Popis výchozí situace: Město Břeclav leží na jihu Moravy v blízkosti hranic s Rakouskem a Slovenskem. Břeclav je důležitým dopravním železničním, ale také i silničním uzlem s velkou intenzitou místní i tranzitní dopravy. Vzhledem ke specifické rozloze města, kdy tři významné místní části jsou propojeny jednou tranzitní komunikací I/55, zde velice často dochází k dopravním kolapsům a zácpám. Protože se město se nachází v rovinatém terénu a rozloha města je v dojezdové vzdálenosti cyklistů, je podíl cyklistické dopravy velice výrazný. V blízkosti města Břeclav se nachází Lednickovaltický areál, který je vyhledávaný turisty, z nichž velká část navštěvuje tento areál na kole. V měřítcích ČR se řadí na jedno z prvních míst ve využívání cyklistické dopravy. Páteřní trasou je silnice I/55, na které byly v rámci rekonstrukce povrchů vyznačeny cyklistické pruhy. Druhou osou, s oddělenými cyklistickými pruhy, je ulice 17. listopadu a pokračování J. Palacha. Pro tyto komunikace byl v roce 2013 zpracován projekt: „Posouzení variant dopravně-inženýrských opatření na komunikaci I/55v Břeclavi s využitím spojité mikroskopické simulace“, který se zabývá hodnocením dopravní situace v jednotlivých lokalitách na průtahu městem Břeclav a navrhuje dopravně- inženýrská opatření vedoucí ke zlepšení současného stavu. Na ostatních trasách je cyklistická doprava realizována v rámci šířkového uspořádání komunikace, s výjimkou ulic Bratří Mrštíků, Čechova, Fintajslova, Polní a Šilingrova, kde bylo v roce 2011 bez provedení stavebních úprav realizováno zjednosměrnění dopravy při zachování obousměrného pohybu cyklistů. Město Břeclav má všechny předpoklady k tomu, aby se podíl cyklistické dopravy dále zvyšoval a významná část obyvatel používala jízdní kolo jako každodenní dopravní prostředek k cestě do práce, do školy i za zábavou a tím snížit počet automobilů v centru města.
Rekreační cyklistická doprava Z pohledu rekreační cyklistické dopravy městem nebo v jeho blízkosti procházejí nadregionální cyklotrasy, které spojují Podluží nejenom s Prahou, ale také s rakouskou Vídní a s polským Krakovem.
Greenways Praha - Vídeň Trasa v délce 470 km probíhá na trase: Praha – Příbram – Tábor – Jindřichův Hradec – Znojmo – Valtice –Vídeň. Greenways Praha - Vídeň je síť stezek a tras pro cyklisty, pěší, jezdce na koních či vodáky. Páteří je dálková cyklotrasa, která spojuje dvě evropské metropole. Na ni navazují tematické okruhy - Greenway Rožmberského dědictví, Greenways Lichtenštejnského dědictví a Greenway řemesel a vyznání. Z Podluží se na tuto dálkovou trasu dostanete přes Břeclav do Valtic.
Moravská stezka Trasa v délce 310 km propojuje Lednicko-valtický areál - Podluží – Slovácko – Kroměřížsko – Olomoucko - Horní Pomoraví – Jeseníky. Cyklotrasa vede převážně podél řeky Moravy z jižní Moravy až do Jeseníků. Podluží protíná od Břeclavi do Hodonína a Rohatce a v této své části kopíruje Beskydsko-karpatskou magistrálu. Moravská stezka tvoří spolu s tzv. Jantarovou stezkou páteř Moravsko-slezských dálkových cyklotras, které protínají Slezsko a Moravu od severu k jihu a jejich celková délka je přes tisíc kilometrů. Tyto cyklotrasy mají být v budoucnosti součástí pan¬evropských cyklotras – Eurovela č. 6 (Normandie – Černé moře) a Euro-vela č. 9 (Baltské moře – Jaderské moře).
Beskydsko-karpatská magistrála Trasa délky 276 km vede podél hranic se Slovenskem (Břeclav - Hodonín - Vsetín - Český Těšín) ze slováckého Podluží do Bílých Karpat, Luhačovickým Zálesím na Valašsko a pod úpatím Beskyd do Slezské nížiny.
Lichtenštejnské stezky (Lednicko-valtický areál) Stezky: páteřní Knížecí stezka, Břeclavská stezka, Poštorenská stezka (prochází intravilánem města Břeclav) a dále Lednická stezka, Valtická stezka. Délka tras je celkem 103 km v Lednicko-valtickém areálu, navazuje 70 km v Dolním Rakousku. Lichtenštejnské stezky jsou ojedinělým souborem cykloturistických tras, spojujících nejkrásnější památky rodu Lichtenštejnů na jižní Moravě v oblasti Lednicko-valtického areálu a v Dolním Rakousku. Všechny je poznáte podle žlutého cyklistického značení, na němž je vyobrazen rodový erb Lichtenštejnů.
Strategické dokumenty: Územní plán Platný Územní plán SÚ Břeclav a projednávaný Územní plán Břeclav obsahují mimo jiné i řešení cyklistické dopravy. Ve výkresové části jsou zakresleny stávající cyklostezky/cyklotrasy a také jsou navrženy nové.V územním plánu jsou navrhovány cyklostezky řešící dopravu po městě, ale i cyklostezky řešící dopravu turistickou spojující jednotlivá sídla. Je nutno si uvědomit, že vzhledem k měřítku (1 : 5 000) územní plán řeší spíše koncepci cyklistické dopravy nežli konkrétní podrobnosti. Při zpracovávání se vychází z dostupných podkladů (územně analytické podklady JMK a ORP Břeclav, generel cyklistické dopravy, turistické mapy, ortofoto atd.). Do územního plánu jsou zahrnuty například trasy EuroVelo, Lichtenštejnské stezky, Vinařské stezky, Moravská stezka atd.
Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji (2007) Jedná se o koncepční materiál, který poskytuje souhrnný pohled na problematiku rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky na území JMK s vazbou na sousední kraje a příhraniční oblasti. Z tohoto dokumentu vyplývají čtyři klíčová opatření pro rozvoj cyklistické dopravy na území Jihomoravského kraje: Zasadit se o politickou podporu ze strany JMK.Ustanovit cyklokoordinátora na území kraje. Vytvořit nový dotační titul pro podporu cyklistiky, či přímo finančně podpořit vybrané úseky cyklistických stezek. Zasadit se o rozvoj páteřní sítě mezinárodních cyklokoridorů a koordinovat rozvoj krajských cyklokoridorů.
Strategický plán rozvoje města Břeclav Je právě zpracováván. V rámci tohoto projektu byly vytvořeny 4 pracovní skupiny. V rámci skupiny „Infrastuktura a životní prostředí“ je mimo jiné řešen rozvoj infrastruktury pro bezmotorovou dopravu ve městě – (pěší, cyklisté, atd.), kvalita napojení na nadregionální infrastrukturu i prostupnost města a také kvalita a kapacita veřejné hromadné dopravy
Generel cyklostezek ve městě Břeclavi Byl schválený v roce 2009, slouží jako podklad pro zpracování projektové dokumentace na jednotlivé etapy. Zpracovaný Generel obsahuje analýzu současného stavu cyklostezek a jejich využívání, návrh sítě cyklostezek, včetně jejich začlenění do dopravního systému města, a návrh řešení z hlediska konstrukčního.
Budování infrastruktury pro cyklisty: Cyklostezka Cukrovar „Břeclav – cyklostezka v bývalém Cukrovaru“ (2012, 2013)
Město Břeclav získalo finanční podporu z Regionálního operačního programu ROP NUTS II. Jihovýchod na realizaci projektu „Břeclav – cyklostezka v bývalém Cukrovaru“. Projekt řeší nejen vybudování nové obousměrné cyklistické stezky, ale přináší i komplexní řešení komunikace pro pěší, oddychových ploch a navazující zeleně tak, aby se stala lokalita bývalého Cukrovaru atraktivní pro uživatele. Hlavním cílem projektu je zvýšit dostupnost, podíl cyklistické dopravy, bezpečnost provozu a uspokojit potřeby uživatelů cyklistické dopravy. Mezi dílčí cíle můžeme zařadit rozšíření a zlepšení současné infrastruktury cyklostezek a vybudování části území pro bezpečnou cyklistickou dopravu v lokalitě, která bude v budoucnu nabízet komplexní využití. V říjnu roku 2013 byly započaty stavební práce, realizace stavby je naplánována do konce měsíce května 2014. Obr. č. 1: Návrh „Břeclav – cyklostezka v bývalém cukrovaru
Cyklostezka ul. Na Řádku V rámci této akce byla podána žádost o poskytnutí příspěvku z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2011 na výstavbu a údržbu cyklistických stezek. Cyklostezka se nachází v intravilánu města Břeclavi v těsné blízkosti centra, na levé hrázi řeky Dyje na ulici Na Řádku. Projekt řešil rekonstrukci stávajících ploch kolem řeky Dyje, které byly v nevyhovujícím stavu. Vybudovaná cyklostezka propojila městskou část Stará Břeclav s centrem. Cyklostezka je bezpečnější a přehlednější a celý řešený prostor slouží jako tzv. rekreační zóna. Cyklostezka je zhotovena z asfaltobetonu na šířku 2,00 m, směrem k nábřežní zdi má spád 2,00 %. Provoz je obousměrný a jízdní pruhy od sebe dělí vodorovné značení. Na straně, kde byla zeleň, je cyklostezka lemována chodníkovou obrubou, která je osazena do výšky terénu. Na druhé straně se nachází komunikace, která je určena pro motorová vozidla. Od komunikace pro motorová vozidla je cyklostezka oddělena pomocí pásu z červené barvy, který slouží jako bezpečnostní odstup mezi cyklisty a motorovými vozidly. Bezpečnostní pás z červené barvy je součástí cyklostezky, která má společně s pásem šířku 2,50 m.
Cyklostezka ul. Bratislavská – ul. Na Zahradách V rámci této akce byla podána žádost o poskytnutí příspěvku z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2012 na výstavbu a údržbu cyklistických stezek.
Jedná se o vybudování nové obousměrné cyklostezky mimo hlavní dopravní prostor v blízkosti průmyslové a obytné zóny. Cyklostezka je řešena jako stezka pro chodce a cyklisty podél komunikace II/425 (na ulici Bratislavská) v trase stávajícího chodníku, který bude rozšířen. Díky tomu bude provoz cyklistů oddělen od velmi frekventované silnice II. třídy, která je hlavní spojnicí se Slovenskem. Stezka bude využívána pro přemístění do zaměstnání, škol, ale také pro cykloturistiku.
Byla zpracována komplexní studie cyklostezky Bratislavská – Na Zahradách. Vzhledem k vysoké náročnosti projektu a jeho realizaci je výstavba prováděna etapově. V roce 2011 byla dokončena první etapa této cyklostezky. Po vyřešení majetkoprávních vztahů v prostoru křižovatky před hlavní poštou a následné výstavbě kruhové křižovatky vznikne ucelené dopravní řešení, které přispěje k rozvoji cyklistické dopravy.
Obrázek: Návaznost na realizované cyklistické stezky
Dětské dopravní hřiště (2012,2013) V říjnu 2013 započaly, s podporou Jihomoravského kraje, práce na vybudování nového
dopravního hřiště, tvořeného soustavou stykových, průsečných a kruhové křižovatky. Plánované uvedení do provozu proběhne v květnu 2014.
Bezpečnostní stojany
