Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě (v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Pedagogickou fakultou JČU) elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu své kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

Dne 15.12.2015

ANOTACE VOTÍPKOVÁ, M. Vliv přirozené komunikace s koňmi na děti předškolního věku. České Budějovice 2012. Závěrečná práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Vedoucí práce S. Suda.

Klíčová slova: předškolní věk, zájmové činnosti s koňmi, hiporehabilitace, Aktivity s využitím koní, animoterapie, přirozená komunikace s koňmi, zážitková pedagogika.

Tato práce představuje systém přirozené komunikace s koňmi a jeho vliv na vzdělávání a výchovu dětí předškolního věku. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část nejprve stručně charakterizuje předškolní věk dítěte, zájmové činnosti u dětí předškolního věku a popisuje oblasti zájmových aktivit s koňmi. Dále práce vysvětluje vliv animoterapeutického působení koní na děti předškolního věku. Hlavní část práce seznamuje čtenáře s přirozenou komunikací s koňmi jako edukační metody při práci s dětmi předškolního věku. Teoretickou část doplňují náměty aktivit v přirozené komunikaci s koňmi pro děti předškolního věku, a které mohou být zároveň inspirací nejen instruktorům Aktivit s využitím koní, ale také pedagogům v mateřských školách.

ABSTRACT Influence of natural communication on preschool age child

Key words: preschool age, leisure activities with horses, hippotherapy, activities with the use of horses, animotherapy, natural communication with horses, experimental pedagogy.

This final work presents a system of communication with horses and it´s impact on the education of children of preschool age. Work includes theoretical and practical parts. The theoretical part briefly describes the pre-school age child, leisure activities for children of preschool age, and describes the area of special interest activities with horses. The work also explains the impact animotherapy effects of horses on preschool children. The main part of the paper deals with natural communication with horses as an educational method in work with preschool children. The theoretical part complemented by suggestions of activities in natural communication with horses for preschool children and that can be an inspiration not only instructors activities with the use of horses, but also teachers in kindergartens.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................... 5 1. Předškolní věk dítěte ............................................................................................... 6 2. Zájmové činnosti dětí předškolního věku ................................................................ 7 2.1 Druhy zájmových činností dle obsahu ................................................................... 7 2.2 Zájmové činnosti s koňmi .................................................................................. 8 2.2.1 Oblasti zájmových aktivit s koňmi pro děti předškolního věku................ 10 3. Animoterapeutické působení koní na děti předškolního věku.............................. 12 3.1 Vliv zvířete na předškolní věk dítěte................................................................ 13 3.2 Role koně v životě dítěte ................................................................................. 15 3.2.1 Psychologické faktory ............................................................................... 15 3.2.2 Sociální faktory.......................................................................................... 17 3.2.3 Tělesné faktory ......................................................................................... 18 4. Systém přirozené komunikace s koňmi jako edukační metody při práci s dětmi předškolního věku...................................................................................................... 19 4.1 Přirozená komunikace s koňmi........................................................................ 19 4.1.2 Principy přirozené komunikace s koňmi................................................... 20 4.2 Přirozená komunikace s koňmi jako metoda výchovy zážitkem a její vliv na děti předškolního věku .......................................................................................... 21 4.2.1 Charakteristika kroužku přirozené komunikace s koňmi.......................... 23 5. Náměty aktivit v přirozené komunikaci s koňmi pro děti předškolního věku ....... 25 5.1 Indoorové aktivity............................................................................................ 25 5.2 Outdoorové aktivity ......................................................................................... 30 ZÁVĚR......................................................................................................................... 35 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................... 37 PŘÍLOHY ..................................................................................................................... 40

4

ÚVOD Koně provázejí člověka od nepaměti. Dříve byli využíváni především jako pracovní síla v zemědělství, lesnictví, jako válečné zvíře apod., dnes je lidé chovají hlavně pro rekreaci. v posledních letech však pomáhají dokonce i tam, kde si klasická medicína neví rady. Již starořecký lékař Hippokrates se zmiňoval o pozitivním vlivu jízdy na koni. (srov. Hollý, K., Hornáček, K., 2005, s.11). Dnes jsou koně významným terapeutickým pomocníkem v hiporehabilitaci. Kromě léčebných účinků se objevily další možnosti využití koní, a to v pedagogické oblasti prostřednictvím hiporehabilitační disciplíny Aktivity s využitím koní. Tato oblast vychází z předpokladu, že člověk má přirozenou potřebu učit se a poznávat sám sebe. Kůň je zde hlavním motivačním činitelem v edukačních procesech. Jak víme, pro děti předškolního věku je důležité poznávání světa všemi svými smysly tj. chutí, čichem, hmatem, zrakem, sluchem. Čím více podnětů dítěti poskytneme, tím komplexněji pomůžeme rozvinout všechny složky jeho osobnosti. Lze vypozorovat, že děti mají přirozeně velmi kladný vztah k přírodě a především ke zvířatům. Většina dětí má zvířata ráda a dovede si s nimi vytvořit silný citový vztah. Koně dětem poskytují alternativní zážitky a možnost rozvíjet se např. prostřednictvím přirozené komunikace s koňmi. Na rozdíl od klasických výukových metod při práci s koňmi tento systém pomáhá u dítěte rozvíjet celou řadu klíčových kompetencí, tj. sociální, pracovní, komunikativní, občanskou,k řešení problémů apod. Cílem závěrečné práce je seznámit čtenáře s možnostmi aktivit u dětí předškolního věku v rámci systému přirozené komunikace s koňmi. Práce obsahuje teoretickou část, kde stručně popisuji druhy a oblasti zájmových činností pro děti předškolního věku. Poté následuje kapitola o animoterapeutickém působení zvířat na děti předškolního věku, ve které vysvětluji roli koně v životě dítěte a vliv zvířete na psychiku dítěte. v hlavní části práce čtenáře seznamuji se systémem přirozené komunikace s koňmi a uvádím, jak jej lze využít v edukačních procesech u dětí předškolního věku. v následující kapitole představuji náměty na různé aktivity, které lze s dětmi využít při přirozené komunikaci s koňmi.

5

1. Předškolní věk dítěte Specifickou charakteristikou dítěte předškolního věku je hluboké a citlivé vnímání okolního světa a silná touha poznávat jej všemi smysly. Autoři se shodují ve stanovení předškolního věku dítěte na období od 3 do 6 let věku dítěte. Pedagogický slovník určuje tuto etapu v životě takto: „vývojové období dítěte od dovršení třetího roku věku po vstup do školy, tzn. do dovršení šestého roku života. Hlavní činností předškolního dítěte je hra. v tomto věkovém období dítě zpravidla navštěvuje mateřskou školu, která je postupně připravuje na vstup do školy. Základem stále zůstává rodinná výchova, na které mateřská škola staví a která napomáhá dalšímu rozvoji dítěte". (Průcha, J.; Walterová, E.; Mareš, J., 2013 s.186.). Odpovídající věk pro nástup do školy není ani tolik určen fyzickým věkem, ale hlavně psychickou zralostí dítěte a jeho sociálními kompetencemi. Dítě v předškolním období je schopné daleko více vnímat detaily, v této oblasti dochází k největšímu pokroku. Nejčastěji si hraje se stavebnicí různých velikostí a typů. Stále populární je hra s kostky na kterých jsou z každé strany nalepené obrázky ze známých pohádek např. o Perníkové chaloupce, o Červené Karkulce apod. Dalším důležitým rysem předškolního dítěte je fantazie a hra. Dítě si v tomto období vytváří různé příběhy, hrají si na paní doktorku, na školku, staví si bunkry apod. Na základě vynikajícího pozorovacího talentu děti ztvárňují a opakují role, které spatřují ve svém okolí tj. doma u rodičů, v mateřské škole, při návštěvě doktora atd. (srov. Matějček, Z., Pokorná, M., 1998 s.10-19). Období předškolního věku dítěte je iniciativní, tzn. zvídavé a aktivní. Dítě rádo pomáhá a zajímá se o okolní svět. Toto období je ideálním časem pro objevování zájmových činností dítěte a jeho dosud skrytého potencionálu. Dítě zkouší různé aktivity, jako jsou hudební, výtvarné, taneční, pohybové apod. Objevuje svoje schopnosti a dovednosti, porovnává se s ostatními.

6

2. Zájmové činnosti dětí předškolního věku Dítě předškolního věku přirozeně projevuje zájem o okolní dění. Tento zájem je u dětí podporován obzvlášť v mateřské škole, kde je rozvíjen širokou škálou zájmových aktivit, jakými jsou výtvarná činnost, hudební výchova, cvičení, tanec, činnosti zaměřené na rozvoj technického myšlení, přírodovědné činnosti, apod. Zájmová činnost by měla být nezastupitelnou složkou volného času u dětí směřující k harmonickému vývoji osobnosti. Zájmová činnost plní řadu funkcí. Kromě zdravotně-hygienických (relaxace, odpočinek, regenerace sil aj.) dává prostor k rozvíjení poznávacích procesů. Prostřednictvím zájmových činností lze děti vést k aktivizaci všech jejich schopností a dovedností, neboli ke klíčovým kompetencím. Na základě vlastního poznávání se mohou učit novým poznatkům a využít je pro svůj osobní vývoj. Zájmová činnost tak má výchovnou a vzdělávací funkci. Nahlíží na dítě jako na soubor specifických předpokladů a vloh, toužící neustále osobnostně růst, vzdělávat se a být užitečný v naší společnosti. (Srov. Pávková, J., 1999, s.102.). „Zájmové činnosti chápeme jako cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností“ (Pávková, J., 2008, s.92). Lze tedy říci, že funkce zájmových činností podporují zdravý vývoj dítěte a vedou k celkové seberealizaci.

2.1 Druhy zájmových činností dle obsahu Dnes je k dispozici celá řada zájmových činností různého zaměření. Dělíme je dle obsahu na činnosti „společenskovědní, pracovně-technické, esteticko-výchovné, tělovýchovné, přírodovědně-ekologické, sportovní a turistické.“ (Pávková, J., 1999, s. 98.). Společenskovědní zájmové činnosti pomáhají u dětí prohlubovat znalosti o historii a kultuře našeho národa, a také rozvíjet mateřský jazyk. v činnostech zaměřených na estetiku se rozvíjí cit dítěte nejen v oblasti hudby, výtvarného projevu a divadla, ale také jeho vkus a kultura chování.

7

Velice atraktivní jsou zájmové činnosti v oblasti techniky, které pomáhají u dětí rozvíjet technické myšlení, a to prostřednictvím oborů, jako je elektronika, kybernetika, výpočetní technika a další. Nejrozšířenější oblastí zájmové činnosti je však sport. Rodiče si dnes mohou vybrat mezi celou řadou sportovních organizací nebo sdružení, které pro děti nabízejí mnoho pohybových a sportovních aktivit, jako je atletika, gymnastika, plavání, lyžování, snowboarding atd. V dnešní době se klade důraz na rozvíjení sportovních aktivit u dětí již od útlého respektive předškolního věku. Je však velice důležité brát v úvahu, že v tomto období dochází k vývoji dětského organismu, který by mohl být přílišným přetěžováním

narušen.

(Cit.

14.11.2015

(http://www.doktorgalen.cz/clanek/vrcholovy-sport-u-deti-jeho-klady-a-zapory14/). Přírodovědně-ekologické zájmové činnosti podporují u dětí vztah k přírodě a vedou je k její ochraně. Patří mezi ně například včelařství, rybářství, chovatelské kroužky, aktivity s koňmi, myslivost, aj. (Srov. PÁVKOVÁ, J., 1999, s. 98-102.). Obsah zájmové činnosti je nutné přizpůsobit nejen věku dítěte nebo mládeže, ale hlavně psychické vyspělosti jedince. Dětem předškolního věku je třeba nabídnout širokou škálu diferencovaných aktivit, aby samy zjistily, co je nejvíce baví. Postupem času dítě začne preferovat určitou aktivitu, která jej bude provázet až do dospělosti. Návyky, které si dítě v předškolním věku díky této aktivitě osvojí, mu budou později nápomocny při organizaci volného času. (NĚMEC, J., 2002, s. 25.).

2.2 Zájmové činnosti s koňmi V současnosti není k dispozici žádná odborná literatura, která by se zabývala zájmovými činnostmi s koňmi a jejich metodikou práce. Pokud vybíráme mezi aktivitami, při kterých dítě přichází do kontaktu s koňmi, je důležité se v první řadě zamyslet nad tím, co od dané činnosti očekáváme. Zda chceme dítěti pouze poskytnout zážitek spojený s aktivním trávením volného času, nebo zda by měla tato aktivita dítě více rozvíjet.

8

Dá se říci, že koně mají léčivé účinky, které se čím dál více prokazují v hiporehabilitaci. V poslední době se také zjišťuje, že mimo jiné pozitivně působí i na edukační procesy při vzdělávání dětí a dospělých. Pro lepší orientaci si popíšeme, s jakými organizovanými zájmovými činnostmi s koňmi se můžeme setkat. V různých publikacích můžeme nalézt pod pojmem zájmové činnosti s koňmi různorodé jednorázové akce (např. výstavy, soutěže, vyjížďky do přírody, apod.), jezdectví rozmanitých stylů, ale také pravidelné zájmové činnosti s koňmi (kroužky, tábory, apod.). Zájmové činnosti s koňmi v podobě kroužků a letních táborů se pořádají pro děti již od předškolního věku, nejčastěji však od 4,5 let, kdy má dítě již více rozvinutou koordinaci těla na rozdíl od mladších dětí. Postupně do povědomí veřejnosti proniká nová hiporehabilitační disciplína nesoucí název Aktivity s využitím koní. Jedná se o „metodu speciální pedagogiky, sociální pedagogiky a práce, využívající prostředí určeného pro chov koní a práci s nimi, kontaktu s koněm a interakce s ním jako prostředku k motivaci, aktivizaci, výchově a vzdělávání lidí se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami.“ (Oficiální slovník ČHS [PDF] [online]). Cílem Aktivit s využitím koní je záměrné pedagogické působení na jedince směřující k rozvoji a harmonizaci jeho osobnosti. Tento dosud méně známý obor obsahově pokrývá velké spektrum výchovných a vzdělávacích aktivit s koňmi, které jsou vhodné pro celou populaci osob včetně dětí předškolního věku. Mezi oblastmi působení je i prevence rizikového chování a právě předškolní věk hraje v tomto ohledu nejdůležitější roli, neboť ovlivňuje budoucí život dítěte. (Votípková, M., 2012, s. 23.).

9

2.2.1 Oblasti zájmových aktivit s koňmi pro děti předškolního věku V posledních letech se projevuje čím dál větší potřeba podporovat děti ke vztahu k přírodě a zvířatům. Otevírají se nové mateřské školy nebo centra usilující o návrat k přírodě prostřednictvím chovatelských zájmových činností. Mateřské školy mají čím dál větší zájem o speciální výukové programy zaměřené na chov a péči o zvířata. Zájmové aktivity s koňmi jsou velice specifickou oblastí. Jak již bylo zmíněno výše, je důležité si uvědomit, co si pod aktivitami s koňmi představujeme. V elektronických zdrojích lze nalézt velké množství informací o volnočasových aktivitách s koňmi a také mnoho nabídek v podobě letních táborů, jezdeckých kroužků, jízd na koních na poutích či jiných akcích apod. Veškeré aktivity s koňmi poskytují dítěti silný emocionální zážitek. Čím dál více se však začínají objevovat aktivity s koňmi, které mohou dítěti nabídnout více než jen zážitek. Pomáhají mu formovat a rozvíjet svou osobnost. Tyto aktivity začínají být v současné době preferovány. Zřejmě nejrozšířenější zájmovou oblastí s koňmi je jezdectví a sport. V průběhu domestikace člověk hledal způsoby, jakými by mohl koně ovládat a využít je pro různé účely. Kůň je velké zvíře a člověk pociťuje silnou touhu na něm jezdit. Již ve starověku zhruba před 2000 lety se můžeme setkat s prvními zmínkami o tréninku koní jezdcem. (Srov. DOBEŠ, J., 1997, s.7.). Postupem času se rozvinulo mnoho jezdeckých stylů, jejichž výuku nabízejí jezdecké školy a organizace, a každý zájemce si tak může vybrat dle svého vkusu. Pro děti předškolního věku jsou vhodné jezdecké kroužky a letní tábory, kde se naučí nejen základy jízdy na koni, ale věnují se i péči o koně. Z dostupných elektronických informací je zřejmé, že čím dál více se do mateřských škol zavádějí vzdělávací programy zaměřené na chovatelství. Nejčastěji se jedná o chov malých zvířat, jako je morče, králík, nebo křeček, ale velkou oblibu mají děti v koních. Zájmové aktivity s koňmi jsou zaměřené především na chov koní a zahrnují veškeré poznatky o chovu koní a péči o ně. Děti se učí rozumět jejich přirozeným biologickým potřebám, dovídají se, čím se koně krmí a čím se naopak

10

krmit nesmí. Učí se rozlišit zbarvení koně apod. V chovatelských kroužcích je dítě vedené k zodpovědnosti za jiného tvora a k vzájemnému respektu. Další zájmovou oblastí, kterou bychom mohli zmínit, je hipoturistika, která je však vhodná především pro děti staršího školního věku a pro dospělé. Jedná se o jezdeckou aktivitu, která je určena pro milovníky dobrodružství, kteří touží zažít něco nevšedního. Většina nadšenců do koní se shodne na tom, že jízda na koni otevřenou krajinou je jedním z nejlepších okamžiků v jejich životě. Člověk zažívá svobodu, uspokojuje touhu po poznání a spojuje se sám se sebou skrze zvíře. Jedná se nejčastěji o celodenní cca 50 km dlouhé túry, které trvají několik dnů nebo týdnů. (Votípková, M., 2012, s. 14-16).

11

3. Animoterapeutické působení koní na děti předškolního věku Koně provázejí člověka od nepaměti. Dříve byli využívání především jako pracovní síla v zemědělství, lesnictví, jako válečné zvíře apod., dnes je lidé chovají hlavně pro rekreaci. V posledních letech však pomáhají dokonce i tam, kde si klasická medicína neví rady. Již od domestikace prvních zvířat bylo patrné, že zvířata pomáhají člověku v mnoha směrech. Zjistilo se, že živý organismus jakožto bioenergetický zdroj je schopen zaktivizovat samoléčebné schopnosti jiného organismu. Na člověka mají zvířata především pozitivní psychologické účinky. Navozují pozitivní pocity a působí proti depresím a stresu. (Lacinová, J. 2007). O pozitivním působení jízdy na koni se již zmiňoval již starořecký lékař Hippokrates (460 – 370 př.n.l.). Dnes se touto tematikou odborně zabývají obory hiporehabilitace, které zkoumají a využívají léčebné účinky koně na člověka po všech stránkách. Jedná se o nejrozšířenější formu animoterapie neboli léčby prostřednictvím zvířat. (Hollý, K., Hornáček, K., 2005, s. 11.). V běžné populaci stále narůstá počet dětí se specifickými potřebami, které vyhledávají alternativní možnosti výchovy a vzdělávání. Na tuto skutečnost začala reagovat naše společnost a mezi pedagogy dochází postupně k reformám stylů výuky v mateřských a základních školách. Pedagogové mateřských škol se snaží do výuky více zařadit tzv. „prožitkové aktivity“, které u dětí urychlují edukační procesy a tím tak efektivněji pomáhají harmonicky rozvíjet všechny složky osobnosti. Tato koncepce vychází ze zážitkové pedagogiky, která vychází z předpokladu, že člověk je schopen naučit se nejvíce z vlastních prožitých zkušeností, které reflektuje a následně aplikuje do svého života. Koně a zvířata všeobecně mohou být silným motivačním činitelem při učení a osvojování si nových poznatků, jelikož jsou ve svém chování k člověku přímí a na nic si (na rozdíl) od lidí nehrají. Tato skutečnost pomáhá dítěti koordinovat své jednání a nést samo za sebe zodpovědnost.

12

3.1 Vliv zvířete na předškolní věk dítěte Dle Galajdové (2011, s. 85-86) si děti vytvářejí k domácím zvířatům emocionální vazby a hledají v nich sociální podporu. Vědci z výzkumu HAI (humananimal interactions) zabývající se vztahy mezi zvířaty a lidmi jsou přesvědčeni o pozitivním vlivu zvířat na děti v oblasti rozvoje empatie nejen ke zvířatům, ale také k lidem. Jiné studie naopak nevidí žádný rozdíl mezi vlastníky a „nevlastníky“ zvířat. Autorka přesto uvádí, že v souvislosti s rozvojem empatie u dětí hraje v dnešní době významnou roli skutečnost, zda dítě zvíře vlastnilo (či stále vlastní), nebo zda se se zvířaty během svého dětství nesetkávalo (Galajdová, L., 2011, s. 88). Olbrich a Leugner zmiňují vzájemnou souvislost mezi empatií ke zvířatům a empatií k lidem. Děti, které vlastnily zvíře, dle jejich tvrzení snadněji navazují kontakty, snáze se adaptují v novém dětském kolektivu, a dokonce jsou u ostatních dětí oblíbenější. „Děti, které měly možnost vyrůstat v blízkosti zvířat, se pomocí interakce s nimi a dobrým vztahem k nim učily poznávat a porozumět pocitům a potřebám živočichů, což mohly využít i u lidí.“ (Velemínský, M., 2007, s. 132). Existují různé názory, které se týkají schopnosti dětí určitého věku chápat zvířata. Galajdová tvrdí, že vnímání zvířat se u dětí mění mezi třetím a sedmým rokem, kdy mladší děti zaujímají ke zvířeti spíše egocentrický přístup. Děti tohoto věku si především užívají mazlení s měkkou srstí. Matějček (2007, s. 118) je toho názoru, že dítě se naopak seznamuje s potřebami živého tvora a u dětí do tří let je zvíře důležitým stimulantem smyslového aparátu a intelektových schopností. Zvířata pomáhají u dětí rozvíjet důležité sociální kompetence, jako je respektování práv, ohleduplnost a tolerance vůči ostatním živým bytostem. Zvířata především pomáhají vést děti k odpovědnosti. Pokud dítě touží po domácím zvířeti, mělo by od začátku chápat svou odpovědnost za péči o něj. Je samozřejmé, že zvíře nelze dítěti svěřit zcela a rodiče či učitelé v mateřské škole musí dbát na zajištění všech potřeb zvířete. Rodiče a učitelé by však měli dítěti vysvětlit skutečnost, že zvíře není jen objekt k mazlení a hraní, ale živý tvor,o kterého je nutné pečovat (např. pravidelné venčení psů apod.).

13

Při nástupu do mateřské školy mohou u dětí vznikat některé socializační problémy, jako je neschopnost adaptace na nové prostředí, komunikační bariéra, nepřijetí nové autority (učitelky) apod. Lze předpokládat, že dítě snáze naváže kontakt a komunikaci se zvířetem než s ostatními lidmi. Zvířata nemají masky ani žádné role a otevřeně svým chováním a jednáním dávají dítěti okamžitou zpětnou vazbu. Takové chování je dětem blízké a přirozené. Cítí se bezpečněji, a tudíž je pro ně snazší navázat vztahy se zvířaty. Zvířata tak mohou být dítěti prostředníky v komunikaci s okolím. U dětí lze vypozorovat, že nejvíce potěšení jim umožňuje hlazení zvířete. Hlazení a teplo zvířete je pro děti uklidňující a má pozitivní vliv i na léčení některých duševních poruch. Dle Matějčka (2007, s. 113-114) jsou zvířata pro děti živými hračkami a mají potřebu si s nimi hrát. „Děti si v tomto věku díky zvířatům mohou uvědomit, že život je něco zvláštního, jedinečného a osobitého.“ Proto by měla být přirozenou součástí života a výchovy dětí, pokud chceme pro dítě vytvořit dostatečně podnětné prostředí, a tím tak zajistit jeho zdravý psychický a fyzický vývoj. Zvířata také u dětí pomáhají rozvíjet vnímání přirozeného cyklu života od narození do smrti. Děti milují zvířecí mláďata. Pokud má dítě možnost vyrůstat se zvířecím mládětem, učí se řadě sociálních dovedností, jako je zodpovědnost, empatie, tolerance, respekt ke zvířeti, ale i k druhým. s přibývajícím věkem zvířete si dítě uvědomuje i konečnost zvířecího života. Dítě zažívá v souvislosti se ztrátou různé pocity, jako je smutek, lítost, či vztek, a tím se učí přijímat život takový, jaký je. Za pomoci rodičů a pedagogů si srovnává své hodnoty. Dle Krajhanzla (2011, s. 5-7) zvířata silně přitahují pozornost dětí. Neustále je kreslí, malují, vyprávějí o nich příběhy apod. Zvířata u dětí rozvíjejí soucit s přírodou. V předškolním věku dokáže dítě rozesmutnit, když najde venku mrtvé zvíře. Vcítění se do jiného tvora je však u dětí nahodilé. Záleží na tom, jaký má dítě ke zvířeti vztah. Čím hlubší vztah, tím více dítě pochopitelně ztrátu prožívá. V předškolním období se dítě nejvíce učí nápodobou. Dítě vnímá, jaký mají rodiče či učitelé vztah ke konkrétnímu zvířeti a bude se chtít chovat podobným způsobem.

14

3.2 Role koně v životě dítěte V předchozí podkapitole jsme popisovali vliv zvířete na předškolní věk dítěte. Nyní si vysvětlíme, v čem jsou koně jedineční a jaká je jejich role v životě předškolního dítěte. Při vzájemné interakci dítěte a koně hraje roli řada faktorů, a to psychologické, sociální a tělesné.

3.2.1 Psychologické faktory 3.2.1.1 Symbol Kůň v sobě již od domestikace nese všeobecně rozšířený symbolický význam. Můžeme jej spatřit ve všech kultech, bájích, pověstech, mýtech, legendách, symbolech, totemech apod. Dle psychoanalytiků je kůň znakem síly, symbolem strategického, hospodářského a reprezentativního postavení. Je zajímavé, že také archetypicky znázorňuje symboliku ženy. Podle Junga jsou koně ve folklóru a v mytologii poměrně rozšířeným archetypem a vyznačují se různými schopnostmi, jako je jasnozřivost, schopnost mluvit, slyšet to, co jiní neslyší, či létat pomocí křídel. Dalo by se najít mnoho dalších archetypů vysvětlujících symboliku koně. Obecně se dá říci, že vzhledem ke společnému soužití člověka a koně trvajícímu cca 6000 let, je tato symbolika silně zakomponována do hodnotového systému lidí a na emocionální úrovni je stále znát. (Hollý, K., Hornáček, K., 2005, s.27). 3.2.1.2 Motivace Kůň je pro dítě nejsilnějším motivačním faktorem při učení. Vzhledem k velikosti koně má dítě touhu se ho dotýkat a jezdit na něm. Koně pomáhají dětem překonávat případné nesnáze v komunikaci, jelikož děti samy chtějí být s koňmi kamarádi, a tudíž se snaží vytvořit si s nimi hezký vztah založený na úctě a respektu. 3.2.1.3 Hranice Nastavení hranic je především u předškolních dětí nesmírně důležité. Některé děti (obzvláště se sklony k rizikovému chování) neustále zkouší, kam až

15

mohou svým chováním zajít. Každé dítě potřebuje mít nastavené určité hranice, které mu zároveň dávají pocit bezpečí a jistoty, a právě koně mohou být dítěti spolehlivým pomocníkem. Kůň je velice senzibilní zvíře a okamžitě svým chováním zrcadlí jednání člověka. Pokud se dítě chová vůči koni neadekvátním způsobem, kůň to dává dítěti otevřeně najevo – např. šťouchnutím hlavou, štípnutím, neposlušností, ignorací apod. „Nastavením zrcadla“ kůň dítěti pomáhá korigovat své jednání a učí ho chovat se patřičným způsobem. 3.2.1.4 „Nastavení zrcadla“ Jak jsem již zmínila, kůň „nastavuje zrcadlo“ chování dítěte. To znamená, že na jakýkoliv projev chování dítěte kůň okamžitě reaguje. Koně jsou velice citlivá zvířata, a dokonce jsou schopni vnímat jakékoliv psychické rozpoložení člověka, jako je radost, smutek, úzkost, nervozita, vztek, klid apod. Dítě se tak prostřednictvím koně učí pracovat se svými emocemi. Při komunikaci s koňmi je důležité klidné vystupování. Jakékoliv projevy vzdoru dítěte nebo křiku kůň odmítá a nejčastěji reaguje útěkem. Dítě má však šanci uznat chybu a napravit svoje chování. Vzhledem ke skutečnosti, že koně žijí přítomným okamžikem a nehodnotí své okolí ani člověka, dokážou s dítětem „začít nanovo“, pokud ovšem dítě nebylo vůči koni např. agresivní. Koně jsou přátelská zvířata, která mají zájem o vzájemnou komunikaci a spolupráci. 3.2.1.5 Vztah Pro děti předškolního věku je charakteristické navazování vztahů se svými vrstevníky. Některé děti však mohou mít i po nástupu do mateřské školy problémy se socializací a se zařazením do kolektivu. Koně mohou být spolehlivými pomocníky při navazování vztahů. Dítě může snáze navázat vztah se zvířetem a postupně si získat důvěru i ostatních dětí. Koně svou „čistou podstatou“, tzn. bez předsudků, pomáhají dětem otevřít se, a získat tak větší sebedůvěru.

16

Scheidhackerová uvádí: „když se postupně redukuje strach na opatrnost, když se úzkost rozplyne a když člověk psychologicky profituje z ježdění, začíná se jeho vztah ke koni blížit pocitu, který se nazývá láskou.“(Hollý, K., Hornáček, K., 2005, s.142). 3.2.1.6 Koncentrace – „tady a teď“ V předchozích podkapitolách jsme uvedli, že koně žijí přítomným okamžikem a okamžitě bez předsudků reagují na projevy dítěte. Tyto důležité faktory pomáhají dětem plně se soustředit na činnost s koněm, která v tu chvíli probíhá. Především pro děti se sníženou schopností koncentrace mohou být koně velkým přínosem. Zážitková pedagogika pro tento proces dokonce používá termín flow, což lze volně přeložit jako unesení činností, pohroužení se do činnosti apod. (Srov. Kirchner, J., 2009, s.60-61). Více tomuto principu věnujeme v kapitole 4.2. 3.2.1.7 Nemá „masky“ Dalším důležitým psychologickým faktorem je skutečnost, že koně si na rozdíl od člověka na nic nehrají. Ve svém jednání jsou naprosto přímí a okamžitě reagují na jakékoliv emocionální vychýlení člověka. To je pro děti velice důležitý motivační činitel pro vývoj celé řady psychosociálních dovedností, jako je respekt k druhým, tolerance, spolupráce, empatie, ale i schopnost pokory apod.

3.2.2 Sociální faktory V rámci hiporehabilitace se Kluever zmiňuje o trojúhelníkové interakci mezi terapeutem, koněm a klientem. Pokud je však našim cílem vzdělávání, mohli bychom tuto triádu poupravit na vzájemné interakce mezi dítětem, koněm a pedagogem. (Hollý, K., Hornáček, K., 2005,, s.144-145). Díky této dimenzi se dítě učí celé řadě sociálních kompetencí, jakými jsou vzájemná pomoc, respekt a úcta k druhým, spolupráce, tolerance apod. Kůň je z pohledu dítěte sám o sobě obrovskou autoritou. Dítě se skrze něj učí pravidlům, která se musí respektovat. Koně svým „zrcadlením“ děti vedou k zodpovědnosti za své chování a tím také pomáhají dětem snáze přijímat požadavky dospělých.

17

U některých dětí se mohou při nástupu do mateřské školy vyskytnout komunikační bariéry. Jak jsme již zmínili v předchozích kapitolách, kůň může být pomocníkem, který dítěti pomůže tuto bariéru postupně odstranit. Koně mají specifický komunikační systém, který probíhá především neverbálně tj. řečí těla. Děti se učí tomuto komunikačnímu systému rozumět a postupně si jej osvojují.

3.2.3 Tělesné faktory Při jízdě na koni dítě aktivně zapojuje celé své tělo. V rámci aktivního ježdění, kdy vyžaduje po koni konkrétní úkony, dochází k intenzivnímu posilování celého těla, rozvoji citu pro rytmus a rovnováhu. Dítě komplexně zapojuje své tělo také při komunikaci s koněm ze země, kdy se učí manipulovat s komunikačními pomůckami a tím rozvíjí hrubou motoriku a koordinaci těla. Přirozená komunikace s koňmi je založená na neverbální komunikaci. Dítě se učí být soustředěné, klidné a uvolněně koordinovat celé své tělo tak, aby kůň dokázal z chování dítěte vyčíst jeho úmysly. „Zlepšování fyzického fondu, celkové posilování zdraví, zlepšování koordinace pohybů, pěstování smyslu pro rytmus, propojení mezi tělesným a duševním uvolněním, to všechno přispívá k psychické pohodě.“(Hollý, K., Hornáček, K., 2005, s. 144-145).

18

4. Systém přirozené komunikace s koňmi jako edukační metody při práci s dětmi předškolního věku Je důležité, jak jsme již zmínili v kapitole 2.2, zamyslet se nad tím, zdali chceme dítě prostřednictvím koní rozvíjet a jaké k tomu chceme volit prostředky. V rámci zájmových činností s koňmi máme k dispozici několik metodických přístupů k výcviku koní. Některé organizace pořádající jezdecké kroužky, ve kterých při práci s dětmi a koňmi používají spíše „klasické“ postupy orientované více na výkon než na vzdělávání. Již od předškolního věku jsou děti drilovány, aby do budoucna mohly uspět v různých soutěžích. V rámci hiporehabilitační disciplíny Aktivity s využitím koní se však postupně v organizacích zavádějí různé alternativní způsoby výcviku koní. Mezi „koňařskou veřejností“ se čím dál více rozšiřuje termín přirozená komunikace s koňmi, která je alternativní formou výcviku koní. Vychází z etologických poznatků a biologických potřeb koně. V pravém slova smyslu se nejedná ani tako výcvik koně, jako spíše o vzdělávání člověka a učení se mezidruhové komunikaci. Lidé hledali možnosti, jak by se mohli koním co nejvíce přiblížit a jak by se s nimi mohli dorozumět. Systém přirozené komunikace s koňmi se stal velice osvědčeným prostředkem pro nalezení cesty lidí ke koním.

4.1 Přirozená komunikace s koňmi V této kapitole se pokusíme objasnit termín přirozená komunikace s koňmi. Lze vůbec s koňmi komunikovat přirozeně? Když člověk začal koně využívat pro svoje účely (ať už hospodářské, vojenské apod.), nezabýval se tím, jak s koněm správně zacházet. Koně jako divoké zvíře musel člověk nejprve zkrotit a nezřídka při tom používal násilí. Později byl kůň vynikajícím dopravním prostředkem. Tradiční cvičitelé koní „drezůrovali“ koně podle metody: uděláš, co ti přikážu, nebo ti způsobím bolest. (Roberts, M., 2004, s.26). Princip výcviku byl tudíž založen na odměně a trestu.

19

Až v 19. století se začalo postupně přicházet na to, že lze koně trénovat i bez pomocí násilí. Dnes už nastal doslova velký „boom“ metod alternativních přístupů výcviku. Ze zahraničí k nám dorazil termín horsemanship, což lze volně přeložit jako přirozené jezdectví či přirozené partnerství. v našem jazyce se hledal ekvivalent tohoto pojmu, který by vystihl jeho správný význam, a tak vznikl termín přirozená komunikace s koňmi. „Přirozená komunikace s koňmi představuje komplexní systém principů spolupráce člověka a koně postavených na vzájemné důvěře a respektu s cílem vybudování plnohodnotného vztahu.“ (Votípková, M. 2012, s.30). Cílem přirozené komunikace s koňmi je dosáhnout harmonického vztahu, tj. dokonalého partnerství člověka a koně.

4.1.2 Principy přirozené komunikace s koňmi Systém přirozené komunikace s koňmi vznikl na základě pozorování chování koní v jejich přirozeném prostředí (Srov. Tamtéž, s. 14.). Kůň, stejně jako člověk, je sociálně žijící tvor a jeho život se odehrává v bezpečí s ostatními členy stáda. „Lichokopytníci všech druhů, poddruhů, plemen nebo kmenů jsou sociálně žijící zvířata.“( Duruttya, M., 2005, s. 278.) Ve stádě neustále probíhají důležité sociální interakce, které zajišťují celkovou psychickou pohodu koní. Život ve stádě spolu se vzájemnými vztahy zabezpečuje a ochraňuje všechny své členy před případnými predátory. Pokud je některý ze členů stáda odloučen, hrozí mu vážné nebezpečí, dokonce i smrt. Podobnost sociálního života koní můžeme vidět i v lidské společnosti. Pokud je člověk nějakým způsobem sociálně vyloučen a izolován, mohou se u něj objevit některé psychické potíže, jako je úzkost, deprese apod. Lidé, kteří jsou delší dobu izolováni, mohou mít vážné problémy se socializací a se zařazením do běžného života. Koně mezi sebou komunikují neverbálním způsobem tj. řečí těla. Všichni živočichové včetně člověka se dorozumívají prostřednictvím neverbální komunikace. Podle různých výzkumů člověk při dorozumívání s partnerem zachycuje jen 7% informací ze slov, 38% z tónu hlasu a zbylých 55% informací sděluje prostřednictvím

20

těla. Některé vědecké důkazy tvrdí, že se jedná dokonce o 80 % mimoslovní komunikace. (Srov. Connect Asia [online] s.14.) Dá se tedy předpokládat, že koně a lidé mají v komunikačním systému mnoho společného. Člověk má však vyvinutější nervový systém včetně mozku a tudíž je na něm, aby se přizpůsobil koňskému myšlení a vnímání světa. Roberts uvádí „Podobnost mezi lidskou bytostí a koněm může přispět k jednomu: kůň nás naučí mnohému ze struktury společenských vztahů. Žádá nás, abychom se nechovali jako dravci. Prosí o spolupráci. Touží se stát příslušníkem lidského „stáda“, rovnocenným partnerem, s nímž se jedná na základě důvěry. Nás pak prosím, abychom z této dohody vypustili násilí.“ (Srov. Roberts, M. 2004, s. 50–51.). Na základě zjištěných podobností v komunikačním systému lidí a koní vznikla metoda přirozené komunikace s koňmi. Koně jsou samozřejmě mnohem větší a silnější než lidé, proto existují speciální pomůcky a materiály usnadňující oboustrannou komunikaci. Člověk vyžadující po koni nějaký úkol nebo reakci, vyvine na koně prostřednictvím pomůcek tlak. Pravidlem je, že počáteční tlak musí být co nejmenší a zvyšuje se tak dlouho, dokud kůň nereaguje přijatelnou odezvou. Pokud kůň vyhoví požadavku, člověk okamžitě přestane tlak vyvíjet. Koně tímto způsobem mezi sebou přirozené komunikují, tzn., že nejprve vyšlou ke svému komunikačnímu partnerovi signál, a pokud ho dotyčný nezaregistruje, volí „ráznější“ komunikační způsob např. šťouchnutí, či dokonce i kopnutí. Člověk samozřejmě vzhledem ke své velikosti volí jiné způsoby a snaží se, aby kůň zaznamenával co nejjemnější impulsy.

4.2 Přirozená komunikace s koňmi jako metoda výchovy zážitkem a její vliv na děti předškolního věku Co může mít přirozená komunikace s koňmi společného se zážitkovou pedagogikou, nebo výchovou pomocí zážitku? Kůň je stejně jako člověk sociálně žijící tvor, který má zájem s lidmi komunikovat a je ochotný s námi spolupracovat. Ve stádě koní vládne přísná hierarchie, tudíž pokud člověk chce, aby ho kůň s důvěrou a respektem následoval, musí se vyšplhat na první místo hierarchického žebříčku postavení.

21

V poslední době se začal rozšiřovat nový typ výukových programů s koňmi, v zahraničí známý jako horse assistated education, tj. vzdělávání za pomoci koní. Tyto vzdělávací programy nejčastěji vítají některé manažerské firmy, kde se od koní učí rozvíjet své komunikační a manažerské kompetence. Člověk se učí správnému vedení, jelikož při komunikaci s koněm se stává přirozeným leaderem. (Horsense [online]). Nejen firmy, ale hlavně pedagogové a sociální pracovníci v hiporehabilitační oblasti objevují možnosti, jak prostřednictvím koní kvalitně a efektivně vzdělávat nejen dospělé, ale i děti. Při edukačních procesech je kůň hlavním motivačním činitelem při učení a osvojování si důležitých dovedností. Dítě má snahu se samo zlepšovat, touží po vztahu s koněm. Výchova zážitkem vychází ze skutečnosti, že člověk je schopen zapamatovat si nejvíce informací z vlastních prožitých zkušeností. Na základě zpětnovazebných reakcí ze strany koně dítě koriguje své jednání a rozvíjí své kognitivní funkce. Koncept zážitkové pedagogiky vychází ze tří obecně platných principů – teorie komfortních zón, Kolbova cyklu učení a stavu flow. (OS Atmosféra [online]). Dítě se během svého života dostává do různých situací, které vyžadují nějaké řešení, např. při hře do něj jiné dítě strčí, sebere mu hračku, nebo mu zkrátka nejde složit skládanka apod. Dítě se tak přirozeně dostává ze své tzv. přirozené zóny komfortu a je vystavené nutnosti zaujmout určitý postoj k dané situaci. v přirozené komunikaci s koňmi se dítě dostává do situací, které nejsou jednoduché, a učí se tak řešit různé problémy, např. když kůň dítě neposlouchá. Po celou dobu je však s dítětem pedagog, který dítě vede, podporuje a pomáhá mu překonat případné nesnáze v komunikaci s koněm. Dítě se tak učí trpělivosti a důslednosti. Dalším principem výchovy zážitkem je Kolbův cyklus učení, který vychází z předpokladu, že 80 % lidského poznávání vychází z vlastních nepřenosných zážitků. Cyklus zahrnuje čtyři fáze učení, které zvyšují zapamatovatelnost poznatků. Jedná se o fáze konkrétní zkušenosti, pozorování, přemýšlení a reflexe. (OS Atmosféra [online]).

22

Posledním principem zážitkové pedagogiky je stav flow. v českém jazyce bychom mohli tento pojem chápat jako stav plynutí, pohroužení se do činnosti, být v přítomnosti tj. „tady a teď“. Csikszenthmihalyi popisuje flow jako stav, „ve kterém jsou lidé tak ponořeni do určité činnosti, že nic jiného se jim nezdá důležité. Tento prožitek sám je tak radostný, že se ho lidé snaží dosáhnout dokonce i za velkou cenu, pro pouhé potěšení, které jim přináší... Jedna z vlastností stavu plynutí,o níž se lidé zmiňují nejčastěji, je, že pokud tento zážitek trvá, člověk dokáže zapomenout na všechny nepříjemné stránky svého života. Tento rys stavu plynutí je důležitým vedlejším produktem faktu, že činnosti, které nám přinášejí radost, vyžadují naprosté soustředění pozornosti na úkol, který právě vykonáváme – a tak už nám v mysli nezbývá místo pro informace, které sek tomuto úkolu nevztahují.“ (Kirchner, J., 2009, s. 61). Stav flow je charakteristický především u dětí předškolního věku. Děti žijí přítomným okamžikem a reagují na momentální realitu. v přirozené komunikaci s koňmi se děti automaticky dostávají do stavu flow. Jakmile dítě není soustředěné, kůň to okamžitě dá najevo např. neposlušností, ignorací apod. Koně jsou velice senzibilní a okamžitě reagují na jakékoliv emocionální vychýlení člověka. Zdařilá koncentrace u dítěte vede k harmonizaci a relaxaci. (Votípková, M., 2012, s.34).

4.2.1 Charakteristika kroužku přirozené komunikace s koňmi Kroužek přirozené komunikace s koňmi je sestaven z etologických poznatků o koních, na základě výběru alternativních výcvikových metod a osobních zkušenostech instruktorů. Celá koncepce je zjednodušená a přizpůsobená pro chápání dítěte. Individuální lekce pro děti předškolního věku trvá zpravidla 60 minut a celý program obsahuje jak činnosti s koněm ze země, tak ze sedla. Při nepřízni počasí probíhají teoretické bloky. První úvodní lekce se skládají z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje nezbytné seznámení se s pravidly bezpečnosti při volném pohybu mezi koňmi ve výběhu. Pro děti jsou k dispozici speciální graficky zpracované kartičky, které dítěti pomáhají seznámit se s pravidly bezpečnosti hravou formou. Po

23

důkladném seznámení s pravidly následuje praktická část výuky a seznámení se s metodou přirozené komunikace s koňmi. Na začátku lekce se uplatňují především simulační techniky tzn. hrajeme si na „koníky“ a učíme se s nimi mluvit pomocí řeči našeho těla. V těchto úvodních lekcí se nejvíce rozvíjí především hrubá motorika, dítě se učí manipulaci s pomůckami a správné koordinaci těla. Po nácviku správné koordinace těla s koněm ze země následují činnosti ze sedla. v počátečních lekcích je dítě na koni vedené instruktorem. Po zvládnutí správné manipulace s pomůckami se na dítě postupně přenáší více samostatnosti. v průběhu lekcí se děti učí vyzařovat klidnou dominanci při komunikaci s koňmi a učí se správnému držení těla. Koně naopak dětem nastavují „zrcadlo“. Svým chováním a držením těla ukazují, jak se cítí, a upozorňují, v čem dělají děti chyby. Dítě se snaží neustále se zlepšovat a vyvarovat se při komunikaci s koňmi chybných kroků. Přítomen je neustále i instruktor, který dítěti překládá chování koně a poskytuje mu zpětnou vazbu.

24

5. Náměty aktivit v přirozené komunikaci s koňmi pro děti předškolního věku V této části práce popisuji aktivity, které mohou být využívané na kroužku přirozené komunikace s koňmi. S některými aktivitami mám osobní zkušenost, u jiných jsem se nechala inspirovat z odborné literatury o hiporehabilitaci, nebo z jiných zdrojů, které uvádím v závěru práce. Autorem metodických obrázků a pracovních listů, které v této kapitole uvádím, je Mgr. Jindra Vladyková a jsou využívány ve spolku JK Vladykův Dvůr, kde jsem několik let pracovala jako instruktorka kroužku přirozené komunikace s koňmi. Některé popisy aktivit jsou obohacené o fotografie pro lepší představu obsahu činnosti. Všechny aktivity jsou určené pro děti ve věku od 4 do 6 let. Pro efektivní průběh přirozené komunikace s koňmi je u dětí nezbytně nutné mít k dispozici pracovní prostor a vhodné kryté zázemí při nepřízni počasí. Ideální je např. vytápěná klubovna s dostupným sociálním zázemím, venku krytá jízdárna, nebo jinak zvlášť ohraničený prostor, který se nachází mimo výběhy pro koně.

5.1 Indoorové aktivity V této části popisuji aktivity vhodné do místnosti, když je například nepříznivé počasí.

Seznámení s panem Kolečkem Cíl: pozornost, paměť Čas na přípravu: 1 minuta Čas na aktivitu: 15 minut Forma: individuální Věk: 4 – 6 let Materiál: pracovní list s panem Kolečkem Popis: Jedná se o první úvodní aktivitu, kdy dítě seznamujeme s pravidly bezpečnosti při pobytu mezi koňmi. Dítě na základě kartiček s namalovaným panem

25

Kolečkem hodnotí různé situace, které pan Kolečko znázorňuje. Dítě přemýšlí nad tím, co se u koní smí dělat a co se naopak nesmí.

Obr. 1 – př. Co se smí

Obr. 2 – př. Co se u koní nesmí!

Co koně říkají? Cíl: pozornost, rozvoj sociální a emoční inteligence Čas na aktivitu: 15 minut Forma: individuální Věk: 4 – 6 let Materiál: pracovní list s obrázky koní v různém výrazu a postavení těla Popis: Děti dostanou fotografie koní a hodnotí emocionální rozpoložení koní na základě jejich mimického výrazu.

Co koně jí? Cíl: pozornost, rozvoj kognitivních funkcí, rozvoj smyslového vnímání Čas na aktivitu: 20 minut Forma: individuální Věk: 4 – 6 let Materiál: dvě karty s koněm (na jednom se kůň usmívá, na druhém se tváří smutně) různé druhy krmení pro koně, dětské dobroty (čokoláda, cukr, sušenka, bonbon), chleba, rohlík... apod. Popis: s dětmi sedíme v kruhu a před sebou máme na zemi plochu s kartičkami koní a různě rozmístěným jídlem. Děti hodnotí a seřazují jídlo s krmením k příslušné

26

kartičce (buď k usměvavému koni, nebo ke smutnému). Následně s dětmi diskutujeme o tom, co kůň může a nemůže jíst a proč.

Puzzle Cíl: rozvoj zrakového vnímání, představivosti, pozornosti, jemné motoriky Čas na přípravu: 0 Čas na aktivitu: 5 – 10 minut Forma: individuální Věk: 4 – 6 let Materiál: obrázek koně vel. A4, rozstříhaný tentýž obrázek koně vel. A4 Popis: Dítě samostatně podle vzoru skládá obrázek koně

Můj kůň Cíl: rozvoj představivosti a fantazie Čas na přípravu: 0 Čas na aktivitu: 10-15 minut Forma: individuální Věk: 4-6 let Materiál: Pracovní list, nebo obyčejný papír Popis: Dítě má za úkol namalovat „svého“ koně. Po namalování vymýšlí o koni příběh.

Kreslení koňské hřívy Cíl: rozvoj grafomotoriky, kresba tužkou Čas na přípravu: 0 Čas na aktivitu: 5 minut Forma: individuální Věk: 4-6 let Materiál: Pracovní list s koněm, nebo obyčejný papír Popis: Dítě znázorňuje hřívu podle předlohy. Dbá se na správný úchop tužky.

27

Kůň na tyči Cíl: rozvoj jemné motoriky, rozvoj fantazie Čas na přípravu: 10 min Čas na aktivitu: 20 – 30 minut Forma: individuální Věk: 4 - 6 let Materiál: tvrdý papír A4, nebo A3, děrovačka, vlna, pastelky, delší klacek Popis: Na papír si děti předkreslí hlavu koně a vystřihnou ji. Je vhodné použít šablonu. Oboustranně koně vybarvíme. Po straně vytvoříme díry pro hřívu. Dírkami provlékáme nastříhané kusy vlny, zajistíme uzlíkem nebo smyčkou. Tyčkou připevníme stejným způsobem jako hřívu. (KIRCHNEROVÁ V., RUBEŠOVÁ R. Výchova prožitkem str. 24)

Rytířský zápas Cíl: rozvoj hrubé motoriky, přesnost Čas na aktivitu: 5 – 10 min Forma: skupinová Věk: 4 – 6 let Materiál: vyrobený kůň na tyči, míček, nebo papírová koule Popis: Děti rozdělíme na dvě skupiny např. prostřednictvím rozpočítadla vraník, bělouš, vraník, bělouš...atd. Po té dva jezdci vyrážejí na koních proti sobě a každý z nich má v ruce míček nebo papírovou kouli. Cílem je snažit se trefit svého protivníka (KIRCHNEROVÁ V., RUBEŠOVÁ R. Výchova prožitkem str. 24).

Omalovánka koně Cíl: rozvoj jemné motoriky, rozvoj fantazie, relaxace Čas na aktivitu: 10 – 15 minut Forma: individuální Věk: 4 – 6 let Materiál: omalovánka koně, pastelky, voskovky

28

Popis: Dítě si vymalovává omalovánku dle svých představ.

Život koní Cíl: rozvoj kognitivních funkcí, koncentrace Čas na aktivitu: 10 – 20 minut Forma: individuální i skupinová Věk: 4 – 6 let Materiál: pracovní listy, obrázky, videa Popis: Seznámení dětí s přirozeným životem koní a základy „přirozeného ustájení“. Vysvětlení rozdílů života koní a lidí. Hodnocení dětí.

Tlak a fázování Cíl: rozvoj vnímání tlaku a uvolnění, vnímání rozdílů – velký a malý tlak Čas na aktivitu: 10-15 minut Forma: individuální Věk: 4 – 6 let Materiál: pracovní listy s kartičkami zvířat (moucha, brouk, orel, tygr) Popis: Dětí se ptáme: „Co je tlak? Jak ho můžeme cítit a co může kůň cítit jako tlak? Dětem dáme kartičky zvířat a sami hodnotí, které zvíře na obrázku je tzv. „nejjemnější“ a „nejhrubější“.

Obr.3 moucha

Obr.4 brouk

Obr.5 orel

29

Obr.6 tygr

5.2 Outdoorové aktivity Všechny aktivity s koňmi by měly probíhat většinou individuálně vzhledem k zajištění maximální bezpečnosti dětí a vždy za pomoci instruktora. Před každou aktivitou je důležitá motivace.

Přátelská hra Cíl: rozvoj hrubé motoriky, rozvoj citu pro rytmus, rozvoj smyslového vnímání, relaxace Čas na aktivitu: 5 minut Forma: individuální Věk: 4 – x let Materiál: jezdecká mrkvová hůlka Popis: Dítě stojí vedle koně a jemně, rytmicky přehazuje provázek z mrkvové hůlky přes koně. Pokud kůň klidně stojí, může se ho dotýkat rukama po celém těle.

Král aneb hra na procházení stádem Cíl: rozvoj sebedůvěry, schopnost projevit klidnou dominanci Čas na aktivitu: 15-20 minut Forma: individuální Věk: 5,5 – x let Materiál: jezdecká mrkvová hůlka Popis: Dětem nejprve vyprávíme pohádkovou formou příběh a tím je seznamujeme s hierarchií stáda (např. tak jako král má své poddané, koně ve stádě mají také svého krále nebo královnu). Děti na základě pozorování koní zkouší poznat, kdo je ve stádě králem. Dětem vysvětlujeme, že pokud chceme, aby nás koně poslouchali, musíme se stát jejich králem. Úkolem dítěte je naučit se vyjádřit tělem takovým způsobem, aby stádo před ním ustupovalo. Pokud nepomáhá řeč těla, může použít mrkvovou hůlku, kterou si pomáhá koně od sebe odehnat.

30

Najdeš motýlka? Cíl: rozvoj smyslového vnímání Čas na aktivitu: 5 minut Forma: individuální Věk: 4 – x let Materiál: šátek na zavázání očí, nalepovací vystřihnutý motýlek z papíru Popis: Instruktor nalepí kdekoliv na těle koně motýlka a úkolem dítěte je ho se zavázanýma očima najít.

Cvičení na koni Cíl: rozvoj hrubé motoriky, koordinace těla, rozvoj citu pro rovnováhu Čas na aktivitu: 10-15 minut Forma: individuální Věk: 4 – 6 let Materiál: kůň se zapnutými madly na hřbetu Popis: Na pokyn instruktora dítě cvičí cviky na udržení rovnováhy a posilování těla např. trhání jablek (dítě vzpaží ruce nahoru), „holubička“, sedání na „bobek“, klekání na koni, dotkni se ocasu, dotkni se hřívy, dotkni se špiček na nohou, kolotoč (dítě se celé na koni otočí) apod. Je dobré zapojit do cvičení i házení s míčem. Cviky je dobré obohatit o básničky a říkadla.

Zdobení koní Cíl: rozvoj jemné motoriky, rozvoj fantazie, relaxace Čas na aktivitu: 15 - 25 minut Forma: individuální Věk: 4 – 6 let Materiál: přírodní materiály, krepový papír, gumičky Popis: Zdobení koňské hřívy, dle představ dětí.

31

Malování na koně Cíl: rozvoj jemné motoriky, rozvoj fantazie, relaxace Čas na aktivitu: 15-25 minut Forma: individuální Věk: 4 – 6 let Materiál: prstové barvy, Remacol, štětce Popis: malování na koně dle představ dětí.

Hledání podkovy koně sv. Martina Cíl: prostorové orientace, spolupráce Čas na aktivitu: 10-15 minut Forma: skupinová Věk: 4 – 6 let Materiál: podkova Popis: V jízdárně plné překážek je schovaná podkova. Děti ji společně hledají a instruktor je navádí známou nápovědou: „samá voda, přihořívá, hoří!“ Ten kdo podkovu najde, ji tajně schová a pak napovídá dětem. Tato hru lze hrát také v klubovně. Je vhodné ji tematicky zařadit v dobu, kdy očekáváme příchod sv. Martina.

Poznáš svého koně? Cíl: rozvoj smyslového vnímání Čas na aktivitu: 10-15 minut Forma: individuální Věk: 5 – 6 let Materiál: šátek Popis: Dítě dostane za úkol si „svého“ koně (kterého má přiděleného), nejprve osahat a očichat. Poté má zavázané oči a instruktor dítě vede ke dvěma dalším koním stejné velikosti. Úkolem dítěte je poznat poslepu ze dvou až třech koní toho „svého“.

32

Hry s míčem Cíl: rozvoj koordinace pohybů, postřeh, získání rovnováhy Čas na aktivitu: 10-15 minut Forma: individuální i skupinová Věk: 5 – 6 let Materiál: míč, Popis: Úkolem dítěte je chytat ze sedla míč, který mu hází instruktor. Na pokyn může dítě tlesknout. Toto cvičení provádíme nejprve na stojícím koni, postupně i v kroku. Dítě může míč pouze držet a my řídíme tempo koně – krok, klus, cval. Další možnosti: do aktivit můžeme zapojit obruč a dítě se snaží míč trefit do obruče apod.

Zasněžené tvoření Cíl: rozvoj kreativity Čas na aktivitu: 10-15 minut Forma: individuální Věk: 4 – 6 let Materiál: podmínkou této aktivity je zasněžený kůň Popis: Prsty vytváříme s dětmi obrazce na zasněžených koních – mohou to být srdíčka, písmenka, hvězdy, apod.

Vysvobozujeme šípkové království Cíl: rozvoj prostorové orientace, rozvoj hrubé motoriky, přesnost, koordinace těla Čas na aktivitu: 10-15 minut Forma: individuální nebo skupinová Věk: 4 – 6 let Materiál: plastové menší kužele, barely, dřevěné meče, můžeme na srážení použít i mrkvové hůlky Popis: Na seřazených barelech za sebou máme položené kužely (představují trny zarostlé království) a děti na koních se je snaží mečem srazit.

33

Dikobrazí hra Cíl: rozvoj citu pro zvyšování tlaku a včasné uvolnění Příprava: před prováděním této aktivity je dobré cvičení na uvolnění zápěstí např. krouživý pohyb. Po té prsty vytvoříme „ostny“ jako má dikobraz. Čas na aktivitu: 5 minut Forma: individuální Věk: 4 – 6 let Materiál: 0 Popis: Úkolem dítěte je prostřednictvím dotykem přimět koně, aby ustoupil před tlakem viz. obr.3 a obr. 4. Jakmile kůň poslechne, dítě ruku uvolní a koně pohladí. Autorem této hry je Pat Parelli.

Obr.3

Obr.4

34

ZÁVĚR Závěrečná práce seznamuje čtenáře s přirozenou komunikací s koňmi a jejími možnostmi a přínosy pro vzdělávání dětí předškolního věku. Kůň je pro dítě významným symbolem velikosti, síly, rychlosti a někdy klamně i odvahy. V edukačních procesech je hlavním motivačním činitelem. Dítě touží po vztahu s koněm, chce se s ním spřátelit a prožít s ním nevšední zážitky. Přirozená komunikace s koňmi není jednostranně zaměřena na výcvik koní, ale velkou měrou se podílí na vzdělávání člověka. Pomáhá mu pochopit přirozený způsob života koní a vede jej k respektu k jejich biologickým potřebám. Koně si na nic nehrají, naopak svým chováním člověku poskytují upřímnou zpětnou vazbu, která není zatížena jakýmkoliv hodnocením či předsudky. První kapitola stručně charakterizuje období předškolního věku dítěte. Následující kapitoly představují všeobecný přehled o druzích a oblastech zájmových činností pro děti předškolního věku. Hlavní část práce představuje systém přirozené komunikace s koňmi jako edukační metody v rámci vzdělávání dětí předškolního věku, ve které zmiňuji i principy působení zážitkové pedagogiky. v poslední kapitole poskytuji náměty na aktivity, které rozvíjejí přirozenou komunikaci mezi koňmi a dětmi předškolního věku. Svět se neustále mění. Ve vzdělávání dochází k novým inovačním reformám. Vzhledem ke skutečnosti, že žijeme v době plné technologií, kdy komunikace probíhá převážně prostřednictvím sociálních sítí, lidé stále intenzivněji pociťují potřebu vracet sek moudrosti našich předků. Naši předkové byli více senzibilní ke změnám v přírodě a citlivě reagovali na počasí, střídání ročních období apod. Měli vyvinutější smyslové vnímání. v období předškolního věku dítě poznává svět především prostřednictvím svých smyslů, a to bychom neměli podcenit. Pobyt v přírodě, kontakt se zvířaty aj., to jsou důležité podněty, které dítě potřebuje pro svůj zdravý harmonický vývoj. Koně doprovázejí člověka na jeho cestě již několik tisíc let. Osvědčil se nejen jako pracovní a dopravní prostředek, ale také jako bytost s léčebnými účinky.

35

Poslední dobou se využívají i ve vzdělávání. Práce seznamuje čtenáře s dalšími možnostmi alternativního využití koní při vzdělávání a výchově dětí v předškolním věku a může posloužit jako inspirace jak pro instruktory, kteří vzdělávají děti v rámci volnočasových aktivit, tak pro vychovatele a pedagogy působící v mateřských školách.

36

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ BOŘÁNEK, V. Horsemanship. Přirozené jezdectví. Aš: Harmony, 2006. ISBN 80903484-1-7. DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh. ISBN 80-7181-169-6. DURUTTYA, Michael. Velká etologie koní. 2., rozš. vyd. Košice: HIPO-DUR, 2005, 583 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-239-5088-6. GALAJDOVÁ, Lenka a Zdenka GALAJDOVÁ. Canisterapie: pes lékařem lidské duše. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 167 s. ISBN 9788073678791. HÁJEK, Bedřich, Břetislav HOFBAUER a Jiřina PÁVKOVÁ. Pedagogika volného času. 2., přeprac. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2010, 127 s. ISBN 978-80-7290-471-6. HOLLÝ, Karol a Karol HORNÁČEK. Hipoterapie: léčba pomocí koně. Ostrava: Montanex, 2005, 293 s. Kůň v životě člověka. ISBN 80-7225-190-2. KIRCHNER,

Jiří.

Psychologie

prožitku

a dobrodružství:

pro

pedagogiku

a psychoterapii. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 135 s. ISBN 978-80-251-25625. MALEČKOVÁ, P. Metodika a techniky při práci s klienty v psychoterapii pomocí koní a v aktivitách s využitím koní. Brno 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Filosofická fakulta. Psychologický ústav. Vedoucí práce: PhDr. Pavel Humpolíček, PhD. MATĚJČEK, Zdeněk. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Vyd. 4. Praha: Portál, 2007, 143 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 978-80-7367-325-3.

37

MATĚJČEK, Zdeněk a Marie POKORNÁ. Radosti a strasti: předškolní věk, mladší školní věk, starší školní věk. Vyd. 1. Jinočany: H & H, 1998, 205 s. ISBN 80-86022-218. NĚMEC, Jiří. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2002, 119 s. ISBN 80-7315-012-3. PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 229 s. ISBN 80-7178295-5. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013, 395 s. ISBN 978-80-262-0403-9. ROBERTS, Monty.o koních a lidech: muž, který naslouchá koním a mluví s lidmi. Vyd. 1. v Praze: Ikar, 2004, 279 s. ISBN 80-249-0368-7. VELEMÍNSKÝ, Miloš. Zooterapie ve světle objektivních poznatků. České Budějovice: Dona, 2007, 335 s. ISBN 978-80-7322-109-6. Vladykův Dvůr: Metodické materiály AVK. Roudné: JK Vladykův Dvůr. Nepublikovaný interní dokument. VOTÍPKOVÁ, M. Rozvoj klíčových kompetencí prostřednictvím Aktivit s využitím koní. České Budějovice 2012. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Elektronické zdroje: (Cit. 14.11.2015 . KRAJHANZL, Jan. 2011.
7.

říjen

2011.

[Citace:

.

38

9.

květen

2012.]

Horsense [online]. Brno: © 2011 Horsense CZ, s. r. o. [cit. 2012-02-25]. Dostupné na WWW: . OS Atmosféra [online]. 2006 - 2008 [cit. 2012-03-18]. Atmosféra. Dostupné z WWW: .

39

PŘÍLOHY

40

41

42

KONĚ MLUVÍ TĚLEM – NAPŘÍKLAD UŠIMA…

43

44

45