Implementace a rozvoj systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání)
29
1
Název projektu
Implementace a rozvoj systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání)
Gestor
MŠMT, MPSV
Spolugestor
MPO, MMR, MF
Zahájení projektu
2011
Ukončení projektu
2020
Obsah, charakteristika projektu
Projekt má za cíl podporovat rozvoj koncepce celoživotního učení (dále jen „CŽU“), především pak systému dalšího vzdělávání (dále jen „DV“), a to včetně nutnosti zefektivnit veřejné služby zaměstnanosti a efektivněji využít kapacit institucí počátečního vzdělávání a soukromých subjektů. Hlavním záměrem je zvýšení účasti obyvatel v kvalitním systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání). Projekt by měl reflektovat Strategii celoživotního učení a lépe jí propojit s politikou zaměstnanosti. Vytvoření kvalitního systému CŽU patří k důležitým faktorům konkurenceschopnosti České republiky. Koncepce CŽU prezentuje zcela nový, systémový přístup ke vzdělávání. Termín CŽU deklaruje, že vzdělávat by se měl každý, a to v průběhu celého svého života. Zakomponování systému DV do politiky státu přispívá ke zlepšení zaměstnanosti a adaptabilitě dospělých na podmínky trhu práce i ke zlepšení sociální koheze společnosti. Uplatnění na trhu práce je podmíněno nejen vzděláním v rámci počátečního formálního vzdělávání, ale rostoucí měrou především ochotou učit se a dále vzdělávat, získávat nové znalosti a dovednosti, rozšiřovat a prohlubovat svou kvalifikaci a pracovat na svém osobním rozvoji i v dospělosti, tedy DV. Pro moderní a konkurenceschopnou ekonomiku je nezbytné zapojení dospělé populace do DV. Je nutné stimulovat a motivovat občany ke zvyšování a udržování kvalifikace odpovídající potřebám trhu práce v průběhu celého ekonomicky aktivního života. Momentálně je v ČR velice nízký, byť rostoucí podíl dospělé populace zapojené do DV. Systém DV, který je v moderním světě velmi důležitý, je v ČR velmi málo rozvinutý a jen nedostatečně se využívá jeho potenciálu a nepřeberných možností, které nabízí. DV je z hlediska konkurenceschopnosti důležité vzhledem k tomu, že vede člověka k rozvinutí a zkvalitnění osobních i profesních dovedností, které mu umožňují trvale se prosazovat na trhu práce. Kvalitně vzdělaní a kvalifikovaní občané tak mají významnou ekonomickou výhodu čelit budoucím výzvám a schopnost uplatnit své zkušenosti v praxi, což dále přispívá ke zlepšení jejich sociální a ekonomické situace. Projekt musí klást důraz na dva aspekty důležité pro úspěch systému v dlouhodobém horizontu: 1) Příprava a implementace opatření musí být prováděna na základě systematického uplatňování přístupů politik založených na evidenci (evidence based policies, podrobněji popsáno též v Úvodu strategie, např. důraz by měl být dáván na sběr, analýzu a vyhodnocováni empirických dat a k jejich průběžným úpravám a nutným změnám k docílení co největší efektivity jakéhokoliv opatření.). Efektivní systém CŽU se neobejde bez
Trh práce
Projekt – obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí
kvalitně zpracovaných dat o potřebách pracovního trhu a o schopnosti CŽU tyto potřeby naplnit.
Trh práce
29
Implementace a rozvoj systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání)
2) Potřeba úzké meziresortní spolupráce. Jedním ze základních aspektů systému CŽU je využití nabídky vzdělávací soustavy pro měnící se potřeby poptávky trhu práce. Pro sladění této nabídky a poptávky je nutná součinnost zejména MŠMT a MPSV, která by měla postupovat společně při přípravě a implementaci efektivních nástrojů vycházející z empirické evidence. V opačném případě hrozí neefektivní využívání finančních prostředků v důsledku alokačních či procesních nedokonalostí. Úspěch této karty lze tedy očekávat pouze při aktivní soudržné spolupráci obou resortů. Projekt je úzce provázán s projektem „Rozvoj trhu práce“ v gesci MPSV, zejména s rozvojem Aktivní politiky zaměstnanosti; a s projektem „ Reforma vysokého školství“ v gesci MŠMT.
2
Popis stávající situace, důvody řešení
V roce 2007 byla schválena Strategie celoživotního učení ČR zastřešující vzdělávací systém od základního a středního vzdělávání až po další vzdělávání. Oblast dalšího vzdělávání je klíčovou pro naplnění role vzdělávání ve vztahu k posilování konkurenceschopnosti. Problémem je, že jednotlivé formy DV postrádají v ČR jednotnou právní úpravu, což může limitovat zájem o tuto klíčovou formu vzdělávání, zejména pro již ekonomicky aktivní osoby. Z hlediska rozvoje různých forem dalšího vzdělávání rovněž chybí jednotné zpracování dostupných informací, kterými by bylo možno vyhodnocovat detailnější trendy dalšího vzdělávání. Velmi důležitou budoucí výzvou v oblasti dalšího vzdělávání je nalezení motivačních a stimulačních nástrojů pro intenzivnější zařazení osob s nižším vzděláním, případně pro jejich zaměstnavatele. Průběžné zvyšování vzdělanosti pracovní síly, ať již cestou formálního či neformálního vzdělávání či školení a rekvalifikací, je v ČR stále nedostatečné. Podle posledních dostupných údajů z roku 2009 si u nás nějakým způsobem zvyšovalo svou kvalifikaci 6,8 % všech osob ve věku 25–64 let, ale na úrovni EU 27 to bylo 9,3 %. Přitom severské státy uvádějí, že si svou odbornost zvyšovalo až 25 % osob v této věkové skupině. ČR tak stále zaostává ve využívání finanční podpory podnikového vzdělávání, daňových úlev, zabezpečení kvality školitelů apod. Je třeba zlepšit přístup k CŽU, aby lidé mohli snadněji dostát růstu profesních nároků, případně snadněji měnit zaměstnání směrem do odvětví s vysokou přidanou hodnotou a do expandujících profesí. CŽU je proto nutné provázat s potřebami zaměstnavatelů a regionů („kurzy na zakázku“), jejichž systémová účast vhodnou formou (s ohledem na obecnost či firemní specifičnost vzdělávání) je v řadě případů klíčová pro smysluplnost dalšího vzdělávání.
Příklad ze zahraničí
Švédsko: Systém CŽU má ve Švédsku již pevnou tradici. Vzdělávání dospělých je vůbec jednou z hlavních priorit dlouhodobé vzdělávací politiky. Systém umožňuje každému staršímu 20 let doplnit si vzdělání od základní po středoškolskou úroveň podle individuálních požadavků a potřeb formou kurzů. Vzdělávání dospělých mají na starosti obce, které jsou povinné ho zdarma místním zájemcům zajišťovat a aktivně o něm informovat. Navíc pracující mají právo vzít si na doplnění vzdělávání volno, případně jim i stát poskytne finanční podporu či půjčku. Pro ty, co nemohou docházet na pravidelné kurzy, je ve Švédsku několik tzv. národních škol, které
Implementace a rozvoj systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání)
29
Cíle a měřítka projektu
3
Popis cíle
Měřítko
Hodnota
Vytváření systému CŽU na základě analýz a vyhodnocení potřeb trhu práce v souladu se zásadami empirických analýz, vyhodnocení úspěšnosti a efektivnosti jednotlivých aspektů CŽU (dle zásad nastíněných v části "Úvod“)
Existence empirické evidence, analýz a vyhodnocení situace na trhu práce a v systému CŽU
Veškeré kroky v oblasti CŽU jsou podnikány na základě empirických analýz
Rozvoj nabídky kurzů DV (jak v rámci středních a vysokých škol, tak v rámci podniků, pro zaměstnance i uchazeče o zaměstnání)
Počet dostupných kurzů DV
Nelze adekvátně měřit
Zvýšení podílu účasti občanů (25‐ 64 let) na DV na 15 % do roku 2020 (do 2015 – poměrná část)
Zvýšení participace občanů v DV
% ‐ zapojení občanů v DV
Zvýšení úrovně odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů
Vyšší úroveň kvalifikací podle NSP, resp. NSK.
Vyšší než nyní
Vyšší
Zvýšení zaměstnatelnosti nezaměstnaných osob nebo osob ohrožených na trhu práce
Počet uchazečů a zájemců o zaměstnání, u kterých došlo ke zvýšení či získání nové kvalifikace a ke zlepšení jejich postavení na trhu práce.
Trh práce
provádí doplňkovou výuku formou dálkového studia. Ty jsou spravovány státem. Dánsko: schválilo globalizační fond, který investuje do rekvalifikací a DV pracovní síly. Podle OECD je Dánsko v tomto ohledu světovým lídrem, čtyřicet procent dělníků už prošlo těmito programy. Velká Británie: Při zavádění systému CŽU je inspirací projekt Business Link. Ten funguje jako ucelená síť s vhodnou kombinací poradenských, vzdělávacích, mentorských a sociálních služeb, které se flexibilně přizpůsobují změnám a reakcím na trhu práce, ale i v podnikání, makro i mikroekonomice a legislativních změnách.
Trh práce
29
Implementace a rozvoj systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání)
Dokončení národní soustavy povolání (NSP) a Národní soustavy kvalifikací (NSK) v souladu s požadavky podnikatelského prostředí
Fungující NSP a NSK
Kvalitativní měřítko
Posílení systémové vazby mezi počátečním a dalším vzděláváním na úrovni terciárního vzdělávání
Počet a kvalita dílčích kvalifikací Národní soustavy kvalifikací na úrovních 5 až 8.
Vytváření transparentních systémů uznávání předchozího učení a DV
Počet zkoušek dílčích kvalifikací před autorizovanou osobou
Růst počtu těchto dílčích kvalifikací
Růst počtu těchto zkoušek (samostatně do úrovně 4 EQF a od úrovně 5 do úrovně 8 EQF)
Hlavní dotčené skupiny
Skupina 1
Skupina 2
Podnikatelský a veřejný sektor
Zaměstnanci
Školicí střediska a školy, poskytovatelé vzdělání, poradenská centra
Skupina 3
Skupina 4
Finanční dopady
Úřad práce
Nelze jednoduše vyčíslit
Popis realizace projektu
Popis realizace Jasné rozdělení kompetencí mezi MŠMT a MPSV při tvorbě společné koncepce rozvoje DV a identifikace oblastí společných garancí. Monitoring a vyhodnocení situace a vývoje na trhu práce (v agregátní, sektorové i regionální struktuře), na jehož základě budou vytvářeny či upravovány adekvátní strategie a specifická opatření v systému DV. Tvorba politiky trhu práce a vzdělávací politiky v souladu se strategií DV. Nastavení státního systému podpory kurzů DV. Nastavení systému zajišťování kvality kurzů DV. 4
Implementace a rozvoj systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání)
29
Výstupy projektu Funkční systém CŽU opírající se o kvalitní empirické analýzy vycházející z podkladů dodaných MŠMT a MPSV, motivující a stimulující občany ČR dále se v průběhu života vzdělávat a projevující se zvýšením účasti občanů ČR na dalším vzdělávání a zefektivněním trhu práce. Alokace finanční podpory z fondů EU pro rozvoj podnikových systémů řízení a rozvoj lidských zdrojů a pro rozvoj a podporu při získávání nové kvalifikace a při zvyšování, rozšiřování a prohlubování dosavadní kvalifikace. Zapojením zaměstnavatelů budou sladěny podporované dovednosti s potřebami trhu práce. Přijetí LLL Charter for Universities vysokými školami v ČR. Nastavení systému uznávání předchozího, neformálního vzdělávání a informálního učení.
Harmonogram projektu
Název etapy
Kontinuální podpora vzdělávacích aktivit
Start
Konec
Gestor
Popis
2011
2020
MPSV MŠMT MPO
Zjednodušení přístupu podniků k finančním formám podpory profesního vzdělávání – strukturální fondy EU. Poskytování podpůrných služeb k usnadnění přístupu k DV.
2011
2015
MŠMT, MPSV a MPO
Zřízení koordinačního centra, které by mělo na starost rozvoj dalšího vzdělávání.
2012
2015
MŠMT ve spoluprá ci se všemi zainteres ovanými aktéry
Zavedení informačního systému DV, který by všem zainteresovaným stranám přehledně zprostředkovával relevantní informace o DV. Informace by systém získával a zpracovával v souladu se zásadami politik založených na evidenci.
reflektujících aktuální a budoucí potřeby trhu práce
Zřízení Metodického, informačního a poradenského centra DV
Zavedení Informačního systému DV
5
Trh práce
Nastavení systému poradenských a dalších podpůrných služeb. Nastavení pravidel spolupráce veřejných služeb zaměstnanosti a podnikatelské sféry. Rozvoj podnikových systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů. Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí zaměstnanců a uchazečů a zájemců o zaměstnání. Otevřený systém kurzů celoživotního vzdělávání (dále jen “CŽV“) poskytovaných vysokými školami. Opatření, kde to je technicky možné, musí obsahovat rámec hodnocení jejich dopadu, podle kterého se účinnost opatření musí ex‐post vyhodnocovat.
Trh práce
29
Implementace a rozvoj systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání)
6
Zavedení systému kariérového poradenství v celoživotní perspektivě
2011
2015
MŠMT, MPSV
Zavedení integrovaného systému poradenských služeb pro volbu vzdělávací cesty a povolání, uplatnění na trhu práce a profesní rozvoj v celoživotní perspektivě. Součástí etapy je i revize a případná úprava současné legislativy týkající se CŽU ( DV), tak aby pro CŽU (DV) existovala jednotnější právní úprava, která by lépe sloužila potřebám systému CŽU (DV) a pracovního trhu.
Zavedení ratingu vzdělávacích institucí – jednoduchost s důrazem na zavedení systému excelence
2011
2015
MŠMT – spoluprá ce se vzdělávac ími instituce mi
Zavedení mechanismu podpory vzdělávacích institucí či interních firemních vzdělávacích systémů pomocí systému sebehodnocení/hodnocení. Opatření by se mělo řídit zásadami politiky založené na evidenci.
Implementace novelizovaného zákona o vysokých školách
2012
2013
MŠMT
Implementace opatření v zákoně o vysokých školách, která se týkají CŽV.
Nastavení státního systému podpory DV (finanční), úprava daňových předpisů
2012
2016
MŠMT, MF, MPSV, MPO
Finanční podpora DV.
Realizace pilotního projektu „Vzdělávejte se pro růst!“ a zavádění nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti
2011
2012
MPSV
Projekt „Vzdělávejte se pro růst!“ podporuje soulad nabídky a poptávky na trhu práce a koncepční změny v této oblasti se zaměřením na růstová odvětví.
Národní soustava povolání
2011
2012
MPSV
Vytvoření otevřené databáze obsahující popis povolání, typových pozic a jednotek práce a kompetencí pro jejich výkon.
Národní soustava kvalifikací
2011
2015
MŠMT
Vytvoření kompletní databáze NSK.
