PROJEKT SIPROCI A JEHO VÝSLEDKY
OBSAH
ÚVOD DO PŘÍRUČKY PROJEKT SIPROCI OBLASTI SPOLUPRÁCE A METODIKA VÝSLEDKY PROJEKTU A ZKUŠENOSTI ZÚČASTNĚNÝCH ZÁVĚRY A NÁVRHY
ÚVOD DO PŘÍRUČKY Tato iniciativa s názvem „Meziregionální spolupráce při reakci na přírodní a člověkem způsobené katastrofy“, nebo-li SIPROCI, je evropský projekt, který byl schválen Programem Společenství INTERREG IIIC. Projekt byl zahájen v lednu 2004 a bude ukončen v červnu 2007. S celkovým rozpočtem 1,5 milionů EUR se projektu SIPROCI účastnilo 13 partnerských organizací ze sedmi evropských zemí. Tato příručka obsahuje výsledky, návrhy a metody, které ukazují společnou práci účastníků projektu SIPROCI v rámci evropské spolupráce. Postupy a dobré příklady jsou shrnuty do pěti samostatných brožur, které jsou součástí této příručky. V nich jsou shrnuty závěry popisující sdílení znalostí, výměnu a vytváření nových metod a získávání praktických zkušeností mezi místními a regionálními orgány a organizacemi odpovědnými za civilní ochranu/ochranu obyvatelstva na daném území. Jedná se o směrnice, návrhy a doporučení, které by se podle názoru projektových partnerů měly šířit nad rámec místního, regionálního i národního kontextu. Hlavní část příručky je tvořena pěti hlavními brožurami, jejichž obsah může být dále šířen nezávisle na sobě: Brožura 2: Brožura 3: Brožura 4: Brožura 5: Brožura 6:
VÝZNAMOVÝ SLOVNÍK CIVILNÍ OCHRANY/OCHRANY OBYVATELSTVA PRO OBČANY EU MINIMÁLNÍ STANDARDY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ V CIVILNÍ OCHRANĚ/OCHRANĚ OBYVATELSTVA DOPORUČENÍ PRO UŽITÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V CIVILNÍ OCHRANĚ/OCHRANĚ OBYVATELSTVA MAPOVÁNÍ RIZIK – NÁVRH NA SPOLEČNOU EVROPSKOU METODIKU EVROPSKÉ STRATEGIE V CIVILNÍ OCHRANĚ PRO KOMUNIKACI S OBYVATELSTVEM
Tato brožura - Brožura č. 1 podává ucelený pohled na projekt SIPROCI, jeho cíle a činnosti. Popisuje také hlavní výsledky a některé zkušenosti projektových partnerů během zkoušení a zavádění výsledků projektu v rámci místních podmínek. Tímto způsobem je možné poskytnout souhrnné hodnocení spolupráce účastníků projektu SIPROCI, představit návrhy pro další evropskou spolupráci v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva, zhodnotit je a dále vycházet ze získaných zkušeností a navržených úkolů v průběhu projektu.
PROJEKT SIPROCI Cílem projektu SIPROCI je dosáhnout zlepšení v oblasti místní a regionální odezvy při přípravě a řešení mimořádných událostí prostřednictvím meziregionální spolupráce napříč Evropou. Místní a regionální orgány tvoří hlavní součást odezvy při přípravě a řešení mimořádné události a to především pro svou znalost a dosažitelnost území, obyvatelstva a věcných zdrojů. Nicméně nedostatek zkušeností, znalostí, finančních zdrojů a inovačních změn je důvodem snížené schopnosti odezvy místních a regionálních orgánů v případě vzniku mimořádné události. Z tohoto důvodu se italská provincie Macerata, ve spolupráci s dalšími dvanácti evropskými institucemi (na místní a regionálními úrovni), rozhodla ustanovit mezinárodní platformu, která by umožnila výměnu zkušeností, výzkum a postoupení metod a dobrých příkladů ke zlepšení odezvy na přírodní a člověkem způsobené katastrofy. Hlavní cíle projektu jsou: Ø Vytvořit a zlepšit metody a praktické dovednosti k vytvoření organizačního modelu systému řízení schopného koordinovat, řídit a optimalizovat informace či lidské a materiální zdroje Ø Podílet se na využívání nových informačních a komunikačních technologií zaměřených na zlepšení postupů a nástrojů sloužících nejen k monitorování a prevenci rizik, ale také jako důležité podpůrné operační nástroje krizového managementu Ø Rozvíjet a zlepšit metody, postupy a nástroje sloužící k mapování a monitorování rizik Ø Zlepšit způsoby informování a připravenosti ke zvýšení jeho sebeochrany K dosažení těchto cílů byl sestaven a realizován akční program skládající se ze dvou hlavních etap: V prvním etapě byly vytvořeny v souladu s hlavními cíli projektu čtyři tématické Pracovní skupiny (WG). Evropští odborníci pracující v rozličných systémech civilní ochrany/ochrany obyvatelstva si vzájemně vyměnili své zkušenosti a znalosti. Dále se zabývali zlepšením navržených postupů a metod, mezi které patří návrh organizačního modelu, sjednocení postupu mapování a monitorování rizik, používání nových informačních a komunikačních technologií či metody pro informování a komunikaci směrem k obyvatelstvu. V druhé etapě se partneři projektu SIPROCI zabývali přenosem a použitím metod a výsledků, vytvořených v rámci pracovních skupin, do jejich místních systémů. Tato činnost byla prováděna formou školení, informačních dnů a simulačních cvičení, které se uskutečnily v jednotlivých partnerských zemích. Cílem školení bylo obdržet zpětnou vazbu od přizvaných odborníků na nově navržené postupy a výsledky. Prostřednictvím informačních dnů bylo možné vyzkoušet postupy a výsledky vypracované v rámci projektu se zapojením veřejnosti. Účinnost jednotlivých aktivit projektu byla vyzkoušena simulačními cvičeními tj. simulováním mimořádných událostí, které vyžadovaly zapojení části nebo celého systému místní civilní ochrany/ochrany obyvatelstva včetně obyvatel. OBLASTI SPOLUPRÁCE A METODIKA Projekt SIPROCI se zabýval čtyřmi tématickými oblastmi: ü “Mechanismus pro součinnost, řízení a organizaci systému civilní ochrany” ü “Použití nových informačních a komunikačních technologií v oblasti civilní ochrany”
ü “Postupy, metody a nástroje sloužící k monitorování a mapování rizik” ü “Evropské strategie pro komunikaci s obyvatelstvem” Za účelem výměny informací, znalostí a rozvíjení nových postupů a dobrých příkladů v těchto tématických oblastech byly vytvořeny čtyři nadnárodní Pracovní skupiny (WG). Každá Pracovní skupina byla složena z 5 – 8 odborníků pocházejících z různých místních a regionálních evropských institucí. V každé skupině byl ustanoven vedoucí pracovník zodpovědný za koordinaci a celkové výsledky. Tyto čtyři Pracovní skupiny tvořily základ projektu SIPROCI, každá z nich měla ve své oblasti za úkol určit, rozvinout a zlepšit postupy a dobré příklady ve vazbě na ostatní oblasti, prostřednictvím sdílení zkušeností, řešení problémů a zkoumání jednotlivých existujících možností. Pracovní postupy, které byly vypracovány v jednotlivých skupinách odborníky s odlišnými zkušenostmi a systémy civilní ochrany/ochrany obyvatelstva, umožnily vytvoření postupů a strategií, jež by mohly být úspěšně použity v jednotlivých evropských zemích. Nicméně výsledek Pracovních skupin neodráží pouze otázky a názory projektových partnerů, ale též vyjadřuje potřeby a nápady týkající se sjednocení rozdílných systémů civilní ochrany/ochrany obyvatelstva v zemích EU. Členové jednotlivých Pracovních skupin se mezi sebou několikrát setkali, aby mohli diskutovat a sjednotit výsledky své práce. Několikrát se setkání Pracovních skupin konala současně na stejném místě, aby se různé pracovní skupiny mohly navzájem informovat o svých výsledcích a současně se tímto řešením předcházelo duplicitě prací jednotlivých skupin. Pracovní skupina 1 - “Mechanismus pro součinnost, řízení a organizaci systému civilní ochrany” Pracovní skupina 1 se zabývala zkoumáním a navržením „mechanismu pro součinnost, řízení a organizaci systému civilní ochrany.” Zastoupena byla členy z České republiky, Řecka, Maďarska, Itálie a Polska. V rámci této skupiny došlo k výměně informací a znalostí ve vztahu k postupům při přípravě a řešení mimořádných událostí, jež jsou používány v rozličných územních systémech civilní ochrany/ochrany obyvatelstva, se zaměřením na nezbytnou úlohu územních plánů civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. Základní mechanismus “příkaz – kontrola” vytvořený za běžné situace se neskládá jen z pouhého krizového plánu k řešení, ale musí též zahrnovat všechna stádia (fáze) a činnosti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva (tj. předvídání, prevenci a ochranu). Pracovní skupina navrhla minimální standardy a hlavní činnosti, které by měly být obsaženy v Územním plánu civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. Zároveň by měly být součástí společné platformy systémů civilní ochrany/ochrany obyvatelstva ( viz Brožura 3). Skupina vyhodnocovala také mechanismy usnadňující spolupráci mezi systémy civilní ochrany/ochrany obyvatelstva pomocí návrhu na společně respektovaný Terminologický slovník pojmů a definic civilní ochrany/ochrany obyvatelstva a grafických znaků (piktogramů) přiřazených k některým termínům (viz Brožura 2). Výměna zkušeností a nápadů Pracovní skupiny se dotkla i tématu školení a vzdělávání odborníků pracujících v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. Členové Pracovní skupiny se shodli na způsobu vzdělávání pomocí univerzitních programů a vysoce kvalifikovaných seminářů, které by měly za cíl vytvoření jednotného vzdělávacího prostředí pro odborníky (jednotné pro všechny členské země EU).
Pracovní skupina 2 – “Použití nových informačních a komunikačních technologií v oblasti civilní ochrany” Tato Pracovní skupina byla složena z odborníků z České republiky, Řecka, Maďarska, Itálie a Polska. Jejím cílem bylo předání a výměna možností a zkušeností s využíváním nových informačních a komunikačních technologií v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. Členové skupiny sestavili návrhy na rozvoj strategických plánů využití informačních a komunikačních technologií pomocí rozboru celé řady hledisek jejich použití v jednotlivých systémech civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. V této souvislosti došlo k mnoha rozborům a diskusím dobrých příkladů, z nichž byl velmi kladně hodnocen systém operačních a informačních středisek hasičských záchranných sborů v České republice. Tento systém byl vyhodnocen členy Pracovní skupiny jako dobrý příklad účelného použití IKT v civilní ochraně/ochraně obyvatelstva (viz Brožura 4). Pracovní skupina 3 – “Postupy, metody a nástroje sloužící k monitorování a mapování rizik” Pracovní skupina 3 byla reprezentována odborníky z Německa, Maďarska, Itálie, Polska a Španělska. Činnost této skupiny se týkala porovnání a navržení postupů, metod a nástrojů sloužících k monitorování a mapování rizik (se zvláštním zaměřením na mapování rizik). Skupina navrhla metodiku, která by pro dané území určila typ a rozsah mimořádné události pomocí rozboru možných rizik a hodnocení stávajících podmínek zranitelnosti, jenž by mohly představovat potenciální hrozbu či možné postižení obyvatelstva, majetku a životního prostředí, ve kterém žijí. Brožura 5 tak shrnuje společnou metodu pro mapování rizik, která byla touto Pracovní skupinou analyzována a vylepšena. Pracovní skupina 4 - “Evropské strategie pro komunikaci s obyvatelstvem” Pracovní skupina 4 byla složena z účastníků pocházejících z České republiky, Maďarska, Řecka, Itálie, Polska a Španělska. Tato skupina rozebírala a hodnotila strategie, postupy a nástroje ke vzdělávání a zapojení obyvatelstva používané v partnerských zemích EU. Členové skupiny se především zaměřili na komunikaci a informovanost v preventivní fázi. Zaměřili se na dvě skupiny obyvatelstva, a to na starší občany a děti. Tyto dvě kategorie představují nejzranitelnější skupiny v případě vzniku mimořádné události. Brožura 6 “Evropské strategie pro komunikaci s obyvatelstvem v civilní ochraně” zahrnuje komunikační strategie, které by měly být používány v území kde hrozí riziko vzniku mimořádné události. Kromě sestavování strategií určených orgánům zodpovědným za informování a komunikaci s obyvatelstvem, se pracovní skupina rovněž zabývala konkrétními informačními prostředky a normami chování obyvatelstva, které by měly být obyvatelstvem dodržovány během mimořádné události (např. Co dělat v případě povodní, v případě rozsáhlého požáru, při havárii s únikem nebezpečných látek, při teroristickém útoku atd.).
Výsledky projektu a zkušenosti partnerů Postupy a dobré příklady vyhotovené Pracovními skupinami byly prověřovány v místních systémech civilní ochrany/ochrany obyvatelstva v jednotlivých zemí prostřednictvím rozličných činností (cvičení, informační dny a simulace). V každé partnerské zemi se uskutečnila simulace mimořádné události, které ohrožuje místní území (např. zemětřesení, lesní požár, orkán, průmyslová havárie). Cílem dvou informačních dnů a cvičení, které v rámci projektu proběhly, bylo informovat a školit obyvatelstvo a odborníky pracující v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva.
Prostřednictvím těchto aktivit si partneři mohli vyzkoušet nejen postupy, nástroje a strategie, ale i ověřit zpětnou reakci na zajištění připravenosti územního systému civilní ochrany/ochrany obyvatelstva a konkrétní cílové skupiny obyvatelstva. Nejvýznamnější výsledky projektu SIPROCI zahrnují: • • • •
Zlepšení sebeochrany obyvatelstva Rozvinutí postupů, norem a společné terminologie v souvislosti se záměrem sjednocení rozličných systémů civilní ochrany/ochrany obyvatelstva Evropskou síť vědomostní databáze odborníků z oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva Zlepšení odezvy na přírodní a člověkem způsobené katastrofy
Zlepšení sebeochrany obyvatelstva Jedním z cílů projektu bylo zlepšení úrovně informovanosti a sebeochrany obyvatelstva. Tohoto cíle bylo dosaženo díky: •
Vypracované metodice: několik partnerských organizací uskutečnilo informační dny a simulační cvičení se zaměřením na vzdělávání obyvatelstva v oblasti jeho sebeochrany. Tyto činnosti byly výsledkem výměny zkušeností a dobrých příkladů mezi partnery. Dále došlo k vytvoření jednotné strategie v komunikační a informační činnosti (viz Brožura 6). Členové projektu se obzvláště zaměřili na cílovou skupinu tvořenou dětmi a to proto, že význam vzdělání ve fázi prevence hraje v této cílové skupině velmi důležitou roli. Ve spolupráci se školami došlo k rozvoji možných způsobů komunikační strategie. Pomocí přednáškových pásem, cvičení a soutěží v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva tak došlo k přenosu informací směrem k učitelům, dětem i rodičům.
•
Specifickým informačním dnům a cvičením: díky projektu SIPROCI došlo u obyvatelstva ke zlepšení znalostí, informovanosti a povědomí o mimořádných událostech (jak se chovat, kam jít, co dělat). Tyto specifické informační a komunikační dny byly uskutečněny ve vybraných městech partnerských organizací. Ve školách spolupracujících na tomto projektu se uskutečnila praktická cvičení, přednášky a soutěže, jejichž cílem bylo zlepšit schopnost reakce dětí na mimořádné události. Do cvičení byly aktivně zapojeni i odborníci, kteří byli seznamováni se způsoby komunikace a podávání informací.
•
Velkého počtu zúčastněných: dohromady se na výše zmiňovaných činnostech projektu SIPROCI podílelo 5 000 osob. Tyto osoby tvořila jak laická veřejnost, tak také veřejnost odborná zabývající se civilní ochranou /ochranou obyvatelstva jak na profesionální tak dobrovolné úrovni.
Informování občanů: pilotní projekt v Jihočeském kraji (Česká republika) Hlavní cíl: Zvýšení stupně znalostí v oblasti sebeochrany u dětí a mládeže Organizátor: Jihočeský kraj – Krajský úřad, oddělení krizového řízení Ostatní přispěvatelé: Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, Oblastní spolek Českého Červeného kříže České Budějovice, čtyři vybrané základní školy Místa působení: Základní školy v městech: Blatná, Strakonice, Týn nad Vltavou a České Budějovice Cílová skupina: žáci navštěvující 4 různé základní školy (věk 13-14 let) vyučující
Období: leden - červen 2006 Etapy provedení: Pro dosažení stanoveného cíle zlepšit informovanost dětí a mládeže byla zvolena forma pilotního projektu skládajícího se ze tří fází: Fáze 1: - Výběr, oslovení a seznámení se s jednotlivými základními školami, které se zapojily do pilotního projektu - Uspořádání informačního dne na těchto školách (setkání s řediteli a učiteli) za účelem informování o projektu SIPROCI, rozvoji komunikačních strategií a záměrem pilotního projektu navrženého pro podporu výuky civilní ochrany/ochrany obyvatelstva žáků základních škol. Předání vzdělávací sady jako možného výukového materiálu, která byla připravena pro tento projekt (plakáty s tématikou sebeochrany, brožury pro učitele, CD). - Seznámení s metodikou: umístění a možnosti využití výchovných plakátů ve školách, forma přednáškového pásma (délka, způsob výkladu, témata), stimulace pozornosti v průběhu pásma, realizace vědomostních soutěží atd. Fáze 2: - Realizace přednáškových pásem v základních školách. Na vybraných školách proběhly jedna až dvě přednášky (podle počtu žáků v 7.-8.třídách), z nichž každá trvala přibližně tři hodiny. Přednáška byla složena ze čtyř částí: 1) základní informace o projektu SIPROCI, význam spoluúčasti dětí na pilotním projektu. Souhrn možných typů mimořádných událostí s obrazovými ukázkami historicky největších katastrof světa, aktuálních mimořádných událostí v Jihočeském kraji, České republice i ve světě. 2) Praktická ukázka sebeochrany: varování obyvatelstva, evakuace, ukrytí, možnosti ochrany obyvatel pomocí improvizovaných prostředků v případě úniku nebezpečných látek se zapojením dětí do praktických ukázek 3) Krátká přednáška o činnosti hasičského záchranného sboru ve vztahu k ochraně obyvatelstva. Oznámení požáru/dopravní nehody na linku tísňového volání (předem domluveno a vyčleněna speciální linka s operátorem) 4) Poskytnutí první pomoci v případě mimořádné události. Děti si osvojily základy první pomoci na figuríně vč. resuscitace. Názorné obrázky, pomůcky a průběžné dotazy přednášejících tvořily nedílnou součást komunikační strategie a aktivní účasti dětí. Děti byly za správné odpovědi odměňovány drobnými cenami, které byly vybrány s ohledem na věk dětí a jejich zájmy či propagovaly zaměření projektu. Fáze 3: - Soutěže teoretických znalostí dětí vzhledem k civilní ochraně/ochraně obyvatelstva a sebeochraně obyvatelstva. - Soutěž byla rozdělena do dvou kol. První kolo proběhlo ve vybraných základních školách. Vítězové z každé třídy, která se do soutěže zapojila, utvořili 3členná družstva, která dále postoupila do krajského kola. Zde žáci předváděli své znalosti a dovednosti před členy poroty. Soutěž byla zakončena společnou návštěvou stanice Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje s ukázkami používané techniky.
V průběhu pilotního projektu byl udržován stálý kontakt se školami. Probíhala diskuse s představiteli škol a vyučujícími, kteří s dětmi pracovali. Díky nim došlo k dalšímu zlepšení přednáškových pásem, testových otázek, realizace soutěží i způsobu využití vzdělávací sady plakátů. Schůzky s vyučujícími se odehrávaly na každé škole zvlášť z důvodu zachování
neformálního prostředí a možnosti projednání specifických otázek. Takto si mohla každá škola přizpůsobit pilotní projekt dle svých potřeb. Použité materiály či nástroje: • • • • •
Brožura 6 “Evropské strategie pro komunikaci s obyvatelstvem v oblasti civilní ochrany” Terminologický slovník civilní ochrany/ochrany obyvatelstva pro obyvatele EU Vlastní materiály a publikace vydané v České republice Sada 23 vzdělávacích plakátů, které byly v prostorách budovy školy nainstalovány měsíc před začátkem přednáškového pásma Pomůcky pro praktické ukázky, obrázkové prezentace promítané na plátno
Odezva a hodnocení: Odezva a výsledky pilotního projektu byly jednoznačně kladné. Všichni účastníci (učitelé i žáci) potvrdili užitečnost uskutečněných aktivit a použitých metod. Nikdy předtím se podobný projekt v této oblasti neuskutečnil, vzájemná spolupráce více orgánů a organizací byla významným úspěchem. Kladné hodnocení projektu podpořilo myšlenku realizovat tuto a podobnou činnost také v následujících letech a rozšířit ji v rámci kraje do více škol. Pilotní projekt byl úspěšně prezentován na mezinárodních konferencích v České republice (v Ostravě, Praze a Brně). Odborníci z celé České republiky (Hasičské záchranné sbory krajů a jejich školící střediska, dobrovolné hasičské sbory, Krajské úřady, Ministerstvo vnitra) se o projekt velmi zajímali, zvlášť velký zájem vzbudila vzdělávací sada s plakáty. Bylo publikováno také několik článků v novinách a odborných časopisech. Rozvoj postupů, zákonných norem a jednotné terminologie s cílem přiblížení jednotlivých systémů civilní ochrany/ochrany obyvatelstva Výměna znalostí a zkušeností, rozvoj postupů mezi představiteli jednotlivých systémů civilní ochrany/ochrany obyvatelstva vedla k důležité otázce týkající se potřeby jednotného přístupu zemí v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva (vytvoření minimálních standardů a jednotné terminologie). Odlišné systémy, přístupy, terminologie i zákonné normy stěžovali projektovým partnerům práci, jejímž cílem byl rozvoj a integrace činností mezi systémy civilní ochrany/ochrany obyvatelstva v jednotlivých zemích. Z tohoto důvodu se projektoví partneři zaměřili na sestavení společné metodiky, modelů a účinných postupů. Vypracovali soubor nástrojů s ohledem na výše uvedené možnosti: • • •
Přizpůsobit se rozličným legislativním skladbám v jednotlivých systémech civilní ochrany do nejvyššího možného stupně Zaměřit se na technickou část, která méně podléhá legislativním a organizačním aspektům. Všechny systémy civilní ochrany/ochrany obyvatelstva by měly být založeny na minimálních standardech (kritériích) a základních činnostech
Výsledkem práce skupiny jsou nástroje a pomůcky, které obsahují hlavní společné oblasti, dobré příklady a postupy projednané a vylepšené prostřednictvím sdílení, srovnání a dalšího zkoumání odborníky z jednotlivých partnerských organizací a zemí. Je možné konstatovat, že výsledky nejsou přínosné pouze pro účely projektu SIPROCI, ale mohou tvořit základ pro jejich přenos a zavedení v širokém evropském měřítku.
•
Územní plán civilní ochrany: Spolupráce vyžaduje minimální standardy nejdůležitějších mechanismů koordinace řízení pro civilní ochranu. Podle projektových partnerů by územní plán civilní ochrany/ochrany obyvatelstva měl být následující: Plán zpracovaný místními orgány by měl poskytovat soubor základních dat (základní charakteristika území, přehled rizik, lidské a materiální zdroje atd.). a postupů (systém koordinace řízení, varovný systém, zásahový model) navazujících na celkové organizační uspořádání civilní ochrany/ochrany obyvatelstva, jehož cílem je co nejlepší odezva na danou událost a její následky. Navrhované minimální standardy pro územní plán civilní ochrany/ochrany obyvatelstva zdůrazňují dva nezbytné aspekty v moderním bezpečnostním systému civilní ochrany/ochrany obyvatelstva: 1) potřeba plánů, které nejsou založeny pouze na krizovém řízení, ale řeší rovněž organizaci a konsolidaci přípravných prvků ještě před tím, než dojde k mimořádné události: předvídání, prevence a ochranné činnosti 2) potřeba rozvoje jednotných součinných nástrojů k upevnění vzájemné podpory a intervence mezi členskými státy.
•
Návrh na jednotnou evropskou metodiku mapování rizik: Projektoví partneři navrhují jednotný postup mapování rizik založený na jejich úvaze o nezbytnosti směrnic, které by byly společné pro všechny země EU. Výhodou schválení jednotné metodiky je snadnější postup při porovnání a výměně dat a informací mezi odborníky z oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. Proces mapování rizik identifikuje území s různými stupni rizika. Výsledky hodnocení rizik je možné znázornit na specifických mapách s poukázáním na stupně předpokládaných ztrát v oblastech zasažených mimořádnou událostí. Používání jednotné klasifikace a jednotné terminologie vede ke sjednocení předvídání a prevence rizikových činností a krizového řízení. Navíc, v určitých rizikových územích, ve kterých došlo k mimořádné události, by se přesná znalost předpokládaných následků mohla objevit ve scénáři rizika vztahujícímu se ke společným standardům.
•
Terminologický slovník civilní ochrany/ochrany obyvatelstva pro občany EU: Projektoví partneři sestavili terminologický slovník, který obsahuje 25 vybraných termínů. Hlavním cílem slovníku bylo sjednocení terminologie projektových partnerů a vytvoření průvodce při mimořádné události pro obyvatele EU, kteří si s jeho pomocí uvědomí význam role civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. Ta nemusí být nutně spojena pouze s mimořádnými událostmi, ale též zahrnuje významné fáze jako jsou prevence, předvídání a ochrana. Práce projektových partnerů na studiu jednotné terminologie civilní ochrany/ochrany obyvatelstva vedla ke zdůraznění významu některých důležitých činností a opatření znázorněním grafickými znaky (piktogramy), které by měly mít pro všechny Evropany stejný význam. Partneři v rámci své činnosti ve skupině vyhotovili vzory tří piktogramů, jejichž zavedení a používání by mělo být, společně s terminologickým slovníkem, nadále rozvíjeno v celoevropském rámci.
Šíření a hodnocení Terminologického slovníku civilní ochrany/ochrany obyvatelstva: zkušenost z provincie Macerata ( Itálie) Cíl: Zhodnotit a rozšířit Terminologický slovník Organizátor: provincie Macerata, Itálie Další zapojené organizace: Horská služba San Ginesio, obec Sarnano, region Marche Místo realizace: město Sarnano Cílová skupina: Dobrovolníci, státní úředníci a místní politici
Datum realizace: 22. ledna 2006 Školení: Provincie Macerata uspořádala konferenci k činnostem Pracovní skupiny 1. Část konference se skládala z představení a následné diskuse o Terminologickém slovníku civilní ochrany/ochrany obyvatelstva pro občany EU. Hlavním cílem bylo informovat účastníky o strategii a obsahu slovníku, obdržet návrhy a odezvu k jeho zpracování a ukázat grafické znaky (piktogramy) spojené s vybranými termíny. Následná diskuse měla za cíl další vylepšení slovníku. Každý účastník obdržel dotazník s možností se ke zpracování vyjádřit. Dotazník byl rozeslán také odborníkům z oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva, kteří se přednášky nemohli zúčastnit. Použité materiály či nástroje: • Terminologický slovník civilní ochrany/ochrany obyvatelstva pro občany EU • Piktogramy představující grafické znázornění 3 ve slovníku použitých termínů • Dotazníky Ohlas a ohodnocení: Terminologický slovník včetně piktogramů vzbudil velkou pozornost účastníků konference, zvláště pak dobrovolníků zapojených do civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. Kladný ohlas byl zřejmý z ohlasu a z výsledků dotazníků. Evropské znalosti založené na síti odborníků civilní ochrany/ochrany obyvatelstva Z činnosti projektu SIRPOCI vzešly celoevropské sítě odborníků:
dva významné závěry týkající se upevnění vytvořené
A) Vytvoření evropské sítě úřadů a organizací civilní ochrany/ochrany obyvatelstva, které budou vzájemně spolupracovat v tzv. kooperační systému. Hlavním cílem je sdílet, přenášet a rozvíjet společné postupy a cvičení. Kromě této již upevněné spolupráce, projekt SIPROCI položil základy celoevropské sítě, která kromě tohoto projektu vytváří i ostatní kooperační systémy: SIPROCI zahájil spolupráci s dalším pokračujícím projektem INTERREG z oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva s názvem RESCUE. Cílem této spolupráce je určení součinnosti, výměna výsledků a společné šíření výsledků a závěrů projektu. •
•
Německý projektový partner využil při semináři na téma postupů při zpracování analýzy rizik na území, který se konal v rámci simulačního dne, příležitosti k zapojení nizozemské obce Groningen. Oba partneři se podílely na rozsáhlém simulačním cvičení průmyslových nehod, které proběhlo na území města Oldenburgu. Činnosti prováděné v rámci projektu SIPROCI vyústily ve společný zájem obou partnerů pokračovat v dalším rozvoji spolupráce v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Významné návrhy dalších projektů vznikly právě během spolupráce SIPROCI. Byly vytvořeny a představeny tři nové projekty se zapojením několika regionů ze zemí EU z již utvořené celoevropské sítě.
B) Upevnění znalostí založených na vzestupném přístupu Uskutečnění řady výměn, informačních dnů, rozsáhlých simulačních cvičení a vznik mezinárodních pracovních skupin přispělo k rozšíření znalostí u značného počtu odborníků z rozličných organizací a států. Projekt SIPROCI přispěl ke sjednocení znalostí a zkušeností ve sdílení dobrých příkladů, hledání společných řešení na různé problémy, vybudování výzkumných
týmů schopných vytvořit nové nápady, ve výměně pomůcek, nástrojů, informací a znalostí. Příkladem může být Pracovní skupina 2, jejíž členové si vyměnili znalosti a zkušenosti v používání informačních a komunikačních technologií v civilní ochraně/ochraně obyvatelstva svých zemí. Pracovní skupina hodnotila a zkoumala informační a komunikační systém používaný pro řešení mimořádných událostí v České republice. Na základě tohoto zkoumání skupina vydala vlastní studii o použití informačních a komunikačních technologií ve vztahu na celosvětovou oblast civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. Vznik společné evropské platformy vědomostní databáze představuje základní prvek zaručující vzestupný přístup nezbytný pro dosažení začlenění mezi evropské systémy civilní ochrany. Zlepšení místní (lokální) reakce na přírodní a člověkem způsobené katastrofy Činnosti, které vznikly v rámci projektu SIPROCI, umožnily zlepšit místní (lokální) odezvu na přírodní a člověkem způsobené katastrofy. Jedná se o následující činnosti: být připraven, zareagovat a správně jednat v případě vzniku mimořádné situace, které byly zpracovány ve třech stupních utvářejících systém civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. Jedná se o obyvatelstvo, odborníky a dotčené orgány a organizace. •
Aktivní účast obyvatelstva při různých činnostech (semináře, informační dny, simulace atd.) je nezbytná ke zlepšení informovanosti o civilní ochraně/ochraně obyvatelstva. Díky simulacím a seminářům, které proběhly v rámci projektu, si laická veřejnost osvojila zásady správného chování při mimořádných událostech a způsoby přijímání opatření v konkrétních scénářích. Během projektu byly vyzkoušeny různé postupy, nástroje a činnosti, určené k informovanosti obyvatelstva, např.: tématické plakáty, terminologický slovník, příručky pro učitele, nástroje pro aktivní zapojení veřejnosti (soutěže, praktická cvičení), které měly za cíl zvýšit úroveň znalostí o sebeochraně a cílech civilní ochrany/ochrany obyvatelstva.
•
Odborníci měli možnost účasti na informačních dnech, seminářích a simulacích. Zapojili se do mezinárodních pracovních skupin a společně jednali o problematice civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. Společné diskuse a jejich výsledky vedly ke zlepšení profesních dovedností v jednotlivých oblastech a vyústily k prohloubení znalostí o typech rizik a organizačních modelech v zemích EU. Navíc se odborníci naučili lépe spolupracovat a jednat s ostatními odborníky aktivně se zabývající civilní ochranou/ochranou obyvatelstva. Díky mezinárodnímu rozsahu projektu byl výsledek významný nejen v meziregionálním měřítku, ale též v měřítku evropském.
•
Výše zmiňované zásady jsou též použitelné pro organizace, které jsou zapojené do systému civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. Jedná se o stanovení vztahů a vazeb mezi jednotlivými orgány a organizacemi na místní a evropské úrovni, přípravu nových společných aktivit, zavedení simulačních cvičení (spojujících několik klíčových institucí). Tyto zásady vyústily v lepším způsobu interakce a kooperace mezi jednotlivými organizacemi. Zároveň bylo dosaženo zlepšení jejich místní odezvy na mimořádné události. Tyto činnosti a zkušenosti jsou základem k postupnému vybudování jednotného systému civilní ochrany/ochrany obyvatelstva v Evropě.
Simulační cvičení mimořádné události: region Bielsko-Biala (Polsko) Cíl: Zkouška použití záchranného systému, hodnocení účelnosti provedených záchranných akcí zúčastněnými orgány; vyhodnocení postupu řízení záchranné akce; provedení evakuačních opatření a prověření znalostí a chování obyvatelstva. Organizátor: region Bielsko-Biala, Polsko Cílová skupina:
200 odborníků z různých orgánů zabývajících se civilní ochranou: profesionální hasičské záchranné sbory, dobrovolné hasičské sbory, policie, dobrovolná horská služba, vojenská zdravotnická služba, záchranáři, obecní úřady a podniky (energetická, plynárenská a vodohospodářská společnost), železnice, pracovníci obecních středisek krizového řízení 240 civilistů (60 dospělých, 10 učitelů, 170 školáků ve věku od 6 do15let) 200 státních zaměstnanců Místo konání: město Szczyrk Datum realizace: 5. duben 2006 Druh simulace: Orkán, který způsobil materiální škody a požár v budově školy Simulační cvičení mimořádné události: Uskutečněná simulace vycházela z témat a postupů, které byly předmětem jednání dvou Pracovních skupin projektu SIPROCI. Jednalo se zejména o prověření schopností navrženého organizačního modelu koordinace, řízení a použití lidských a materiálních zdrojů při řešení mimořádné události a v neposlední řadě vyzkoušení informačních a komunikačních strategií směrem k laické veřejnosti. Pro simulaci byla vybrána mimořádná událost způsobená orkánem, který v hornatém terénu regionu Bielsko-Biala způsobil rozsáhlé škody v horské oblasti obce Szczyrk. Lesy byly zpustošené, budovy silně poničené a přerušeny byly dodávky elektrického proudu. První záchranné práce byly započaty v oblasti lanové dráhy (směrem zezdola nahoru) vedoucí na vrchol Skrzycne (1300 m n.m.). Do této akce se zapojily místní záchranáři a orgány, jejichž cílem bylo vyzkoušet model řízení a koordinaci a funkci celého záchranného systému. Do cvičení bylo zapojeno velké množství lidí, techniky a logistiky. Účastníci cvičení byly před simulačním cvičením formou přípravného zasedání informováni a seznámeni s průběhem cvičení. Další akce se uskutečnila v okolí budovy základní a střední školy v Szczyrku. Zde se odehrávala simulace požáru školy, který vznikl v souvislosti s působením orkánu. Na místo požáru se dostavilo 10 hasičských vozů s 50 hasiči a 2 policejní auta po 6 policistech. K nařízené evakuaci obyvatel byl použit autobus a nákladní auto, které odvážely evakuované do sběrných center – celkem bylo následně evakuováno na 180 obyvatel. Součástí simulace bylo prověřit základní pravidla řízení provedení evakuace, která byla projednávána a zpracována Pracovní skupinou 4. V rámci přípravy na simulaci byl zorganizován informační den, během kterého se zaměstnanci školy společně se žáky připravili na samotné cvičení (např. diskuse o pravidlech řízení). Použité materiály, dopravní prostředky a nástroje: • Brožura 3 “Minimální standardy pro územní plánování v civilní ochraně” • Brožura 6 “Evropské strategie pro komunikaci s obyvatelstvem v civilní ochraně” • Informační letáky o pravidlech řízení simulace • Dopravní prostředky: - 28 hasičských vozidel – profesionální a dobrovolné hasičské sbory - 4 policejní vozidla - 3 terénní vozidla a 2 skútry (dobrovolný hasičský sbor) - 3 sanity – zdravotnické záchranné jednotky - 1 transportér vojenské jednotky - 1 autobus (obec Szczyrk) - 1 vozidlo pro velitelskou skupinu krizového řízení Celkem bylo při cvičení použito 43 vozidel včetně 2 skútrů (všechna vozidla byla plně vybavena). Vybavení a logistika záchranných jednotek: organizátoři připravili dva lékařské stany – jeden poskytoval první pomoc zraněným, ve druhém docházelo ke třídění zraněných tzv. TRIAGE
(hodnotil se stupeň zranění). Kromě toho se zde nacházely stany poskytující technickou a logistickou pomoc, která je v těchto případech nezbytná. Odezva a hodnocení: Zúčastněné organizace a orgány státní správy hodnotily celou akci velmi pozitivně. Ačkoli realizace této simulace vyžadovala zapojení a spolupráci značného množství lidských a materiálních zdrojů, tento druh cvičení se přesto ukázal jako jeden z nejúčelnějších pro prověření připravenosti záchranných složek a obyvatelstva. Operační pohotovost dosáhla značného zlepšení, zároveň došlo ke zkoušení a hodnocení spolupráce mezi jednotlivými organizacemi, týmy a jednotkami. Mezinárodní výměna odborníků v rámci polského simulačního cvičení umožnila projektovým partnerům vyhodnotit a ověřit si jednotlivé aplikované organizační modely a zároveň použít dobré příklady i ve svých zemích.
ZÁVĚRY A NÁVRHY Program INTERREG IIIC umožnil projektovým partnerům výbornou možnost rozvoje výše uvedených nástrojů a pomůcek. Díky zkušenostem založených na spolupráci projektových partnerů je možné vyhodnotit závěry a vyzdvihnout tak některé otázky a náměty, které si zaslouží další pokračování prostřednictvím evropské spolupráce. V této závěrečné části je poukázáno samotnými partnery na některé oblasti, které by potřebovaly další konkrétní zpracování. •
Potřeba posílení informačních a komunikačních činností směrem k obyvatelstvu EU: Informace a znalosti o stávajících rizicích na území a ucelený pohled na působení systému civilní ochrany/ochrany obyvatelstva jsou obecně mezi obyvatelstvem málo rozšířené a jsou omezeny pouze na samotnou mimořádnou událost, bez ohledu na činnosti s ní spojenépředvídání, prevence, činnosti po ukončení záchranných a likvidačních prací, obnova území. Nízký stupeň znalosti zároveň poukazuje na nedostatečnou připravenost čelit mimořádné události. Totéž se dá říci o nezájmu obyvatelstva k vlastní připravenosti v době, kdy mimořádná událost nehrozí (období prevence). Hlavní cílovou skupinu pro vzdělávání představují děti a mladí lidé, kteří jsou důležitou generací vhodnou k vytváření zázemí pro kulturní a strukturální změny. Výchova k prevenci by měla být vedena tak, aby každý občan ovládal alespoň minimální stupeň informací a znalostí. Jedině tak bude schopen čelit potenciálnímu riziku. To samé platí i v případě, že se občan vyskytuje na jiném území. Jako turista by se měl informovat nejen na místní měnu a klimatické podmínky, ale i na možná rizika a bezpečnostní opatření. Pokud k právu občana EU platí svoboda pohybu, měla by se v plné míře podporovat i jednotná terminologie, která umožní občanům lépe porozumět a orientovat se v základních činnostech civilní ochrany/ochrany obyvatelstva.
•
Potřeba zlepšit kvalifikaci a schopnost odborníků v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva: Kvalifikovaní pracovníci v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva nejsou v některých případech vybaveni příslušnými schopnostmi, které jsou požadované pro některé úkoly v celkovém systému. Tito lidé velmi často prošli výcviky a kurzy, které se příliš nesoustředily na specifické potřeby systému civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. Odborníci civilní ochrany/ochrany obyvatelstva musí být schopni řešit vysoce odborné a různorodé úkony, protože systém civilní ochrany/ochrany obyvatelstva se skládá z několika různých fází (prevence, období řešení mimořádné události, období obnovy území). Tyto schopnosti musí být dále rozvíjeny tak, aby odborníci byli schopni interakce mezi rozličnými systémy (např. schopnosti spojené s řízením všech skupin a organizací, komunikace s médii, monitorování a předvídání mimořádných událostí a jejich dopadů na daných územích, psychologické aspekty během a po skončení mimořádné události). Sjednocení kvalifikace a schopností se stává důležité
obzvláště na evropské úrovni, cílem je prosazení jednotného systému, ve kterém společný rámec znalostí představuje klíč k řešení této integrace společně za přispění vzájemného porozumění a účelné spolupráce. Nejdůležitějším prvkem z tohoto pohledu je podpora pro pořádání cvičení a simulací, zvýšení stupně a rozsahu schopností odborníků v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva. •
Potřeba další evropské spolupráce Každému systému civilní ochrany/ochrany obyvatelstva přísluší vlastní celková struktura a určité právní, organizační a technické aspekty. Projekt SIPROCI představuje první úspěšný pokus projektových partnerů o vytvoření platformy, ve které dochází k výměně zkušeností, znalostí a dobrých příkladů. Cílem tohoto projektu je nezbytnost sjednotit jednotlivé systémy civilní ochrany/ochrany obyvatelstva z důvodu účelnější a výkonnější spolupráce. Společné modely, postupy, terminologie a standardy musí být nadále vylepšovány. Jedině tímto způsobem může být dosaženo sjednoceného systému civilní ochrany/ochrany obyvatelstva v rámci EU, který bude schopen správné odezvy na mimořádné události, jako systém, který je založen na spolupráci, pevnosti a solidaritě.
Návrhy a další náměty Náměty, které mohou být dalším tématem pro místní a regionální orgány civilní ochrany/ochrany obyvatelstva nebo národní a evropské organizace: Rozvoj civilní ochrany/ochrany obyvatelstva v evropském měřítku – výchova k prevenci: • •
Zdůraznit význam civilní ochrany/ochrany obyvatelstva Podpořit komunikační a informační kampaně, jejichž cílem je zlepšení informovanosti laické veřejnosti o významu a úloze civilní ochrany/ochrany obyvatelstva
Sestavit základní požadavky na kvalifikaci odborníků pracujících v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva: • Prosadit zavedení odborné kvalifikace potřebné k činnosti v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva prostřednictvím rozvoje nových profesních profilů, které by byly jednotné v celé Evropě (odpovídající kvalifikace vedoucích zaměstnanců, kteří jsou odpovědni za sestavení plánu civilní ochrany/ochrany obyvatelstva, náležité komunikační schopnosti a schopnosti poskytovat psychologickou pomoc). Tohoto cíle může být dosaženo zaměřením se na následující náměty: Tvorba a podpora evropských programů zabývajících se civilní ochranou/ochranou obyvatelstva nebo civilní ochrana/ochrana obyvatelstva jako prioritní bod rozličných evropských programů (vzdělání, odborná cvičení, výzkum) Vytvořit společnou platformu umožňující rozvoj společných základních norem k zavedení: • Jednotné terminologie • Minimálních standardů pro územní plán civilní ochrany/ochrany obyvatelstva • Mapování rizik • Jednotných vizuálních /zvukových znamení v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva Poskytnout větší množství finančních prostředků pro evropskou spolupráci a výměnu zkušeností a znalostí v oblasti civilní ochrany/ochrany obyvatelstva: • Pracovní skupiny složené z odborníků z různých zemí • Evropské výzkumné týmy • Cvičení zahrnující odborníky z jednotlivých zemí • Vědomostní databáze a dobré příklady
Pomocí této příručky partneři projektu SIPROCI chtějí zahájit plodný celoevropský dialog na téma civilní ochrany/ochrany obyvatelstva za účelem následného rozvoje postupů a nástrojů v rámci projektu SIPROCI.
