Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Foresight a technologické oblasti strategického významu

Foresight a technologické oblasti strategického významu pro ekonomický růst ČR

42

Název projektu


Gestor

MPO

Spolugestor

RVVI, MŠMT, TAČR, CzechTrade

Zahájení projektu

2011

Ukončení projektu

2020

Obsah, charakteristika projektu

A) Vytvoření systému a rozvoj personálních kapacit pro monitoring: (i) světových trhů a (ii) vývoje na poli VaV a technologií s cílem včasné identifikace sociálních, ekonomických a technologických trendů, které vytváří příležitosti a / nebo rizika pro (i) ekonomiku Česka jako celek a / nebo (ii) firmy v klíčových (vybraných) oborech Tento monitoring a analytické výstupy bude realizovat vhodná agentura ve spolupráci s externími expertními kapacitami. B) Identifikace klíčových technologických oblastí pro zacílení veřejné podpory podnikání a výzkumu v ČR s ohledem na předpokládaný vývoj světové poptávky a vznikajících potřeb společnosti

Popis stávající situace, důvody řešení

1

Jako součást efektivní inovační politiky je nezbytné odborným způsobem identifikovat nově vznikající globální potřeby a vývojové trendy na trzích a v oblasti výzkumu a technologií, na tomto základě se snažit popsat a kvalifikovaně odhadnout scénáře možného budoucího vývoje. Jakkoliv je schopnost být v této činnosti na špičkové úrovni otázkou postupného vývoje, význam tohoto typu strategických informací je zásadní pro řadu oblastí napříč národním inovačním systémem a je podkladem pro uvolnění potřebných investic do rozvoje příslušného systému s důrazem na odbornost potřebných personálních kapacit. Tyto predikce by se spolu s identifikací kapacit a kvality VaV a inovačního potenciálu českých firem měly stát vstupem pro určení perspektivních technologických oblastí pro ČR (zejména průřezových KETs), u kterých lze do budoucna očekávat vysoký potenciál z hlediska přínosu pro konkurenční výhody podnikového sektoru na území ČR. Identifikace nových trendů na trhu a jejich reflexe v politice státu vůči institucím aplikovaného výzkumu a podnikatelům by měla umožnit lepší nasměrování nejen zdrojů státu, ale i firem na perspektivní odvětví a měla by vést ke zlepšování konkurenceschopnosti ČR na zahraničních trzích. V této souvislosti lze navázat na zkušenosti získané z právě probíhajícího procesu přípravy priorit orientovaného VaVaI, při němž patří využití foresightu k nosným pilířům metodického rámce. V ČR není v současnosti jednoznačně vymezena instituce (orgán), která by měla tuto problematiku ve své kompetenci a disponovala by potřebnými kapacitami. Přesto s praktickým využitím metod participativního foresightu při formulaci prioritních oblastí pro zaměření politiky VaVaI existují v ČR již značné zkušenosti (napři. Příprava Národního programu VaV I, II a III). Klíčovým krokem pro vytvoření efektivního systému pro strategický foresight a využití jeho výsledků v politikách

Inovace

Projekt – obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí


napříč inovačním systémem je odpovídající rozdělení kompetencí na úrovni ústředních orgánů státní správy a určení (vytvoření) instituce, která bude (mimo jiné) koordinovat foresightové aktivity (tj. monitorování globálních trendů, provádění analytické činnosti), na jejichž základě budou v rámci dialogu s dalšími hráči inovačního systému formulovány politiky, priority budoucích programů podpory aplikovaného výzkumu, inovací a směřování podnikání. Cílem monitorování trhů a jejich změn je snaha identifikovat a věrohodně zdůvodnit oblasti služeb a produktů s vysokou přidanou hodnotou, u kterých lze očekávat, že budou ve světě v budoucnu poptávány. Pokud se následně takováto predikce ukáže jako správná a tuzemské firmy na ni budou svou nabídkou schopny reagovat mezi prvními, získají na trhu významnou konkurenční výhodu. Takto řízená inovační politika vychází z poptávky a má proto výrazně vyšší šanci na úspěch než politika tlačená nabídkou, která očekává, že se globální potřeby přizpůsobí české nabídce. Pro včasné zachycení globálních trendů je třeba využít analytické činnosti, zejména foresightu. „Foresight“ je přístup (nástroj) k uvažování o možných vývojích budoucnosti s cílem vytvořit strategii pro současná rozhodnutí. Přístup používá různých kvantitativních a kvalitativních metod a jejich vhodné kombinace. Základními charakteristikami „foresight“ procesu jsou: systematický přístup, zapojení širokého spektra aktérů a zainteresovaných subjektů, následné praktické využití výsledků v konkrétních situacích (např. jako podklad pro politiku nebo program výzkumu). Foresight přispěje k lepšímu zacílení inovační politiky v následujícím období, které odpovídá potřebám vysoce konkurenceschopné exportně orientované ekonomiky založené na znalostech. Při definici inovační politiky je kromě výstupů z foresightových analýz třeba zohlednit rovněž zaměření a kompetence excelence ve VaV sektoru a inovační potenciál českých firem.

Inovace

42

Příklad ze zahraničí

Technologická agentura: Inspirací pro Českou republiku může být finská agentura pro financování technologií a inovací TEKES, která aktivně vyhledává možnosti propojení výzkumných institucí s firmami. Společně s podnikateli a výzkumníky stanovuje strategicky důležité oblasti výzkumu a vývoje a na základě toho vytváří programy financování pro realizaci projektů. TEKES zároveň monitoruje dopad všech projektů, na kterých se finančně podílí, hodnotí přínosy nejen pro příjemce prostředků, ale také dopad financování na ekonomiku a společnost. TEKES nezapomíná ani na důležitost strategických aktivit, jimiž jsou foresight, evaluace projektů, apod. Švédská agentura VINNOVA při poskytování podpory aplikuje tzv. sektorový přístup spočívající v podpoře vybraných progresivních odvětví švédské ekonomiky, jimiž jsou v současné době informační a komunikační technologie, služby a implementace informačních technologií, biotechnologie, nový vyspělý zpracovatelský průmysl a doprava. Pro každou z progresivních oblastí existuje v rámci organizační struktury agentury samostatné oddělení. Sledování trendů: Finsko ‐ FINPRO: V zahraničí se osvědčil model, ve kterém existuje samostatná agentura, jejímž úkolem je kromě podpory exportu také sledování globálních trendů a signalizování nově se objevujících sociálních, ekonomických a technologických trendů. Tato agentura sleduje a analyzuje vývoj ve světě a snaží se pojmenovat scénáře možného budoucího vývoje. V rámci těchto predikcí se agentura snaží určit perspektivní obory a technologie, u kterých lze očekávat do budoucna potenciál a které by se tedy měly stát subjektem zájmu domácích inovujících firem. Takto funguje například finské FINPRO, obdoba české agentury CzechTrade.

2


42

Ve druhé polovině 90. let bylo cílem této platformy identifikovat a řadit dle priorit rozvíjející se klíčové technologie. V roce 2004 za účelem identifikace technologických priorit zřídilo Ministerstvo obchodu a průmyslu (DTI) expertní panel Technology Strategy Board (TSB), který nejprve fungoval jako poradní orgán ministerstva. Od roku 2007 působí TSB jako výkonná mimorezortní veřejná instituce, jejímž úkolem je stimulovat technologické inovace v oblastech důležitých pro hospodářský růst a rozvoj produktivity Velké Británie. V rámci této role mimo jiné TSB radí britské vládě, jak odstraňovat bariéry pro inovace a jak akcelerovat využívání nových technologií. Prohlubující se spolupráce s jednotlivými ministerstvy postupně vedla k novému statutu TSB jako výkonné mimorezortní veřejné instituce. Těsná vazba mezi analytickou a koordinační činností v rámci jedné instituce zjednodušuje uplatnění analytických výsledků v praxi a přispívá k větší pružnosti výzkumného a inovačního procesu. Nizozemsko – Technology Radar Nizozemské Ministerstvo pro ekonomické záležitosti si nechalo vypracovat studii, jejímž cílem bylo identifikovat technologie, které budou mít v následujících deseti letech strategický význam pro nizozemský průmysl a ekonomiku, a zjistit, jestli současný proces vytváření znalostí směřuje do oblasti těchto technologií. V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že foresight není jednorázový proces, ale dlouhodobá aktivita, která by měla probíhat průběžně a formovat potřebnou budoucí vizi. Norsko – NIFU STEP Group V případě norské STEP Group (Group for Studies in Technology, Innovation and Economic Policy) se jednalo o tým cca 50 výzkumníků, který uzavřel pětiletý kontrakt s Norskou radou pro výzkum a realizoval výzkum v oblasti inovačních politik s ohledem na relevantní historické, ekonomické, sociální a organizační aspekty. Z této skupiny později vznikl Norský institut pro studie o inovacích, výzkumu a vzdělávání (Norsk institutt for studier av innovasjon, forskning og utdanning ‐ NIFU STEP), který je v současnosti vedoucím norským pracovištěm pro koncepční výzkum v oblasti inovací, VaV a vzdělávání. Tento institut rozvíjí projekty zaměřené na zkoumání vztahů mezi technologickým rozvojem na jedné straně a kulturními, sociálními a ekonomickými změnami ve společnosti na straně druhé.

Cíle a měřítka projektu

3

Popis cíle

Měřítko

Hodnota

Vytvoření systému a rozvoj personálních kapacit pro monitoring (i) světových trhů a (ii) vývoje na poli VaV a technologií s cílem včasné identifikace trendů, které vytváří příležitosti a / nebo rizika pro ekonomiku Česka jako celek a / nebo firmy v klíčových (vybraných) oborech

Foresightové aktivity agentury CzechTrade sloužící jako vstup pro určení prioritních oborů ČR

Existence foresightových aktivit a výstupů z nich

Inovace

Velká Británie – Technology Strategy Board


Poskytování jasně definovaných foresight služeb zainteresovaným stranám (partnerům) a firmám

Inovace

42

Identifikace klíčových technologických oblastí pro zacílení veřejné podpory podnikání a výzkumu ČR (zejména KETs) s ohledem na globální trendy a situaci v ČR

Dostupnost služeb Hodnocení přínosů foresightu firmami

Splněno Pozitivní hodnocení firem

Realizace strategie klíčových technologických oblastí ČR

Funkčnost a výsledky strategie

Hlavní dotčené skupiny

Instituce

RVVI, MPO, MŠMT, CzechTrade, Technologická agentura, TCAV, Technologické parky, Centra pro transfer technologií, Podnikatelské inkubátory a další instituce inovačního ekosystému

Podnikatelská veřejnost

Firmy s inovačním potenciálem a perspektivou internacionalizace podnikání

Finanční dopady

EFEKTIVNĚJŠÍ ALOKACE ‐ Podpora strategického rozhodování v oblasti podpory a komerční aplikaci moderních technologií Úspora nákladů organizací v rámci inovační prostředí, využitím sdílených služeb a nástrojů

Popis realizace projektu Definice prioritních technologických oblastí Ve fungujícím inovačním systému by se sledování a analýza vývoje ve světě, včetně pojmenování scénáře možného budoucího vývoje, mělo stát základem pro určení perspektivních technologických oblastí pro ČR (zejména KETs), u kterých lze očekávat do budoucna potenciál a které by se tedy měly stát předmětem zájmu domácích inovujících firem. V ČR neexistuje koncepční materiál, který by analyzoval současný stav v oblasti vývoje moderních technologií (zejména KETs) a jejich aplikaci českými podniky (včetně srovnání se světem) a byl využíván jako vstup při cílené zaměření politik a nástrojů podpory VaV, inovací a podnikání. Je třeba definovat prioritní technologické oblasti, u kterých lze na základě odhadů trendů ve VaV očekávat, že v budoucnu budou představovat významný zdroj konkurenční výhody pro ČR. Do inovujících podniků a excelentních VaV institucí působících v těchto oborech by měla být následně směřována přednostní podpora (nikoliv však veškerá). Strategii je třeba průběžně aktualizovat s ohledem na trendy ve VaV a vývoj světové poptávky. Je třeba vypracovat strategický dokument identifikující priority ČR pro zacílení veřejné podpory inovačního podnikání a výzkumu. Při stanovení těchto priorit je třeba brát ohled nejen na globální poptávku a předpokládané trendy vývoje, ale rovněž na excelenci VaV sektoru v ČR a inovační potenciál českých firem. Identifikované klíčové technologické oblasti ČR je třeba promítnout rovněž do dokumentů stanovujících priority veřejného výzkumu, aby byl zajištěn soulad mezi zaměřením (orientovaného) VaV a poptávkou na trzích. Foresight Jedním z hlavních vstupů při definování prioritních technologických oborů by mělo být sledování a analýza globálních trendů (foresight). Proto je při stanovování klíčových technologických oblastí žádoucí úzká spolupráce (kromě podnikatelů, výzkumníků a dalších institucí) s agenturou na podporu exportu CzechTrade. Tato agentura se 4


5

Inovace

na základě analýzy zahraniční dobré praxe (např. FINRPO) jeví jako nejvhodnější instituce pro sledování globálních trendů a perspektivních oblastí, byť naplnění této role vyžaduje řadu organizačních změn a systematické budování odborné kapacity. Určitou výhodou je, že v ČR již existují zkušenosti Technologického centra AV ČR s realizací foresightových projektů pro stanovení prioritních směrů politiky VaVaI a je tedy možné tyto odborné kapacity a zkušenosti využít. Přesto nelze kvalitní výsledky foresightu očekávat v blízké době, neboť je nezbytné nastavit vhodné komunikační mechanismy mezi dodavateli vstupních dat, realizátorem foresightu a dalšími subjekty inovačního systému. Jedním z cílů foresightu je proto vytvořit rámec pro průběžný dialog mezi subjekty zapojenými do inovačního systému. Významným přínosem je samotný proces vzájemného (a společného) učení, který umožňuje nalézat vhodná řešení. Je třeba, aby CzechTrade na základě analýzy situace na zahraničních trzích odhadoval globální vývojové trendy a perspektivní oblasti pro české podniky. Klíčovým přínosem agentury CzechTrade pro inovační systém je její síť zahraničních kanceláří, které vytvářejí a průběžně aktualizují informace o zahraničních trzích a globálních trendech. Je důležité, aby tato institucionální znalost byla vytvářena státní agenturou, která zajistí její využití pro budoucí inovační projekty českých firem. Problematiku dodávání („delivery“ mechanismů) sofistikovaných služeb pro inovační podnikání obsahuje karta „Služby pro inovační podnikání“ v kapitole 9. Pro zajištění kontinuity a udržitelného rozvoje je rovněž nezbytné neustále objektivně hodnotit celý národní inovační systém, včetně zapojení zahraničních expertů, a podle výsledků průběžně modifikovat a aktualizovat stávající nástroje inovační politiky, se zapracováním aktuálních evropských i světových trendů ve výzkumu, inovacích a technologiích. Je třeba si uvědomit, že foresight není jednorázový proces, ale dlouhodobá aktivita, která by měla průběžně zpracovávat nové podněty z veřejného i soukromého sektoru a formovat potřebnou budoucí vizi. Kromě MPO a MŠMT jako gestorů inovační politiky a agentury CzechTrade jako expertní agentury pro foresight mezi další klíčové aktéry dialogu (a potencionální uživatele výstupů) pro určení klíčových technologických oblastí patří (i) RVVI, která by využívala informace ze studií pro svou koordinační a poradní roli ve sféře VaVaI. Zároveň je aktérem, který může zprostředkovat vazby na experty/výzkumníky, kteří se mohou podílet na přípravě jednotlivých studií, může doporučovat zohlednění studií v připravovaných programech VaVaI apod. (ii) Technologické centrum AV ČR, které je v tuto chvíli „metodickým garantem“ přípravy priorit. Využívá zkušeností z foresightu realizovaného pro NPV I a NPV III a podobně jako RVVI disponuje kontakty na experty i na výzkumnou sféru. Zároveň je plánována propagace foresightu – určitá forma vzdělávání v této sféře, V plánované síti by tedy TC AV fungovalo jako partner pro realizaci (některých) studií foresightu. (iii) Technologická agentura je významným klientem, který by využíval studie pro přípravu svých programů a dále pro výběr projektů/návrhů. Zároveň by následně zprostředkovával kontakt pro své řešitele v momentě, kdy by podpořené projekty dospěly k výsledkům a bylo by třeba začít řešit jejich komercializaci. TAČR by rovněž měla významnou měrou spolupracovat s CzechTrade při monitoringu trendů v oblasti VaV. Rovněž by TAČR mohl (časem) „poskytovat“ potřebné experty pro jednotlivé studie. Technologická agentura hodlá podle své strategie postupně vybudovat útvar koncepcí a strategií, který by měl zásadním způsobem přispívat k optimálnímu směrování podpory výzkumu, vývoje a inovací v rámci programů TA ČR. K tomu by mělo přispět i postupné budování vlastních odborných kapacit, zaměřených na hodnocení návrhů projektů a zprostředkovaně i na detailní zmapování VaV aktivit v České republice. V této podobě bude TA ČR plnohodnotným partnerem agentury CzechTrade při realizaci projektového záměru; toto uspořádání by bylo zrcadlovým odrazem situace ve Finsku, kde podobně spolupracují FinPro a agentura TEKES. V přechodném období bude TAČR poskytovat řešitelskému konsorciu aktuální přehled o oborech, do kterých je na základě veřejných soutěží přednostně směrována podpora výzkumu a vývoje. Foresight má i svá rizika. Je třeba dbát na to, aby se výstupy nestaly pouhými obecnými materiály, ale aby byly použity v praxi v konkrétních programech podpory výzkumu, inovací, podnikání, vzdělávání atd. Jeho využitelnost však nelze nařizovat ani vynucovat, naopak je třeba zajistit všeobecné přijetí jeho výstupů. Samotná metoda tvorby a prezentace výstupů má zásadní význam, přičemž o využívání výstupů rozhoduje jejich kvalita. Předpovědi by proto neměly být prováděny pouze úzkou skupinou expertů a jen na základě extrapolace, do foresightu je naopak nutné zapojit širší okruh odborné veřejnosti a zohlednit všechny faktory. Nelze rovněž podcenit význam politického přijetí výstupů foresightu, neboť bez něho nemůže přinést očekávané výsledky. Z tohoto důvodu je důležité se zaměřit na komunikaci výstupů foresightu veřejnosti a spolupráci s médii. Celková flexibilita systému je pro jeho efektivní fungování nezbytným předpokladem.

42

42


Inovace

Výstupy projektu Systém pro zajištění foresightu, výstupy foresightu (postupný růst kvality a využívání jeho výstupů) Strategický dokument usnadňující zacílení podpory a následné komerční aplikace moderních technologií, zejména KETs.

Harmonogram projektu

Název etapy

Start

Konec

Gestor

Popis

2011 2012

2012 2020

MPO, CzechTrade (spolupráce s TAČR a TCAV ČR)

Foresight: ‐ sledování globálních trhů a signalizování nově se objevujících sociálních, ekonomických a technologických trendů ‐ pravidelný monitoring rozvojových strategií inovačních leaderů ‐ v monitoringu se zaměřit kromě produktů i na služby (analýza služeb v analýzách CzechTrade zatím chybí) ‐ aktivní vyhledávání nových trendů pro české podniky na zahraničních trzích ‐ získané informace zprostředkovat zainteresovaným podnikům k tvorbě nových produktů. ‐ analýza zjištění a na jejím základě: 1. pojmenování scénářů možného budoucího vývoje. 2. identifikace perspektivních oborů a technologií

1. Návrh modelu spolupráce

05/20 11

06/201 1

1.1 Definice potřeb a očekávání 1.2 Vymezení rolí 1.3 Specifikace modelu  Prohlášení o spolupráci

2. Příprava Foresight nástrojů

05/20 11

07/201 1

2.1 Zpracování metodiky 2.2 Nasazení IT/IS nástroje 2.3 Příprava páteřní sítě  Rámcová metodika

3. Nastavení Foresight procesů

06/20 11

08/201 1

3.1 Zpracování procesního modelu 3.2 Specifikace postupů 3.3 Implementace procesů  Připraveny procesy a zdroje

A. Vytvoření systému pro zavedení a rozvoj strategického foresightu B. Rozvoj kapacit a kvality výstupů v oblasti strategického foresightu

6


42

08/20 11

11/201 1

4.1 Zpracování katalogu 4.2 Zpracování SLA 4.3 Pilotní provoz služeb  Katalog služeb a SLA

5. Poskytování Foresight služeb

01/20 12

‐

5.1 Foresight pro internacionalizaci 5.2 Technologický Foresight 5.3 Korporátní Foresight

Vytvoření „strategie klíčových technologií ČR“ obsahující definici prioritních technologických oblastí pro zacílení veřejné podpory podnikání a výzkumu ČR s ohledem na předpokládaný vývoj světové poptávky

2012

2013

MPO, MŠMT, RVVI (+TAČR, CzechTrade a další subjekty

Vstupy: 

zmapování VaV aktivit v oblasti KETs v ČR a jejich využívání českými podniky (včetně srovnání se světem)



zmapování excelence VaV sektoru v ČR (vazba na VaV audit)



zmapování inovačního potenciálu českých firem



identifikace překážek aplikace nových technologií



odhad technologického vývoje a poptávky na globálních trzích



dosavadní analýzy TC AV ČR, na jejichž základě byly stanoveny priority pro podporu VaVaI

Výstup ‐ na základě těchto zjištění definovat prioritní technologické oblasti (zejména KETs), které mají potenciál stát se významným zdrojem konkurenční výhody ČR a do kterých bude následně směřována podpora podnikům a VaV institucím ‐ provázanost s dalšími rozvojovými politikami státu, zejména inovační politikou a prioritami VaV ‐ návrh legislativních opatření, která budou dostatečně flexibilní, aby mohla reagovat na rychlý technologický pokrok v určitých oblastech a umožnila uvedení výsledků VaV do praxe (např. regenerativní medicína) ‐ průběžná aktualizace (každý rok až dva) tohoto strategického dokumentu s ohledem na trendy ve VaV a změny na globálních trzích

7

Inovace

4. Zavedení Foresight služeb


‐ při identifikaci technologických priorit ČR je třeba uvažovat v několika osách:

Inovace

42

8

1.

klíčové technologie (KETs)

2.

oblasti (obory) jejich aplikace ‐ např. regenerativní medicína, optika, ICT sektor, kosmické aplikace atd.

3.

časový horizont – zkoumat vývojové trendy v dané oblasti, vývoj globální poptávky, potenciál daného oboru pro růst konkurenceschopnosti


Přílohy Foresight systém Foresight (předvídání) – systematické sledování měkkých signálů z oblasti vědy, vývoje, ekonomiky, technologie a společnosti s cílem identifikovat vznikající budoucí trendy jako podporu pro strategické rozhodování. 

Model spolupráce – specifikace zapojení zainteresovaných subjektů do Foresightu systému.



Foresight nástroje – návrh a popis metodiky, nástrojů, technik, nasazení IT/IS technologií, využití páteřní sítě CzechTrade a doporučení aplikace nástrojů.



Fáze Foresight – definice, popis a implementace procesů vedoucích k poskytování foresight služeb.



Služby – dohoda o poskytování foresight služeb (nabídka) pro partnery a firmy.

A. Model spolupráce partnerů Kritickým faktorem úspěchu využití Foresight přístupů je ujasnění zapojení zainteresovaných stran do Foresight systému. Model spolupráce partnerů definuje prostřednictvím dialogu se zainteresovanými stranami:  kdo jsou relevantní partneři (zainteresované strany),  účel (oblasti rozhodování, které by měl foresight podpořit),  požadavky na využití foresight přístupů a očekávání partnerů,  základní architekturu řešení (sjednocení přístupů k řešení problematiky),  úroveň stávajících odborných kompetencí v řešené oblasti, 9

Inovace

42

42


Inovace

 potenciální přínosy (vklady) zainteresovaných stran k řešení,  dílčí role a základní odpovědnosti. Při konstrukci modelu spolupráce budou využity zkušenosti a doporučení zahraničních institucí získané při implementaci Foresight přístupů v oblasti podpory vědy a výzkumu, internacionalizace a strategického rozhodování institucí zapojených do systému podpory inovací. Rovněž budou uplatněny poznatky v ČR již dnes realizovaných foresightových aktivit ze strany partnerů, jako je například Technologické centrum Akademie Věd a Technologická agentura ČR. Příklad modelu spolupráce a zapojení zainteresovaných stran do Foresight systému

B. Foresight nástroje

Pro vytvoření účinného a funkčního foresight systému je potřeba specifikovat sadu nástrojů, které budou využité pro realizaci jednotlivých fází procesu foresight. Foresight metodika poskytne robustní rámec doporučení, nejenom pro sběr a hodnocení signálů, ale i pro jejich využití v rámci strategického rozhodování jednotlivých partnerů a pro tvorbu scénářů budoucího vývoje. Současně se stane prostředkem pro zlepšování samotného systému a platformou rozvoje odborných kompetencí partnerů v této oblasti. a) Evoluce Foresightu Model Foresightu 1. Foresight 2. Foresight založený 3. Foresight 4. „Otevřený“ založený na na využití modelů založený na Foresight založený na využití použití trendů souvislostech odborníků (kontextu) Předpoklady Znalosti Výpočty s využitím Projekce do „Tvarovatelnost“ na odborníků modelů budoucnosti na základě interakce základě vývoje Klíčové Víra v odborníky Kvantitativní a Trendy Spojení „měkkých“ a charakteristiky je dominantní, „subjektivní“ modely „tvrdých“ přístupů ale: Měkké signály Extrapolace Pochopení a 70. léta: Obrat Včasná varování interpretace/ ke kvalitativním Systémy ohodnocení změny a širším Mix kvalitativních přístupům S převahou „tvrdé a kvantitativních Otevření: Zapojení, vědy“ interakce a proces První otevření se Indikátory „měkkým Orientace na akci a vědám“ inovace Scénáře Pozornost zaměřená na nespojitosti, disproporce 10


Prozkoumání změny

Kvantifikace změny

Reagování na změnu

Výstup

Delfské metody, Roadmapy, Scénáře

Modely, Matice

Databáze trendů, Monitorovací systémy

Porozumění a očekávání/ Určení typu a rozsahu (tvaru) změny Scénáře, Divoké karty, Akční plány a inovační myšlenky

Těžiště projektu bude postaveno na využití moderních přístupů Foresight (viz poslední sloupec výše uvedené tabulky Evoluce Foresightu), jehož klíčovou předností je kombinace dříve využívaných modelů foresightu s důrazem na otevřenost ve všech dimenzích (nástroje, metodika, stupně zapojení zainteresovaných stran). Otevřenost projektu Foresight dále umožňuje i efektivní kombinaci s dalšími přístupy k analýze mezinárodních trhů, zejména s nástrojem Trade Intelligence, který pracuje s ekonomickými modely a formuluje trendy, čímž doplňuje druhou a třetí fázi Evoluce Foresightu. b) Metodika Foresight metodika bude zpracována jako agilní metodika na základě modelu otevřeného foresightu ‐(viz tabulka Evoluce Foresightu) založeného na pochopení souvislostí neboli kontextu změn. Agilní metodika bude respektovat specifika aplikace foresightu pro jednotlivé oblasti strategického rozhodování partnerů. Účelem není vytvořit sadu striktních postupů, ale bázi doporučení pro rychlou realizaci foresight projektů, která bude zpřesňována a rozvíjena všemi partnery zapojenými do foresight aktivit. Z hlediska výběru dílčích metod neexistuje ustálený soubor využitelný plošně pro všechny typy aktivit. Nejlepší postupy definují širokou škálu metod v rámci několika základních kategorií kritérií (kvalitativní, kvantitativní, semi‐ kvantitativní, kreativní nebo exaktní atd.). Současně jsou konkrétní metody vhodné jen pro vybrané fáze foresightu a výrazně se odlišují v náročnosti na čas a zdroje. Volba metod pro foresight aktivity bude vycházet z jejich konkrétního záměru a zdrojů dat, které budou v rámci mapování k dispozici. Metody mohou být organizovány a propojeny různým způsobem vhodným pro konkrétní aktivity. Důraz projektu bude tudíž kladen na výběr a aplikaci metod určených na navazující fáze foresightu ‐ amplifikaci, zpracování signálů a v konečné fázi i vytváření možných doporučení týkající se budoucího vývoje. Mezi nejvíce využívané metody v Evropě patří Delfská metoda, Extrapolace trendů, Scenario planning, Roadmapping, Future workshops, Brainstorming, Panely expertů, atd. (viz přehled v další části). Páteřní síť CzechTrade Foresight služby budou realizovány pomocí aktivního zapojení páteřní sítě agentury CzechTrade. Celosvětová síť zahraničních kanceláří slouží jako hlavní nástroj pro sběr měkkých signálů o budoucím vývoji na zahraničních trzích. Signály sbírají přímo pracovníci zahraničních kanceláří, kteří působí v dané oblasti. Otevřenost foresightu umožňuje, že měkké signály se mohou sbírat i na jiné bázi tzn. mimo Páteřní síť, především zapojením dalších zainteresovaných subjektů. Podle rozsahu konkrétního projektu může páteřní síť CzechTrade dále sloužit i k zpracování a základní analýze signálů. Trend Wiki – IT/IS nástroj pro podporu Foresight aktivit Vzhledem k životnímu cyklu foresightu (průběžné zpracování, zapojení vysokého počtu uživatelů) bude v rámci řešení vytvořena informační platforma na bázi Wiki technologie (nejvíce využívaná IT/IS platforma pro podporu Foresight aktivit v zahraničí), která umožní všem zainteresovaným stranám přispívat, sdílet, prohlížet a zpracovávat jednotlivé měkké signály. Součástí projektu bude vypracování:  návrhu základní informační architektury IT řešení,  definice klíčových uživatelů a jejich rolí,  specifikace požadavků na funkcionalitu,  návrhu datového modelu,  specifikace vlastností a parametrů souvisejících IT služeb,  pilotní nasazení a testování vybrané technologie.

11

Inovace

Perspektiva

42

42


Inovace

C. Fáze Foresight

V souladu s navrženou metodikou budou v další části projektu definovány základní fáze respektive procesy nezbytné pro implementaci foresight systému. Procesní model definuje průběh jednotlivých činností, vstupy, výstupy, vlastníky a rozhraní. Procesy realizovány agenturou CzechTrade budou nastaveny tak, aby byly připraveny realizovat (absorbovat) specifické Foresight služby, které se budou lišit v účelu, výběru a rozsahu použitých metod.

Proces / Fáze

Zaměření CzechTrade

Pre-foresight

Pre‐foresight fáze je součástí různých typů Foresight služeb poskytovaných partnerům a firmám. Účelem Pre‐foresightu je specifikace zadání, záměru a parametrů foresightu projektu.

Sběr signálů

Hlavní aktivita této fáze je průběžný sběru signálů a pravidelné zadávání do TrendWiki. Zde bude nutné definovat strukturu a parametry zadávaných signálů.

Hodnocení signálů

Jednotlivé signály budou pravidelně zpracovávány. V první řade je nutné měkké signály utřídit, vytvořit klastry (tzv. amplifikace). Po výběru nejzajímavějších signálů ve vztahu k zadání jsou určeny trendy.

Aplikace

V poslední fázi CzechTrade může poskytnout doporučení vyplývající se zpracovaných signálů. Výstupem může být identifikace příležitostí nebo rizik, podklady pro inovace, analýza stávající strategie klienta a její přehodnocení, určení úplně nových příležitostí pro podnikání atd.

12


Sběr signálů

Hodnocení signálů

Aplikace

metod

využitelné

pro

technologický



Realizace workshopu za účasti všech zainteresovaných stran



Ujasnění očekávání, účelu, rozhodovacího problému



Organizace panelu s odborníky zkoumané oblasti



Nastavení implementace metodiky a parametrů foresight služby



Identifikace klíčových oblastí pro sledování signálů

Foresight



Sběr signálů v zahraničí pracovníky páteřní sítě



Sběr signálů pracovníky zainteresovaných stran



Využití sítě kontaktů specialistů v zahraničí pro relevantní obory



Specifikace signálů



Určení celosvětových trendů vyhodnocením měkkých signálů



Logika propojení technologie – produkty (služby) – potřeby (trhy)



Strukturování témat do logicky propojených celků ve stromové struktuře



Definice „Key Enabling“ (klíčových) technologií pro ČR



Určení oblasti podpory „Key Enabling“ technologií

D. Služby Foresight služby mohou mít kontinuální nebo jednorázový charakter. Mezi dlouhodobé / kontinuální služby patří zejména mapování globálních signálů nebo technologický Foresight. Tento typ je určen primárně partnerům CzechTrade. Sběr signálů probíhá permanentně. Signály se periodicky buď přímo zasílají zainteresovaným stranám (případně hodnotí), nebo jsou dále analyzovány v rámci agentury CzechTrade. V druhém případě následně dochází k pravidelným Foresight reportům zpracovaným na základě odsouhlasené struktury s partnerem. Služby jednorázového / krátkodobého charakteru jsou určeny především pro klienty CzechTrade. Částí projektů je přesné nastavení služeb – klient si vybere sadu nástrojů, konkretizuje regionální resp. oborové požadavky atd. Krátkodobé projekty mohou dále navazovat i na další služby, např. workshopy orientované na strategii společnosti, inovace, trénink práce s foresightovými nástroji, analýza trendů nebo práce se scénáři (další služby pro podniky viz projekt „Služby pro inovační podnikání“ v pilíři 8 Efektivita trhů). 13

Inovace

Příklad možné kombinace (viz modře zvýrazněné metody) Pre-foresight

42

42


V rámci projektu bude zpracována:

Inovace

 definice potenciálních Foresight služeb nebo SLA smluv pro partnery (včetně návrhu cestovní mapy implementace s ohledem na zdrojové možnosti),  návrh foresight služeb pro klienty (katalog a specifikace služeb),  pilotní provoz kontinuální služby CzechTrade foresight z hlediska potřeb pronikání na zahraniční trhy,  pilotní provoz kontinuální služby foresight / SLA smlouvy pro partnery,  pilotní poskytování služeb pro firmy (realizace 2‐3 korporátních foresightů).

14

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Foresight a technologické oblasti strategického významu

Recommend Documents