PROJEKT INTERREG IIIC-SI.PRO.CI " MEZIREGIONÁLNÍ REAKCE NA PŘÍRODNÍ A ČLOVĚKEM ZPŮSOBENÉ KATASTROFY" Projekt Interreg IIIC - SI.PRO.CI Projekt SI.PRO.CI. je jedním z mezinárodních projektů, jež naplňuje cíle EU o spolupráci, ucelení a sjednocení činností v oblasti ochrany obyvatelstva mezi členskými zeměmi EU a zeměmi Střední a Východní. Projekt byl iniciován italskou Provincií Macerata na základě událostí, kterými bylo území Provincie v minulých letech postiženo (září 1997 rozsáhlé zemětřesení, 1998 a 2002 povodně, poměrně časté sesuvy půdy). Projekt má sloužit k vytváření a předávání metod a praktických dovedností ke zkvalitnění odezvy na přírodní katastrofy a havárie v zemích EU využitím zkušeností a znalostí jednotlivých partnerských zemí v oblasti ochrany obyvatelstva. Do projektu se zapojilo 13 partnerů ze 7 zemí (Itálie, Německa, Řecka, Maďarska, Polska, Španělska a České republiky). Projekt byl odstartován na jaře v roce 2004 a bude probíhat do poloviny roku 2007. Za Českou republiku je do projektu zapojen Jihočeský kraj a podílí se na něm společně s Hasičským záchranným sborem kraje. Projekt se zaměřuje na: ü vytvoření a zlepšení metod a praktických dovedností k vytvoření organizačního modelu systému řízení schopného koordinovat, řídit a optimalizovat informace, lidské a materiální zdroje ü možnost spoluúčasti na využívání nových informačních a komunikačních technologií zaměřených na zlepšení techniky a nástrojů pro monitorování a prevenci rizik a dále spoluúčast na důležitých operativních nástrojích k podpoře činnosti krizového managementu ü rozvoj a zlepšení metod, techniky a nástrojů pro mapování a monitorování rizik ü zlepšení informovanosti a připravenosti obyvatelstva ke zvýšení sebeochrany Fáze projektu Projekt je rozdělen do 4 fází: ü seznámení s ochranou obyvatelstva partnerských zemí, vypracování tzv. "Zjišťovací zprávy" (červen-říjen 2004) ü výměna zkušeností a znalostí mezi odborníky jednotlivých partnerských zemí, vypracování "finálního produktu“ z činnosti jednotlivých pracovních skupin (říjen 2004-říjen 2005) ü transformace výsledků do lokální úrovně v jednotlivých partnerských zemích (listopad 2005 – říjen 2006) ü zpracování závěrečné zprávy, šíření výstupů z projektu (prosinec 2006 - červen 2007) Zjišťovací zpráva (Factfinding report) Cílem "Zjišťovací zprávy" byla výměna informací a znalostí v oblasti ochrany obyvatelstva v jednotlivých partnerských zemích v následujících oblastech: ü mechanismus pro koordinaci, řízení a organizaci systémů ochrany obyvatelstva ü používání nových informačních a komunikačních technologií v souvislosti s monitorováním rizik a s podporou řízení organizačního modelu a rozhodování ü metody, techniky a nástroje k monitorování a mapování rizik
ü metody a nástroje k účinnému informování a připravenosti obyvatelstva na mimořádné události Zprávu zpracovaly všechny partnerské země. Finální produkt (Final product) Na vypracování „Finálního produktu“ se podíleli přizvaní odborníci z jednotlivých partnerských zemí. Byly vytvořeny 4 pracovní skupiny. Každá skupina se zabývala jednou z oblastí, na které je projekt zaměřen, účast v pracovních skupinách byla podle zájmu každého z partnerů. Závěrečná příručka projektu SIPROCI „Závěrečná příručka“ projektu SIPROCI je zpracována z jednotlivých „Finálních produktů“ pracovních skupin. V rámci EU budou výsledky projektu SIPROCI prezentované v závěrečné příručce představeny na Mezinárodní konferenci v Bruselu, která se bude konat 16.-17. dubna 2007. Výstupy z činnosti pracovních skupin Pracovní skupina WG1 měla za cíl vytvoření a zlepšení metod a praktických dovedností k vytvoření organizačního modelu systému řízení schopného koordinovat, řídit a optimalizovat informace, lidské a materiální zdroje. Zjišťovací zpráva obsahuje: ü strukturu ochrany obyvatelstva od národní po lokální úroveň (včetně národní legislativní struktury) ü vztahy mezi národní, regionální a lokální úrovní v případě vzniku mimořádné události ü seznam institucí zahrnutých do systému ochrany obyvatelstva (soukromé/veřejné) na lokální úrovni ü rozdělení kompetencí na lokální úrovni (činnost a odpovědnost) ü strukturu rozhodovacího procesu na lokální úrovni při krizové situaci ü plánovací programy (kdo je odpovědný za vypracování, obsah a jeho implementaci, jaké jsou postupy/opatření/činnosti v rámci odpovědnosti při mimořádných událostech nebo její hrozbě jako je vyrozumění a varování, předpověď nebezpečí, informování o vývoji události, atd.) ü problémy ve vztahu ke koordinaci, řízení a organizaci ochrany obyvatelstva ü požadavky a potřeby v oblasti legislativy ochrany obyvatelstva Závěrečná zpráva Pracovní skupina WG1 sdílela své znalosti a zkušenosti v partnerských evropských zemích vzhledem k již existujícím organizačním modelům na místní úrovni. Cílem této skupiny bylo určení základních rysů a aktivit spojených s územním plánem ochrany obyvatelstva. Tento plán představuje základní článek ve všech moderních systémech zabývajících se ochranou obyvatelstva, aniž by byl omezován administrativními a právními systémy jednotlivých zemí. Je důležitým organizačně-řídícím nástrojem a zahrnuje všechny fáze ochrany obyvatelstva (monitoring a předpověď, prevenci a ochranu). Terminologický slovník Plán ochrany obyvatelstva obsahuje 100 původně zaznamenaných pojmů, z nichž 25 bylo pracovní skupinou WG1 vybráno do „Terminologického slovníku“ ke sjednocení odborné terminologie v EU. Aplikace do místní úrovně Simulační den v Itálii – Provincie Macerata v červenci 2007. Tématem cvičení byl rozsáhlý požár v těžko přístupném terénu.
Pracovní skupina WG2 se zaměřovala na využití nových informačních a komunikačních technologií. Členové této pracovní skupiny se podíleli na tvorbě vstupního dokumentu, „Zjišťovací zprávy“, kde byl popsán stav využití informačních a komunikačních technologií (ICT) v jednotlivých regionech. Zjišťovací zpráva obsahuje: ü Hlavní IT používané v celé zemi (aplikační programy, používané technologie, formy, příklady) ü IT systémy pro krizové řízení používané na lokální úrovni (technický popis, uživatelé, výsledky, náklady, aktualizace informací a dat, kompatibilita s jinými systémy) ü Problémy ve vztahu k informačním a komunikačním techno logiím a územním informačním systémům ü Potřeby a zájmy v oblast i Finální produkt Činnost pracovní skupiny byla zaměřena na podporu pro provádění prací v oboru ochrany obyvatelstva v oblastech prevence, přípravy i samotných záchranných a likvidačních pracích. Tématika byla rozdělena do dvou oblastí: a) Strategie využití ICT v ochraně obyvatelstva b) Integrace a komunikace Těmto oblastem byl přizpůsoben i plán práce skupiny WG2, kdy v oblasti a) bylo rozhodnuto zpracovat dokumenty v těchto zájmových bodech: ü Přehled evropských direktiv, standardů a legislativy vztahujících se k ICT ü Dobré a špatné zkušenosti s nasazením ICT ü ICT systémy pro ochranu obyvatelstva využívané ve světě V oblasti b) se jednalo o tato témata: ü Systémy využívané organizacemi zajišťujícími ochranu obyvatelstva ü Komunikační strategie cestou ICT (v prevenci, přípravě a záchranných pracích) směrem k veřejnosti a správním orgánům ü Doporučení pro nejvyšší vedení v oblasti nasazení ICT v ochraně obyvatelstva ü Aplikační integrace Mezi nejzajímavější dokumenty „Finálního produktu“ patří: ü Přehled evropských direktiv, standardů a legislativy vztahujících se k ICT - tento dokument poskytuje revue evropské legislativy v oblasti ICT. Potenciální tvůrci informačních systémů, a to nejenom z oblasti ochrany obyvatelstva, tímto materiálem dostávají souhrn evropských právních norem, které by měly být dodrženy s ohledem na předpokládanou budoucí integraci informačních systémů. ü ICT systémy pro ochranu obyvatelstva využívané ve světě - tento přehled mapuje používané systémy pro jednotlivé potenciální zdroje rizik a to v celosvětovém měřítku. Každý systém je zde stručně popsán tak, jak to dovolily informační zdroje. „Závěrečná příručka“ pracovní skupiny WG2 se v současné době zpracovává a po jejím dokončení bude zveřejněna na webových stranách Krajského úřadu Jihočeského kraje. Aplikace výstupů projektu do lokální úrovně Jelikož ICT nejsou komoditou, která by šla takto jednoduše přenést, je příliš svázána autorským právem a návazností na technologie, zvolili členové pracovní skupiny WG2 pro určování směru vývoje ICT formu informačních dnů. Jako nejkomplexnější informační systém, který byl členskými státy projektu prezentován byl zhodnocen Informační systém Výjezd (ISV), který užívají OPIS HZS v České republice. Tento systém (ISV) byl také obsahem Informačních a simulačních dnů pracovní skupiny WG2, které se konaly v říjnu
roku 2006 v Českých Budějovicích. Dvoudenní prezentaci systému doplnila třetí den praktická ukázka využití spojená s návštěvou OPIS HZS Jihočeského kraje. Pracovní skupina WG3 - skupina se zabývala metodami, technikami a nástroji pro mapování a monitorování rizik. Zjišťovací zpráva ü Druhy rizik na území jednotlivých států (frekvence, míra rizika, poslední událost, zkušenosti) ü Činitele zahrnuté do mapování a monitorování rizik ü Používané metody, činnosti a nástroje ü Úloha a rozsah používání nových ICT ü Problémy při mo nitorování a mapování rizik na lo kální úrovni ü Zájmy a potřeby Závěrečná zpráva Pracovní skupina WG3 analyzovala a porovnávala “metody, techniky a nástroje pro monitorování a mapování rizik” v jednotlivých partnerských zemích. Její práce se zvláště soustředila na metody mapování rizik. Členové pracovní skupiny WG3 porovnali metody mapování rizik používaných v jejich zemích, vybrali a navrhli metodu HVA (metoda rizik a zranitelnosti), která je úspěšně použita v Provincii Macerata (Itálie). Metoda byla zlepšena na základě dalších studií, úvah a analýz různých procesů v Itálii a analýz různých procesů používaných v ostatních evropských i neevropských zemích. Tato metoda tak představuje návrh nejlepšího postupu pro mapování rizik a odráží potřebu existence směrnice k přijetí společné metody, která by měla být závazná pro všechny země v EU. Výhody společné metody pro mapování rizik Výhodou přijetí společné metody je usnadnění konfrontace a výměny informací a dat mezi odborníky a techniky, kteří pracují v oblasti civilního a nouzového plánování. Ve skutečnosti by používání společné klasifikace rizik a společné terminologie umožnilo jednotné předvídání a prevenci vzniku mimořádných událostí/krizových situací, případně jednotné řešení vzniklé situace. Pokud by se scénář řešení odkazoval na společné standardy, byla by také umožněna přesná znalost očekávaných následků mimořádné události/krizové situace pro konkrétní typ rizika. Existence společné klasifikace rizik by umožnila získat objektivnější kritéria pro rozdělení finančních fondů do různých zemí, regionů a měst, kde by měly přednost především oblasti charakterizované vyšší úrovní rizika. Navíc by tento způsob klasifikace rizik vytvořil základ pro společné strategie zmírňování rizik v oblastech se stejnou úrovní rizika, i pokud se nacházejí v různých zemích. Hlavním problémem při zavádění společné metody spočívá v tom, že každá země/region již má své metody, software, databáze a systémy mapování rizik. Může být proto obtížné přijmout společnou metodu z důvodu sociálních, ekonomických a politických aspektů v jednotlivých zemích. I přesto, že hlavní potenciální cílovou skupinou pro zavedení společné metody jsou země, které se účastní projektu, měly by být zahájeny diskuse v evropském měřítku, aby se vytvořil základ pro sjednocení metod mapování rizik. Aplikace výstupů projektu do lokální úrovně: Simulační den v Německu město Öldenburg 14.-16.9.2006 (Kongres na téma mapování a monitorování rizik, cvičení složek IZS - havárie s únikem chemických látek). Pracovní skupina WG4 se zabývala vytvářením nových metod v oblasti „Informování a připravenosti obyvatelstva na mimořádné události. Zjišťovací zpráva ü Orgány a organizace zabývající se přípravou a informováním obyvatelstva
ü Cílové skupiny obyvatelstva ü Úloha místního systému při přípravě a informování obyvatelstva ü Metody používané pro přípravu a informování obyvatelstva ü Používané nástroje ü Připravenost obyvatelstva ü Problémy při přípravě a informování obyvatelstva na lokální úrovni ü Zájmy a potřeby Závěrečná zpráva „Závěrečná zpráva“ má být užitečným nástrojem poskytujícím poučení a návrhy, jak zvládnout a zlepšit komunikační strategii a účinný přenos informací. Primárně je určena úředním osobám pracujícím v oblasti ochrany obyvatelstva, bez ohledu na administrativní oblast, ke které příslušejí, ale jako taková může být přínosem pro každého, kdo má zájem o tuto specifickou oblast. Zpráva pojednává o strukturování komunikačních kanálů k občanům, a to podle cílové skupiny obyvatelstva (děti, starší občané, široká veřejnost), o závislosti na povaze nebezpečí (preventivní-pomalé informování, anebo naléhavé-rychlé informování), o způsobu a závislosti komunikace na jejím účelu, tj. komunikace uvnitř organizace a nebo informování občanů. Aplikace výstupů projektu do lokální úrovně V oblasti informování a přípravy obyvatelstva na mimořádné události se Česká republika zaměřovala na dětskou populaci. Navržený pilotní projekt „Víš, co máš dělat v případě mimořádné události?“ pro zlepšení znalostí žáků 2.stupně základních škol byl vyzkoušen na 4 základních školách v Jihočeském kraji v období březen až červen 2006 a skládal se ze 3 částí: ü průběžného seznamování dětí prostřednictvím plakátů s tématikou ochrany obyvatelstva umístěných na chodbách škol kde se děti běžně pohybují. Učitelé s obsahem plakátů seznamovali děti také aktivně – např. formou hry, výtvarným ztvárněním ü přednáškových pásem zaměřených na druhy mimořádných událostí, IZS, činnost hasičů, ochranu obyvatelstva a základy první pomoci. ü soutěže znalostí zaměřené na oblast ochrany obyvatelstva pro žáky 7-8. tříd. Soutěž probíhala ve 2 kolech, školní a krajské, které bylo doplněno exkurzí a ukázkou techniky na HZS Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Do budoucna uvažujeme o rozšíření soutěže o praktickou část a možnosti mezinárodních soutěží za využití projektů financovaných z prostředků EU. Současně na projektu byla odzkoušena možná spolupráce v této oblasti mezi krajským úřadem, hasičským záchranným sborem kraje, obcemi a školami na území kraje.