BAKALAŘSKÁ PRÁCE
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma “Realizace ve veřejném prostoru města - respekt či despekt k místu?”, vypracovala samostatně a všechny použité prameny uvádím v seznamu literatury.
V Brně 15.4.2013 Podpis
PODĚKOVÁNÍ: Děkuji Ing. Barbaře Krátké Adámkové, PhD. za vedení práce, sestře Pavlíně za konstruktivní připomínky.
1
OSNOVA 1 METODIKA PRÁCE 2 CÍL 3 ÚVOD 4 VYMEZENÍ POJMU OPEN SPACE 5 VZNIK A HISTORIE OPEN SPACE 5.1 Vznik open spaces 5.2.1 Pravěk 5.2.2 Starověk 5.2.2.1 Egejské kultury 5.2.2.2 Starověké Řecko 5.2.2.3 Starověký Řím 5.3 Románské období 5.4 Středověk 5.5 Renesance 5.6 Baroko a klasicismus 5.7 19. Století, Průmyslová revoluce 5.8 20. Století 5.9. Současnost 6 FUNKCE 7 MÍSTO 8 CO JE TO RESPEKT 8.1 Přírodní podmínky 8.2 Místní materiály 8.3 Historie 8.4 Prostor pro tradice 8.4.1 Tradice ve světě 8.4.2 Tradice v České republice 8.5 Genius loci 8.6 Respekt k současné funkci 9 CO JE TO DESPEKT 10 EKONOMIKA 10.1 Sociální aspekt 11 VEŘEJNÉ UMĚNÍ 11.1 Street art 11.2 Dočasné instalace 11.3 Performing arts PŘÍKLADY REALIZACÍ 12 ZÁVĚR 13 SHRNUTÍ, ABSTRACT PŘÍLOHY PRÁCE: PROJEKT
3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 5 5 5 6 6 6 7 7 8 9 9 9 9 10 10 10 10 10 11 11 12 13 13 13 14 16 18 29 30 2
1 METODIKA PRÁCE
3 ÚVOD
Dostupná literatura Zpracování rešerše Navštívení modelových měst USA Navštívení měst Evropy a ČR Analýza modelových příkladů Srovnání
Veřejné prostory ve městech jsou od doby jejich vzniku neodmyslitelnou součástí města. Mají mnoho funkcí a významů, které zasahují do života každého člověka dodnes, bez rozdílu věku či společenského postavení. Náměstí, komplex budov, které jej obklopují a všech drobných staveb, jež se na něm nacházejí, nás provází od narození a během celého života. Lidé si do kašen na náměstích chodili pro vodu. Nejprve je důležité prostudovat literaturu, týkající se tématu. Kromě ryze užitkových funkcí se zde odehrávají důležité události Navštívit zajímavé zahraniční i tuzemské realizace v životě člověka, jako je vítání občánků, svatba nebo ze současnosti a posledních několika let a pokusit se aplikovat principy ze zahraničí, které by mohly být vhodné pro kulturní prostředí České republiky a staly by se přínosem. Úvodní část bude zaměřena na historii veřejných prostranství
každodenní nákupy, návštěva úřadů. Na náměstích se potkávají lidé na trzích, při nákupu zeleniny nebo na hodech. Na mnoha náměstích či návsích se koná také mnoho tradičních, v některých případech i stovky let
od starověku do současnosti. V následující části budou popsány různé aspekty fungování a realizace veřejných prostorů. Budou vybrány konkrétní příklady realizací, nejlépe vystihující popsané příklady. V návrhové části bude zpracován projekt
každorožně opakovaných slavnostní či závodů (koňské závody v Sieně). Na návsích se každoročně staví májka, pořádají se zde hodové slavnosti, a každoroční zimní atrakcí mnoha dnešních měst jsou také vánoční trhy.
veřejného prostranství v Prostějově.
Právě proto je důležité si uvědomit, že otevřené prostory měst ze svých životů nevyloučíme, a proto bychom měli věnovat pozornost tomu, abychom zachovali jejich funkce a nenechávali je chátrat.
2 CÍL
“Tvorba veřejného parteru je často opomíjena samotnými Cílem je popsat principy fungování veřejných prostorů ve architekty. Přitom parter je první součástí stavby, se kterou městech s ohledem na historii a vývoj do budoucnosti, nalezení návštěvník přichází do kontaktu a zároveň se s ním setká rovnováhy mezi historií daných veřejných prostorů a jejich nový- větší množství lidí než se samotným vnitřkem většiny budov. mi funkcemi, jež vznikly v posledních desetiletích v souvislosti Ideálním stavem je propojení exteriéru s interiérem se společenskými změnami, změnou počtu obyvatel, apod. a naopak.”(1)
1 MELKOVÁ, Pavla. Péče o veřejné prostory jako výraz míry kultivovanosti města a jeho obyvatel. Praha: Bussines media s.r.o., 2009, roč. 2009, č. 5. ISSN 1210-9560.
3
4 VYMEZENÍ POJMU OPEN SPACE
5.2.1 Pravěk
Dnes již notoricky známé označení pochází z anglického jazyka: open (z anglického slova otevřený) a slova space (z anglického slova prostor). Jedná se tedy o otevřený prostor. Otevřený a veřejně přístupný prostor, jež nabízí všem osobám neomezený přístup. Nejedná se, tedy ve většině případů, o soukromý majetek, což každému jedinci, kromě neomezeného přístupu, umožňuje si open space důkladně prohlédnout prostřednictvím multimediálních nástrojů, jako je street view v aplikaci google maps nebo google earth. Open space
„Nejstarší sídla začala vznikat již v devátém tisíciletí př.n.l. Od této doby lidé začali vnímat klimatické, geografické a astronomické faktory tak, aby umístění měst bylo co nejvýhodnější vzhledem ke směru vanutí větru, postavení ke Slunci, apod. Především čínské civilizace vnímali tyto faktory velmi citlivě, a proto chrámy umisťovali „zády k horám, čelem k řece“.(3) V souvislosti se zakládáním měst se začaly objevovat první veřejné prostory, např. ve městech předkolumbovské Ameriky jako je Tikal, mexický Tenochtitlan, Tenotihuan, kolumbi-
je dnes již zažité označení pro otevřené prostory ve městě. Proluky mezi zastavěnými plochami, otevírající prostor mezi okolními uzavřenými budovami, obklopené tzv. městskou scénou“ (1) Význam open spaces je naprosto odlišný než v mi-
jská La Venta či středoamerická Tula . Tato města vykazují nejvýraznější znaky veřejných prostorů. Centrem Tikalu bylo velké náměstí před 44 metrů vysokým Chrámem Velkého Jaguára, olemované původně červenými stélami s dvaceti šesti
nulosti, často slouží pouze k tomu, aby poskytovaly více vzduchu a světla a stávají se přerušením v jednotvárném moři domů. (2) Kromě toho též uvozují městskou scénu a umožňují intenzivnější vyznění architektury. Definice veřejného prostranství se objevila
tikalskými panovníky. Společným znakem těchto náměstí je to, že byly v centru města, a obklopeny pravidelně uspořádanou šachovnicovou sítí, jež byla později pojmenována jako „Hippodamovská zástavba“.(4)
v § 4 odst. 2 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích: „Veřejným prostranstvím podle tohoto zákona jsou zejména 5.2.2 Starověk náměstí, tržiště, silnice, místní komunikace, parky a veřejná zeleň, jakož i další prostory přístupné každému bez omezení. 5.2.2.1 Egejské kultury Jedním z nejvýznamnějších center egejských kultur byl Knóssos. “Město nebylo obehnáno hradbami a hlavním veřejným prostorem bylo nádvoří o rozměrech 50 a 28 metrů.” (5) Významným prvkem v tomto období byly propylaje, neboli monumen5 VZNIK A HISTORIE OPEN SPACES
tální vstupní brána.
5.1 Vznik open spaces
5.2.2.2 Starověké Řecko
Vznik open spaces úzce souvisí se vznikem měst. První stálá sídla vznikala v souvislosti se vznikem zemědělství a hlavními funkcemi byla obrana, řemesla a obchod. 5.2 Historie open spaces
Centrum starověkého Řecka představovala agora. “Dopoledne se zde konaly trhy, shromaždiště svobodných občanů. Konaly se zde bohoslužby, vojenská cvičení a vyhlašovala se zde důležitá rozhodnutí městské rady.”(6)V akropoli se soustřeďovaly nejdůležitější budovy města,
1.HALÍK, Pavel, KRATOCHVÍL, Petr, NOVÝ Otakar, Architektura a město, 1.vydání, Praha, Academia, 1998, 204 str. 2 SITTE, Camillo. Stavba měst podle uměleckých zásad. 1.Vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2012, 111 s. ISBN 978-80-87318-21-8 80-901608-1-6.(str.16) 3,4,5 HRŮZA, Jiří a Jan ZAJÍC. Vývoj urbanismu. Vyd.2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, 115 s. ISBN 80-01-02551-9.(str.36, 43) 6 Wiki: Agora. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Agora
4
spojovalo se zde božské s lidským. Města byla obehnána hradbami, uvnitř se kromě agory nacházely také chrámy, stoa (sloupové síně), buleuteriony (místa pro jednání městské rady) a amfiteátry. Dispozice vycházely z přírodních podmínek. Roku 479.př.n.l byl poprvé použit šachovnicový půdorys Hippodamem z Milétu. (1)
5.3 Románské období Katedrální náměstí v Pise, prostor jemuž dominuje křestní kaple (baptisterium) a biskupský palác. Neznáme ale o mnoho více příkladů, jež bychom mohli zařadit do tohoto období . Románské období proto není z hlediska veřejných prostorů tak významné, protože nevznikaly tak komplexní urbanistické struktury jako ve středověku.
5.2.2.3 Starověký Řím “Starověkým světem se přibližujeme k současnosti plaností mnoha urbanistických principů.”(2) “Open spaces ve 5.4 Středověk starověkém světě představovala divadla, palestry, dostihové dráhy, lázně, fóra.”(3) Ve Starověku se stavby a městské “Středověk je významným především z důvodu, že se prostory příliš neoddělovaly, velice často měly obytné domy během několika století vyvinuly rozsáhlé urbanistické strukotevřené prostory, pod širým nebem probíhaly hry nebo se venku před chrámem konaly obětní obřady a starověká agora sloužila k jednání městské rady, takže ze současného hlediska panovala naprosto odlišná situace než dnes, kdy se
tury v místech, kde v minulosti existovaly jen osady”(6). Hlavní funkcí ve středověkých městech byl obchod. Proto se tržiště stalo nedílnou součástí náměstí. Veřejné prostory v sídlech mohou mít rostlé nebo založené schéma. Těmito prosto-
naopak z mnoha parků, či náměstí stávají soukromé subjekty. Řekové zakládali svá fóra na čtvercovém půdoryse s dvojitými sloupovými síněmi s bohatou sochařskou výzdobou. Vzhledem k tomu, že kolem veřejných prostor často probíhaly gladiátor-
ry jsou zejména ulice, náměstí či volné prostory před branami a hlavními funkcemi jsou obchod, řemesla a obrana. Struktura středověkého města: ulice a uliční struktura, přístupové cesty k městu, jeho vymezení a upevnění, zástav-
ské hry, proto bylo nutné budovat prostornější ochozy pro diváky a také balkony okolních domů sloužily ke stejnému účelu. Římské fórum je tedy jakýmsi druhem divadelní scény. “Fórum je pro celé město tím, co je atrium rodinného domu, a to dobře vybaveným hlavním prostorem.” (4) Neobvyklé množství výz-
ba, náměstí a centrum města, objekty na náměstí, celková kompozice města, chrám. Cesty k městu jsou zpravidla radiální, na ně navazují městské brány a náměstí. Uliční síť je pravidelná nebo nepravidelná v závislosti na tom, zda se jedná o město rostlé či pravidelná, zjednodušená římská kom-
doby, stovky nebo dokonce tisíce bust a vše uspořádáno tak, aby střed zůstal volný: Stejné pravidlo platilo u veřejných prostor, a to, že skvostné chrámy měly odpovídající umístění, tedy, že byly na okraji těchto prostor. “Pausians: městem se
pozice u měst lokačních. “Středověké pravidlo: umělecká díla a kašny se mají stavět na klidná místa mimo dopravní provoz.”(7) “Zachovává se starověká tradice, kdy byly kostely a paláce umisťovány do jedné ze stěn
nedá nazvat to, co nemá veřejné budovy a náměstí. Stejné náměstí, pravidlo, tedy „umění okolo“ a volný centrální prostor.”(5)
aby
jeho
dispozice
zůstala
1,2,6 HRŮZA, Jiří a Jan ZAJÍC. Vývoj urbanismu. Vyd.2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, 115 s. ISBN 80-01-02551-9.(str.6, 70,1221 3,4,5,7,8 SITTE, Camillo. Stavba měst podle uměleckých zásad. 1.Vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2012, 111 s. ISBN 978-80-87318-21-8 80-901608-1-6.(str.17, 18, 24, 35, 48)
uzavřená.”(8)
5
5.5 Renesance
bylo jinak, scéna s atikami, bustami na fasádách . Soubor šesti kašen byl budován měšťany či magistrátem. Kašny sloužily jako zásobárna vody pro měšťanské domy. Pohledy z jednotlivých ulic na náměstí jsou završeny církevním památníkem nebo kašnou. Dalšími významnými prvky v barokním veřejném prostoru jsou morové sloupy, sloup nejsvětější trojice. Kromě Olomouce byla postavena barokní kašna také v Brně na Zelném Trhu.
Renesančním ideálem byla geometricky uspořádaná města, která v daleko menší míře nahradila středověkou aditivní skladbu. “Tímto ideálem bylo radiální či šachovnicovité uspořádání, přičemž se centrální prostor nachází v těžišti opevněného města.”(1) Významná osobnost renesance, Leonardo da Vinci se mimo jiné zabýval teorií tvorby měst, nejnadčasovějšími myšlenkami bylo přesunutí nákladní dopravy do podzemí či řešení městské dopravy ve více úrovních. Typickým prostorem 5.7 19.století, Průmyslová revoluce renesance je Piaza del Campidoglio v Římě Michelangela Buonarotiho, florentská Piazza della S. Annunziata, Piazza del Duomo, Piazza della Signoria či benátské náměstí Svatého Marka a Piazza del Popolo, jež uvozuje později vzniklý trojzubec trojice ulic, Piaza di Spagna, Piaza di S. Pietro, atd. “Signoria (síd-
Rozhodující vliv na podobu měst takových, jako je známe dnes měla druhá polovina devatenáctého století. Živelný růst průmyslových měst, stěhování velkého množství lidí z venkova, a tedy zhoršení životních podmínek obyva-
lo vlády) je obklopena knížecími paláci, vyzdobena pomníky a památníky, lodžie pro osobní gardu či městskou stráž, vyvýšené terasy, sloužící k oznamování zákonů a nařízení. Mercato, neboli tržiště se obvykle nachází na stejném náměstí jako radnice.”(2)
telstva. Vznikaly vzorové kolonie, tovární sídliště. V období průmyslové revoluce došlo k výraznému zhoršení ovzduší, hygieny a životních podmínek ve městech. Řada starší zástavby byla z důvodu nedostatečného zajištění hygieny asanována
5.6 Baroko a klasicismus
a na jejich místech vznikaly nové soubory domů. V tomto období byly otevřeny parky široké veřejnosti (ty dříve byly výsadou šlechty), aby fungovaly od roku 1840 jako veřejná prostranství pro všechny. K otevření parků široké veřejnosti vedly
Lidské měřítko se změnilo ve velkolepé měřítko, reprezentující centralizovanou moc. Předmětem urbanistické kompozice je organice prostorové formy.(3) Typickými znaky jsou trojzubce hlavních ulic, ukončené náměstím (Piaza del Popolo, Via dle Babuino, Via del Corso, Via di Ripetta, Řím). Ob-
hygienické, ekonomické a sociální důvody. V neposlední řadě se očekávalo zvýšení morálky nižších tříd, přístupem do krásných parků tak, že přijmou normy chování vyšších vrstev obchodníků apod (open spaces stranka). Velké množství evropských měst prošlo velkými změnami. Části měst
dobí baroka je z hlediska tvorby veřejných prostorů v České republice velmi významným obdobím. Ve středověku města vznikla a v baroku byla „dotvořena“. Barokizace se projevila v řadě českých měst tak, že do open spaces přibylo mnoho
v historických centrech byly asanovány, na půdorysech starých domů byly postaveny nové. Často byly místo zbořených hradeb postaveny nové okružní třídy kolem historických center (Ringstrasse, Vídeň), okružní třída v Brně. Ve Spo-
uměleckých děl, jako třeba v Olomouci. Vzniklo mnoho tří, jených čtyř i pětipodlažních budov v centru města a také mnoho jako je církevních památníků. Olomouc ztratila politické postavení, ale strukturou snažila se toto nahradit uměleckými díly. V 19. století se Horní
státech amerických vznikala města New York, s pravidelnou šachovnicovou (hippodamovská zástavba), Central Parkem.
náměstí stává salónem moderního člověka. V 18. století tomu 1 HRŮZA, Jiří a Jan ZAJÍC. Vývoj urbanismu. Vyd.2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, 115 s. ISBN 80-01-02551-9.(str.121) 2 SITTE, Camillo. Stavba měst podle uměleckých zásad. 1.Vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2012, 111 s. ISBN 978-80-87318-21-8 80-901608-1-6.(str.35) 3 HEXNER, Michal a Jaroslav NOVÁK. Urbanistická koncepce. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1996, 201 s. ISBN 8001014517, 9788001014516.(str.45) 4 HRŮZA, Jiří a Jan ZAJÍC. Vývoj urbanismu II. Vyd.2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, 115 s. ISBN 80-01-02551-9.(str.122)
6
5.8 20.Století Ve dvacátem století vznikaly návrhy zahradních měst a poprvé se zde zabíváme velkoměstem. Vzhledem k otevřeným prostorům v tomto období vznikají naprosto jiné struktury, než na jaké jsme narazili v předchozích obdobích. Jednotlivé budovy jsou umístěny většinou v zeleni, vznikají nekompaktní struktury. Příkladem může být centrum čtvri Riverside v americkém městě Chicago, kde hlavní centrální prostor čtvrti není obklopen okolní zelení a jen několika samostatně stojícími budovami. U nás může sloužit jako příklad Zlín Jana Kotěry. Ve dvacátém století také vznikala řada teorií, které se naprosto lišily od všech principů, které vznikaly do té doby. 5.9.20 Současnost V současnosti existuje mnoho směrů, bohužel se hojně staví satelitní města, u nichž veřejný prostor prakticky neexistuje. Jako pozitivní jev se ale jeví návrat části autorů k tradici.
7
*PRACOVNA POD ŠIRÝM NEBEM (wifi)
6 FUNKCE “Základními funkcemi v tradičním městě jsou shromažďování, doprava a obchod. Ve starých městech, kde se doprava provozovala pěšky, existovala rovnováha mezi jednotlivými základními funkcemi.”(1) V řadě průzkumů byla dokázána souvislost mezi kvalitou života a kvalitou veřejných prostranství (tedy rovnováhou mezi jednotlivými funkcemi). 6.1 Vývoj funkcí “Postupem času však v souvislosti se změnami ve společnosti a vývojem technologií došlo k významné transfomaci veřejného prostoru. Doprava lidí se změnila z pěší na automobilovou nebo cyklistickou, a informace se díky televizi, tisku a internetu nešíří ústní formou. Obchod se přesunul z ulice nejprve do obchůdků SHROMAŽĎOVÁNÍ, POBYT, PIAZZA DEL PITTI, FLORENCIE (betonový povpodél náměstí a později byl vytlačen do nákupních center.”(15) 1rch, ale přesto orientace ke světovým stranám a vhodné měřítko dodnes V posledních desetiletích však došlo ke změnám k lepšímu láká kolemjdoucí k posedávání či polehávání) a lidé čím dál tím využívají veřejné prostory k mnoha činnostem.
2 KULTURNÍ FUNKCE, 16 TH AVENUE, DENVER (Příklad toho, jak jsou všechny funkce, jež současný člověk vyžaduje, v rovnováze. Doprava je pěší nebo prostřednictvím kyvadlových autobusů. Ulici lemují obchody, je zde řada míst pro pobyt, pro hraní stolních her, jsou zde místa určená pro výstavy, klavíry. Je zde možné narazit na trénující týmy sportovců.
6.2 Současnost Z hlediska dnešního člověka je veřejný prostor velmi významnou součástí životního prostředí zejména ve velkých městech. Obyvatelé takových měst hojně využívají parky a veřejná prostranství k trávení volného času a ke sportu zejména z důvodu vysoké zastavěnosti plochy a nedostatku přírody (velké vzdálenosti mezi volnou krajinou a městem, časově náročná dostupnost). Novou funkcí je také parkování automobilů. Jejich počet za posledních deset let několikanásobně vzrostl, je tedy třeba vymezit prostor pro ně. K nejdůležitějším novým funkcím z hlediska současného uživatele veřejného prostoru patří: *PARKOVÁNÍ (PODZEMNÍ PARKOVIŠTĚ) *KAVÁRENSKÁ KULTURA (CO MOŽNÁ NEJDELŠÍ SEZÓNA SEZENÍ NA ZAHRÁ KÁCH KAVÁREN), ČETBA
*PROSTOR PRO KULTURU A UMĚNÍ
3 KAVÁRENSKÁ KULTURA, SIENA (Kavárenská kultura se přesouvá na balkony, odkud lidé pozorují život na slavném náměstí Piaza del Campo)
4 ZÁBAVA S PŘÁTELI, HIGH LINE, NEW YORK (Lidé se po náročném dni setkávaji a hojně využívají každé příležitosti například ke stolním hrám)
1 GEHL, Jan a Lars GEMZE. Nové městské prostory. 1.Vyd. Brno: Era, 2002. ISBN ISBN 80-86517-09-8.(str.13,15) obr. 1,2,3,4: foto autora
8
7 MÍSTO
8.1 Přírodní podmínky
“Místo znamená něco víc, než jen pouhou polohu.”(1) Člověk bydlí, pokud se může orientovat ve svém prostředí a identifikovat se s ním (je pro něj významuplné). “Místo je prostor, který má jasně určený charakter. Od dávných dob byl genius loci pokládán za konkrétní skutečnost, s níž se člověk setkává tváří v tvář a s níž se musí vyrovnávat ve svém každodenním životě. Architektura znamená zviditelňování genia loci a úlohou architekta je vytvářet místa naplněná významy a tak pomáhat člověku bydlet.”(2). “Náš každodenní svět se skládá
Mikrokosmos Čech má svůj střed v Praze. Praha leží uprostřed údolí na řece Vltavě, která je v běžných představách hlavním identifikačním prvkem země, ale její krajinné prostředí obsahuje všechny základní přírodní síly. Najdeme zde zvlněnou nížinu, skalnaté vrchy i vodu.(6) Z mnoha historických příkladů náměstí lze vypozorovat, že bez projektovacích nástrojů lze vytvořit městský prostor, který funguje dodnes. Piaza del Campo v Sieně dodnes navštěvuje velké množství lidí. Možná především proto, že dělníci, kteří jej realizovali měli ve-
z lidí, zvířat, květin, stromů, vody, měst, ulic, domů, dvěří, oken lice úzký kontakt k místu, na kterém vzniklo. Respektováním a nábytku. Patří do něj také slunce, měsíc a hvězdy, větrem přírodních podmínek a terénu vzniká naprosto přirozeně míshnaná oblaka, noc a den a střídající se roční období. Za- to, u kterého má člověk pocit, že zde existovalo “odjakživa”. hrnuje i méně hmatatelné jevy jako jsou naše pocity”(3). Místo je bezpochyby integrální součástí existence. “Hranicemi 8.2 Místní materiály architektonického prostoru jsou podlaha, stěny a strop.”(4) V dnešní zrychlené době je stále obtížnější používat při reali8 CO JE TO RESPEKT zacích místní zdroje. Velice často se stává, že kámen, který se v dané lokalitě v minulosti používal se v místním lomu již netěží. Respekt lze vyjádřit i slovem úcta. “Úcta (od „ctíti“) Architekt Štěpán Děnge se s tímto problémem vypořádal tak, znamená trvalý vztah ocenění druhého, který se projevuje že identický kámen, jež se nedaleko Mikulova těžil, nechal dobrovolným sebeomezením v jednání vůči němu, dovézt z chorvatského lomu, kde se láme velmi podobný kázejména ohleduplností. ”Slovo úcta pochází ze staroslovanského „čisti“, brát ohled, pokládat (za něco), považovat (si). Vztah úcty – velmi podobně jako představa cti – se v archaicých společnostech projevuje nápadnými a jednoznačnými gesty, která často vyjadřují sebeomezení nebo dokonce
men. Pro “uvěřitelnost” a autentičnoost je velice důležité používat autentické prostředky. Arabskožidovský kupec Ibrahim Ibn Jakub říká, že “město je vybudováno z kamene a vápna“ (7), tedy byly využívány místní materiály, vzhledem k tomu, že v období středověku neexistovaly takové transport-
sebeponížení.” (5) Pokud se pokusíme tento popis aplikovat na tvorbu a rekonstrukce veřejných prostorů ve městě, jde o to, že bychom, jako tvůrci měli upozadit osobní tvůrčí ambice na úkor toho, co zde odedávna existovalo, nebo již
ní možnosti jako dnes. Design, vzniklý procesuálně umožňuje stavbám, aby se formovaly ze života (8). Nejmenší zásahy a tím největší respekt projevili HŠH architekti na Horním náměstí v Olomouci. Dlažbu, která se zde nacházela před rekonstrukcí
dlouhou dobu existuje, tedy přírodní podmínky, tradice, historie. zachovali v co největší možné míře a nebránili se ani zubu času, který se na ní projevil. “Je zachována skladba dlažeb a materiálů, včetně propsaných kolejových přímek, drobných vysprávek po opravě sítí, a pod. Nerovnosti nejsou pokládány ASPEKTY RESPEKTU
za vadu a zůstaly zachovány” (1). Zachování původního
1,2, 3, 4, 6, 7 SCHULZ, Christian Norbert. Genius loci. 2.Vyd. Praha: Dokořán, 2010. ISBN 978-80-7363-303-5.(str.10,5,6,13, 99, 85) 5 Úcta. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Acta 8 DAY, Christopher. Duch a místo. 1.vyd. Brno: Era, 2004. ISBN 80-86517-95-0. (str. 19)
9
kamene znamená výbornou kvalitu. Naproti tomu se může stát, 8.4.2 Tradice v České republice že se do popředí místo kvality dostává finanční stránka věci. V Ostravě tak zrekonstruované náměstí vydrželo jen čtyři roky. Hlavním důvodem ve třetím největším městě České Repub- Náves byla významným vesnickým prostorem, společenský liky bylo podvodné použití čínského kamene místo českého. prostor, ve kterém se odehrávaly významné události vesnické komunity, jako církevní slavnosti, hody, majálesy, trhy. Nacházel se zde rybník, jež sloužil jako požární nádrž, představoval 8.3 Historie životní prostor pro vodní ptactvo a sloužil k chovu ryb. Kostel kovárna, radnice, škola, hostinec, byly nejdůležitějšími budovami Je důležité při tvrbě nových řešení respektovat historický vývoj vsi a nacházely se na návsi. Od roku 1948 v důsledku změny každého řešeného místa. politické situace přišla nová generace, jež byla vychována v duchu ateismu. Konec hodových slavností, lidových poutí, krojů (3). V současnosti je ale trendem tradice obnovovat. 8.4 Prostor pro tradice “Tradice (lat. traditio < tradere předávat) znamená předávání, 8.5 Genius loci a to nejčastěji mezigenerační předávání poznání, schopností, obyčejů či mravů v rámci kultury nebo skupiny” (2). “Duch místa živí přístup a činy těch, kteří ho řídí, stavějí, spravují a užívají”. (4) Od dávných dob byl genius loci pokládán za konkrétní skutečnost, s níž se člověk setkává tváří v tvář a s 8.4.1 Tradice ve světě níž se musí vyrovnávat ve svém každodenním životě. “Architektura znamená zviditelňování genia loci a úlohou architekta je Náměstí a otevřená prostranství měst jsou již od počátku vytvářet místa naplněná významy a tak pomáhat člověku bymísty, kde se odehrávají nejrůznější slavnosti, závody nebo každodenní trhy. Jsou součástí každodenního života člověka. Nejznámnějšími tradičními svátky které tvoří identitu daného města jsou tradice jako karneval v Rio de Janeiru či Benátkách, závody koní Palio, které se přímo vážou na náměstí Piaza del
dlet”. (5) Genius loci je na jedné straně zcela neuchopitelným fenoménem, avšak na druhou stranu existuje řada konkrétních příkladů, kterými ho lze popsat. Úzce souvisí s historickým vývojem a přírodními podmínkami daného místa. Jedním z míst, kde se takové příklady v hojném množství nachízejí je Praha.“Karlův
Campo v Sieně nebo církevní svátky při kterých se lidé scházejí v prostoru před chrámem. K Vatikánu, kde sídlí hlava katolické církve, se při jmenování papeže i při pravidelných mších, se obracejí zraky lidí z celého světa. S konkrétním prosorem je také
most shromažďuje krajinu kolem řeky, a na druhé straně i to čímž přispěl člověk, tedy městskou krajinu jedinečné kvality” (6). Jak již bylo popsáno výše, je nutné si uvědomit, že pro vnímání člověka je jednou z velmi důležitých záležitostí měřítko. I sebekrásnější
neodmyslitelně spojen svátek mnichovského piva Octoberfest. fasáda domu nikdy řádně nevyzní, pokud sousední domy buExistují ale i tradice, jež nejsou ovlivněny místem jako takovým, dou příliž vzdáleny od sebe, nebo se mezi nimi budou nacházet nýbrž společenstvím lidí, které jej obývá, tedy náboženstvím. proluky. Měřítko otevřených prostorů v Praze je vyvážené a pro vnímání člověka zcela přijatelné, tedy, domy nejsou příliš obrovské, ani příliš vzdálené od sebe. Tyto intimní prostory působí 1 HÁJEK, Petr, Jan ŠÉPKA a Jaroslav HLÁSEK. www.archiweb.cz [online]. 2001 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=&action=show&id=423 2 TRADICE. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tradice 3 SALAŠOVÁ, Alena a Petr NEPOMUCKÝ. Krajinné plánování. VŠB TU Ostrava, 1996. ISBN 80-7078-371- 0. Skriptum. Mendelova univerzita (kapitola 7.1) 4 DAY, Christopher. Duch a místo. 1.vyd. Brno: Era, 2004. ISBN 80-86517-95-0. (str. 17) 5, 6 SCHULZ, Christian Norbert. Genius loci. 2.Vyd. Praha: Dokořán, 2010. ISBN 978-80-7363-303-5.(str. 5, 83)
10
na návštěvníka velmi příjemným dojmem. “Osvětlení v Praze 9 CO JE TO DESPEKT není souvislé a všude; jasně osvětlené a temné zóny se střídají a připomínají nám doby, kdy pouliční lampa utvářela místo.”(1) Despekt je opakem respektu. Dle slovníku cizích slov slovo despekt vyjadřuje pohrdání, opovržení. Znamená tedy neúctu k 8.6 Respekt k současné funkci místu a všem výše zmíněným aspektům, jež jsou s ním spojeny. Despekt v architektuře je bezprostředně ovlivňován globaliV posledním desetiletí došlo k výraznému nárůstu automo- zací, kdy firmy na jednom kontinentu vypracují projekt, aniž by bilové dopravy ve městech na celém světě. Proto se do si prohlédli místo na jiném kontinentu, jemuž je stavba určena. popředí dostává problematika parkování. I když dnes existu- Móda nevylučuje citlivost a uměleckost, podporuje však náje řada možností, jako jsou nejrůznější druhy systémů v parko- pady vedené egem (3). vacích domech, finanční situace a kulturní prostředí v mnoha případech k tomuto způsobu neinklinuje.“Během historie se funkce sice neustále mění, avšak lze definovat tři funkce, kterým město sloužilo vždy. Město sloužilo jako místo shromažďování, obchodu a dopravy.”(2)
1 SCHULZ, Christian Norbert. Genius loci. 2.Vyd. Praha: Dokořán, 2010. ISBN 978-80-7363-303-5.(str. 13,) 2 GEHL, Jan a Lars GEMZE. Nové městské prostory. 1.Vyd. Brno: Era, 2002. ISBN ISBN 80-86517-09-8.(str. 13) 3 DAY, Christopher. Duch a místo. 1.vyd. Brno: Era, 2004. ISBN 80-86517-95-0. (str. 23)
11
10 EKONOMIKA Definice veřejného prostranství se objevila v § 4 odst. 2 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích: „Veřejným prostranstvím podle tohoto zákona jsou zejména náměstí, tržiště, silnice, místní komunikace, parky a veřejná zeleň, jakož i další prostory přístupné každému bez omezení.“ Takto vypadá běžná praxe v České republice. Realizace i fungování veřejných prostranství financují téměř výhradně města. Na mnoha místech ve světě lze nalézt různé příklady toho, jak mohou fungovat finanční prostředky ze soukromých zdrojů. “Před deseti lety v
se přihlásilo mnoho dobrovolníků. Ti přispěli k velice rychlému likvidování škod, způsobených počasím. Velmi často jsou též k vidění veřejné prostory, které jsou majetkem určité soukromé instituce. Ta režim přístupu daného prostoru většinou přizpůsobuje všem lidem. Běžný uživatel tak často ani nemusí odhalit, zda se jedná o veřejný prostor v pravém slova smyslu. V případě, že je veřejný prostor závislý na ziscích určité instituce, nikoliv na prostředcích vybraných z peněz daňových poplatníků, je systém daleko snadněji narušitelný, než když je údržba financována z peněz okolních subjektů. I v tomto případě může nastat,že dojde k upřednostnění některé z
okolí High line v americkém New Yorku nemovitosti nepatřily k nejdražším a samotná lokalita nebyla lukrativní. Starosta Bloomberg společně se sdružením “Přátelé High line” vyhlásili soutěž na projekt nového ztvárnění nadzemní dráhy, oslovili in-
mnoha priorit vlády daného města. I když se situace pomalu mění, participace je u nás velmi mělce zakotvená, což se negativně projevuje především na nízké zainteresovanosti obyvatel, kteří nemají důvod se o své prostory starat. U nás se
vestory, aby v okolí investovali. Tak se postupně začaly v okolí otevírat nové galerie, butiky a restaurace a finanční investice dosáhly výše 2 miliardy dolarů. Při otevření nového parku cena pozemků a nemovitostí dosáhla nejméně dvojnásobku
místy objevují projekty, které by mohly fungovat na podobném principu, avšak k tomu chybí řada faktorů (existuje zde zcela jiné společenské a kulturní klima). Jednou z tradičních 1 POHLED NA HIGH LINE S REZIDENČNÍMI DOMY V POZADÍ funkcí veřejných protorů jsou trhy. Dnes částešně tuto tradiční
ceny, kterou měly před začátkem projektu. Samotná sanace, realizace a rozvoj celé oblasti přinesl 12 000 pracovních míst. Celá oblast se rozvíjí i nadále, lukrativita roste díky tomu, že architekti okolních staveb jsou osobnosti jako Jean Nouvell, An-
funkci převzaly obchody. Pátá avenue v New Yorku, Champs Elysees či Pařížskou ulici v Praze. Obzvlášť v našich městech je možné pozorovat, že se obchody kumulují v nákupních centrech na periferii měst s podivnými zavádějícími názvy, jako
nabelle Selldorf nebo Neil Denari (obr.1). Na severním konci se nachází Hudson Yards, odbor plánování a městské dopravy. Byl vypracován projekt, jež navazuje na High line (obr 2).Vzhledem k úspěšnosti High line si developeři nemohou stěžovat na nezájem ze strany investorů. Mimo veškeré hmatatelné důkazy
“město nákupů”, apod. Tento trend velmi negativně ovlivňuje život historických městských center, která se výrazně vylidňují. Základní funkce, která v městském věřejném prostoru existovala napříč historií se vytrácí. (“Během historie se funkce sice neustále mění, avšak lze definovat tři funkce, kterým město
skvělého záměru a marketingu není ojedinělé propojení s moderními medii (parky mají své webové stránky). Na těch je možné si zakoupit suvenýry (příspěvek na údržbu parku), je možné park sponzorovat, či se zapojit jako dobrovolník. Na so-
sloužilo vždy. Město sloužilo jako místo shromažďování, obchodu a dopravy.”(2)) Propojení s obchodem ve veřejném prostoru existovalo, existuje a je proto vhodné pokusit se o nalezení rovnováhy mezi “komerčností” a funkční náplní.
ciálních sítích se lze informovat o právě probíhajících kulturních akcích, nebo si prohlédnout fotografie z již proběhlých. Sociální sítě byly velkým přínosem především v roce 2012 při hurikánu Sandy, kdy byly newyorské parky zpustošeny a díky diskuzím na sociálních sítích se zorganizovalo mnoho akcí, do nichž
1 SCHULZ, Christian Norbert. Genius loci. 2.Vyd. Praha: Dokořán, 2010. ISBN 978-80-7363-303-5.(str.10,5,6,13, 99, 85) 2 GEHL, Jan a Lars GEMZE. Nové městské prostory. 1.Vyd. Brno: Era, 2002. ISBN ISBN 80-86517-09-8.(str. 13) obr. 1 foto autora obr. 2 http://www.hudsonyardsnewyork.com/Template/GetSlideShowImages/696
2 PROJEKT HUDSON YARDS
12
10.1 Sociální aspekt
11 VEŘEJNÉ UMĚNÍ
V momentě, kdy se dřívější útočiště bezdomovců stane lukrativní lokalitou nastává nový problém, který je v současnosti opomíjen. Většina veřejně činných osob, se touto problematikou nezabývá. Většinou se můžeme setkat především s mobiliářem, jež nejrůznějšímy způsoby zabraňuje přespávání bezdomovců (“žiletky mezi jednotlivými místy s sezení”). Je však velmi důležité si uvědomit, že tento problém sám od sebe nezmizí, a že je vhodné nabídnout i této sociální skupině pros-
K věřejnému prostoru ve městech patří street art, dočasné instalace a performance, které se často prolínají. Veřejný prostor se tak stává divadelní scénou, galerií pod širým nebem.
tor, jež by byl určet primárně právě jí. V opačném případě bezdomovci okupují okolí nádraží společně s ekonomicky činnými lidmi, z čehož vyplývá mnoho negativních jevů, jako zvýšená kriminalita apod. Jedním z mála osvícených projektů je Walla
je na neschválené umění, na rozdíl od vládami sponzorované iniciativy. Termín může zahrnovat tradiční graffiti kresby, sochy, šablony graffiti, nálepky, tapety, umění umění plakátu, video projekce, výtvarné intervence, partyzánské umění, a pouliční in-
mulla park v Sydney (obr. 1). Cílovou skupinou, které byl tento park určen jsou bezdomovci. „Park Walla Mula byl místem – je jím dodnes, kde se prodávaly drogy jako heroin, crack, alkohol a další, které ovlivňovaly a ovlivňují lidské chování. Je to
stalace. Typicky, je termín street art používán k rozlišování moderního umění ve veřejném prostoru od vandalismu.”(2) Tento druh umění může vyjadřovat určitý vztah autora k danému místu. Tak může interpretovat, obrazově či slovně charakter konk-
11.1 Street art ”Street art je umění, konkrétně výtvarné umění, vytvořené ve veřejných prostorech - to je, “v ulicích”, termín obvykle odkazu-
civilizační jeviště, kde opona nejde nikdy dolů. Čtvrť Woolo- rétního místa. K nejvýraznějším osobnostem brněnské streetarmooloose nachází v samotném centru města Sydney, a proto tové scény patří TIMO (obr. 2), komentuje aktuální dění, zamýšlí bylo na místě se problémem s bezdomovci zabývat. „Bylo jas- se nad dobou a prostředím. né, že projekt vyvolá rozporuplné reakce. Občané z okolních
1 WALLA MULLA PARK
rezidencí by nejraději viděli lidi bez domova smetené z povrchu planety, zatímco ti nemají kam jít.“ Je to doslova encyklopedie lidských tragedií a z vlastní zkušenosti, tedy z rozhovorů s bezdomovci vím, že ne zdaleka všichni se pohybují světem s usmrcenými mozkovými buňkami.“(1) Tak se zásluhou sydneyského studia Terragram stalo z místa, kam se lidé báli chodit, přívětivé světlé upravené místo se svými pravidly, jež však i nadále slouží jako útočiště bezdomovců. Ti zde mají k dispozici toalety a jakýsi „provozní řád“, díky němuž došlo ke kompromisu mezi oběma sociálními skupinami.
2 FUNKCIONALISTICKÁ ZASTÁVKA OSKARA POŘÍZKY NA OBILNÉM TRHU V BRNĚ A NÁPIS TIMA 1 HORSKÝ, Jiří. Walla Mulla Park: DOMOV BEZDOMOVCŮ. In: Www.archiweb.cz [online]. 18.11.2011 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/salon.php?action=show&id=10918&type=11 2 Street art. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Street_art obr. 1 zdroj:http://terragram.com.au/Walla-Mulla-Park/ obr. 2 foto autora
13
Gate, Millenium park, Chicago, obr 6. následující strana) 9.3 Dočasné instalace Prostřednictvím veřejného umění lze zapojit kolemjdoucí do života ve veřejném prostoru. V Německua ve Švédsku byl jako součást reklamní kampaně realizován projekt, kdy na schodiště vedle eskalátoru byly nalepeny černobílé pruhy a pod jednotlivé schody byla instalována čidla, která při stlačení vydávala zvuk. Schodiště tak fungovalo jako piano (obr. 1,2). Na videu, jež bylo umístěno na internetu je zdokumentován stav před i po realizaci. Lidé využívají především schody, i když před instalací piana byly téměř prázdné (o 66% víc lidí než dříve použilo schody). Z Českého prostředí lze jmenovat Galerii Myšina (obr. 2 následující strana), jež prostřednictvím mladého umění dovedla zlepšit charakter dříve velice zanedbaného znečištěného podchodu na místo, které je pro kolemjdoucí přijatelnější. Dalším zajímavým projektem, pro který jeho autoři vytvořili dokonce plakáty (vzhledem k faktu, že většina běžných procházejících s sebou nenosí župan a plavky) byla vánoční sauna HŠH
1
2
3
4
architektů (obr 5. následující strana) na nádvoří nové scény Národního divadla. Po Vánocích se objekt přesunul na jiné místo v Praze. Dočasnou instalací se staly i objekty, které sami lidé při rekonstrukci Husovy ulice v Brně(obr 4. následující strana) vytvořily z dlažebních kostek, připravených na rekonstrukci ulice. Tato spontánní akce tak vytvořila z Husovy ulice galerii pod širým nebem a ukazuje, že lidé mají tendenci se zapojovat do spoluutváření prostředí, jehož jsou každodenními uživateli, jak v roli diváka, pozorovatele, tak také autora. Vánoční svátky (obr. 3,4) mnoho současných velkých měst pojímá jako období, kdy je město potřeba slavnostně vyzdobit. V Lisabonu tak radnice oslovila několik designérů, kteří pro jednotlivá náměstí vytvořili moderní vánoční instalace. Kromě instalací sezónního typu se můžeme setkat také s uměleckými objekty, které jsou putovní a veřejný prostor slouží jako galerie pod širým nebem. Putovními uměleckými díly bývají často díla britského sochaře Anishe Kapoora (Sky Mirror v Rockefellerově centru v New Yorku, obr 3. násl. str.), přičemž některá z nich jsou umístěna trvale (Cloud obr. 1, 3 zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=2lXh2n0aPyw obr. 3 zdroj: http://www.pedrosottomayor.com/english/products/STAR/slides/STAR%20________.jpg obr. 4 zdroj: http://plusmood.com/2011/12/augusta-street-lisbon-christmas-light-2011-photography-of-fgsg/a-13/
14
1PLAVBA BRNEM, MORAVSKÉ NÁMĚSTÍ (MUZEJNÍ NOC BRNO, 2012)
2 GALERIE MYŠINA (PROJEKT FVU BRNO, 2013)
3 PUTOVNÍ SKULPTURA SKY MIRROR (ANISH KAPOOR, NEW YORK)
4 UMĚLECKÁ DÍLA KOLEMJDOUCÍHC, REKONSTRUKCE HUSOVY ULICE, BRNO (MUZEJNÍ NOC BRNO, 2009)
5 VÁNOČNÍ SAUNA NOVÉ SCÉNY (HŠH ARCHITEKTI, PRAHA )
6 CLOUD GATE (ANISH KAPOOR, CHICAGO)
obr.1, 2, 6 foto autora obr. 3 zdroj: http://newyorkdailyphoto.com/nydppress/wp-content/uploads/2006/10/SkyMirror1.jpg obr. 4 zdroj: http://www.lidovky.cz/foto.aspx?r=ln_domov&c=A090517_133243_ln_brno_mel&foto=MEL2b2503_010_husova.jpg&ic=1 obr. 5 zdroj: http://www.rostislavzapletal.cz/2013/01/sauna-nova-scena-nd.html
15
tohoto typu jsou spontánní a bez povolení. 9.2 Performing arts “Performing arts je událost, během níž se umělec nebo skupina umělců chová určitým způsobem pro jinou skupinu lidí, publikum. Někdy je dělící čára mezi umělcem a publikem rozmazaná, jako v tzv. participativním divadle, kde se diváci účastní produkce. Představení může probíhat například v divadle nebo koncertním sále nebo v nekonvenčním prostoru, jako jsou stanice metra, na ulici, nebo u někoho doma.” (1) “Architekt Lawrence Halprin byl na vysoké škole členem tanečního souboru a později si vzal za ženu svoji tehdejší taneční partnerku. Jeho městské prostory, fontány slouží díky porozumění divadelnímu prostředí jako kulisa hudebních či tanečních festivalů mnoha amerických měst. Snad nejznámějším festivalem je The City Dance of Lawrence and Anna Halprin, který se koná v Portlandu. Lawrence Halprin je v tomto ohledu průkopníkem, protože při otevírání Keller fountain vyslovil: “Když hrajete v této zahradě, pamatujte, že jsme v tom všichni společně” a skočil do fontány. Tak došlo ve veřejném prostoru k výrazné změně, jeho tvorba měla výrazný sociální dopad, protože lidé začali vstupovat ve městě do vody, koupat se, skotačit a předvádět se tak, jak si to přál. Díky němu vzniknul nový kulturní směr, tzv. CITY DANCE.”(2)
1 FESTIVAL V KELLER FOUNTAIN (PORTLAND)
2 PŘEDSTAVENÍ V LOVEJOY FOUNTAIN (PORTLAND)
3 TANEC NA NÁMĚSTÍ PIAZA DEL POPOLO S MATEM HARDINGEM (ŘÍM)
1 HUMAN BODIES WILLIHO DORNERA (LONDÝN)
Kromě běžných, dnes již tradičních záležitostí, jako jsou pouliční hudebníci, tanečníci či živé sochy, je možné se v poslední době setkat s uměním, které stojí na hranici mezi výše zmíněnými. Jedním z projektů tohoto typu je umělecká skupina Human Bodies (pod vedením choreografa Williho Dornera), která ve spolupráci s fotografem tvoří pro divákovo oko velmi bizardní obrazy, vytvořené z lidských těl ve městech. Novým fenoménem posledních let jsou akce domluvené prostřednictvím sociálních sítí. Představení se odehrává na konkrétních smluvených místech ve městech a k představení dochází v momentě, kdy dojde ke smísení “aktérů” s diváky. Průkopníkem tohoto stylu performance je Matt Harding, Američan, jehož video se v roce 2005 stalo hitem internetu a dnes se svým “podivným tancem” živí a cestuje po věřejných prostranstvích na celém světě. Akce 1 Performance. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Performance 2 Keller Fountain | Halprin’s Video. 2009. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=a_3oVOS6N1k obr. 1 zdroj: http://www.flickr.com/photos/aliciajrose/2614691429/in/photostream/light angle-musical-ensemble obr. 3 zdroj: http://magociclo.blogspot.cz/2011/10/matt-harding-in-rome.html obr. 4 zdroj: http://www.sics.se/~piak/photo/5D/122eos5d/img_2674.jpg
16
Dokumentace rozmanitého využití veřejných prostorů lidmi.
1 ČETBA, FIESOLE, FLORENCIE (Ukázka toho, jak moc multifunkčním prvkem se mohou stát schody)
2 PSÍ ŽEBRÁK, FLORENCIE
3 PRACOVNA PRO KAŽDÉHO, NEW YORK
4 ODPOČINEK, ČETBA, HIGH LINE, NEW YORK
5 BUBLIFUK, CENTRAL PARK, NEW YORK (Představení pro děti i dospělé)
6 VESELÉ HŘIŠTĚ, HUDSON RIVER PARK, NEW YORK
obr. 1,2,3,4,5,6: foto autora
17
PŘÍKLADY REALIZACÍ “Jak se máme změnit, abychom se vzdálili egu, zisku a stylu a dokázali znovu vdechnout svým stavbám smysl” ? (1) V následující kapitole se objeví příklady nejlépe využívající principy zmíněné výše, jejich autorům se tedy podařilo tento smysl najít nebo se ho dotknout. Respekt k materiálům, k místu, historii, tradicím, geniu loci, přírodním podmínkám a člověku, který tento prostor využívá. V dnešní době, a to zvláště v českých podmínkách vzniká na jednu stranu několik velmi zdařilých realizací, které všechny důležité aspekty respektují, avšak na druhou stranu vzniká mnoho takových, které místo změní spíše do stavu horšího, než byl před rekonstrukcí. To se děje především v případech, kdy jsou lidé utlačováni auty, nebo je rekonstrukce provedená nekvalitně. Oproti Evropě v počtu kvalitních prací možná zaostáváme, avšak je možné najít několik příkladů, kdy se autoři dočkali mezinárodního uznání (ocenění mezinárodního významu, Piranesiho cena).
“Prostředí, které pohladí naši duši nám pomáhá odstranit mantinely” (2).
1, 2 DAY, Christopher. Duch a místo. 1.vyd. Brno: Era, 2004. ISBN 80-86517-95-0. (str. 7, 17)
18
Piazza a Sinnai, Cagliari “Řešení založené pouze na logice a minimalismu. Jedna velká plocha bílého mramoru z Orosei je „zaklíněna” mezi budovami, které upevňuje , spojuje, umisťuje v systému vzájemných vztahů, zapojuje tak budovy do procesu modernizace. Vzniknul nový kontakt mezi fasádou a podlahovou krytinou náměstí, přičemž lidé si mohou pamatovat minulost a i nadále pořádat v tomto prostoru společenské akce” (1). Vnímavý pozorovatel pochopí, že centrální motiv, trojúhelník svým vrcholem dokáže strhnout pozornost na kostel Santa Barbara (obr. 1). Výrazovými prostředky jsou identické materiály, jako ty, co byly použity na tvorbu zvonice, tedy čedič, terakota a smalt. Existuje ude tedy symbolické propojení mezi náměstím a kostelem. Řada dubů uspořádaných v řadě, podél průčelí nové radnice umožňuje vnímat šířku náměstí a africké palmy vedle kostela odkazují na nejvýznamnější objekty na náměstí tedy kapli a zvonici. V ose náměstí se nacházejí sedací prvky, čili místo určené pro 1 setkávání obyvatel města. Sedací prvky jsou umístěny jako
2
pozorovatelna dění na náměstí. Sedací prvky jsou zhotoveny z betonu, opěradla jsou z litinového plechu a umožňují variabilní sezení, stůl pro snídani, psaní úkolů, čtení knížky nebo hraní karet.
RESPEKT: historie, funkce, materiály, potřeby současného člověka, Genius loci, přírodní podmínky
3 Náměstí Simmir Kassir square, Bejrút
4
1 www.architetturadipietra.it. MANFREDI, Pietro. Www.architetturadipietra.it [online]. 2008 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.architetturadipietra.it/wp/?p=1469 obr. 1.,2.,3. zdroj: http://www.architetturadipietra.it/wp/?p=1469 obr. 4. zdroj: https://maps.google.com/maps?hl=en&sugexp=les%3B&gs_rn=6&gs_ri=psy-ab&tok=WrQhEP1dUp-cb4_y_FEgbg&cp=5&gs_id=2m&xhr=t&q=sinai&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.43828540,d.ZWU&biw=1777&bih=772&ion=1&um=1&ie=UTF-8&sa=N&tab=wl
19
Náměstí v Banyoles, Girona “Náměstí ve španělském Banyoles dříve bylo ovládáno auty. Čistá voda v zavlažovacích kanálech zmizela, když se tyto kanály staly součástí kanalizace ve městě ”(1). Travertin z fasád okolních domů byl použit na ploše celého náměstí. Na hlavním náměstí se nachází odpočinková plocha s mlatovým povrchem, kde lze spočinout pod korunami stromů. Do úzkých uliček vybíhají nově pojaté vodní kanály, které jsou kolemjdoucími hojně využívané k osvěžení chodidel. Kolem celého náměstí jsou rozmístěny zahrádky kaváren, nachízí se zde řada
zajímavých detailů a mobiliáře.
1
2
3
4
RESPEKT: historie, funkce, materiály, potřeby současného člověka, Genius loci, přírodní podmínky
1 http://www.landezine.com/index.php/2010/12/public-spaces-in-banyoles-by-mias-arquitectes/ obr. 1 zdroj: http://www.flickr.com/photos/11858343@N05/5591334273/lightbox/ obr. 2,3,4 zdroj: http://www.landezine.com/index.php/2010/12/public-spaces-in-banyoles-by-mias-arquitectes/
20
Simmir Kassir square, Bejrút Náměstí se nachází v rušné čtvrti v Bejrůtu. Bylo zde vytvořeno architektem Vladimirem Djurovicem jako památník zavražděného spisovatele, politika a žurnalisty Simmira Kassira. Dominantním prvkem je přetékající vodní bazén. Na úrovni blízké hladině lze spočinout na dřevěné terase pod dvěma prastarými fikusy, kromě nich zde byla použita jen půdokryvná švestka (carissa macrocarpa). “Tvorba Vladimira Djuroviče se vyznačuje smyslem pro detail, omezenou paletou materiálů a způsobem, jakým dokáže interpretovat stežejní myšlenku.”(1) Místo je oázou uprostřed rušného města, kde lidé nacházejí klid.
1
2
3
4
RESPEKT: historie, funkce, materiály, potřeby současného člověka, Genius loci, přírodní podmínky
1 http://en.urbarama.com/project/samir-kassir-square obr. 1, 2, 3 zdroj: http://archnet.org/library/images/one-image-large.jsp?collection_id=283&image_id=203203 obr. 2. zdroj: http://www.akdn.org/architecture/img/3409/2.jpg
21
Nádvoří Charlotte Ammundsens plads, Kodaň Realizace se nachází ve čtvrti Nansegade v centru Kodaně. Došlo zde ke smísení street artu a zahradní architektury “(1). Na nádvoří se kromě kaváren, hřišť, basketbalových košů nebo horolezecké stěny nacházejí betonové bloky. Ty jsou určeny pro skateboardisty, kola BMX nebo jen tak k sezení nebo ležení. Místo využívají obyvatelé okolních domů i lidé, ze vzdálenějších oblastí. Betonové bloky představují stylizovanou skalnatou krajinu a jsou samy o sobě uměleckými objekty. Realizace svým charakterem naprosto zapadla do surové pomalované zástavby a do komunity lidí, kteří si nádvoří jistě vzali “za své”.
1
2
3
4
RESPEKT: historie, funkce, materiály, potřeby současného člověka, Genius loci, přírodní podmínky
1 http://www.landezine.com/index.php/2011/05/charlotte-ammundsens-plads-by-11-landskab/ obr. 1, 4 zdroj: http://www.landezine.com/index.php/2011/05/charlotte-ammundsens-plads-by-11-landskab/ obr. 2 zdroj: http://dinby.dk/koebenhavn-k/raa-street-plads-faar-fin-pris obr. 3 zdroj: http://www.spot-guiden.dk/spots/Charlotte_Ammundsens_Plads
22
Via Mazzini, Verona Via Mazzini je ulice, nacházející se v historickém jádru Verony. Je součástí původní římské zástavby a je lemována butiky věhlasných značek. Tak se stala nejvyhledávanější pěší ulicí ve Veroně. “Původně byla ulice nezpevněná a po každém dešti byla rozbahněná. Později radní rozhodli, že ji nechají zpevnit mramorem, čímž se výrazně zvýšila prestiž celé ulice.”(1) Nová rekonstrukce ulice je zaměřená na drobné detaily. Rozmanitost mramorů na podlaze je odrazem rozmanitosti fasád okolních domů. Ulice byla zrekonstruována v ohledem na vývoj v minulosti, s novými nevtíravými prvky.
1
2
3
4
RESPEKT: historie, funkce, materiály, potřeby současného člověka, Genius loci, přírodní podmínky
1 Via Mazzini [online]. 2007 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.zainoo.com/en/italy/veneto/verona/via-mazzini obr. 1,2,3,4: foto Tomáš Babka
23
Kostelní náměstí, Broumov Náměstí je vpodstatě jednoduchou nečleněnou plochou. “Dominantním prvkem prostoru je zaříznuté schodiště a hlediště do jinak spádované plochy. V těžišti prostoru vymezeného tímto hledištěm je umístěno pítko, jehož protiváhu tvoří lavička na horní úrovni schodiště”(1). Dlažba je provedena z tří druhů kamenev. Hlavní plocha je zhotovena z žuly a vní jsou umístěny obdélníky, směřující ke vchodu do kostela. Lavice jsou zhotoveny z božanovského pískovce (tento pís kovec se těží nedaleko Broumova). Celý prostor je osvětlen původními historickými lampami a novými, pouze do úrovně terénu zapuštěnými světly nebo podsvícením schodů.
1
2
3
4
RESPEKT: historie, funkce, materiály, potřeby současného člověka, Genius loci, přírodní podmínky
1 CHMELAŘ, Davit a Milan VÍT. Rekonstrukce Kostelního náměstí v Broumově. In: Www.archiweb.cz [online]. 2008 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=1645 obr. 1,2,3,4 zdroj: http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=1645
24
Náměstí Tomáše Gariqque Masaryka, Frýdlant “Hlavní ideou bylo vytvořit volnou svobodnou plochu, s nabídkou mnoha aktivit pro obyvatele města. Povrch náměstí je ztvárněn třemi druhy dlažeb (dvou druhů kamene)”(1). Kolem hlavní centrální plochy je soustředěno osvětlení, mobiliář, stojany na kola pítka. Dominantou prostoru je socha Albrechta z Valdštejna, odrážející se v přetékající míse z liberecké žuly. Propojení s historií je zde reprezentováno znázorněním parcelace jednotlivých před domy (různé kladení dlažeb), stejně jako půdorys původní radnice, jež se nacházela v centrálním prostoru plochy.
1
2
3
4
RESPEKT: historie, funkce, materiály, potřeby současného člověka, Genius loci, přírodní podmínky
1 ŽÁK, Petr. STAVBA: Náměstí TGM. Frýdlant. Praha: Bussines media CZ, s.r.o., 2012, roč. 9, 4/2012. ISSN 12109568 obr. 1 zdroj: http://earch.earchmedia.cz/img/article/2013/3/97ac_8026_balda_jandourek-rekonstrukce_namesti_frydlant-08.jpg obr. 2 zdroj: http://earch.earchmedia.cz/img/article/2013/3/97ac_8026_balda_jandourek-rekonstrukce_namesti_frydlant-02.jpg obr. 3 zdroj: http://earch.earchmedia.cz/img/article/2013/3/97ac_8026_balda_jandourek-rekonstrukce_namesti_frydlant-04.jpg obr. 4 zdroj: http://earch.earchmedia.cz/img/article/2013/3/97ac_8026_balda_jandourek-rekonstrukce_namesti_frydlant-03.jpg
25
Jakubské náměstí, Brno Projekt byl vypracován ve spolupráci brněnských architektů Hrůši a Pelčáka. “Při archeologickém průzkumu v roce 2001 byla ve východní části náměstí objevena studna řečená Zlatá, která je v pramenech připomínána již v roce 1358. Vzhledem k významnosti nálezu bylo rozhodnuto deset metrů hlubokou studnu obnovit.”(1) Roku 2007 v místě studny byla vybudována pískovcová nádrž se sochami hada a ptáka, z nichž tryská voda. Na celém náměstí jsou použity materiály, korespondující s místem a nachází se zde řada propracovaných detailů, jako je vstup do podzemí, pískovcové sedací prvky, objekt studny nebo oddělovací prvky parkovacích míst v dlažbě.
1
2
3
4
RESPEKT: historie, funkce, materiály, potřeby současného člověka, Genius loci, přírodní podmínky
1 SVOBODA, Aleš. Podzemi.brno [online]. 2006 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://podzemi.brno.cz/index.php?nav01=4076&nav02=4077&nav03=4111 obr. 1,2,3 zdroj: foto autora
26
Ulice v Kotcích, Praha 1 Ulice v Kotcích je obdobou Via Mazzini v českých podmínkách. Šlo především o vyčištění prostoru od nadměrné přemíry reklamy a všeho nadbytečního, co se zde v minulosti nacházelo. “Výrazové prostředky jsou materiály, struktury, jemný detail, dohromady tvořící nenápadné soudobé výtvarné dílo” (1) Neokázalá rekonstrukce podtrhla Genia loci a navodila dříve ztracenou tajemnou atmosféru. Hlavním motivem je jemná průběžná linka ve středu ulice “Napětí vytvořené vložením jasné geometrie do chaosu historické dlažby” (2). “Hlavním cílem je tedy nalezení, zdůraznění a doplnění skrytého půvabu ulice, který byl v době před rekonstrukcí znehodnocen způsobem užívání a posléze i vnímáním obyvatel “ (3).
1
2
3
4
RESPEKT: historie, funkce, materiály, potřeby současného člověka, Genius loci, přírodní podmínky
1, 2, 3 MELKOVÁ, Pavla a Miroslav CIKÁN. Úprava ulice V Kotcích. In: Úprava ulice V Kotcích [online]. 2009 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.stavbaweb.cz/Verejny-prostor/Uprava-ulice-V-Kotcich-Praha-1.html
27
Horní náměstí, Olomouc Horní náměstí v Olomouci je nejdůlěžitějším prostorem ve městě, kde se odehrávají všechny důležité události. Rekonstrukce proběhla velmi citlivě, byly zde zachovány původní dlažby a mobiliář byl navržen tak, aby v prostoru navodil atmosféru pokoje-salónu. “Autoři totiž prostor vnímají jako jeden velký pokoj s radnicí, kašnami a kobercem na podlaze.”(1) Dominantní prvky náměstí, jako jsou morový sloup, zapsaný na seznamu UNESCO a baroní kašny tak byly doplněny nevtíravou úpravou, jež vyzdvihla krásu těchto památek. V místě, kde měla stát poslední, Arionova kašna (každá kašna je inspirována antickou mytologií) byla vybudována až o necelých čtyřista let později. Arion často bývá zobrazován na hřbetě delfína, kašna je tedy plná mořských živočichů, a želvy (z nichž jedna byla použita jako základní kámen před začátkem stavby kašny) se staly interaktivním prvkem na hraní či sezení. V dlažbě jsou umístěny kovové pásky, jež zdůrazňují rozmanitost struktur dlažby, jak v průběhu času docházelo k opravám a změnám. Mobiliář dotváří atmosféru salónu, jedná se o prvky s černou povrchovou úpravou.
1
2
3
4
RESPEKT: historie, funkce, materiály, potřeby současného člověka, Genius loci, přírodní podmínky
1 ŠÉPKA, Jan a Jaroslav HLÁSEK. Úpravy Horního náměstí. In: Www.archiweb.cz [online]. 2007 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=24&action=show&id=423
28
12 ZÁVĚR Otázkou zda respekt či despekt se lze zamyslet nad řadou současných problémů, spojených s architekturou i společenskou situací obecně. Z odpovědí na každou z nich však postupně vyplývá, že despekt v horizontu mnoha let nikdy nemůže fungovat. Cílem většiny autorů, designérů, zahradních architektů či architektů je zanechat po sobě jakousi stopu. Hmotné vyjádření toho, jak daný člověk vnímal svět kolem sebe, a jak jej chtěl vyjádřit. Klíčem k tomu, aby uchopil skutečnou kvalitu je nadčasovost. Nadčasovosti lze docílit ale jediným způsobem, respektem. “Lidová architektura se řídila stereotypy.” (1) Proto působila vždy jaksi samozřejmě, přirozeně. S postupem času, desítek, stovek let se nic nezměnilo. I člověk, narozený v 21. století vnímá tradiční prostředí kladně, přirozeně a považuje jej za součást krajiny. To se však děje jedině zásluhou autora, jež dokázal, aby se současně krajina stala součástí stavby. Nejde o to, zda se jedná o krajinu městskou či přírodní, volnou. Jde pouze o to, nalézt správnou cestu ve vnímání místa a potřeb současného a budoucího člověka. “Aspekty moderního života podporují odcizení.” (2) Je důležité tak nalézt určité pojítko minulosti se současností. Je důležité si v době globalizace prostřednictvím tradic a dalších nesporně neméně důležitých elementů uvědomovat identitu, která se v dnešní době úpadku pomalu vytrácí. I volná parcela je součástí země, a tak je důležité brát ohled na přístupy, které měli lidé v minulost, pozorovat, jak vypadá krajina v okolí, která s každým pozemkem, každou zahradou interaguje. Klíčem k úspěchu se tak stává především kontakt s místem, kde projekt vzniká. “Lidová architektura byla vymezena nutností, dnes hledáme příležitosti.” (3)
1, 2 DAY, Christopher. Duch a místo. 1.vyd. Brno: Era, 2004. ISBN 80-86517-95-0. (str. 17, 21, 23)
29
13 SHRNUTÍ
13 ABSTRACT
Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí, teoretické a Bachelor´s thesis has two main parts - theoretical and practipraktické, tedy projektu. cal. The practical part is the main aspekt of my work. Teoretická část je rešerší, zabývající se veřejným prostorem v historii až do současnosti. Nahlíží na tuto problematiku z mnoha úhlů pohledu, zabývá se aspekty ekonomiky, sociální problematikou, Geniem Loci, vztahem k místu. V následující části rešerše se objevují příklady ze zahraničí a České republiky, jež nejlépe vyjadřují tento vztah k místu. Z rešerše tedy vyplývá, že ve vzta-
Theoretical part is focused on a research of public spaces and their history up to the present. It looks at the issues from many points of view. From the economical, social or Genius Loci view as a relationship to the place. There are realization´s examples from the Czech republic or abroad in this part of the thesis. In a conclusion we can say, over the time the decpect is not as
hu k času zpravidla despekt není tak trvanlivým přístupem jako pernament as the respect is. Moreover our ancestors could not respekt. Kromě toho naši předkové ani z technického hlediska disrespect „the place“ from the technical point of view. místo nemohli nerespektovat. The practical part is focused on the project itself. The main moV návrhové části byl zvolen modelový objekt a vypracován tive is the Prostejov city - „the open-air gallery“. This gallery is a projekt. Hlavním motivem je Prostějov, tedy galerie pod širým view of the medieval walls. nebem. Touto galerií je vyhlídka na středověkých hradbách.
klíčová slova: veřejné prostory, město, materiály, Genius loci, keywords: open space, city, materials, Genius loci, history, nathistorie, přírodní podmínky, ekonomika, dočasné instalace, ural terms, economy, temporary instalations, temporary funksoučasné funkce, současní uživatelé, performance, historie, tions, temporary users, performance, history, tradition. tradice.
30
SEZNAM LITERATURY Literární prameny DAY, Christopher. Duch a místo. 1.vyd. Brno: Era, 2004. ISBN 80-86517-95-0. GEHL, Jan a Lars GEMZE. Nové městské prostory. 1.Vyd. Brno: Era, 2002. ISBN ISBN 80-86517-09-8.(str. 13) HALÍK, Pavel, KRATOCHVÍL, Petr, NOVÝ Otakar, Architektura a město, 1.vydání, Praha, Academia, 1998, 204 str. HEXNER, Michal a Jaroslav NOVÁK. Urbanistická koncepce. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1996, 201 s. ISBN 8001014517, 9788001014516.(str.45) HRŮZA, Jiří a Jan ZAJÍC. Vývoj urbanismu. Vyd.2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, 115 s. ISBN 80-01-02551-9.(str.36, 43) SALAŠOVÁ, Alena a Petr NEPOMUCKÝ. Krajinné plánování. VŠB TU Ostrava, 1996. ISBN 80-7078-371- 0. Skriptum. Mendelova univerzita SCHULZ, Christian Norbert. Genius loci. 2.Vyd. Praha: Dokořán, 2010. ISBN 978-80-7363-303-5 SITTE, Camillo. Stavba měst podle uměleckých zásad. 1.Vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2012, 111 s. ISBN 978-80-87318-21-8 80-901608-1-6.(str.16)
Literární prameny, periodika
MELKOVÁ, Pavla. Péče o veřejné prostory jako výraz míry kultivovanosti města a jeho obyvatel. Praha: Bussines media s.r.o., 2009, roč. 2009, č. 5. ISSN 1210-9560
Internetové zdroje http://www.akdn.org/ http://archnet.org/l http://www.architecturelist.com/ http://www.architetturadipietra.it/ http://www.archiweb.cz/ http://magociclo.blogspot.cz/ http://blog.seattlepi.com/ http://1.bp.blogspot.com/ http://www.culturaltrust.org/ http://desmena.com/ http://dinby.dk/koebenhavn-k/ http://earch.earchmedia.cz/ http://en.urbarama.com/ http://www.fecalface.com/ http://www.flickr.com/ http://www.hudsonyardsnewyork.com http://landarchs.com/ http://www.landezine.com/ http://www.lidovky.cz/ https://maps.google.com/ http://newyorkdailyphoto.com/ http://www.pedrosottomayor.com/ http://plusmood.com/ http://podzemi.brno.cz/ http://www.sics.se/ http://www.spot-guiden.dk/ http://www.stavbaweb.cz/ http://terragram.com.au/ http://www.rostislavzapletal.cz/ http://www.vulgare.net/ http://cs.wikipedia.org/wiki/ http://www.youtube.com/ http://www.zainoo.com/
Citace dle http://generator.citace.com/
31
