EO_04 Základní prvky koordinace - čin/fakt produkce – čin/fakt
Obsah přednášky • • • • • •
Specifikace existenčních pravidel. Typy faktů a pravidla výskytu. Organizace. Koordinační čin, produkční čin. Koordinační fakt, produkční fakt. Aktoři.
2
Specifikace existenčních pravidel • Na základě deklarovaných kategorií typů statum, mohou být definovány nové typy statum tak zvané odvozené typy statum. • Rozlišují se čtyři odvozené druhy a to: – dělení – partition, – agregace, – specializace, – generalizace.
3
Dělení (partition)
• Odvozená třída objektu ČLEN je definovaná jako množina osob, které se nachází v roli Y v populaci typu statum člen v dané době. • Znamená to, že jsou to osoby, které v dané době jsou členy dané organizace. Tím jsou vymezeny. 4
Dělení • Dělením rozumíme extenzionální definici typu statum na základě jedné nebo více rolí jiného typu statum. • Pokud jsou brány všechny role, (vyžaduje nepřítomnost pravidla jedinečnosti) mluvíme o agregaci.
5
Dělení
6
Dělení • V první části obrázku je oddělená část e. • Ve druhé části obrázku je oddělená část f, která se oddělila od původní d. • V podstatě to znamená, že se nemusíme odkazovat na d, ale stačí na f, které bude mít svůj význam. • Podobně je to i ve třetí části obrázku, kde je oddělená část g. • Můžeme se tedy odkazovat na g, i když to je stále začleněno do třech rolí. • Jako příklad můžeme vzít, osoba/y která má dané hodnocení za daný kurz. • X bude role osoby, Y role hodnocení a Z získané body. • Potom vydělení g bude reprezentovat odkaz na získané body, které ale existují ve vazbě na osobu a na kurz. 7
Agregace E c A
X
Y
B
Extenzionální definice kategorie E e se nazývá agregací od c.x a c.y
• Agregace znamená pojetí složeného typu objektu jako nový typ objektu (zabírá všechny role). • Je to ekvivalentní označení objektivizace, které jsme používali v metodice ORM. • Známým příkladem agregace může být, chápání faktu, že muž a žena uzavřeli manželství jako nový unární typ faktu manželství. 8
Agregace • Je doporučeno modelovat každé manželství jako novou kategorii MANŽELSTVÍ. • Každé manželství je tak jedinečně identifikovatelné. • Takto je vyřešen problém opakovaného manželství stejného páru. • Je-li manželství identifikované pouze dvojicí osob <x, y> vzniká při opakovaném manželství problém. 9
Agregace A
Z
B
X
E
Y
W
• Tato uvedená transformace je však doporučená k používání. • Jednak je z ní vidět, že role X a Y jsou omezeny jedinečností a dále, že agregovaná třída objektů E je mandatorní (povinná). 10
Specializace & generalizace • Specializace a agregace se se často považují za inverzní přístupy. • Je to zřejmě způsobeno symetrickým vztahem podtyp-nadtyp (subtype – supertype). • Tvrzení o inverzních přístupech není zcela pravdivé. • Typ specializace je vždy nakonec v konečném důsledku podtypem kategorie (nebo třídy, která je generalizací dvou a více kategorií). 11
Specializace & generalizace • Příkladem specializace je STUDENT, který je podtypem OSOBY. • Naproti tomu typ generalizace je vždy v konečném důsledku sjednocením dvou kategorií. • Např. DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK je definovaný jako sjednocení AUTA, LETADLA a LODĚ. • K identifikaci DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU musíme použít registrační čísla auta, letadla a lodě. • Neexistuje registrační číslo dopravního prostředku. 12
Specializace • notace intensionalní definice odvozeného typu statum b • generické odvozovací pravidlo je: b(x) = a(x) & < predikát nad x > b se nazývá specializací a
13
Generalizace
notace extencionální definice typu statum a je: A=BUC a se nazývá generalizací b a c 14
Specializace • Typ specializace je vždy formálně podtypem kategorie (nebo třídy, která je generalizací řady kategorií). Objekty v extenzi typu specializace jsou identifikovány jako objekty v kategorii, ke které patří. • Příkladem specializace je STUDENT; ten je podtypem OSOBY. • Existuje rozdíl referenčního pravidla, kde je to deklarované pomocí typu statum, a odvozovacího pravidla - student je odvozen jako typ statum. 15
Generalizace • Jako o možném pravidle pro odvozování, můžeme uvažovat o predikátu, v němž je požadovaná existence typu statum a které říká, že osoba je registrovaná jako student. • Objekty ve STUDENT jsou identifikované jako objekty v kategorii OSOBA.
16
Typy faktů a pravidla výskytu f
notace declarace unárního typu factum f, tykající se objektu třídy A predikativní věta vysvětluje f má místo pro objekty x ϵ A 17
Typy faktů a pravidla výskytu
• notace declarace typu faktum • konkrétní členství, na které je odkazováno hodnotou X, začíná svoji operační existenci ve chvíli vytvoření fakta „členství X začalo“. Operační existence objektu je definovaná jako podmínka být efektivní nebo použitelný. 18
Pravidlo prerequisite • Pravidla výskytu jsou pravidla, která definují prostor přechodů světa a existují dva druhy, které rozlišujeme: prerequisite a preclusion. • Pravidlo prerequisite vyjadřuje, že se přechod musí uskutečnit před nějakým jiným přechodem. • Příkladem může být výpůjčka knihy, která nemůže být ukončena, pokud nezačala.
19
Pravidlo prekluze
• Pravidlo preclusion zakazuje, aby se nějaký přechod uskuteční poté, co se uskuteční jiný přechod. • Příkladem může být, že po ukončení členství není možné platit za toto členství poplatek.
20
Organizace • Základem a podstatou DEMO metodologie je, že organizace se chápe jako sociální systém, to je systém, jehož prvky jsou sociální individua nebo subjekty, které provádí dva druhy činů: – produkční činy (v angl. zkratce P-acts) – koordinační činy (v ang. zkratce C-acts).
• Vykonáním produkčních činů subjekty přispívají, že zboží nebo služby jsou doručeny nebo poskytnuty okolí organizace. 21
Produkční čin • Produkční čin může mít materiální nebo nemateriální povahu. • Příklady materiálních produkčních činů jsou činy spojené s výrobou, skladováním a dopravou vyráběného zboží. • Příklady nemateriálních produkčních činů jsou rozsudek soudu odsuzujícího někoho, rozhodnutí vyplatit pojistnou událost, jmenovat někoho prezidentem. 22
Koordinační čin • Vykonáváním koordinačních činů, subjekty uzavírají a plní sliby a dohody týkající se vykonávání produkčních činů navzájem mezi sebou. • Produkční činy jsou tedy uvnitř koordinačních činů. • Abychom zobecnily pojem subjektu jednak uvnitř organizace a jednak z vnějšku organizace, je zaveden pojem role aktora. 23
Produkční a koordinační svět • Podobně jako rozlišujeme produkční a koordinační činy, rozlišujeme mezi produkčním a koordinačním světem v nichž tyto druhy činů mají svůj vliv. • V angl. zkratce P-world, C-world. • Slovo svět má charakter pojmu domény. • Stav produkčního světa (P-world) je dán množinou produkčních faktů (P-facts). 24
Produkční a koordinační svět • Stav koordinačního světa (C world) je dán množinou produkčních faktů (C-facts). • Konkrétně: – stav P-světa v konkrétním časovém bodě je dán množinou P-faktů, která byla vytvořena do daného časového bodu, – stav C-světa v konkrétním časovém bodě je dán množinou C-faktů, které byly vytvořeny do daného časového bodu. 25
Produkční a koordinační svět • Tímto způsobem uchováváme historii obou světů (domén).
26
Produkční a koordinační svět • Výsledkem úspěšného vykonání produkčního činu je produkční fakt (P-fact). • V kontextu knihovny to např. může být: – „členství #387 právě začalo existovat“ – „pokuta za výpůjčku #387 byla zaplacena“.
• Výsledkem úspěšného vykonání koordinačního činu je koordinační fakt (C-fact).
27
Produkční a koordinační svět • Příklady koordinačních faktů: – bylo požadováno (being requested) v produkčním faktu „členství #387 právě začalo existovat“ – bylo přislíbeno (being promised) v produkčním faktu „členství #387 právě začalo existovat“ – a např. bylo přislíbeno (being promised) v produkčním faktu „pokuta za výpůjčku #387 byla zaplacena“.
• Provázanost koordinačních a produkčních činů a faktů. 28
Produkční fakt • Vytvoření faktu daného typu je přechod stavu v jednom ze dvou světů a vytvoření instance typu faktu v konkrétním časovém bodě je událost (event). • Např. vytvoření typu faktu členství M začalo, způsobí přechod v P-světě knihovny a vytvoření konkrétní instance členství #387 začalo, v konkrétním čase t1 je událost ve stejném P-světě. 29
Koordinační fakt • Podobně vytvoření typu faktu produkční fakt (členství M začalo), je požadováno, způsobí přechod v C-světě knihovny a vytvoření konkrétní instance produkčního faktu (členství #387 začalo), je požadováno v konkrétním časovém bodě t2 je událost ve stejném C-světě. • Koordinační čin a fakt je jedinečně spojen s konkrétním produkčním činem a faktem.
30
Grafické znázornění vztahů mezi P-světem, C-světem a aktory
• Symboly: koordinační fakt - kruh, aktor – čtverec, produkční fakt – kosočtverec. • Plná čára od aktora k C-světu vyjadřuje, že aktor provádí C-činy. Čárkovaná čára od C-svět k aktorovi vyjadřuje, že aktor si je plně vědom stavu C-světa v době své aktivity. 31
Grafické znázornění vztahů mezi P-světem, C-světem a aktory
• Plná čára od aktora k P-světu vyjadřuje, že aktor provádí P-činy. • Čárkovaná čára od P-světa k aktorovi vyjadřuje, že aktor si je plně vědom stavu P-světa v době své aktivity. 32
Nezávislost na implementace • Prostřednictvím pojmů rolí aktora, C-činů/faktů a P-činů/faktů jsme plně abstrahovali od konkrétních implementací podniku. • Tím míníme, že konkrétní subjekty, které vykonávají role aktorů v konkrétním čase, konkrétní způsob ve kterém jsou vykonávány C-činy a konkrétní způsob, ve kterém jsou prováděny P-činy.
33
Koordinační činy • Koordinační čin je čin, který je vykonán jedním aktorem nazvaným vykonavatel (exekutorem) a směřovaný k jinému aktoru adresátovi. • Skutečně se skládá e dvou souběžných (konkurentních) činů: čin úmyslu (záměru, intension) a čin propozice (návrhu, proposition). • Příklad záměru: požadavek, slib, dotaz, tvrzení (request, promise, question, assertation).
34
Koordinační činy • V činu propozice vykonavatel prohlásí fakt a asociovaný čas o čemž je záměr. • Faktem je produkční fakt a časem je čas v němž fakt skutečně nastane, nebo je předpoklad, že se fakt uskuteční (závisí na propozici). • Časem se myslí spíše časový interval.
35
Reprezentace koordinačního činu
36
Standardní notace koordinačního činu Jan
žádá
Marii
vykonavatel záměr adresát (intension)
členství #387 začalo existovat
12/04/2012
fakt
čas
propozice / proposition
37
Produkční činy • Koordinační činy jsou vždy přímo nebo nepřímo o produkčních činech, předněji o produkčních faktech. • Např. člověk může žádat, slíbit, předvést, akceptovat produkční fakt zboží zákazníkovy objednávky #1468 bylo odesláno na zákazníkovu adresu dodání. • Toto je materiální fakt, který může být pouze způsoben materiálním činem – přesun fyzických položek z místa na místo. 38
Nemateriální fakt • Může např. existovat fakt: Kamil Brabenec získal ocenění nejlepší příspěvek na konferenci. • To je nemateriální fakt, který byl způsoben nemateriálním činem. • Tento čin je rozhodnutím komise, která dostala požadovanou pravomoc od účastníků konference. • Komise vykoná rozhodnutí (produkční čin) ale patrně nepředvádí (state), že učinila rozhodnutí. • Z teoretického pohledu je třeba si uvědomit, že pouze pokud komise prohlásí (states – koordinační čin), že Kamil Brabenec získal ocenění a tento fakt je přijat účastníky konference, pak se fakt stane se skutečným faktem. 39
Nemateriální fakt • Komise vykoná pravomoc, která je akceptovaná účastníky konference. • Pokud komunita konference neschválí rozhodnutí komise – Kamil Brabenec nebude ohodnocen za nejlepší příspěvek.
40
Materiální fakta • Materiální fakta začnou existovat stejným způsobem jako nemateriální fakta. • U dodávky zboží, dodává toto zboží většinou dopravní firma. Jak zabezpečíme skutečné dodání, kdo to bude kontrolovat? • Jak se může být člověk jistý, že dodané zboží je objednávka #1468? Kdo to zajistí?
41
Materiální fakta • Nemůže to být provedeno pouhým pozorováním zákazníkem nebo dopravcem. • Vyžaduje to koordinační činy podobné jako při nemateriálním faktu (vyhlášení best paper). • Musí být prohlášení (state) producenta faktu (dopravce) o dodávce zboží, stejně jako přijetí (accept) stranou, která objednala dopravu (dodavatele zboží).
42
Materiální fakta • To co lidé běžně nazývají materiální čin/fakt je většinou kombinace nemateriálního činu/faktu a materiálního činu/faktu. • Zmatek způsobují pojmy „dodání -delivering“ a „koupení -buying“. • Při nákupu bochníku chleba, člověk prioritně chce vznik faktu vlastnictví bochníku.
43
Materiální fakta • Protože čin, fyzické předání bochníku se bere jako předvedení (stating), že vlastnictví je přesunuto, čin dopravy a předvedení (state) se zdají být jedním a tím stejným činem. • Podobná úvaha platí pro odebrání bochníku a přijetí přenosu vlastnictví a přijetí dopravy. • Nejdůležitější čin/fakt je přenos vlastnictví, což je nemateriální čin/fakt.
44
Materiální fakta • Při nákupu domu nebo auta, je jediný rozdíl od nákupu bochníku v tom, že se auto resp. dům se nedají fyzicky předat jako bochník. • Místo toho se na auto nebo dům jednoznačně odkazujeme a tím je identifikujeme. • V případě nákupu bochníku je zde nejen přesun vlastnictví ale také doprava bochníku. • Tento čin je stejné podstaty jako doprava zboží zákazníkovi podle objednávky #1468. 45
Materiální fakta • Existuje tedy principiální odlišnost mezi koordinačními činy a (materiální/nemateriální) produkcí.
46
Aktor agent • Aktor – (aktér) subjekt, živá bytost. • Agent – počítačová entita simulující většinou chování aktora. • Aktor má většinou několik rolí, např. žadatel o členství v klubu, člen klubu. • Každá role se graficky znázorňuje zvlášť. • Role aktora je definovaná jako ‘množství’ pravomocí (oprávnění), k vykonávání konkrétního činu. 47
Role aktora • Role aktora může byt souběžně vykonávána více subjekty, stejně tak i kolektivně. • Např. na úřadě můžeme žádost vyřídit u více zaměstnanců. • Jeden subjekt může úspěšně zastávat několik rolí.
48
Role aktora • Zůstává otázka jak se aktor stane aktivním a jak jsou řízeny jeho činnosti a proč provádí činy. • Aktoři pracují autonomně, samosprávně. • Nejsou spouštění událostmi, to by byla příliš mechanická koncepce pojetí aktora. • Místo toho neustále prochází ve smyčce tzv. cyklus aktora, ve kterém provádí svoji agendu.
49
Role aktora • Mají důvod k činnosti, protože agenda je C-fakt s navrženým časem k jejímu vykonání, k čemuž je aktor zavázán. • Pravidla akcí vedou aktory během provádění jejich agendy. • Jako následek zpracování agendy, aktor obyčejně vykonává jeden, nebo více jiných C-činů. • Adresáti těchto C-činů jsou jiní aktoři, což znamená, že výsledné C-fakta jsou přidána do agendy jiných aktorů. 50
Role aktora • Tímto způsobem aktoři pokračují v dodávání si práce jeden druhému. • Jedinou výjimkou jsou terminální C-fakta.
51
Grafické symboly koordinační, produkční fakt, aktor
• Doplněna: zodpovědnost (responsibility) pravomoc (authority) a kompetence (competence). 52
Kompetence/ pravomoc /zodpovědnost • Kompetencí je míněna schopnost subjektu vykonávat konkrétní P-činy, stejně jako vykonávat C-činy. • Např. instalatér nebo soudce má odpovídající znalosti, vědomosti a zkušenosti vykonávat konkrétní profesi.
53
Kompetence/ pravomoc /zodpovědnost • Aby mohl vykonávat svoji profesi, musí být zaměstnán nebo mít IČO – být stanoven, jmenován. Tím dostane pravomoc činnost vykonávat. • Např. instalatér ve společnosti X, soudce u soudu Y. • Na základě hodnot a norem instituce, kterou člověk reprezentuje, stejně jako na základě všeobecných kulturních hodnot a norem, společnosti, které je člověk členem, je očekáváno, že člověk bude vykonávat garantovanou pravomoc zodpovědným způsobem. 54
Kompetence/ pravomoc /zodpovědnost • To je co míním zodpovědností. • Zodpovědnost má pak subjekt vůči klientům dané společnosti resp. soudu. • Zodpovědnost se primárně projevuje v koordinaci.
55
