CIVILNÍ OCHRANA V JIHOČESKÉM KRAJI Zjišťovací zpráva pro projekt Interreg IIIC - SIPROCI

CIVILNÍ OCHRANA V JIHOČESKÉM KRAJI Zjišťovací zpráva pro projekt Interreg IIIC - SIPROCI

3.1. Popis mechanismu pro koordinaci, řízení a organizaci systému Civilní ochrany 3.1.1. Hlavní představení struktury civilní ochrany od národní po lokální úroveň (včetně národní legislativní struktury) V polovině roku 2000 přijal parlament několik zákonů, označovaných jako krizová legislativa. Tato legislativa byla doplněna tzv. brannou legislativou, přijatou v září 1999 a tím byl vytvořen ucelený systém branně-bezpečnostní legislativy, na vrcholu s Ústavou ČR. Od 1. ledna 2001, došlo touto novou právní úpravou k převodu kompetencí ve věcech civilní ochrany (dále jen CO) od Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra – Hasičský záchranný sbor, čímž byla CO oddělena od ozbrojených sborů. Účelem branně-bezpečnostní legislativy je zajištění základních funkcí státu v mimořádných (krizových) podmínkách, vzniklých v důsledku vojenského nebo nevojenského ohrožení života, zdraví, majetku a životního prostředí. Základními prvky bezpečnostního systému ČR jsou ústavní instituce a činitelé, ozbrojené síly ČR, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné sbory, havarijní a jiné služby. Nezastupitelnou úlohu v organizovaní a koordinování záchranných a likvidačních prací zaujímají kraje, obce s rozšířenou působností, obce, právnické a fyzické osoby. Rozsah činností jednotlivých subjektů při zajišťování ochrany bezpečnosti a ochrany obyvatel ČR jsou vymezeny celou řadou právních předpisů. Rozsah tohoto textu je však neumožňuje blíže rozvádět. V tabulce č. 1 jsou presentované vybrané legislativní normy z oblasti fungování ochrany obyvatel a bezpečnostního systému, přičemž ke každému z nich byly vládou a jednotlivými ministerstvy vydány podzákonné normy blíže upravující jednotlivé činnosti a postupy. Tabulka č. 1 Přehled vybraných zákonů z oblasti bezpečnostního systému Ústavní zákon č. 1/ 1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění posledních předpisů Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 353/ 1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich

působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů

3.1.2. Vztahy mezi národní, regionální a lokální úrovní 3.1.2.1. Řídící vztahy mezi národní, regionální a lokální úrovní (viz. příloha č.1.) 3.1.2.2. Komunikační vztahy mezi národní, regionální a lokální úrovní (viz. příloha č.2) V případě vzniku mimořádné události jsou záchranné a likvidační práce, včetně ochrany obyvatel, řízeny a koordinovány velitelem zásahu, kterým je nejčastěji příslušník hasičského záchranného sboru. O koordinaci může být velitelem zásahu požádán představitel územní samosprávy – hejtman kraje/ starosta obce s rozšířenou působností. Při ochraně obyvatel spolupracuje se starostou obce, základními složkami IZS, zařízeními civilní ochrany zřizovanými obcí a smluvně vázanými právnickými a podnikajícími fyzickými osobami. V případě vyhlášení krizového stavu přechází organizace a koordinace záchranných a likvidačních prací na hejtmana kraje případně vládu a vychází se při tom z následujících ustanovení: Vláda Ø ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, Ø řídí a kontroluje jejich činnost - tato působnost vlády se vztahuje prakticky pouze ve vztahu k ministerstvům. Ministerstva Ø rozhodují o činnostech k řešení stavu nebezpečí mj. tím, že ukládají úkoly orgánu kraje a ostatním orgánům s územní působností. Orgány kraje a ostatní orgány s územní působností Ø plní úkoly stanovené vládou a ministerstvy Ø rozhodují o činnostech k řešení stavu nebezpečí mj. tím, že ukládají úkoly orgánům obce. Orgány obce Ø jsou povinny zajistit provedení krizových opatření. V podmínkách obce plní úkoly stanovené vládou, ministerstvy a hejtmanem kraje. Povinnost stanovená starostovi obce vychází z potřeby konkretizace obecně přijatých krizových opatření v podmínkách obce. Obec přitom musí respektovat tato krizová opatření stanovená vyhlašovatelem krizového stavu a nesmí jít nad jejich rámec. Jestliže obec stanoví vlastní specifická krizová opatření, která nejsou vyhlašovatelem krizového stavu stanovena, hradí náklady vynaložené na provedení těchto opatření obec z obecního rozpočtu.

V případě, že nebyl vyhlášen některý z krizových stavů, spolupracují orgány obce při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatel s velitelem zásahu složek IZS. 3.1.3. Účastníci/instituce zahrnutí do CO (soukromé/veřejné) na lokální úrovni Ø Orgány územní samosprávy § Zastupitelstvo obce / obce s rozšířenou působností § Rada obce / obce s rozšířenou působností § Starosta obce / obce s rozšířenou působností o Bezpečnostní rada obce / obce s rozšířenou působností o Krizový štáb obce / obce s rozšířenou působností o Povodňová komise obce / obce s rozšířenou působností § Obecní úřad / Magistrát statutárního města Ø Správní úřady § Úřad práce § Hygienická stanice § Veterinární správa Ø Ozbrojené bezpečnostní sbory § Okresní ředitelství Policie ČR § Obvodní oddělení Policie ČR § Místní oddělení Policie ČR Ø Záchranné sbory a služby § Jednotka požární ochrany HZS kraje dle plošného krytí § Jednotka požární ochrany HZS podniku § Jednotka požární ochrany sboru dobrovolných hasičů obce § Jednotka požární ochrany sboru dobrovolných hasičů podniku § Zdravotnická záchranná služba § Záchranný prapor Armády ČR Ø Právnické a fyzické osoby § Český červený kříž § Charitativní a humanitární organizace § Havarijní a poruchové služby § Vlastníci staveb CO § Vlastníci a provozovatelé objektů s nebezpečnými látkami § Vlastníci a provozovatelé vodních děl

3.1.4. Rozdělení kompetencí na lokální úrovni (kdo co dělá a odpovědnost) Činnost orgánů obcí (tedy orgánů samosprávy) je přenesenou působností výkonu státní správy. Územně správní úřady vykonávají stanovené úkoly státní správy v přenesené působnosti ve smyslu příslušných právních předpisů.

Orgány obce zajišťují krizových situací.

připravenost

obce na

řešení mimořádných událostí a

Obecní úřad organizuje přípravu obce na řešení mimořádných událostí a krizových situací, rozpracovává úkoly krizového plánu kraje, poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu kraje, shromažďuje údaje o počtu a totožnosti osob, které v době krizového stavu přechodně změnily pobyt a nachází se na správním území obce, a předává tyto údaje krajskému úřadu a do ústřední evidence o přechodných změnách pobytu osob, podílí se na zajištění veřejného pořádku, plní další úkoly stanovené krajským úřadem při přípravě na krizové situace a jejich řešení. Dále se podílí na provádění záchranných a likvidačních prací s integrovaným záchranným systémem, zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, hospodaří s materiálem civilní ochrany, podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce. K plnění úkolů je obec oprávněna zřizovat zařízení civilní ochrany. Starosta obce odpovídá za připravenost obce na řešení mimořádných událostí a krizových situací, zajišťuje varování osob, organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce, organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce, za údržbu a provoz informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra. Starosta obce, určené hasičským záchranným sborem kraje zřizuje bezpečnostní radu obce jako koordinační orgán pro přípravu na krizové situace a krizový štáb jako pracovní orgán pro řešení daného krizového stavu. Hlavní smysl činnosti krizových štábů je v přípravě a realizaci opatření při bezprostřední hrozbě vzniku nebo po vzniku krizových situací. Dobře sestavený krizový štáb by měl být schopen správně a včas vyhodnotit závažnost všech situací, navrhovat a přijímat opatření a zabezpečovat jejich realizaci v podmínkách obce vlastními prostředky nebo prostředky smluvně zajištěných právnických a podnikajících fyzických osob. Velitel zásahu složek IZS odpovídá za koordinování záchranných a likvidačních prací v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události a řízení součinnosti těchto složek.

3.1.5. Struktura rozhodovacího procesu na lokální úrovni při krizové situaci Struktura rozhodovacího procesu na lokální úrovni při krizové situaci (viz.příloha č. 3)

3.1.6. Lokální programy/havarijní plány (kdo je odpovědný za vypracování, obsah a jeho implementace, jaké jsou postupy/opatření/činnost v rámci odpovědnosti při mimořádných událostech nebo její hrozbě, jako je varování a vyrozumění, předpověď nebezpečí, vrácení k normálním podmínkám (informování o vývoji události), struktura havarijního a krizového plánu

Obecně otázky havarijního plánování spadají do působnosti Integrovaného záchranného systému. Havarijní plán (HP) se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu, vyhlašovaného podle Poplachového plánu IZS a vydávaného jako nařízení kraje, je přílohou Krizového plánu kraje. Zpracováním havarijního plánu byl pověřen hasičský záchranný sbor a po projednání v bezpečnostní radě kraje jej schvaluje hejtman kraje. Stejný postup je uplatňován též u objektů se stanovenou zónou havarijního plánování, stanovovanou dle jiných zákonů. Skládá se z informační části (charakteristika kraje, jednotlivé druhy mimořádných událostí (MU) s uvedením možných následků a způsobů jejich eliminace), operativní části (síly a prostředky pro záchranné a likvidační práce, vyrozumění složek IZS a varování obyvatelstva o MU a plánů konkrétních činností: § § § § § § § § § § § § §

§

Plán vyrozumění obsahuje způsob předání prvotní informace o mimořádné události apod. Traumatologický plán obsahuje způsob zabezpečení zdravotnických opatření postiženým osobám atd. Plán varování obyvatelstva obsahuje způsob varování obyvatelstva o možném nebezpečí apod. Plán ukrytí obyvatelstva obsahuje zásady zabezpečení ukrytí apod. Plán individuální ochrany obyvatelstva obsahuje prostředky individuální ochrany, systém jejich výdeje apod. Plán evakuace obyvatelstva uvádí zásady provádění evakuace atd. Plán nouzového přežití obyvatelstva obsahuje nouzové ubytování, zásobování základními potravinami, pitnou vodou, dodávky energií apod. Plán monitorování Plán mimořádných veterinárních opatření obsahuje přehled připravených mimořádných veterinárních opatření, způsob jejich provádění apod. Plán veřejného pořádku a bezpečnosti obsahuje způsob jeho zabezpečení atd. Plán ochrany kulturních památek obsahuje přehled kulturních památek, způsob zabezpečení jejich ochrany před účinky havárií apod. Plán hygienických a protiepidemických opatření obsahuje přehled připravených hygienicko epidemiologických opatření, způsob jejich provádění atd. Plán komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky obsahuje přehled spojení na sdělovací prostředky, texty nebo nahrávky televizních a rozhlasových varovných relací apod. Plán odstraňování odpadů

Krizový plán (KP) je souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Základní část obsahuje vymezení působnosti, odpovědnosti a úkolů správních úřadů a jiných státních orgánů a orgánů samosprávy, jimž zákon ukládá povinnost zpracovat KP, charakteristiku organizace krizového řízení, výčet a hodnocení možných krizových rizik, jejich dopad na území a činnost orgánů a organizačních složek státu. Přílohovou část KP tvoří přehled sil a prostředků k eliminaci krizových situací, katalog krizových opatření, typové plány a potřebné operační plány. Jedná se především o tyto plány: §

Havarijní plán,

§ § § § §

Povodňový plán Plán nezbytných dodávek, Plán hospodářské mobilizace, Plán akceschopnosti zpracovatele KP, který stanoví postupy a termíny zabezpečení připravenosti k plnění úkolů při krizových situacích, Plány spojení, materiálně technického a zdravotnického zabezpečení a topografické mapy s vyznačením rizik a řešením ohrožení.

Odpovědnost za řešení mimořádných událostí má obecně velitel zásahu IZS, za realizaci nařizovaných opatření pak jednotlivé složky IZS, dle svých, zákonem stanovených, kompetencí. V případě, že síly a prostředky IZS pro řešení mimořádné události nepostačují, požádá velitel zásahu hejtmana kraje o vyhlášení krizového stavu a ten po jeho vyhlášení přebírá odpovědnost za řešení této mimořádné události až do ukončení záchranných a likvidačních prací. 3.1.7. Problémy ve vztahu ke koordinaci, řízení a organizaci CO Tvorbu krizové legislativy poznamenala zásadní změna územněsprávního členění státu, kdy souběžně s krizovou legislativou zákonodárce projednával i návrhy nových zákonů o obcích a o krajích, jimiž bylo nekodifikováno obecní zřízení, zanikly okresní úřady a nově vzniklo zřízení krajské. Některé pravomoci státu na úseku krizového řízení byly přeneseny na orgány územně správních celků a to zejména na krajské úřady, hejtmana, úřady obcí a obcí s rozšířenou působností a jejich starosty. Z důvodné obavy, zda budou zejména nově vznikající orgány kraje a orgány nově definovaných obcí s rozšířenou působností, které v budoucnu převezmou agendu rušených okresních úřadů, schopny dostát svým úkolům, které na ně měl stát přenést právě na úseku řešení mimořádných situací a ve stanoveném rozsahu i krizových stavů. byl zvolen velmi neobvyklý způsob řešení. Zákonodárce sice delegoval na orgány obcí a krajů v rámci přenesené působnosti úkoly na úseku krizového řízení, současně však akceptací návrhu zákona vyslovil, že tyto orgány nejsou schopny bezprostředně po svém vzniku předmětné úkoly plnit a proto je za ně bude vykonávat opět stát prostřednictvím svého orgánu, kterým je hasičský záchranný sbor. Ze strany zákonodárce je nezbytné rozhodnout, zda jsou krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností způsobilé plnit úkoly krizového řízení a úkoly při mimořádných situacích a v kladném případě je nutno plněním těchto úkolů výslovně pověřit konkrétní orgány obcí a krajů stejným způsobem jako jsou jejich plněním pověřeni jejich starostové a hejtmani. V negativním případě je pak nutno zrušit přenesení uvedené působnosti na orgány obcí a krajů a jejich plnění převést zpět do působnosti státu s tím, že je jeho jménem bude zajišťovat hasičský záchranný sbor. Zabezpečování úkolů ochrany obyvatel a odpovědnost za jejich plnění je zákonem stanovena hasičskému zboru kraje a starostům obcí, přičemž zejména menší obce nedisponují potřebným personálním ani materiálním vybavením.

3.1.8. Požadavky a potřeby Při řešení vojenské a nevojenské krizové situace se mnohdy užívají totožná opatření (evakuace, odstraňování staveb, záchranné a likvidační práce, omezení práv a svobod, pracovní povinnost, pracovní výpomoc, poskytování věcných prostředků atd.). Je potřeba novelizovat zákon o krizovém řízení, zákon o zajišťování obrany ČR a zákon o ozbrojených silách ČR, v platném znění tak, aby krizová a branná legislativa byla navzájem propojena v oblasti příprav a plánování opatření pro řešení vojenské a nevojenské krizové situace při zachování jasné odpovědnosti MV za přípravu a plánování krizové situace nevojenského charakteru a MO za krizové situace vojenského charakteru. Nejsou jasně uvedeny pravomoci a odpovědnosti pro každý stupeň krizového řízení. Odpovědnost za plnění úkolu není dána tomu, kdo tyto úkoly plní. Např. není jasně stanovena pravomoc hejtmana vůči nečlenům bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje vůči správním úřadům a právnickým a fyzickým osobám v kraji. Je potřeba v zákoně o krizovém řízení jasně uvést pravomoc a odpovědnost na každém stupni krizového řízení. Odpovědnost za plnění dát tomu, kdo plní úkoly a ne odpovědnost jednomu a pravomoc druhému. Obecně při zajišťování bezpečnosti na daném území je nutno posílit pravomoci hejtmana (starosty) vůči nečlenům bezpečnostní rady kraje (obce) a krizového štábu kraje (obce) při řešení krizové situace (tj. v době krizového stavu). Vývoj v oblasti bezpečnosti ve světě (nepředvídatelné teroristické útoky) ukazuje, že je žádoucí, aby jednotlivá ministerstva, jiné ústřední správní úřady a orgány kraje byly připraveny na situace, kdy nebude možno pracovat na mírovém pracovišti (hlavní krizové pracoviště). Je potřeba dořešit případné přenesení činnosti orgánů krajů a obcí na hlavní krizová pracoviště a do záložních krizových pracovišť (nechráněných, příp. i chráněných) v době některých specifických vojenských i nevojenských krizových situací. Není technicky zajištěna bezproblémová meziresortní komunikace včetně přenosu utajovaných informací. Chybí jednotný informační systém krizového řízení (ISKŘ), který by bylo možné efektivně využívat, i když jeho existenci předpokládá zákon o krizovém řízení. Dobudování ISKŘ by mělo být považováno za jednu z priorit v oblasti krizového řízení. Přínos ISKŘ bude spočívat ve vytvoření komplexního nástroje na podporu rychlého a kvalifikovaného rozhodování pro pracovníky krizového řízení ve všech subsystémech bezpečnostního systému. Je potřeba vybudovat informační systém krizového řízení na podporu rozhodování krizového managementu a zabezpečení jeho připravenosti.

3.2 Používání nových informačních a komunikačních technologií v souvislosti s monitorováním rizik a k podpoře modelu organizačního řízení a rozhodování

3.2.1 Popis používaných IT pro řízení záchranných prací a pro krizový management na lokální a celostátní úrovni Česká republika je z několika důvodů ideální pro tvorbu celostátních informačních a komunikačních systémů. Jsou to důvody zejména historicko-politické, kdy stát měl velmi silnou pozici vzhledem k orgánům a organizacím a dále velikost České republiky, která není velká, ale není ani malá co do území a počtu obyvatel. Z těchto důvodů bylo v několika letech realizováno několik celostátních projektů z oblasti informačních a komunikačních technologií aplikovaných v krizovém řízení. Jedná se zejména o tyto projekty: -

autonomní telefonní a datová síť digitální radiová síť síť telefonních center tísňového volání 112 projet krizových mobilních telefonů projekt ARGIS

Avšak v České republice doposud neexistuje jednotný informační systém pro podporu krizového řízení. Všechny systémy na celostátní i lokální úrovni jsou budovány jako základ pro tvorbu takového informačního systému. Podmínky Podmínky pro využívání IT aplikací všech subjektů krizového řízení lze rozdělit do dvou oblastí. Ø možnost propojení Ø datová kompatibilita §

Propojení První oblastí je možnost propojení systémů a sdílení dat. Tato oblast je nejdůležitější, protože sebelepší oddělené systémy nepřináší potřebný efekt. Mnohdy mohou být zastaralá, neaktualizovaná data překážkou ke správnému rozhodování. Základem komunikace mezi jednotlivými prvky struktury krizového řízení a civilní ochrany je vzájemné propojení. Za vzájemnou komunikaci mezi složkami integrovaného záchranného systému a v krizovém řízení zodpovídá ministerstvo vnitra. Je velmi výhodné povinnost za zajištění propojení uložit jednomu státnímu subjektu. Tato povinnost je dána zákonem. Sítě budované ministerstvem vnitra, užívají orgány jako součásti krizové komunikace ke vzájemné komunikaci a výměně dat.

§

Kompatibilita Druhou oblastí je vzájemná kompatibilita dat. Do oblasti krizového řízení zasahují orgány na úrovni státu (státní správy), samosprávy a bezpečnostní složky. Každá tato součást provozuje vlastní informační systémy a jejich sjednocování je hlavní úlohou těchto dnů. Velká potřeba sjednocování dat v oblasti krizového řízení vyvstala v roce 1997, kdy Českou republiku postihly první velké povodně. V listopadu 2001 (terorismus v New Yorku) a létě 2002 (další velké povodně) byla v této oblasti Česká republika již připravena lépe. Základem je státní informační systém, který definuje základní struktury databází, např. prvky místopisného členění České republiky. S těmito jednotnými daty pak pracují všechny aplikace geografického informačního systému, které provozují orgány krizového řízení.

Systémy, které jsou jednotné v celé České republice Ø Autonomní telefonní a datová síť Pro účel vzájemného spojení je v České republice vybudována autonomní telefonní a datová síť. Tato síť je distribuována z centra na úroveň obcí s rozšířenou působností. Součástí této sítě je Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, orgány místní samosprávy. Na této síti je provozován intranet Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České Republiky. Dále jsou zde spuštěny klasické hlasové telefonní služby. Tato síť umožňuje IP konektivitu jednotlivých pracovišť např. policejních a hasičských stanic na jejich centrály. Ø Digitální radiová síť Další možností v krizové komunikaci je digitální radiová síť. Také tuto radiovou síť provozuje ministerstvo vnitra. Síť je vybudována na standardu TETRAPOL. Její název v České republice je PEGAS. Koncovými terminály jsou vybavovány zásahové jednotky policie, hasičů, záchranné služby a vojska. Její základní úloha je zajištění spojení operačních středisek a zasahujících jednotek integrovaného záchranného systému. Jako svou hlavní síť jí provozuje policie a hasičský záchranný sbor. Ø Síť center tísňového volání 112 Pro občany a jejich možnost komunikovat ze záchrannými sbory při hlášení mimořádných událostí je v České republice vybudována autonomní síť center tísňového volání 112. Kvalitní příjem a vyhodnocování tísňového volání je předpokladem pro efektivní nasazování sil a prostředků záchranných sborů. Z tohoto důvodu bylo v České republice vybudováno 14 center pro příjem tísňového volání. Tato centra jsou vzájemně propojena, zálohována a jsou vybavena nejmodernější technologií. Systém má 3 hardware centra, na která je napojeno 11 remote center. Funkcionalita hardware centra (tzv. matky) a remote center se neliší. Základní

myšlenkou tohoto systému je, že každý se musí dovolat a každému musí být poskytnuty stejné služby. Ø Projekt krizových mobilních telefonů Tento projekt slouží k operativnímu spojení všech účastníků krizového řízení a sjednocuje komunikační rozhraní od úrovně vlády až po úroveň obce. Tento projekt samozřejmě zahrnuje i všechny záchranné sbory, armádu a soukromé subjekty, které jsou zapojeny v krizovém řízení. Supervizorem projektu je ministerstvo vnitra. Projekt je zajišťován prostřednictvím GSM sítě jednoho z mobilních operátorů v České republice. Za výhodných podmínek bylo distribuováno 19.000 ks sad mobilních telefonů vč. speciální kombi SIM karet se dvěma čísly a kompletním příslušenstvím. Podmínky užívání: - dvě čísla (normální a krizové) - křížové přesměrování čísel - výhodná cena i cena za volání - v krizových stavech volání zdarma a prioritou - záruka po celou dobu smlouvy (6 let, výměna telefonů po 3 letech) - jednotný číslovací plán Ø Projekt ARGIS Dalším celostátním projektem je projekt ARGIS. Impuls k vytvoření tohoto projektu dala Správa státních hmotných rezerv a projekt realizovala soukromá firma se zkušenostmi v oblasti aplikací pro krizový management. Cílem tohoto projektu je shromáždit data a údaje o firmách s využitím jejich kapacity pro nezbytné dodávky v době vyhlášených krizových stavů. Aplikace je vytvořena na rozhraní webového prohlížeče s různými přístupy podle úrovně uživatele. Projektu se účastní všechny složky krizového řízení na všech úrovní řízení. Podle platné legislativy shromažďuje a zadává data do systému Hasičský záchranný sbor ČR. Ostatní subjekty na tato data pouze nahlížejí. V aplikaci jsou centrálně shromažďována data o kapacitách jednotlivých firem počínaje potravinami konče např. ubytovacími možnostmi. Strukturu sledovaných dat zpracovala Správa státních hmotných rezerv ve spolupráci se subjekty krizového řízení na základě požadavků a zkušeností. 3.2.2. Popis zahrnující všechny IT systémy používané pro monitorování rizik a krizové řízení v lokálních systémech

Většina systémů, které používá krizový štáb Jihočeského kraje, obce, Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje k řešení mimořádných událostí jsou systémy, které jsou celostátní a jsou uvedeny v předchozím textu. 3.2.2.1.Technický popis Ø Autonomní telefonní a datová síť Topologie sítě v kraji je postavena na technologiích Vanguard a Cisco.

Telefonní síť Jedná se o IP síť, ale telefonie není formou IP telefonie, protože síť je zakončena na standardních telefonních ústřednách. Datová síť Síť slouží zejména k provozu elektronické pošty resortu ministerstva vnitra a k provozu intranetu ministerstva vnitra (Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru ČR). Síť je tvořena z části vlastním a z části pronajatým metalickým vedením. Nad celou sítí provádí technický dohled ministerstvo vnitra. Síť je klasifikována jako bezpečná, tj. není nikde propojena s jinými sítěmi. Rychlost spojení: Centrum – region region – region Region – obec

2 Mbps 128 kbps 64 kbps

Ø Digitální radiová síť Síť PEGAS je plně digitální buňkový systém s integrovanými hlasovými a datovými službami. Pracuje v evropsky harmonizovaném kmitočtovém pásmu 380 - 400MHz, s přístupem FDMA a kanálovou roztečí 12,5 kHz. Přenosová rychlost pro hlasovou komunikaci je 8 kbit/s, pro datovou komunikaci 3.6 kbit/s. Hlasová a datová komunikace je šifrováním zabezpečena proti odposlechu. Síť pokrývá 97 procent území republiky (kraje) pro provoz z mobilního terminálu a ve městech nad 20000 obyvatel pokrývá území do úrovně ručních stanic uvnitř budov. Infrastrukturu v kraji tvoří 22 buněk (218 v celé republice), ústředny, rozhraní pro připojení k externím systémům, provozní a údržbová síť a koncové terminály (vozidlové, ruční, základnové). Buňky jsou mezi sebou propojeny metalickým vedením nebo mikrovlnnými spoji na základě protokolu X25. Ø Síť center tísňového volání 112 Síť je tvořena: -

14 telefonních center tísňového volání (3 hardware centra, 11 remote center)

-

datové centrum výcvikové středisko přenosová síť dohledové centrum

Přenosová síť mezi hardware centry a remote centry

PC unit 4400 - CCS

The scheme of TCTV

platform TCTV

NICE recording Digital phone

PCM LAN UA PBX

CSTA

Server CTI operator server aplications

PBX MV PBX

PRA / BRA End of service

2× Router CISCO 2620 XM Database of Inform.system

PRA 2× IP 6 Mbit/s SDH

2×STM-1

The network of provider

LL NET Premium 2 Mbit/s

PC

LLNET

IP MPLS

PSTN / ISDN

Voice HUB Router CISCO 2620 XM IP 2 Mbit/s IP 128 kbit/s

server

remote TCTV

digital phone

PC

Police, fire dpt., rescue s.

Route r CISCO 1721 HUB Ethernet End of service

2× IP phone

Main operator work place 4× - 10×

Ø Projekt krizových mobilních telefonů V současné době jsou převážně používány přístroje Siemens ME-45. Speciální kombi karta umožňuje provoz dvou telefonních čísel, která je možno v případě potřeby opět oddělit. Tato čísla jsou vzájemně přesměrována.

Po dobu trvání krizového stavu je volání zdarma. Priorita volání v době krizového stavu je pro některé telefony stejně vysoká jako volání na tísňové linky. Tím je zajištěno spojení i v době přetížení sítě. Ø Projekt ARGIS Základem projektu ARGIS je jednoduchá myšlenka realizace SQL databáze typu klient-server. Tato databáze je provozována na platformě WEB. Jedinou podmínkou pro provozování aplikace v regionálních podmínkách je odpovídající připojení k internetu a odpovídající PC. Standardní rychlost připojení k internetu HZS Jihočeského kraje je 1 Mbps. 3.2.2.2. Uživatelé Ø Autonomní telefonní a datová síť Uživatelů této sítě je celá řada. Někteří uživatelé využívají tuto síť jen při řešení krizových situací (operační střediska záchranných služeb, management obcí). Většina uživatelů však využívá síť standardně ke svojí práci. Většina uživatelů je z resortu ministerstva vnitra (Policie České republiky, HZS České republiky) a ústředních orgánů. Počet těchto uživatelů se pohybuje v řádech desítek tisíc. Ø Digitální radiová síť Situace v oblasti využívání této radiové sítě je zhruba obdobná jako u autonomní telefonní a datové sítě. Ø Síť telefonních center tísňového volání 112 Toto centrum v regionu obsluhují příslušníci Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Počet vyškolených operátorů je dvanáct (3 na směnu). Druhá skupina uživatelů jsou občané a návštěvníci české republiky, kteří mají nějaký problém nebo jsou v kritické situaci. Ø Projekt krizových mobilních telefonů Uživatelů tohoto projektu je 19.000 z různých oblastí. Uživatelé jsou ze státní správy, samosprávy, hasičů, policie, záchranky, armády, jaderné elektrárny, státních organizací, kynologové, vodní záchranná služba atd. Ø Projekt ARGIS I v tomto projektu se uživatelé dělí do dvou skupin. Jedna skupina jsou uživatelé, kteří kompletují data z jednotlivých organizací a tato data do systému zadávají. Tito uživatelé jsou příslušníci Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Data existující v systému jsou pak využívána v krizovém řízení krizovými štáby kraje nebo obcí.

3.2.2.3. Výsledky Systémy, které jsou uvedeny v předchozích kapitolách jsou běžně používány, ale doposud nebyly „otestovány“ při mimořádné situaci, protože většina těchto systémů byla zavedena v roce 2002 nebo později (po povodních v kraji). Na základě rutinního provozu je však možno konstatovat, že jsme se v přípravě na mimořádné situace vydali správným směrem. 3.2.2.4. Náklady (nákup, udržování, aktualizace) Náklady jsou uvedeny v rámci Jihočeského kraje za jeden rok. Telefonní a datová síť Digitální radiová síť Síť telefonních center tísňového volání Síť krizových mobilních telefonů ARGIS

€ 220.000,€ 320.000,€ 200.000,€ 100.000,€ 1.000,-

3.2.3. Kdo pracuje se systémy na lokální úrovni Uživatelé systémů na lokální úrovni jsou uvedeni v kapitole 3.2.2.2. 3.2.4. Kdo aktualizuje informace a data, jak jsou data aktualizována, jak je zabezpečena jednotnost „jazyka“ Odpovědnost za data a jejich aktualizaci je popsána v kapitole 3.2.1 pro jednotlivé systémy. Následující tabulka ukazuje přehled jednotlivých odpovědností. Telefonní a datová síť Digitální radiová síť Síť telefonních center tísňového volání Projekt krizových mobilních telefonů Projekt ARGIS

ministerstvo vnitra, policie ministerstvo vnitra, policie ministerstvo vnitra, hasiči ministerstvo vnitra, policie Správa státních hmotných rezerv, hasiči

3.2.5. Jak spolupracují a jakým způsobem jsou napojeny na ostatní lokální plánovací systémy Havarijní a krizové plány zpracovává nebo zabezpečuje jejich zpracování Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje. Přestože hasičský záchranný sbor je součástí ministerstva vnitra není vybudováno spojení na plánovací systémy. V současné době se buduje mikrovlnný spoj mezi krajským úřadem a hasičským sborem. Po jeho vybudování bude možno synchronizovat data mezi krizovým managementem kraje a operačním střediskem hasičů a plánovacím systémem. 3.2.6. Jaké jsou Vaše problémy ve vztahu k informačním a komunikačním technologiím a územním informačním systémům

Problémy v této oblasti je možno rozdělit na dvě skupiny. Jednou oblastí je vytvoření informačního systému, který by spolupracoval se všemi oddělenými systémy. Těmito systémy jsou myšleny datové zdroje záchranných sborů a úřadů. Druhou oblastí je přenos tísňových informací a informací pro řešení krizových situací krizovým štábům obcí. Současný způsob přenosu pomocí faxů je velmi nespolehlivý a pomalý. Ve stádiu testovacího provozu je přenos informací pomocí WAP serveru hasičského záchranného sboru. 3.2.7. Zájmy a potřeby Naše potřeby je získání zkušeností v oblasti přenosu informací mezi záchrannými sbory a pracovišti krizových štábů na obecní a regionální úrovni. Potřebujeme informace o technických zařízeních, kterými je spojení prováděno a o organizačním modelu spojení a přenosu. Informační systém sloužící k podpoře krizového řízení při krizových situacích.

3.3. Metody, techniky a nástroje pro monitorování a mapování rizik 3.3.1.Jaké druhy rizik jsou na vašem území (uvést:frekvenci, riziko, poslední incident, zkušenosti) Druhy rizik jsou hodnoceny na základě faktorů, uvedených v kapitole 3.3.3. Havárie spojené s infrastrukturou Frekvence výskytu 2-3

Míra rizika 3

Poslední událost 2004

Zkušenosti Mimořádná událost – zvládnuta složkami IZS

Havárie nebezpečných látek Frekvence výskytu 2-3

Míra rizika 3

Poslední událost 2004

Zkušenosti Mimořádná událost – zvládnuta složkami IZS, důraz na prevenci havárií

Jiné technické havárie – dopravní nehody Frekvence výskytu Silnice 3-4 Železnice 2 Letiště 2

Míra rizika 4 2 1

Poslední událost 2003 2004 1994

Zkušenosti Mimořádná událost – zvládnuta složkami IZS. Na základě zkušeností získaných při nehodě v roce 2003 byla zvládnuta velmi dobře nehoda na železnici v roce 2004

Míra rizika 2

Poslední událost 2003 2003

Zkušenosti IZS –zvládnuty složkami IZS.

Míra rizika 1

Poslední událost

Zkušenosti Vzhledem k umístění jaderné elektrárny na území kraje, je vypracován havarijní plán pro případ havárie. Zkušenosti jsou pouze ze simulovaných cvičení.

Požáry lokální Frekvence výskytu Lokální 2-3 Plošné, lesní 2

Radiační havárie Frekvence výskytu 1

Havárie znečištění vody přírodními vlivy Frekvence výskytu 2-3

Míra rizika 1

Poslední událost

Zkušenosti nejsou

Míra rizika

Poslední událost 2002 2002 2004

Zkušenosti Vzhledem k velkém rozsahu bylo nutno vyhlásit krizový stav

Míra rizika 2

Poslední událost 2002

Zkušenosti Včasná spolupráce s předpovědní službou

Povodně a záplavy Frekvence výskytu Vodní díla 1 Rybníky 2 Vodní toky 2

Sněhové kalamity Frekvence výskytu 2

Vichřice Frekvence výskytu 2

Míra rizika 2

Poslední událost 2004

Zkušenosti Včasná spolupráce s předpovědní službou

Ostatní živelné pohromy (vedra, sucha, zemětřesení, sesuvy půdy, inverze, krupobití a přívalové deště Frekvence výskytu 2-3

Míra rizika 2

Poslední událost 2003 sucha lokální charakter

Zkušenosti Některé z obcí musely použít náhradní zásobování pitnou vodou

Míra rizika 3 chřipka 2 ostatní

Poslední událost 2002 chřipka

Zkušenosti Dodržování zásad vyhlášených krajskou hygienickou stanicí

Míra rizika 1

Poslední událost

Zkušenosti Nejsou

Epidemie Frekvence výskytu 2-3

Epizootie Frekvence výskytu 2-3

Frekvence výskytu odpovídá hodnocení dle bodu 3.3.3. Celková míra rizika (vychází z průměrné hodnoty faktorů závažnosti maximálních ztrát pro osoby a majetek). Jednotlivé zdroje ohrožení byly rozděleny do pěti skupin závažnosti, kde: Skupina 1 - minimální závažnost Skupina 2 a 3 - skupiny ohrožení se střední závažností Skupina 4 a 5 - vrcholová ohrožení 3.3.2. Přehled hlavních událostí v poslední době, poučení, zkušenosti Vybrané hlavní události jsou brány za období posledních 10 let. 23.6.1994 Požár výrobny nábytku, vzniklá škoda – cca 6 400.000,- Kč, uchráněná hodnota 8 000.000,-Kč Příčinou vzniku požáru bylo nedbalostní jednání při manipulaci s hořlavými látkami. Důležitá prevence v dodržování zásad práce a požární ochrany. Mimořádná událost byla významná spíše svým rozsahem a rychlostí vývoje události vzhledem k typu provozovny a vysokou uchráněnou hodnotou. Z hlediska její likvidace šlo o zásah na velmi profesionální úrovni 8.6.1998

Letecká havárie 2 vojenských stíhacích letadel MIG21 na sídlišti v v Českých Budějovicích vzniklá škoda – 6 500.000,- Kč, uchráněná hodnota 55 000.000,- Kč Příčinou srážky letounů byla nedbalost pilotů. Vymezení leteckých koridorů mimo sídelní jednotky. Vzhledem k poškození panelového domu byla nutná evakuace obyvatelstva a zajištění náhradního ubytování. Důležitá především rychlá pomoc postiženému obyvatelstvu. V souvislosti s mimořádnými událostmi v USA po 11.září 2001 - jednotky HZS Jihočeského kraje uskutečnily celkem 83 zásahů ve vztahu k zajišťování nebezpečných zásilek a jiných nebezpečných látek.

srpen 2002 Povodně velkého rozsahu -v měsíci srpnu zasáhly oblast jižních Čech rozsáhlé povodně. V souvislosti s nimi však nevznikla žádná epidemie, byl pouze zaznamenán zvýšený výskyt leptospiróz. Hlavní prioritou byla záchrana a evakuace osob, majetku a odčerpávání vody ze zatopených objektů a prostor. Přestože povodním nešlo vzhledem k intenzitě zabránit, ukázala se důležitost výstrahy předpovědní služby a včasné připravení vodních děl na zadržení většího množství srážek. V průběhu povodní je to především dobře fungující spolupráce všech příslušných orgánů, složek Integrovaného záchranného systému a obyvatelstva, organizace a řízení záchranných a likvidačních prací a pomoci postižené části území nejen v rámci regionu, ale celé republiky, kladení důrazu na zavedení hygienicko epidemiologických opatření. 13.8.2003 Rozsáhlý požár rašelinového pole -z důvodu dlouhodobé absence srážek a extrémně teplého počasí bylo v roce 2003 zaznamenáno zvýšené množství požárů přírodního prostředí, a to především trávních a lesních porostů. K nejdelšímu a nejobtížnějšímu zásahu patřila likvidace požáru rašelinového pole a přilehlého lesního porostu ze dne 13.8. Zasažená plocha - cca 30 ha a vzniklá škoda - 4 686.000,- Kč. Likvidace požáru s maximálním nasazením jednotek HZS Jihočeského kraje, Sboru dobrovolných hasičů obcí a HZS podniků probíhala cca 3 týdny. Při likvidaci požáru velmi pomohlo dokonalé zmapování oblasti, vzhledem k typu podloží bylo obtížné se dostat s těžkou technikou k místu zásahu. Příjezdové komunikace byly voleny na základě podrobných mapových podkladů a následně zpevňovány. 8.3.2003 Dopravní nehoda zájezdového autobusu -k mimořádnému zásahu patřilo rovněž odstraňování následků dopravní nehody zájezdového autobusu Neoplan na silnici č.3-E-55 u obce Nažidla (okres Český Krumlov), ke které došlo dne 8.3. 2003 ve 20.24 hod. Na následky dopravní nehody zemřelo 19 osob a 34 osob bylo zraněno. Na odstraňování následků se podílelo celkem 5 jednotek PO a bylo nasazeno 43 hasičů. Byl vyhlášen 3.stupeň poplachu IZS. Při zásahu jednotky PO spolupracovali s Policií ČR, ZZS Č.Krumlov, ZZS Č.Budějovice a ZZS Prachatice. Dále s pohřební službou, odborem životního prostředí Města Kaplice a správou a údržbou silnic JčK Č.Krumlov. První zkušenost s dopravní nehodou tak značného rozsahu, zásah byl značně ztížen špatnou dostupností terénu a světelnými podmínkami. Nutnost koordinace spolupráce jednotek IZS, odklonění dopravy a zabezpečení průjezdu sanitních vozů a koordinace příjmu pacientů v nemocnicích. Po ukončení zásahu se prověřila i účinnost terapie psychologů jak se zasahujícími složkami – převážně pracovníky HZS, tak s rodinami pozůstalých. 22.7.2004 Dopravní nehoda dvou osobních motorových vlaků - 2 zemřelí, 37 zraněných. Koordinace jednotek IZS byla na velmi vysoké úrovni, projevila se zde zkušenost a poznatky z dopravní nehody zájezdového autobusu v roce 2003.

3.3.3. Činitelé, zahrnutí do mapování a monitorování rizik Analyzování území Jihočeského kraje z hlediska možného vzniku mimořádné události bylo provedeno v roce 2002 na základě celospolečenského vývoje a potřeby naplnění legislativních předpisů. Pro analýzu mimořádných událostí byly zvoleny faktory: 1. Faktor frekvence výskytu zdroje ohrožení – expertní odhad, jak často lze předpokládat vznik dané mimořádné události s maximálními ztrátami Slovní charakteristika Minimální Nízká Střední Vysoká Maximální

hodnota

Odhadovaná frekvence

1 2 3 4 5

1x za 101 let a více 1x za 11 –100 let 1x 2 – 10 let 1x –12x za rok častěji

2. Faktor závažnosti maximálních ztrát – osoby – expertní odhad rozsahu postižení obyvatelstva vlivem působení zdroje ohrožení v maximální možné podobě (bez působení odborných opatření) Slovní charakteristika Minimální Nízká Střední Vysoká Maximální

hodnota 1 2 3 4 5

Odhad velikosti následků Jednotlivé úrazy, lehká zranění Jednotlivá těžká zranění Větší počet těžkých zranění Jednotlivá smrtelná zranění Větší počet smrtelných zranění

3. Faktor závažnosti maximálních ztrát – majetek - expertní odhad rozsahu postižení majetku, životního prostředí, popř. funkcí teritoria jak po kvalitativní stránce, tak po kvantitativní stránce, vlivem působení zdroje ohrožení v maximální možné podobě (bez působení odborných opatření) Slovní charakteristika Minimální Nízká Střední Vysoká Maximální

hodnota 1 2 3 4 5

Odhadovaná frekvence 1x za 101 let a více 1x za 11 –100 let 1x 2 – 10 let 1x –12x za rok častěji

4. Faktor účinnosti odborných opatření – jde o maximálně realizovatelná odborná věcná opatření, která mohou cíleným použitím zamezit nebo snížit negativní dopad zdroje ohrožení na objekty ohrožení Slovní charakteristika

hodnota

Minimální Nízká Střední Vysoká Maximální

1 2 3 4 5

Odhad stupně opatření (%) 0-20 20-40 40-60 60-80 80-100

účinnosti

5. Faktor realizovatelnosti přijímaných odborných opatření – jedná se o časový úsek, za který lze realizovat odborná opatření, která mohou zamezit nebo snížit negativní dopad zdroje ohrožení na zasažené objekty ohrožení Slovní charakteristika Minimální Nízká Střední Vysoká Maximální

hodnota 1 2 3 4 5

Odhad času realizovatelnosti do 1 hod 1 hod až 1 den 1 den až 1 týden 1 týden až 1 měsíc více než 1měsíc

6. Faktor rychlosti vzniku mimořádné události – jedná se o časový interval, který je k dispozici k realizaci odborných opatření od prvních příznaků vzniku mimořádné události po její plný rozvoj Slovní charakteristika Minimální Nízká Střední Vysoká Maximální

hodnota 1 2 3 4 5

Odhad času rychlosti vzniku do 1 hod 1 hod až 1 den 1 den až 1 týden 1 týden až 1 měsíc více než 1měsíc

Pro analyzování zdrojů ohrožení z hlediska možnosti vzniku krizové situace jako podkladu pro zpracování Krizového plánu byla použity následující faktory: 1. Faktor závažnosti maximálních ztrát – osoby – expertní odhad rozsahu postižení obyvatelstva vlivem působení zdroje ohrožení v maximální možné podobě (bez působení odborných opatření) Slovní charakteristika Minimální Nízká Střední Vysoká Maximální

hodnota 1 2 3 4 5

Odhad velikosti následků Jednotlivé úrazy, lehká zranění Jednotlivá těžká zranění Větší počet těžkých zranění Jednotlivá smrtelná zranění Větší počet smrtelných zranění

2. Faktor závažnosti maximálních ztrát – majetek – expertní odhad rozsahu postižení majetku a životního prostředí, popř. funkcí teritoria jak po kvalitativní tak kvantitativní stránce, vlivem působení zdroje ohrožení v maximální možné podobě (bez působení odborných opatření) Slovní charakteristika Minimální Nízká Střední Vysoká Maximální

hodnota 1 2 3 4 5

Odhadovaná frekvence 1x za 101 let a více 1x za 11 –100 let 1x 2 – 10 let 1x –12x za rok častěji

3. Faktor doby působení následků – expertní odhad časového úseku, po který působí a odeznívají následky působení zdroje ohrožení v maximální možné podobě (bez působení odborných opatření)

Slovní charakteristika Minimální Malá Střední Velká Velmi velká Maximální

hodnota 1 2 3 4 5 6

Odhad času působení Do 1 dne Do 1 týdne Do 1 měsíce Do 6 měsíců Do 1 roku Více než 1 rok

4. Faktor teritoriálního působení následků – expertní odhad rozsahu postižení daného teritoria po kvantitativní i kvalitativní stránce vlivem působení zdroje ohrožení zdroje v maximální možné podobě (bez odborných opatření) Slovní charakteristika

hodnota

Minimální Velmi malé Malá

1 2 3

Střední

4

Velká Velmi velká Maximální

5 6 7

Odhad velikosti zasaženého teritoria místně (část obce) obec území obce s rozšířenou působností několik obcí s rozšířenou působností kraj několik krajů stát

3.3.4. Metody, činnosti a nástroje používané pro monitorování a mapování rizik (proveďte odkaz na standardní) A) Jako součást a podklad Havarijního plánu kraje a Krizového plánu kraje byly vypracovány následující dokumenty Ø „Přehled možných zdrojů ohrožení a analýza ohrožení teritoria Jihočeského kraje“ metodou expertních odhadů Ø „Analýza rizik a ohrožení vyplývající z provozu vybraných subjektů“ metodou IAEA-TECDOC 727. Ø „Vyhodnocení zdrojů ohrožení z hlediska možnosti vzniku krizové situace“ metodou expertních odhadů B) Monitorování potenciálních zdrojů rizik umožňuje trvalé sledování, měření a vyhodnocování postupů procesů a jevů na jejichž základě se přijímají korektivní opatření. Ke zjišťování vzniku mimořádné události, jejího rozsahu a možných důsledků na zdraví obyvatelstva a životní prostředí, jsou obecně v kraji využívány: Ø stálé monitorovací body a systémy k tomu určených státních úřadů a armády ČR Ø právnické a fyzické osoby vybavené potřebnou monitorovací a laboratorní technikou a vlastnící příslušná oprávnění a atestace

Ø monitorovací systémy právnických osob (podnikajících fyzických osob) zabývajících se manipulací a výrobou chemických nebo radioaktivních látek (chemické závody, jaderné elektrárny, výzkumné ústavy, atd) Ø monitorovací prostředky Hasičského záchranného sboru kraje (HZS) 1. Monitorování radiační situace v okolí Jaderné elektrárny – monitorování zabezpečuje ze zákona Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a provozuje Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) vlastními a smluvně zajištěnými prostředky a prostředky provozovatele jaderné elektrárny. Měření je realizováno sítí stacionárních a mobilních měřících prostředků zařazených do celostátní „Radiační monitorovací sítě (RMS)“ § laboratoř Státního ústavu pro radiační bezpečnost (SÚRO) § měřící místa sil včasného zjištění § měřící místa s termoluminiscenčními dozimetry (teritoriální síť) § měřící místa s termoluminiscenčními dozimetry (lokální síť) § stálá měřící místa Armády ČR § automatizovaná radiační monitorovací síť HZS ČR § síť stacionárních hlásičů úrovně radiace DC-4 (přístroje pro systémové měření dávkového příkonu) 2. Monitorování hydrometeorologické situace na území Jihočeského kraje zabezpečuje Regionální předpovědní pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu ve spolupráci se správcem vodního toku (Povodí Vltavy). Pro účely vyhodnocování a předávání zjištěných hodnot je zřízena předpovědní a hlásná povodňová služba Ø Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi o možnosti vzniku přirozené povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně (zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech) Ø Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané přirozené nebo zvláštní povodně a v místech ležících níže na vodním toku. Informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu Ø Hlásná služba z vodních děl ve správě Povodí Vltavy - hlášení se předává při dosažení jednotlivých stupňů povodňové aktivity (na vzestupné i sestupné větvi) a dosažení kulminačního průtoku. Správa vodního díla informuje dispečink a příslušné obecní (městské) úřady na území. Četnost hlášení bude dle dosaženého stupně povodňové aktivity

(I. SPA – 2x denně, II. SPA – 3x denně, III. SPA – častěji dle potřeby nebo požadavku povodňového orgánu). Četnost může dispečink změnit. 3. Monitorování meteorologické a klimatické situace je zabezpečováno Českým hydrometeorologickým ústavem v Českých Budějovicích. Pro účely vyhodnocování jsou zřízeny klimatologické a srážkoměrné stanice na území celého kraje sledující základní meteorologické prvky ve stanovených pravidelných termínech středoevropského času, v průběhu celého dne sledují meteorologické jevy jako jsou, srážky, bouřky, mlhy apod. Stanice jsou jednak s profesionální obsluhou, plně automatizované a obsluhované dobrovolníky z řad občanů. Fenologické stanice sledují průběžně a pravidelně biologický a fyzický stav rostlin. 4. Monitorování chemické situace se provádí třemi typy subjektů: Ø provozovatelé stacionárních zdrojů rizik monitorují koncentraci nebezpečných látek v bezprostředním okolí svého zařízení, ve kterém jsou látky skladovány nebo je s nimi manipulováno na základě povinnosti, kterou jim ukládá zákon. Ø HZS JčK zajišťuje monitorování a identifikaci pomocí sítě měřících míst prostřednictvím Chemicko - technické služby HZS JčK a Chemických laboratoří HZS ČR, které jsou zaměřené na: § provádění chemického a radiačního průzkumu v terénu § detekci a stanovení plynných a těkavých škodlivin v ovzduší § stanovení ropných látek ve vodách a zemině § identifikaci a stanovení těžkých kovů § stanovení nebezpečných škodlivin a toxických látek Ø Družstva radiačního a chemického průzkumu záchranného praporu AČR dle požadavku HZS JčK nebo orgánů krizového řízení doplňují monitorovací síť HZS JčK 5. Měření čistoty ovzduší a vod – ze zákona provoz celostátní sítě měření znečištění ovzduší provádí Český hydrometeorologický ústav. Součástí je i automatizovaný imisní monitoring (AIM). Měřící stanice pracují v nepřetržitém provozu a předávají naměřené údaje do center ČHMÚ. Provozovatelé zařízení, ve kterých může dojít k úniku nebezpečných látek, monitorují koncentraci nebezpečných látek v bezprostředním okolí svého zařízení a jejich výsledky měření jsou zahrnuty do informačního systému ČHMÚ. Rozbory vody provádí správce povodí (Povodí Vltavy) na vyžádání. Vodohospodářská laboratoř zajišťuje: § rozbory pitné vody § rozbor vody pro umělá koupaliště a koupání ve volné přírodě § rozbor odpadních vod § radiologický rozbor vody § rozbory podzemních vod Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje (KHS kraje) zajišťuje monitorování kvality pitné vody zejména systematickou kontrolou činnosti příslušných subjektů a dále formou pravidelných odběrů vzorků pitné vody podle příslušných kontrolních plánů, které je zajišťováno ve spolupráci se Zdravotním ústavem, který provádí rozbory vzorků. KHS kraje monitoruje i kvalitu tzv. rekreační vody.

6. Monitorování přepravy nebezpečných látek po silnici a železnici – přeprava nebezpečných látek musí být hlášena a látky musí být přepravovány po schválených přepravních trasách nebezpečných věcí a nebezpečných odpadů v ČR v souladu s příslušnými zákony a mezinárodními dohodami. 7. Monitorování výskytu epidemie – monitorování výskytu infekčních onemocnění je KHS kraje prostřednictvím systému povinných hlášení o jejich výskytu, který je stanoven zákonem tzv.osobám poskytujícím zdravotní péči (zdravotnická zařízení vč. praktických a odborných lékařů a ústavy sociální péče). Při analýze informací získaných z těchto hlášení je spolupracováno s příslušnými ohlašovateli, zdravotnickými a laboratorními zařízeními v rámci kraje, se specializovanými pracovišti v rámci ČR (zejména Státní zdravotní ústav Praha) a s Ministerstvem zdravotnictví. 8. Monitorování výskytu epizootie je zajišťováno Krajskou veterinární správou JčK (KVS), která také nařizuje předběžná opatření k zabránění šíření nebezpečné nákazy, provádí odběr vzorků k laboratornímu vyšetření a v případě potvrzení výskytu nebezpečné nákazy vydává mimořádná veterinární opatření. Povinnost hlášení výskytu má chovatel hospodářských zvířat a ošetřující veterinární lékař. 9. Letecké monitorování a hašení lesních požárů jedná se o placenou službu leteckého monitorování lesních porostů s úkolem co nejdříve zjistit vznik lesního požáru a bezodkladně provádět i hasební úkony.

3.3.5. Jak a jako cestou jsou informace předávány a sdíleny ve vztahu k monitorování rizik 1. Monitorování radiační situace – radiační monitorovací síť pracuje ve dvou režimech Ø normální režim, který je zaměřen na monitorování aktuální radiační situace vč. následků událostí mimo území ČR a včasné zjištění radiační havárie na jaderné elektrárně Ø havarijní režim, který je zaměřen na hodnocení následků radiační havárie a získávání podkladů pro přijímání opatření na ochranu obyvatelstva Údaje měřené sítí termoluminiscenčních dozimetrů jsou ze stacionárních bodů předávány do centra RMS automaticky, dle nastavených hodnot. U mobilních míst je předávání zabezpečeno buď automaticky nebo manuálně. Naměřené hodnoty jsou vyhodnocovány SÚRO a předávány na SÚJB, který údaje předává prostřednictvím telefonického spojení a datových přenosů v počítačové nebo telefonní síti mezinárodním agenturám (MAAE) a na základě těchto údajů vydává a zasílá doporučení Krajskému úřadu Jihočeského kraje k přijetí opatření na ochranu obyvatelstva.

2. Monitorování hydrometeorologické situace – pro zabezpečení informací o vývoji povodňové situace z hlediska hlásné povodňové služby jsou vodoměrné profily rozděleny do 3kategorií:

Ø Hlásné profily kategorie A jsou pozorovány pravidelně za normální situace a i za povodně. Většinou jsou zařazeny do stálé sítě hlásných stanic předpovědní povodňové služby. Pozorování a sběr dat zajišťuje jejich provozovatel (ČHMÚ, Povodí Vltavy), operativně dle potřeby také místně příslušná obec Ø Hlásné profily kategorie B jsou pozorovány při nebezpečí povodně a za povodně. Pozorování zabezpečuje místně příslušná obec Ø Hlásné profily kategorie C – jsou pozorovány při nebezpečí povodně a za povodně dle potřeby. Zajišťují příslušná obec nebo vlastník nemovitosti, kterému hlásný profil slouží Soubor hlásných stanic je tvořen vybranými limnigrafy, vodními díly, srážkoměrnými stanicemi a profesionálními meteorologickými stanicemi. Sběrným a vyhodnocovacím centrem systému je Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ v Českých Budějovicích. Sběr dat se realizuje prostřednictví telefonického spojení a datových přenosů v počítačové nebo telefonní síti. Na většině hlásných objektů je vedle klasického limnigrafu instalován automatický sběr dat s přenosem do centrálního počítače pomocí modemu a komutované telefonní linky. Pravidelné hlášení ze stálé sítě hlásných stanic je předáváno každodenně v určenou hodinu, zpráva v zakódované formě počítačovým spojením do Centrálního předpovědního pracoviště ČHMÚ v Praze a výběr ze zprávy faxem Vodohospodářskému dispečinku správci vodního toku Povodí Vltavy.. Při nebezpečí povodně nebo dosažení I stupně povodňové aktivity je rozšířen počet hlásných stanic a zvýšena frekvence hlášení podle dohody se RPP ČHMÚ. U vybraných srážkoměrných stanic jsou stanoveny limity denního úhrnu srážek. Jejich dosažení je pozorovatel povinen ohlásit. Situační zprávy jsou rozšířeny o předpovědi vodních stavů průtoků v závěrových profilech hlavních toků Informovány jsou územně příslušné povodňové komise obcí prostřednictvím zpráv hlásné povodňové služby obcí a Vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy (kontaktní místo povodňové komise uceleného povodní Vltavy). Ten o případném nebezpečí povodně avizované předpovědní službou nebo dosažených stupních povodňové aktivity na vodních tocích nebo vodních dílech informuje přes operační středisko hasičského záchranného sboru příslušný povodňový orgán obce s rozšířenou působností (ORP). Pokud řízení převzal povodňový orgán kraje informuje i jej. Obce bezprostředně ohrožené manipulací na vodním díle (po hranici příslušné ORP) jsou informovány přímo správou vodního díla. Informace o povodňové situaci a předpokládaném vývoji lze rovněž získat na internetových stránkách Povodí Vltavy 3. Monitorování meteorologické a klimatické situace V případě nebezpečí podává ČHMÚ varovné hlášení na OPIS HZS, který je dále postupuje krajskému úřadu, popř. obcím s rozšířenou působností. Způsob vyhodnocování a předávání zjištěných hodnot je dán „Směrnicí pro systém integrované výstražné služby“ a využívá se běžně dostupných komunikačních prostředků. 4. Monitorování chemické situace – předávání zjištěných hodnot se provádí pouze v případě mimořádné události

5. Monitorování čistoty ovzduší a vod – hlášení o hodnotách znečištění ovzduší jsou vyhodnocována speciálními programy a předávána přes pobočky do center sběru dat pomocí počítačových sítí. Odtud jsou podávány na vyžádání informace telefonem, internetovou poštou nebo faxem. Při monitoringu pitné vody v působnosti KHS kraje jsou protokoly s výsledky rozborů předávány z akreditovaných laboratoří písemně na KHS kraje s tím, že v případě zjištění závad je KHS neprodleně informována i telefonicky nebo e-mailovým sdělením. KHS kraje zajišťuje zpětnou informaci kontrolovaných subjektů o výsledcích provedených kontrol. Vybrané informace o kvalitách vody jsou rovněž zveřejňovány na webových stránkách KHS. V případě nadlimitních hodnot znečištění je podáváno hlášení na OPIS HZS, který je dále postupuje krajskému úřadu. 5. Monitorování přepravy nebezpečných látek po silnici a železnici – řízení přepravy nebezpečných látek a odpadů je vedeno v informačních systémech „Evidence dopravních agend“ a IS DOK, spravovaném Ministerstvem dopravy a spojů. Přístup do systému Evidence dopravních agend mají pouze správní úřady. Přístup k systému IS DOK je přes internet a je rozdělen na veřejnou a neveřejnou část. 6. Monitorování výskytu epidemie - od příslušných osob poskytujících péči (lékařů), jsou informace předávány na KHS kraje formou písemného hlášení nebo v případě určených onemocnění formou neprodleného telefonického (faxového) hlášení. U KHS jsou přijaté informace analyzovány za účelem případného stanovení příslušných protiepidemických opatření a současně jsou informace centrálně zpracovávány v celostátním informačním systému EPIDAT a 1x týdně předávány s využitím internetu na určené pracoviště Státního zdravotního ústavu Praha a na Ministerstvo zdravotnictví. Informace o akutních respiračních onemocněních jsou zveřejňovány i na webových stránkách KHS. 7. Monitorování výskytu epizootie – povinností chovatele nebo ošetřujícího veterinárního lékaře vyrozumět telefonicky Krajskou veterinární správu (KVS) o podezření na nákazu. K přenosu zjištěných skutečností se využívá telefonického spojení a datových přenosů v počítačové nebo telefonní síti. K přehledu výskytu chorob jsou využívány databáze KVS, která data předává do centrální evidence Státní veterinární správy (SVS). 3.3.6. úloha a rozsah používání nových inf. a komunikačních technologií je řešeno v rámci bodu 3.2.

3.3.7. problémy při monitorování a mapování rizik na lokální úrovni V České republice bylo v roce 2002 zahájeno budování monitorovacího systému na celostátní úrovni. Byla vytvořena pracovní skupina, jejímž úkolem je návrh celorepublikového systému monitorování a způsobu koordinace a informačních toků mezi jednotlivými prvky. Pro monitorování rizik na lokální úrovni to znamená po dokončení záměru se přizpůsobit monitorování na lokální úrovni požadavkům celostátního monitorovacího systému.

Monitorování radioaktivního záření v okolí jaderné elektrárny je dáno právními předpisy, odpovědnost za provozování Radiačního monitorovacího systému byla převedena ze systému obrany na Státní ústav pro jadernou bezpečnost v roce 2003.V současné době probíhá jeho další rozvíjení a prověřování. Obecně lze říci, že největším problémem jsou problémy s výpočetní technikou a to z hlediska datového spojení a přenosu dat. Dále udržování výpočetní techniky a měřících stanic v provozu i za mimořádných událostí, kdy je odpojen el. proud a nefungují tel. sítě. Dalším problémem je selhání lidského faktoru, tzn. lidí zapojených do monitorovacího systému. Monitorování situace v okolí provozoven. Včasné hlášení v případě mimořádných událostí.

3.3.8. Zájmy a potřeby V minulých letech byl zahájen projekt „Modernizace předpovědní a výstražné služby“, který za přispění dotace z Evropské unie tuto oblast řeší. Mimo jiné i náhradní zdroje el. energie v případě výpadku nebo odpojení a nasazování GSM technologií. Největší potřebou v současné době je rozšíření automatizovaného přenosu dat. V oblasti ochrany veřejného zdraví je zájem možnost využívání zahraničních laboratoří s úrovní biologické ochrany BL-3 a BL-4 a o řešení potřeby dovybavení pracovišť KHS přenosnými počítači, mobilními komunikačními a dopravními prostředky pro práci v terénu.

3.4. Metody a nástroje pro zlepšení informovanosti a připravenosti obyvatelstva 3.4.1. Složky a organizace (soukromé i veřejné) zahrnuté do informování a přípravy obyvatelstva Ochrana obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích je zakotvena v národní legislativě, a to jak v oblasti prevence, tak i represe. Z § 25 zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že „fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva a na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostech“. Z § 31 zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že „fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku“.Mimoto přijala vláda ČR svým usnesením č. 417 ze dne 22. dubna 2002 samostatný dokument „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015“.Na regionální úrovni byl zpracován obdobný dokument „Koncepce ochrany obyvatelstva Jihočeského kraje“, který byl projednán a vzat na vědomí Bezpečnostní radou Jihočeského kraje dne 25. března 2004. Tato koncepce stanovuje zásady a priority organizačních a technicko-organizačních opatření pro zajištění ochrany obyvatelstva vzhledem k rizikům a hrozbám mimořádných událostí, které se v kraji nacházejí nebo se mohou vyskytnout.Příprava obyvatelstva ke správnému chování za mimořádných událostí je nedílnou součástí havarijního a krizového plánování bezprostřední reakce k provedení záchranných prací. Informování obyvatelstva o situaci a jeho potřebné následné činnosti je součástí postupů likvidace a odstraňování následků jednotlivých událostí. Tyto potřebné činnosti jsou stanoveny jak v jednotlivých plánech konkrétních činností, tak souhrnně rekapitulovány v „Plánu komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky“. V kraji je zodpovědnost za přípravu a informování obyvatelstva stanovena správním úřadům a orgánům veřejné správy všech stupňů. Integrovaný záchranný systém tvoří základní pilíř při koordinování činností a postupů při přípravě na mimořádné události, při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a v době jednotlivých mimořádných situací. Dominantní úlohu v této činnosti sehrává Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje. Z tohoto pohledu lze složky a organizace, podílející se na přípravě a informování obyvatelstva členit do následujících skupin: a) Preventivně výchovná činnost Ø HZS Jihočeského kraje, jeho územní odbory a jednotlivé požární stanice (v celém rozsahu problematiky ochrany obyvatelstva), Ø další složky IZS podle zaměření své odborné činnosti, Ø neziskové organizace a občanská sdružení, zabývající se obecnou nebo specifickou záchranářskou činností ve svém oboru, Ø všechny obecní úřady v oblasti konkrétních rizik na příslušném správním teritoriu a potřebné reakci na ně včetně organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci, Ø krajský úřad v oblasti rizik na území kraje a vhodné reakci obyvatelstva,

Ø právnické osoby a podnikající fyzické osoby v souvislosti s provozem technických zařízení a dále ty, které nakládají s nebezpečnými látkami vůči svým zaměstnancům při informování o hrozících mimořádných událostech a plánovaných opatřeních, Ø hromadné informační prostředky podle společenské objednávky nebo na základě aktuálních potřeb. b) Příprava obyvatelstva Ø HZS Jihočeského kraje jako metodický orgán pro území kraje, Ø Krajský úřad Jihočeského kraje – odbor školství jako metodický orgán pro výuku tématiky „Ochrana člověka za mimořádných událostí“(vlastní výuku provádějí vybraní, odborně proškolení učitelé nebo vhodní externisté), Ø ČEZ a.s. – Jaderná elektrárna Temelín podle nařízení vlády č. 11/1999 Sb. jako vydavatel „Příručky pro ochranu obyvatelstva v případě radiační havárie“ pro obyvatele žijící v 13 km zóně havarijního plánování JE Temelín, Ø provádění dílčích školení problematiky svépomoci a vzájemné pomoci při mimořádných událostech především členy Českého červeného kříže, Sborů dobrovolných hasičů a Svazu civilní ochrany ČR. c) Informování obyvatelstva v době trvání mimořádné události Ø vysílání tísňových informací bezprostředně po varování obyvatelstva (předem připravené spoty v HIP, hlasová modulace elektronických varovacích sirén, místní rozhlasy, mobilní rozhlasová zařízení, internet, teletext a jiné formy) – co se stalo a jak bezprostředně reagovat, Ø vydávání tiskových zpráv a informací tiskového střediska příslušného krizového štábu, pokyny k provedení vhodných ochranných a následných opatření, Ø rozhovory s funkcionáři krizových štábů, besedy a stanoviska odborníků, praktické rady a informace obyvatelům o doporučených postupech k odstraňování následků. Mimo výše uvedené je ještě řada participujících složek a organizací, které dílčím způsobem nebo v rámci své hlavní činnosti se podílejí na připravenosti a informovanosti obyvatelstva (např. orgány ochrany veřejného zdraví, životního prostředí, bezpečnosti práce, bezpečnosti v dopravě, sportovní a branné organizace a řada dalších). 3.4.2. Cílové skupiny obyvatelstva Základní a jediná konkrétně stanovená cílová skupina obyvatelstva jsou žáci a studenti základních a středních škol, kteří na základě „Pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů (vydáno pod čj. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003)“ absolvují každý rok 4 hodiny výuky či praktických nácviků v této problematice.

Obecně stanovené cílové skupiny jsou obyvatelé žijící v ohrožujícím okolí objektů s nebezpečnými látkami, v zátopových oblastech vodních toků a vzdouvajících vodních děl a jiných rizikových místech s možností vzniku mimořádné události. Tyto rizikové oblasti jsou stanoveny Havarijním plánem Jihočeského kraje, případně vnějšími havarijními plány objektů s nebezpečnými látkami (zatím zpracován pouze VHP JE Temelín) a jsou zde uvedeny požadavky na činnost obyvatelstva při předpokládaných situacích. Pro obyvatele kraje jako celek je prováděna příprava na chování při mimořádných událostech jako „osvětová činnost“, tj. formou obecného seznamování se zásadami činnosti při nejpravděpodobnějších živelních pohromách (povodně) a haváriích (požáry, dopravní havárie, úniky nebezpečných látek). Samostatně je organizována příprava krizového managementu a příslušníků složek IZS v kraji, školení a výcvik vykonavatelů stanovených činností podle havarijního plánu a pracovníků veřejné správy.Ti potom následně provádějí podle potřeby i přípravu obyvatelstva a ovlivňují svými postoji i veřejné mínění k této problematice. 3.4.4. Metody a aktivity používané k informování a přípravě obyvatelstva na lokální úrovní Hlavní těžiště v zabezpečování přípravy obyvatelstva na mimořádné události je na národní úrovni, která souhrnně zabezpečuje obecné informace o chování za jednotlivých situací Ø jedná se především o ústřední metodologickou a publikační činnost, např.vydávání příruček pro obyvatelstvo „Pro případ ohrožení“ a „Sebeochrana obyvatelstva“ (MV- GŘ HZS ČR, 2001), „Prostředky individuální ochrany“ (MV-GŘ HZS ČR, 2003), „Chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných chemických látek“ (MV-GŘ HZS ČR, 2004) a další, Ø metodická příručka pro učitele základních a středních škol „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ (MV-GŘ HZS ČR, Praha 2003) včetně souboru 4 videofilmů k jednotlivým tématickým blokům a učební texty pro žáky a studenty, Ø organizace celostátních a mezinárodních konferencí a seminářů se zapojením této problematiky, rozvoj výuky problematiky krizového řízení a ochrany obyvatelstva formou řádného i nástavbového studia na vysokých školách, Ø vydávání odborného časopisu požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva „112“ (MV-GŘ HZS ČR, měsíčník) s možností popularizace jednotlivých činností a vzájemného předávání zkušeností. Na regionální úrovni je příprava obyvatelstva specifikována na konkrétní podmínky Jihočeského kraje. Hlavní pozornost je zaměřena na zásady chování při povodních a pro případ radiační havárie s únikem radionuklidů do vnějšího prostředí – péčí Krajského úřadu Jihočeského kraje byly v roce 2003 vyrobeny videokazety „Jak se chovat v krizových situacích“ a „Ochrana obyvatelstva v případě radiační havárie JE Temelín“

Na lokální úrovni je přípravě a informování obyvatelstva věnována pozornost pouze v případech aktuální potřebnosti, tj. především v případě vzniku mimořádné události a při jejím odeznívání. Většinou se jedná o předávání informací prostřednictvím představitelů místní samosprávy, cestou vykonavatelů přijatých ochranných opatření a prováděných likvidačních prací, případně jako zprostředkování obecných informací, publikovaných v celostátních nebo regionálních hromadných informačních prostředcích. K zintenzivnění požadavku na informace dochází i v období po různých mimořádných událostech ve světě, zejména po teroristických útocích. 3.4.3.Role lokálního systému v informování a přípravě obyvatelstva Nejvíce využívaná metoda přípravy je publikační činnost v regionálním a místním tisku, vydávání brožur a letáků. V omezené míře jsou využívány besedy občanů s odborníky, většinou pouze v místech s akutní hrozbou mimořádné události nebo v místech, kde se plánuje výstavba rizikových výrob, skladů a skládek či dopravní infrastruktury. Nezanedbatelný je osobní styk s občany, zejména tehdy, je-li v místě řešen konkrétní problém týkající se ochrany obyvatelstva. Většinou styk s občany zajišťují představitelé místní samosprávy, kteří si k řešení konkrétních problémů zvou specializované odborníky. Na úrovni kraje a obce s rozšířenou působností jsou samostatní pracovníci pro krizové řízení, kteří tyto aktivity koordinují mezi orgány s územní působností a využívají i dobrovolné pracovníky z občanských sdružení. V rámci HZS Jihočeského kraje a jeho územních odborů jsou vytvořena samostatná oddělení ochrany obyvatelstva, jejichž příslušníci se také touto problematikou ve své pracovní činnosti trvale zabývají. 3.4.5. Používané prostředky a nástroje k informování a přípravě obyvatelstva na mimořádné události Nejčastěji používané formy a prostředky přípravy a informování obyvatelstva jsou: Ø publikační činnost v regionálním tisku Ø vytvořen soubor 15 příspěvků na téma „Chování občana za mimořádných událostí“, tématicky zaměřené příspěvky ke konkrétním problémům, Ø vydávání brožur a letáků k seznámení s místními riziky a návody pro chování obyvatelstva při konkrétní mimořádné události Ø např. Město Týn nad Vltavou („Pro případ ohrožení“, „Pro případ evakuace“ – 2003), Město České Budějovice („Jak se chovat při povodni - 2002), Ø vydávání propagačních materiálů a kalendářů s tématikou ochrany obyvatelstva § např. ČEZ a.s. – JE Temelín pro obyvatelstvo v ZHP, HZS Jč kraje s tématikou propagace složek IZS Ø vytvoření samostatných internetových stránek v rámci HZS Jihočeského kraje www.hzscb.cz Ø základní informace o analýze rizik v kraji a plánovaných ochranných opatřeních, Ø informační soubor „Minuty z ochrany obyvatelstva“, metodický návod pro organizování praktických ukázek a cvičení při

Ø Ø Ø Ø

výuce „Ochrany člověka za mimořádných událostí“ na základních a středních školách krajské, regionální a místní pořádání soutěží a cvičení, ukázky činnosti a exkurze na pracoviště složek IZS, nácviky a cvičení plánovaných ochranných opatření podle havarijního plánu kraje, jejichž součástí je i činnost obyvatelstva v případě vzniku modelové mimořádné události, každoroční samostatný stánek na celostátní výstavě „MOBILSALON“, popularizace aktivit činnosti místních občanských sdružení, zejména Sboru dobrovolných hasičů a Českého červeného kříže.

3.4.6. Rovnost a případné problémy při informování různých cílových skupin Vzhledem k dikci zákona, kdy má každý občan právo na poskytnutí informace je umožněn všem rovný přístup. Nejlépe je působeno na mladou generaci, pro kterou je tato problematika zahrnuta v rámci výchovně-vzdělávacího procesu. Lepší možnost přístupu mají vzdělaní lidé, využívající širší škály soudobých informačních prostředků ke svému informování, lidé ve městech oproti lidem žijícím na vesnici, kde je dostupnost informování složitější. Lépe jsou připraveni zaměstnanci rizikových subjektů než občané žijící v jejich okolí, protože tito jsou připravováni péčí svých zaměstnavatelů. Jako skupina, která má ztížený přístup k přípravě a informování o opatřeních ochrany obyvatelstva jsou v současnosti definováni sluchově postižení spoluobčané, pro které nejsou k dispozici specifické prostředky pro jejich varování a informování. 3.4.7. Problémy v oblasti informování a přípravy obyvatelstva na lokální úrovni Základním problémem této činnosti je nedocenění její potřebnosti veřejností. Prováděná příprava je kampaňovitá, bezprostřední vždy při negativních zkušenostech obyvatel po mimořádné události (např. povodních v roce 2002) či v období možného ohrožení. Obecně je chápána příprava a informování obyvatelstva jako určitá nadstavba nad havarijním a krizovým plánováním. Její provádění je uloženo všem dotčeným orgánům a organizacím, ale chybí vzájemná koordinace a jednotnost. Nedostatkem je i roztříštěnost a nesystémovost prováděné přípravy, kdy některé činnosti zabezpečuje více subjektů s obdobným obsahem (např. dopravní výchova). Často dochází i k předávání zkreslených informací, až dezinformací, především lidmi, kteří v minulosti prošli přípravou lektorů a školitelů přípravy občanů k civilní obraně (POCO), která byla zaměřena na ochranu před použitím zbraní hromadného ničení – především jaderných zbraní. Z této doby také přetrvává podvědomí občanů o marnosti provádění preventivních opatření a nedostatečnosti represivních opatření (nihilistický názor, že vše je marné a při skutečné mimořádné události zbytečné). Podle dřívějších přístupů přetrvává názor, že o ochranu obyvatelstva za jakékoliv situace se má postarat „stát a veřejná správa“ a občané jen pasivně budou přijímat pokyny a provádět opatření, která jim budou nařízena. Chybí aktivní přístup k zajištění svépomoci a vzájemné pomoci za každé situace a zejména v situaci, kdy v důsledku mimořádné události bude narušen běžný chod společnosti.

3.4.7. Vaše zájmy a potřeby v této oblasti V současné době chceme postupovat následujícími směry rozvoje této oblasti: Ø zajistit jednotný společný postup všech zainteresovaných složek, vzájemně si předávat zkušenosti jak na národní, tak mezinárodní úrovni, Ø zřídit školící středisko, případně výcvikovou základnu na krajské úrovni (pro přípravu řídících kádrů krizového řízení, příslušníků a členů složek IZS, lektorů přípravy obyvatelstva i učitelů této problematiky na školách), Ø vytvořit knihovny a videotéky, archivy vydaných publikací a pomůcek v oblasti civilní ochrany v rámci jednotlivých obcí s rozšířenou působností, Ø pomáhat při organizování a provádění aktivit se zaměřením ke zvyšování připravenosti vhodným občanským sdružením, především materiálně a finančně, ale i vhodným sdružováním prostředků, přidělováním grantů a možností bezplatného využívání různých zařízení kraje a obcí, Ø pravidelně finančně přispívat na vydávání publikací, názorných pomůcek, propagačního materiálu, organizování soutěží, ukázek, cvičení a přehlídek činnosti IZS se zapojením občanů, Ø oceňovat jedince, kteří pomohli jiným v ohrožení života, popularizovat dobré zkušenosti a dosahované výsledky v připravenosti obyvatelstva.