PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU, STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR A ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY.
ANALÝZA VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ ŽÁKŮ 6. TŘÍD Hlavní město Praha
Zpracování výsledků testování žáků šestých tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií z českého jazyka, matematiky, obecných studijních předpokladů a klíčových kompetencí v roce 2007. Zpracování dotazníkového šetření a jeho vyhodnocení.
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
OBSAH
Použité veličiny a zkratky
Obecné informace o testování
Počty testovaných žáků a souhrnné výsledky testů
podle typu školy (základní školy, víceletá gymnázia)
výsledky testů celkem v rámci republiky i v rámci Prahy.
Vyhodnocení testů a analýza výsledků zaměřená na odlišnosti v jednotlivých městských částech
Český jazyk
Matematika
Obecné studijní předpoklady
Klíčové kompetence
Využití studijního potenciálu
Vyhodnocení dotazníků žáků
Vyhodnocení dotazníků rodičů a učitelů
Strana 2 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
POUŽITÉ VELIČINY, VYSVĚTLIVKY, ZKRATKY
hrubá úspěšnost v testu – podíl počtu správně vyřešených úloh na celkového počtu úloh v testu v procentech skóre v testu – počet bodů, které žák v testu získal; za každou správně vyřešenou úlohu se do skóre započetl jeden bod, za každou chybně vyřešenou úlohu se mu od bodů získaných za správně vyřešené úlohy odečetla část bodu daná vztahem 1/počet nesprávných možností v úloze (tj. třetina bodu u úloh se čtyřmi nabídnutými odpověďmi, kdy jedna z nich je správná, čtvrtina bodu u úloh s pěti nabídnutými odpověďmi, jeden bod u úloh s dvěma nabídnutými odpověďmi atd.), za vynechanou úlohu se nic nepřičítá ani neodečítá čistá úspěšnost v testu – podíl skóre žáka k počtu bodů, který bylo možné v testu získat (ten je dán celkovým počtem úloh v testu, protože každá úloha byla oceněna jedním bodem); čistá úspěšnost oproti hrubé úspěšnosti zohledňuje i to, jakou část úloh žák vynechal a jakou zodpověděl chybně percentil
–
vzhledem
k tomu,
že
základní
myšlenkou
projektu
testování
je
porovnávání výsledků žáků (a jejich průměrů za třídy a školy), bylo skóre každého žáka přepočteno na percentil – ten na stupnici 0–100 vyjadřuje, kolik procent ze všech testovaných žáků daný žák svým výsledkem v testu předstihl (měl vyšší skóre než oni) žák s percentilem 50 má skóre vyšší než 50 % všech testovaných, žák s percentilem 100 je nejlepší ze všech, žák s percentilem 0 je naopak nejhorší ze všech celkový percentil – percentil je spočtený ze vzorku všech testovaných žáků v ČR bez ohledu na typ jejich školy a i na to, ze kterého kraje pocházejí; umožňuje hrubé, orientační, ale srozumitelné hodnocení výsledků skupinový percentil – percentil je spočtený ze vzorku všech testovaných žáků ze stejného typu školy v celé ČR (základní školy nebo víceletá gymnázia) využití studijního potenciálu – rozdíl mezi percentilem v testu z daného předmětu a percentilem v testu OSP. Kladné hodnoty znamenají, že žák dosáhl v předmětovém testu lepších výsledků, než odpovídá jeho studijním předpokladům, záporné hodnoty ukazují, že žák své studijní předpoklady nevyužívá tak, jak by mohl. Vedle působení školy má na využití studijního potenciálu vliv i mnoho dalších faktorů, např. motivace. P01–P10 – označení městských částí v grafech a tabulkách
Strana 3 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
OBECNÉ INFORMACE O TESTOVÁNÍ Testování projektu Evaluace na školách na území hlavního města Prahy proběhlo v říjnu 2007. Ve stejném termínu proběhlo na území České republiky testování stejně starých dětí v rámci projektů Komplexní evaluační analýza a Srovnávací testování. Pro všechny tři projekty byly použity identické testy z českého jazyka, matematiky a obecných studijních předpokladů. Projekt Evaluace v Praze zahrnoval navíc test z klíčových kompetencí. Součástí tohoto projektu bylo i dotazníkové šetření pro tři skupiny respondentů – žáky, rodiče a učitele. Zadávání testů probíhalo zcela v režii jednotlivých škol, vyhodnocení proběhlo centrálně ve společnosti Scio. Výstupy v této zprávě jsou počítány ze dvou různých skupin dat. Výsledky testů, které byly součástí celorepublikového šetření, jsou počítány z databáze výsledků všech zúčastněných dětí, protože čím větší je počet testovaných respondentů, tím jsou výsledky průkaznější. Hodnocení testu klíčových kompetencí a dotazníkového šetření zahrnuje jen výsledky projektu Evaluace v Praze. Souhrnné tabulky obsahují pro každý z testů údaje o počtu testovaných dětí, průměrné čisté úspěšnosti, průměrném využití studijního potenciálu a tři různé percentily. Ty byly pro účely analýzy spočteny v rámci všech zúčastněných škol (celkový průměrný percentil), v rámci všech škol stejného typu (průměrný skupinový percentil za ČR) a v rámci škol na území Prahy (průměrný percentil jen v rámci Prahy). Vedle údajů za jednotlivé pražské městské části (Praha 1 až Praha 10) a za Prahu celkem obsahují pro porovnání i údaj za všechny účastníky testování v ČR. Tabulky jsou rozděleny podle typu školy na tři části – základní školy a gymnázia celkem, jen základní školy a jen gymnázia. Tabulky zaměřené na výsledky testování nejsou členěny podle pohlaví dětí, protože identifikační část testu údaj o pohlaví dítěte neobsahuje. Tyto informace byly součástí pouze dotazníkového šetření. Výsledky dotazníkového šetření jsou hodnoceny podle pohlaví dětí a podle typu školy. Děti na dané otázky odpovídaly „ano“ nebo „ne“, grafická analýza zobrazuje kladné odpovědi jednotlivých skupin respondentů(v %). Smyslem celého projektu je monitorovat výsledky výuky v základních školách při přechodu žáků na druhý stupeň a v odpovídajících ročnících osmiletých gymnázií. Získaná data přinesou školám informace o jejich silných a slabých stránkách, inspiraci pro korekci, případně doplnění vzdělávacích cílů a podklady pro jejich autoevaluační činnost. Po doplnění výsledků z výstupního testování týchž žáků na konci jejich základní školní docházky mohou být jedním z podkladů pro stanovení přidané hodnoty školy (porovnání rozdílů mezi výstupním a vstupním výsledkem žáka).
Strana 4 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
K testování bylo v rámci škol hlavního města Prahy přihlášeno celkem 5 635 žáků z 269 tříd ve 151 školách, pro které byly připraveny a distribuovány testové materiály a dotazníky. Do zpracování byly nakonec zahrnuty testy od 4 901 žáků z 231 tříd ze 141 škol. Dotazníky ke zpracování odevzdalo 3 387 dětí ze 171 tříd ze 103 škol. Nižší počet zpracovaných testů a dotazníků mohl být zapříčiněn několika důvody – například je školy z nejrůznějších vlastních provozních důvodů nevyplnily a neodeslaly, nebo se na nich vyskytly chyby takového charakteru, že nebylo možné formulář jednoznačně přiřadit konkrétnímu žákovi (třídě, škole), a proto musel být ze zpracování vyřazen.
Strana 5 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
POČTY TESTOVANÝCH ŽÁKŮ A SOUHRNNÉ VÝSLEDKY TESTŮ V následujících tabulkách jsou uvedeny počty žáků v členění dle jednotlivých městských částí a k nim náležející průměrné výsledky. V tabulkách jsou použity zkratky: N – počet žáků, ČU – průměrná čistá úspěšnost, SP – průměrné využití studijního potenciálu, PC – průměrný celkový percentil, PS – průměrný skupinový percentil za celou ČR, PS1 – průměrný celkový percentil jen v rámci Prahy.
ZÁKLADNÍ ŠKOLY I GYMNÁZIA DOHROMADY ČESKÝ JAZYK
obec
N
ČU
SP
PC
MATEMATIKA PS
PS1
N
ČU
SP
PC
PS
PS1
Praha 1
126
47,6
2,9
61,0
54,1
45,1
125
56,2
0,8
59,8
53,6
43,6
Praha 2
277
42,9
-2,0
55,3
48,5
59,0
283
49,5
-4,8
52,4
45,8
56,5
Praha 3
55
26,7
-2,8
35,2
29,3
38,1
58
36,8
-0,1
37,8
31,4
41,2
Praha 4
1 034
42,5
-3,9
54,6
47,9
53,7
1 030
51,7
-3,7
54,7
48,4
53,2
Praha 5
718
42,0
-2,0
53,9
46,9
52,7
728
50,0
-3,1
52,9
46,6
51,5
Praha 6
676
44,3
-0,8
56,1
49,4
57,6
685
50,7
-3,4
53,6
47,6
54,8
Praha 7
190
51,8
-9,4
66,5
65,0
38,5
190
66,1
-6,3
70,9
68,9
42,2
Praha 8
316
41,8
-0,6
53,8
46,8
54,7
316
51,8
0,5
54,9
48,2
55,2
Praha 9
778
38,2
-3,3
49,3
42,5
51,0
792
45,1
-5,1
47,2
40,9
48,8
Praha 10
518
40,6
-0,7
52,0
45,2
51,5
531
47,6
-2,8
50,0
43,8
49,6
4 688
41,8
-2,3
53,8
47,6
50,2
4 738
50,6
-2,8
53,4
47,5
49,6
15 151
38,2
-0,5
49,4
49,3
49,3 15 204
46,7
-0,8
49,1
49,0
49,1
Praha ČR
OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY obec
N
ČU
SP
PC
PS
KLÍČOVÉ KOMPETENCE PS1
N
ČU
SP
PC
PS
PS1
Praha 1
124
28,1
-
58,6
50,4
41,0
92
36,5
-8,4
58,9
58,9
38,8
Praha 2
274
27,5
-
56,9
48,5
61,0
253
29,4
-7,0
48,8
48,8
54,5
Praha 3
57
17,0
-
37,8
29,5
41,1
58
16,5
-7,4
29,8
29,8
34,2
Praha 4
1 030
28,6
-
58,7
50,2
57,9
1 036
29,1
-10,3
48,2
48,2
48,7
Praha 5
685
26,2
-
55,0
46,5
55,1
702
28,6
-7,9
47,3
47,3
48,4
Praha 6
686
28,2
-
56,9
49,0
59,0
677
29,5
-8,7
48,1
48,1
51,2
Praha 7
171
40,6
-
77,8
75,3
51,7
153
40,8
-6,0
63,7
63,7
55,7
Praha 8
314
26,1
-
54,2
45,7
55,4
313
26,0
-9,4
44,2
44,2
46,0
Praha 9
791
24,8
-
52,3
43,6
54,4
789
25,4
-9,9
43,0
43,0
46,5
Praha 10 Praha ČR
535
25,9
-
53,4
45,2
53,6
486
26,2
-9,3
44,1
44,1
45,0
4 667
27,3
-
56,2
48,4
53,0
4 559
28,8
-8,4
47,6
47,6
46,9
15 090
23,7
-
49,9
49,8
49,9
-
-
-
-
-
Strana 6 (celkem 30)
-
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
ZÁKLADNÍ ŠKOLY ČESKÝ JAZYK obec
N
ČU
SP
PC
MATEMATIKA PS
PS1
N
ČU
SP
PC
PS
PS1
Praha 1
72
37,3
5,1
48,3
51,8
41,7
71
41,7
-1,2
43,4
47,0
37,1
Praha 2
277
42,9
-2,0
55,3
59,0
48,5
283
49,5
-4,8
52,4
56,5
45,8
Praha 3
55
26,7
-2,8
35,2
38,1
29,3
58
36,8
-0,1
37,8
41,2
31,4
Praha 4
949
38,8
-4,1
50,5
54,2
43,6
945
48,6
-3,2
51,3
55,2
44,8
Praha 5
624
38,9
-1,2
50,4
54,2
43,3
626
46,6
-2,9
49,2
53,0
42,7
Praha 6
617
41,1
-0,6
52,8
56,5
45,8
624
47,4
-3,3
50,1
53,8
43,8
Praha 7
109
38,9
-0,3
50,4
53,8
44,3
110
45,8
-7,7
47,6
51,5
41,0
Praha 8
258
38,6
-0,6
50,5
54,3
43,2
259
50,0
2,0
52,9
57,1
46,1
Praha 9
589
35,8
-3,2
46,6
50,2
39,7
603
43,0
-4,6
44,9
48,6
38,5
Praha 10
415
37,2
-0,6
48,2
51,9
41,3
429
43,8
-3,1
45,9
49,6
39,5
3 965
38,2
-1,9
49,6
53,3
42,6
4 008
46,2
-3,0
48,6
52,4
42,1
13 686
35,0
-0,2
45,8
49,3
45,9 13 730
43,3
-0,6
45,4
49,1
45,5
Praha ČR
OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY obec
N
ČU
SP
PC
PS
KLÍČOVÉ KOMPETENCE PS1
N
ČU
SP
PC
PS
PS1
Praha 1
70
19,7
-
43,7
47,5
35,2
38
26,5
-7,9
44,4
49,7
44,4
Praha 2
274
27,5
-
56,9
61,0
48,5
253
29,4
-7,0
48,8
54,5
48,8
Praha 3
57
17,0
-
37,8
41,1
29,5
58
16,5
-7,4
29,8
34,2
29,8
Praha 4
945
25,8
-
54,9
59,1
45,9
950
26,4
-9,9
44,7
50,2
44,7
Praha 5
612
24,1
-
51,9
56,0
43,2
606
25,3
-8,3
43,0
48,6
43,0
Praha 6
625
25,2
-
53,3
57,4
45,0
620
26,3
-8,9
44,3
49,6
44,3
Praha 7
91
25,6
-
54,9
59,3
45,7
92
29,6
-5,7
49,1
55,1
49,1
Praha 8
257
23,4
-
50,8
54,9
41,8
255
23,1
-9,8
40,3
45,6
40,3
Praha 9
601
22,9
-
49,6
53,7
40,7
602
23,5
-9,9
40,4
45,8
40,4
Praha 10
434
23,4
-
50,0
53,9
41,4
384
23,5
-8,6
40,5
45,8
40,5
3 966
24,1
-
51,7
55,8
43,0
3 858
24,9
-9,1
42,5
47,9
42,5
13 647
21,2
-
46,0
49,8
46,2 3 858
25,8
-9,1
43,6
49,1
43,6
Praha ČR
Strana 7 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
GYMNÁZIA ČESKÝ JAZYK
obec
N
ČU
SP
PC
MATEMATIKA PS
PS1
N
ČU
SP
PC
PS
PS1
Praha 1
54
61,4
-0,1
77,9
36,1
70,6
54
75,2
3,3
81,3
39,1
75,2
Praha 4
85
70,3
-3,6
85,2
52,2
79,6
85
77,4
-5,9
83,0
44,5
77,5
Praha 5
94
67,3
-6,4
82,2
47,8
76,3
102
78,2
-3,2
83,8
47,3
78,6
Praha 6
59
79,8
-3,3
92,9
70,1
89,4
61
87,2
-3,9
92,3
65,0
89,0
Praha 7
81
62,6
-10,2
78,7
39,0
77,4
80
77,2
-5,7
83,3
41,4
81,8
Praha 8
58
76,0
-3,5
90,7
61,9
86,1
57
81,2
-6,7
87,2
49,4
82,0
Praha 9
189
72,5
-3,4
86,9
56,6
81,9
189
81,3
-3,9
86,4
54,1
82,0
Praha 10
103
64,9
-1,6
78,8
46,3
73,1
102
73,8
-1,1
78,7
44,4
73,7
Praha
723
68,2
-4,2
83,0
49,4
78,0
730
77,8
-3,6
83,3
46,6
78,7
1 465
67,7
-3,4
82,6
48,8
1 474
78,2
-2,4
83,7
47,6
ČR
81,4
OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY obec
N
ČU
SP
PC
PS
82,4
KLÍČOVÉ KOMPETENCE PS1
N
ČU
SP
PC
PS
PS1
Praha 1
54
38,9
-
78,0
32,7
70,0
54
43,5
-8,8
69,2
31,2
69,2
Praha 4
85
50,2
-
88,9
54,9
83,4
86
50,2
-12,4
76,5
42,7
76,5
Praha 5
73
45,2
-
84,3
45,1
77,7
96
54,8
-4,8
81,5
53,2
81,5
Praha 6
61
61,5
-
96,3
76,5
93,6
57
63,8
-5,6
90,5
69,0
90,5
Praha 7
80
48,7
-
88,9
52,1
87,7
61
57,6
-6,5
85,7
56,7
85,7
Praha 8
57
55,8
-
93,9
66,2
89,9
58
54,5
-11,4
82,3
49,3
82,3
Praha 9
190
52,1
-
90,4
58,5
85,4
187
54,2
-8,7
81,5
50,4
81,5
Praha 10
101
44,6
-
79,9
45,1
73,4
102
44,1
-11,2
68,5
37,9
68,5
Praha
701
48,6
-
86,5
52,0
81,4
701
51,5
-9,4
77,7
47,0
77,7
1 443
47,9
-
85,9
49,9
701
53,2
-8,9
80,0
49,1
ČR
Strana 8 (celkem 30)
84,8
13.12.2007
80,0
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
VYHODNOCENÍ TESTŮ A ANALÝZA VÝSLEDKŮ V JEDNOTLIVÝCH MĚSTSKÝCH ČÁSTECH
ZAMĚŘENÁ
NA
ODLIŠNOSTI
ČESKÝ JAZYK
Celkem bylo vyhodnoceno 15 151 testů z českého jazyka, z toho 4 688 od žáků pražských škol a 10 463 od žáků mimopražských. V Praze se testování z českého jazyka zúčastnilo 3 965 dětí ze základních škol a 723 z víceletých gymnázií. Mimo Prahu bylo ze základních škol otestováno 9 721 a z víceletých gymnázií 742 dětí.
100
Základní školy
Gymnázia
80 60 40 20
Č R
Pr ah a
9
10 Pr ah a
7
8
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
6
5 Pr ah a
Pr ah a
3
Pr ah a
2
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
4
0 1
celkový průměrný percentil
Český jazyk - průměrné celkové percentily
V grafu průměrných celkových percentilů je vidět, že ve srovnání základních škol byli nejúspěšnější žáci v obvodu Prahy 2 a Prahy 6, nejméně úspěšní naopak žáci v obvodu Prahy 3. Celkově ve všech obvodech, kromě Prahy 3, žáci překročili celorepublikový průměr základních škol. U víceletých gymnázií byli nejúspěšnější studenti z obvodu Prahy 6, naopak nejméně úspěšní byli studenti z obvodu Prahy 1. Podle očekávání byly výsledky víceletých gymnázií lepší než výsledky základních škol. Průměrný rozdíl percentilových bodů mezi základními školami a víceletými gymnázii
dosahoval
téměř
35.
Ve
třech
obvodech
tento
rozdíl
překročil
40
percentilových bodů.
Základní školy
80
Gymnázia
60 40 20
R Č
Pr ah a
9
10 Pr ah a
Pr ah a
7
8 Pr ah a
Pr ah a
5
4
3
6 Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
Strana 9 (celkem 30)
Pr ah a
2
0 1
celkový průměrný percentil
Český jazyk - průměrné skupinové percentily 100
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
V grafu
průměrných
Analytická zpráva
skupinových
percentilů
je
vidět,
že
výsledky
škol,
v porovnání se školami stejného typu, nejsou zejména u gymnázií zdaleka tak vyrovnané, jako v celkovém srovnání. Výsledky čtyř obvodů byly nižší než pražský i celorepublikový skupinový průměr. Nejúspěšnější byli studenti z Prahy 6, nejméně úspěšní byli v Praze 1. Zajímavý může být pohled na rozpětí výsledků jednotlivých obvodů.
Zatímco
v porovnání
průměrných
celkových
percentilů
je
rozdíl
mezi
nejhorším a nejlepším obvodním výsledkem 15 bodů, u průměrných skupinových percentilů
tento
rozdíl
činí
již
34
bodů.
Velké
rozpětí
je
známkou
výrazné
nevyrovnanosti sledovaných škol. Výsledky základních škol ve srovnání skupinových percentilů jsou velmi podobné výsledkům celkových percentilů, jen jsou všechny v průměru asi o 3 body vyšší. Stejně jako u celkových výsledků byli tedy nejúspěšnější žáci ze základních škol v Praze 2 a v Praze 6 a nejméně úspěšní žáci v Praze 3. Kromě Prahy 3 všechny ostatní obvody dosáhly v porovnání základních škol lepších výsledků, než byl celorepublikový průměr. Při pohledu na rozpětí výsledků všech pražských obvodů nepřekvapí téměř shodný rozdíl v průměrných celkových i skupinových percentilech (20,1 a 20,9 bodů). Názorný
graf
prezentující
průměrné
celkové
percentily
žáků
v jednotlivých
školách poskytuje dobrý souhrnný pohled na výsledky škol i z hlediska posouzení rozptylu výsledků uvnitř městských částí. Víceletá gymnázia jsou značena žlutě.
Celkový průměrný percentil škol - český jazyk 100
80
60
40
20
P1 0
P0 9
P0 8
P0 7
P0 6
P0 5
P0 4
P0 3
P0 2
P0 1
0
Výsledky jsou v grafu řazeny dle jednotlivých pražských obvodů a v jejich rámci podle klesající hodnoty percentilu. Výsledky škol jsou i uvnitř městských obvodů výrazně diferencované, např. v obvodu Prahy 2
je u základních škol rozpětí
průměrných percentilů 57,4 bodů a v Praze 5 tento rozdíl činí 55,1 bodů. U víceletých gymnázií je možné pozorovat poměrně vyrovnanou úroveň výsledků v obvodech Prahy 4 a 9. Zajímavé jsou i velmi dobré výsledky dvou základních škol (v Praze 2 a v Praze 5), které jsou na úrovni republikového skupinového průměru víceletých gymnázií a mají lepší výsledek než některá pražská gymnázia. Naopak jedno z gymnázií na Praze 10 je hluboce pod skupinovým průměrem a je jen o několik bodů lepší než průměr základních škol.
Strana 10 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
MATEMATIKA Z matematiky bylo vyhodnoceno celkem 15 204 testů, z toho 4 738 od žáků pražských škol a 10 466 od žáků mimopražských. V Praze se testování z matematiky zúčastnilo 4 008 dětí ze základních škol a 730 z víceletých gymnázií. Mimo Prahu bylo ze základních škol otestováno 9 722 a z víceletých gymnázií 744 dětí.
celkový průměrný percentil
Matematika - průměrné celkové percentily 100
Základní školy
Gymnázia
80 60 40 20
Č R
Pr ah a
10
9
Pr ah a
Pr ah a
7
8 Pr ah a
6
Pr ah a
4
5
Pr ah a
Pr ah a
3
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
1
2
0
Pohled na graf průměrných celkových percentilů nabízí podobný obrázek jako u testu z českého jazyka. Ve srovnání základních škol byli nejúspěšnější žáci v obvodu Prahy 8, nejméně úspěšní byli opět žáci v obvodu Prahy 3. U víceletých gymnázií byli nejúspěšnější studenti z obvodu Prahy 6, naopak nejméně úspěšní byli studenti z obvodu Prahy 10. Stejně jako u testu z českého jazyka, byly i v matematice výsledky víceletých gymnázií lepší než výsledky základních škol. Průměrný rozdíl zde překročil 36 percentilových bodů.
Základní školy 80
Gymnázia
60 40 20
R Č
Pr ah a
10
9
Pr ah a
Pr ah a
7
8 Pr ah a
6
Pr ah a
4
5
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
3
2
0 1
celkový průměrný percentil
Matematika - průměrné skupinové percentily 100
V grafu průměrných skupinových percentilů je vidět, že v matematice jsou výsledky škol, v porovnání se školami stejného typu, poněkud vyrovnanější než v českém jazyce. Průměrné výsledky gymnázií čtyř obvodů byly i v matematice nižší než pražský skupinový průměr, v celorepublikovém porovnání bylo slabších dokonce pět městských částí.
Nejúspěšnější
byli
studenti z Prahy
6, nejméně úspěšní
gymnazisté z Prahy 1. Zajímavý může být pohled na rozpětí výsledků jednotlivých
Strana 11 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
obvodů.
Zatímco
Analytická zpráva
v porovnání
průměrných
celkových
percentilů
je
rozdíl
mezi
nejhorším a nejlepším obvodním výsledkem 14,6 bodů, u průměrných skupinových percentilů
tento
rozdíl
činí
25,9
bodů.
Velké
rozpětí
výsledků
ukazuje
na
nevyrovnanou úroveň sledovaných škol. Srovnání skupinových percentilů základních škol nám přináší velmi podobný obrázek jako u testů z českého jazyka. Výsledky všech obvodů jsou v průměru o 3,8 bodů vyšší. Stejně jako u celkových výsledků byli tedy nejúspěšnější žáci ze základních škol v Praze 8 a nejméně úspěšní žáci v Praze 3. Při pohledu na rozpětí výsledků všech pražských obvodů vidíme opět téměř shodný rozdíl v průměrných celkových i skupinových percentilech (15,1 a 15,9 bodů). Názorný
graf
prezentující
průměrné
celkové
percentily
žáků
v jednotlivých
školách poskytuje dobrý souhrnný pohled na výsledky škol i z hlediska posouzení rozptylu výsledků uvnitř městských částí. Víceletá gymnázia jsou značena žlutě.
Celkový průměrný percentil škol - matematika 100
80
60
40
20
P10
P09
P08
P07
P06
P05
P04
P03
P02
P01
0
Výsledky jsou v grafu řazeny dle jednotlivých pražských obvodů a v jejich rámci podle klesající hodnoty percentilu. Výsledky škol jsou i uvnitř městských obvodů výrazně diferencované, např. v obvodu Prahy 5
je u základních škol rozpětí
průměrných percentilů 57,0 bodů a v Praze 2 tento rozdíl činí 47,6 bodů. U víceletých gymnázií je možné pozorovat nevyrovnanou úroveň výsledků v Praze 10. I v matematice vyčnívají velmi dobré výsledky dvou základních škol (v Praze 2 a v Praze 5), které mají lepší výsledek než některá pražská gymnázia. Naopak výsledek jednoho z gymnázií na Praze 10 je hluboce pod skupinovým průměrem, blíží se spíše průměru základních škol a 19 % testovaných základních škol uspělo lépe.
Strana 12 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY Z obecných studijních předpokladů bylo vyhodnoceno celkem 15 090 testů, z toho 4 667 od žáků pražských škol a 10 423 od žáků mimopražských. V Praze se testování obecných studijních předpokladů zúčastnilo 3 966 dětí ze základních škol a 701 z víceletých gymnázií. Mimo Prahu bylo ze základních škol otestováno 9 681 a z víceletých gymnázií 742 dětí. Jestliže výsledky žáků v českém jazyce a v matematice lze oprávněně dávat do souvislosti s výukou ve školách, u studijních předpokladů tvoří základ toho, co jsou žáci schopni předvést v testu, dovednosti, které si do školy přinášejí (vrozené předpoklady, vliv rodinného prostředí apod.) Pohled na graf průměrných celkových percentilů potvrzuje hypotézu, že děti s nejlepšími studijními předpoklady (v průměru) odcházejí ze základních škol na osmiletá gymnázia.
Základní školy
100
Gymnázia
80 60 40 20
Č R
Pr ah a
10
9
Pr ah a
Pr ah a
7
8 Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
5
4
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
3
2 Pr ah a
Pr ah a
6
0
1
celkový průměrný percentil
Obecné studijní předpoklady - průměrné celkové percentily
Při pohledu na graf průměrných celkových percentilů vidíme vysoké hodnoty víceletých
gymnázií
vedle
poměrně
vyrovnaných,
ale
výrazně
nižších
hodnot
základních škol. Průměrný rozdíl mezi oběma skupinami je 36,4 percentilových bodů. Mezi základními školami byli nejúspěšnější žáci v obvodu Prahy 2, nejméně úspěšní byli žáci v obvodu Prahy 3. U víceletých gymnázií byli nejúspěšnější studenti z obvodu Prahy 6, naopak nejméně úspěšní byli studenti z obvodu Prahy 1.
Základní školy 80
Gymnázia
60 40 20
Č R
Pr ah a
9
10 Pr ah a
Pr ah a
8 Pr ah a
7 Pr ah a
6 Pr ah a
5 Pr ah a
4 Pr ah a
Pr ah a
2 Pr ah a
Pr ah a
Strana 13 (celkem 30)
3
0 1
celkový průměrný percentil
OSP - průměrné skupinové percentily 100
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
V grafu průměrných skupinových percentilů je vidět, že průměrné výsledky gymnázií v obvodech Prahy 1, 5 a 10 byly v testu obecných studijních předpokladů nižší než pražský i celorepublikový skupinový průměr. Nejúspěšnější byli studenti z Prahy 6, spolu s gymnazisty z Prahy 8 dosáhli výrazně nadprůměrných výsledků, nejméně úspěšní byli studenti z Prahy 1. Pohled na rozpětí výsledků jednotlivých obvodů ukazuje, že zatímco v porovnání průměrných celkových percentilů je rozdíl mezi
nejhorším
a
nejlepším
obvodním
výsledkem
18,3
bodů,
u
průměrných
skupinových percentilů tento rozdíl činí dokonce 43,8 bodů. Velké rozpětí výsledků signalizuje nevyrovnanou úroveň sledovaných škol. Stejně jako u celkových výsledků byli i v porovnání průměrných skupinových percentilů základních škol nejúspěšnější žáci v Praze 2 a nejméně úspěšní žáci v Praze 3. Při pohledu na rozpětí výsledků všech pražských obvodů vidíme opět téměř shodný rozdíl v průměrných celkových i skupinových percentilech (19,1 a 19,9 bodů). Následující graf prezentuje průměrné celkové percentily žáků v jednotlivých školách. Dobře ilustruje souhrnný pohled na výsledky škol i z hlediska posouzení rozptylu výsledků uvnitř městských částí. Víceletá gymnázia jsou značena žlutě.
Celkový průměrný percentil škol - obecné studijní předpoklady 120 100 80 60 40 20
P10
P09
P08
P07
P06
P05
P04
P03
P02
P01
0
Výsledky jsou v grafu řazeny dle jednotlivých pražských obvodů a v jejich rámci podle klesající hodnoty percentilu. Výsledky škol jsou i uvnitř městských obvodů výrazně diferencované, např. v obvodu Prahy 5
je u základních škol rozpětí
průměrných percentilů 67,2 bodů a v Praze 2 tento rozdíl činí 50,1 bodů. U víceletých gymnázií je možné pozorovat nevyrovnanou úroveň výsledků v Praze 10, kde jedno gymnázium má horší výsledky než 35 % zúčastněných pražských základních škol.
Strana 14 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
KLÍČOVÉ KOMPETENCE Klíčové kompetence se testovaly jen v rámci projektu Evaluace Praha, z toho důvodu
pro
ně
nemáme
celkové
srovnání
v rámci
republiky.
Celkem
bylo
vyhodnoceno 4 559 testů, z toho 3 858 ze základních škol a 701 z víceletých gymnázií.
celkový průměrný percentil
Klíčové kompetence - průměrné celkové percentily 100
Základní školy
Gymnázia
80 60 40 20
Pr ah a
10 Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
9
8
7
6 Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
5
4
3
2
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
1
0
V grafu průměrných celkových percentilů je vidět, že ve srovnání základních škol byli nejúspěšnější žáci v obvodu Prahy 2 a Prahy 7, nejméně úspěšní naopak žáci v obvodu Prahy 3. U víceletých gymnázií byli nejúspěšnější studenti z obvodu Prahy 6, naopak nejméně úspěšní byli studenti z obvodu Prahy 10. Výsledky víceletých gymnázií jsou mnohem diferencovanější, než tomu bylo v předchozích třech testech. Průměrný rozdíl mezi základními školami a víceletými gymnázii dosahoval 36 percentilových bodů, podobně jako ve výsledcích testů z matematiky a obecných studijních předpokladů. Ve Praze 6 a 8 tento rozdíl dosáhl dokonce 43 percentilových bodů.
100 Základní školy 80
Gymnázia
60 40 20
průměrných
skupinových
percentilů
je
vidět,
že
Pr ah a
10 Pr ah a
9 Pr ah a
Pr ah a
8
7 Pr ah a
Pr ah a
6
5 Pr ah a
Pr ah a
3 Pr ah a
2 Pr ah a
Pr ah a
V grafu
4
0 1
celkový průměrný percentil
Klíčové kompetence - průměrné skupinové percentily
s klíčovými
kompetencemi se školy vypořádávají velmi nevyrovnaně, zejména to lze říct o víceletých gymnáziích. Rozpětí nejlepšího a nejhoršího obvodního průměru se blíží ke 40
percentilovým
bodům,
pražský
i
republikový
průměr
se
nachází
přibližně
v polovině tohoto rozpětí. Znamená to, že vedle obvodů průměrných jsou v Praze
Strana 15 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
obvody, které mají o 20 bodů více než průměr (Praha 6), i obvody, které proti průměrným hodnotám 20 percentilových bodů ztrácejí (Praha 1). Ve srovnání skupinových percentilů základních škol byli, stejně jako u celkových výsledků, nejúspěšnější žáci ze základních škol v Praze 7 a nejméně úspěšní žáci v Praze 3. Rozdíl v průměrných celkových i skupinových percentilech výsledků všech pražských obvodů je, stejně jako v ostatních testech, téměř shodný (20 p. b.). Následující graf prezentuje průměrné celkové percentily žáků v jednotlivých školách. Dobře ilustruje souhrnný pohled na výsledky škol i z hlediska posouzení rozptylu výsledků uvnitř městských částí. Víceletá gymnázia jsou značena žlutě.
Celkový průměrný percentil škol - klíčové kompetence 100
80
60
40
20
P10
P09
P08
P07
P06
P05
P04
P03
P02
P01
0
Výsledky jsou v grafu řazeny dle jednotlivých pražských obvodů a v jejich rámci podle klesající hodnoty percentilu. Výsledky škol jsou i uvnitř městských obvodů výrazně diferencované, např. v obvodu Prahy 5
je u základních škol rozpětí
průměrných percentilů 53,1 bodů a v Praze 2 tento rozdíl činí 50,2 bodů. U víceletých gymnázií je možné pozorovat jejich nevyrovnanou úroveň v Praze 10, kde jedno gymnázium má horší výsledky než 37,5 % zúčastněných pražských základních škol.
Strana 16 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
VYUŽITÍ STUDIJNÍHO POTENCIÁLU Informaci o tom, nakolik žáci využívají nebo nevyužívají své studijní předpoklady v testovaných předmětech, přináší veličina nazvaná využití studijního potenciálu. Je konstruovaná jako rozdíl mezi celkovým percentilem žáka v předmětovém testu a percentilem téhož žáka v testu z obecných studijních předpokladů. Kladná hodnota znamená, že žák své studijní předpoklady plně využívá; čím vyšší hodnota, tím více pracuje „nad své možnosti“. Naopak záporná hodnota využití studijního potenciálu ukazuje, že žák zaostává za svými možnostmi; jeho studijním předpokladům by odpovídal lepší výsledek v předmětovém testu. Pohled na graf průměrného využití studijního potenciálu v českém jazyce ukazuje, že jen v prvním pražském obvodě žáci základních škol využívali svůj studijní potenciál nadprůměrně. Základní školy v Praze 6, 7, 8 a 10 měly výsledky v testu z českého jazyka na úrovni jejich studijních předpokladů a zároveň byly lepší než pražský průměr. Všechny ostatní základní školy nevyužily svých možností a jejich výsledky v testu z českého jazyka byly v průměru horší, než by odpovídalo jejich studijním předpokladům.
Využití studijního potenciálu v českém jazyce průměrné rozdíly percentilů v ČJ a OSP využití studijního potenciálu
6 Základní školy 3
Gymnázia
0 -3 -6 -9
Č R
Pr ah a
9
10 Pr ah a
Pr ah a
8 Pr ah a
6
5
7 Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
3
2
4 Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
1
-12
Při pohledu na výsledky víceletých gymnázií vidíme, že pouze v Praze 1 výsledek testu z českého jazyka odpovídal výsledku testu obecných studijních předpokladů. Studenti v Praze 10 se pohybovali mírně pod svými možnostmi, ale byli lepší než republikový i pražský průměr. Obvody Prahy 4, 6, 8 a 9 jsou na hranici republikového průměru (- 3,4 p.b.). Osmiletá gymnázia Prahy 5 a 7 dosáhla záporné hodnoty využití studijního potenciálu. To znamená, že by studenti těchto gymnázií, s ohledem na jejich studijní předpoklady, měli v průměru dosáhnout v testu z českého jazyka lepších výsledků. Pohled na graf využití studijního potenciálu v matematice ukazuje, že průměrné obvodní výsledky se v obou předmětech dost výrazně liší. Nadprůměrné využití
Strana 17 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
studijního potenciálu vykázaly jen základní školy v Praze 8 a víceletá gymnázia v Praze 1. Na úrovni svých studijních předpokladů test z matematiky napsaly základní školy v Praze 1 a v Praze 3 a také víceletá gymnázia v Praze 10. Všechny ostatní základní školy i víceletá gymnázia nevyužily svých možností a jejich výsledky v testu z matematiky byly v průměru horší, než by odpovídalo jejich studijním předpokladům. Dalo by se říci, že základní školy svůj studijní potenciál využily lépe při testu z českého jazyka, u víceletých gymnázií nebyl mezi průměrnými výsledky v obou předmětových testech výrazný rozdíl.
Využití studijního potenciálu v klíčových kompetencích průměrné rozdíly percentilů v KK a OSP využití studijního potenciálu
0 -2 -4 -6 -8 -10
Základní školy
-12
Gymnázia
Pr ah a
10 Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
9
8
7 Pr ah a
Pr ah a
6
5 Pr ah a
Pr ah a
3 Pr ah a
2 Pr ah a
1 Pr ah a
4
-14
Úplně jiný pohled nám nabízí graf, který sleduje využití studijního potenciálu v souvislosti s testem klíčových kompetencí. Výsledek je v obou skupinách škol ve všech pražských obvodech výrazně záporný. Tato skutečnost nejspíše svědčí o tom, že tématu klíčových kompetencí se na školách nevěnuje dostatečná pozornost. Je trochu škoda, že tento test byl součástí šetření jen na pražských školách a nemáme tedy k dispozici údaje pro srovnání se školami z jiných regionů.
průměrné rozdíly percentilů v M a OSP
Základní školy
6 Gymnázia
3 0 -3 -6
Strana 18 (celkem 30)
R Č
Pr ah a
10 Pr ah a
9 Pr ah a
7
6
8 Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
5 Pr ah a
4 Pr ah a
3 Pr ah a
Pr ah a
Pr ah a
2
-9
1
využití studijního potenciálu
Využití studijního potenciálu v matematice
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ ŽÁKŮ Při zpracování dotazníkové části byly vyhodnoceny dotazníky 3 387 dětí ze 103 pražských škol. Dotazníky byly zaměřené na to, jak děti vnímají
určité faktory ve
výuce českého jazyka a matematiky (otázky byly stejné pro každý předmět zvlášť), čemu se věnují ve svém volném čase a jestli ovládají některé důležité dovednosti, které ve škole potřebují. Odpovědi
na
otázky
týkající
se
výuky
hlavních
předmětů
jsou
zobrazeny
v následujících grafech. Jednotlivé sloupce vyjadřují procento kladných odpovědí na uvedenou otázku, zvlášť za žáky základních škol a zvlášť za víceletá gymnázia, silně rámovaný široký sloupec představuje hodnotu za všechny školy celkem.
Nudíš se v hodině?
Baví tě výuka uvedeného předmětu? 100
100
g
zs
zs+g
g zs
zs+g
80 % odpov ědí ano
% odpov ědí ano
80
60
40
60
40
20
20
0
0
matematika
matematika
český jazyk
český jazyk
Z odpovědí na otázky „Baví tě výuka v hodině?“ a „Nudíš se v hodině?“ lze vyčíst, že matematika je pro děti na obou typech škol zábavnější než český jazyk. Na gymnáziích je výuka obou předmětů oblíbenější než na základních školách, zvláště to platí u českého jazyka.
Nechá tě učitel objevovat nové věci, souvislosti?
Vysvětluje učitel v hodině, proč se co učíte?? 100
100 g
zs
g zs
zs+g
% odpov ědí ano
% odpov ědí ano
zs+g
80
80
60
40
60
40
20
20
0
0 matematika
Strana 19 (celkem 30)
český jazyk
matematika
český jazyk
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
Překvapením asi není ani zjištění, že více nechávají učitelé objevovat nové věci a souvislosti
studenty
gymnázií
než
žáky
základních
škol,
kterým
naopak
více
vysvětlují, proč se co učí. Více objevování v matematice je pochopitelné už ze samotného charakteru předmětu. Celkově se ale odpovědi dětí ani v rámci předmětů, ani v rámci skupin škol, významně neliší. Umí učitel v hodině navodit dobrou atmosféru?
Když se tě učitel na něco zeptá v hodině, je ti jasné, na co se ptá?
100
100
g zs
zs+g
g zs
zs+g
80 % odpov ědí ano
% odpov ědí ano
80
60
40
20
60
40
20
0
0
matematika
český jazyk
matematika
český jazyk
Téměř čtyři pětiny dětí si myslí, že učitel umí navodit v hodině příjemnou atmosféru, v tomto směru dopadlo hodnocení učitelů matematiky i českého jazyka velmi podobně. Otázkám učitelů rozumí víc dětí na víceletých gymnáziích, o něco lépe v češtině než v matematice. Na základních školách dopadlo srovnání mezi předměty opačně, děti méně chápou, na co se jich ptá jejich učitel češtiny. Víš, co si máš z hodiny zapamatovat a naučit se?
Musíš se učit hodně věcí nazpaměť?
100
100
80
80 % odpov ědí ano
% odpovědí ano
g zs
60 40 20
zs+g
60
40
20
0 matematika
český jazyk g zs zs+g
0 matematika
český jazyk
Naprostá většina dětí ze všech škol ví, co si mají z hodin zapamatovat a naučit se, o něco více jich je na gymnáziích. Naopak děti ze základních škol mají intenzivnější pocit, že se musí učit hodně věcí nazpaměť, zejména z českého jazyka.
Strana 20 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
Chápeš, co tě mají naučit domácí úkoly, referáty, projekty?
Zažil jsi alespoň jednou pocit úspěchu v hodině?
100
100
80
80 % odpov ědí ano
% odpov ědí ano
g zs
60 40 20
zs+g
60
40
20
0 matematika
český jazyk g
zs
0 matematika
zs+g
český jazyk
Zdá se, že děti nemají velký problém s chápáním smyslu přípravy referátů, projektů a domácích úloh, odpovědi se v podstatě neliší ani v rámci předmětů, ani mezi skupinami škol. Pocit úspěchu v hodině alespoň někdy zažívá více dětí ze základních škol a v obou skupinách škol ho děti zažívají častěji v hodinách matematiky.
Kontroluje učitel domácí úkoly?
100
100
80
80 % odpov ědí ano
% odpovědí ano
Pomáhají ti doma s domácími úkoly (rodiče, sourozenci)?
60 40 20
60 40 20
0
0 matematika
český jazyk g zs zs+g
matematika
český jazyk g zs
zs+g
Více než polovina dětí ze základních škol píše domácí úkoly s pomocí někoho z rodiny, ze studentů gymnázií si nechávají poradit jen dvě pětiny z nich. Děti ze základních škol potřebují častěji pomoc s úkolem z českého jazyka. Domácí úkoly učitelé kontrolují stejnoměrně z matematiky i z českého jazyka, trochu více na základních školách. Jen o něco více než polovinu z nich ale učitelé doprovodí i nějakým komentářem.
Strana 21 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
Komentuje učitel vypracované domácí úkoly? 100
% odpov ědí ano
80 60
40 20 0 matematika
český jazyk g
zs
zs+g
Druhá část dotazníku se zaměřila na zkoumání zájmů a koníčků dětí. Tři oblasti volnočasových aktivit označilo za svoje oblíbené devět z deseti dětí, bez ohledu na typ školy, kterou navštěvují, chlapci stejně jako děvčata. Jedná se o počítače, sport a divadlo a filmy. Dá se předpokládat, že v kategorii divadlo a filmy bude mít na jejím úspěchu výrazně vyšší váhu produkce kinematografie. Některé oblasti byly výraznou doménou dívek. Malování, kreslení a keramiku označilo jako svůj koníček více než 80 % dívek, ale jen necelých 50 % chlapců, hudba, zpěv a tanec zajímá asi 70 % dívek a opět necelých 50 % chlapců. Chlapci se naproti tomu věnují intenzivně technice a elektronice (více než 80 %), kdežto dívky tato oblast příliš nezajímá - přihlásila se k ní jen každá třetí dívka. V dosud jmenovaných kategoriích nehrál v podstatě žádnou roli typ školy, na kterou děti chodí. Důležitou roli sehrálo spíše pohlaví
dětí.
Vyskytly se ale i oblasti, které jako své oblíbené označily výrazně častěji děti z víceletých gymnázií než ze základních škol. Především to byla literatura – četba, psaní povídek a básniček, která zajímala 75 % dívek a 62 % chlapců z víceletých gymnázií, ale jen 55 % dívek a 34 % chlapců ze základních škol. Podobná situace je i se zájmem o cizí jazyky - jako činnost, které se věnují ve volném čase ji označilo 70 % dívek a 66 % chlapců z gymnázií, ale jen 56 % dívek a 50 % chlapců ze základních škol. O přírodu se zajímá 83 % dívek z gymnázií a 78 % dívek ze základních škol, chlapci ji jako svoji oblast zájmu označili v 67 % v obou skupinách škol. O matematiku a logické hry se zajímá 73 % studentů víceletých gymnázií, ze základních škol ji mají o něco raději dívky (66 %) než chlapci (63 %). O historii překvapivě projevili největší zájem chlapci ze základních škol (64 %), vyrovnaný zájem projevili gymnazisté (60 %), nejméně se o ní zajímají dívky ze základních škol (52 %).
Strana 22 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
Zájmy a koníčky dětí
technika, elektronika
historie, dějepis
příroda matematika (logické hry, sudoku) počítače
cizí jazyky
G - dívky ZŠ - dívky
hudba, zpěv, tanec
G - chlapci
četba, psaní povídek, básniček
ZŠ - chlapci
divadlo, filmy malování, kreslení keramika sport 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
% kladných odpovědí
Otázky
v
poslední
části
dotazníku
pro
dovedností, které děti ve škole potřebují.
žáky
zjišť ovaly
zvládání
některých
Žáci mohli na otázky odpovědět „ano“
nebo „ne“. Zkoumali jsme odpovědi dětí ve skupinách podle jejich pohlaví a podle skupiny škol, do které chodí. V grafu je zobrazen podíl kladných odpovědí dětí podle těchto skupin. Děti si dokáží najít potřebné informace, využívat jejich různé zdroje, vypracovat referát. Podíly dětí, které tyto činnosti považují za zvládnuté, jsou mírně vyšší ve skupinách gymnazistů, o něco více si věří chlapci než dívky. Největším problémem pro děti, napříč všemi sledovanými skupinami, je sebejisté přednesení referátu bez trémy.
Strana 23 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
Zvládnutí některých dovedností Když tě nějaký problém nebo učivo osloví natolik, že by ses o něm chtěl/a dozvědět více, najdeš si sám/sama o dané věci více informací (v časopisech, na internetu, zajdeš do knihovny, zhlédneš dokumentární film…)? Umíš pracovat ve skupině (domluvit se se spolužáky, rozdělit si úkoly)?
Když něčemu z probíraného učiva nerozumíš, umíš se na to zeptat?
Umíš si samostatně dělat výpisky z výkladu učitele v hodině?
Když máš před celou třídou referát, jsi sebejistý/á, bez trémy a věříš si?
Využíváš při přípravě referátu více zdrojů (zajdeš do knihovny, podíváš se na článek v časopise, na internet)?
Když máš do školy připravit referát, uděláš ho bez větších problémů? zš - chlapci
g - chlapci
zš - dívky
g - dívky
Strana 24 (celkem 30)
0
10
20
30 40 50 60 70 % kladných odpovědí
80
90 100
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ RODIČŮ A UČITELŮ Ke
zpracování
bylo
přijato
275
dotazníků
od
učitelů
a
2 836
dotazníků
rodičovských. Rodičovský dotazník obsahoval čtyři tematické okruhy otázek. První část byla zaměřená na zjištění faktorů, které rodiče považují za možnou překážku pro plynulý přechod jejich dítěte na druhý stupeň školní výuky. Největší obavy mají rodiče z toho, že vzrostou nároky učitelů, že se děti budou muset doma více učit (s tím souvisí i méně volného času), a obavy mají rovněž z odlišného stylu výuky na druhém stupni. Obecně se téměř u všech uvedených faktorů projevují mírně vyšší obavy ze strany rodičů dětí na základních školách.
V čem rodiče spatřují možné překážky k úspěšnému zvládnutí přechodu na druhý stupeň? 100
% rodičů
80
g
zš
60 40 20
odlišný styl výuky než na 1. stupni
nutnost více se učit doma
vztahy s novými učiteli
více domácích úkolů
přetížení dítěte
méně volného času
větší samostatnost
větší nároky učitelů
náročný rozvrh
nové předměty
0
Druhá skupina otázek se zaměřila na to, jak dítě prožívá hodiny matematiky a českého jazyka. Rodiče odpovídali na stejnou otázku pro každý předmět zvlášť. Některé z těchto otázek se v podobné formulaci objevily i v dotaznících pro žáky i pro učitele. Celkově toto hodnocení vyznívá pro školy spíše pozitivně.
Pohled rodičů na výuku matematiky p o d íl klad n ých o d p o věd í v %
100 80 60 40 20 0 Bav í v aše dítě Nudí se v aše Musí se v aše v ýuka? dítě v hodině? dítě učit hodně v ěcí nazpaměť? g zš
Strana 25 (celkem 30)
Nechá v aše dítě učitel objev ov at nov é v ěci, souv islosti?
Ví v aše dítě, co si má z hodiny zapamatov at a naučit se?
Chápe v aše dítě, co ho mají naučit úkoly , ref eráty , projekty ?
Pomáháte dítěti s domácími úkoly ?
Pomáháte dítěti s příprav ou na v y učov ání?
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
p o d íl klad n ých o d p o věd í v %
Pohled rodičů na výuku českého jazyka 100 80 60 40 20 0 Bav í v aše Nudí se v aše Musí se v aše dítě v ýuka? dítě v hodině? dítě učit hodně v ěcí nazpaměť?
g
zš
Nechá v aše dítě učitel objev ov at nov é v ěci, souv islosti?
Ví v aše dítě, co si má z hodiny zapamatov at a naučit se?
Chápe v aše dítě, co ho mají naučit úkoly , ref eráty , projekty ?
Pomáháte dítěti s domácími úkoly ?
Pomáháte dítěti s příprav ou na v y učov ání?
Třetí skupina otázek se týkala zájmů a koníčků dětí. Velmi zajímavé je porovnání odpovědí rodičů, kteří uvedli co si myslí, že jejich děti baví, a skutečných odpovědí dětí na tutéž otázku. Odpovědi dětí jsou v předcházející kapitole. Rodiče vcelku dobře odhadli u svých dětí zájem o sport, počítače, divadlo a filmy a historii a dějepis. V dalších oblastech se odpovědi mírně lišily oběma směry, nejvíce se ovšem rozcházely v oblasti techniky a elektroniky, kde ji jako zájem svých dětí deklarovala asi polovina rodičů, ale uvedlo ji přes 80 % chlapců. Je to možné vysvětlit i tím, že výsledky dětí jsou rozdělené podle pohlaví a výsledky rodičů jsou za děti celkem. Je to proto, že rodičovské dotazníky nebyly vázány na konkrétní dítě, ale na třídu, do které chodí. V celkovém průměru by rozdíl nebyl tak veliký.
Zájmy a koníčky dětí z pohledu rodičů g
80
zš
60 40 20
tec hnik a, elek tronik a
his torie, dějepis
příroda
m atem atik a (logic k é hry , s udok u)
poč ít ač e
c iz í jaz y k y
hudba, z pěv , tanec
č etba, ps aní pov ídek , bás nič ek
div adlo, film y
m alov ání, k res lení k eram ik a
0 s port
p o d í l klad n ých o d p o věd í v %
100
Poslední skupina otázek zjišťovala faktory, se kterými jsou rodiče na své škole spokojeni, případně které je vedly k výběru školy, kterou jejich dítě právě navštěvuje. Otázky se týkaly především oblastí, které by se daly souhrnně nazvat „klima školy“ a „kvalita
výuky“.
Strana 26 (celkem 30)
Z výsledků
vyplývá,
že
nejméně
rodičům
vyhovuje
nabídka
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
mimoškolních aktivit (to zejména na víceletých gymnáziích) a kvalita výuky cizích jazyků.
100 g
80
zš
60 40 20 metody a způsob výuky
vybavenost školy
kvalita pedagogického sboru
kvalita výuky cizích jazyků
nabídka mimoškolních aktivit
zaměření, profilace školy
malé procento výchovných problémů
bezpečné prostředí školy
prostředí přátelské žákům
vztahy učitelů s rodiči
příjemné prostředí
0 vztahy učitelů s žáky
% souhlasících rodičů
Celkový pohled rodičů na školu (odpovědi na otázku, zda jsou spokojeni s uvedeným faktorem)
Učitelské dotazníky vyplňovali pro každou třídu jejich učitelé českého jazyka a matematiky. Otázky byly zaměřené zejména na atmosféru v hodinách a na metody výuky, které učitelé využívají. V grafické analýze jsou respondenti šetření rozděleni do čtyř skupin podle předmětu, který učí a podle příslušné skupiny škol. V učitelském dotazníku byla na rozdíl od předchozích dvou skupin dotazníků čtyřbodová škála odpovědí, kdy učitelé měli možnost si vybrat odpovědi „určitě ano“, „spíše ano“, „spíše ne“ a „určitě ne“. Z tohoto důvodu jsou použity 100% skládané pruhové grafy, které porovnávají procentuální příspěvek každé hodnoty k celkovému součtu pro různé kategorie.
Metody výuky - učitelé českého jazyka, gymnázia Snažíte se o individualizaci a diferenciaci výuky? Zadáváte žákům různé úkoly podle jejich možností? Mohou si vybrat vaši žáci, jak úkoly vypracují? Mohou si vaši žáci v hodině vybírat cvičení, úkol, referát? Vysvětlujete svým žákům, jak se mají doma připravovat na vaše hodiny? Snažíte se poskytnout žákům zpětnou vazbu? Komentujete vypracované domácí úkoly? určitě ano spíše ano spíše ne
Kontrolujete pravidelně domácí úkoly? Vysvětlujete žákům, proč se co učí?
určitě ne
Strana 27 (celkem 30)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
Metody výuky - učitelé matematiky, gymnázia Snažíte se o individualizaci a diferenciaci výuky? Zadáváte žákům různé úkoly podle jejich možností? Mohou si vybrat vaši žáci, jak úkoly vypracují? Mohou si vaši žáci v hodině vybírat cvičení, úkol, referát? Vysvětlujete svým žákům, jak se mají doma připravovat na vaše hodiny? Snažíte se poskytnout žákům zpětnou vazbu? Komentujete vypracované domácí úkoly? určitě ano spíše ano spíše ne
Kontrolujete pravidelně domácí úkoly? Vysvětlujete žákům, proč se co učí?
určitě ne
0%
20%
40%
60%
80%
100%
V části dotazníku zaměřené na metody výuky učitelé odpovídali na otázky, které zjišť ovaly, jakou míru samostatnosti ve výuce a v přípravě na ni svým žákům poskytují, jak intenzivně ji následně kontrolují a také jestli svým žákům vysvětlují, jak se na výuku mají připravit a proč se právě probíranou látku vlastně učí. Z uvedených grafů je zřejmé, že větší prostor pro individuální přístup k výuce poskytuje spíše český jazyk než matematika, což vzhledem k charakterům obou předmětů není zas tak veliké překvapení. Při porovnání údajů z hlediska typu školy je vidět, že více osobního prostoru poskytují svým studentům víceletá gymnázia. Platí to zejména pro výuku českého jazyka. Zajímavý je pohled na odpovědi dětí a učitelů na otázku, zda učitelé komentují domácí úkoly. Kladně na ní odpovědělo méně než 60 % dětí, ale na obou typech škol v obou předmětech odpovědělo „ano“ v průměru 90 % učitelů.
Metody výuky - učitelé českého jazyka, základní školy Snažíte se o individualizaci a diferenciaci výuky? Zadáváte žákům různé úkoly podle jejich možností? Mohou si vybrat vaši žáci, jak úkoly vypracují? Mohou si vaši žáci v hodině vybírat cvičení, úkol, referát? Vysvětlujete svým žákům, jak se mají doma připravovat na vaše hodiny? Snažíte se poskytnout žákům zpětnou vazbu? Komentujete vypracované domácí úkoly? určitě ano spíše ano spíše ne
Kontrolujete pravidelně domácí úkoly? Vysvětlujete žákům, proč se co učí?
určitě ne
Strana 28 (celkem 30)
0%
20%
40%
60%
80%
100%
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
Metody výuky - učitelé matematiky, základní školy Snažíte se o individualizaci a diferenciaci výuky? Zadáváte žákům různé úkoly podle jejich možností? Mohou si vybrat vaši žáci, jak úkoly vypracují? Mohou si vaši žáci v hodině vybírat cvičení, úkol, referát? Vysvětlujete svým žákům, jak se mají doma připravovat na vaše hodiny? Snažíte se poskytnout žákům zpětnou vazbu? Komentujete vypracované domácí úkoly? určitě ano spíše ano spíše ne
Kontrolujete pravidelně domácí úkoly? Vysvětlujete žákům, proč se co učí?
určitě ne
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Poslední oblast otázek se zaměřila na zkoumání atmosféry v hodinách a vztahů ve třídě. Na víceletých gymnáziích učitelé odpovídali téměř výhradně pozitivně, myslí si, že žáky výuka baví, v hodinách se jim daří navozovat dobrou atmosféru, děti se nenudí (malé procento učitelů českého jazyka připustilo, že se děti nudí, z matikářů ani jeden) a vztahy ve třídě jsou dobré a bezproblémové.
Atmosféra výuky - český jazyk, gymnázia určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
Myslíte si, že vaše vztahy s žáky v této třídě jsou dobré, otevřené a bezproblémové? Zažívají vaši žáci pocit úspěchu v hodině? Nudí se vaši žáci v hodině? Daří se vám v hodině navodit dobrou atmosféru? Baví žáky v této třídě výuka, daří se vám žáky zaujmout? 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Na základních školách bylo hodnocení podobné, několik procent učitelů připouští, že výuka děti nebaví, nebo se jim nedaří je zaujmout. Na rozdíl od učitelů z víceletých gymnázií používají častěji hodnocení „spíše ano“ než „určitě ano“. Pozitivnější hodnocení na obou typech škol podávají učitelé matematiky.
Strana 29 (celkem 30)
13.12.2007
Praha 2007/2008 – 6. třídy
Analytická zpráva
Atmosféra výuky - matematika, gymnázia určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
Myslíte si, že vaše vztahy s žáky v této třídě jsou dobré, otevřené a bezproblémové? Zažívají vaši žáci pocit úspěchu v hodině? Nudí se vaši žáci v hodině? Daří se vám v hodině navodit dobrou atmosféru? Baví žáky v této třídě výuka, daří se vám žáky zaujmout? 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Atmosféra výuky - český jazyk, základní školy určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
Myslíte si, že vaše vztahy s žáky v této třídě jsou dobré, otevřené a bezproblémové? Zažívají vaši žáci pocit úspěchu v hodině? Nudí se vaši žáci v hodině? Daří se vám v hodině navodit dobrou atmosféru? Baví žáky v této třídě výuka, daří se vám žáky zaujmout? 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Atmosféra výuky - matematika, základní školy určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
Myslíte si, že vaše vztahy s žáky v této třídě jsou dobré, otevřené a bezproblémové? Zažívají vaši žáci pocit úspěchu v hodině? Nudí se vaši žáci v hodině? Daří se vám v hodině navodit dobrou atmosféru? Baví žáky v této třídě výuka, daří se vám žáky zaujmout? 0%
Strana 30 (celkem 30)
20%
40%
60%
80%
100%
13.12.2007
