Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 1 OBSAH

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko – analytická část

1

OBSAH OBSAH.......................................................................................................................................................... 1 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY.................................................................... 8 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO ....................................................................................................................... 9 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko........................................................... 9 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko............................... 10 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ ............................................................................... 12 PILÍŘ A – EKONOMIKA ........................................................................................................................ 12 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ........................................................................................................ 12 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví....................................... 12 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců ............................... 12 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců .......... 13 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields ............................................................................ 13 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů.................................... 13 3.1.6 Vývojové trendy ............................................................................................................................ 13 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly.......................................................................................................... 14 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA........................................................................................................... 15 3.2.1 Daňové příjmy v Kč ...................................................................................................................... 15 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč .................................................................................................................. 16 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč ................................................................................................................ 17 3.2.4 Přijaté dotace v Kč........................................................................................................................ 18 3.2.5 Běžné výdaje v Kč ......................................................................................................................... 20 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč................................................................................................................. 21 3.2.7 Financování v Kč........................................................................................................................... 23 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč................................................................................................................... 24 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč ............................................................................................................... 25 3.2.10 Zhodnocení a závěr ..................................................................................................................... 26 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY.............................................. 28 3.3.1 Železniční doprava........................................................................................................................ 28 3.3.2 Silniční doprava ............................................................................................................................ 28 3.3.3 Nehodové úseky............................................................................................................................. 31 3.3.4 Doprava letecká............................................................................................................................. 32 3.3.5 Cyklistická a pěší doprava ........................................................................................................... 32 3.3.6 Vertikální doprava........................................................................................................................ 33 3.3.7 Hraniční přechody ........................................................................................................................ 33 3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob ............................................................................. 33 3.3.9 Závěry a doporučení ..................................................................................................................... 36 3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ......................................................................................... 38 3.4.1 Vodovod a kanalizace ................................................................................................................... 38 3.4.2 Energetika...................................................................................................................................... 40 3.4.2.1 Elektrická energie .................................................................................................................... 40 3.4.2.2 Plynofikace, vytápění............................................................................................................... 40 3.4.3.Obnovitelné zdroje........................................................................................................................ 43 3.4.4 Komunikační systémy................................................................................................................... 43 3.4.5 Závěry ............................................................................................................................................ 45 3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH ....................................................................................................................... 46 3.5.1 Popis současného stavu................................................................................................................. 46


2

3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu ...................... 46 3.5.2.1 Ubytovací zařízení ................................................................................................................... 46 3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií............................................................. 47 3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu ................................................................ 47 3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu.................................................................................... 47 3.5.2.5 Turistická informační centra .................................................................................................... 47 3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář................................................................................................ 47 3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové „akce“ starostů obcí......................................................................... 48 PILÍŘ B - SPOLEČNOST ........................................................................................................................ 51 3.6 B.1 OBYVATELSTVO........................................................................................................................ 51 3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ.................................................................................................... 55 3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání ........... 55 3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání ........................................................................................... 55 3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení.................................................. 56 3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení............................................................................................................................... 57 3.7.2.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání................................................ 58 3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ ...................................................................................................................... 61 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení .............................................................................. 61 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení ................................................................................................ 61 3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení................................................................................................... 61 3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení ...................................................................... 62 3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Západní Českolipsko . 64 3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení ................................................................... 64 3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici.............................................................. 65 3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST.................................................................................................................... 68 3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE........................................................................................ 69 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu ........................................................ 69 3.10.2 Kulturní zařízení......................................................................................................................... 69 3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce.................................................................................. 71 3.10.4 Památkové rezervace .................................................................................................................. 72 3.10.5 Památkové zóny .......................................................................................................................... 72 3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA..................................................................................................... 73 3.11.1 Sportovní zařízení ....................................................................................................................... 73 3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce................................................................................ 74 3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND .................................................................................................. 76 3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST ......................................................................................... 84 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví ............................... 84 3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%)......................................... 84 3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce....................................................................................... 84 3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo 84 3.13.5 Míra nezaměstnanosti................................................................................................................. 84 3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti ........................................................................................... 85 3.13.7 Sezónní nezaměstnanost ............................................................................................................. 85 3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích..................................................................................... 85 PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ............................................................................................................................ 87 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ ...................... 87 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko ............ 87 3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko ................ 87 3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko ...................... 88


3

3.15 C.2 OVZDUŠÍ .................................................................................................................................... 89 3.16 C.3 VODA........................................................................................................................................... 89 3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE ........................................................................................... 90 3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA............................................................................................................. 91 3.18.1 Zvláštní ochrana přírody ........................................................................................................... 91 3.18.2 Obecná ochrana přírody ............................................................................................................ 97 3.18.2.1 Krajinářské aspekty................................................................................................................ 97 3.18.2.2 Územní systém ekologické stability ...................................................................................... 99 3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6) .................................. 99 3.18.2.4 Ochrana dřevin..................................................................................................................... 100 3.18.3 Závěry a doporučení ................................................................................................................. 100 3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY ......................................................................................................... 101 3.19.1 Ložiska nerostných surovin ..................................................................................................... 101 3.19.2 Závěr k problematice surovin.................................................................................................. 102 3.19.3 Produkce komunálního odpadu............................................................................................... 103 3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu.............................................................. 104 3.19.5 Skládky komunálního odpadu ................................................................................................. 107 3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA ............................................................................................................................ 108 3.20.1 Subjekty se zaměřením na EVVO ........................................................................................... 108 3.20.2 Akce se zaměřením na EVVO.................................................................................................. 109 3.20.3 Střediska EVVO........................................................................................................................ 110 3.20.4 Závěr .......................................................................................................................................... 110 3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ..................................................................... 112 3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství..................................................................................... 112 3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání ............................................... 113 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas)................................ 113 3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky.................................................................................. 116 3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny ............................. 118 3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura ...................................................... 121 3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely ....... 121 3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství ............................................................ 122 3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství............................... 123 3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost...................................................... 127 3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost.................................................................... 127 3.21.4.2 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti ............................................................................................................................................................ 128 3.21.5 Rybářství, rybníkářství ............................................................................................................ 130 3.21.6 Závěry a doporučení ................................................................................................................. 131 3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................. 133 PILÍŘ D – SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH ........................................................................................... 134 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ................................................................ 134 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE .................................................................... 134 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ ..... 135 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21............................................................................................................... 136 3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY ........................................................... 136 3.27.1 Nadřazená ÚPD......................................................................................................................... 136 3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí ........................................... 137 3.27.3 Rozvojové programy................................................................................................................. 138 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků................................................................................................. 138


4

3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí........................................... 139 3.27.4 Závěry a doporučení ................................................................................................................. 140 3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ........................................................................ 142 3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad .............................................................................................. 142 3.28.2 Příslušný finanční úřad ............................................................................................................ 142 3.28.3 Příslušná matrika...................................................................................................................... 143 3.28.4 Příslušný pracovní úřad ........................................................................................................... 143 3.28.5 Příslušný stavební úřad ............................................................................................................ 143 3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR ................................................................................... 143 3.28.7 Působnost hasičů ....................................................................................................................... 143 3.28.8 Působnost záchranné služby .................................................................................................... 144 3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE .......................................................................... 145 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy .............................................................. 145 3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti .................................................... 146 3.29.3 Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru ................................................................................................................................................. 147 4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA ........................................................................................................ 149 4.1 Silné stránky ................................................................................................................................... 149 4.2 Slabé stránky .................................................................................................................................. 149 4.3 Příležitosti ....................................................................................................................................... 150 4.4 Hrozby............................................................................................................................................. 151 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO ...................................................................................................................................... 152 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO ...................................................................................................................................... 154 6.1 Rozdrobenost sídelní struktury .................................................................................................... 154 6.2 Doprava........................................................................................................................................... 154 6.3 Vzdělanostní struktura.................................................................................................................. 155 6.4 Nezaměstnanost.............................................................................................................................. 155 6.5 Cestovní ruch.................................................................................................................................. 155 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO ................................................................................................................... 156 7.1 Technická infrastruktura.............................................................................................................. 156 7.2 Ekonomická základna ................................................................................................................... 156 7.3 Těžba nerostných surovin a staré ekologické zátěže .................................................................. 157 7.4 Ostatní lokální a specifické problémy .......................................................................................... 158 PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY .............................................................................. 159 PŘÍLOHA Č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA .............................................................. 166 PŘÍLOHA Č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT............................................................... 170 PŘÍLOHA Č.4: TABULKY A GRAFY................................................................................................. 175


Přehled použitých zkratek AČR ANNOLK AOPK BD BTPM CBA CZT ČD ČOV ČR ČSÚ DDM DP DPS EAO EIC ERDF ESF EU EVVO GIS HSO CHLÚ CHOPAV IDS KČT KES KEZ KN KOPK KPSE KSS LK k.ú. KÚLK LČR LFA LK LQ MČ MČOV

Armáda České republiky Asociace neziskových organizací Libereckého kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Bytový dům Bez tržní produkce mléka Cost – Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) Centrální zásobování teplem České dráhy Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Ekonomicky aktivní obyvatelé Ekologické informační centrum Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Geografický informační systém Hospodářsky slabé oblasti Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný dopravní systém Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Kontrola ekologického zemědělství Katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje Krajská správa silnic Libereckého kraje Katastrální území Krajský úřad Libereckého kraje Lesy České republiky (státní podnik) „Less favoured areas“ = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými podmínkami Liberecký kraj Koeficient lokalizace Místní část Malá čistírna odpadních vod

5


MěÚ m.j. MK MMR MP MPSV MR MSP MŠ MŠMT MZE MŽP NN NNO NPR OA OKEČ ORP OS OSN COPNI OÚ PHM POH POV PP PPP PPŽP PR PRVKÚK PSP ČR PUPFL RD RP SCZT SFŽP SLDB SOŠ SROP SŠ SZP TIC

Městský úřad Mimo jiné Místní komunikace Ministerstvo pro místní rozvoj Městská policie Ministerstvo práce a sociálních věcí Mikroregion Malé a střední podnikání Mateřská škola Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Nízké napětí Nevládní nezisková organizace Národní přírodní rezervace Osobní automobily Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Občanské sdružení Classification of the Purposes of Non-Profit Institutions (Odvětvová klasifikace nevýrobních činností) Obecní úřad Pohonné hmoty Plán odpadového hospodářství Program obnovy venkova Přírodní památka Public Private Partnership Program péče o životní prostředí Přírodní rezervace Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN „lesní pozemky“) Rodinný dům Regulační plán Systém centrálního zásobování teplem Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Střední odborná škola Společný regionální operační program Střední škola Společná zemědělská politika Turistické informační centrum

6


TJ TKO TTP TUV ÚP ÚPD ÚPN VÚC ÚPN VÚC LK ÚPO ÚPP UR US ÚSES ÚZIS VKP VLS VN VPS VŠ VVN VVP ZCHÚ ZO ZPF ZŠ ZUŠ ZZS ŽP

Tělovýchovná jednota Tuhý komunální odpad Trvalé travní porosty luk a pastvin Teplá užitková voda Úřad práce Územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje Územní plán obce Územně plánovací podklad Udržitelný rozvoj Urbanistická studie Územní systém ekologické stability Ústav zdravotnických informací a statistiky Významný krajinný prvek Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) Vysoké napětí Veřejně prospěšná stavba Vysoká škola Velmi vysoké napětí Vojenský výcvikový prostor Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) Zastupitelstvo obce Zemědělský půdní fond Základní škola Základní umělecká škola Zdravotní záchranná služba Životní prostředí

7


8

1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny v rámci tvorby dlouhodobého dokumentu - Strategie rozvoje Libereckého kraje, která byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK, ze dne 22. ledna 2002. Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti byly vymezeny na základě čtyř ukazatelů, které byly, v souvislosti s tvorbou Programu rozvoje kraje a novým vymezením hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, rozšířeny o další dva ukazatele hodnotící kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o: • míra nezaměstnanosti (v %; k 31.12. 2002 a 30.6. 2003) • intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel; k 1.3. 2001) • daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele; k r. 2000) • hustota zalidnění (počet obyvatel na km2; k 1.3. 2001) • podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách (podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, v %; k 1.3. 2001) • podíl obyvatelstva bez maturity (podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let, v %; k 1.3. 2001) Novější údaje nebyly pro sledované údaje k dispozici. Při hodnocení míry nezaměstnanosti byly použity dva časové horizonty (31.12.2002 a 30.6.2003), z důvodu podchycení sezónních prací a nezaměstnaných absolventů škol. Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje – Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, Centrální Semilsko a Západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/RK a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uvedena v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, …)


9

2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko Hospodářsky slabá oblast Západní Českolipsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Západní Českolipsko je tvořena 25 obcemi: Blatce, Blíževedly, Dubá, Holany, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Luka, Nový Oldřichov, Provodín, Prysk, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Stružnice, Stvolínky, Tachov, Tuhaň, Volfartice, Vrchovany, Žandov a Ždírec. Takto vymezený region se celý nachází v okrese Česká Lípa. Do HSO Západní Českolipsko zasahují dva správní obvody obce s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně (Česká Lípa a Nový Bor) a 3 obvody pověřených obecních úřadů (Česká Lípa, Doksy a Nový Bor). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Západní Českolipsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1. Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Západní Českolipsko Obec HSO Západní Českolipsko Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec

Okres Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa

Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Nový Bor Česká Lípa Nový Bor Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Nový Bor Nový Bor Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa

Pověřený obecní úřad Doksy Česká Lípa Doksy Česká Lípa Česká Lípa Doksy Nový Bor Česká Lípa Nový Bor Česká Lípa Česká Lípa Doksy Česká Lípa Česká Lípa Nový Bor Nový Bor Doksy Česká Lípa Česká Lípa Doksy Doksy Česká Lípa Doksy Česká Lípa Doksy


10

2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Západní Českolipsko Ukazatel Rozloha (km2) Počet obyvatel (k 31.12.2004) Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km2) Věková struktura obyvatel (v %, k 31.12.2004) Obyvatelstvo ve věku 0-14 Obyvatelstvo ve věku 15-59 Obyvatelstvo ve věku 60+ Index stáří k 31.12.2004 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (k 1.3.2001, v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel (k 1.3.2001, v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno jako podíl celkového počtu registrovaných nezaměstnaných ku ekonomicky aktivním obyvatelům) Podíl zemědělské půdy na celkové výměře (v %) Délka silnic I.třídy v km na 1 km2 (2003) Délka silnic II.třídy v km na 1 km2(2003) Délka silnic III.třídy v km na 1 km2(2003) Domy úhrnem (k 1.3.2001) Byty úhrnem (k 1.3.2001)

HSO Západní Českolipsko 360,3 17 253 48

Liberecký kraj 3 162,9 427 563 135

16,0 68,6 15,4 0,96 3,0

15,7 67,2 17,1 1,09 7,04

52,1

48,8

10,5

8,5

52,3 0,107 0,128 0,495 5 159 7 605

44,5 0,116 0,154 0,513 84 883 189 241

Území hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko má celkovou rozlohu 360,3 km2, což představuje více než 11 % rozlohy Libereckého kraje. K 31.12.2004 žilo na území obcí HSO Západní Českolipsko 17 253 obyvatel, což představuje 4 % obyvatel celého kraje. Hustota zalidnění v HSO Západní Českolipsko je tedy velmi výrazně nižší než v Libereckém kraji- dosahuje pouhých 35 % průměru celého kraje. Důvodem nízké hustoty zalidnění je velmi výrazně venkovský charakter oblasti. Z 25 obcí má pouze Kamenický Šenov téměř 4 000 obyvatel a další 3 obce mezi 1 000 a 2 000 obyvatel. Jih a jihozápad oblasti navíc zaujímá velmi slabě zalidněné Kokořínsko. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Západní Českolipsko poněkud příznivější věkovou strukturu obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je o trochu vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku, což potvrzuje i hodnota indexu stáří, která je nepatrně nižší než 1. Mezi jednotlivými obcemi však existují velmi vysoké rozdíly (blíže viz kapitola 3.6 B.1). V Libereckém kraji je podíl obyvatel v předproduktivním věku nižší než ve věku poproduktivním, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří, která je vyšší než 1. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Západní Českolipsko o více než polovinu nižší než v Libereckém kraji. Nepříznivá vzdělanostní struktura je způsobena zejména venkovským charakterem oblasti a periferní polohou, tedy vzdáleností od hlavních center osídlení. Pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele je zde minimální množství pracovních příležitostí, kde by mohli uplatnit svou kvalifikaci. Tato situace společně s vyšší mírou nezaměstnanosti rovněž podporuje trend odchodu mladých vysokoškoláků do míst s lepším pracovním uplatněním. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Západní Českolipsko o 3,3 procentního bodu vyšší než v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích


11

HSO Západní Českolipsko 10,5 %, což je o 2 procentní body více než v celém kraji. Nezaměstnanost se v červenci 2005 pohybovala od 4,9 % v obci Kozly do 23,1 % v obci Tachov. Celkem v osmi obcích byla míra nezaměstnanosti vyšší než 10 % a ve 4 obcích byla nezaměstnanost vyšší než 15 %. Všechny obce s nezaměstnaností nad 15 % však mají méně než 150 obyvatel. Proto nezaměstnanost výrazně nepřekračuje krajský průměr. Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze obcí HSO Západní Českolipsko je vyšší v porovnání s celkovým podílem v Libereckém kraji. Mezi jednotlivými obcemi však existují velmi výrazné rozdíly. V obci Tachov představuje zemědělská půda 77 % rozlohy, v obci Prysk jen 23 % rozlohy. Hustota dopravní sítě silnic 1. a 2. třídy je srovnatelná s průměrnou hustotou v Libereckém kraji. Oblastí prochází 4 silnice 1.třídy (I/9, I/13, I/15 a I/38) a 7 silnic 2.třídy. Hustota dopravní sítě silnic 3. třídy je v HSO Západní Českolipsko téměř totožná s celým krajem. V HSO Západní Českolipsko je postaveno 6,1 % ze všech domů v Libereckém kraji. Výrazně vyšší podíl ve srovnání s počtem obyvatel je způsoben velkým množstvím trvale neobydlených domů, které jsou využívány k rekreačním účelům. Podíl bytů v HSO Západní Českolipsko na úhrnu celého kraje odpovídá podílu obyvatelstva. V HSO Západní Českolipsko je velmi roztříštěná sídelní struktura. Ve 13 obcích z 25 žije méně než 500 obyvatel, navíc mnohé obce sdružují větší množství sídel (nejvíce obec Dubá- 20 sídel). Tento stav s sebou přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování například dopravní a technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti, občanské vybavenosti atd.


12

3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A – EKONOMIKA 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví pomocí výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1, pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence potenciálního klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 – 1,15 (Webové stránky Agentury CzechInvestu (Průvodce klastrů – online) – www.czechinvest.org). Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: • Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu. Na základě toho bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji, a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím. • Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětví dle OKEČ, vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a obchodu a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců a jejich hlavní podnikatelská činnosti nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovala pouze obec Provodín, u ní byla tedy provedena analýza lokalizačních koeficientů, viz tabulka č. Ta-A.1.1 v příloze č. 6. • U všech obcí Západního Českolipska byla dále provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Lze konstatovat, že odvětví, která je možné zahrnout pod služby, tedy obchod, pohostinství a služby samotné se na ekonomických činnostech Západního Českolipska podílí cca 40 %. Na základě Paretovy analýzy bylo pak zjištěno, že nejvýznamnějšími odvětvími v těchto obcích jsou odvětví G-obchod, F-stavebnictví, A-zemědělství, K-služby, DI – průmysl skla, keramiky a porcelánu, H-pohostinství a DJ-výroba kovů a hutních výrobků, ve zkoumané oblasti Západního Českolipska se jedná o 82 % podíl uvedených odvětví. Konkrétně v těchto sedmi odvětvích podniká shodně ve všech obcích s výrazným podílem zpracovatelského průmyslu, a to především průmyslu skla, keramiky a porcelánu, cca 70 až 90 % podnikatelů, viz příloha č. 6 tabulka č. Ta-A.1.2.

3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.3 v příloze č.6. Západní Českolipsko vykazuje největší počet drobných podniků. Celkový počet podniků je 3 375, nejvíce se jich nachází v Kamenickém Šenově- 803.


13

3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.4 v příloze č. 6. Lze konstatovat, že v regionu Západní Českolipsko výrazně převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání dle Zákona o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v novel. znění, viz obr. A.1.1 přílohy č. 6. Významným přínosem je samozřejmě podpora malého a středního podnikání ze strany státu formou legislativního rámce či dotací pracovních míst pro absolventy. Výstražným faktorem v oblasti hospodářského rozvoje Západního Českolipska je výskyt firem v konkursu převážně ve sklářském odvětví. Kromě zvyšování nezaměstnanosti je zde i zvýšené nebezpečí možného výskytu lokalit typu brownfields. Mezi významnější ekonomické subjekty patří: Severosklo Kamenický Šenov s.r.o. Sklárny Bratři Jílkové, s.r.o., Kamenický Šenov PRECIOSA - LUSTRY, a.s., Kamenický Šenov Provodínské písky a.s., Provodín

3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Západního Českolipska se nachází z hlediska počtu cca 3 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji. V HSO Západní Českolipsko lze předpokládat, že by si s problematikou brownfields měl poradit „trh“ sám, např. formou podpory klastrů a klastrových iniciativ (zlepšení podnikatelského prostředí regionu). Výjimkou je zámek Stvolínky, kde by bylo vhodné regeneraci brownfields podpořit. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v příloze č. 6 tabulka č. Ta-A.1.5.

3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v HSO Západní Českolipsko se z celkového počtu 3375 firem evidovaných v Databázi Albertina (Praha 2004) nachází pouze čtyři firmy se zahraniční účastí, nejvýznamnější z nich je P R O G R E W s.r.o. IČ 49902245, Hermann Grewer Spedition GmbH & Co. KG. SRN (50% obchodní podíl) společně s 50% obchodním podílem Provodínských písků, a.s. ČR.

3.1.6 Vývojové trendy V rámci stimulace rozvoje regionu lze nahlížet na identifikovanou hospodářsky slabou oblast Západního Českolipska jako na tři oblasti: Průmyslovou oblast nacházející se mezi Českou Kamenicí a Českou Lípou, tedy obce jako: Kamenický Šenov, Nový Oldřichov, Volfartice, Stružnice, Žandov až Provodín. V této oblasti by měla být jednou z hlavních priorit podpora seskupení odvětví, tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu, s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2006) dochází k podpoře vzniku klastrů pro urychlení regionálního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru a státu. V příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.1.6 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z obce Západního Českolipska do klastrových iniciativ. V Libereckém kraji se jedná


14

především o odvětví sklářského a potenciálně strojírenského průmyslu. Další firmy by se mohly zapojit do klastru v rámci infrastruktury (měkké a tvrdé), či v oblasti poskytování služeb. Oblast s možností poměrně neznámé a přitom velice zajímavé krajiny, přírodních krás a historických památek v údolí Robečského potoka a Stvolínské nivy. Jedná se o oblast na západě ohraničenou obcí Kravaře, dále např. Stvolínky, Blíževedly, Holany. V těchto obcích by po vzoru nedaleké obce Zahrádky bylo vhodné využít přírodních krás (roubené domky ve skalách kolem Robečského potoka, naučné stezky), opravit zámek ve Stvolínkách (rovněž tak i vyhořelý zámek v Zahrádkách) a umožnit tak růst podnikatelských možností v oblasti volno-časových aktivit. Oblast tvoří obce, které jsou na území již existujícího turistického ruchu mezi obcemi Úštěk a Doksy v CHKO Kokořínsko, tedy: Tuhaň, Dubá, Luka, atd. V těchto obcích lze doporučit zaměření podnikatelských aktivit směrem na ekoturistiku. Jedná se o formu cestovního ruchu zaměřenou na poznávání přírody, která je orientovaná na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí bez narušení samotným cestovním ruchem. Pasivita v oblasti přijímání opatření ke zlepšení situace místní ekonomiky by mohla vést k zániku stávajících a neexistenci nových ekonomických subjektů s příslušným dopadem na místní zaměstnanost a tedy i ekonomickou situaci zdejšího venkovského prostoru.

3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Západní Českolipsko, dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, tato byla aktualizována v roce 2004 Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields – neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Provedená analýza HSO Západní Českolipsko dle výše uvedených indikátorů ukázala, že daná oblast vykazuje nízký zájem zahraničních investorů o podnikání a nedostatečný počet stabilizovaných, zejména velkých, podnikatelských příležitostí. V celkovém počtu podnikatelských subjektů silně převažují (98 %) drobní podnikatelé, tj. s počtem do 10 zaměstnanců. Tento stav však nemusí být klasifikován, s ohledem na zaměření HSO směrem k průmyslu skla, keramiky a porcelánu, jako negativní. V celé oblasti silně chybí větší počet strategických investorů (ať už tuzemských nebo zahraničních). Lze však předpokládat, že se tento stav zahájenou klastrovou iniciativou v oblasti Sklářského klastru změní. Problémem oblasti je zánik podnikatelských subjektů, převážně v tradičních odvětvích (zemědělství, textilní průmysl). V regionu Libereckého kraje existuje vysoká tradiční úroveň odborného středního a vysokého školství orientovaného na sklářské, bižuterní i strojírenské odvětví. Ekonomická situace podnikatelských subjektů v Libereckém kraji je při srovnání s celou Českou republikou na dobré úrovni, což je patrné i z vývoje zaměstnanosti pomocí koeficientu lokalizace (LQ). Zhruba tři čtvrtiny pracovníků odvětví zaměstnává šest největších společností v Libereckém kraji. Oproti tomu drobné a malé firmy, které jsou často závislé na těchto velkých firmách, se často nedokáží mezi sebou spojit, komunikovat a spolupracovat. Poslední, ale neúspěšná, snaha o spojení malých a středních firem formou založení Sklářského cechu byla v roce 2003. Možností jak tuto situaci malých a středních firem vyřešit je již zmíněná iniciace založení sklářského klastru, podporující spolupráci malých a středních podniků, výzkumných a vzdělávacích institucí. Pozitivy oblasti jsou silně proexportně orientované odvětví sklářského průmyslu v části území, dostupnost výrobních faktorů (zejména kvalifikované pracovní síly), tradice odvětví a zaměření na produkty s vyšší přidanou hodnotou a vysoká inovační kapacita. Slabinou je silná závislost na proexportně orientovaném odvětví sklářského průmyslu, který velmi citlivě vnímá kurz české koruny. V případě příliš silné měny je nebezpečím riziko recese celého odvětví s významným dopadem na zaměstnanost. Lze konstatovat, že výsledky analýzy rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západního Českolipska jsou velice podobné a současně propojené s hospodářsky slabou oblastí Cvikovsko.


15

3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost municipalit; předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit. Při výpočtu jednotlivých indikátorů se vycházelo z podkladů předaných Krajským úřadem Libereckého kraje (Odbor hospodářského a regionálního rozvoje, zpracované poradenskou firmou Res Perita Consulting). Poskytnutá data za roky 2000 – 2004 vyjadřovala skutečnost. Data za roky 2005 – 2008 vyjadřovala plánované hodnoty a z tohoto důvodu tato data nebyla při zpracování použita. . Údaje za Liberecký kraj nebyly bohužel k dispozici. Jedno kritérium pro vymezení hospodářky slabé oblasti je daňová výtěžnost na jednoho obyvatele. Z toho důvodu byla mezi sledované indikátory zařazena i oblast veřejné ekonomiky.

3.2.1 Daňové příjmy v Kč Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: daně z příjmů, daně ze zboží a služeb, místní a správní poplatky, majetkové daně. Tabulka č. Ta-A.2.1: Daňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy

2001 426 3 184 11 688 2 874 3 475 1 738 596 4 163 25 368 538 3 492 610 2 863 2 979 2 148 6 701

2002 463 3 399 12 276 3 411 3 445 1 572 629 4 401 22 262 691 3 958 568 3 409 4 522 2 433 6 886

2003 818 3 774 13 314 3 358 3 879 1 951 712 4 688 26 270 833 4 493 774 3 673 4 630 2 499 7 483

2004 618 4 000 14 781 3 478 5 216 2 276 1 188 5 443 31 283 793 4 705 725 4 051 5 398 2 576 9 079


Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Celkem

671 4 527 1 480 745 1 923 2 743 461 13 204 550 99 147

787 5 313 1 578 834 1 818 3 416 494 10 477 608 99 650

797 6 163 1 643 1 048 1 878 3 638 519 11 605 724 111 164

16

885 6 198 1 594 1 106 2 518 4 630 561 12 476 768 126 346

Zdroj: Krajský úřad Liberec – Res Perita Consulting Propočty: vlastní

Z tabulky č. Ta–A.2.1 vyplývá, že v hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko dochází v jednotlivých letech k postupnému růstu daňových příjmů. V roce 2004 byly daňové příjmy o 27 199 tis. Kč vyšší než v roce 2001, což představuje nárůst daňových příjmů o 27 %. V absolutních částkách nejvyšších daňových příjmů dosahují čtyři nejlidnatější obce – Dubá, Kamenický Šenov, Skalice u České Lípy a Žandov. Průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele za rok 2004, která je uvedena v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-2.16 činila v HSO Západní Českolipsko 7 422,- Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykázaly v roce 2004 Blatce (10 842,- Kč), Tachov (10 738,- Kč) a Chotovice (9 138,- Kč). Daňová výtěžnost na jednoho obyvatele v ostatních obcích v HSO Západní Českolipsko je velmi podobná. Potvrzuje se tak princip solidarity zákona o rozpočtovém určení daní, který určuje způsob jejich transferu územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Z poskytnutých dat lze dále vyvodit, že největší podíl na daňových příjmech je tvořen daní z příjmů. Celkový růst daňových příjmů byl způsoben především nárůstem tohoto typu daní. Ostatní součásti daňových příjmů ve sledovaných letech nevykazovaly podstatných změn. Celkový přehled daňových příjmů za HSO Západní Českolipsko je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5.

3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů municipálních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny těmito položkami: příjmy z municipálního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), příjmy z vlastní činnosti, uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), správní municipální poplatky za úkony, přijaté úroky, transfery od jiných subjektů (např. dary). Tabulka č. Ta-A.2.2: Nedaňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice

2001 91 331 4 211 568 1 829 309 60

2002 110 372 3 985 506 1 945 715 92

2003 246 347 4 653 1 356 1 408 431 169

2004 193 407 4 905 991 1 197 608 145


Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Celkem

1 543 17 757 60 2 894 93 657 2 865 1 476 2 856 559 1 728 185 337 1 538 686 221 2 277 34 45 165

3 423 13 991 60 2 401 141 3 073 2 572 1 863 3 642 402 1 609 178 498 1 164 427 207 2 341 45 45 762

8 249 3 290 50 2 224 127 556 2 333 600 3 173 194 978 145 298 689 606 238 1 363 44 33 767

17

922 7 002 23 2 009 141 894 2 494 677 2 525 888 656 182 310 527 469 339 1 085 129 29 718


Přehled nedaňových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.2, ze které vyplývá, že v průběhu let 2001 až 2004 došlo k následujícímu vývoji: nedaňové příjmy v roce 2002 nepatrně stouply oproti roku 2001 a od roku 2002 dochází v jednotlivých letech k jejich poklesu. Ve sledovaných letech došlo k výraznému poklesu ve velikosti nedaňových příjmů v obci Kamenický Šenov (v roce 2002 nedaňové příjmy byly ve výši 17 757 tis. Kč a v roce 2004 ve výši 7 002 tis. Kč), ostatní obce vykazují za sledované období minimální změny ve velikosti nedaňových příjmů. Největší část nedaňových příjmů v jednotlivých obcích tvoří příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmů. Celkový přehled nedaňových příjmů je za HSO Západní Českolipsko uveden v tabulce č. Ta - A.2.5. V roce 2004 činily nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Západní Českolipsko 1 746,-- Kč (přehled průměrných nedaňových příjmů na jednoho obyvatele za rok 2004 po jednotlivých obcích je zpracován v příloze č. 6 v tabulce č. Ta- A.2.16). Nejvyšší nedaňové příjmy (více než průměr za celou oblast) vykazuje obec Skalka u Doks (6 938,-- Kč). Nejnižší nedaňové příjmy dosahují obce Kozly (200,-- Kč), Žandov (573,-- Kč), Stvolínky (630,--Kč), Blíževedly (644,-- Kč), Stružnice (782,-- Kč) a Volfartice (788,--Kč).

3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů municipálních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: z vlastních příjmů: z prodeje majetku z prodeje podílů emisí cenných papírů (dluhopisů).


18

Tabulka č. Ta-A.2.3: Kapitálové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Celkem

2001 280 40 1 459 14 819 66 0 503 2 134 0 196 196 211 1 381 276 2 734 392 614 128 20 240 408 233 667 0 13 011

2002 1 296 194 1 785 309 720 724 54 738 10 248 95 162 29 1 262 2 033 256 2 481 44 1 458 140 100 86 1 485 168 1 194 0 27 061

2003 310 7 1 004 582 3 115 765 1 798 12 422 106 264 0 882 325 625 2 295 454 1 130 72 100 151 373 4 245 62 26 092

2004 221 214 1 422 1 062 1 075 221 0 405 11 417 66 205 0 873 0 753 3 448 143 1 821 142 58 31 187 24 494 24 24 306


Přehled kapitálových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.3. Rozdílné hodnoty mezi jednotlivými obcemi i v jednotlivých letech lze vysvětlit samotným charakterem těchto příjmů, které jsou z největší části tvořeny prodejem obecního majetku. Pokud obec prodá svůj majetek, v krátkém časovém horizontu si zvýší kapitálové příjmy, ale v dlouhodobém horizontu se bude muset bez těchto příjmů obejít, neboť tak ztrácí možnost budoucích příjmů z pronájmů. Nejvyšší kapitálové příjmy v letech 2001 až 2004 vykázaly dvě z populačně největších obcí Kamenický Šenov a Skalice u České Lípy. Průměrný kapitálový příjem na jednoho obyvatele za HSO Západní Českolipsko v roce 2004 činil 1 428,-- Kč (podrobněji uvedeno v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.16). Nejvyšší průměrné kapitálové příjmy na jednoho obyvatele dosahují v roce 2004 obce Blatce (3 877,--), Skalice u České Lípy (2 873,--) a Kamenický Šenov (2 803,--). Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů a podrobnějších informací o jednotlivých obcích..

3.2.4 Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají jsou peněžní transfery – dotace. Tyto dotace jsou:


19

kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí, stavby veřejné spotřeby – školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.; specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek apod.; dotace ze státních fondů – jedná se o přísně účelové dotace; další druhy dotací. Tabulka č. Ta-A.2.4: Přijaté dotace v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Celkem

2001 2 391 10 409 647 1 656 256 2 1 137 110 381 2 1 557 123 179 533 429 1 482 223 829 521 585 1 405 1 084 203 1 288 2 135 326

2002

2003

47 -729 12 253 640 3 735 111 48 960 78 472 50 1 329 82 5 977 246 6 116 7 014 217 400 91 230 742 285 170 1 337 118 119 941

6 862 19 086 2 537 11 274 245 17 22 229 99 309 8 7 157 113 2 669 1 473 3 841 8 123 89 15 797 1 009 260 718 1 864 196 8 164 125 207 171

2004 49 851 16 458 2 328 8 201 225 31 8 114 42 776 23 7 861 116 4 948 1 366 4 074 6 741 147 2 413 242 311 506 3 542 271 8 131 222 119 947


Přehled o výši dotací v jednotlivých letech po jednotlivých obcích uvádí tabulka č. Ta-A.2.4. Z uvedené tabulky je zřejmé, že výše dotací v jednotlivých obcích je různě vysoká. Velký podíl tvoří dotace většinou účelově vázané na jednotlivé akce, čímž lze také vysvětlit jejich značné výkyvy jak v čase, tak i mezi jednotlivými obcemi. Celkově převažují dotace neinvestičního charakteru. Nejvyšší dotace v absolutních částkách získávají nejlidnatější obce Kamenický Šenov a Dubá. Hospodářsky slabá oblast Západní Českolipsko vykazuje v roce 2004 dotace na jednoho obyvatele ve výši 7 046,-- Kč. Nejvyšší dotace na jednoho obyvatele dosahují obce Horní Police (12 715,-- Kč), Jestřebí (10 538,-- Kč), Kamenický Šenov (10 502,-- Kč), Kravaře (10 828,-- Kč) a obec Provodín (10 582,-- Kč). Nejnižší příjmy dotací na jednoho obyvatele vykazují obce Kozly (200,-- Kč), a Chotovice (238,-- Kč). Podrobněji viz příloha č. 6, tabulka č. Ta-A.2.16.


20

Tabulka č. Ta-A.2.5: Přehled celkových příjmů za HSO Západní Českolipsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

2001 99 147 45 165 135 326 279 638 13 011 292 649

2002 99 650 45 762 119 941 265 353 27 061 292 414

2003 111 164 33 767 207 171 352 102 26 092 378 194

2004 126 346 29 718 119 947 276 011 24 306 300 317


Tabulka č. Ta-A.2.6: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2004 za HSO Západní Českolipsko Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

2001 33,9 15,4 46,2 95,6 4,4 100

2002

2003 34,1 15,6 41,0 90,7 9,3 100

2004 29,4 8,9 54,8 93,1 6,9 100

42,1 9,9 39,9 91,9 8,1 100


Z výše uvedených tabulek č. Ta-A.2.5 a Ta-A.2.6 je patrné, že běžné příjmy i celkové příjmy v letech 2001 až 2004 mají kolísavý trend. Tento vývoj je především ovlivněn výší poskytnutých dotací, které tvoří nejvýznamnější příjmovou položku, jelikož jejich podíl tvoří až padesát procent rozpočtu. Daňové příjmy tvoří celkově třetinu a až dvě pětiny celkových příjmů a kapitálové příjmy tvoří pouze doplňkovou část rozpočtu.

3.2.5 Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů municipálních rozpočtů. Přehled velikosti běžných výdajů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.7. Tabulka č. Ta-A.2.7: Běžné výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice

2001 753 3 704 26 639 4 393 6 829 2 769 451

2002 851 3 051 26 486 4 789 6 824 2 367 860

2003 926 4 702 36 790 7 832 13 324 3 427 768

2004 1 027 6 086 31 180 7 564 14 542 2 534 739


Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Celkem

6 105 138 332 479 8 038 969 3 195 4 329 2 625 8 729 1 504 5 800 1 981 1 358 4 537 3 963 992 12 207 300 250 981

6 587 42 545 684 8 037 964 4 137 4 984 2 866 9 625 1 311 5 780 1 652 1 228 4 102 4 051 869 11 178 537 156 365

12 774 53 215 1 327 13 473 1 005 5 557 6 870 5 779 17 421 1 012 9 086 3 986 1 584 3 270 5 546 1 131 19 621 736 231 162

21

15 046 53 666 1 031 13 780 767 6 152 7 388 7 522 16 019 1 378 8 845 2 268 1 352 2 884 5 757 1 221 18 831 818 228 397


Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 mají kolísavý trend. Z údajů, které byly k dispozici lze zjistit, že největší podíl na výdajích tvoří výdaje na materiál, energii a služby. Tato položka zaznamenává v jednotlivých letech mírně vzestupný trend, který je z největší pravděpodobností způsoben růstem cen (především cen materiálů a služeb). V roce 2001 HSO Západní Českolipsko vykázalo nejvyšší běžné výdaje za sledované období a naopak v roce 2002 byly běžné výdaje nejnižší za sledované období. Tento pokles v roce 2002 byl způsoben velkým poklesem běžných výdajů v obci Kamenický Šenov, kde výdaje klesly o 95 787 tis. Kč oproti roku 2001. Nejvyšší běžné výdaje vykazují obce s nejvyšším počtem obyvatel- Kamenický Šenov a Dubá. Nejnižší výdaje pak logicky vykazují některé nejméně lidnaté obce- Ždírec, Luka a Chotovice. Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko za rok 2004 činí 13 417,-- Kč (podrobněji uvedeno v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.2.18). Největší průměrný výdaj (více než průměr za celou oblast) na jednoho obyvatele vykazují obce Horní Police (22 546,--Kč), Jestřebí (19 540,--Kč) a Prysk (19 538,--Kč), nejnižší pak vykazuje obec Chotovice (5 685,-- Kč).

3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2000 až 2004 jsou zpracovány v tabulce č. Ta-A.2.8.


22

Tabulka č. Ta-A.2.8: Kapitálové výdaje v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Celkem

2001 1 054 140 688 0 1 279 62 167 1 040 26 205 0 706 0 336 2 222 479 15 453 188 1 059 0 1 109 458 148 0 1 886 0 54 679

2002 988 29 1 467 546 4 108 0 0 3 381 83 497 0 585 0 17 034 209 11 465 13 168 538 4 402 55 270 0 692 0 5 690 0 148 124

2003 276 22 1 895 184 6 535 50 21 30 698 96 705 1 645 0 3 439 53 3 588 5 126 25 21 710 0 7 275 23 0 5 105 429 176 812

2004 89 25 5 378 774 1 265 0 74 703 72 307 0 0 0 2 926 1 544 95 3 912 1 023 1 365 50 469 90 1 623 0 976 151 94 839


Z poskytnutých dat lze určit, že kapitálové výdaje byly nejvíce používány na nákup majetku a podílů. Ostatní položky představují doplňkovou složku kapitálových výdajů. Z tabulky č. Ta-A.2.8 je zřejmé, že ve sledovaných letech docházelo k velkým výkyvům v objemu kapitálových výdajů. Mezi jednotlivými obcemi existují velké rozdíly nejen v objemu těchto výdajů, ale i ve vývoji v čase, což je způsobeno jejich vázáním na konkrétní investiční akce. Nejvyšší kapitálové výdaje v roce 2004 vykázaly dvě nejlidnatější obce Kamenický Šenov a Dubá. Nejnižší kapitálové výdaje vykazují obce Blíževedly, Stvolínky a Chotovice. Nulové kapitálové výdaje vykazují obce s nízkým počtem obyvatel Kozly, Luka a Vrchovany. Průměrný kapitálový výdaj v roce 2004 na jednoho obyvatele v oblasti Západní Českolipsko činil 5 571,--Kč. (Průměrné kapitálové výdaje na jednoho obyvatele za rok 2004 v Kč po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.18). Nejvyšší kapitálové výdaje (více než průměr za celou oblast) na jednoho obyvatele za rok 2004 vykázaly obce Kamenický Šenov (17 753,--Kč) a Skalka u Doks (7 992,-- Kč ). Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů.


23

Tabulka č. Ta-A.2.9: Přehled celkových výdajů za HSO Západní Českolipsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2001 250 981 54 679 305 660

2002 156 365 148 124 304 489

2003 231 162 176 812 407 974

2004 228 397 94 839 323 236


Tabulka č. Ta-A.2.10: Relativní (%) vyjádření jednotlivých druhů výdajů v letech 2001 až 2004 za HSO Západní Českolipsko Druh výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2001

2002 82,1 17,9 100

2003 51,4 48,6 100

2004 56,7 43,3 100

70,7 29,3 100


Z tabulky č. Ta-A.2.9 vyplývá, že běžné výdaje za HSO Západní Českolipsko v letech 2001 až 2004 mají kolísavý trend. Celkové výdaje v letech 2001 a 2002 vykazovaly skoro shodnou výši, v roce 2003 došlo k jejich nárůstu oproti předcházejícím letům (nárůst v roce 2003 oproti roku 2001 činil 33 %) a v roce 2004 k poklesu. Z tabulky je patrné, že běžné výdaje představují větší podíl výdajů, který se pohybuje v rozmezí 50–80 %. Kapitálové výdaje přestavují v letech 2002 a 2003 významnou složku výdajů a to ve výši až padesáti procent celkových výdajů.

3.2.7 Financování v Kč Tato položka představuje rozdíl mezi příjmy (daňovými, nedaňovými, kapitálovými a dotacemi) a výdaji (běžnými a kapitálovými). Hodnota této položky se vykazuje obráceným znaménkem, než jak je rozdíl skutečně vypočten. Pokud jsou příjmy vyšší než výdaje, obec vykazuje přebytkový rozpočet, který je uveden se záporným znaménkem. Přehled financování v letech 2001 až 2004 a po jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. Ta-A.2.11. Tabulka č. Ta-A.2.11: Financování v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov

2001 1 008 -102 -3 440 288 329 462 -39 -202 8 897 -121 605 -52 -378

2002 -77 -156 -2 347 468 1 088 -756 37 445 1 070 -213 773 144 7 450

2003 -179 -265 628 184 184 85 -111 7 508 8 629 332 -21 -8 1 216

2004 36 639 -1 008 479 117 -796 -551 865 33 494 125 -1 000 -215 -1 687


Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Celkem

-1 208 -1 226 10 410 -153 -840 -333 781 -111 -810 -126 -3 343 -287 10 009

-5 181 3 663 2 770 398 1 403 -281 -165 292 -869 -169 1 519 -235 11 071

-1 839 1 803 1 474 -496 6 727 1 116 -116 109 -912 173 3 348 210 29 779

24

-326 -464 -1 862 338 -877 157 36 -607 -1 448 25 -2 379 -174 22 917


Z tabulky je zřejmé, že celkově hospodářsky slabá oblast Západní Českolipsko vykázala v letech 2001 až 2004 schodkový rozpočet, který v první třech letech sledovaného období stoupal. Celkové financování HSO v jednotlivých letech je značným způsobem ovlivněno bilancí rozpočtů obcí Kamenický Šenov a Skalice u České Lípy.

3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč Hodnota tohoto ukazatele je tvořena: stálými aktivy, peněžními fondy, cizími zdroji, bankovními úvěry a půjčkami, krátkodobými závazky celkem. Úhrny aktiv/pasiv v letech 2001 až 2004 po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. TaA.2.12. Tabulka č. Ta-A.2.12: Úhrn aktiv/pasiv v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov

2001 5 845 12 948 308 094 21 051 37 917 6 868 3 052 31 366 260 141 3 972 55 686 3 717 25 365

2002 9 148 13 488 308 690 21 006 41 238 9 343 3 037 39 503 333 861 4 166 56 520 3 573 41 309

2003 8 075 13 835 309 924 21 374 44 483 9 594 3 147 60 674 420 518 3 812 63 612 3 566 35 388

2004 7 932 13 369 313 813 21 540 45 056 10 297 3 861 59 548 471 234 3 769 59 598 3 760 40 176



32 730 14 823 66 254 14 680 37 099 12 405 25 946 16 192 15 968 5 265 74 053 2 123 1 093 560

35 654 25 196 81 673 14 823 37 726 12 694 26 192 15 805 15 601 5 336 76 406 2 384 1 234 372

33 793 28 360 81 826 15 005 55 690 11 587 26 320 15 808 16 872 5 124 77 460 2 839 1 368 686

25

36 665 29 277 83 956 15 682 57 018 11 538 26 729 15 394 16 609 5 037 81 158 3 510 1 436 526


Z tabulky je patrné, že v HSO Západní Českolipsko došlo k nárůstu objemu aktiv a pasiv. Jednotlivé obce vykazují různě velké hodnoty tohoto indikátoru, z čehož je patrná poměrně těsná závislost objemu aktiv a pasiv na počtu obyvatel obce. Nejvyšší nárůst zaznamenaly obce Jestřebí, Kamenický Šenov a Prysk (úhrn aktiv a pasiv ve sledovaných letech v těchto obcích vzrostl více jak o osmdesát procent). Pokud se blíže podíváme na složení položky úhrnu aktiv/pasiv, z podkladových materiálů zjistíme, že největší položku tvoří u všech obcí stálá aktiva, která jsou především tvořena nemovitostmi a pozemky. Cizí zdroje ve vyšších částkách vykazují obce Dubá, Kamenický Šenov, Nový Oldřichov, Prysk, Skalice u České Lípy. Naopak některé obce nevykazují vůbec žádné cizí zdroje, např. Kozly, Luka, Skalka u Doks, Vrchovany, Ždírec. Řada obcí vykazuje naprosto minimální výši cizích zdrojů.

3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč Obligatorní výdaje představují povinné výdaje, které obce hradí, např. příplatky na dopravu, školství apod. Přehled obligatorních výdajů po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2004 je uveden v tabulce č. Ta-A.2.13. Tabulka č. Ta-A.2.13: Obligatorní výdaje v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov

2001 1 772 3 086 19 870 3 788 6 861 2 790 613 6 231 55 080 464 7 527 463 2 688

2002 1 747 3 465 21 271 4 624 9 581 2 294 840 8 901 56 920 683 7 532 529 19 811

2003 820 4 007 26 282 6 745 18 088 3 309 709 41 484 120 328 1 314 11 970 697 7 994

2004 1 048 5 743 21 257 6 811 13 208 2 362 604 12 134 59 020 1 024 12 052 677 8 525



6 513 2 474 19 933 1 657 5 872 1 940 2 341 4 729 3 437 922 10 718 261 172 030

4 514 13 591 18 726 1 709 9 523 1 628 1 445 3 654 3 891 790 15 474 498 213 641

6 345 9 282 18 572 965 28 578 3 860 1 444 3 421 5 368 1 065 21 809 1 086 345 542

26

8 157 4 717 17 032 2 251 8 917 2 187 1 651 2 859 7 302 1 154 18 458 899 220 049


Velikost těchto výdajů závisí na počtu obyvatel jednotlivých obcí, na tom zda se v obci nachází mateřská škola nebo základní škola, jak obec přispívá na autobusovou dopravu apod. Obligatorní výdaje zaznamenaly za sledované období za HSO Západní Českolipsko nárůst skoro o 30 %. Nejvyšší nárůst těchto výdajů zaznamenaly v roce 2003 obce Jestřebí, Kamenický Šenov a Stružnice. Opět je zde zřejmá závislost mezi objemem obligatorních výdajů a počtu obyvatel obcí.

3.2.10 Zhodnocení a závěr U jednotlivých příjmových a výdajových položek je zřejmá elementární a logická závislost na populační velikosti obce. Z tohoto důvodu byly provedeny propočty daňových příjmů, nedaňových příjmů, kapitálových příjmů, dotací, běžných výdajů a kapitálových výdajů na jednoho obyvatele. Větší meziroční rozdíly lze nalézt u přijatých dotací, které jsou spojeny s konkrétními investičními akcemi. Velikost daňových příjmů je závislá na počtu obyvatel a na rozpočtovém určení výnosů daní. Provedená analýza HSO Západní Českolipsko dle výše uvedených indikátorů ukázala, že tato oblast vykazuje oproti ostatním zkoumaným HSO velmi nízký příjem dotací na jednoho obyvatele. Další faktor, který ovlivňuje i výše uvedené indikátory je skutečnost že v HSO Západní Českolipsko se nenacházejí velké firmy, ale naopak zde převládají drobní podnikatelé (více než 98 %). Situaci umocňuje i existence početné skupiny sociálně slabšího obyvatelstva (důchodci, nezaměstnaní, soukromí zemědělci…) ve většině menších obcí. Ekonomický rozvoj každé obce je dále závislý na vzdělanostní struktuře obyvatelstva, jejich ochotě dojíždět za prací, míře nezaměstnanosti a na počtu podnikatelských subjektů, které mají domicil na území dané obce či HSO. Pro dokreslení zhodnocení úrovně hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko je použito srovnání vybraných ukazatelů na jednoho obyvatele s průměrem za Českou republiku (údaje za Liberecký kraj nejsou k dispozici). Tabulka č. Ta-A.2.14: Porovnání vybraných ukazatelů za HSO Západní Českolipsko s průměrnými hodnotami za Českou republiku za rok 2004 v Kč. Indikátor Daňové příjmy na jednoho obyvatele Běžné výdaje na jednoho obyvatele Zdroj: Krajský úřad Liberec – Res Perita Consulting

Západní-Českolipsko 7 422 13 417

Česká republika 41 085 77 220


27

Pro zařazení mezi hospodářsky slabou oblast byla jako jedno z kritérií stanovena daňová výtěžnost nižší než 4 000,- Kč na jednoho obyvatele. Z výpočtů uvedených v příloze č. 6 tabulka č. Ta-A.2.16 je zřejmé, že jednotlivé obce v HSO Západní Českolipsko se nacházejí nad touto hranicí. Pokud ale tento údaj srovnáme s údajem za Českou republiku uvedeným v tabulce č. Ta-A.2.14, je patrné, že průměrný daňový příjem ve zkoumané oblasti je asi šestkrát nižší. Průměr ČR ovšem výrazně zkreslují údaje za hlavní město Prahu a další „bohaté“ oblasti (velké městské aglomerace), takže by srovnávací analýza měla vycházet z velikostní struktury obcí dané oblasti. U objemu daňových příjmů je zřejmý vliv zákona o rozpočtovém určení daní (určuje způsob jejich přerozdělení územním samosprávným celkům a některým státním fondům). Tento zákon sice upřednostňuje princip solidarity, jak již bylo uvedeno, ale v důsledku jen pro některé velikostní kategorie obcí. Výrazně znevýhodněny jsou obce do 100 obyvatel, naopak obce nad 100 000 obyvatel a v mnohem vyostřenější podobě hlavní město Praha mají výnos z daní znatelně vyšší než ostatní obce. Skutečnost, že Praze je určeno 31% z přerozdělovaných daní musí toto srovnání značně ovlivnit. K rozpočtovému určení daní blíže viz zákon č. 234/2000 Sb., v platném znění. Finanční situace nejmenších obcí na základě zde uvedených údajů se jeví jako složitá. Vzhledem k nízkým obecním rozpočtům nelze realizovat větší investiční akce, na které jsou rovněž vázány různé dotační tituly. Pokud si obce na různé investiční akce opatří peníze formou půjčky, zatíží její budoucí splácení včetně úroků významně obecní rozpočty. Obecně lze pozorovat trend růstu mandatorních (obligatorních) výdajů (provozní výdaje v odvětví školství, veřejné správy, sociální transfery apod.). Z vlastních příjmů nejvíce rostly daňové příjmy, u ostatních typů příjmů a výdajů lze pozorovat značně kolísavé trendy, které zřejmě výrazným způsobem ovlivňují možnost realizace nosných rozvojových projektů a investic v obcích. Řešení spočívá v úpravě rozpočtového určení daní s nastavením vyšší motivace pro podporu podnikatelského prostředí s cílem zvýšení daňových příjmů na straně jedné, na druhé straně v podpoře dobrovolného slučování obcí (popř. vytváření svazků obcí), které umožní realizaci větších rozvojových projektů při snížení závislosti na dotacích a bankovních úvěrech.


28

3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY Doprava je v moderní ekonomice jedním z klíčových faktorů, spoluvytváří podmínky pro podnikání, ovlivňuje celý rozvoj společnosti. HSO Západní Českolipsko zaujímá poměrně rozsáhlé území na západě okresu Česká Lípa, potažmo Libereckého kraje. Do HSO je spojeno několik spádových oblastí (okolí Kamenického Šenova, okolí Žandova, prostor Kravaře - Zahrádky, okolí Dubé) s různými problémy, spádovostí za prací a do škol, dopravní dostupností apod.

3.3.1 Železniční doprava Řešeným územím HSO prochází několik železničních tratí. Nejvýznamnější jsou celostátní železniční tratě č.080 Bakov nad Jizerou - Jedlová, která prochází územím HSO severojižním směrem přes obce Jestřebí, Provodín, Skalici u České Lípy a která propojuje železniční tratě Děčín - Rumburk a Praha - Turnov a č.081 Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa, která vede západovýchodním směrem přes obce v HSO Žandov, Horní Polici, Stružnici a tvoří významné nadregionální spojení Libereckého kraje na I. železniční koridor v Děčíně a propojuje tratě Rumburk - Děčín a Česká Lípa - Liberec. Nákladní přeprava na železnici má klesají tendenci. Územně jsou tratě stabilizovány. Do výhledu se navrhuje jejich optimalizace a elektrizace. Okrajově řešeným územím přes obec Prysk prochází celostátní železniční trať Děčín - Rumburk bez dopravního vlivu na území HSO (není železniční zastávka). Další mezikrajské spojení umožňuje regionální železniční trať č.087 Lovosice- Česká Lípa. Provoz na trati je na hranicích ztrátovosti, technický stav a zabezpečení je nedostatečné. Navrhuje se zlepšení technického stavu a zabezpečení trati, dovybavení zastávek a stanic potřebnými službami. Trať prochází západní částí HSO přes obce Blíževedly, Kravaře, Stvolínky, Holany (bez zastávky). Pro turistické příležitostné jízdy je využívána trať Česká Kamenice - Kamenický Šenov. Relativně velká část území HSO (Dubsko) není obsluhována železniční dopravou, neprochází tudy žádná železniční trať.

3.3.2 Silniční doprava Území HSO Západní Českolipsko je z dopravního hlediska, dostatečně obsluhováno stávající relativně hustou silniční sítí. Základními dopravními tahy převádějícími převážnou část dopravy jsou silnice I. třídy I/13 Děčín - Nový Bor - Liberec a silnice I/9 Praha - Dubá - Jestřebí - Nový Bor - Svor - Rumburk (SRN). Silnice I/9 tvořící severojižní osu Českolipska a zhruba vymezuje HSO z východu, zprostředkovává dopravní vazby Šluknovského výběžku s vnitrozemím ČR, včetně trasy mezinárodní kamionové přepravy z hraničního přechodu v Rumburku. Silnice I/13 tvoří západovýchodní tangentu na severu ČR spojující správní centra Ústí nad Labem a Liberec. Dlouhodobě se připravuje její přeložka trasy v úseku Nový Bor -Děčín do trasy přes Benešov nad Ploučnicí a Žandov. Okrajově do HSO zasahuje významná silnice I. třídy I/38 Jestřebí - Mladá Boleslav - Kolín Jihlava - Znojmo, která společně se silnicí I/9 zprostředkovává mezinárodní dopravní vazby, zejména v nákladní dopravě SRN - ČR - Rakousko. Silnice I. třídy I/15 tvoří západovýchodní mezikrajskou silniční spojku (Česká Lípa) Zahrádky Litoměřice. Nejzatíženější úsek silnic I. třídy je od křižovatky Jestřebí po Nový Bor (obce Jestřebí, Chotovice). Kostru silnic I. třídy doplňuje krajská síť silnic II. tříd. V severní části HSO je dopravně významná silnice II. třídy II/262 Mimoň - Česká Lípa - Žandov - Benešov nad Ploučnicí - Děčín zprostředkovávající mezikrajské vazby na Děčín a Ústí nad Labem. V případě realizace přeložky silnice I/13 do nové trasy klesne význam této silnice. Místně významnou dopravní spojkou je silnice II/263 Kravaře - Žandov - Česká Kamenice Rumburk vedoucí řešeným území od jihu k severu (přivaděč dopravy k silnici I/13).


29

V jižní části HSO (Dubsko) tvoří dopravní kostru v západovýchodním směru silnice II. tříd II/269 Vrutice - Dubá a silnice II/270 Dubá - Doksy - Mimoň doplněné o dopravní propojení ve směru JV - SZ silnicemi II/259 Mšeno - Dubá a II/260 Dubá - Úštěk. Silnice mají místní význam v propojení center osídlení, intenzita dopravy je nízká. Město Dubá leží na křižovatce dopravních tras a je významným centrem osídlení pro jižní část HSO Západní Českolipsko. Základní dopravní kostra je doplněna sítí silnic III. třídy a místních komunikací, které zprostředkovávají vazby mezi zastavěnými částmi obcí. Hustotu silniční sítě a délky silnic I. II. a III. tříd zobrazuje tabulka č. Ta-A.3.1. Hustota silniční sítě je vyšší než průměr v okrese Česká Lípa i ČR (u silnic I. a III.tříd). Vysoká je hustota místních komunikací, což přináší zvýšené náklady na jejich údržbu. Stavebně technický stav státních silnic I. třídy je relativně uspokojivý. Úsek silnice I/9 Doksy Jestřebí - Zahrádky byl homogenizován, včetně úpravy křižovatky Jestřebí. Úsek silnice I/13 Nový Bor Prácheň - Kamenický Šenov je v zimních měsících velmi náročný na údržbu a dochází zde k dopravním kalamitám. Na silnici I/15 je řada dopravních závad, především při průchodech zastavěným územím obcí. Krajské silnice II. a III. tříd a místní komunikace vykazují řadu dopravních závad (nedostatečné šířkové uspořádání, častý výskyt směrových oblouků malého poloměru, nepřehledné výškové oblouky, nedostatečný rozhled na křižovatkách apod.) a řada úseků vyžaduje zásadní rekonstrukci. Prostorové uspořádání, charakter komunikací a jejich omezené šířkové uspořádání jsou poznamenány historickou urbanistickou strukturou území, terénní konfigurací, vodotečemi apod. Stav povrchů vozovek silnic II. a III. tříd je pravidelně vyhodnocován. Následně je provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení. V HSO Západní Českolipsko jsou povrchy vozovek silnic II. a III. tříd hodnoceny často v kategoriích nevyhovující až havarijní. Havarijní stav vozovek je zejména na úsecích silnic III. třídy (např. III/27325, III/2701, III/2702, III/2602, III/2603, III/25923, III/2634 a mnoho dalších). Globálně lze konstatovat, že stav vozovek v jižní části území HSO (Dubsko) je horší. Havarijní je i stav vozovek místních komunikací a budou vyžadovat zásadnější rekonstrukci či úpravu povrchů. Dalším problémem silniční sítě v HSO Západní Českolipsko je nedostatečné (nenormové) šířkové uspořádání silniční sítě. Proto je třeba zachovávat plochy v bezprostřední blízkosti silnic a při případných rekonstrukcích silnic je třeba rozšiřovat šířkové uspořádání dotčených silnic na stanovenou šířku. Normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16. 3. 2004. Pro odstranění dopravní zátěže z obytných území, snížení hlukové zátěže budou realizovány přeložky tras silnic I/13 a I/9 včetně jejich mimoúrovňového křížení u Manušic a na silnici I/9 bude realizován obchvat Dubé. Na silnici I/15 se výhledově připravuje obchvat Stvolínek a Kravař. Na silnici II. třídy II/262 je navrhován obchvat obcí v úseku Stružnice - Žandov, který ovšem v případě realizace silnice I/13 v nové trase ztratí své opodstatnění. U ostatních obcí bude řešeno zklidnění dopravy stavebně technickými úpravami v zastavěných částech. Realizace nově připravovaných akcí se pohybuje v poloze potřebného výhledového řešení dopravní problematiky obcí a bude záležet na celkové ekonomické situaci, prioritách výstavby silniční sítě a územní připravenosti staveb.


30

Tabulka č. Ta-A.3.1: Délka a hustota silniční sítě Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec HSO celkem okres Česká Lípa Liberecký kraj Česká republika

Sil I.tř. Sil I.tř. Sil.II.tř. Sil II.tř. Sil.III.tř Sil III.tř. MK km km/km2 km km/km2 km km km/km2 0 0 6,2 0,366 5,3 0,312 10 1,0 0,047 0,7 0,033 12,3 0,586 7 9,8 0,161 5,3 0,087 32,1 0,529 30 3,1 0,165 0 0 10,5 0,559 16 0 0 2,8 0,464 0,8 0,132 10 2,9 0,191 0 0 6,1 0,402 2 1,6 0,536 0 0 1,2 0,402 1 8,4 0,380 0 0 8,1 0,366 11,5 4,8 0,458 0 0 9,1 0,869 65 0 0 0 0 6,2 1,097 1 4,1 0,260 3,0 0,190 7,2 0,456 10 0 0 0,2 0,043 4,0 0,879 1 0 0 0 0 3,0 0,795 20 0 0 0 0 7,7 0,612 14 0 0 0 0 10,1 0,739 5 0 0 0 0 8,5 0,736 16 0 0 0 0 1,1 0,218 3 0 0 4,8 0,225 7,3 0,343 9 3,1 0,245 0 0 6,1 0,482 5 0 0 0 0 2,3 0,503 1 0 0 11,5 0,529 2,5 0,101 1 0 0 0 0 9,0 0,688 10 0 0 3,0 0,641 0,6 0,128 1 0 0 8,8 0,323 12,4 0,455 16 0 0 0 0 4,9 0,902 2 38,8 0,107 46,3 0,128 178,4 0,495 267,5 104,5 0,092 153,5 0,115 435,3 0,383 365,5 0,116 488,3 0,154 1621,7 0,513 6156 0,076 14669 0,186 34128 0,434 -

Podklady: ČSÚ 2003, silniční mapy ČR 1:50 000, odbor dopravy KÚLK, KSS LK MK - místní komunikace

MK km/km2 0,589 0,333 0,495 0,852 1,658 0,131 0,335 0,520 6,208 0,176 0,634 0,219 5,305 1,112 0,366 1,386 0,595 0,422 0,395 0,218 0,040 0,764 0,213 0,587 0,368 0,742 -


31

Tabulka č. Ta-A.3.2: Intenzity silniční dopravy (rok 1995/2000) Silnice I/9 I/9 I/9 I/9 I/9 I/13 I/13 I/13 I/15 I/15 I/38 II/259 II/259 II/260 II/260 II/262 II/262 II/263 II/263 II/269 II/270 II/270 II/273 III/2601 III/2624 III/2627 III/2639 III/26833

Sčítací místo 4-1119 Dubá, most u provozovny ČSAD 4-1120 Jestřebí - Újezd, čekárna ČSAD 4-1126 Dubá, hotel Slávia 4-1130 Zahrádky, kino 4-1156 Okrouhlá, most přes MK 4-0340 Kamenický Šenov - Prácheň 4-0351 Kamenický Šenov, muzeum 4-0359 Kamenický Šenov, závodní klub 4-1049 Kravaře - Rovinka 4-1050 Zahrádky - č.p. 136 4-1080 Jestřebí, most 4-1688 Blatce - Tubož, pošta 4-1689 Dubá - Křenov, mlýn 4-1970 Tuhaň - Domašice, MÚ 4-1980 Tuhaň, most 4-1226 Žandov, u SÚS 4-1218 Žandov, směr Šachov 4-1848 Žandov 4-1850 Žandov - Valteřice, zastávka ČSAD 4-1999 Tuhaň, farma st. statku 4-1670 Vrchovany, zastávka ČSAD 4-1671 Doksy, před zaústěním do I/38 4-1690 Okna, zastávka ČSAD 4-4140 Dubá Dřevčice, MÚ 4-4120 Česká Lípa Dubice, hospoda 4-4160 Česká Lípa, sklad Benzina 4-3600 Kamenický Šenov, přejezd mezi obcemi 4-4130 Provodín - Srní, pila

1995 2000 vozidel/den vozidel/den 4519 4748 3381 4028 4223 5384 6860 7142 5902 7189 4826 6645 4569 7252 4658 5186 3389 3874 2643 3111 5038 6477 402 449 402 449 369 363 423 507 2068 2293 1944 1352 1007 1848 924 1130 398 282 991 1299 x 1299 625 768 236 287 2202 2452 1548 1853 802 789 726 1058

Pramen: ŘSD Praha, celostátní sčítání dopravy 1995, 2000 Poznámka: X v roce 1995 nebylo měřeno

Silniční dopravní zátěž v HSO není vysoká. Nejvyšších intenzit dosahuje doprava na silnicích I. třídy - I/9 a I/38 u Jestřebí a I/13 v Kamenickém Šenově. Nárůst dopravy na silnicích I. třídy byl o cca 15 % za 5 let, přičemž nejvyšší od roku 1990 je na silnici I/13 v Kamenickém Šenově (téměř o 100 % oproti roku 1990). Největším problémem je výrazný nárůst kamionové dopravy (hlavně na silnici I/9) po vstupu České republiky do Evropské unie a odstranění celních bariér. V roce 2006 došlo k dalšímu nárůstu v důsledku omezené průjezdnosti hraničního přechodu Cínovec. Takto silná kamionová přeprava se dostává do přímého střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny, cestovního ruchu a turistiky. Nejhorší je však dopad na místní obyvatelstvo. Na silnicích II. a III. tříd je intenzita dopravy nízká, navýšení intenzity je cca o 10 – 15 % proti předchozímu sčítání dopravy. Výsledky sčítání dopravy z roku 2005 nejsou ještě k dispozici.

3.3.3 Nehodové úseky Pro potřebu Analýzy stavu dopravy v LK byla vyhodnocena silniční síť v Libereckém kraji z hlediska počtu dopravních nehod (po jednotlivých letech, 10 a více nehod).


32

Na území HSO Západní Českolipsko se mezi nejproblémovější úseky z pohledu dopravních nehod jeví úseky silnice I/9 mezi Novým Borem a Českou Lípou (okolí Chotovic) a na území obce Dubá. Nehodovým úsekem je i křižovatka silnic I/9 a I/38 u Jestřebí. Na silnicích II. tříd je zvýšená nehodovost na úseku silnice II/262 z České Lípy směrem na Stružnici. Hlavní příčinou dopravních nehod je nesprávný způsob jízdy.

3.3.4 Doprava letecká Nejbližší letiště je v České Lípě - Špičáku se statutem veřejného vnitrostátního letiště. Hlavně je využíváno pro sportovní a výcvikové účely. Pro leteckou záchranou službu slouží heliport v České Lípě u nemocnice.

3.3.5 Cyklistická a pěší doprava Za posledních cca 6 let byla vybudována relativně hustá síť značených cyklotras. Obce i mikroregiony spolupracují s KČT a dalšími partnery na jejich prezentaci. Trasy se postupně doplňují doprovodnou infrastrukturou (lavičky, informační panely apod.). Mikroregion Novoborsko vydal v roce 2003 cykloturistickou mapu Novoborska v měřítku 1:50000 se zákresem tras a turisticky zajímavých cílů. Územím prochází celostátní cyklotrasa č.21 Hřensko - Česká Kamenice - Nová Huť - Chrastava, nadregionální cyklotrasy č.25 Most - Doksy a cyklotrasa č.211 Rožany - Kamenický Šenov - Ráj u Mšena, která je součástí mezinárodního cyklokoridoru (Berlín - Praha). Nadregionální trasy prochází územím ze severu na jih a jsou doplněny sítí místních cyklotras a okruhů. Cyklotrasy prochází většinou po silnicích III. třídy a místních komunikacích s malou četností provozu, nejhustší síť je v kontaktu s územím Kokořínska na jihu HSO. Důležitými výchozím místem pro pěší i cyklo turistiku je Dubá. Významnou křižovatkou prochází několik cyklotras a pěších značených tras a je zde návaznost na hromadnou autobusovou dopravu. Významnou křižovatkou cyklotras je i Provodín, kde je návaznost na vlakovou přepravu. Nově je připravován projekt cyklistické magistrály Ploučnice (od pramenů řeky až po její soutok s Labem v Děčíně) jako součást turistického rozvojového koridoru nadregionálního významu. V řešeném území prochází obcemi Žandov, Horní Police, Stružnice. Rozpracován je také projekt cyklostezky Varhany (Česká Lípa - Prácheň) po tělese bývalé železniční trati. Tabulka č. Ta-A.3.3: Cyklotrasy v HSO Západní Českolipsko Číslo 21 25 211 KO-1 KO-2 KO-14 KO-15 KO-57 KO-58 KO-59 3045 3053

Název Chrastava - Mařenice -Česká Kamenice - Hřensko MODO Most - Doksy - Křižany Berlín - Praha Rožany - Kytlice - Kamenický Šenov Vojtěchov - Ráj u Mšena Nosálov - Houska - Nosálov Houska - Tubož - Houska Doksy - Pankráce - Bezdědice Doksy - Dolní Houska Lhota – Mělník Pavličky – Lhota Skalka - Dolní Heřmánky Jablonné v P. - Bělá pod Bezdězem Mařenice - Cvikov -Česká Lípa -

Význam celostátní

Dotčené obce HSO Prysk

nadregionální Tuhaň, Dubá, Tachov nadregionální Prysk, Kamenický Šenov, Stružnice, (součást MZ) Kozly, Holany, Dubá, Blatce místní místní místní místní místní místní místní místní regionální

Blatce Blatce Luka Tachov, Ždírec, Blatce Dubá, Tuhaň Tuhaň, Blíževedly, Dubá Blíževedly, Dubá Provodín Jestřebí, Provodín


3054 3056 3062

Provodín(obora) Nová Huť - Česká Lípa místní Provodín(obora) Mistrovice - Horní Police - Kamenický místní Šenov - Nový Bor - Lindava Slunečná - Svitava

místní

33

Skalice u České Lípy,, Provodín Horní Police, Žandov, Volfartice, Nový Oldřichov, Kamenický Šenov, Prysk Skalice u České Lípy

Pramen: registr cyklotras v LK, KÚLK 2004, cykloturistické mapy - KÚLK, 2003, cykloturistická mapa Novoborsko, Geodézie s.r.o. 2003, mapa KČT Mělnicko a Kokořínsko, Trasa s.r.o.,2002

Pěší turistické stezky, lyžařské trasy Územím HSO okrajově prochází evropská dálková trasa E10 Nordeast - Southwest. Trasa sleduje územím HSO červenou turistickou stezku Varnsdorf - Česká Lípa - Jestřebí - Doksy - Bezděz - Houska Mšeno - Praha. Další turistické stezky propojují významná sídelní centra se zajímavými místy, s vyhlídkami a krásnou přírodou. Množství značených cest je v okolí Dubé s návazností na Kokořínsko. Turisticky přitažlivá je především část řešeného území od Holan přes Blíževedly a Dubou po Blatce (skalní útvary, rybníky).

3.3.6 Vertikální doprava V řešeném území nejsou provozována významná lanová dopravní zařízení.

3.3.7 Hraniční přechody Vymezená HSO přímo nesousedí s cizími státy, tudíž se v řešeném území nenachází žádný hraniční přechod. Nejbližší přístup cizinců do území je umožněn přes hraniční přechod Varnsdorf nebo Hrádek nad Nisou nebo přes turistické hraniční přechody v Dolním Podluží, Krompachu nebo Dolní Světlé.

3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob Krajský úřad využívá moderních informačních technologií k modelování optimální dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje při zachování dopravní a ekonomické vyváženosti. Dopravní obslužnost v HSO vyhovuje zadávacím kritériím a požadavkům obcí. Území HSO Západní Českolipsko lze rozdělit na tři menší regiony s vlastní spádovostí - okolí Kamenického Šenova, Žandovsko a Dubsko. Hlavní směry dojížďky za prací, do škol, službami jsou v širších vazbách především na Českou Lípu. Území HSO je obsluhováno třemi železničními tratěmi, regionálními autobusovými linkami a několika mezikrajskými linkami do Prahy, Děčína, Ústí nad Labem, Teplic, Mostu, Šluknovského výběžku, Hradce Králové, Mladé Boleslavi, Liberce, Krkonoš. Některé obce a sídla mají dopravní obslužnost zhoršenou. Obecně počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol. O sobotách a nedělích je autobusové spojení omezené a do některých obcí a sídel není vůbec (např.Blatce, Luka, Ždírec). Dopravní dostupnost se tak stává problematickou a obyvatelé jsou nuceni ve zvýšené míře použít individuální automobilovou dopravu. Jedná se však o území s řídkou zástavbou, nízkým počtem obyvatel a nízkou intenzitou využití spojů. Dosažitelnost Liberce je problematická, zvláště z jižní části HSO. Pro osobní dopravu jsou železniční tratě vedle autobusové dopravy pouze doplňkovým prostorově limitovaným systémem veřejné obsluhy na přepravních osách Česká Lípa - Žandov - Děčín, Nový Bor Česká Lípa - Provodín - Doksy a Česká Lípa - Kravaře - Litoměřice. Hlavní zátěžové přepravní proudy obyvatel HSO za prací i do škol jsou po silnicích I. tříd do České Lípy a Nového Boru. Silné přepravní vazby jsou i mezi Kamenickým Šenovem a Českou Kamenicí, mezi obcemi od Žandova po Českou Lípu a koncentricky do Dubé. U některých obcích se projevuje přitažlivost vzdálenějších cílů Mladé Boleslavi a Prahy vzrůstající dojížďkou za prací.


34

Převažuje denní dojížďka za prací i do škol (cca 61 % vyjíždějících za prací), doba přepravy trvá nejčastěji do 30 minut. I do budoucna bude přiměřeně optimální uspokojení přepravní potřeby obyvatel a návštěvníků řešeného území včetně nezbytných vazeb na okolní spádová města, při dostatečné kvalitě a přístupné cenové nabídce jednou z priorit (důležitá je především dostupnost zdravotních služeb). Tabulka č. Ta-A.3.4: Přehled obslužnosti veřejnou dopravou v HSO Západní Českolipsko (rok 2006) Obec

Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec

Zastávka Zastávka mezikrajské místní AL AL (počet) (počet) 0 8 0 6 6 21 0 6 0 3 2 2 1 2 3 6 1 11

Počet bus linek D/M 0/1 0/6 5/8 0/2 0/1 2/2 4/4 4/4 4/2

Počet spojů Žel.zast. Počet spojů Přímé bus (počet) vlak spojení do PRAC/SO,NE PRAC/SO,NE LBC 6/0,0 0 0 NE 34/0,1 1 18/16,16 NE 144/43,62 0 0 NE 27/0,5 0 0 NE 21/2,3 1 27/23,23 NE 46/16,21 0 0 NE 111/23,31 0 0 NE 100/16,25 01) 28/24,20 NE 86/24,27 0 0 ANO

0 0 0 0

2 4 4 5

0/3 0/7 0/1 0/1

31/0,4 53/0,2 11/0,0 29/11,10

0 1 0 0

0 18/16,16 0 0

NE NE NE NE

0 0 0

5 6 7

0/2 0/2 0/2

14/0,1 38/12,16 34/0,0

2 0 1

28/24,20 0 31/23,25

NE NE NE

1 0 0 0 0 0 1 1 0

1 6 4 1 8 6 2 12 3

2/1 0/1 0/4 0/1 0/2 0/2 2/1 2/5 0/2

27/6,7 30/2,3 15/0,2 10/0,0 12/4,6 37/12,10 27/6,7 45/4,9 13/0,0

0 1 1 0 0 0 0 1 0

0 27/23,23 18/16,16 0 0 0 0 27/25,24 0

NE NE NE NE NE NE NE ANO NE

Pramen: ČSÚ, ČSAD, ČD, internet, KÚLK odbor dopravy - analýza 2005 Legenda - AL - autobusové linky, PRAC - pracovní dny (pondělí-pátek), SO, NE - sobota, neděle D- mezikrajské linky, M - místní linky Pozn: 1) Žel. zastávka je umístěna v sousední obci Provodín, vzdálena je necelých 1,5 km


35

Tabulka č. Ta-A.3.5: Vyjížďka za prací a do škol z obcí Obec

Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec HSO celkem

Vyjížďka Nejvyšší vyjížďka za Vyjížďka do prací do obcí do škol zaměstnání

16 201 389 167 240 85 46 247 853 49 249 28 238 230 111 395 54 268 94 27 81 225 37 516 35 4881

okres CL CL,Kra CL,Doksy,Pha,MB CL CL, Žandov CL, Dubá CL, NB CL, Pro,Doksy NB, CL, KŠ,Pha CL CL, Úštěk Dubá,Doksy CL, KŠ CL KŠ, CK NB, CL, KŠ Doksy CL CL Doksy, CL Štětí, Dubá CL, KŠ Doksy, Dubá CL, Děčín Doksy -

9 102 102 79 51 48 22 72 336 16 53 22 68 75 41 105 18 120 50 17 47 80 13 179 21 1746

Nejvyšší vyjížďka do škol do obcí

okres CL Kravaře CL CL CL Dubá,CL NB CL, Pro NB,ČK,CL CL CL Doksy,Dubá CL, KŠ CL, Jes ČK,KŠ NB, CL Doksy CL okres Doksy Dubá CL Dubá CL,H.Pol. Dubá,Doksy -

Vyjížďka Podíl vyjíždějících denně z počtu celkem obyvatel %

25 303 491 246 291 133 68 319 1189 65 302 50 306 405 152 500 72 388 144 44 128 305 50 695 56 6727

43,9 47,9 27,9 51,3 45,1 48,4 52,3 41,4 29,2 56,5 41,6 50,0 48,0 58,9 39,5 41,7 56,3 46,2 49,8 42,7 43,1 51,3 52,1 36,7 49,6 39,5

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001 Legenda: CL- Česká Lípa, NB - Nový Bor, KŠ - Kamenický Šenov, ČK - Česká Kamenice, Jes - Jestřebí, Pro - Provodín, Kra - Kravaře, Pha - Praha, MB - Mladá Boleslav, okres - rozptyl v rámci okresu


36

Tabulka č. Ta-A.3.6: Vyjížďka za prací z obcí podle frekvence a doby cesty Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec HSO celkem

Vyjíždějící celkem 16 201 389 167 240 85 46 247 853 49 249 28 238 230 111 395 54 268 94 27 81 225 37 516 35 4881

Z toho vyjíždí denně Počet % z celkově vyjíždějících 11 66,7 175 71,5 313 52,1 142 76,6 202 78,2 71 81,7 42 75,4 215 73,7 695 41,1 40 86,0 223 72,2 22 59,6 207 76,3 189 62,5 94 61,7 337 66,8 47 79,4 232 67,3 85 81,0 25 55,1 66 65,9 203 83,3 30 80,4 438 59,2 33 68,6 4137 60,8

Z toho čas v minutách do 14 15-29 30-59 nad 60 2 23 22 15 18 14 7 55 115 6 14 3 28 31 23 67 17 42 13 10 7 19 9 42 5 607

3 48 68 81 102 22 20 88 341 18 119 6 93 76 32 178 13 121 46 4 17 87 9 185 14 1791

4 71 199 32 75 30 13 59 209 11 78 13 76 68 28 76 15 60 23 11 30 86 8 184 8 1467

1 33 24 14 7 5 2 12 30 5 11 0 10 13 11 13 2 9 3 0 12 11 4 27 6 265

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001

3.3.9 Závěry a doporučení Území HSO Západní Českolipsko leží na západních hranicích Libereckého kraje mimo významné urbanizované prostory a regionální centra osídlení. Nejbližším a nejvýznamnějším centrem osídlení je Česká Lípa. Územím prochází tři železniční tratě a má dostatečně hustou silniční síť, jejíž základní kostru tvoří významné silnice I. tříd. Dopravní obslužnost vyhovuje základním požadavkům na dopravu do zaměstnání a do škol. V území je rozvinutá síť cyklotras a turistických stezek. V dopravní problematice do roku 2013 bude řešeno: v železniční dopravě • zlepšení technického stavu všech železničních tratí • udržení regionální trati Česká Lípa - Litoměřice • zlepšení zabezpečení železničních tratí • odpovídající dovybavení stanic a zastávek v silniční dopravě : • novou trasu silnice I/9 Nový Bor - Česká Lípa včetně křižovatky I/9 a I/13 • úpravu trasy silnice I/9 v prostoru Jestřebí - Zahrádky - Sosnová včetně křižovatky s I/15


37

• novou trasu silnice I/13 Benešov nad Ploučnicí - Nový Bor • obchvat Dubé na silnici I/9 • homogenizaci trasy silnice I/15 v úseku Zahrádky - hranice kraje • kolizní a prostorově nevyhovující průtahy silnic II. tříd zastavěným územím obcí • nevyhovující stav silnic III. tříd a místních komunikací v technické bezpečnosti silnic: • odstraňování dopravních závad a nehodových úseků • odstraňování střetů průjezdné dopravy s obytnou funkcí v obcích (chodníky) • v závislosti na intenzitě provozu od sebe oddělovat pěší, cyklistickou a motorovou dopravu v nemotorové dopravě (pěší a cyklistická): • dořešení informačního navigačního systému pro cyklisty a pěší • vytvářet zázemí pro cykloturisty, stavebně technické úpravy tras se zastávkovými místy • realizaci cyklostezky Varhany • realizaci cyklostezky podél Ploučnice včetně navazující vybavenosti • trasy pro každodenní nemotorovou dopravu v osách Volfartice - Česká Lípa, Žandov - Česká Lípa, Nový Bor - Skalice u České Lípa - Česká Lípa v dopravní obslužnosti: • stanovit podmínky zajištění dopravní obslužnosti • začlenění železniční tratě (Děčín) - Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa do systému městské integrované dopravy • prověřit možnosti rozšíření linek autobusové dopravy, nasazení menších autobusů, zajištění přímého dopravního spojení do Liberce z Dubska • zavedení cyklobusů (Dubsko) nebo rozšíření vlakové přepravy kol s návazností na velká města (Praha, Liberec)


38

3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.4.1 Vodovod a kanalizace Rozdrobená sídelní struktura, velké množství malých sídel (částí obcí), nesouvislá zástavba, nízká hustota osídlení přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování technické infrastruktury. Tyto zvýšené investice nebyly v předešlých několika desetiletí v dostatečné míře do řešeného území investovány. Obcemi HSO Západní Českolipsko protéká několik vodních toků, které všechny náleží do povodí Ploučnice a Labe. Území se nachází v CHOPAV Severočeská křída a částečně v CHKO Kokořínsko. Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který pokrývá cca 82 % trvale bydlících obyvatel, ale není rozveden především v menších sídlech a oddělených částech obcí. Dle vyjádření zástupců obcí je v relativně dobrém stavu. V Kamenickém Šenově, v Lukách a ve Stružnici je nutná jeho rekonstrukce. Stav likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území na nízké úrovni, napojeno je pouze 41 % trvale obydlených bytů. V HSO Západní Českolipsko je veřejná splašková kanalizace s ukončením na ČOV pouze v místních částech (MČ) Blíževedly dále v Dubé, Vrchovanech, Žandově a v Tachově. Obecní ČOV mají Holany a Kravaře, v Prysku má ČOV Preciosa (MČ Vesnička). V ostatních obcích veřejná kanalizace není, odpadní jímky jsou vyváženy na ČOV Dubá, ČOV Česká Lípa, ČOV Staré Splavy, popř. ČOV Nový Bor. V některých obcích se nachází MČOV (např. rekreační středisko v Tuboži, v Chotovicích restaurace atd.). V řešeném území řada objektů vypouští splaškové vody přímo do místní vodoteče bez jakéhokoliv předčištění. Tento stav je zcela nevyhovující. Dešťové vody v obcích jsou převážně odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a vsakují se do terénu popř. jsou odváděny do vodoteče. Některé dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací do recipientu (např. v Dubé, Horní Police, Chlum). Zásobování vodou a napojení na kanalizaci v obcích řešeného území je podrobněji zachyceno v tabulkách. Tabulka č. Ta-A.4.1: Trvale obydlené byty napojené na vodovod a kanalizaci

Název obce Blatce Blíževedly Dubá Holany

Horní Police

Trvale Vodovod napojeno Připojeno na veřejnou kanalizační síť obydlené Počet %* Vyjádření obce (2005) Počet %* Vyjádření obce (2005) byty bytů** bytů 24 20 83 Vodovod ano. 0 - Kanalizace není. Vodovod v Blíževedlích, V Blíževedlích kanalizace 181 173 96 121 67 ve Hvězdě a Skalce. v celé obci a 2 ČOV. Kanalizace - v Dubé, ale Vodovod je - Dubá, Dřevčice, chybí 4 ulice (asi 160 obyv.). Nedamov, Křenov, Korce; 349 55 635 608 96 Deštná, Zakšín, Horky- studny s rozvodem. 153 149 97 V obci je vodovod. 109 71 V obci splašková kanalizace. Kanalizace - místní síť a Vodovod - kapacita SČVK, žumpy a pár malých dostačující, některé sítě čistíren. zastaralé (asi 2/3 vyhovují), 34 15 220 219 99 vodojem Stupno (pro Žandov, Stružnice, Jezvé, Horní Police).


Chlum

80

76

Chotovice

46

43

Vodovod je z r.1906, třeba rekonstrukce, je třeba zesílit 95 vedení a tlak.

39

0

V obci je vodovod.

Jestřebí Kamenický Šenov Kozly

221

93

212

96

1 510 1 482

98

42

41

99

253

248

98

34

34

100

Nový Oldřichov

228

221

97

Provodín

250

246

98

Prysk

145

142

98

Skalice u České Lípy

427

420

98

Kravaře Luka

0 V Jestřebí a v Pavlovicích existuje vodovod, v Újezdě 66 je zaveden asi v polovině sídla. Vodovod je ve špatném stavu, 1 027 částečná rekonstrukce. V Práchni se ztratila voda. Vodovod ano. 5 Vodovod v Kravařích, Rovné 105 a Janovicích, v Sezímkách není. Vodovod je starý (zřejmě ještě 0 před 2.SV), nevyhovující. Na vodovod napojeno asi 95% 0 objektů. V Provodíně existuje 0 vodovod. V obci je vodovod. 47 Vodovodem je vybaveno asi 24 95% objektů. Vodovod v celé obci.

Skalka u Doks

Stružnice

39

39

290

280

Stvolínky

89

84

Tachov

39

38

Tuhaň

102

101

Volfartice

177

142

Vrchovany

31

29

100 Vodovod - plně vyhovující 97 kapacita, špatný technický stav (stáří 30 let). Ve Stvolínkách je vodovod (celé sídlo), v Kolné a 94 Tanečku ne (rekreační oblasti). Vodovod je v 98% obce. 98 99 Vodovod ano Vodovod bude dokončen 2006 80 (náklady 11 mil.Kč, dotace od Mze, EU) Vodovod - v celé obci, obnova 2002. 94

0

12

11

26 0 0

0

Splašková kanalizace nenízáměr není zpracován (14 mil.Kč), není kapacita pro vypouštění vyčištěné vody. V obci kanalizace je - částečně dešťová, splašková přes septiky. V Jestřebí existuje kanalizace. 30 Kanalizace není oddílná, 68 ČOV je v České Kamenici pro spodní část obce. 12 Kanalizace není. Odkanalizována pravá strana 42 silnice I/15, levá strana bez kanalizace- je k řešení. Kanalizace není, jsou jen žumpy. Kanalizace není. -

Kanalizace není.

32 Kanalizace není. Není kanalizace, pouze u 5 novostaveb lokální mini ČOV. Kanalizace není, jen odpadní jímky. Dešťová kanalizace je- záměr dodělat do požární nádrže (náklady 900 tis.Kč). Kanalizace není. 4 Kanalizace není (je pouze dešťová)- jsou jen septiky a 12 žumpy, příp. malé ČOV u RD. Kanalizace je - 2 kořenové čistírny (spolupráce 67 s výzkumným ústavem vodohospodářským). - Kanalizace není. Kanalizace není. Kanalizace - asi pro 20%, z roku 2002 vč. ČOV (90 - ekvivalentních obyvatel), podél komunikace do dešťové.


Žandov

679

662

Ždírec

29

29

V Žandově je vodovod (meziválečné rozvody), části 97 sídel Heřmanice a Valteřice jsou bez vodovodu. 100 V obci je vodovod.

40

476

70

0

Kanalizace je zavedena v části Žandova, je i ČOV.

- Kanalizace není

Západní Českolipsko 5 924 5 738 97 2 412 41 celkem Zdroj : ČSÚ SLDB 2001 (trvale obydlené byty a počet bytů napojených na vodovod , resp. kanalizaci) ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích 2006 (vyjádření obce) Pozn.: * podíl připojených bytů z trvale obydlených bytů, zaokrouhleno na celá % - nenapojen v obci ani jeden byt - rozpory mezi údaji poskytnutými ČSÚ a dotazníkovým šetřením po obcích vyplývají z rozdílných pohledů na řešenou problematiku. ** rozpory mezi údaji poskytnutými ČSÚ a dotazníkovým šetřením po obcích vyplývají rozdílných pohledů na řešenou problematiku (v údajích z ČSÚ je zahrnuto zásobování z vlastních zdrojů (vodovod)) a z časového posunu (SLDB 2001 a data z roku 2005).

Tabulka č. Ta-A.4.2: Počet obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Západního Českolipska Západní Českolipsko Počet trvale bydlících obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu Počet trvale bydlících obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV

Liberecký kraj

15 161

81,6%

88,4 %

6 119

32,9%

68,8 %

3 967

21,4%

59,0 %

Zdroj: Český statistický úřad, rok 2001, vlastní výpočty zpracovatele PRHSO

V tabulce č. Ta-A.4.2 je uvedeno porovnání podílu obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Západního Českolipska a Libereckém kraji. Z tohoto porovnání vyplývá, že zatímco podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům je mírně nižší než je průměr kraje, podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV je v oblasti Západního Českolipska výrazně nižší. Tento stav má negativní vliv na životní prostředí.

3.4.2 Energetika 3.4.2.1 Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je v HSO na relativně dobré úrovni. Elektrická energie je v řešeném území rozváděna vedením VN 35kV. V území se nachází rozvodna 400/110 kV Babylon v obci Kozly. Přes HSO jsou trasovány nadmístní koridory linek VVN (400, 220, 110 kV). Do výhledu se připravuje výstavba nové rozvodny VVN/VN v Doksech (pro jihozápadní část okresu Česká Lípa). V několika obcích řešeného území bude nutno posílit výkon trafostanic pro umožnění rozvoje výstavby, např.v Novém Oldřichově pro ČOV zřídit nové trafo, ve Stružnici v MČ Stráž a Bořetín je špatný příkon, který brání rozvoji a výstavbě RD, chybí transformátor. Nové trafo chybí i v Tachově. Celkovou obnovu vedení NN je zapotřebí provést ve Vrchovanech, vedení VN omezuje rozvoj obce Žandov. Ve Skalce u Doks plánují rekonstrukci veřejného osvětlení,

3.4.2.2 Plynofikace, vytápění Většina obcí HSO Západního Českolipska není plynofikována. Z důvodu roztroušené řídké zástavby, nízké hustoty osídlení a absence větších odběratelů se rozšiřování plynofikace nedá očekávat.


41

Jak vyplývá z tabulky č. Ta-A.4.5, tak převážná část bytů je stále vytápěna uhlím (53 % z celkového počtu trvale obydlených bytů). Orientace vlastníků zdrojů vytápění bude spíše na využití lokálních obnovitelných zdrojů energie (dřevo, biomasa…). Tabulka č. Ta-A.4.3: Trvale obydlené byty napojené na plyn Trvale Název obce obydlené Počet byty bytů Blatce 24 0 Blíževedly 181 2 Dubá 635 152 Holany 153 1 Horní Police 220 2 Chlum 80 0 Chotovice 46 1 Jestřebí 221 54 Kamenický Šenov 1 510 104 Kozly 42 2 Kravaře 253 0 Luka 34 0 Nový Oldřichov 228 3 Provodín 250 58 Prysk 145 61 Skalice u České Lípy 427 23 Skalka u Doks 39 0 Stružnice 290 4 Stvolínky 89 0 Tachov 39 4 Tuhaň 102 0 Volfartice 177 2 Vrchovany 31 1 Žandov 679 365 Ždírec 29 1 Západní 5 924 840 Českolipsko celkem

%* 1 24 1 1 2 24 7 5 1 23 42 5 1 10 1 3 54 3

Plyn zaveden do bytu Vyjádření obce - plynofikována obec Ne Ne (při současných cenách se neuvažuje) Ano - asi ze 70 % (plyn není na sídlišti s 80 byty) Ne Ano (2004) Ne (VTL s možností napojení 1,5 km daleko) Ne Ano v Jestřebí Ano Ne Ano - na speciální karbokotle Ne Ano Ano - centrální část Provodína Ano - celá obec Ano - asi 90% Ne Ano, z r. 2004 Ne Ne Ne Ne Ne Ano - 70% obce Ne

14

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001 (trvale obydlené byty a počet bytů napojených na plynovod) ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích 2006 (vyjádření obce) Pozn.: * podíl připojených bytů z trvale obydlených bytů, zaokrouhleno na celá % ČSÚ udává i plynofikované byty, které jsou zásobeny z vlastních zdrojů.


42

Tabulka č. Ta-A.4.4: Energie využitá k vytápění Trvale obydlené byty

Název obce Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamen. Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko celkem

24 181 635 153 220 80 46 221 1 510 42 253 34 228 250 145 427 39 290 89 39 102 177 31 679 29 5 924

uhlí Počet bytů 7 147 252 104 163 66 35 101 805 25 178 20 181 78 63 253 32 212 49 17 56 125 21 156 20 3 166

% 29 81 40 68 74 83 76 46 53 60 70 59 79 31 44 59 82 73 55 44 55 71 68 23 69 53

Energie použitá k vytápění dřevo elektřina plyn ostatní Počet Počet Počet Počet % % % % bytů bytů bytů bytů 12 50 5 21 0 0 25 14 7 4 0 2 1 92 14 96 15 140 22 55 9 29 19 19 12 0 1 1 19 8 35 16 1 1 2 1 4 5 7 9 0 3 3 2 4 7 15 0 2 5 39 39 25 11 52 24 4 2 32 2 181 12 96 6 396 27 13 31 3 7 0 1 2 30 12 32 13 0 13 5 7 21 7 21 0 0 21 9 25 11 0 1 1 44 18 65 26 59 24 4 1 18 12 6 4 57 39 1 1 29 7 110 26 28 7 7 1 5 13 2 5 0 0 31 11 40 14 4 1 3 1 29 33 8 9 0 3 3 11 28 5 13 1 3 5 12 33 32 12 12 0 1 1 17 10 26 15 0 9 5 8 26 0 0 2 6 33 5 50 7 358 53 82 12 5 17 3 10 1 4 0 588 10 776 13 797 13 597 11

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001

Tabulka č. Ta-A.4.5: Domy s ústředním vytápěním Název obce Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí

Počet domů Trvale obydlené domy s ústředním vytápěním celkem (počet) 23 5 152 102 387 211 106 59 161 109 58 23 39 31 149 100

Podíl domů s ústředním topením (%) 21,7 67,1 54,5 55,7 67,7 39,7 79,5 67,1


Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko

729 39 186 28 181 131 107 273 37 193 69 27 72 157 28 329 27 3 688

43

514 25 118 10 116 86 79 148 22 108 36 14 42 61 13 159 16 2 207

70,5 64,1 63,4 35,7 64,1 65,6 73,8 54,2 59,5 56,0 52,2 51,9 58,3 38,9 46,4 48,3 59,3 59,8

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001

V HSO je systém centrálního zásobování teplem (CZT) provozován ve městě Kamenický Šenov. Jedná se o plynovou kotelnu pro Preciosu, která zásobuje bytový fond a občanskou vybavenost.

3.4.3.Obnovitelné zdroje Využití obnovitelných zdrojů energie je na nízké úrovni. Většinou jsou využívána pro vytápění tepelná čerpadla (Dubá - hospoda, Horní Police 2-3 malá čerpadla u RD, Stružnice 5 tepelných čerpadel u novostaveb RD, Kamenický Šenov školka). V Jestřebí je využívána solární energie na ohřev vody v bazénu a cca 20 RD využívá k vytápění dřevo. V kempu v Žandově je instalován solární panel pro sociální zařízení a ohřev vody. Ostatní obce neprovozují zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie.

3.4.4 Komunikační systémy Dostupnost jednotlivých pošt je vyhovující (poštu na svém území nemají obce Holany, Chlum, Chotovice, Kozly, Luka, Skalka u Doks, Tachov, Tuhaň, Vrchovany a Ždírec), s ohledem na menší počet obyvatel není nezbytně nutné tuto službu poskytovat přímo v obci. Veřejně přístupný internet v současné době nemají obce Blatce, Blíževedly, Chotovice, Kozly, Kravaře, Luka, Provodín, Skalka u Doks, Tuhaň, Vrchovany a Ždírec. Problémem je i příjem signálu mobilních operátorů; v některých lokalitách je slabý nebo zcela chybí (závisí na konfiguraci terénu). Tabulka č. Ta-A.4.6: Pošta a veřejně přístupný internet v obci Název obce Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum

Pošta Spádová pošta ANO ANO ANO NE Zahrádky ANO NE Doksy

Veřejně přístupný internet v obci Ne Ne 1 PC v knihovně + část. infocentrum 1 PC v knihovně 1 PC v knihovně 1 PC v knihovně


Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec

NE ANO ANO NE ANO NE ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO NE NE ANO NE ANO NE

Nový Bor

Česká Lípa Okna

Doksy

Doksy Dubá Dubá Okna

44

Ne 1 PC v knihovně 5 PC v knihovně Ne Ne- bude v knihovně Ne 1 PC v knihovně, 1 PC obecní úřad Ne 1 PC v knihovně, 1 PC obecní úřad 1 PC v knihovně, ve škole Ne 1 PC v knihovně, 1 PC obecní úřad 1 PC v knihovně 1 PC v knihovně Ne 1 PC na ob.úřadě Ne 1 PC v knihovně Ne

Zdroj : Internetové stránky www.cpost.cz a ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce 2006)

Tabulka č. Ta-A.4.7: Hodnocení pokrytí území obcí telefonním signálem Obec Blatce Blíževedly

Český Telecom 5

Eurotel 5

TVodafone Poznámka Mobile (Oskar) 5 5 V blízkosti obce vodojem s anténami Problémy v Dřevčicích a různých 4 4 údolíčkách kolem obcí 4 4 Prochází dálkový telefonní kabel 1 1 5 5 4 4

Dubá

5

4

Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice Skalka u Doks Stružnice Stvolínky

5 5 5 5

4 2-3 5 4

5

4

-

-

5 5

4 4

4

4

5

5

5

2

5 5 3-4 5 5

5 4 0-1 5 5

5 4 3 4 3-4

5 2 4 5

V Srní všechny sítě 0-3 V obci kabel a infokanál, provozuje obec


Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec

4 5 5 5 5

4 3 2-3 1 5

4 5 5 3 3

45

4 3 2

Zdroj : ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- Dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce 2006) Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem, - bez odpovědi

3.4.5 Závěry Veřejná vodovodní síť je ve většině obcí v dobrém stavu, pokrývá cca 82 % trvale bydlících obyvatel, provádí se její postupná rekonstrukce a rozšiřování do okrajových částí. Dle údajů PRVKÚK se uvádí, že je napojeno 100 % trvale bydlících obyvatel v některých obcích, přičemž některé části obcí vodovod vůbec nemají. V těchto částech nebydlí trvale žádné osoby, objekty slouží pouze k rekreačnímu využití. Stav likvidace splaškových vod je nedostatečný. V 11 obcích (44 %) není vybudována kanalizace vůbec a v řadě dalších obcí jen částečně. Kanalizaci zakončenou na ČOV mají pouze Blíževedly, Dubá, Vrchovany, Žandov, Tachov, Holany, Kravaře. Často je tímto systémem řešena jen část obce. V ostatních obcích veřejná kanalizace není, situace je řešena pomocí žump, septiků. Odpadní jímky jsou vyváženy na ČOV Dubá, ČOV Česká Lípa, ČOV Staré Splavy, popř. ČOV Nový Bor. V některých obcích se nachází MČOV (např. rekreačních středisek v Tuboži, v Chotovicích atd.). Ve většině obcí se uvažuje s postupným budováním plošné nebo dílčí kanalizace a ČOV. Realizace však bude velmi nákladná s ohledem na rozptýlenou zástavbu. Zásobování elektrickou energií je na dobré úrovni, místně bude nutno posílit výkon a rekonstruovat vedení. Plynofikovány jsou pouze obce Dubá, Horní Police, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kravaře, Nový Oldřichov, Provodín, Prysk, Skalice u České Lípy, Stružnice a Žandov. Z důvodu řídké zástavby, nízké hustoty osídlení a absence větších odběratelů se rozšiřování plynofikace nedá očekávat. Z obnovitelných zdrojů jsou v řešeném území využívány převážně tepelná čerpadla. Motivací pro jejich rozšíření by mohla být finanční podpora jejich zavádění z úrovně evropské, státní i krajské. Dostupnost jednotlivých pošt je s ohledem na počet obyvatel vyhovující. Veřejně přístupný internet v současné době nemají obce Blatce, Blíževedly, Chotovice, Kozly, Kravaře, Luka, Provodín, Skalka u Doks, Tuhaň, Vrchovany a Ždírec. Problémem je i příjem signálu mobilních operátorů; v některých lokalitách je slabý nebo zcela chybí (závisí na konfiguraci terénu).


46

3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH 3.5.1 Popis současného stavu HSO Západní Českolipsko je územím, které zabírá asi 11 % rozlohy Libereckého kraje a tvoří jej 25 obcí s velmi různorodou krajinnou „morfologií“ a odlišnou hodnotou architektonických a přírodních atraktivit. Tato oblast může nabízet některé velmi zachovalé „přírodní“ areály s typickou vesnickou architekturou, množstvím církevních památek a dalšími zajímavostmi. Existuje zde potenciál pro další rozvoj šetrných forem turistiky (agroturistika, eko-agroturistika, pěší a cykloturistika) a navazujících služeb s pozitivním dopadem na zhodnocení nemovitostí, rozvoj celého území a péči o krajinu a vznik nových pracovních příležitostí. Koordinace nebo jednotná propagace této oblasti je velmi těžce prakticky realizovatelná, neboť v současnosti se na území této oblasti nachází pouze 2 TIC a zřizování dalších není v záměrech obcí. Na území této oblasti je také diferencovaná nabídka ubytovacích kapacit, některé obce disponují dostatečnou nabídkou, jiné ji vnímají jako nedostatečnou a navrhují rozšířit převážně soukromými investicemi nebo obecním zainvestováním. Vzhledem k rozlehlosti oblasti není reálný předpoklad společné nabídky turistických služeb zainteresovaných obcí a současné aktivity zůstávají v rovině podpory pěší a cykloturistiky. Existuje příležitost využití chráněných území (CHKO České středohoří, CHKO Kokořínsko) a přírodních atraktivit, např. přírodního útvaru „Varhany“ a řeku Ploučnici využít k vodní turistice, významná vodní díla (Novozámecký rybník, soustava Holanských rybníků) pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu; realizace připravované cyklostezky Česká Lípa - Kamenický Šenov a cyklostezky podél Ploučnice jako základ pro rozvoj turistiky v regionálním kontextu.

3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu Návrh indikátorů v následujících podkapitolách 3.5.2.1 až 3.5.2.5 vychází z omezených zdrojů oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Libereckého kraje a nedostupnosti údajů za sledované obce.

3.5.2.1 Ubytovací zařízení Existence ubytovacích zařízení je klíčovým prvkem pro rozvoj cestovního ruchu. Počet ubytovacích zařízení lze tedy považovat za základní indikátor turistické vybavenosti. Limitujícím prvkem byla skutečnost omezující zveřejnění podnikatelské činnosti v oblasti ubytování jednotlivých podnikatelských subjektů v obcích. Tabulka č. Ta-A.5.1: Ubytovací zařízení (počet,výčet) na 1000 obyvatel HSO Druh ubytovacího zařízení

Počet zařízení

Hotel, motel, botel+ Pension Kemp Ostatní Turistická ubytovna Zdroj: KÚLK, oddělení cestovního ruchu LK, 2005

1 8 4 6 1

Počet ubytovacích Počet obyvatel HSO zařízení na 1000 na jedno ubytovací obyvatel HSO zařízení 0,059 17 023 0,470 2 128 0,235 4 256 0,352 2 837 0,059 17 023


47

3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií Vzhledem k rozdílné velikosti jednotlivých ubytovacích zařízení je počet pokojů a především počet lůžek mnohem reprezentativnějším údajem než samotný počet ubytovacích zařízení. Ještě výrazněji se zde však projevuje nedostatečná datová základna, neboť nebylo možno získat údaje pro oblast ani za jednotlivé typy ubytovacích zařízení. Vypovídací schopnost takových ukazatelů je pak samozřejmě výrazně snížena. Pouze je zřejmé, že v ostatních ubytovacích zařízeních počet pokojů ve srovnání s hotely a penziony je asi o polovinu vyšší. Z toho vyplývá, že i počet lůžek v ostatních ubytovacích zařízeních je více než dvojnásobný proti hotelům a penzionům. Tabulka č. Ta-5.2: Počet pokojů a lůžek v ubytovacích zařízeních bez kategorií Druh ubytovacího zařízení Hotel, motel, botel+ Pension Kemp Ostatní Turistická ubytovna

Počet pokojů na 1000 obyvatel HSO

Počet lůžek na 1000 obyvatel HSO

7,4

18,5

10,9

42,5

Zdroj: KÚLK, oddělení cestovního ruchu LK, 2005

3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu Jak již bylo výše uvedeno, nebylo možno získat údaje o počtu ubytovacích zařízení a počtu pokojů a lůžek v nich za jednotlivé obce, proto zůstává tento datový indikátor nenaplněn.

3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu V obcích HSO Západní Českolipsko nefunguje žádné sdružení na podporu cestovního ruchu.

3.5.2.5 Turistická informační centra Tabulka č. Ta-A.5.3: Turistická informační centra Obec Dubá

Ano-ne Ano

Kamenický Šenov

Ano

Název Adresa Telefon Informační středisko Masarykovo nám. 138 487 870 490 Městské info centrum Kamenický Osvobození 470 487 712 011 Šenov

Zdroj: KÚLK, oddělení cestovního ruchu LK, 2005 + dotazníková akce pro starosty obcí HSO

3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář HSO Západní Českolipsko nemá žádnou incomingovou cestovní kancelář.


48

3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové „akce“ starostů obcí Tabulka č. Ta–A.5.4: Dotazníková akce starostů obcí HSO Západní Českolipsko Turistické informační Je nabídka ubytovacích kapacit pro zvýšení cestovního centrum ruchu ve Vaší obci dostatečná ? Blatce Ne Bez odpovědi Blíževedly Ne Ano- penzion Ráj v Litici spíše nevyužitý Dubá Ne Ne Holany Ne Ne Horní Police Ne Ne- ubytovací kapacity neexistují Chlum Ne 1 penzion Chotovice Ne Ne Jestřebí Ne Ne- v Pavlovicích 1 ubytovna (p.Balog) Ano- na MÚ a nové info Kamenický Šenov Ne- 1 penzion (Tavba) 45 lůžek a malý penziónek 8 lůžek a parking na Práchni Kozly Ne Bez odpovědi Kravaře Ne Ne Luka Ne Ano- 2 statky s ubytováním a 1 soukromá chalupa Nový Oldřichov Ne Ne- původně ubytovací kapacita ve školícím středisku, Provodín Ne dále ubytovna, dnes opuštěna Prysk Ano- „info-pult“ Ne- 3 penziony Skalice Ne Ne Skalka u Doks Ne Ano- penzion, chatový tábor (p.Doležal,Praha) Ne, podán projekt, Stružnice Ano- hotel, 2 penziony, kapacita vyhovuje možná od 2006 Ano- ubytovací kapacity vlastně neexistují, pouze stálý Stvolínky Ne letní tábor pro 150 míst Tachov Ne (info na ob.úřadě) Ano Tuhaň Ne Bez odpovědi Volfartice Ne Ano- 2 penziony (asi 25 lůžek), chybí hospoda Vrchoviny Ne Ano Žandov Ne Hotel Černá růže, autokemp/autoklub Ždírec Ne Ne Obec/indikátor

Pokračování tabulky č. Ta-A.5.4 Obec/indikátor Blatce Blíževedly Dubá

Jaký druh ubytování postrádáte Bez odpovědi Nepostrádá Nepostrádá

Holany

Soukromé kapacity

Horní Police

Soukromé a obecní

Možnosti navýšení jednotlivých druhů ubytovacích kapacit Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Soukromé kapacity, turistická ubytovna Obecní kapacity na zámku

Jaký druh turistických aktivit lze v obci provozovat Bez odpovědi Pěší a cykloturistika Pěší, cykloturistika, horolezectví, koupání Kulturní a sportovní akce


Chlum Chotovice Jestřebí

49

kapacity Soukromé kapacity Nepostrádá Obecní kapacity

Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Penzion s 45 lůžky Pěší a cykloturistika Obecní kapacity, přestavba Kamenický Šenov Jednodušší ubytování Pěší turistika, běžecké lyžování objektu Kozly Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Soukromé kapacity- 2 Kravaře Soukromé kapacity Bez odpovědi objekty pro pension Luka Nepostrádá Pěší a cykloturistika Bez odpovědi Nový Oldřichov Nepostrádá Bez odpovědi Soukromé a hotelové Provodín Sezónní Bez odpovědi kapacity Prysk Soukromé kapacity Soukromé kapacity Celoroční Obecní kapacityPěší a cykloturistika, Skalice Soukromé kapacity rekonstrukce objektu jízdárny,hipostezky Skalka u Doks Nepostrádá Pěší a cykloturistika Bez odpovědi Stružnice Nepostrádá Pěší a cykloturistika Bez odpovědi Stvolínky Soukromé kapacity 2 pensiony, provoz Bez odpovědi Tachov Soukromé kapacity Bez odpovědi Bez odpovědi Tuhaň Bez odpovědi Bez odpovědi Bez odpovědi Volfartice Nepostrádá Cykloturistika Bez odpovědi Vrchoviny Nepostrádá Pěší turistika,hipoturistika Bez odpovědi Pěší a cykloturistika, Žandov Soukromé kapacity Autokemp agroturistika Ždírec Soukromé kapacity Soukromé kapacity Pouze sezónní Pokračování tabulky č. Ta-A.5.4

Obec/indikátor Blatce Blíževedly

Jaká opatření vyšších stupňů samosprávy byste uvítali pro podporu cestovního ruchu Bez odpovědi Investice do místních komunikací a dopravní obslužnosti (cyklobus), cyklostezky na Litoměřice

Dubá

Podpora investic do infrastruktury CR

Holany

Zajištění dotačních titulů pro infrastrukturu CR, podpora prezentace menších lokalit

Horní Police Chlum Chotovice

Bez odpovědi Podpora cyklostezky-propojení na Doksy,Splavy,Holany,Husí stezku Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou

Připravujete,plánujete, nebo jsou již připraveny projekty pro zvýšení atraktivity obce v oblasti cestovního ruchu Bez odpovědi Rekonstrukce kostela,údržba a opravy sportovišť Autokemp- nedávno rekonstrukce soc. zařízení Projekt podpora rozvoje místní info infrastruktury CR a informačních technologií Projekt rekonstrukce školy na budovu obecního úřadu a místní komunitní centrum, obnova koupaliště a kostela Ne Ne


50

dopravou Zvýšení dotací pro údržbu a rozvoj Jestřebí doprovodné infrastruktury, info materiál Hipostezky, agroturistika, oprava hradu o rozvoji CR Projekt Skiareál Prácheň – komplexní Kamenický Šenov Ne řešení běžeckých tratí Kozly Bez odpovědi Bez odpovědi Podpora obnovy a rozvoj doprovodné Kravaře Rekonstrukce fary – fázovitě do r. 2009 infrastruktury-historického rázu Luka Podpora zavedení cyklotras Výstavba dětského hřiště Podpora vzniku infocentra, pomoc při Rekonstrukce kult. domu, cyklostezka Nový Oldřichov získávání dotací Varhany Zachovat stávající turistickou trasu a Provodín Ne cyklostezku Propagace přes Svazek obcí Lyžařský areál,běžecké tratě,lezecká stěna, Prysk Novoborska, příp.Sdružení Českolipska sport. hřiště Podpora turistické infrastruktury i Skalice Ne doprovodné infrastruktury Podpora výstavby a údržby cest a tras Spolupráce v rámci Svazku obcí Máchova Skalka u Doks pro cyklostezky vč. řešení majetkových kraje vztahů Podpora realizace projektu Stružnice Projekt Via Sacra cyklomagistrály Ploučnice Stvolíky Ne Bez odpovědi Tachov Ne Bez odpovědi Tuhaň Bez odpovědi Bez odpovědi Podpora výstavby doprovodné turistické Cyklostezka Varhany-klíčový projekt Volfartice infrastruktury (cyklostezky) k rozvoji dr. podnikání Vrchoviny Hipostezky Ne Žandov Infocentrum v renomovaném objektu Bez odpovědi Ždírec Více reklamy Ne Zdroj: dotazníková akce starostů obcí v HSO Západní Českolipsko

Z výše uvedených námětů a návrhů starostů obcí analyzované HSO lze načrtnout zjednodušené závěry: - v oblasti jsou pouze 2 TIC, - nabídka ubytovacích kapacit je dle vyjádření starostů příslušných obcí z 50 % dostatečná, pět starostů se nevyjádřilo, převažují pensiony, - podle vyjádření starostů by obce uvítaly další druhy ubytovacích kapacit a to především soukromé kapacity a částečně obecní, - jako možnost navýšení jednotlivých druhů ubytovacích kapacit starostové uvádějí rekonstrukce a adaptace soukromých objektů a obecní kapacity zámku v Horní Polici, - v otázce druhu turistických aktivit vhodných k provozování v dotazovaných obcích převažují pěší a cykloturistika, částečně agroturistika s hipostezkami, - jako podporu vyšších stupňů samosprávy starostové nejčastěji uvádějí dotace do rozvoje a rekonstrukce infrastruktury, podporu budování cyklotras a podporu v oblasti reklamy cestovního ruchu, - v záměrech obcí jsou různé projekty rekonstrukce kostelů, sportovišť, místní informační infrastruktury, obnova koupaliště, hradu , lezecké stěny, apod.


51

PILÍŘ B - SPOLEČNOST 3.6 B.1 OBYVATELSTVO Společným rysem populačního vývoje obcí HSO Západní Českolipsko je výrazný pokles počtu obyvatel po 2.světové válce v důsledku odsunu německého obyvatelstva. Následné migrační vlny z vnitrozemí nedokázaly tuto populační ztrátu vyrovnat. Ve všech obcích HSO Západní Českolipsko proto žije méně obyvatel než v roce 1930. Ve většině obcí je to 30-60 % počtu obyvatel z roku 1930, v Provodíně asi 87 % a v Tachově asi 67 %. Naopak v Blatcích je to pouhých 8 % (!) a v Prysku 21 % počtu obyvatel v roce 1930. V období mezi lety 1950 a 1991 došlo k úbytku obyvatel téměř ve všech obcích. Pouze Kamenický Šenov a Provodín zaznamenaly mezi těmito daty populační růst. V 50. letech však zaznamenala zhruba polovina obcí růst počtu obyvatel, v 60. a 70. letech to byly vždy 4 obce a v 80. letech pouze 1 obec (Chotovice). V 90. letech došlo k zásadnímu obratu a s výjimkou Kamenického Šenova, Kozel, Provodína a Žandova došlo ve všech obcích k nárůstu počtu obyvatel. Většina obcí si růstový trend zachovala i na začátku tohoto desetiletí. Nejvyšší dynamiku populačního růstu v 90. letech prodělaly Stvolínky a Tachov. Obec Tachov populační dynamiku po roce 2001 ještě zvýšila a počet obyvatel se zde za 13 let zvýšil téměř na dvojnásobek! Ve Stvolínkách a Ždírci počet obyvatel za stejné období stoupl asi o třetinu. Negativní (i výrazně pozitivní) trend nelze analyzovat bez detailních údajů o meziročním přirozeném a migračním přírůstku, bytové výstavbě v tomto období aj., tyto údaje však nebyly k dispozici. Tabulka č. Ta-B.1.1: Vývoj počtu obyvatel v obcích HSO Západní Českolipsko v období 1930 – 2004 Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov

1930 689 1341 3749 927 1260 786 386 1298 6619 381 1556 238 1998 789 1996 3324 273 1827 893 222 919 1569 211 3286

1950 286 769 2398 498 893 362 172 830 3827 181 911 178 899 604 773 1659 139 1018 495 156 506 890 154 1952

1991 55 569 1723 401 606 250 124 709 4088 119 661 100 623 726 355 1074 111 784 217 77 290 509 90 1990

2001 57 632 1757 480 645 275 130 770 4073 115 726 100 638 688 385 1200 128 839 289 103 297 595 96 1892

2004 59 626 1751 479 676 249 145 790 3967 120 766 104 675 686 412 1280 127 865 294 148 290 602 109 1910

Vývoj (%) Vývoj (%) 1991-2001 2001-2004 +3,6 +3,5 +11,1 -0,9 +2,0 -0,3 +19,7 -0,2 +6,4 +4,8 +10,0 -9,5 +4,8 +11,5 +8,6 +2,6 -0,4 -2,6 -3,4 +4,3 +9,8 +5,5 0,0 +4,0 +2,4 +5,8 -5,2 -0,3 +8,5 +7,0 +11,7 +6,7 +15,3 -0,8 +7,0 +3,1 +33,2 +1,7 +33,8 +43,7 +2,4 -2,4 +16,9 +1,2 +6,7 +13,5 -4,9 +1,0


Ždírec Západní Českolipsko

314 36851

193 20743

93 16344

113 17023

52

123 17253

+21,5 +4,2

+8,8 +1,4

Pramen: ČSÚ Poznámka: Údaje jsou k datu sčítání, za rok 2004 k 31.12.; údaje z evidence obyvatel (2004) nejsou plně srovnatelné s údaji SLDB

V roce 2004 zaznamenalo 7 obcí růst přirozenou i mechanickou měnou. Celkový přírůstek byl zaznamenán v 17 obcích. Migrační obrat byl ve všech obcích vyšší než obrat přirozený a migrace také měla větší vliv na hodnotu celkového přírůstku či úbytku než přirozený pohyb. Nejvyšší relativní přirozený přírůstek zaznamenaly Tachov a Vrchovany, úbytek pak Blatce. Přírůstek migrací byl relativně nejvyšší ve Vrchovanech (101 ‰!) a ve Ždírci, úbytek v Blatcích (68 ‰!) a Blíževedlích. Tyto extrémní hodnoty mají zásadní vliv na hodnotu celkového přírůstku, který byl relativně nejvyšší ve Vrchovanech (128 ‰), Tachově a Ždírci, nejvyšší úbytek pak v Blatcích (102 ‰). Pro sledování trendů přirozené měny a migrace nejsou údaje za 1 rok příliš vypovídající, je nutné sledovat dlouhodobé trendy (alespoň za 5 let), k tomu však nebyla k dispozici data. Jednoroční výkyvy jsou způsobeny třeba demolicí většího bytového objektu, dokončením rozestavěných bytů až v následujícím roce apod. Tabulka č. Ta-B.1.2: Pohyb obyvatel v obcích HSO Západní Českolipsko v roce 2004 Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko Pramen: ČSÚ

Přirozený Přírůstek/ Celkový Živě Přistěho- VystěhoZemřelí přírůstek/ úbytek přírůstek/ narození valí valí úbytek migrací úbytek 0 2 -2 0 4 -4 -6 10 8 2 10 24 -14 -12 15 19 -4 57 55 2 -2 6 2 4 8 7 1 5 8 12 -4 23 11 12 8 3 6 -3 4 6 -2 -5 1 0 1 5 2 3 4 8 6 2 32 27 5 7 35 44 -9 99 105 -6 -15 2 2 0 3 0 3 3 7 6 1 46 23 23 24 0 1 -1 0 2 -2 -3 4 6 -2 28 11 17 15 6 7 -1 12 9 3 2 4 5 -1 20 8 12 11 4 7 -3 53 24 29 26 0 0 0 7 2 5 5 10 8 2 24 17 7 9 4 5 -1 11 10 1 0 4 0 4 12 6 6 10 5 5 0 2 6 -4 -4 7 7 0 17 14 3 3 3 0 3 13 2 11 14 24 21 3 52 52 0 3 0 0 0 8 1 7 7 170 179 -9 546 428 118 109


53

Tabulka č. Ta-B.1.3: Pohyb obyvatel v obcích HSO Západní Českolipsko v roce 2004-relativní hodnoty (‰) Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko

Přirozený Přírůstek/ Celkový Živě Přistěho- VystěhoZemřelí přírůstek/ úbytek přírůstek/ narození valí valí úbytek migrací úbytek 0,0 33,9 -33,9 0,0 67,8 -67,8 -101,7 16,0 12,8 3,2 16,0 38,3 -22,4 -19,2 8,6 10,9 -2,3 32,6 31,4 1,1 -1,1 12,5 4,2 8,4 16,7 14,6 2,1 10,4 11,8 17,8 -5,9 34,0 16,3 17,8 11,8 12,0 24,1 -12,0 16,1 24,1 -8,0 -20,1 6,9 0,0 6,9 34,5 13,8 20,7 27,6 10,1 7,6 2,5 40,5 34,2 6,3 8,9 8,8 11,1 -2,3 25,0 26,5 -1,5 -3,8 16,7 16,7 0,0 25,0 0,0 25,0 25,0 9,1 7,8 1,3 60,1 30,0 30,0 31,3 0,0 9,6 -9,6 0,0 19,2 -19,2 -28,8 5,9 8,9 -3,0 41,5 16,3 25,2 22,2 8,7 10,2 -1,5 17,5 13,1 4,4 2,9 9,7 12,1 -2,4 48,5 19,4 29,1 26,7 3,1 5,5 -2,3 41,4 18,8 22,7 20,3 0,0 0,0 0,0 55,1 15,7 39,4 39,4 11,6 9,2 2,3 27,7 19,7 8,1 10,4 13,6 17,0 -3,4 37,4 34,0 3,4 0,0 27,0 0,0 27,0 81,1 40,5 40,5 67,6 17,2 17,2 0,0 6,9 20,7 -13,8 -13,8 11,6 11,6 0,0 28,2 23,3 5,0 5,0 27,5 0,0 27,5 119,3 18,3 100,9 128,4 12,6 11,0 1,6 27,2 27,2 0,0 1,6 0,0 0,0 0,0 65,0 8,1 56,9 56,9 9,9 10,4 -0,5 31,6 24,8 6,8 6,3

Pramen: ČSÚ

Z hlediska věkové struktury tvoří obce HSO Západní Českolipsko značně heterogenní soubor. Velmi příznivou věkovou strukturu mají obce Tachov, Ždírec a Stvolínky. V obci Tachov je průměrný věk nižší o 8 let než v celé České republice (průměr za ČR činí 39,8 let) a index stáří na úrovni necelých 40 % (hodnota pro ČR je 0,94)! Velmi nepříznivou věkovou strukturu naopak mají obce Blatce, Kozly, Prysk a Tuhaň, kde je index stáří i průměrný věk výrazně vyšší ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Do třetí skupiny lze zařadit obce Chlum, Chotovice, Kamenický Šenov, Nový Oldřichov, Skalka u Doks a Žandov, které mají index stáří poměrně vysoký a index stáří srovnatelný či nižší než celorepublikový průměr. Ostatní obce mají index stáří i průměrný věk lepší než činí hodnoty pro Českou republiku. Odhlédneme-li od zmíněných vysokých extrémů lze celkově prohlásit, že věková struktura oblasti je srovnatelná s celorepublikovým průměrem.


54

Tabulka č. Ta-B.1.4: Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2004 Obec

Celkem

Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko

59 626 1 751 479 676 249 145 790 3 967 120 766 104 675 686 412 1 280 127 865 294 148 290 602 109 1 910 123 17 253

v tom ve věku 0 - 14 15 - 59 nad 60 10 36 13 100 438 88 324 1 138 289 73 347 59 114 457 105 39 164 46 13 115 17 132 564 94 585 2 746 636 17 81 22 135 531 100 20 67 17 104 457 114 94 498 94 56 275 81 202 893 185 16 89 22 141 594 130 62 201 31 39 95 14 44 192 54 106 404 92 25 65 19 291 1 291 328 23 90 10 2 765 11 828

2 660

0 - 14 16,9 16,0 18,5 15,2 16,9 15,7 9,0 16,7 14,7 14,2 17,6 19,2 15,4 13,7 13,6 15,8 12,6 16,3 21,1 26,4 15,2 17,6 22,9 15,2 18,7 16,0

v% 15 - 59 nad 60 61,0 22,0 70,0 14,1 65,0 16,5 72,4 12,3 67,6 15,5 65,9 18,5 79,3 11,7 71,4 11,9 69,2 16,0 67,5 18,3 69,3 13,1 64,4 16,3 67,7 16,9 72,6 13,7 66,7 19,7 69,8 14,5 70,1 17,3 68,7 15,0 68,4 10,5 64,2 9,5 66,2 18,6 67,1 15,3 59,6 17,4 67,6 17,2 73,2 8,1 68,6

15,4

Index Průměrný stáří věk 1,30 41,0 0,88 37,0 0,89 38,2 0,81 36,3 0,92 37,9 1,18 39,6 1,31 38,8 0,71 36,2 1,09 38,9 1,29 41,6 0,74 36,9 0,85 37,6 1,10 39,5 1,00 39,5 1,45 41,1 0,92 38,2 1,38 39,3 0,92 38,0 0,50 35,2 0,36 31,9 1,23 40,2 0,87 37,2 0,76 37,6 1,13 39,2 0,43 34,0 0,96

X

Pramen: ČSÚ

Závěrečné zhodnocení HSO Západní Českolipsko bylo podobně jako celé pohraničí postiženo výrazným úbytkem obyvatel v důsledku poválečného odsunu německého obyvatelstva a kromě Kamenického Šenova a Provodína i postupným vylidňováním obcí v době komunismu. Od počátku 90. let 20. století obyvatel opět přibývá téměř ve všech obcích. V roce 2004 byl zaznamenán celkový přírůstek obyvatel v 17 obcích z 25. Migrační obrat byl ve všech obcích vyšší než obrat přirozený a migrace také měla větší vliv na hodnotu celkového přírůstku či úbytku než přirozený pohyb. Některé obce dosahují extrémních hodnot migračního přírůstku či úbytku. Oblast má celkově věkovou strukturu srovnatelnou s průměrem za ČR, mezi jednotlivými obcemi ale existují velmi výrazné rozdíly, neboť zde existují obce s velmi příznivou i velmi nepříznivou věkovou strukturou.


55

3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ 3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání Západní Českolipsko je hospodářsky slabá oblast v rámci Libereckého kraje s druhou nejvyšší nezaměstnaností a s více než sedmnácti tisíci obyvateli (Přehled území podporovaných v rámci opatření 1.1. Podpora podnikání ve vybraných regionech, MMR, říjen 2005). Do této HSO spadá 25 obcí, v 11 z nich nenalezneme základní ani mateřskou školu. - viz tabulka č. Ta-B.2.1. Tabulka č. Ta-B.2.1: Počet školských a vzdělávacích zařízení dle typu dle obcí za rok 2006 Obec

Mateřské Základní školy Základní školy Gymnázium/ školy nižšího stupně vyššího stupně SOU/ostatní 0 0 0 0 Blatce 1 0 0 0 Blíževedly 1 1 1 0 Dubá 1 1 0 0 Holany 1 0 1 0 Horní Police 0 0 0 0 Chlum 0 0 0 0 Chotovice 1 0 1 0 Jestřebí 1 1 1 1 Kamenický Šenov 0 0 0 0 Kozly 1 0 1 0 Kravaře 0 0 0 0 Luka 1 1 0 0 Nový Oldřichov 1 0 0 0 Provodín 1 1 0 0 Prysk 1 0 1 0 Skalice u České Lípy 0 0 0 0 Skalka u Doks 1 1 0 0 Stružnice 0 0 0 0 Stvolínky 0 0 0 0 Tachov 0 0 0 0 Tuhaň 1 1 0 0 Volfartice 0 0 0 0 Vrchovany 1 1 0 0 Žandov 0 0 0 0 Ždírec 14 8 6 1 Celkem Západní Českolipsko Zdroj: Registr škol MŠMT k 1.2.2006

Nejlepší podmínky z hlediska vzdělávání v HSO Západní Českolipsko nabízí Kamenický Šenov, kde nalezneme mateřskou školu i základní školy nižšího (v části Prácheň) i vyššího stupně a také střední umělecko-průmyslovou školu sklářskou.

3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání Analýza HSO Západní Českolipsko vychází také převážně ze statistik Libereckého kraje a údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, neboť i v tomto regionu narážíme na problém nedostatečné


56

prezentace informací o školství na internetových stránkách obcí či samotných škol. Konkrétní údaje zjištěné z prezentací na internetových stránkách přináší tabulka č. Ta-B.2.2, kde je vidět, že pouze obce Jestřebí, Kamenický Šenov a Skalice u České Lípy mají internetové stránky, kde jsou uvedeny alespoň dílčí informace o školách či počtech žáků a pedagogů v těchto obcích. Tabulka č. Ta-B.2.2: Počet žáků a pedagogů v jednotlivých školských zařízeních Počet žáků/počet pedagogů/průměr žáků na pedagoga Mateřské Základní školy Základní školy Obec školy nižšího stupně vyššího stupně Blatce 0 0 0 Blíževedly * 0 0 Dubá * * * Holany * * 0 Horní Police * 0 * Chlum 0 0 0 Chotovice 0 0 0 Jestřebí * 0 131/ */ 13,8 Kamenický Šenov * 0 278/*/* Kozly 0 0 0 Kravaře * 0 * Luka 0 0 0 Nový Oldřichov * * 0 Provodín * 0 0 Prysk * * 0 Skalice u České Lípy 59/6/9,2 0 120/19/6,3 Skalka u Doks 0 0 0 Stružnice * * 0 Stvolínky 0 0 0 Tachov 0 0 0 Tuhaň 0 0 0 Volfartice * * 0 Vrchovany 0 0 0 Žandov * * 0 Ždírec 0 0 0

Gymnázium/ SOU/ostatní 0 0 0 0 0 0 0 0 * 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

* údaj není k dispozici Zdroj: internetové stránky obcí: obecblatce.unas.cz, www.mestoduba.cz, www.holany.cz, www.hornipolice.cz, jestrebicl.web3.cz, www.kamenicky-senov.cz, www.antee.cz/novyoldrichov, obecni-urad.net/provodin, www.prysk.cz, www.skaliceuceskelipy.cz, mesta.obce.cz/struznice, obecni-urad.net/stvolinky, obecni-urad.net/tuhan, obecniurad.net/volfartice, www.zandov.cz

3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení Podle statistických údajů MŠMT k 1.2.2006 se v obcích HSO Západní Českolipsko nacházelo celkově 14 mateřských škol, 8 základních škol nižšího stupně (1. – 5. ročník), z toho jedna zvláštní v Dubé- Deštné a 6 základních škol vyššího stupně (1.-9. ročník). Podrobné údaje o počtu vzdělávacích zařízení shrnuje tabulka č. Ta.-B.2.1.


57

3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení Nejpočetnější jsou v HSO Západní Českolipsko mateřské školy (celkově 14 zařízení) s kapacitou 627 dětí, základní školy nižšího stupně nabízejí kapacitu pro 323 žáků a na základních školách vyššího stupně v této HSO může studovat až 2 178 žáků. Jediná střední škola v Kamenickém Šenově pak má kapacitu 180 míst (Registr škol, MŠMT, únor 2006, dostupné z: http://www.msmt.cz/oficreg/vybskolo.asp), podrobněji uvedeno v tabulce č. Ta-B.2.3. Dostupné údaje o aktuálních počtech žáků uvádí tabulka č. Ta-B.2.2. Tabulka č. Ta-B.2.3: Kapacita školských zařízení dle MŠMT Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Celkem Západní Českolipsko

Mateřské Základní školy Základní školy školy nižšího stupně vyššího stupně 0 0 0 25 0 0 80 28 500 25 35 0 35 0 400 0 0 0 0 0 0 28 0 150 105/29 40 600 0 0 0 30 0 300 0 0 0 25 35 0 50 0 0 20 30 0 65 0 200 0 0 0 30 38 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20 30 0 0 0 0 60 115 0 0 0 0 627 323 2178

Gymnázium/ SOU/ostatní 0 0 0 0 0 0 0 0 180 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 180

Zdroj:Registr MŠMT k 1.2.2006, internetové stránky obcí: obecblatce.unas.cz, www.mestoduba.cz, www.holany.cz, www.hornipolice.cz, jestrebi-cl.web3.cz, www.kamenicky-senov.cz, www.antee.cz/novyoldrichov, obecni-urad.net/provodin, www.prysk.cz, www.skaliceuceskelipy.cz, mesta.obce.cz/struznice, obecni-urad.net/stvolinky, obecni-urad.net/tuhan, obecniurad.net/volfartice, www.zandov.cz

Pro celý region Západní Českolipsko je indikátor počtu žáků na pedagoga za mateřskou školu na úrovni 10,67 žáků na učitele za rok 2003, v Libereckém kraji pak dosahuje za stejné období hodnoty 11,50 žáků na učitele, v oblasti je tedy tento ukazatel o něco nižší než v Libereckém kraji. Údaje týkající se základních škol lze také srovnat na základě tabulky č. Ta-B.2.6 v příloze č. 6 pro hodnoty za celý Liberecký kraj a celý region Západní Českolipsko. V případě základních škol nižšího stupně je hodnota


58

pro oblast Západní Českolipsko také nižší než je průměr Libereckého kraje, tj. 8,27 oproti 9,97 žáků na pedagoga, u základních škol vyššího stupně je to o více než jednoho žáka na jednoho pedagoga méně, než je průměr Libereckého kraje. V tabulce č. Ta-B.2.2 je např. zajímavý výrazný rozdíl mezi průměrným počtem žáků na jednoho pedagoga v Jestřebí (13,8) a zhruba poloviční počet žáků na pedagoga na základní škole ve Skalici u České Lípy. (6,3).

3.7.2.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání Pro každou hospodářsky slabou oblast, tedy i pro HSO Západní Českolipsko, je velmi důležitá vzdělanostní struktura obyvatel. Počet a podíl obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce Západního Českolipska přináší tabulky č. Ta-B.2.4 a Ta-B.2.5. Tabulka č. Ta-B.2.4: Počet obyvatel starších 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko celkem

Bez Celkem vzdělání 47 529 1406 387 525 219 108 632 3403 102 598 79 535 587 327 986 106 683 229 81 249 481 76 1595 92

0 3 4 3 3 0 0 61 9 1 2 0 1 6 3 4 1 8 2 1 4 7 1 10 3

14062

137

Základní ÚSO bez ÚSO s VO a včetně VŠ Nezjištěné maturity maturitou nástavb. neukonč. 18 18 6 0 4 1 196 250 60 5 5 10 462 631 209 19 53 28 144 172 51 4 7 6 153 228 108 11 19 3 108 86 13 4 7 1 26 53 19 4 4 2 183 269 89 7 10 13 924 1575 674 59 137 25 31 53 13 3 1 0 180 273 95 11 25 12 30 36 9 1 3 0 154 285 67 9 11 8 176 255 98 16 19 17 100 145 61 5 7 6 283 455 172 21 37 14 37 44 21 0 2 1 222 322 89 15 15 12 82 90 30 4 4 17 29 33 11 0 3 4 120 98 18 2 4 3 181 207 60 9 10 7 26 35 9 2 0 3 568 680 260 23 40 14 31 48 6 1 0 3 4464

6341

2248

Zdroj: Úroveň vzdělanosti obyvatel Libereckého kraje: Krajská reprezentace ČSÚ Liberec, 2001 Pozn.: ÚSO- úplné střední odborné, VO- vyšší odborné

235 427

210


59

Tabulka č. Ta-B.2.5: Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v % Obec

Celkem

47 Blatce 529 Blíževedly 1406 Dubá 387 Holany 525 Horní Police 219 Chlum 108 Chotovice 632 Jestřebí 3403 Kamenický Šenov 102 Kozly 598 Kravaře 79 Luka 535 Nový Oldřichov 587 Provodín 327 Prysk 986 Skalice u České Lípy 106 Skalka u Doks 683 Stružnice 229 Stvolínky 81 Tachov 249 Tuhaň 481 Volfartice 76 Vrchovany 1595 Žandov 92 Ždírec Západní Českolipsko 14062 celkem

Základní Bez ÚSO bez ÚSO s VO a včetně vzdělání maturity maturitou nástavb. neukonč. 38,3 38,3 12,8 0,0 0,6 37,1 47,3 11,3 0,9 0,3 32,9 44,9 14,9 1,4 0,8 37,2 44,4 13,2 1,0 0,6 29,1 43,4 20,6 2,1 49,3 39,3 5,9 1,8 24,1 49,1 17,6 3,7 9,7 29,0 42,6 14,1 1,1 0,3 27,2 46,3 19,8 1,7 1,0 30,4 52,0 12,7 2,9 0,3 30,1 45,7 15,9 1,8 38,0 45,6 11,4 1,3 0,2 28,8 53,3 12,5 1,7 1,0 30,0 43,4 16,7 2,7 0,9 30,6 44,3 18,7 1,5 0,4 28,7 46,1 17,4 2,1 0,9 34,9 41,5 19,8 0,0 1,2 32,5 47,1 13,0 2,2 0,9 35,8 39,3 13,1 1,7 1,2 35,8 40,7 13,6 0,0 1,6 48,2 39,4 7,2 0,8 1,5 37,6 43,0 12,5 1,9 1,3 34,2 46,1 11,8 2,6 0,6 35,6 42,6 16,3 1,4 3,3 33,7 52,2 6,5 1,1 1,0

31,7

45,1

16,0

VŠ Nezjištěné 8,6 0,9 3,8 1,8 3,6 3,2 3,7 1,6 4,0 1,0 4,2 3,8 2,1 3,2 2,1 3,8 1,9 2,2 1,7 3,7 1,6 2,1 0,0 2,5 0,0

2,1 1,9 2,0 1,6 0,6 0,5 1,9 2,1 0,7 2,0 1,5 2,9 1,8 1,4 0,9 1,8 7,4 4,9 1,2 1,5 3,9 0,9 3,3

1,7 3,0

1,5

Zdroj: Úroveň vzdělanosti obyvatel Libereckého kraje: Krajská reprezentace ČSÚ Liberec, 2001 Pozn.: ÚSO- úplné střední odborné, VO- vyšší odborné

Počet a podíl obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce Západního Českolipska ukazuje na fakt, že velké zastoupení v těchto obcích mají obyvatelé se základním vzděláním, v průměru za celou oblast 31,7 % a ti, kteří mají úplné střední odborné vzdělání bez maturity (více než 45 %), což je velmi podobné i ostatním HSO v Libereckém kraji. Vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má kromě obce Blatce méně než 5 % obyvatel, což je typický jev pro všechny HSO Libereckého kraje. Zvýšení vzdělanostního potenciálu by však mohlo přilákat investory do dosud nevyužitých průmyslových zón. Údaje o absolutních počtech za jednotlivé obce nabízí tabulka č. Ta-B.2.4, procentuální vyjádření poměru zastoupení jednotlivých úrovní vzdělání vůči celkovému počtu obyvatel v jednotlivých obcích nabízí tabulka č. Ta-B.2.5. Závěr V oblasti vzdělávání charakterizuje HSO Západní Českolipsko velké zastoupení obyvatel se základním a úplným středním odborným vzděláním bez maturity, naopak vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má v průměru necelých 5 % obyvatel. Počty žáků na pedagoga na všech hodnocených úrovních


60

vzdělávání jsou ve srovnání s průměrem Libereckého kraje nižší. Do budoucna by bylo vhodné vzdělanostní strukturu obyvatel HSO Západní Českolipsko podporovat směrem k většímu zastoupení obyvatel s vyšším či vysokoškolským vzděláním.


61

3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení V regionu HSO Západní Českolipsko není dislokováno žádné lůžkové zdravotnické zařízení. Potřebu akutní a následné lůžkové péče,s výjimkou specializovaných a velmi specializovaných oborů, zajišťuje pro obyvatelstvo této oblasti zejména Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa s dostatečnou kapacitou pro celou oblast.

3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení Zdravotnická zařízení se na území HSO Západní Českolipsko nacházejí v Dubé, Kamenickém Šenově, Provodíně a Žandově, jak je uvedeno v tabulkách č. Ta-B.3.1, č. Ta-B.3.2, č. Ta-B.3.3 a č. TaB.3.4. V Blíževedlích, Dubé, Kravařích a Žandově jsou zřízena detašovaná pracoviště, která se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítávají. Celkový přehled o detašovaných pracovištích je uveden v tabulce č. Ta-B.3.5. Tabulka č. Ta-B.3.1: Zdravotnická zařízení v Dubé v roce 2004 Kód druhu zařízení 320 322

Druh zdravotnických zařízení

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa Samostatné ordinace celkem 510 Lékárna Zdravotnická zařízení celkem

Počet zdravotnických zařízení 1 1 2 1 3

Přepočtený počet lékařů 1 1 2 2

Do počtu zdravotnických zařízení nejsou zahrnuta detašovaná pracoviště Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

V Dubé jsou zastoupeny pouze nejběžnější specializace- praktický lékař pro dospělé a stomatolog. Schází praktický lékař pro děti a dorost, ten zde však má detašované pracoviště. Obec je vybavena i lékárnou. Tabulka č. Ta-B.3.2: Zdravotnická zařízení v Kamenickém Šenově v roce 2004 Kód druhu zařízení 311 320 321 322 323

Druh zdravotnických zařízení Závodní zdravotní středisko Zdravotní střediska celkem Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře – gynekologa Samostatné ordinace celkem

Počet zdravotnických zařízení 1 1 1 1

Přepočtený počet lékařů 1 1 1 1,20

2

2

1 5

1 5,20


510 Lékárna Zdravotnická zařízení celkem

62

1 7

6,20

Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

V Kamenickém Šenově je k dispozici celkem 7 zdravotnických zařízení. Kromě nejběžnějších specializací, tedy praktického lékaře pro dospělé, pediatra a 2 stomatologů zde ordinuje i gynekolog a provozováno je i závodní zdravotní středisko s 1 úvazkem lékaře. Kamenický Šenov je tedy zdravotnickými zařízeními vybaven dostatečně. Tabulka č. Ta-B.3.3: Zdravotnická zařízení v Provodíně v roce 2004 Kód druhu zařízení 324


Samostatná ordinace lékaře specialisty Samostatné ordinace celkem Zdravotnická zařízení celkem

Počet zdravotnických zařízení 1 1 1

Přepočtený počet lékařů 0,01 0,01 0,01

Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

Jak je z tabulky č. Ta-B.3.3 zřejmé, v Provodíně je registrován pouze 1 lékař specialista. Tento lékař však v roce 2004 v obci neprovozoval lékařskou praxi, proto je veden s tímto minimálním úvazkem. V obci tedy ve skutečnosti nejsou provozována žádná zdravotnická zařízení. Tabulka č. Ta-B.3.4: Zdravotnická zařízení v Žandově v roce 2004 Kód druhu zařízení 320


Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatné ordinace celkem 360 Samostatná stomatologická laboratoř 510 Lékárna Zdravotnická zařízení celkem

Počet zdravotnických zařízení 1 1 1 1 3

Přepočtený počet lékařů 1 1 1

Do počtu zdravotnických zařízení nejsou zahrnuta detašovaná pracoviště Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

V Žandově je občanům k dispozici pouze praktický lékař pro dospělé. Jsou zde však zřízena i detašovaná pracoviště nejběžnějších specializací. V obci funguje i stomatologická laboratoř a lékárna.

3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení V některých obcích HSO Západní Českolipsko jsou zřízena detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení. Lékař do těchto obcí dojíždí jen některé dny v týdnu. Detašovaná pracoviště se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítávají. Jejich celkový přehled v této oblasti je uveden v tabulce č. TaB.3.5.


63

Tabulka č. Ta-B.3.5: Přehled detašovaných pracovišť zdravotnických zařízení v HSO Západní Českolipsko Obec

Počet detašovaných pracovišť

Blatce

-

Blíževedly

1

1 x PL pro dospělé

Dubá

2

1 x PL pro děti a dorost, 1 x PL gynekolog

Holany

-

Horní Police

-

Chlum

-

Chotovice

-

Jestřebí

-

Kamenický Šenov

-

Kozly

-

Kravaře

2

Luka

-

Nový Oldřichov

-

Provodín

-

Prysk

-


-

Skalka u Doks

-

Stružnice

-

Stvolínky

-

Tachov

-

Tuhaň

-

Volfartice

-

Vrchovany

-

Žandov

3

Ždírec

-

Celkem HSO Západní Českolipsko

8

Seznam detašovaných pracovišť

1 x PL pro dospělé, 1 x PL pro děti a dorost

1 x PL pro děti a dorost, 1 x PL stomatolog, 1 x PL gynekolog

PL – praktický lékař, zdroj: ÚZIS

Ve větších obcích oblasti- Dubé a Žandově- detašovaná pracoviště vhodně doplňují zastoupení těch základních specializací, které nejsou v obci přítomny nastálo. V obci Kravaře jsou zřízena detašovaná pracoviště praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost a v nedalekých Blíževedlích praktického lékaře pro dospělé.


64

3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Západní Českolipsko Zdravotnická zařízení v HSO Západní Českolipsko se nacházejí ve 3 největších obcích oblastiDubé, Kamenickém Šenově a Žandově. Síť zdravotnických zařízení dále doplňují detašovaná pracoviště v od sebe málo vzdálených Kravařích a Blíževedlích. Ve Skalici u České Lípy, která je 4. největší obcí s více jak 1 200 obyvateli, není dislokováno žádné zdravotnické zařízení. Obyvatelé obce využívají především služeb zdravotnických zařízení dislokovaných v blízkém Novém Boru nebo České Lípě s dobrou dopravní obslužností. Je však zřejmé, že zdravotnická zařízení jsou v HSO Západní Českolipsko rozmístěna geograficky rovnoměrně a Dubá, Kamenický Šenov, Žandov a rovněž Kravaře tak vzhledem ke své poloze slouží jako přirozená spádová centra pro okolní obce. Velmi důležitým faktorem pro jižní část oblasti je lokalizace výjezdového týmu rychlé zdravotnické pomoci v Doksech. Zcela bez zdravotnických zařízení je tedy v HSO Západní Českolipsko (včetně Provodína) 20 obcí. Z asi poloviny obcí je poměrně dobře dostupná Česká Lípa s dobrou nabídkou zdravotnických zařízení. Ze Skalky u Doks a Vrchovan je možné veřejnou dopravou dojet do Doks, z Nového Oldřichova do Kamenického Šenova, z Prysku do Nového Boru. Velmi problematické je dopravní spojení z Luk, Tachova a Ždírce. Do Doks zde jede pouze ranní školní autobus a spoj nazpět jede až odpoledne. Podobně špatné je spojení i z Blatců a Tuhaně, kde jede pouze ranní autobus do Dubé a spoj zpět opět až odpoledne.

3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení Ve zdravotnické statistice není uváděn absolutní počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení. Sleduje se tzv. přepočtený počet lékařů, který vyjadřuje součet úvazků jednotlivých lékařů ve zdravotnickém zařízení. U detašovaných pracovišť se sleduje pouze jejich existence, nikoli však úvazek lékařů na těchto pracovištích, neboť lékaři i jejich činnost jsou započteni celkově v sídlech zdravotnických zařízení. Bližší údaje pro obce HSO Západní Českolipsko podává tabulka č. Ta-B.3.6. Tabulka č. Ta-B.3.6: Přepočtený počet lékařů, počet zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v jednotlivých obcích HSO Západní Českolipsko (vše stav k 31.12.2004) Obec Blatce

Počet Počet ZZ obyvatel

Přepočtený počet lékařů

Počet detašovaných pracovišť

59

-

-

-

626

-

-

1

1 751

3

2,00

2

Holany

479

-

-

-

Horní Police

676

-

-

-

Chlum

249

-

-

-

Chotovice

145

-

-

-

Jestřebí

790

-

-

-

3 967

7

6,20

-

Kozly

120

-

-

-

Kravaře

766

-

-

2

Luka

104

-

-

-

Nový Oldřichov

675

-

-

-

Blíževedly Dubá

Kamenický Šenov


65

Provodín

686

1

0,01

-

Prysk

412

-

-

-

1 280

-

-

-

Skalka u Doks

127

-

-

-

Stružnice

865

-

-

-

Stvolínky

294

-

-

-

Tachov

148

-

-

-

Tuhaň

290

-

-

-

Volfartice

602

-

-

-

Vrchovany

109

-

-

-

1 910

3

1,00

3

123

-

-

-

17 253

14

9,21

8


Žandov Ždírec Celkem HSO Západní Českolipsko Počet obyvatel HSO Západní Českolipsko na jednoho lékaře

1 873

ZZ – zdravotnické zařízení Počet lékařů – přepočtený počet (součet úvazků) Zdroj: ÚZIS

Nejvyšší přepočtený počet lékařů (součet úvazků) v HSO Západní Českolipsko byl zaznamenán v největší obci oblasti- Kamenickém Šenově. Tento výsledek bezprostředně souvisí s počtem zdravotnických zařízení, který je zde rovněž nejvyšší. Populačně srovnatelné Dubá a Žandov disponují stejným počtem zdravotnických zařízení, ale různým počtem lékařů. V Dubé ordinuje praktický lékař pro děti a dorost, zatímco v Žandově funguje stomatologická laboratoř, jejíž součástí však není lékařský úvazek. Na území HSO Západní Českolipsko bylo v roce 2004 evidováno 9,21 úvazku, na jeden úvazek lékaře v této oblasti tedy připadá 1873 obyvatel. Tento ukazatel je nutno brát jako orientační, neboť v počtu lékařů jsou zahrnuti lékaři různých specializací. Výsledek bude možno srovnat pouze s oblastmi podobného charakteru, které stejně jako HSO Západní Českolipsko nemají lůžková zdravotnická zařízení, především nemocnice (v HSO Hrádecko- Chrastavsko připadlo na jednoho lékaře 875 obyvatel, v HSO Frýdlantsko 1114 obyvatel, v HSO Centrální Semilsko 1369 obyvatel).

3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Vzdálenost k nejbližší nemocnici byla zjišťována pro obce HSO Západní Českolipsko jako nejkratší vzdálenost po silnici z jednotlivých měst a obcí k nejbližší nemocnici. Vzhledem k poloze HSO Západní Českolipsko připadaly v úvahu nemocnice v České Lípě, případně i v Litoměřicích, Děčíně a Mladé Boleslavi. Při měření vzdáleností se ukázalo, že českolipská nemocnice je všem sledovaným obcím blíže. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. Ta-B.3.7. Časová dostupnost k nejbližší nemocnici byla sledována jako doba jízdy veřejnou dopravou z obce do města, kde sídlí nejbližší nemocnice. V tabulce je vždy uvedena cestovní doba nejrychlejšího spoje, který do České Lípy přijíždí mezi 7:00 a 13:00 pracovního dne. Pro ilustraci úrovně dopravní obslužnosti je uveden i počet přímých spojů (dohromady autobusových i vlakových) od pondělí do pátku z dané obce do České Lípy rovněž s jejich příjezdem mezi 7:00 a 13:00 pracovního dne do České Lípy. Výsledky jsou rovněž uvedeny v tabulce č. Ta-B.3.7.


66

Tabulka č. Ta-B.3.7: Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum

Nejbližší nemocnice Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Jestřebí Česká Lípa Kamenický Nemocnice s poliklinikou Šenov Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Kozly Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Kravaře Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Luka Česká Lípa Nový Nemocnice s poliklinikou Oldřichov Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Provodín Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Prysk Česká Lípa Skalice u České Nemocnice s poliklinikou Lípy Česká Lípa Chotovice

Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa

Vzdálenost 28,5 km 21,5 km

Doba jízdy 81 minut autobus (přestup Dubá) 76 minut autobus (přestupy Ždírec, Doksy) 22 minut vlak 39 minut autobus

Počet přímých spojů (Po-Pá) 0 21

20,5 km

20 minut autobus

50

11 km

15 minut autobus

15

11,5 km

13 minut vlak 18 minut autobus

35

16 km

17 minut autobus

15 z obce, dalších 10 z hl.silnice

7,5 km

9 minut autobus

78

11,5 km

10 minut autobus 11 minut vlak

65

16 km

37 minut autobus

22

9 km

15 minut autobus

20

19 km 26 km

19 minut vlak 25 minut autobus 41 minut autobus (přestup Doksy)

31 0

18,5 km

28 minut autobus

22

13,5 km

11 minut vlak 20 minut autobus

25

18 km

54 minut autobus

15

8,5 km 20 km 7,5 km 15,5 km 21 km

10 minut vlak 22 minut autobus 51 minut autobus+vlak (přestup Doksy) 55 minut autobus (přestup Doksy) 9 minut vlak 14 minut autobus 16 minut vlak 25 minut autobus 35 minut autobus (přestup Doksy)

30 0 35 21 0


Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa

67

26,5 km

48 minut autobus (přestup Dubá)

0

10,5 km

18 minut autobus

27

22 km 12,5 km 25,5 km

59 minut autobus+vlak (přestup Doksy) 62 minut autobus (přestup Dubá) 15 minut vlak 15 minut autobus 48 minut autobus (přestup Doksy)

0 40 0

Zdroj: www.mapy.cz, www.idos.cz

Nejblíže k nemocnici mají obyvatelé obcí Chotovice, Kozly, Skalice u České Lípy a Stružnice, vždy do 10 km. Největší vzdálenost musí absolvovat obyvatelé obcí Blatce, Luka, Tuhaň a Ždírec, tedy obcí z jižní části HSO Západní Českolipsko, a to vždy více než 25 km. Časová dostupnost z obce do nemocnice do značné míry koreluje se vzdáleností obce od nemocnice. Časově nejblíže jsou tedy nemocnici obce Chotovice, Jestřebí, Stružnice, Holany, Horní Police, Kozly a Žandov, kde časová dostupnost nejrychlejších spojů je do 15 minut. Nejhorší je časová dostupnost České Lípy z obce Blatce a činí více než 75 minut s 2 přestupy či více než 80 minut s jedním přestupem. Velmi špatná je také dosažitelnost nejbližší nemocnice z Vrchovan, kde nejrychlejší spojení zabere asi 1 hodinu. Problematické je rovněž spojení z Luk, Tuhaně a Ždírce. Při cestě ze všech těchto obcí do České Lípy je třeba aspoň jednou přestupovat. Největší počet přímých spojů do České Lípy jezdí z nedalekých Chotovic a Jestřebí (zde je možno použít vlak i autobus) a z obce Dubá, kde je vysoké množství spojů zapříčiněno populační velikostí obce a její polohou na hlavní silnici č. I/9 Praha- Česká Lípa- Rumburk. Dostatečné množství spojů s nepříliš velkými dopoledními intervaly jezdí i ze Skalice u České Lípy a Stružnice. Z ostatních obcí, které mají s Českou Lípou přímé spojení jezdí mezi 7. a 13. hodinou většinou 4 až 7 spojů, ale v dopoledních hodinách je mezi nimi minimálně dvouhodinová pauza. Nejhorší je dopravní dostupnost nemocnice dle počtu spojů z Blatců, Luk, Tachova, Tuhaně a Ždírce. Do České Lípy zde nejede žádný přímý spoj a navíc autobusy z těchto obcí vyjíždějí pouze v ranních hodinách a další až odpoledne. Celkově je tedy veřejnou dopravou nejhůře dostupná českolipská nemocnice z Blatců a dále pak z Tuhaně a Ždírce. Závěrečné zhodnocení V HSO Západní Českolipsko není dislokováno žádné lůžkové zdravotnické zařízení s tím, že obyvatelé této oblasti využívají především služeb Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa. Lékaři nejběžnějších specializací ordinují pouze v největších obcích. Roztříštěná sídelní struktura a velká převaha malých obcích vede k tomu, že 80 % obcí nedisponuje žádným zdravotnickým zařízením. Obyvatelé těchto obcí využívají především zdravotnických zařízení dislokovaných v sousedních spádových obcích vč. nemocniční péče. V akutních případech služeb Zdravotnické záchranné služby. Velmi problematická je dostupnost zdravotních služeb včetně českolipské nemocnice (ta je všem obcím nejblíže) z jižní části oblasti. Dostupnost zdravotních služeb z ostatních obcí je dostačující. Na jednoho lékaře připadlo 31.12.2004 celkem 1873 obyvatel, což je nejvíce ze všech HSO. Tento výsledek bezprostředně souvisí s již zmíněným charakterem sídelní struktury, především absencí větších sídel, kam se zdravotnická zařízení soustředí. Je třeba přijmout opatření, aby bylo odvráceno nebezpečí zániku malých lékáren.


68

3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST Při koncipování sociálních aktivit a jejich racionálního provozování v jednotlivých obcích je nutné mít na zřeteli, že jedním ze stěžejních aspektů, ovlivňujících rozhodovací procesy, je velikost obce (města), demografická struktura jejích obyvatel a z toho plynoucí místní potřeba saturování sociálních služeb. Při analýze vývoje osídlení se ukázalo, že je třeba věnovat zvláštní pozornost obcím a městům, kde žije více než 3 000 obyvatel. V těchto obcích často působí pověřené obecní úřady, které v přenesené působnosti vykonávají i výkon státní správy v oblasti sociální péče. V Hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko lze do této kategorie zařadit město Kamenický Šenov s 3 967 obyvateli, kde je provozován dům s pečovatelskou službou s kapacitou 41 bytů. Zde je zároveň poskytována i terénní pečovatelská služba. V obci Jestřebí je provozován Ústav sociální péče, který se specializuje na péči mentálně postižených žen a dívek s kapacitou 85 lůžek. Na základě získaných informací se v regionu nenachází další jiná zařízení kromě výše uvedeného.


69

3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu Na území HSO Západní Českolipsko se nachází řada kulturních památek. Nejvýznamnější je zřejmě hrad Houska ze 13.století na katastru obce Blatce. Významná je i Vísecká rychta- největší roubené obytné stavení v Čechách s expozicí lidového bydlení, umění a architektury- na území obce Kravaře. Národní památkový ústav (na www.monumnet.npu.cz) eviduje v obcích HSO celkem 360 nemovitých památek. Pouze na území obce Dubá je jich evidováno 82. Většinou však jde o stavby, jejichž historická a kulturní hodnota nepřesahuje hranice regionu. Tvoří je většinou kostely, fary a drobná církevní architektura, zříceniny různých hradů a tvrzí, měšťanské domy, venkovské domy a usedlosti a hospodářská stavení. Historicky ceněná je lidová architektura v jižní části Českolipska (bydlení na pískovcích). V oblasti se nacházejí i 3 památkové rezervace a 5 památkových zón. O nich je blíže pojednáno v kapitolách 3.10.4 a 3.10.5.

3.10.2 Kulturní zařízení Tabulka č. Ta-B.5.1: Přehled a počet kulturních zařízení v obcích HSO Západní Českolipsko (stav v roce 2003) Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Zdroj: ČSÚ

Veřejné knihovny Stálá vč. poboček kina 0 1 3 1 1 1 0 1 1 0 1 0 1 1 1 1 0 1 1 1 0 1 0 2 0

0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Přírodní Kulturní zařízení amfiteátry Muzea Galerie ostatní (vč.letních kin) 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


70

V oblasti vybavení kulturními zařízeními panuje v HSO Západní Českolipsko nepříznivá situace. V 8 obcích oblasti z celkových 25 není zřízena knihovna. Ta přitom zejména v malých obcích představuje jednu z mála (ne-li jedinou) možností kulturního vyžití. Jde s výjimkou Tuhaně s 290 obyvateli o nejmenší obce do 150 obyvatel. V územně rozsáhlé obci Dubá jsou zřízeny knihovny rovněž v Deštné u Dubé a Dřevčicích, v Žandově také v sídle Heřmanice. Knihovny jsou často místem pořádání vzdělávacích a jiných akcí, zde to však platí pouze pro knihovnu v Kamenickém Šenově. Nezastupitelnou funkcí knihoven je veřejně přístupný internet, který je již možno využívat ve velké většině knihoven v oblasti. Internet není zřízen v knihovnách v Blíževedlích, Provodíně, Volfarticích (zde je internet přístupný na obecním úřadě) a v Kravařích, kde se však jeho zavedení plánuje. Oblast je tedy knihovnami a veřejně přístupným internetem vybavena nedostatečně, tento fakt je však do značné míry způsoben i vysokým zastoupením velmi malých obcí. Součástí knihoven v menších obcích bývá klubová místnost, sloužící příležitostně k pořádání dalších kulturních akcí, k provozování kulturních aktivit souborů zájmové umělecké činnosti a různých kroužků a ke spolkové činnosti. To je jedna z nutných podmínek „oživení“ venkova, zachování kulturních tradic a zabránění nežádoucího masového odlivu obyvatel do velkých měst. Na území HSO je v provozu kino pouze v Kamenickém Šenově, které v letech 1999-2002 zaznamenalo pokles návštěvnosti z 4 600 na 2 600 osob (tedy o více než 40 %). V roce 2001 bylo uzavřeno kino v Horní Polici. V Dubé je k dispozici letní kino. Zájemci o návštěvu filmového představení mohou také využít kina v České Lípě a Novém Boru (obě s návštěvností ke 30 000 diváků) a rovněž Doksech (návštěvnost asi 10 000 osob). Pro obyvatele většiny obcí je tedy možnost navštívit filmové představení poměrně problematická a vzhledem k úrovni obsluhy veřejnou dopravou ve večerních hodinách je třeba se v tomto ohledu spolehnout na vlastní dopravu. Slabá síť kin je výsledkem trendu minulých let, kdy se počet kin (nejen v Libereckém kraji) postupně snižoval. Příčinou byly a jsou většinou ekonomické problémy způsobené z velké části nízkou návštěvností v kinech. S rozvojem audiovizuální techniky, satelitního příjmu a nabídkou speciálních televizních kanálů mají lidé možnost zajistit si sledování filmů doma, což se projevuje na poklesu návštěvnosti v kinech. Dle statistiky ČSÚ je pouze ve dvou obcích oblasti- Kamenickém Šenově a Kravařích- k dispozici kromě veřejné knihovny i další kulturní zařízení. Podle dotazníkového šetření v obcích však takové zařízení vlastní asi polovina obcí. V Kamenickém Šenově funguje Městský klub pracujících a kulturní dům. Zařízení, která se typově blíží kulturním domům nalezneme v Blíževedlích, Holanech, Chlumu, Novém Oldřichově a Stvolínkách, společenský sál funguje v Prysku, Skalici u České Lípy a Volfarticích. V Horní Polici je místní zámek sídlem občanského sdružení, kulturním účelům slouží i hrádek Starý Berštejn na katastru obce Vrchovany. Kulturní účely naplňují i např. kostely v Kravařích a Prysku. V Jestřebí existovala kinokavárna, ale byla zavřena kvůli ekonomicky nerentabilnímu provozu. Na území HSO Západní Českolipsko existují tři muzea. V Kamenickém Šenově je veřejnosti otevřeno sklářské muzeum zřízené městem, v Kravařích muzeum s expozicí lidového bydlení, které vystavuje venkovské lidové umění, nábytek, řemesla a zemědělství a v Novém Oldřichově funguje hasičské muzeum, vystavující historické hasičské automobily a čtyřkolové ruční stříkačky, jehož zřizovatelem je místní sdružení dobrovolných hasičů. Galerie není zřízena v oblasti HSO Západní Českolipsko žádná. V žádné obci v oblasti není k dispozici dům dětí a mládeže. Talentované místní děti a mládež musí využívat těchto zařízení v České Lípě a Novém Boru. V Žandově může místní mladá generace využívat základní uměleckou školu (ZUŠ). ZUŠ existují pochopitelně i v České Lípě a Novém Boru. Není překvapením, že na území HSO není v provozu žádné divadlo. Jedná se o službu vyšší vybavenosti, která je lokalizována většinou pouze do populačně významnějších sídel. Zájemci mohou navštívit Městské divadlo v Novém Boru či Jiráskovo divadlo v České Lípě. Problémem zde, stejně jako u návštěvy kina, je neexistující dopravní spojení veřejnou dopravou ve večerních hodinách. Pouze malá část obcí plánuje další rozvoj kulturních zařízení. V Kamenickém Šenově se plánuje umístit kulturní dům do centra města do budovy bývalé sokolovny. O kulturním domu se uvažuje i ve


71

Stružnici, ale jedná se zatím pouze o ideu. V Horní Polici existuje plán na rekonstrukci budovy školy na obecní úřad, místní komunitní centrum, knihovnu a tělocvičnu. V Kravařích je cílem rekonstrukce kostela s expozicí o církvi, v Novém Oldřichově chtějí rekonstruovat hasičskou zbrojnici a kulturní dům, v Prysku společenský sál a knihovnu, v Dubé hodlají obnovit společenský sál, ve Skalici u České Lípy vybudovat zázemí u společenského sálu. Celkově lze tedy prohlásit, že vybavenost kulturními zařízeními je v oblasti nedostatečná. Týká se to hlavně knihoven, přístupu na internet a zázemí pro pořádání kulturních akcí. Rovněž rozvoj kulturních zařízení je zde nepatrný a spočívá spíše v rekonstrukci stávajících zařízení.

3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce Tabulka č. Ta-B.5.2: Nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Západní Českolipsko Místo konání

Název akce

Popis Jednorázová akce. Akci pořádal Podbezdězský Krajinářské sympozium spolek intelektuální, poetický a okrašlovací. Akce Dubá 2004 se zabývala vztahem umění a vědy ke krajině. Dubá Jednorázová akce. Akce se uskutečnila v říjnu 2005 a pořádalo ji občanské sdružení Dubská Jablečné slavnosti volba. Pravidelná akce. Součástí jsou ukázky lidových řemesel, vystoupení umělců (kejklíři, divadlo) a Holany Holanský jarmark ohňostroj. Pořádá se v srpnu. Kulturní akce a práce s dětmi Jednorázová akce. Akce se uskutečnila v roce Chlum 2004. v obci Chlum Pravidelná akce. V roce 2005 se uskutečnil již 15.ročník. Součástí je ojedinělá atrakce- „hasičská Hasičská pouť fontána“. Nový Jubilejní Kocourkovské posvícení Pravidelná akce. Pořádá se od roku 2004. Oldřichov Jednorázová akce. Akci pořádal v roce 2004 Český zahrádkářský svaz a byla zaměřena na výstavu Květina v bytě květin a péči o květiny v bytě. Pravidelná akce. Součástí jsou koncerty, výstavy, Prysk Léto s Pryskem divadelní představení. Jednorázová akce. Akce se uskutečnila v roce 2005. Součástí byla přehlídka hasičských sborů, Skalice vystoupení mladých hasičů, ukázky techniky, Hasičská pouť u České Lípy soutěž hasičských družstev a doprovodný kulturní program. Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, , odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích 2006, internetové stránky obcí: obecblatce.unas.cz, www.mestoduba.cz, www.holany.cz, www.hornipolice.cz, jestrebi-cl.web3.cz, www.kamenicky-senov.cz, www.antee.cz/novyoldrichov, obecniurad.net/provodin, www.prysk.cz, www.skaliceuceskelipy.cz, mesta.obce.cz/struznice, obecni-urad.net/stvolinky, obecniurad.net/tuhan, obecni-urad.net/volfartice, www.zandov.cz

Na základě dohody o zadání byly v rámci indikátoru nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Západní Českolipsko posuzovány kulturní akce, které získaly podporu z rozpočtu Libereckého kraje prostřednictvím systému přímé podpory nebo v grantových programech. Kulturní akce podporované v těchto programech, zejména v systému přímé podpory, splňují požadavek nadmístního významu kulturní akce. Dále byly do hodnocení zařazeny další kulturní akce a pořady, které


72

nebyly podpořeny z rozpočtu Libereckého kraje, ale svým významem a dopadem do regionu naplňují podmínku nadmístního významu. V téměř každé obci HSO Západní Českolipsko se koná během roku nějaká kulturní akce. Podporu z rozpočtu Libereckého kraje však získalo pouze Krajinářské sympozium Dubá 2004, zaměřené na vztah různých druhů umění a vědy ke krajině. O podporu z grantových programů usilovali žadatelé pouze ze 4 obcí v oblasti (Dubé, Chlumu, Nového Oldřichova a Skalice u České Lípy). Největší popularitě se zřejmě těší tradiční Holanský jarmark. Zavedenou akcí je rovněž hasičská pouť v Novém Oldřichově. Kromě výše zmíněných kulturních událostí se v jednotlivých obcích pořádají méně významné akce, jakými jsou poutě, pálení čarodějnic, masopust, dětské dny, koncerty klasické hudby, taneční zábavy a akce vztahující se k Vánocům a Velikonocím.

3.10.4 Památkové rezervace Hlavním rysem památkové rezervace je charakter prostředí, který je výrazně ovlivněn významnou skupinou (souborem) nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů. Památkovou rezervaci prohlašuje Vláda ČR nařízením. Rozlišují se vesnické a městské památkové rezervace (podle Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji). Na území HSO Západní Českolipsko jsou prohlášeny 3 vesnické památkové rezervace. Janovice patřící pod obec Kravaře se vyznačují řadou dochovaných dřevěných lidových domů z 18. a 19. století. V Rané rovněž na území obce Kravaře se dochovalo velké množství lidových obytných staveb z 19.století. Ve Lhotě na území obce Dubá se zachovaly stavby lidové architektury v romantickém spojení s pískovcovým skalním masivem.

3.10.5 Památkové zóny Památkové zóny jsou území sídel nebo jejich částí s menším podílem nemovitých kulturních památek nebo historického prostředí než na území památkové rezervace. Památkovou zónu prohlašuje Ministerstvo kultury ČR vyhláškou. Rozlišují se městské, vesnické a krajinné památkové zóny (podle Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji). Na území HSO Západní Českolipsko jsou prohlášeny 2 městské památkové zóny a 3 vesnické památkové zóny. V městské památkové zóně Dubá jsou ceněny kostel, sousoší a sochy z období baroka, empírová radnice a dalších asi 20 domů a chalup, v Kamenickém Šenově zástavba domů z 18. století včetně budovy sklářského muzea. Mezi vesnické památkové zóny patří Bukovec (administrativně náležející pod obec Dubá), Tubož (na území obce Blatce) a Kravaře. Závěrečné zhodnocení Nejvýznamnějšími kulturními a historickými atraktivitami HSO Západní Českolipsko jsou hrad Houska a Vísecká rychta. Oblast je velmi nedostatečně vybavena kulturními zařízeními. Knihovna chybí v 8 obcích, bez veřejně přístupného internetu se musí obejít 11 obcí z celkem 25. Asi v polovině obcí je mimo knihovny k dispozici i další kulturní zařízení. Za zařízeními vyšší vybavenosti (ZUŠ, DDM, kino, divadlo) je většinou třeba dojíždět do České Lípy a Nového Boru, příp. Doks. Pouze malá část obcí plánuje další rozvoj kulturních zařízení. V oblasti se koná jen malé množství významnějších akcí, nejznámější je asi Holanský jarmark. Oblast je velmi bohatá na kulturní památky- existují zde 3 památkové rezervace a 5 památkových zón.


73

3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA 3.11.1 Sportovní zařízení Tabulka č. Ta-B.6.1: Přehled sportovních zařízení podle typu zařízení v obcích HSO Západní Českolipsko (stav v roce 2003)

Obec

Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec

Tělocvičny Ostat.zaříz. pro Koupaliště a Hřiště (včetně školních Stadiony tělovýchovu bazény (s provozovatelem, s přístupem otevřené (s provozovatelem, (s provozovatelem, správcem) veřejnosti) správcem) správcem)

0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0

0 1 2 1 1 0 0 1 1 0 1 1 1 1 0 1 0 2 0 0 1 0 0 3 0

0 0 1 0 1 0 0 1 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: ČSÚ

Ze statistiky ČSÚ v tabulce č. Ta-B.6.1 vyplývá, že v 11 obcích z celkových 25 v HSO Západní Českolipsko se nenachází žádné sportovní zařízení. Z dotazníkového šetření v obcích ale vyplynulo, že takových obcí je pouze 5. Nejvíce sportovních zařízení se pochopitelně nachází v největších obcích oblasti- Dubé, Kamenickém Šenově a Žandově. V žádné obci v oblasti nenajdeme krytý bazén, otevřený či krytý stadion a zimní stadion, ať již krytý či otevřený. Tato zařízení, vzhledem k finanční náročnosti výstavby i provozu, a tedy i k potřebě dostatečné klientely, najdeme pouze ve větších městech. Dostatečnou nabídku v tomto směru poskytuje Česká Lípa, případně Nový Bor. Koupaliště nebo bazény s provozovatelem fungují dle údajů ČSÚ v 5 obcích oblasti- Dubé, Horní Polici, Kamenickém Šenově,


74

Kravařích a Žandově. Koupaliště v Horní Polici je v současné době mimo provoz. V Holanech je možno ke koupání využít Milčanský rybník. Nejlépe z jednotlivých druhů sportovních zařízení je oblast logicky vybavena hřišti, která nalezneme ve většině obcí. Výjimky tvoří 8 obcí- Blatce, Chlum, Kozly, Stvolínky, Tachov, Volfartice, Vrchovany a Ždírec. Většinou se jedná o hřiště na fotbal, jiná hřiště se nacházejí v Provodíně (v zimě slouží i jako kluziště) a Skalce u Doks. Z výsledků dotazníkového šetření v obcích vyplývá, že tělocvičny se nacházejí v Dubé, Holanech, Horní Polici, Jestřebí, Kamenickém Šenově, Skalici u České Lípy, Stvolínkách a Volfarticích. V Kamenickém Šenově a Skalici u České Lípy lze místní tělocvičny zároveň definovat jako sportovní haly. V Blíževedlích je k dispozici sportovní areál na tenis, stolní tenis a volejbal a rovněž kuželna. Tenis je možné si zahrát i v Provodíně. V Prysku jsou kurty na tenis, volejbal a nohejbal, v Žandově na tenis, volejbal a plážový volejbal, ve Stružnici víceúčelové hřiště. Sportovní možnosti dále doplňují sjezdová trať v Kamenickém Šenově, areál zdraví v Kravařích a především areál Jezdecké společnosti ve Vrchovanech. Bez jakýchkoli sportovní zařízení se tedy musí obejít občané obcí Blatce, Chlum, Kozly, Tachov a Ždírec. Další rozvoj sportovních zařízení plánuje pouze 10 obcí. V Holanech existuje projekt na rekonstrukci fotbalového hřiště. V Provodíně je snahou vybudovat víceúčelové sportoviště s umělou travou pro malou kopanou, tenis, košíkovou a volejbal. V Prysku plánují výstavbu hřiště na tenis, hřiště na plážový volejbal a lezecké stěny. Udržovány budou běžecké tratě. Nový Oldřichov chce s dotací od Ministerstva vnitra vybudovat víceúčelové hřiště. V Žandově se plánuje výstavba víceúčelového sportovního venkovního areálu s tartanovými drahami. V Horní Polici chtějí obnovit koupaliště, ve Skalici u České Lípy vybudovat zázemí u hřiště. Ve Stvolínkách a Ždírci je plánována výstavba dětských hřišť, ve Volfarticích úprava parčíku s doplněním sportovišť. Celkově lze prohlásit, že sportovních vybavenost obcí HSO Západní Českolipsko není dostatečná. Pozitivním faktem je, že některé obce přistupují k této otázce aktivně a snaží se negativní stav zlepšit. To je také jednou z podmínek zdravého rozvoje venkovských oblastí.

3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce Tabulka č. Ta-B.6.2: Nejvýznamnější sportovní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Západní Českolipsko Místo konání Dubá

Nový Oldřichov

Provodín Vrchovany

Název akce

Popis Jednorázová akce. Uskutečnila se v roce 2005 a Výročí 60 let - TJ Slavoj Dubá pořádala ji TJ Slavoj Dubá. Jednorázová akce. Fotbalové soustředění žáků pro Soustředění starších a mladších zlepšení výkonu. Víkendové soustředění v oblasti žáků na fotbalovou sezónu Českého ráje, fyzická příprava, teoretické znalosti, podzimní aktivní soutěže. Akce proběhla v roce 2003. Fotbalový turnaj představitelů Jednorázová akce. Proběhla v roce 2004. měst a obcí Pravidelná akce pěší turistiky a cykloturistiky. Trasy pro pěší měří 10-35 km, pro cyklisty 40-80 km. Provodínská štrapanda V roce 2004 se uskutečnil již 29.ročník. Pravidelná akce. Pořádají se dvakrát ročně. Pořadatelem je Jezdecká společnost VrchovanyParkurové závody Obrok.


Žandov

Žandovská desítka

75

Pravidelná akce. Běžecký závod lesního běhu. Závodníci jsou rozděleni do věkových kategorií. Hlavní závod měří 10 km. V roce 2005 se uskutečnil 11.ročník.

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích 2006, internetové stránky obcí: obecblatce.unas.cz, www.mestoduba.cz, www.holany.cz, www.hornipolice.cz, jestrebi-cl.web3.cz, www.kamenicky-senov.cz, www.antee.cz/novyoldrichov, obecni-urad.net/provodin, www.prysk.cz, www.skaliceuceskelipy.cz, mesta.obce.cz/struznice, obecni-urad.net/stvolinky, obecni-urad.net/tuhan, obecni-urad.net/volfartice, www.zandov.cz

V regionu HSO Západní Českolipsko se koná málo sportovních akcí. Finanční podporu z Krajského úřadu neobdržela mezi lety 2002-5 žádná akce. Za nejvýznamnější sportovní akce, které přesahují místní význam lze považovat Provodínskou štrapandu, která má ze všech zdejších akcí nejdelší historii a rovněž Žandovskou desítku. Netradiční akcí jsou pak parkurové závody ve Vrchovanech. Sportovní přehled doplňují další akce menšího významu, především sportovní turnaje, zde např. v tenise a stolním tenise a nejrůznější závody, zaměřené především na děti. Důležitou součástí sportovního života na malých obcích jsou fotbalové zápasy místních mužstev, které často tvoří jedny z mála sportovních akcí během roku. Závěrečné zhodnocení Oblast HSO Západní Českolipsko je nedostatečně vybavena sportovními zařízeními. Ve většině obcí existují fotbalová hřiště, časté jsou i tělocvičny či tenisové kurty. V 5 obcích z celkem 25 neexistuje žádné sportovní zařízení. 10 obcí uvažuje o dalším rozvoji sportovních zařízení. V oblasti se koná velmi malé množství sportovních akcí. Po stránce sportovního vyžití lze tedy celou HSO Západní Českolipsko hodnotit negativně.


76

3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND Ve všech obcích HSO Západní Českolipsko výrazně převažují rodinné domy. Nejnižší podíl RD z úhrnu všech domů mají v Kamenickém Šenově, Provodíně a Žandově (asi 85 %), v ostatních obcích většinou přes 90 %. V Blatcích, Chotovicích a Ždírci existují pouze rodinné domy. V celé oblasti byl zaznamenán velký podíl trvale neobydlených domů- více než čtvrtina. Nejvíce jich je v Blatcích (85 %!), dále v Tuhani (53 %) a rovněž v Dubé, Chlumu, Kozlech a Ždírci tvoří více než 40 % domovního fondu. Drtivá většina jich slouží k rekreaci. K podrobnějšímu zkoumání objektů individuální rekreace by bylo třeba zpracovat samostatnou studii. Zde schází pro takovéto analýzy prostor i datová základna. Domovní fond má ve všech obcích zhruba stejné relativně vysoké průměrné stáří (většinou nad 60 let). Pouze v Chotovicích a Provodíně je stáří domovního fondu podobné průměru za celou ČR. Naopak nejstarší domovní fond je v Blatcích a Ždírci. Vodovod je zaveden do více než 96 % trvale obydlených domů, nejméně v Blatcích a Volfarticích (okolo 82 %). V Lukách, Skalce u Doks, Tachově a Ždírci jsou na vodovod napojeny všechny trvale obydlené domy. Nejvyšší podíl odkanalizovaných domů překvapivě nemají největší sídla, tedy Dubá, Kamenický Šenov a Žandov, i když je zde samozřejmě kanalizace zavedena, ale Blíževedly, Holany a Tachov, kde je odkanalizováno asi dvě třetiny trvale obydlených domů. Asi v polovině obcí kanalizace neexistuje, nebo je její role zcela zanedbatelná. Tabulka č. Ta-B.7.1: Domovní fond – základní charakteristiky Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov

Domy Z toho úhrnem RD 156 211 694 141 187 107 58 188 855 71 256 41 208 166 139 336 46 253 90 41 154 232 46 431

156 205 624 127 166 100 58 169 740 70 242 39 201 142 128 309 45 228 87 39 148 222 44 367

V tom domy Připojení Průměrné na Vodovod trvale neobydl. stáří domů neobydl. obydlené bez bytu kanalizaci 23 133 0 0 19 81 152 59 0 102 149 61 387 307 0 152 363 65 106 35 0 68 104 59 161 26 0 28 160 65 58 49 0 0 55 71 39 19 0 0 37 43 149 39 0 28 147 65 729 126 0 362 715 64 39 32 0 5 38 52 186 70 0 58 183 62 28 13 0 0 28 66 181 27 0 0 176 70 131 35 0 0 129 49 107 32 0 26 106 65 273 63 0 16 270 67 37 9 0 0 37 67 193 60 0 8 187 68 69 21 0 8 66 73 27 14 0 18 27 64 72 82 0 0 71 69 157 75 0 0 129 69 28 18 0 0 27 61 329 102 0 156 316 58


Ždírec Západní Českolipsko

52 5159

52 4708

27 3688

25 1471

77

0 0

0 1035

27 3566

76 64

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001

Jak již bylo řečeno výše, v Kamenickém Šenově, Provodíně a Žandově byl zaznamenán nejnižší podíl rodinných domů. V těchto domech existuje pouze asi polovina z celkového počtu bytů v těchto obcích, v ostatních obcích je to více než 70 %. Podíl trvale obydlených bytů logicky bezprostředně souvisí s podílem trvale obydlených domů. Nejnižší podíl těchto bytů byl tedy opět zaznamenán v Blatcích (pouhých 15 %!) a dále v Kozlech, Tuhani a Ždírci. Zde tvoří neobydlené byty téměř polovinu z celkového počtu bytů. Podíl neobydlených bytů v trvale obydlených domech přesahuje ve Stvolínkách 8 %, v ostatních obcích nedosahuje 4 % bytového fondu. Tabulka č. Ta-B.7.2: Bytový fond – základní charakteristiky

Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko

Byty Z toho úhrnem v RD 157 243 957 190 254 130 65 266 1702 76 330 47 279 293 181 503 48 356 120 55 186 258 50 805 54 7605

157 226 665 140 191 105 65 209 923 72 274 39 235 168 152 379 47 264 112 49 157 230 48 404 54 5365

V tom v% 100,0 93,0 69,5 73,7 75,2 80,8 100,0 78,6 54,2 94,7 83,0 83,0 84,2 57,3 84,0 75,3 97,9 74,2 93,3 89,1 84,4 89,1 96,0 50,2 100,0 70,5

trvale obydl. neobydlené neobydl. byty v% byty v trvale byty v trvale v neobydl. z úhrnu obydl. domech obydl. domech domech

24 181 635 153 220 80 46 221 1510 42 253 34 228 250 145 427 39 290 89 39 102 177 31 679 29 5924

15,3 74,5 66,4 80,5 86,6 61,5 70,8 83,1 88,7 55,3 76,7 72,3 81,7 85,3 80,1 84,9 81,3 81,5 74,2 70,9 54,8 68,6 62,0 84,3 53,7 77,9

0 2 14 2 8 1 0 5 61 2 6 0 2 7 4 12 0 6 10 2 1 4 1 21 0 171

133 60 308 35 26 49 19 40 131 32 71 13 49 36 32 64 9 60 21 14 83 77 18 105 25 1510


Věková struktura bytového fondu se vymyká republikovému průměru vysokým podílem bytů postavených do roku 1919. V celé ČR je takových bytů asi 11 %, v Libereckém kraji asi 27 %, v celé


78

HSO Západní Českolipsko asi 33 %. V obci Blatce je takto starých bytů 62,5 %! Léta 1945-1970 byla v souladu s trendem v celém Libereckém kraji, avšak v rozporu s trendem celorepublikovým, poznamenána ve většině obcí útlumem bytové výstavby. (výraznou výjimku tvoří pouze malé obce Chlum a Luka). Výstavba bytů se zvýšila v 70. letech, v 80. letech začala opět klesat a tento trend se v 90. letech ještě prohloubil. Podíl bytů postavených od roku 1971 činí v celorepublikovém průměru 47 %, v celé HSO 38 %. Ve Ždírci je to pouhých 10 %, ale v Holanech, Chotovicích a Provodíně více než polovina trvale obydlených bytů. Tabulka č. Ta-B.7.3: Trvale obydlené byty podle stáří Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko

Trvale obydl. byty

24 181 635 153 220 80 46 221 1510 42 253 34 228 250 145 427 39 290 89 39 102 177 31 679 29 5924

V tom postavené v letech do 1919 1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno

15 73 229 46 97 36 12 72 452 8 98 14 95 33 67 179 13 109 36 18 37 82 12 128 15 1976

3 17 38 12 45 6 4 53 258 7 15 1 64 47 29 69 12 43 33 2 13 27 3 111 6 918

0 16 65 6 25 22 4 4 121 7 37 12 22 21 17 54 4 31 1 0 14 28 1 130 3 645

3 34 140 33 23 4 9 43 345 13 37 3 19 103 14 36 3 57 9 4 21 6 9 219 2 1189

3 25 79 37 16 8 8 25 196 5 53 3 14 30 6 41 5 16 2 4 13 13 4 41 0 647

0 15 66 14 13 2 8 17 121 1 10 1 13 11 12 31 1 22 6 6 3 17 1 38 1 430

0 1 18 5 1 2 1 7 17 1 3 0 1 5 0 17 1 12 2 5 1 4 1 12 2 119


Tabulka č. Ta-B.7.4: Trvale obydlené byty podle stáří – relativní údaje Obec Blatce Blíževedly Dubá

Trvale obydlené byty postavené v letech (v %) do 1919

62,5 40,3 36,1

1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno

12,5 9,4 6,0

0,0 8,8 10,2

12,5 18,8 22,0

12,5 13,8 12,4

0,0 8,3 10,4

0,0 0,6 2,8


Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko

30,1 44,1 45,0 26,1 32,6 29,9 19,0 38,7 41,2 41,7 13,2 46,2 41,9 33,3 37,6 40,4 46,2 36,3 46,3 38,7 18,9 51,7 33,4

7,8 20,5 7,5 8,7 24,0 17,1 16,7 5,9 2,9 28,1 18,8 20,0 16,2 30,8 14,8 37,1 5,1 12,7 15,3 9,7 16,3 20,7 15,5

3,9 11,4 27,5 8,7 1,8 8,0 16,7 14,6 35,3 9,6 8,4 11,7 12,6 10,3 10,7 1,1 0,0 13,7 15,8 3,2 19,1 10,3 10,9

79

21,6 10,5 5,0 19,6 19,5 22,8 31,0 14,6 8,8 8,3 41,2 9,7 8,4 7,7 19,7 10,1 10,3 20,6 3,4 29,0 32,3 6,9 20,1

24,2 7,3 10,0 17,4 11,3 13,0 11,9 20,9 8,8 6,1 12,0 4,1 9,6 12,8 5,5 2,2 10,3 12,7 7,3 12,9 6,0 0,0 10,9

9,2 5,9 2,5 17,4 7,7 8,0 2,4 4,0 2,9 5,7 4,4 8,3 7,3 2,6 7,6 6,7 15,4 2,9 9,6 3,2 5,6 3,4 7,3

3,3 0,5 2,5 2,2 3,2 1,1 2,4 1,2 0,0 0,4 2,0 0,0 4,0 2,6 4,1 2,2 12,8 1,0 2,3 3,2 1,8 6,9 2,0


Hodnoceno dle kvality bytů, zcela převažují byty I. kategorie. Pouze v Blatcích a Chlumu mají byty II. kategorie vyšší podíl. Relativně nejkvalitnější je bytový fond v největších obcích oblasti, tedy Kamenickém Šenově a Žandově, nejméně kvalitní pak v Blatcích, Chlumu a Volfarticích. Ve srovnání s údaji za Liberecký kraj i Českou republiku je však bytový fond podprůměrně kvalitní. Tabulka č. Ta-B.7.5: Trvale obydlené byty podle kategorií kvality Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov

Trvale obydl. byty

24 181 635 153 220 80 46 221 1510 42 253 34 228

Z toho kategorie I. II. III. 6 12 2 115 43 10 383 197 16 81 61 5 141 53 20 27 37 9 35 6 2 138 61 8 1159 253 57 25 12 1 168 63 11 17 16 1 133 66 19

IV. 4 11 25 5 4 4 1 9 34 3 9 0 7

Z toho kategorie (v %) I. II. III. IV. 25,0 50,0 8,3 16,7 63,5 23,8 5,5 6,1 60,3 31,0 2,5 3,9 52,9 39,9 3,3 3,3 64,1 24,1 9,1 1,8 33,8 46,3 11,3 5,0 76,1 13,0 4,3 2,2 62,4 27,6 3,6 4,1 76,8 16,8 3,8 2,3 59,5 28,6 2,4 7,1 66,4 24,9 4,3 3,6 50,0 47,1 2,9 0,0 58,3 28,9 8,3 3,1


Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko Liberecký kraj Česká republika

250 145 427 39 290 89 39 102 177 31 679 29 5924

159 84 245 22 148 48 21 57 77 15 541 20 3865

74 36 141 14 120 30 11 37 56 12 99 9 1519

11 21 23 2 13 4 0 2 8 1 15 0 261

80

2 3 13 1 6 4 2 5 28 1 15 0 196

63,6 57,9 57,4 56,4 51,0 53,9 53,8 55,9 43,5 48,4 79,7 69,0 65,2 83,5 88,5

29,6 24,8 33,0 35,9 41,4 33,7 28,2 36,3 31,6 38,7 14,6 31,0 25,6 10,6 7,4

4,4 14,5 5,4 5,1 4,5 4,5 0,0 2,0 4,5 3,2 2,2 0,0 4,4 3,2 2,0

0,8 2,1 3,0 2,6 2,1 4,5 5,1 4,9 15,8 3,2 2,2 0,0 3,3 1,8 1,3

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001 Pozn.: Součet bytů dle kategorií neodpovídá počtu bytů celkem; dopočet do 100% je kategorie „nezjištěno“.

V celé oblasti HSO Západní Českolipsko přetrvává negativní trend vytápění tuhými palivy. Pouze v Žandově je hlavním zdrojem vytápění plyn. Významná je i úroveň plynofikace v Prysku a dále v Dubé, Jestřebí a Provodíně. V ostatních obcích tedy dominuje vytápění uhlím, v Blatcích dokonce dřevem. Tabulka č. Ta-B.7.6: Trvale obydlené byty podle způsobu vytápění Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov

Trvale obydl. byty 24 181 635 153 220 80 46 221 1 510 42 253 34 228 250 145 427 39 290 89 39

Z toho energie použitá k vytápění uhlí

7 147 252 104 163 66 35 101 805 25 178 20 181 78 63 253 32 212 49 17

dřevo

elektř.

12 25 92 29 19 4 2 39 32 13 30 7 21 44 18 29 5 31 29 11

5 7 96 19 35 7 7 25 181 3 32 7 25 65 6 110 2 40 8 5

plyn

0 0 140 0 1 0 0 52 96 0 0 0 0 59 57 28 0 4 0 1

Z toho energie (v %) uhlí dřevo elektř. plyn 29,2 50,0 20,8 0,0 81,2 13,8 3,9 0,0 39,7 14,5 15,1 22,0 68,0 19,0 12,4 0,0 74,1 8,6 15,9 0,5 82,5 5,0 8,8 0,0 76,1 4,3 15,2 0,0 45,7 17,6 11,3 23,5 53,3 2,1 12,0 6,4 59,5 31,0 7,1 0,0 70,4 11,9 12,6 0,0 58,8 20,6 20,6 0,0 79,4 9,2 11,0 0,0 31,2 17,6 26,0 23,6 43,4 12,4 4,1 39,3 59,3 6,8 25,8 6,6 82,1 12,8 5,1 0,0 73,1 10,7 13,8 1,4 55,1 32,6 9,0 0,0 43,6 28,2 12,8 2,6


Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko

102 177 31 679 29 5 924

56 125 21 156 20 3 166

33 17 8 33 5 588

12 26 0 50 3 776

81

0 0 0 358 1 797

54,9 70,6 67,7 23,0 69,0 53,4

32,4 9,6 25,8 4,9 17,2 9,9

11,8 14,7 0,0 7,4 10,3 13,1

0,0 0,0 0,0 52,7 3,4 13,5

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001 Pozn.: Součet bytů dle druhu vytápění neodpovídá počtu bytů celkem; dopočet do 100 % je kategorie „nezjištěno“ a vytápění dalšími způsoby- topné oleje a nafta, energie z kotelny mimo dům, ostatní (sluneční, větrná).

Celá oblast zaznamenala v posledních letech malou intenzitu bytové výstavby ve srovnání s průměrem za celou Českou republiku (ten činí 2,5 bytu ročně na 1000 obyvatel). Tato hodnota byla překročena pouze v Prysku a dále v malých obcích do 130 obyvatel, kde i nepatrná výstavba má na hodnotu sledovaného ukazatele vysoký vliv. V 6 obcích nebyl ve sledovaném období postaven žádný byt, ve dvou obcích pouze jeden. Nízká intenzita bytové výstavby zřejmě souvisí i s periferní polohou oblasti a s tím souvisejícími problémy, především nedostatkem pracovních příležitostí. Tabulka č. Ta-B.7.7: Bytová výstavba (dokončené byty) v obcích HSO Západní Českolipsko v letech 1999 – 2003 Počet dokončených bytů Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany

1999 0 1 0 0 0 0 0 1 4 0 0 0 1 0 1 1 0 2 1 1 0 1 0

2000 0 0 0 1 2 0 0 0 4 0 0 0 1 2 3 2 2 1 0 0 0 3 0

2001 0 1 3 4 2 0 0 0 0 1 0 0 0 0 4 0 0 1 0 0 0 0 0

2002 0 0 0 0 1 0 0 1 1 2 0 0 0 0 3 0 0 2 0 0 0 0 0

2003 0 1 0 1 1 0 0 0 1 0 1 0 2 0 0 2 0 1 0 1 0 0 0

1999–2003 celkem 0 3 3 6 6 0 0 2 10 3 1 0 4 2 11 5 2 7 1 2 0 4 0

1999–2003 na 1000 obyv./ročně 0,0 0,9 0,3 2,5 1,9 0,0 0,0 0,5 0,5 5,2 0,3 0,0 1,3 0,6 5,7 0,8 3,1 1,7 0,7 3,9 0,0 1,3 0,0


Žandov Ždírec Západní Českolipsko

1 0 15

8 0 29

1 1 18

2 0 12

82

6 1 18

18 2 92

1,9 3,5 1,1

Pramen: ČSÚ Poznámka: pro přepočet intenzity bytové výstavby byla použita zjednodušená metodika přepočtu (nikoli na střední stav za uvedené období, ale na počet obyvatel k datu sčítání 2001)

Většina obcí má vytipovány plochy pro bytovou výstavbu v územním plánu obce či jejich lokalizace vyplyne z územního plánu, který se teprve zpracovává. Takto vyhlédnutým pozemkům ale schází vybavení inženýrskými sítěmi. Ve výstavbě jsou rodinné domy v Horní Polici. V Jestřebí jsou zainvestovány technickými sítěmi parcely pro výstavbu rodinných domů, ve Skalce u Doks probíhá příprava pro výstavbu. Jde však vždy o výstavbu malého rozsahu. Ve stadiu územního řízení se nachází projekt na poměrně rozsáhlou výstavbu v Kravařích. O stavbě bytových domů se s ohledem na cenové relace, rozpočtové možnosti obcí a podmínky čerpání účelových dotací neuvažuje. Pouze obec Dubá plánuje rekonstrukci některých objektů na byty a obec Žandov rekonstrukci objektu Pramen na dům s pečovatelskou službou. Tabulka č. Ta-B.7.8: HSO Západní Českolipsko – plány bytové výstavby v obcích Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks

Bytová výstavba, plochy pro bydlení Obec neplánuje žádnou bytovou výstavbu. Jsou vyhlédnuty plochy pro výstavbu, bude řešeno po zpracování územního plánu. Řada pozemků je však ve vlastnictví Pozemkového fondu. Plochy k dispozici nejsou. Existují objekty k rekonstrukci na byty- č.p. 63, budova školky (na bezbariérové byty), budova pošty. Chybí malometrážní byty pro seniory. Je vyhlédnuta lokalita pro 20 RD, zatím však není připravena. Plochy pro výstavbu RD zatím nejsou dořešeny pozemkově a restitučně. Ve výstavbě plocha s 5 RD, pro dalších 9 RD existují projekty na technické sítě (cena 1,2 mil.Kč). Vhodné plochy vyplynou z územního plánu. Vhodné lokality ve skutečnosti nejsou (není možné přivést technickou infrastrukturu). Existují plochy pro 44 RD (finance technických sítí- kanalizace, veřejné osvětlení z vlastních zdrojů). Je připraveno 13 parcel. Zainvestovány jsou parcely pro 6 RD na Újezdě. Existuje záměr dostavby školy (náklady 60 mil.Kč), který je ve stadiu dokumentace pro ÚŘ. Existují plochy pro asi 60-80 RD na obecních pozemcích. Obec neplánuje žádnou bytovou výstavbu. Existuje plán pro výstavbu 39 RD a lehké výroby (snad 25-30 pracovních míst), projekt je ve stadiu ÚŘ. Existuje plán výstavby roubených domků na Týně. Problémem je špatná dopravní dostupnost. Plochy jsou vyhlédnuty v územním plánu, ale konkrétní investice není plánována. Plochy jsou částečně vymezeny v územním plánu, nejsou ale významného rozsahu. Existují plochy pro individuální výstavbu Existuje pouze záměr reorganizace a rekonstrukce školy (je ve 4 budovách). Probíhá příprava pro výstavbu 4 RD.


Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec

83

Jsou připraveny plochy asi pro 9 RD, ale majetkoprávní problémy (asi polovina patří PF ČR). Plochy pro bytovou výstavbu nejsou. Občas dojde k výstavbě 1-2 RD na soukromých pozemcích. Existuje záměr pro lokalitu s 40-50 RD, pozemky jsou ale soukromé. Obec neplánuje žádnou bytovou výstavbu. Chystá se příprava pozemků pro RD, obec možná zainvestuje sítě. Existují plochy pro bytovou výstavbu. V územním plánu vyhlédnuty plochy pro asi 30 RD. Existuje možnost přestavby objektu Pramen na dům s peč.službou. Zpracovává se územní plán, kde se počítá s pozemky pro 20 RD.

Závěrečné zhodnocení V oblasti je značný podíl domů sloužících k rekreačním účelům. V Kamenickém Šenově, Provodíně a Žandově je asi polovina bytů v bytových domech. Největší podíl odkanalizovaných domů nalezneme v Blíževedlích, Holanech a Tachově. Asi v polovině obcí kanalizace neexistuje, nebo je její role zcela zanedbatelná. Plynofikováno je celkem 6 obcí, nejlépe Žandov a Prysk. V celé HSO je starý a podprůměrně kvalitní bytový fond. V uplynulých letech byla intenzita bytové výstavby v oblasti minimální, což zřejmě souvisí s periferní polohou a nedostatkem pracovních příležitostí. Většina obcí má vytipovány plochy pro bytovou výstavbu, kterým však schází vybavení inženýrskými sítěmi. Přínosem nejen zde by byl rozvoj volného trhu s byty a případné využití objektů „druhého bydlení“, které nejsou v konfliktu se zájmy ochrany přírody pro trvalé bydlení.


84

3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví HSO Západní Českolipsko vykazuje celkem 8 875 ekonomicky aktivních obyvatel (EAO), z toho 5 080 mužů (57,24 % z osob v produktivním věku) a 3 795 žen (42,76 % z osob v produktivním věku). Rozložení v jednotlivých obcích je uvedeno v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.1. Z hodnot uvedených v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-B.8.2 – č. Ta-B.8.7 je patrné rozložení ekonomicky aktivních obyvatel celkem, mužů a žen v jednotlivých odvětvích v absolutních a relativních hodnotách. Tabulky, které prezentují počty jednotlivých kategorií jsou sestupně setříděny podle podílu ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) v jednotlivých odvětvích a je z nich zřejmé, že nejvyšší počet zaměstnaných osob vykazuje ve všech kategoriích odvětví PRŮMYSLU: 4 168 osob (47 % z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel), z toho 2 371 mužů (46,7 % z celkového počtu ekonomicky aktivních mužů) a 1797 žen (47,4 % z celkového počtu ekonomicky aktivních žen).

3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%) Míra zaměstnanosti (příloha č.6, tabulka č. Ta-B.8.8) vypovídá o podílu EAO na celkovém počtu obyvatel starších 15 let v rozlišení: celkem, muži a ženy na úrovni jednotlivých obcí a celé HSO Západní Českolipsko jako celku. Při porovnání úrovně jednotlivých obcí s mírou zaměstnanosti celé HSO (63,11 %), nejnižší míru zaměstnanosti vykazuje obec Prysk (57,19 %) a nejvyšší Skalice u České Lípy (64,81 %). Počty osob starších 55 let a jejich zaměstnanost na úrovni jednotlivých obcí jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.9. Při srovnání míry zaměstnanosti osob starších 55 let jednotlivých obcí a celé HSO Českolipsko (17 %) je zřejmá nižší míra zaměstnanosti v rozpětí obcí Blíževedly (10,7 %) a Blatce (36,8 %).

3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce V příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.10 je uveden počet žadatelů o práci na úrovni jednotlivých obcí v HSO Západní Českolipsko v rozlišení kategorií: celkem, muži, ženy. Z grafického znázornění je zřejmý v HSO vyšší podíl žen ( 53,64 %) oproti mužům (46,36 %). Vyšší počty žadatelů o práci vykazují populačně větší obce Kamenický Šenov (237 osob) a Žandov (151 osob).

3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo Volná pracovní místa a počet žadatelů o zaměstnání včetně počtu žadatelů na 1 pracovní místo na úrovni okresu Česká Lípa je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.11 a zaznamenává období 1 roku od května 2004 do května 2005. Pro jednotlivé obce nebyla data bohužel k dispozici. Nejvíce volných míst bylo v měsíci srpnu (678) a červnu (625), nejméně (418) v květnu a (419) dubnu 2005. Výkyvy v průběhu roku jsou vyvolány vnějšími aspekty (sezónní práce, nástup absolventů na pracovní trh apod.). Je však zároveň zřejmý pokles počtu žadatelů o práci asi o 10 %, ovšem zároveň i pokles počtu volných pracovních míst o více než 16 %. Celkově tak stoupl počet žadatelů na 1 pracovní místo. Nejmenší počet žadatelů o 1 pracovní místo je v měsíci srpnu (8,55 žadatelů) a naopak nejvíce žadatelů na 1 pracovní místo je v měsíci lednu 2005.

3.13.5 Míra nezaměstnanosti Výše ukazatelů míry nezaměstnanosti k 30.9.2004 na úrovni jednotlivých obcí je uvedena v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.12 a zobrazuje míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v kategoriích: celkem, muži a ženy. Z tabulky jsou patrné značné rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Vysokou míru nezaměstnanosti vykazují obce: Blatce (33,3 %), Ždírec (28,8 %), Luka (26,9 %) a Tachov (25 %).


85

Všechny obce v hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko vykazují vyšší míru nezaměstnanosti žen než mužů. Vysokou míru nezaměstnanosti žen vykazují obce Blatce (40,0 %), Luka (50,0 %) a Tachov (40,0 %). HSO Západní Českolipsko vykázal ke stejnému datu hodnotu celkové míry nezaměstnanosti ve výši 12,7 %.

3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Na úrovni obcí je dlouhodobá míra nezaměstnanosti uvedena v tabulce č. Ta-B.8.13 v příloze č.6, z nichž je patrný vývoj celkové nezaměstnanosti v letech 2001 – 2006 na úrovni jednotlivých obcí HSO Západní Českolipsko. Nezaměstnanost na úrovni celé oblasti do roku 2003 stoupala, poté začalo docházet k jejímu poklesu. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v jednotlivých letech vykazují obce: Blatce, Luka, Tachov, Tuhaň a Ždírec.

3.13.7 Sezónní nezaměstnanost Charakteristické rysy sezónní nezaměstnanosti v HSO Západní Českolipsko se nikterak neodlišují od charakteristických rysů sezónní nezaměstnanosti jak v Libereckém kraji, tak i v celé ČR. Zvýšená sezónní nezaměstnanost se pravidelně každoročně opakuje a to ve dvou vlnách: • vstup absolventů na trh práce v 7. měsíci, • ukončení sezónních prací v 11. měsíci. Zvýšená sezónní nezaměstnanost, která je způsobena nástupem absolventů na trh práce se částečně snižuje v 9. měsíci. Počínaje 11. měsícem dochází k ukončení sezónních prací, což se projevuje v nárůstu sezónní nezaměstnanosti.

3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích Při stanovení toho ukazatele se vycházelo z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a počtu obyvatel vyjíždějících z obce za prací. Tabulka č. Ta-B.8.14 v příloze č.6 zobrazuje počet pracovních příležitostí v jednotlivých obcích HSO a poměr počtu pracovních příležitostí a počtu ekonomicky aktivních obyvatel v obcích. Z tabulky je zřejmá elementární závislost populační velikosti obce na počtu pracovních příležitostí. Ve všech obcích je pracovních příležitostí méně než ekonomicky aktivních, nejvyšších hodnot dosahují Dubá a Kamenický Šenov. Závěr V HSO je 8 875 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho 3 795 žen a 5 080 mužů, z nichž je zaměstnáno téměř 47 % v nejsilnějším odvětví regionu – PRŮMYSLU. Míra zaměstnanosti regionu činí 63,11 %. V kategorii obyvatelstva staršího 55 let je míra zaměstnanosti 17 %. Počet žadatelů o práci v okrese Česká Lípa v období mezi květnem 2004 a květnem 2005 poklesl asi o 10 %. Patrný byl nástup absolventů na pracovní trh a ukončení sezónních prací v lednu – březnu 2005. Tendence meziročního vývoje počtu žadatelů o práci a počtu volných pracovních míst je zřetelná i při sledování počtu žadatelů na 1 pracovní místo (v květnu 2004 byl počet žadatelů na 1 pracovní místo 11,0 o rok později činil 11,74 žadatelů na 1 pracovní místo). Míra nezaměstnanosti (k 31.3.2006) se v jednotlivých obcích HSO pohybovala v rozmezí 6,2 %32,2 %, za celý region pak 15,1 %. V České republice byla ve stejném období míra nezaměstnanosti 8,8 %, v Libereckém kraji 7,8 %. Vysoká nezaměstnanost je tak jedním z nejvážnějších problémů celého Západního Českolipska. Problém ještě zhoršuje rostoucí počet příjemců dávek sociální péče, který úzce souvisí se současným štědrým sociálním systémem, který nezaměstnané nemotivuje k hledání pracovního uplatnění. Tyto skupiny jsou také nejvíce ohrožené sociálně patologickými jevy (kriminalita, dluhy, bezdomovectví, drogy, alkoholismus, prostituce).


86

V HSO Západní Českolipsko je evidováno 3 994 pracovních příležitostí. Ve všech obcích je méně pracovních příležitostí než ekonomicky aktivních osob, což je vzhledem k velikosti obcí pochopitelné (poměr počtu příležitostí a ekonomicky aktivních činí v jednotlivých obcích od 19,7 % do 61,9 %). Na základě poskytnutých dat, která sestávají pouze ze statistických údajů, není zpracovatel schopen kvalifikovaně určit hlubší pozadí těchto údajů a trendy, které je určují. To by bylo možné provést pouze na základě terénního šetření v oblasti, zaměřeného pro tento účel.


87

PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ Pro rozvoj cestovního ruchu jsou důležité především geomorfologické, klimatické a hydrografické charakteristiky území. Ostatní faktory (geologické, pedogeografické, biogeografické aj.) souvisí s cestovním ruchem spíše zprostředkovaně. Součástí Libereckého kraje je několik přírodně atraktivních území, přičemž do území Západního Českolipska spadají celkem tři takto vymezené oblasti: „České Středohoří“, „Kokořínsko“ a „Máchův kraj“. Prvně zmiňovaná oblast se vyskytuje na sledovaném území pouze okrajově. Současný reliéf Českého středohoří je výsledkem třetihorní sopečné činnosti. Po dlouhotrvající erozně denudační činnosti byla tvrdá sopečná tělesa z měkčích pískovců vypreparována a obnažena, dnes vystupují v krajině ve formě kup, kuželů, žil a plošně rozsáhlých lávových příkopů. Příkladem ukázky vnitřních struktur vulkanických těles jsou odlučné sloupce např. na Panské skále. Botanicky patří oblast mezi nejpestřejší v ČR. Východní část je bohatěji zalesněna zejména bukovými lesy, což omezuje přítomnost teplomilné a suchomilné vegetace. Za účelem ochrany přírody a krajiny zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast České středohoří. Geologickým podkladem Kokořínska jsou pískovce druhohorního stáří z období křídy. Mocnost pískovců činí místy několik set metrů. Botanicky je území zajímavé díky inverzním polohám, kdy ve chladných roklích rostou vlhkomilné a chladnomilné horské a podhorské druhy (kapradina žebrovice různolistá). Ve výše položených, slunečních plošinách a na okrajích skal se nalézají teplomilné a suchomilné druhy (borové lesy). Vyskytuje se zde srnčí i černá zvěř a muflon. Byla zde vyhlášena chráněná krajinná oblast Kokořínsko. Převážně romantickou krajinu s množstvím lesů a pahorkatin tvoří Máchův kraj. Krajinu zvelebňují též pískovcové útvary, vodní plochy a venkovská lidová architektura. K významným lokalitám patří výrazný kuželovitý vrch Ralsko (696 m) skládající se z příkrých skalnatých a suťových svahů a z mohutné čedičové horniny. Přírodní rezervací je vrchol a skalnaté svahy se suťovým porostem (buk, klen aj.) a s teplomilnou vegetací. Vyskytují se zde mufloni. Známý je též znělcový vrchol Bezděz (604 m) s mohutným hradem. Se sousedním zalesněným vrchem Malý Bezděz vytváří přírodní rezervaci Velký a Malý Bezděz, v jehož bučinách se vzácně objevuje brouk tesařík alpský.

3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko Západní Českolipsko, tak jako celé území Libereckého kraje, náleží do provincie Česká vysočina. Vyplývá to ze všeobecně uznávaného geomorfologického členění České republiky. Provincie se dále člení na subprovincie skládající se z několika celků s podobným geomorfologickým vývojem i rázem reliéfů a zpravidla se vyznačující výraznou hranicí vůči sousedním subprovinciím. Na území HSO Západní Českolipsko se nachází Krušnohorská subprovincie, celek České Středohoří, subprovincie Česká Tabule, celek Ralská pahorkatina a Krkonošsko-jesenická subprovincie, celek Lužické hory.

3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko Mezi významné toky, nacházející se na území Západního Českolipska a odvádějící vody do Severního moře, patří Ploučnice, která odvodňuje většinou okresu Česká Lípa. Z významných vodních ploch na území této hospodářsky slabé oblasti lze uvést Novozámecký rybník a soustavu Holanských rybníků. Mezi menší vodní toky se řadí například Šporka, Robečský potok, Bobří potok, Libchavský potok, Liběchovka, Šenovský potok, Bystrá, Obrtka aj. Pro oblast představuje vysoké riziko lokálních


88

záplav, především v povodí Ploučnice. Plánovaná protipovodňová opatření (např. prohlubování koryt) se dostávají do střetu se zájmy ochrany přírody.

3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko Západní Českolipsko, tak jako celý Liberecký kraj, leží v klimaticky mírném pásu s typickým střídáním ročních období. Podnebí oblasti je výrazně ovlivněno reliéfem. Hřebeny hor tvoří překážku proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantského oceánu a jsou proto vystaveny vyšším srážkám, zatímco níže položené partie mají klima méně chladné. Dle podrobnějšího klimatického členění náleží HSO Západní Českolipsko do třech klimatických oblastí, které jsou definovány jako mírně teplé oblasti. Převážnou část území zaujímá klimatická oblast MT9, která patří mezi nejteplejší v Libereckém kraji. Rozdíl mezi uvedenými klimatickými oblastmi spočívá zejména v počtu letních a mrazových (ledových) dnů, popřípadě průměrných teplot. Ostatní charakteristiky jsou srovnatelné. Většina obcí v blízkosti Nového Boru (Chotovice, Nový Oldřichov, Skalice u České Lípy, Volfartice) spadají pod klimatickou oblast MT7, Kamenický Šenov a Prysk do klimatické oblasti MT2, ostatní obce této HSO lze více méně zařadit do klimatické oblasti MT9. Bližší specifikaci klimatických oblastí uvádí tabulka č. Ta-C.1.1. Tabulka č. Ta-C.1.1: Bližší specifikace klimatických oblastí (údaje jsou uvedeny v jednotkách dle sledované charakteristiky – ve dnech, stupních, milimetrech) Charakteristika Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu (°C) Průměrná teplota v červenci (°C) Průměrná teplota v dubnu (°C) Průměrná teplota v říjnu (°C) Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Počet letních dnů

MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až –4 16 až 17 6 až 7 6 až 7 120-130 450-500 250-300 80-100 150-160 40-50 30-40

Mírně teplé oblasti MT7 30-40 140-160 110-130 40-50 -2 až –3 16 až 17 6 až 7 7 až 8 100-120 400-450 250-300 60-80 120-150 40-50 30-40

MT9 40-50 140-160 110-130 30-40 -3 až –4 17 až 18 6 až 7 7 až 8 100-120 400-450 250-300 60-80 120-150 40-50 40-50

Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje – analytická část, GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství, Brno, září 2002


89

3.15 C.2 OVZDUŠÍ Zdroje znečištění ovzduší lze dle kategorií rozdělit zvláště velké, velké, střední a malé. V rámci programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje nejsou brány v úvahu malé zdroje znečištění. V oblasti HSO Západní Českolipsko se nachází celkem 10 zvláště velkých a velkých zdrojů znečištění ovzduší (tabulka č. Ta-C.2.1) a 30 středních (tabulka č. Ta-C.2.2) zdrojů znečištění ovzduší (tabulky uvádí pouze ty zdroje znečištění ovzduší, které vykazují alespoň jeden nenulový údaj v případě vybraných ukazatelů znečišťujících látek). Rada Libereckého kraje v souladu s příslušnou legislativou vydala nařízení kraje č. 1/2004 ze dne 13. července 2004, kterým se vyhlašuje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje (KPSE) a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Opatření navrhovaná v návrhové části Programu rozvoje HSO Západní Českolipsko musí být v souladu s těmito programy. Dle Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji patří mezi prioritní oblasti z HSO Západní Českolipsko, kde jsou překračovány imisní limity, pouze Skalice u České Lípy.

3.16 C.3 VODA Poznámka: Pro indikátor „Odběry a vypouštění vody (m3 / obyvatel, m3 / podnikatel) - pouze u obyvatel napojených na veřejný vodovod, resp. kanalizaci“ – nebyla data k dispozici (nejsou sledována), proto byl tento indikátor zrušen. Jiné indikátory nebyly pro tuto kapitolu definované.


90

3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Při zpracování této kapitoly se vycházelo z údajů MŽP ČR (úkol PPŽP 530/2/98, Regionální seznam priorit pro odstraňování starých ekologických škod), které sloužily jako podklad pro POH Libereckého kraje. V regionu Západní Českolipsko byly specifikovány 3 oblasti s výskytem starých ekologických zátěží, které se nacházejí v různém stupni procesu rekultivace. Dle informací z POH Libereckého kraje se jedna z ekologických zátěží nachází v Práchni u Kamenického Šenova. Firma Doležal-NB s.r.o zde má záměr vybudovat recyklační linku, která bude likvidovat kromě jiného i již navezený skládkový materiál, čímž by docházelo k postupné rekultivaci skládky. Skládka v obci Kozly byla již úspěšně rekultivována. Další skládka se nachází v obci Žandov. Tato skládka je uzavřena, k odkládání zde dochází jen ve výjimečných případech. Jedním ze závažných problémů vyskytujícím se na Českolipsku je nelegální dovoz a skládkování odpadů ze sousední SRN. Na Českolipsku tím byla postižena Sosnová. Celkem zde bylo zjištěno uložení přibližně 2,5 tisíce tun nelegálního odpadu. Řešení tohoto problému je především v kompetenci státní správy. Legislativní úpravy postihující tuto činnost již byly schváleny, nezbytná je i spolupráce s německou stranou a důsledné hraniční kontroly podezřelých zásilek. Pro celkovou situaci starých ekologických zátěží by bylo přínosem zavedení jejich monitorovacího systému. Neřešení problému starých ekologických zátěží by se nejen s ohledem na zájmy ochrany životního prostředí mohlo do budoucna stát významnou hrozbou.


91

3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA Pro následnou část Programu rozvoje HSO byla využita data poskytnutá objednatelem (většinou KÚLK), a data, která zjistil a poskytnul zpracovatel z vlastních zdrojů, či z veřejných prostředků internetových serverů. Pro návrhy vyššího standardu využívání území zde existují limitující skutečnosti vyplývající zejména z obecné i zvláštní ochrany přírody. Tato do jisté míry diferencovaně „nedotknutelná“ území jsou pro následné návrhy vedoucí k podstatným změnám využívání území místy jednoznačným limitem.

3.18.1 Zvláštní ochrana přírody V řešeném území jsou vymezeny jak tzv. „maloplošná“ zvláště chráněná území, „velkoplošná“ ZCHÚ, tak i lokality zvláštní ochrany dle obou směrnic Rady Evropských společenství „o ochraně přírodních stanovišť“ i tzv. „ptačí oblasti“ (k datu zpracovávání dokumentace tyto lokality dosud náleží spíše do kategorie obecná ochrana přírody, neboť není dosud realizována navržená vyšší ochrana – tyto lokality jsou začleněny do této kategorie, neboť se odůvodněně předpokládá jejich brzká legislativní zvláštní ochrana). Značná část uvedených kategorií ochrany je ve vzájemném územním překryvu, kdy pro zodpovědné vyhodnocení limitního podílu takto chráněných území jsou rozhodující tyto vzájemné překryvy (viz dále). Tabulka č. Ta-C.5.1: Přehled a zastoupení „maloplošných“ zvláště chráněných území podíl m-ZCHÚ výměra kategorie obec kód a název m-ZCHÚ m-ZCHÚ z výměry obce m-ZCHÚ v obci [m2] [%] PR 1803 – Mokřady horní Liběchovky PR 179 – Kokořínský Důl Blatce 420949 2,5 PP 1735 – Prameny Pšovky PP 2089 – Černý Důl PR 1908 – Vlhošť PP 1738 – Ronov Blíževedly 875677 4,3 PP 2190 – Stříbrný vrch PP 2109 – Pod Hvězdou PR 1803 – Mokřady horní Liběchovky PR 1908 – Vlhošť PP 1353 – Kamenný vrch u Křenova Dubá 922976 1,5 PP 2229 – Deštenské pastviny PP 2192 – Martinské stěny PP 2191 – Osinalecké bučiny NPR 279 – Novozámecký rybník Jestřebí 3493248 15,8 PR 401 – Slunečný dvůr Kamenický Šenov NPP 300 – Panská skála 23609 0,2 Provodín PP 341 – Provodínské kameny 23182 0,2 Prysk PP 352 – Pustý zámek 20335 0,1 Stvolínky PP 1356 – Kaňon potoka Kolné 51475 0,4 PR 2230 – Kostelecké bory Tuhaň 591796 2,4 PP 1354 – Husa Žandov PP 2418 – Bobří soutěska 7973 <0,1 CELKEM HSO ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO 6431220 1,8 Zdroj: KÚLK (poskytnuté údaje značně neúplné, často chybné a neodpovědně zavádějící – jsou doplněny o výpočty a údaje archívu zpracovatele), internetový server AOPK ČR a KÚLK (značný nesoulad údajů mezi oběma zdroji)


92

Tabulka č. Ta-C.5.2: Přehled a zastoupení „velkoplošných“ zvláště chráněných území kategorie kód a název v-ZCHÚ v-ZCHÚ Blatce CHKO 23 – Kokořínsko CHKO 23 – Kokořínsko Blíževedly CHKO 51 – České středohoří Dubá CHKO 23 – Kokořínsko Holany CHKO 23 – Kokořínsko Horní Police CHKO 51 – České středohoří CHKO 51 – České středohoří Kamenický Šenov CHKO 54 – Lužické hory Kozly CHKO 51 – České středohoří CHKO 23 – Kokořínsko Kravaře CHKO 51 – České středohoří Luka CHKO 23 – Kokořínsko Nový Oldřichov CHKO 51 – České středohoří Prysk CHKO 54 – Lužické hory Skalice u České Lípy CHKO 51 – České středohoří Stružnice CHKO 51 – České středohoří CHKO 51 – České středohoří Stvolínky CHKO 23 – Kokořínsko Tachov CHKO 23 – Kokořínsko Tuhaň CHKO 23 – Kokořínsko Volfartice CHKO 51 – České středohoří Žandov CHKO 51 – České středohoří Ždírec CHKO 23 – Kokořínsko CELKEM HSO ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO obec

výměra v-ZCHÚ v obci [m2] 16951913

podíl v-ZCHÚ z výměry obce [%] 100,0

16221920

79,0

48549340 6116250 6034073

80,1 32,6 100,0

10469425

100,0

3304756

58,4

11892470

100,0

1220700 3771981 13655860 7878688 15809421

26,8 100,0 100,0 68,2 74,3

5542401

43,8

1759470 16950434 13089346 27238071 3371450 229827969

38,4 68,6 100,0 100,0 62,0 64,6

Zdroj: KÚLK (poskytnuté údaje značně neúplné, často chybné a neodpovědně zavádějící – jsou doplněny o výpočty a údaje archívu zpracovatele), internetový server AOPK


93

Tabulka č. Ta-C.5.3: Přehled a zastoupení lokalit zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „o ochraně přírodních stanovišť“ (evropsky významné lokality) – číslo přílohy nařízení vlády 132/2005 Sb. Obec

kód a název lokality

Blatce Blíževedly

CZ0214013 – Kokořínsko CZ0512100 – Roverské skály CZ0214013 – Kokořínsko Dubá CZ0512100 – Roverské skály Horní Police CZ0513505 – Dolní Ploučnice Jestřebí CZ0514042 – Jestřebsko - Dokesko Kamenický Šenov CZ0513249 – Prácheň - Zicht Luka CZ0214013 – Kokořínsko Provodín CZ0514042 – Jestřebsko - Dokesko Prysk CZ0423507 – Horní Kamenice Skalice u České Lípy CZ0513665 – Skalice u České Lípy CZ0513505 – Dolní Ploučnice Stružnice CZ0513257 – Stružnické rybníky Stvolínky CZ0513258 – Stvolínky - Kravaře Tuhaň CZ0512100 – Roverské skály Žandov CZ0513505 – Dolní Ploučnice Ždírec CZ0214013 – Kokořínsko CELKEM HSO ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO

výměra v obci [m2] 13205917 1738661

podíl z výměry obce [%] 77,9 8,5

21112414

34,8

360257 5649605 20807 130413 7641077 26228 399

6,0 25,6 0,2 2,9 60,7 0,2 <0,1

2267132

10,6

587815 9291890 318201 1881890 64232706

4,7 37,6 1,2 34,6 18,0

Zdroj: KÚLK (doplněno o výpočty a údaje archívu zpracovatele), internetový server MŽP

Tabulka č. Ta-C.5.4: Přehled a zastoupení lokalit zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „ptačí oblasti“ – číslo přílohy nařízení vlády 598/2004 Sb. výměra podíl z výměry obce 2 v obci [m ] [%] Jestřebí 5842059 26,4 CZ0511007 – Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady Provodín 1965988 15,6 CELKEM HSO ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO 7808047 2,2

Obec

kód a název lokality

Zdroj: KÚLK (doplněno o výpočty a údaje archívu zpracovatele), internetový server MŽP

Tabulka č. Ta-C.5.5: Sestavení plošných požadavků zvláštní ochrany přírody v obcích dle její kategorizace Obec

Blatce

výměra v obci [m2] „maloplošná“ ZCHÚ 420949 „velkoplošná“ ZCHÚ 16951913 NATURA 2000 – evropsky významné lokality 13205917 NATURA 2000 – ptačí oblast 0

kategorie zvláštní ochrany

podíl z výměry obce [%] 2,5 100,0 77,9 0,0


Obec

Blíževedly

Dubá

Holany

Horní Police

Chlum

Chotovice

Jestřebí

Kamenický Šenov

Kozly

Kravaře

kategorie zvláštní ochrany „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast

výměra v obci [m2] 875677 16221920 1738661 0 922976 48549340 21112414 0 0 6116250 0 0 0 6034073 360257 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3493248 0 5649605 5842059 23609 10469425 20807 0 0 3304756 0 0 0 11892470 0 0

94

podíl z výměry obce [%] 4,3 79,0 8,5 0,0 1,5 80,1 34,8 0,0 0,0 32,6 0,0 0,0 0,0 100,0 6,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 15,8 0,0 25,6 26,4 0,2 100,0 0,2 0,0 0,0 58,4 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0 0,0


Obec

kategorie zvláštní ochrany

„maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Luka NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Nový Oldřichov NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Provodín NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Prysk NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ Skalice u České „velkoplošná“ ZCHÚ Lípy NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Skalka u Doks NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Stružnice NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Stvolínky NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Tachov NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Tuhaň NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast

výměra v obci [m2] 0 1220700 130413 0 0 3771981 0 0 23182 0 7641077 1965988 20335 13655860 26228 0 0 7878688 399 0 0 0 0 0 0 15809421 2267132 0 51475 5542401 587815 0 0 1759470 0 0 591796 16950434 9291890 0

95

podíl z výměry obce [%] 0,0 26,8 2,9 0,0 0,0 100,0 0,0 0,0 0,2 0,0 60,7 15,6 0,1 100,0 0,2 0,0 0,0 68,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 74,3 10,6 0,0 0,4 43,8 4,7 0,0 0,0 38,4 0,0 0,0 2,4 68,6 37,6 0,0


Obec

Volfartice

Vrchovany

Žandov

Ždírec

kategorie zvláštní ochrany „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast

výměra v obci [m2] 0 13089346 0 0 0 0 0 0 7973 27238071 318201 0 0 3371450 1881890 0

96

podíl z výměry obce [%] 0,0 100,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 <0,1 100,0 1,2 0,0 0,0 62,0 34,6 0,0

Tabulka č. Ta-C.5.6: Sestavení plošných požadavků kategorií zvláštní ochrany přírody celkem – absolutní hodnoty výměra celkem [m2] podíl z celkové výměry HSO [%] kategorie zvláštní ochrany 6431220 „maloplošná“ ZCHÚ 1,8 „velkoplošná“ ZCHÚ 229827969 64,6 NATURA 2000 – evropsky významné lokality 64232706 18,0 NATURA 2000 – ptačí oblast 7808047 2,2 CELKEM HSO ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO 308299942 86,6 Poznámka: v bilancích jsou uvedeny souhrny ploch bez ohledu na plošné překryvy jednotlivých kategorií ochrany

Tabulka č. Ta-C.5.7: Sestavení plošných požadavků kategorií zvláštní ochrany přírody celkem – relativní hodnoty výměra celkem [m2] podíl z celkové výměry HSO [%] kategorie zvláštní ochrany 3567905 „maloplošná“ ZCHÚ 1,0 „velkoplošná“ ZCHÚ 229827969 64,6 NATURA 2000 – evropsky významné lokality 25340773 7,1 NATURA 2000 – ptačí oblast 7808047 2,2 CELKEM HSO ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO 266544694 74,9 Poznámka: v bilancích jsou uvedeny souhrny ploch s ohledem na plošné překryvy jednotlivých kategorií ochrany

Z uvedeného přehledu je patrné značné plošné i početní zastoupení lokalit a aspektů zvláštní ochrany přírody, které svojí lokalizací, dlouhodobým způsobem využívání vyplývajícího z jejich přírodního charakteru i vzniku, leží obecně za okrajem případných snah o jakékoliv změny využívání. Pro formulaci následných návrhů vedoucích ke změnám využívání území bude tento aspekt patřičně zohledněn. Případné záměry vedoucí ke změnám využívání dotčených pozemků v těchto lokalitách


97

podléhají souhlasům orgánů ochrany přírody, v případě nutnosti i vyhotovení vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí. Poznámka: vyhodnocení památných stromů a výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů není zde provedeno z důvodu jejich plošně zanedbatelné výměry, pro následné návrhy vedoucí k rozvoji oblasti projevené v určité irelevantnosti i detailního a bodového charakteru (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004).

3.18.2 Obecná ochrana přírody Pro koncipování návrhů vedoucích ke změnám využívání pozemků a území jsou v této oblasti územním limitem i další skutečnosti vyplývající z ustanovení zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

3.18.2.1 Krajinářské aspekty Krajina řešeného území je v jednotlivých územních celcích velmi pestrá, náleží částem oblastí krajinného rázu (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004): 1 – Verneřické středohoří, 2 – Lužické hory, 4 – Okolí České Lípy sever, 5 – Okolí České Lípy jih, a 6 – Severní Kokořínsko. Krajinný ráz řešeného území je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Ke krajinářským aspektům a určujícím atributům patří m.j.: - Podíl lesních pozemků (viz kapitola 3.21 C.8– tabulka č. Ta-C.8.8), zejména jejich výměra a členitost, které se nacházejí pro zemědělství v nepřístupných, či historicky kulturně nevyužitelných partiích. K nejlesnatějším územím značně převyšujícím celostátní, krajský i HSO (37%) celkový průměr patří obce Blatce (62%), Prysk (70%) a Tuhaň (55%). Kromě celkových výměr a podílů lesů zde patří i jejich územní dislokace, kde jejich výskyt v podobě středních a malých komplexů lesa v okolní agrární krajině má pro ráz krajiny a její celkovou hodnotu určující význam. - Koeficient ekologické stability (viz dále), kde kromě relativně podprůměrného území obce Tachov (charakteru krajiny výrazně antropogenní) a Luka (typ krajiny přechodu od výrazně antropogenní po krajinu harmonickou), a průměrných území (typ krajiny harmonické až s přechodem do krajiny relativně přírodní) obcí Blíževedly, Dubá, Holany, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jestřebí, Kravaře, Kravaře, Provodín, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Stružnice, Stvolínky, Vrchovany a Žandov, patří území obcí Kamenický Šenov, Kozly, Nový Oldřichov, Prysk, Tuhaň, Volfartice a Ždírec k typu výrazně přírodní. Ekologická stabilita může být pro následné návrhy územním limitem v případě větších zásahů do charakteru krajiny nejen ve vymezených krajinářsky hodnotných územích, nebo naopak v podmínkách antropogenních území i příležitostí pro nápravu dosud nevyhovujícího stavu. - Pro charakter krajiny mají vliv i další aspekty, zejména intenzita střídání jednotlivých druhů pozemků (vč. druhové pestrosti pěstovaných druhů na zemědělské půdě), velikost scelených honů orné půdy s absencí opticky rozčleňovacích prvků (drobné lesy, remízy, plochy a linie nelesní zeleně…) s pozůstatky velkoplošných způsobů zemědělského využívání, fádnost krajiny s převahou travních ploch (v posledních letech narůstající trend podporovaný i státní resortní politikou) či orné půdy s homogenním druhovým složením, optická otevřenost či uzavřenost krajiny apod. - Pro krajinářskou tvorbu má významný vliv zejména tvorba agrodesignu, kdy zejména v případě vysokého zornění s významným podílem scelených honů nejen orné půdy (místně přetrvávající velkoplošné způsoby zemědělského využívání) je vhodné přistoupit alespoň k dílčím opatřením, která však v současných praktických podmínkách zemědělského hospodaření jsou pouze iluzorní (viz kap. 3.21 C.8 Zemědělství a lesní hospodářství) – k územím, které potencionálně vyžadují budoucí nutnost řešení patří agrární části obcí Chlum, Luka, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks a Tachov. Pro koncipování návrhů je určitým orientačním vodítkem m.j. i ekologická stabilita daná jejím koeficientem, která může být pro následné návrhy územním limitem v případě větších zásahů do


98

charakteru krajiny nejen ve vymezených krajinářsky hodnotných územích, nebo naopak v podmínkách antropogenních území i příležitostí pro nápravu dosud nevyhovujícího stavu. Tabulka č. Ta-C.5.8: Vyhodnocení území obcí dle koeficientu ekologické stability obec

KES Blatce 4,02 Blíževedly 1,57 Dubá 1,66 Holany 1,60 Horní Police 1,77 Chlum 0,78 Chotovice 2,00 Jestřebí 1,84 Kamenický Šenov 6,94 Kozly 103,76 Kravaře 1,13 Luka 0,57 Nový Oldřichov 9,64 Provodín 2,03 Prysk 95,94 Skalice u České Lípy 1,08 Skalka u Doks 0,97 Stružnice 1,90 Stvolínky 2,65 Tachov 0,30 Tuha 2,98 Volfartice 6,82 Vrchovany 2,03 Žandov 2,25 Ždírec 5,30 1,99 CELKEM HSO

krajinný typ dle KES C B B B B B B-C B C C B A-B C B-C C B B B B-C A C C B-C B-C C B-C Typ krajiny

A – typ krajiny výrazně antropogenní A-B – přechodový typ B – typ krajiny harmonické, s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem; krajina tohoto typu může mít úplnou převahu prvků přechodného charakteru nebo mozaiku prvků odpovídajících střídavě krajinným typům A a C B-C – přechodový typ C – typ krajiny relativně přírodní, s dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků, při ojedinělém výskytu agrárních, s minimem sídelních a s absenci industriálních prvků CELKEM HSO

výměra celkem [m2] 16951913 20521745 60589501 18769187 6034073 15170580 2989583 22088099 10469425 5658905 11892470 4559897 3771981 12581787 13655860 11548810 5042105 21288466 12649129 4579674 24707315 13089346 4688574 27238071 5437049 355973545 výměra podíl z HSO 2 [m ] [%] 4579674 1,3 4559897 1,3 192945036

54,2

60147144

16,9

93741794

26,3

355973545

100,0

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004, katastr nemovitostí, vlastní šetření

Koeficient ekologické stability je stanoven podílem ploch relativně stabilních s výměrou ploch ekologicky nestabilních. Tento vztah je však pouze teoretický, neboť vychází z evidence katastru


99

nemovitostí, tzn. s přebráním jistých nedostatků a nesouladů se skutečností. Pro ekologickou stabilitu tento slabě nadprůměrný stav je dán významnějším zastoupením zejména evidované lesní půdy (PUPFL) i trvalých travních porostů (luk a pastvin) v porovnání s výměrou orné půdy a zastavěných ploch. Do tohoto vztahu však nejsou dostatečně zahrnuty skutečné aktuální druhy pozemků, tj. ve podmínkách řešeného území většina ostatních ploch (zde často charakteru vznikajícího lesa či jiných aktuálních přírodě blízkých ploch) a zatravněné orné půdy o vyšším stupni ekologické stability, kdy po příslušném zapracování a výpočtu by byl výsledný typ krajiny ještě více potvrzen, ne-li navýšen. Ekologická stabilita je v rámci jednotlivých obcí místy i značně rozdílná dle jednotlivých k.ú., kdy obecně platí, že centra obcí a měst disponují nižším KES.

3.18.2.2 Územní systém ekologické stability ÚSES ve všech biogeografických významech (viz jednotlivé ÚPD a dokumentace ÚSES), územně vymezený jednotlivými biocentry, biokoridory i interakčními prvky, je vedle územně determinovaných ZCHÚ a „naturových“ lokalit pro návrhy změn využití území jednoznačným limitem, kdy jsou tyto plochy a linie opět nedotknutelnými. Přehled a vyčerpávající údaje o plošném zastoupení jednotlivých prvků systému podávají jednotlivé platné ÚPD na podkladech dokumentací ÚSES a KOPK (zde již blíže neřešeno pro určitou irelevantnost pro následné koncipování navrhovaných opatření, jejichž realizace se systému ekologické stability nedotknou). KOPK ve vyhodnocení funkčnosti jednotlivých prvků systému neodhalila v zemí HSO biocentra, která v současném stupni vymezenosti dosud nenaplňují minimální plošné parametry (3 ha čili 30 000 m2).

3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6) VKP „ex lege“ je dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability“. Významnými krajinnými prvky jsou dle § 3 tohoto zákona veškeré „lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy“. Praktická identifikace rašelinišť a zejména údolních niv konkrétní lokality je v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody – orientaci v ostatních případech dává začlenění příslušných pozemků v katastru nemovitostí. Pro případné návrhy změn využívání pozemků jsou opět tato území limitem, kdy realizace je podmíněna souhlasem a stanovenými podmínkami orgánu ochrany přírody (zde neřešeno plošné zastoupení pro nedostatek podkladů a nejasnosti vymezování těchto VKP – z hlediska lesních pozemků a vodních ploch slouží orientační údaje kapitoly 3.21 C.8). VKP registrované dle § 6 zákona jsou části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody – jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Tyto prvky jsou i přes jednotlivou i celkovou nepatrnou výměru pro návrhy změn využití území opět omezující skutečností. Tabulka č. Ta-C.5.9: Přehled registrovaných VKP (dle §6 zákona č. 114/92 Sb.) název název VKP, stručná charakteristika obce Dubá 1 ks jírovec pleťový Celkem obec Dubá Pralouka Veselí Rákosina u Provodína Provodín Stará pískovna Michlův vrch - botanicky cenná lokalita Celkem obec Provodín

výměra [ha] 0,00 0,00 8,00 1,00 2,00 1,22 12,22


lipová alej - ekolog. a estet. hodnotná zelen, stabilizační funkce lipová alej - celkem 39 vzrostlých lip Celkem obec Stružnice CELKEM HSO Stružnice

100

0,00 0,00 0,00 12,22

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004 (k datu zpracování) Poznámka zpracovatele: uvedený seznam je k datu zpracovávání „Programu…“, kdy není vyloučeno následné doplnění výčtu o nové skutečnosti vyplývajících z obnovy některých ÚPD.

3.18.2.4 Ochrana dřevin Pro návrhy změn využívání pozemků je tento aspekt spíše bodový a detailní, kdy tyto návrhy nutno koncipovat s ohledem na konkrétní podmínky. Poznámka: v oblasti se nevyskytují vyhlášené přírodní parky, vyhodnocení invazních a nepůvodních druhů rostlin a živočichů zde není provedeno rovněž pro irelevantnost pro následné návrhy opatření vedoucí k rozvoji oblasti (viz opět Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004).

3.18.3 Závěry a doporučení Existence výše uvedených skutečností je pro veškeré záměry vedoucí ke změně druhu pozemků a jejich způsobů využití jednoznačným omezením až limitem. Řešené území oblasti se svým přírodě blízkým charakterem výrazně odlišuje od průměrných hodnot kraje i ČR, a to jak svojí průměrnou ekologickou stabilitou, krajinářskými hodnotami (dosud zcela nedoceněnými ve všech směrech), tak i existencí výše uvedených environmentálních vlivů. V oblasti zvláštní a obecné ochrany přírody jsou pro následné návrhy limitující vymezená území a lokality, které je nutno z návrhů vedoucích ke změnám druhů pozemků a jejich využití vyjmout – k nim náleží zejména veškerá ZCHÚ (viz jednotlivé plány péče) a „naturové lokality“, ale i plochy a linie prvků ÚSES všech biogeografických významů, a registrované VKP. K VKP „ze zákona“ je nutno přistupovat diferencovaně s ohledem na jejich charakter, kdy způsoby jejich využívání jsou určeny oborovými dokumenty (např. Lesními hospodářskými plány a osnovami), využívání zemědělské půdy zejména v údolních nivách nutno cílit spíše směrem k extenzivní podobě. Důležitým hlediskem současného i budoucího využívání krajiny jsou i krajinářské aspekty, kdy ke zvýšení atraktivity území je při plánování podnikatelských záměrů jednotlivých hospodařících subjektů třeba návrhy opatření cílit hlavně na zachování a navyšování její pestrosti a agrodesignu (maloplošné střídání kultur). Určitým rámcovým vodítkem pro navrhování opatření je ekologická stabilita území (v porovnání s ostatními územími nejen Libereckého kraje je průměrná ekologická stabilita v průměrné až nadprůměrné úrovni), kdy těžiště náprav minulých způsobů využívání území jsou zejména agrární plochy obcí Chlum, Luka, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks a Tachov, kde se jeví již pomístní nutnost rozmělnění v minulosti scelených honů orné půdy (či travnatých ploch s přetrvávajícími velkoplošným i způsoby využívání) formou jejich rozčlenění remízy s vyšší zelení (příležitostí jsou návrhy zpracovaných dokumentací ÚSES). Pro vzhled krajiny je důležité i řešení stavu některých oblastí s výrazným zastoupením ladem ležících a již dlouhodobě opuštěných zemědělských pozemků, kde v případě zvláště chráněných území je nelze využívat pro pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin, ale s nutností obnovy zemědělského hospodaření i za dotačního působení složek státu. Pro následně koncipované návrhy je mnohdy výše uvedená limitní skutečnost i příležitostí pro fungování a rozvoj návazných odvětví a oborů – např. v oboru lesního hospodářství to je těžební i pěstební činnost, v zemědělství je existence trvalých travních porostů příležitostí pro fungování a rozšiřování živočišné výroby, nadměrný výskyt dlouhodobě ladem ležící půdy je příležitostí pro uvážlivé pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely (s vyloučením zvláště chráněných území), apod.


101

3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY 3.19.1 Ložiska nerostných surovin V řešeném území se nachází zásoby stavebního kamene (Tachov, Chlum), sklářských a slévárenských písků (výhradní ložisko Provodín, Srní). Ložiska sklářských a slévárenských písků na území HSO Západní Českolipsko mají celorepublikový význam. Vázána jsou především na střednoturonské pískovce lužické faciální oblasti České křídové pánve. Nejvýznamnější ložiska jsou soustředěna v okolí obcí Provodín a Jestřebí. Sklářskou i slévárenskou (méně kvalitní) surovinu tvoří slabě zpevněné kvádrové křemenné pískovce o průměrné ložiskové mocnosti kolem 20 až 25 m. Původně byla těžba soustředěna na ložisku Provodín, nyní se přesunula na ložisko Srní 2. Jako surovinová rezerva zde slouží ložisko Srní - Okřešice, které je největší v ČR se zásobami přes 100 mil.t sklářských a přes 130 mil.t slévárenských písků. Ložiska se těží povrchově jámovými lomy. Surovina rozrušená trhacími pracemi se upravuje praním a tříděním v Provodíně na požadované produkty, kterými jsou písky sklářské, slévárenské, ale i filtrační, omítkové, zvláštní normové písky atd. Ačkoliv určité střety zájmů jako je ochrana podzemních vod a přírody či zábor půdy při těžbě vznikají, ložiska sklářských a slévárenských písků představují dlouhodobě perspektivní zdroje, vysoce převyšující význam HSO i Libereckého kraje. Pro většinu ložisek sklářských a slévárenských písků jsou vypracovány Plány rekultivace, na jejich základě jsou prováděny rekultivační práce, což je příkladem citlivého přístupu k zahlazování důsledků těžby na krajinu. V HSO jsou těžena 3 výhradní ložiska stavebního kamene - drceného kameniva - Tachov, Újezd u České Lípy (Chlum), Žandov. Horninami využívanými v současnosti pro výrobu drceného kameniva jsou produkty terciérních vulkanitů (čedičové horniny a znělce) a permokarbonské melafyry. Dobývány jsou povrchovými stěnovými, místy zahloubenými lomy. Surovina je využívána jako kamenivo do betonů, stavbu silnic, kolejová lože a další účely. Některé typy terciérních vulkanitů jsou využitelné i pro jiné účely. Životnost ložiska Tachov se blíží ke svému konci, u ložiska Chlum se předpokládá dlouhá životnost (cca 100 let). Provozovna Chlum je po kompletní rekonstrukci technologické linky. Kvalita a objemy výroby z těžených surovin mají nadregionální význam a zásobují přilehlé části sousedních krajů. Ložisko stavebního kamene Janovice u Kravař má poněkud odlišné postavení a to z důvodu méně obvyklých fyzikálně mechanických vlastností jeho ložiskové výplně. Výběr lokality pro geologický průzkum byl učiněn na základě náchylnosti ložiskové výplně, nefelinického bazanitu, k odlučování v pravidelných pravoúhlých tvarech. V minulosti byl štípán a používán při zdění i dláždění. Doposud se však nepodařilo dořešit střety zájmů na ložisku a není proto ani chráněno vyhlášením CHLÚ. Obdobný stav střetů zájmů je i na ložiscích Prácheň-Česká Skála, Janovice-Heřmanice, Slunečná-Kameník. Zde však nelze očekávat uvolnění k těžbě pro zásadní střety, z nichž nejfrekventovanější jsou umístění v rekreační oblasti, nebezpečí sesuvů v důsledku střelných prací, zásadní zásah do krajiny atd. Celé řešené území náleží do CHOPAV Severočeská křída, jejíž vysoký význam stále svou vahou zásadním způsobem ovlivňuje využívání surovinových zdrojů oblasti. Výskyt jednotlivých surovin je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-C.6.6 až Ta-C.6.10. Tabulka č. Ta-C.6.1: Chráněná ložisková území, dobývací prostory a těžené suroviny na území HSO Západního Českolipska Obec Blatce Blíževedly Dubá

Chráněná ložisková území -

Dobývací prostory

Surovina

-

-

Plocha (m2) -


Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov

-

870098100 Chlum 860026200 Provodín I 870106900 Provodín II 860028700 Veselí 870013600* Prysk 870014500 Tachov 870096700 Tachov I 870100400 Tachov II 870082900 Žandov -

-

Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky

Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec

-

-

102

SK PIPK|PIPS PIPK|PIPS PIPK|PIPS SK SK SK SK SK -

128500 577300 83000 715000 část 17500 74700 30400 33300 29600 -

Zdroj: Surovinová politika Libereckého kraje (schválená 2003) Pozn.: část – daná lokalita zasahuje více obcí, uvedená výměra se netýká pouze obce u které je uvedena Vysvětlivky k tabulce č. Ta-C.6.1 Stavební kámen Písky sklářské Písky slévárenské

SK PIPS PIPK

3.19.2 Závěr k problematice surovin Samotné osvojování ložisek a získávání surovin již svým principem činnosti působí nepříznivě na životní prostředí. Negativním důsledkem těžby v některých lokalitách je destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, seismicita, úbytek


103

lesních ploch v relativně málo lesnatém území, jakož i další problémy spojené s přepravou vytěžené suroviny. Lze předpokládat i ovlivnění místního klimatu při prolomení hřbetů ochranných masivů či při likvidaci celých kopců (Maršovický vrch, Tachovský vrch). V jednotlivých lokalitách jsou projevy těžební a úpravárenské činnosti s různou mírou intenzity od téměř zanedbatelných až po výrazné. Přes tyto poznatky lze říci, že je v posledních letech a u většiny těžených ložisek v Plánech OPD včleněna jejich minimalizace. Výskyt a těžba surovin (především zásoby štěrkopísků, sklářských a slévárenských písků) má pro rozvoj dané oblasti nezanedbatelný význam, . HSO má zásoby především stavebních surovin a sklářských a slévárenských písků (drcený kámen – neovulkanity a melafyry), s vysoce nadregionálně významnou těžbou nerudních surovin (sklářské a slévárenské písky Provodín, Srní). V průběhu nejbližších 5 až 10 let ukončenou těžbu ložiska Tachov plně nahradí ložisko Újezd u České Lípy.

3.19.3 Produkce komunálního odpadu Na základě provedených výpočtů vyplývá, že se meziroční produkce směsných komunálních odpadů v Západním Českolipsku za období 2001-2004 snížila o 6 % (viz tabulka č. Ta-C.6.2). Negativem je problém likvidace komunálních odpadů v objektech druhého bydlení. Rekreanti se často odpadu zbavují pro ně tím nejjednodušším a pro životní prostředí nejhorším způsobem. V rekreačních oblastech a nejen v nich pak živelně vznikají černé skládky, které musí na své náklady likvidovat obce, na jejichž území se nacházejí. Přínosem by proto bylo zpracování koncepce nakládání s odpady v rekreačních oblastech. Na jednoho obyvatele Západního Českolipska připadlo v roce 2003 297 kg komunálního odpadu, což téměř přesně odpovídá průměrné produkci směsného odpadu v Libereckém kraji, která v roce 2003 činila 300 kg/os/rok. Z měst a obcí Západního Českolipska je tento průměr překročen nejvíce v obci Blatce, Chlum a Tuhaň. Nutno podotknout, že údaje o množství komunálních odpadů z obce Blatce (2004), Blíževedly (2001), Kozly (2004), Nový Oldřichov (2004) a Provodín (2004) nebyly dodány, proto k účelu této studie byla použita data let předchozích, popř. nadcházejících. Tabulka č. Ta-C.6.2: Produkce komunálních odpadů v HSO Západní Českolipsko (kg/os) Rok Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks

2001 561,40 121,84 280,02 625,00 550,39 232,73 915,38 163,64 338,33 191,30 103,31 80,00 54,86 296,51 483,12 221,67 171,88

2002 491,23 121,84 317,59 229,17 241,86 258,18 730,77 158,44 391,85 295,65 103,31 160,00 59,56 265,99 636,36 335,83 242,19

2003 491,23 113,92 337,51 229,17 241,86 298,18 423,08 194,81 424,99 295,65 118,46 150,00 173,98 265,99 285,71 356,67 335,94

2004 474,58 116,61 312,39 275,57 272,19 385,54 255,17 243,04 313,59 283,33 134,46 259,62 164,44 266,76 138,35 285,16 377,95


Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Průměr na obyvatele Západního Českolipska

445,77 117,65 436,89 249,16 104,20 343,75 205,07 17,70 280,39

508,94 128,03 300,97 319,87 300,84 312,50 220,40 123,89 297,71

104

348,03 145,33 368,93 316,50 299,16 291,67 204,55 97,35 297,07

316,76 115,65 277,03 382,76 222,59 302,75 236,13 203,25 264,53

3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu Separace využitelných složek komunálního odpadu je v jednotlivých obcích prováděna prostřednictvím oprávněných subjektů. Jsou to zejména svozové firmy, sběrny a výkupny a další organizace, které organizují sběr separovaných složek například ve školách. Obvyklá frekvence svozu separovaných komodit je ve většině obcí a měst následující: plasty 1 x týdně, papír 1 x za dva týdny a sklo 1 x měsíčně. U menších obcí se uplatňuje svoz „na zavolání“. V regionu Západní Českolipsko třídí komunální odpad kromě obcí Chotovice a Vrchovany všech zbylých 23 obcí a měst. Některé obce začaly se separací využitelných složek až v roce 2004 a ne vždy jsou separovány všechny komodity (papír, plast, sklo, kov). Co se separace kovu týče, evidence je prováděna jen ve městech a obcích, které mají sběrné dvory, výkupny, hasiče a školy, které se sběrem kovů zabývají. Vzhledem k výpovědní hodnotě tohoto ukazatele, se proto v následující analýze zaměříme pouze na komodity: papír, plast a sklo. Celkové množství separovaného sběru papíru v regionu Západní Českolipsko od roku 2001 do roku 2004 zaznamenal významný nárůst, a to o celých 420 % z 1,12 kg/os/rok v roce 2001 na 5,74 kg/os/rok v roce 2004. Zájem jednotlivých municipalit, potažmo jejich občanů o třídění odpadů rok od roku stoupá. Jedním z hlavních důvodů tohoto nárůstu je zapojení měst a obcí do systému EKOKOM, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci odpadů z obalů. Na základě množství jednotlivých druhů separovaného materiálu jsou obce finančně odměňovány, což podporuje jejich motivaci k zajištění potřebné infrastruktury ke sběru tříděného odpadu. Průměrná výtěžnost separovaného papíru v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 11,08 kg/osobu. Krajský průměr je většinou řádově překračován u větších obcí a měst, zde hrají důležitou roli např. plynofikace, vysoká koncentrace obyvatel, školy, kvalitní systém nakládání s komunálním odpadem. Na základě údajů z tabulky č. Ta-C.6.3 vyplývá, že sledovaný region dosahuje pouze 52 % tohoto průměru (včetně sebraného papíru na školách), který je překročen pouze u města Kamenický Šenov a obce Kravaře. Tabulka č. Ta-C.6.3: Produkce separovaného papíru v HSO Západní Českolipsko Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum

Rok 2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 8 510 4,84 9 580 5,45 6 860 3,90 8 980 5,13 4 380 9,13 5 000 10,42 4 730 9,85 3 410 7,12 0 0,00 0 0,00 510 0,79 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00


Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko celkem Na 1 obyvatele HSO Západní Českolipsko

105

0 3 350 0 0 1 610 0 0 1 200 0 0 0 3 170 0 1 070 0 480 0 1 480 0

0,00 4,35 0,00 0,00 2,22 0,00 0,00 1,74 0,00 0,00 0,00 3,78 0,00 10,39 0,00 0,81 0,00 0,78 0,00

0 3 480 17 380 0 1 720 0 560 1 860 0 0 0 4 210 340 1 000 0 1 220 0 3 460 0

0,00 4,52 4,27 0,00 2,37 0,00 0,88 2,70 0,00 0,00 0,00 5,02 1,18 9,71 0,00 2,05 0,00 1,83 0,00

0 2 930 42 000 0 5 170 0 4 300 1 540 1 160 0 0 3 350 1 780 950 0 3 910 0 2 650 540

0,00 3,81 10,31 0,00 7,12 0,00 6,74 2,24 3,01 0,00 0,00 3,99 6,16 9,22 0,00 6,57 0,00 1,40 4,78

0 5 200 58 040 0 11 400 0 6 520 2 600 2 820 0 0 4 480 1 210 1 190 0 1 190 0 6 370 580

0,00 6,58 14,63 0,00 14,88 0,00 9,66 3,79 6,84 0,00 0,00 5,18 4,12 8,04 0,00 1,98 0,00 3,34 4,72

19 050

X

14 580

X

69 200

X

98 970

X

1,12

0,86

4,07

5,74

Převážná většina obcí se zapojila do sběru plastů již v roce 2001. Množství separovaných plastů v Západním Českolipsku se pohybuje v průměru 1,55 kg/os. Nejvyšší množství separovaného plastu na osobu vykazují obce Stvolínky a Blíževedly. Průměrné množství separovaného plastu na osobu v Libereckém kraji se pohybovalo v roce 2004 okolo 2,15 kg, v tomto případě oblast Západní Českolipsko dosahuje asi 72 % tohoto množství. Tabulka č. Ta-C.6.4: Produkce separovaného plastu v HSO Západní Českolipsko Rok Obec/město Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov

2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg 0 0,00 0 0,00 0 0,00 160 2,71 0 0,00 260 0,41 3 160 5,00 2 770 4,42 3 360 1,91 2 460 1,40 4 310 2,45 2 070 1,18 2 000 4,17 2 370 4,94 2 540 5,29 610 1,27 1 760 2,73 1 410 2,19 1 510 2,34 1 230 1,82 990 3,60 820 2,98 830 3,02 520 2,09 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 1 640 2,13 2 990 3,88 2 470 3,21 1 620 2,05 3 050 0,75 4 210 1,03 6 060 1,49 11 600 2,92 0 0,00 0 0,00 100 0,87 300 2,50 1 050 1,45 1 080 1,49 1 320 1,82 850 1,11 160 1,60 220 2,20 240 2,40 160 1,54 0 0,00 450 0,71 1 170 1,83 2 210 3,27


Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Západní Českolipsko celkem Na 1 obyvatele HSO Západní Českolipsko

720 380 1 680 480 2 180 0 500 940 970 0 2 040 0 8 110

1,05 0,99 1,40 3,75 2,60 0,00 4,85 3,16 1,63 0,00 1,08 0,00

890 560 1 590 450 2 260 260 570 1 120 1 190 0 2 350 0

X 19 760 0,48

1,29 1,45 1,33 3,52 2,69 0,90 5,53 3,77 2,00 0,00 1,24 0,00

106

1 150 500 1 160 550 2 550 2 700 590 1 450 1 300 0 3 200 410

X 27 070 1,16

1,67 1,30 0,97 4,30 3,04 9,34 5,73 4,88 2,18 0,00 1,69 3,63

900 490 960 350 1 420 2 090 390 1 000 860 0 3 000 330

1,31 1,19 0,75 2,76 1,64 7,11 2,64 3,45 1,43 0,00 1,57 2,68

X 26 800

X

1,59

1,55

Množství separovaného skla se v Západním Českolipsku od roku 2001 do roku 2004 zvýšilo o 273 %, v roce 2001 bylo vytříděno 1,41 kg/os a v roce 2004 již 3,80 kg/os. Z tabulky je patrné, že výše průměrné produkce separovaného skla je nejvyšší u malých obcí např. v obci Blatce, Horní Police a Chlum. Průměrná výtěžnost separovaného skla v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 5,08 kg/os, region Západní Českolipsko tedy dosahuje asi 75 % průměru Libereckého kraje. Tabulka č. Ta-C.6.5: Produkce separovaného skla v HSO Západní Českolipsko Rok Obec/město Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky

2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg 0 0,00 0 0,00 0 0,00 820 13,90 0 0,00 420 0,66 3 440 5,44 5 710 9,12 7 840 4,46 4 870 2,77 6 820 3,88 9 580 5,47 4 550 9,48 4 440 9,25 7 270 15,15 6 640 13,86 1 260 1,95 1 580 2,45 1 570 2,43 3 610 5,34 1 290 4,69 1 250 4,55 1 520 5,53 3 320 13,33 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 3 060 3,97 2 100 2,73 2 760 3,58 6 200 7,85 1 930 0,47 6 010 1,48 8 930 2,19 15 680 3,95 0 0,00 0 0,00 1 120 9,74 1 170 9,75 700 0,96 1 510 2,08 2 270 3,13 2 980 3,89 0 0,00 280 2,80 490 4,90 360 3,46 0 0,00 1 670 2,62 1 100 1,72 2 400 3,56 660 0,96 650 0,94 1 120 1,63 1 830 2,67 820 2,13 2 700 7,01 1 560 4,05 1 800 4,37 1 500 1,25 2 520 2,10 2 400 2,00 2 500 1,95 400 3,13 470 3,67 730 5,70 990 7,80 3 590 4,28 2 800 3,34 2 870 3,42 6 020 6,96 0 0,00 420 1,45 1 670 5,78 1 900 6,46


Tachov 250 Tuhaň 1 820 Volfartice 2 190 Vrchovany 0 Žandov 5 750 Ždírec 0 Západní Českolipsko 24 010 celkem Na 1 obyvatele HSO Západní Českolipsko

107

2,43 6,13 3,68 0,00 3,04 0,00

940 1 660 1 090 0 4 230 0

9,13 5,59 1,83 0,00 2,24 0,00

1 310 1 560 2 470 0 9 180 800

12,72 5,25 4,15 0,00 4,85 7,08

1 890 1 120 3 210 0 10 400 1 480

12,77 3,86 5,33 0,00 5,45 12,03

X

30 470

X

43 100

X

65 590

X

1,41

1,79

2,53

3,80

Region Západní Českolipsko je obsluhován svozovou společností Remondis s.r.o. Vlastní třídění odpadů je realizováno zpracovateli odpadů v rámci vlastních výrobních a provozních technologií, které zpravidla nemají sídlo na území Libereckého kraje. Papír zpracovává TILIA-Mělník, sklo AMT s.r.o. Příbram, kov Kovošrot Děčín a.s.-Liberec, směsný odpad Termizo a.s.spalovna-Liberec, TS Mimoň skládka -Svébořice, Město Mšeno-skládka. V obcích s více než 2 000 obyvateli by měl být dle POH Libereckého kraje zřízen sběrný dvůr. V regionu Západní Českolipsko se to týká města Kamenický Šenov, ve kterém sběrný dvůr doposud nebyl zřízen. Obec Dubá je zapojena do projektu „Infrastruktura pro oddělený sběr nebezpečných složek komunálního odpadu v Libereckém kraji“, který je financován z fondů ERDF a SFŽP. V rámci tohoto projektu bude obci bezplatně zapůjčena speciální zařízení k oddělenému sběru těchto komodit na dobu osmi let. Jedná se zde převážně o sběr druhotných surovin, obalů, velkoobjemových a nebezpečných složek komunálních odpadů. Přínosem je podpora krajského úřadu při zřizování těchto dvorů.

3.19.5 Skládky komunálního odpadu V regionu Západní Českolipsko není lokalizována žádná skládka komunálního odpadu.


108

3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA Prvním krokem k sestavení této kapitoly analytické části hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko je identifikace hlavních ukazatelů, které vymezují danou oblast z pohledu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Z celospolečenského hlediska se jedná o klíčovou problematiku, protože v souvislosti s nutností zabezpečit trvale udržitelný rozvoj společnosti (tedy takový rozvoj, který dnešní i budoucí generaci umožní uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižovat rozmanitost přírody a zachovávat přirozené funkce ekosystémů) vyvstává potřeba informovat občany o principech udržitelného rozvoje a přesvědčit je o nezbytnosti řídit se těmito principy i v běžném životě. Hlavním zdrojem dat pro zpracování předem definovaných indikátorů byl především Odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje, dále pak výsledky dotazníkového šetření realizovaného k tomuto projektu.

3.20.1 Subjekty se zaměřením na EVVO Tabulka č. Ta-C.7.1: Subjekty se zaměřením na EVVO Obec Blatce Blíževedly Dubá

Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov

Počet organizací zabývajících se Název organizace zabývající se EVVO EVVO 1 Pšovka - okrašlovací spolek Kokořínska 0 Český rybářský svaz, MO Dubá Podbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací 5 Sdružení občanů Dubska Specializovaná ptačí ZOO ZO ČSOP Aves Dubá 0 0 0 0 0 Junák - středisko Kamenický Šenov 2 ZO ČSV Kamenický Šenov 0 0 0 0 0 0 1 Rybářský spolek 0 0 0 0


109

Tuhaň

0

Volfartice

1

Občanské sdružení pro ochranu přírody, krajiny a zdravého životního prostředí v obci Volfartice

Vrchovany Žandov Ždírec

0 1 0

Český rybářský svaz, MO Žandov

Zdroj dat: Katalog neziskových organizací Libereckého kraje z oblasti životního prostředí, Adresář nestátních neziskových organizací se zaměřením na ekologii. cit. 15. 1. 2006. Dostupné z Registr občanských sdružení. Aktualizace 1. 6. 2005. Dostupné z Internetové stránky obcí – Město Dubá

Subjekty EVVO, které mají sídlo přímo v určité obci sledované hospodářsky slabé oblasti, mohou mít významný vliv na EVVO v dané lokalitě. Je to dáno především tím, že díky působení v konkrétní obci mají k občanům blízko a mohou tak svoji činnost přizpůsobit konkrétním potřebám dané lokality a zvýšit tak efektivnost akcí zaměřených na EVVO. Na základě analýzy dat bylo zjištěno, že v řešené hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko působí v 30 obcích celkem pouze 11 subjektů, jejichž činností je přímo environmentální vzdělávání občanů, ať už dětí, mládeže, nebo dospělých (viz tabulka č. Ta-C.7.1). 5 z těchto uvedených subjektů má svoje sídlo v obci Dubá. Znamená to, že pouze v 6 obcích (necelá čtvrtina celkového počtu obcí) je sídlo subjektu EVVO, který tak může přispět ke zvyšování environmentální osvěty občanů dané obce. Je však třeba připomenout, že na environmentální osvětu a vzdělávání může mít pozitivní vliv i celá řada dalších subjektů, především nestátních neziskových organizací (NNO) působících v dané obci, které nemají EVVO jako svoji hlavní činnost. Jedná se o různé spolky a zájmová sdružení, jako jsou myslivci, hasiči, chovatelé zvířectva, zahrádkáři apod. Takovéto organizace vznikají za účelem uspokojení potřeb či zájmů svých členů, takže v konečném efektu jednoznačně přispívají ke zlepšení kvality života občanů a tak nepřímo přispívají k naplňování jednoho z principů trvale udržitelného rozvoje. Dalším důležitým přínosem NNO je iniciování zájmu členů o dění kolem sebe, o dění v obci i v jejím okolí, ovlivňování a formování veřejného mínění – tím mohou také přispět ke zlepšení vztahu obyvatel k životnímu prostředí.

3.20.2 Akce se zaměřením na EVVO Tabulka č. Ta-C.7.2: Akce se zaměřením na EVVO Obec

Akce EVVO

Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka

Přírodovědný kroužek při ZŠ Dubá (ZŠ Dubá) Světový den vody v Dubé

Obnova kamenného soklu s kovovým křížem (Obec Kravaře)


110

Nový Oldřichov Provodín Prožitková naučná stezka při ZŠ Prysk (ZŠ a MŠ Prysk) Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Zdroj:

Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2004. KÚLK, 2004. Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2005. KÚLK, 2005. Internetové stránky obcí – Město Dubá

Z tabulky č. Ta-C.7.2 je patrné, že v hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko se v průběhu let 2004 a 2005 konaly celkem pouze 3 akce, které byly zaměřeny na EVVO. Údaje uvedené v tabulce vycházejí především ze seznamu projektů realizovaných s podporou Libereckého kraje. Dalším zdrojem byly internetové stránky jednotlivých obcí sledované hospodářsky slabé oblasti, kde ovšem problematice EVVO není věnován žádný, nebo skutečně jen minimální, prostor. Obec Dubá na svých webových stránkách (Město Dubá. Cit. 2/2006. Dostupné z: http://www.mestoduba.cz/) zmiňuje akci věnovanou Světovému dni vody; je však v dané oblasti jedinou výjimkou. Přesto je možné předpokládat, že obce podporují různé akce místních NNO, které mohou mít vliv na environmentální vzdělávání, ale nevedou žádnou statistiku, ze které by bylo možné čerpat bližší informace o podporovaných akcích, příp. o objemu finančních prostředků, které do těchto akcí investovaly.

3.20.3 Střediska EVVO V hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko nemá sídlo žádné středisko EVVO. Významný vliv na rozvoj environmentální vzdělanosti a osvěty by mohl mít Svazek obcí Peklo, který sdružuje obce Česká Lípa, Holany, Kvítkov, Provodín, Sosnová, Stružnice, Stvolínky a Zahrádky. Předmětem činnosti svazku obcí jsou zejména činnosti uvedené v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. zákona o obcích a dále: a) všeobecná ochrana životního prostředí v zájmovém území, b) společný postup při dosahování ekologické stability území a jeho trvalé obyvatelnosti, c) koordinace významných investičních akcí, d) koordinace obecních územních plánů a územního plánování v regionálním měřítku, e) slaďování zájmů a činností místních samospráv a společný vliv na výkon státní správy, f) zastupování členů svazku při jednáních o společných věcech s třetími osobami, g) zajišťování a vedení předepsané písemné, výkresové, technické a jiné agendy jednotlivých společných akcí, h) propagace svazku obcí a jeho zájmového území (Internetové stránky Svazku obcí Peklo. Cit. 2/2006. Dostupné z )

3.20.4 Závěr Z analýzy hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko z hlediska environmentálního řízení území, informovanosti, environmentálního vzdělávání a osvěty vyplynulo, že v oblasti je této


111

problematice věnována nedostatečná, často přímo nulová, pozornost. Obce by měly začít podporovat aktivity NNO se sídlem v obcích a navázat spolupráci s dalšími obcemi v dané oblasti. Spolupráce se může týkat jednak jednorázových akcí, jako je Den země, Den stromů, Den bez aut, Vánoce, Den vody, apod., ale také se může jednat o déle trvající akce určené k šíření environmentální osvěty mezi žáky mateřských, základních i středních škol i akce určené pro všechny občany bez ohledu na věk.


112

3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Pro následnou část Programu rozvoje HSO byla využita data (většinou zdroj KÚLK) poskytnutá objednatelem, údaje zodpovězených dotazníků a data, která zjistil a poskytnul zpracovatel z vlastních zdrojů, či z veřejných prostředků internetových serverů. K indikátorům, ke kterým nebyla zajištěna data, je uveden pouze slovní komentář na základě zkušeností a znalostí garanta kapitoly. Takové kapitoly pak mohou navozovat dojem příliš obecně pojatého problému, vzhledem k nedostatku disponibilních dat po obcích však jiné řešení nelze uplatnit. Vzhledem k souhrnné výměře pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků (PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa) v řešené oblasti, jsou uvedené obory pro život a hospodářský rozvoj v oblasti důležité, a v naprosté většině řešeného území v tomto venkovském prostoru i rozhodující. Pro vyhodnocení území z požadovaných aspektů (i pro formulaci následných opatření) existuje značná absence nutných indikátorů, kdy většina dostupných zdrojů informací neřeší situaci v požadované podrobnosti (obec, k.ú.) – vzhledem k nutnosti naplňování příslušných datových modelů je nutné v mnoha případech zavést registr následných identifikátorů a ukazatelů, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti (viz závěr).

3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství Existence zemědělských pozemků, jejich plošné zastoupení, dislokace, členitost a druhy jednotlivých pozemků (vč. pěstovaných plodin a kultur) a zemědělské hospodaření, je pro krajinu i život jejích obyvatel jednoznačně místně určující. Tabulka č. Ta-C.8.1: Struktura pozemků ZPF

název obce Blatce Blíževedly Dubá Holany Hor. Police Chlum Chotovice Jestřebí Kam. Šenov Kozly Kravaře Luka N.Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u D. Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany

orná půda výměra %z [m2] ZPF 3043428 58,6 7231041 67,5 20658229 71,8 6659489 64,2 1748340 41,2 7738882 95,3 865588 47,7 7067137 61,4 514725 8,8 945667 29,9 4971010 37,3 2560101 84,6 158120 7,0 3428819 55,6 27527 0,9

ovocné sady zahrady % výměra % z % výměra % % obce [m2] ZPF obce [m2] ZPF obce 18,0 35657 0,7 0,2 214928 4,1 1,3 35,2 4784 <0,1 <0,1 259432 2,4 1,3 34,1 21131 0,1 <0,1 738171 2,6 1,2 35,5 6142 0,1 <0,1 112723 1,1 0,6 29,0 75129 1,8 1,2 255173 6,0 4,2 51,0 55819 0,7 0,4 162534 2,0 1,1 29,0 0 0,0 0,0 84499 4,7 2,8 32,0 880121 7,6 4,0 187175 1,6 0,8 4,9 16218 0,3 0,2 699312 12,0 6,7 16,7 0 0,0 0,0 116964 3,7 2,1 41,8 131397 2,3 1,1 138079 2,4 1,2 56,2 3000 0,1 0,1 46815 1,5 1,0 4,2 0 0,0 0,0 397425 17,5 10,5 27,3 7334 0,1 0,1 145694 2,4 1,2 0,2 0 0,0 0,0 203300 6,5 1,5

4641002 59,3 40,2 2332499 6453732 3008898 3115388 5771245 1343620 1417630

77,9 47,3 43,2 88,5 59,1 17,6 66,0

46,3 30,3 23,8 68,0 23,4 10,3 30,2

TTP výměra % z [m2] ZPF 1904647 36,6 3219453 30,1 7358694 25,5 3595818 34,6 2164457 51,0 1625659 2,0 865290 47,6 3375264 29,4 4619950 78,9 2100051 66,4 3270193 58,0 416323 13,8 1709511 75,5 2581496 41,9 2883416 92,6

ZPF celkem % výměra % obce [m2] obce 11,2 5198660 30,7 15,7 10714710 52,2 12,2 28776225 47,5 19,2 10374172 55,3 35,9 4243099 70,3 10,7 9582894 63,2 28,9 1815377 60,7 15,3 11509697 52,1 44,1 5850205 55,9 37,1 3162682 55,9 27,5 8510679 71,6 9,1 3026239 66,4 45,3 2265056 60,0 20,4 6163343 49,0 21,1 3114243 22,8

8572

0,1

0,1

431360

5,5

3,7

2748349 35,1 23,8

0 44097 0 0 0 8445 0

0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0

0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0

87451 391455 108339 78117 186737 434056 62233

2,9 2,9 1,6 2,2 1,9 5,7 2,9

1,7 1,8 0,9 1,7 0,8 3,3 1,3

576310 6762787 3851135 327981 3815042 5858329 667982

19,2 49,5 55,2 9,3 39,0 76,6 31,1

11,4 31,8 30,4 7,2 15,4 44,7 14,3

7829283 67,8 2996260 13652071 6968372 3521486 9773024 7644450 2147845

59,4 64,1 55,1 76,9 39,6 58,4 45,8

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko – analytická část Žandov 7014024 48,4 25,7 123507 0,9 0,4 533228 Ždírec 1832491 66,4 33,7 10923 0,4 0,2 63753 Σ HSO 104548632 56,1 29,4 1432276 0,8 0,4 6138953 Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005) Poznámka: kurzíva = „zornění“

3,7 2,3 3,3

113

2,0 6828271 47,0 25,2 14499030 53,3 1,2 850823 30,9 15,6 2757990 50,7 1,7 73977231 39,8 20,8 186097092 52,3

Z hlediska celkové výměry pozemků ZPF je řešené území oblasti nad průměrem Libereckého kraje (cca 45%) i ČR, kdy tyto parametry dosahuje a přesahuje většina obcí HSO – zastoupení ZPF v obcích Blatce a Prysk je svými celkovými podíly méně podstatné, avšak v místním měřítku důležité (v těchto obcích převažují lesní pozemky). Z hlediska tzv. „zornění“ (tj. podíl orné půdy z výměry ZPF) průměrné údaje řešené oblasti nedosahují průměru ČR (cca 72 %), kdy těmto parametrům vyhovují pouze obce Dubá, Chlum, Luka, Skalka u Doks a Tachov. Zornění řešeného území je však mírně nad průměrem Libereckého kraje (cca 50%), kdy tento parametr naplňuje většina obcí oblasti, s výraznou výjimkou obcí Kamenický Šenov, Nový Oldřichov a Prysk. Tyto statistické údaje nejsou však významné vzhledem ke skutečným výměrám a dislokaci pozemků, které jsou pro fungování a rozvoj oboru určující. Tyto statistické evidenční údaje nejsou však v současných podmínkách přílišně významné vzhledem ke skutečnému stavu, kdy značná část orné půdy je trvale či sezónně zatravněna, nebo za dotačního spolupůsobení uvedena a uváděna do klidu s předpokladem dlouhodobého či trvalého setrvání v TTP. Tyto trendy jsou v současnosti na vzestupu díky současnému i očekávanému resortnímu programovému působení směřujícímu k zatravňování orné půdy, jejího uvádění do klidu za působení dotační politiky státu apod. (po vstupu ČR do EU je povinnost uvádět ornou půdu do klidu u nás v průměrném rozsahu 10–15%). Postupnému snižování rozsahu orné půdy přispívají i snahy o dnes sice v oblasti ojedinělému ale v budoucnu očekávanému zalesňování zemědělské půdy apod., a jednak již i pomístně se projevujícím vlivům našeho vstupu do EU s dosud ne zcela vyhovujícími podmínkami zemědělského hospodaření (tedy i využívání krajiny). Tyto odlišnosti jsou prakticky projevovány v rámci druhové struktury pozemků ZPF – nejčastěji tedy mezi ornou půdou a TTP (většinou v jejich prospěch), ale i mezi pozemky ZPF a nezemědělskými pozemky (nejčastěji ve prospěch lesních pozemků). Tyto změny, i přes místní význam, nejsou však v současnosti příliš makroekonomicky a statisticky významné. Uvedené statistické údaje však nezohledňují potencionální možnosti zemědělského hospodaření, které jsou určující pro intenzitu a ekonomickou efektivnost (kromě přírodních podmínek daných charakteristikami půdních jednotek, sklonitostí a skeletovitostí, i majetkoprávními vztahy…), jako je zejména dislokace zemědělských pozemků, jejich technologická přístupnost, plošná rozdrobenost apod. . Indikátor zornění tak není pro fungování a rozvoj oboru přílišně určující díky jednotlivým výměrám a dislokaci pozemků orné půdy. K relativní nedostupnosti přesnějších údajů přispívá místy i katastr nemovitostí, jehož údaje mnohdy z hlediska kultur pozemků neodpovídají skutečnosti.

3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) Pro vyčerpávající vyhodnocení rozsahu těchto pozemků (jako východisko pro formulaci následných návrhů) chybí bližší statistické údaje po dílčích správních a organizačních jednotkách (obec, k.ú. – viz výše). Dle údajů Krajské koncepce zemědělství činí zastoupení pozemků LFA (území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření) v okrese Česká Lípa 42,60 %, v Libereckém kraji 69,97 %, v ČR 56,57 %, kdy některé části řešené oblasti však poněkud vybočují z průměrných podmínek okresu i kraje. Značná část výměry těchto pozemků (zejména TTP) jsou zařazeny i ve zvláštní i obecné ochraně přírody dle zákona č. 114/92 Sb. – VKP dle § 3 (v případě jejich dislokace v okolí vodotečí a na vodou ovlivněných stanovištích – „údolní niva“) i § 6, ZCHÚ, Natura 2000… Z důvodů absence nutných údajů, jako ukazatel a pro orientační přehled zastoupení těchto pozemků v řešeném území, lze využít statistické údaje o zastoupení jednotlivých tříd ochrany, neboť ze zkušeností zpracovatele programu jsou pozemky nejnižších tříd ochrany ZPF (modelově IV. a V. třída


114

ochrany ZPF) na- a za okrajem zájmu vyššího zemědělského využívání vlivem očekávaných nižších výnosů, nutných vyšších vstupů do výroby a náročnějších technologií, a to bez ohledu na druh pozemku (tyto jsou velmi často dlouhodobě nevyužívané až zanedbané). Tento pracovní ukazatel je ale pouze pomocným, neboť dostatečně nezohledňuje relativitu pozemků ZPF dle disponibilních přírodních i výrobních podmínek (např. ve výše položených oblastech jsou i pozemky s průměrnými a nižšími třídami ochrany vhodné a nutné k zemědělskému využívání a podnikání, i ke změnám alternativního nezemědělského využívání). Tabulka č. Ta-C.8.2: Struktura pozemků ZPF dle tříd ochrany [m2, %] obec Blatce % m2 % Blíževedly % m2 % Dubá % m2 % Holany % m2 % Horní Police % m2 % Chlum % m2 % Chotovice % m2 % Jestřebí % m2 % Kamenický Šenov % m2 % Kozly % m2 %

Třída I. 994 114 19,1

Třída II. 2 953 214 56,7

2 146 438 20,0

1 143 714 10,7

12 819 577 44,5

6 729 006 23,4

3 455 488 33,3

1 216 704 11,7

894 583 21,1

898 948 21,2

5 049 705 52,7

1 948 214 20,3

0 0

367 156 20,2

4 907 463 42,6

980 964 8,5

513 257 8,8

410 757 7,0

0 0

0 0

Třída III. 444 773 8,6 4 392 101 84,4 2 820 997 26,3 6 111 149 57,0 4 083 870 14,2 23 632 45 82,1 948 035 9,1 5 620 227 54,1 1 104 952 26,0 2 898 483 68,3 1 051 860 11,0 8 049 779 84,0 1 056 285 58,2 1 423 440 78,4 1 792 080 15,6 7 680 507 66,7 1 029 681 17,6 1 953 696 33,4 1 123 679 35,5 1 123 679 35,5

Třída IV. 205 355 4,0

3 275 521 30,6

1 684 915 5,9

4 080 956 39,4

839 264 19,8

973 202 10,2

67 733 3,7

1 439 506 12,5

2 096 623 35,8

1 610 561 51,0

Třída V. 601 204 11,6 806 559 15,6 1 328 040 12,4 4 603 562 43,0 3 458 857 12,0 5 143 773 17,9 672 988 6,5 4 753 944 45,9 505 353 11,9 1 344 617 31,7 559 912 5,8 1 533 114 16,0 324 205 17,9 391 938 21,6 2 389 684 20,8 3 829 190 33,3 1 799 887 30,8 3 896 510 66,6 428 441 13,5 2 039 002 84,5

ZPF Σ 5 198 660 100,0

10 714 711 100,0

28 776 226 100,0

10 374 171 100,0

4 243 100 100,0

9 582 893 100,0

1 815 378 100,0

11 509 697 100,0

5 850 206 100,0

3 162 681 100,0


obec Kravaře % m2 % Luka % m2 % Nový Oldřichov % m2 % Provodín % m2 % Prysk % m2 % Skalice u Č.L. % m2 % Skalka u Doks % m2 % Stružnice % m2 % Stvolínky % m2 % Tachov % m2 % Tuhaň % m2 % Volfartice % m2 %

Třída I. 1 307 257 15,4

Třída II. 467 769 5,5

262 864 8,7

2 347 947 77,6

0 0

0 0

117 364 1,9

915 764 14,9

26 137 0,8

87 684 2,8

750 145 9,6

478 335 6,1

1 493 024 49,8

431 109 14,4

1 649 466 12,1

1 893 240 13,9

51 920 0,7

841 171 12,1

2 678 225 76,1

411 028 11,7

5 067 070 51,8

2 299 415 23,5

321 690 4,2

566 020 7,4

Třída III. 972 808 11,4 2 747 835 32,3 397 329 13,1 3 008 140 99,4 505 040 22,3 505 040 22,3 1 437 869 23,3 2 470 997 40,1 332 295 10,8 446 116 14,4 1 040 069 13,3 2 268 549 29,0 274 900 9,2 2 199 033 73,4 686 115 5,0 4 228 821 31,0 1 936 559 27,8 2 829 650 40,6 279 305 7,9 3 368 558 95,7 1 208 416 12,4 8 574 901 87,7 2 511 585 32,9 3 399 295 44,5

115

Třída IV. 4 017 960 47,2

0 0

325 138 14,4

427 871 6,9

1 097 069 35,2

347 135 4,4

597 729 19,9

8 345 128 61,1

2 717 442 39,0

84 856 2,4

468 518 4,8

1 478 397 19,3

Třída V. 1 744 886 20,5 5 762 846 67,7 18 098 0,6 18 098 0,6 1 434 878 63,3 1 760 016 77,7 3 264 475 53,0 3 692 346 59,9 1 571 058 50,4 2 668 127 85,6 5 213 599 66,6 5 560 734 71,0 199 498 6,7 797 227 26,6 1 078 123 7,9 9 423 251 69,0 1 421 279 20,4 4 138 721 59,4 68 071 1,9 152 928 4,3 729 605 7,5 1 198 123 12,3 2 766 758 36,2 4 245 155 55,5

ZPF Σ 8 510 680 100,0

3 026 238 100,0

2 265 056 100,0

6 163 343 100,0

3 114 243 100,0

7 829 283 100,0

2 996 260 100,0

13 652 072 100,0

6 968 371 100,0

3 521 486 100,0

9 773 024 100,0

7 644 450 100,0


obec Vrchovany % m2 % Žandov % m2 % Ždírec % m2 % CELKEM HSO % m2 %

Třída I. 1 140 516 53,1

Třída II. 633 196 29,5

1 289 545 8,9

2 858 237 19,7

690 662 25,0

1 484 491 53,8

47626510 25,6

32364083 17,4

Třída III. 96 514 4,5 1 870 225 87,1 4 030 490 27,8 8 178 273 56,4 523 464 19,0 2 698 616 97,8 31688970 17,0 111679563 60,0

116

Třída IV. 134 157 6,2

4 246 326 29,3

29 868 1,1

40591230 21,8

Třída V. 143 462 6,7 277 620 12,9 2 074 430 14,3 6 320 757 43,6 29 506 1,1 59 374 2,2 33826297 18,2 74417527 40,0

ZPF Σ 2 147 845 100,0

14 499 029 100,0

2 757 990 100,0

186097090 100,0

Zdroj: KÚLK, přepočet zpracovatelem programu

Po vyhodnocení lze konstatovat, že podstatná část plošné výměry zdejších zemědělských půd (40%) náleží do spodní části tohoto hodnotícího spektra, kdy tyto půdy jsou vzhledem k současným i očekávaným podmínkám zemědělského hospodaření za hranicí ekonomické efektivnosti pro jejich vlastníka či nájemce, což je projeveno i na jejich aktuálním stavu. Tyto méně hodnotné pozemky tvoří v obcích Blíževedly, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Nový Oldřichov, Provodín, Prysk, Skalice u České Lípy, Stružnice, Stvolínky a Volfartice více než polovinu celkové jejich výměry pozemků ZPF. Zejména z krajinářských důvodů je jejich využívání (resp. údržba) nutné, a to za pomoci státních i evropských intervencí. Dlužno konstatovat, že značná část těchto pozemků podléhá obecné ochraně přírody (tvoří VKP „ze zákona“ - z.č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §3 – zejména údolní niva, či prvky systému ÚSES), kde je vyloučena změna druhu pozemku a jiný způsob nezemědělského využívání. Avšak i přes převahu těchto pozemků v oblasti zájmů ochrany přírody je jejich značná část příležitostí pro alternativní způsoby optimálně střídavě sezónního nezemědělského využívání, např. pro pěstování energetických plodin (viz dále).

3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky Pro vyčerpávající vyhodnocení tohoto ukazatele chybí opět jakékoliv přesnější údaje, rovněž způsob posuzování tohoto aspektu je značně obtížný pro pracnost a finanční zabezpečení (terénní práce, metody dálkového průzkumu země…), značný sezónní posun (vyvolaný každoročními změnami v druzích pozemků i v intenzitě jejich využívání vyplývající z aktuálních podnikatelských záměrů jednotlivých hospodářů a daných situací na tuzemském i evropském trhu), neujasněnost financování činnosti v oboru, praktický dopad dotací na nedávné realizace „útlumu a ekologizace zemědělství“ a současného „uvádění půdy do klidu“, metodickou nezabezpečeností potřebného hodnocení, apod. Opouštění půdy není specifikou ČR (odhad MZe ČR je 5 % této půdy), ale týká se celé střední a východní Evropy. Je pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření dojde k výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí (expanze druhů do okolí…). Tento současný narůstající trend může mít významné dopady na charakter krajiny, zejména pokud bude pokračovat i v budoucnosti. Všechna opatření by měla dle názoru zpracovatele vést k zabránění trvalého opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Formulací nevyužívané a ladem ležící pozemky jsou následně míněny a hodnoceny veškeré druhy pozemků ZPF bez jejich podrobnějšího členění, kdy:


117

•

V případě ladem ležící orné půdy se jedná o nevyužívané cíleně zatravněné pozemky (za dotační podpory, často v KN s neprovedenou změnou v začlenění druhu), častěji však o opuštěná pole se všemi sukcesními jevy (na dlouhodoběji opuštěných pozemcích i s nálety dřevin a keřů). • V případě opuštěných ovocných sadů se jedná většinou o přestárlé dřevinné struktury se sníženou fruktifikací a kvalitou, na pozemcích vzdálenějších od center bydlení a využití, či na pozemcích již určených k jinému účelu, bez údržby travního porostu. Nevyužívanost tohoto druhu pozemku je způsobena většinou ekonomickými důvody, nedostatkem dotací po vstupu ČR do EU, ale i konkurenčním prostředím na tuzemském i evropském trhu. • V případě zanedbaných zahrad se nejčastěji jedná opět o pozemky určené a rozhodnuté k jinému účelu, neboť naprostá většina zdejších zahrad se vyskytuje v centrech obcí a v jejich nejbližším okolí. • Pozemky TTP jsou nejčastějším případem nevyužívané a opuštěné půdy, zejména ve svažitějších partiích a na pro mechanizaci méně únosných terénech ovlivněných vodou. Obecně lze konstatovat, že travní pozemky nižších tříd ochrany dlouhodobě naplňují tento indikátor ve značné výměře, kdy k tomu přistupují i pozemky vyšších tříd ochrany vyskytující se ve větších vzdálenostech od center využití (přetrvávající a narůstající trend snadnějšího pěstování píce na orné půdě i za působení dotační politiky státu, se současným zanedbáváním evidovaných TTP). Značná část pozemků naplňujících podmínky ochrany dle zákona o ochraně přírody a krajiny je již dlouhodobě zanedbána, kdy jejich údržba je nutná z jiných nezemědělských důvodů, a to i za cenu nezužitkování biomasy. Pro budoucí řešení problému je nutné zavést statistický registr sledování jevu, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti, avšak se značnou finanční náročností realizace náprav, zabezpečovanou většinou ze státních prostředků. Poznámka: K v minulosti cca stabilizovanému travnímu fondu byl přizpůsoben výrobní charakter a rozhodujícím odvětvím zemědělské výroby v oblasti byl chov skotu – v roce 1990 na jednu velkou dobytčí jednotku připadalo 1,4–1,6 hektarů zemědělské půdy. V současnosti v rámci Libereckého kraje na jednu velkou dobytčí jednotku skotu připadá 3,86 ha, a i se započtením prasat a drůbeže to je 3,26 ha na jednu velkou dobytčí jednotku. Tento výsledek jednoznačně určuje příčinu stavu vysokého poměru neobdělávané půdy. Odlišností nejen v řešené oblasti (ve srovnání s ukazateli za celou EU) je fakt, že zemědělci, resp. farmáři nejsou většinou vlastníky obhospodařované půdy a půdu si jenom pronajímají. Zemědělské podniky jsou rentabilní v příznivých oblastech, ale v méně příznivých oblastech je ztrátovost podniků mnohem vyšší. Problémem aktuálně neziskových podniků je nejenom nedostatek jejich prostředků na investice a obnovu a nemožnost dosáhnout na bankovní úvěry, ale i malá poptávka po zemědělské půdě. Obchoduje se zejména s půdou o rozsahu menším než 5 ha, a to zejména za účelem spekulace na stavební či jiné nezemědělské účely. Prodejní ceny zemědělské půdy jsou tak vyšší v okolí velkých měst, kde je příjem na obyvatele vyšší než v odlehlejších oblastech. Je pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření (daných m.j. tzv. „Národním strategickým referenčním rámcem na rozvoj venkova v ČR“) dojde k výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí. Reforma těchto opatření by měla vést k zabránění trvalého opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Tabulka č. Ta-C.8.3: Odborný odhad rozsahu nevyužívané a ladem ležící půdy (bez ohledu na druh pozemku) odhad podílu nevyužívaných výměra nevyužívaných Σ výměra obec ZPF zemědělských pozemků pozemků ZPF [ha] [%] [ha] Blatce 520 15 78 Blíževedly 1071 15 160


obec Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u Č.L. Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec CELKEM HSO

Σ výměra odhad podílu nevyužívaných ZPF zemědělských pozemků [ha] [%] 2878 25 1037 30 424 40 958 80 182 15 1151 25 585 5 (na většině výměry chov skotu) 316 35 851 25 303 5 227 80 617 50 311 80 783 40 300 30 1365 35 697 35 352 5 977 15 764 35 215 5 1450 25 276 15 18610 30

118

výměra nevyužívaných pozemků ZPF [ha] 720 310 170 765 27 290 30 110 215 15 180 300 250 315 90 480 245 15 145 265 10 360 40 5585

Zdroj: zodpovězené dotazníky, vlastní poznatky, analýza a přepočet zpracovatele

Podkladem pro výše uvedené vyhodnocení byly výsledky zodpovězených dotazníků, kdy dle názoru zpracovatele Programu jednotliví místní posuzovatelé místy značně podhodnotili velikost sledovaného jevu (údaje některých obcí nebyly poskytnuty): do ladem ležící půdy byly „započítány“ pouze výměry opticky viditelných a historicky využívaných partií, avšak již bez méně hodnotných evidovaných zemědělských pozemků zejména v okolí vodotečí či ve svažitějších, často skeletových partiích. Výše uvedené hodnoty jsou tedy kompilátem odhadu místního posuzovatele a zpracovatele Programu – údaje se týkají nevyužívaných pozemků ZPF jako celku, nikoliv dle jednotlivých jejich druhů. Z vyhodnocení je zejména v obcích Chlum, Nový Oldřichov a Prysk patrný značný rozsah nevyužívaných zemědělských pozemků, kdy na tomto stavu má rozhodující podíl nedostatečný rozsah živočišné výroby s dopadem na travní plochy a stav krajiny. Z praktické znalosti zpracovatele programu lze se značnou jistotou konstatovat, že nevyužívané pozemky jsou tvořeny naprostou většina pozemků začleněných v V. třídě ochrany ZPF, a značná část evidovaných TTP. Pro eliminaci tohoto stavu (pro minimalizaci státních zásahů) je nutná obnova živočišné výroby, značná část zemědělských pozemků (kromě oblastí se zájmy ochrany přírody) je i příležitostí k sezónním i trvalým změnám vedoucím k alternativním způsobům i nezemědělského využívání.

3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny Současné zemědělské hospodaření je samozřejmě ovlivněno danými přírodními podmínkami. Téměř polovina rozlohy zemědělské půdy v území HSO je zařazena do výrobní oblasti Ř1 až Ř3 Řepařské a stejně velká plocha do oblasti B1 až B3 Bramborářské, do výrobní oblasti horské je zařazena pouze obec


119

Prysk, její podíl na rozloze ZPF v HSO tak činí necelá 2 %. Ve srovnání s Libereckým krajem jsou tedy přírodní podmínky mnohem lepší, neboť do oblastí řepařských je v kraji zařazeno jen 13 % rozlohy a naopak do oblastí horských plných 12,5 % rozlohy. Kromě přírodních podmínek je zemědělské hospodaření výrazně ovlivněno zejména podmínkami odbytu a zpracovávání – podnikatelský záměr konkrétního subjektu v druzích pěstovaných komodit je tak jednoznačné diktován situací na trhu a možností dotací z tuzemských, příp. zahraničních (EU) zdrojů. Tyto ekonomické podmínky ovlivňují i způsob a intenzitu využívání (resp. nevyužívání) pozemků ZPF, kdy tyto skutečnosti výrazně ovlivňují souhrnné statistické údaje, které jsou v jednotlivých sledovaných obdobích i značně rozdílné. Přehled o množství pěstovaných komodit a o příslušných výměrách v řešeném území nejsou k dispozici, rovněž tak příslušné údaje o ostatních komoditách pěstovaných na zahradách a v ovocných sadech (zelenina, ovoce) – názorem zpracovatele programu je, že případné zavádění registru uvedených údajů po obcích by bylo nadbytečné, časově nevypovídající a pouze administrativní. Hlavně v relativně vyšších nadmořských výškách zde v současnosti naprosto plošně převládají trvalé travní porosty na identickém druhu pozemku i na již zatravněné, původně evidované orné půdě. V nižších partiích rozsah zatravněné a zatravňované půdy, i uvedené a uváděné do klidu v rámci současné státní zemědělské politiky, je rovněž značný – zastoupení orně využívané půdy je však i územně na vysoké úrovni (viz výše). Ze závěrů zodpovězených dotazníků se v území aktuálně pěstují a vyskytují následující zemědělské komodity, jejichž pěstování je v současnosti dáno tržním prostředím odbytu a možností zužitkovávání (bez ohledu na podmínky dané charakterem příslušné výrobní oblasti – viz dále). Tabulka č. Ta-C.8.4: Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech obec Blatce

Blíževedly

Dubá

Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí

katastrální území Blatce Houska Tubož Blíževedly Hvězda pod Vlhoštěm Litice Skalka u Blíževedel Deštné u Dubé Dražejov u Dubé Dřevčice Dubá Heřmánky Horky u Dubé Korce Lhota u Dřevčic Nedamov Zakšín Zátyní Holany Loubí pod Vlhoštěm Horní Police Drchlava Chlum u Dubé Maršovice u Dubé Chotovice u Nového Boru Jestřebí u České Lípy

výrobní podoblast Ř2 řepařská 2 B2 bramborářská 2 Ř3 řepařská 3 B1 bramborářská 1 B2 bramborářská 2 Ř3 řepařská 3 B2 bramborářská 2 Ř3 řepařská 3 B2 bramborářská 2 Ř2 řepařská 2 Ř2 řepařská 2 Ř2 řepařská 2 Ř3 řepařská 3 Ř3 řepařská 3 B2 bramborářská 2 Ř3 řepařská 3 Ř2 řepařská 2 Ř3 řepařská 3 Ř3 řepařská 3 Ř2 řepařská 2 B1 bramborářská 1 Ř2 řepařská 2 Ř2 řepařská 2 Ř3 řepařská 3 B1 bramborářská 1 B2 bramborářská 2


Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u Č.L. Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany

Žandov

Ždírec

Pavlovice u Jestřebí Újezd u Jestřebí Kamenická Šenov Prácheň Kozly u České Lípy Kravaře v Čechách Rané Luka Mistrovice u N. Oldřichova Nový Oldřichov Provodín Srní u České Lípy Dolní Prysk Horní Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Jezvé Stráž z České Lípy Stružnice Stvolínecké Petrovice Stvolínky Tachov u Doks Domašice Pavličky Tuhaň u Dubé Tuhanec Volfartice Volfartická Nová Ves Vrchovany Dolní Police Heřmanice u Žandova Radeč u Horní Police Valteřice u Žandova Velká Javorská Žandov u České Lípy Ždírec v Podbezdězí

Ř1 řepařská 1 Ř3 řepařská 3 B3 bramborářsko-ovesná B3 bramborářsko-ovesná B1 bramborářská 1 Ř3 řepařská 3 B1 bramborářská 1 Ř3 řepařská 3 B1 bramborářská 1 B1 bramborářská 1 B3 bramborářsko-ovesná B2 bramborářská 2 H1 horská H1 horská B1 bramborářská 1 Ř3 řepařská 3 B1 bramborářská 1 B1 bramborářská 1 B1 bramborářská 1 B3 bramborářsko-ovesná Ř3 řepařská 3 Ř2 řepařská 2 Ř3 řepařská 3 Ř3 řepařská 3 Ř2 řepařská 2 Ř2 řepařská 2 B1 bramborářská 1 B1 bramborářská 1 Ř2 řepařská 2 B1 bramborářská 1 B1 bramborářská 1 B1 bramborářská 1 B1 bramborářská 1 B3 bramborářsko-ovesná B1 bramborářská 1 Ř3 řepařská 3

Zdroj: KÚLK, KN

Tabulka č. Ta-C.8.5: Stručný výčet hlavních druhů pěstovaných plodin obec převládající druhy Blatce nezjištěno Blíževedly brambory, kukuřice, chmel Dubá obiloviny, řepka, kukuřice, trvalé travní porosty pro chov skotu Holany nezjištěno Horní Police trvalé travní porosty a obilí jako krmná základna pro chov skotu, řepka Chlum obiloviny, kukuřice, řepka Chotovice obiloviny, řepka, kukuřice Jestřebí obilniny, řepka, ovoce

120


Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec

121

trvalé travní porosty nezjištěno obiloviny, chmel, brambory řepka, pšenice, luskoviny (hrách), kukuřice trvalé travní porosty pro chov skotu, ovcí nezjištěno trvalé travní porosty obiloviny (pšenice), řepka řepka, kukuřice, řepa, brambory, obiloviny (žito, pšenice) řepka, obiloviny, brambory trvalé travní porosty řepka, obiloviny (ječmen, pšenice), luskoviny (hrách) nezjištěno trvalé travní porosty obiloviny (pšenice, ječmen), řepka nezjištěno kukuřice, obiloviny (ječmen, pšenice)

Zdroj: zodpovězené dotazníky

3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura Tento druh zemědělské činnosti – s určujícím vlivem na intenzitu využívání zemědělských pozemků (zejména TTP) a s dopadem na stav krajiny a venkova obecně – se dnes v řešeném území realizuje bez majetkové účasti státu. Z původních provozů živočišné výroby se zachovalo pouhé torzo, kdy opuštěné objekty jsou využívány jiným a většinou nezemědělským způsobem, místy však podléhají typické zkáze. Destrukce oboru má za důsledek místně značně narušený krajinný ráz díky existenci nevyužívaných pozemků TTP (vč. opuštěné a „zatravněné“ orné půdy), které jsou zdrojem šíření plevelů a expanzních druhů do okolí, přetrvávající a narůstající trend využívání orné půdy pro zajišťování píce dosud fungujícím provozům (i za dotační účasti státu) apod. Vzhledem k nedostupným podkladům o struktuře a statistických údajích chovů diferencovaně po obcích nejsou dále uvedeny vyčerpávající a aktuální údaje (následně bude doporučeno jev podrobně statisticky sledovat). Dle Krajské koncepce zemědělství řešené území naplňuje průměrné podmínky okresu Česká Lípa, předmětem chovů zde donedávna byl hovězí skot (statisticky členěný na krávy, telata, skot do 1 roku, do 2 let, nad 2 roky), prasata (prasnice, kanec, selata, mladé chovné prase, prase na výkrm, ostatní), ovce (jehňata, bahnice, beran), koně (kůň do 3 let, nad 3 roky), kozy (koza, kozel, kůzle), drůbež (slepice, krůta, krocan, ostatní) – v území HSO není evidován chov jelenovitých, i když podmínky řešeného území jsou k tomuto i vhodné (provoz Židlovské obory nelze považovat za živočišnou výroby v uváděném pojetí). Při využívání strukturálních fondů EU v této oblasti zemědělství patří k prioritám i Welfare v chovech zvířat.

3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely Současná situace s přebytky zemědělských produktů vyvolává zamyšlení, zda je vhodné stále pěstovat tradiční plodiny – jedná se především o obiloviny, kterými jsou naplněny sklady ještě ze sklizní minulých let. Vyvstává tudíž otázka, proč tedy produkovat stále přebytečné potraviny a nezačít „pěstovat“ energii, které je nedostatek? Je však paradoxní, že na tento program není resort (i následné zpracovatelství) ještě dostatečně připraven – stále ještě chybí dostatek odborných informací pro pěstitele, kteří se proto jen těžko orientují v tomto novém, ale bezesporu velmi perspektivním programu pro energetickou bilanci státu, pro smysluplné využívání ladem ležících zemědělských pozemků, i pro výsledný ekonomický efekt zúčastněných stran. Rovněž chybí spolupráce s odběrateli biomasy –


122

energetiky. Na tomto stavu mají zásluhu především centrální resortní orgány (MZe, Agrární komora apod.) Poslední reformy SZP EU preferují uchování zemědělského rázu venkova a venkovské krajiny. V řešeném území, kromě nejnižších partií, převažují pahorkatinné až horské oblasti, ve kterých přírodní podmínky příliš neumožňují intenzivní konkurenceschopnou zemědělskou výrobu. Zemědělská činnost však významným způsobem přispívá k péči o venkovskou krajinu, a z tohoto pohledu jsou zemědělské dotace v produkčně méně příznivých oblastech nezbytnou podmínkou uchování přírodního dědictví. Podporu je možné poskytovat v rámci agroenvironmentálních programů zaměřených například na zalesňování méně úrodných pozemků či pěstování rychle rostoucích dřevin, avšak pouze v rozumné míře, tak aby nebyl ohrožen hlavní cíl – udržení současného rázu krajiny. Vlastní využití obnovitelných zdrojů energie přímo v sektoru zemědělství je v celé ČR zatím v počátcích, přesto již dosavadní některé zkušenosti ostatních území prokazují reálnou možnost náhrady fosilních paliv těmito zdroji. Zvláštní důraz je přitom třeba klást na využití bioplynu, jehož rozvoj umožní efektivní využívání hmoty z travních porostů, která je v současné době velkým problémem zvláště v oblastech s horšími podmínkami hospodaření, a v podmínkách chybějící živočišné výroby. V podmínkách řešeného území nejsou ve větší a statisticky podchytitelné míře energetické plodiny prakticky pěstované, tudíž ani využívané (dle dostupných podkladů, zejména internetový server „Atlas zařízení využívající obnovitelné zdroje energie – biomasa“). Příčina není pouze na straně nezájmu ze strany zemědělců, ale celý program je nutno skloubit s energetickým programem kraje a obcí (pěstování těchto plodin není samoúčelné – musí navazovat na připravený sektor využití!) – v současnosti však existuje vyšší společenská objednávka formulovaná pouze ve vládních dokumentech. S ohledem na záměry uplatňované v rámci ČR a výhledem do r. 2010 lze očekávat, že pěstování energetických plodin, a to jak k výrobě bioplynu nebo tepla, se stane jednou z důležitých příjmových položek zemědělství i v této části kraje. Navíc uvážlivé pěstování energetických plodin, ať rychle rostoucích dřevin (kultivary topolů) nebo vytrvalých bylin (pro spalování biomasy energetické šťovíky Rumex OK 2, Amarantus – světlice barvířská, sveřep bezbranný, pro výrobu bionafty řepka olejka…), by přineslo řešené oblasti kulturně ošetřenou krajinu, nové pracovní příležitosti a zvýšení daňové výtěžnosti obcí. Praktické možnosti pro pěstování energetických plodin je však nutno následně zjistit za spoluúčasti všech orgánů státní správy i samosprávy. Z výsledků zodpovězených dotazníků není v současnosti v území HSO evidováno cílené pěstování biomasy na zemědělských pozemcích, ani zde není registrován provoz tuto biomasu zužitkovávající, i když lze mnohdy usuzovat na budoucí zájem, zvláště v očekávání dotačních státních intervencí.

3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství Definice (internetový server MZeČR): „Ekologické zemědělství je zvláštní druh zemědělského hospodaření, které dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů zatěžujících a znečišťujících životní prostředí nebo zvyšujících rizika kontaminace potravního řetězce, a které zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat.“ Do systému ekologického zemědělství je v celé ČR zařazeno množství podnikatelských subjektů, avšak v podmínkách řešeného území se jedná o statisticky nevýznamné výjimky, chybí i patřičný speciální registr vedený po obcích a po jednotlivých činnostech (tato činnost není rozlišena v soustavě ČSÚ z tohoto důvodu není následně uvedený registr těchto subjektů vyčerpávající). Součástí ekologického zemědělství mohou být i alternativní způsoby hospodaření navyšující mimoprodukční funkce, kdy se jedná o souběh zemědělského hospodaření s příbuznými a logicky navazujícími obory zejména cestovního ruchu – tyto formy jsou náležitě podporovány státem i EU, neboť poskytují zaměstnanost ve venkovském prostoru, i jej zatraktivňují pro potřeby cestovního ruchu (rozšiřování tradičních řemesel zejména při výrobě produktů z místních přírodních materiálů jako jsou sláma, proutí, dřevo, včelařství apod.).


123

Nemalým přínosem může v budoucnu být i využívání přírodních energetických zdrojů (větru, slunce a vody) k výrobě elektrické energie jak pro vlastní využití, tak i pro možnost prodeje do veřejných sítí. Tyto a podobné aktivity mohou být nezanedbatelným přínosem pro zlepšení ekonomické situace zemědělců i obcí. K současnému „mimoprodukčnímu“ zemědělství patří i tzv. uvádění půdy do klidu podporované dotacemi, kdy tento institut je oproti ostatním částem LK na Českolipsku využíván hojněji (viz výše). Tabulka č. Ta-C.8.6: Odborný odhad rozsahu a podílu ekologického zemědělství odhad podílu ekologického výčet známých subjektů podnikajících v zemědělství ekologickém zemědělství Blatce 0 Blíževedly nezjištěno Dubá 0 Holany 0 Horní Police 0 Chlum 0 Chotovice asi na 40 ha pan Pulec Jestřebí 0 Kamenický Šenov asi na 95 % ZPF pan Hroch a Šťastný – chov skotu na maso Kozly nezjištěno Kravaře 0 Luka 0 Nový Oldřichov 0 Provodín nezjištěno Prysk nezjištěno Skalice u České Lípy nezjištěno v Německém statku Skalice Skalka u Doks 0 Stružnice nezjištěno pan Fletcher Stvolínky nezjištěno pan Hromas – chov skotu Tachov 0 Tuhaň 0 Volfartice nezjištěno Vrchovany 0 Žandov 0 Ždírec 0

Obec

Zdroj: ARR- Agentura regionálního rozvoje- dotazníkové šetření po obcích 2006

3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství Pro vyčerpávající vyhodnocení přehledu jednotlivých subjektů podnikajících ve všech odvětvích zemědělství (prvovýroba i zpracovatelství, potravinářství…) je k dispozici registr ČSÚ, i internetový server APIC (Agrární poradenské a informační centrum Libereckého kraje), které však již neevidují jednotlivé subjekty dle místa jeho činnosti (tzn. ve statistických zdrojích je uváděno pouze jméno se sídlem subjektu již bez ohledu na kterém území hospodaří, vč. subjektů evidovaných vně řešeného území a hospodařící zde), ani nezohledňují jemné nuance jednotlivých druhů činností. Členění jednotlivých subjektů dle oborů činnosti je v registru ČSÚ provedeno značně neuspořádaně, kdy nelze prakticky zjistit konkrétní činnost konkrétního subjektu, neboť evidence dle formy zápisu je v podkladu nejasná. Rovněž aktuálnost evidence je diskutabilní, neboť evidence již nezohledňuje subjekty s ukončenou činností či subjekty, které činnost v oborech započaly v posledním


124

období. Kritéria pro identifikaci činnosti jednotlivých subjektů jsou zde rovněž pojata bez ohledu na konkrétní způsob zda se jedná o činnost hlavní či vedlejší doplňkovou, a to bez ohledu na intenzitu hospodaření. Ze znalosti zpracovatele však uvedená evidence subjektů v uvedených zdrojích není zdaleka úplná – následně uvedený přehled je tedy pouze orientační a ilustrativní Poznámka: Od dob reformního období v zemědělství ČR došlo k podstatným změnám v jeho podnikatelské struktuře. Projevuje se to na jedné straně ve výrazném zvýšení podílu samostatně hospodařících rolníků a dalších individuálních zemědělských podnikatelů na výměře zemědělské půdy obhospodařované všemi zemědělskými podniky, jakož i v dynamickém vývoji nové podnikatelské formy – obchodních společností. Zemědělský majetek (tj. zemědělská půda, vč. hospodářských budov, strojů a zařízení) lze z hlediska majetkoprávního, resp. způsobu nabytí, možno rozdělit do tří základních skupin: • subjekty, které na tomto majetku hospodaří na základě nepřerušeného vlastnictví popř. vlastnictví, které bylo obnoveno podle zákona č.229/91 Sb. tzv. „Zákona o půdě“, • subjekty, kterým byl na základě tzv. „transformačního zákona“ vydán majetek a tento byl vložen do společného podnikání, • subjekty, které majetek získaly z privatizace státního majetku a který spadá pod splátkový režim na dobu až 30-ti let. Nejdynamičtější podnikatelskou formou v českém zemědělství v uplynulém období byly akciové společnosti (ve které se v průběhu sledovaného období transformovala značná část družstev), zároveň se snížil i podíl všech právnických osob a zvýšil se podíl fyzických osob (i s vědomím poněkud pokřivených podmínek pro zařazování subjektů do statistiky), převažovala i tendence poklesu průměrné velikosti subjektů. Také došlo k výraznému poklesu zaměstnanců v zemědělství (což je vyhroceno v žalostné úrovni zaměstnanosti zejména ve venkovském prostoru), i vlivem nízkých mezd a nezájmem mladých o práci v zemědělství. V území HSO jsou ČSÚ evidovány subjekty (výčet – viz příslušná datová část programu) působící v oboru v uvedených kategoriích: Tabulka č. Ta-C.8.7: Počty subjektů působících v oboru zemědělství Kategorie Počet subjektů OBEC: BLATCE Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 6 OBEC: BLÍŽEVEDLY Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 7 Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch 1 OBEC: DUBÁ Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství 2 Pěstování obilí a jiných kulturních plodin 4 Živočišná výroba 2 Chov skotu 2 Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků 1 Chov ostatních zvířat 4 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 36 Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava 1 zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch 2 OBEC: HOLANY Chov ostatních zvířat 1


Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch OBEC: HORNÍ POLICE Chov ostatních zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch OBEC: CHLUM Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Pěstování obilí a jiných kulturních plodin Chov prasat Chov drůbeže Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: CHOTOVICE Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: JESTŘEBÍ Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Pěstování ovoce, ořechů, rostlin pro výrobu nápojů a koření Živočišná výroba Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: KAMENICKÝ ŠENOV Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch OBEC: KOZLY Chov prasat Chov ostatních zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: KRAVAŘE Pěstování zeleniny a zahradnických specialit Pěstování zeleniny Živočišná výroba Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov ostatních zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: NOVÝ OLDŘICHOV Chov ostatních zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: PROVODÍN Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: PRYSK Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: SKALICE U ČESKÉ LÍPY Pěstování květin a okrasných dřevin Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch

125

3 1 1 6 2 3 1 1 1 2 3 1 3 2 1 1 1 11 2 2 1 1 4 1 2 2 1 2 7 1 2 11 4 1 3 1


OBEC: SKALKA U DOKS Živočišná výroba Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: STRUŽNICE Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Živočišná výroba Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch OBEC: STVOLÍNKY Živočišná výroba Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: TACHOV Pěstování obilí a jiných kulturních plodin Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: TUHÁŇ Chov prasat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: VOLFARTICE Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: VRCHOVANY Živočišná výroba Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: ŽANDOV Pěstování a sběr hub Živočišná výroba Chov skotu Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov prasat Chov drůbeže Chov drobných hospodářských zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch OBEC: ŽDÍREC Pěstování obilí a jiných kulturních plodin Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství)

126

2 4 1 1 16 2 2 3 1 2 1 5 11 1 4 2 1 2 1 1 1 1 16 2 4 1 4

Podklad: KÚLK, dle ČSÚ – adresný výčet subjektů viz příslušná datová část programu

HSO celkem: Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Pěstování obilí a jiných kulturních plodin Pěstování zeleniny Pěstování zeleniny a zahradnických specialit Pěstování květin a okrasných dřevin Pěstování ovoce, ořechů, rostlin pro výrobu nápojů a koření Pěstování a sběr hub Živočišná výroba Chov skotu

4 7 2 1 1 1 2 12 4


127

Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov prasat Chov drůbeže Chov drobných hospodářských zvířat Chov ostatních zvířat Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Celkový počet evidovaných subjektů v HSO:

5 4 3 1 10 2 173 7 14 253

Pozn.: - ve výčtech jsou uvedeny údaje evidence ČSÚ, nejsou zde rozlišeny subjekty podnikající v ekologickém zemědělství (viz výše), - údaje jsou početní rekapitulací výčtu subjektů uvedeného v příslušné datové části programu

3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost Existence PUPFL je dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny i 289/95 Sb. o lesích… pro rozvoj oblasti jednak limitujícím prvkem, jednak i příležitostí pro existenci a rozvíjení příbuzných oborů a specifických činností.

3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost Tabulka č. Ta-C.8.8: Struktura ostatních (nezemědělských) pozemků

Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kam. Šenov Kozly Kravaře Luka N. Oldřichov Provodín Prysk Skalice u Č.L. Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice

celkem obec výměra [m2] 16951913 20521745 60589501 18769187 6034073 15170580 2989583 22088099 10469425 5658905 11892470 4559897 3771981 12581787 13655860 11548810 5042105 21288466 12649129 4579674 24707315 13089346

lesní pozemky

vodní plochy

ostatní plochy

výměra % obce = [m2] lesnatost 10581880 62,4 8322965 40,6 27279272 45,0 5998104 32,1 838075 13,9 4398573 29,0 880562 29,4 5621715 25,5 2530668 24,2 1718043 30,4 2293917 19,3 1067616 23,4 890226 23,6 4558178 36,2 9554605 69,9 2309567 20,0 1729048 34,3 5574621 26,3 3319690 26,2 625125 13,7 13667890 55,3 4013730 30,7

výměra % [m2] obce 150177 0,9 119495 0,6 625432 1,0 1317463 7,0 278862 4,6 21335 0,1 65057 2,2 3506829 15,9 35850 0,3 30747 0,5 71560 0,6 1730 0,0 11311 0,3 88949 0,7 49431 0,4 146755 1,3 3004 0,1 287357 1,3 1108667 8,8 1419 0,0 107768 0,4 136705 1,0

výměra % [m2] obce 917016 5,4 1162553 5,6 3348082 5,6 918494 4,9 528605 8,8 1045636 6,9 190256 6,4 1224429 5,5 1529780 14,6 706235 12,5 859921 7,2 406276 8,9 492576 13,1 1629673 13,0 834953 6,1 1076030 9,3 261326 5,2 1559571 7,3 1134226 9,0 380233 8,3 1018507 4,1 1169933 8,9

zastavěné nezemědělské plochy pozemky celkem výměra % % výměra [m2] obce obce [m2] 104180 0,6 11753253 69,3 202022 1,0 9807035 47,8 560490 0,9 31813276 52,5 160954 0,9 8395015 44,7 145432 2,4 1790974 29,7 122142 0,8 5587686 36,8 38331 1,3 1174206 39,3 225429 1,0 10578402 47,9 522922 5,0 4619220 44,1 41198 0,7 2496223 44,1 156393 1,3 3381791 28,4 58036 1,3 1533658 33,6 112812 3,0 1506925 40,0 141644 1,1 6418444 51,0 102628 0,8 10541617 77,2 187175 1,6 3719527 32,2 52467 1,0 2045845 40,6 214846 1,0 7636395 35,9 118174 0,9 5680757 44,9 51411 1,1 1058188 23,1 140126 0,6 14934291 60,4 124528 1,0 5444896 41,6

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko – analytická část Vrchovany 1428 4688574 2294036 48,9 Žandov 27238071 9562848 35,1 178602 Ždírec 1036 5437049 2328974 42,9 Celkem HSO 355973545 131959928 37,1 8346969 Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005)

0,0 206147 0,7 2602213 0,0 296231 2,3 25498902

128 4,5 39118 9,6 395378 5,4 52818 7,2 4070654

0,8 2540729 1,3 12739041 1,0 2679059 1,1 169876453

54,2 46,7 49,3 47,7

Výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný. Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k obmýtné době relativně dlouhodobá a vymykající se časovému horizontu působení programu), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který je projeven škodami na lesních i nelesních kulturách. V této souvislosti je důležitá i vyhovující kapacita místních mysliveckých organizací vhodné pro realizaci obnovy krajiny (zakládání remízů pro zvyšování stavů drobné zvěře). Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území naprosto převládá stát (LČR) a obce, zastoupení ostatních vlastníků lesů je statisticky méně významné.

3.21.4.2 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti Přehled subjektů podnikajících v oboru (vč. myslivosti) je součástí výše uvedených údajů a příslušné datové části programu. Tabulka č. Ta-C.8.9: Počty subjektů působících v oboru lesního hospodářství a myslivosti Kategorie Počet subjektů OBEC: BLATCE Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti 1 Činnosti související s těžbou dřeva 1 OBEC: BLÍŽEVEDLY Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti 1 Činnosti související s těžbou dřeva 3 OBEC: DUBÁ Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti 4 OBEC: HOLANY Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti 1 Pěstování lesa a těžba dřeva 2 Činnosti související s těžbou dřeva 2 OBEC: HORNÍ POLICE Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti 1 Pěstování lesa a těžba dřeva 1 Činnosti související s těžbou dřeva 1 OBEC: CHOTOVICE – v obci není registrován jediný subjekt působící v oborech OBEC: JESTŘEBÍ Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti 2 Pěstování lesa a těžba dřeva 2 Pěstování lesa a těžba dřeva 2 Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva 1 Činnosti související s těžbou dřeva 4 OBEC: KAMENICKÝ ŠENOV Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti 1


Pěstování lesa Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa OBEC: KOZLY Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti OBEC: KRAVAŘE Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti OBEC: LUKA Pěstování lesa a těžba dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: PROVODÍN Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva OBEC: PRYSK Pěstování lesa Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: SKALICE U ČESKÉ LÍPY Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: NOVÝ OLDŘICHOV Pěstování lesa a těžba dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: SKALKA U DOKS Pěstování lesa a těžba dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: STRUŽNICE Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti OBEC: STVOLÍNKY Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: TACHOV Pěstování lesa a těžba dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: TUHÁŇ Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti OBEC: VOLFARTICE Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: VRCHOVANY Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: ŽANDOV Lesnictví a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva

129

1 1 3 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 2 1 1 3 3 4 1 1 2 1 1 2 2 2 6


OBEC: ŽDÍREC Pěstování lesa a těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva

130

1 1

Zdroj: KÚLK, dle ČSÚ

HSO celkem: Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Lesnictví a související činnosti Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s pěstováním lesa Činnosti související s těžbou dřeva Pěstování lesa a těžba dřeva Pěstování lesa Těžba dřeva Celkový počet evidovaných subjektů v HSO:

24 1 9 3 28 17 2 3 81

3.21.5 Rybářství, rybníkářství Vodní plochy (dle terminologie katastru nemovitostí – přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., tzv. charakteristiky druhů pozemků pro účely katastru nemovitostí – jsou pozemky na nichž jsou rybníky, vodní toky přírodní i umělé, vodní nádrže přírodní i umělé, močály nebo bažiny) jsou jednak významným krajinným prvkem ze zákona o ochraně přírody, jednak v případě významnějších vodních ploch a toků prostorem pro fungování řešeného oboru. Údaje následující tabulky jsou místy zavádějící, neboť uvádějí souhrnně celý druh pozemku, bez členění na jednotlivé způsoby využití, ale podávají hrubou orientaci o výměrách a o zastoupení v obci i v HSO. Obor je však vzhledem k obecně zanedbatelné výměře vodních ploch a daným možnostem využívání pro HSO méně nosným. Vzhledem k charakteru zdejších vodních ploch a toků je tato část oboru realizována spíše formou sportovního rybaření, významnější vodní plochy jsou územní součástí zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody, místy je jejich využívání v souběhu s rekreačními aktivitami. Tabulka č. Ta-C.8.10: Zastoupení vodních ploch

Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Provodín Prysk Skalice u České Lípy Nový Oldřichov

celkem obec [m2] 16951913 20521745 60589501 18769187 6034073 15170580 2989583 22088099 10469425 5658905 11892470 4559897 12581787 13655860 11548810 3771981

vodní plochy celkem [m2] 150177 119495 625432 1317463 278862 21335 65057 3506829 35850 30747 71560 1730 88949 49431 146755 11311

podíl vodních ploch z výměry obce [%] 0,9 0,6 1,0 7,0 4,6 0,1 2,2 15,9 0,3 0,5 0,6 0,0 0,7 0,4 1,3 0,3

podíl vodních ploch z výměry HSO [%] 0,05 0,04 0,20 0,41 0,09 0,01 0,02 1,10 0,01 0,01 0,02 0,00 0,02 0,01 0,04 0,00


Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec Celkem HSO

5042105 21288466 12649129 4579674 24707315 13089346 4688574 27238071 5437049 355973545

3004 287357 1108667 1419 107768 136705 1428 178602 1036 8346969

131

0,1 1,3 8,8 0,0 0,4 1,0 0,0 0,7 0,0 -

0,00 0,09 0,35 0,00 0,03 0,04 0,00 0,06 0,00 2,34

Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005)

Poznámka: V jednotlivých obcích HSO nejsou evidovány subjekty působící v oboru rybářství a rybníkářství - v případě využívání zdejších zarybněných ploch (zejména Holany, Jestřebí, Stvolínky…) lze usuzovat na subjekty evidované mimo území HSO.

3.21.6 Závěry a doporučení Oblast ZPF a zemědělství Vzhledem ke značné výměře a dislokaci pozemků ZPF, a naprosto převažujícímu venkovskému charakteru oblasti, je zemědělské hospodaření jedním ze zdejších, územně i hlavních sektorů ekonomiky. I přes značný rozsah (celkem 29 %) v katastru nemovitostí evidované orné půdy, zde naprosto převažují travní porosty (na pozemcích TTP i na zatravněné orné půdě), oproti orným způsobům využívání – výjimkou jsou homogenní plochy orně využívané půdy v území zejména obcí Luka, Tachov, Skalice u České Lípy a Vrchovany. Zastoupení a význam ovocných sadů a zahrad je spíše okrajovým i vzhledem k jejich převažující drobné držbě, současným způsobům využívání i jejich umístění vesměs v okrajích sídel či v zastavěných územích obcí. Z krajinářských důvodů je vhodné zachování současného krajinného rázu, v případě agrárních částí obcí Blíževedly, Dubá, Holany, Chlum, Kravaře, Luka a Tachov je vhodné plošné rozmělnění v minulosti některých scelených honů orné půdy. Příležitostí pro realizaci jsou jednak dosud nerealizované, již po mnoho let navržené prvky územního systému ekologické stability, místně značná pracovní kapacita mysliveckých sdružení při vytváření remízů a linií pro zvyšování a reintrodukci drobné zvěře, zejména je pak nutné finanční zabezpečení těchto opatření ze státních prostředků. Pro rozvoj oboru, zejména v oblasti alternativních způsobů zemědělského hospodaření a netradičních způsobů nezemědělského využívání, je příležitostí zdejší poměrně vysoký podíl méně hodnotných pozemků a pozemky již dlouhodobě ležící ladem – tyto pozemky dávají sice teoretický předpoklad k využívání pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely, avšak bez nutného odbytu biomasy bez vybudovaných zařízení na její využívání postrádá tento proces smysl. Jak však výše uvedeno, značná část méně hodnotných i opuštěných pozemků tvoří součást obecné i zvláštní ochran přírody, kde jsou výše popsané způsoby většinou omezeny až vyloučeny (i vzhledem k expanznímu chování většiny těchto druhů). Tyto pozemky v oblastech zájmu ochrany přírody je nutné udržovat i za cenu nezužitkování biomasy, kdy důvodem jsou zejména krajinářské a ochranářské aspekty. Pro zabezpečení uvedeného procesu je nutné zavedení pravidelně aktualizovaného registru potřeb (vč. návazností na další zpracovatelské provozy, zejména v oblasti energetického využívání vypěstované biomasy), a následně pak vytvoření finančních a kapacitních předpokladů, kdy jejich nositelem jsou příslušné státní orgány. Rovněž pro údržbu krajiny je nutný dohled státních orgánů nad úrovní hospodaření a využívání pozemků soukromých vlastníků, včetně důsledného používání sankčních metod nad neplněním zákonných povinností. Z hlediska struktury pěstovaných plodin a komodit není dle názoru zpracovatele programu vytvářet zvláštní statistický registr (důvody viz výše). Existence travních ploch i zatravněné orné půdy však dává jednoznačný předpoklad pro rozvoj živočišné výroby snad ve všech obcích oblasti, ale lze naopak


132

očekávat i omezující působení stimulů zemědělské politiky EU. Dle názoru zpracovatele je však navýšení živočišné výroby využívající travní fond v počtu kusů i v druhové rozmanitosti jedním z hlavních způsobů údržby krajiny přílišně nezatěžující státní rozpočet. V oblasti je již cca vytvořen a stabilizován systém subjektů působících v oborech, kdy pro potřebné navyšování jejich počtu i činnosti nejsou přílišně vhodné podmínky (současný i očekávaný nedostatečný a problematický zisk, nedostupnost úvěrů, převažující hospodaření na pronajaté půdě, apod.). Z důvodu nutnosti navyšování živočišné výroby (bez ohledu na dílčí kvóty stanovované EU) vedoucí zejména k údržbě krajiny je vhodné zavedení registru stavů chovaných hospodářských zvířat po obcích či jednotlivých hospodářstvích – tento registr dále porovnávat s potencionálními možnostmi využívání zejména pozemků TTP. Vzhledem k současnému nedostatečnému stupni informovanosti o ekologickém zemědělství je vhodné zavedení i speciálního registru těchto subjektů alespoň na krajské úrovni, spolu s evidencí množství jimi využívané výměry pozemků. Oblast PUPFL a lesnictví, myslivost Obecná existence lesních pozemků je pro rozvoj oblasti opět jednak limitem, jednak i příležitostí pro subjekty působící v oboru. Na většině výměry zdejších lesů vykonávají praktickou činnost při jejich obnově různé subjekty, jejichž struktura je již cca stabilizovaná, a jejichž činnost se odvíjí většinou na základě dlouhodobě uzavíraných smluv s většinovými státními vlastníky (soukromé a ostatní druhy držby neposkytují vzhledem k celkové plošné zanedbanosti pro rozvoj oboru přílišný prostor), tj. zde LČR. Hospodaření v lesích je obecně a dostatečně řízeno příslušnými Lesními hospodářskými plány a osnovami, kdy vzhledem k dlouhodobému procesu růstu lesa není nutno pro časové působení předkládaného programu přijímat zvláštní opatření vedoucí ke změně věkové struktury či druhové skladby. Zpracovatel programu dává staromilsky přednost využívání těžebního odpadu jako dlouhodobé „hnojivo“ v lesních porostech, před případným energetickým využíváním – z tohoto důvodu nebude následně navrhováno využíváni těžebních odpadů ve formě energeticky i dopravně náročné štěpky pro energetické spalování (pěstování rychle rostoucích dřevin pro energetické účely budiž výhradně organizováno na vhodné zemědělské půdě, kdy se nejedná o trvalou změnu druhu pozemku, čili o „zábor“ ZPF). Pro omezení škodlivých vlivů zvěře na lesních i zemědělských kulturách je však vhodné v následných návrzích přijmout některá opatření, spočívající ve snížení stavů volně chované zvěře (zejména spárkaté a černé), a zvážení možností oborních chovů ve vhodných lokalitách. Oblast rybářství a rybníkářství Tyto činnosti jsou svým charakterem i kapacitou spíše za těžištěm zájmu i možností pro případný celkový rozvoj oblasti – výjimkou je území obce Holany s významnějším zastoupením rybníkářsky využívaných vodních ploch (v evidenci ČSÚ nejsou uvedeny subjekty působící v oboru, ale kdy se předpokládá že tyto subjekty jsou evidovány v jiných obcích mimo HSO), kdy tyto existující provozy (vč. rekreace) mají pozitivní vliv na místní zaměstnanost.


133

3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V roce 2001 nebyla vypsána ještě žádná krajská grantová schémata. Region Západní Českolipsko čerpal v tomto roce ze SF ŽP dotace na projekt obnovitelných zdrojů energie a ochranu ovzduší (Plynovod v obci-I. etapa-Horní Police, Instalace tepelného čerpadla-Volfartice). Přidělená dotace představuje 3,31 % z celkové alokace na výše uvedené složky. V roce 2002 proudilo do Západního Českolipska na podporu ochrany a tvorby životního prostředí z grantových fondů Libereckého kraje 78 502,-Kč a bylo tak podpořeno pět projektů (Alej u HvězdyBlíževedly, Rybníček v Ráji-Kravaře, Alej na Kbelsko-Blatce, Ošetření lip srdčitých - 2 ks pro vyhlášení VKP, 1 ks pro vyhlášení památný strom-Jestřebí, Kompletace azylového domu pro kočky-Kozly). Z celkové částky rozdělené v rámci těchto složek na území Libereckého kraje je to 6,53 %. Dále zde byly v roce 2002 podpořeny dva projekty ve složce Ochrana vod (Odkanalizování - Kamenický Šenov, Podtlaková kanalizace v obci a výtlak do ČOV ve Starých Splavech-Jestřebí), tři projekty ve složce Ochrana ovzduší (Plynofikace obce-II. etapa-Horní Police, Plynofikace obce-STL plynovody-Nový Oldřichov, Plynofikace obce– Stružnice a MČ Jezvé) a dva projekty ve složce Obnovitelné zdroje energie (Vytápění a ohřev TUV v RD tepelným čerpadlem–Kamenický Šenov; Instalace tepelného čerpadla– Kamenický Šenov) ze SFŽP v celkové výši 37 %. V roce 2003 Liberecký kraj v regionu Západní Českolipsko podpořil pět projektů (Drobná sakrální architektura-Kravaře, Obnova kříže s kamenným soklem–Ždírec, Obnova kříže s kamenným soklem– Prysk, Obnova kamenného soklu po kříži u silnice na Tachov, Obnova kříže s kamenným soklem z r.1851 –Skalice u České Lípy) a přidělená dotace tvořila 93 000,-Kč, což představuje 12,4 % z celkové dotace 1 020 000,-Kč, která byla v roce 2003 na území kraje v těchto složkách udělena. Ze SF ŽP byl v tomto roce podpořen projekt v oblasti Obnovitelné zdroje energie (Vytápění a ohřev TUV v RD tepelným čerpadlemŽandov). Z grantových fondů byly v roce 2004 na území regionu Západního Českolipska podpořeny dva projekty (Obnova kamenného soklu s kovovým křížem–Kravaře, Oprava křížku před obcí Maršovice– Chlum) ve výši 23 000,-Kč, z udělených dotací na rok 2004 tato částka představuje 3,3 %. Ze Státního fondu životního prostředí byl na území zkoumaného regionu v roce 2004 podpořen projekt Obnovitelných zdrojů energie (Vytápění a ohřev TUV v RD tepelným čerpadlem-Žandov), přičemž výše dotace činila 0,99 % z celkové částky dotace v této složce.


134

PILÍŘ D – SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Na základě výstupů z dotazníkového šetření v obcích regionu Západní Českolipsko vyplývá, že ani v jedné z 25 obcí nejsou realizovány aktivity z oblasti managementu udržitelného rozvoje. Přibližně polovina z obcí má zájem o bližší informace k této tématice. Jednou z překážek majících omezující vliv na realizaci projektů udržitelného rozvoje je nedostatek finančních prostředků obcí.

3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Získané informace ukazují, že ve sledovaných obcích nejsou zavedeny k monitorování žádné indikátory udržitelného rozvoje, z toho vyplývá, že neexistují žádná rozhodnutí samosprávy stanovená na základě přehodnocení sledovaných indikátorů.


135

3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ Nejlépe dostupným a zároveň nejvíce reprezentativním údajem o participaci občanů na rozhodovacích procesech v území je míra volební účasti. Pro rozhodovací procesy v daném území jsou nejdůležitější komunální volby. Nejvyšší volební účast v komunálních volbách v roce 2002 v regionu Západní Českolipsko zaznamenala obec Blatce s 84,31 % oprávněných voličů, následována obcemi Ždírec s 76,67% a Kozly s 75,51% účastí. Oproti tomu obcí s účastí voličů nejnižší je obec Blíževedly s 28,83 %. Nejvyšší počet kandidujících politických stran a jiných sdružení bylo zaznamenáno v obci Prysk a Stružnice, kterých zde bylo 11. Je však nutné zmínit i poměrně vážný problém, týkající se celého českého venkova, kterým je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v samosprávách obcí. Nejschopnější a nejkvalifikovanější lidé často nemají o práci v místním zastupitelstvu zájem, nebo v případě nejmenších obcí je takových občanů v obci velký nedostatek. Ve vedení malých obcí z finančních důvodů působí „neuvolnění“ starostové, kteří tuto činnost vykonávají až po návratu ze zaměstnání, případně se jedná o starosty v důchodu. Tabulka č. Ta-D.3.1 Volební účast v obcích HSO Západní Českolipsko

Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec HSO Západní Českolipsko

Zapsaní voliči 51 503 1343 366 502 207 108 551 3238 98 575 78 531 555 320 964 97 679 215 89 231 454 71 1550 90 13466

Zdroj: Volební server ČSÚ- www.volby.cz

Odevzdané obálky 43 145 676 211 330 96 62 278 1473 74 329 53 279 243 237 498 64 384 149 47 135 205 47 695 69 6822

Volební účast (%) 84,31 28,83 50,34 57,65 65,74 46,38 57,41 50,45 45,49 75,51 57,22 67,95 52,54 43,78 74,06 51,66 65,98 56,55 69,30 52,81 58,44 45,15 66,20 44,84 76,67 50,66


136

3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21 Z výsledků vyplývá, že z dotázaných obcí není ani jedna přihlášena k zavádění Místní Agendy 21.

3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY 3.27.1 Nadřazená ÚPD Původní ÚP VÚC Českolipsko z roku 1981 je s ohledem k uplynutí návrhového období směrný. ÚP VÚC Liberecký kraj je rozpracován na úrovni konceptu. V současné době započal proces transformace této dokumentace do podoby Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK) dle nového stavebního zákona. ZÚR LK stanoví základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Součástí ZÚR LK bude i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Je nutné dále sledovat soulad nově zpracovávaných územních plánů obcí (dále jen ÚPO) se ZÚR LK a zejména respektovat vymezené VPS. V souladu se Strategií rozvoje Libereckého kraje a s přihlédnutím k regionálnímu plánu oblasti Horní Lužice a Dolního Slezska byly v ÚP VÚC LK vymezeny rozvojové a spojovací osy (viz schéma kapitola 5). V území HSO jsou vymezeny: - vedlejší nadregionální osy rozvoje (Mladá Boleslav) - Doksy - Česká Lípa - Nový Bor - Svor - Varnsdorf. (Mělník) - Dubá - Jestřebí Česká Lípa - Žandov - Děčín (v souladu s novou trasou silnice I/13) - regionální osa s nutnou podporou rozvoje Doksy - Dubá - regionální spojovací osy Zahrádky - Kravaře - Litoměřice Nový Bor - Kamenický Šenov - Děčín Vedlejší nadregionální osy jsou prostory kolem dopravních koridorů nadregionálního významu (propojující území sousedních zemí/krajů/regionů), kde se předpokládá ekonomický a územně technický rozvoj a zájem o budování, využívání a rozvoj infrastruktury. Z pohledu atraktivity má v HSO nejlepší situaci obec Jestřebí, která může těžit z polohy na styku a křižovatce dopravních a rozvojových os (koridorů) ve směru na Českou Lípu a do Šluknovského výběžku (SRN), na Mladou Boleslav (Prahu, Kolín), do Mělníka (Prahy). Regionální osa s nutnou podporou rozvoje je prostor kolem koridoru regionálního významu, který vyžaduje do budoucna zvýšenou podporu a pozornost ze strany kraje z hlediska posílení integrity kraje, zlepšování vnitřní dostupnosti a snižování ekonomických a sociálních rozdílů uvnitř kraje. Regionální spojovací osa je prostor kolem koridorů regionálního významu důležitých pro zajišťování vzájemné dostupnosti a napojení území k nejbližším centrům osídlení, k nejbližším rozvojovým osám. Zvýšení rozvojových předpokladů by měla přinést rovněž rostoucí funkční kooperace center Česká Kamenice- Kamenický Šenov - Nový Bor. Mimo vymezené osy leží na jihu HSO menší obce Blatce, Luka, Ždírec. v západní části Tuhaň, Kozly, na severu Volfartice, Prysk. Rozvojové předpoklady obcí zhodnocené v ÚP VÚC LK jsou v jižní a jihozápadní části HSO průměrné až nejhorší. Mezi obce s nejhoršími předpoklady rozvoje se řadí obce Tuhaň, Chlum, Blatce, Luka, Tachov. Naopak obce v severní části HSO se řadí k obcím s nadprůměrnými předpoklady rozvoje např. Prysk, Skalice u České Lípy, Volfartice, Stružnice.


137

3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí Všechny obce dosud nemají územně plánovací dokumentaci nebo územně plánovací podklad. Týká se to obcí Blatce, Blíževedly, Jestřebí, Kozly, Luka. Ostatní obce si postupně pořizují územní plán obce. Stáří, rozsah řešeného území, obsahová náplň u vyhotovených územně plánovacích dokumentací je různorodá. Přehled stavu ÚPD a ÚPP je zobrazen v tabulce č. Ta-D.5.1. Tabulka č. Ta-D.5.1: Přehled stavu ÚPP a ÚPD v jednotlivých obcích Obec Blatce Blíževedly Dubá Dubá Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchovany Žandov Ždírec

Typ ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPP ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPP ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPP ÚPD ÚPP ÚPD ÚPD

Název dokumentu Etapa ÚPNSÚ ÚPNSÚ ZM č.1 ÚPNSÚ ZM č.2 ÚPO ÚPO ÚPO ÚPNSÚ Nový Bor US ÚPO

NA NA NA NA NA P+R NA NA NA

ÚPO

NA

ÚPO ÚPO ÚPO US ÚPO ÚPO ÚPO ÚPO ZM č.1 ÚPO ÚPO US ÚPO US ÚPO ÚPO

KO KO KO NA P+R KO NA NA NA NA KO NA NA NA NA

Zdroj: data KÚLK k 31.12.2004, vlastní šetření 12/2005 Legenda: ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚPP - územně plánovací podklady US - urbanistická studie ÚPNSÚ - územní plán sídelního útvaru ÚPO - územní plán obce P+R - průzkumy a rozbory ZA - Zadání ÚPO KO - koncept

Stav Stav k datu 31.12.2005 připravuje se pořízení 31.12.2005 schváleno 31.12.1998 schváleno 31.12.1999 schváleno 31.12.1999 schváleno 31.12.2004 schváleno 31.12.2004 rozpracováno zadání 31.12.2005 schváleno 27.4.1989 projednáno 31.12.1992 připravuje se pořízení 31.12.2005 schváleno 31.8.2000 31.12.2005 v projednání 31.12.2005 31.12.2005 rozpracováno 31.12.2005 rozpracováno 31.12.2005 rozpracováno projednaná 31.12.1998 rozpracováno 31.12.2005 rozpracováno 31.12.2005 schváleno 21.2.2002 schváleno 31.12.2003 rozpracováno 31.12.2005 projednáno 31.12.2005 projednáno 31.12.1999 schváleno 30.3.2005 schváleno 17.8.2000 schváleno 14.3.2005 zpracováno 31.12.2005


138

NA – návrh ZM- změna územního plánu

3.27.3 Rozvojové programy 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků V dalším postupu při tvorbě Programu HSO Západní Českolipsko se bude vycházet ze schválených rozvojových programů, zabývajících se rozvojem kraje (Strategie rozvoje Libereckého kraje, Program rozvoje Libereckého kraje, Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod a SROP) a budou respektovány další schválené koncepční dokumenty kraje z jednotlivých resortů kraje (Krajská zemědělská koncepce, Koncepce ochrany přírody a krajiny, Strategie rozvoje dopravní infrastruktury kraje, Surovinová politika LK, Program rozvoje cestovního ruchu, Územní energetická koncepce LK, Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje a další). Obecná opatření vyplývající z výše uvedených koncepčních dokumentů: podpora malého a středního podnikání, vytvoření podmínek pro nové podnikatelské investice, rozšíření nabídky a přístupnosti různých forem bydlení, zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, optimální využití krajinného a přírodního potenciálu, péče o krajinu a její složky, revitalizace zemědělské prvovýroby, vypracování rozvojových dokumentů a realizace jejich výstupů a další. Na území HSO je šest dobrovolných svazků obcí - mikroregiony: Novoborsko, Peklo, Máchův kraj, Podralsko, sdružení obcí Českokamenicka a sdružení obcí Západ Českolipska. Mikroregiony mají většinou zpracovánu základní Strategii rozvoje a mikroregion Novoborsko navíc Urbanistickou studii Novoborska zaměřenou na rozvoj občanské vybavenosti a cestovního ruchu. Některé obce v HSO nejsou členy žádného mikroregionu (Chotovice, Kravaře, Blíževedly, Kozly). Strategie rozvoje Novoborska Pro mikroregion Novoborsko byly stanoveny hlavní priority rozvoje území: 1.Obnova a rozvoj technické infrastruktury území 2.Obnova a rozvoj venkovského osídlení 3.Rozvoj stávajících a nových obchodně-ekonomických činností se zvláštním zaměřením na cestovní ruch 4.Prosazování oprávněných požadavků, zájmů a záměrů Svazku obcí Novoborska Pro naplnění cílů v těchto oblastech byly připraveny soubory projektů. Urbanistická studie Novoborska Urbanistická studie byla zaměřená na rozvoj občanské vybavenosti a cestovního ruchu na území mikroregionu Novoborsko a území obce Jablonné v Podještědí. Bylo provedeno hodnocení stavu vybavenosti území, provedena SWOT analýza. V urbanistické studii jsou shromážděny záměry a náměty jednotlivých obcí i zpracovatele. Mezi významné záměry v oblasti cestovního ruchu (dotýkající se Západního Českolipska) patří např.: Doplnění dalších turistických atrakcí k místní železnici Česká Kamenice - Kamenický Šenov Vybudování odstavné plochy na Práchni Turistické naučné stezky - Kamenický Šenov Lužická lyžařská magistrála včetně místních okruhů Vyznačení cyklotras, doplnění map, informačních tabulí, odpočivných míst Vybudování cyklostezky Varhany Rozvoj hipoturistiky - Skalice u České Lípy Rozvojová studie venkovského mikroregionu (strategie rozvoje) Podralsko Pro mikroregion Podralsko byly stanoveny hlavní strategické cíle:


139

1.Vytvoření příznivých podmínek pro nové podnikatelské investice a rozšíření ekonomických aktivit. 2.Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury (např. komunikační propojení přes Ralsko). 3.Optimalizace dopravní obslužnosti území. 4.Rozšíření nabídky různých forem a typů bydlení. 5.Oživení zemědělské výroby, revitalizace krajiny. 6.Optimalizace zdravotnických služeb a školství. 7.Zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu, prodloužení sezóny. 8.Zlepšení informačních vazeb mezi obcemi, vytvoření optimálních vazeb s krajskou samosprávou. 9.Zlepšení péče o životní prostředí (likvidace starých zátěží, ochrana vod, odpady). Pro naplnění těchto cílů byla stanovena jednotlivá opatření a aktivity. Strategický plán pro mikroregion sdružení obcí západu Českolipska Pro mikroregion byly stanoveny hlavní prioritní osy: 1.Podpora rozvoje ekonomiky 2.Rozvoj lidských zdrojů 3.Podpora péči o krajinu a nakládání s odpady 4.Podpora legislativních opatření 5.Rozvoj technické infrastruktury Součástí je i zpracovaný katalog projektů a rozvojových programů s posouzením možnosti jejich financování (pro období 2001-2006). Mikroregion Peklo Problematika budoucnosti regionu byla rozdělena do čtyř hlavních směrů rozvoje: 1.Zvyšovat atraktivnost života v regionu, stabilizovat bydlící obyvatelstvo, zlepšovat životní podmínky - učinit z obcí mikroregionu Peklo místo, kde lidé přirozeně chtějí a mohou žít 2.Posilovat místní ekonomiku, vytvářet nové pracovní příležitosti, zvyšovat rozmanitost zdrojů příjmu, podporovat podnikatelské aktivity v obcích 3.Usilovat o uchování kvality přírodního prostředí, zabránit snižování hodnoty kulturní krajiny, zachovat její venkovský ráz, snižovat negativní důsledky restrukturalizace zemědělské činnosti 4.Rozvíjet potenciál cestovního ruchu, jeho technickou infrastrukturu a služby Součástí jsou náměty na opatření k realizaci těchto cílů. Mikroregion Českokamenicko Zaměření svazku obcí je na cestovní ruch a venkovskou turistiku, využití volného času, zlepšení dopravní a technické vybavenosti obcí. Mikroregion přesahuje do Ústeckého kraje. Mikroregion Máchův kraj Hlavním zaměřením svazku obcí Máchův kraj je rozvoj cestovního ruchu (propagace, cykloturistika, ubytovací služby apod.).

3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí Obce vychází při rozhodování o svém vývoji z platné územně plánovací dokumentace nebo podkladů, u některých obcí doplněných o Program obnovy venkova, volebních programů a v posledních letech i ze společných Strategií rozvoje dobrovolných svazků obcí - mikroregionů. Velká většina obcí z HSO Západní Českolipsko nemá a ani neplánuje zpracování rozvojového dokumentu obce. Obce vycházejí z rozvojových dokumentů svazků obcí - mikroregionů. Ukazuje se, že strategické plánování (záměry) není rozvinuto v menších obcích a problémem je, když obec není ani součástí žádného mikroregionu. Z tohoto pohledu je problematická situace u obcí Blíževedly, Blatce, Chotovice, Kozly.


Tabulka č. Ta-D.5.2: Přehled rozvojových programů obcí Zpracovaný rozvojový dokument Obec obce Blatce Blíževedly Dubá Plán rozvoje města Holany POV 2002 Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov

-

Kozly Kravaře Luka

-

Doplnění rozvoj. dokumentu obce

140

Mikroregion

Máchův kraj Peklo Západ Českolipska Máchův kraj Máchův kraj Novoborsko Českokamenicko

Máchův kraj Máchův kraj Novoborsko Nový Oldřichov POV 2003 Českokamenicko Provodín POV 2003,Program investic do 2010 Peklo Novoborsko Prysk Českokamenicko Skalice u České Lípy POV Novoborsko Skalka u Doks POV 2001 Podralsko, Máchův kraj Západ Českolipska, Stružnice Peklo Stvolínky POV 2001 aktualizace akcí 2003 Peklo Tachov POV 2003 Podralsko, Máchův kraj Tuhaň Máchův kraj Volfartice Západ Českolipska Vrchovany Máchův kraj Žandov POV 2003 Západ Českolipska Ždírec Máchův kraj Podklad: data KÚLK k 31.05.2005, vlastní šetření 05/2005

3.27.4 Závěry a doporučení Územní plán je jediný závazný dokument, jehož prostřednictvím je usměrňován územní rozvoj obce. Hlavním cílem ÚPO je příprava podmínek pro realizaci kontinuálního a vyváženého udržitelného rozvoje území obce, tj. posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Nový stavební zákon stanovuje přechodná ustanovení pro platnou a pořizovanou ÚPD: - územně plánovací dokumentace schválená před 1.7.1992 pozbývá platnosti do 3 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona - územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny schválená po 1.7.1992 nahradí obec do 5 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona územním plánem nebo regulačním plánem. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá tato ÚPD platnosti - územní plán obce a reguulační plán schválený po 1.7.1998 lze do 5 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona podle něj upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývá platnosti.


141

- územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle nového stavebního zákona upraví, projednají a vydají., přitom činnosti ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů Pokrytí celého území hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko nově pořízenými územními plány obcí by mělo být jednou z preferencí. Bude se to týkat zejména obcí Blatce, Blíževedly, Jestřebí, Kozly, Luka, které nemají žádnou ÚPD ani ÚPP. Pro zpracování návrhové části Programu rozvoje HSO budou využity relevantní výstupy ze zpracovaných rozvojových koncepčních dokumentů, a to na krajské, mikroregionální i obecní úrovni.


142

3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY Tabulka č. Ta-D.6.1: Obce hospodářky slabé oblasti Západní Českolipsko Název obce Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolíky Tachov Tuhaň Volfartice Vrchoviny Žandov Ždírec

Adresa obecního úřadu Blatce, 471 66 Blíževedly, 471 04 Masarykovo nám. 138, Dubá, 471 41 Holany, Zahrádky, 471 06 Horní Police, Nám. Odboje č..p. 12, 471 06 Chlum, 471 41 Chotovice, č. p. 8, 473 01 Jestřebí, 471 61 Osvobození 470, Kamenický Šenov, 471 14 Kozly, č. p. 89, 470 01 Kravaře, 471 03 Luka Nový Oldřichov, 471 13 Provodín, 471 67 Dolní Prysk 17, Prysk, 471 15 Skalice u České Lípy, 471 17 Skalka u Doks, 472 01 Stružnice, Jezvé, 471 08 Stvolínky Tachov 34, 472 01 Tuhaň č. p. 32, 471 41 Volfartice, 471 12 Vrchovany, 471 41 Žandov, 471 07 Ždírec, 471 62

Identifikační číslo obce 00673099 00524743 00260479 00260525 00524662 00483362 00831590 00260878 00260622 00831522 00260657 00673480 00260789 00524760 00525197 00673455 00673439 00260975 00524751 49864009 00831727 00261076 00673081 00261131 00673463

Působnost orgánů státní správy po jednotlivých obcích dle jednotlivých indikátorů je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.26.

3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad Pověřený obecní úřad vykonává vedle své přenesené působnosti, jemu svěřené zvláštními zákony, přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon. Pro HSO Západní Českolipsko jsou pověřenými obcemi Česká Lípa, Doksy a Nový Bor. Příslušný pověřený obecní úřad nebo obecní úřad s rozšířenou působností pro jednotlivé obce HSO Západní Českolipsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.26.

3.28.2 Příslušný finanční úřad Finanční úřady jsou územně-organizační jednotky prvního stupně. Vykonávají správu daní, odvodů, záloh na tyto příjmy, spravují dotace, ukládají pokuty, vybírají a vymáhají odvody, poplatky,


143

úhrady, pokuty a penále. Pro obce HSO Západní Českolipsko jsou příslušné finanční úřady v České Lípě, Doksech a Novém Boru. Příslušný finanční úřad pro jednotlivé obce HSO Západní Českolipsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.26.

3.28.3 Příslušná matrika Zajišťuje výkon matriční agendy narození, manželství a úmrtí. Pro obce HSO Západní Českolipsko jsou příslušné matriční úřady v České Lípě, Doksech, Dubé, Novém Boru, Kamenickém Šenově a Žandově. Příslušná matrika pro jednotlivé obce HSO Západní Českolipsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.26.

3.28.4 Příslušný pracovní úřad Úřad práce je správním úřadem, který v rámci své působnosti zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce ve svém správním obvodu. Správní obvody úřadu práce jsou shodné s územními obvody okresů. Úřad práce je příslušný dle místa trvalého bydliště fyzické osoby. Místně příslušným je také úřad práce, v jehož obvodu má: a) sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, b) místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobu, nebo c) bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání. V okrese Česká Lípa jsou zřízeny místně příslušné pracovní úřady tzv. dislokovaná pracoviště. Pro HSO Západní Českolipsko jsou místně příslušná pracoviště v České Lípě, Doksech a Novém Boru. Příslušné dislokovaná pracoviště pracovního úřadu pro jednotlivé obce HSO Západní Českolipsko jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.26.

3.28.5 Příslušný stavební úřad Je umístěn ve všech obcích s pověřeným obecním úřadem, ale i v dalších obcích. Je příslušný jednat v agendě, která mu přísluší dle stavebního zákona. Pro HSO Západní Českolipsko jsou stavební úřady na Městských úřadech Česká Lípa, Doksy, Dubá, Kamenický Šenov, Nový Bor a Žandov. Příslušné stavební úřady pro jednotlivé obce HSO Západní Českolipsko jsou v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.26.

3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR Policie České republiky v Libereckém kraji je organizačně začleněna pod Policii ČR Správu Severočeského kraje. Okresní ředitelství v České Lípě zřídilo Obvodní oddělení. Pro HSO Západní Českolipsko jsou místně příslušná oddělení Česká Lípa, Doksy, Nový Bor, Žandov. Příslušná obvodní oddělení Policie ČR pro obce HSO Západní Českolipsko jsou uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.26.

3.28.7 Působnost hasičů Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje funguje od 1.1.2001. Člení se na 3 územní odbory (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) a Krajské operační středisko (Liberec). V okrese Česká Lípa byly zřízeny územně příslušné stanice – Česká Lípa a Jablonné v Podještědí. Pro HSO Západní Českolipsko je územně příslušnou stanicí Česká Lípa.


144

Příslušná působnost hasičů pro jednotlivé obce HSO Západní Českolipsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.26.

3.28.8 Působnost záchranné služby Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči občanům, kteří se nacházejí v bezprostředním ohrožení života nebo ve stavu, který bezprostředně ohrožuje jejich zdraví. Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje se člení na 4 operační střediska, která mají svá výjezdová stanoviště. Při operačním středisku Česká Lípa jsou pro HSO místně příslušná výjezdová stanoviště Česká Lípa a Doksy. Příslušná působnost záchranné služby pro jednotlivé obce HSO Západní Českolipsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.26.


145

3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy Členění nevládních neziskových organizací (NNO) stanovuje zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů v platném znění, který v § 18, odst. 7 definuje tzv. „organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace: • • • • • • • • • • • • •

zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, vyšší územní samosprávné celky, organizační složky státu a územních samosprávných celků, příspěvkové organizace, státní fondy, subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

V Libereckém kraji bylo v roce 2003 registrováno 2 016 občanských sdružení, 38 obecně prospěšných společností, 11 nadací, 14 nadačních fondů. Celkem působilo v Libereckém kraji 2 079 NNO. Nevládní neziskový sektor v HSO Západní Českolipsko je pestrý v právních formách i v oblastech, ve kterých působí. Pro 25 určených obcí HSO Západní Českolipsko byla vypracována souhrnná tabulka (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-D.7.4), kde jsou uvedeny nevládní neziskové organizace v členění podle své právní formy, které uvádí Český statistický úřad ve svém Registru ekonomických subjektů. Podle tohoto členění jsou jednotlivým právním formám přiřazena následující čísla: 141 – Obecně prospěšná společnost 145 – Společné vlastnictví jednotek 325 - Organizační složka státu 331 – Příspěvkové organizace 701 – Sdružení, svaz, spolek, klub aj. 721 – Církevní organizace 731 – Organizační jednotka sdružení 751 – Zájmové sdružení právnických osob 761 – Honební společnost 771 - Svazek obcí V tabulce č. Ta-D.7.1 jsou uvedeny NNO za HSO Západní Českolipsko.


146

Tabulka č. Ta-D.7.1: Nevládní neziskové organizace HSO Západní Českolipsko Název obce Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolíky Tachov Tuha Volfartice Vrchoviny Žandov Ždírec Celkem

141 145 325 331 701 721 731 751 761 771 Celkem 0 0 0 0 3 1 1 0 0 0 5 0 0 0 1 3 1 0 0 0 0 5 0 2 0 3 15 2 8 0 2 0 32 0 0 0 1 5 1 1 0 0 0 8 0 0 0 2 3 1 1 0 0 0 7 0 0 0 0 2 0 1 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 2 0 0 0 2 3 2 1 0 1 0 9 0 10 0 4 16 2 7 0 0 0 39 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 2 2 1 0 0 2 0 7 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 3 0 1 1 0 1 0 0 0 6 0 3 0 1 2 0 4 0 0 0 10 0 0 0 1 3 1 0 0 0 0 5 0 0 0 1 11 1 3 0 1 0 17 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 2 0 2 0 2 2 2 0 0 0 0 8 0 0 0 0 3 1 0 0 1 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 1 0 0 0 5 0 0 0 1 2 1 1 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 12 0 2 3 1 6 0 0 1 25 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 32 0 24 86 19 38 0 9 1 209

Zdroj: ČSÚ

V HSO Západní Českolipsko nejsou registrovány nevládní neziskové organizace, které jsou obecně prospěšnými společnostmi, organizačními složkami státu a zájmovými sdruženími právnických osob.

3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti Podle systému klasifikace netržních činností OSN COPNI poskytují nevládní neziskové organizace řadu služeb, které se člení na: 1. rekreační, kulturní a sportovní služby, 2. vzdělávací služby, výzkum, 3. služby zdravotnické, 4. sociální služby, 5. náboženství a církve, 6. organizace profesní, odborářské a občanská sdružení, 7. ostatní služby, smíšené a nespecifikované.


147

Tabulka č. Ta-D.7.2: Poskytované služby nevládními neziskovými organizacemi v HSO Západní Českolipsko Obec Blatce Blíževedly Dubá Holany Horní Police Chlum Chotovice Jestřebí Kamenický Šenov Kozly Kravaře Luka Nový Oldřichov Provodín Prysk Skalice u České Lípy Skalka u Doks Stružnice Stvolíky Tachov Tuha Volfartice Vrchoviny Žandov Ždírec Celkem

1 4 3 23 6 4 3 1 4 23 1 2 1 2 6 3 14 2 2 3 0 5 3 0 9 0 124

2

3 0 0 1 1 1 0 0 1 4 0 1 0 1 0 1 1 0 1 0 0 0 1 0 2 0 16

4 0 1 1 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 7

5 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

1 1 2 1 1 0 0 2 2 0 1 0 0 0 1 1 0 2 1 0 0 1 0 1 1 19

6

7 0 0 2 0 0 0 1 1 0 0 2 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 9

0 0 2 0 0 0 0 0 10 0 0 0 3 3 0 0 0 2 0 0 0 0 0 13 0 33

Celkem 5 5 32 8 7 3 2 9 39 1 7 1 6 10 5 17 2 8 5 0 5 5 1 25 1 209

Zdroj: ČSÚ Pozn. Poskytované služby jsou v tabulce řazeny podle výše uvedené klasifikace OSN COPNI.

Nevládní neziskové organizace poskytují především rekreační, kulturní a sportovní služby.

3.29.3 Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru V příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.7.5 až č. Ta-D.7.21 jsou uvedeny finanční příspěvky, kterými jednotlivé obce HSO Západní Českolipsko přispěly v letech 2000–2004 na činnost nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru. V tabulce č. Ta-D.7.3 jsou uvedeny celkové finanční prostředky, které byly v HSO Západní Českolipsko v letech 2000 – 2004 vynaloženy na nevládní neziskové organizace.


148

Tabulka č. Ta-D.7.3: Objem vyplacených finančních prostředků NNO v HSO Západní Českolipsko v letech 2000 – 2004 v tis. Kč Činnost Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum Zdravotnictví Sociální služby Přírodní a životní prostředí Náboženství a církve Dobročinnost Komunitní rozvoj a bydlení Odbory a profesní,odborářská a občanská sdružení Ostatní blíže nespecifikované Celkem

Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech 2000 2001 2002 2003 2004 Celkem 640,0 700,0 1 008,0 1 088,0 1 329,0 4 765,0 30,0 30,0 30,0 30,0 30,0 160,0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 50,0 50,0 50,0 64,0 85,0 299,0 235,0 235,0 255,0 255,0 285,0 1 265,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 100,0 0 0 0 160,0 84,0 244,0 65,0 65,0 85,0 95,0 115,0 425,0 0 0 20,0 40,0 40,0 1 040,0 1 100,0 1 468,0 1 752,0 1 998,0

100,0 7 358,0

Zdroj: Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec, Dotazníkové šetření po obcích 2006

V letech 2000–2004 poskytly obce nevládním neziskovým organizacím více než 7,3 mil. Kč. Tabulka č. Ta-D.7.3 dokumentuje, že obce nepřispěly na zdravotnictví a sociální služby. Naopak nejvíce vynaložily na kulturu, sport a volný čas a to cca 4,8 mil Kč a na náboženství a církve 1,3 mil Kč. Z 25 obcí, které tvoří HSO Západní Českolipsko neposkytlo ze svého rozpočtu nebo nepředložilo podklady pro vypracování tabulek finančních prostředků, které poskytly na rozvoj NNO v regionu 8 obcí, a to: Blatce, Chotovice, Kozly, Skalka u Doks, Tachov, Tuhaň, Volfartice a Ždírec. Díky tomu mají údaje uvedené v tabulce č. Ta-D.7.3 v HSO poněkud sníženou vypovídací schopnost. Závěr Nevládní neziskové organizace, které působí na katastru jednotlivých obcí HSO Západní Českolipsko jsou zakládány s různými právními formami. Jedna z možných právních forem, a to obecně prospěšná společnost (o.p.s.), nebyla NNO zvolena, přestože je například s občanským sdružením rovnocennou právní formou. Důvodem tohoto rozhodnutí zakladatelů v minulosti byla bezpochyby povinnost zapsat tuto společnost do zvláštního oddílu obchodního rejstříku a povinnost vést podvojné účetnictví. V současné době mají všechny právnické osoby, a to i neziskové organizace, povinnost vést účetnictví a nemohou již vést pouze daňovou evidenci. Sledované obce v HSO Západní Českolipsko rozhodují o poskytnutí finančních prostředků neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru na základě schválení v obecním zastupitelstvu a v souvislosti s výší svého obecního rozpočtu na jednotlivé kalendářní roky. V letech 2000–2004 poskytly obce největší finanční prostředky na kulturu, sport a volný čas a dále pak na náboženství a církve. Protože na jejich katastru je registrován nízký počet NNO se zaměřením na zdravotnické a sociální služby, odpovídají poskytnuté finanční prostředky této situaci, tj. obce neposkytly do této oblasti žádné finanční prostředky.


149

4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA 4.1 Silné stránky • • • • • • • • •

Velmi vysoká přírodní atraktivita území (malebný ráz krajiny), pestrost kvalitního přírodního prostředí s relativně zachovalým krajinným rázem, rozmanitost venkovských sídel a území s příznivými podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci Vysoký podíl území v oblasti zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny (celkem 75%) s potenciálem pro další rozvoj šetrných forem turistiky (agroturistika, eko-agroturistika, pěší a cykloturistika) Vhodné terény pro cykloturistiku, síť značených cyklotras, hustá síť turistických cest (Dubsko, Kokořínsko) Velké množství nemovitých kulturních památek, existence památkových rezervací (3) a památkových zón (5) Relativně kvalitní páteřní síť silnic I. třídy mezinárodního významu, příznivé napojení části HSO na nadregionální dopravní tahy (silniční i železniční) Významné bohatství nerostných surovin celorepublikového významu a nadregionálního významu: kvalitní sklářské a slévárenské písky, stavební kámen, zdroje pitné vody nadregionálního významu (CHOPAV Severočeská křída) Silně proexportně orientované odvětví sklářského průmyslu v části území, dostupnost výrobních faktorů (zejména kvalifikované pracovní síly), tradice odvětví a zaměření na produkty s vyšší přidanou hodnotou, vysoká inovační kapacita Populační růst (event. stagnace) od roku 1991 ve všech obcích Velký počet obcí zapojených do systému odpadového hospodářství (EKO-KOM)

4.2 Slabé stránky • • • • • • • • •

Vysoká míra krátkodobé i dlouhodobé nezaměstnanosti, rostoucí počet příjemců dávek sociální péče, pokles počtu pracovních příležitostí Existence početné cílové skupiny sociálně slabšího obyvatelstva (důchodci, nezaměstnaní, soukromí zemědělci…) ve většině menších obcí Rozdrobená sídelní struktura, velké množství malých sídel (částí obcí), nesouvislá zástavba, nízká hustota osídlení přinášející vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování dopravní a technické infrastruktury Malá dostupnost bydlení, vysoké stáří a podprůměrná kvalita bytového fondu a nízká kvalita občanské vybavenosti či služeb ve většině obcí a sídel Vysoká dopravní zátěž na silnicích I. třídy, včetně zvýšeného průjezdu nákladní dopravy obcemi (např. Kamenický Šenov, Chotovice, Dubá) Problematická dopravní obslužnost menších obcí a některých sídel především v SO a NE a vysoké náklady na udržení dopravní obslužnosti díky velmi řídkému osídlení (především Dubsko) Nevyhovující stav technické a dopravní infrastruktury v celém řešeném území (chybí kanalizace a ČOV, špatná kvalita komunikací nižších tříd); vysoký podíl vytápění pevnými palivy v celé oblasti Neexistence zdravotních služeb v 80 % obcí, velmi špatná dostupnost akutní lůžkové péče a dalších zdravotních služeb z jižní části oblasti Negativní ovlivňování přírody a krajiny a ŽP těžbou (těžba kamene, sklářských písků a štěrkopísků, hlučnost, prašnost, doprava)


• • • • • •

150

Místně vysoký podíl nevyužívané zemědělské půdy, kapacitně i druhově nedostatečné provozy živočišné výroby, mající vliv na intenzitu využívání travních ploch s negativním dopadem na stav krajiny Zánik podnikatelských subjektů, převážně v tradičních odvětvích (zemědělství, textilní průmysl) Problematická využitelnost stávající ÚPD u většiny obcí při řízení územního rozvoje s ohledem na současné požadavky legislativy, vývoj v území a nový stavební zákon, schválený územní plán pro celé území obce má pouze 8 obcí z 25 obcí Velmi nízká intenzita bytové výstavby v celé oblasti (chybějící zainvestování technickými sítěmi a majetkoprávní problémy u plánované bytové výstavby ve většině obcí) Nedostatečná turistická infrastruktura, malá nabídka ubytovacích kapacit a nízká kvalita služeb v odvětví cestovního ruchu Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v samosprávách obcí (přetíženost starostů) a nedostatek financí na rozvoj obcí

4.3 Příležitosti • •

• • •

• • • • • • • • • •

Realizace a rozšíření mezinárodní spolupráce, vč. využití programů EU na zlepšení možností financování rozvojových projektů (technická a dopravní infrastruktura, kultura, sport, životní prostředí…) Místní možnosti pro rozvoj ekologicky orientovaného zemědělství směřující k zachování krajinných funkcí, a pro využívání alternativních a netradičních způsobů využívání pozemků ZPF (pěstování biomasy hlavně pro energetické účely zejména na pozemcích LFA a dlouhodobě ladem ležící půdě) Existence kapacity mysliveckých organizací, vhodné pro realizaci obnovy krajiny (zakládání remízů pro zvyšování stavů drobné zvěře) Rozvoj cestovního ruchu (agroturistiky a eko-agroturistiky) a navazujících služeb s pozitivním dopadem na zhodnocení nemovitostí, rozvoj celého území a péči o krajinu a vznik nových pracovních příležitostí; využití soukromých a obecních objektů pro navýšení ubytovacích kapacit Využití chráněných území (CHKO České středohoří, CHKO Kokořínsko), a přírodních atraktivit, např. okolí řeky Ploučnice a přírodního útvaru „Varhany“, významných vodní děl (Novozámecký rybník, soustava Holanských rybníků) pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu; realizace připravované cyklostezky Česká Lípa - Kamenický Šenov a cyklostezky podél Ploučnice jako základ pro rozvoj turistiky v regionálním kontextu Sdružování drobných firem do výhodnější strategické skupiny Sklářského klastru, spolupráce klastru s Technickou univerzitou v Liberci, např. v oblasti designu, řešení otázek logistického řízení, jakosti, vzdělávání v oblasti transferu technologií apod. Zvýšení vzdělanostního potenciálu může přilákat investory do dosud nevyužitých průmyslových zón Podpora MSP pro oblast trh (legislativa, dotace pracovních míst pro absolventy apod.). Zlepšení dopravní obslužnosti koordinované krajem, zvýšení dostupnosti zdravotních služeb, kultury, sportu Možnost rozvoje volného trhu s byty, využití objektů „druhého bydlení“ Postupné zlepšování čistoty vod likvidací splaškových a průmyslových vod na ČOV Podpora kraje a státu při zřizování sběrných dvorů, vyplývající z cílů POH kraje; zpracování koncepce nakládání s odpady v rekreačních oblastech Zavedení monitorovacího systému starých ekologických zátěží Evropská, státní a krajská finanční podpora pro zavádění moderních technologií pro využívání alternativních zdrojů energie Rozvoj domácí ošetřovatelské péče


151

4.4 Hrozby • • • • • •

• • • • • •

Zánik stávajících a nedostatek finančních zdrojů na vznik a rozvoj nových ekonomických subjektů s dopadem na místní zaměstnanost; prohlubování ekonomického úpadku venkovského prostoru Narušení krajinného rázu stagnací a útlumem podnikatelských aktivit v zemědělství i v souvislosti se zemědělskou politikou EU, s negativním dopadem na stav krajiny i na předměty zvláštní i obecné ochrany přírody Stárnutí populace, migrační úbytek v důsledku nedostatku pracovních příležitostí, nedostatečné nabídky služeb (občanské vybavenosti) a špatné dopravní obslužnosti Nárůst sociálně rizikových a vyloučených skupin obyvatel Silná závislost na proexportně sklářském průmyslu (v SZ části HSO) s vysokou citlivostí na apreciaci kurzu české měny; riziko recese celého odvětví s dopadem na zaměstnanost Střety vyššího zatížení dopravní infrastruktury (zvýšení podílu tranzitní dopravy do SRN, vč. nákladní po přijetí Schengenského protokolu a otevření hranic) se zájmy cestovního ruchu, turistiky a ochrany přírody a krajiny; zhoršení kvality dopravy v důsledku narůstající zanedbaností silniční sítě Nedostatek financí prohloubí zaostávání technické a dopravní infrastruktury a dalších oblastí (ubytovací kapacity a doplňkové služby v cestovní ruchu – riziko přesunu části turistů a návštěvníků do jiných regionů ) Neexistence ÚPD a rozvojové dokumentace u části obcí s dopadem na nekoordinovaný rozvoj území, rozmach neřízené zástavby, nerespektování principů udržitelného rozvoje, narušení krajiny a životního prostředí nevhodnými aktivitami (rozšiřování těžby nerostných surovin…) Neřešení problematiky starých ekologických zátěží (odstraňování důsledků těžebních činností, skládky aj.); Vysoké riziko lokálních záplav (povodí Ploučnice) Nadměrná administrativní složitost získávání dotací a podpor (nejen z EU), nedostatek odborníků pro přípravu projektů, nedostatečný přísun finančních prostředků pro jejich realizaci Možné existenční ohrožení malých lékáren


152

5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO HSO Západní Českolipsko leží v periferní poloze na západní hranici Libereckého kraje. Oblast na jihu sousedí se Středočeským krajem a na západě s Ústeckým krajem. Oblastí prochází silnice I. třídy I/13 Děčín - Nový Bor - Liberec a silnice I/9 Praha - Dubá - Jestřebí - Nový Bor - Svor - Rumburk (SRN). Obě silnice jsou dopravními tahy celostátního významu a vedlejšími nadregionálními osami, silnice I/9 tvoří severojižní osu Českolipska. Na jihu prochází HSO silnice I. třídy I/38 Jestřebí - Mladá Boleslav - Znojmo a zhruba střed oblasti protíná silnice I. třídy I/15 (Česká Lípa) - Zahrádky - Litoměřice. Nevýhodou jižní části oblasti je značná vzdálenost od významných center osídlení (Česká Lípa, Mladá Boleslav). Oblast má venkovský charakter a z hlediska prostorových vztahů by ji bylo možno rozdělit na několik celků s různými vazbami k okolní sídelní síti. I přes značnou rozlohu v ní leží pouze tři centra subregionálního významu – města Kamenický Šenov, Dubá a Žandov. K danému tématu blíže viz schéma struktury osídlení, převzaté z konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj.

Vazby mezi obcemi v rámci hospodářsky slabé oblasti se odvíjejí především na bázi dojížďky za prací a do škol, v menší míře je ovlivňují i dojížďka za službami a na úřady a instituce. Z center uvnitř HSO Západní Českolipsko má největší „nasávací“ schopnost město Kamenický Šenov (1 383 pracovních příležitostí dle SLDB 2001). Ostatní obce již lákaly mnohem méně pracovních


153

sil (Dubá 490 a Žandov 455). V dojížďce do zaměstnání měly aktivní saldo dojížďky obce Bělá a Příkrý. V dojížďce do škol měly všechny obce pasivní saldo dojížďky. Nejčastějším cílem vyjížďky za prací z HSO Západní Českolipsko je město Česká Lípa s dostatečnou a diferencovanou nabídkou pracovních příležitostí. Z jižní části oblasti směřuje nejvýznamnější přepravní proud do Doks. Z Kamenického Šenova a Skalice u České Lípy vyjíždělo nejvíce obyvatel za prací do Nového Boru. Uvnitř oblasti dojíždí nejvíce obyvatel do Kamenického Šenova v severní části, do Žandova ve střední části a do Dubé v jižní části oblasti. Z obcí nejblíže hranici kraje vyjíždí poměrně významné množství obyvatel do České Kamenice, Štětí a Úštěku v Ústeckém kraji. Ze vzdálených cílů dojížďky se nejvýznamněji uplatňuje hlavní město Praha. Do Liberce nebyla zaznamenána žádná dojížďka. V dojížďce do škol hraje opět nejvýznamnější roli Česká Lípa, na severu pak Nový Bor a na jihu Doksy. Z vnitrooblastních cílů směřují nejvýznamnější přepravní proudy do Dubé, Kamenického Šenova, Horní Police a Kravař. Koncentrace úřadů, institucí, obchodů a služeb posiluje silnou vazbu severní části oblasti na Českou Lípu. Dopravně je celá HSO vázána na silnici I. třídy I/9 Praha - Dubá - Jestřebí - Nový Bor - Svor Rumburk (SRN), která protíná jižní část oblasti a pro střední a severní část oblasti tvoří pomyslnou východní hranici. Severní část HSO je vázána na silnici I/13 Děčín - Nový Bor - Liberec – Habartice a střední na silnici I/15 (Česká Lípa) - Zahrádky - Litoměřice.


154

6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO V rámci této kapitoly jsou stručně popsány společné okruhy problémů obcí v HSO Západní Českolipsko a svou povahou patří mezi nejzávažnější. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů v 3. kapitole.

6.1 Rozdrobenost sídelní struktury Území hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko má celkovou výměru 360,3 km2 a žije zde 17 253 obyvatel. Hustota zalidnění je pouze 48 obyv./km2 a je tak výrazně nižší než průměr Libereckého kraje (135 obyv./km2). Důvodem nízké hustoty zalidnění je velmi výrazně venkovský charakter oblasti. Z 25 obcí má pouze Kamenický Šenov téměř 4 000 obyvatel a další 3 obce (Dubá, Žandov a Skalice) mezi 1 000 a 2 000 obyvatel. Jih a jihozápad oblasti navíc tvoří velmi slabě zalidněné Kokořínsko. Negativním faktorem v HSO Západní Českolipsko, související s nízkou hustotou osídlení, je také rozdrobená sídelní struktura. V tomto regionu se nachází velké množství malých sídel (částí jednotlivých obcí) a zástavba v jednotlivých obcích je nesouvislá. Některá sídla jsou převážně rekreačního charakteru, mají minimum trvale bydlících obyvatel (např. obec Blatce měla v r.2004 pouze 59 trvale bydlících obyvatel!). Řídké osídlení s sebou přináší výrazně vyšší finanční náročnost na budování, správu a provoz dopravní a technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti, občanské vybavenosti atd. Území HSO Západní Českolipsko je velmi nesourodé; lze je podle fyzicko-geografických i sociálně-ekonomických charakteristik rozčlenit na 3 menší územní celky – Jih (centrem je Dubá), Západ (Žandov) a Sever (Kamenický Šenov). Většina závažných problémů je pro všechny společná (nezaměstnanost, nedostatek pracovních příležitostí, zastaralá a nedostatečná technická a sociální infrastruktura), některé problémy jsou však specifické (např. sklářský průmysl je soustředěn pouze v severní části HSO.

6.2 Doprava Společným rysem HSO jsou problémy v oblasti dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti. Železniční doprava je řešena celostátními železničními tratěmi č.080 Bakov nad Jizerou – Jedlová (prochází územím HSO severojižním směrem přes obce Jestřebí, Provodín, Skalici u České Lípy) a č.081 Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa (vede západovýchodním směrem přes obce v HSO Žandov, Horní Polici, Stružnici). Relativně velká část území HSO (Dubsko) není obsluhována železniční dopravou, neprochází tudy žádná železniční trať. Složitější je situace v silniční dopravě, přestože je území HSO Západní Českolipsko z dopravního hlediska dostatečně obsluhováno stávající relativně hustou silniční sítí. Základními dopravními tahy převádějícími převážnou část dopravy jsou silnice I. třídy I/13 Děčín - Nový Bor - Liberec a silnice I/9 Praha - Dubá - Jestřebí - Nový Bor - Svor - Rumburk (SRN). Silnice I/9 tvoří severojižní dopravní osu Českolipska, po níž vede relativně silně zatížená trasa mezinárodní kamionové přepravy z hraničního přechodu v Rumburku. Silnice I/13 tvoří západovýchodní tangentu spojující Ústí nad Labem a Liberec. Okrajově do HSO zasahuje významná silnice I. třídy I/38 Jestřebí - Mladá Boleslav - Kolín - Jihlava Znojmo, která společně se silnicí I/9 zprostředkovává mezinárodní dopravní vazby, zejména v nákladní dopravě SRN - ČR - Rakousko. Silnice I. třídy I/15 spojuje (v úseku od Zahrádek) Českou Lípu s Litoměřicemi. Nejzatíženější úsek silnic I. třídy je od křižovatky Jestřebí po Nový Bor (obce Jestřebí, Chotovice) a průjezd I/13 Kamenickým Šenovem. Zbytek území je obsluhován sítí silnic II. a III. třídy a místních komunikací, které jsou hodnoceny převážně v kategoriích špatné, nevyhovující až havarijní. Havarijní stav vozovek je zejména na úsecích


155

silnic III. třídy (např. III/27325,III/2701,III/2702,III/2602,III/2603,III/25923,III/2634 a mnoho dalších). Globálně lze konstatovat,že stav vozovek v jižní části území HSO (Dubsko) je horší. Problematická je rovněž dopravní obslužnost; obecně počty spojů v pracovních dnech pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol, o sobotách a nedělích je však autobusové spojení velmi omezené a do některých obcí a sídel není vůbec (např.Blatce, Luka, Ždírec). Obyvatelé jsou tak nuceni ve zvýšené míře použít individuální automobilovou dopravu. Je to důsledek ekonomických vlivů (řídká zástavba a hustota zalidnění má dopad na a nízkou intenzitu využití spojů).

6.3 Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatel v HSO Západní Českolipsko není příznivá. Počet a podíl obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce Západního Českolipska ukazuje velké zastoupení obyvatel se základním vzděláním (průměrně 31,7%) a obyvatel se středním vzděláním bez maturity (více než 45%), oproti tomu vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má ve všech případech (kromě obce Blatce) méně než 5% obyvatel. Za nejvýznamnější obec z hlediska vzdělávání v HSO Západní Českolipsko lze označit Kamenický Šenov, kde sídlí kromě MŠ a ZŠ i střední umělecko-průmyslová škola sklářská. Vzdělanostní struktura obyvatel je důležitým ukazatelem pro další rozvoj celé oblasti především z hlediska uplatnění obyvatel na pracovním trhu, zároveň může to být i dílčí faktor pro rozhodování potenciálních investorů o vstupu do oblasti Západního Českolipska. Pro další rozvoj HSO Západní Českolipsko bude nutné vzdělanostní strukturu obyvatel podporovat směrem k většímu zastoupení obyvatel s vyšším či vysokoškolským vzděláním např. nabídkou odpovídajících pracovních příležitostí v oblasti. Dalším problémem nebo hrozbou v oblasti vzdělávání v HSO Západní Českolipsko je snižování počtu školních a předškolních zařízení, které může v budoucnu způsobit, s ohledem na současný populační růst, problémy při umístění dětí a může se také podílet na dalším vylidňování venkova.

6.4 Nezaměstnanost Společným problémem celé oblasti HSO Západní Českolipsko je vysoká míra krátkodobé i dlouhodobé nezaměstnanosti, rostoucí počet příjemců dávek státní sociální podpory, pokles počtu pracovních příležitostí, velký počet žadatelů o práci a extrémní růst nezaměstnanosti v některých venkovských obcích HSO. Míra nezaměstnanosti se ke konci března 2006 pohybovala od 7,6% v obci Nový Oldřichov do 32,2% !!! v obci Ždírec. Celkem v deseti obcích byla míra nezaměstnanosti vyšší než 15% a ve čtyřech obcích byla nezaměstnanost vyšší než 20 % (kromě Ždírce ještě Tachov – 30,8%, Luka – 28.8% a Blatce – 22,2%). Nízká nabídka pracovních příležitostí v těchto zemědělsky orientovaných venkovských oblastech společně se špatnou dopravní obslužností neskýtá do budoucna naději na významné zlepšení. Jednou z mála možností je rozvoj cestovního ruchu orientovaný na cykloturistiku, eko- a agroturistiku a rekreaci rodin s dětmi (Kokořínsko, Holanské rybníky aj.).

6.5 Cestovní ruch Oblast Západního Českolipska nabízí velmi dobré podmínky pro rozvoj turistiky a rekreace, Potenciál rozvoje cestovního ruchu však není adekvátně rozvinut v důsledku nedostatečné turistické infrastruktury, malé nabídky ubytovacích kapacit a nízké kvality služeb. Na řešeném území se dochoval unikátní přírodní prostor. Jedná se převážně o romantickou krajinu s množstvím lesů, pahorkatin, místy s vrchovinným charakterem. Krajinu, kromě četných kopců Českého středohoří ozvláštňují pískovcové (Kokořínsko) či čedičové útvary (známá je např. „Panská skála“ u Kamenického Šenova), vodní plochy i venkovská lidová architektura. V celé oblasti jsou dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku a Holanské rybníky a řeka Ploučnice jsou využívány také pro turistiku vodní. Oblast HSO má z hlediska cestovního ruchu přímou vazbu na oblast Máchova kraje (hrad Bezděz, Máchovo jezero, Doksy).


156

7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI ZÁPADNÍ ČESKOLIPSKO V rámci této kapitoly jsou stručně popsány takové okruhy problémů, které jsou společné pouze pro některé obce HSO Západní Českolipsko, ale svou povahou přesto patří mezi nejzávažnější problémy tohoto regionu. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů ve 3.kapitole.

7.1 Technická infrastruktura Technickou infrastrukturu není možno hodnotit s ohledem na rozlohu celého území za HSO Západní Českolipsko jako celek, ale je nutné na ni pohlížet z hlediska jednotlivých obcí. Nejhorší je situace ve vodním hospodářství. Likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území nedostatečná, napojeno je pouze 41% trvale obydlených bytů. Veřejná splašková kanalizace s ukončením na ČOV je pouze v místních částech (MČ) Blíževedly dále v Dubé, Vrchovanech, Žandově a v Tachově. Obecní ČOV mají Holany a Kravaře, v Prysku má ČOV Preciosa (MČ Vesnička). Město Kamenický Šenov má jednotnou kanalizaci se zaústěním do ČOV v České Kamenici (dolní část obce). V ostatních obcích veřejná kanalizace není, odpadní jímky jsou vyváženy na ČOV Dubá, ČOV Česká Lípa, ČOV Staré Splavy, popř. ČOV Nový Bor. V řešeném území HSO řada objektů vypouští splaškové vody přímo do místní vodoteče bez jakéhokoliv předčištění. Tento stav je zcela nevyhovující. Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který zásobuje cca 82 % trvale bydlících obyvatel, ale není rozveden především v menších sídlech a oddělených částech obcí. Dle vyjádření zástupců obcí je v relativně dobrém stavu. V Kamenickém Šenově, v Lukách a ve Stružnici je nutná jeho rekonstrukce. Většina obcí HSO Západního Českolipska není plynofikována. Z důvodu roztroušené řídké zástavby, nízké hustoty osídlení a absence větších odběratelů se rozšiřování plynofikace nedá očekávat. Převážná část bytů je stále vytápěna uhlím (53% z celkového počtu trvale obydlených bytů), což má nezanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší, zejména v kotlinách a hůře větratelných lokalitách. Problémem je i příjem signálu mobilních operátorů; v některých lokalitách je slabý nebo zcela chybí (závisí na konfiguraci terénu). Nízké je i pokrytí území veřejně přístupným internetem.

7.2 Ekonomická základna Hospodářsky slabou oblast Západního Českolipska lze z hlediska ekonomické struktury hodnotit jako velmi heterogenní. Člení se na tři oblasti: 1. Průmyslovou oblast nacházející se v prostoru mezi Českou Kamenicí a Českou Lípou (zahrnuje obce Kamenický Šenov, Nový Oldřichov, Volfartice, Stružnice, Žandov až Provodín) s převažujícím sklářstvím a strojírenstvím,popř. těžbou surovin. (V této oblasti by měla být jednou z hlavních priorit podpora seskupení odvětví, tzv. klastrů, především o odvětví sklářského a potenciálně strojírenského průmyslu, či v oblasti poskytování služeb). 2. Oblast potenciálního rozvoje cestovního ruchu Jedná se o oblast na západě ohraničenou obcí Kravaře, dále např. Stvolínky, Blíževedly, Holany s fenoménem zajímavé krajiny, přírodních krás a historických památek v údolí Robečského potoka a Stvolínské nivy. V oblasti je celá řada historických pamětihodností (zámek ve Stvolínkách a v Zahrádkách, roubené domky ve skalách kolem Robečského potoka a další památky vesnické architektury), naučné stezky… Perspektivou oblasti je podnikání v oblasti cestovního ruchu a volnočasových aktivit. 3. Oblast již existujícího turistického ruchu tvoří obce v pásu mezi městy Úštěk a Doksy v CHKO České středohoří a Kokořínsko (Tuhaň, Dubá, Luka…). V těchto obcích lze


157

doporučit zaměření podnikatelských aktivit směrem na ekoturistiku. Jedná se o formu cestovního ruchu zaměřenou na poznávání přírody, která je orientovaná na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí bez narušení samotným cestovním ruchem. Zemědělství lze charakterizovat místně vysokým podílem nevyužívané zemědělské půdy (30%), vysokým podílem „méně hodnotných“ zemědělských pozemků (40%) a vysokým podílem ploch (75%) zájmů zvláštní ochrany přírody s nutností vyšších vstupů při údržbě krajiny. Provozy živočišné výroby jsou kapacitně i druhově nedostatečné a mají negativní vliv na intenzitu využívání travních ploch a dopad na stav krajiny. Celé odvětví je poznamenáno zánikem celé řady podnikatelských subjektů v průběhu 90.let minulého století.

7.3 Těžba nerostných surovin a staré ekologické zátěže V řešeném území se nachází velké zásoby stavebního kamene (Tachov, Chlum), sklářských a slévárenských písků (výhradní ložisko Provodín, Srní). Ložiska sklářských a slévárenských písků na území HSO Západní Českolipsko mají celorepublikový význam. Nejvýznamnější ložiska jsou soustředěna v okolí obcí Provodín a Jestřebí. Původně byla těžba soustředěna na ložisku Provodín, nyní se přesunula na ložisko Srní 2. Jako surovinová rezerva zde slouží ložisko Srní - Okřešice, které je největší v ČR se zásobami přes 100 mil.t sklářských a přes 130 mil.t slévárenských písků. Ložiska se těží povrchově jámovými lomy, což vyvolává střety se zájmy ochrany podzemních vod a přírody a velké zábory půdy. V HSO jsou těžena 3 výhradní ložiska stavebního kamene (čedič, znělec, melafyr) pro výrobu drceného kameniva – Tachov, Újezd u České Lípy (Chlum), Žandov. Těžba probíhá v povrchových stěnových, místy zahloubených lomech. Surovina je využívána jako kamenivo do betonů, stavbu silnic, kolejová lože a další účely. Životnost ložiska Tachov se blíží ke svému konci, u ložiska Chlum se předpokládá dlouhá životnost (cca 100 let). Kvalita a objemy výroby z těžených surovin mají nadregionální význam a zásobují přilehlé části sousedních krajů. Ložisko stavebního kamene Janovice u Kravař má poněkud odlišné postavení a to z důvodu méně obvyklých fyzikálně mechanických vlastností těženého nefelinického bazanitu (odlučuje se v pravidelných pravoúhlých tvarech, v minulosti byl štípán a používán při zdění i dláždění). Doposud se však nepodařilo dořešit střety zájmů na ložisku a není proto ani chráněno vyhlášením CHLÚ. Obdobný stav střetů zájmů je i na ložiscích Prácheň-Česká Skála, Janovice-Heřmanice, Slunečná-Kameník. Zde však nelze očekávat uvolnění k těžbě pro zásadní střety, z nichž nejfrekventovanější jsou umístění v rekreační oblasti, nebezpečí sesuvů v důsledku střelných prací, zásadní zásah do krajiny atd. Celé řešené území náleží do CHOPAV Severočeská křída, jejíž vysoký význam stále svou vahou zásadním způsobem ovlivňuje využívání surovinových zdrojů oblasti V regionu Západní Českolipsko bylo specifikováno několik oblastí s výskytem starých ekologických zátěží, které se nacházejí v různém stupni procesu rekultivace. Dle informací z POH LBC kraje se jedna z ekologických zátěží nachází v Práchni u Kamenického Šenova. Firma Doležal-NB s.r.o zde má záměr vybudovat recyklační linku, která bude likvidovat kromě jiného i již navezený skládkový materiál, čímž by docházelo k postupné rekultivaci skládky. Skládka v obci Kozly byla již úspěšně rekultivována. Další skládka se nachází v obci Žandov. Tato skládka je uzavřena, k odkládání zde dochází jen ve výjimečných případech. Jedním ze závažných problémů vyskytujícím se na Českolipsku je nelegální dovoz a skládkování odpadů ze sousední SRN. Na Českolipsku tím byla postižena Sosnová. Celkem zde bylo zjištěno uložení přibližně 2,5 tisíce tun nelegálního odpadu.


158

7.4 Ostatní lokální a specifické problémy Ve většině obcí a sídel, zejména venkovského charakteru je malá dostupnost bydlení (nízká intenzita bytové výstavby), vysoké stáří a podprůměrná kvalita bytového fondu a nízká kvalita občanské vybavenosti a služeb. V 80% obcí nejsou žádné zdravotní služby, z jižní části oblasti je rovněž velmi špatná dostupnost akutní lůžkové péče a dalších zdravotních služeb. Nízký je i počet zařízení sociální péče a služeb. Pouze 8 obcí z celkových 25 v celé HSO má schválený územní plán pro celé území obce; stávající ÚPD je při řízení územního rozvoje s ohledem na současné požadavky legislativy, vývoj v území a účinnost nového stavebního zákona od 1.1.2007 problematicky využitelná. Obecní samosprávy rovněž trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil (přetíženost starostů) a chronickým nedostatkem financí na rozvoj obcí.


159

PŘÍLOHA č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY Struktura analytické části 1. Úvod, údaje o zadání projektu, podklady 2. Vymezení a základní charakteristika HSO - společný profil HSO (vybrané hlavní identifikátory porovnat s údaji za celý Liberecký kraj) 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů (včetně vývojových trendů, identifikátory) A – ekonomika B – společnost C – prostředí D – správa věcí veřejných 4. Globální SWOT analýzy HSO (expertní stanovení priorit). U silných a slabých stránek bude vždy odkaz na analytickou část daného jevu. 5. Prostorové a funkční vztahy HSO 6. Společné a širší problémy HSO 7. Lokální a specifické problémy obcí v HSO

Přehled navržených indikátorů pro kapitolu 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů Pilíř A – EKONOMIKA A.1 Hospodářský rozvoj

Sledované indikátory: 5 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví (počet, %) - možno doplnit koeficientem LQ Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle kategorií počtu zaměstnanců (počet, %) Podíl zaměstnanců malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců) ku celkovému počtu zaměstnanců podle sektorů (%) Počet a rozloha brownfields Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů (%) A.2 Veřejná ekonomika

Sledované indikátory: 9 Daňové příjmy (Kč) Nedaňové příjmy (Kč) Kapitálové příjmy (Kč) Přijaté dotace (Kč) Běžné výdaje (Kč) Kapitálové výdaje (Kč) Financování (Kč) Úhrn aktiv/pasiv (Kč) Obligatorní výdaje (Kč)


A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy

Sledované indikátory: 15 Počet hraničních přechodů (počet) Zastávka dálkové autobusové linky (ano-ne) Zastávka autobusové linky místního významu (ano - ne) Stanice (zastávka) vlaků (ano - ne) Počet spojů veřejné autobusové a vlakové dopravy (spoje/den) Délka a hustota sítě státních silnic (km, km/km2) Délka obecních komunikací (km, km/km2) Intenzita silniční dopravy (počet vozů/den) Nehodová místa (úseky) Počet obyvatel vyjíždějících do zaměstnání (počet) Počet obyvatel vyjíždějících do škol (počet) Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec celkem (počet) Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec podle doby cesty (počet) Podíl vyjíždějících obyvatel z celkového počtu obyvatel (%) Cyklotrasy vedoucí HSO (kategorie, výčet) A.4 Technická infrastruktura

Sledované indikátory: 8 Veřejný vodovod (počet a podíl bytů připojených na veřejný vodovod) Kanalizace bez napojení na ČOV (počet a podíl bytů připojených na veřejnou kanalizaci) Kanalizace s napojením na ČOV (počet a podíl bytů připojených na veřejnou kanalizaci) Plynofikace (počet a podíl bytů připojených na plyn) Počet a podíl bytů s ústředním topením Obnovitelné zdroje energie (počet zařízení) Pokrytí území telefonním signálem (% území) Veřejný internet v obcích (lokalizace, počet stanic) A.5 Cestovní ruch

Sledované indikátory: 6 Ubytovací zařízení (počet, výčet) Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií (počet) Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu (počet) Sdružení na podporu cestovního ruchu (ano-ne) Turistické informační centrum (ano-ne) Incomingová cestovní kancelář (ano-ne) Pilíř B – SPOLEČNOST B.1 Obyvatelstvo

Sledované indikátory: 14 počet obyvatel celkem (počet) meziroční změna počtu obyvatel (počet, %) živě narození celkem (počet)

160


161

zemřelí celkem (počet) přirozený přírůstek celkem (počet, ‰) přistěhovalí celkem (počet) vystěhovalí celkem (počet) saldo migrace celkem (počet, ‰) celkový přírůstek (počet, ‰) průměrný věk obyvatelstva (rok) počet a podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let celkem (počet, %) počet a podíl obyvatel ve věku 15 - 59 let - celkem (počet, %) počet a podíl obyvatel ve věku 60 let a více celkem (počet, %) index stáří B.2 Školství a vzdělávání

Sledované indikátory: 4 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení (počet) Počet žáků na 1 pedagoga v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních podle typu zařízení (počet) Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání (počet, %) Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařazení (počet) B.3 Zdravotnictví

Sledované indikátory: 5 Počet zdravotnických zařízení podle typu zařízení (počet) Počet lékařů podle typu zdravotnických zařízení (počet) Počet lůžek podle typu zdravotnických zařízení (počet) Počet obyvatel na jednoho lékaře (počet) Vzdálenost (časová dostupnost) k nejbližší nemocnici (km, min) B.4 Sociální oblast

Sledované indikátory: 5 Domov důchodců (výčet a počet míst) Dětský domov (výčet a počet míst) Ústav sociální péče (výčet a počet míst) Dům s pečovatelskou službou (výčet a počet míst) Ostatní zařízení a služby sociální péče (výčet a počet míst) B.5 Kultura a památková péče

Sledované indikátory: 5 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu (výčet) Počet kulturních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) Pravidelné a nepravidelné kulturní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu) Památková rezervace (ano - ne) Památková zóna (ano - ne)


162

B.6 Sport a tělovýchova

Sledované indikátory: 2 Počet sportovních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) Pravidelné a nepravidelné sportovní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu) B.7 Bydlení a bytový fond

Sledované indikátory: 12 počet domů celkem (počet) počet rodinných domů (počet) počet trvale obydlených domů (počet) počet neobydlených domů (počet) počet bytů celkem (počet) počet bytů trvale obydlených (počet) počet neobydlených bytů (počet) trvale obydlené byty podle období výstavby (počet, %) průměrné stáří domů (rok) počet trvale obydlených bytů podle energie použité k vytápění (počet, %) počet trvale obydlených bytů podle kategorií kvality (počet, %) počet dokončených bytů (počet) B.8 Trh práce a zaměstnanost

Sledované indikátory: 9 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví (počet, %) Míra zaměstnanosti celková, mužů, žen, starších nad 55 let (%) Počet žadatelů o práci (počet) – na úrovni obec Volná pracovní místa (počet) na úrovni okres Počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo (počet) Míra nezaměstnanosti (%) Dlouhodobá míra nezaměstnanosti (%) Sezónní nezaměstnanost – slovní komentář Počet pracovních příležitostí po obcích Pilíř C – PROSTŘEDÍ C.1 Základní fyzicko-geografické charakteristiky území

Sledované indikátory: 1 Bližší specifikace klimatických oblastí C.2 Ovzduší

Sledované indikátory: 1 Zdroje znečištění podle kategorií (počet dle kategorií, popř. výkon zařízení) – kromě malých zdrojů


C.3 Voda

Sledované indikátory: 0 C.4 Staré ekologické zátěže

Sledované indikátory: 1; Staré ekologické zátěže (výčet) – specifikovat pouze nejvýznamnější – z databáze C.5 Příroda a krajina

Sledované indikátory: 5 Přehled a zastoupení všech typů chráněných území na ploše hospodářsky slabé oblasti (výčet) Podíl rozlohy všech typů chráněných území na ploše hospodářsky slabé oblasti (%) Vyhodnocení území obcí dle koeficientu ekologické stability Výčet prvků ÚSES s dosud nedostatečnými plošnými parametry (výčet) Přehled registrovaných VKP (výčet) C.6 Suroviny a odpady

Sledované indikátory: 7 Chráněné ložiskové území (ano – ne) Typ suroviny (výčet) Dobývací prostor (ano – ne) Kapacita dobývacího prostoru Produkce komunálních odpadů na obyvatele (kg na obyvatele/rok) Skládka komunálního odpadu (ano - ne) Množství separovaného sběru podle druhu odpadu (kg na obyvatele/rok) C.7 Environmentální řízení území, informovanost, environmentální vzdělání, osvěta

Sledované indikátory: 4 Teoretické vymezení problému úrovně území (Komentář) Počet subjektů se zaměřením na EVVO (počet) Počet akcí se zaměřením na EVVO (počet) Střediska EVVO (výčet) C.8 Zemědělství a lesní hospodářství

Sledované indikátory: 12 Zornění zemědělské půdy (%) Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%) Podíl neobdělávané zemědělské půdy z celkové plochy zemědělské půdy (%) Známé údaje o pěstování a zpracovávání biomasy pro energetické účely Struktura pozemků – land use (ha, %) Struktura pozemků ZPF dle tříd ochrany (m2, %) Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech Lesnatost (%) Struktura zemědělských subjektů Struktura subjektů lesního hospodářství

163


164

Struktura subjektů v rybářství a rybníkářství Hlavní pěstované plodiny (výčet) C.9 Financování ochrany a tvorby životního prostředí

Sledované indikátory: 1 Získané dotace na ochranu a tvorbu životního prostředí podle jednotlivých složek životního prostředí (výčet, Kč, % z celkových nákladů) Budou uvedeny pouze v případě, dodá-li je KÚLK, MŽP, SFŽP Pilíř D - SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH D.1 Management udržitelného rozvoje

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář D.2 Indikátory udržitelného rozvoje

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář, event. výčet používaných indikátorů D.3 Participace veřejnosti na rozhodovacích procesech v území

Sledované indikátory: 1 Volební účast v komunálních volbách D.4 Místní Agenda 21

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář D.5 Územní plány a rozvojové dokumenty

Sledované indikátory: 2 Stav územně plánovací dokumentace a podkladů (schválený ÚPO – ano-ne) Strategie rozvoje obce či mikroregionu (ano – ne) D.6 Působnost orgánů státní správy

Sledované indikátory: 8 Příslušný pověřený obecní úřad (výčet) Příslušný finanční úřad (výčet) Příslušná matrika (výčet) Příslušný pracovní úřad (výčet) Příslušný stavební úřad (výčet) Příslušné obvodní oddělení policie ČR (výčet) Hasiči Záchranná služba


D.7 Nevládní neziskové organizace

Sledované indikátory: 4 nevládní neziskové organizace (výčet) nevládní neziskové organizace podle právní formy (počet) nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti (počet) objem vyplacených finančních prostředků nevládním neziskovým organizacím z obcí (tis.Kč)

Struktura návrhové části 1. Strategický cíl rozvoje území HSO 2. Hlavní strategické cíle v jednotlivých prioritních oblastech 3. Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření 4. Specifikace opatření, přehled vybraných aktivit (připravovaných projektů) 5. Stanovení priorit v opatřeních (specifikace vybraných opatření dle struktury návrhové části Programu rozvoje LK) a priorizace projektů podle jejich připravenosti a významu pro oblast 6. Možnosti přeshraniční spolupráce s okolními kraji a státy 7. Porovnání vybraných ukazatelů pro vymezování HSO (návrhový a současný stav)

165


166

PŘÍLOHA č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA Agentura ochrany přírody a krajiny- http://www.aopk.cz Agrární poradenské a informační centrum Libereckého kraje- http://www.apic.cz Albertina: Databáze firem (placená, pro registrované uživatele). 2004. http://www.albertina.cz/czech/index.html ANNOLK: Adresář nestátních neziskových organizací se zaměřením na ekologii. 15. 1. 2006. http://eufonie.cz/NNOLK/ ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o.: Dotazníkové šetření 2006. ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o.: Rozvojové studie venkovských mikroregionů. Mikroregion Podralsko. 2000 ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.:Analýza současného stavu mikroregionu Hrádecko Chrastavsko 2 část - strategie rozvoje. 2001 Czechinvest: Průvodce klastry (online). 5.8.2005. http://www.czechinvest.org Česká geologická služba- Geofond http://www.geofond.cz Český statistický úřad- http://www.czso.cz Český statistický úřad Krajská reprezentace Liberec: Populační analýza Libereckého kraje. 2002 Český statistický úřad Krajská reprezentace Liberec: Úroveň vzdělanosti obyvatelstva Libereckého kraje. 2001 Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2004,2005.2004,2005 http://www.czso.cz EKO-KOM a.s. http://www.ekokom.cz/ GEO Group a.s.:Analýza stavu nakládání s komunálním odpadem se zaměřením na využitelné složky komunálních odpadů včetně obalové složky. 2004 JÁČ, I., RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v Libereckém kraji. 2004 Jízdní řády http://www.idos.cz Katastr nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Krajská správa silnic LK http://www.ksslk.cz/web/ Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza podnikání - podnikatelská základna. Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza podnikání - podnikatelské prostředí. Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza situace národnostních menšin na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje – aktualizace. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Bytová výstavba v Libereckém kraji. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Cestovní ruch v České republice a Libereckém kraji 2003. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Cykloturistické mapy. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Dopravní politika Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Frýdlantsko. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Grafické vyjádření datových vazeb v oblasti "Lidské zdroje". Krajský úřad Libereckého kraje: Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce BESIP. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 – 2008. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce odpadového hospodářství na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji. 2003


167

Krajský úřad Libereckého kraje: Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Krajský zdravotní plán Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Monitoring nabídky a poptávky po bytech v Libereckém kraji. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Návrh směrů rozvoje protidrogové politiky, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a spolupráce s policejními složkami na úseku ochrany veřejného pořádku na území Libereckého kraje na období 2003-2004. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Nehodové úseky v Libereckém kraji 2003, 2004. Krajský úřad Libereckého kraje: Objektivní zatížení turistických lokalit. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Libereckého kraje, Hydroprojekt Praha. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán údržby a oprav vozovek silnic II. a III. tříd na roky 2005-2013. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Program rozvoje Libereckého kraje 2004-2006. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2004. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2005. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Průzkum podnikatelské situace v cestovním ruchu. Krajský úřad Libereckého kraje: Registr cyklotras v Libereckém kraji. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Registr hraničních přechodů v Libereckém kraji.2004, 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Rozvoj venkova. Krajský úřad Libereckého kraje: Rozvojový koncept turistických stezek v Libereckém kraji. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Statistické ukazatele za oblast školství 2003. Krajský úřad Libereckého kraje: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. tříd. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - I. etapa. 1998 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - II. etapa. 1999 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002-2006. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje– pracovní verze. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Studie požadavků na strukturu vzdělanosti lidských zdrojů v hospodářské sféře pro oblast Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Studie přeshraničních vazeb Libereckého kraje - návaznost na důležité rozvojové záměry sousedících krajů a regionů. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Studie vlivu průmyslových zón v Libereckém kraji. Krajský úřad Libereckého kraje: Surovinová politika Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC Liberecký kraj. Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC LK – koncept. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC LK- průzkumy a rozbory. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Územně energetická koncepce Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2002-2003. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Vzdělanostní struktura obyvatelstva Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Krajský úřad Libereckého kraje: Zdravotní politika Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu školství Libereckého kraje. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu zdravotnictví Libereckého kraje. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu životního prostředí Libereckého kraje.


168

Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy Krajský úřad Libereckého kraje, odbor hospodářského a regionálního rozvoje Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Krajský úřad Libereckého kraje, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu Magistrát města Liberec, odbor životního prostředí Mapové a grafické vyjádření údajů z oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje Města a obce online- http://www.obce-mesta.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí- statistiky nezaměstnanosti. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz Ministerstvo pro místní rozvoj: Společný regionální operační program České republiky na léta 2004-2006. Programový dodatek. 2005 http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/old/ 1138264724.pd-srop_-v0.11_290605.doc Ministerstvo průmyslu a obchodu: Databáze (placená, pro registrované uživatele). 2001. http://www.mpo.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Registr škol a školských zařízení. 1.9.2005. http://www.msmt.cz/oficreg/vybskolo.asp Ministerstvo vnitra: Registr občanských sdružení. 1. 6. 2005. http://www.mvcr.cz/agenda Národní síť zdravých měst ČR: Katalog neziskových organizací Libereckého kraje z oblasti životního prostředí. http://www.nszm.cz Res Perita Consulting: Studie hospodaření územních samospráv Libereckého kraje. 2005 RYDVALOVÁ, P. JÁČ, I.: Vliv průmyslových zón na rozvoj Libereckého kraje. In: Sborník konference REGIO 2003 – krajské dny regionálního rozvoje 9.-10.9.2003. 2003. RYDVALOVÁ, P., RYDVALOVÁ, R., a kol. Lokality typu brownfields a informace k rozvoji podnikání v Libereckém kraji. ARR-Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o. a Technická univerzita v Liberci. 2005. RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Analýza neprůmyslových deprimujících zón ve vazbě na HSO Libereckého kraje. In: Sborník příspěvků z mezinárodní konference Liberecké ekonomické fórum, s. 82. Technická univerzita v Liberci. 2005. RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Komparace metod pro vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. VÚTS Liberec, a.s. 2006. Ředitelství silnic a dálnic: Výsledky sčítání dopravy 1995, 2000. http://www.rsd.cz/ SAUL s.r.o.: Identifikace a hodnocení rozvojových problémů obcí a mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko. 2000 SAUL s.r.o.: Investiční záměry obcí Libereckého kraje do roku 2010. SAUL s.r.o.: Koncepce rozvoje mikroregionu Podještědí, Liberec. 2000 Silniční mapy 1:50 000 Státní fond životního prostředí http://www.sfzp.cz/cs/ Suchopýr, o. p. s.: Výroční zpráva 2004. 2004 Svazek obcí Novoborska: Strategie rozvoje Novoborska. 2002 Svazek obcí Peklo. 2/2006. http://www.sdruzenipeklo.cz/ Technická univerzita v Liberci: Vymezení venkovského prostoru Libereckého kraje. Typologie venkovského prostoru. 2003 T-plan Praha: Strategický plán pro mikroregion Sdružení obcí západu Českolipska. 2001 Úřad práce Česká Lípa. http://portal.mpsv.cz/sz/local/cl_info Úřad práce Liberec. http://portal.mpsv.cz/sz/local/lb_info Úřad práce Semily. http://portal.mpsv.cz/sz/local/sm_info Ústav technického rozvoje a informací (UTRIN), s.r.o. 2003 http://www.utrin.cz/ Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) http://www.uzis.cz/ Volební server Českého statistického úřadu. http://www.volby.cz


169

Webové stránky jednotlivých obcí- obecblatce.unas.cz, www.mestoduba.cz, www.holany.cz, www.hornipolice.cz, jestrebi-cl.web3.cz, www.kamenicky-senov.cz, www.antee.cz/novyoldrichov, obecni-urad.net/provodin, www.prysk.cz, www.skaliceuceskelipy.cz, mesta.obce.cz/struznice, obecniurad.net/stvolinky, obecni-urad.net/tuhan, obecni-urad.net/volfartice, www.zandov.cz


170

PŘÍLOHA č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT Obec: 1. Technická infrastruktura Jaký je stávající stav inženýrských sítí ve Vaší obci?

Jaké jsou záměry rozvoje inženýrských sítí ve Vaší obci?

Je k těmto záměrům zpracovaná projektová dokumentace?

ano – ne (označte správnou odpověď)

Je Vaše obec plynofikována?

Je ve Vaší obci zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie? Pokud ano, uveďte stručný počet a popis zařízení, jeho výkon a umístění.

Je ve Vaší obci veřejně přístupný internet? Pokud ano, uveďte počet stanic a jejich umístění (obecní úřad, knihovna, …)

Jak hodnotíte pokrytí území Vaší obce telefonním signálem? Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem Operátor Český Telecom Eurotel T – Mobile Oskar

Hodnocení


171

2. Management udržitelného rozvoje, Místní Agenda 21, ekologická výchova, komunitní plánování Realizuje Vaše obec nebo jiné subjekty v obci nějaké aktivity z oblasti managementu udržitelného rozvoje a sledování indikátorů udržitelného rozvoje? ano – ne (označte správnou odpověď) Máte zájem o informace z této oblasti? ano – ne (označte správnou odpověď) Je Vaše obec přihlášena k zavádění Místní Agendy 21? ano – ne (označte správnou odpověď) Subjekty se zaměřením na EVVO v obci ano – ne (označte správnou odpověď) Akce se zaměřením na EVVO v obci ano – ne (označte správnou odpověď) Je Vaše obec zapojena do komunitního plánování? ano – ne (označte správnou odpověď) Pokud ano, uveďte jakým způsobem

3. Kultura, sport Jaká kulturní a sportovní zařízení se nacházejí ve Vaší obci? Jaký je jejich stav?

Připravujete, plánujete, nebo máte již zpracované projekty pro rozvoj kulturních a sportovních zařízení nebo pro rozvoj kulturních a sportovních činností? Pokud ano, uveďte, o jaké projekty se jedná.

Jaké nejvýznamnější kulturní a sportovní akce se u Vás v obci konají?

4. Cestovní ruch Je ve Vaší obci Turistické informační centrum?

ano – ne (označte správnou odpověď)

Je nabídka ubytovacích kapacit pro zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci dostatečná ? ano – ne (označte správnou odpověď) Jaký druh ubytování postrádáte : soukromé kapacity…….. obecní kapacity……….. hotelové kapacity……... Jaké jsou možnosti navýšení jednotlivých druhů ubytovacích kapacit? Vaše návrhy: soukromé k. …………………………………………………… obecní k………………………………………………………... hotelové k……………………………………………………… jiné návrhy…………………………………………………….


172

Jaký druh turistických aktivit lze ve Vaší obci provozovat? pouze sezónní ( které roční období)……………………………….. celoroční…………………………. převažuje………………………….

Jaká opatření vyšších stupňů samosprávy byste uvítali pro podporu cestovního ruchu ve Vaší obci?

Připravujete, plánujete, nebo máte již vypracovány projekty, které by zvýšily atraktivitu Vaší obce v oblasti cestovního ruchu? Pokud ano, uveďte, o jaké projekty se jedná.

5. Bytová výstavba, územní plány Má Vaše obec připravené plochy pro bytovou výstavbu? Plánuje Vaše obec pro nejbližší období bytovou výstavbu? V jakém stupni přípravy se tato plánovaná výstavba nachází (projektová dokumentace, finanční zajištění, vhodné nemovitosti, …)

Má Vaše obec zpracovanou urbanistickou studii nebo územní plán?

Zvažujete zpracování urbanistické studie nebo územního plánu? Má Vaše obec zpracovaný jiný rozvojový dokument? (Strategický plán, Program rozvoje vesnice, …)?

Zvažujete zpracování takového dokumentu?


173

6. Zájmové spolky a NNO Uveďte jednotlivé zájmové spolky a neziskové organizace působící ve Vaší obci dle právních forem (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní právnické osoby, příspěvkové organizace, zájmové spolky, ostatní) a oblasti jejich činnosti (kultura, sport , volný čas, vzdělávání a výzkum, zdravotnictví, sociální služby, životní prostředí, atd.) Název spolku nebo NNO

Právní forma

Oblast činnosti

Uveďte objem finančních prostředků v jednotlivých letech, které byly poskytnuty z Vašeho rozpočtu neziskovým organizacím podle jednotlivých činností. Činnost Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum

Zdravotnictví Sociální služby Přírodní a životní prostředí Komunitní rozvoj a bydlení Občansko právní osvěta a politické organizace Dobročinnost Náboženství a církve Odbory a profesní spolky Nespecifikované, ostatní

Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004


174

7. Zemědělství Odhad neobhospodařované zemědělské půdy v obci (v %, příp. v ha)

Odhad podílu ekologického zemědělství (v %, příp. v ha)

Výčet subjektů podnikajících v ekologickém zemědělství

Odhad plochy, na kterých je případně pěstována biomasa (v ha, v druhovém členění = byliny, dřeviny, jiné)

Výčet provozů zužitkovávajících biomasu pro energetické účely

Výčet hlavních pěstovaných plodin


PŘÍLOHA č.4: TABULKY A GRAFY

175

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Západní Českolipsko analytická část 1 OBSAH

Recommend Documents