Prohlášení. V Brně : Podpis : Nejezchlebová Barbora

1

2

3

Prohlášení

Prohlašuji že bakalářskou práci na téma : Dokumentace zaniklých hranic pozemků v CHKO Moravský kras jsem vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně : 9.5.2006 Podpis : Nejezchlebová Barbora

4

Srdečně děkuji Ing. Miroslavovi Matějíkovi Ph.D, Ing. Josefu Jančovi za odborné vedení při psaní mé bakalářské práce. V neposlední řadě děkuji všem pracovníkům Správy CHKO Moravský kras za pomoc při získávání podkladů a informací při zpracování bakalářské práce.

V Brně : 9.5.2006

Barbora Nejezchlebová

5

ANOTATION The purpose of this work was surveying and proposition of safeguard of antropogenetic forms (stone walls,terrace and sink holes), which are historical elements of Moravian Karst, cadastral area of Ostrov by Macocha. The surveying took place in period between November 2005 and March 2006 with the help of instrument Garmin GPSMAP 60CS and apparatus Olympus C370 was used to do the photo documentation . We found 1125,634 m of stone walls (we can separate these walls into 3 categories: brace, loose and broken walls), further we measured out 1658,777 m of terraces and 2 sink holes. Within the European union, the safeguard of these historical landmark is included in branch agricultural and rural development, which is assisted from EU. For example, in Croatia exists programm Agri-Environment Programe for Croatia. For better safeguard, the state allows owners to ask for dotation (after these owners fulfil exactly defined conditions). Part of this work was i.a. comparing of created levels with cadastral map and identification scheme of teresian cadastral.

6

OBSAH 1 ÚVOD

………….…………………………………………………………10

1.1 CÍL PRÁCE…... ……………………………………………………………10 2 CHARAKTERISTIKA MORAVSKÉHO KRASU……………………….11 2.1 VÁPENCE MORAVSKÉHO KRASU…………………………………….18 3 POLOHA OBCE OSTROV U MACOCHY…...……………………….….20 4 HISTORIE OSTROVA U MACOCHY…………………………………….20 4.1 VÝZNAMNÉ OKAMŽIKY OSTROVA U MACOCHY………………….25 5 JESKYNĚ K.Ú. OSTROV U MACOCHY…….…………………………....27 5.1 CÍSAŘSKÁ JESKYNĚ(OSTROVSKÁ VODNÍ)……………………….…27 5.1.1 Rozvoj speleoterapie…………………………………………………….…28 5.2. JESKYNĚ BALCARKA…………………………………………………...29 6 KAMENNÉ ZÍDKY………………………………………………………….29 7 SYSTÉM GPS……………………………………………………………….30 7.1 PŘESNOST…………………………………………………………………...30 7.2 VYUŽITÍ……………………………………………………………………..31 7.3 GARMIN GPSMAP 60CS………………………………………………….32 8 GEOGRAFICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM (GIS)……………………….34 8.1 HISTORIE GIS………………………………………………………………...34 8.2 JAK GIS PRACUJE ........................................................................................... 34 8.2.1 Prostorová data........................................................................................... 35 8.2.2 Grafická data .............................................................................................. 37 8.2.3 Tématická data ........................................................................................... 37 8.3 ARCVIEW GIS VERSION 3.3............................................................................. 38 9 GIS V CHKO MORAVSKÝ KRAS………………………………………...40 10 ZPRACOVÁNÍ ÚKOLU……………………………………………………43 10.1 ZAMĚŘENÍ SOUŘADNIC KAMENNÝCH ZÍDEK A TERAS POMOCÍ PŘÍSTROJE GARMIN GPSMAP 60CS............................................................................. 43 10.1.1 Postup měření............................................................................................ 43 10.2 PŘEVOD NAMĚŘENÝCH SOUŘADNIC DO PC A JEJICH NÁSLEDNÉ ZPRACOVÁNÍ V PROGRAMU MAPSOURCE ............................................................................ 44

7

10.3 ZPRACOVÁNÍ DAT POMOCÍ PROGRAMŮ MICROSOFT EXCEL 2000 A ARCVIEW GIS VERSION 3.3.......................................................................... 44

10.3.1 Microsoft Excel 2000............................................................................... 44 10.3.2 ArcView GIS version 3.3......................................................................... 44 10.4 TVORBA FOTODOKUMENTACE DIGITÁLNÍM FOTOAPARÁTEM OLYMPUS ........ 40 10.4.1 Zpracování fotografií ............................................................................... 45 10.5 POROVNÁNÍ VYTVOŘENÝCH VRSTEV S

KATASTRÁLNÍ MAPOU

A INDIKAČNÍ SKICÍ TEREZIÁNSKÉHO KATASTRU ............................................. 46

11 VÝSLEDKY…………………………………………………………………48 11.1 VÝSLEDKY MĚŘENÍ ........................................................................................ 48 11.2 NÁVRH MANAGEMENTU................................................................................ 51 11.3 AGROENVIRONMENTÁLNÍ OPATŘENÍ............................................................. 53 11.3.1

Cíle opatření ............................................................................................ 53

11.3.2 Předpis opatření........................................................................................ 54 11.4 SMĚRNICE MŽP PRO POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V RÁMCI PROGRAMU PÉČE O KRAJINU V ROCE 2004 ............................................................. 55 12 ZÁVĚR………………………………………………………………………60 13 POUŽITÁ LITERATURA………………………………………………….61 14 PŘÍLOHY……………………………………………………………………63

8

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Porovnání vektorového a rastrového modelu dat Tabulka č. 2 Nezpevněné kamenné zídky Tabulka č. 3 Terasy Tabulka č. 4 Závrty Tabulka č. 5 Zpevněné kamenné zídky

SEZNAM MAP

Mapa č. 1 Ortofotomapa s celým řešeným územím Mapa č. 2 Ortofotomapa s nezpevněnýma zídkami Mapa č. 3 Ortofotomapa s terasami Mapa č. 4 Ortofotomapa se závrty Mapa č. 5 Ortofotomapa se zpevněnými zídkami Mapa č. 6 Situace zakreslena v katastrální mapě Mapa č. 7 Znázornění Ostrova u Macochy na mapě CHKU Moravský kras Mapa č. 8 Historická mapa Ostrova u Macochy – celkový náhled Mapa č. 9 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 1. Mapa č. 10 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 2. Mapa č. 11 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 3. Mapa č. 12 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 4. Mapa č. 13 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 5. Mapa č. 14 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 6. Mapa č. 15 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 7. Mapa č. 16 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 8. Mapa č. 17 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 9. Mapa č. 18 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 10. Mapa č. 19 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 11. Mapa č. 20 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 12. Mapa č. 21 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 13. Mapa č. 22 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 14.

9

Mapa č. 23 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 15. Mapa č. 24 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 16. Mapa č. 25 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 17. Mapa č. 26 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 18. Mapa č. 27 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 19. Mapa č. 28 Historická mapa Ostrova u Macochy – část 20.

SEZNAM FOTOGRAFIÍ Obrázek č. 1 Pečeť Ostrova u Macochy Obrázek č. 2 Satelity Obrázek č. 3 GPSMap 60CS Obrázek č. 4a Rastrový model Obrázek č. 4b Vektorový model Obrázek č. 5 Zpevněná a nezpevněná zídka s náletovými dřevinami Obrázek č. 6 Nezpevněná zídka s náletovými dřevinami Obrázek č. 7 Nezpevněná zídka Obrázek č. 8 Detail nezpevněné zídky Obrázek č. 9 Zpevněná zídka udržovaná Obrázek č. 10 Zpevněná zídka zanedbaná Obrázek č. 11 Kamenné hromady na konci teras Obrázek č. 12 Závrt v zimě Obrázek č. 13 Závrt na jaře Obrázek č. 14 Terasy I. Obrázek č. 15 Terasy I. Obrázek č. 16 Celkový pohled na terasy I. Obrázek č. 17 Terasy II. Obrázek č. 18 Ukazka programu ArcView 3.2 s celkovou naměřenou situací

10

1

ÚVOD Moravský kras je velkoplošné chráněné území, nejvýznamnější krasová

oblast České republiky, zaujímající pruh devonských vápenců mezi Brnem a Sloupem.Ráz zdejší krajiny je dán krasovými plošinami s množstvím závrtů oddělenými hlubokými krasovými kaňony (žleby).

1.1 Cíl práce Cílem práce bylo zmapování antropogenních terénních tvarů (kamenné zídky, terasy, závrty) v severozápadní části Ostrovké plošiny v katastrálním území Ostrov u Macochy, které je historickým prvkem Moravského krasu, a navrhnutí způsobu ochrany a zachování těchto antropogenních tvarů.

11

2

CHARAKTERISTIKA MORAVSKÉHO KRASU Moravský kras je jedinou krasovou oblastí České republiky se všemi

typicky vyvinutými formami povrchového a podzemního krasu. Leží na jihovýchodním okraji Českého masivu, na jeho styku s Karpatskou soustavou. Platné geomorfologické členění řadí Moravský kras do celku Drahanské vrchoviny, v níž je jedním ze tří podcelků spolu s Adamovskou vrchovinou na západě a Konickou vrchovinou na východě. Drahanská vrchovina jako celek patří do podsoustavy Brněnské vrchoviny a soustavy Českomoravské vrchoviny. Krasové území je vázáno na výskyt devonských vápenců severovýchodně od Brna. Tento komplex poměrně chemicky čistých karbonátových hornin byl v minulosti složitě zvrásněn a porušen tektonickými poruchami. Podle povodí krasových toků je Moravský kras z hlediska hydrologického i speleologického rozdělen na tři části : •

Jižní část – povodí Říčky s největší jeskyní Ochozskou

•

Střední část – povodí Jedovnického a Křtinského potoka s největším jeskynním systémem Rudické propadání – Býčí skála

•

Severní část – povodí Punkvy s největším jeskynním systémem v ČR – nazvány Amatérská jeskyně

Dále je významný unikátní živou přírodou, s archeologickými doklady existence člověka v území již před 100 000 lety,

význačnými kulturními a

technickými památkami. Moravský kras je územím s nejdelší historií výzkumu krasových lokalit v naší republice a má nezastupitelné místo v rozvoji mnohých vědeckých disciplin. Současně je i územím s četnými sídly a intenzivním hospodařením. Nezastupitelný je pro oblast cestovního ruchu a turistiku. Svým významem přesahuje hranice České republiky. Rozloha CHKO Moravský kras je 92 km2 s nejvyšší kótou 613 m. n. m.

a nejnižší 244 m.n.m. Střední výška 447,5 m, výšková členitost 150 - 200

m. Přesto, že území Moravského krasu je rozčleněno hlubokými údolími tzv.

12

žleby charakteru až kaňonů, je povrch hodnocen jako plochá vrchovina, zatímco okolní vrchoviny Adamovská a Konická patří mezi vrchoviny členité. Z fytogeografického hlediska je Moravský kras řazen do oblasti Moravského mesofytika, stupně suprakolinního, jižní výběžky, vzhledem k mimořádnému výskytu xerothermních druhů, které zde nachází hraniční body rozšíření, jsou již připojeny do stupně kolinního, fytochorionu Jihomoravská pahorkatina. Při západní hranici sousedí Moravský kras s fytochorionem Moravské předhůří Vysočiny a na východě s fytochorionem Drahanské vrchoviny. Podle lesnického členění je Moravský kras řazen do lesní přírodní oblasti Drahanská vrchovina. Z hlediska zoogeografického tvoří převážnou část fauny složka zvířeny evropské a eurosibiřské. Díky značné geomorfologické a klimatologické různorodosti tohoto území jsou na malé plošce vedle sebe zastoupeny druhy středoevropských pahorkatin (jepice předjarní, jepice potoční a řada dalších druhů), podhorské a horské druhy (plž zemoun skalní, střevlík nepravidelný), které jsou často původu karpatského (plži srstnatka karpatská, skalnice slepá, vlahovka karpatská, vidličnatka Campodea suensoni, chvostoskok Neanura carolii apod.), ze stepních a lesostepních druhů můžeme uvést plže původu středomořského (drobnička jižní, lačník stepní) a páskovku žíhanou jako prvek černomořsko-uherský. Kras je vyvinut v 3 - 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Krystalinickým podkladem této oblasti je intruzivní těleso brněnského masivu proterozoického stáří, složené především z granitoidních hornin. Vlastní geologický vývoj Moravského krasu byl zahájen v paleozoiku, ve středním devonu. Nejstaršími horninami jsou pestře zbarvené pískovce, arkózy a slepence, označované jako bazální klastika devonu. Dnes lemují celé území Moravského krasu na jeho západním okraji. Ve středním a svrchním devonu navázala sedimentace vápencových souvrství. Byla zahájena usazením tzv. Macošského souvrství (lažánecké a vilémovické vápence). Z chemického

13

hlediska se jedná o velmi čisté vápence, představující optimální horninu pro tvorbu

krasových

jevů.

Vápencová

sedimentace

byla

ukončena

v

nejsvrchnějším devonu a spodním karbonu Líšeňským souvrstvím, které je opět složeno ze dvou typů vápenců. Pestře zbarvené hlíznaté křtinské vápence s úlomky starších vápenců a terestrického materiálu lemují vápencový pruh Moravského krasu na východě, zejména v okolí Křtin a Jedovnic. V jižní části se vyskytují organodetritické hádsko - říčské vápence. V nadloží Líšeňského souvrství jsou usazeny nekrasové flyšové sedimenty spodního karbonu, tzv. drahanského kulmu. Jsou to zejména břidlice, droby a slepence, složené z úlomků okolní souše. Na vápencových komplexech Moravského krasu zůstaly dochovány drobné denudační ostrůvky mladších mesozoických sedimentů. Paleontologicky velmi zajímavý je výskyt jury u Olomučan, v němž se objevují písčité vápence s rohovci a spongility. Z období spodní křídy zůstaly ve střední části Moravského krasu dochovány pestře zbarvené jílovito - písčité sedimenty rudických vrstev, které jsou dochovány v hlubokých depresích fosilního tropického zkrasovění. K dalším sedimentárním horninám, vyplňujícím nerovnosti krasového povrchu patří terciérní jíly, písky a štěrky badenské transgrese, které jsou uloženy ve dnech krasových žlebů, dále pak rozmanité sedimenty a residua kvartéru, jako jsou např. štěrkopísky, spraše, terra rosy apod. Horninový obsah Moravského krasu byl v průběhu geologického vývoje deformován horotvornými procesy za vzniku zlomových systémů, vrás a dalších tektonických prvků. V důsledku vhodných geologických a klimatických podmínek se vytvořil rozvinutý krasový reliéf. Moravský kras je nejrozsáhlejším a nejvíce zkrasovělým územím České vysočiny. Typologicky se jedná o holokarst, tj. úplný kras s vysokým stupněm rozvoje povrchového i podzemního fenoménu. Krasový proces je vázán téměř výlučně na devonské vápence, především lažánecké a vilémovické. Typickým tvarem reliéfu jsou zarovnané sečné povrchy neboli plošiny v nadmořských výškách 400 – 550 m. n. m.. Mezi Pustým a Suchým žlebem je vyvinuta Ostrovská plošina. Suchý a Lažánecký žleb vymezují plošinu

14

Harbechy. Obě plošiny jsou významné výskyty závrtů a jeskynních systémů. Mezi Lažáneckým žlebem a tzv. řícmanicko - ochozskou elevací se nachází mohutná plošina rozdělená žlebem Křtinského údolí na dvě části, Rudickou a Babickou plošinu. Plošiny jsou významné výskyty fosilního krasu s výplní rudických vrstev. Jižně se rozkládá část sečného povrchu v okolí Hádů u Brna. Krasové plošiny jsou rozčleněny hlubokými údolími, tzv. žleby. Tyto jsou buď bezvodé - Pustý a Suchý žleb, nebo periodicky protékané za vyšších vodních stavů - Křtinské údolí, nebo protékané téměř stabilně - údolí Říčky. Typickým povrchovým krasovým jevem jsou závrty, v nichž se soustřeďuje prosakování povrchových vod do podzemí, rovněž zde začíná prohlubování a snižování krasového reliéfu. Závrty jsou většinou propojeny s podzemními dutinami. Vznikají dlouhodobým vývojem za spoluúčasti koroze vápenců, svahových pohybů a řícení. Klasické řícené závrty se vyskytují poměrně zřídka, patří mezi ně např. propast Macocha a Wanklův závrt u Holštejna. Propady krasových jevů za vzniku nových závrtů, nebo obnovení původních závrtů jsou na území Moravského krasu pozorovány již od minulého století. V současné době tyto jevy nejvíce zaznamenáváme na zemědělsky obdělávaných pozemcích. Jedná se především o propady o hloubce cca 1 - 6 m a průměru 1 - 10 m. Z posledních let se větší propady vytvářejí především na Ostrovské, Šošůvské a Harbešské plošině. Řada propadů má svůj původ ve starém zavezení povrchového krasového jevu a opětovném obnovení funkce závrtu, či hltače. V Moravském krasu se nachází přibližně 1000 jeskyní. Významných z hlediska krasologického, archeologického, paleontologického a dalších hledisek je asi 200. Nepravidelným rozpouštěním vápencového skalního povrchu vznikají prohlubně různých tvarů a velikostí, jimiž je reliéf výrazně členěn ve škrapy a škrapová pole. Většinou se vyskytují v horních partiích žlebů, odkud jsou pokryvné sedimenty spláchnuty do nižších poloh. Typickými lokalitami jsou

15

Macošská,

Vilémovická

a

Vykydalova

stráň

v Suchém

žlebu,

hrana

Lažáneckého žlebu a Lysé hory v jižní části krasu. K dalším významným povrchovým krasovým jevům patří izolované skály - hřebenáče, skalní okna a mosty. V naprosté většině se jedná o trosky starých jeskyní. Typické jsou např. Hřebenáč u Sloupu, skupina hřebenáčů v Kolíbkách u Rudického propadání, Čertův most v Suchém žlebu a Čertova branka v Pustém žlebu. Mezi krasové jevy, které představují rozhraní mezi povrchem a podzemím, řadíme ponory a vývěry. Ponorem se nazývá místo, kde se povrchový tok ztrácí do podzemí. Je charakterizován poklesem místní erozní báze zpravidla

o několik desítek metrů. Dobře vyvinutá propadání jsou např.

Staré skály u Sloupu, Nová Rasovna u Holštejna a Rudické propadání. Ponory jsou vytvořeny v krasových údolích, která se podle geomorfologie a hydrografického režimu označují jako slepá a poloslepá. Ve vývěru pak ponorný tok opouští podzemní prostory a vytéká na povrch. Krasové území je rozděleno na tři hlavní hydrografické celky. Každá část má své vlastní, převážně podzemní, hydrografické systémy s jednotnou erozní bází odvodňovacího toku. Vodní poměry jsou v detailech velmi složité a dnes ještě ne zcela známé. Hlavní vodotečí severní části Moravského krasu je řeka Punkva, jejímiž zdrojnicemi jsou Sloupský potok a holštejnská Bílá voda. Plocha povodí je 170 km2 s průměrným průtokem 0,96 m3.s-1. Sloupský potok se propadá do podzemí ve Starých skalách u Sloupsko-šošůvských jeskyní. V hloubce 70 100 m vytváří Sloupský koridor, který je součástí systému Amatérské jeskyně. Bílá voda se ztrácí v ponorech Nové Rasovny. Po průtoku podzemními prostorami Holštejnské větve Amatérské jeskyně vzniká soutokem Bílé vody se Sloupským potokem Punkva. Velká část jeskynního systému leží pod zemědělsky využívanými pozemky. Na tzv. Malý Výtok v Pustém žlebu je geneticky navázán další jeskynní systém, dnes ještě prakticky neznámý. Vzniká v ponorech ostrovských vod potoků Lopače, Krasovského a Vilémovického. Jeskyně jsou známy pouze z ponorových oblastí, zejména v okolí Vilémovic. K

16

významným jeskyním patří Vilémovické propadání, Kajetánův závrt a Harbešská jeskyně. V ostrovské části jsou to jeskyně Balcarka, propadání Lopače a propasťovitý systém Vintoky. Střední část Moravského krasu odvodňují Křtinský potok a jeho přítok Jedovnický potok. Povodí zaujímá plochu 70 km2 s průměrným průtokem 0,25 m3.s-1. Jedovnický potok vytváří v podzemí druhý největší jeskynní systém Moravského krasu Rudické propadání - Býčí skála. Propadá se v ponoru Rudického propadání do hloubky asi – 90 m. Potok v podzemí vymodeloval téměř 13 km dlouhý aktivně protékaný jeskynní koridor. Podzemní tok je několika sifony propojen s jeskynní soustavou Býčí skály, blízko níž také vyvěrá. Z podzemních přítoků uveďme alespoň Tipeček, který je mimo jiné zdrojem pitné vody pro obec Rudici. Další jeskynní systém střední části Moravského krasu je vytvořen Křtinským potokem. Potok se propadá v řadě ponorů pod Křtinami, protéká spodními patry několika jeskyní, z nichž nejznámější je Výpustek a vyvěrá v levé údolní stráni blízko jeskyně Býčí skála. Velká část tohoto systému je zatím neznámá, nejsou zde objasněny ani další hydrografické a hydrologické vazby. Jeskynní systémy podzemního Jedovnického i Křtinského potoka převážně leží pod lesními pozemky. Jižní

část

Moravského

krasu

je

odvodňována

Ochozským,

2

Hostěnickým a Hádeckým potokem. Povodí má plochu 76 km s průměrným průtokem 0,16 m3.s-1. Největším jeskynním systémem je Ochozská jeskyně, jejíž známá část je tvořena povodňovým patrem Hostěnického potoka. Aktivní podzemní tok je kromě vývěrů zastižen pouze ve spodním patře jeskyně Netopýrky. Ponorné toky po průtoku velmi složitou hydrografickou sítí vyvěrají jako potok Říčka ve dvou vývěrech. Na povrchu nad jeskynními systémy převažují lesy. Z hlediska zastoupení půdních typů se na výchozech vápenců, většinou na svazích vyskytují rendziny, často kambizemní s odvápněnou jemnozemí. Na plošinách se vyskytují hnědozemě na spraších a sprašových

17

hlínách a tam, kde povrch vápenců není zakryt pokryvy se nacházejí ve fragmentech také reliktní krasové půdy terra fusca a terra rossa. Flóra je pestrá, s některými mezními a exklávními prvky. Převažuje lesní květena, typická pro východní okraj Hercynie, která je obohacená řadou druhů alpských předhůří, jako je ostřice chlupatá (Carex pilosa), dymnivka plná (Corydalis solida), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), kakost hnědočervený (Geranium phaeum). Některé druhy mají vztah k Alpám, např. chrastavec doubravní (Knautia drymeia), jiné spíše ke Karpatům, např. pryšec mandloňolistý

(Tithymalus

amygdaloides)

a

pcháč

bělohlavý

(Cirsium

eriophorum). Teplomilné druhy pronikají okrajově od jihu, např. dub pýřitý (Quercus pubescens), pryšec mnohobarvý (Tithymalus polychromus), kavyl Ivanův (Stipa joannis), a k. tenkolistý (S. tirsa), naopak, z vyšších poloh Drahanské vrchoviny sestupují montánní druhy, např. bledule jarní (Leucojum vernum) a upolín evropský (Trollius altissimus). K charakteristickým podhorským druhům oblasti patří rozrazil horský (Veronica montana), k dealpinským druhům

např. pěchava vápnomilná

(Sesleria varia), dvojštítek měnlivý (Biscutella varia), prorostlík dlouholistý (Bupleurum

longifolium),

reliktní

tis

červený

(Taxus

baccata),

k

boreokontinentálním ostřice tlapkatá (Carex pediformis) a zejména ploštičník evropský (Cimicifuga europaea). V propasti Macoše se zachovala vzácná endemická kruhatka Mattiolova moravská

(Corthusa matthioli subsp.

moravica). Fauna oblasti nese sice znaky fauny hercynské podprovincie, avšak se silným

ovlivněním

karpatským

prvkem,

zejména

v

bučinách.

Zvláště

charakteristicky se tento vliv projevuje na měkkýších nebo na společenstvech střevlíků a masařek, s výskytem endemických karpatských druhů. Na xerotermních stanovištích vyznívá panonský vliv. Mezi významné druhy savců patří ježek východní (Erinaceus concolor), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis myotis ) a n. pobřežní (M. dasycneme). Mezi významné druhy ptáků patří sýc rousný (Eogolius funereus), skorec vodní (Cinclus cinclus), lejsek (Ficedula parva) , l. bělokrký (F. albicollis).

18

Mezi

významné

druhy

obojživelníků

patří

mlok

skvrnitý

(Salamandra

salamandra), z plazů je to ještěrka zelená (Lacerta viridis), z měkkýšů skalnice lepá (Helicigona faustina), vlahovka karpatská (Monachoides vicina), skelnička karpatská (Vitrea transsylvanica), žitovka obilná (Granaria frumnetum), ovsenka žebernatá (Chondria clienta), kuželovka skalní (Pyramidula rupestris) a závornatka malá (Clausilia parvula). Z pavouků

je významný výskyt druhu

Porrhoma egeria moravicum. Z hmyzu je dále významný výskyt motýla jasoně dymnivkovéh (Parnassius mnemosyne), okáče (Lopinga achine), přástevníka střemchového (Pericallia matronula), píďalky šťavelové (Entephria infidaria), p. údolní (Nebula tophaceata), a p. kuřičkové ( Perizoma taenita). (VANĚČKOVÁ, L.)

2.1

Vápence Moravského krasu – výsledek devonského moře na Moravě Svérázný

reliéf

Moravského

krasu

s četnými

povrchovými

a

podpovrchovými formami vznikl až ve čtvrtohorách ve vápencovém pruhu mezi Brnem a Sloupem v délce asi 31 km a šířce 5 km. Geologický vývoj Moravského krasu začal ve spodním devonu. V té době tj. asi před 400 milióny let, poklesl východní okraj brněnského masívu a vytvořil tak dno mořské sedimentační pánve. K nejstarším horninám, které se zde začaly usazovat, patří pestře zbarvené pískovce a slepence. Tyto sedimenty vznikly splavováním zvětralého horninového materiálu z okolní pevniny v období teplého klimatu a usazovaly se na šikmých svazích značně členité pánve. Období tektonického klidu ve středním a svrchním devonu přerušilo splavování suchozemského materiálu. V mělkém a čistém moři založili přisedle žijící živočichové (koráli, amfipory aj.) biohermy. Vápenité schránky těchto odumřelých organismů se staly základní součástí devonských vápenců Moravského krasu. Počátek vápencové sedimentace reprezentují josefovské vápence. Mají tmavošedou barvu a deskovité až lavicovité uložení. Představují sediment

19

příbřežního pásma, složený místy z úlomků tlustoskořepatých ramenonožců rodu Bornhardtina. Tyto vápence pozvolna přecházejí do dalších karbonátových sedimentů v nadloží. Lažánecké vápence vznikly sedimentací v teplém, dobře větraném moři s optimálními životními podmínkami pro přisedlé organismy. Od josefovských vápenců se liší jiným zastoupením fosílií (především amfipory) a odlišnou

horninovou

strukturou.

Nejmohutnější

komplex

organogenních

karbonátů jsou vilémovické vápence. Obsahují místy celé kolonie korálů a stromatopor. Vápence jsou velmi jemně zrnité, hrubě lavicovité až masívní. Skládají se až z 98% uhličitanu vápenatého. Je to ideální hornina pro vytváření krasových jevů. Tektonický neklid začal ve svrchním devonu. Jeho důsledkem je mj. zvýšený přínos suchozemského materiálu a vznik hlíznatých, organodetritických a písčitých vápenců. K nejznámější patří křtinské „mramory“, dříve oblíbený dekorační obkladový materiál. Devonskou vápencovou sedimentaci ovlivnilo variské vrásnění na rozhraní devonu a karbonu. Bazální karbonské sedimenty se však liší od vápenců Moravského krasu. Vedle mělkovodních vápenců jsou to především horniny složené ze zvětralin okolní souše. Na východní a severní straně lemují území Moravského krasu jílovité břidlice, droby a slepence tzv. drahanského kulmu.

20

3

POLOHA OBCE

Obec Ostrov u Macochy, vzdálená 9 km severovýchodně od Blanska, leží v malebném krasovém území. Jak její název napovídá, nachází se v těsné blízkosti světoznámé propasti Macocha. V katastru obce je veřejnosti přístupná jeskyně Balcarka s bohatou a mnohotvárnou krápníkovou výzdobou, Císařská jeskyně, ve které probíhá od roku1997 léčebná speleoterapie a další propasti a nepřístupné jeskyně. Přímo v centru obce, u silnice v blízkosti kostela sv. Maří Magdaleny, se nachází vstupní otvor Ostrovské propasti, která v současnosti funguje jako přirozený odtok dešťových vod do podzemí.

4

HISTORIE OSTROVA U MACOCHY Stopy po prehistorickém osídlení vedou do nesmírně dávných dob. V

nejstarších dobách lidské existence se sídlem člověka stávaly některé z jeskyní Moravského krasu. Tak tomu bylo u pravěkých lovců medvědů, mamutů a sobů. Osídlování jeskyní pozvolna končilo v mladší době kamenné (neolitu). Se změnou svého života a hospodářské činnosti začali lidé budovat svá sídla i mimo jeskyně. Např. jeskyně Balcarka dokazuje, že v diluviálních vrstvách nánosů ve vstupní části se dochovala ohniště svědčící o přítomnosti člověka. Ojedinělým nalezištěm kosterních pozůstatků po pravěkém člověku je však bezesporu jeskyně Kůlna u Sloupu. Velkou změnou pro vývoj sídel mělo zemědělství, které bylo spojeno se vznikem trvalých sídel. Významné stopy osídlení zanechala doba bronzová a po ní doba železná. Tehdejší opevnění (oppida) lze ještě nalézt na vyvýšeninách. Tato útočiště budovali keltští Kotinové, po nich zřejmě germánští Kvádové. Není vyloučeno; že některé z těchto hradisek bylo po odchodu Kvádů osídleno Slovany, jejichž příchod se klade zhruba do 6. století. Doklady o osídlení kraje v 8.-10. století nalézáme např. u Olomoučan, kde jsou četné stopy po dolování a zpracování železné rudy. Zajímavosti a podrobnosti lze nalézt v muzeu v Blansku. 11 . a 12. století neposkytuje psané zprávy o osídlení kraje. Jedině Blansko je

21

připomínáno v roce 1131. Proto se můžeme domnívat, že několik vesnic bylo založeno již ve l2. století. Jsou charakteristické původním návesním typem . Od druhé poloviny 13. století se vzhled krajiny činností člověka poměrně měnil. Došlo k tzv. velké nebo též německé kolonizaci. Král i vrchnosti světské i církevní zvali do tehdy málo osídlených končin cizí kolonisty. Kolonisty zvali páni z Holštejna. A tak ke konci první a v průběhu druhé poloviny 13. století vznikly ve velké části krajiny nové vesnice. Jsou připomínány v roce 1349, ale jmény německými. Lze proto hodnověrně datum založení obce dokladovat první písemnou zmínkou z poloviny 14. století, kdy je uváděn Peterschlag - Petrova mýtina, ale již roku 1406 je uváděn Ostrov, za okupace Bretterschlag (Brett = prkno). Podle koncovek německých jmen lze usuzovat, že obce byly založeny a obsazeny Němci z Bavor. Německá kolonizace však brzy zanikla. Další neúspěšný pokus o poněmčení krajiny spadá do nešťastné doby okupace 1939 1945. Za husitských válek bylo zničeno několik vesnic, které prokazatelně v našem regionu existovaly. O Ostrově je tedy první zmínka roku 1349. Z písemných poznámek se dovídáme, že rybník v Ostrově je připomínán v roce 1406, v roce 1437 i fara. Z toho lze usoudit, že Ostrov patřil již na počátku mezi největší obce v celém panství. 15. století se dá charakterizovat jako století zániku panství pánů z Holštejna. V letech 1430 - 1437 prodali panství s obcemi Hynkovi z Valdštejna. Vok IV zemřel před rokem 1470 a tím vymírá po meči kdysi velmi mocný rod pánů z Holštejna. Kostel v Ostrově založily dvě sestry, zřejmě majitelky holštejnského panství, roku 1490. Kostel je zasvěcen sv. Maří Magdaléně. Stojí při okraji roviny nad údolím a pohlížíme-li tedy z údolí, zdá se, jako by byl na kopci. Koncem 17. století byl velmi zchátralý a roku 1690 byl opraven z dobročinných darů, které vyprosil zdejší poustevník. Teprve roku 1779 byla zpřístupněna věž a roku 1785 byl kostel rozšířen. Velkou opravu prodělal v roce 1848. Roku 1851 však blesk zapálil věž a žár byl tak silný, že roztavil zvony, z nichž jeden z roku 1550 měl nápis: "Verbum Domini manet in aeternum (Slovo páně zůstane na věky. Kdo sedí ke stolu, nemodlí se k bohu, jest přirovnán k volu. Amen. Filip 1550)". Druhý zvon pocházel

22

z roku 1740. Po požáru byla věž opravena a zvony ulity znovu. Před kostelem stojí kříž a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1829. Kolem roku 1570 získal Bemart Drnovský na Rájci celé holštejnské panství. Od těch dob až do počátku 20. století byly dějiny Ostrova spojeny s tímto panstvím Salmů. Není pochyb o tom, že obec procházela v uplynulých stoletích pohnutými dobami. Byla sužována robotami, válečnými bouřemi, epidemiemi moru, požáry apod., které se v podstatě nevyhnuly žádnému z tehdejších sídel. Ostrov, kdysi přední obec holštejnského panství, upadal, zchátral kostel, zanikla fara, která se v době reformační stala bratrskou, a po násilné rekatolizaci byla farnost přidělena do Jedovnic. V Ostrově bylo počátkem 17. století 42 domů, po třicetileté válce z nich bylo 9 pustých. Roku 1799 zde bylo 649 obyvatel, roku 1822 - 812 obyvatel, roku 1843 - 896 obyvatel, roku 1849 - 985 obyvatel, roku 1890 - 1220 obyvatel. Roku 1900 zde bylo 195 domů s 242 rodinami a se 1140 obyvateli, kteří se živili převážně rolnictvím a prací v blanenských železárnách Salmových. I když na začátku 17. století obec značně ztratila na domovním fondu i počtu obyvatel, přesto patřila po Doubravici, Jedovnicích a Rájci mezi největší na celém panství rájeckém. V držení Rájce se po krátké vládě Drnovských vystřídalo několik rodů. Od roku 1661 vlastnil. panství mocný německý rod Roggendorfů z Molenburku (v dnešním Rakousku). Nejstarší ostrovská pečeť pochází z roku 1687. Je kulatého tvaru, na obvodě má latinský nápis : Sigillum Pagi Wostrow, uprostřed na stylizovaném štítě radlici, po stranách krojidlo a sekeru (zřejmě podle zaměstnání obyvatel). Po smrti Karoliny z Roggendorfu převzal rájecké panství Antonín hrabě SalmReifferscheidt ze starohraběcího rodu (původní sídlo Dolní Salm v Ardenách v Alsasku). Panství od té doby vzkvétalo. Salmové byli velmi podnikaví. Velmi pomohla letopisná kniha "počestné obce ostrovské", která byla náhodně objevena mezi dokumenty a písemnostmi archivu základní školy při stěhování do nových prostor školy v roce 1975. Její překlad byl velmi svízelný, protože je psaná kurentem, německy i staroslověnštinou, takže některé poznámky zůstávají dodnes nerozluštěny. Nicméně v hrubé kostře pomohly dokreslit historii Ostrova. Charakteristickým místním nářečím se projevuje ostrovská mluva,

23

bohužel dnes se nářeční rozdíly s hovorovou češtinou stírají a nářečím mluví jen malá část nejstarších obyvatel. Jedná se o hanácké nářečí typ horský. Pro názornost pravého ostrovského nářečí poslouží ukázka, kterou zaznamenal ředitel ostrovské školy Alois Bartošek v polovině 60. let od pana Viléma Kunce z Lesé, který ji slýchával od své matky. Vu Karlo Vinckovým Karel Vinckůj s otcem šli na pařeze cestó k Sokdolo. Tata začál sekat pařez a Kadlík mo držel sekero. Staré vzal dobuvó palico a klókl s ňó na sekero. Belo to ve stráni, najednó Kadlovi podjela nuha a tata práskl palicó a tralil ho du hlave. Karel si hned skutálel důle. Staré si nacpál fajo a čekál. Najednó Kadlík si hrne du stráně navrch a povídá: "Tatínko, ve ste mně dál!" Tentum Kadlik také jednó bel v kostele a zpívalo si: "Zachovej nám, Hospodine císaře a naši zem.." a potom dál... "na Rakousko blažené." A Kadlík zpíval: "..na Rakósko zedřené," a zato dustál vud staroste dvacet grécarů pokute. Koncem 19. století byl postaven nový hřbitov, protože starý již nevyhovoval. Zajímavostí jistě bude, že pozemek daroval kníže Hugo Salm a náklad na nový hřbitov byl uhrazen z přirážek na pivní dávku. O významu obce Ostrov svědčí zpráva, že již v roce 1912 byla obec povýšena na městys. V této době měl již 1243 obyvatele. Při této významné události daroval ředitel blanenských železáren bustu císaře Františka Josefa I., která byla umístěna na krápníkovém podstavci v nově vytvořeném parku. Nyní na tomto místě najdeme pomník obětem II. světové války. Léta před první světovou válkou byla spojena s velkou nezaměstnaností. Většina dělníků z Ostrova pracovala v závodech knížete Salma. V roce 1914 vypukla I. světová válka. Od začátku války nebyl život ve vesnici jednoduchý. Na frontu nastoupilo 70 mužů. Nevojáci pracovali v továrnách pro vojenské účely a to často až 16 hodin denně. V této válce ztratila obec 26 mužů. Na památku padlým a nezvěstným byl postaven pomník na místním hřbitově. Po skončení I. světové války se Rakousko-Uhersko rozpadlo a 28. října 1918 vzniká Československá republika. V roce 1919 se v obci nekonaly volby do obecního zastupitelstva. Kandidáti byli jmenováni a starostou se stal Josef Šamalík. Byl představitelem nejsilnější strany - strany lidové. Jeho zásluhou byla objevena v roce 1923 jeskyně Balcarka a zpřístupněna pro veřejnost. O sedm

24

roků později byla otevřena Císařská jeskyně, která však v důsledku častého zatopení byla v roce 1952 uzavřena. Vyhlášení všeobecné mobilizace 24. září 1938 se samozřejmě dotklo i občanů Ostrova. Vojáci, odjížděli ke svým vojenským útvarům odhodláni chránit republiku. Život ve vesnice se za fašistické okupace změnil. Vesnice byla přejmenována na Bretterschlag. K příbuzným do Ostrova se vraceli občané ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. V této době se počet obyvatel Ostrova zvýšil na 1525 z 1350 před válkou. Život obyvatel nebyl za druhé světové války nikterak příznivý. Pro účely německé armády musela obec odevzdat rovněž kostelní zvon. Nejdříve malý, který byl ale vzápětí vrácen a vyměněn za velký zvon sv. Jana Křtitele. Koncem roku 1944 a v roce 1945 již bylo jasné, že Německo válku prohraje. Někteří partyzáni ze skupiny Jermak navštívili i několikrát Ostrov, kde nalezli, podobně jako v jiných obcích, ochotné spolupracovníky z řad občanů, kteří pomohli a nezradili. V roce 1945 se fronta blížila od jihu, často docházelo k bombardování Brna i jiných měst. Do přeplněného Ostrova přijelo hledat dočasný úkryt před bombardováním 200 lidí, převážně z Brna. Okolní jeskyně tak po tisíciletích začaly opět sloužit jako skrýš a přechodné obydlí lidí v případě nebezpečí. V dubnu 1945 přijela do obce spousta německého vojska. Vojáci byli ubytováni po domech bez souhlasu občanů. Všichni muži z obce od 16 do 60 let byli povinni se zúčastnit kopání zákopů a kulometných hnízd. Koncem dubna byly bombardovány Jedovnice, Vilémovice i Ostrov. Došlo k požáru dvou domů a také kostel byl poškozen. Z občanů nebyl naštěstí nikdo zraněn. Z obce Němci utekli před Rudou armádou 8. května 1945. Během 2. světové války bylo za protifašistickou činnost Němci zatčeno 8 ostrovských občanů a tři z nich zemřeli na následky fašistické zvůle (BARTOŠEK, A., GRIC, J.). V okolí obce byly nalezeny kamenné zbraně svědčící o dávném osídlení krajiny.

25

Obrázek č. 1

Pečeť Ostrova u Macochy

4.1

Významné historické okamžiky Ostrova u Macochy

1349 – první písemná zmínka o obci 1406 – vybudován rybník 1437 – písemná zmínka o faře 1490 – založen kostel (zasvěcen sv. Anně) 1650 – velký požár v Ostrově, shořel kostel, fara a část návsi 1650 – postavena fara 1687 – pečeť Ostrova 1785 – kostel zasvěcen sv. Maří Magdaleně 1785 – první vyučování v Ostrově (v domě č. 39) 1790 – škola v obecním domě č.80 (nyní obecní úřad) 1799 - ke kostelu přistavěna věž 1808 – Maxmilián a Ferdinand – synové císaře Františka I. navštívili Ostrovskou vodní jeskyni, později nazývanou Císařská jeskyně 1814 – větrný mlýn 1815 – škola naproti kostelu (nyní kino) 1819 – socha sv. Jana Nepomuckého 1889 – založena knihovna 1889 – založen hasičský sbor 1898 – postaven nový hřbitov 1902 – nový hřbitov vysvěcen 1907 – zřízen poštovní úřad

26

1908 – obecní vodovod 1912 – instalovány na věži kostela hodiny 1912 – obec povýšena na městys 1923 – elektrifikace obce 1923 – objevena Balcarka 1924 – obce užívá přívlastek “u Macochy“ – úřední nařízení 1925 – zpřístupněna Balcarka 1930 – zpřístupněna Císařská jeskyně 1931 – odhalena socha Vzkříšeného Krista 1931 – obnovena cihelna Šamonilova 1933 – umístěna socha Panny Marie Lurdské v Císařské jeskyni 1939 – zřízena vodní dávka 1946 – vybudován rozhlas 1952 – Císařská jeskyně uzavřena 1952 – zřízeno zdravotní středisko v domě č.36 1959 – zřízena mateřská škola 1964 – postavena horní samoobsluha 1964 – dobudován kulturní dům 1973 - přehrada 1975 - postavena nová škola 1978 – postavena nová kaplička u hřbitova 1979 – nové zdravotní středisko 1979 – začátek speleoterapie 1980 – přemístění knihovny do č.p. 181 1981 – rozšířen hřbitov 1983 – pavilon speleoterapie 1983 – zřízena Speciální základní škola při dětské léčebně 1987 – samoobsluha u rybníka 1994 – plynofikace obce 1994 - zřízena pobočka Základní umělecké školy 1997 – otevření Císařské jeskyně pro speleoterapii

27

2000 – udělen obci znak a prapor 2001 – vysvěcení nové části hřbitova 2001 – rekonstrukce ČOV 2002 – otevření informačního střediska v budově kina 2003 - kanalizace

5 5.1

JESKYNĚ V K.Ú. OSTROV U MACOCHY Císařská jeskyně ( Ostrovská vodní) Poprvé ji popsal r. 1748 vídeňský matematik Nagel a zpřístupněna byla

v letech 1929 – 1931. Jeskyně má délku asi 200 m a tvoří ji soustava dutin ( Vysoký dóm, Bílý dóm, Dóm chaosu, Hluboký dóm, Dóm travertinů) a je zaplavena vodou, tvořící osm vzájemně spojených jezer – Nagelovo, Salmovo ( délka 30 m a šířka 15 m), Široké, Hluboké a další. Na sedmém jezírku byl nalezen slepý, bílý korýšek, zvaný Nyphargus. Podzemní jezera jsou, za velké vody, spojena v jednu hladinu. Vchod do jeskyně vede z uměle otevřeného závrtu; vstupní části se říká Ovčí díra. Na

severu

od

Císařské

jeskyně

na

krasové

plošině,

směrem

k holštejnskému slepému údolí, je mnoho závrtů s hltači. Největší propadání je v lesní trati „ V jedlích“ s propasťovitou jeskyní a propadání v Plánivách. Pod vyústění Lipoveckého potoka do holštejnského údolí je velká jeskyně Michalova díra. Dno suchého žlebu končí skalním stupněm, na jehož úpatí leží starší propadání potoka Bílé vody ( Stará Rasovna). Holštejnské slepé údolí s četnými meandry je vyplněno štěrkopísky, které potok několikrát prořízl a terasoval. Zanesenými ponory částečně vniká povrchová voda do podzemí ještě dříve, než se dostane k propadání. Pouze za vyšších vodních stavů je propadání Bílé vody, zvané Nová Rasovna, v plné činnosti. Protože holštejnské slepé údolí je vyplněno

28

mohutnými nánosy štěrkopísků, přelévá se voda po rozbrázděném povrchu těchto nánosů jen za výjimečných vodních stavů dále ke staršímu propadání Bílé vody, zvané Stará Rasovna ( Zbořisko). Skalní stěny obou Rasoven se rozpadají a zřícené mohutné balvany – kamenné bloky – zavalují jícny ponorných propastí, což se stalo r. 1954 a v srpnu 1965 u Nové Rasovny. U obou propadání jsou vytvořeny systémy vertikálních a horizontálních jeskyní. Nejznámější se jmenuje Lidomorna ( Hladomorna). Severně od obce Holštejn doznívá vápencový útvar Moravského krasu. Na území Moravského krasu, s jeho podzemními i povrchními krasovými jevy vynikajícími krásou a ojedinělostí, musí být respektovány v prvé řadě zájmy státní ochrany přírody a usilují o maximální zachování přírodních fenoménů této krajiny. Již r 1930 byla vyhlášena rezervace „ Moravský kras“, zahrnující Punkevní jeskyně, Kateřinské jeskyně, kromě jiných jeskyní a krasových jevů v oblasti Blansko – Rájec. Po dlouhém úsilí byl r. 1956 Moravský kras prohlášen chráněnou krajinnou oblastí a zároveň stanoveny podmínky, jejíchž dodržování kontrolují orgány státní ochrany přírody (ŠMARDA, J.).

5.1.1 Rozvoj speleoterapie

Speleoterapie, metoda léčby chronických chorob dýchacího ústrojí využívající specifického klimatu jeskynních prostor, je jedním z ekonomicky přínosných a ekologicky poměrně nezávadných způsobů využití jeskyní Moravského krasu (Sloupsko - šošůvské jeskyně, Císařská jeskyně). Krásná příroda a čisté ovzduší CHKO MK nabízejí možnost doprovodných pohybových a poznávacích programů léčebného pobytu.

Pro další rozvoj speleoterapie, provozované v současnosti Dětskou léčebnou v Ostrově u Macochy, má sloužit nové zařízení plánované nad Císařskou jeskyní. Tento nový komplex budov by měl být využíván dětmi, na jeho realizaci by se částečně podílel Norský svaz astmatiků.

29

Dle zpracované studie by mělo toto zařízení kapacitu cca 105 lůžek a svým provozem by vytvořilo cca 50-70 pracovních míst. V současné době se otevírají další možnosti využití zamýšleného areálu, a to formou rodinných pobytů jak týdenních tak víkendových, tzv. Wellness

5.2

Jeskyně Balcarka Na východním

okraji Moravského krasu, v široce rozevřeném úseku

Suchého žlebu a v blízkosti Ostrova u Macochy, je zpřístupněna část složitých bludišť podzemních chodeb a dómů jeskyně Balcarky. Ze vstupní části obývané člověkem již ve starší době kamenné byly v letech 1923 – 1936 postupně objeveny a zpřístupněny jeskynní prostory, které svou výzdobou a barevností patří k nejkrásnějším částem podzemí Moravského krasu.

6

KAMENNÉ ZÍDKY

Kamenné zídky jsou důležitým elementem krajiny, částí kulturního bohatství a také to jsou důležité lokality pro ptáky, plazy a malé savce. Odrážejí místní geologickou historii, tradice a řemesla. V Moravském krasu jsou zídky lokalizovány v k.u. Ostrov u Macochy, kde se vyskytují také zaniklé terasy. Kamenné

zídky

patří

a středozemní části Chorvatska.

mezi

tradiční

rysy

Severního

Irska

30

7

SYSTÉM GPS

Globální polohovací systém - Global Positioning Systém (GPS) je skupina satelitů (obrázek) v majetku vlády USA, Obrázek č. 2 Satelity které zajišťují vysoce přesné navigační informace 24 hodin denně. Děje se tak pomocí

NAVSTAR

GPS

satelitů

s orbitem 20.000 km nad Zemí, které konstantně posílají přesný čas a svoji pozici

ve

vesmíru.

Přijímače

GPS

poslouchají tyto signály od minimálně 3 a maximálně 12 satelitů a z těchto údajů vyhodnocují svoji přesnou pozici spolu s rychlostí a směrem posunu. GPS satelity znají svoje přesné umístění ve vesmíru a GPS přijímače umí vypočítat vzdálenost od satelitu přesným měřením času, který signál potřebuje na cestu mezi satelitem a GPS přijímačem. Poté, co příjme a vyhodnotí signál ze 3 až 4 družic, přijímač pomocí triangulace vypočítá svoji pozici. GPS satelity mají každý čtvery vysoce přesné atomové hodiny. Mají také databázi pozic vlastních a i všech ostatních satelitů, která je často doplňována ze Země.

7.1

Přesnost Přesto, že satelity mají vysoce přesné atomové hodiny, do procesu určení

polohy přijímače se vloudí určitá chyba. Ministerstvo obrany USA zavedlo SA program (Selective Avaiability), který způsobuje, že GPS přijímače pro nevojenské účely mají přesnost 50 – 100 metrů. Jestliže nepůsobí SA, najdou se další chyby. Největším producentem těchto chyb je Ionosféra, která zkresluje signály z GPS satelitů. Přesnost GPS přístrojů může být zvýšena pomocí DGPS (Differentiál GPS), kdy je váš přijímač schopen získat další signály z dalšího přijímače DGPS.

31

7.2

Využití GPS systém byl vyvinut a používán pro přesné určení polohy vojenských

lodí, letadel a pozemních jednotek. GPS systém může být použit i pro mnoho dalších komerčních programů, jako je průzkum a mapování terénu, navigace v terénu, na vodě i ve vzduchu, navádění vozidel na silnicích i ve městě a ve spojení s celulárním systémem i k přesné navigaci při průjezdech městy. Tvorba map se stává v první fázi z měření a sběru dat – zde se obvykle používají speciální zařízení GPS. Na trhu je řada aplikací, např. pro tvorbu a aktualizaci map, vytyčování cest a tras inženýrských sítí, geodetický výzkum. Získaná data se používají buď v reálném čase přímo v terénu nebo jsou využívána později. Při tvorbě databází systému GPS (Geografic Information Systems)

i

vlastní tvorbě map se hojně využívají údaje získané prostřednictvím systému GPS. V roce 1994 byl GPS systém oficiálně uznán FAA (Federal Aviation Administration) jako standard pro leteckou navigaci. Mnoho pilotů používá GPS jako přídavný navigační prostředek. Na moři jsou přijímače GPS používány na rekreačních a komerčních lodích a poskytují informace o souřadnicích, přesném čase, kurzu, rychlosti a spolupracují s pobřežní a přístavní navigací.

32

7.3

Garmin GPSMAP 60CS Při měření přesné polohy kamenných zídek v terénu jsem použila přístroj

Garmin GPSMAP 60CS. Je to

přístroj s využitím 12 kanálové technologie.

Přijímač sleduje až 12 satelitů pro výpočet a aktualizaci údajů o poloze pomocí quadrifilární antény. Tento přístroj je schopen zjistit přesnou momentální polohu pomocí sítě satelitů, které poskytují data jež jsou využívány GPS přijímačem. Určováním

polohy

podle

GPS

získáme

údaje

s přesností na 2-3 m v poloze. Poněvadž jsou signály

generované

těmito

satelity

veřejně

přístupné, rozhodnutím Ministerstva obrany byly do těchto signálů z bezpečnostních důvodů zavedeny úmyslné

chyby.

Tyto

chyby

jsou

nazývány

„Selektivní přístupnost“.

Obrázek č. 3 Díky těmto chybám bude moje poloha zjišťovaná pomocí GPS, určena s přesností asi na 100 metrů horizontálně a 150 metrů vertikálně. Vlivem chyb zaváděných selektivní přístupností je možné, že tyto hodnoty budou někdy překročeny. Hlavní funkcí tohoto přístroje je zjištění momentální polohy a její zaznamenání. Dále je možné zaměřit polohu bodů v terénu, přenos dat do PC a jejich další využití. Mezi další funkce patří trasový počítač, záznam projeté trasy, kompas, výškoměr, navigační dálnice a případně výpočet trasy k zadanému cíli.

33

Přenos dat do PC Data z GPS jsem stáhla pomocí programu MAPSource a USB kabelu do PC. Zde se mi uložily v textovém dokumentu a posléze jsem je přetransformovala do programu ArcView GIS version 3.2.

34

8

GEOGRAFICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM (GIS)

Geografický informační sytém (GIS) je kolekce počítačového technického vybavení, programového vybavení a geografických dat, určená k efektivnímu získávání, ukládání, údržbě, manipulaci, analyzování a vizualizaci všech forem geograficky vtažených informací.

8.1

Historie GIS Počítačové GISy se začaly používat v 60. letech. Většina významných

řešení se uskutečnila v severní Americe. Zvláštní úlohu sehrály organizace jako US Bureau of the Cencus, US Geological Survey, nebo Harvard Laboratory for Computer Graphics. Průkopníkem v komerčním sektoru je firma ESRI. Historii GIS lze rozdělit do čtyř období. První začíná počátkem 60. let a trvá přibližně do roku 1975. V tomto období je mimořádně důležitý vliv průkopnických osobností a institucí, zvláště universit na dosažené výsledky. Ve druhém období, od roku 1975 do počátku 80. let, dochází k pokusům

o

ujednocení na lokální úrovni. Ve třetím období, přibližně od roku 1982 do konce 80. let, dominuje komercionalizace problematiky. Ve čtvrtém, současném období převládá přístup uživatelský, začínají pokusy o standardizaci, resp. budování otevřených systémů. Zvyšuje se důraz na uživatelské chápání GIS a možnosti jeho použití.

8.2

Jak GIS pracuje GIS

jakožto

územně

orientovaný

informační

systém

pracuje

s

geografickými daty. Rozeznáváme tři druhy geografických dat – data prostorová (geometrická), data grafická a data tématická.

35

8.2.1 Prostorová data

Prostorová data zastávají úlohu lokalizace polohy prostorových objektů (polohu geografické informace v prostoru). Rozměr geografických dat je: 2D 2 D + 1 D

dvourozměrná, plošná data plošná data, ke kterým je digitální formou přiřazen třetí rozměr (vrstevnice)

2,5 D

k plošným datům je třetí rozměr přiřazen jako atribut (výškové kóty)

3D

trojrozměrná data

4D

čtyřrozměrná data (časoprostorová)

Geografické informační systémy pracují s dvěma diametrálně odlišnými typy geografických modelů – s rastrovým a vektorovým modelem. Rastrový model (obrázek 4a) dat je charakterizován množinou bodů stejné velikosti pravidelně uspořádaných v řádcích a sloupcích, podobně jako jakýkoli jiný obrázek v počítači. Přesnost daného modelu je pak určena velikostí bodu, který má danou vlastnost – barvu. Pro digitální data je typické uspořádávání informací do geografických vrstev. Názorně si lze tyto vrstvy představit jako na sebe vrstvené průsvitky tématických vrstev. Na uživateli zůstává, se kterou vrstvou chce pracovat, které chce mít zobrazeny, a které nečinné. Ve vektorovém modelu (obrázek 4b) jsou informace v

bodech,

polygonech a liniích zakódovány a ukládány jako soubor souřadnic x, y. Umístění bodových prvků je popsáno jednoduše souřadnicemi x, y. Lineární prvky (silnice, řeky) jsou uloženy jako soubor bodových souřadnic. Prvky typu polygon (lesy, rybníky) jsou ukládány jako uzavřená smyčka souřadnic lomových bodů. Vektorový model je nejvhodnější pro popis diskrétních prvků. Vektorový model je

36

nejvhodnější pro popis diskrétních prvků a je méně vhodný pro popis průběžně se měnících prvků jako je typ půdy apod. Obrázek Příklad rastrové a vektorové reprezentace 4a

4b

Zjednodušeně řečeno se v rastrovém modelu lépe vystihují prvky zaujímající určitou plochu na zemském povrchu a ve vektorovém modelu prvky, které se vystihují čárovou kresbou. V současnosti většina programových systémů využívá vektorový model, nebo současně vektorový i rastrový model (tabulka 1). Systémy podporující oba formáty dat (hybridní systémy) obvykle umožňují vzájemný převod dat mezi formáty. Vektorizace převádí rastrové plochy se stejnými hodnotami pixelů na polygony. Rasterizace vyplňuje polygony mozaikou pixelů.

Vektorizace

je

složitější

proces

realizovatelný

různými

postupy

poskytujícími obecně různé výsledky. Každá změna modelu vnáší do dat nepřesnosti.

37

Tabulka 1 Porovnání vektorového a rastrového modelu dat Vektorový model

Rastrový model

kompaktnější datová

jednodušší datová struktura

struktura jednodušší topologické

jednodušší operace překrytí

funkce vhodnější pro prezentaci čar

vrstev vhodnější pro prezentaci ploch

8.2.2 Grafická data

Grafická data jsou důležitá při prezentaci informací z GIS. Obsahují informace o barvě, typu elementu, tvaru, stylu čáry, tloušťce, symbolu apod. Pro rastrové modely je omezena škála výrazových prostředků na výběr barvy a určení optické hustoty pro jednotlivé buňky, zatímco vektorové modely mohou být modifikovány téměř neomezeně.

8.2.3 Tématická data

Tématická data neboli atributy informují o kvalitativních a kvantitativních vlastnostech objektů. Jsou uložena jako tabulky způsobem známým u „klasických“ databázových systémů.

38

8.3

ArcView GIS version 3.2. ArcView není systém, který by byl určen pouze pro počítačové specialisty

v oboru GIS. ArcView je navrženo tak, aby s ním mohl snadno pracovat každý, kdo ke své práci někdy potřebuje mapu a současně i vědět, co se za obrázky v této mapě skrývá - tedy např. majitele určitého objektu, typ elektrického vedení atd. ArcView se ovládá prostřednictvím intuitivního grafického rozhraní - pomocí ikonek a menu, ve kterých se uživatel dobře orientuje. ArcView podporuje jak vektorová, tak rastrová data. ArcView umožňuje přímo pracovat i s formáty DWG, DXF, DGN. Všechna tato data lze převádět do vlastního editovatelného formátu ArcView - do souboru tvarů (shapefile). Z rastrových dat ArcView umožňuje pracovat kromě rastrů ARC/INFO (grid) i s naskenovanými mapami či leteckými snímky v různých formátech - TIFF, RLC, ERDAS, BSQ, BIL, BIP, Sun, JPEG. Tak je možné zobrazovat naskenované základní mapy (ZABAGED 2 ve formátu TIFF) nebo topografické mapy (DETM). Přímo lze využívat i družicová data z družice SPOT - tzv. SPOTView. Prostřednictvím ArcView můžete k Vašim prostorovým datům připojovat další údaje z Vašich databází ve formátech dBASE, INFO, ASCII a prostřednictvím SQL i ORACLE, Informix, Paradox, FoxPro, Access, Excel aj. ArcView

podporuje

neomezený

počet

virtuálních

dynamických

spojení

nehomogenních databází, které mohou být uloženy na lokálním disku nebo kdekoliv v heterogenní síti. Pro práci s tabulkou ArcView obsahuje celou řadu nástrojů pro třídění, dotazy, výběry, statistiky, výpočty i editaci tabulek a vytváření grafů. ArcView obsahuje celou řadu funkcí pro prostorové analýzy. Lze zde například vybrat všechny parcely, přes které jde vedení vysokého napětí, nebo naopak všechny úseky inženýrských sítí, které vedou přes vybranou parcelu. Lze najít všechny skládky, které jsou v určité vzdálenosti od vodních toků nebo v pásmu hygienické ochrany. Pro účely stavebního řízení lze vybrat všechny sousední parcely. A samozřejmě celou řadu dalších úloh. ArcView umožňuje vytvářet vysoce kvalitní výkresy, které dokumentují výsledky Vaší práce. Do výkresů lze zahrnout mapy v různých měřítkách, legendy,

39

grafy, tabulky, nadpisy, severku, měřítka a tak dále. Výsledný výkres lze vytisknout na všech běžných typech tiskáren a plotrů. ArcView

má

schopnost

k

jednotlivým

objektům

v

geografických

tematických vrstvách připojovat nejrůznější další typy dat. Například po ukázání myší na budovu se může objevit okno textového procesoru s příslušným dokumentem, fotografie, může se rozběhnout video či zvukový záznam. ArcView obsahuje vlastní vývojové prostředí - Avenue. Pomocí tohoto objektově orientovaného vývojového prostředí si můžete ArcView upravit podle Vašich speciálních požadavků. Lze přidávat či rušit ikonky a menu, přiřazovat jim nové funkce, upravovat stávající apod.

ArcView - hlavní rysy

- intuitivní grafické uživatelské prostředí, - vytváření map pomocí symbolů, volba barevnosti, různé typy klasifikace dat, - podpora jednoduchých i složitých dotazů na prostorová a tabulková data, - funkce pro obchodní grafiku - vykreslování různých druhů grafů, - podpora komunikace mezi aplikacemi (IAC), - architektura klient/server, - objektově orientovaný systém, - nástroje pro vývoj aplikací a úpravu systému, - české prostředí, současná podpora různých kódových stránek.

40

9

GIS V CHKO MORAVSKÝ KRAS

Chráněná krajinná oblast Moravský kras, je díky členitosti terénu s vývojem povrchového i podzemního reliéfu a velkým množstvím poznatků z nejrůznějších vědních disciplín, optimálním územím pro nasazení GISu. Povrchové i podzemní krasové struktury, provázané s dalšími přírodními a socioekonomickými prvky chráněného území, v mnoha případech představují složité rozhodování orgánu ochrany přírody – Správy CHKO Moravský kras – nejen o záležitostech ochrany vlastních krasových jevů, ale i o ochraně Moravského krasu jako celku. Krasové jevy ať již podzemní (jeskyně), nebo povrchové (závrty, ponory, vývěry apod.) se potom podepisují na koncepcích ochrany přírody (zonace chráněného území, těžba nerostných surovin), ale i v otázkách ochrany podzemních krasových vod, ochrany horninového prostředí apod. Z důvodu kvalitního řešení střetů zájmů v chráněném území byl na Správě CHKO Moravský kras vybudován geografický informační systém na bázi dat v prostředí PC Arc/Info. V roce 1995 Správa CHKO Moravský kras získala kompletní geografický informační systém PC Arc/Info 3.4.2.D a tzv. desktop GIS ArcView, dnes ve verzi 3.2. Během několika let se podařilo zhotovit základní tématické vrstvy, které ve stávající formě představují ucelené grafické a databázové údaje o Moravském krasu v měřítku základní mapy ČR 1:10 000 (polohopis, výškopis, vodopis, lesy, údaje o správním členění – katastry, obce, okresy, intravilány sídel, hranice CHKO Moravský kras, hranice zvláště chráněných území apod.) Zvláštní kapitolu pak představují mapové vrstvy s geologickou stavbou Moravského krasu, orografickým a fytogeografickým členěním území, nebo s výškovými údaji. Důležité místo v systému hrají i popsané klady listů státních map od měřítka 1:10 000 až po měřítko 1:1000, včetně měřítek katastrálních map. Nedílnou součástí dat o území jsou také rastrová data. V případě CHKO Moravský kras jde o tzv. ZABAGED 2, sadu naskenovaných a transformovaných leteckých snímků v měřítku 1:5000 a

41

rastrové mapy pozemkového katastru a katastru nemovitostí. Na tato obecná data je navázána další série úzce tématických dat, která jsou

v přímé vazbě na

ochranu tohoto území – zonace CHKO, územní systém ekologické stability, výsledky botanických a zoologických inventarizačních průzkumů apod. Zcela specifickou součástí GISu CHKO Moravský kras je digitální zpracování krasových jevů. Povrchové i podzemní krasové jevy byly a jsou postupně dokumentovány ve formě mapové, fotografické a popisné, přičemž až do nedávné doby nebylo celé území zpracováno komplexními metodami. Je to mj. dáno skutečností, že k většině krasových jevů existuje mapová dokumentace na nejrůznější úrovni zpracování (od terénních náčrtů přes relativně přesná kompasová měření až po geodeticky zaměřené krasové objekty) shromážděná v různých archivech (archiv Správy CHKO Moravský kras, archiv České speleologické společnosti aj.). Úkol komplexního zpracování těchto dat a jejich převedení do GISu CHKO Moravský kras byl realizován po schválení projektu s názvem “Digitální zpracování krasových jevů Moravského krasu“, který byl součástí grantového úkolu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, zadaný Ministerstvem životního prostředí ČR. Práce na tomto projektu spočívaly především ve shromáždění mapových a popisných údajů a jeskyních, závrtech, ponorech a vývěrech Moravského krasu a vytvoření jednotné metodiky digitálního zpracování dat. Dále šlo o vlastní digitalizaci velmi různorodých mapových podkladů, transformaci dat do jednotného referenčního souřadného systému S-JTSK a vytvoření mapových vrstev pro geografický informační systém PC Arc/Info a ArcViw. Nedílnou součástí byla příprava struktur dílčích interních a externích databází, včetně vyřešení relačních propojení. V rámci dílčího úkolu pak bylo zpracováno celkem 955 vchodů do jeskyní, 153 půdorysů významných jeskyní, včetně nejrozsáhlejšího systému v ČR – Amatérské jeskyně, 1205 závrtů a závrtových depresí a 71 ponorů a vývěrů. Součástí řešení je i vyhodnocení povrchové a podzemní hydrografické sítě. Tento komplexní materiál představuje soubor unikátních dat o povrchovém a podzemním krasovém reliéfu významného krasového území České republiky. Coverage půdorysné mapy jeskyní představuje komplexní mapu průběhu významných

42

jeskyních ve formě 153 půdorysů významných jeskyní Moravského krasu. Mapa vznikla digitalizací celé řady podkladů s nejrůznějším stupněm přesnosti zpracování a jejich transformací do S-JTSK. V rámci základní databáze jsou vyplněny atributy – číslo jeskyně, mezinárodní číslo jeskyně, název a synonyma jeskyně. Pomocí vazebných relačních identifikátorů jsou připojeny údaje o digitalizovaném podkladu (autor, měřítko, stav podkladu, rok zpracování apod.). Využití těchto dat je velmi pestré. Jsou používány k

biologickým,

klimatickým, geomorfologickým a dalším hodnocením. Mohou být využívány ke konstrukcím řezů reliéfem, studiím oslunění apod. Digitální model terénu je také aplikován i při studiu pohřbených fosilních krasových struktur se zpracováním starých důlních map a geofyzikálních dat. V nejbližší době se plánuje využití těchto dat v kombinaci s dalšími vrstvami, např. při výpočtu odtokových

a

erozních poměrů chráněného území. Komplexní zpracování krasového reliéfu se do budoucna neobejde bez 3D modelu velkých jeskynních systémů. První etapa tohoto úkolu byla nastartována v již zmíněném grantovém úkolu “Digitální zpracování krasových jevů Moravského krasu”. Geografický informační systém CHKO Moravský kras v prostředí Arc/Info poměrně podrobně a přesně analyzuje významné povrchové i podzemní krasové jevy Moravského krasu. Digitální model doplněný dalšími daty v systému PC Arc/Info (sídla, zonace, zvláště chráněná území, výškopis apod.) pak umožňuje vyhledávání vztahů mezi jednotlivými prvky v krajině a tím i možnosti hledání optimálních variant řešení případných konfliktů proti zájmům státní ochrany přírody. Model je připraven pro další analýzy a doplňování dat. Výsledek projektu je třeba pokládat za základ informačního systému o přírodě a krajině Moravského krasu, který je průběžně dolpňován a upřesňován (KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ CHKO MORAVSKÝ KRAS).

43

10

ZPRACOVÁNÍ ÚKOLU

Zpracování bakalářské práce je rozděleno do pěti základních částí: 1. Zaměření souřadnic kamenných zídek a teras pomocí přístroje Garmin GPSMAP 60CS 2. Převod naměřených souřadnic do PC a jejich následné zpracování v programu MAPSource. 3. Zpracování dat pomocí programů Microsoft Excel a ArcView Gis version 3.2. 4. Tvorba fotodokumentace digitálním fotoaparátem Olympus C-370 5. Porovnání vytvořených vrstev s katastrální mapou a indikační skicou tereziánského katastru

10.1

Zaměření souřadnic kamenných zídek a teras pomocí přístroje Garmin GPSMAP 60CS V intravilánu a extravilánu obce Ostrov u Macochy se pomocí přístroje

Garmin GPSMAP 60CS zaměřily souřadnice kamenných zídek, teras a závrtů. Měření probíhalo v období listopad 2005 až duben 2006.

10.1.1 Postup měření

Po zapnutí přístroje bylo nutné vyčkat jeho plné aktivace. Maximální počet satelitů, které je přístroj schopen lokalizovat je 12. Pro začátek měření je nutné lokalizovat signál alespoň ze 3 satelitů. Čím větší počet satelitů přístroj lokalizuje, tím jsou naměřené údaje přesnější. Na příjem jejich signálu má vliv i počasí. Po nalezení satelitů a ustálení souřadnic (asi po 1 minutě) byly naměřené souřadnice uloženy do paměti přístroje.

44

10.2

Převod naměřených souřadnic do PC a jejich následné zpracování v programu MAPSource Přístroj Garmin GPSMAP 60CS se vždy propojil pomocí datového kabelu

s PC a po spuštění programu MAPSource, který je exportním programem, se data převedla do počítače. Po přenosu dat z Garmin GPSMAP 60CS do PC se v tomto programu data uložila do nově vytvořené prázdné mapy, kde se zobrazily naměřené body. Tato mapa se uložila jako textový soubor pro další zpracování v programu Microsoft Excel.

10.3

Zpracování dat pomocí programů Microsoft Excel a ArcView Gis version 3.2. Převedená data pomocí programu MAPSorce se dále zpracovávala

pomocí programů Microsoft Excel a ArcView version 3.3.

10.3.1 Microsoft Excel

V programu Microsoft Excel se exportovala data ze souřadnicových bodů WGS, se kterými pracuje přístroj Garmin GPSMAP 60CS, do souřadnicových bodů

S-JTSK, se kterými pracuje program ArcViw version 3.3

10.3.2 ArcView GIS version 3.2.

Program ArcView GIS version 3.2. je komplexní systém pro přístup ke geografickým i tabulkovým datům. Umožňuje jejich zobrazování, dotazy, výběry, analýzy a samozřejmě i prezentaci výsledků. Naměřené a upravené body se zobrazily v samostatné vrstvě (shipefile). Jednotlivé body se postupně spojily do linií, které se rozdělily do 5 kategorií :

45


kamenné zídky - zpevněné
kamenné zídky – nezpevněné
kamenné zídky - rozpadlé
terasy
závrty Každé linii se přiřadilo číslo, které umožnilo snažší orientaci při dalším zpracování.

10.4 Tvorba fotodokumentace digitálním fotoaparátem Olympus C-370 V říjnu roku 2005 byly zdokumentovány zídky v okolí centra obce. Při měření v březnu 2006 nebylo možné zdokumentovat terasy u jeskyně Balcarky, díky

přetrvávající

sněhové

pokrývce.

Proto

byly

tyto

a

další

terasy

zdokumentovány v dubnu 2006, společně se závrty. Na fotodokumentaci byl použit fotoaparát Olympus C-370.

10.4.1 Zpracování fotografií

Pomocí datového kabelu se data převedla do počítače. Po připojení k počítači se fotografie z fotoaparátu Olympus C-370 ZOOM zkopírovaly na jeho pevný disk. Fotografie se dále upravovaly v programu Prohlížeč obrázků a faxů.

46

10.5

Porovnání vytvořených vrstev s katastrální mapou a indikační skici tereziánského katastru Vytvořené

vrstvy

byly

následně

porovnány

se

staršími

mapami

(indikační skici stabilního katastru a katastrální mapy). Porovnání umožnilo zjištění data vzniku jednotlivých terénních tvarů. Indikační skicy (příloha) byly zavedeny podle jednotného klíče (metodiky) pro veškeré německé a italské provincie v Rakousku – Uhersku, vyjma Uhry, Sedmihradsko, Chorvatsko, Slavonii, Vojvodinu a Banát. I když měly určité své nevýhody (časová nerovnoměrnost na různých zemích) staly se tyto historické katastrální mapy jedinečným dokumentem o obcích. Indikační skici byly pro každou obec a její katastrální území vyhotoveny po sekcích na formátech A3 v měřítku 1 : 2880. Pouze indikační skici protáhlých (původně rozlehlých horských obcí) byly vytyčeny v měřítku 1 : 5760. Indikační skici měly ve své době pomoci k vyhotovení parcelního protokolu a později sloužit jako pomůcka při odhadování výnosů jednotlivých pozemků. Výše výnosu sloužila k vyměření pozemkové daně. Mapy byly zpracovány tak, aby se mohla podle nich provést konečná prohlídka všech parcel v obci a aby se dalo porovnat, zda vskutku zachycují skutečný stav katastru i jednotlivých parcel. Tehdy po ukončení

pochůzky

v terénu, potvrdili všichni přítomní z obce správnost skic a od té chvíle v nich nemělo být nic měněno. Staly se podkladem pro originály katastrálních map. I s odstupem let je přesnost těchto map obdivuhodná. U každé parcely byla uváděna: jména držitelů, domovní číslo (černě), a parcelní číslo (červeně). Zděné budovy jsou v mapových listech vybarveny červeně (hlavní vstup a průčelí, zvýrazněné zesílenou čarou), dřevěné stavby žlutě, vody modře, zahrady, louky, pastviny v odstínech zelené, vinohrady fialově, lesy tmavošedě. Kromě barevného označení

obsahovaly indikační skicy i černobílé

symboly. Např. Oede (něm.) = neplodná půda, G. Oede = Gemeinde Oede = neplodná půda, patřící obci, W. (něm.) = Wiese = louky, G.W. = Gemeindewiese = obecní louky, A. (něm.) = Acker = pole.

47

Tento cenný dokument lze využít dnes zejména při všech projektových pracích v katastrálních územích obcí (územní plány, územní systémy ekologické stability, pozemkové úpravy aj.) (PODEIMKOVÁ, J.)

Skica zobrazuje: a) Zastavěné území obcí (charakter zástavby,

identifikace půdorysné

stopy zaniklých objektů, umístění historického jádra obce, trasy dopravních komunikací a záhumenních polních cest, vodoteče a plochy nezastavitelné) . b) Celé katastrální území obcí (jména vlastníků pozemků, druhy pěstovaných kultur, stav lučních a lesních porostů, vodní plochy v krajině – zaniklé vodoteče, identifikace obecní půdy, orientační přehled o původní parcelaci katastru aj.) Indikační skica Ostrova u Macochy má 20 mapových částí (všechny jsou součástí přílohy). Tyto části nebyly zatím složeny do jedné mapy proto jde hůře porovnat naměřené útvary na této mapě, ale můžeme téměř s jistotou říct, že některé antropogenní útvary byly již v době vyhotovování těchto skic.

Katastrální mapa je v současné době v digitalizované formě (mapa č. 6). Digitalizovaná katastrální mapa byla vyhotovená v roce 2003 obnovou katastrálního operátu.

48

11

VÝSLEDKY

11.1

Výsledky měření

V průběhu zpracování tohoto projektu, v lokalitě Ostrov u Macochy, se naměřilo 146,8 m nezpevněných zídek, 33,9 m rozpadlých zídek, 1658,8 m teras, 944,9 m zpevněných zídek a 2 závrty. Měření proběhlo v období od listopadu 2005 do dubna 2006. Tabulky obsahující naměřené hodnoty délek je součástí této práce jako příloha . Je

možné,

že

při

měření

došlo

k

nepřesnostem,

které

byly

pravděpodobně způsobeny vegetací (koruny stromů a keře), škaredým počasím a mohly tak ovlivnit signál satelitů GPS. Při měření se také mohla projevit umělá nepřesnost vložená do systému GPS. Naměřené hodnoty terénních tvarů se postupně spojily do linií. Tyto línie se odlišily barevně: 1. fialová – nezpevněné zídky 2. červená – rozpadlé zídky 3. žlutá – terasy 4. oranžová – zpevněné zídky 5. červené tečky - závrty

1) Nezpevněné zídky Naměřilo se 10 zídek o celkové délce 146,8 m. Zídky jsou v zachovalém stavu

s minimálním množstvím poškození. Jejich stabilita je však narušena

kořeny okolních náletových stromů a keřů. Naměřená výška zídek se pohybuje kolem 1 – 1,5 m, šířka 0,5 m a délka od 4 až po 38 metrů. Vytvořená mapa s jejich přesnou polohou je součástí této práce jako příloha (fialová barva).

49

Zídky :


č. 1 – 5: délka 4 – 11m, v okolí roste růže šípková a habr,




č. 6: délka 23m, v okolí roste růže šípková, trnka,




č. 7: délka 4,5 m, v okolí porost trnky a habru




č. 8 - 10: délka 14 - 38 m, v těsné blízkosti jsou porosty trnky,

2) Rozpadlé zídky Tyto zídky mají spíše charakter kamenných hromad. Naměřily se 3 zídky o celkové délce 33,9 m. Naměřená výška zídek se pohybuje kolem 0,3 m, šířka 0,4 m a délka od 3 m po 18 metrů. Vytvořená mapa s jejich přesnou polohou je součástí této práce jako příloha (červená barva). Zídky :


č. 1: dékla 11 m, v okolí roste habr, trna a růže šípková,




č. 2 - 3: délka 3 - 18 m, poškozené antropogenními vlivy přilehlé komunikace a kořeny stromů z přilehlého parku,

3) Terasy Z velké části jsou tyto terasy (obrázek 7) prorostlé keři růže šípkové, trnkami a vzrostlými stromy. Naměřilo se 15 teras. Kamenné terasy nesou pozůstatky zídek a jsou součástí luk a polí. Bylo zmapováno celkem 1658,8 m. Jejich délka se pohybuje v rozmezí 26 – 169,5 m. Vytvořená mapa s jejich přesnou polohou je součástí této práce jako příloha (žlutá barva).

Terasy :


č. 1 – 10 : délka 112 – 169,5m, terasy jsou z části porostlé lesem s podrostem růže šípkové

50




č. 11 – 14 : délka 42 – 102m, terasy jsou zanedbané s porostem růže šípkové




č. 15 : délka 26m, terasa se nachází v blízkosti zastavěné plochy proto je ve velice dobrém a zachovalém stavu

4) Zpevněné zídky Naměřených 30 kamenných zídek. Většina se nachází v zastavěné ploše u zahrad, proto jsou tyto zídky velmi zachovalé a čisté. Zídky jsou dlouhé 5 – 93,5m a vysoké 1 – 2 m. Vytvořená mapa s jejich přesnou polohou je součástí této práce jako příloha (oranžová barva).

5) Závrty V katastru obce se nachází závrty. Naměřeno byly 2 závrty. Většinou jsou v polích, které jsou upraveny a vyčistěny od náletových dřevin. Některé se však nacházejí v porostu, špatně dostupné a monitorovatelné (červeně).

51

11.2

Návrh managementu

V místech, kde jsou poškozené kamenné zídky, navrhuji na jejich obnovu použití pouze místních vápencových kamenů nebo tyto zídky rozebrat a znovu postavit do původní minimální délky 25 m, šířky 0,5 m a výšky 0,7 m. V blízkosti zídek navrhuji odstranit kořenové systémy stromů a keřů, které tyto zídky narušují. V případě použití minerálních hnojiv a pesticidů navrhuji zachovat tří metrovou hranici od kamenné zdi, která je důležitou lokalitou ptáků, plazů a malých savců. Návrh ochrany: 1) Nezpevněné zídky


č. 1 - 4

-

patří mezi nejzachovalejší, není nutný zásah, pouze odstranění keřů,




č. 5 – 6

-

je vhodná jejich oprava, vykácení stromů a keřů v délce 3 metrů od kamenné zdi,




č. 7

-

je v dobrém stavu, není nutný zásah, pouze odstranění keřů,




č. 8 - 10

-

je v dobrém stavu, není nutný zásah, pouze odstranění keřů,

Návrh ochrany: 2) Rozpadlé zídky


č. 1 – 3

-

odstranění náletových dřevin a obnova zdí,

52

Návrh ochrany: 3) Terasy -

u všech zmapovaných teras navrhuji odstranění dřevin,

Návrh ochrany: 4) Zpevněné zídky - na většiny zmapovaných zpevněných zídkách se nachází z estetického hlediska nevhodné pokrytí betonovou vrstvou. Proto bych navrhovala odstranění a odkrytí kamenné mozaiky

Návrh ochrany: 5) Závrty -

většina zmapovaných závrtů je dobře zaměřitelná. Některé se však vyskytují v hustém stromovém porostu, proto bych navrhovala odkrytí těchto závrtů ať vynikne jejich krása a historická významnost

53

11.3

Agroenvironmentální opatření V rámci České republiky, na ochranu kamenných zdí, navrhuji navrhnout

agroenvironmentální opatření. Tyto opatření mají za úkol podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Dále podporuje zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržbu krajiny. Agroenvironmentální opatření jsou také součástí programu SAPARD v rámci priority „Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí“, opatření 2.3. „Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny“. Prostřednictvím vybraných pilotních projektů je ověřována realizace principů těchto opatření v praxi, především princip programování (definice priorit, cílů, kritérií atd.) a financování. Zkušenosti z tohoto opatření byly využity při tvorbě agroenvironmentálních opatření v horizontálním plánu rozvoje venkova.

11.3.1 Cíle opatření

Vzhledem

k výsledkům

analytické

části

byla

navržena

následující

podopatření, která budou řešit především: •

zrychlený odtok vody z krajiny

•

problémy eroze půdy

•

podporu ekologické stability krajiny

•

zachování a zvýšení biologické různorodosti na zemědělsky využívané půdě.

54

11.3.2 Předpis opatření A. Podopatření: Ekologické zemědělství

B. Celofaremní podopatření – B1 Péče o ornou půdu – travnaté okraje – B2 Ošetřování travních porostů

C. Podopatření péče o krajinu – C1 Zatravňování orné půdy – C2 Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách – C3 Pěstování meziplodin – C4 Trvale podmáčené louky a rašelinné louky – C5 Oplocení cenných lokalit na pastvinách – C6 Ptačí lokality na TP – C7 Údržba extenzivních sadů – C8 Rozptýlená zeleň – C9 Biopásy

D. Zonální podopatření – D1 Osevní postup v ochranných zónách jeskyní (Moravský kras) – D2 Stabilizace závrtů na orné půdě (Moravský kras) – D3 Ponechání strnišť přes zimu (Moravský kras, České středohoří)

55

11.4

Směrnice MŽP pro poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce 2006 Pro budoucí ochranu kamenných zdí lze využít v rámci České republiky i

Program péče o krajinu.

Předmět podpory Finanční prostředky se přiznávají na tato opatření:

A. Ochrana krajiny proti erozi Sledované cíle : 1.1. snižování ohroženosti půdního fondu erozí tvorbou protierozních opatření, 1.2. zvyšování retenční schopnosti krajiny. Předměty podpory: A 1.

Asanace a stabilizace projevů plošné a rýhové eroze mimo koryta vodních

toků (jedná–li se pouze o preventivní opatření, nikoliv o odstranění následků nevhodného hospodaření nebo užívání):

a) úpravy terénu (zemní práce, násyp zeminy, přemisťování zeminy, meze, drobné poldry). Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena až do 100% podle rozpočtové

části

příslušné

dokumentace.

Konkrétní

výše

finančních

prostředků bude stanovena v závislosti na velikosti území, ochráněného konkrétním opatřením. A 2.

Tvorba biologických protierozních opatření a realizace vymezených a

schválených územních systémů ekologické stability (ÚSES) z geneticky stanovištně odpovídajícího osiva a sadbového materiálu:

a

56

a) zakládání trvalých travních porostů na pozemcích, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí jako TTP (louka, pastvina) do výše příspěvku 10.000,Kč/ha bez DPH za podmínky doložení podání žádosti o změnu druhu pozemku na TTP na katastrální úřad, popř. jsou již v katastru nemovitostí evidovány jako TTP na základě výsledků pozemkových úprav, ale v terénu ke změně druhu pozemku ještě nedošlo, b) zakládání trvalých travních porostů v okolí výsadeb nebo pro účely ochrany vodního toku (infiltrační pásy) do výše příspěvku 12.000,- Kč/ha, c) výsadba liniových porostů a solitérních dřevin na pozemcích mimo les (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby), d) realizace vymezených a schválených územních systémů ekologické stability, ve vybraných případech lze financovat výchovný zásah(probírka) ve výsadbách starších 5 let realizovaných v rámci programu. Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena až do 100 % podle rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek pověřené odborné organizace. O samostatný finanční příspěvek na následnou péči lze žádat do tří let po provedení výsadby dřevin pokud není provedení následné péče na vlastní náklady stanoveno v rozhodnutí jako podmínka pro realizaci příslušného opatření. Finanční příspěvek na následnou péči při založení travního porostu se neposkytuje. Změnu druhu pozemku po provedení zatravnění je příjemce finančních prostředků povinen zanést do katastru nemovitostí do dvou let od přiznání finančních prostředků. Nesplnění této povinnosti je důvodem pro odejmutí poskytnutých finančních prostředků. Finanční prostředky lze přiznat na zakládání trvalého travního porostu pouze tehdy, jestliže se na něj nevztahují dotace Ministerstva zemědělství. B. Udržení kulturního stavu krajiny Sledované cíle: 1.3. udržení kulturního stavu, typického krajinného rázu a základních mimoprodukčních funkcí krajiny, 1.4. omezování nežádoucího šíření chorob na dřevinách,

57

1.5. zavádění ozdravných opatření v intenzívně zemědělsky

využívaných

oblastech, 1.6. podpora přírodě blízkých forem zemědělského hospodaření.

Předměty podpory:

B 1. Vytváření podmínek pro zachování významných biotopů včetně vymezených ptačích oblastí (šetrné kosení travních porostů a rákosin včetně odklízení posečené hmoty v termínu stanoveném orgánem ochrany přírody, extenzívní pastva, obnova skladby lučních společenstev, likvidace náletových dřevin a jiná biotechnická opatření): a) kosení travního porostu a rákosin lehkou mechanizací s vyloučením mulčování do výše 4.000,- Kč/ha bez DPH, zpracování hmoty, svoz a odvezení posečené hmoty podle podmínek stanovených orgánem ochrany přírody, b) ruční kosení do výše příspěvku 14.000,- Kč/ha, zpracování hmoty, svoz a odvezení posečené travní hmoty podle podmínek stanovených orgánem ochrany přírody, c) likvidace křovinného a dřevinného náletu do výše příspěvku 22.000,-. Kč/ha, zpracování hmoty, svoz a odvezení

náletu podle podmínek stanovených

orgánem ochrany přírody, d) extenzívní pastva do výše příspěvku 10.000,- Kč/ha bez DPH, při zvláště ztížených podmínkách může být max. příspěvek zvýšen až o 50 % (zvýšené náklady na dopravu zvířat a vody, stavbu dočasných ohradníků, lokality s nízkou úživností porostu), e) výsadba nelesní zeleně včetně ovocných stromů, především starých a krajových odrůd (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby). Opatření se nevztahuje na výsadbu a obnovu intenzivních sadů, f)

opatření na zlepšování přírodního prostředí zaváděním jiných extenzivních způsobů hospodaření.

58

Při provádění kosení, likvidace náletu a pastvy pokud místně příslušné sběrné místo uzná, že realizace těchto opatření je ztížena zvlášť náročnými přírodními podmínkami (první kosení u dlouhodobě nekosených luk, příliš hustý dřevinný nálet, silně podmáčené louky, silně svažité či kamenité pozemky apod.), je možné finanční příspěvek navýšit až o 50 %. V případě, že místně příslušné místo uzná za vhodné, je nutno náklady na provedená opatření vyčíslit zvlášť na kosení, likvidaci a zvlášť na úklid rostlinné hmoty. V případě, že místně příslušné sběrné místo uzná za vhodné mulčování, je finanční příspěvek snížen o 50 %. Finanční prostředky lze přiznat pouze na opatření, na něž se nevztahují dotace Ministerstva zemědělství. B 2.

Ošetření památných stromů a památných alejí a dalších významných

stromů a alejí: a) ochrana a uchování památných a dalších významných stromů a alejí. Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena do 100 % podle rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek pověřené odborné organizace.

C. Podpora druhové rozmanitosti Sledované cíle: 1.7. ochrana, uchování a obnova druhové rozmanitosti. Předměty podpory : C 1. Podpora ustupujících populací původních rostlinných i živočišných druhů, jejich přirozených společenstev a stanovišť: a) vytváření

speciálních

opatření,

např.

rozrušování

drnu,

prohlubování

a vytváření tůněk a umělých drobných vodních ploch, podpora populací ohrožených rostlinných i živočišných druhů a společenstev,

59

b) změna druhově chudých lučních porostů na geneticky a stanovištně druhově bohaté do výše příspěvku 20.000,- Kč/ha bez DPH, c) vytváření opatření neinvestičního charakteru na zmírnění bariérového efektu komunikací a staveb. Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena do 100 % podle rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek pověřené odborné organizace. C 2.

Opatření k podpoře přírodě blízkého hospodaření v lesích, zejména ve

vymezených a schválených ÚSES a vymezených ptačích oblastech. Pouze na opatření, na něž se nevztahují dotace Ministerstva zemědělství: a) vytváření opatření vedoucích ke zlepšení stavu lesních porostů a jejich stabilizaci, prováděných nad rámec stanovený zákonem o lesích, zejména ve vymezených a schválených ÚSES a vymezených ptačích oblastech. Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena do 100 % podle rozpočtové části příslušné dokumentace a podmínek pověřené odborné organizace.

1