. Zdá se však, že den za dnem je tomuto druhu opatření, která jsou určena jak technickým pracovníkům, tak i široké veřejnosti, přikládán větší význam. Proto je aktivitám, jejichž cílem je podporovat osobní zdroje, techniky jak čelit krizovými situacím a ostatní schopnosti, věnována stále větší pozornost. V tomto smyslu je pro nás důležité uvažovat o Koncepci odolnosti (Inbar, 1996), která se týká „schopnosti přestát krizové a nepříznivé situace pozitivním způsobem, efektivně se bránit stresu, úzkosti a smutku, inteligentní způsobem (emoční inteligence) se přizpůsobovat změnám, být odolní a čelit překážkám v dobách nejistoty, vykonávat individuální a skupinové aktivity za účelem obnovy tak, aby bylo možné pokračovat v normálním životem“. Tento aspekt je považován za relevantní, jak při přípravě technických pracovníků, tak i při přípravě veřejnosti, protože před krizovou situací jsou reakce jednotlivců a chování skupiny základem pro organizaci činností a konfrontaci krizové situace. Právě z tohoto důvodu dochází k tomu, že se stále více shodujeme na tom, že je třeba podporovat v obyvatelstvu tento typ schopností. Dále bychom chtěli uvést pár informací o některých aktivitách, které mohou být v tomto kontextu provedeny: § Aktivity pro technické pracovníky -

-

-

-

Výcvik: Jednou z nejvíce využívaných preventivních aktivit v naší společnosti je výcvik. Výcvik se používá k tomu, aby bylo možné v praxi ověřit účinnost různých místních a územních krizových plánů a podněcovat koordinaci služeb ve společných aktivitách, jakož i zvýšit citlivost obyvatelstva a vzdělávat je. V rámci typů výcviku, které se používají, je třeba zdůraznit ty, které se zabývají událostmi, které ovlivňují velkou část populace (záplavy v městských oblastech, apod.), samostatnými událostmi (jako jsou silniční nehody), nebo problémy spojenými s velkými veřejnými budovami a s evakuací (školy, nemocnice, atd.). Protokoly všeobecných a zvláštních akcí: Není pochyb o tom, že jeden z hlavních prvků prevence najdeme v návrzích intervenčních protokolů na úrovni státu, autonomní oblasti, obcí a na místní úrovni, které by měly existovat pro každé území. Pro jejich sestavování je důležité znát veškeré prvky, které by se mohly setkat v rámci organizace a koordinace jednotlivých složek. V tomto smyslu vypracovala naše Organizace protokol psychologické intervence v krizových situacích před vznikem mimořádné situace a katastrofy a zároveň vyškolila osoby, které budou mít tyto záležitosti na starost. Výukové a školící kurzy pro technické pracovníky: Výukové aktivity pro zásahové skupiny slouží k tomu, aby poskytly pracovníkům určité osobní dovednosti a techniky „jak čelit krizovým situacím“ před různými krizovými situacemi. V rámci této kategorie klademe důraz na techniky, které se zaměřují na interpersonální komunikaci (sociální dovednosti, techniky „jak čelit krizím“, ujišťování, sdělování špatných zpráv, atd.). Školení týkající se toho, jak se vyrovnat se situací po jejím odeznění: V dnešní době se kvůli vysoké ceně krizových situací z hlediska emočního a osobního

často využívají kurzy, jejichž cílem je zamezit některým problémům, které se mohou objevit poté, co se osoba stala účastníkem krizové situace. Na základě toho je potřeba uvažovat o vyrovnanosti a obnově sil technických pracovníků, kteří se mnohdy setkávají s nepříjemnými situacemi, které mohou vzbudit úzkost, deprese, problémy se spánkem, citovou nevyrovnanost, pocit nejistoty, posttraumatické problémy, atd. Právě proto je velmi důležité preventivní školení o tom, jak se vyrovnat s krizovou situací po jejím odeznění. - Školení technických pracovníků, kteří se podílejí nepřímo: Plány pro technické pracovníky se nepřímo podílejí na těchto situacích (osoby, které nespadají pod krizové služby). Máme na mysli technické pracovníky elektráren, vodohospodářských společností, plynáren, telefonních společností, nemocnic a zdravotních středisek, atd. Význam tohoto druhu školení spočívá v připravenosti před situacemi, které se vymykají normálním povinnostem těchto osob. Připravuje je to na zahájení bezpečnostních opatření a na vhodnou reakci v konkrétní situaci. Obyvatelstvo vždy potřebuje tento typ školených osob, přestože se obvykle nepodílí na těchto situacích, pokud nejsou velmi vážné. § Aktivity pro občany Široká veřejnost -

-

-

Preventivní kampaně: Cílem tohoto typu aktivity je informovat občany o některých krizových situacích a o krocích, které je třeba při jejich výskytu učinit. Tyto kampaně mohou být prováděny na celostátní úrovni (například v televizi) a na místní úrovni prostřednictvím přednášek ve školách, sdružení, apod. Výcvik: Přestože jsme se o tom již zmiňovali v předchozí části a přestože je výcvik obvykle určen technickým pracovníkům, někdy se těchto aktivit účastí i občané a v některých případech jsou určeny k tomu, aby zvyšovaly citlivost a informovanost některých skupin občanů (např. požární výcvik ve školách, atd.). Kurzy psychologie a technik, jak čelit krizovým situacím: Není důležité mít pouze informace o krizových situacích. Je také důležité být připraveni na tento typ událostí a mít dostatečné znalosti o tom, co dělat v krizových situacích (stejně jako v ostatních oblastech, jako je zdravotní péče, bezpečnost silničního provozu, atd.). Hlavním cílem je, aby občané byli schopni racionálně a vhodným způsobem reagovat na jednotlivé typy krizových situací a aby se zabránilo možným následkům, ke kterým by mohlo dojít později.

Veřejnost, které hrozí určité riziko Všechny aktivity, které byly popsány jako aktivity pro širokou veřejnost, jsou určeny zejména občanům, kterým hrozí potenciálně vysoké riziko toho, že budou muset čelit krizové situaci. V tomto smyslu jsou všichni občané, kteří žijí v nížinách, kde je vysoké riziko záplav, v oblastech s velmi starými stavbami nízké kvality, ve městech, která mohou zůstat izolována díky sněhu a bouřím, atd. jakož i senioři, kteří žijí sami, nezletilí, atd. považováni za cílovou skupinu, které hrozí vysoké riziko a v právě rámci této skupiny má preventivní příprava velký význam. 9.3.5. Stejné příležitosti a další otázky týkající se přípravy veřejnosti Není pochyb o tom, že cílové skupiny nebo příjemci informací jsou tou nejdůležitější skupinou co se prevence týče. Prvním krokem v rámci metodiky je provést podrobnou studii, ve které je třeba zvážit demografické a psycho-sociální proměnné obyvatelstva. Jednou z hlavních demografických proměnných je věk. Pokud zvážíme současný stav

(133.861). Tato skupina představuje 17,25% populace (INE –Národní statistický úřad, 2003) a její členové žijí ve venkovských oblastech. Jedná se o skupinu, které je třeba přizpůsobit komunikační strategie tak, aby byla prevence účinná. Na druhé straně jsou další cílovou skupinou, co se týče prevence, nezletilí, a zde je vyžadována nejen specifická akce, ale také vytvoření hodnot a propagace „kultury prevence“. Mezi ostatní proměnné, na které nelze zapomínat, patří socio-ekonomická a kulturní úroveň obyvatel a úroveň jejich vzdělání. V okamžiku, kdy sdělujeme zprávu, je nutné přizpůsobit nástroj, který bude použit tak, aby byla zpráva srozumitelná všem skupinám, tedy i skupinám s vysokou mírou negramotnosti, malým vzděláním, malými sociálními a ekonomickými zdroji… Co se týče jazyka nebo dialektu, nesmíme zapomínat, že kromě našeho jazyka a dialektů existují také jazyky a dialekty, kterými hovoří skupiny přistěhovalců, kteří jsou také součástí skupiny, na kterou se zaměřuje prevence. Zaměstnání je dalším relevantním faktorem, který se týká obyvatel. Různé vlny stěhování, doba žní, apod.… mohou hrát na venkově důležitou roli, protože se můžeme setkat s různou mírou účasti, a to na základě období, ve kterých se občané věnují sezónním zemědělským pracím. Kromě socio-ekonomických proměnných uvedených výše nesmíme zapomínat také na ostatní psycho-sociální proměnné, jako je životní styl, potřeby, motivace, apod.…, které mohou ovlivnit proces komunikace s příjemcem informací. 9.3.6. Problémy na místní úrovni spojené s přípravou a informováním veřejnosti Na místní úrovni se můžeme setkat během přípravy informačních kampaní a pohotovosti v případě krizové situace s několika problémy. Populární kultura a kultura společnosti je příčinou toho, že občané neuvažují nad možnými riziky, ani je nezajímá prevence, jakou je alespoň to, že budou brát v úvahu možné události, ať již jsou málo nebo velmi pravděpodobné. Kultura prevence zatím v zemi úplně nezapustila kořeny: jedná se o obyvatelstvo Západu, které zajímá zejména fait accompli. Je také důležité zdůraznit, že v této oblasti neexistuje žádná politická tradice. Ale na druhou stranu jsme prošli značnou transformací, díky které místní organizace nastoupily tuto cestu. Proto bylo v posledních letech přijato značné množství zákonů, které regulují krizové situace. Sestavování plánů, koordinace činností různých institucí, nové politiky a fondy nezbytné k vytvoření systému prevence představují další kroky, které byly učiněny. Logickým důsledkem této mizivé tradice prevence je nedostatek praktických zkušeností s jejími výsledky a nebo malý počet situací, kdy je možné tento fenomén zjistit. Existuje jen velmi málo specialistů, kteří mají kvalifikaci v oblasti prevence a málo situací, ve kterých je prevence využívána. Další problém spočívá v našem osobním přístupu. Je zvláštní vidět, že v krizových situacích a událostech se lidské chování odvíjí zejména od vlastních zájmů (jako například zachránit vlastní život) a teprve později, až nebezpečí odezní, lze zpozorovat altruistické chování, kdy lidé pomáhají jeden druhému. Není pochyb o tom, že je to právě tento typ individualismu, který se snažíme zmírnit tím, že pracujeme na podpoře preventivních opatření a pro-společenského chování. Možná bychom měli mít na paměti, že bez ohledu na úspěch nebo neúspěch preventivních kampaní nebo informovanosti a přípravě obyvatelstva, bude reakce jednotlivců a skupin na tyto situace vždy velmi proměnlivá. 9.3.7. Zájmy a potřeby V rámci této části by nás zajímalo zejména následující:

• • • • • • •

Znát systémy prevence a zásahů v krizových situacích ostatních zemí Evropy. Informační strategie, které se používají v ostatních zemích. Školení profesionálů z různých oborů. Školení cílových skupin obyvatelstva: staří lidé, invalidé, děti, atd. Školící strategie pro školení obyvatelstva, zejména o tom, jak motivovat obyvatelstvo v informacích o prevenci. Výsledky výcviku: jak je zlepšit. Prevence ve vzdělávacím systému.