Hlavní mìsto Praha PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU, STÁTNÍHO

PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU, STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR A ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY.

VYHLEDÁVÁNÍ ŽÁKŮ S PŘEDPOKLADY K VYSOKOŠKOLSKÉMU STUDIU Hlavní mìsto Praha

Zpracování výsled ků testování žáků sedmých tříd základních škol z obecných studijních předpokladů v roce 2007. Zpracování dotazníkového šetření a jeho vyhodnocení.

Praha, 2007

Praha 2007– 7. třídy

I.

Analytická zpráva

OBSAH

I.

OBSAH

....................................................................................... 2

II.

PŘEHLED POJMŮ A PŘÍSTUPŮ POUŽÍVANÝCH V ANALÝZE

III.

OBECNĚ

IV .

POČTY TESTOVANÝCH ŽÁKŮ A ZÁKLADNÍ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY TESTŮ

V.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ A VZTAH K VÝSLEDKŮM V TESTU

................................ 3

...................................................................................... 5 ................ 6

........................... 8

VLIV POHLAVÍ ŽÁKA

VZDĚLÁNÍ RODIČŮ ...................................................................................................... 8

ZAMĚSTNANOST RODIČŮ............................................................................................ 11

OSOBY, SE KTERÝMI ŽÁK ŽIJE V DOMÁCNOSTI

AKTIVITY PRO VOLNÝ ČAS .......................................................................................... 15

VYBAVENOST DOMÁCNOSTI (EKONOMICKÝ STATUS) ........................................................... 18

PLÁNY O DALŠÍM STUDIU

ZNÁMKY VE ŠKOLE ................................................................................................... 26

INFORMOVANOST A ZÁJEM RODIČŮ O DĚNÍ VE ŠKOLE A VÝSLEDKY DÍTĚTE

V I.

................................................................................................... 8

.................................................................. 12

........................................................................................... 23

SOUHRN HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ ANALÝZY A ZÁVĚR

Strana 2

................................. 27

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29


II.

Analytická zpráva

PŘEHLED POJMŮ A PŘÍSTUPŮ POUŽÍVANÝCH V ANALÝZE

Jako výsledek v testu obecných studijních předpokladů (OSP) se nesleduje přímo skóre (tedy počet bodů za správně vyřešené úlohy s odečítáním 1 bodu za každou nesprávně zodpovězenou otázku), které je například závislé na obtížnosti testu a maximálním možném počtu bodů a neumožňuje dobře srovnávat výsledky žáků testovaných různými (a třeba různě obtížnými) variantami testu. Rozhodující je percentil, hodnota v rozsahu 0 až 100, vyjadřující, kolik procent žáků má skóre v testu horší nebo stejné s tím, že ostatní žáci mají skóre vyšší. O vztahu skóre a percentilu je možno říci, že v rámci skupiny žáků testovaných jednou variantou testu vyšší skóre znamená vyšší percentil. V případě testování, se kterým se pracuje v této analýze,

je skóre žáků

– mimo výsledky 20-ti% nejvíce úspěšných a 20-ti%

nejméně úspěšných žáků – v rozmezí přibližně 10 až 30 bodů z 60 možných. Někteří žáci dosáhli záporného skóre kvůli odečítání za chybné odpovědi. Průměrný percentil je zákonitě vždy 50.

Pokud se v dalším textu mluví o percentilu, jde o výsledek v testu obecných studijních předpokladů (OSP). Označení „Praha“, resp. „ČR“ se používá, srovnávámeli žáky z Prahy s žáky z ostatních částí republiky.

Strana 3


Analytická zpráva

Jako míra závislosti mezi sledovanými charakteristikami je v případech, kdy existuje možnost přirozeného vyjádření těchto charakteristik numerickými hodnotami, uváděn korelační koeficient, tedy hodnota mezi -1 (znamenající absolutní negativní závislost) a 1 (znamenající absolutní pozitivní závislost). Tato hodnota vypovídá o míře lineární závislosti, resp. (lineární) nezávislosti (hodnota 0 a hodnoty blízké).

Strana 4


III.

Analytická zpráva

OBECNĚ

Testování obecných studijních předpokladů (OSP) zaměřeného na odhad studijního potenciálu žáků se v 1. čtvrtletí roku 2007 zúčastnilo více než pět tisíc žáků sedmých tříd základních škol v ČR. Navíc se tito žáci a rodiče těchto žáků účastnili dotazníkového šetření, jehož cílem je případně identifikovat faktory z oblasti sociálněekonomických podmínek k rozvoji a studiu, které mohou mít na úspěšnost žáků z hlediska odhadovaného studijního potenciálu vliv.

Strana 5


IV.

Analytická zpráva

POČTY TESTOVANÝCH ŽÁKŮ A ZÁKLADNÍ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY TESTŮ

V analýze byly zpracovány výsledky testu OSP a vyplněné dotazníky od 5188 žáků, z toho 2268 z Prahy, celkem ze 138 základních škol zúčastněných v projektu. U více než 90% žáků je dostupný také vyplněný dotazník pro rodiče. Výsledky žáků z pražských základních škol jsou o něco lepší než výsledky z ostatních částí republiky. V Praze je nejlepšího průměrného výsledku dosaženo v Praze 1, kde je zastoupena jedna ZŠ.

Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha

počet žáků počet škol průměrný percentil 66 1 74 141 4 52 106 3 65 592 15 56 206 5 57 233 7 50 195 6 50 445 12 50 284 8 51 2268 61 54

ČR

2920

77

48

celkem

5188

138

50

průměrný percentil v testu 80 74 70

65 56

60

57

52

50

50

Praha 6

Praha 8

50

51

54 48

50 40 30 20 10 0 Praha 1

Strana 6

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha 9 Praha 10

Praha

ČR


Při

srovnávání

Analytická zpráva

průměrných

výsledků

za

jednotlivé

oblasti

a

školy

je

třeba

připomenout, že testy OSP jsou zaměřeny na dovednosti a schopnosti, nikoliv na dosažené znalosti a vědomosti. Obvyklé sociální a ekonomické podmínky rozvoje dětí mohou být v různých lokalitách odlišné. Zjištění nižších průměrných percentilů v testu OSP v některých oblastech je možné využít k vysvětlení relativně slabších studijních výsledků (měřených například procentuální úspěšností žáků při přijímacích zkouškách na střední školy)

žáků některých škol.

V grafu s průměrnými výsledky za školu jsou školy řazeny a barevně odlišeny podle části Prahy, do které škola náleží. Je zřejmé, že průměry podle škol jsou dosti variabilní. To může souviset s nízkými počty testovaných na některých školách.

průměrný percentil v testu 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 4839 339 405 4209 4477 813 901 2491 573 2459 2593 3019 4179 4223 4229 4235 4255 4267 4275 4277 4287 4291 4493 597 2519 4489 4899 4003 3011 3769 3771 4009 4031 4269 4853 409 815 3561 4195 4841 4851 489 1449 4011 4015 4027 4221 4233 4241 4285 4475 4843 4845 4005 4021 4243 4259 4483 4533 4829 4849

0

identifikátor školy

Strana 7


V.

Analytická zpráva

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ A VZTAH K VÝSLEDKŮM V TESTU

vliv pohlaví žáka

Dívky a chlapci jsou mezi respondenty průzkumu zastoupeni zhruba stejně. V průměru dosahují dívky v testu OSP o něco lepších výsledků než chlapci, podobně jako dosahují lepších známek z předmětů sledovaných v dotazníku (matematika, český jazyk, cizí jazyk). Vysvětlením tohoto jevu mohou být o něco lepší motivační vlastnosti žáky sedmých tříd. Lepší průměrný výsledek dívek je pozorován v Praze i v ostatních částech ČR, takže i při stratifikaci podle pohlaví žáka vychází v Praze lepší průměrný výsledek v testu.

prům ěrný percentil v testu 60

57 51

51

50 44 40

30

20

10

0 Praha - chlapci

ČR - chlapci

Praha - dívky

ČR - dívky

vzdělání rodičů

Z rozložení odpovědí žáků na otázku zaměřenou na zjištění nejvyššího dosaženého vzdělání otce a matky je patrné, že v Praze je větší podíl vysokoškolsky vzdělaných rodičů než v ostatních částech ČR (v Praze uvádí vysokoškolské vzdělání matky 21% respondentů, jinde pouze 11%), což by mohlo vysvětlovat lepší průměrné výsledky žáků z Prahy. Mezi rodiči respondentů je o něco větší podíl vysokoškolsky vzdělaných otců než matek, což ale není výrazně překvapivé zjištění.

Strana 8


Analytická zpráva

vzdělání otce 45% 39%

40%

33%

35% 28%

podíl žáků

30% 25%

24%

25%

ČR Praha

20% 14%

15% 10% 5%

4%

4%

0% základní

střední bez maturity

střední s maturitou

vysokoškolské

vzdělání matky 50% 44%

45% 40% 40% 33%

podíl žáků

35% 30% ČR 25%

22%

21%

20% 15%

11%

10% 5% 5%

5%

0% základní

Strana 9



vysokoškolské

Praha


Analytická zpráva

Je dobře patrná kladná závislost dosaženého vzdělání rodičů a výsledku žáka v testu. Tato závislost výsledku testu a vzdělání rodiče je velmi podobná pro vzdělání otce i pro vzdělání matky, snad v souvislosti s tím, že pravděpodobnosti vzdělání matky a otce jsou závislé mezi sebou (například pokud má žák vysokoškolsky vzdělaného otce, je téměř poloviční pravděpodobnost, že také matka má vysokoškolské vzdělání). Někteří žáci v dotazníku na tuto otázku neodpověděli (a třeba ani nežijí s oběma rodiči v domácnosti) a tito mají v průměru slabší výsledky v testu. U žáků bez uvedené odpovědi

na

otázku o vzdělání

matky,

kteří tvoří

přibližně desetinu

respondentů, je průměrný percentil pouze 37 ve srovnání s 52 u ostatních žáků. Z hlediska uvedení vzdělání otce je rozdíl méně výrazný, průměrný percentil ve skupině přibližně patnácti procent respondentů bez odpovědi na otázku na vzdělání otce je 41, zatímco u ostatních respondentů je průměrný percentil 52.

průmě rný percentil ve vztahu k vzdě lání rodiče 70

66

60

55

průměrný percentil

50

65

54

45 42

40 32

34

vzdělání matky vzdělání otce

30 20 10 0 základní

Strana 10



vysokoškolské


Analytická zpráva

zaměstnanost rodičů

Z hlediska zaměstnanosti rodičů je rozložení odpovědí respondentů z Prahy podobné jako u ostatních. U otce je častěji než u matky uváděna volba „pracuje na plný úvazek nebo podniká“. Podíl respondentů s chybějící dopovědí je asi 3% u matky a asi 8% u otce

(podobně

jako

u

předchozí

otázky

souvisí

s

nepřítomností

rodiče

v

domácnosti). zaměstnání matky 80% 72% 72% 70%

podíl žáků

60% 50% ČR 40%

Praha

30% 20% 8% 10%

10%

11% 12%

6% 3%

0% pracuje na plný úvazek nebo podniká

pracuje jen občas (ne každý den)

nepracuje, ale hledá si práci

jiné (v důchodu, v domácnosti apod.)

zaměstnání otce 90%

84% 82%

80% 70%

podíl žáků

60% 50%

ČR

40%

Praha

30% 20% 5%

6%

10%

2%

2%

2%

2%

0% pracuje na plný úvazek nebo podniká

Strana 11

pracuje jen občas (ne každý den)




Analytická zpráva

Závislost průměrného percentilu na zaměstnanosti rodiče je podobná pro žáky z Prahy a pro žáky z ostatních částí ČR. Nejlepšího průměrného výsledku je dosahováno při odpovědi „pracuje na plný úvazek nebo podniká“, pro otce podobně jako pro matku. Zaměstnanost rodičů žáky z hlediska výsledku v testu výrazně nerozlišuje díky převažující relativní četnosti volby „pracuje na plný úvazek nebo podniká“. Pro žáky, kteří volí v odpovědi tuto kategorii, vychází průměrný percentil 52, který je blízký celkovému

průměru.

Výrazněji

nižší

je

průměrný

percentil

v případě

odpovědi

„nepracuje, ale hledá si práci“, která má však prakticky zanedbatelnou relativní četnost. průměrný pe rce ntil ve vzta hu k zaměstnání rodiče 60 52 50

52

49

47 45

45


43 38

40

zaměstnání matky

30

zaměstnání otce

20

10

0 pracuje na plný pracuje jen úvazek nebo občas (ne každý podniká den)



osoby, se kterými žák žije v domácnosti

Naprostá většina respondentů uvádí, že žije v domácnosti s matkou (96% v Praze i mimo hlavní město). S otcem žijí v domácnosti zhruba tři čtvrtiny žáků mimo Prahu a o pět procent méně žáků v Praze. Většina žáků bydlí ještě s nějakým dalším členem rodiny (například sourozencem), v Praze je podíl takových žáků podobný, liší se pouze o 5%. V každém případě je mezi uvedením otce a dalšího člena rodiny mimo rodiče jako osoby sdílející s žákem koeficient 0,2).

Strana 12

domácnost zjištěna pozitivní závislost (korelační


Analytická zpráva

s kým žije žák v domácnosti 120%

100%

96% 96% 74%

podíl žáků

80%

69% 60% 54%

60%

ČR Praha

40%

20% 7% 7% 1% 1% 0% matka

otec

nevlastní matka, pěstoun

nevlastní otec, pěstoun

jiní (bratr, bratranec, sestra, děda, teta apod.)

Jsou zřejmé rozdíly ve výkonnosti žáků podle toho, s kým žijí v domácnosti. V souladu s očekáváním dosahují horších průměrných výsledků žáci, kteří nežijí s matkou (percentil 34) než žáci, kteří s matkou žijí (51). Relativně špatných výsledků dosahují žáci z domácnosti s nevlastní matkou (skupina z velké části se překrývající s výše jmenovanou), jejichž podíl mezi respondenty je naštěstí pouze 1% a podobně dosahují horších výsledků žáci žijící v domácnosti s nevlastním otcem. Relativně dobrých výsledků dosahují žáci, kteří bydlí ještě s dalším členem rodiny mimo rodiče (dosahují průměrného percentilu 54 a je jich více než polovina), což také souvisí s tím, že se sourozenci žijí častěji děti z úplných rodin.

Strana 13


Analytická zpráva

průmě rný percentil ve vztahu k přítomnosti osoby v domácnosti 60


50

54

52

51

51

50

46

46

45

40

36

34

nežije s žákem

30

žije s žákem

20

10

0 matka

otec

nevlastní matka, pěstoun

nevlastní otec, pěstoun


Zajímavé srovnání poskytuje graf rozdílů průměrných percentilů mezi žáky, kteří danou osobu jmenovali jako osobu s nimi sdílející domácnost, a žáky, kteří tak neučinili v členění pro Prahu a ČR. Je patrné, že rozdíl v průměrném výsledku žáků podle přítomnosti matky v domácnosti je výraznější v Praze než mimo hlavní město. průměrný percentil ve vztahu k přítomnosti osoby v domácnosti - rozdíly 25

21

rozdíl průměrných percentilů

20 15

14 9

10

5

8

6

5 0

ČR Praha

-5 -6

-10

-7

-5

-15 -20 -25

-24

-30 matka

Strana 14

otec

nevlastní nevlastní otec, matka, pěstoun pěstoun



Analytická zpráva

aktivity pro volný čas

Při odpovědi na otázku „Které činnosti děláš běžně (pravidelně každý týden) ve svém volném čase?“ s možností vybrat i několik z nabízených devíti možností vybrali žáci v Praze stejně jako jinde v ČR průměrně 3,2 aktivity. Relativní četnosti jednotlivých voleb jsou v Praze a v dalších částech ČR velmi podobné. Nejčastěji (zhruba čtyřmi pětinami respondentů) je zmiňována „zábava na počítači“, následuje sportování (70% žáků) a chov domácího mazlíčka, pěstování rostlin nebo jiná přírodovědná činnost (mírně nadpoloviční podíl žáků). Je zajímavé, že tyto tři aktivity současně, které svědčí o poměrně všestranných zájmech, v odpovědi uvádí 30% respondentů; průměrný percentil mají 54 a vedle této tříčlenné kombinace uvádějí v odpovědi ještě průměrně jednu až dvě další možnosti. počet aktivit ve volném čase 90% 78%

80%

81%

71% 70% 70% 60% podíl žáků

52% 52% 50%

ČR Praha

40% 26%

30% 20%

18%

29%

26% 28% 25% 25%

18% 14% 14%

10% 9%

10% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

Existuje závislost mezi počtem v odpovědi jmenovaných volnočasových aktivit a výsledkem v testu: podle průměrných výsledků je tato závislost nejprve (přesněji v intervalu od žádné do sedmi aktivit) pozitivní a čím více volnočasových aktivit žák v odpovědi uvádí, tím lepšího výsledku v testu má šanci dosáhnout, při sedmi až devíti jmenovaných aktivitách (již jen u malého počtu žáků) se průměrný výkon v testu zase v počtu aktivit zhoršuje. Ve světle informací o závislosti průměrného percentilu na počtu respondentem uváděných volnočasových aktivit se vysvětluje nadprůměrný výsledek výše zmíněné (zhruba 30% respondentů zahrnující) skupiny žáků, kteří jmenovali trojkombinaci aktivit počítač-sport-přírodověda a průměrně jednu nebo dvě další aktivity: průměrný percentil žáků, kteří uvedli právě čtyři aktivity je

Strana 15


Analytická zpráva

54, průměrný percentil žáků, kteří uvedli pět aktivit je ještě o něco vyšší. Připomeňme, že v souboru všech respondentů je průměrný percentil 50. průměrný percentil ve vztahu k počtu volnočasových aktivit 80 69

70

65

63

59 60

54


52 50

44

40 30

53

35 27

20 10 0 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Základní přehled o vztahu jednotlivých volnočasových aktivit žáka a jeho obecných studijních předpokladů je dostupný srovnáním průměrných percentilů žáků, kteří jednotlivé aktivity zmínili. průměrný percentil ve vztahu aktivitám ve volném čase 70

64

64 60


50

47

48

51

50

54

52

56 51

49

48

46

56

53 48

50

45

40 30 neuvedeno 20

uvedeno

10 0 1

2

3

4

1 hraji na hudební nástroj, hraji divadlo, zpívám ve sboru 2 provozuji sport nebo jinou pohybovou činnost 3 kutím (modelářství, elektronika) nebo programuji 4 čtu, píšu, zajímám se o literaturu a poezii

Strana 16

5

6 7 8 9 5 ruční tvořivá činnost (maluji, modeluji, keramika atd.) 6 hraji společenské hry, řeším rébusy (ne na počítači) 7 zábava na počítači (hraji hry, chatuji) 8 starám se o zvíře, pěstuji rostliny, jiná přírodovědná činnost 9 docházím do oddílu (pionýr, skaut, sokol atd.)


Analytická zpráva

Z hlediska průměrného výsledku v testu jsou nejlépe odlišujícími jednotlivými aktivitami hudební a divadelní činnost a literatura, u kterých lze pozorovat největší rozdíl v průměrném percentilu žáků, kteří se dané aktivitě pravidelně věnují, a žáků ostatních. Při možnosti (a často respondenty využité) vybrat i více položek z nabídky se skupiny žáků jmenujících jednotlivé aktivity překrývají. Jmenování jednotlivých aktivit žáky navíc není zcela nezávislé, například je větší pravděpodobnost uvedení volby „čtu, píšu, zajímám se o literaturu a poezii“, pokud žák zvolí také volbu „ruční tvořivá činnost (maluji, modeluji, keramika atd.)“, existují také další závislosti. Aktivity pro volný čas žáků a jejich vztah k obecným studijním předpokladům jsou zajímavým tématem a zasluhují více pozornosti. Lepší náhled do dat může přinést použití metod shlukové analýzy. Při pokusu rozčlenit respondenty na skupinky podle podobného vztahu k jednotlivým aktivitám pro volný čas byly identifikovány v souboru žáků tři skupiny.

hraji na hudební nástroj, hraji divadlo, zpívám ve sboru provozuji sport nebo jinou pohybovou činnost kutím (modelářství, elektronika) nebo programuji čtu, píšu, zajímám se o literaturu a poezii ruční tvořivá činnost (maluji, modeluji, keramika atd.) hraji společenské hry, řeším rébusy (ne na počítači) zábava na počítači (hraji hry, chatuji) starám se o zvíře, pěstuji rostliny, jiná přírodovědná činnost docházím do oddílu (pionýr, skaut, sokol atd.) průměrný počet jmenovaných aktivit podíl chlapců velikost skupiny průměrný percentil

skupina 1 skup. 2 31% 14% 71% 71% 17% 16% 87% 0% 54% 18% 58% 18% 80% 81% 81% 100% 14% 9% 5 3 31% 48% 26% 31% 63 46

skup. 3 12% 70% 12% 12% 14% 14% 78% 0% 8% 2 59% 43% 46

V nejmenší skupině, která tvoří 26% souboru respondentů, je nejnižší podíl chlapců – pouze 31%. Žáci v této skupině se častěji než žáci ze zbývajících dvou skupin věnují pravidelně hře na hudební nástroj, zpěvu nebo divadlu. V naprosté většině případů mezi jejich oblíbené aktivity patří četba, psaní a literatura. Také se poměrně často věnují ruční tvořivé činnosti, jako je malování nebo keramika. Většinou (58% respondentů z této skupiny) také pravidelně hrají společenské hry. Často mají navíc doma zvířátko, které chovají, nebo alespoň pěstují rostliny. Tato skupina je celkově velmi aktivní, uvádí průměrně pět aktivit, kterým se ve volném čase pravidelně věnuje. Poměrně vysoké míře aktivity těchto žáků a snad také významnému podílu tvůrčích zálib odpovídá nadprůměrný výsledek v testu OSP, kterého žáci z této skupiny v průměru dosahují. Další dvě skupiny dosahují v průměru slabších výsledků v testu. Ve skupině 2 je zhruba stejné zastoupení chlapců i dívek a specifickým rysem žáků této skupiny je, že se všichni věnují pravidelně chovu domácího zvířete, rostlinám nebo jiné přírodovědné činnosti. Ve stejné míře jako jejich kolegové se žáci z druhé skupiny věnují

Strana 17


Analytická zpráva

sportovním aktivitám a zábavě na počítači. Mezi jejich hlavní zájmy nepatří literatura. V poslední (největší) skupině jsou převážně zastoupeni chlapci a tato skupina je podle průměrného počtu respondenty jmenovaných aktivit (2) nejméně aktivní. Mezi nejčastější aktivity této skupiny patří sportování a zábava na počítači. vybavenost domácnosti (ekonomický status)

V otázce „Které z následujících věcí máte doma?“ se respondenti vyjadřovali ke čtrnácti nabízeným položkám. Žáci v Praze podle očekávání označili v průměru více

položek

než

žáci

z

ostatních

částí

republiky

(9,6

ve

srovnání

s

8,8).

Nejvýraznější rozdíly se projevují u položek „připojení na internet“, „umělecká díla (socha, obraz)“ a „myčka na nádobí“, kde ve všech třech případech je relativní četnost respondentů, kteří mají doma jmenovanou věc, v Praze alespoň o 10% vyšší než mimo Prahu. Nižší relativní četnost má v Praze ve srovnání se zbytkem republiky pouze odpověď „vlastní pokoj“, přitom je v Praze menší podíl respondentů, kteří bydlí v domácnosti se sourozencem či dalším členem rodiny mimo rodiče a u kterých je obecně šance na vlastní pokoj menší. Výsledky podrobnější analýzy dat ukazují, že mezi respondenty bez sourozence v domácnosti je podíl žáků s vlastním pokojem v Praze

vyšší

než

jinde.

Dále,

že

mezi

respondenty

sdílejícími

domácnost

se

sourozencem či dalším členem rodiny mimo rodiče je podíl žáků s vlastním pokojem vyšší mimo Prahu. Celkově je vybavenost domácností, ve kterých žáci žijí, na dobré úrovni. vybavenost domá cnosti 100% 93% 94%

93% 90%

90%

90% 80%

85% 85%

85%

87% 81%

80% 69% 68%

70%

69%

67%

67% 58%

podíl žáků

60%

52%

52%

55%

51%

47%

50%

45% 45%

41%

37%

40% 33%

ČR Praha

30% 24%

20% 10% 0% 1

1 2 3 4

2

3

pracovní stůl (ke studiu) vlastní pokoj tiché místo ke studiu počítač, který mohu použít

Strana 18

4

5 6 7 8

5

6

vzdělávací software připojení na internet vlastní kalkulátor klasická literaturu

7

8

9 10 11 12

9

10

11

12

13

14

sbírky básní (poezie) 13 hudební nástroj slovníky 14 myčka na nádobí encyklopedie, kroniky umělecká díla (socha, obraz)


Analytická zpráva

průměrný percentil ve vztahu k vybave ní domácnosti 70

52 50 průměrný percentil

61

58

60

54

53

51

50 50

53

53

57 54

47

47

44

46

44

46

41

39

40

53

52

56

44

37

38 33

33 30

neuvedeno uvedeno

20 10 0 1

1 2 3 4

2

3

4

pracovní stůl (ke studiu) vlastní pokoj tiché místo ke studiu počítač, který mohu použít

5 6 7 8

5

6

7

vzdělávací software připojení na internet vlastní kalkulátor klasická literaturu

8 9 10 11 12

9

10

11

12

sbírky básní (poezie) slovníky encyklopedie, kroniky umělecká díla (socha, obraz)

13

14 13 hudební nástroj 14 myčka na nádobí

Z dat o závislosti průměrného percentilu na uvedení jednotlivých položek jako v domácnosti přítomných je patrné, že dobře rozlišující vlastností z hlediska výsledku v testu je například vlastnictví slovníků, podobně sbírek básní a také pracovního stolu využitelného žákem ke studiu. Naopak bez zřetelného vlivu je vlastní pokoj respondenta, zřejmě v souvislosti s již diskutovanými vztahy k přítomnosti sourozence v domácnosti.

Byla zjištěna závislost průměrného výsledku testu na počtu v odpovědi jmenovaných položek z nabídky. Mimo případ nevyplnění žádné odpovědi u této otázky (vyskytuje se jen u několika desítek respondentů), kterému odpovídá výsledek téměř srovnatelný s průměrným výsledkem, je průměrný výsledek v testu tím lepší, čím více je domácnost vybavena. Lze se tak mj. domnívat, že žáci, kteří na otázku neodpověděli vybráním alespoň jedné položky žijí nejspíše v zhruba průměrně vybavené domácnosti.

Strana 19


Analytická zpráva

průměrný percentil ve vztahu k počtu položek, kterými je vybavena domácnost 70

66

13

14

59

60

56 52

53

9

10

48

50 průměrný percentil

65

43

41 38

40 33

34

4

5

27

30 23 20

14

10 0 0

1

2

3

6

7

8

11

12

Mezi jmenováním jednotlivých položek v odpovědi na otázku existují některé přirozené závislosti – například respondenti s vlastním pokojem uvádějí častěji než ostatní, že mají doma tiché místo ke studiu. Jinak je volba „vlastní pokoj“ spíše méně než další položky závislá na ostatních, opět zřejmě v souvislosti s již několikrát zmíněnou přítomností

sourozence

v

domácnosti.

Výrazně

korelované

jsou

v

souladu

s

očekáváním vlastnictví klasické literatury a sbírek poezie. Dá se říci, že zjištěné vztahy mezi odpověďmi podporují předpoklad, že respondenti řádně odpovídají na otázky v dotazníku a dotazník je validní a spolehlivý. V další podobně zaměřené otázce se sleduje vybavenost domácností telefonem (včetně mobilních telefonů), televizorem, počítačem, automobilem a koupelnou a sleduje se u každé jmenované věci také počet v kategoriích 0, 1, 2, „3 a více“. Ukazuje se, že vybavenost domácností telefonem je prakticky stejná v Praze i v dalších částech ČR, přičemž v 91% domácností je 3 a více telefonních přístrojů. Asi 0,3% respondentů uvádí, že doma telefon nemá, a u těch je průměrný percentil pouze 26. Ve 2% případů žáci uvádějí, že mají doma jeden telefon a u těch vychází průměrný percentil 35. Pět procent respondentů má doma dva telefony a jejich průměrný percentil je 46. Přirozeně souvisí počet telefonů v domácnosti s počtem osob v ní žijících.

Strana 20


Analytická zpráva

Rozdělení počtu televizorů v domácnostech žáků se ve srovnání s rozdělením počtu telefonů více blíží rozdělení rovnoměrnému a opět je podobné pro Prahu i ostatní části republiky. Méně než jedno procento respondentů uvádí, že nemají doma žádný televizor. O něco více než pětina respondentů uvádí v odpovědi jeden televizor v domácnosti, přes 40% uvádí dva a zhruba 30% tři nebo více. Je zajímavé, že průměrné výsledky v testu OSP se s rostoucím počtem televizorů v domácnosti mírně zhoršují. Respondenti, kteří neodpověděli na dotaz zjišť ující počet televizorů v domácnosti, dosahují průměrného percentilu pouze 36%.

průměrný percentil ve vztahu k počtu televizorů v domácnosti 58 56,4 55,7

56


54

52 49,5

50

48,4 48

46

44 0

Strana 21

1

2

3 a více


Analytická zpráva

Výskyt alespoň dvou počítačů v domácnosti je jevem častějším v Praze než v ostatních částech republiky. Zároveň nejčastěji je v domácnosti respondentů (v Praze i jinde) pouze jeden počítač. Je zřejmá mírná pozitivní závislost na kategorii počtu počítačů v domácnosti a průměrným percentilem: žáci bez počítače v domácnosti dosahují v průměru percentilu 42, s jedním počítačem 49, skupina respondentů se dvěma

počítači

v

domácnosti

již

dosahuje

průměrného

percentilu

55

a

pro

respondenty s kategorií „3 a více“ je průměrný percentil 58. Žáci, kteří počet počítačů v domácnosti

neuvedli, dosahují průměrného percentilu 35 a tato skupina

se nepříliš překvapivě překrývá významně se skupinou respondentů, kteří neuvedli počet televizorů v domácnosti. Lze předpokládat, že respondenti s nízkou motivací řádně odpovídat na otázky v dotazníku mají podobně nízkou motivaci při řešení úloh ve výkonnostním testu OSP. Část žáků teoreticky může vynechávat některé otázky v dotazníku

zaměřené

nedostatečné

důvěry

na v

odhad

ekonomického

korektnost,

statusu

resp. hromadný

a

domácnosti anonymní

z

způsob

důvodu jejich

zpracování a souvisejících obav z nedostatečné bezpečnosti.

počet počítačů v domácnosti 70% 63% 60% 52%

podíl žáků

50%

40% ČR Praha

30%

27% 20%

20% 14% 10%

7%

6% 4%

0% 0

1

2

3 a více

Podle odpovědí na dotaz na počet automobilů v domácnosti je desetina žáků z domácnosti bez automobilu, jejich průměrný percentil je 47, více než polovina má doma jeden automobil a dosahuje v průměru percentil 51, zhruba čtvrtina má doma dva automobily a průměrný percentil v této skupině je 53. Sedm procent respondentů má doma tři nebo více automobilů a dosahuje průměrného percentilu 47. Průměrný

Strana 22


Analytická zpráva

percentil respondentů bez uvedeného počtu automobilů v domácnosti je pouze 33 a jde často o respondenty, kteří neuvedli odpověď i na další podobně zaměřené otázky. Přibližně tři čtvrtiny žáků uvádí, že mají doma jednu koupelnu, a tito mají průměrný percentil 50. Z domácností se dvěma koupelnami je 14% žáků z Prahy a 21% žáků z ostatních částí ČR a jejich průměrný percentil je 53. Tři procenta respondentů mají doma tři nebo více koupelen a dosahují v průměru percentilu 58. Méně než jedno procento žáků uvádí, že doma koupelnu nemají, a jejich výsledky jsou v průměru podobné jako u respondentů s jednou koupelnou v domácnosti. Průměrný percentil respondentů s chybějícím údajem o počtu koupelen v domácnosti je 38. plány o dalším studiu

V otázce „Jakou střední školu, kde budeš dále studovat, jste s rodiči vybrali?“ měli žáci vybrat typ školy, na které by chtěli dále studovat oni sami a vyznačit také přání každého z rodičů. Svou představu v odpovědi vyjádřilo 96% žáků, o něco méně jich určilo volbu své matky a nejméně (mírně pod 90% respondentů) sdělilo preference svého otce. Může existovat souvislost s nepřítomností rodiče v domácnosti žáka nebo se skutečností, že respondenti interpretovali nabízenou odpověď „nevím“ jako možnost vyjádřit spíše nejistotu rodiče o typu školy, kterou by měl žák dále studovat, než jako možnost vyjádřit neznalost preferencí rodiče žákem. Největší je v sedmých třídách podíl žáků, kteří se chystají pokračovat na střední odborné škole. Na gymnáziu by chtělo studovat 22% žáků v Praze a 16% žáků z ostatních

částí

republiky.

Na

střední

škole

bez

maturity

chce

studovat

10%

mimopražských žáků a pouze 4% respondentů z Prahy. Je možné, že celkově je podíl žáků s preferencí pro gymnázia podhodnocen kvůli tomu, že někteří jejich vrstevníci již svou volbu projevili odchodem na víceletá gymnázia. Čtvrtina respondentů ještě nemá o svém dalším studiu jasno. typ školy, na které by žák chtěl dále studovat 50% 44% 44%

45% 40%

podíl žáků

35% 30% 25% 25% 25%

22%

20%

Praha

16%

15%

10%

10% 5%

4% 1% 0%

0% skončím se základním vzděláním

Strana 23

střední škola bez maturity (učiliště)

střední odborná škola s maturitou

gymnázium

ČR

nevím


Analytická zpráva

Žáci s preferencí pro další studium na gymnáziu dosahují v souladu s očekáváním nejlepšího průměrného výsledku v testu OSP. Průměrný percentil žáků, kteří se vůbec nevyjádřili, je 36.

průměrný percentil ve vztahu k typu školy, na které chce žák dále studovat 80

73

70


60 51 50

43

40 30

25

25

20 10 0 skončím se základním vzděláním

střední škola bez střední odborná maturity (učiliště) škola s maturitou

gymnázium

nevím

Rozložení žáky uváděných preferencí rodičů je podobné jako rozložení preferencí žáků. Matky žáků si podle odpovědí žáků častěji než žáci přejí, aby jejich dítě pokračovalo ve studiu na gymnáziu (18% v ČR a 27% v Praze), a méně často (méně než 20% respondentů) je uváděna odpověď „nevím“. Přání otců vnímaná žáky jsou podobná jako přání matek s vyšším podílem odpovědi „nevím“ (a také vyšším podílem dotazníků bez vyplněné odpovědi) a přirozeně o něco nižšími podíly voleb pro další kategorie. Hodnoty průměrných percentilů podle kategorií voleb rodiče jsou pro žáky uváděné preference matky i pro preference otce podobné s tím, že o něco lepších výsledků je dosahováno v kategorii „nevím“ (která je méně zastoupena) a o trochu horších výsledků je dosahováno pro kategorii gymnázium, která je uváděna častěji než u preferencí žáků samotných. Žáci, kteří uvádějí shodné preference členů rodiny s ohledem na další studium (obvyklá situace), dosahují mírně nadprůměrných výsledků v testu. Otázka zaměřená na představy o dalším studiu byla obsažena i v dotazníku pro rodiče, ve kterém nelze rozlišit, zda odpovídala matka nebo otec. Mezi rodiči, kteří odpovídali, je ve srovnání s představami žáků samotných i ve srovnání s žáky uváděnými představami rodičů nižší podíl respondentů se zatím nevyjasněnými představami o směru dalších studií dětí. Podobně jako u odpovědí žáků jsou

Strana 24


Analytická zpráva

preference pro studium na gymnáziu vyjadřovány respondenty z Prahy častěji než respondenty z ostatních částí republiky.

Na jaké střední škole byste chtěli, aby vaše dítě studova lo po ukončení ZŠ? 60%

57%

54%

50%

podíl rodičů

40% 29%

30%

ČR 18%

20%

Praha

13% 11% 10% 10%

6% 0%

0%

0% 1

2

3

4

1 nebude s tudovat na SŠ - s tudium ukončí s e základním vzděláním 2 s třední š kola bez m aturity (např. učební obor) 3 s třední odborná š kola s m aturitou (např. prům ys lovka, obchodní akadem ie)

5

4 gym názium 5 zatím nevím e

Vztah preference rodiče z hlediska typu školy k dalšímu studiu pro jejich dítě a výsledku žáka v testu OSP je podobný jako vztah preference dítěte samotného a jeho výsledku v testu (také v souvislosti se shodou preferencí žáka a jeho rodiče). V

dotazníku

pro

rodiče

byli

respondenti

požádáni

o

ohodnocení

důležitosti

jednotlivých nabízených čtrnácti důvodů pro volbu typu školy, kterou by mělo jejich dítě dále studovat, v úrovních bezvýznamné (pro další zpracování ohodnoceno jedním bodem) – nedůležité (2 body) – důležité (3 body) – nejdůležitější (4 body), nevyplněná položka (zhruba desetina případů v Praze stejně jako mimo Prahu) není ohodnocena žádným bodem. Průměrná důležitost jednotlivých položek je velmi podobná v Praze a v ostatních částech republiky, mírně odlišně je vnímána potřeba „získá maturitu“, které je rodiči v Praze ohodnocena průměrně 3,14 body, zatímco mimo Prahu jen 2,98 body a (v souvislosti s tím) motivační faktor „začne co nejdříve vydělávat“, který je naopak mimo Prahu silnější (průměrně 1,62 bodu v Praze a 1,73 bodu mimo Prahu).

Strana 25


Analytická zpráva

Z jakých důvodů chce te, aby vaše dítě studovalo na uvedeném typu střední školy?

průměrná důležitost (v rozsahu 1=bezvýznamné až 4=nejdůležitější)

4 3,1

3,0

3,1

3,1

3 2,7

2,6

2,8

2,5 3

2,3

2,3

2

2,0

2,0

12

13

1,7

1,6 2

1

1

0 1 1 2 3 4 5

2

3

4

5

6

7

8

9

10

bude dobře připraveno pro studium na VŠ 6 na SŠ nebo na jinou lepší SŠ by se nedostalo získá co nejlepší vzdělání 7 studium na této SŠ snadno dokončí získá maturitu 8 najde si všude zaměstnání získá odbornost - bude něco umět 9 najde si snadno zaměstnání získá čas, aby si rozmyslelo, čím chce být 10 bude vydělávat hodně peněz

11 11 12 13 14

14

začne co nejdříve vydělávat studium nebude finančně náročné je to zejména naše přání (rodičů) je to zejména přání našeho dítěte

Existuje pozitivní závislost mezi rodiči uvedenou důležitostí důvodu „bude dobře připraveno pro studium na VŠ“ a výsledkem žáka v testu (korelační koeficient je 0,4). Také důvod „získá maturitu“ žáky z hlediska výsledku v testu vcelku dobře rozlišuje (korelační koeficient 0,3). Pozitivní vztah mezi výsledkem v testu a důležitostí jmenovaného důvodu je dále ještě například u faktoru

"získá co nejlepší vzdělání"

(korelační koeficient 0,2) a "je to zejména přání našeho dítěte" (korelační koeficient 0,1). Mírnou negativní závislost lze pozorovat pro faktor "na SŠ nebo na jinou lepší SŠ by se nedostalo" a "začne co nejdříve vydělávat" (pro oba případy je korelační koeficient -0,1). Ohodnocení důležitosti jednotlivých motivačních faktorů pro volbu typu školy rodiči není

nezávislé

důležitosti

na

položky

ohodnocení „bude

ostatních

dobře

faktorů.

připraveno

pro

Například studium

vyšší na

ohodnocení

VŠ"

zvyšuje

pravděpodobnost vyššího ohodnocení důležitosti položky „získá maturitu".

známky ve škole V odpovědi na otázku “Jaké jsi měl známky z uvedených předmětů na vysvědčení v pololetí 7. třídy?“ měli žáci uvést známku z českého jazyka, matematiky a z cizího jazyka. Mezi známkami z jednotlivých předmětů existují poměrně silné závislosti: korelační koeficient mezi známkou z matematiky a cizího jazyka je 0,6, mezi známkami z matematiky a českého jazyka a podobně

mezi

známkami

z

českého

jazyka a cizího jazyka je 0,7. Průměrná známka z českého jazyka a podobně z

Strana 26


Analytická zpráva

matematiky je 2,4, u cizího jazyka je 2,1. Jasně se projevuje vztah mezi známkou a výsledkem v testu studijních předpokladů. Nejlépe rozlišuje známka z českého jazyka (je také v průměru nejhorší), která má korelační koeficient s percentilem výsledku testu na úrovni -0,59. Také závislost mezi známkou z matematiky a percentilem je poměrně silná, korelační koeficient je v tomto případě -0,58. Nejslabší (i když stále dosti významná) je závislost percentilu a známky z cizího jazyka (která je u žáků z tří sledovaných předmětů v průměru nejlepší), korelační koeficient vychází v tomto případě -0,55. Mezi respondenty je pouze několik desítek žáků, kteří uvedli, že měli jedničku z českého jazyka, a zároveň dosahují percentilu nižšího (a tedy horšího) než 40.

průměrný percentil ve vztahu ke známce z českého jazyka 90 77

80 70 průměrný percentil

60 60 50 38

40 30

30

23

20

13

10 0 neuvedeno

1

2

3

4

5

Žáci, kteří neuvedli známku z předmětu (méně než 5% případů), dosahují v testu v průměru výkonu srovnatelného s žáky, kteří uvedli známku 3 nebo 4.

informovanost a zájem rodičů o dění ve škole a výsledky dítěte

V dotazníku

pro

rodiče

respondenti

odpovídali,

zda

souhlasí

s

pěti

tvrzeními

vyjadřujícími jejich postoj z hlediska zájmu o dění ve škole a školní výsledky dětí. Lze pozorovat, že celkově je informovanost a zájem rodičů o dění ve škole na dobré úrovni a bez výrazných rozdílů mezi situací v Praze a v dalších částech ČR.

Strana 27


Analytická zpráva

zájem a informovanost rodičů o studiu jejich dítěte 98% 96%

100%

92% 88%

90%

84% 83% 75%

80%

podíl rodičů

70%

74%

73%

68%

60% 50% ČR 40%

Praha

30% 20% 10% 0% 1

2

1 chodíme na každou třídní schůzku 2 chodíme na každou třídní schůzku 3 víme, jaké učivo momentálně probírají ve škole

3

4

5

4 známe jména a vzhled alespoň tří jeho učitelů 5 alespoň jednou týdně pomáháme s přípravou nebo domácími úkoly

Odpovědi rodičů v této otázce rozlišují žáky z hlediska úspěšnosti v testu OSP jenom málo kvůli majoritním podílům souhlasných postojů k nabízeným výrokům a též kvůli slabším rozdílům mezi průměrnými výsledky žáků, jejichž rodiče v odpovědi vyjádřili souhlas s nabízeným tvrzením, a žáků, jejichž rodiče vyjádřili s daným tvrzením nesouhlas. Nicméně určité závislosti se projevují: ve skupině žáků, jejichž rodiče uvedli, že dětem nepomáhají pravidelně s domácími úkoly nebo s přípravou, je dosahováno průměrného percentilu mírně přes 60, zatímco ve skupině žáků, kterým rodiče se studiem pravidelně pomáhají, je průměrný percentil 48. V tomto případě se zřejmě projevuje spíše míra schopnosti žáka zvládnout studium samostatně než zájem či nezájem rodiče. Je třeba připomenout, že rodiče, kteří odevzdali vyplněný dotazník, budou obecně patřit spíše k těm s větším zájmem o vzdělávání svých dětí. Tuto hypotézu potvrzuje také zjištění, že průměrný percentil žáků, u kterých chybí vyplněný dotazník rodiče (méně než desetina případů), je mírně podprůměrný na úrovni 44.

Strana 28


VI.

Analytická zpráva

SOUHRN HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ ANALÝZY A ZÁVĚR

Z hlediska úrovně obecných studijních předpokladů je situace v Praze o něco lepší než v dalších částech republiky. Byly zjištěny závislosti výkonnosti žáků, resp. jejich obecných studijních předpokladů na některých faktorech sledovaných v dotazníkovém šetření. Kauzální vztahy, které se uplatňují, by mohly být v souladu například s následujícím schématem:

vyšší vzdělání rodičů

→ vyšší pracovní příjmy → vyšší vybavenost domácnosti

(zjišťováno v dotazníku) vyšší vzdělání rodičů

→ lepší studijní předpoklady potomků → lepší výsledek potomka

v testu OSP (naměřeno v testu)

Ze dvou řetězců naznačených výše je možné na základě testování a dotazníkového šetření pozorovat vztah „vyšší vybavenost domácnosti“ → „lepší výsledek v testu OSP“. Přitom zřejmě není řešením pro zvýšení studijních předpokladů žáků vybavit domácnosti, ve kterých tito žáci žijí, připojením k internetu a sbírkami poezie. Je otázka, jakými nástroji školy disponují pro účely zlepšení situace žáků. Těžko mohou jejich obecné studijní předpoklady vylepšit a je na zvážení, zda má smysl se alespoň pokusit citlivěji přistupovat k žákům, kteří ke studiu nejsou vybaveni tak dobře jako jejich spolužáci s lepšími sociálními podmínkami, a je-li to možné, zkusit se více a trpělivěji věnovat jejich vzdělávání a rozvoji. Zároveň se ukazuje, že žáci s lepšími výsledky v testu OSP jsou v celku spíše ve škole ohodnocováni lepšími známkami a mají výraznější preference pro pokračování ve studiu na gymnáziu (a později nejspíše na vysoké škole). Z tohoto pohledu je tedy vše v pořádku. Samozřejmě mohou existovat jednotlivé výjimky z této obecné tendence a na ty je třeba se zaměřit a nadané žáky v dalším studiu více podporovat.

Strana 29

Hlavní mìsto Praha PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU, STÁTNÍHO

Recommend Documents