Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 1 OBSAH

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko – analytická část

1

OBSAH OBSAH .........................................................................................................................................................1 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY....................................................................8 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO-CHRASTAVSKO................................................................................................................9 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko.......................................................9 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hrádecko- Chrastavsko ............................9 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKOCHRASTAVSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ .............................................................................11 PILÍŘ A – EKONOMIKA ........................................................................................................................11 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ........................................................................................................11 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví ......................................11 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců...............................11 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců..........12 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields............................................................................12 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů....................................12 3.1.6 Vývojové trendy ............................................................................................................................12 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly..........................................................................................................13 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA ..........................................................................................................14 3.2.1 Daňové příjmy v Kč......................................................................................................................14 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč..................................................................................................................15 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč ................................................................................................................15 3.2.4 Přijaté dotace v Kč........................................................................................................................16 3.2.5 Běžné výdaje v Kč.........................................................................................................................17 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč ................................................................................................................18 3.2.7 Financování v Kč ..........................................................................................................................19 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč...................................................................................................................20 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč ...............................................................................................................20 3.2.10 Zhodnocení a závěr.....................................................................................................................21 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY .............................................23 3.3.1 Železniční doprava........................................................................................................................23 3.3.2 Silniční doprava ............................................................................................................................23 3.3.3 Nehodové úseky.............................................................................................................................25 3.3.4 Doprava letecká ............................................................................................................................25 3.3.5 Cyklistická a pěší doprava ...........................................................................................................25 3.3.6 Vertikální doprava........................................................................................................................26 3.3.7 Hraniční přechody ........................................................................................................................26 3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob.............................................................................27 3.3.9 Závěry a doporučení.....................................................................................................................28 3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .........................................................................................30 3.4.1 Vodovod a kanalizace ...................................................................................................................30 3.4.2 Energetika .....................................................................................................................................33 3.4.2.1 Elektrická energie ....................................................................................................................33 3.4.2.2 Plynofikace, vytápění, obnovitelné zdroje...............................................................................33 3.4.3 Komunikační systémy ..................................................................................................................35 3.4.4 Závěry ............................................................................................................................................36 3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH.......................................................................................................................37 3.5.1 Popis současného stavu.................................................................................................................37


2

3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu HSO Hrádecko – Chrastavsko.......................................................................................................................37 3.5.2.1 Ubytovací zařízení ...................................................................................................................37 3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií.............................................................38 3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu ................................................................38 3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu....................................................................................38 3.5.2.5 Turistická informační centra....................................................................................................38 3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář ...............................................................................................38 3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové „akce“ starostů obcí.........................................................................39 PILÍŘ B - SPOLEČNOST ........................................................................................................................41 3.6 B.1 OBYVATELSTVO .......................................................................................................................41 3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ ...................................................................................................44 3.7.1 Základní charakteristika HSO z pohledu školství a vzdělávání ..............................................44 3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání...........................................................................................44 3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení .................................................45 3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení...............................................................................................................................45 3.7.2.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání ...............................................45 3.7.3 Závěr ..............................................................................................................................................46 3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ ......................................................................................................................48 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení ..............................................................................48 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení ................................................................................................48 3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení ..................................................................................................48 3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení ......................................................................49 3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Hrádecko-Chrastavsko .............................................................................................................................................................50 3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení ...................................................................50 3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici..............................................................51 3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST....................................................................................................................53 3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE .......................................................................................54 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu ........................................................54 3.10.2 Kulturní zařízení.........................................................................................................................54 3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce..................................................................................56 3.10.4 Památkové rezervace..................................................................................................................57 3.10.5 Památkové zóny ..........................................................................................................................57 3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA.....................................................................................................58 3.11.1 Sportovní zařízení.......................................................................................................................58 3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce................................................................................59 3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND ..................................................................................................61 3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST.........................................................................................65 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví ...............................65 3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%).........................................65 3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce ......................................................................................65 3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo 65 3.13.5 Míra nezaměstnanosti ................................................................................................................65 3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti ...........................................................................................66 3.13.7 Sezónní nezaměstnanost.............................................................................................................66 3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích ....................................................................................66 PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ............................................................................................................................67 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ......................67 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko ........67


3

3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko ............67 3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko...................68 3.15 C.2 OVZDUŠÍ ....................................................................................................................................69 3.16 C.3 VODA...........................................................................................................................................69 3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE...........................................................................................70 3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA.............................................................................................................71 3.18.1 Zvláštní ochrana přírody ...........................................................................................................71 3.18.2 Obecná ochrana přírody ............................................................................................................74 3.18.2.1 Krajinářské aspekty ...............................................................................................................74 3.18.2.2 Územní systém ekologické stability ......................................................................................75 3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6)..................................76 3.18.2.4 Ochrana dřevin.......................................................................................................................76 3.18.3 Závěry a doporučení...................................................................................................................76 3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY ...........................................................................................................78 3.19.1 Ložiska nerostných surovin .......................................................................................................78 3.19.2 Závěr k problematice surovin....................................................................................................80 3.19.3 Produkce komunálního odpadu ................................................................................................80 3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu................................................................80 3.19.5 Skládky komunálního odpadu...................................................................................................83 3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA..............................................................................................................................84 3.20.1 Subjekty se zaměřením na EVVO.............................................................................................84 3.20.2 Akce se zaměřením na EVVO ...................................................................................................85 3.20.3 Střediska EVVO..........................................................................................................................86 3.20.4 Závěr ............................................................................................................................................86 3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................................87 3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství ......................................................................................87 3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání.................................................88 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) .................................88 3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky ...................................................................................89 3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny ...............................91 3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura ........................................................93 3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely.........93 3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství..............................................................94 3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství ................................94 3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost .......................................................97 3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost .....................................................................98 3.21.4.2 Subjekty využívající lesní pozemky (PUPFL) a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti.............................................................................................................................................98 3.21.5 Rybářství, rybníkářství ..............................................................................................................99 3.21.6 Závěry a doporučení.................................................................................................................100 3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...........................102 PILÍŘ D – SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH ...........................................................................................103 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ................................................................103 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ....................................................................103 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ.....103 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21 ..............................................................................................................104 3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY ...........................................................104 3.27.1 Nadřazená ÚPD ........................................................................................................................104 3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí ...........................................104 3.27.3 Rozvojové programy ................................................................................................................106


4

3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků.................................................................................................106 3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí...........................................107 3.27.4 Závěry a doporučení.................................................................................................................107 3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ........................................................................108 3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad ..............................................................................................108 3.28.2 Příslušný finanční úřad ............................................................................................................108 3.28.3 Příslušná matrika......................................................................................................................108 3.28.4 Příslušný pracovní úřad ...........................................................................................................108 3.28.5 Příslušný stavební úřad............................................................................................................109 3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR ...................................................................................109 3.28.7 Působnost hasičů.......................................................................................................................109 3.28.8 Působnost záchranné služby ....................................................................................................110 3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE..........................................................................111 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy ..............................................................111 3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti ....................................................112 3.29.3 Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru.................................................................................................................................................113 4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA ........................................................................................................114 4.1 Silné stránky...................................................................................................................................114 4.2 Slabé stránky..................................................................................................................................114 4.3 Příležitosti.......................................................................................................................................115 4.4 Hrozby ............................................................................................................................................115 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKOCHRASTAVSKO ....................................................................................................................................117 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKOCHRASTAVSKO ....................................................................................................................................119 6.1 Vzdělanostní struktura..................................................................................................................119 6.2 Doprava ..........................................................................................................................................119 6.3 Technická infrastruktura..............................................................................................................119 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO-CHRASTAVSKO............................................................................................................120 7.1 Místní ekonomika ..........................................................................................................................120 7.2 Brownfields.....................................................................................................................................120 7.3 Životní prostředí a staré ekologické zátěže .................................................................................120 PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY ..............................................................................122 PŘÍLOHA Č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA ..............................................................129 PŘÍLOHA Č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT...............................................................132 PŘÍLOHA Č.4: TABULKY A GRAFY.................................................................................................137


Přehled použitých zkratek AČR ANNOLK AOPK BD b.j. BTPM CBA CZT ČD ČOV ČR ČSÚ DDM DP DPS EAO EIC ERDF ESF EU EVVO GIS HSO CHLÚ CHOPAV IDS KČT KES KEZ KN KOPK KPSE KSS LK k.ú. KÚLK LČR LFA LK LQ MČ

Armáda České republiky Asociace neziskových organizací Libereckého kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Bytový dům Bytová jednotka Bez tržní produkce mléka Cost – Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) Centrální zásobování teplem České dráhy Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Ekonomicky aktivní obyvatelé Ekologické informační centrum Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Geografický informační systém Hospodářsky slabé oblasti Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný dopravní systém Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Kontrola ekologického zemědělství Katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje Krajská správa silnic Libereckého kraje Katastrální území Krajský úřad Libereckého kraje Lesy České republiky (státní podnik) „Less favoured areas“ = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými podmínkami Liberecký kraj Koeficient lokalizace Místní část

5


MČOV MěÚ m.j. MK MMR MP MPSV MR MSP MŠ MŠMT MZE MŽP NN NNO NPR OA OKEČ ORP OS OSN COPNI OÚ PHM POH POV PP PPP PPŽP PR Prac.příl. PRVKÚK PSP ČR PUPFL RD RP RTN SCZT SFŽP SLDB SOŠ SROP SŠ

Malá čistírna odpadních vod Městský úřad Mimo jiné Místní komunikace Ministerstvo pro místní rozvoj Městská policie Ministerstvo práce a sociálních věcí Mikroregion Malé a střední podnikání Mateřská škola Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Nízké napětí Nevládní nezisková organizace Národní přírodní rezervace Osobní automobily Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Občanské sdružení Classification of the Purposes of Non-Profit Institutions (Odvětvová klasifikace nevýrobních činností) Obecní úřad Pohonné hmoty Plán odpadového hospodářství Program obnovy venkova Přírodní památka Public Private Partnership Program péče o životní prostředí Přírodní rezervace Pracovní příležitost Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN „lesní pozemky“) Rodinný dům Regulační plán Regiotram Nisa Systém centrálního zásobování teplem Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Střední odborná škola Společný regionální operační program Střední škola

6


SZP TIC TJ TKO TTP ÚP ÚPD ÚPN VÚC ÚPN VÚC LK ÚPO ÚPP UR US ÚSES ÚZIS VKP VLS VN VPS VŠ VVN VVP ZCHÚ ZO ZPF ZŠ ZUŠ ZZS ŽP

Společná zemědělská politika Turistické informační centrum Tělovýchovná jednota Tuhý komunální odpad Trvalé travní porosty luk a pastvin Úřad práce Územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje Územní plán obce Územně plánovací podklad Udržitelný rozvoj Urbanistická studie Územní systém ekologické stability Ústav zdravotnických informací a statistiky Významný krajinný prvek Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) Vysoké napětí Veřejně prospěšná stavba Vysoká škola Velmi vysoké napětí Vojenský výcvikový prostor Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) Zastupitelstvo obce Zemědělský půdní fond Základní škola Základní umělecká škola Zdravotní záchranná služba Životní prostředí

7


8

1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny v rámci tvorby dlouhodobého dokumentu - Strategie rozvoje Libereckého kraje, která byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK, ze dne 22. ledna 2002. Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti byly vymezeny na základě čtyř ukazatelů, které byly, v souvislosti s tvorbou Programu rozvoje kraje a novým vymezením hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, rozšířeny o další dva ukazatele hodnotící kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o: • míra nezaměstnanosti (v %; k 31.12. 2002 a 30.6. 2003) • intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel; k 1.3. 2001) • daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele; k r. 2000) • hustota zalidnění (počet obyvatel na km2; k 1.3. 2001) • podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách (podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, v %; k 1.3. 2001) • podíl obyvatelstva bez maturity (podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let, v %; k 1.3. 2001) Novější údaje nebyly pro sledované údaje k dispozici. Při hodnocení míry nezaměstnanosti byly použity dva časové horizonty (31.12.2002 a 30.6.2003), z důvodu podchycení sezónních prací a nezaměstnaných absolventů škol. Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje – Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, Centrální Semilsko a Západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/RK a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz je kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uvedena v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, …).


9

2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO-CHRASTAVSKO 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko Hospodářsky slabá oblast Hrádecko-Chrastavsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Hrádecko-Chrastavsko je tvořena 7 obcemi: Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Křižany, Nová Ves, Rynoltice a Zdislava. Takto vymezený region se celý nachází v okrese Liberec a ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně, Liberec. Do území hospodářsky slabé oblasti Hrádecko- Chrastavsko zasahují celkem 3 obvody pověřených obecních úřadů (Český Dub, Hrádek nad Nisou a Chrastava). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Hrádecko- Chrastavsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1. Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Hrádecko- Chrastavsko Obec HSO HrádeckoChrastavsko Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava

Okres Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec

Správní obvod obce s rozšířenou působností Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec

Pověřený obecní úřad Chrastava Hrádek nad Nisou Chrastava Český Dub Chrastava Hrádek nad Nisou Český Dub

2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hrádecko- Chrastavsko Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Hrádecko- Chrastavsko Ukazatel Rozloha (km2) Počet obyvatel (k 31.12.2004) Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km2) Věková struktura obyvatel (v %, k 31.12.2004) Obyvatelstvo ve věku 0-14 Obyvatelstvo ve věku 15-59 Obyvatelstvo ve věku 60+ Index stáří k 31.12.2004 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (k 1.3.2001, v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel (k 1.3.2001, v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno jako podíl celkového počtu registrovaných nezaměstnaných ku ekonomicky aktivním obyvatelům)

HSO HrádeckoChrastavsko 170,1 16622 98

Liberecký kraj 3 162,9 427 563 135

17,0 66,8 16,2 0,95 3,7

15,7 67,2 17,1 1,09 7,04

52,2

48,8

8,8

8,5


Podíl zemědělské půdy na celkové výměře (v %) Délka silnic I.třídy v km na 1 km2 (2003) Délka silnic II.třídy v km na 1 km2 (2003) Délka silnic III.třídy v km na 1 km2 (2003) Domy úhrnem (k 1.3.2001) Byty úhrnem (k 1.3.2001)

10

54,6 0,142 0,096 0,480 3 436 6 541

44,5 0,116 0,154 0,513 84 883 189 241

Území hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko má celkovou rozlohu 170,1 km2, což představuje asi 5,4 % rozlohy Libereckého kraje. K 31.12.2004 žilo na území obcí HSO HrádeckoChrastavsko 16 622 obyvatel. V porovnání s celkovým počtem obyvatel Libereckého kraje je podíl obyvatel HSO Hrádecko-Chrastavsko 3,9 %. Hustota zalidnění v HSO Hrádecko-Chrastavsko je tedy asi o čtvrtinu nižší než v celém Libereckém kraji, což odpovídá skutečnosti, že oblast má převážně venkovský charakter. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Hrádecko-Chrastavsko poněkud příznivější věkovou strukturu obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je nepatrně vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku. Tento stav sice vytváří předpoklad pro růst obyvatel přirozenou měnou, což potvrzuje i hodnota indexu stáří, která je nižší než 1, mezi jednotlivými obcemi ale existují ve věkové struktuře značné rozdíly (blíže viz kapitola 3.6 B.1). V Libereckém kraji je podíl obyvatel v předproduktivním věku nižší než ve věku poproduktivním, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří, která je vyšší než 1. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Hrádecko-Chrastavsko téměř o polovinu nižší než v Libereckém kraji. Nepříznivá vzdělanostní struktura je způsobena zejména venkovským charakterem oblasti zvýrazněným pohraniční polohou, která až donedávna byla pro oblast handicapem. Pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele zde není dostatek pracovních příležitostí, kde by mohli uplatnit svou kvalifikaci. Tato situace podporuje trend odchodu mladých vysokoškoláků do míst s lepším pracovním uplatněním. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO HrádeckoChrastavsko o 3,4 procentního bodu vyšší než v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko 8,8 %, což je pouze o 0,3 procentního bodu více než v Libereckém kraji. Nezaměstnanost se v červenci 2005 pohybovala od 7,7 % v Hrádku nad Nisou do 13,3 % v Nové Vsi. Pouze ve dvou obcích ze sedmi byla míra nezaměstnanosti vyšší než 10 %, jinak odpovídá krajskému průměru. Pro srovnání lze uvést, že v samotném Liberci byla v té době míra nezaměstnanosti 7,4 %. Výrazně vyšší je podíl zemědělské půdy na celkové výměře obcí HSO Hrádecko-Chrastavsko v porovnání s celkovým podílem v Libereckém kraji. To je způsobeno především poměrně nízkým podílem lesů v celé oblasti (kromě území obcí Bílý Kostel nad Nisou a Zdislava). Hustota silniční sítě je srovnatelná s celým Libereckým krajem. Hustota silnic I. tříd je vyšší než průměr kraje i ČR, což je způsobeno vedením silnic I/35 (Liberec- Zittau) a I/13 (Liberec- Děčín) přes oblast, u silnic II. tříd je situace opačná. Hustota dopravní sítě silnic III. tříd je téměř totožná s průměrem za Liberecký kraj. V HSO Hrádecko-Chrastavsko existuje asi 4 % domů a 3,5 % bytů z Libereckého kraje. Podíl počtu domů tedy odpovídá podílu počtu obyvatel v oblasti. Nižší podíl bytů je způsoben větší průměrnou velikostí domácnosti.


11

3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO-CHRASTAVSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A – EKONOMIKA 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví pomocí výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1, pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence potenciálního klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 – 1,15 (Webové stránky Agentury CzechInvestu (Průvodce klastrů – online) – www.czechinvest.org). Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: • Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu. Na základě toho bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji, a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím. • Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: -existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětvími dle OKEČ, -vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a obchodu a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců a -jejich hlavní podnikatelská činnosti nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovaly pouze obce Hrádek nad Nisou a Chrastava, u nich byla tedy provedena analýza lokalizačních koeficientů, viz tabulka č. Ta-A.1.1 v příloze č. 6. U všech obcí Hrádecko-Chrastavska byla dále provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Lze konstatovat, že odvětví, která je možné zahrnout pod služby, tedy obchod, pohostinství a služby samotné se na ekonomických činnostech HSO Hrádecko-Chrastavska podílí cca 45 %. Na základě Paretovy analýzy bylo pak zjištěno, že nejvýznamnějšími odvětvími v těchto obcích jsou dle četnosti výskytu: G - obchod, F - stavebnictví, K - služby, A - zemědělství, N – ostatní služby obyvatelstvu, H – pohostinství. V celé zkoumané oblasti Hrádecko-Chrastavska je jejich podíl na četnosti všech odvětví 77 %, v jednotlivých obcích pak v rozmezí 74 - 86 %, viz příloha č. 6, tabulka č. Ta-A.1.2.

3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.3 v příloze č. 6. Dle očekávání zcela převažují drobné podniky do 10 zaměstnanců, v Hrádku nad Nisou a Chrastavě existuje vždy jeden podnik s více než 250 zaměstnanci. V oblasti funguje celkem 3 771 podniků, nejvíce se jich nachází v Hrádku nad Nisou- 1 642.


12

3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.4 a na obr. A.1.1 v příloze č.6. Výsledek bezprostředně vychází z předchozího indikátoru v kapitole 3.1.2. Lze proto konstatovat, že v regionu Hrádecko-Chrastavsko výrazně převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání dle Zákona o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v platném znění.

3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Hrádecko-Chrastavska se nachází z hlediska počtu cca 5 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji. V HSO Hrádecko-Chrastavska lze předpokládat, že by si s problematikou brownfields měl poradit „trh“ sám, např. formou podpory klastrů a klastrových iniciativ (zlepšení podnikatelského prostředí regionu). Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v příloze 6 tabulce č. Ta-A.1.5. Nejrozsáhlejší lokality typu brownfields se nacházejí v Hrádku nad Nisou, jedná se o areál staré cihelny. Předpokládaná revitalizace těchto objektů je plánovaná na rok 2007. Hrádek nad Nisou dostane na likvidaci a revitalizaci areálu z fondu PHARE 9 mil. Kč (čtvrtinu zaplatí obec Hrádek nad Nisou). Záměrem je z bývalé cihelny, která je v centru obce, vytvořit residenční a obchodní oblast. Lze konstatovat příkladný přístup obce Hrádek nad Nisou k revitalizaci brownfields, kdy na základě urbanistické studie bylo rozhodnuto o výstavbě nové průmyslové zóny v pohraničním území trojzemí (vedle již existujících firem jako KSM Castings CZ s.r.o.- bývalá Thyssen Ferex a Trelleborg Fluid Solutions Czech Republic s.r.o. - dříve Metzeler). Současně již probíhá soutěž „EUROPEAN URBANITY“ architektů z celé Evropy pro nový vzhled areálu cihelny. Do této architektonické soutěže jsou zapojena i města Zittau (areál bývalého výrobce aut Robur) a Bogatynia (bývalá textilní továrna). V důsledku jsou větším problémem, i když menší rozlohy, brownfields v malých obcích jako Bílý Kostel nad Nisou, Nová Ves a Rynoltice. Pro malé objekty, navíc někdy i ve vzdálenějších obcích, se hůře hledá nové využití, protože případná investice se finančně nevyplatí a pro některé účely (např. mezisklady) tyto malé areály nejsou vhodné. Evropská unie pak finančně podporuje přeměnu brownfields až od určité minimální rozlohy areálu. Informace o brownfields v Libereckém kraji lze získat např. v katalogu „Lokality typu brownfields“ (Rydvalová, P., Rydvalová R. 2005).

3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v HSO Hrádecko-Chrastavsko se z celkového počtu 3771 firem evidovaných v Databázi Albertina (Praha, 2004) nachází 15 firem se zahraniční účastí, přičemž se většinou jedná o 100 % nebo alespoň většinové obchodní podíly. Všechny firmy se zahraniční účastí se nachází v Hrádku nad Nisou nebo Chrastavě. Tyto dvě obce mají velký potenciál rozvoje.

3.1.6 Vývojové trendy Pro stanovení vývojových trendů oblasti Hrádecko-Chrastavska je vhodné danou oblast rozdělit na dvě, a to na průmyslově se rozvíjející obce Hrádek nad Nisou a Chrastavu a ostatní menší obce. Potenciál sociálního a ekonomického rozvoje menších obcí, tedy Bílého Kostela nad Nisou, Křižan, Nové Vsi, Rynoltic a Zdislavy, lze vidět kromě možnosti dojížďky občanů za prací do spádových oblastí Hrádku nad Nisou a Chrastavy především v turistice, agroturistice až ekoagroturistice. Dané obce mají pro tento typ podnikání dobré podmínky. Obce leží mezi chráněnou krajinnou oblastí Jizerských hor a Žitavskými,


13

Lužickými horami a Ještědským hřbetem. Severní část HSO je ohraničena státní hranicí se SRN a Polskem. Pozitivním faktorem je existující síť cyklostezek v Hrádku nad Nisou a možnost koupání na Kristýně. Některé farmy již využily příležitosti a podnikají v oblasti výroby bioproduktů, např. BIOFARMA, s.r.o. v Nové Vsi, nebo Statek v Žibřidicích Valsové Zuzany u Křižan. V rámci stimulace rozvoje regionu by měla být jednou z dalších priorit podpora seskupení odvětví, tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2006) dochází k podpoře vzniku klastrů pro urychlení regionálního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru a státu. V příloze č.6, tabulce č. Ta-A.1.6 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z HSO do klastrových iniciativ.

3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Hrádecko-Chrastavsko, dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v Rydvalová, P., Jáč, I. 2003 v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, tato byla aktualizována v roce 2004 Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields – neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Provedená analýza HSO Hrádecko-Chrastavsko ukázala, že oblast lze rozdělit z hlediska hospodářské výkonnosti na dva celky – relativně hospodářsky silnější oblast tvořená obcemi Hrádek nad Nisou a Chrastava a hospodářsky slabé obce Bílý Kostel nad Nisou, Křižany, Nová Ves, Rynoltice a Zdislava. Na základě sledování vývojových trendů lze konstatovat, že prvé dvě zmíněné obce vykazují silný potenciál rozvoje a je zde předpoklad, že by se v brzké době mohly vymanit z kategorie hospodářsky slabé oblasti. V obou obcích existují významní strategičtí investoři. V Hrádku nad Nisou se buduje nová průmyslová zóna. Rozvoj podnikání lze dále podpořit zapojením místních firem do existujících či připravovaných klastrových iniciativ Libereckého kraje (textilní průmysl, strojírenství, plastikářství) či rozvíjením podnikatelských vazeb v přirozených klastrech (automobilový průmysl). Určitou hrozbou je silná závislost na automobilovém průmyslu (firmy KSM Castings, CleverGlass, Trelleborg), která při možné recesi celého odvětví může mít výrazný dopad na zaměstnanost v oblasti. Ve zbylých obcích naopak převažují drobní podnikatelé a občané jsou nuceni vyjíždět za zaměstnáním do Hrádku nad Nisou, Chrastavy, případně do Liberce. Potenciál rozvoje zde lze spatřovat zejména v turistickém ruchu (s orientací na agro- a ekoturistiku) a ekologickém zemědělství (bioprodukty).


14

3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: • dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost municipalit; • předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; • administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; • závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit. Při výpočtu jednotlivých indikátorů se vycházelo z podkladů předaných Krajským úřadem Libereckého kraje (Odbor hospodářského a regionálního rozvoje, zpracované poradenskou firmou Res Perita Consulting). Poskytnutá data za roky 2000 – 2004 vyjadřovala skutečnost. Data za roky 2005 – 2008 vyjadřovala plánované hodnoty a z tohoto důvodu tato data nebyla při zpracování použita. Údaje za Liberecký kraj nebyly bohužel k dispozici. Jedno kritérium pro vymezení hospodářky slabé oblasti je daňová výtěžnost na jednoho obyvatele. Z tohoto důvodu byla mezi sledované indikátory zařazena i oblast veřejných financí.

3.2.1 Daňové příjmy v Kč Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: • daně z příjmů, • daně ze zboží a služeb, • místní a správní poplatky, • majetkové daně. Tabulka č. Ta-A.2.1: Daňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem

2001 3 620 39 888 30 245 3 425 2 976 3 620 1 087 84 861

2002 3 921 44 998 35 711 3 861 3 496 4 112 1 280 97 379

2003 4 155 51 060 39 003 4 165 3 814 4 740 1 396 108 333

2004 4 793 53 243 43 453 5 105 4 288 4 934 1 523 117 339

Zdroj: Krajský úřad Liberec – Res Perita Consulting Propočty: vlastní

Z tabulky č. Ta–A.2.1 vyplývá, že v hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko dochází v jednotlivých letech k postupnému růstu daňových příjmů. V roce 2004 byly daňové příjmy o téměř 40 % vyšší než v roce 2001. V absolutních částkách nejvyšších daňových příjmů dosahují logicky dvě nejlidnatější obce- Hrádek nad Nisou a Chrastava. Průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele za rok 2004 (uvedená v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.2.16) činila v HSO Hrádecko-Chrastavsko 7 213 Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykázaly ve stejném roce Křižany (7 830 Kč), daňové příjmy na obyvatele jsou si u jednotlivých obcí velmi podobné. Potvrzuje se tak princip solidarity zákona


15

o rozpočtovém určení daní, který určuje způsob jejich transferu územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Z poskytnutých dat lze dále vyvodit, že největší podíl na daňových příjmech je tvořen daní z příjmů. Celkový růst daňových příjmů byl způsoben nárůstem právě tohoto typu daní. Ostatní součásti daňových příjmů ve sledovaných letech nevykazovaly podstatných změn. Celkový přehled daňových příjmů za HSO Hrádecko-Chrastavsko je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5.

3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů municipálních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny těmito položkami: • příjmy z municipálního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), • příjmy z vlastní činnosti, • uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), • správní municipální poplatky za úkony, • přijaté úroky, • transfery od jiných subjektů (např. dary). Tabulka č. Ta-A.2.2: Nedaňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem

2001 932 12 923 12 889 727 934 1 484 88 29 977

2002 871 16 889 10 645 649 691 1 845 73 31 663

2003 987 11 810 10 472 595 670 996 66 25 596

2004 980 11 518 11 258 579 1 102 917 184 26 538


Z výše uvedené tabulky č. Ta-A.2.2 je zřejmé, že v letech 2001-4 byly tyto příjmy za celou HSO poměrně stabilní a v jednotlivých letech došlo pouze k nepatrným výkyvům. Pouze obec Hrádek nad Nisou zaznamenala významný nárůst nedaňových příjmů v roce 2002. Největší část nedaňových příjmů v jednotlivých obcích tvoří příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmů. Celkový přehled nedaňových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5. V roce 2004 činily nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Hrádecko-Chrastavsko 1 631 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.16). Nejvyšší nedaňové příjmy (více než průměr za celou oblast) vykazují Chrastava a Nová Ves. Nejnižší nedaňové příjmy měla obec Zdislava (751 Kč).

3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů municipálních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: • z vlastních příjmů: a) z prodeje majetku b) z prodeje podílů • emisí cenných papírů (dluhopisů).


16

Tabulka č. Ta-A.2.3: Kapitálové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem

2001 803 11 352 3 163 236 529 97 10 16 190

2002 245 7 445 6 211 349 143 182 5 14 580

2003 510 5 681 9 162 2 847 1 077 431 36 19 744

2004 298 4 516 10 894 1 132 968 493 73 18 374


Přehled kapitálových příjmů je uveden výše v tabulce č. Ta-A.2.3. Velmi rozdílné hodnoty mezi jednotlivými obcemi i v jednotlivých letech u obcí lze vysvětlit samotným charakterem těchto příjmů, které z největší části představuje prodej obecního majetku. Rozhodne-li se obec prodávat svůj majetek, v krátkodobém horizontu si zvýší kapitálové příjmy, ale v horizontu dlouhodobém se bude muset bez tohoto typu příjmů obejít, protože tak logicky ztrácí možnost příjmů i z pronájmů. Je zřejmé, že nejmenší obec Zdislava má kapitálové příjmy zcela minimální, neboť zřejmě nedisponuje téměř žádným obecním majetkem, který by mohla prodat. Nejvyšší kapitálové příjmy v letech 2001 až 2004 vykázaly logicky obce Hrádek nad Nisou a Chrastava. Průměrný kapitálový příjem na jednoho obyvatele za HSO Hrádecko-Chrastavsko v roce 2004 činil 1 130 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.16), jeho vypovídací schopnost je však z důvodu výše řečeného poněkud snížená. Nejvyšších kapitálových příjmů na jednoho obyvatele dosáhly ke stejnému datu Chrastava, Křižany a Nová Ves. Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů a podrobnějších informací o jednotlivých obcích.

3.2.4 Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají, jsou peněžní transfery – dotace. Tyto dotace jsou: • kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí, stavby veřejné spotřeby – školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.; • specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek apod.; • dotace ze stáních fondů – jedná se o přísně účelové dotace; • další druhy dotací. Tabulka č. Ta-A.2.4: Přijaté dotace v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 1 184 1 964 2 620 2 469 Bílý Kostel nad Nisou 150 601 161 021 184 602 214 426 Hrádek nad Nisou 151 518 153 217 210 783 259 849 Chrastava 9 624 663 5 771 6 317 Křižany 4 403 1 070 2 818 7 080 Nová Ves 3 888 1 018 4 567 4 519 Rynoltice 793 304 381 476 Zdislava Celkem 322 011 319 257 411 542 495 136 Zdroj: Krajský úřad Liberec – Res Perita Consulting Propočty: vlastní


17

Přehled o výši dotací uvádí tabulka č. Ta-A.2.4. Velký podíl tvoří dotace většinou účelově vázané na jednotlivé akce, čímž lze také vysvětlit jejich značné výkyvy v čase i mezi jednotlivými obcemi. Celkově převažují neinvestiční dotace. Nejvyšší dotace získaly v uplynulých letech nejlidnatější obce Chrastava a Hrádek nad Nisou, kde jejich výše po celé sledované období pravidelně rostla. V celé HSO Hrádecko-Chrastavsko činily v roce 2004 dotace na jednoho obyvatele 30 438 Kč, z jednotlivých obcí nejvíce v Chrastavě (43 716 Kč) a Hrádku nad Nisou (29 466 Kč), nejméně v Zdislavě (1 943 Kč). Podrobnější údaje jsou uvedeny v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.2.16. Tabulka č. Ta-A.2.5: Přehled celkových příjmů za HSO Hrádecko-Chrastavsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

2001 84 861 29 977 322 011 436 849 16 190 453 039

2002 97 379 31 663 319 257 448 299 14 580 462 879

2003 108 333 25 596 411 542 545 471 19 744 565 215

2004 117 339 26 538 495 136 639 013 18 374 657 387


Tabulka č. Ta-A.2.6: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2004 za HSO Hrádecko-Chrastavsko Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

2001 18,7 6,6 71,1 96,4 3,6 100

2002

2003 21,0 6,8 69,0 96,8 3,2 100

2004 19,2 4,5 72,8 96,5 3,5 100

17,8 4,1 75,3 97,2 2,8 100


Z výše uvedených tabulek č. Ta-A.2.5 a Ta-A.2.6 je patrné, že běžné i celkové příjmy obecních rozpočtů v letech 2001 až 2004 stále a dynamicky rostly (nárůst činil asi 45 %). Tento trend byl klíčovým způsobem ovlivněn výší poskytnutých dotací, které tvoří nejvýznamnější příjmovou položku a navíc jejich podíl stoupá- v roce 2004 již tvořily tři čtvrtiny rozpočtu. To je však způsobeno výší dotací v Hrádku nad Nisou a Chrastavě (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.15), kde v roce 2004 tvořily 75 resp. 80 % příjmů. V ostatních obcích jejich podíl na příjmech nepřesahuje 53 %. Daňové příjmy tvoří celkově jen asi pětinu celkových příjmů, ale ve Zdislavě to byly v roce 2004 asi dvě třetiny a v Bílém Kostele nad Nisou více než polovina příjmů (viz tabulka č. Ta-A.2.15 v příloze č.6). Kapitálové příjmy tvoří doplňkovou část rozpočtu.

3.2.5 Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů municipálních rozpočtů. Přehled velikosti běžných výdajů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.7.


18

Tabulka č. Ta-A.2.7: Běžné výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem

2001 3 452 192 223 173 571 15 418 4 624 5 092 1 655 396 035

2002 5 803 214 056 172 923 6 115 4 050 5 526 1 009 409 482

2003 7 175 241 068 244 708 10 235 6 055 9 788 1 489 520 518

2004 6 729 251 874 278 073 11 817 7 371 9 709 1 588 567 161


Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 zaznamenávaly růst po celé sledované období. Z údajů, které byly k dispozici lze zjistit, že největší podíl na výdajích tvoří výdaje na materiál, energii a služby. Tato položka zaznamenává v jednotlivých letech vzestupný trend, který je pravděpodobně zapříčiněn růstem cen (především růstem cen energií, které se také promítají do růstu cen materiálu a služeb). Nejvyšší běžné výdaje vykazují logicky populačně největší obce Hrádek nad Nisou a Chrastava, nejnižší pak analogicky nejméně lidnatá Zdislava. Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v hospodářsky slabé oblasti Hrádecko- Chrastavsko za rok 2004 činily 34 866 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.18). Největší výdaje na jednoho obyvatele vykázaly opět Chrastava (46 782 Kč) a Hrádek nad Nisou (34 612 Kč), nejméně pak opět Zdislava (6 482 Kč).

3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2004 jsou zpracovány v tabulce č. Ta-A.2.8. Tabulka č. Ta-A.2.8: Kapitálové výdaje v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem

2001 2 662 25 726 52 634 89 4 595 5 410 503 91 619


2002 979 20 666 43 530 309 1 165 1 518 260 68 427

2003 1 885 9 238 30 845 516 1 299 283 561 44 627

2004 1 549 38 778 56 634 1 064 6 432 1 105 333 105 895


19

Z poskytnutých dat lze určit, že kapitálové výdaje byly nejvíce používány na nákup majetku a podílů. Ostatní položky představují doplňkovou složku kapitálových výdajů. Je zřejmé, že ve sledovaných letech docházelo k velkým výkyvům v objemu kapitálových výdajů. Mezi jednotlivými obcemi existují velmi výrazné rozdíly v objemu těchto výdajů i vývoje jejich objemu v čase, což je způsobeno jejich vázáním na konkrétní investiční akce. Nejvyšší kapitálové výdaje v roce 2004 vykázaly největší obce Hrádek nad Nisou a Chrastava, nejmenší pak opět obec Zdislava. Průměrný kapitálový výdaj v roce 2004 na jednoho obyvatele v oblasti Hrádecko-Chrastavsko činil 6 510 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.18). Nejvyšší kapitálové výdaje na jednoho obyvatele za rok 2004 vykázaly obce Nová Ves a Chrastava, nejnižší pak Křižany, Rynoltice a Zdislava. Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů. Tabulka č. Ta-A.2.9: Přehled celkových výdajů za HSO Hrádecko-Chrastavsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2001 396 035 91 619 487 654

2002 409 482 68 427 477 909

2003 520 518 44 627 565 145

2004 567 161 105 895 673 056


Tabulka č. Ta-A.2.10: Relativní (%) vyjádření jednotlivých druhů výdajů v letech 2001 až 2005 za HSO Hrádecko-Chrastavsko Druh výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2001

2002 81,2 18,8 100

2003 85,7 14,3 100

2004 92,1 7,9 100

84,3 15,7 100


Z tabulky č. Ta-A.2.9 vyplývá, že celkové výdaje v HSO Hrádecko- Chrastavsko v letech 2001 až 2004 po celé období dynamicky rostly (nárůst činil asi 38 %). Klíčový vliv měl vývoj běžných výdajů, které rostly ještě rychleji (asi o 43 % za stejné období) a tvořily stále více než čtyři pětiny rozpočtu. Kapitálové výdaje tvoří doplňkovou složku výdajů, která je uvolňována na jednotlivé akce dle možností obecních rozpočtů.

3.2.7 Financování v Kč Tato položka představuje rozdíl mezi příjmy (daňovými, nedaňovými, kapitálovými a dotacemi) a výdaji (běžnými a kapitálovými). Hodnota této položky se vykazuje obráceným znaménkem, než jak je rozdíl skutečně vypočten. Pokud jsou tedy příjmy vyšší než výdaje- obec vykazuje přebytkový rozpočetje rozdíl uveden se záporným znaménkem. Přehled financování v letech 2001 až 2004 a po jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. Ta-A.2.11. Tabulka č. Ta-A.2.11: Financování v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava

2001 - 425 3 186 28 390

2002 - 219 4 368 10 669

2003 788 - 2 848 6 134

2004 - 262 6 948 9 253


Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem

1 495 377 1 413 179 34 615

903 - 185 - 113 - 393 15 030

- 2 626 - 1 026 - 663 171 - 70

20

- 251 365 - 50 - 334 15 669


Z tabulky je zřejmé, že celkově HSO Hrádecko-Chrastavsko vykázalo v letech 2001, 2002 a 2004 schodkový rozpočet, v roce 2003 byl rozpočet téměř vyrovnaný. Celkové financování HSO v jednotlivých letech je klíčovým způsobem ovlivněno bilancí rozpočtů v Hrádku nad Nisou a Chrastavě, které byly stále schodkové (s výjimkou Hrádku nad Nisou v roce 2003).

3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč • • • • •

Hodnota tohoto ukazatele je tvořena: stálými aktivy, peněžními fondy, cizími zdroji, bankovními úvěry a půjčkami, krátkodobými závazky celkem.

Úhrny aktiv/pasiv v letech 2001 až 2004 po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. TaA.2.12. Tabulka č. Ta-A.2.12: Úhrn aktiv /pasiv v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem

2001 37 529 652 675 499 745 53 896 68 730 34 968 7 114 1 354 657

2002 38 956 680 353 548 181 52 747 70 838 36 495 7 863 1 435 433

2003 41 236 707 745 516 206 54 790 72 355 30 762 8 249 1 431 343

2004 34 729 745 485 576 428 55 302 68 960 32 746 9 053 1 522 703


Je zřejmé, že všechny obce zaznamenávají postupný nárůst objemu aktiv a pasiv. Rovněž je patrná poměrně těsná závislost objemu aktiv a pasiv na populační velikosti obce. Největší položku tvoří u všech obcí stálá aktiva, která jsou především tvořena nemovitostmi a pozemky. V Hrádku nad Nisou, Chrastavě a Zdislavě dochází k postupnému nárůstu úhrnu aktiv a pasiv, v ostatních obcích je jejich hodnota poměrně stabilní.

3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč Obligatorní výdaje představují povinné výdaje, které obce hradí, např. příplatky na dopravu, školství apod.


21

Přehled obligatorních výdajů po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2004 je uveden v tabulce č. Ta-A.2.13. Tabulka č. Ta-A.2.13: Obligatorní výdaje v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem

2001 5 389 60 315 81 792 6 475 7 689 9 613 1 505 172 778

2002 5 491 65 338 71 007 6 053 4 510 6 394 929 159 722

2003 8 228 85 770 102 011 10 471 6 609 9 083 1 268 223 440

2004 7 681 105 083 133 303 12 455 8 942 10 151 1 406 279 021


Velikost těchto výdajů závisí na počtu obyvatel jednotlivých obcí, na tom zda se v obci nachází mateřská škola nebo základní škola, jak obce přispívají na autobusovou dopravu apod. Obligatorní výdaje zaznamenaly nejdynamičtější růst ze všech typů výdajů, neboť jejich objem se v HSO HrádeckoChrastavsko ve sledovaném období zvýšil o více než 60 %. Většina obcí zaznamenala pokles obligatorních výdajů v roce 2002, který byl však následován vysokým nárůstem v následujících dvou letech. Opět je zřejmá logická závislost mezi objemem obligatorních výdajů a populační velikostí obcí.

3.2.10 Zhodnocení a závěr U jednotlivých příjmových a výdajových položek je zřejmá elementární a logická závislost na populační velikosti obce. Z tohoto důvodu byly provedeny propočty daňových příjmů, nedaňových příjmů, kapitálových příjmů, dotací, běžných výdajů a kapitálových výdajů na jednoho obyvatele. Větší meziroční rozdíly lze nalézt u přijatých dotací a kapitálových výdajů, které jsou spojeny s jednotlivými investičními akcemi, podobně jako u kapitálových příjmů, tvořených z prodeje obecního majetku. Velikost daňových příjmů je závislá na počtu obyvatel a na rozpočtovém určení výnosů. Sledovanou HSO lze rozdělit do dvou oblastí a to oblast ekonomicky silnější, kam patří Hrádek nad Nisou a Chrastava a oblast ekonomicky slabší kam lze zařadit ostatní obce. Hrádek nad Nisou má předpoklad i do budoucna vyššího ekonomického potenciálu, jelikož se zde buduje průmyslová zóna. Ekonomicky slabší oblast, která je představována obcemi Bílý Kostel nad Nisou, Křižany, Nová Ves, Rynoltice a Zdislava má spíše drobné podnikatele. Ekonomický rozvoj každé obce je dále závislý na vzdělanostní struktuře obyvatelstva, jejich ochotě dojíždět za prací, míře nezaměstnanosti a na počtu podnikatelských subjektů, které mají domicil na území dané obce či HSO. Pro dokreslení zhodnocení úrovně hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko je použito srovnání vybraných ukazatelů na jednoho obyvatele s průměrem za Českou republiku (údaje za Liberecký kraj nejsou k dispozici).


22

Tabulka č. Ta-A.2.14: Porovnání vybraných ukazatelů za HSO Hrádecko-Chrastavsko s průměrnými hodnotami za Českou republiku za rok 2004 v Kč. Indikátor Daňové příjmy na jednoho obyvatele Běžné výdaje na jednoho obyvatele Kapitálové výdaje na jednoho obyvatele

Hrádecko-Chrastavsko 7 213 34 866 6 510

Česká republika 41 085 77 220 6 804


Pro zařazení mezi hospodářsky slabou oblast byla jako jedno z kritérií stanovena daňová výtěžnost nižší než 4 000,- Kč na jednoho obyvatele. Z výpočtů uvedených v příloze č. 6 tabulka č. Ta-A.2.16 je zřejmé, že jednotlivé obce v HSO Hrádecko-Chrastavsko se nacházejí nad touto hranicí. Pokud ale tento údaj srovnáme s údajem za Českou republiku uvedeným v tabulce č. Ta-A.2.14, je patrné, že průměrný daňový příjem ve zkoumané oblasti je asi pětkrát nižší. Průměr ČR ovšem výrazně zkreslují údaje za hlavní město Prahu a další „bohaté“ oblasti (velké městské aglomerace), takže by srovnávací analýza měla vycházet z velikostní struktury obcí dané oblasti. U objemu daňových příjmů je zřejmý vliv zákona o rozpočtovém určení daní (určuje způsob jejich přerozdělení územním samosprávným celkům a některým státním fondům). Tento zákon sice upřednostňuje princip solidarity, jak již bylo uvedeno, ale v důsledku jen pro některé velikostní kategorie obcí. Výrazně znevýhodněny jsou obce do 100 obyvatel, naopak obce nad 100 000 obyvatel a v mnohem vyostřenější podobě hlavní město Praha mají výnos z daní znatelně vyšší než ostatní obce. Skutečnost, že Praze je určeno 31 % z přerozdělovaných daní musí toto srovnání značně ovlivnit. K rozpočtovému určení daní blíže viz zákon č. 234/2000 Sb., v platném znění. Finanční situace nejmenších obcí se na základě zde uvedených údajů jeví jako složitá. Vzhledem k nízkým obecním rozpočtům nelze realizovat větší investiční akce, na které jsou rovněž vázány různé dotační tituly. Pokud si obce na různé investiční akce opatří peníze formou půjčky, zatíží její budoucí splácení včetně úroků významně obecní rozpočty. Obecně lze pozorovat trend růstu podílu dotací (většinou systémových a účelových) na straně příjmů a na výdajové straně mandatorních (obligatorních) výdajů (provozní výdaje v odvětví školství, veřejné správy, sociální transfery apod.). Vlastní příjmy obcí (zejména daňové a kapitálové) již nemají takovou dynamiku jako v uplynulých letech a výrazným způsobem tak ovlivňují možnost realizace nosných rozvojových projektů a investic v obcích. Řešení spočívá v úpravě rozpočtového určení daní s nastavením vyšší motivace pro podporu podnikatelského prostředí s cílem zvýšení daňových příjmů na straně jedné, na druhé straně v podpoře dobrovolného slučování obcí (popř. vytváření svazků obcí), které umožní realizaci větších rozvojových projektů při snížení závislosti na dotacích a bankovních úvěrech.


23

3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY Doprava je v moderní ekonomice jedním z klíčových faktorů, spoluvytváří podmínky pro podnikání, ovlivňuje celý rozvoj společnosti.

3.3.1 Železniční doprava V rámci Libereckého kraje je provozována poměrně hustá a stabilní železniční síť. Řešeným územím HSO prochází celostátní železniční tratě 086 Česká Lípa - Liberec a 089 Liberec - Hrádek n.N. st. hranice - (Zittau) - Rybniště. Tratě nejsou modernizovány ani elektrifikovány. Celková délka tratí v HSO je cca 26 km. Dopravní výkony od roku 1989 výrazně poklesly a došlo k přesunu nákladní dopravy ze železnice na silnice. Důvodem klesajícího zájmu o železnici jsou vyšší náklady a malá flexibilnost. Pro podporu rozvoje HSO je nejvýznamnější trať Liberec - Hrádek n.N., která zprostředkovává vazby na regionální tratě v SRN a zpřístupňuje krajské město Liberec. Je navržena její optimalizace a elektrizace a úprava režimu na hraničním přechodu Hrádek n.N. - Zittau pro nákladní dopravu. Trať je zařazena do I. etapy projektu Regiotram Nisa. Jedná se o projekt integrovaného dopravního systému v Liberecko jablonecké aglomeraci. Byla zpracována Studie proveditelnosti a nyní se realizují další kroky k realizaci I.etapy projektu (RTN1). Trať bude rekonstruována a částečně modernizována včetně stanic a zastávek (dosažení rychlosti 80 km.hod-1). Navrhuje se zřízení nové zastávky Hrádek n.N. - průmyslová zóna. Realizace projektu bude mít vliv i na autobusovou dopravu v regionu. Trať Česká Lípa - Liberec prochází jižní částí HSO a je navržena její optimalizace a elektrizace s časovým předpokladem realizace po roce 2015. Územně jsou tratě stabilizovány.

3.3.2 Silniční doprava Základní dopravní osy HSO tvoří silnice I. třídy - I/35 st.hranice ČR - Hrádek n.N. - Liberec Turnov - Jičín - Olomouc, která prochází obcemi Hrádek n.N., Bílý Kostel n.N., Chrastava a silnice I/13 Děčín - Nový Bor - Bílý Kostel n.N.(peáž s I/35) - Liberec - Frýdlant - Habartice procházející obcemi Rynoltice, Bílý Kostel, Chrastava, Nová Ves. Silnice I. tříd jsou součástí mezinárodních tahů a umožňují rychlé dopravní spojení do krajského města Liberce a dalších obchodních a správních center. Tyto hlavní dopravní osy jsou doplněny silnicemi II. a III. tříd, které mají dopravně obslužný význam pro zastavěné části obcí. Význam má v HSO silnice II/592 Nová Ves - Chrastava - Křižany Osečná jako severojižní propojení HSO. Jedinou obcí, kterou neprochází silnice I. nebo II. třídy je Zdislava, která má také zhoršenou dopravní dostupnost. Dopravní kostra krajských silnic je doplněna sítí místních komunikací. Hustotu silniční sítě a délky silnic I. II. a III. tříd zobrazuje tabulka č.Ta-A3.1. Silniční síť je v HSO relativně hustá, u silnic I. tříd převyšuje průměr Libereckého kraje i České republiky. Velmi hustou síť silnic II. třídy má město Hrádek nad Nisou a síť místních komunikací obce Nová Ves, Rynoltice a Chrastava. Stavebně technický stav státních silnic I. třídy je velmi dobrý. Silnice I/35 byla z Liberec po křižovatku Bílý Kostel n.N. nově dobudována (čtyřpruh), silnice I/13 byla rekonstruována. Stavebně technický stav krajských silnic II. a III.třídy je různorodý, spíše však převažuje stav špatný až nevyhovující. Krajské silnice a místní komunikace vykazují řadu dopravních závad (nedostatečné šířkové uspořádání, častý výskyt směrových oblouků malého poloměru, nepřehledné výškové oblouky, nedostatečný rozhled na křižovatkách apod.) a řada úseků vyžaduje zásadní rekonstrukci. Stav povrchů vozovek silnic II. a III. tříd je pravidelně vyhodnocován. Následně je provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení. V HSO Hrádecko-Chrastavsko jsou povrchy vozovek silnic II. tříd hodnoceny v kategoriích dobré a vyhovující, vozovky silnic III. tříd výrazně hodnoceny v kategoriích nevyhovující až havarijní. Havarijní stav vozovek je zejména na úsecích silnic III.třídy (např. ve Zdislavě, Křižanech, Bílém Kostele n.N. atd.).


24

Dalším problémem krajské silniční sítě v HSO Hrádecko-Chrastavsko je nedostatečné (nenormové) šířkové uspořádání silniční sítě. Proto je třeba zachovávat plochy v bezprostřední blízkosti silnic a při případných rekonstrukcích je třeba rozšiřovat šířkové uspořádání dotčených silnic na stanovenou šířku. Normovou kategorizaci krajských silnic schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č.46/04/ZK ze dne 16.3.2004 Pro rozvoj HSO bude důležité dokončit výstavbu silnice I/35 v úseku Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou včetně nového hraničního přechodu do Polské republiky s další vazbou na SRN a realizace přeložky silnice I/13 v úseku Liberec - Stráž nad Nisou - Mníšek - Dětřichov. Odstranění vysoké zátěže obytných území (centra obcí Rynoltice, Chrastava, Nová Ves) hlukem a exhalacemi řešit zklidněním dopravy a stavebně technickými úpravami. Na silnicích III. tříd nebudou řešeny, vzhledem k jejich dopravnímu významu a intenzitám dopravy, větší přeložky nebo náročnější úpravy tras. Tabulka č.Ta-A.3.1: Délka a hustota silniční sítě Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava HSO celkem okres Liberec Liberecký kraj Česká republika

sil. I.tř. sil. I.tř. sil.II.tř. sil. II.tř. sil.III.tř sil.III.tř. km km/km2 km km/km2 km km/km2

MK km

MK km/km2

10,1

0,39

0,0

0

5,2

0,20

12

0,47

3,8 3,3 0,0 1,4 5,5 0,0 24,1 128,7 365,5 6156

0,08 0,12 0 0,11 0,31 0 0,142 0,139 0,116 0,076

0,0 7,2 4,7 4,4 0,0 0,0 16,3 106,0 488,3 14669

0 0,26 0,16 0,36 0 0 0,096 0,135 0,154 0,186

33,6 12,9 16,1 1,2 8,0 4,8 81,8 463,5 1621,7 34128

0,69 0,47 0,56 0,10 0,45 0,49 0,480 0,501 0,513 0,434

40 31 14 18 19 6 140 -

0,82 1,13 0,49 1,45 1,07 0,61 0,82 -

Podklady: ČSÚ 2003, silniční mapy ČR 1:50 000, odbor dopravy KÚLK, KSS LK MK - místní komunikace


25

Tabulka č.Ta-A.3.2: Intenzity silniční dopravy (rok 1995/2000) Silnice

Sčítací místo

1995 2000 vozidel/den vozidel/den I/13 4-0280 Jítrava 7549 8529 I/13 4-0299 Rynoltice samoobsluha 7549 8529 I/35 4-1456 Hrádek n.N., mezi st.hranicí a vyústěním přeložky 4950 2394 X I/35 4-0277 Hrádek n.N., křížení s ČD na přeložce 1230 X I/35 4-0276 Hrádek n.N. na přeložce za 2719 1405 MK 4-1452 Hrádek n.N., bývalá I/35 před křižovatkou s 27111 4950 4095 III/2716 4-1451 Hrádek n.N., bývalá I/35, křížení se železnicí 4950 4443 I/35 4-1450 Chotyně - před odbočkou 3336 3444 I/35 4-0270 Bílý Kostel zastávka ČSAD za mostem 7117 7966 I/35 4-0262 Chrastava zámeček 10629 12683 I/35 4-0260 Chrastava směr Bedřichovka 11553 14904 II/592 4-1460 Nová Ves odbočka Mníšek (zaústění do I/13) 879 799 II/592 4-1461 Chrastava ul. Frýdlantská 879 799 II/592 4-1472 Chrastava autobusové nádraží 4265 4691 II/592 4-1471 Chrastava odbočka k nádraží ČD 314 296 II/592 4-1470 Chrastava - Andělská Hora žel.přejezd 314 296 II/592 4-1490 Druzcov (mimo HSO, ale souvisí s Křižany) 1259 1187 III/27246 4-1510 Křižany myslivna 1118 429 Pramen: ŘSD Praha, celostátní sčítání dopravy 1995, 2000 Poznámka: X v roce 1995 nebylo měřeno

Mezi nejzatíženější silnice v Libereckém kraji patří úsek peáže silnic I/35 a I/13 od křižovatky Bílý Kostel n.N. - Liberec, kde je v HSO nejvyšší intenzita dopravy (Chrastava směr Bedřichovka 14904 voz./den). Nárůst intenzit dopravy na silnicích I. třídy má stále stoupající trend a nejvyšší přírůstek byl na silnici I/35 v úseku Liberec - Chrastava o cca 90% oproti roku 1990. Navýšení intenzit dopravy ve směru Bílý Kostel - Rynoltice (o 40%), Bílý Kostel - Hrádek nad Nisou (o 22%) odpovídá spádovosti území, atraktivitě a zvyšujícímu se rozvoji. Na silnici II/592 se intenzita dopravy udržuje v úrovni roku 1995. Výsledky sčítání dopravy z roku 2005 nejsou ještě k dispozici.

3.3.3 Nehodové úseky Pro potřebu Analýzy stavu dopravy v LK byla vyhodnocena silniční síť v Libereckém kraji z hlediska počtu dopravních nehod (po jednotlivých letech, 10 a více nehod). Na území HSO Hrádecko-Chrastavsko se v posledních letech mezi problémové úseky opakovaně řadí především silnice I/35 v úseku Stráž nad Nisou - Chrastava a to z důvodů její výstavby za silničního provozu. S úplným dokončením stavby lze očekávat snížení počtu nehod v tomto úseku.

3.3.4 Doprava letecká Nejbližší letiště je v Liberci s pozastaveným statutem veřejného mezinárodního letiště.

3.3.5 Cyklistická a pěší doprava Fenomén využití jízdy na kole jako rekreační aktivity, která se v posledních letech prudce rozvíjí, se projevil i na území HSO Hrádecko-Chrastavsko. Za posledních 10 let byla vybudována relativně hustá síť cyklotras. Řešeným územím HSO prochází několik dálkových tras celostátního a mezinárodního významu propojených místními trasami. Významnými výchozími body jsou obce Hrádek n.N. a Chrastava.


26

Trasy jsou značené a obce (i mikroregiony) spolupracují s KČT a dalšími partnery na jejich prezentaci. Doprovodná infrastruktura je postupně budována (občerstvovací místa, servis, lavičky, informační panely, cykloservisy) a to především na cyklotrasách č.14, 21, 22. Tabulka č. Ta-A.3.3: Cyklotrasy v HSO Hrádecko-Chrastavsko Číslo

Název ODRA - NISA (část) 14 (SRN) - Hrádek n.N. - Liberec - Jičín 21 Chrastava - Kytlice - Hřensko 22 25

3007 3008 3046 3039 3069 ER1 ER2 ER3

Chrastava - Horní Polubný - Hrabačov Valteřice MODO Most - Doksy- Křižany -(Hrádek n.N.) Ještěd - Tolštejn Machnín - Andělská Hora Zdislava- Stohánek - Hamr na J. - Mimoň Pašerácká Višňová -Albrechtice - Vítkov - Hrádek n.N. Kryštofovo Údolí - Bílý Kostel n.N. Chotyně Hartau - Hrádek n.N. - Porajow - Hartau (Trojzemí) Hrádek n.N. - Bogatynia Hrádek n.N. - Zittau

Význam mezinárodní celostátní (nadregionální) celostátní (nadregionální) celostátní (nadregionální) nadregionální místní místní

Dotčené obce HSO Hrádek n.N., Bílý Kostel n.N., Chrastava Chrastava, Křižany Chrastava, Nová Ves Křižany, Zdislava, Rynoltice, Hrádek n.N. Křižany Chrastava Zdislava, Křižany

místní Chrastava, Hrádek n.N. (součást MZ) místní

Bílý Kostel n.N., Hrádek n.N.

mezinárodní

Hrádek n.N

mezinárodní mezinárodní

Hrádek n.N Hrádek n.N

Pramen: registr cyklotras v LK, KÚLK 2004, cykloturistické mapy - KÚLK, 2003

Pěší turistické stezky Územím obcí Hrádek n.N., Rynoltice, Zdislava, Křižany prochází evropská dálková trasa E3 Black Sea - Iberia. Trasa sleduje červeně značenou turistickou stezku Petrovice - Horní Sedlo - Jítravské sedlo - Křižanské sedlo - Ještěd. Další turistické stezky propojují sídelní centra se zajímavými místy, s vyhlídkami a přírodními zajímavostmi.

3.3.6 Vertikální doprava V řešeném území nejsou provozována významná lanová dopravní zařízení.

3.3.7 Hraniční přechody Vymezená HSO Hrádecko-Chrastavsko sousedí se SRN a Polskou republikou. Přístup cizinců ze SRN do území je umožněn přes turistický hraniční přechod Hrádek nad Nisou - Hartau (pěší, cyklisté,vozíčkáři, jezdci), z Polské republiky přes hraniční přechody Hrádek n.N. - Porajow (M,OA, bus, pěší, cyklisté) nebo železniční hraniční přechod Hrádek n.N. - Zittau. Plánuje se zřízení nového hraničního přechodu Hrádek nad Nisou - Kopaczów (M,OA, bus, N) na budoucí silnici I/35 s vedením trasy přes Polsko a s návazností na novou trasu spolkové silnice B178 v SRN (Zittau - Löbau). Další hraniční přechody jsou plánovány na turistických stezkách Česká brána - Fuchskanzel (SRN), Hrádek nad Nisou - Neu Hartau (SRN) a Oldřichov na Hranicích - Kopaczów (Polsko).


27

Připravuje se rozšíření provozu hraničního přechodu Hrádek nad Nisou - Hartau pro osobní auta a obnovení nákladní dopravy na železničním přechodu Hrádek n.N. - Zittau. Tabulka č. Ta-A.3.4: Hraniční přechody Obec Hrádek n.N.

Hraniční přechod Hrádek n.N. – Zittau Hrádek n.N. - Porajow Hrádek n.N. – Hartau

Druh dopravy žel p,c,m,oa,b p,c,v,j

Pramen: Hraniční přechody v LK, odbor dopravy KÚLK 2005 Druhy dopravy: p - pěší, c - cyklisté, m - motocykly, oa - osobní automobily, b - autobusy, žel - osobní železniční doprava, j jezdci na koních, v - vozíčkáři, uživatelé ekologických invalidních vozíků,

3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob Krajský úřad využívá moderních informačních technologií k modelování optimální dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje při zachování dopravní a ekonomické vyváženosti. Dopravní obslužnost v HSO vyhovuje zadávacím kritériím a požadavkům obcí a má zlepšující se trend. Území HSO Hrádecko-Chrastavsko je obsluhováno regionálními autobusovými linkami a několika mezikrajskými linkami do Děčína, Ústí nad Labem, Šluknovského výběžku. Přes Hrádek n.N. projíždí i mezinárodní linka do Berlína. Obecně počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol. O sobotách a nedělích je autobusové spojení omezené a do některých sídel není vůbec. Dopravní dostupnost se tak stává problematickou a obyvatelé jsou nuceni ve zvýšené míře použít individuální automobilovou dopravu. Jedná se však o území s řídkou zástavbou, nízkým počtem obyvatel a nízkou intenzitou využití spojů. Obyvatelé mohou také využívat železniční dopravu. Převážná část zástavby se nachází v přijatelné docházkové vzdálenosti k zastávkám autobusů nebo vlaků. U některých obcí či jejich částí je však docházková vzdálenost na vlak problematická (např. Křižany, Nová Ves, některé části Hrádku n.N a Chrastavy). Všechny obce mají přímé dopravní spojení do krajského správního centra s dosažitelností do 45 minut. Minimálně jsou vytvořeny podmínky pro zpřístupnění veřejné dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Hlavní zátěžové přepravní proudy obyvatel HSO za prací i do škol jsou nejsilnější po silnicích I.třídy a železničních tratích ve směru na Liberec. Denně vyjíždí za prací cca 89 % pracujících a doba přepravy trvá nejčastěji mezi 30 a 60 minutami (viz. tabulky č. Ta-A3.5 a Ta-A3.6). Vyjma Rynoltic u všech obcí vyjížďka obyvatel za prací do Liberce překračuje 50 % vyjíždějících. Některé větší firmy z průmyslové zóny Liberec Doubí si zajišťují vlastní svoz zaměstnanců. Za prací vyjíždělo v roce 2001 za hranice dané obce v HSO 44 % ekonomicky aktivních, nejvíce z Bílého Kostela a Zdislavy (75 resp. 70 %), nejméně z Hrádku nad Nisou (34 %). I do budoucna bude přiměřeně optimální uspokojení přepravní potřeby obyvatel a návštěvníků řešeného území včetně nezbytných vazeb na okolní města, při dostatečné kvalitě a přístupné cenové nabídce jednou z priorit. Tabulka č. Ta-A.3.5: Přehled obslužnosti veřejnou dopravou v HSO Hrádecko-Chrastavsko (rok 2005) Obec

Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou

zastávka zastávka mezimístní AL krajské AL (počet) (počet) 2 6 1 24

počet bus linek D/M 2/2 1/7

počet žel.zast. počet přímé autobuso- (počet) vlak.spojů spojení vých spojů PRAC/SO, do PRAC/SO, NE LBC NE 35/4,5 1 39/25,25 ANO 110/20,12 1 49/33,33 ANO


Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava

1 0 0 2 0

18 10 6 7 2

3/6 0/3 0/3 4/7 0/1

134/18,21 18/0,0 52/9,13 42/8,11 6/0,0

28

2 1 0 1 1

49/33,33 22/21,21 0/0,0 21/21,21 18/18,18

ANO ANO ANO ANO ANO

Pramen: ČSÚ, ČSAD, ČD, internet, KÚLK odbor dopravy - analýza 2005 Legenda - AL - autobusové linky, PRAC - pracovní dny (pondělí-pátek), SO, NE - sobota, neděle M - místní linky, D - mezikrajské linky

Tabulka č.Ta-A.3.6: Vyjížďka za prací a do škol z obcí Obec

vyjížďka do zaměstnání

Bílý Kostel nad Nisou

327

Hrádek nad Nisou

1283

Chrastava

1471

Křižany

198

Nová Ves

196

Rynoltice Zdislava HSO celkem

218 73 3766

podíl nejvyšší vyjížďka nejvyšší vyjížďka vyjížďka za do škol vyjížďka do celkem vyjíždějících prací do obcí škol do obcí z počtu obyvatel % Lbc,HrN,Chra 94 Lbc, Chra 421 54,6 Lbc, Chra, 385 Lbc, Pha 1668 22,9 Chotyně, JbcN Lbc, Stráž 411 Lbc 1882 31,7 n.N., JbcN Lbc 47 Lbc, Č.Dub 245 37,6 Chra, Lbc, Chra 61 257 39,2 Mníšek, Lbc Lbc, Jabl 53 Lbc 271 37,5 Lbc 41 Lbc, Č.Dub 114 46,5 1092 4858 29,9

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001 Legenda: Lbc - Liberec, Č.Dub - Český Dub, Jabl - Jablonné v P., Pha - Praha, HrN - Hrádek n.N., Chra - Chrastava, JbcN. Jablonec nad Nisou

Tabulka č.Ta-A.3.7: Vyjížďka za prací z obcí podle frekvence a doby cesty Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava HSO celkem

vyjíždějící celkem 327 1283 1471 198 196 218 73 3766

z toho vyjíždí denně z toho čas v minutách počet % z celkově do 14 15-29 30-59 nad 60 vyjíždějících 286 87,5 43 107 119 17 1075 83,8 105 286 513 385 1381 93,9 150 573 593 65 180 90,9 11 39 113 16 182 92,9 20 77 75 6 179 82,1 22 56 88 12 65 89,0 6 13 34 12 3348 88,9 357 1151 1535 513

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001

3.3.9 Závěry a doporučení Velká část území HSO leží v nejvýznamnějším urbanizovaném prostoru Libereckého kraje na hlavní rozvojové ose Libereckého kraje. V případě HSO Hrádecko-Chrastavsko je situace v dopravní problematice relativně dobrá. Řešeným územím prochází mezinárodní silnice I/35 a I/13 a dvě celostátní železniční tratě. Dostupnost krajského centra je velmi dobrá. Dopravní obslužnost území má zlepšující se tendenci.


29

V dopravní problematice bude řešeno: v železniční dopravě • rekonstrukce železniční trati Hrádek n.N. - Liberec v souvislosti s realizací projektu Regiotram Nisa - I. etapa (integrovaný dopravní systém) • stabilizace železniční trati Liberec - Česká Lípa, zabezpečit její uvedení do normového stavu v silniční dopravě : • realizace silnice I/35 v úseku Bílý Kostel n.N. - Hrádek n.N. jako dvoupruh s rezervou pro výhledové čtyřpruhové uspořádání • realizace nového hraničního přechodu Hrádek n.N. - Kopaczów bez omezení pro motorovou dopravu • homogenizace trasy silnice I/13 v úseku Bílý Kostel n.N. - Rynoltice - (Svor) • realizace přeložky silnice I/13 v úseku Liberec - Stráž n.N.-Mníšek- Dětřichov (v kontaktu s řešeným územím HSO) • realizace přeložky silnice II/592 v centru města Chrastava • rekonstrukce silnic III. tříd a místních komunikací v technické bezpečnosti silnic: • odstraňovat dopravní závady a upravovat nehodové úseky • realizovat přechody pro chodce ve městech • v závislosti na intenzitě provozu od sebe oddělovat pěší, cyklistickou a motorovou dopravu • realizovat opatření pro změnu způsobu jízdy na vjezdu do obcí, zklidňovat dopravu v obcích (především na silnicích I. a II. třídy) v nemotorové dopravě (pěší a cyklistická): • dořešit informační navigační systém pro cyklisty a pěší • postupně budovat infrastrukturu cyklistické dopravy s cílem většího zapojení cyklistické dopravy do systému osobní dopravy na kratší vzdálenost (např.řešit cyklostezky Hrádek n.N. - Liberec, Chrastava - Nová Ves apod.) v řešeném území v kontextu širších vztahů • rozvíjet vztahy na železniční spoje s přepravou kol • vytvářet zázemí pro cykloturisty, stavebně technické úpravy tras se zastávkovými místy • realizace hraničních přechodů do SRN a PR na turistických stezkách v dopravní obslužnosti: • stanovit podmínky zajištění dopravní obslužnosti, spolupracovat na zavedení IDS s návazností na Liberec • prověřit možnosti rozšíření linek autobusové dopravy • vytvářet podmínky pro zpřístupnění veřejné dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace (úprava zastávek, přístupové cesty apod.)


30

3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.4.1 Vodovod a kanalizace Rozdrobená sídelní struktura, velké množství malých sídel (částí obcí), nesouvislá zástavba, nízká hustota osídlení přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování technické infrastruktury. Tyto zvýšené investice nebyly v dostatečné míře do řešeného území investovány. Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který pokrývá cca 80 % trvale bydlících obyvatel. Dle vyjádření zástupců obcí je v relativně dobrém stavu, pouze v obci Zdislava je v havarijním stavu (dotazníkové šetření). Veřejný vodovod však není rozveden především v menších sídlech a oddělených částech obcí s nízkou hustotou zástavby. Stav likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území na nízké úrovni. Splašková kanalizace v menších obcích většinou neexistuje. Vybudovanou kanalizační síť ukončenou na ČOV mají pouze města Hrádek nad Nisou a Chrastava a v horní části obce Nová Ves je vybudována menší ČOV. V ostatních částech obcí se v současné době splaškové vody zneškodňují především pomocí vyvážení jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části domovními čističkami odpadních vod. Postupně dochází k rozšiřování kanalizace pro odpadní splaškové vody včetně soustavy dešťové kanalizace, což přispívá ke zlepšení čistoty povrchové i podzemní vody. Dešťové vody jsou z části odváděny dešťovou kanalizací (např. v Bílém Kostele nad Nisou, Nová Starost a Polesí – Rynoltice, Chrastava) a z části pomocí příkopů a propustků do vodoteče (Lužické Nisy, Farského potoka) a nebo jsou vsakovány do terénu. V Bílém Kostele nad Nisou je nesoustavný systém dešťové kanalizace, ale v podstatě se jedná o odvodnění státní silnice do Lužické Nisy. Zásobování vodou a napojení na kanalizaci v obcích řešeného území je podrobněji zachyceno v následujících tabulkách. Tabulka č. Ta-A.4.1: Trvale obydlené byty napojené na vodovod a kanalizaci Trvale Na vodovod napojeno Připojeno na veřejnou kanalizační síť obydNázev obce Počet Počet lené %* Vyjádření obce (2005) %* Vyjádření obce (2005) bytů bytů byty Bílý Kostel Kanalizace pouze dešťová, 272 270 99 Vodovod je v celé obci. 9 3 nad Nisou splašková v obci není. Hrádek nad 2 670 2 608 98 Stav velmi dobrý. 1 728 65 Stav velmi dobrý. Nisou Vodovodní řady jsou na 70-80% Proběhla výstavba kanalizace území města, byla provedená dešťové a splaškové s napojením Chrastava 2 122 2 104 99 1 347 63 rekonstrukce havarijních úseků na ČOV, kanalizace pokrývá asi vodovodu. 50% města. Vodovod je v celé obci, kolaudován Křižany 226 204 90 0 - Kanalizace v obci není. v roce 1997. Kanalizace s ČOV je pouze v části Nová Ves 212 186 88 Vodovod je v obci. 19 9 obce. Rynoltice 263 256 97 Vodovod je v celé obci. 14 5 Kanalizace v obci není. Vodovod z roku 1906 je v celé obci, Zdislava 79 77 97 je ve velmi špatném technickém 0 - Kanalizace v obci není. stavu (asi 20 poruch za rok). Hrádecko3 117 53 Chrastavko 5 844 5 705 98 celkem Zdroj : ČSÚ SLDB 2001 (trvale obydlené byty a počet bytů napojených na vodovod , resp. kanalizaci) ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích 2006 (vyjádření obce)


31

Pozn.: *

podíl připojených bytů z trvale obydlených bytů, zaokrouhleno na celá % - nenapojen v obci ani jeden byt rozpory mezi údaji poskytnutými ČSÚ a dotazníkovým šetřením po obcích vyplývají z rozdílných pohledů na řešenou problematiku.

Tabulka č. Ta-A.4.2: Stav vodovodu a kanalizace v jednotlivých obcích Bílý Kostel nad Nisou

Hrádek nad Nisou

Chrastava

VODOVOD ANO - 80% Místní části Bílý Kostel nad Nisou a Pekařka jsou napojeny na oblastní vodovod. Jihozápadní část obce Bílý Potok nad Nisou je zásobena z přivaděče vody ze zdroje Vápenný Vrch vodovodem. Panenská Hůrka má svůj místní vodovod, který je zásobený vodou z místních zářezů.

KANALIZACE NE Obec Bílý Kostel nad Nisou nemá vybudován systém veřejné kanalizace. Je zde pouze lokální systém odvedení splaškových vod z několika objektů (škola, mateřská škola, 4 RD a 12 bytových jednotek – místní část (MČ) Bílý Kostel nad Nisou) přes biologické septiky do jednotné kanalizace. Bývalý dětský tábor v MČ Panenská Hůrka má vybudován septik a vsakovací zařízení. V obci není vybudována centrální čistírna odpadních vod v MČ Bílý Kostel nad Nisou se nacházejí pouze 4 MČOV pro 11 obyvatel (cca 1 % obyvatel). U ostatních objektů jsou odpadní vody zachyceny v žumpách a následně vyváženy na ČOV Hrádek n.N., popř. jsou odpadní vody předčištěny v septicích a vypouštěny do vodoteče. ANO – 70% Část města Hrádek nad Nisou má vybudovánu souvislou jednotnou kanalizační síť s mechanicko – biologickou ČOV. V částech města jsou také jednotlivé kanalizační stoky zaústěné do náhonu. Vyčištěné odpadní vody jsou zaústěny do Lužické Nisy. V Doníně je vybudována jednotná kanalizace propojená na kanalizační systém Loučné a poté i na kanalizaci a ČOV v Hrádku nad Nisou. Část odpadních vod v MČ Donín je odváděna jednotnou kanalizací do vodoteče. U části RD, které nejsou napojeny na kanalizaci jsou odpadní vody zachyceny v žumpách a následně vyváženy k čištění na ČOV, popř. vyvážených na zemědělské pozemky obyvatel nebo v septicích s odpady vsakujícími do terénu, vyústěnými do povrchových vod, nebo vypouštěny přímo do povrchových vod.

ANO – 80% Pouze MČ Dolní Sedlo nemá vybudován veřejný vodovod (zásobování pitnou vodou je individuelní pomocí studní nebo vlastních vodovodů). Město Hrádek n. N. je zásobeno pitnou vodou z oblastního vodovodu a z místních zdrojů, součástí vodovodní sítě je i vodovod zásobující obyvatele v Doníně. Obec Dolní Suchá je zásobena pitnou vodou ze dvou zdrojů (zdroj oblastního vodovodu Vápenný Vrch a zářezy). MČ Horní Sedlo je zásobeno z místního vodovodu. Vodovodní síť v Loučné je napojena na vodojem Hrádek, dále na vodojem Uhelná a třetí vodojem je vodojem Loučná s místním zdrojem. Část obce Loučná je zásobena z vodovodu Hrádek n.N. Oldřichov na Hranicích - vodovodní síť je zásobena vodou z vodojemu Uhelná a propojena se sítí Hrádku. V Uhelné je zdroj vody pro Hrádek, ze kterého je voda přivedena do vodojemu Uhelná. Ano - 80% Ano - 58%


Křižany

Nová Ves

Rynoltice

Zdislava

32

Vodovodní síť je napojena na oblastní vodovod V Chrastavě je stará gravitační kanalizační síť a a bilance potřeb je doplněna z místních zdrojů. nově vybudovaná I. etapa splaškové kanalizace. Skupinový vodovod zásobuje Chrastavu, Dolní Kanalizace je odvedena na čistírnu odpadních Chrastavu, Horní Chrastavu, Andělskou Horu, vod. Místní části Dolní Chrastava a Horní Chrastava Panenskou Hůrku, Vísku, Vysokou a část mají vybudovány kanalizace, které jsou zaústěny objektů Dolního Vítkova (18% obyvatel). MČ Andělská Hora je zásobena z propoje mezi na kanalizační systém Chrastavy se zakončením oblastním vodojemem Sv. Ján a čerpací stanicí na ČOV. V současné době je na jižním okraji Dolního Machnín. V Horní Chrastavě jsou 3 objekty zásobeny ze Vítkova dokončena výstavba lokální ČOV a zároveň kanalizace, vedené do středu Dolního zdroje Vysoká. Vítkova. V MČ Horní Vítkov a v části MČ Dolní Ostatní obyvatelé odvádějí odpadní vody do Vítkov není vybudovaný veřejný vodovod. žump s odvozem na ČOV Liberec, resp. ČOV Zásobování pitnou vodou je individuelní pomocí studní nebo vlastních vodovodů Chrastava, popř. jsou čištěny na domovních (nevyhovující kvalita vody – radon). ČOV. Někteří obyvatelé odvádějí odpadní vody do septiků s odtokem do povrchových vod nebo se vsakováním. Ano – 48% Ne Obyvatelé jsou zásobeni z místního vodovodu V obci Křižany není vybudována žádná kanalizace. U obytných domů jsou odpadní vody Křižany (MČ Křižany), resp. Žibřidice (MČ zachycovány v septicích s přepady zaústěnými do Žibřidice). Propojení vodovodu Žibřidice – Ještědského potoka, nebo žumpách následně Křižany je v současné době uzavřeno vyvážených na ČOV Stráž p. Ralskem, popř. na šoupětem a může být v případě nutnosti pole. obnoveno. ANO – 21 % NE V obci Nová Ves není vybudována žádná MČ Nová Ves má vodovodní síť v obci kanalizace zásobenu ze skupinového vodovodu pro Mníšek, Novou Ves, a Oldřichov v Hájích se V MČ Nová Ves je malá lokální čistírna skupinovým zdrojem - vrt v Mníšku. Ostatní odpadních vod ( cca 5 % obyvatel). U rodinných domů jsou odpadní vody od obyvatelé jsou zásobováni ze studní nebo obyvatel zachycovány v žumpách následně vlastních vodovodů. vyvážených na ČOV Chrastava, nebo septicích. Část obce Nová Víska má obecní vodovodu, Přepady ze septiků odtékají do Jeřice, nebo který nesplňuje statut veřejného vodovodu. zasakují do terénu. Stávající zdroje jsou kvalitou i množstvím nevyhovující. ANO – 97 % NE V obci Rynoltice není vybudována souvislá Všechny MČ obce Rynoltice jsou zásobeny kanalizační síť. Pouze V MČ je zatrubněný odpad z místních vodovodů. z rybníka, kde se předpokládá, že jsou napojeny Ze zdrojů - vrt Jítrava, zdroj Polesí – štola a odpadní vody z jednotlivých nemovitostí a vše je zdroje Nová Starost. vyústěno do Panenského potoka. Odpadní vody z Kvalita vody ve zdroji Polesí nevyhovuje v bytovek – 21% obyvatel - jsou odvedeny do požadavcích na pitnou vodu. septiku jehož odpad je též zaústěn do Panenského potoka. U zbývajících rodinných domů jsou odpadní vody zachyceny v žumpách a následně vyváženy na ČOV Hrádek n. N. Černá Louže Hotel a chatová osada má vlastní septik. Polesí - Ubytovna Sportturia má vlastní MČOV s přepadem do povrchových vod. ANO – 100% NE V obci je samostatný místní vodovod, který je V obci Zdislava není vybudována kanalizační síť. zásoben z místních zdrojů. U RD jsou odpadní vody zachycovány v žumpách


33

následně vyvážených na zemědělské pozemky, nebo na ČOV Hrádek nad Nisou, případně jsou částečně předčištěny v septicích. Přepady ze septiků odtékají do Zdislavského potoka. V obci jsou tři MČOV, čistící odpadní vody z objektů vybavenosti obce. Zdroj: PRVKÚK LK (Hydroprojekt cz a.s. - 3/2004)

Tabulka č. Ta-A.4.3: Počet obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Hrádecko - Chrastavska HSO Hrádecko – Chrastavsko Počet trvale bydlících obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu Počet trvale bydlících obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV

Liberecký kraj

13 055

80,3 %

88,4 %

8 718

53,6 %

68,8 %

7 415

45,6 %

59,0 %

Zdroj: ČSÚ, rok 2001, vlastní výpočty zpracovatele

V tabulce č. Ta-A.4.3 je uvedeno porovnání podílu obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Hrádecka - Chrastavska a v Libereckém kraji. Z porovnání vyplývá, že podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům, napojených na veřejnou kanalizaci a napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV nižší než je průměr kraje. Tento stav má negativní vliv na životní prostředí.

3.4.2 Energetika 3.4.2.1 Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je v HSO na relativně dobré úrovni, do všech částí obcí. Elektrická energie je v řešeném území rozváděna vedením VN 22 kV (severní část HSO) a 35 kV (jižní části HSO Křižany, Zdislava). V území se nachází rozvodna 110/22 kV v Hrádku nad Nisou. Přes HSO jsou trasovány nadmístní koridory linek VVN 110 kV.

3.4.2.2 Plynofikace, vytápění, obnovitelné zdroje Většina obcí HSO Hrádecko-Chrastavsko je plynofikována (60% trvale obydlených bytů). Jak vyplývá z tabulky č. Ta-A.4.5, tak převážná část bytů je vytápěna plynem (41% z celkového počtu trvale obydlených bytů), ale stále 21 % zůstává vytápěna uhlím. Plynofikovány nejsou okrajové části obcí.


34

Tabulka č. Ta-A.4.4: Trvale obydlené byty napojené na plyn Trvale Plyn zaveden do bytu obydlené Počet %* Vyjádření obce - plynofikována obec byty bytů Ano, od roku 2000, cca 90% obce, jedná se o centrální část Bílý Kostel nad Nisou 272 99 36 obce bez osad. Hrádek nad Nisou 2 670 1862 70 Ano Ano, 40% města, Vítkov není plynofikován, Andělská Chrastava 2 122 1539 73 Hora pouze částečně. Křižany 226 8 4 Ne Pouze dvě malé části obce jsou plynofikované Nová Ves 212 6 3 z Mníšeckého plynovodu, další plynofikace obce by byla z tohoto plynovodu možná, realizace závisí na poptávce. Rynoltice 263 3 1 Ano, pouze Rynoltice bez okolních osad. Zdislava 79 0 - Ne Hrádecko5 844 3517 60 Chrastavko celkem Název obce

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001 (trvale obydlené byty a počet bytů napojených na plynovod) ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích 2006 (vyjádření obce) Pozn.: * podíl připojených bytů z trvale obydlených bytů, zaokrouhleno na celá % ČSÚ udává i plynofikované byty, které jsou zásobeny z vlastních zdrojů.

Tabulka č. Ta-A.4.5: Energie využitá k vytápění

Název obce

Trvale obydlené byty

Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava

272 2 670 2 122 226 212 263 79

Hrádecko- Chrastavko celkem

5 844

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001

Energie použitá k vytápění uhlí dřevo elektřina Počet Počet Počet % % % bytů bytů bytů 100 37 32 12 33 12 373 14 90 3 234 9 234 11 71 3 137 6 152 67 51 23 17 8 142 67 31 15 29 14 155 59 36 14 32 12 50 63 20 25 8 10 1206

21

331

6

490

8

plyn ostatní Počet Počet % % bytů bytů 104 38 3 1 1249 47 724 27 1063 50 617 30 1 1 5 1 2 1 8 3 0 40 15 0 1 2 2419

41

1398

24


35

Tabulka č. Ta-A.4.6: Domy s ústředním vytápěním Trvale obydlené domy Počet domů Název obce celkem s ústředním vytápěním (počet) Bílý Kostel nad N. 199 138 Hrádek nad Nisou 1 295 889 Chrastava 940 595 Křižany 167 81 Nová Ves 155 81 Rynoltice 190 97 Zdislava 74 41 Hrádecko-Chrastavsko 3 020 1 922

Podíl domů s ústředním vytápěním (%) 69,3 68,6 63,3 48,5 52,3 51,1 55,4 63,6

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001

Ve městech Hrádek nad Nisou a Chrastava jsou provozovány menší systémy centrálního zásobování teplem (CZT). V Hrádku nad Nisou se jedná o dva zdroje (Ekoengas, Vulkan) spalující zemní plyn, v Chrastavě jsou to tři plynové kotelny pro sídliště. Připravuje se postupná rekonstrukce těchto systémů. Využití obnovitelných zdrojů energie je na nízké úrovni. Pouze v Bílém Kostele nad Nisou jsou dvě malé vodní elektrárny (na třetí je vydáno stavební rozhodnutí). V Hrádku nad Nisou připravují mezinárodní projekt na zřízení kotelny na štěpku v ZŠ a v Chrastavě zvažují výstavbu kotelny na brikety z čistírenských kalů na Střeleckém vrchu. V Hrádku nad Nisou (část Václavice) připravují záměr vybudovat park větrných elektráren. Území HSO Hrádecko Chrastavsko má vhodné předpoklady pro využití obnovitelných zdrojů energie (větrná energie, biomasa). Ostatní obce neprovozují zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie.

3.4.3 Komunikační systémy Dostupnost jednotlivých pošt je relativně vyhovující (poštu na svém území nemá obec Zdislava a Nová Ves). S ohledem na malý počet obyvatel není nezbytně nutné tuto službu poskytovat přímo v obci, obyvatelé dojíždějí na poštu do Křižan, resp. do Chrastavy. Veřejně přístupný internet mají ve všech obcích řešeného území. Pokrytí telefonním signálem pevné linky je na celém území kvalitní. Příjem signálu mobilních operátorů je slabý a závisí mimo jiné i na konfiguraci terénu (problematické je v údolí Nové Vsi a v Rynolticích). Tabulka č. Ta-A.4.7: Pošta a veřejně přístupný internet v obci Název obce

Pošta


ANO

Hrádek nad Nisou

ANO

Chrastava

ANO

Křižany

ANO

Spádová pošta

Veřejně přístupný internet v obci Ano, 3 PC v knihovně. Ano, 3 PC v knihovně, 2 PC v DPS, záměrem města je zřídit další místa s veřejně přístupným internetem, která by měla být financována z dotací. Ano, Internetový klub 6 PC, knihovna 4 PC. Ve městě je možnost mikrovlnného připojení. V knihovně v Žibřidicích 1PC, V knihovně


Nová Ves Rynoltice Zdislava

NE ANO NE

Chrastava Křižany

36

v Křižanech 2PC. 1 PC v knihovně 2 PC v Knihovně 1 PC v knihovně

Zdroj : Internetové stránky www.cpost.cz a ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce 2006)

Tabulka č. Ta-A.4.8: Hodnocení pokrytí území obcí telefonním signálem Obec/Indikátor

Český Eurotel Telecom

T-Mobile

Vodafo Poznámka ne


5

5

5

4

Hrádek nad Nisou (město)

5

5

5

5

Chrastava

5

4

4

4

Křižany

5

3

3

3

Nová Ves

5

0

0

0

Rynoltice Zdislava

5 5

4 2

4 2

2 2

V přidružených sídlech (např. ve Václavicích) je signál mobilních operátorů slabý. V nejbližší době dojde k posílení signálu mobilních operátorů, investici zajišťuje společnost Ještěd Net. V údolí v obci není žádný signál, ten je pouze na výše položených místech v obci. Směrem k Německu signál slábne.

Zdroj : ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce 2006) Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem

3.4.4 Závěry Vodovodní síť pokrývá cca 80% trvale bydlících obyvatel a je ve většině obcí v dobrém stavu. Provádí se její postupná rekonstrukce a rozšiřování do okrajových částí obcí. Obec Zdislava má vodovod z roku 1906 v havarijním stavu. Stav likvidace splaškových odpadních vod je nedostatečný. Ve většině obcí se uvažuje s postupným budováním plošné nebo dílčí kanalizace a ČOV. Plynofikovány nejsou obce Zdislava a Křižany a okrajové části ostatních obcí. Obnovitelné zdroje vytápění jsou v řešeném území využívány minimálně. Na území obce Hrádek nad Nisou se připravuje záměr výstavby parku větrných elektráren (Václavice). Dostupnost jednotlivých pošt je relativně vyhovující, poštu na svém území nemají obce Zdislava a Nová Ves. Veřejně přístupný internet v současné době mají ve všech obcích řešeného území. Pokrytí telefonním signálem pevné linky je na celém území kvalitní. Příjem signálu mobilních operátorů je slabý.


37

3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH 3.5.1 Popis současného stavu Dle Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje je území Libereckého kraje rozčleněno v rámci nadregionálního členění na 3 turistické regiony, 7 oblastí a 19 turistických podoblastí. HSO Hrádecko-Chrastavsko patří do oblasti Lužické hory a Ještědský hřbet a podoblasti Lužické hory – Hrádecko-Chrastavsko. Území analyzovaného regionu nebylo v minulém období silněji zatíženo průmyslovou činností, převažovalo zaměření na textilní výrobu v okolí města Chrastavy a strojírenskou výrobu v Hrádku nad Nisou. Obory textilní výroby byly v 90. letech silně utlumeny, strojírenské podniky byly částečně transformovány na subdodavatelské obory. Zemědělské činnosti jsou také méně intenzivní. Potenciál v oblasti turistického ruchu nikdy nebyl a dosud není zvlášť intenzivní. Ve zkoumané oblasti nejsou dostatečné přírodní, historické a architektonické památky. Přesto lze jistou nabídku hradních staveb a kostelů v jednotlivých obcích využít. Městská architektura vyskytující se v některých lokalitách je přiměřeně zachována a rekonstruována. Pro jistou (zainteresovanou) část turistů může být vhodným objektem návštěv, pravděpodobně jen příležitostných a krátkodobých. Bohužel i tento omezený „sortiment “ je propagován také pouze ve dvou „ turistických informačních centrech “. V oblasti přírodních atraktivit nelze ovšem přehlédnout nabídku areálu Kristýna s nabídkou vodních sportů a rekreačních kapacit, nacházejícího se v blízkosti Hrádku nad Nisou. I zde lze ještě nabídku komplexně zvyšovat a zkvalitňovat, i když zatím převažuje jen sezónní charakter. Dalším pozitivem tohoto komplexu vodních rekreačních aktivit je blízká vzdálenost německého a polského příhraničí s velmi silnou sezónní ( letní ) německou klientelou.

3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu HSO Hrádecko – Chrastavsko Návrh indikátorů v následujících podkapitolách vychází z omezených zdrojů informačních bází Krajského úřadu Libereckého kraje a nedostupností údajů za sledované obce.

3.5.2.1 Ubytovací zařízení Existence ubytovacích zařízení je klíčovým prvkem pro rozvoj cestovního ruchu. Počet ubytovacích zařízení lze tedy považovat za základní indikátor turistické vybavenosti. Velmi limitující je, že nebylo možno získat údaje po jednotlivých obcích. Tabulka č. Ta-A.5.1: Ubytovací zařízení (počet,výčet) na počet obyvatel HSO Druh ubytovacího zařízení

Počet zařízení

Hotel,motel,botel++ Hotel,motel,botel+++ Pension Kemp Ostatní Turistická ubytovna Zdroj: KÚLK, oddělení cestovního ruchu LK, 2005

2 2 3 3 1 3

Počet ubytovacích Počet obyvatel HSO zařízení na 1000 na jedno ubytovací obyvatel HSO zařízení 0,123 8134 0,123 8134 0,184 5422 0,184 5422 0,061 16 267 0,184 5422


38

3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií Vzhledem k rozdílné velikosti jednotlivých ubytovacích zařízení je počet pokojů a především počet lůžek mnohem reprezentativnějším údajem než samotný počet ubytovacích zařízení. Ještě výrazněji se zde však projevuje nedostatečná datová základna, neboť nebylo možno získat údaje pro oblast ani za jednotlivé typy ubytovacích zařízení. Vypovídací schopnost takových ukazatelů je pak samozřejmě výrazně snížena. Pouze je zřejmé, že v ostatních ubytovacích zařízeních je ve srovnání s hotely a penziony při stejném množství pokojů k dispozici asi o polovinu více lůžek. Tabulka č. Ta-A.5.2: Počet pokojů a lůžek v ubytovacích zařízeních bez kategorií Druh ubytovacího zařízení Hotel,motel,botel++ Hotel,motel,botel+++ Pension Kemp Ostatní Turistická ubytovna

Počet pokojů na 1000 obyvatel HSO

Počet lůžek na 1000 obyvatel HSO

5,0

14,1

5,0

20,7

Zdroj: KÚLK, oddělení cestovního ruchu LK, 2005

3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu Jak již bylo výše řečeno, nebylo možno získat údaje o počtu ubytovacích zařízení a počtu pokojů a lůžek v nich za jednotlivé obce, proto zůstává tento datový indikátor nenaplněn.

3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu V obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko nefunguje žádné sdružení na podporu cestovního ruchu.

3.5.2.5 Turistická informační centra Tabulka č. Ta-A.5.3: Turistická informační centra Obec

Ano-ne

Hrádek nad Nisou

ano

Chrastava

ano

Název Turistické informační centrum Městské informační středisko

Adresa

Telefon

Horní nám. 73

485 140 634

Liberecká 40

485 143 161

Zdroj: KÚLK, oddělení cestovního ruchu LK, 2005

3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář Na území HSO Hrádecko-Chrastavsko není žádná incomingová kancelář.


39

3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové „akce“ starostů obcí Tabulka č. Ta-A.5.4: Dotazníková akce starostů obcí Hrádecko-Chrastavsko Nabízené Dostatečnost Možnosti navýšení druhy ubytovacích ubytovacích kapacit turistických kapacit aktivit Bílý Kostel Soukromé Soukromé Ne, pouze 2 Cykloturistika, Ne nad Nisou kapacity kapacity pensiony pěší turistika Ano, ale Ano,dost. Soukromé a Vodní sporty, Hrádek nad Nisou nevhodná Hotelové kapacity pensionů a hotelové kapacity pěší turistika otevírací doba chatek, stanů Obecní, Obecné a hotelové Ano, chybí Návaznost na Chrastava Ano hotelové kapacity kapacity hotel Liberec Cykloturistika, Křižany Ne Obecní kapacity Obecní kapacity Ne pěší turistika Cykloturistika, Soukromé pěší turistika, Nová Ves Ne Soukromé kapacity Ne kapacity agroturistikachov koní Cykloturistika, pěší turistika, Rynoltice Ne Obecní kapacity Obecní kapacity Ano horolezectví, běžecké tratě Cykloturistika, Zdislava Ne Obecní kapacity Obecní kapacity Ne pěší turistika Obec/ indikátor

Turistické informační centrum

Jaký druh ubytování postrádáte

Pokračování tabulky č. Ta-A.5.4 Jaká opatření vyšších stupňů Jaké projekty jsou připravovány nebo Obec/indikátor samosprávy pro podporu zpracovány cestovního ruchu očekáváte Bílý Kostel nad Nisou Podpora výstavby cyklostezky Oprava kostela a Křížové cesty na Grunovku podél náhonu Nisy Hrádek nad Nisou Zkvalitnění prezentace Zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu turistických regionů a v Hrádku nad Nisou jednotlivých měst a obcí LK na Realizace navigačního systému veletrzích cest.ruchu Chrastava Otevření pěšího přechodu ve Vítkově, podpora na veletrzích Výstavba cyklostezek, rozvoj areálu TJ Spartak, a vydávání propagačních úpravy v Hasičském muzeu, výstavba materiálů s MR Hrádeckoubytovacích kapacit v „Kováku“. Chrastavsko Křižany Podpora agroturistiky, podpora Výstavba ubytovny v hasičské zbrojnici, výstavby vyhlídkové trasy odpočívadlo pro turisty Nová Ves Opravy cyklostezek, turistické mapy, Bez odpovědi odpočívadla pro turisty s informačními tabulemi Rynoltice Výstavba turistické ubytovny v bývalých Bez odpovědi


Zdislava

Údaje nebyly uvedeny

40

Polytechnických dílnách Údaje nebyly uvedeny

Zdroj: dotazníková akce pro starosty obcí HSO

Z výše uvedených námětů a návrhů starostů obcí analyzované HSO vyplývají následující zjednodušené závěry: - v HSO se nalézají pouze 2 TIC - množství ubytovacích kapacit je spíše nedostatečné - starostové obcí by uvítali nárůst kapacity charakteru hotelového, soukromého a obecního - z vyhodnocení názorů starostů vyplývá jednostranné zaměření turistických aktivit s převážnou orientací na cyklo a pěší turistiku - záměry obcí v oblasti připravovaných projektů směřují do výstavby a rekonstrukcí ubytoven a sakrálních staveb - od orgánů vyšších stupňů samosprávy se očekává podpora v oblasti prezentace turistiky na veletrzích turistických regionů, podpora při zprovoznění pěších přechodů a produkce propagačních materiálů.


41

PILÍŘ B - SPOLEČNOST 3.6 B.1 OBYVATELSTVO Společným rysem populačního vývoje obcí HSO Hrádecko- Chrastavsko je výrazný pokles počtu obyvatel po 2.světové válce v důsledku odsunu německého obyvatelstva. Následné migrační vlny z vnitrozemí nedokázaly tuto populační ztrátu vyrovnat. Ve všech obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko proto žije méně obyvatel než v roce 1930. Ve většině obcí je to 30-50 % počtu obyvatel z roku 1930, v Hrádku nad Nisou asi 60 % a v Chrastavě asi 80 %. Z hlediska poválečného vývoje počtu obyvatel lze obce HSO Hrádecko-Chrastavsko rozdělit na dvě skupiny. V Hrádku nad Nisou a Chrastavě docházelo po poválečném poklesu k trvalému nárůstu počtu obyvatel až do současnosti, pouze v Hrádku nad Nisou byl mezi sčítáními v letech 1980 a 1991 zaznamenán výrazně negativní trend. V ostatních obcích byl prudký poválečný populační úbytek následován dalším trvalým poklesem, který trval až do roku 1991. Od té doby zaznamenávají všechny obce HSO Hrádecko-Chrastavsko kromě Křižan přírůstek počtu obyvatel. Nejvyšší dynamiku populačního růstu v 90. letech prodělala obec Nová Ves. Po roce 2001 se tento růst ještě urychlil. Na počátku 21.století výrazně populačně rostou i Bílý Kostel nad Nisou a Zdislava. Negativní (i výrazně pozitivní) trend nelze analyzovat bez detailních údajů o meziročním přirozeném a migračním přírůstku, bytové výstavbě v tomto období aj., tyto údaje však nebyly k dispozici. Tabulka č. Ta-B.1.1: Vývoj počtu obyvatel v obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko v období 1930 – 2004 Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Hrádecko-Chrastavsko

1930

1950

1991

2001

2004

1652 12421 7264 2371 1545 2070 739 28062

943 6960 4654 1169 891 1116 439 16172

743 7112 5597 678 559 719 233 15641

771 7277 5944 652 656 722 245 16267

847 7363 5976 683 739 746 268 16622

Vývoj (%) Vývoj (%) 1991-2001 2001-2004 +3,8 +9,9 +2,3 +1,2 +6,2 +0,5 –3,8 +4,8 +17,4 +12,7 +0,4 +3,3 +5,2 +9,4 +4,0 +2,2

Pramen: ČSÚ Poznámka: Údaje jsou k datu sčítání, za rok 2004 k 31.12.; údaje z evidence obyvatel (2004) nejsou plně srovnatelné s údaji SLDB

Z hlediska pohybu obyvatel v roce 2004 lze pozorovat překvapivě příznivou situaci. Všechny obce oblasti zaznamenaly růst přirozenou měnou a kromě Chrastavy rostly všechny obce i mechanickou měnou. Nejvyšší relativní přirozený přírůstek zaznamenaly Bílý Kostel nad Nisou a Nová Ves. Přírůstek migrací byl u všech obcí (samozřejmě s výjimkou Chrastavy) vyšší než přirozený, u Zdislavy desetinásobně, u Křižan asi sedminásobně. Na celkově příznivé situaci v pohybu obyvatelstva má tedy rozhodující podíl přírůstek migrací, pozitivně je však nutno hodnotit i přírůstek přirozenou měnou u všech obcí. Úbytek počtu obyvatel tedy v roce 2004 zaznamenala pouze Chrastava a tento fakt byl způsoben migračním úbytkem. Pro sledování trendů přirozené měny a migrace nejsou údaje za 1 rok příliš vypovídající, je nutné sledovat dlouhodobé trendy (alespoň za 5 let), k tomu však nebyla k dispozici data. Jednoroční výkyvy jsou způsobeny třeba demolicí většího bytového objektu, dokončením rozestavěných bytů až v následujícím roce apod.


42

Tabulka č. Ta-B.1.2: Pohyb obyvatel v obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko v roce 2004- absolutní hodnoty Přírůstek/ Celkový Přirozený Přistěho- VystěhoŽivě úbytek přírůstek/ Zemřelí přírůstek/ narození valí valí úbytek migrací úbytek Bílý Kostel nad Nisou 16 8 8 42 14 28 36 Hrádek nad Nisou 83 66 17 125 106 19 36 Chrastava 62 58 4 103 182 -79 -75 Křižany 8 5 3 37 14 23 26 Nová Ves 11 5 6 28 9 19 25 Rynoltice 7 6 1 30 19 11 12 Zdislava 5 4 1 13 3 10 11 Hrádecko-Chrastavsko 192 152 40 378 347 31 71

Obec

Pramen: ČSÚ

Tabulka č. Ta-B.1.3: Pohyb obyvatel v obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko v roce 2004-relativní hodnoty (‰) Přirozený Přírůstek/ Celkový Živě Přistěho- VystěhoZemřelí přírůstek/ úbytek přírůstek/ narození valí valí úbytek migrací úbytek Bílý Kostel nad Nisou 18,9 9,4 9,4 49,6 16,5 33,1 42,5 Hrádek nad Nisou 11,3 9,0 2,3 17,0 14,4 2,6 4,9 Chrastava 10,4 9,7 0,7 17,2 30,5 -13,2 -12,6 Křižany 11,7 7,3 4,4 54,2 20,5 33,7 38,1 Nová Ves 14,9 6,8 8,1 37,9 12,2 25,7 33,8 Rynoltice 9,4 8,0 1,3 40,2 25,5 14,7 16,1 Zdislava 18,7 14,9 3,7 48,5 11,2 37,3 41,0 11,6 9,1 2,4 22,7 20,9 1,9 4,3 Hrádecko-Chrastavsko

Obec

Pramen: ČSÚ

Z hlediska věkové struktury lze obce HSO Hrádecko-Chrastavsko rozdělit do dvou skupin. Obce Bílý Kostel nad Nisou, Chrastavu a Novou Ves lze definovat jako obce s příznivější věkovou strukturou obyvatel. Index stáří i průměrný věk je zde nižší než celorepublikový průměr (index stáří je v celé ČR 0,94, průměrný věk pak 39,8 let). Ostatní obce mají horší věkovou strukturu. Index stáří je zde vyšší než je průměr za ČR a průměrný věk srovnatelný či trochu nižší. Nejstarší obcí z hlediska průměrného věku i indexu stáří jsou Rynoltice, nejmladší z hlediska průměrného věku Chrastava, z hlediska indexu stáří pak Nová Ves. Celkově však mezi jednotlivými obcemi nenalezneme výrazné rozdíly a věková struktura je ve srovnání s celorepublikovým průměrem poměrně příznivá.


43

Tabulka č. Ta-B.1.4: Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2004 Obyv. v tom ve věku v% Index Průměrný celkem 0 - 14 15 - 59 nad 60 0 - 14 15 - 59 nad 60 stáří věk Bílý Kostel nad Nisou 847 144 589 114 17,0 69,5 13,5 0,79 37,7 Hrádek nad Nisou 7363 1245 4840 1278 16,9 65,7 17,4 1,03 38,9 Chrastava 5976 1028 4043 905 17,2 67,7 15,1 0,88 37,5 Křižany 683 113 449 121 16,5 65,7 17,7 1,07 39,3 Nová Ves 739 134 505 100 18,1 68,3 13,5 0,74 37,7 Rynoltice 746 106 520 120 14,2 69,7 16,1 1,13 39,7 Zdislava 268 51 160 57 19,0 59,7 21,3 1,12 39,4 Hrádecko-Chrastavsko 16622 2821 11106 2695 17,0 66,8 16,2 0,95 x Obec

Pramen: ČSÚ

Závěrečné zhodnocení HSO Hrádecko-Chrastavsko bylo podobně jako celé pohraničí postiženo výrazným úbytkem obyvatel v důsledku poválečného odsunu německého obyvatelstva a kromě Hrádku nad Nisou a Chrastavy i postupným vylidňováním obcí v době komunismu. Od počátku 90. let 20. století obyvatel opět přibývá, v roce 2004 obce rostly přirozenou i mechanickou měnou. Oblast má poměrně příznivou věkovou strukturu a mezi jednotlivými obcemi neexistují výrazné rozdíly.


44

3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ 3.7.1 Základní charakteristika HSO z pohledu školství a vzdělávání Hrádecko-Chrastavsko mělo v roce 2004 více než 16 000 obyvatel. Nezaměstnanost činila v březnu 2006 9,7 %. (Přehled území podporovaných v rámci opatření 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech, MMR, říjen 2005). Do této HSO spadá 7 obcí, ve dvou z nich nenalezneme základní ani mateřskou školu. - viz tabulka č. Ta-B.2.1. Tabulka č. Ta-B.2.1: Počet školských a vzdělávacích zařízení dle typu dle obcí za rok 2006 Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Křižany Chrastava Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem Hrádecko-Chrastavsko

Mateřské Základní školy Základní školy školy nižšího stupně vyššího stupně 1 1 0 1 0 1 1 0 0 1 0 1 0 0 0 1 1 0 0 0 0 5 2 2

Gymnázium/ SOU/ostatní 0 0 0 0/1/2 0 0 0 1

Zdroj:Registr škol MŠMT k 1.2.2006

Nejvýznamnějšími obcemi z hlediska vzdělávání v HSO Hrádecko-Chrastavsko jsou Hrádek nad Nisou a Chrastava, kde nalezneme mateřskou školu i školu základní vyššího stupně. V registru Ministerstva školství, mládeže, školství a tělovýchovy je vedena střední škola (dvouletý učební obor stavební práce), která tvoří společně se základní školou, dětským domovem a výchovným ústavem jednu organizaci, na webových stránkách obce Chrastava však není existence střední školy zmíněna.

3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání Analýza HSO Hrádecko-Chrastavsko vychází převážně ze statistik Libereckého kraje a údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, neboť i v tomto regionu narážíme na problém nedostatečné prezentace školství na internetových stránkách obcí či samotných škol. Konkrétní údaje zjištěné z prezentací na webových stránkách obcí či škol přináší tabulka č. Ta-B.2.2, kde je vidět, že pouze obec Hrádek nad Nisou a její školy komunikují s veřejností v oblasti školství prostřednictvím internetu. Tabulka č. Ta-B.2.2: Počet žáků a pedagogů v jednotlivých školských zařízeních Počet žáků/počet pedagogů/průměr žáků na pedagoga Mateřské Základní školy Základní školy Obec školy nižšího stupně vyššího stupně Bílý Kostel nad Nisou * * * Hrádek nad Nisou 37/* * 294/19/15,47 Křižany * * * Chrastava * * * Nová Ves * * * Rynoltice * * * Zdislava * * * * údaj není k dispozici Zdroj: internetové stránky obcí: www.hradek.cz, internetové stránky škol

Gymnázium/ SOU/ostatní * * * * * * *


45

3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení Podle statistických údajů MŠMT k 1.2.2006 se v obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko nacházelo celkově 6 mateřských škol, 2 základní školy nižšího stupně (1. – 5. ročník) a 2 základní školy vyššího stupně (1.-9. ročník). Podrobné údaje o počtu vzdělávacích zařízení shrnuje tabulka č. Ta-B.2.1. V oblasti Hrádecko-Chrastavsko nalezneme také převážně školy nižšího stupně, často se spojenými třídami, počet žáků je nejvyšší ve školách vyššího stupně v Hrádku nad Nisou a Chrastavě kam dojíždějí žáci také z okolních obcí. Ve většině škol je k dispozici také školní družina, kterou navštěvuje více jak polovina žáků základních škol (Přehled území podporovaných v rámci opatření 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech, MMR, říjen 2005).

3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení V mateřských školách HSO Hrádecko-Chrastavsko je kapacita MŠ uváděná MŠMT k 1.2. 2006 393 míst. Kapacita základních škol nižšího stupně je 140 míst, 1 556 míst je údaj uváděný pro základní školy vyššího stupně v Hrádku nad Nisou a Chrastavě- viz tabulka č. Ta-B.2.3. Údaj o skutečném počtu žáků základní školy na internetových stránkách obce Hrádek nad Nisou hovoří o 294 - viz tabulka č. TaB.2.2. Také další dostupné údaje o aktuálních počtech žáků uvádí tabulka č. Ta-B.2.2. Tabulka č. Ta-B.2.3.: Kapacita školských zařízení dle MŠMT Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Křižany Chrastava Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem Hrádecko-Chrastavsko

Mateřské Základní školy Základní školy Gymnázium/ školy nižšího stupně vyššího stupně SOU/ostatní 20 70 0 0 113 0 700 0 30 0 0 0 205 0 856 * 0 0 0 0 25 70 0 0 0 0 0 0 393 140 1556 *

Zdroj: Registr škol, MŠMT, 1.2.2006 * údaj není k dispozici

Pro celý region Hrádecko-Chrastavsko je indikátor počtu žáků na pedagoga za mateřskou školu na úrovni 10,93 žáků na učitele za rok 2003, v Libereckém kraji pak dosahuje za stejné období hodnoty 11,50 žáků na učitele, v oblasti je tedy tento ukazatel zhruba na úrovni celého Libereckého kraje. Údaje týkající se základních škol lze opět srovnat na základě tabulky č. Ta-B.2.6 v příloze č.6 pro hodnoty za celý Liberecký kraj a celý region Hrádecko-Chrastavsko. V případě základních škol nižšího stupně je hodnota pro oblast Hrádecko-Chrastavsko výrazně vyšší než je průměr Libereckého kraje, tj. 14,0 oproti 9,97 žáků na pedagoga, u základních škol vyššího stupně je to pak téměř na úrovni průměru za Liberecký kraj. Jediný dostupný údaj, za ZŠ Hrádek nad Nisou, je pak zhruba o 1 žáka na pedagoga vyšší než je tomu v celém Libereckém kraji.

3.7.2.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání Obecně platí, že vzdělání obyvatel regionu hraje důležitou roli pro jeho rozvoj. Počet a podíl obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce HSO Hrádecko-Chrastavsko přináší tabulky č. Ta- B.2.4 a Ta-B.2.5.


46

Tabulka č. Ta-B.2.4: Počet obyvatel starších 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání

Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Křižany Chrastava Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem HrádeckoChrastavsko

Celkem

Bez vzdělání

Základní včetně neukonč.

649 5996 538 4779 538 603 203

3 39 5 18 5 6 0

179 1833 185 1330 185 173 69

13312

78

3950

Úplné Úplné Vyšší střední střední odborné odborné VŠ Nezjištěné odborné s a bez maturitou nástavb. maturity 309 113 15 23 7 2662 1123 107 184 48 246 74 10 14 4 2112 951 83 231 54 246 74 10 14 4 263 109 11 23 18 84 38 4 5 3 5934

2470

233 490

157

Zdroj: Úroveň vzdělanosti obyvatel Libereckého kraje: Krajská reprezentace ČSÚ Liberec, 2001

Tabulka č. Ta-B.2.5: Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v % Úplné Úplné Základní střední Vyšší Bez střední včetně odborné odborné a vzdělání odborné s neukonč. bez nástavb. maturitou maturity 0,5 27,6 47,6 17,4 2,3 Bílý Kostel nad Nisou 0,7 30,6 44,4 18,7 1,8 Hrádek nad Nisou 0,4 27,8 44,2 19,9 1,7 Křižany 0,9 34,4 45,7 13,8 1,9 Chrastava 1,3 33,3 47,4 11,4 0,6 Nová Ves 1,0 28,7 43,6 18,1 1,8 Rynoltice 34,0 41,4 18,7 2,0 Zdislava Celkem Hrádecko0,6 29,7 44,6 18,6 1,8 Chrastavsko 0,4 23,9 40,0 23,8 3,2 Liberecký kraj 0,4 23,0 38,0 24,9 3,5 Česká republika

VŠ Nezjištěné 3,5 3,1 4,8 2,6 1,8 3,8 2,5

1,1 0,8 1,1 0,7 4,2 3,0 1,5

3,7

1,2

7,0 8,9

1,6 1,3

Zdroj: Úroveň vzdělanosti obyvatel Libereckého kraje: Krajská reprezentace ČSÚ Liberec, 2001

Zastoupení početně nejvýznamnější skupiny, tedy osob s úplným středním odborným vzděláním bez maturity je zde vyšší (téměř 45%) ve srovnání s Libereckým krajem i Českou republikou. I obyvatel se základním vzděláním je zde vyšší podíl než v kraji i celé zemi. Naopak podíl obyvatel s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním je zde výrazně nižší ve srovnání s krajem i celým státem, což je typický jev pro všechny HSO Libereckého kraje. Nižší zastoupení nejvíce vzdělaných skupin obyvatel není překvapením, neboť je zřejmá jejich koncentrace do míst s dostatkem pracovních příležitostí pro jejich kvalifikaci, a tedy v přímém důsledku do největších měst.

3.7.3 Závěr V oblasti Hrádecko-Chrastavsko nalezneme pouze mateřské a základní školy, žádnou školu vyššího stupně. Nejvýznamnějšími obcemi v oblasti vzdělání jsou Hrádek nad Nisou a Chrastava, kde


47

existují základní školy vyššího stupně, poskytující vzdělání i dětem z okolních obcí. Pro tuto oblast je také charakteristické velké zastoupení obyvatel se základním a úplným středním odborným vzděláním bez maturity, naopak vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má v průměru méně než 5 % obyvatel. Také zde dochází k rušení škol a snižování počtu žáků, což může mít v budoucnu, vzhledem k rostoucímu počtu dětí v současné době, negativní důsledky na životní podmínky v oblasti.


48

3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení V regionu HSO Hrádecko-Chrastavsko není dislokováno žádné lůžkové zdravotnické zařízení. Potřebu akutní a následné lůžkové péče, vč. péče v rámci specializovaných a velmi specializovaných oborů, zajišťuje pro obyvatelstvo této oblasti zejména Krajská nemocnice Liberec s dobrou vybaveností a dostupností pro celou oblast. Navíc v Hrádku nad Nisou je zřízeno výjezdové stanoviště rychlé zdravotnické pomoci Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje.

3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení Zdravotnická zařízení se na území HSO Hrádecko-Chrastavsko nacházejí v Hrádku nad Nisou, Chrastavě a Rynolticích, jak je uvedeno v tabulkách č. Ta-B.3.1, č. Ta-B.3.2 a č. Ta-B.3.3. V Hrádku nad Nisou, Chrastavě, Křižanech a Zdislavě jsou zřízena detašovaná pracoviště, která se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítávají. Celkový přehled o detašovaných pracovištích je uveden v tabulce č. Ta-B.3.4. Tabulka č. Ta-B.3.1: Zdravotnická zařízení v Hrádku nad Nisou v roce 2004 Kód Počet Přepočtený druhu Druh zdravotnických zařízení zdravotnických počet lékařů zařízení zařízení 320 Samostatná ordinace praktického lékaře pro 3 3 dospělé 321 Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a 2 2 dorost 322 Samostatná ordinace praktického lékaře – 2 3 stomatologa 323 Samostatná ordinace praktického lékaře – 1 1 gynekologa Samostatné ordinace celkem 8 9 350 Domácí zdravotní péče 1 351 Samostatná zařízení nelékaře rehabilitační 1 360 Samostatná stomatologická laboratoř 1 480 Doprava raněných, nemocných a rodiček 2 510 Lékárny 2 Zdravotnická zařízení celkem 15 9 Do počtu zdravotnických zařízení nejsou zahrnuta detašovaná pracoviště Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

V Hrádku nad Nisou je celkem 15 zdravotnických zařízení, z nichž více než polovinu představují samostatné ordinace lékařů. Početně jsou poměrně vyváženy ordinace a úvazky lékařů nejběžnějších specializací- praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost a stomatologů.


49

Tabulka č. Ta-B.3.2: Zdravotnická zařízení v Chrastavě v roce 2004 Kód Počet Přepočtený druhu Druh zdravotnických zařízení zdravotnických počet lékařů zařízení zařízení 320 Samostatná ordinace praktického lékaře pro 3 3 dospělé 321 Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a 2 2 dorost 322 Samostatná ordinace praktického lékaře – 3 3 stomatologa Samostatné ordinace celkem 8 8 510 Lékárny 1 Zdravotnická zařízení celkem 9 8 Do počtu zdravotnických zařízení nejsou zahrnuta detašovaná pracoviště Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

V Chrastavě je celkem 9 zdravotnických zařízení. Kromě jedné lékárny se jedná pouze o samostatné ordinace lékařů, zastoupené pouze nejzákladnějšími specializacemi- praktickými lékaři pro dospělé, pro děti a dorost a stomatology. Jejich počet je poměrně vyvážen, podobně jako v Hrádku nad Nisou. Tabulka č. Ta-B.3.3: Zdravotnická zařízení v Rynolticích v roce 2004 Kód Počet Přepočtený druhu Druh zdravotnických zařízení zdravotnických počet lékařů zařízení zařízení 320 Samostatná ordinace praktického lékaře pro 1 1 dospělé 322 Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a 1 1 dorost Samostatné ordinace celkem 2 2 Zdravotnická zařízení celkem 2 2 Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

V Rynolticích jsou pouze 2 zdravotnická zařízení, ordinace praktického lékaře pro dospělé a pro děti a dorost. Nižší vybavenost obce zdravotnickými zařízeními souvisí s její malou populační velikostí. V této souvislosti lze podotknout, že populačně srovnatelné obce v HSO Hrádecko-Chrastavsko, tedy Bílý Kostel nad Nisou, Křižany a Nová Ves nemají žádná zdravotnická zařízení.

3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení V některých obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko jsou zřízena detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení. Lékař do těchto obcí dojíždí jen některé dny v týdnu. Detašovaná pracoviště se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítávají. Jejich celkový přehled v této oblasti je uveden v tabulce č. Ta-B.3.4.


50

Tabulka č. Ta-B.3.4: Přehled detašovaných pracovišť zdravotnických zařízení v HSO HrádeckoChrastavsko Obec

Počet detašovaných Seznam detašovaných pracovišť pracovišť


0

Hrádek nad Nisou

2

1x PL pro dospělé, 1x Zdravotní záchranná služba

Chrastava

3

1x PL pro dospělé, 2x PL gynekolog

Křižany

3

2x PL pro dospělé, 1x PL pro děti a dorost

Nová Ves

0

Rynoltice

0

Zdislava Celkem HSO HrádeckoChrastavsko

1

1x PL pro dospělé

9

PL – praktický lékař, zdroj: ÚZIS

Jak je z tabulky č. Ta-B.3.4 zřejmé, v detašovaných pracovištích jsou logicky nejvíce zastoupeny ordinace praktických lékařů pro dospělé. Překvapivě pouze jednou je zastoupena ordinace praktického lékaře pro děti a dorost. Důležitá je lokalizace výjezdové skupiny Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje do Hrádku nad Nisou. Její umístění zde pomáhá zlepšovat obsluhu území systémem rychlé zdravotnické pomoci. Tato služba funguje nepřetržitě.

3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO HrádeckoChrastavsko Zdravotnická zařízení v HSO Hrádecko-Chrastavsko se nacházejí v největších obcích oblasti, tedy v Hrádku nad Nisou a Chrastavě, která mohou sloužit jako přirozená spádová centra pro obce Bílý Kostel nad Nisou a Nová Ves, a dále v Rynolticích. Síť zdravotnických zařízení doplňuje 9 detašovaných pracovišť, která jsou vedle Hrádku nad Nisou a Chrastavy rovněž v jižní části regionu- v Křižanech a Zdislavě. V Hrádku nad Nisou či Chrastavě se rovněž uvažuje o zřízení hospice- domova pro nevyléčitelně nemocné. V Hrádku nad Nisou také existuje ordinace lékařské služby první pomoci. Zcela bez zdravotnických zařízení jsou tedy obce Bílý Kostel nad Nisou a Nová Ves. Z Bílého Kostela je dobře dostupný Hrádek nad Nisou i Chrastava a rovněž krajské město Liberec. Dostupnost z Nové Vsi je do Chrastavy dobrá pouze ráno a v odpoledních hodinách. Do Liberce se lze dostat prakticky pouze z části Mlýnice ležící na hlavní silnici Liberec- Frýdlant. Určitý problém lze rovněž spatřovat u obce Zdislava, kde je pouze detašované pracoviště praktického lékaře pro dospělé a obec veřejnou dopravou spáduje pouze do Liberce. V oblasti dostupnosti zdravotních služeb je nezbytná existence a rozvoj domácí ošetřovatelské péče.

3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení Ve zdravotnické statistice není uváděn absolutní počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení. Sleduje se tzv. přepočtený počet lékařů, který vyjadřuje součet úvazků jednotlivých lékařů ve zdravotnickém zařízení. U detašovaných pracovišť se sleduje pouze jejich existence, nikoli však úvazek lékařů na těchto pracovištích, neboť lékaři i jejich činnost jsou započteni celkově v sídlech zdravotnických zařízení. Bližší údaje pro obce HSO Hrádecko-Chrastavsko podává tabulka č. Ta-B.3.5.


51

Tabulka č. Ta-B.3.5: Přepočtený počet lékařů, počet zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v jednotlivých obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko (vše stav k 31.12.2004) Obec

Počet Počet ZZ obyvatel


Přepočtený počet lékařů

Počet detašovaných pracovišť

847

-

-

-

Hrádek nad Nisou

7363

15

9,00

2

Chrastava

5976

9

8,00

3

Křižany

683

-

-

3

Nová Ves

739

-

-

-

Rynoltice

746

2

2,00

-

Zdislava

268

-

-

1

16622

26

19,00

9

Celkem HSO Hrádecko-Chrastavsko Počet obyvatel HSO HrádeckoChrastavsko na jednoho lékaře

875

ZZ – zdravotnické zařízení Počet lékařů – přepočtený počet (součet úvazků) Zdroj: ÚZIS

Nejvyšší přepočtený počet lékařů (součet úvazků) v HSO Hrádecko-Chrastavsko byl dle logického předpokladu zaznamenán v největších obcích oblasti- Hrádku nad Nisou (9 úvazků) a Chrastavě (8 úvazků). Tento výsledek bezprostředně souvisí s počtem zdravotnických zařízení, který je ve zmíněných obcích rovněž nejvyšší. Na území HSO Hrádecko-Chrastavsko bylo v roce 2004 evidováno 19 úvazků, na jeden úvazek lékaře v této oblasti tedy připadá 875 obyvatel. Je třeba si však uvědomit, že počet lékařů zahrnuje různé specializace. Výsledek bude také možno srovnat pouze s oblastmi podobného charakteru, které stejně jako HSO Hrádecko-Chrastavsko nemají lůžková zdravotnická zařízení, především nemocnice (v HSO Frýdlantsko připadlo na jednoho lékaře 1114 obyvatel, v HSO Západní Českolipsko 1873 obyvatel, v HSO Centrální Semilsko 1369 obyvatel).

3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Vzdálenost k nejbližší nemocnici byla zjišťována pro obce HSO Hrádecko-Chrastavsko jako nejkratší vzdálenost po silnici z jednotlivých měst a obcí k nejbližší nemocnici. Vzhledem k poloze HSO Hrádecko-Chrastavsko připadaly v úvahu nemocnice v Liberci a Frýdlantu, při měření vzdáleností se ukázalo, že liberecká je všem sledovaným obcím blíže. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. Ta-B.3.6. Nutno však podotknout, že i frýdlantská nemocnice má pro tuto oblast význam. Z některých obcí není dostupnost Frýdlantu výrazněji horší než Liberce a navíc tato nemocnice byla dříve pro oblast Hrádecka a Chrastavska nemocnicí „spádovou“. Časová dostupnost k nejbližší nemocnici byla sledována jako doba jízdy veřejnou dopravou z obce do města, kde sídlí nejbližší nemocnice. V tabulce je vždy uvedena cestovní doba nejrychlejšího spoje, který do Liberce přijíždí mezi 7:00 a 13:00 pracovního dne. Pro ilustraci úrovně dopravní obslužnosti je uveden i počet přímých spojů (dohromady autobusových i vlakových) od pondělí do pátku z dané obce do Liberce rovněž s jejich příjezdem mezi 7:00 a 13:00 pracovního dne do Liberce. Výsledky jsou rovněž uvedeny v tabulce č. Ta-B.3.6.


52

Tabulka č. Ta-B.3.6: Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava

Nejbližší nemocnice Krajská nemocnice Liberec Krajská nemocnice Liberec Krajská nemocnice Liberec Krajská nemocnice Liberec Krajská nemocnice Liberec Krajská nemocnice Liberec Krajská nemocnice Liberec

Vzdálenost 12,5 km 20,5 km 10 km 18 km 12 km 20,5 km 22 km

Doba jízdy 14 minut autobus 15 minut vlak 20 minut vlak 55 minut autobus 10 minut vlak 10 minut autobus 20 minut vlak

Počet přímých spojů (Po-Pá) 70 60 125 20

27 minut autobus z Mlýnice 40 z Mlýnice 35 minut autobus 5 ze středu obce ze středu obce 21 minut autobus 55 31 minut vlak 32 minut vlak

15

Zdroj: www.mapy.cz, www.idos.cz

Nejblíže k nemocnici mají obyvatelé Chrastavy, Nové Vsi a Bílého Kostela nad Nisou, největší vzdálenost musí absolvovat obyvatelé Zdislavy, Rynoltic a Hrádku nad Nisou, vždy přes 20 km. Časová dostupnost z obce do nemocnice do značné míry koreluje se vzdáleností obce od nemocnice. Nejkratší časovou dostupnost zaznamenávají obce Chrastava, kde nejrychlejší spoje jedou pouhých 10 minut, všechny vlaky pak do 20 minut a téměř všechny autobusy do 30 minut. Podobně z obce Bílý Kostel nad Nisou jedou nejrychlejší spoje pouze 15 minut, všechny vlaky pak do 25 minut a autobusy většinou do 35 minut. Časová dostupnost z Hrádku nad Nisou se výrazně liší při použití vlaku a autobusu. Zatímco cesta vlakem trvá asi půl hodiny, autobusem je to dvojnásobek. Opačná situace byla zaznamenána u Rynoltic. Zde cesta vlakem zabere až 45 minut, autobusem většinou do 25 minut. Největší počet přímých spojů do Liberce jezdí z Chrastavy- 25 spojů denně mezi 7. a 13. hodinou. Rovněž z Bílého Kostela nad Nisou, Hrádku nad Nisou a Rynoltic jezdí dostatečné množství spojů. Hůře dopravně napojeny jsou obce Zdislava a Křižany- pouze 3 resp. 4 spoji denně mezi 7. a 13. hodinou. Přímé spojení do Liberce je zde pouze vlakem. Do obce Nová Ves není zavedena železnice, počet autobusových spojů z části Mlýnice, ležící na hlavní silnici Liberec-Frýdlant je dostatečný, avšak ze středu obce jede do Liberce pouze jeden přímý dopolední spoj. Závěrečné zhodnocení V HSO Hrádecko-Chrastavsko neexistuje žádné lůžkové zdravotnické zařízení. Lékaři nejběžnějších specializací ordinují ve většině obcí, pouze Bílý Kostel nad Nisou a Nová Ves nedisponují žádným zdravotnickým zařízením. Dostupnost zdravotních služeb i nemocnice v Liberci, která je obcím nejblíže, je dobrá. Pouze z obce Nová Ves do Liberce je obslužnost veřejnou dopravou složitější. Na jednoho lékaře připadlo 31.12.2004 celkem 875 obyvatel, což je nejméně ze všech HSO. Tento výsledek bezprostředně souvisí s charakterem sídelní struktury, protože zdravotnická zařízení se soustředí do větších sídel, zde do Hrádku nad Nisou a Chrastavy.


53

3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST Při koncipování sociálních aktivit a jejich racionálního provozování v jednotlivých obcích je nutné mít na zřeteli, že jedním ze stěžejních aspektů, ovlivňujících rozhodovací procesy, je velikost obce (města), demografická struktura jejích obyvatel a z toho plynoucí místní potřeba saturování sociálních služeb. Při analýze vývoje osídlení se ukázalo, že je třeba věnovat zvláštní pozornost obcím a městům, kde žije více než 3 000 obyvatel. V těchto obcích často působí pověřené obecní úřady, které v přenesené působnosti vykonávají i výkon státní správy v oblasti sociální péče. V regionu Hrádecko-Chrastavsko se jedná o města Hrádek nad Nisou (7 363 obyvatel) a Chrastava (5 976 obyvatel). V Hrádku nad Nisou jsou zřízeny dva domovy s pečovatelskou službou nabízející 52 lůžek. V Chrastavě je zřízen domov důchodců s kapacitou 19 lůžek a dva domovy s pečovatelskou službou s celkovou kapacitou 96 lůžek. Kromě jiného je zde implementován terénní program v sociálně vyloučených lokalitách (organizační složka společnosti Člověk v tísni : http://www.clovekvtisni.cz/terenniprogramy.php). V rámci tohoto programu je v místě nasazen jeden terénní pracovník, který poskytuje sociální poradenství, právní poradenství, pomoc s vyjednáváním s úřady státní správy a samospráv, doprovod (zejména na úřady) atd.. Cílovou skupinou jsou osoby a domácnosti s nejnižším příjmem a nezaměstnaní, se ztíženým přístupem k institucionální pomoci. Dalším zařízením sociálních služeb na Hrádecko-Chrastavsku je Výchovný ústav pro děti a mládež s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou a Ústav sociální péče v Nové Vsi zaměřen na dospělé jedince s mentálním postižením. V Nové Vsi je dále zřízena Terapeutická komunita pro drogově závislé. Na základě získaných informací se v regionu nenachází další jiná zařízení kromě výše uvedených.


54

3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu Na území HSO Hrádecko-Chrastavsko se nenachází žádná kulturní a historická atraktivita regionálního významu. Bezesporu nejvýznamnější památkou v této oblasti je hrad Grabštejn. Ten se však nachází na území obce Chotyně, která do HSO Hrádecko-Chrastavsko není zařazena. Národní památkový ústav (na www.monumnet.npu.cz) eviduje v obcích HSO celkem 103 nemovitých památek. Jedná se však pouze o stavby, jejichž historická a kulturní hodnota nepřesahuje hranice regionu, většinou jde o kostely a drobnou církevní architekturu, dále pak o měšťanské domy, venkovské domy a venkovské usedlosti. Pro turisty nejznámější je zřejmě zřícenina hradu Roimund na katastru obce Bílý Kostel nad Nisou. Velmi nevšedním prvkem je existence občanského zájmového sdružení Projekt Wothanburg. Jeho cílem je v Horním Vítkově u Chrastavy vybudovat venkovské velmožské sídlo a řemeslnickou osadu, typické pro období 12.-13.století v Čechách.

3.10.2 Kulturní zařízení Tabulka č. Ta-B.5.1: Přehled a počet kulturních zařízení v obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko (stav v roce 2003) Přírodní Veřejné Kulturní amfiteátry Obec knihovny vč. Stálá kina zařízení (vč. letních poboček ostatní kin) Bílý Kostel nad Nisou 1 0 0 0 Hrádek nad Nisou 1 0 0 4 Chrastava 1 1 0 2 Křižany 2 0 0 2 Nová Ves 1 0 0 1 Rynoltice 1 0 0 4 Zdislava 1 0 0 1

Muzea, galerie 0 0 3 0 0 0 0

Divadla 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: ČSÚ

Ve všech obcích oblasti jsou v provozu veřejné knihovny, které představují zejména v malých obcích jednu z mála (ne-li jedinou) možností kulturního vyžití. Knihovny jsou často místem pořádání vzdělávacích a jiných akcí, zde to platí pro knihovny v Hrádku nad Nisou a Chrastavě. Nezastupitelnou funkcí knihoven je veřejně přístupný internet, který je již možno využívat ve všech knihovnách v oblasti. V Hrádku nad Nisou je možno se na internet připojit i v domě s pečovatelskou službou a v Chrastavě v Internetovém klubu. Tato situace umožňuje získat důležité a nezbytné informace „krátkou cestou“ bez nutnosti návštěvy spádové obce či města, pokud se samozřejmě občané nemohou na internet připojit z domova. Součástí knihoven v menších obcích bývá klubová místnost, sloužící příležitostně k pořádání dalších kulturních akcí, k provozování kulturních aktivit souborů zájmové umělecké činnosti a různých kroužků a ke spolkové činnosti. To je jedna z nutných podmínek „oživení“ venkova, zachování kulturních tradic a zabránění nežádoucího masového odlivu obyvatel do velkých měst. Na území HSO je v provozu kino pouze v Chrastavě, které v letech 1999-2005 zaznamenalo postupný úbytek počtu návštěvníků asi o 15 %. Populačně větší Hrádek nad Nisou kinem nedisponuje. Tento stav je výsledkem trendu minulých let, kdy se počet kin (nejen v Libereckém kraji) postupně snižoval. Příčinou byly a jsou většinou ekonomické problémy způsobené z velké části nízkou návštěvností v kinech. S rozvojem audiovizuální techniky, satelitního příjmu a nabídkou speciálních


55

televizních kanálů mají lidé možnost zajistit si sledování filmů doma, což se projevuje na poklesu návštěvnosti v kinech. Obyvatelé oblasti, kteří nenavštěvují kino v Chrastavě, musí za návštěvou kina dojíždět do Liberce. Zde je důležitý fakt, že liberecká kina jsou, z hlediska filmové distribuce, v první kategorii, čímž mají výhodu v tom, že uvádějí většinu filmových představení v premiérách jako první v Libereckém kraji. V Liberci se rovněž uvažuje o výstavbě multikina. S výjimkou Bílého Kostela nad Nisou (kde je k dispozici pouze sál na obecním úřadě) je v každé obci HSO Hrádecko-Chrastavsko kromě veřejné knihovny i další kulturní zařízení. Jde o kulturní střediska, kulturní domy, na malých obcích pak většinou pouze kulturní místnosti či společenské sály pro pořádání různých druhů kulturních a společenských akcí. V Hrádku nad Nisou je v provozu Dům kultury, v Chrastavě Společenský klub, v Křižanech, Rynolticích (i v části Jítrava, kde se však připravuje jeho prodej) a Zdislavě kulturní dům. V Křižanech je rovněž k dispozici venkovní amfiteátr s altánem (uvažuje se o zvýšení kapacity hlediště a zastřešení části areálu), v části Žibřidice potom společenský sál. Na území HSO Hrádecko-Chrastavsko existuje jedna galerie a dvě muzea, vše v Chrastavě. Galerii zřídila základní umělecká škola a vstup je zdarma. Jedno muzeum, které slouží i jako infocentrum zřídilo samo město, druhé je muzeum historické hasičské techniky, kde jsou zřizovatelem chrastavští hasiči. Těm patří i sbírka, budova je majetkem města. Do tabulky nebylo zařazeno muzeum místního významného malíře Josefa Führicha, rovněž v Chrastavě, jehož součástí je i galerie a nově zřízené Malé muzeum máslování v Bílém Kostele nad Nisou, které předvádí dřívější výrobu másla a pečení chleba. Tato muzea vznikla až po roce 2003, proto nebyla v databázi ČSÚ ještě vedena. Dostatečnou nabídku muzeí a galerií lze pak nalézt v Liberci, za všechna zařízení lze jmenovat Severočeské muzeum Liberec. V Hrádku nad Nisou existuje i dům dětí a mládeže, který sdružuje celkem 27 zájmových útvarů. Pro místní děti a mládež představuje zajímavou a tvůrčí možnost trávení volného času. Zřizovatelem DDM je město. Město Hrádek nad Nisou rovněž ve spolupráci se sdružením měst „Malý Trojúhelník“ chce vybudovat multifunkční mezinárodní centrum, kde by bylo zřízeno kino, společenský sál, infocentrum, galerie a muzeum. V žádné obci v oblasti není zřízena základní umělecká škola (ZUŠ). Tento nedostatek proto musí být kompenzován dojížďkou do Liberce, kde jsou v provozu 2 ZUŠ. Město Chrastava však plánuje rekonstruovat Společenský klub na Centrum volnočasových aktivit, kde by kromě zájmových kroužků a přístupu na internet byla i pobočka ZUŠ. Na území HSO není v provozu žádné divadlo. Jedná se sice o službu vyšší vybavenosti, která je lokalizována většinou pouze do populačně významnějších sídel, kde lze očekávat dostatečný divácký zájem, zároveň však je pravdou, že v počtem obyvatel srovnatelných městech- Železném Brodě a Lomnici nad Popelkou- divadla fungují. Zde je zřejmě důvodem neexistence divadel relativní blízkost Liberce, kde je možno navštívit 4 divadla.


56

3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce Tabulka č. Ta-B.5.2: Nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko Místo konání

Název akce

Obce na řece Nise (Bílý Kostel nad Nisou, Nisa-řeka, která nás spojuje Hrádek nad Nisou, Chrastava) Mikroregion HrádeckoChrastavko

Varhanní mikrofestival Hrádecka-Chrastavska


Malé muzeum máslování

Hrádecký divadelní podzim

Hrádek nad Nisou

Hrádecká pouť- Hrádecké slavnosti Hrádecké rockové léto Oslavy v bodu Trojzemí Česká hudba Pojízdné graffiti Chrastavské slavnosti

Chrastava Obléhání Wothanburgu

Křižany Rynoltice

Křižanské slavnosti Akce divadlo Putování za pohádkou

Popis Pravidelná akce. Festival již i s mezinárodním rozměrem. Součástí jsou Poselství měst (plavení po řece s vodou z pramenů Nisy a listinou stvrzující poselství), dále pak Maratón Nisa (vodáckoturistický závod korytem řeky), čištění toku řeky a mnoho dalších akcí ve všech obcích podél řeky Nisy. V roce 2005 se konal 6.ročník. Jednorázová akce. Cyklus varhanních koncertů na starých a funkčních nástrojích, které se v mikroregionu zachovaly. Akce proběhla v roce 2005. Jednorázová akce. Náplní činnosti muzea je předvádění domácí výroby másla, tvarohu a syrečků dětem a mládeži. O dotaci bylo požádáno v roce 2004. Pravidelná akce. Přehlídka amatérských divadelních souborů, pořádaná mimo jiné s cílem zlepšit propagaci divadelní činnosti. V roce 2005 proběhl 25.ročník. Jednorázová akce. Oslava 745 let založení města, kulturní a sportovní program. Akce proběhla v roce 2005. Pravidelná akce. Festival rockových kapel i s účastí zahraničních interpretů pořádaný v areálu Kristýna od roku 2003 každoročně v červnu či červenci. Pravidelná akce. Pořádá se ve spolupráci s městy Žitava a Bogatynia. Jednorázová akce. Proběhla v roce 2004. Jednorázová akce. Proběhla v roce 2004. Pravidelná akce. Koncerty, představení dětských souborů, promítání pohádek, další kulturní program, sportovní soutěže. V roce 2005 proběhl 10.ročník. Pravidelná akce. Dobová rekonstrukce dobývání venkovského velmožského sídla. V programu jsou další doprovodné akce. V roce 2005 proběhl 7.ročník. Pravidelná akce. Součástí slavností je pouť, koncerty dechové a barokní hudby a poutní mše. Jednorázová akce. Proběhla v roce 2004. Pravidelná akce. V roce 2005 proběhl 8.ročník.

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006, internetové stránky obcí: www.hradek.cz, www.chrastava.cz, www.rynoltice.cz


57

Na základě dohody o zadání byly v rámci indikátoru nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko posuzovány kulturní akce, které získaly podporu z rozpočtu Libereckého kraje prostřednictvím systému přímé podpory nebo v grantových programech. Kulturní akce podporované v těchto programech, zejména v systému přímé podpory, splňují požadavek nadmístního významu kulturní akce. Dále byly do hodnocení zařazeny další kulturní akce a pořady, které nebyly podpořeny z rozpočtu Libereckého kraje, ale svým významem a dopadem do regionu naplňují podmínku nadmístního významu. V každé obci HSO Hrádecko-Chrastavsko se koná během roku nějaká kulturní akce. V letech 2003-5 byla pravidelně podporována akce Hrádecký divadelní podzim, pořádaná městem Hrádek nad Nisou. Tu lze kromě festivalu Nisa-řeka, která nás spojuje (těžiště akcí se soustředí do Liberce) považovat za nejvýznamnější kulturní akci v HSO Hrádecko-Chrastavsko. V roce 2004 byly podpořeny z rozpočtu Libereckého kraje pouze akce Malé muzeum máslování, kterou pořádala fyzická osoba v Bílém Kostele nad Nisou a akce Česká hudba pořádaná městem Hrádek nad Nisou. Ostatní akce se musely obejít bez podpory Libereckého kraje. O podporu z grantových programů usilovali žadatelé pouze ze 3 obcí v oblasti. Žadatelem bylo s výjimkou akcí Malé muzeum máslování a Pojízdné graffiti (žádaly fyzické osoby) vždy město nebo obec. Za zmínku stojí již zavedené Chrastavské slavnosti a rovněž Obléhání Wothanburgu, které je již tradičním vrcholem sezóny občanského sdružení Projekt Wothanburg. Kromě akcí výše zmíněných se v jednotlivých obcích pořádají akce méně významné, jakými jsou poutě, v kostelech pak mše a koncerty vážné hudby, pálení čarodějnic a dětské dny. Z Hrádku nad Nisou pochází i sdružení Benefiční koncerty Grabštejn, které pořádá každoročně koncert na záchranu hradu Grabštejn. V roce 2005 proběhl již 13.ročník a akce je pravidelně podporována z rozpočtu Libereckého kraje. V roce 2005 byl rovněž podpořen 3.ročník festivalu WORLD FEST Grabštejn, který se zaměřuje zejména na českou world music.

3.10.4 Památkové rezervace Hlavním rysem památkové rezervace je charakter prostředí, který je výrazně ovlivněn významnou skupinou (souborem) nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů. Památkovou rezervaci prohlašuje Vláda ČR nařízením. Rozlišují se vesnické a městské památkové rezervace (podle Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji). Na území HSO Hrádecko- Chrastavsko není v žádné obci ani městě prohlášená památková rezervace.

3.10.5 Památkové zóny Památkové zóny jsou území sídel nebo jejich částí s menším podílem nemovitých kulturních památek nebo historického prostředí než na území památkové rezervace. Památkovou zónu prohlašuje Ministerstvo kultury ČR vyhláškou. Rozlišují se městské, vesnické a krajinné památkové zóny (podle Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji). Na území HSO Hrádecko- Chrastavsko je prohlášena památková zóna ve městě Hrádek nad Nisou. Ceněn je zde kostel sv.Bartoloměje z 15.století, bývalý zámek z 18.století, empírová fara a novorenesanční českobratrský kostel. Závěrečné zhodnocení V každé obci HSO Hrádecko-Chrastavsko se nachází knihovna s veřejně přístupným internetem. V každé obci je rovněž k dispozici kulturní zařízení. Za zařízeními vyšší vybavenosti (ZUŠ, kino, divadlo) je většinou třeba dojíždět do Liberce. V oblasti se koná dostatečné množství kulturních akcí, z nichž některé si již dokázaly získat určitý věhlas. V oblasti existuje jediná městská památková zóna.


58

3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA 3.11.1 Sportovní zařízení Tabulka č. Ta-B.6.1: Přehled sportovních zařízení podle typu zařízení v obcích HSO HrádeckoChrastavsko (stav v roce 2003)

Obec

Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava

Tělocvičny Ostatní zařízení pro Koupaliště a Hřiště (včetně školních Stadiony tělovýchovu bazény (s provozovatelem, s přístupem (s provozovatelem, otevřené (s provozovatelem, správcem) veřejnosti) správcem) správcem)

0

1

1

0

0

1

4

5

2

2

1 0 0 0 0

3 2 1 1 1

3 1 0 1 0

1 0 0 0 0

6 1 2 2 1

Zdroj: ČSÚ

Jak je z tabulky č. Ta-B.6.1 zřejmé, v každé obci HSO Hrádecko-Chrastavsko se nachází nějaké sportovní zařízení. Dle logického předpokladu se jich nejvíce nachází v největších obcích oblastiHrádku nad Nisou a Chrastavě, kde jsou zastoupeny všechny uvedené typy sportovních zařízení. Není jistě překvapením, že v žádné obci v oblasti nenajdeme krytý bazén, krytý stadion a zimní stadion, ať již krytý či otevřený. Tato zařízení, vzhledem k finanční náročnosti výstavby i provozu, a tedy i k potřebě dostatečné klientely, najdeme pouze ve větších městech. Dostatečnou nabídku v tomto směru poskytuje krajské město Liberec. V Hrádku nad Nisou je možno využívat umělé zastřešené kluziště. Koupaliště nebo bazény s provozovatelem a otevřené stadiony fungují pouze v Hrádku nad Nisou a Chrastavě. V Hrádku nad Nisou si získala velkou popularitu vodní nádrž Kristýna, kde lze pěstovat celou škálu vodních sportů. Naopak dobře je oblast vybavena hřišti (s provozovatelem či správcem), která nalezneme v každé obci. Ve všech obcích (i v sídle Žibřidice, patřící administrativně pod Křižany) lze využívat fotbalová hřiště, v Hrádku nad Nisou dokonce fotbalový stadion. Volejbalová hřiště nalezneme kromě Křižan a Zdislavy rovněž ve všech obcích. Tenis je možno si zahrát v Bílém Kostele nad Nisou, Hrádku nad Nisou (zde celoročně) a Rynolticích. Vhodné je rovněž zmínit existenci skate parku v Hrádku nad Nisou i Chrastavě, atletického stadionu a motokrosové dráhy v Hrádku nad Nisou, venkovní střelnice a sportovní haly (plánuje se její rekonstrukce) a lyžařského vleku v Chrastavě a sportovního areálu v části Rynoltic Podlesí, který má projít opravou. Poměrně dobrá je vybavenost veřejně přístupnými tělocvičnami, kde lze realizovat sálové sporty. Kromě Bílého Kostela nad Nisou je pak každá obec v oblasti vybavena dalším zařízením (někdy i několika) pro tělovýchovu s provozovatelem či správcem.


59

3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce Tabulka č. Ta-B.6.2: Nejvýznamnější sportovní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko Místo konání

Název akce Kristýna Cup Mezinárodní silniční běh Žitava- Hrádek nad Nisou Mezinárodní motokrosové závody juniorů

Hrádek nad Nisou O Pohár Kristýny O Pohár Trojzemí Rallye Lužických hor

Volejbalový turnaj 2004

SAXBO Chrastava

BIKE BABÍ LÉTO Chrastavské šlápoty

Nová Ves Rynoltice

Železný muž, žena a dítě Memoriál F.Prokopa

Popis Pravidelná akce. Letní série turnajů v plážovém volejbale v areálu Kristýna. Turnaj je otevřen pro rekreační i výkonnostní sportovce v kategoriích muži, ženy , mix. V roce 2005 proběhl 8.ročník. Pravidelná akce. Pořadatelem je Atletický běžecký klub Liberec. Jednorázová akce. Pořadatelem je Motokrosklub Hrádek nad Nisou. V roce 2005 se konal nultý ročník. Pravidelná akce. Hlavním pořadatelem každoroční soutěže služebních a sportovních psů v areálu Kristýna je grabštejnská posádka Armády ČR. Pravidelná akce. Pořádá každoročně Český rybářský svaz. Pravidelná akce. Organizací soutěže je pověřen Rallye Sport Promotion. Od roku 2006 bude tento podnik součástí Mistrovství ČR historických soutěžních vozů. Jednorázová akce. Oslava 40 let přátelství a mezinárodní přeshraniční spolupráce mezi volejbalovými kluby Pravidelná akce. Mezinárodní vícedenní závody v orientačním běhu, kterých se účastní asi 1000 závodníků. Spolupořadatelem je Orientační klub Chrastava. V roce 2005 se konal již 13.ročník. Pravidelná akce. Mezinárodní závod na horských kolech. V roce 2005 se konal 4.ročník. Pravidelná akce. Zimní turistický pochod pořádá Klub českých turistů Chrastava. V roce 2005 proběhl 32.ročník. Pravidelná akce. Tradiční triatlonový závod Pravidelná akce. Tradiční fotbalový turnaj

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006, internetové stránky obcí: www.hradek.cz, www.chrastava.cz, www.rynoltice.cz

V regionu Hrádecko-Chrastavsko se koná značné množství různých sportovních akcí. Nejvýznamnější z nich však proběhly pouze v největších obcích okresu- Hrádku nad Nisou a Chrastavě. Zde lze nalézt dostatečné sportovní a organizační zázemí. Jako výhoda se zde projevuje geografická poloha oblasti. Poměrně značné množství akcí má mezinárodní charakter. Z rozpočtu Libereckého kraje byly podpořeny závody v orientačním běhu Saxbo a závody na horských kolech Bike Babí léto, které jsou již zavedené a populární. Významný je i volejbalový turnaj Kristýna Cup. Hrádek nad Nisou i Chrastava se rovněž specializují na další sportovní odvětví. V Hrádku nad Nisou je to motoristický sport (motokrosové závody a rallye) a sportovní kynologie, kterou provozuje grabštejnská posádka Armády


60

České republiky. V Chrastavě se tradičně konají mistrovství České republiky v orientačním běhu, hraje se zde 1. a 2. liga v kolové a úspěchy sklízí i místní sportovní střelecký klub. Sportovní přehled doplňují akce menšího významu, především sportovní turnaje a nejrůznější závody, např. i v hasičském sportu a rovněž i mistrovská fotbalová utkání jednotlivých fotbalových družstev obcí, která hrají na různých soutěžních úrovních. Tato utkání, zejména na menších obcích, patří k hlavním sportovním akcím během roku. Závěrečné zhodnocení Ve všech obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko existuje několik sportovních zařízení, kde se lze věnovat nejoblíbenějším sportům, jako je fotbal, tenis, volejbal, ale i atletika, případně další sálové sporty. Někde se uvažuje i o rekonstrukci těchto sportovních zařízení. V oblasti, především pak v Hrádku nad Nisou a Chrastavě, se koná množství sportovních akcí, některé i s mezinárodním charakterem. V nejmenších obcích je však nabídka sportovních akcí velmi omezená. Po stránce sportovního vyžití lze tedy celou HSO Hrádecko-Chrastavsko hodnotit pozitivně.


61

3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND Domovní a bytový fond v oblasti Hrádecka-Chrastavska je poměrně homogenní. Ve všech obcích výrazně převažují rodinné domy. Nejnižší podíl RD z úhrnu všech domů mají logicky v největších obcích, tedy Hrádku nad Nisou a Chrastavě, přesto však více než 80 %, v ostatních obcích většinou přes 90 %. V Křižanech, Rynolticích a Zdislavě je velký podíl trvale neobydlených domů- více než čtvrtina. Většina jich slouží k rekreaci. K podrobnějšímu zkoumání objektů individuální rekreace by bylo třeba zpracovat samostatnou studii. Zde schází pro takovéto analýzy prostor i datová základna. Domovní fond má ve všech obcích zhruba stejné relativně vysoké průměrné stáří (nad 60 let). Vodovod je zaveden do více než 97 % trvale obydlených domů. Kanalizace je doménou větších sídel. V Hrádku nad Nisou a Chrastavě je na ni napojena téměř polovina trvale obydlených domů, v ostatních obcích kanalizace neexistuje, nebo je její role zcela zanedbatelná. Tabulka č. Ta-B.7.1: Domovní fond – základní charakteristiky V tom domy Připojení Domy Z toho Průměrné Obec na Vodovod trvale neobydl. úhrnem RD stáří domů neobydl. obydlené bez bytu kanalizaci Bílý Kostel nad Nisou 224 204 199 25 0 4 199 65 Hrádek nad Nisou 1425 1239 1295 130 0 625 1273 67 Chrastava 1013 836 940 73 0 420 931 60 Křižany 226 201 167 59 0 0 149 67 Nová Ves 182 164 155 27 0 4 137 67 Rynoltice 265 244 190 75 0 11 187 69 Zdislava 101 98 74 27 0 0 72 65 Hrádecko-Chrastavsko 3436 2986 3020 416 0 1064 2948 65 Pramen: ČSÚ – SLDB 2001

Jak již bylo řečeno výše, v Hrádku nad Nisou a Chrastavě byl zaznamenán nejnižší podíl rodinných domů. V těchto domech existuje pouze polovina z celkového počtu bytů v těchto obcích, v ostatních obcích je to více než tři čtvrtiny. Podíl trvale obydlených bytů logicky bezprostředně souvisí s podílem trvale obydlených domů. Nejnižší podíl těchto bytů byl tedy opět zaznamenán v Křižanech, Rynolticích a Zdislavě. Neobydlené byty zde tvoří plnou čtvrtinu z celkového počtu bytů. Podíl neobydlených bytů v trvale obydlených domech nepřesahuje v žádné obci 5 % bytového fondu. Tabulka č. Ta-B.7.2: Bytový fond – základní charakteristiky Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Hrádecko-Chrastavsko Pramen: ČSÚ – SLDB 2001

Byty Z toho úhrnem v RD 309 2928 2309 290 251 348 106 6541

248 1550 1118 221 190 279 103 3709

V tom v% 80,3 52,9 48,4 76,2 75,7 80,2 97,2 56,7

trvale obydl. neobydlené neobydl. byty v% byty v trvale byty v trvale v neobydl. obydl. domech z úhrnu obydl. domech domech

272 2670 2122 226 212 263 79 5844

88,0 91,2 91,9 77,9 84,5 75,6 74,5 89,3

12 110 108 3 11 8 0 252

25 148 79 61 28 77 27 445


62

Věková struktura bytového fondu se vymyká republikovému průměru vysokým podílem bytů postavených do roku 1919. V celé ČR je takových bytů asi 11 %, v Libereckém kraji asi 27 %, v celé HSO Hrádecko-Chrastavsko asi 30 %. V obci Nová Ves je takto starých bytů 45 %! Léta 1945-1970 byla v souladu s trendem v celém Libereckém kraji, avšak v rozporu s trendem celorepublikovým, poznamenána útlumem bytové výstavby. Výstavba bytů se zvýšila v 70. letech, v 80. letech začala opět klesat a tento trend se v 90. letech ještě prohloubil. Podíl bytů postavených od roku 1971 činí v celorepublikovém průměru 47 %, v celé HSO 41 %. V obcích Křižany a Zdislava je to 21 % resp. 27 %, avšak v Chrastavě 49 % a v Hrádku nad Nisou 38 %. Tabulka č. Ta-B.7.3: Trvale obydlené byty podle stáří Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Hrádecko-Chrastavsko

Trvale obydl. byty

272 2670 2122 226 212 263 79 5844

V tom postavené v letech do 1919 1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno

107 830 554 64 96 99 28 1778

51 502 316 53 29 49 20 1020

25 299 187 56 12 17 8 604

40 506 409 27 35 51 8 1076

27 313 397 14 16 23 11 801

22 200 236 7 20 12 3 500

0 20 23 5 4 12 1 65

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001

Tabulka č. Ta-B.7.4: Trvale obydlené byty podle stáří – relativní údaje Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Hrádecko-Chrastavsko

Trvale obydlené byty postavené v letech (v %) do 1919

39,3 31,1 26,1 28,3 45,3 37,6 35,4 30,4

1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno

18,8 18,8 14,9 23,5 13,7 18,6 25,3 17,5

9,2 11,2 8,8 24,8 5,7 6,5 10,1 10,3

14,7 19,0 19,3 11,9 16,5 19,4 10,1 18,4

9,9 11,7 18,7 6,2 7,5 8,7 13,9 13,7

8,1 7,5 11,1 3,1 9,4 4,6 8,8 8,6

0,7 1,1 2,2 1,9 4,6 1,3 1,1

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001

Hodnoceno dle kvality bytů, zcela převažují byty I. kategorie. Relativně nejkvalitnější je bytový fond v Chrastavě, Hrádku nad Nisou a rovněž Bílém Kostele nad Nisou, nejméně kvalitní pak v Nové Vsi a Křižanech. Ve srovnání s údaji za Liberecký kraj i Českou republiku je však bytový fond podprůměrně kvalitní.


63

Tabulka č. Ta-B.7.5: Trvale obydlené byty podle kategorií kvality Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Hrádecko-Chrastavsko Liberecký kraj Česká republika

Trvale obydl. byty

272 2670 2122 226 212 263 79 5844

I. 197 2105 1780 103 102 157 42 4486

Z toho v kategorii II. III. 49 19 323 146 199 22 87 9 52 20 64 58 20 11 794 285

IV. 5 81 43 21 31 17 7 205

Z toho v kategorii (v %) I. II. III. IV. 72,4 18,0 7,0 1,8 78,8 12,1 5,4 3,0 83,9 9,4 1,0 2,0 45,6 38,5 4,0 9,3 48,1 24,5 9,4 14,6 59,7 24,3 22,1 6,5 51,9 25,3 13,9 8,9 76,8 13,6 4,9 3,5 83,5 10,6 3,2 1,8 88,5 7,4 2,0 1,3

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001 Pozn.: Součet bytů dle kategorií neodpovídá počtu bytů celkem; dopočet do 100% je kategorie „nezjištěno“.

Ve větších sídlech- Hrádku nad Nisou a Chrastavě- je hlavním zdrojem vytápění plyn. Významná je i úroveň plynofikace v Bílém Kostele nad Nisou. V ostatních obcích dominuje vytápění tuhými palivy, především uhlím. Tabulka č. Ta-B.7.6: Trvale obydlené byty podle způsobu vytápění

Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Hrádecko-Chrastavsko

Trvale obydl. byty 272 2 670 2 122 226 212 263 79 5 844

Z toho energie použitá k vytápění uhlí

100 373 234 152 142 155 50 1 206

dřevo

elektřina

32 90 71 51 31 36 20 331

33 234 137 17 29 32 8 490

Z toho energie (v %)

plyn

uhlí dřevo

104 1 249 1 063 1 2 0 0 2 419

36,8 14,0 11,0 67,3 67,0 58,9 63,3 20,6

11,8 3,4 3,3 22,6 14,6 13,7 25,3 5,7

elektři na 12,1 8,8 6,5 7,5 13,7 12,2 10,1 8,4

plyn 38,2 46,8 50,1 0,4 0,9 0,0 0,0 41,4

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001 Pozn.: Součet bytů dle druhu vytápění neodpovídá počtu bytů celkem; dopočet do 100 % je kategorie „nezjištěno“ a vytápění dalšími způsoby- topné oleje a nafta, energie z kotelny mimo dům, ostatní (sluneční, větrná).

Z hlediska intenzity bytové výstavby podle počtu dokončených bytů ročně na 1000 obyvatel obce se v období 1999 až 2003 umístila na 1.místě Chrastava. Zhruba 2-3x nižší intenzita výstavby, odpovídající zhruba republikovému průměru, byla zaznamenána v Hrádku nad Nisou, Nové Vsi a Zdislavě. V Bílém Kostele nad Nisou, Křižanech a Rynolticích je bytová výstavba vztažená k počtu obyvatel zcela minimální.


64

Tabulka č. Ta-B.7.7: Bytová výstavba (dokončené byty) v obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko v letech 1999 – 2003 Počet dokončených bytů 1999–2003 na Obec 1999–2003 1999 2000 2001 2002 2003 1000 celkem obyv./ročně Bílý Kostel nad Nisou 3 1 4 1,0 Hrádek nad Nisou 27 5 2 33 67 1,8 Chrastava 37 14 24 32 57 164 5,5 Křižany 1 1 0,3 Nová Ves 3 5 1 9 2,7 Rynoltice 1 1 0,3 Zdislava 1 2 3 2,4 Hrádecko-Chrastavsko 64 19 3 76 2 249 3,1 Pramen: ČSÚ Poznámka: pro přepočet intenzity bytové výstavby byla použita zjednodušená metodika přepočtu (nikoli na střední stav za uvedené období, ale na počet obyvatel k datu sčítání 2001)

Z hlediska přípravy ploch pro bytovou výstavbu (v bytových domech i rodinných domcích) je stávající situace v obcích HSO Hrádecko- Chrastavsko velmi různorodá. Výstavba významného rozsahu je plánována v Chrastavě. Plochy pro bytovou výstavbu vč. sítí technické infrastruktury jsou rovněž k dispozici v Nové Vsi. V ostatních obcích jsou většinou vytipovány plochy pro bytovou výstavbu v územním plánu obce, ale vyhlédnutým pozemkům schází vybavení inženýrskými sítěmi. Výstavba bytových domů je s ohledem na cenové relace, rozpočtové možnosti obcí a podmínky čerpání účelových dotací minimální, pouze obec Rynoltice má záměr vystavět bytový dům o 12 bytových jednotkách. Nejmenší obec Zdislava žádnou bytovou výstavbu neplánuje. Tabulka č. Ta-B.7.8: HSO Hrádecko-Chrastavsko – plány bytové výstavby v obcích Obec Bytová výstavba, plochy pro bydlení Je k dispozici 12 parcel pro výstavbu RD (stupeň dokumentace pro územní Bílý Kostel rozhodnutí), soukromé pozemky za školou pro 14 RD, soukromé pozemky pod nad Nisou hřbitovem pro 12 RD. Hrádek nad Plochy jsou definované v územním plánu, nejsou zainvestované. Nisou Bytová výstavba je plánována v souvislosti s rekonstrukcí náměstí (bytové domy v rozích). K prodeji je zóna pro 60 RD včetně inženýrských sítí na hranici pozemku. Chrastava Výstavba na jednotlivých parcelách činí v průměru 10 RD ročně, je rovněž zájem o rozšíření bydlení ve Vítkově. Plochy jsou k dispozici, ale nejsou zainvestované. Cílem územního plánu a obce je Křižany zvýšit počet obyvatel na 1500. Je zájem investorů o zástavbu proluk v obci. V části obce Brazílie je k dispozici 6 parcel včetně trafostanice, vodovodu a Nová Ves kanalizace, v přípravě je dalších 10 parcel. Je k dispozici 6 parcel pro RD bez sítí, záměrem je výstavba bytového domu s 12 b.j. Rynoltice Obec neplánuje žádnou bytovou výstavbu. Zdislava Závěrečné zhodnocení V oblasti je značný podíl domů sloužících k rekreačním účelům. V Hrádku nad Nisou a Chrastavě je plná polovina bytů v bytových domech. Kanalizace má významnou roli jen v Hrádku nad Nisou a Chrastavě, plynofikován je navíc i Bílý Kostel nad Nisou. V celé HSO je starý a podprůměrně kvalitní bytový fond. Významná výstavba v minulých letech proběhla v Chrastavě, stavělo se i v Hrádku nad Nisou. U nové výstavby často schází vybavení inženýrskými sítěmi.


65

3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví HSO Hrádecko-Chrastavsko vykazuje celkem 8490 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho 4768 mužů (56,16 % z osob v produktivním věku) a 3722 žen (43,84 % z osob v produktivním věku). Rozložení v jednotlivých obcích je uvedeno v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.1. Z hodnot uvedených v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-B.8.2 – č. Ta-B.8.7 je patrné rozložení ekonomicky aktivních obyvatel celkem, mužů a žen v jednotlivých odvětvích v absolutních i relativních hodnotách. Tabulky, které prezentují počty jednotlivých kategorií jsou sestupně setříděny podle podílu ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) v jednotlivých odvětvích a je z nich zřejmé, že nejvyšší počet zaměstnaných osob vykazuje ve všech kategoriích odvětví PRŮMYSLU: 3601 osob (42,41 % z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel), z toho 2012 mužů (42,2 % z celkového počtu ekonomicky aktivních mužů) a 1589 žen (42,69 % z celkového počtu ekonomicky aktivních žen).

3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%) Míra zaměstnanosti (příloha č.6, tabulka č. Ta-B.8.8) vypovídá o podílu EAO na celkovém počtu obyvatel starších 15 let v kategoriích celkem, muži a ženy na úrovni jednotlivých obcí a celé HSO Hrádecko-Chrastavsko jako celku. Nejnižší míru zaměstnanosti vykazuje obec Zdislava (51 %) a nejvyšší Bílý Kostel nad Nisou (68 %), hodnota za celé HSO činí 64 % celkem, u mužů 73 % a u žen 55 %. Počty osob starších 55 let a jejich zaměstnanost na úrovni jednotlivých obcí jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.9. Nejnižší míra zaměstnanosti této věkové skupiny je opět v obci Zdislava (7 %) a nejvyšší v obci Bílý Kostel (19,9 %), průměr za celou oblast činí 14,1 %.

3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce V příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.10 je uveden počet žadatelů o práci na úrovni jednotlivých obcí v HSO Hrádecko-Chrastavsko v rozlišení kategorií: celkem, muži, ženy. Z tabulky je zřejmé, že v HSO Hrádecko-Chrastavsko mezi žadateli o práci převažují ženy, jejichž podíl je 57 %. Nejvyšší počty žadatelů o práci logicky vykazují nejlidnatější obce Hrádek nad Nisou (364 osob) a Chrastava (355 osob).

3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo Volná pracovní místa a počet žadatelů o zaměstnání včetně počtu žadatelů na 1 pracovní místo na úrovni okresu Liberec je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.11 a zaznamenává období 1 roku od května 2004 do května 2005. Pro jednotlivé obce nebyla data bohužel k dispozici. Nejvíce volných míst bylo v měsíci listopadu (1428) a prosinci (1421), nejméně v březnu (811) a dubnu 2005 (921). Výkyvy v průběhu roku jsou vyvolány vnějšími aspekty (sezónní práce, nástup absolventů na pracovní trh apod.). Nejmenší počet žadatelů o 1 pracovní místo byl v měsíci listopadu 2004 (5,54 žadatelů) a naopak nejvíce žadatelů na 1 pracovní místo byl zaznamenán v měsíci lednu 2005 (8,81). Meziročně počet žadatelů o práci klesl asi o 9 %.

3.13.5 Míra nezaměstnanosti Výše celkové míry nezaměstnanosti a rovněž nezaměstnanosti mužů a žen k 31.3.2006 na úrovni jednotlivých obcí je uvedena v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.12. Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenaly obce Zdislava (13,5 %) a Nová Ves (13,0 %), nejnižší Hrádek nad Nisou (8,7 %), v celém Hrádecku- Chrastavsku byla míra nezaměstnanosti 9,7 %. Zároveň je zřejmá vyšší nezaměstnanost žen než mužů, pouze ve Zdislavě a rovněž v Nové Vsi je více nezaměstnaných mužů než žen.


66

3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti V tabulce č. Ta-B.8.13 v příloze č.6 je uveden dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanosti na úrovni obcí HSO Hrádecko-Chrastavsko v letech 2001 – 2006. Je patrný nárůst míry nezaměstnanosti mezi lety 2001 a 2003, následovaný poklesem v dalších letech. Míra nezaměstnanosti v březnu 2006 byla v podstatě totožná jako na konci roku 2001. Pozitivní je současná absence extrémních hodnot míry nezaměstnanosti v jednotlivých obcích.

3.13.7 Sezónní nezaměstnanost Charakteristické rysy sezónní nezaměstnanosti v HSO Hrádecko-Chrastavsko se nikterak neodlišují od charakteristických rysů sezónní nezaměstnanosti jak v Libereckém kraji, tak i v celé ČR. Zvýšená sezónní nezaměstnanost se pravidelně každoročně opakuje: • vstup absolventů na trh práce v 7. měsíci, • ukončení sezónních prací v 11. měsíci. Zvýšená sezónní nezaměstnanost, která je způsobena vstupem absolventů na trh práce se snižuje v 9. měsíci. Počínaje 11. měsícem dochází k ukončení sezónních prací, což se projevuje v nárůstu sezónní nezaměstnanosti.

3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích Při stanovení toho ukazatele se vycházelo z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a počtu obyvatel vyjíždějících z obce za prací. Tabulka č. Ta-B.8.14 v příloze č.6 zobrazuje počet pracovních příležitostí v jednotlivých obcích HSO a poměr počtu pracovních příležitostí a počtu ekonomicky aktivních obyvatel v obcích. Z tabulky je zřejmá elementární závislost populační velikosti obce na počtu pracovních příležitostí. Ve všech obcích je pracovních příležitostí méně než ekonomicky aktivních, nejvyšší hodnoty poměru těchto dvou indikátorů dosahuje Hrádek nad Nisou. Závěr V HSO je 8490 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho 3722 žen a 4768 mužů, z nichž je zaměstnáno téměř 42,5 % v nejsilnějším odvětví regionu – PRŮMYSLU. Míra zaměstnanosti regionu činí 64 % (73 % mužů a 55 % žen). V kategorii obyvatelstva staršího 55 let je míra zaměstnanosti 16,3 %. Počet žadatelů o práci v okrese Liberec mezi květnem 2004 a květnem 2005 poklesl asi o 9 %. Patrný byl nástup absolventů na pracovní trh v červenci a ukončení sezónních prací v listopadu. Tendence meziročního poklesu počtu žadatelů o práci je zřetelná i při sledování počtu žadatelů na 1 pracovní místo (v květnu 2004 byl počet žadatelů na 1 pracovní místo 6,92, o rok později činil 6,66 žadatelů na 1 pracovní místo). Míra nezaměstnanosti k 31.3.2006 se v jednotlivých obcích HSO pohybovala v rozmezí 8,7 % 13,5 %, za celý region pak 9,7 %. V České republice byla ve stejném období míra nezaměstnanosti 8,8 %, v Libereckém kraji 7,8 %. Míra nezaměstnanosti v oblasti tedy sice nevybočuje z krajského ani republikového průměru, rozhodně ji však nelze považovat za uspokojivou. Problémem je i rostoucí počet příjemců dávek sociální péče, který úzce souvisí se současným štědrým sociálním systémem, který nezaměstnané nemotivuje k hledání pracovního uplatnění. Tyto skupiny jsou také nejvíce ohrožené sociálně patologickými jevy (kriminalita, dluhy, bezdomovectví, drogy, alkoholismus, prostituce). V HSO bylo při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 evidováno 4724 pracovních příležitostí. Ve všech obcích je méně pracovních příležitostí než ekonomicky aktivních, což je vzhledem k velikosti obcí pochopitelné. Na základě poskytnutých dat, která sestávají pouze ze statistických údajů, není zpracovatel schopen kvalifikovaně určit hlubší pozadí těchto údajů a trendy, které je určují. To by bylo možné provést pouze na základě terénního šetření v oblasti, zaměřeného pro tento účel.


67

PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ Pro rozvoj cestovního ruchu jsou důležité především geomorfologické, klimatické a hydrografické charakteristiky území. Ostatní faktory (geologické, pedogeografické, biogeografické aj.) souvisí s cestovním ruchem spíše zprostředkovaně. Součástí Libereckého kraje je několik přírodně atraktivních území, přičemž HSO HrádeckoChrastavsko se řadí do takto vymezené oblasti „Jizerské hory“ a „Lužické hory“. Jizerské hory tvoří Smrčská a Jizerská hornatina. Nejvyšším vrcholem je Smrk (1124 m). Z geologického hlediska jsou základem pohoří žuly. Výjimku tvoří masiv Smrku tvořený krystalickými břidlicemi a čedičovým výlevem Bukovec. V 80. letech 20. století byly stávající smrkové monokultury poškozeny emisemi z nedalekých hnědouhelných elektráren, čímž došlo k velkému odlesnění a ekologické katastrofě. Rozsáhlé změny přírodních podmínek naštěstí ve velké míře neovlivnily vzácné ekosystémy, kterými jsou horská rašeliniště – vrchoviště. Žije zde a roste velké množství vzácné fauny (čáp černý, včelojed lesní, holub doupňák, lejsek malý, rejsek horský, hrabošík podzemní aj.) a flóry (měsíčnice vytrvalá, lýkovec jedovatý, mléčivec alpský, lilie zlatohlavá, vranec jedlový, aj.). Roku 1968 byla na tomto území vyhlášena Chráněná krajinná oblast Jizerské hory. Lužické hory tvoří nepříliš vysoké horské pásmo při hranici ČR a SRN. Nejvyšší horou je Luž (793 m). K zajímavostem Lužických hor patří puklinová, pseudokrasová Ledová jeskyně, která je jediná svého druhu v ČR. Z geologického hlediska jsou Lužické hory tvořeny svrchnokřídovými pískovci, kterými v historii proniklo sopečné magma. Následnou erozí získaly hory svůj charakteristický vzhled s výraznými kupovitými vrchy. Většinu území pokrývají smrkové a borové monokultury. Zdejší flóra je poměrně bohatá, některé druhy patří mezi ohrožené. Nachází se tu například náprstník červený, mařinka vonná, lilie zlatohlávek, prvosenka vyvýšená aj. Z větších zástupců fauny převládá jelen, srnec, prase divoké a zajímavostí je kamzík horský. V roce 1976 byla na území hor vyhlášena Chráněná krajinná oblast Lužické hory.

3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti HrádeckoChrastavsko Hrádecko-Chrastavsko, tak jako celé území Libereckého kraje, náleží do provincie Česká vysočina. Vyplývá to ze všeobecně uznávaného geomorfologického členění České republiky. Provincie se dále člení na subprovincie skládající se z několika celků s podobným geomorfologickým vývojem i rázem reliéfů a zpravidla se vyznačující výraznou hranicí vůči sousedním subprovinciím. Na území HSO Hrádecko-Chrastavsko se nachází Krkonošsko-jesenická subprovincie a celky Žitavská pánev a Ještědsko-kozákovský hřbet.

3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti HrádeckoChrastavsko Mezi významné toky, nacházející se na území HSO Hrádecko-Chrastavsko, patří Lužická Nisa odvodňující okolí města Liberce a Jablonce nad Nisou. Kromě Lužické Nisy se tu dále nachází prameny řeky Ploučnice a několik menších vodních toků (Jeřice, Rokytka, Ještědský potok, Panenský potok, Oldřichovský potok aj.). Mezi vodní díla nacházející se na území HSO Hrádecko-Chrastavsko se dále řadí Kristýna a přehrada Mlýnice. Nebezpečím je riziko lokálních záplav v údolí Lužické Nisy a Jeřice, které mohou zasáhnout části intravilánů obcí Hrádek nad Nisou, Chrastava, Nová Ves a Bílý Kostel nad Nisou.


68

3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko Hrádecko-Chrastavsko, tak jako celý Liberecký kraj, leží v klimaticky mírném pásu s typickým střídáním ročních období. Podnebí oblasti je výrazně ovlivněno reliéfem. Hřebeny hor tvoří překážku proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantského oceánu a jsou proto vystaveny vyšším srážkám, zatímco níže položené partie mají klima méně chladné. Dle podrobnějšího klimatického členění se na území HSO Hrádecko-Chrastavsko nachází celkem pět klimatických oblastí, z nichž jedna je chladná. Převažující klimatickou oblastí je MT7, nejméně zastoupenou pak MT2 a MT4. Chladné klima vykazuje zejména jižní cíp sledované oblasti. Je charakteristický větším počtem mrazových a ledových dnů a nižší průměrnou teplotou v letním období. V zimním i letním období vykazuje vyšší srážkový úhrn. Jednotlivé obce HSO lze zařadit do klimatických obcí následovně: Bílý Kostel nad Nisou MT7, Hrádek nad Nisou MT11, Chrastava MT4, MT7, Křižany CH7, Nová Ves MT7, Rynoltice MT2, CH7 a Zdislava CH7. Bližší specifikaci klimatických oblastí uvádí tabulka č. Ta-C.1.1. Tabulka č. Ta-C.1.1: Bližší specifikace klimatických oblastí (údaje jsou uvedeny v jednotkách dle sledované charakteristiky – ve dnech, stupních, milimetrech) Charakteristika Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu (°C) Průměrná teplota v červenci (°C) Průměrná teplota v dubnu (°C) Průměrná teplota v říjnu (°C) Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Chladná oblast CH7 10-30

Mírně teplé oblasti MT4 MT7 20-30 30-40

MT2 20-30

120-140

140-160

140-160

140-160

140-160 50-60 -3 až –4 15 až 16 4 až 6 6 až 7

110-130 40-50 -3 až –4 16 až 17 6 až 7 6 až 7

110-130 40-50 -2 až –3 16 až 17 6 až 7 6 až 7

110-130 40-50 -2 až –3 16 až 17 6 až 7 7 až 8

120-130

120-130

110-120

100-120

500-600

450-500

350-450

400-450

350-400

250-300

250-300

250-300

100-120 150-160 40-50

80-100 150-160 40-50

60-80 150-160 40-50

60-80 120-150 40-50

MT11 40 - 50 140 - 160 110 - 130 30 - 40 -2 až -3 17 až 18 7 až 8 7 až 8 90 - 100 350 - 400 200 - 250 50 - 60 120 – 150 40 - 50

Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje – analytická část, GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství, Brno, září 2002


69

3.15 C.2 OVZDUŠÍ Zdroje znečištění ovzduší lze dle kategorií rozdělit na zvláště velké, velké, střední a malé. V rámci programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje nejsou brány v úvahu malé zdroje znečištění. V oblasti HSO Hrádecko-Chrastavsko se nachází celkem 9 zvláště velkých a velkých zdrojů znečištění ovzduší (tabulka č. Ta-C.2.1) a 35 středních (tabulka č. Ta-C.2.2) zdrojů znečištění ovzduší (tabulky uvádí pouze ty zdroje znečištění ovzduší, které vykazují alespoň jeden nenulový údaj v případě vybraných ukazatelů znečišťujících látek). Rada Libereckého kraje v souladu s příslušnou legislativou vydala nařízení kraje č. 1/2004 ze dne 13. července 2004, kterým se vyhlašuje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje (KPSE) a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Opatření navrhovaná v návrhové části Programu rozvoje HSO Hrádecko-Chrastavsko musí být v souladu s těmito programy. Mezi obce ze sledovaného území, které překračují imisní limit pro ochranu vegetace pro roční koncentrace oxidů dusíku, patří Chrastava (viz Územně energetická koncepce Libereckého kraje).

3.16 C.3 VODA Poznámka: Pro indikátor „Odběry a vypouštění vody (m3 / obyvatel, m3 / podnikatel) - pouze u obyvatel napojených na veřejný vodovod, resp. kanalizaci“ – nebyla data k dispozici (nejsou sledována), proto byl tento indikátor zrušen. Jiné indikátory nebyly pro tuto kapitolu definované.


70

3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Při zpracování této kapitoly se vycházelo z údajů MŽP ČR (úkol PPŽP 530/2/98, Regionální seznam priorit pro odstraňování starých ekologických škod), které sloužily jako podklad pro POH Libereckého kraje. V regionu Hrádecko-Chrastavsko bylo specifikováno 12 oblastí s výskytem starých ekologických zátěží. Jedna z ekologických zátěží je lokalizována v obci Bílý Kostel nad Nisou. Jedná se o černou skládku „Za Elitexem“ v blízkosti Lužické Nisy. Nacházel se zde odpad různého původu, převážně odpad domovní a stavební. V současné době je skládka rekultivována. Několik dalších černých skládek se nachází v Chrastavě. Dle POH LK byl provoz skládky „V zatáčce silnice“ již oficiálně ukončen. V současné době je nutné zamezit dalšímu skládkování. I skládka v „Chrastavě I“ je oficiálně ukončena. Bohužel zástupce odboru ŽP Městského úřadu v Chrastavě na základě informací vyplývajících z POH LK nebyl schopen specifikovat o jaké skládky se jedná, a proto nejsou k dispozici aktuální informace. K dalším skládkám na území města Chrastavy patří tzv. „Liškárna“, ale ani zde nejsou k dispozici podrobnější informace. Na území obce Hrádek nad Nisou jsou monitorovány čtyři černé skládky. Skládky „Barborka“ stejně jako povrchový důl Kristýna jsou již rekultivovány. Ostatní skládky v Loučné umístěné v jámě po povrchové těžbě uhlí jsou obhospodařovány firmou KORTAN, ale vzhledem k finanční náročnosti nebyla rekultivace ještě provedena. Další skládka se nachází v Žibřidicích v katastrálním území Křižan. Jedná se o skládku nevytříděného domovního odpadu, stavební suti a odpadu ze zeleně. Na území obce Rynoltic jsou monitorovány tři černé skládky. Skládka na území bývalé pískovny a „U hřbitova“ je již rekultivována. Dle názvu skládky „Jižní okraj obce“ nebylo možno skládku blíže specifikovat, proto je nutné vycházet z údajů z POH LK, ve kterých je skládka popsána jako rekultivovaná.


71

3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA Pro následnou část Programu rozvoje HSO byla využita data poskytnutá objednatelem (většinou KÚLK) a data, která zjistil a poskytnul zpracovatel z vlastních zdrojů, či z veřejných prostředků internetových serverů. Pro návrhy vyššího standardu využívání území zde existují limitující skutečnosti vyplývající zejména z obecné i zvláštní ochrany přírody. Tato do jisté míry diferencovaně „nedotknutelná“ území jsou pro následné návrhy vedoucí k podstatným změnám využívání území jednoznačným limitem.

3.18.1 Zvláštní ochrana přírody V řešeném území jsou vymezena jak tzv. „maloplošná“ zvláště chráněná území, „velkoplošná“ ZCHÚ, tak i lokality zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „o ochraně přírodních stanovišť“ (k datu zpracovávání dokumentace tato kategorie dosud náleží spíše do kategorie obecná ochrana přírody, neboť není dosud realizována navržená vyšší ochrana – tyto lokality jsou začleněny do této kategorie, neboť se odůvodněně předpokládá jejich brzká legislativní zvláštní ochrana). Značná část uvedených kategorií ochrany je ve vzájemném územním překryvu, kdy pro zodpovědné vyhodnocení limitního podílu takto chráněných území jsou rozhodující tyto vzájemné překryvy (viz dále). Tabulka č. Ta-C.5.1: Přehled a zastoupení „maloplošných“ zvláště chráněných území obec - název Bílý Kostel n.N. Chrastava Křižany Rynoltice

kategorie m-ZCHÚ PR PR PR PP PR PP

kód – název m-ZCHÚ 557 – Velký Vápenný 558 – Dlouhá Hora 558 – Dlouhá Hora 422 – Stříbrník 557 – Velký Vápenný 2414 – Bílé kameny

CELKEM HSO

výměra m-ZCHÚ v obci [m2]

podíl m-ZCHÚ z výměry obce [%]

98609

0,4

132231 7713

0,5 <0,1

159213

0,9

397766

0,2

Zdroj: KÚLK (poskytnuté údaje jsou doplněny o výpočty a údaje archívu zpracovatele), internetový server AOPK ČR

Tabulka č. Ta-C.5.2: Přehled a zastoupení „velkoplošných“ zvláště chráněných území obec - název Bílý Kostel n.N. Hrádek n.N. Nová Ves Rynoltice CELKEM HSO

kategorie v-ZCHÚ CHKO CHKO CHKO CHKO

kód – název v-ZCHÚ 54 – Lužické hory 54 – Lužické hory 52 – Jizerské hory 54 – Lužické hory

Zdroj: KÚLK, internetový server AOPK ČR

výměra v-ZCHÚ v obci [m2] 6425 11096111 107964 6332360 17542860

podíl v-ZCHÚ z výměry obce [%] <0,1 22,9 0,9 35,8 10,3


72

Tabulka č. Ta-C.5.3: Přehled a zastoupení lokalit zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „o ochraně přírodních stanovišť“ – evropsky významné lokality, číslo přílohy nařízení Vlády ČR 132/2005 Sb. obec - název kód a název lokality Křižany CZ0513506 – Horní Ploučnice (část) Rynoltice CZ0514667 – Západní jeskyně Zdislava CZ0513668 – Zdislava - kostel CELKEM HSO

výměra v obci [m2] podíl z výměry obce [%] 27041 0,1 399 <0,1 558 <0,1 27998 0,0

Zdroj: KÚLK, internetový server KÚLK

Tabulka č. Ta-C.5.4: Přehled a zastoupení Přírodních parků obec - název název lokality Bílý Kostel n.N. Chrastava Přírodní park Ještěd Křižany Rynoltice Zdislava CELKEM HSO

výměra v obci [m2] podíl z výměry obce [%] 12570513 48,8 4452802 16,3 4048382 14,2 3467841 19,6 5036145 51,4 29575683 17,4

Zdroj: KÚLK, internetový server KÚLK

Tabulka č. Ta-C.5.5: Sestavení plošných požadavků zvláštní ochrany přírody v obcích dle její kategorizace obec - název kategorie zvláštní ochrany „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ B. Kostel NATURA 2000 – evropsky významné lokality přírodní parky „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Hrádek n.N. NATURA 2000 – evropsky významné lokality přírodní parky „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Chrastava NATURA 2000 – evropsky významné lokality přírodní parky „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Křižany NATURA 2000 – evropsky významné lokality přírodní parky „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Nová Ves NATURA 2000 – evropsky významné lokality přírodní parky

výměra v obci [m2] 98609 6425 0 12570513 0 11096111 0 0 132231 0 0 4452802 7713 0 27041 4048382 0 107964 0 3467841

podíl z výměry obce [%] 0,4 <0,1 0,0 48,8 0,0 22,9 0,0 0,0 0,5 0,0 0,0 16,3 <0,1 0,0 0,1 14,2 0 0,9 0,0 19,6


Rynoltice

Zdislava

„maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality přírodní parky „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality přírodní parky

73

159213 6332360 399 3467841 0 0 558 5036145

0,9 35,8 <0,1 19,6 0 0,0 <0,1 51,4

Tabulka č. Ta-C.5.6: Sestavení plošných požadavků kategorií zvláštní ochrany přírody celkem – absolutní hodnoty výměra celkem [m2] podíl z celkové výměry HSO [%] kategorie zvláštní ochrany „maloplošná“ ZCHÚ 397766 0,2 „velkoplošná“ ZCHÚ 17542860 10,3 NATURA 2000 – evropsky významné lokality 27998 <0,1 přírodní parky 33043524 19,4 CELKEM HSO 51012148 30,0 Poznámka: v bilancích jsou uvedeny souhrny ploch bez ohledu na plošné překryvy jednotlivých kategorií ochrany

Tabulka č. Ta-C.5.7: Sestavení plošných požadavků kategorií zvláštní ochrany přírody celkem – relativní hodnoty výměra celkem [m2] podíl z celkové výměry HSO [%] kategorie zvláštní ochrany 391966 „maloplošná“ ZCHÚ 0,2 „maloplošná“ ZCHÚ 17542860 10,3 „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – evropsky významné lokality 27599 <0,1 přírodní parky 33043524 19,4 CELKEM HSO 51005949 30,0 Poznámka: v bilancích jsou uvedeny souhrny ploch s ohledem na plošné překryvy jednotlivých kategorií ochrany

Z uvedeného přehledu je patrné plošné i početní zastoupení lokalit a aspektů zvláštní ochrany přírody, které svojí lokalizací, dlouhodobým způsobem využívání vyplývajícího z jejich přírodního charakteru i vzniku, leží obecně za okrajem případných snah o jakékoliv změny využívání (podíl těchto ploch není příliš výrazný, oproti ostatním HSO v Libereckém kraji). Obce Bílý Kostel a Zdislava disponují největší rozlohou ZCHÚ, kdy pro formulaci následných návrhů vedoucích ke změnám využívání území bude tento aspekt patřičně zohledněn. Případné záměry vedoucí ke změnám využívání dotčených pozemků v těchto lokalitách podléhají souhlasům orgánů ochrany přírody, v případě nutnosti i vyhotovení vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí. Pro formulaci následných návrhů vedoucích ke změnám využívání území bude tento aspekt patřičně zohledněn. Poznámka: vyhodnocení památných stromů a výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů není zde provedeno z důvodu jejich plošně zanedbatelné výměry, pro následné návrhy vedoucí k rozvoji oblasti projevené v určité irelevantnosti i detailního a bodového charakteru (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004).


74

3.18.2 Obecná ochrana přírody Pro koncipování návrhů vedoucích ke změnám využívání pozemků a území jsou v této oblasti územním limitem i další skutečnosti vyplývající z ustanovení zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

3.18.2.1 Krajinářské aspekty Krajina řešeného území náleží částem oblastí krajinného rázu (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004): 9 – Ještědský hřbet, a 10 – Žitavská pánev. Krajinný ráz řešeného území je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Ke krajinářským aspektům a určujícím atributům patří m.j.: - Podíl lesních pozemků (viz kapitola 3.21 C.8 – Tabulka č. Ta-C.8.8), zejména jejich výměra a členitost, které se nacházejí pro zemědělství v nepřístupných, či historicky kulturně nevyužitelných partiích. K nejlesnatějším územím značně převyšujícím celostátní i krajský (50%) celkový průměr patří obce Bílý Kostel (62%) a Zdislava (53%) – lesnatost území ostatních obcí se pohybuje cca do 1/3. Kromě celkových výměr a podílů lesů zde patří i jejich územní dislokace, kde jejich výskyt v podobě středních a malých komplexů lesa v okolní agrární krajině má pro ráz krajiny a její celkovou hodnotu určující význam. - Koeficient ekologické stability (viz dále) je v celku HSO cca průměrný (typ krajiny harmonické), kde zejména území obce Bílý Kostel a Zdislava patří k typu krajiny relativně přírodní díky vysokému podílu lesních pozemků. Ekologická stabilita může být pro následné návrhy územním limitem v případě větších zásahů do charakteru krajiny nejen ve vymezených krajinářsky hodnotných územích, nebo naopak v podmínkách antropogenních území i příležitostí pro nápravu dosud nevyhovujícího stavu. Pro charakter krajiny mají vliv i další aspekty, zejména intenzita střídání jednotlivých druhů pozemků (vč. druhové pestrosti pěstovaných druhů na zemědělské půdě), velikost scelených honů orné půdy s absencí opticky rozčleňovacích prvků (drobné lesy, remízy, plochy a linie nelesní zeleně…) s pozůstatky velkoplošných způsobů zemědělského využívání, fádnost krajiny s převahou travních ploch (v posledních letech narůstající trend podporovaný i státní resortní politikou) či orné půdy s homogenním druhovým složením, optická otevřenost či uzavřenost krajiny apod. Pro krajinářskou tvorbu má významný vliv zejména tvorba agrodesignu, kdy zejména v případě vysokého zornění s významným podílem scelených honů nejen orné půdy je vhodné přistoupit alespoň k dílčím opatřením, která však v současných praktických podmínkách zemědělského hospodaření jsou pouze iluzorní (viz kap. 3.21 C.8 Zemědělství a lesní hospodářství) – k územím, která potencionálně vyžadují budoucí nutnost řešení, patří agrární části obcí Hrádek nad Nisou a Rynoltice. Tabulka č. Ta-C.5.8: Vyhodnocení území obcí dle koeficientu ekologické stability (KES) Obec Bílý Kostel Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava CELKEM HSO

KES 4,1 1,3 1,6 1,9 2,1 1,6 3,9 1,9

krajinný typ dle KES C B B B B-C B C B

výměra celkem [m2] 25733156 48540472 27394996 28549396 12343769 17711875 9795265 170068929


75

výměra [m2]

Typ krajiny A – typ krajiny výrazně antropogenní A-B – přechodový typ B – typ krajiny harmonické, s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem; krajina tohoto typu může mít úplnou převahu prvků přechodného charakteru nebo mozaiku prvků odpovídajících střídavě krajinným typům A a C B-C – přechodový typ C – typ krajiny relativně přírodní, s dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků, při ojedinělém výskytu agrárních, s minimem sídelních a s absencí industriálních prvků CELKEM HSO

0 0

podíl z HSO [%] 0,0 0,0

122196739

71,8

12343769

7,3

35528421

20,9

170068929

100,0

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004, katastr nemovitostí, vlastní šetření

Koeficient ekologické stability je stanoven podílem ploch relativně stabilních s výměrou ploch ekologicky nestabilních. Tento vztah je však pouze teoretický, neboť vychází z evidence katastru nemovitostí, tzn. s přebráním jistých nedostatků a nesouladů se skutečností. Do tohoto vztahu však nejsou dostatečně zahrnuty skutečné aktuální druhy pozemků, tj. v podmínkách řešeného území většina ostatních ploch (zde často charakteru vznikajícího lesa či jiných aktuálních přírodě blízkých ploch) o vyšším stupni ekologické stability, nebo již dlouhodobě „zatravněná“ orná půda, kdy po příslušném zapracování a výpočtu by byl výsledný typ krajiny ještě více potvrzen, ne-li navýšen. Pro ekologickou stabilitu je tento celkově průměrný stav (průměr typu C v LK je 35 %) vesměs příznivý, kdy (jak výše uvedeno) k ekologicky nejstabilnějším územím patří obce Bílý Kostel a Zdislava. Ekologická stabilita je v rámci jednotlivých obcí místy i značně rozdílná dle jednotlivých k.ú., kdy obecně platí, že centra obcí a měst disponují nižším KES.

3.18.2.2 Územní systém ekologické stability ÚSES ve všech biogeografických významech (viz jednotlivé ÚPD a dokumentace ÚSES), územně vymezený jednotlivými biocentry, biokoridory i interakčními prvky, je vedle územně determinovaných ZCHÚ a „naturových“ lokalit pro návrhy změn využití území jednoznačným limitem, kdy jsou tyto plochy a linie opět nedotknutelnými. Přehled a vyčerpávající údaje o plošném zastoupení jednotlivých prvků systému podávají jednotlivé platné ÚPD na podkladech dokumentací ÚSES, a KOPK (zde již blíže neřešeno pro určitou irelevantnost pro následné koncipování navrhovaných opatření, jejichž realizace se systému ekologické stability nedotknou). KOPK ve vyhodnocení funkčnosti jednotlivých prvků systému odhalila biocentra, která v současném stupni vymezenosti dosud nenaplňují minimální plošné parametry (3 ha čili 30 000 m2), kdy vyplývá nutnost řešení problému optimálně v přípravě územně plánovacích dokumentacích: Tabulka č. Ta-C.5.9: Výčet prvků ÚSES s dosud nedostatečnými plošnými parametry obec Chrastava Nová Ves

označení biocentra (dle KOPK) 508 (v trase RK640) 1257 1403 532 (v trase RK646) 1265

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004

současná (nedostatečná) výměra [m2] 25794 21676 29439 23767 29721


76

3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6) VKP „ex lege“ je dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability“. Významnými krajinnými prvky jsou dle § 3 tohoto zákona veškeré „lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy“. Praktická identifikace rašelinišť a zejména údolních niv konkrétní lokality je v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody – orientaci v ostatních případech dává začlenění příslušných pozemků v katastru nemovitostí. Pro případné návrhy změn využívání pozemků jsou opět tato území limitem, kdy realizace je podmíněna souhlasem a stanovenými podmínkami orgánu ochrany přírody (zde neřešeno plošné zastoupení pro nedostatek podkladů a nejasnosti vymezování těchto VKP – z hlediska lesních pozemků a vodních ploch slouží orientační údaje kapitoly 3.21 C.8). VKP registrované dle § 6 zákona jsou části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody – jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Tyto prvky, i přes jednotlivou i celkovou nepatrnou výměru, jsou pro návrhy změn využití území opět omezující skutečností. Tabulka č. Ta-C.5.10: Přehled registrovaných VKP (dle §6 zákona č. 114/92 Sb.) název obce

název VKP, stručná charakteristika park u 1. ZŠ - skupina ca 25 ks vzrostlých stromu alej u závodu SeVa - duby letní Hrádek nad Nisou dvouřadá alej v Žitavské ul. městský park - ca 66 ks vzrostlých dřevin jednořadá alej u Zvláštní školy - duby letní Celkem obec Hrádek nad Nisou Zdislava Zdislava – mokřad s kruštíky Celkem obec Zdislava CELKEM HSO

výměra [ha] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,5 0,5

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004 (k datu zpracování)

Poznámka zpracovatele: uvedený seznam je k datu zpracovávání Programu rozvoje HSO, kdy není vyloučeno následné doplnění výčtu o nové skutečnosti vyplývající z obnovy některých ÚPD.

3.18.2.4 Ochrana dřevin Pro návrhy změn využívání pozemků je tento aspekt spíše bodový a detailní, kdy je tyto návrhy nutné koncipovat s ohledem na konkrétní podmínky. Poznámka: vyhodnocení invazních a nepůvodních druhů rostlin a živočichů zde není provedeno pro irelevantnost pro následné návrhy opatření vedoucí k rozvoji oblasti (viz opět Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004).

3.18.3 Závěry a doporučení Existence výše uvedených skutečností je pro veškeré záměry vedoucí ke změně druhu pozemků a jejich způsobů využití jednoznačným omezením až limitem. Řešené území oblasti se svým přírodě blízkým charakterem výrazně odlišuje od průměrných hodnot kraje i ČR, a to jak krajinářskými hodnotami (dosud zcela nedoceněnými ve všech směrech), tak i existencí výše uvedených environmentálních vlivů – z hlediska průměrné ekologické stability patří území HSO k cca průměru uvedených vyšších územních celků. V oblasti zvláštní a obecné ochrany přírody jsou pro následné návrhy limitující vymezená území a lokality, které je nutno z návrhů vedoucích ke změnám druhů pozemků a jejich využití vyjmout – k nim


77

náleží zejména veškerá ZCHÚ (viz jednotlivé plány péče) a „naturové lokality“, ale i plochy a linie prvků ÚSES všech biogeografických významů, a registrované VKP. K VKP „ze zákona“ je nutno přistupovat diferencovaně s ohledem na jejich charakter, kdy způsoby jejich využívání jsou určeny oborovými dokumenty (např. Lesními hospodářskými plány a osnovami), využívání zemědělské půdy zejména v údolních nivách nutno cílit spíše v extenzivní podobě. Důležitým hlediskem současného i budoucího využívání krajiny jsou i krajinářské aspekty, kdy ke zvýšení atraktivity území je při plánování podnikatelských záměrů jednotlivých hospodařících subjektů třeba návrhy opatření cílit hlavně na zachování a navyšování její pestrosti a agrodesignu (maloplošné střídání kultur). Určitým rámcovým vodítkem pro navrhování opatření je ekologická stabilita území, kdy těžiště náprav minulých způsobů využívání území jsou zejména agrární plochy obce Hrádek nad Nisou, Chrastava, Křižany a Nová Ves, kde se jeví již pomístní nutnost rozmělnění v minulosti scelených honů orné půdy formou jejich rozčlenění remízy s vyšší zelení. Pro vzhled krajiny je důležité i řešení stavu některých oblastí s výrazným zastoupením ladem ležících a již dlouhodobě opuštěných zemědělských pozemků, kde v případě zvláště chráněných území je nelze využívat pro pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin, ale s nutností obnovy zemědělského hospodaření i za dotačního působení složek státu. Pro následně koncipované návrhy je mnohdy výše uvedená limitní skutečnost i příležitostí pro fungování a rozvoj návazných odvětví a oborů – např. v oboru lesního hospodářství to je těžební i pěstební činnost (hlavně území obcí Bílý Kostel a Zdislava), v zemědělství je existence trvalých travních porostů příležitostí pro fungování a rozšiřování živočišné výroby, nadměrný výskyt dlouhodobě ladem ležící půdy je příležitostí pro uvážlivé pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely (s vyloučením zvláště chráněných území), apod.


78

3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY 3.19.1 Ložiska nerostných surovin Menší část řešeného území náleží do CHOPAV Severočeská křída a Přírodního parku Ještěd (Andělská Hora (Chrastava), Panenská Hůrka (Bílý Kostel nad Nisou). V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby štěrkopísků (ložiska Chotyně, Grabštejn) a ložiska radioaktivních surovin - uran (výhradní ložisko s dřívější hlubinou těžbou Břevniště pod Ralskem - Křižany). Výskyty polymetalických rud jsou známé v okolí Chrastavy (Andělská Hora a Panenská Hůrka). Ložiska štěrkopísků se vyskytují jen v severní a severozápadní části Libereckého kraje. Největší význam mají glaciofluviální a glaciolakustrinní kvartérní sedimenty žitavské pánve a ostatních izolovaných výskytů. Jsou zde soustředěna prakticky všechna významná ložiska a veškerá produkce v kraji. Surovina se těží na sucho v lomech a pak se upravuje tříděním, případně i praním. Používá se především jako kamenivo do betonů, ale i k mnoha dalším účelům. Mezi nejvýznamnější ložiska patří i nevýhradní ložisko Oldřichov – Hrádek nad Nisou (ostatní ložiska jsou mimo HSO nebo zasahují do území částečně - Chotyně 2). Zásoby jsou na několik desítek let. Z Německa a Polska zasahuje do severní části kraje v okolí Hrádku nad Nisou terciérní Žitavská pánev - pouze asi 10 % pánve leží na území ČR. Vlastní ložisko zde představuje hnědouhelná sloj, mocná 9-19 m a ležící v hloubce 200 až 280 m (s výjimkou tektonicky vyzdvižené kry u Uhelné, kde je sloj blízko povrchu). Přestože je uhlí poměrně kvalitní, o využití ložiska se neuvažuje z důvodů velmi složitých tektonických a hydrogeologických poměrů, ale i velké hloubky uložení. V nadloží hnědouhelné sloje je vyvinuto v hloubce 2 až 25 m lignitové slojové pásmo ložiska Hrádek nad Nisou – Kristýna. Sloj je rozdělena na dvě produktivní lavice, předmětem těžby byla především svrchní produktivnější, která byla průměrně mocná 3 až 5 m (max. až 12 m). Ložisko bylo těžené od poloviny 19.století do poloviny 20.století hlubinně a pak od roku 1957 do roku 1972 bylo z velké části vytěženo povrchovým lomem Kristýna, který je dnes zatopen. Další surovinou, jejíž význam přesahuje rámec kraje, jsou karbonátové suroviny (vápence a dolomity). Budoucí využití většiny ložisek je velmi problematické, protože značná část zásob je u nich vázána neřešitelnými střety zájmů z hlediska ochrany přírody a zdrojů podzemních vod. Platí to zejména pro ložiska na území Ještědského pohoří západně od Liberce (Křižany, Jítrava). V Žitavské pánvi mezi Višňovou, Frýdlantem, Chrastavou, Hrádkem nad Nisou jsou evidovány dva menší neschválené prognózní zdroje nežáruvzdorných keramických miocénních jílů. Vzhledem k nízkému stupni prozkoumanosti a nezájmu o tento druh suroviny nejsou zatím tyto zdroje perspektivní. Menší hydrotermální žilné ložisko fluoritu Křižany u Liberce (směrná délka 100-300 m, hloubka 150 m) bylo hlubinně dobýváno až do roku 1982, kdy byla těžba ukončena pro nízký obsah fluoritu. V současné době jsou zbytkové nebilanční zásoby na ložisku již odepsané a nejsou vedeny ve státní bilanci zásob. Výskyt jednotlivých surovin je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-C.6.6 až Ta-C.6.11. Tabulka č. Ta-C.6.1: Chráněná ložisková území, dobývací prostory a těžené suroviny na území HSO Hrádecka – Chrastavska Obec

Chráněná ložisková území

Bílý Kostel nad Nisou 700060001 Bílý Kostel

Dobývací prostory

Surovina

870089500 Václavice I

SPSP SPSP

Plocha (ha) 78,87 část 26,59 část


700060002 Bílý Kostel I. 719590000 Jítrava

Hrádek nad Nisou

Chrastava

Křižany


870005700 Grabštejn 870064200 Hrádek nad Nisou 870089500 Václavice I 870101500 Václavice II 700060001 Bílý Kostel 708060000 Hrádek nad Nisou I. 714870000 Hrádek nad Nisou II. 700010000 Václavice 719610000 Křižany 750143000 Křižany 724060000 Stráž pod Ralskem 719590000 Jítrava -

79

SPSP

25,09

VAVZ

10,98

SPSP

26,68 část

CSCS

6,81

SPSP SPSP SPSP UHUH

810007300 *) Křižany II

LTLT

150,76

SPSP

18,34

-

-

RSRS|RSU-

291,50

VAVZ

7,99

FBFB

25,03

RSRS|RSU-

VAVZ

-

-

Zdroj: Surovinová politika Libereckého kraje (schválená 2003) Pozn.: část – daná lokalita zasahuje více obcí, uvedená výměra se netýká pouze obce u které je uvedena *) stav lokality uzavírané Vysvětlivky: Radioaktivní suroviny Radioaktivní suroviny uran - kov Uhlí hnědé Karbonáty pro zemědělské účely Vápenec Lignit Štěrkopísky Písky sklářské a slévárenské Stavební kámen Cihlářská surovina Fluorid - baryt

RS RSU UH VZ VA LT SP PI SK CS FB

78,87 část 11,67 část 26,59 část 1356,75 část

4983,05 část -10,98 část -


80

3.19.2 Závěr k problematice surovin Samotné osvojování ložisek a získávání surovin již svým principem činnosti působí nepříznivě na životní prostředí. Negativním důsledkem těžby v některých lokalitách je negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, jakož i další problémy spojené s přepravou vytěžené suroviny. Odstranění důsledků po těžbě uranu potrvá několik desítek let. V HSO jsou těžena ložiska štěrkopísků, která patří mezi nejvýznamnější v Libereckém kraji. Jejich těžba přináší pro území HSO negativní zátěž automobilovou dopravou. Zásadní střety zájmů na všech ložiskách uranových rud jsou hydrogeologického charakteru – tzn. možné ohrožení a kontaminace zdrojů podzemních vod, které jsou vázané na horniny České křídové pánve. S ohledem na negativní zatížení krajiny a životního prostředí a vysoké náklady těžby nelze očekávat obnovení těžby uranové rudy.

3.19.3 Produkce komunálního odpadu Z provedených výpočtů vyplývá, že meziroční nárůst produkce směsných komunálních odpadů na Hrádecko-Chrastavsku za období 2001-2004 stoupá- viz tabulka č. Ta-C.6.2. Ve sledovaném období došlo k nárůstu produkce komunálních odpadů o 59 %. Nárůst v produkci komunálních odpadů nelze ve většině případů spojovat se skutečným nárůstem produkce. Nárůsty odrážejí většinou změnu způsobu nakládání s komunálním odpadem v obcích, případně změny související s novelou zákona o odpadech. Novelou zákona o odpadech došlo ke změně poplatků za likvidaci komunálních odpadů, což se projevuje v tendenci likvidovat odpad „řádně“, a tím i v množství svezeného odpadu a „nárůst“ jeho produkce. Na jednoho obyvatele Hrádecko-Chrastavska připadlo v roce 2003 209 kg komunálního odpadu za rok. Toto množství dosáhlo 70 % průměrné produkce směsného odpadu v Libereckém kraji, která rovněž v roce 2003 činila 300 kg/os/rok. V roce 2004 pak bylo dosaženo téměř totožné hodnoty jako v Libereckém kraji v roce 2003. Z měst a obcí nacházejících se v oblasti Hrádecko-Chrastavsko byl v roce 2004 krajský průměr překročen pouze v Hrádku nad Nisou, a to o 81 kg/os. Tabulka č. Ta- C.6.2 Produkce komunálních odpadů (kg/os) Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Průměr na obyvatele Hrádecko-Chrastavska

Rok 2001 330,74 186,48 169,58 96,63 224,09 178,67 118,37 183,69

2002 201,04 373,09 161,34 222,39 85,37 174,52 85,71 256,78

2003 302,20 197,61 199,36 240,80 210,37 281,16 175,51 208,83

2004 265,64 380,96 212,52 198,83 216,51 286,86 179,10 292,25

Zdroj: Odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí KÚLK

3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu Separace využitelných složek komunálního odpadu je v jednotlivých obcích prováděna prostřednictvím oprávněných subjektů. Jsou to zejména svozové firmy, sběrny a výkupny a další organizace, které organizují sběr separovaných složek například ve školách. Obvyklá frekvence svozu separovaných komodit je ve většině obcí a měst následující: plasty 1 x týdně, papír 1 x za dva týdny a sklo 1 x měsíčně. U menších obcí se uplatňuje svoz „na zavolání“.


81

V regionu Hrádecko-Chrastavsko třídí komunální odpad šest obcí a měst, kromě obce Zdislava. Některé obce začaly se separací využitelných složek až v roce 2004 a ne vždy jsou separovány všechny komodity (papír, plast, sklo, kov). V šesti obcích Hrádecko-Chrastavska je separován plast a sklo, ve čtyřech obcích i papír a jen v Nové Vsi a Hrádku nad Nisou i kov. Co se separace kovu týče, evidence je prováděna jen ve městech a obcích, které mají sběrné dvory, výkupny, hasiče a školy, které se sběrem kovů zabývají. Vzhledem k výpovědní hodnotě tohoto ukazatele pro celou oblast Hrádecko-Chrastavska se proto v následující analýze zaměříme pouze na komodity papír, plast a sklo. Zájem jednotlivých municipalit, potažmo jejich občanů o třídění odpadů rok od roku stoupá. Jedním z hlavních důvodů tohoto nárůstu je zapojení měst a obcí do systému EKOKOM, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci odpadů z obalů. Na základě množství jednotlivých druhů separovaného materiálu jsou obce finančně odměňovány, což podporuje jejich motivaci k zajištění potřebné infrastruktury ke sběru tříděného odpadu. V celkovém množství separovaného sběru papíru v regionu Hrádecko-Chrastavsko byl od roku 2001 do roku 2004 zaznamenán významný nárůst, sběr papíru v tomto období vzrostl přibližně 28krát. Průměrné množství sběru v regionu Hrádecko-Chrastavsko včetně sběru papíru ve školách se zvýšil z 0,26 kg/os/rok v roce 2001 na 7,12 kg/os/rok v roce 2004. Pro některé z obcí instalace sběrné nádoby, poplatky spojené s odvozem a množství sebraného papíru nebylo dostatečně efektivní a v dalších letech od provozu sběrného kontejneru ustoupily. Sběr papíru je zde dále zajišťován bezplatně ve školách. Průměrná výtěžnost separovaného papíru v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 11,08 kg/osobu. Na základě údajů z tabulky č. Ta-C.6.3 vyplývá, že sledovaný region dosahuje 64 % tohoto průměru, nejblíže se tomuto údaji přibližuje město Hrádek nad Nisou a Chrastava. U ostatních dvou obcí je množství tříděného papíru tak minimální, že nepřesahuje 2 kg/os/rok. Tabulka č. Ta-C.6.3: Produkce separovaného papíru v regionu Hrádecko-Chrastavsko Rok Obec 2001 2002 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Bílý Kostel nad Nisou 0 0,00 0 0,00 Hrádek nad Nisou 0 0,00 0 0,00 Chrastava 0 0,00 8 710 1,47 Křižany 4 150 6,37 0 0,00 Nová Ves 0 0,00 0 0,00 Rynoltice 0 0,00 0 0,00 Zdislava 0 0,00 0 0,00 HSO celkem 4 150 8 710 Na 1 obyv. 0,26 0,54 v HSO HrádeckoChrastavsko

2003 Obec kg Osoba kg 0 0,00 46 480 6,39 29 770 5,01 0 0,00 150 0,23 0 0,00 0 0,00 76 400

2004 Obec kg Osoba kg 1 050 1,24 70 470 9,57 45 650 7,64 0 0,00 1 150 1,56 0 0,00 0 0,00 118 320

4,70

7,12

Zdroj: EKO-KOM a.s.

Objem separovaných plastů v regionu Hrádecko-Chrastavsko se v průběhu posledních 4 let zvýšil více než 40krát. Nejvyšší množství separovaného plastu na osobu vykazuje obec Nová Ves s 2,14 kg/os/rok, poté Chrastava 2,01 kg/os/rok. Průměrné množství separovaného plastu na osobu v Libereckém kraji se pohybovalo v roce 2004 okolo 2,15 kg. Region Hrádecko-Chrastavsko s 1,52 kg/os dosahuje 70 % tohoto množství.


82

Tabulka č. Ta-C.6.4: Produkce separovaného plastu v regionu Hrádecko-Chrastavsko Rok Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava HSO celkem Na 1 obyv. v HSO Hrádecko-Chrastavsko

2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg 0 0,00 0 0,00 180 0,23 950 1,12 0 0,00 0 0,00 9 260 1,27 9510 1,29 0 0,00 1 820 0,31 7 420 1,25 11990 2,01 500 0,77 140 0,21 460 0,71 700 1,02 0 0,00 0 0,00 390 0,59 1580 2,14 120 0,17 620 0,86 590 0,82 580 0,78 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 620 2 580 18 300 25 310 0,04

0,16

1,12

1,52

Zdroj: EKO-KOM a.s.

Množství separovaného skla se od roku 2001 do roku 2004 zvýšilo 20krát, v regionu HrádeckoChrastavsko bylo v roce 2001 vytříděno 0,18 kg/os a v roce 2004 již 3,61 kg/os. Z tabulky je patrné, že výše průměrné produkce separovaného skla není úměrná počtu obyvatel a v jednotlivých obcích se výrazně liší, nejvyšší je v Chrastavě, Nové Vsi a v Křižanech nad 4 kg. Průměrná výtěžnost separovaného skla v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 5,08 kg/os, přičemž region HrádeckoChrastavsko dosahuje 60 % průměru Libereckého kraje. Tabulka č. Ta-C.6.5: Produkce separovaného skla v regionu Hrádecko-Chrastavsko

Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava HSO celkem Na 1 obyv. v HSO Hrádecko-Chrastavsko

Rok 2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg 0 0,00 0 0,00 760 0,99 2 190 2,59 0 0,00 0 0,00 15 450 2,12 21 690 2,95 0 0,00 9 970 1,68 19 690 3,31 28 520 4,77 2 960 4,54 6 840 10,49 5 760 8,83 2 820 4,12 0 0,00 0 0,00 750 1,14 3 370 4,56 0 0,00 880 1,22 1 730 2,40 1 400 1,88 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 2 960 17 690 44 140 59 990 0,18

1,09

2,71

3,61

Zdroj: EKO-KOM a.s.

Oblast Hrádecko-Chrastavska je obsluhována svozovou společností A.S.A. Liberec s.r.o., v menší míře pak Severočeskými komunálními službami s.r.o. K nejvýznamnějšímu zařízení na energetické využívání odpadů pro region Hrádecko-Chrastavsko patří spalovna Termizo a.s. v Liberci. V Rynolticích je provozována firmou Gesta a.s. mezideponie nebezpečných odpadů, které jsou pak dále rozváženy do úpraven v Chotyni a Osečné. V obcích s více než 2 000 obyvatel by měl být dle POH Libereckého kraje zřízen sběrný dvůr. V regionu Hrádecko-Chrastavsko se to týká měst Chrastava a Hrádek nad Nisou, které toto kritérium


83

splňují. Jedná se zde převážně o sběr druhotných surovin, obalů, velkoobjemových a nebezpečných složek komunálních odpadů.

3.19.5 Skládky komunálního odpadu V regionu Hrádecko-Chrastavsko se nenachází žádná skládka komunálního odpadu.


84

3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA Cílem analýzy hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko z pohledu environmentálního řízení území, informovanosti, environmentálního vzdělávání a osvěty je především zmapovat existenci a působení subjektů, které mají přímý vliv na environmentální vzdělávání a osvětu obyvatel dané oblasti. Z celospolečenského hlediska se jedná o klíčovou otázku. Dnešní společnost si začíná uvědomovat potřebu zajistit trvale udržitelný rozvoj, tzn. takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižovat rozmanitost přírody a zachovávat přirozené funkce ekosystémů. Aby tohoto bylo dosaženo, je nezbytné informovat občany o principech udržitelného rozvoje a přesvědčit je o nezbytnosti řídit se v běžném životě těmito principy. Právě subjekty EVVO, které působí přímo v dané obci, v dané oblasti, mohou využít toho, že jsou občanům „blízko“, znají problémy konkrétní oblasti a mohou svoje působení v oblasti environmentálního vzdělávání a osvěty přizpůsobit konkrétním potřebám dané lokality a mohou úzce spolupracovat s místní samosprávou. Hlavním zdrojem dat pro zpracování předem definovaných indikátorů byl především Odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje, dále pak výsledky dotazníkového šetření realizovaného k tomuto projektu a internetové stránky věnované problematice EVVO.

3.20.1 Subjekty se zaměřením na EVVO Tabulka č. Ta-C.7.1: Subjekty se zaměřením na EVVO Obec Bílý Kostel nad Nisou

Organizace zabývající se EVVO 0

Hrádek nad Nisou

10

Chrastava

9

Název organizace zabývající se EVVO Bez hranic Český rybářský svaz, MO Hrádek nad Nisou Dům dětí a mládeže Drak Junák - středisko Hrádek nad Nisou Občanské sdružení přátel domu dětí a mládeže Občanské sdružení Česko-německé fórum žen Přátelé hradu Grabštejn Sdružení pro obnovu a oživení Státního hradu a zámku Grabštejn a jeho okolí Sdružení pro záchranu drobných sakrálních památek Trojzemí Nisa Český rybářský svaz, MO Chrastava Český svaz chovatelů Český svaz ochránců přírody ZO Chrastava GAUDIUM - občanské sdružení pro rozvoj dalšího vzdělávání Chrastavské sdružení pro práci s dětmi IBUS - sdružení pro rozvoj dalšího vzdělávání Klub českých turistů Chrastava Společnost přátel historie města Chrastavy SVÍTÁNÍ Horní Vítkov


Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava

1 1 0 2

85

ZO Českého svazu včelařů Chrastava Český svaz včelařů ZO Křižany Česko-Tyrolský spolek Občanské sdružení ,,Pořes" ZO ČSOP Via Zdislava

Zdroj dat: Katalog neziskových organizací Libereckého kraje z oblasti životního prostředí, Adresář nestátních neziskových organizací se zaměřením na ekologii. cit. 15. 1. 2006. Dostupné z Registr občanských sdružení. Aktualizace 1. 6. 2005. Dostupné z

Na základě analýzy dat bylo zjištěno, že v řešené hospodářsky slabé oblasti HrádeckoChrastavsko působí v 7 obcích celkem 23 subjektů, jejichž činností je přímo environmentální vzdělávání občanů, ať už dětí, mládeže, nebo dospělých (viz tabulka č. Ta-C.7.1). Nejvíce subjektů působí na území obce Hrádek nad Nisou (celkem 10 subjektů) a na území obce Chrastava (celkem 9 subjektů). Větší koncentraci subjektů EVVO ve větších obcích je možné předpokládat, protože tyto subjekty často spolupracují se základními či mateřskými školami (Junák, Dům dětí a mládeže apod.), které mají v obci svoje sídlo. Kromě tradičních spolků, jako jsou rybáři, myslivci, zahrádkáři apod., v hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko vyvíjejí svoji činnost i spolky zaměřené na historii a obnovu významných historických objektů dané oblasti a spolky, které vznikly v souvislosti s blízkostí hranic s Německem a umožňují svým členům přeshraniční spolupráci, a to samozřejmě nejen v oblasti EVVO. Je však třeba zmínit, že na environmentální osvětu a vzdělávání mohou mít vliv i jiné subjekty, především nestátní neziskové organizace (NNO) působící v dané obci, přestože tuto činnost nepovažují za hlavní. Tyto organizace se snaží uspokojovat potřeby svých členů, čímž dochází ke zlepšování kvality života občanů. Tímto způsobem NNO nepřímo přispívají k naplňování jednoho z principů trvale udržitelného rozvoje. Dalším důležitým přínosem NNO je iniciování zájmu členů o dění kolem sebe, o dění v obci i v jejím okolí, ovlivňování a formování veřejného mínění – a tím mohou přispět ke zlepšení vztahu obyvatel k životnímu prostředí.

3.20.2 Akce se zaměřením na EVVO Tabulka č. Ta-C.7.2: Akce se zaměřením na EVVO Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Zdroj:

Akce EVVO Včelařský skanzen a muzeum na Grabštejně (Český svaz včelařů) Ukázkové založení stromořadí u kostela s odbornou přednáškou (Obec Křižany) Mezinárodní škola obnovy venkova (o. s. Pořes)

Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2004. KÚLK, 2004. Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2005. KÚLK, 2005.

Z tabulky č. Ta-C.7.2 je patrné, že v hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko se v průběhu let 2004 a 2005 konaly celkem 3 akce, které byly zaměřeny na EVVO. Je však třeba upozornit na skutečnost, že údaje v tabulce vycházejí z jediného dostupného zdroje, a to je seznam projektů realizovaných s podporou Libereckého kraje. Obce často podporují různé akce NNO, které mohou mít vliv na environmentální vzdělávání, ale nevedou žádnou statistiku, ze které by bylo možné čerpat bližší


86

informace o podporovaných akcích, příp. o objemu finančních prostředků, které do těchto akcí investovaly. Takže uvedené číslo rozhodně není možné považovat za konečné.

3.20.3 Střediska EVVO Ve sledované hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko nepůsobí žádné středisko, které by bylo přímo zaměřeno na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Je zde však vhodné uvést, že obec Křižany je členem Národní sítě Zdravých měst České republiky, což je zájmové sdružení právnických osob, jehož členové se zapojují do postupu strategického rozvoje v souladu s požadavky EU: udržitelným rozvojem a aktivním zapojením veřejnosti do diskusí o současných záměrech i o místní či regionální budoucnosti. Postup k vizi "Zdravého města, obce, regionu" samozřejmě není pouze záležitostí vedení municipality, zastupitelstva či úřadu - neobejde se bez každodenní úzké spolupráce s řadou místních odborných i nevládních partnerů (odborných institucí, nevládních organizací, škol, firem) i s nejširší veřejností. Ve Zdravých městech, obcích a regionech můžete najít praktickou ukázku, co v praxi znamenají pojmy místní Agenda 21 (podpora udržitelného rozvoje na místní úrovni s aktivním zapojením veřejnosti) i LEHAP (místní akční plán zdraví a životního prostředí) – a zejména celková "dobrá správa věcí veřejných" (good governance) (Národní síť zdravých měst). V souhrnu lze říci, že Zdravá města, obce a regiony se promyšleně snaží utvářet město (obec, region) jako kvalitní a příjemné místo pro život na základě dohody s obyvateli. Věří, že občané získají "zdravý patriotismus", že lidé budou svou komunitu i krajinu považovat za svůj domov a budou o ně také takto pečovat.

3.20.4 Závěr Z analýzy hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko z hlediska environmentálního řízení území, informovanosti, environmentálního vzdělávání a osvěty vyplynulo, že v oblasti je položen poměrně dobrý základ pro environmentální vzdělávání a osvětu. Obce mohou v rámci environmentálního působení na občany spolupracovat s řadou subjektů, které v obcích, ale i v celé oblasti, působí. Jako velmi podnětná se jeví myšlenka zapojení obcí do Národní sítě Zdravých měst České republiky. Tato možnost se netýká jenom obcí, ale zapojit se mohou i celé oblasti, tedy např. celá hospodářsky slabá oblast Hrádecko-Chrastavsko (příkladem v Libereckém kraji je mikroregion Podralsko), díky čemuž by mohly všechny zapojené obce spolupracovat, samozřejmě nejen při zpracování koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.


87

3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Pro následnou část Programu rozvoje HSO byla využita data (většinou zdroj KÚLK) poskytnutá objednatelem, a data, která zjistil a poskytnul zpracovatel z vlastních zdrojů. K indikátorům, ke kterým nebyla zajištěna data, je uveden pouze slovní komentář na základě zkušeností a znalostí garanta kapitoly. Takové kapitoly pak mohou navozovat dojem příliš obecně pojatého problému, vzhledem k nedostatku disponibilních dat po obcích však jiné řešení nelze uplatnit. Vzhledem k souhrnné výměře pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků (PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa) v řešené oblasti, jsou uvedené obory pro život a hospodářský rozvoj v oblasti důležité, a v naprosté většině řešeného území v tomto venkovském prostoru i rozhodující. Pro vyhodnocení území z požadovaných aspektů (i pro formulaci následných opatření) existuje značná absence nutných indikátorů, kdy většina dostupných zdrojů informací neřeší situaci v požadované podrobnosti (obec, k.ú.) – vzhledem k nutnosti naplňování příslušných datových modelů je nutné v mnoha případech zavést registr následných identifikátorů a ukazatelů, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti (viz závěr).

3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství Existence zemědělských pozemků, jejich plošné zastoupení, dislokace, členitost a druhy jednotlivých pozemků (vč. pěstovaných plodin a kultur) a zemědělské hospodaření, je pro krajinu i život jejích obyvatel jednoznačně místně určující. Tabulka č. Ta-C.8.1: Struktura pozemků ZPF název obce

orná půda ovocné sady výměra % z % výměra % z % [m2] ZPF obce [m2] ZPF obce 4535798 57,8 17,6 9850 0,1 <0,1

zahrady výměra % [m2] ZPF 364467 4,6

% obce 1,4

B. Kostel Hrádek 17499445 61,0 36,1 0 0,0 0,0 1858230 6,5 n.N. Chrastava 8707927 49,7 31,8 49989 0,3 0,2 879157 5,0 Křižany 8839119 50,7 31,0 60984 0,4 0,2 485151 2,8 Nová Ves 3646675 48,0 29,5 3079 <0,1 <0,1 157673 2,1 Rynoltice 6066876 61,7 34,3 37287 0,4 0,2 399631 4,1 Zdislava 1774378 44,7 18,1 0 0,0 0,0 196817 5,0 Σ HSO 51070218 55,0 30,0 161189 0,2 0,1 4341126 4,7 Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005), kurzíva = zornění

3,8

TTP výměra % z % [m2] ZPF obce 2949156 37,5 11,5 9328769 32,5

3,2 7881340 1,7 8030273 1,3 3787590 2,3 3318098 2,0 2001103 2,6 37296329

45,0 46,1 49,9 33,8 50,3 40,1

ZPF celkem % výměra [m2] obce 7859271 30,5

19,2 28686444

59,1

28,8 17518413 28,1 17415527 30,7 7595017 18,7 9821892 20,4 3972298 21,9 92868862

63,9 61,0 61,5 55,5 40,6 54,6

Z hlediska celkové výměry pozemků ZPF je řešené území oblasti nad průměrem Libereckého kraje (cca 45%) i ČR, kdy tyto parametry dosahuje a přesahuje většina obcí HSO – zastoupení ZPF v obcích Bílý Kostel a Zdislava je svými celkovými podíly méně podstatné, avšak v místním měřítku důležité (v těchto obcích převažují lesní pozemky). Z hlediska evidenčního zastoupení orné půdy (vč. zornění - tj. podíl z výměry ZPF) řešená oblast nedosahuje průměru ČR (cca 72 %), kdy nejvyšší zornění vykazují obce Hrádek nad Nisou a Rynoltice, kdy zornění v obcích Bílý Kostel, vč. Chrastavy, Nové Vsi a Zdislavy se pohybuje v průměrných krajských hodnotách (cca 50 % = průměr Libereckého kraje). Tyto statistické údaje nejsou však významné vzhledem ke skutečným výměrám a dislokaci pozemků, které jsou pro fungování a rozvoj oboru určující. Tyto statistické evidenční údaje nejsou však v současných podmínkách přílišně významné vzhledem ke skutečnému stavu, kdy značná část orné půdy je trvale či sezónně zatravněna, nebo za dotačního spolupůsobení uvedena do klidu s předpokladem dlouhodobého či trvalého setrvání v TTP.


88

Tyto trendy jsou v současnosti na vzestupu díky současnému i očekávanému resortnímu programovému působení směřujícímu k zatravňování orné půdy, jejího uvádění do klidu za působení dotační politiky státu apod. (po vstupu ČR do EU je povinnost uvádět ornou půdu do klidu u nás v průměrném rozsahu 10–15%). Postupnému snižování rozsahu orné půdy přispívají i snahy o dnes sice v oblasti ojedinělému, ale v budoucnu očekávanému zalesňování zemědělské půdy apod., a jednak již i pomístně se projevujícím vlivům našeho vstupu do EU s dosud ne zcela vyhovujícími podmínkami zemědělského hospodaření (tedy i využívání krajiny). Tyto odlišnosti jsou prakticky projevovány v rámci druhové struktury pozemků ZPF – nejčastěji tedy mezi ornou půdou a TTP (většinou v jejich prospěch), ale i mezi pozemky ZPF a nezemědělskými pozemky (nejčastěji ve prospěch lesních pozemků). Tyto změny, i přes místní význam, nejsou však v současnosti příliš makroekonomicky a statisticky významné. K relativní nedostupnosti přesnějších údajů přispívá místy i katastr nemovitostí, jehož údaje mnohdy z hlediska kultur pozemků neodpovídají skutečnosti. Indikátor zornění však není pro fungování a rozvoj oboru přílišně určující díky jednotlivým výměrám a dislokaci pozemků orné půdy. Uvedené statistické údaje však nezohledňují potencionální možnosti zemědělského hospodaření, které jsou určující pro intenzitu a ekonomickou efektivnost (kromě přírodních podmínek daných charakteristikami půdních jednotek, sklonitostí a skeletovitostí, i majetkoprávními vztahy…), jako je zejména dislokace zemědělských pozemků, jejich technologická přístupnost, plošná rozdrobenost apod.

3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) Pro vyčerpávající vyhodnocení rozsahu těchto pozemků (jako východisko pro formulaci následných návrhů) chybí bližší statistické údaje po dílčích správních a organizačních jednotkách (obec, k.ú. – viz výše). Dle údajů Krajské koncepce zemědělství činí zastoupení pozemků LFA (území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření) v Libereckém kraji 69,97 %, v ČR 56,57 %, okrese Liberec 81,45 %. Některé části řešené oblasti však poněkud vybočují z průměrných podmínek okresu i kraje. Značná část výměry těchto pozemků (zejména TTP) jsou zařazeny i ve zvláštní i obecné ochraně přírody dle zákona č. 114/92 Sb. – VKP dle § 3 (v případě jejich dislokace v okolí vodotečí a na vodou ovlivněných stanovištích – „údolní niva“) i § 6, ZCHÚ, Natura 2000… Z důvodů absence nutných údajů, jako ukazatel a pro orientační přehled zastoupení těchto pozemků v řešeném území, lze využít statistické údaje o zastoupení jednotlivých tříd ochrany, neboť ze zkušeností zpracovatele programu jsou pozemky nejnižších tříd ochrany ZPF (modelově IV. a V. třída ochrany ZPF) na- a za okrajem zájmu vyššího zemědělského využívání vlivem očekávaných nižších výnosů, nutných vyšších vstupů do výroby a náročnějších technologií, a to bez ohledu na druh pozemku (tyto jsou velmi často dlouhodobě nevyužívané až zanedbané). Tento pracovní ukazatel je ale pouze pomocným, neboť dostatečně nezohledňuje relativitu pozemků ZPF dle disponibilních přírodních i výrobních podmínek (např. v horských oblastech jsou i pozemky s průměrnými a nižšími třídami ochrany vhodné a nutné k zemědělskému využívání a podnikání, i ke změnám alternativního nezemědělského využívání). Tabulka č. Ta-C.8.2: Struktura pozemků ZPF dle tříd ochrany [m2, %] obec Třída I. Třída II. Třída III. Třída IV. Třída V. ZPF Σ Bílý Kostel 224777 2890756 1874950 495714 2373074 7859271 % 2,9 36,8 23,9 6,3 30,1 m2 4990483 2868788 % 63,6 36,4 Hrádek nad 5588836 12361637 4173157 3371745 3191069 28686444 Nisou % 19,5 43,0 14,5 11,8 11,2 m2 22123630 6562814 % 77,0 23,0


obec Chrastava % m2 % Křižany % m2 % Nová Ves % m2 % Rynoltice % m2 % Zdislava % m2 % CELKEM HSO % m2 %

Třída I. 2498928 14,3

Třída II. 4796960 27,4

1476201 8,5

8088594 46,5

445910 5,9

1682424 22,2

1157931 11,8

5400702 55,0

623874 15,7

1642184 41,3

12016457 12,9

36863257 39,7

Třída III. 4416383 25,2 11712271 66,9 1518210 8,7 11083005 63,7 339723 4,5 2468057 32,6 610162 6,2 7168795 73,0 66389 1,7 2332447 58,7 12998974 14,0 61878688 66,6

Třída IV. 2434875 13,9

1610731 9,2

3469803 45,6

1126397 11,5

223316 5,6

12732581 13,7

89

Třída V. 3371267 19,2 5806142 33,1 4721791 27,1 6332522 36,3 1657157 21,8 5126960 67,4 1526700 15,5 2653097 27,0 1416535 35,7 1639851 41,3 18257593 19,7 30990174 33,4

ZPF Σ 17518413

17415527

7595017

9821892

3972298

92868862

Zdroj: KÚLK, přepočet zpracovatelem programu

Po vyhodnocení lze konstatovat, že podstatná cca třetina plošné výměry zdejších zemědělských půd náleží do spodní části tohoto hodnotícího spektra, kdy tyto půdy jsou vzhledem k současným i očekávaným podmínkám zemědělského hospodaření za hranicí ekonomické efektivnosti pro jejich vlastníka či nájemce, což je projeveno i na jejich aktuálním stavu. Tyto méně hodnotné pozemky tvoří v obci Nová Ves více než polovinu výměry pozemků ZPF. Zejména z krajinářských důvodů je jejich využívání (resp. údržba) nutné, a to za pomoci státních i evropských intervencí. Dlužno konstatovat, že značná část těchto pozemků podléhá obecné ochraně přírody (tvoří VKP „ze zákona“ - z.č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §3 – zejména údolní niva, či prvky systému ÚSES), kde je vyloučena změna druhu pozemku a jiný způsob nezemědělského využívání. Existence těchto pozemků je zároveň příležitostí pro alternativní způsoby optimálně střídavě sezónního nezemědělského využívání, např. v oblastech mimo zájmů ochrany přírody i pro pěstování energetických plodin (viz dále).

3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky Pro vyčerpávající vyhodnocení tohoto ukazatele chybí opět jakékoliv přesnější údaje, rovněž způsob posuzování tohoto aspektu je značně obtížný pro pracnost a finanční zabezpečení (terénní práce, metody dálkového průzkumu země…), značný sezónní posun (vyvolaný každoročními změnami v druzích pozemků i v intenzitě jejich využívání vyplývající z aktuálních podnikatelských záměrů jednotlivých hospodářů a daných situací na tuzemském i evropském trhu), neujasněnost financování činnosti v oboru, praktický dopad dotací na nedávné realizace „útlumu a ekologizace zemědělství“ a současného „uvádění půdy do klidu“, metodickou nezabezpečeností potřebného hodnocení, apod. Opouštění půdy není specifikou ČR (odhad MZe ČR je 5 % této půdy), ale týká se celé střední a východní Evropy. Je pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření dojde k


90

výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí (expanze druhů do okolí…). Tento současný narůstající trend může mít významné dopady na charakter krajiny, zejména pokud bude pokračovat i v budoucnosti. Všechna opatření by měla dle názoru zpracovatele vést k zabránění trvalého opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Formulací nevyužívané a ladem ležící pozemky jsou následně míněny a hodnoceny veškeré druhy pozemků ZPF bez jejich podrobnějšího členění, kdy: • V případě ladem ležící orné půdy se jedná o nevyužívané cíleně zatravněné pozemky (za dotační podpory, často v KN s neprovedenou změnou v začlenění druhu), častěji však o opuštěná pole se všemi sukcesními jevy (na dlouhodoběji opuštěných pozemcích i s nálety dřevin a keřů). • V případě opuštěných ovocných sadů se jedná většinou o přestárlé dřevinné struktury se sníženou fruktifikací a kvalitou, na pozemcích vzdálenějších od center bydlení a využití, či na pozemcích již určených k jinému účelu, bez údržby travního porostu. Nevyužívanost tohoto druhu pozemku je způsobena většinou ekonomickými důvody, nedostatkem dotací po vstupu ČR do EU, ale i konkurenčním prostředím na tuzemském i evropském trhu. • V případě zanedbaných zahrad se nejčastěji jedná opět o pozemky určené a rozhodnuté k jinému účelu, neboť naprostá většina zdejších zahrad se vyskytuje v centrech obcí a v jejich nejbližším okolí. • Pozemky TTP jsou nejčastějším případem nevyužívané a opuštěné půdy, zejména ve svažitějších partiích a na pro mechanizaci méně únosných terénech ovlivněných vodou. Obecně lze konstatovat, že travní pozemky nižších tříd ochrany dlouhodobě naplňují tento indikátor ve značné výměře, kdy k tomu přistupují i pozemky vyšších tříd ochrany vyskytující se ve větších vzdálenostech od center využití (přetrvávající a narůstající trend snadnějšího pěstování píce na orné půdě i za působení dotační politiky státu, se současným zanedbáváním evidovaných TTP). Většina těchto pozemků naplňujících podmínky vyšší ochrany dle zákona o ochraně přírody a krajiny je již dlouhodobě zanedbána, kdy jejich údržba je nutná z jiných nezemědělských důvodů, a to i za cenu nezužitkování biomasy. Je pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření (daných m.j. tzv. „Národním strategickým referenčním rámcem na rozvoj venkova v ČR“) dojde k výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí. Reforma těchto opatření by měla vést k zabránění trvalého opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Pro budoucí řešení problému je nutné zavést statistický registr sledování jevu, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti – důvodem je značná finanční náročnost realizace náprav, zabezpečovaná většinou ze státních prostředků. Poznámka: K v minulosti cca stabilizovanému travnímu fondu byl přizpůsoben výrobní charakter a rozhodujícím odvětvím zemědělské výroby v oblasti byl chov skotu – v roce 1990 na jednu velkou dobytčí jednotku připadalo 1,4–1,6 hektarů zemědělské půdy. V současnosti v rámci Libereckého kraje na jednu velkou dobytčí jednotku skotu připadá 3,86 ha, a i se započtením prasat a drůbeže to je 3,26 ha na jednu velkou dobytčí jednotku. Tento výsledek jednoznačně určuje příčinu stavu vysokého poměru neobdělávané půdy, který dle Krajské zemědělské koncepce činí v okresu Liberec 49,7 %. Odlišností nejen v řešené oblasti (ve srovnání s ukazateli za celou EU) je fakt, že zemědělci, resp. farmáři nejsou většinou vlastníky obhospodařované půdy a půdu si jenom pronajímají. Zemědělské podniky jsou rentabilní v příznivých oblastech, ale v méně příznivých oblastech je ztrátovost podniků mnohem vyšší. Problémem aktuálně neziskových podniků je nejenom nedostatek jejich prostředků na investice a obnovu a nemožnost dosáhnout na bankovní úvěry, ale i malá poptávka po zemědělské půdě. Obchoduje se zejména s půdou o rozsahu menším než 5 ha, a to zejména za účelem spekulace na stavební pozemky. Prodejní ceny zemědělské půdy jsou tak vyšší v okolí velkých měst, kde je příjem na obyvatele vyšší než v odlehlejších oblastech.


91

Tabulka č. Ta-C.8.3: Odborný odhad rozsahu nevyužívané a ladem ležící půdy (bez ohledu na druh pozemku) obec Bílý Kostel Hrádek n.N. Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava CELKEM HSO

Σ výměra ZPF [ha] 786 2869 1752 1742 760 982 397 9288

podíl nevyužívaných zemědělských pozemků [%]

výměra nevyužívaných pozemků ZPF [ha]

30 10 20 30 40 15 75 23,0

235 285 350 520 305 145 295 2135

Zdroj: zodpovězené dotazníky, vlastní analýza a přepočet zpracovatele

Podkladem pro výše uvedené vyhodnocení byly výsledky zodpovězených dotazníků, kdy dle názoru zpracovatele Programu jednotliví místní posuzovatelé místy značně podhodnotili velikost sledovaného jevu (údaje některých obcí nebyly poskytnuty): do ladem ležící půdy byly v dotaznících „započítány“ pouze výměry opticky viditelných a historicky využívaných partií, avšak již bez méně hodnotných evidovaných zemědělských pozemků zejména v okolí vodotečí či ve svažitějších, často skeletových partiích. Výše uvedené hodnoty jsou tedy kompilátem odhadu místního posuzovatele a zpracovatele Programu – údaje se týkají nevyužívaných pozemků ZPF jako celku, nikoliv dle jednotlivých jejich druhů. Z vyhodnocení je patrný značný rozsah nevyužívaných zemědělských pozemků, což je jedním ze specifických aspektů zanedbanosti oblasti (zejména v obcích Nová Ves a Zdislava). Na tomto stavu má rozhodující podíl nedostatečný rozsah živočišné výroby s dopadem na travní plochy a stav krajiny. Z praktické znalosti zpracovatele programu lze se značnou jistotou konstatovat, že nevyužívané pozemky jsou tvořeny naprostou většinou pozemků začleněných v V. třídě ochrany ZPF, a značnou částí evidovaných TTP. Pro eliminaci tohoto stavu (pro minimalizaci státních zásahů) je nutná obnova živočišné výroby, značná část zemědělských pozemků (kromě oblastí se zájmy ochrany přírody) je i příležitostí k sezónním i trvalým změnám vedoucím k alternativním způsobům i nezemědělského využívání.

3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny Současné zemědělské hospodaření je samozřejmě ovlivněno danými přírodními podmínkami. Většina zemědělské půdy v území HSO je zařazena do výrobní oblasti B1 a B2 Bramborářské, ZPF v obci Zdislava a části Rynoltic do B3 Bramborářsko-ovesné. Ve srovnání s Libereckým krajem se zde tedy nevyskytují nejúrodnější oblasti řepařské (v kraji tvoří 13 % rozlohy) a nejméně úrodné oblasti horské (v kraji 12,5 % rozlohy). Přírodní podmínky HSO jsou poněkud lepší než v celém kraji, protože oblast B3 zde tvoří odhadem pouze asi 12 % rozlohy (v kraji 23,5 %), zcela převažuje oblast B1- odhadem tvoří asi 57 % rozlohy (v kraji 37,5 %). Kromě přírodních podmínek je zemědělské hospodaření výrazně ovlivněno zejména podmínkami odbytu a zpracovávání – podnikatelský záměr konkrétního subjektu v druzích pěstovaných komodit je tak jednoznačné diktován situací na trhu a možností dotací z tuzemských, příp. zahraničních (EU) zdrojů. Tyto ekonomické podmínky ovlivňují i způsob a intenzitu využívání (resp. nevyužívání) pozemků ZPF, kdy tyto skutečnosti výrazně ovlivňují souhrnné statistické údaje, které jsou v jednotlivých sledovaných obdobích i značně rozdílné. Přehled o množství pěstovaných komodit a o příslušných výměrách v řešeném území nejsou k dispozici, rovněž tak příslušné údaje o ostatních komoditách pěstovaných na zahradách a v ovocných sadech (zelenina, ovoce) – názorem


92

zpracovatele programu je, že případné zavádění registru uvedených údajů po obcích by bylo nadbytečné, časově nevypovídající a pouze administrativní. V řešeném území v současnosti naprosto plošně převládají trvalé travní porosty na identickém druhu pozemku i na již zatravněné orné půdě, včetně blíže nespecifikované výměry většinou orné půdy uvedené a uváděné do klidu v rámci současné státní zemědělské politiky. Ze závěrů zodpovězených dotazníků se v území aktuálně pěstují a vyskytují následující zemědělské komodity, jejichž pěstování je v současnosti dáno tržním prostředím odbytu a možností zužitkovávání (bez ohledu na podmínky dané charakterem příslušné výrobní oblasti – viz dále): Tabulka č. Ta-C.8.4: Stručný výčet hlavních druhů pěstovaných plodin obec

pěstovaná plodina

Bílý Kostel Hrádek n.N. Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava

obiloviny, řepka olejka obiloviny, řepka olejka, kukuřice na aktuální orné půdě pšenice podíl orně využívané půdy je mizivý (do 10 %) kukuřice, řepka olejka, méně obiloviny (zejména oves, dále ječmen, pšenice) obiloviny (zejména pšenice, oves), řepka olejka podíl orně využívané půdy je mizivý (do 10 %) – ojediněle oves

Zdroj: zodpovězené dotazníky, vlastní analýza zpracovatele

Tabulka č. Ta-C.8.5: Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech obec Bílý Kostel

Hrádek nad Nisou

Chrastava

Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Zdroj: KÚLK, KN

katastrální území Bílý Kostel nad Nisou Panenská Hůrka Oldřichov na Hranicích Hrádek nad Nisou Václavice u Hrádku nad Nisou Loučná Donín u Hrádku nad Nisou Dolní Sedlo Dolní Suchá u Chotyně Horní Vítkov Dolní Vítkov Horní Chrastava Dolní Chrastava Chrastava I. Chrastava II. Andělská Hora u Chrastavy Křižany Žibřidice Nová Ves u Chrastavy Mlýnice Jítrava Polesí u Rynoltic Rynoltice Zdislava

kód k.ú. 604623 604631 710008 647390 775991 647403 647373 647365 653527 782980 782971 653837 653829 653845 653853 653811 676501 796697 705594 705586 744689 744701 744719 792560

výrobní podoblast B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B2 Bramborářská 2 B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B1 Bramborářská 1 B3 Bramborářsko-ovesná


93

3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura Tento druh zemědělské činnosti – s určujícím vlivem na intenzitu využívání zemědělských pozemků (zejména TTP) s dopadem na stav krajiny a venkova obecně – se dnes v řešeném území realizuje bez majetkové účasti státu. Z původních provozů živočišné výroby se zachovalo pouhé torzo, kdy opuštěné objekty jsou využívány jiným a většinou nezemědělským způsobem, často však podléhají zde tolik typické zkáze. Destrukce oboru má za důsledek místně značně narušený krajinný ráz díky existenci nevyužívaných pozemků TTP, které jsou zdrojem šíření plevelů a expanzních druhů do okolí, přetrvávající a narůstající trend využívání orné půdy pro zajišťování píce dosud fungujícím provozům (i za dotační účasti státu) apod. Dle Krajské koncepce zemědělství řešené území naplňuje průměrné podmínky okresu Liberec, předmětem chovů zde donedávna byl hovězí skot (statisticky členěný na krávy, telata, skot do 1 roku, do 2 let, nad 2 roky), prasata (prasnice, kanec, selata, mladé chovné prase, prase na výkrm, ostatní), ovce (jehňata, bahnice, beran), koně (kůň do 3 let, nad 3 roky), kozy (koza, kozel, kůzle), drůbež (slepice, krůta, krocan, ostatní) – v území HSO není evidován chov jelenovitých, i když podmínky řešeného území jsou k tomuto místy i vhodné. Při využívání strukturálních fondů EU v této oblasti zemědělství patří k prioritám i Welfare v chovech zvířat.

3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely Současná situace s přebytky zemědělských produktů vyvolává zamyšlení, zda je vhodné stále pěstovat tradiční plodiny – jedná se především o obiloviny, kterými jsou naplněny sklady ještě ze sklizní minulých let. Vyvstává tudíž otázka, proč tedy produkovat stále přebytečné potraviny a nezačít „pěstovat“ energii, které je nedostatek? Je však paradoxní, že na tento program nejsme nyní ještě dostatečně připraveni – stále ještě chybí dostatek odborných informací pro pěstitele, kteří se proto jen těžko orientují v tomto novém, ale bezesporu velmi perspektivním programu pro energetickou bilanci státu, i pro smysluplné využívání ladem ležících zemědělských pozemků. Rovněž chybí spolupráce s odběrateli biomasy – energetiky. Na tomto stavu mají zásluhu především centrální resortní orgány (MZe, Agrární komora apod.) Poslední reformy SZP EU preferují uchování zemědělského rázu venkova a venkovské krajiny. V řešeném území převažují pahorkatinné až podhorské oblasti, ve kterých přírodní podmínky příliš neumožňují intenzivní konkurenceschopnou zemědělskou výrobu (s výjimkou některých zemědělských částí obcí Hrádek Nad Nisou, Chrastava, Zdislava i Rynoltice). Zemědělská činnost však významným způsobem přispívá k péči o venkovskou krajinu, a z tohoto pohledu jsou zemědělské dotace v produkčně méně příznivých oblastech nezbytnou podmínkou uchování přírodního dědictví. Podporu je možné poskytovat v rámci agroenvironmentálních programů zaměřených například na zalesňování méně úrodných pozemků či pěstování rychle rostoucích dřevin, avšak pouze v rozumné míře, tak aby nebyl ohrožen hlavní cíl – udržení současného rázu naší krajiny. Vlastní využití obnovitelných zdrojů energie přímo v sektoru zemědělství je v celé ČR zatím v počátcích, přesto již dosavadní celostátní zkušenosti prokazují reálnou možnost náhrady fosilních paliv těmito zdroji. Zvláštní důraz je přitom třeba klást na využití bioplynu, jehož rozvoj umožní efektivní využívání hmoty z travních porostů, která je v současné době velkým problémem zvláště v oblastech s horšími podmínkami hospodaření. V podmínkách řešeného území nejsou energetické plodiny prakticky pěstované (s dále uvedenou výjimkou), tudíž ani využívané (dle dostupných podkladů, zejména internetový server „Atlas zařízení využívající obnovitelné zdroje energie – biomasa“) – příčina není pouze na straně nezájmu ze strany zemědělců, ale celý program je nutno skloubit s energetickým programem kraje a obcí (pěstování těchto plodin není samoúčelné – musí navazovat na připravený sektor využití!). V současnosti však existuje vyšší společenská objednávka formulovaná pouze ve vládních dokumentech. S ohledem na záměry uplatňované v rámci ČR a výhledem do r. 2010 lze očekávat, že pěstování energetických plodin, a to jak k výrobě bioplynu nebo tepla, se stane jednou z důležitých příjmových položek zemědělství i v této části kraje. Navíc uvážlivé pěstování energetických plodin, ať rychle rostoucích dřevin (kultivary topolů) nebo


94

vytrvalých bylin (pro spalování biomasy energetické šťovíky Rumex OK 2, Amarantus – světlice barvířská, sveřep bezbranný, pro výrobu bionafty řepka olejka…), by přineslo řešené oblasti kulturně ošetřenou krajinu, nové pracovní příležitosti a zvýšení daňové výtěžnosti obcí. Dle dostupných údajů (zodpovězené dotazníky) je na území HSO pro energetické účely pěstovaná pouze řepka olejka pro výrobu bionafty – rozsah takto dotčených pozemků není znám, neboť sezónně značně kolísá dle aktuální situace na trhu s touto komoditou (řepka není pěstována pouze pro energetické účely). Cílené pěstování biomasy na zemědělských pozemcích zde nebylo zaznamenáno, i když lze mnohdy usuzovat na budoucí zájem, zvláště v očekávání dotačních státních intervencí. Praktické možnosti pro cílené pěstování energetických plodin je však nutno následně zjistit za spoluúčasti všech orgánů státní správy i samosprávy. Z výsledků zodpovězených dotazníků bylo zjištěno, že kromě obce Bílý Kostel (pěstování řepky olejky pro výrobu bionafty v KL-OIL s.r.o., sídlo Lučany u Jičína, majitel Libor Kavan) se tyto plodiny na území HSO dosud nepěstují.

3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství Definice (internetový server MZeČR): „Ekologické zemědělství je zvláštní druh zemědělského hospodaření, které dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů zatěžujících a znečišťujících životní prostředí nebo zvyšujících rizika kontaminace potravního řetězce, a které zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat“. Do systému ekologického zemědělství je v celé ČR zařazeno množství podnikatelských subjektů, avšak v podmínkách řešeného území se jedná o statisticky nevýznamné výjimky, chybí i patřičný speciální registr vedený po obcích a po jednotlivých činnostech, kdy tato činnost není rozlišena v soustavě ČSÚ – z tohoto důvodu není následně uveden registr těchto subjektů. Součástí ekologického zemědělství mohou být i alternativní způsoby hospodaření navyšující mimoprodukční funkce, kdy se jedná o souběh zemědělského hospodaření s příbuznými a logicky navazujícími obory zejména cestovního ruchu – tyto formy jsou náležitě podporovány státem i EU, neboť poskytují zaměstnanost ve venkovském prostoru, i jej zatraktivňují pro potřeby cestovního ruchu (rozšiřování tradičních řemesel zejména při výrobě produktů z místních přírodních materiálů jako jsou sláma, proutí, dřevo, včelařství apod.). Nemalým přínosem může v budoucnu být i doplňkové využívání přírodních energetických zdrojů (větru, slunce a vody) k výrobě elektrické energie jak pro vlastní využití, tak i pro možnost prodeje do veřejných sítí. Tyto a podobné aktivity mohou být nezanedbatelným přínosem pro zlepšení ekonomické situace zemědělců i obcí. K současnému mimoprodukčnímu zemědělství patří i tzv. „uvádění půdy do klidu“ podporované dotacemi. Vzhledem k současnému nedostatečnému stupni informovanosti o problematice je vhodné zavedení speciálního registru těchto subjektů, spolu s evidencí množství jimi využívané výměry pozemků. Z výsledků zodpovězených dotazníků není na území HSO registrován jediný subjekt podnikající v ekologickém zemědělství.

3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství Pro vyčerpávající vyhodnocení přehledu jednotlivých subjektů podnikajících ve všech odvětvích zemědělství (prvovýroba i zpracovatelství, potravinářství…) je k dispozici registr ČSÚ, i internetový server APIC (Agrární poradenské a informační centrum Libereckého kraje), které však již neevidují jednotlivé subjekty dle místa jeho činnosti (tzn. ve statistických zdrojích je uváděno pouze jméno se sídlem subjektu již bez ohledu, na kterém území hospodaří, vč. subjektů evidovaných vně řešeného území a hospodařící zde), ani nezohledňují jemné nuance jednotlivých druhů činností.


95

Členění jednotlivých subjektů dle oborů činnosti je v registru ČSÚ provedeno značně neuspořádaně, kdy nelze prakticky zjistit konkrétní činnost konkrétního subjektu, neboť evidence dle formy zápisu je v podkladu nejasná. Rovněž aktuálnost evidence je diskutabilní, neboť evidence již nezohledňuje subjekty s ukončenou činností či subjekty, které činnost v oborech započaly v posledním období. Kritéria pro identifikaci činnosti jednotlivých subjektů jsou zde rovněž pojata bez ohledu na konkrétní způsob, zda se jedná o činnost hlavní či vedlejší doplňkovou, a to bez ohledu na intenzitu hospodaření. Ze znalosti zpracovatele však uvedená evidence subjektů v uvedených zdrojích není zdaleka úplná – následně uvedený přehled (vč. údajů příslušné datové části programu) je tedy pouze orientační a ilustrativní Poznámka: Od dob reformního období v zemědělství ČR došlo k podstatným změnám v jeho podnikatelské struktuře. Projevuje se to na jedné straně ve výrazném zvýšení podílu samostatně hospodařících rolníků a dalších individuálních zemědělských podnikatelů na výměře zemědělské půdy obhospodařované všemi zemědělskými podniky, jakož i v dynamickém vývoji nové podnikatelské formy – obchodních společností. Zemědělský majetek (tj. zemědělská půda, vč. hospodářských budov, strojů a zařízení) lze z hlediska majetkoprávního, resp. způsobu nabytí, možno rozdělit do tří základních skupin: subjekty, které na tomto majetku hospodaří na základě nepřerušeného vlastnictví popř. vlastnictví, které bylo obnoveno podle zákona č.229/91 Sb. tzv. „Zákona o půdě“, subjekty, kterým byl na základě tzv. „transformačního zákona“ vydán majetek a tento byl vložen do společného podnikání, subjekty, které majetek získaly z privatizace státního majetku a který spadá pod splátkový režim na dobu až 30-ti let. Nejdynamičtější podnikatelskou formou v českém zemědělství v uplynulém období byly akciové společnosti (ve které se v průběhu sledovaného období transformovala značná část družstev), zároveň se snížil i podíl všech právnických osob a zvýšil se podíl fyzických osob (i s vědomím poněkud pokřivených podmínek pro zařazování subjektů do statistiky), převažovala i tendence poklesu průměrné velikosti subjektů. Také došlo k výraznému poklesu zaměstnanců v zemědělství (což je vyhroceno v žalostné úrovni zaměstnanosti zejména ve venkovském prostoru), i vlivem nízkých mezd a nezájmem mladých o práci v zemědělství. V území HSO jsou ČSÚ evidovány subjekty (výčet – viz příslušná datová část programu) působící v oboru v uvedených kategoriích: Tabulka č. Ta-C.8.6: Počty subjektů působících v oboru zemědělství Kategorie OBEC: BÍLÝ KOSTEL NAD NISOU Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Pěstování ovoce, ořechů, rostlin pro výrobu nápojů a koření Živočišná výroba Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov ostatních zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: HRÁDEK NAD NISOU Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Rostlinná výroba Pěstování obilí a jiných kulturních plodin Pěstování zeleniny a zahradnických specialit Pěstování zeleniny Pěstování květin a okrasných dřevin

Počet subjektů 3 1 1 2 2 18 1 3 1 1 2 1


Živočišná výroba Chov skotu Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov prasat Chov drůbeže Chov ostatních zvířat Chov drobných hospodářských zvířat Chov domácích zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné výrobě OBEC: CHRASTAVA Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Rostlinná výroba Pěstování zeleniny a zahradnických specialit Živočišná výroba Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v živočišné výrobě kromě veterinárních činností OBEC: KŘIŽANY Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Rostlinná výroba Živočišná výroba Chov skotu Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov prasat Chov drobných hospodářských zvířat Chov kožešinových zvířat Chov domácích zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v živočišné výrobě kromě veterinárních činností OBEC: NOVÁ VES Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Chov skotu Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch

96

1 1 1 1 1 2 3 2 33 1 1 4 1 4 2 2 3 36 3 1 1 2 5 1 3 2 1 1 1 43 1 1 1 1 1 1 6 1 1


OBEC: RYNOLTICE Pěstování zeleniny a zahradnických specialit Chov drobných hospodářských zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: ZDISLAVA Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) HSO celkem: Pěstování obilí a jiných kulturních plodin Pěstování zeleniny a zahradnických specialit Pěstování zeleniny Pěstování květin a okrasných dřevin Rostlinná výroba Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Pěstování ovoce, ořechů, rostlin pro výrobu nápojů a koření Živočišná výroba Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov ostatních zvířat Živočišná výroba Chov skotu Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov prasat Chov drůbeže Chov ostatních zvířat Chov drobných hospodářských zvířat Chov domácích zvířat Chov kožešinových zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné výrobě Činnosti v živočišné výrobě kromě veterinárních činností Celkový počet subjektů v HSO:

97

1 1 17 13 1 4 2 1 9 7 1 6 2 2 3 3 8 3 1 2 5 3 1 166 6 3 4 2 245

Pozn.: - ve výčtech jsou uvedeny údaje evidence ČSÚ, nejsou zde rozlišeny subjekty podnikající v ekologickém zemědělství (viz výše), - údaje jsou početní rekapitulací výčtu subjektů uvedeného v příslušné datové části programu

3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost Existence PUPFL je dle zákona č. 114/92 Sb. (o ochraně přírody a krajiny), i 289/95 Sb. (o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb.) pro rozvoj oblasti jednak limitujícím prvkem, jednak i příležitostí pro existenci a rozvíjení příbuzných oborů a specifických činností.


98

3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost Tabulka č. Ta-C.8.7: Struktura ostatních (nezemědělských) pozemků celkem obec výměra [m2]

lesní pozemky výměra [m2]

% obce = lesnatost

vodní plochy výměra [m2]

Bílý Kostel 25733156 16057314 62,4 228254 Hrádek n.N. 48540472 14330747 29,5 449461 Chrastava 27394996 6615952 24,2 380116 Křižany 28549396 8892774 31,1 147243 Nová Ves 12343769 4032243 32,7 104875 Rynoltice 83577 17711875 6428926 36,3 Zdislava 33695 9795265 5158036 52,7 Σ HSO 170068929 61515992 36,2 1427221 Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005)

% obce

ostatní plochy výměra [m2]

0,9 1428235 0,9 4143617 1,4 2244850 0,5 1869072 0,8 487457 0,5 1170709 0,3 564177 0,8 11908117

% obce

nezemědělské pozemky celkem

zastavěné plochy výměra [m2]

% obce

výměra [m2]

% obce

5,6 160082 8,5 930203 8,2 635665 6,5 224780 3,9 124177 6,6 206771 5,8 67059 7,0 2348737

0,6 1,9 2,3 0,8 1,0 1,2 0,7 1,4

17873885 19854028 9876583 11133869 4748752 7889983 5822967 77200067

69,5 40,9 36,1 39,0 38,5 44,5 59,4 45,4

Výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný. Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k obmýtné době relativně dlouhodobá), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který je projeven škodami na lesních i nelesních kulturách. Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území plošně převládá stát (LČR), i když zastoupení ostatních vlastníků lesů (obce, fyzické osoby apod.) je v některých obcích i statisticky významné. Existence PUPFL je nejen z legislativního hlediska samozřejmě limitujícím prvkem pro případné změny využívání lesních pozemků, ale zároveň i příležitostí pro fungování závislých subjektů, kdy zde existuje i prostor pro navyšování jejich počtu (s kladným důsledkem na ostatní ekonomické parametry).

3.21.4.2 Subjekty využívající lesní pozemky (PUPFL) a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti Přehled subjektů podnikajících v oboru (vč. myslivosti a rybolovu) je součástí výše uvedených údajů a příslušné datové části programu. Tabulka č. Ta-C.8.8: Počty subjektů působících v oboru lesního hospodářství a myslivosti Kategorie OBEC: BÍLÝ KOSTEL NAD NISOU Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Pěstování lesa Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: HRÁDEK NAD NISOU Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva

Počet subjektů 2 2 5 1 2 2 2 2


Pěstování lesa Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: CHRASTAVA Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Lesnictví a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: KŘIŽANY Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva OBEC: NOVÁ VES Pěstování lesa a těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: RYNOLTICE Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: ZDISLAVA Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Lesnictví a související činnosti Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva HSO celkem: Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Lesnictví a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Pěstování lesa Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva Celkový počet subjektů v HSO:

99

5 1 2 2 2 4 7 2 2 1 2 1 1 1 1 2 2 1 1 4 1 1 1 11 5 16 10 5 9 10 66

Pozn.: ve výčtech jsou uvedeny údaje evidence ČSÚ, jsou početní rekapitulací výčtu subjektů uvedeného v příslušné datové části programu

3.21.5 Rybářství, rybníkářství Vodní plochy (dle terminologie katastru nemovitostí – přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., tzv. charakteristiky druhů pozemků pro účely katastru nemovitostí – jsou pozemky na nichž jsou rybníky, vodní toky přírodní i umělé, vodní nádrže přírodní i umělé, močály nebo bažiny) jsou jednak významným krajinným prvkem ze zákona o ochraně přírody, jednak v případě významnějších vodních ploch a toků prostorem pro fungování řešeného oboru. Údaje následující tabulky jsou místy zavádějící, neboť uvádějí souhrnně celý druh pozemku, bez členění na jednotlivé způsoby využití, ale podávají hrubou orientaci o výměrách a o zastoupení v obci i v HSO. Obor je však vzhledem k obecně mizivé výměře vodních ploch a jejich významů, a daným možnostem využívání pro HSO, méně nosným až ekonomicky


100

zanedbatelným. Ve statistice ČSÚ je zde evidován jediný profesionálně působící subjekt (viz příslušná datová část programu), kdy naprostá většina oboru je zde realizována formou sportovního rybaření. Některé zdejší vodní plochy jsou využívány v souběhu s rekreačními aktivitami, některé jsou součástí zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody. Tabulka č. Ta-C.8.9: Zastoupení vodních ploch

obec Bílý Kostel Hrádek n.N. Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem HSO

celkem obec [m2]

vodní plochy celkem [m2]

25733156 48540472 27394996 28549396 12343769 17711875 9795265 170068929

228254 449461 380116 147243 104875 83577 33695 1427221

podíl vodních ploch z výměry obce [%] 0,9 0,9 1,4 0,5 0,8 0,5 0,3 -

podíl vodních ploch z výměry HSO [%] 0,1 0,3 0,2 0,1 0,1 <0,1 <0,1 0,8

Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005)

Tabulka č. Ta-C.8.10: Počty subjektů působících v oboru rybářství a rybníkářství Kategorie OBEC: BÍLÝ KOSTEL NAD NISOU Chov ryb a související činnosti

Počet subjektů 1

Pozn.: ve výčtech jsou uvedeny údaje evidence ČSÚ, jsou početní rekapitulací výčtu subjektů uvedeného v příslušné datové části programu

3.21.6 Závěry a doporučení Oblast ZPF a zemědělství Vzhledem k místně značné výměře a dislokaci pozemků ZPF, a naprosto převažujícímu venkovskému charakteru oblasti, je zemědělské hospodaření jedním ze zdejších, územně i hlavních sektorů ekonomiky. I přes značný rozsah v katastru nemovitostí evidované orné půdy (celkem 30 %) zde v některých obcích naprosto převažují travní porosty (na pozemcích TTP i na zatravněné orné půdě), oproti orným způsobům využívání a výměře ovocných sadů a zahrad (tyto jsou významu spíše okrajového, i vzhledem k jejich převažující drobné držbě, současným způsobům využívání i jejich umístění vesměs v okrajích sídel či v zastavěných územích). Z krajinářských důvodů je vhodné zachování současného krajinného rázu, v případě agrárních částí obcí Chrastava, Hrádek nad Nisou a Rynoltice je vhodné plošné rozmělnění v minulosti některých scelených honů orné půdy, kdy příležitostí pro realizaci jsou jednak dosud nerealizované, již po mnoho let navržené prvky územního systému ekologické stability, místně značná pracovní kapacita mysliveckých sdružení při vytváření remízů a linií pro zvyšování a reintrodukci drobné zvěře, zejména je pak nutné finanční zabezpečení ze státních prostředků. Pro rozvoj oboru a vyšší standard využívání je příležitostí zdejší poměrně vysoký podíl méně hodnotných pozemků a pozemky již dlouhodobě ležící ladem (pozemky vyskytující se ve zvláště i obecně chráněných územích je nutné udržovat i za cenu nezužitkování biomasy, kdy důvodem jsou zejména krajinářské a ochranářské aspekty). Tyto pozemky dávají sice teoretický předpoklad k využívání pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely (s výjimkou území zájmů obecné a


101

zvláštní ochrany přírody a krajiny), avšak bez nutného odbytu biomasy bez vybudovaných zařízení na její využívání postrádá tento proces smysl. Pro zabezpečení uvedeného procesu je nutné zavedení pravidelně aktualizovaného registru potřeb (vč. návazností na další zpracovatelské provozy, zejména v oblasti energetického využívání vypěstované biomasy), a následně pak vytvoření finančních a kapacitních předpokladů, kdy jejich nositelem jsou příslušné státní orgány. Rovněž pro údržbu krajiny je nutný dohled státních orgánů nad úrovní hospodaření a využívání pozemků soukromých vlastníků, včetně důsledného používání sankčních metod nad neplněním zákonných povinností. Z hlediska struktury pěstovaných plodin a komodit není nutné (dle názoru zpracovatele programu) vytvářet zvláštní statistický registr (důvody viz výše). Existence travních ploch i zatravněné orné půdy však dává jednoznačný předpoklad pro rozvoj živočišné výroby snad ve všech obcích oblasti, ale lze naopak očekávat i omezující působení stimulů zemědělské politiky EU. Dle názoru zpracovatele je však navýšení živočišné výroby využívající travní fond v počtu kusů i v druhové rozmanitosti jedním z hlavních způsobů údržby krajiny přílišně nezatěžující státní rozpočet. V oblasti je již cca vytvořen a stabilizován systém subjektů působících v oborech, kdy pro potřebné navyšování jejich počtu i činnosti nejsou vhodné podmínky (současný i očekávaný nedostatečný a problematický zisk, nedostupnost úvěrů, převažující hospodaření na pronajaté půdě, apod.). Z důvodu nutnosti navyšování živočišné výroby (bez ohledu na dílčí kvóty stanovované EU) vedoucí zejména k údržbě krajiny je vhodné zavedení registru stavů chovaných hospodářských zvířat po obcích či jednotlivých hospodářstvích – tento registr dále porovnávat s potencionálními možnostmi využívání zejména pozemků TTP. Vzhledem k současnému nedostatečnému stupni informovanosti o oboru ekologického zemědělství je vhodné zavedení speciálního registru těchto subjektů alespoň na krajské úrovni, spolu s evidencí množství jimi využívané výměry pozemků. Oblast PUPFL a lesnictví, myslivost Obecná existence lesních pozemků je pro rozvoj oblasti opět jednak limitem, jednak i určující příležitostí pro subjekty působící v oboru. Na většině výměry zdejších lesů vykonávají praktickou činnost při jejich obnově různé subjekty, jejichž struktura je již cca stabilizovaná, a jejichž činnost se odvíjí většinou na základě dlouhodobě uzavíraných smluv s většinovými státními vlastníky (soukromé a ostatní druhy držby neposkytují vzhledem k celkové plošné zanedbanosti pro rozvoj oboru přílišný prostor), tj. zde zejména LČR. Hospodaření v lesích je obecně a dostatečně řízeno příslušnými Lesními hospodářskými plány, kdy vzhledem k dlouhodobému procesu růstu lesa není nutno pro časové působení předkládaného programu přijímat zvláštní opatření vedoucí ke změně věkové struktury či druhové skladby. Zpracovatel programu dává staromilsky přednost využívání těžebního odpadu jako dlouhodobé „hnojivo“ v lesních porostech, před případným energetickým využíváním – z tohoto důvodu nebude následně navrhováno využívání těžebních odpadů ve formě energeticky i dopravně náročné štěpky pro energetické spalování (pěstování rychle rostoucích dřevin pro energetické účely budiž výhradně organizováno na vhodné zemědělské půdě, kdy se nejedná o trvalou změnu druhu pozemku, čili o „zábor“ ZPF). Pro omezení škodlivých vlivů zvěře na lesních i zemědělských kulturách je však vhodné v následných návrzích přijmout některá opatření spočívající ve snížení stavů volně chované zvěře (zejména spárkaté a černé) a navýšení oborních chovů ve vhodných lokalitách. Oblast rybářství a rybníkářství Tyto činnosti (svým charakterem, velikostí i kapacitou) jsou pro případný celkový rozvoj oblasti spíše za těžištěm zájmu i možností.


102

3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V roce 2001 nebyla vypsána ještě žádná krajská grantová schémata. V roce 2002 proudilo do regionu Hrádecko-Chrastavsko na podporu ochrany a tvorby životního prostředí z grantových fondů Libereckého kraje 26 000,-Kč a byl tak podpořen 1 projekt v Chrastavě (Zlepšení péče o zvířata v nouzi). Z celkové částky rozdělené v rámci těchto grantů ve složce péče o zvířata v nouzi na území Libereckého kraje je to 9,33 %. V roce 2003 Liberecký kraj podpořil jeden projekt na podporu mimoprodukční funkce zemědělství opět v Chrastavě(Zlepšení péče o zvířata v nouzi) a přidělená dotace tvořila 20 000,-Kč, což představuje 7,40 % z celkové dotace 270 000,-Kč na tuto složku, která byla v roce 2003 na území kraje udělena. V roce 2001-2003 nebyla na území zkoumaného regionu udělena žádná dotace ze SFŽP. Z grantových fondů byl v roce 2004 na území regionu Hrádecko-Chrastavska podpořen jeden projekt ve výši 50 000,-Kč v Křižanech (Ukázkové založení stromořadí u kostela s odbornou přednáškou). Z udělených dotací na rok 2004 tato částka představuje 11,76 %. Z Fondu životního prostředí byla v roce 2004 na území zkoumaného regionu udělena dotace v celkové výši 4 510 000,-Kč na podporu obnovitelných zdrojů energie v Hrádku nad Nisou (Kotelna s tepelnými čerpadly a solárními panely pro ohřev TUV v objektu Sokolovny č.p. 269), což představuje 4,50 % z celkových dotací.


103

PILÍŘ D – SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Na základě výstupů z dotazníkového šetření v obcích regionu Hrádecko-Chrastavsko musí být konstatováno, že pouze ve dvou ze 7 obcí jsou vyvíjeny aktivity z oblasti managementu udržitelného rozvoje. Konkrétně se jedná o ekologickou výchovu ve školách v Hrádku nad Nisou a výsadbu aleje ovocných stromů v Křižanech. Město Hrádek nad Nisou počítá v rámci zpracovávaného strategického plánu se zapojením do komunitního plánování. Jednou z překážek, které mají omezující vliv na realizaci projektů udržitelného rozvoje je nedostatek finančních prostředků obcí. Všechny oslovené obce projevily zájem o bližší informace z této oblasti.

3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Získané informace ukazují, že ve sledovaných obcích nejsou zavedeny k monitorování žádné indikátory udržitelného rozvoje, z toho vyplývá, že neexistují žádná rozhodnutí samosprávy stanovená na základě přehodnocení sledovaných indikátorů.

3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ Nejlépe dostupným a zároveň nejvíce reprezentativním údajem o participaci občanů na rozhodovacích procesech v území je míra volební účasti. Pro rozhodovací procesy v daném území jsou nejdůležitější komunální volby. Nejvyšší volební účast v komunálních volbách v roce 2002 v regionu Hrádecko-Chrastavsko (viz tabulka č. Ta- D.3.1) zaznamenala obec Rynoltice s necelými 65 % oprávněných voličů, následována Bílým Kostelem nad Nisou s 62 %. Oproti tomu obcí s účastí voličů nejnižší je město Chrastava s 35 % a obec Křižany s 48 % oprávněných voličů. Nejvyšší počet kandidujících politických stran a jiných sdružení bylo zaznamenáno v Hrádku nad Nisou, kterých zde bylo sedm a v obci Křižany pět. Pouze jedna strana byla zastoupena v obci Zdislava. Je však nutné zmínit i poměrně vážný problém, týkající se celého českého venkova, kterým je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v samosprávách obcí. Nejschopnější a nejkvalifikovanější lidé často nemají o práci v místním zastupitelstvu zájem, nebo v případě nejmenších obcí je takových občanů v obci velký nedostatek. Ve vedení malých obcí z finančních důvodů působí „neuvolnění“ starostové, kteří tuto činnost vykonávají až po návratu ze zaměstnání, případně se jedná o starosty v důchodu. Tabulka č. Ta-D.3.1: Volební účast v obcích HSO Hrádecko-Chrastavsko v komunálních volbách v roce 2002

Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava HSO Hrádecko-Chrastavsko

Zapsaní Odevzdané volební účast voliči obálky (%) 639 398 62,28 5768 2846 49,34 4656 1628 34,97 537 260 48,42 512 286 55,86 576 372 64,58 190 97 51,05 12878 5887 45,71

Zdroj: Volební server ČSÚ- www.volby.cz


104

3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21 Z výsledků vyplývá, že žádná s dotázaných obcí není přihlášena k zavádění Místní Agendy 21 a ani zastupitelstvo obcí tento program neschvalovalo.

3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY 3.27.1 Nadřazená ÚPD Původní ÚPN VÚC Liberecké sídelní regionální aglomerace z roku 1984 je s ohledem k uplynutí návrhového období směrný. V letech 1998-2000 zpracovaná 1.změna ÚPN VÚC nebyla schválena. V roce 2000 zpracované nové průzkumy a rozbory nebyly následovány dalšími etapami. ÚPN VÚC Liberecký kraj je rozpracován na úrovni konceptu. V současné době započal proces transformace této dokumentace do podoby Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK) dle nového stavebního zákona. ZÚR LK stanoví základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria ppro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Součástí ZÚR LK bude i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Je nutné dále sledovat soulad nově zpracovávaných územních plánů obcí (dále jen ÚPO) se ZÚR LK a zejména respektovat vymezené VPS. V souladu se Strategií rozvoje Libereckého kraje a s přihlédnutím k regionálnímu plánu oblasti Horní Lužice a Dolního Slezska byly v ÚP VÚC LK vymezeny rozvojové a spojovací osy (viz schéma kapitola 5). ÚP VÚC LK předpokládá posílení regionální působnosti a významu měst Chrastava a Hrádek n.N. související s jejich výhodnou polohou na hlavní rozvojové ose nadregionálního významu a v těsné blízkosti Liberce a hranice se SRN a toto posílení bude probíhat i bez větší vnější podpory. Na této hlavní nadregionální rozvojové ose leží i obec Bílý Kostel n.N.. Vymezená vedlejší nadregionální osa prochází z Bílého Kostela n.N. přes Rynoltice do Jablonného v P. a dále do Nového Boru. Prostor Nové Vsi je v kontaktu s vedlejší nadregionální osou Liberec - Frýdlant - Polsko. Hlavní a vedlejší nadregionální osy jsou prostory kolem dopravních koridorů nadregionálního významu, kde se předpokládá ekonomický a územně technický rozvoj a zájem o budování, využívání a rozvoj infrastruktury. Zvýšení rozvojových předpokladů území by měla přinést rovněž rostoucí funkční kooperace center. Bylo navrženo zvýšení kooperace mezi Chrastavou a Libercem. Mimo vymezené osy leží z HSO pouze obce Zdislava a Křižany, které byly v rámci konceptu ÚP VÚC LK zařazeny mezi hospodářsky slabé oblasti, přičemž rozvojové předpoklady těchto obcí jsou průměrné až podprůměrné a obce budou potřebovat vnější podporu rozvoje.

3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí Všechny obce kromě Zdislavy a Křižan mají územně plánovací dokumentaci. Jejich stáří, rozsah řešeného území a obsahová náplň je různorodá. Využitelnost ÚPD po změnách legislativy a vlastnických vztahů s bezprostředním vlivem na možnosti a podmínky využívání území je u obcí Hrádek nad Nisou a Chrastava částečně problematická. Tyto ÚPD byly vypracovány před rokem 1998 a neodpovídají požadavkům z pohledu současné legislativy. Přehled stavu ÚPD a ÚPP je zobrazen v tabulce č. Ta-D.5.1. Zdislava a Křižany mají zpracovány jenom územně plánovací podklady - urbanistické studie. Obce Hrádek nad Nisou a Zdislava předpokládají zahájení procesu pořízení nové územně plánovací dokumentace - územního plánu obce v roce 2006, obec Nová Ves chce svoji ÚPD aktualizovat. Obec Křižany pořizuje územní plán obce (fáze koncept).


105

Tabulka č. Ta-D.5.1: Přehled stavu ÚPP a ÚPD v jednotlivých obcích Kód Obec obce Bílý Kostel nad Nisou 563919 Bílý Kostel nad Nisou 563919 Hrádek nad Nisou 564095 Hrádek nad Nisou 564095 Hrádek nad Nisou 564095 Hrádek nad Nisou 564095 Hrádek nad Nisou 564095 Hrádek nad Nisou 564095 Hrádek nad Nisou 564095 Hrádek nad Nisou 564095 Hrádek nad Nisou 564095 Hrádek nad Nisou 564095 Hrádek nad Nisou 564095 Hrádek nad Nisou 564095 Hrádek nad Nisou 564095 Chrastava 564117 Chrastava 564117 Chrastava 564117 Chrastava 564117 Chrastava 564117 Chrastava 564117 Chrastava 564117 Křižany 564184 Křižany 564184 Nová Ves 546593 Rynoltice 564397 Zdislava 564541

Název Typ dokumentu ÚPD ÚPO ÚPD ÚPO ZM č.1 ÚPD ÚPNSÚ ÚPD ÚPN SÚ ZM č.1 ÚPD ÚPN SÚ ZM č.2 ÚPD ÚPN SÚ ZM č.3 ÚPD ÚPN SÚ ZM č.4 ÚPD ÚPN SÚ ZM č.5 ÚPD ÚPN SÚ ZM č.6 ÚPD ÚPN SÚ ZM č.7 ÚPD ÚPN SÚ ZM č.8 ÚPD ÚPN SÚ ZM č.9 ÚPD ÚPN SÚ ZM č.10 ÚPD ÚPN SÚ ZM č.11 ÚPD ÚPN SÚ ZM č.12 ÚPD ÚPO ÚPD ÚPO ZMč.1 ÚPD RP č.1 ÚPD ÚPNCZ ÚPD ÚPO ZMč.2 ÚPD ÚPO ZMč.3 ÚPD ÚPO ZMč.4 ÚPP US ÚPD ÚPO ÚPD ÚPNSÚ ÚPD ÚPO ÚPP US

Zdroj: data KÚLK k 31.12.2004, vlastní šetření 12/2005 Legenda: ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚPP - územně plánovací podklady US - urbanistická studie ÚPNSÚ - územní plán sídelního útvaru ÚPO - územní plán obce RP - regulační plán P+R - průzkumy a rozbory ZA - Zadání ÚPO KO - koncept NA – návrh ZM- změna územního plánu

Etapa NA NA NA ZM č.1 NA ZM č.2 NA ZM č.3 NA ZM č.4 NA ZM č.5 NA NA NA NA NA NA ZM č.11 NA ZA NA ZM č.1 NA NA NA ZM č.2 NA ZM č.3 NA ZM č.4 NA NA KO NA NA NA

Stav schváleno schváleno schváleno schváleno zamítnuto schváleno schváleno schváleno rozpracováno rozpracováno rozpracováno rozpracováno rozpracováno schváleno rozpracováno schváleno schváleno schváleno schváleno schváleno schváleno v projednání projednáno v projednávání schváleno v projednávání projednáno

Stav k datu 27.5.2002 20.5.2005 27.1.1998 30.11.1998 13.10.2003 21.3.2005 24.5.2004 21.3.2005 13.10.2003 13.10.2003 13.10.2003 11.8.2005 22.3.2004 24.1.2005 11.9.2005 20.10.1998 23.9.2002 31.12.2003 30.6.1993

31.12.2005 31.12.1998 31.12.2005 19.7.2000 31.12.2005 31.12.1995


106

3.27.3 Rozvojové programy 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků V dalším postupu při tvorbě Programu HSO Hrádecko-Chrastavsko se bude vycházet ze schválených rozvojových programů zabývajících se rozvojem kraje (Strategie rozvoje Libereckého kraje, Program rozvoje Libereckého kraje, Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod a SROP) a budou respektovány další schválené koncepční dokumenty kraje z jednotlivých resortů kraje (Krajská zemědělská koncepce, Koncepce ochrany přírody a krajiny, Strategie rozvoje dopravní infrastruktury kraje, Surovinová politika LK, Program rozvoje cestovního ruchu, Územní energetická koncepce LK, Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje a další). Obecná opatření vyplývající z výše uvedených koncepčních dokumentů: podpora malého a středního podnikání, vytvoření podmínek pro nové podnikatelské investice, rozšíření nabídky a přístupnosti různých forem bydlení, zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, optimální využití krajinného a přírodního potenciálu, péče o krajinu a její složky, revitalizace zemědělské prvovýroby, vypracování rozvojových dokumentů a realizace jejich výstupů a další. Rozvojová studie venkovského mikroregionu (strategie rozvoje) Podještědí Z vymezené HSO Hrádecko-Chrastavsko do mikroregionu Podještědí patří obce: Křižany a Zdislava. Pro mikroregion Podještědí byly stanoveny hlavní strategické cíle: 1. Technická příprava území a zlepšení logistických podmínek pro současné i budoucí investory 2. Transformace výrobního prostředí cestou restrukturalizace, optimalizace a inovace oborů a výrob 3. Zachování a rozvoj venkovského prostředí a osídlení 4. Dobudování zařízení cestovního ruchu, sportu a rekreace, zvyšování kvality služeb 5. Rozvoj vhodných forem turistiky a cestovního ruchu 6. Optimalizace kapacit a dostupnosti vzdělávacích, zdravotnických, sociálních a kulturních zařízení 7. Zlepšení bytových podmínek a občanského povědomí obyvatelstva 8. Zajištění zdravého venkovského životního prostředí, ochrana a využívání přírodního a nerostného bohatství při uplatňování zásad trvale udržitelného rozvoje Pro naplnění těchto cílů byla stanovena jednotlivá opatření a aktivity. Strategie rozvoje mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko Z vymezené HSO Hrádecko-Chrastavsko do mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko patří obce: Hrádek n.N., Bílý Kostel n.N., Chrastava, Nová Ves, Rynoltice. Byly vymezeny prioritní oblasti realizace rozvojových projektů: 1. Turistika a volný čas 2. Pitná voda a kanalizace 3. Zanedbanost zemědělské půdy, údržba krajiny 4. Revitalizace říčních toků, obnova rybníků, péče o říční porosty 5. Problematika dopravy a dopravní obslužnosti 6. Zlepšení vzhledu obcí Obce se aktivně zapojily do podávání a realizace projektů ve všech oblastech. Z vymezené HSO Hrádecko-Chrastavsko je obec Nová Ves členem mikroregionu Jizerské podhůří. Činnost mikroregionu je zaměřena především na spolupráci při budování technické a dopravní infrastruktury (plynofikace, vodovodní a kanalizační síť, cyklostezka atd.).


107

3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí Obce vychází při rozhodování o svém vývoji z platné územně plánovací dokumentace nebo podkladů, u některých obcí doplněných o Program obnovy vesnice, volebních programů a v posledních letech i ze společných Strategií rozvoje dobrovolných svazků obcí - mikroregionů Hrádecko-Chrastavsko a Podještědí. Města Chrastava a Hrádek n.N. mají zpracovány Strategické plány rozvoje města. Tabulka č. Ta-D.5.2 Přehled rozvojových programů obcí

Hrádek n.N. Chrastava Křižany

Zpracovaný rozvojový dokument obce Program obnovy vesnice Strategický plán města (rozpracován) Strategie rozvoje města 1999 Program obnovy vesnice 1995


Program obnovy vesnice 2004 Program obnovy vesnice 2004 Program obnovy vesnice 2000

Obec Bílý Kostel n.N.

Doplnění rozvoj. dokumentu obce Mikroregion zpracování Akčního plánu města

HrChr

HrChr aktualizace Strategie rozvoje města HrChr Podještědí HrChr Jiz Pod HrChr Podještědí

Zdroj: data KÚLK k 31.05.2005, vlastní šetření 05/2005 Legenda: mikroregiony HrChr - Hrádecko-Chrastavsko, JizPod - Jizerské podhůří

3.27.4 Závěry a doporučení Územní plán je jediný závazný dokument, jehož prostřednictvím je usměrňován územní rozvoj obce. Hlavním cílem ÚPO je příprava podmínek pro realizaci kontinuálního a vyváženého trvale udržitelného rozvoje území obce, tj. posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Nový stavební zákon stanovuje přechodná ustanovení pro platnou a pořizovanou ÚPD: - územně plánovací dokumentace schválená před 1.7.1992 pozbývá platnosti do 3 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona - územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny schválená po 1.7.1992 nahradí obec do 5 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona územním plánem nebo regulačním plánem. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá tato ÚPD platnosti - územní plán obce a reguulační plán schválený po 1.7.1998 lze do 5 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona podle něj upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývá platnosti. - územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle nového stavebního zákona upraví, projednají a vydají., přitom činnosti ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Pokrytí celého území hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko nově pořízenými územními plány obcí by mělo být jednou z preferencí. Bude se to týkat zejména obcí Hrádek nad Nisou, Nová Ves a Zdislava. Pro zpracování návrhové části Programu Rozvoje HSO budou využity relevantní výstupy ze zpracovaných rozvojových koncepčních dokumentací a to na krajské, mikroregionální i obecní úrovni.


108

3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY Tabulka č. Ta-D.6.1: Obecní úřady v hospodářky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko Název obce Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava

Adresa obecního úřadu Identifikační číslo obce Bílý Kostel nad Nisou 1, 463 32 00672106 Horní náměstí 73, Hrádek nad Nisou, 463 34 00262854 Nám. 1. Máje 1, Chrastava, 463 31 00262871 Křižany 340, 463 53 00262943 Nová Ves, 463 31 00831433 Rynoltice 199, 463 53 00263168 Zdislava, 463 00 00481491

Působnost orgánů státní správy po jednotlivých obcích dle jednotlivých indikátorů je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.8.

3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad Pověřený obecní úřad vykonává vedle své přenesené působnosti, jemu svěřené zvláštními zákony, přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon. Pro HSO Hrádecko-Chrastavsko jsou pověřenými obcemi Český Dub, Hrádek nad Nisou a Chrastava. Úřad obce s rozšířenou působností (obec III.stupně) je pro všechny obce HSO Hrádecko- Chrastavsko v Liberci. Příslušný pověřený obecní úřad pro jednotlivé obce HSO Hrádecko-Chrastavsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.8.

3.28.2 Příslušný finanční úřad Finanční úřady jsou územně-organizační jednotky prvního stupně. Vykonávají správu daní, odvodů, záloh na tyto příjmy, spravují dotace, ukládají pokuty, vybírají a vymáhají odvody, poplatky, úhrady, pokuty a penále. V okrese Liberec je zřízen finanční úřad ve Frýdlantu a v Liberci a pro HSO Hrádecko-Chrastavsko je příslušný Finanční úřad v Liberci. Příslušný finanční úřad pro jednotlivé obce HSO Hrádecko-Chrastavsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.8.

3.28.3 Příslušná matrika Zajišťuje výkon matriční agendy narození, manželství a úmrtí. V okrese Liberec působí matriční úřady na Magistrátu města Liberec, na Městských úřadech Český Dub, Frýdlant, Hejnice, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Nové Město pod Smrkem, Raspenava a Obecních úřadech Jindřichovice pod Smrkem, Křižany, Osečná, Příšovice, Sychrov a Úřadu městského obvodu Liberec – Vratislavice nad Nisou. Pro HSO Hrádecko-Chrastavsko působí příslušné matriky na Městských úřadech v Hrádku nad Nisou a v Chrastavě a na Obecním úřadu Křižany. Příslušná matrika pro jednotlivé obce HSO Hrádecko-Chrastavsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.8.

3.28.4 Příslušný pracovní úřad Úřad práce je správním úřadem, který v rámci své působnosti zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění


109

poptávky a nabídky práce ve svém správním obvodu. Správní obvody úřadu práce jsou shodné s územními obvody okresů. Úřad práce je příslušný dle místa trvalého bydliště fyzické osoby. Místně příslušným je také úřad práce, v jehož obvodu má: a) sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, b) místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobu, nebo c) bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání. V okrese Liberec má sídlo Úřad práce v Liberci a jsou zřízeny také místně příslušné pracovní úřady, tzv. dislokovaná pracoviště v Českém Dubu, Frýdlantu, Hrádku nad Nisou a Novém Městě pod Smrkem. Pro HSO Hrádecko-Chrastavsko jsou příslušnými pracovními úřady Liberec a jeho dislokovaná pracoviště v Českém Dubu a v Hrádku nad Nisou. Příslušné pracovní úřady pro jednotlivé obce HSO Hrádecko-Chrastavsko jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.8.

3.28.5 Příslušný stavební úřad Je umístěn ve všech obcích s pověřeným obecním úřadem, ale i v dalších obcích. Je příslušný jednat v agendě, která mu přísluší dle stavebního zákona. V okrese Liberec je příslušný stavební úřad na Magistrátu města Liberec, na Městských úřadech Český Dub, Frýdlant, Hejnice, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Nové Město pod Smrkem a Raspenava a na Obecním úřadu Osečná. Pro HSO Hrádecko-Chrastavsko jsou zřízeny stavební úřady na Městských úřadech v Hrádku nad Nisou a v Chrastavě a na Obecním úřadu v Osečné. Příslušné stavební úřady pro jednotlivé obce HSO Hrádecko-Chrastavsko jsou v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.8.

3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR Policie České republiky v Libereckém kraji je organizačně začleněna pod Policii ČR Správu Severočeského kraje. Okresní ředitelství v Liberci zřídilo Obvodní oddělení v Českém Dubu, Frýdlantu, Hejnicích, Hodkovicích nad Mohelkou, Hrádku nad Nisou, Chrastavě, Lázních Kundratice, Liberci - Ruprechticích, Liberci - Starém Městě, Liberci - Vesci, Novém Městě pod Smrkem, Příšovicích a Vratislavicích nad Nisou. Obvodní oddělení Policie ČR provádí úkony jako jsou příjímání oznámení o spáchání trestných činů a přestupků, hlídkovou činnost a vedení spisové služby. Obvodní oddělení Police ČR pro HSO Hrádecko-Chrastavsko jsou v Českém Dubu, Hrádku nad Nisou a v Chrastavě. Příslušná obvodní oddělení Policie ČR pro obce HSO Hrádecko-Chrastavsko jsou uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.8.

3.28.7 Působnost hasičů Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje funguje od 1. 1. 2001. Člení se na 3 územní odbory (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) a Krajské operační středisko (Liberec). Územní stanice v okrese Liberec fungují v Liberci a v Raspenavě. Pro HSO Hrádecko-Chrastavsko je určena územní stanice v Liberci. Příslušná působnost hasičů pro jednotlivé obce HSO Hrádecko-Chrastavsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.8.


110

3.28.8 Působnost záchranné služby Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči občanům, kteří se nacházejí v bezprostředním ohrožení života nebo ve stavu, který bezprostředně ohrožuje jejich zdraví. Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje se člení na 4 operační střediska, která mají svá výjezdová stanoviště. Operační středisko Liberec má výjezdová stanoviště: Český Dub, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Liberec –Husova, Liberec-letiště. Pro HSO Hrádecko-Chrastavsko jsou určena výjezdová stanoviště v Českém Dubu, Hrádku nad Nisou a v Liberci. Příslušná působnost záchranné služby pro jednotlivé obce HSO Hrádecko-Chrastavsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.8.


111

3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy Členění nevládních neziskových organizací (NNO) stanovuje zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů v platném znění, který v § 18, odst. 7 definuje tzv. „organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace: • • • • • • • • • • • • •

zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, vyšší územní samosprávné celky, organizační složky státu a územních samosprávných celků, příspěvkové organizace, státní fondy, subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

V Libereckém kraji bylo v roce 2003 registrováno 2 016 občanských sdružení, 38 obecně prospěšných společností, 11 nadací a 14 nadačních fondů. Celkem působilo v Libereckém kraji 2 079 NNO. Nevládní neziskový sektor v HSO Hrádecko-Chrastavsko je pestrý v právních formách i v oblastech, ve kterých působí. Pro 7 určených obcí HSO Hrádecko-Chrastavsko byla vypracována souhrnná tabulka viz příloha č.6, tabulka č. Ta-D.7.4, kde jsou uvedeny nevládní neziskové organizace v členění podle své právní formy, které uvádí Český statistický úřad ve svém Registru ekonomických subjektů. Podle tohoto členění jsou jednotlivým právním formám přiřazena následující čísla: 141 – Obecně prospěšná společnost 145 – Společné vlastnictví jednotek 325 - Organizační složka státu 331 – Příspěvkové organizace 701 – Sdružení, svaz, spolek, klub aj. 721 – Církevní organizace 731 – Organizační jednotka sdružení 751 – Zájmové sdružení právnických osob 761 – Honební společnost 771 - Svazek obcí V tabulce č. Ta-D.7.1 jsou uvedeny NNO za HSO Hrádecko-Chrastavsko.


112

Tabulka č. Ta-D.7.1: Nevládní neziskové organizace HSO Hrádecko-Chrastavsko Název obce Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem

141 145 325 331 701 721 731 751 761 771 Celkem 0 0 0 1 4 1 4 0 1 0 11 0 15 0 9 46 2 19 0 2 0 93 0 1 0 4 18 4 21 0 2 1 51 0 0 0 2 8 2 4 0 2 0 18 0 2 0 2 4 1 1 0 1 0 11 0 0 0 1 7 2 2 0 1 0 13 0 0 0 0 2 0 3 0 1 0 6 0 18 0 19 89 12 54 0 10 1 203

Zdroj: ČSÚ

V HSO Hrádecko-Chrastavsko nejsou registrovány nevládní neziskové organizace, které jsou obecně prospěšnými společnostmi, organizačními složkami státu a zájmovými sdruženími právnických osob.

3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti Podle systému klasifikace netržních činností OSN COPNI poskytují nevládní neziskové organizace řadu služeb, které se člení na: 1. rekreační, kulturní a sportovní služby, 2. vzdělávací služby, výzkum, 3. služby zdravotnické, 4. sociální služby, 5. náboženství a církve, 6. organizace profesní, odborářské a občanská sdružení, 7. ostatní služby, smíšené a nespecifikované. Tabulka č. Ta-D.7.2: Poskytované služby nevládními neziskovými organizacemi v HSO HrádeckoChrastavsko Obec Bílý Kostel nad Nisou Hrádek nad Nisou Chrastava Křižany Nová Ves Rynoltice Zdislava Celkem

1

2 4 46 18 8 4 7 2 89

3 1 5 2 1 1 1 0 11

4 0 3 1 0 0 0 0 4

0 1 1 1 1 0 0 4

5

6

7

1 2 4 2 1 2 0 12

5 21 23 6 2 4 4 64

0 15 2 0 2 0 0 19

Celkem 11 93 51 18 11 1 6 203

Zdroj: ČSÚ Pozn. Poskytované služby jsou v tabulce řazeny podle výše uvedené klasifikace OSN COPNI.

Nevládní neziskové organizace poskytují především rekreační, kulturní a sportovní služby.


113

3.29.3 Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru V příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.7.5 až č. Ta-D.7.9 jsou uvedeny finanční příspěvky, kterými jednotlivé obce HSO Hrádecko-Chrastavsko přispěly v letech 2000–2004 na činnost nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru. V tabulce č. Ta-D.7.3 jsou uvedeny celkové finanční prostředky, které byly v HSO HrádeckoChrastavsko v letech 2000 – 2004 vynaloženy sedmi obcemi- Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Křižany, Nová Ves, Rynoltice a Zdislava- na podporu činnosti nevládních neziskových organizací, které působí na jejich katastru. Tabulka č. Ta-D.7.3: Objem vyplacených finančních prostředků NNO v HSO Hrádecko-Chrastavsko v letech 2000 – 2004 v tis. Kč Činnost Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum Zdravotnictví Sociální služby Přírodní a životní prostředí Dobročinnost Odbory a profesní, odborářská a občanská sdružení Ostatní blíže nespecifikované Celkem

Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech 2000 2001 2002 2003 2004 Celkem 63,0 63,0 303,7 678,6 454,0 1 562,3 0 0 0 0 0 0 0 0 141,90 0 0 141,9 0 10,0 0 5,0 0 15,0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 250,0

250,0

250,0

250,0

250,0

1 250,0

25,5 338,5

32,5 355,5

33,5 729,1

21,6 955,2

28,9 732,9

142,0 3 111,2

Zdroj: ARR- Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec, Dotazníkové šetření 2006

V letech 2000–2004 poskytly obce nevládním neziskovým organizacím více než 3,1 mil. Kč. Tabulka č. Ta-D.7.3 dokumentuje, že obce nepřispěly na vzdělání a výzkum, přírodní a životní prostředí a dobročinnost. Naopak nejvíce vynaložily na kulturu, sport a volný čas, a to 1,6 mil. Kč a profesní sdružení (především na Sbory dobrovolných hasičů), kde celkem poskytly finanční prostředky ve výši 1,3 mil. Kč. Závěr Nevládní neziskové organizace, které působí na katastru jednotlivých obcí HSO HrádeckoChrastavsko jsou zakládány s různými právními formami. Jedna z možných právních forem, a to obecně prospěšná společnost (o. p. s.), nebyla NNO zvolena, přestože je například z občanským sdružením rovnocennou formou. Důvodem tohoto rozhodnutí zakladatelů v minulosti byla bezpochyby povinnost zapsat tuto společnost do zvláštního oddílu obchodního rejstříku a povinnost vést podvojné účetnictví. V současné době mají všechny právnické osoby, a to i neziskové organizace, vést účetnictví a nemohou již vést pouze daňovou evidenci. Sledované obce v HSO Hrádecko-Chrastavsko rozhodují o poskytnutí finančních prostředků neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru na základě schválení v obecním zastupitelstvu a v souvislosti se svým obecním rozpočtem. Protože na jejich katastru je registrován nízký počet NNO se zaměřením na zdravotnické a sociální služby odpovídají poskytnuté finanční prostředky této situaci.


114

4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA 4.1 Silné stránky • • • • • • • • • • •

Vysoká přírodní atraktivita území, pestrost kvalitního přírodního prostředí s relativně zachovalým krajinným rázem, rozmanitost a zachovalost venkovských sídel a území s místně příznivými podmínkami pro cestovní ruch (turistiku všeho druhu) a rekreaci Výhodná geografická poloha, relativně rychlá a přímá dostupnost krajského správního centra z Hrádku nad Nisou, Chrastavy, Bílého Kostela, Nové Vsi; blízkost Německa a Polska s hraničními přechody všeho druhu (silniční, železniční, turistické – pěší) Kvalitní páteřní síť silnic I. třídy mezinárodního významu procházející téměř všemi obcemi (vyjma Zdislavy a Křižan); průchod celostátních železničních tratí všemi obcemi (mimo Novou Ves) Populační růst od roku 1991 ve všech obcích přirozenou měnou a (s výjimkou Chrastavy) i migrací Přítomnost významných zahraničních investorů v Hrádku nad Nisou a Chrastavě Vysoká mobilita pracovní síly (více než 40 % ekonomicky aktivních obyvatel z jednotlivých míst regionu vyjíždí za pracovními příležitostmi z obce) Zavedení veřejného vodovodu do většiny obcí Zásobování elektrickou energií na dobré úrovni, v Hrádku nad Nisou se nachází nová rozvodna 110/22 kV umožňující rozvoj průmyslové zóny Dobré možnosti pro další bytovou výstavbu z hlediska nabídky ploch Poměrně hustá síť zdravotnických zařízení; dobrá dostupnost Krajské nemocnice Liberec s celým spektrem specializované péče a probíhající modernizací Kvalitní možnosti vodní rekreace a vodních sportů

4.2 Slabé stránky • • • • • • • • • • • • •

Špatný stav některých silnic, zejména III. tříd a místních komunikací Chybějící přechod pro nákladní silniční dopravu Hrádek nad Nisou/Zittau a z toho plynoucí vyšší dopravní náklady Nevyhovující stav technické infrastruktury, zejména v oblasti likvidace odpadních vod (chybí kanalizace a ČOV) v malých obcích, vč. místních částí (sídel) Chybějící zainvestování technickými sítěmi u plánované bytové výstavby ve většině obcí Nízká úroveň (nepříznivá struktura) vzdělanosti obyvatelstva HSO Poněkud vyšší míra krátkodobé i dlouhodobé nezaměstnanosti (ve srovnání s krajským průměrem), rostoucí počet příjemců dávek sociální péče Vysoké stáří a podprůměrná kvalita domovního a bytového fondu Malá dostupnost bydlení a nízká kvalita občanské vybavenosti či služeb v některých lokalitách Nedostatečná turistická infrastruktura, malá nabídka ubytovacích kapacit a nízká kvalita služeb v odvětví cestovního ruchu Místní výskyt přetrvávajících velkoplošných způsobů obhospodařování pozemků ZPF (nejen orné půdy) s vlivem na stav krajiny, zejména v obcích Chrastava, Hrádek nad Nisou a Rynoltice; místně vysoký podíl nevyužívané zemědělské půdy s dopadem na stav krajiny Kapacitně i druhově nedostatečné provozy živočišné výroby, mající vliv na intenzitu využívání travních ploch, přeneseně i na stav krajiny Negativní ovlivňování přírody a krajiny a ŽP těžbou (výsypky, likvidace kopců, hlučnost, prašnost, doprava) Minimální využití obnovitelných zdrojů energie


• • • • •

115

Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v samosprávách obcí (přetíženost starostů) a nedostatek financí na rozvoj obcí Nárůst skupin reálně i potenciálně ohrožených či ohrožovaných sociálně patologickými jevy Značné množství starých ekologických zátěží (černých skládek), z nichž některé ještě nebyly rekultivovány či o jejich současném stavu chybí informace Existence lokalit typu brownfields v 5 obcích ze 7 Nedostatek pracovních příležitostí a významnějších investorů v menších obcích

4.3 Příležitosti • • • • • • •

• • • •

Realizace a rozšíření mezinárodní spolupráce, vč. využití programů EU na zlepšení možností financování rozvojových projektů (technická a dopravní infrastruktura, kultura, sport, životní prostředí…) Dobrá geografická poloha mezi krajským městem a Německem (možnosti vzniku nových pracovních příležitostí – např. průmyslová zóna Hrádek nad Nisou, rozvoje bydlení, sportovního vyžití, kulturních aktivit…) Připravovaná revitalizace lokality bývalé cihelny v Hrádku nad Nisou a vznik nové rezidenční a obchodní čtvrti může zabránit odlivu obyvatelstva Podpora MSP v oblasti trhu práce a zaměstnanosti (legislativa, dotace pracovních míst pro absolventy apod.). Nárůst významu dopravního koridoru podél řeky Nisy (silnice, železnice) po dokončení silničního koridoru mezinárodního významu Praha - Liberec - Hrádek n.N. - Zittau - Löbau (Dresden) silnice I/35, včetně nového hraničního přechodu Založení a rozvoj integrovaného dopravního systému v regionu (projekt RTN) a zvýšení atraktivity železniční dopravy, vč. vybudování nového dopravního terminálu v Hrádku nad Nisou usnadní dojíždění obyvatel za prací a umožní snížit míru nezaměstnanosti Místní možnosti pro rozvoj ekologicky orientovaného zemědělství, směřující k zachování krajinných funkcí, a pro využívání alternativních a netradičních způsobů využívání pozemků ZPF (pěstování biomasy hlavně pro energetické účely, zejména na pozemcích LFA a dlouhodobě ladem ležící půdě) Velký potenciál pro rozvoj využití dalších obnovitelných zdrojů energií (větrná a solární energie) Podpora kraje a státu při zřizování sběrných dvorů, vyplývající z cílů POH kraje Rozvoj cestovního ruchu a navazujících služeb s využitím krajinného potenciálu, turistických atraktivit a blízkosti hranic SRN a PR Rozvoj domácí ošetřovatelské péče

4.4 Hrozby • • • • •

Zánik stávajících a nedostatek finančních zdrojů na vznik a rozvoj nových ekonomických subjektů s dopadem na místní zaměstnanost; prohlubování ekonomického úpadku venkovského prostoru Silná závislost na automobilovém průmyslu (KSM Castings, CleverGlass, Trelleborg), riziko recese celého odvětví s dopadem na zaměstnanost Vliv hospodářsky slabých oblastí v sousedních regionech (Německo, Polsko) na podnikatelské prostředí v oblasti Paradoxně nedostatek pracovních sil v důsledku blízkosti hospodářsky silného krajského města (týká se zejména Hrádku nad Nisou, Chrastavy, Bílého Kostela, Nové Vsi) Nadměrná administrativní složitost získávání dotací a podpor (nejen z EU)


• • • • • •

116

Nedostatek financí prohloubí zaostávání technické a dopravní infrastruktury, bytového fondu, kulturního a sportovního zázemí, zhorší se dopravní obslužnost Stárnutí populace, odliv obyvatelstva do přirozených center (Liberec) Narušení krajinného rázu stagnací a útlumem podnikatelských aktivit v zemědělství i v souvislosti se zemědělskou politikou EU, s negativním dopadem na stav krajiny i na předměty zvláštní i obecné ochrany přírody Střety budování nové dopravní infrastruktury (tranzit do SRN) se zájmy cestovního ruchu, turistiky a ochrany přírody a krajiny; vysoká zátěž území nákladní dopravou při nedostatečném nebo opožděném posílení dopravní infrastruktury Nepříznivý stav životního prostředí v bezprostředním okolí (Polsko – těžba nekvalitního uhlí, energetika v okolí Bogatynie) a neřešení situace starých ekologických zátěží může mít negativní dopad na cestovní ruch a další aktivity Riziko lokálních záplav


117

5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO-CHRASTAVSKO HSO Hrádecko-Chrastavsko, především jeho severní část leží v exponované poloze mezi městem Liberec a hranicí s Německem. Oblastí prochází silnice I. třídy I/35 st.hranice ČR - Hrádek n.N. - Liberec - Turnov - Jičín – Olomouc a I/13 Děčín - Nový Bor - Bílý Kostel nad Nisou (peáž s I/35) - Liberec Frýdlant – Habartice. Obě silnice, především I/35, jsou dopravními tahy celostátního významu. Silnice I/35 je hlavní nadregionální osou, silnice I/13 vedlejší nadregionální osou. Významná je i silnice II/592 Nová Ves - Chrastava - Křižany - Osečná jako severojižní propojení HSO. Kladně lze hodnotit blízkost Liberce, který je krajským městem a zároveň centrem mezoregionálního významu 2.stupně. Z hlediska struktury osídlení leží ve vymezené oblasti dvě centra mikroregionálního významu 1.stupně – města Hrádek nad Nisou a Chrastava. K danému tématu blíže viz schéma struktury osídlení, převzaté z konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj.

Vazby mezi obcemi v rámci hospodářsky slabé oblasti se odvíjejí především na bázi dojížďky za prací a do škol, v menší míře je ovlivňují i dojížďka za službami a na úřady a instituce. Z center uvnitř HSO Hrádecko-Chrastavsko mají největší „nasávací“ schopnost města s nabídkou pracovních příležitostí, tj. Hrádek nad Nisou (2 533 pracovních příležitostí dle SLDB 2001) a Chrastava (1 602 prac. příl.). Všechny obce měly v roce 2001 pasivní saldo dojížďky do zaměstnání i do skol. Nejčastějším cílem vyjížďky za prací z HSO Hrádecko-Chrastavsko je jednoznačně město Liberec s velkou a diferencovanou nabídkou pracovních příležitostí. Do Liberce vyjíždí za prací kromě obce Rynoltice vždy více než polovina celkového počtu vyjíždějících. Uvnitř oblasti směřují nejvýznamnější


118

přepravní proudy do Chrastavy (hlavně z Bílého Kostela nad Nisou, Hrádku nad Nisou a Nové Vsi) a do Hrádku nad Nisou (z Bílého Kostela nad Nisou). Mimo řešené území existují poměrně významné přepravní proudy do Jablonce nad Nisou a do Prahy (z Hrádku nad Nisou a Chrastavy) a do Jablonného v Podještědí (z Rynoltic). V dojížďce do škol opět dominuje město Liberec s širokou nabídkou škol všech stupňů. Významnější přepravní proudy směřují i do Chrastavy, dále do Hrádku nad Nisou a rovněž Křižan. Kromě Liberce je nejvýznamnějším cílem dojížďky mimo oblast hlavní město Praha. Koncentrace úřadů, institucí, obchodů a služeb dále posiluje velmi silnou vazbu celé oblasti na Liberec.


119

6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO-CHRASTAVSKO V rámci této kapitoly jsou stručně popsány společné okruhy problémů obcí v HSO HrádeckoChrastavsko a svou povahou patří mezi nejzávažnější. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů v 3. kapitole.

6.1 Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatel v HSO Hrádecko-Chrastavsko není příznivá. Struktura (počet a podíl) obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce HSO ukazuje na velké zastoupení obyvatel se základním vzděláním (mezi 27-34%, průměr za HSO činí 29,7%), oproti tomu vysokoškolské vzdělání má ve všech případech méně než 5% obyvatel obce (průměr HSO je pouze 3,7%). Vzdělanostní struktura obyvatel je důležitým ukazatelem pro další rozvoj celé oblasti především z hlediska uplatnění obyvatel na pracovním trhu, zároveň může to být i dílčí faktor pro rozhodování potenciálních investorů o vstupu do oblasti Hrádecka-Chrastavska. V zájmu dalšího rozvoje oblasti bude nutné podpořit zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel, nejen zvýšením motivace dětí a mládeže k dosažení vyššího vzdělání, ale i např. větší nabídkou odpovídajících pracovních příležitostí pro středoškoláky a vysokoškoláky v rámci HSO. Velkým handicapem oblasti Hrádecko-Chrastavsko je absence škol vyššího stupně (na území HSO jsou pouze mateřské a základní školy; u nich se projevuje tendence snižování počtu, která může v budoucnu způsobit, s ohledem na současný populační růst, problémy při umístění dětí).

6.2 Doprava Další společnou problémovou oblastí obcí v HSO Hrádecko-Chrastavsko je nekvalitní dopravní infrastruktura, zvláště špatný technický stav silnic III. tříd a místních komunikací. Chybí hraniční přechod pro nákladní dopravu všeho druhu do PR a dále SRN (propojení Hrádku nad Nisou přes polské území se připravuje). Problémem je rovněž vysoká dopravní zátěž na silnicích I. třídy (např. v Rynolticích projíždělo v roce 2000 středem obce přes 8500 vozidel za 24 hodin). Problematická je také dopravní obslužnost v obcích HSO ve večerních hodinách (možnost dojíždění za prací na odpolední a noční směny) a o víkendech.

6.3 Technická infrastruktura Společným problémem celé oblasti Hrádecko-Chrastavsko je nevyhovující stav technické infrastruktury v malých obcích a okrajových částí větších obcí, zejména ve vodním hospodářství. Splašková kanalizace v menších obcích většinou neexistuje. Vybudovanou kanalizační síť, ukončenou na ČOV, mají pouze města Hrádek nad Nisou a Chrastava a v horní části obce Nová Ves je vybudována menší ČOV. V ostatních částech obcí se v současné době splaškové vody zneškodňují především pomocí vyvážení jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části domovními čističkami odpadních vod. Ve většině obcí se předpokládá postupné budování plošné nebo dílčí kanalizace a ČOV. Problémem je i příjem signálu mobilních operátorů; je slabý a závisí mimo jiné i na konfiguraci terénu (údolí Nové Vsi, Rynoltice).


120

7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI HRÁDECKO-CHRASTAVSKO V rámci této kapitoly jsou stručně popsány takové okruhy problémů, které jsou společné pouze pro některé obce HSO Hrádecko-Chrastavsko, ale svou povahou přesto patří mezi nejzávažnější problémy tohoto regionu. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů v 3.kapitole.

7.1 Místní ekonomika Provedená analýza HSO Hrádecko-Chrastavsko ukázala, že oblast lze rozdělit z hlediska hospodářské výkonnosti na dva odlišné celky – relativně hospodářsky silnější oblast tvořená obcemi Hrádek nad Nisou a Chrastava s rozvojovým potenciálem v rámci klastrových iniciativ textilního průmyslu, strojírenství a plastikářství či rozvíjením podnikatelských vazeb v přirozeném klastru automobilového průmyslu a ostatní hospodářsky slabé obce (Bílý Kostel nad Nisou, Křižany, Nová Ves, Rynoltice a Zdislava) s možností rozvoje v oblasti turistiky (pěší a cyklo) a agroturistiky. Města Hrádek nad Nisou a Chrastava vykazují silný potenciál rozvoje a existuje reálný předpoklad, že by se v brzké době mohly vymanit z kategorie hospodářsky slabé oblasti. V obou obcích existují významní strategičtí investoři, v Hrádku nad Nisou se v blízkosti Trojmezí buduje nová průmyslová zóna. V ostatních obcích naopak převažují drobní podnikatelé a občané jsou nuceni vyjíždět za zaměstnáním do Hrádku nad Nisou, Chrastavy, případně do Liberce. Potenciál v oblasti turistického ruchu v těchto obcích v minulosti nebyl a dosud není zvlášť intenzivní (není zde dostatečný počet přírodních, historických a architektonických památek). Přesto lze nabídku církevních i světských památek propojit s vhodnými terény a orientovat rozvoj cestovního ruchu na cyklo- , agro- a ekoturistiku. Možným zdrojem pro další rozvoj menších obcí je i ekologické zemědělství s orientací na výrobu bioproduktů.

7.2 Brownfields Z hlediska celého Libereckého kraje se 52 % brownfields (nevyužívané objekty) nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Hrádecka-Chrastavska se nachází cca 5 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji a situace není natolik kritická, že lze předpokládat, že si s problematikou brownfields poradí „trh“ sám (např. formou klastrových iniciativ), popř. jen s dílčími veřejnými intervencemi. Nejrozsáhlejší lokality typu brownfields se nacházejí v Hrádku nad Nisou, jedná se o areál staré cihelny. Předpokládaná revitalizace těchto objektů je plánovaná na rok 2007. Záměrem je z bývalé cihelny, která je v centru obce, vytvořit rezidenční a obchodní čtvrť.

7.3 Životní prostředí a staré ekologické zátěže V HSO Hrádecko-Chrastavsko se nachází poměrně velké množství ekologických zátěží (12). Ve většině případů se jedná o černé skládky. Závažnějším problémem jsou negativní vlivy těžby štěrkopísků (Václavice…) na životní prostředí a krajinu (doprava, hluk, prach, zásah do reliéfu krajiny…). Obnovitelné zdroje vytápění jsou v řešeném území využívány minimálně. Na území obce Hrádek nad Nisou se připravuje záměr výstavby parku větrných elektráren (Václavice) – dá se očekávat významnější dopad na krajinný ráz.


121

Část území HSO Hrádecko-Chrastavsko byla v 70. a 80. letech minulého století silně zasažena imisemi z tepelné elektrárny Turów, která v 90. letech prošla modernizací, včetně odsíření jednotlivých bloků. Od té doby dochází ke snižování emisí hlavních znečišťujících látek (SO2 a NOx) a k postupnému zlepšování životního prostředí. V HSO Hrádecko-Chrastavsko je relativně nižší celkový koeficient ekologické stability ve srovnání s jinými hospodářsky slabými oblastmi kraje.


122

PŘÍLOHA č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY Struktura analytické části 1. Úvod, údaje o zadání projektu, podklady 2. Vymezení a základní charakteristika HSO - společný profil HSO (vybrané hlavní identifikátory porovnat s údaji za celý Liberecký kraj) 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů (včetně vývojových trendů, identifikátory) A – ekonomika B – společnost C – prostředí D – správa věcí veřejných 4. Globální SWOT analýzy HSO (expertní stanovení priorit). U silných a slabých stránek bude vždy odkaz na analytickou část daného jevu. 5. Prostorové a funkční vztahy HSO 6. Společné a širší problémy HSO 7. Lokální a specifické problémy obcí v HSO

Přehled navržených indikátorů pro kapitolu 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů Pilíř A – EKONOMIKA A.1 Hospodářský rozvoj

Sledované indikátory: 5 1. Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví (počet, %) - možno doplnit koeficientem LQ 2. Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle kategorií počtu zaměstnanců (počet, %) 3. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců) ku celkovému počtu zaměstnanců podle sektorů (%) 4. Počet a rozloha brownfields 5. Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů (%) A.2 Veřejná ekonomika

Sledované indikátory: 9 1. Daňové příjmy (Kč) 2. Nedaňové příjmy (Kč) 3. Kapitálové příjmy (Kč) 4. Přijaté dotace (Kč) 5. Běžné výdaje (Kč) 6. Kapitálové výdaje (Kč) 7. Financování (Kč) 8. Úhrn aktiv/pasiv (Kč) 9. Obligatorní výdaje (Kč)


A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy

Sledované indikátory: 15 1. Počet hraničních přechodů (počet) 2. Zastávka dálkové autobusové linky (ano-ne) 3. Zastávka autobusové linky místního významu (ano - ne) 4. Stanice (zastávka) vlaků (ano - ne) 5. Počet spojů veřejné autobusové a vlakové dopravy (spoje/den) 6. Délka a hustota sítě státních silnic (km, km/km2) 7. Délka obecních komunikací (km, km/km2) 8. Intenzita silniční dopravy (počet vozů/den) 9. Nehodová místa (úseky) 10. Počet obyvatel vyjíždějících do zaměstnání (počet) 11. Počet obyvatel vyjíždějících do škol (počet) 12. Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec celkem (počet) 13. Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec podle doby cesty (počet) 14. Podíl vyjíždějících obyvatel z celkového počtu obyvatel (%) 15. Cyklotrasy vedoucí HSO (kategorie, výčet) A.4 Technická infrastruktura

Sledované indikátory: 8 1. Veřejný vodovod (počet a podíl bytů připojených na veřejný vodovod) 2. Kanalizace bez napojení na ČOV (počet a podíl bytů připojených na veřejnou kanalizaci) 3. Kanalizace s napojením na ČOV (počet a podíl bytů připojených na veřejnou kanalizaci) 4. Plynofikace (počet a podíl bytů připojených na plyn) 5. Počet a podíl bytů s ústředním topením 6. Obnovitelné zdroje energie (počet zařízení) 7. Pokrytí území telefonním signálem (% území) 8. Veřejný internet v obcích (lokalizace, počet stanic) A.5 Cestovní ruch

Sledované indikátory: 6 1. Ubytovací zařízení (počet, výčet) 2. Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií (počet) 3. Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu (počet) 4. Sdružení na podporu cestovního ruchu (ano-ne) 5. Turistické informační centrum (ano-ne) 6. Incomingová cestovní kancelář (ano-ne) Pilíř B – SPOLEČNOST B.1 Obyvatelstvo

Sledované indikátory: 14 1. počet obyvatel celkem (počet)

123


124

2. meziroční změna počtu obyvatel (počet, %) 3. živě narození celkem (počet) 4. zemřelí celkem (počet) 5. přirozený přírůstek celkem (počet, ‰) 6. přistěhovalí celkem (počet) 7. vystěhovalí celkem (počet) 8. saldo migrace celkem (počet, ‰) 9. celkový přírůstek (počet, ‰) 10. průměrný věk obyvatelstva (rok) 11. počet a podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let celkem (počet, %) 12. počet a podíl obyvatel ve věku 15 - 59 let - celkem (počet, %) 13. počet a podíl obyvatel ve věku 60 let a více celkem (počet, %) 14. index stáří B.2 Školství a vzdělávání

Sledované indikátory: 4 1. Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení (počet) 2. Počet žáků na 1 pedagoga v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních podle typu zařízení (počet) 3. Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání (počet, %) 4. Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařazení (počet) B.3 Zdravotnictví

Sledované indikátory: 5 1. Počet zdravotnických zařízení podle typu zařízení (počet) 2. Počet lékařů podle typu zdravotnických zařízení (počet) 3. Počet lůžek podle typu zdravotnických zařízení (počet) 4. Počet obyvatel na jednoho lékaře (počet) 5. Vzdálenost (časová dostupnost) k nejbližší nemocnici (km, min) B.4 Sociální oblast

Sledované indikátory: 5 1. Domov důchodců (výčet a počet míst) 2. Dětský domov (výčet a počet míst) 3. Ústav sociální péče (výčet a počet míst) 4. Dům s pečovatelskou službou (výčet a počet míst) 5. Ostatní zařízení a služby sociální péče (výčet a počet míst) B.5 Kultura a památková péče

Sledované indikátory: 5 1. Kulturní a historické atraktivity regionálního významu (výčet) 2. Počet kulturních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) 3. Pravidelné a nepravidelné kulturní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu) 4. Památková rezervace (ano - ne)


125

5. Památková zóna (ano - ne) B.6 Sport a tělovýchova

Sledované indikátory: 2 1. Počet sportovních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) 2. Pravidelné a nepravidelné sportovní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu) B.7 Bydlení a bytový fond

Sledované indikátory: 12 1. počet domů celkem (počet) 2. počet rodinných domů (počet) 3. počet trvale obydlených domů (počet) 4. počet neobydlených domů (počet) 5. počet bytů celkem (počet) 6. počet bytů trvale obydlených (počet) 7. počet neobydlených bytů (počet) 8. trvale obydlené byty podle období výstavby (počet, %) 9. průměrné stáří domů (rok) 10. počet trvale obydlených bytů podle energie použité k vytápění (počet, %) 11. počet trvale obydlených bytů podle kategorií kvality (počet, %) 12. počet dokončených bytů (počet) B.8 Trh práce a zaměstnanost

Sledované indikátory: 9 1. Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví (počet, %) 2. Míra zaměstnanosti celková, mužů, žen, starších nad 55 let (%) 3. Počet žadatelů o práci (počet) – na úrovni obec 4. Volná pracovní místa (počet) na úrovni okres 5. Počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo (počet) 6. Míra nezaměstnanosti (%) 7. Dlouhodobá míra nezaměstnanosti (%) 8. Sezónní nezaměstnanost – slovní komentář 9. Počet pracovních příležitostí po obcích

Pilíř C – PROSTŘEDÍ C.1 Základní fyzicko-geografické charakteristiky území

Sledované indikátory: 1 1. Bližší specifikace klimatických oblastí


126

C.2 Ovzduší

Sledované indikátory: 1 1. Zdroje znečištění podle kategorií (počet dle kategorií, popř. výkon zařízení) – kromě malých zdrojů C.3 Voda

Sledované indikátory: 0 C.4 Staré ekologické zátěže

Sledované indikátory: 1; 1. Staré ekologické zátěže (výčet) – specifikovat pouze nejvýznamnější – z databáze C.5 Příroda a krajina

Sledované indikátory: 5 1. Přehled a zastoupení všech typů chráněných území na ploše hospodářsky slabé oblasti (výčet) 2. Podíl rozlohy všech typů chráněných území na ploše hospodářsky slabé oblasti (%) 3. Vyhodnocení území obcí dle koeficientu ekologické stability 4. Výčet prvků ÚSES s dosud nedostatečnými plošnými parametry (výčet) 5. Přehled registrovaných VKP (výčet) C.6 Suroviny a odpady

Sledované indikátory: 7 1. Chráněné ložiskové území (ano – ne) 2. Typ suroviny (výčet) 3. Dobývací prostor (ano – ne) 4. Plocha dobývacího prostoru 5. Produkce komunálních odpadů na obyvatele (kg na obyvatele/rok) 6. Skládka komunálního odpadu (ano - ne) 7. Množství separovaného sběru podle druhu odpadu (kg na obyvatele/rok) C.7 Environmentální řízení území, informovanost, environmentální vzdělání, osvěta

Sledované indikátory: 4 1. Teoretické vymezení problému úrovně území (Komentář) 2. Počet subjektů se zaměřením na EVVO (počet) 3. Počet akcí se zaměřením na EVVO (počet) 4. Střediska EVVO (výčet) C.8 Zemědělství a lesní hospodářství

Sledované indikátory: 12 1. Zornění zemědělské půdy (%) 2. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%)


127

3. Podíl neobdělávané zemědělské půdy z celkové plochy zemědělské půdy (%) 4. Známé údaje o pěstování a zpracovávání biomasy pro energetické účely 5. Struktura pozemků – land use (m2, %) 6. Struktura pozemků ZPF dle tříd ochrany (m2, %) 7. Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech 8. Lesnatost (%) 9. Struktura zemědělských subjektů 10. Struktura subjektů lesního hospodářství 11. Struktura subjektů v rybářství a rybníkářství 12. Hlavní pěstované plodiny (výčet) C.9 Financování ochrany a tvorby životního prostředí

Sledované indikátory: 1 1. Získané dotace na ochranu a tvorbu životního prostředí podle jednotlivých složek životního prostředí (výčet, Kč, % z celkových nákladů) Budou uvedeny pouze v případě, dodá-li je KÚLK, MŽP, SFŽP Pilíř D- SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH D.1 Management udržitelného rozvoje

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář D.2 Indikátory udržitelného rozvoje

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář, event. výčet používaných indikátorů D.3 Participace veřejnosti na rozhodovacích procesech v území

Sledované indikátory: 1 1. Volební účast v komunálních volbách D.4 Místní Agenda 21

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář D.5 Územní plány a rozvojové dokumenty

Sledované indikátory: 2 1. Stav územně plánovací dokumentace a podkladů (schválený ÚPO – ano-ne) 2. Strategie rozvoje obce či mikroregionu (ano – ne)


D.6 Působnost orgánů státní správy

Sledované indikátory: 8 1. Příslušný pověřený obecní úřad (výčet) 2. Příslušný finanční úřad (výčet) 3. Příslušná matrika (výčet) 4. Příslušný pracovní úřad (výčet) 5. Příslušný stavební úřad (výčet) 6. Příslušné obvodní oddělení policie ČR (výčet) 7. Hasiči 8. Záchranná služba D.7 Nevládní neziskové organizace

Sledované indikátory: 4 1. nevládní neziskové organizace (výčet) 2. nevládní neziskové organizace podle právní formy (počet) 3. nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti (počet) 4. objem vyplacených finančních prostředků nevládním neziskovým organizacím z obcí (tis.Kč)

Struktura návrhové části 1. Strategický cíl rozvoje území HSO 2. Hlavní strategické cíle v jednotlivých prioritních oblastech 3. Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření 4. Specifikace opatření, přehled vybraných aktivit (připravovaných projektů) 5. Stanovení priorit v opatřeních (specifikace vybraných opatření dle struktury návrhové části Programu rozvoje LK) a priorizace projektů podle jejich připravenosti a významu pro oblast 6. Možnosti přeshraniční spolupráce s okolními kraji a státy 7. Porovnání vybraných ukazatelů pro vymezování HSO (návrhový a současný stav)

128


129

PŘÍLOHA Č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA Agentura ochrany přírody a krajiny- http://www.aopk.cz Agrární poradenské a informační centrum Libereckého kraje- http://www.apic.cz Albertina: Databáze firem (placená, pro registrované uživatele). 2004. http://www.albertina.cz/czech/index.html ANNOLK: Adresář nestátních neziskových organizací se zaměřením na ekologii. 15. 1. 2006. http://eufonie.cz/NNOLK/ ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o.: Dotazníkové šetření 2006. ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o.: Rozvojové studie venkovských mikroregionů. Mikroregion Podralsko. 2000 ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.:Analýza současného stavu mikroregionu Hrádecko Chrastavsko 2 část - strategie rozvoje. 2001 Czechinvest: Průvodce klastry (online). 5.8.2005. http://www.czechinvest.org Česká geologická služba- Geofond http://www.geofond.cz Český statistický úřad- http://www.czso.cz Český statistický úřad Krajská reprezentace Liberec: Populační analýza Libereckého kraje. 2002 Český statistický úřad Krajská reprezentace Liberec: Úroveň vzdělanosti obyvatelstva Libereckého kraje. 2001 Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2004,2005.2004,2005 http://www.czso.cz EKO-KOM a.s. http://www.ekokom.cz/ GEO Group a.s.:Analýza stavu nakládání s komunálním odpadem se zaměřením na využitelné složky komunálních odpadů včetně obalové složky. 2004 JÁČ, I., RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v Libereckém kraji. 2004 Jízdní řády http://www.idos.cz Katastr nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Krajská správa silnic LK http://www.ksslk.cz/web/ Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza podnikání - podnikatelská základna. Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza podnikání - podnikatelské prostředí. Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza situace národnostních menšin na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje – aktualizace. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Bytová výstavba v Libereckém kraji. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Cestovní ruch v České republice a Libereckém kraji 2003. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Cykloturistické mapy. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Dopravní politika Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Frýdlantsko. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Grafické vyjádření datových vazeb v oblasti "Lidské zdroje". Krajský úřad Libereckého kraje: Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce BESIP. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 – 2008. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce odpadového hospodářství na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji. 2003


130

Krajský úřad Libereckého kraje: Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Krajský zdravotní plán Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Monitoring nabídky a poptávky po bytech v Libereckém kraji. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Návrh směrů rozvoje protidrogové politiky, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a spolupráce s policejními složkami na úseku ochrany veřejného pořádku na území Libereckého kraje na období 2003-2004. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Nehodové úseky v Libereckém kraji 2003, 2004. Krajský úřad Libereckého kraje: Objektivní zatížení turistických lokalit. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Libereckého kraje, Hydroprojekt Praha. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán údržby a oprav vozovek silnic II. a III. tříd na roky 2005-2013. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Program rozvoje Libereckého kraje 2004-2006. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2004. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2005. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Průzkum podnikatelské situace v cestovním ruchu. Krajský úřad Libereckého kraje: Registr cyklotras v Libereckém kraji. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Registr hraničních přechodů v Libereckém kraji.2004, 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Rozvoj venkova. Krajský úřad Libereckého kraje: Rozvojový koncept turistických stezek v Libereckém kraji. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Statistické ukazatele za oblast školství 2003. Krajský úřad Libereckého kraje: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. tříd. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - I. etapa. 1998 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - II. etapa. 1999 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002-2006. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje– pracovní verze. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Studie požadavků na strukturu vzdělanosti lidských zdrojů v hospodářské sféře pro oblast Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Studie přeshraničních vazeb Libereckého kraje - návaznost na důležité rozvojové záměry sousedících krajů a regionů. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Studie vlivu průmyslových zón v Libereckém kraji. Krajský úřad Libereckého kraje: Surovinová politika Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC Liberecký kraj. Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC LK – koncept. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC LK- průzkumy a rozbory. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Územně energetická koncepce Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2002-2003. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Vzdělanostní struktura obyvatelstva Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Krajský úřad Libereckého kraje: Zdravotní politika Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu školství Libereckého kraje. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu zdravotnictví Libereckého kraje. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu životního prostředí Libereckého kraje.


131

Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy Krajský úřad Libereckého kraje, odbor hospodářského a regionálního rozvoje Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Krajský úřad Libereckého kraje, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu Magistrát města Liberec, odbor životního prostředí Mapové a grafické vyjádření údajů z oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje Města a obce online- http://www.obce-mesta.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí- statistiky nezaměstnanosti. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz Ministerstvo pro místní rozvoj: Společný regionální operační program České republiky na léta 20042006. Programový dodatek. 2005 http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/old/ 1138264724.pd-srop_v0.11_-290605.doc Ministerstvo průmyslu a obchodu: Databáze (placená, pro registrované uživatele). 2001. http://www.mpo.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Registr škol a školských zařízení. 1.9.2005. http://www.msmt.cz/oficreg/vybskolo.asp Ministerstvo vnitra: Registr občanských sdružení. 1. 6. 2005. http://www.mvcr.cz/agenda Národní síť zdravých měst ČR: Katalog neziskových organizací Libereckého kraje z oblasti životního prostředí. http://www.nszm.cz Res Perita Consulting: Studie hospodaření územních samospráv Libereckého kraje. 2005 RYDVALOVÁ, P. JÁČ, I.: Vliv průmyslových zón na rozvoj Libereckého kraje. In: Sborník konference REGIO 2003 – krajské dny regionálního rozvoje 9.-10.9.2003. 2003. RYDVALOVÁ, P., RYDVALOVÁ, R., a kol. Lokality typu brownfields a informace k rozvoji podnikání v Libereckém kraji. ARR-Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o. a Technická univerzita v Liberci. 2005. RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Analýza neprůmyslových deprimujících zón ve vazbě na HSO Libereckého kraje. In: Sborník příspěvků z mezinárodní konference Liberecké ekonomické fórum, s. 82. Technická univerzita v Liberci. 2005. RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Komparace metod pro vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. VÚTS Liberec, a.s. 2006. Ředitelství silnic a dálnic: Výsledky sčítání dopravy 1995, 2000. http://www.rsd.cz/ SAUL s.r.o.: Identifikace a hodnocení rozvojových problémů obcí a mikroregionu HrádeckoChrastavsko. 2000 SAUL s.r.o.: Investiční záměry obcí Libereckého kraje do roku 2010. SAUL s.r.o.: Koncepce rozvoje mikroregionu Podještědí, Liberec. 2000 Silniční mapy 1:50 000 Státní fond životního prostředí http://www.sfzp.cz/cs/ Suchopýr, o. p. s.: Výroční zpráva 2004. 2004 Technická univerzita v Liberci: Vymezení venkovského prostoru Libereckého kraje. Typologie venkovského prostoru. 2003 Úřad práce Česká Lípa. http://portal.mpsv.cz/sz/local/cl_info Úřad práce Liberec. http://portal.mpsv.cz/sz/local/lb_info Úřad práce Semily. http://portal.mpsv.cz/sz/local/sm_info Ústav technického rozvoje a informací (UTRIN), s.r.o. 2003 http://www.utrin.cz/ Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) http://www.uzis.cz/ Volební server Českého statistického úřadu. http://www.volby.cz Webové stránky jednotlivých obcí- www.hradek.cz, www.chrastava.cz, www.rynoltice.cz


132

PŘÍLOHA č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT Obec: 1. Technická infrastruktura Jaký je stávající stav inženýrských sítí ve Vaší obci?

Jaké jsou záměry rozvoje inženýrských sítí ve Vaší obci?

Je k těmto záměrům zpracovaná projektová dokumentace?

ano – ne (označte správnou odpověď)

Je Vaše obec plynofikována?

Je ve Vaší obci zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie? Pokud ano, uveďte stručný počet a popis zařízení, jeho výkon a umístění.

Je ve Vaší obci veřejně přístupný internet? Pokud ano, uveďte počet stanic a jejich umístění (obecní úřad, knihovna, …)

Jak hodnotíte pokrytí území Vaší obce telefonním signálem? Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem Operátor Český Telecom Eurotel T – Mobile Oskar

Hodnocení


133

2. Management udržitelného rozvoje, Místní Agenda 21, ekologická výchova, komunitní plánování • • • • • •

Realizuje Vaše obec nebo jiné subjekty v obci nějaké aktivity z oblasti managementu udržitelného rozvoje a sledování indikátorů udržitelného rozvoje? ano – ne (označte správnou odpověď) Máte zájem o informace z této oblasti? ano – ne (označte správnou odpověď) Je Vaše obec přihlášena k zavádění Místní Agendy 21? ano – ne (označte správnou odpověď) Subjekty se zaměřením na EVVO v obci ano – ne (označte správnou odpověď) Akce se zaměřením na EVVO v obci ano – ne (označte správnou odpověď) Je Vaše obec zapojena do komunitního plánování? ano – ne (označte správnou odpověď) Pokud ano, uveďte jakým způsobem

3. Kultura, sport Jaká kulturní a sportovní zařízení se nacházejí ve Vaší obci? Jaký je jejich stav?

Připravujete, plánujete, nebo máte již zpracované projekty pro rozvoj kulturních a sportovních zařízení nebo pro rozvoj kulturních a sportovních činností? Pokud ano, uveďte, o jaké projekty se jedná.

Jaké nejvýznamnější kulturní a sportovní akce se u Vás v obci konají?

4. Cestovní ruch Je ve Vaší obci Turistické informační centrum?

ano – ne (označte správnou odpověď)

Je nabídka ubytovacích kapacit pro zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci dostatečná ? ano – ne (označte správnou odpověď) Jaký druh ubytování postrádáte : a) soukromé kapacity…….. b) obecní kapacity……….. c) hotelové kapacity……... Jaké jsou možnosti navýšení jednotlivých druhů ubytovacích kapacit? Vaše návrhy: a) soukromé k. …………………………………………………… b) obecní k………………………………………………………... c) hotelové k……………………………………………………… d) jiné návrhy…………………………………………………….


134

Jaký druh turistických aktivit lze ve Vaší obci provozovat? a) pouze sezónní ( které roční období)……………………………….. b) celoroční…………………………. c) převažuje………………………….

Jaká opatření vyšších stupňů samosprávy byste uvítali pro podporu cestovního ruchu ve Vaší obci?

Připravujete, plánujete, nebo máte již vypracovány projekty, které by zvýšily atraktivitu Vaší obce v oblasti cestovního ruchu? Pokud ano, uveďte, o jaké projekty se jedná.

5. Bytová výstavba, územní plány Má Vaše obec připravené plochy pro bytovou výstavbu? Plánuje Vaše obec pro nejbližší období bytovou výstavbu? V jakém stupni přípravy se tato plánovaná výstavba nachází (projektová dokumentace, finanční zajištění, vhodné nemovitosti, …)

Má Vaše obec zpracovanou urbanistickou studii nebo územní plán?

Zvažujete zpracování urbanistické studie nebo územního plánu? Má Vaše obec zpracovaný jiný rozvojový dokument? (Strategický plán, Program rozvoje vesnice, …)?

Zvažujete zpracování takového dokumentu?


135

6. Zájmové spolky a NNO Uveďte jednotlivé zájmové spolky a neziskové organizace působící ve Vaší obci dle právních forem (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní právnické osoby, příspěvkové organizace, zájmové spolky, ostatní) a oblasti jejich činnosti (kultura, sport , volný čas, vzdělávání a výzkum, zdravotnictví, sociální služby, životní prostředí, atd.) Název spolku nebo NNO

Právní forma

Oblast činnosti

Uveďte objem finančních prostředků v jednotlivých letech, které byly poskytnuty z Vašeho rozpočtu neziskovým organizacím podle jednotlivých činností. Činnost Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum

Zdravotnictví Sociální služby Přírodní a životní prostředí Komunitní rozvoj a bydlení Občansko právní osvěta a politické organizace Dobročinnost Náboženství a církve Odbory a profesní spolky Nespecifikované, ostatní

Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004


136

7. Zemědělství Odhad neobhospodařované zemědělské půdy v obci (v %, příp. v ha)

Odhad podílu ekologického zemědělství (v %, příp. v ha)

Výčet subjektů podnikajících v ekologickém zemědělství

Odhad plochy, na kterých je případně pěstována biomasa (v ha, v druhovém členění = byliny, dřeviny, jiné)

Výčet provozů zužitkovávajících biomasu pro energetické účely

Výčet hlavních pěstovaných plodin


PŘÍLOHA č.4: TABULKY A GRAFY

137

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Hrádecko-Chrastavsko analytická část 1 OBSAH

Recommend Documents