Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 1 OBSAH

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko – analytická část

1

OBSAH OBSAH .........................................................................................................................................................1 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY....................................................................8 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO .........................................................................................................................9 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko..................................................................9 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko ......................................10 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ.......................................................................................12 PILÍŘ A – EKONOMIKA ........................................................................................................................12 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ........................................................................................................12 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví ..........................................12 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců...................................12 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců..............13 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields................................................................................13 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů........................................13 3.1.6 Vývojové trendy ................................................................................................................................13 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly..............................................................................................................14 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA ..........................................................................................................15 3.2.1 Daňové příjmy v Kč..........................................................................................................................15 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč......................................................................................................................16 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč ....................................................................................................................17 3.2.4 Přijaté dotace v Kč............................................................................................................................18 3.2.5 Běžné výdaje v Kč.............................................................................................................................19 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč ....................................................................................................................20 3.2.7 Financování v Kč ..............................................................................................................................21 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč.......................................................................................................................22 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč ...................................................................................................................23 3.2.10 Zhodnocení a závěr.........................................................................................................................24 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY .............................................25 3.3.1 Železniční doprava............................................................................................................................25 3.3.2 Silniční doprava ................................................................................................................................25 3.3.3 Nehodové úseky.................................................................................................................................27 3.3.4 Doprava letecká ................................................................................................................................28 3.3.5 Cyklistická a pěší doprava ...............................................................................................................28 3.3.6 Vertikální doprava............................................................................................................................29 3.3.7 Hraniční přechody ............................................................................................................................29 3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob.................................................................................29 3.3.9 Závěry a doporučení.........................................................................................................................31 3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .........................................................................................33 3.4.1 Vodovod a kanalizace .......................................................................................................................33 3.4.2 Energetika .........................................................................................................................................35 3.4.2.1. Elektrická energie ...................................................................................................................35 3.4.2.2. Plynofikace, vytápění .............................................................................................................35 3.4.3 Obnovitelné zdroje energie ..............................................................................................................37 3.4.4 Komunikační systémy ......................................................................................................................37 3.4.5 Závěry ................................................................................................................................................38 3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH.......................................................................................................................40 3.5.1 Popis současného stavu.....................................................................................................................40


2

3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu HSO Centrální Semilsko ......................................................................................................................................................40 3.5.2.1 Ubytovací zařízení ...................................................................................................................40 3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních bez kategorií ................................................................40 3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu ................................................................41 3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu....................................................................................41 3.5.2.5 Turistická informační centra....................................................................................................41 3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář ...............................................................................................41 3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové „akce“ starostů obcí.............................................................................41 PILÍŘ B - SPOLEČNOST ........................................................................................................................45 3.6 B.1 OBYVATELSTVO .......................................................................................................................45 3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ ...................................................................................................48 3.7.1 Základní charakteristika HSO z pohledu školství a vzdělávání ..................................................48 3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání...............................................................................................48 3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení .................................................49 3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení ..............................................................................................................49 3.7.2.3. Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání ..............................................50 3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ ......................................................................................................................53 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení ..................................................................................53 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení ................................................................................................53 3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení ..................................................................................................53 3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení ......................................................................54 3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Centrální Semilsko ....54 3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení .......................................................................55 3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici..................................................................56 3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST....................................................................................................................59 3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE .......................................................................................60 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu ............................................................60 3.10.2 Kulturní zařízení.............................................................................................................................60 3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce......................................................................................62 3.10.4 Památkové rezervace......................................................................................................................63 3.10.5 Památkové zóny ..............................................................................................................................63 3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA.....................................................................................................64 3.11.1 Sportovní zařízení...........................................................................................................................64 3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce....................................................................................66 3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND ..................................................................................................69 3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST.........................................................................................75 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví ...................................75 3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%).............................................75 3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce ..........................................................................................75 3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo....75 3.13.5 Míra nezaměstnanosti ....................................................................................................................75 3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti ...............................................................................................76 3.13.7 Sezónní nezaměstnanost.................................................................................................................76 3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích ........................................................................................76 PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ............................................................................................................................78 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ......................78 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko ...................78 3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko .......................78


3

3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko..............................78 3.15 C.2 OVZDUŠÍ ....................................................................................................................................80 3.16 C.3 VODA...........................................................................................................................................80 3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE...........................................................................................81 3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA.............................................................................................................82 3.18.1 Zvláštní ochrana přírody ...............................................................................................................82 3.18.2 Obecná ochrana přírody ................................................................................................................86 3.18.2.1 Krajinářské aspekty ...............................................................................................................86 3.18.2.2 Územní systém ekologické stability ......................................................................................87 3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6)..................................88 3.18.2.4 Ochrana dřevin.......................................................................................................................88 3.18.3 Závěry a doporučení.......................................................................................................................89 3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY ...........................................................................................................90 3.19.1 Ložiska nerostných surovin ...........................................................................................................90 3.19.2 Závěr k problematice surovin........................................................................................................91 3.19.3 Produkce komunálního odpadu ....................................................................................................91 3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu....................................................................92 3.19.5 Skládka komunálního odpadu.......................................................................................................95 3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA..............................................................................................................................96 3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................................99 3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství ..........................................................................................99 3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání...................................................100 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) ...............................100 3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky .................................................................................102 3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny .............................104 3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura ......................................................106 3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely .......106 3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství............................................................107 3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství ..................................108 3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost .........................................................111 3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost ...................................................................111 3.21.4.2 Subjekty využívající lesní pozemky (PUPFL) a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti...........................................................................................................................................112 3.21.5 Rybářství, rybníkářství ................................................................................................................113 3.21.6 Závěry a doporučení.....................................................................................................................114 3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...........................116 PILÍŘ D – SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH ...........................................................................................117 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ................................................................117 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ....................................................................117 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ.....118 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21 ..............................................................................................................118 3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY ...........................................................119 3.27.1 Nadřazená ÚPD ............................................................................................................................119 3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí ...............................................119 3.27.3 Rozvojové programy ....................................................................................................................120 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků.................................................................................................120 3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí...........................................122 3.27.4 Závěry a doporučení.....................................................................................................................122 3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ........................................................................124


4

3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad ..................................................................................................124 3.28.2 Příslušný finanční úřad ................................................................................................................124 3.28.3 Příslušná matrika..........................................................................................................................124 3.28.4 Příslušný pracovní úřad ...............................................................................................................125 3.28.5 Příslušný stavební úřad................................................................................................................125 3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR .......................................................................................125 3.28.7 Působnost hasičů...........................................................................................................................125 3.28.8 Působnost záchranné služby ........................................................................................................126 3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE..........................................................................127 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy ..................................................................127 3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti ........................................................128 3.29.3 Finanční příspěvky obcí NNO .....................................................................................................129 4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA ........................................................................................................130 4.1 Silné stránky.......................................................................................................................................130 4.2 Slabé stránky......................................................................................................................................130 4.3 Příležitosti...........................................................................................................................................131 4.4 Hrozby ................................................................................................................................................131 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO ..............................................................................................................................................133 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO ..............................................................................................................................................135 6.1 Dopravní infrastruktura a dostupnost.............................................................................................135 6.2 Technická infrastruktura..................................................................................................................135 6.3 Věková struktura obyvatelstva.........................................................................................................136 6.4 Územně plánovací dokumentace, fungování samosprávy..............................................................136 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO .....................................................................................................................137 7.1 Ložiska nerostných surovin a staré ekologické zátěže ...................................................................137 7.2 Ekonomická základna .......................................................................................................................137 7.3 Ostatní lokální a specifické problémy..............................................................................................138 PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY ..............................................................................139 PŘÍLOHA Č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA ..............................................................146 PŘÍLOHA Č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT...............................................................150 PŘÍLOHA Č.4: TABULKY A GRAFY.................................................................................................155


Přehled použitých zkratek AČR ANNOLK AOPK BD b.j. BTPM CBA CZT ČD ČOV ČR ČSÚ DDM DP DPS EAO EIC ERDF ESF EU EVVO GIS HSO CHLÚ CHOPAV IDS KČT KES KEZ KN KOPK KPSE KSS LK k.ú. KÚLK LČR LFA LK LQ MČ

Armáda České republiky Asociace neziskových organizací Libereckého kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Bytový dům Bytová jednotka Bez tržní produkce mléka Cost – Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) Centrální zásobování teplem České dráhy Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Ekonomicky aktivní obyvatelé Ekologické informační centrum Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Geografický informační systém Hospodářsky slabé oblasti Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný dopravní systém Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Kontrola ekologického zemědělství Katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje Krajská správa silnic Libereckého kraje Katastrální území Krajský úřad Libereckého kraje Lesy České republiky (státní podnik) „Less favoured areas“ = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými podmínkami Liberecký kraj Koeficient lokalizace Místní část

5


MČOV MěÚ m.j. MK MMR MP MPSV MR MSP MŠ MŠMT MZE MŽP NN NNO NPR OA OKEČ ORP OS OSN COPNI OÚ PHM POH POV PP PPP PPŽP PR Prac.příl. PRVKÚK PSP ČR PUPFL RD RP SCZT SFŽP SLDB SOŠ SROP SŠ

Malá čistírna odpadních vod Městský úřad Mimo jiné Místní komunikace Ministerstvo pro místní rozvoj Městská policie Ministerstvo práce a sociálních věcí Mikroregion Malé a střední podnikání Mateřská škola Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Nízké napětí Nevládní nezisková organizace Národní přírodní rezervace Osobní automobily Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Občanské sdružení Classification of the Purposes of Non-Profit Institutions (Odvětvová klasifikace nevýrobních činností) Obecní úřad Pohonné hmoty Plán odpadového hospodářství Program obnovy venkova Přírodní památka Public Private Partnership Program péče o životní prostředí Přírodní rezervace Pracovní příležitost Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN „lesní pozemky“) Rodinný dům Regulační plán Systém centrálního zásobování teplem Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Střední odborná škola Společný regionální operační program Střední škola

6


SZP TIC TJ TKO TTP ÚP ÚPD ÚPN VÚC ÚPN VÚC LK ÚPO ÚPP UR US ÚSES ÚZIS VKP VLS VN VPS VŠ VVN VVP ZCHÚ ZO ZPF ZŠ ZUŠ ŽP

Společná zemědělská politika Turistické informační centrum Tělovýchovná jednota Tuhý komunální odpad Trvalé travní porosty luk a pastvin Úřad práce Územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje Územní plán obce Územně plánovací podklad Udržitelný rozvoj Urbanistická studie Územní systém ekologické stability Ústav zdravotnických informací a statistiky Významný krajinný prvek Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) Vysoké napětí Veřejně prospěšná stavba Vysoká škola Velmi vysoké napětí Vojenský výcvikový prostor Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) Zastupitelstvo obce Zemědělský půdní fond Základní škola Základní umělecká škola Životní prostředí

7


8

1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny v rámci tvorby dlouhodobého dokumentu - Strategie rozvoje Libereckého kraje, která byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK, ze dne 22. ledna 2002. Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti byly vymezeny na základě čtyř ukazatelů, které byly, v souvislosti s tvorbou Programu rozvoje kraje a novým vymezením hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, rozšířeny o další dva ukazatele hodnotící kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o: • míra nezaměstnanosti (v %; k 31.12. 2002 a 30.6. 2003) • intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel; k 1.3. 2001) • daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele; k r. 2000) • hustota zalidnění (počet obyvatel na km2; k 1.3. 2001) • podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách (podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, v %; k 1.3. 2001) • podíl obyvatelstva bez maturity (podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let, v %; k 1.3. 2001) Novější údaje nebyly pro sledované údaje k dispozici. Při hodnocení míry nezaměstnanosti byly použity dva časové horizonty (31.12.2002 a 30.6.2003), z důvodu podchycení sezónních prací a nezaměstnaných absolventů škol. Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje – Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, Centrální Semilsko a Západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/RK a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz byl kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uvedena v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, …).


9

2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko Hospodářsky slabá oblast Centrální Semilsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Centrální Semilsko je tvořena 16 obcemi: Bělá, Benešov u Semil, Bradlecká Lhota, Bystrá nad Jizerou, Jablonec nad Jizerou, Košťálov, Kruh, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Poniklá, Příkrý, Roprachtice, Roztoky u Semil, Slaná, Svojek a Syřenov. Celá oblast leží v okrese Semily. Obce HSO Centrální Semilsko leží ve dvou správních obvodech obce s rozšířenou působností (tzv. obce III.stupně), a to obcí Semily a Jilemnice. Do oblasti dále zasahují celkem 4 obvody pověřených obecních úřadů – Semily, Lomnice nad Popelkou, Jilemnice a Rokytnice nad Jizerou (ta pouze pro město Jablonec nad Jizerou). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Centrální Semilsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1. Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Centrální Semilsko Obec HSO Centrální Semilsko Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov

Okres Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily Semily

Správní obvod obce s rozšířenou působností Semily Semily Semily Semily Jilemnice Semily Jilemnice Jilemnice Semily Jilemnice Semily Semily Semily Semily Jilemnice Semily

Pověřený obecní úřad Lomnice nad Popelkou Semily Lomnice nad Popelkou Semily Rokytnice nad Jizerou Lomnice nad Popelkou Jilemnice Jilemnice Lomnice nad Popelkou Jilemnice Semily Semily Semily Semily Jilemnice Lomnice nad Popelkou


10

2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Centrální Semilsko Ukazatel Rozloha (km2) Počet obyvatel (k 31.12.2004) Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km2) Věková struktura obyvatel (v %, k 31.12.2004) Obyvatelstvo ve věku 0-14 Obyvatelstvo ve věku 15-59 Obyvatelstvo ve věku 60+ Index stáří k 31.12.2004 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (k 1.3.2001, v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel (k 1.3.2001, v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno jako podíl celkového počtu registrovaných nezaměstnaných ku ekonomicky aktivním obyvatelům) Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze (v %) Délka silnic I.třídy v km na 1 km2 (2003) Délka silnic II.třídy v km na 1 km2(2003) Délka silnic III.třídy v km na 1 km2(2003) Domy úhrnem (k 1.3.2001) Byty úhrnem (k 1.3.2001)

HSO Centrální Semilsko 152,3 9 583 63

Liberecký kraj 3 162,9 427 563 135

16,4 63,9 19,7 1,20 3,7

15,7 67,2 17,1 1,09 7,04

48,6

48,8

8,6

8,5

61,1 0,076 0,186 0,434 3 969 5 365

44,5 0,116 0,154 0,513 84 883 189 241

Území hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko má celkovou rozlohu 152,3 km2, což představuje necelých 5 % rozlohy Libereckého kraje. K 31.12.2004 žilo na území obcí HSO Centrální Semilsko 9 583 obyvatel, což představuje 2,2 % obyvatel celého Libereckého kraje. Hustota zalidnění je tedy v HSO Centrální Semilsko v porovnání s Libereckým krajem méně než poloviční. Důvodem je výrazně venkovský charakter oblasti, neboť v žádné obci nežije trvale více než 2 000 obyvatel a pouze 3 obce mají větší populační velikost než 1 000 obyvatel. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Centrální Semilsko horší věkovou strukturu obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je sice vyšší než v Libereckém kraji, ale podíl obyvatel v poproduktivním věku je výrazně vyšší, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří 1,20. Mezi jednotlivými obcemi existují ve věkové struktuře výrazné rozdíly, ale pouze ve dvou obcích je hodnota indexu stáří nižší než 1 (blíže viz kapitola 3.6 B.1). Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Centrální Semilsko asi o polovinu nižší než v Libereckém kraji. Nepříznivá vzdělanostní struktura je způsobena zejména venkovským charakterem oblasti a periferní polohou. Pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele je zde minimum pracovních příležitostí, kde by mohli uplatnit svou kvalifikaci. Tato situace podporuje trend odchodu mladých vysokoškoláků do míst s lepším pracovním uplatněním. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Centrální Semilsko téměř totožný s hodnotou za Liberecký kraj. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích HSO Centrální Semilsko 8,6 % a tedy rovněž odpovídající průměru za celý Liberecký kraj. Pouze v Bystré nad


11

Jizerou a Slané byla nezaměstnanost vyšší než 10 % (dosáhla v obou obcích hodnoty 12,2 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán v Syřenově- 5,3 %. Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze obcí HSO Centrální Semilsko je výrazně vyšší než v Libereckém kraji. Oblast má tak výrazně zemědělský charakter, trvalé travní porosty však zabírají polovinu této plochy. Mezi jednotlivými obcemi existují značné rozdíly. V Bradlecké Lhotě je podíl zemědělské půdy 35 %, naopak v Kruhu plných 80 %. Hustota silnic I. třídy výrazně zaostává za průměrem Libereckého kraje. Oblastí totiž prochází pouze jediná silnice této kategorie- I/14 Liberec - Jablonec nad Nisou - Tanvald - Vrchlabí - Trutnov – Náchod. Hustota silnic II.třídy je o pětinu vyšší než v Libereckém kraji (prochází zde 7 silnic II.třídy) a hustota silnic III.třídy naopak asi o pětinu nižší. V HSO Centrální Semilsko je postaveno 4,7 % ze všech domů v Libereckém kraji. Více než dvojnásobný podíl ve srovnání s počtem obyvatel je způsoben velkým množstvím trvale neobydlených domů, které jsou využívány k rekreačním účelům. Podíl bytů v HSO Centrální Semilsko na úhrnu celého kraje je 2,8 %, tedy opět více než je podíl obyvatel, což je zřejmě způsobeno menší průměrnou velikostí domácnosti.


12

3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A – EKONOMIKA 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví pomocí výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1, pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence potenciálního klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 – 1,15. [Blíže popsáno: Webové stránky Agentury CzechInvestu (Průvodce klastrů – online) – www.czechinvest.org]. Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: • Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu. Na základě toho bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji, a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím. • Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: - existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětvími dle OKEČ, - vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a obchodu a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců - jejich hlavní podnikatelská činnost nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovaly obce Poniklá, Jablonec nad Jizerou, Slaná, Košťálov a Bělá, u kterých byla provedena analýza lokalizačních koeficientů, podle počtu zaměstnanců v odvětví a přidané hodnoty vytvářené daným odvětvím, viz příloha č. 6 tabulka č. Ta-A.1.1. • U všech obcí Centrálního Semilska byla dále provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Lze konstatovat, že odvětví, která je možné zahrnout pod služby, tedy obchod, pohostinství a služby samotné se na ekonomických činnostech definované oblasti Centrálního Semilska podílí cca 39 %. Na základě Paretovy analýzy (oddělující podstatné od méně podstatného) bylo pak zjištěno, že nejčastější odvětví v těchto obcích jsou odvětví G obchod, F - stavebnictví, K – služby, A - zemědělství, N – ostatní služby obyvatelstvu, H – pohostinství. Ve zkoumané oblasti Centrálního Semilska se jedná o 76% podíl uvedených odvětví. Konkrétní údaje o podílu těchto šesti odvětví s výrazným podílem obchodu, stavebnictví a zemědělství v rozsahu převážně drobného podnikání, na uplatnění podnikatelů v jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č. 6 tabulka č. Ta-A.1.2. Lze konstatovat, že z oblasti, zaměřené v 19. až 20. století na plátenictví, tkalcovství a později textilní průmysl, toto odvětví téměř vymizelo.

3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.3 v příloze č.6. Semilsko vykazuje největší počet drobných podniků. Celkový počet podniků je 1 957, nejvíce se jich nachází v Jablonci nad Jizerou- 473.


13

3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.4 v příloze č.6. Lze konstatovat, že v regionu Centrálního Semilska výrazně převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání (více jak 98 %), malé podniky se vyskytují z cca 1 %, střední podniky pouze z 0,26 % a velké podniky se nevyskytují vůbec! Členění podniků bylo provedeno podle kritérií daných Zákonem o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v platném znění, viz příloha č. 6 obr. A.1.1.

3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Centrálního Semilska se nachází z hlediska četnosti výskytu asi 6,5 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji, tedy vzhledem k rozloze i počtu obyvatel HSO poměrně vysoký podíl. V HSO Centrální Semilsko lze předpokládat, že by v rámci revitalizace brownfields bylo vhodné podpořit obzvláště aktivity zaměřené na venkovskou turistiku. Revitalizaci lze podpořit využitím např. státní podpory v oblasti odstranění ekologických zátěží bývalých JZD a textilních továren. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v příloze č.6 tabulka č. Ta-A.1.5.

3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v HSO Centrální Semilsko se z celkového počtu 1957 firem evidovaných v Databázi Albertina nachází pouze 3 firmy se zahraniční účastí, na jednu z nich je však uvalena exekuce. O podnikání v oblasti není vzhledem k obtížné dopravní dostupnosti ze strany zahraničních investorů zájem.

3.1.6 Vývojové trendy Zásadním posunem v rozvoji celého regionu by mohla být orientace HSO Centrální Semilsko na tzv. zelený cestovní ruch. Analyzovaná oblast má pro tento typ podnikání dobré podmínky, které jsou dány geografickou polohou oblasti. Na severovýchodě je HSO Centrální Semilsko ohraničena Krkonošemi, jihovýchodní část zasahuje do Podkrkonošské pahorkatiny, jižní strana leží v Krkonošském podhůří a jihozápadní strana oblasti je tvořena Ještědsko-Kozákovským hřbetem s blízkostí Českého ráje. Uvedená poloha může být na první pohled spíše nevýhodná z pohledu velké konkurence v oblasti cestovního ruchu v atraktivnějších oblastech. Na straně druhé zde výstavba není omezena pásmy chráněných krajinných oblastí a přesto má lokalita charakter kopcovité a neporušené přírody, vhodné pro školy v přírodě, tábory, ale i školící zařízení firem, restaurace s doplňkovými službami, za kterými si klienti rádi dojedou (jako např. golfové hřiště u Semil, různé jízdárny a jiné volnočasové atraktivní aktivity, za úvahu by stála cyklostezka kolem řek Jizery, Olešky apod.). HSO Centrální Semilsko disponuje rovněž koupališti např. v Košťálově či Mříčné. Obce této oblasti jsou historicky památné, jejich původ se datuje již od 12. století. V sousedství Roztok u Semil (cca 4 km) se nachází známé krápníkové Bozkovské jeskyně. Celá oblast HSO Centrálního Semilska je velice bohatá z pohledu geologického a mineralogického, např. v obci Bradlecká Lhota u zříceniny hradu Bradlec byl zaznamenán výskyt chalcedonu a geod křemene, v Bystré nad Jizerou chalcedonu, jaspisu a odrůd křemene, v Kruhu achátu, chalcedonu, odrůd krystalového křemene (lom ve východní části obce) a vzácného hvězdového křemene (vrch Strážník v blízkosti), ve Svojku hnědého jaspisu, chalcedonu a achátu (na jihovýchodě obce). Zelený cestovní ruch je forma cestovního ruchu, která spojuje šetrnost vůči cílovým místům cestovního ruchu, ohleduplnost vůči přírodě a celému životnímu prostředí, vůči kulturnímu a historickému bohatství i ohleduplnost ve vztazích mezi lidmi. V konkrétní podobě vystupuje zelený cestovní ruch jako ekoturistika a venkovský cestovní ruch. Ekoturistika je forma cestovního ruchu zaměřena na poznávání přírody a je orientovaná na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí bez narušení samotným cestovním ruchem. Venkovský cestovní ruch je


14

forma cestovního ruchu, která se rozvíjí mimo rekreační a turistické oblasti, mimo městská centra a je úzce vázána na venkovská sídla zaměřená na zemědělství. Nejčastější podoby venkovského cestovního ruchu jsou následující: vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika či chataření. V rámci stimulace rozvoje regionu by měla být jednou z dalších priorit podpora seskupení odvětví, tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu, s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2006) dochází k podpoře vzniku klastrů pro urychlení regionálního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru a státu. V příloze č.6 tabulka č. Ta-A.1.6 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z obcí HSO Centrální Semilsko do klastrových iniciativ. V HSO Centrální Semilsko by se některé firmy mohly zapojit do aktivit klastrové iniciativy textilního odvětví, další možností jsou potenciálně odvětví strojírenského průmyslu a klastru plastikářství. Další firmy by se mohly zapojit do klastru v rámci infrastruktury (měkké a tvrdé), či v oblasti poskytování služeb. Atraktivitě oblasti pro investory by mohlo pomoci i zvýšení vzdělanostního potenciálu a využití systému centrálních i místních investičních pobídek. Pasivita v oblasti přijímání opatření ke zlepšení situace místní ekonomiky by mohla vést k zániku stávajících a neexistenci nových ekonomických subjektů s příslušným dopadem na místní zaměstnanost a tedy i ekonomickou situaci zdejšího venkovského prostoru.

3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Centrální Semilsko a dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, která byla aktualizována v roce 2004 Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields – neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Provedená analýza HSO Centrální Semilsko dle výše uvedených indikátorů ukázala, že daná oblast vykazuje vysoký výskyt živnostníků – fyzických osob (OSVČ). Převážně se jedná o osoby, které své zaměstnání ztratily z důvodu likvidace větších firem. Bylo zjištěno, že v některých obcích je jako OSVČ zaregistrováno více jak 90 % ekonomicky aktivní populace. Právě na příkladu Semilska je zřejmý silný trend snižování podílu výroby v zemědělském a textilním sektoru (včetně zániku jednotlivých subjektů). V celkovém počtu podnikatelských subjektů z hlediska počtu zaměstnanců lze tedy konstatovat, že se již typickým znakem hospodářsky slabých oblastí stává vysoký podíl drobných podnikatelů (do 10 zaměstnanců), v HSO Centrální Semilsko je to konkrétně 98,11 % z celkového počtu podniků.


15

3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: • dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost obcí; • předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; • administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; • závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit. Při výpočtu jednotlivých indikátorů se vycházelo z podkladů předaných Krajským úřadem Libereckého kraje (Odbor hospodářského a regionálního rozvoje, zpracované poradenskou firmou Res Perita Consulting). Poskytnutá data za roky 2000 – 2004 vyjadřovala skutečnost. Data za roky 2005 – 2008 vyjadřovala plánované hodnoty a z tohoto důvodu tato data nebyla při zpracování použita. Údaje za Liberecký kraj nebyly bohužel k dispozici. Jedno kritérium pro vymezení hospodářky slabé oblasti je daňová výtěžnost na jednoho obyvatele. Z tohoto důvodu byla mezi sledované indikátory zařazena i oblast veřejných financí.

3.2.1 Daňové příjmy v Kč Při výpočtu tohoto indikátoru se vycházelo z podkladů předaných krajským úřadem. K dispozici byla data po jednotlivých obcích zahrnutých do HSO Centrální Semilsko za období 2001 až 2004. Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: • daně z příjmů, • daně ze zboží a služeb, • místní a správní poplatky, • majetkové daně. Tabulka č. Ta-A.2.1: Daňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek

2001 1 270 3 861 1 063 537 9 770 9 613 2 608 2 205 3 085 5 633 1 077 1 329 546 3 076 807

2002 1 304 4 592 938 614 10 810 17 112 2 723 2 545 3 719 6 786 1 214 1 455 629 3 172 875

2003 1 468 4 808 1 065 647 11 239 21 294 2 956 2 709 4 143 7 455 1 270 1 540 661 3 542 929

2004 1 611 5 166 1 114 729 12 296 22 120 3 134 3 027 4 572 8 190 1 404 1 563 696 3 981 1 065


Syřenov HSO Centrální Semilsko

967 47 447

1 144 59 632

1 228 66 954

16

1 205 71 873

Zdroj: Krajský úřad Liberec – Res Perita Consulting Propočty: vlastní

Z tabulky č. Ta–A.2.1 vyplývá, že v hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko dochází v jednotlivých letech k postupnému růstu daňových příjmů. V roce 2004 byly daňové příjmy o polovinu vyšší než v roce 2001. V absolutních částkách nejvyšších daňových příjmů dosahují logicky dvě nejlidnatější obce- Jablonec nad Jizerou a Košťálov. Průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele za rok 2004 (uvedená v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.2.16) činila v HSO Centrální Semilsko 7 518 Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykázal ve stejném roce Košťálov (13 317 Kč), u ostatních obcí jsou daňové příjmy na obyvatele velmi podobné. Potvrzuje se tak princip solidarity zákona o rozpočtovém určení daní. Z poskytnutých dat lze dále vyvodit, že největší podíl na daňových příjmech je tvořen daní z příjmů a daní ze zboží a služeb. Obě daně ve sledovaných letech v jednotlivých obcích v HSO Centrální Semilsko vykazují každoročně mírný nárůst. Celkový přehled daňových příjmů za HSO Centrální Semilsko je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5.

3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů obecních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny těmito položkami: • příjmy z obecního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), • příjmy z vlastní činnosti, • uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), • správní obecní poplatky za úkony, • přijaté úroky, • transfery od jiných subjektů (např. dary). Tabulka č. Ta-A.2.2: Nedaňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec 2001 2002 2003 2004 418 546 389 317 Bělá 1 335 2 581 1 562 1 368 Benešov u Semil 160 175 104 58 Bradlecká Lhota 231 123 74 86 Bystrá nad Jizerou 6 653 6 726 6 134 5 694 Jablonec nad Jizerou 3028 3 368 4 110 3 875 Košťálov 594 650 410 848 Kruh 579 1 235 1 306 1 246 Mříčná 1 471 1 295 1 188 1 773 Nová Ves nad Popelkou 4 052 3 393 3 274 2 353 Poniklá 281 320 168 312 Příkrý 158 181 168 211 Roprachtice 74 103 94 110 Roztoky u Semil 719 704 740 580 Slaná 223 305 204 317 Svojek 172 288 214 245 Syřenov HSO Centrální Semilsko 20 148 21 993 20 139 19 393 Zdroj: Krajský úřad Liberec – Res Perita Consulting Propočty: vlastní


17

Z výše uvedené tabulky č. Ta-A.2.2 je zřejmé, že v letech 2001-5 byly tyto příjmy za celou HSO stabilní a v jednotlivých letech došlo pouze k nepatrným výkyvům. K výraznějšímu nárůstu ve velikosti nedaňových příjmů došlo v obcích Košťálov a Mříčná, k výraznému poklesu v Poniklé. Ostatní obce vykazují za sledované období minimální změny ve velikosti nedaňových příjmů. Lze konstatovat, že nedaňové příjmy jsou u všech obcí především tvořeny příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmu. Celkový přehled nedaňových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5. V roce 2004 činily nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Centrální Semilsko 2 029 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.16). Nejvyšší nedaňové příjmy (více než 2 000 Kč na obyvatele) vykazují Jablonec nad Jizerou, Nová Ves nad Popelkou, Mříčná a Košťálov. Nejnižší nedaňové příjmy měla Bradlecká Lhota, a to pouhou desetinu hodnoty Jablonce nad Jizerou.

3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů obecních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: • z vlastních příjmů: a) z prodeje majetku b) z prodeje podílů • emisí cenných papírů (dluhopisů). Tabulka č. Ta-A.2.3: Kapitálové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem

2001 47 223 93 0 592 298 174 145 22 225 0 6 0 91 14 5 1 935

2002 82 1 027 24 10 1 270 194 147 25 86 155 36 61 0 115 0 0 3 232

2003 3 885 14 0 612 60 29 0 76 174 16 11 0 232 0 0 2 112

2004 0 702 17 0 60 73 0 0 99 5 657 0 4 0 861 49 9 7 531


Přehled kapitálových příjmů je uveden výše v tabulce č. Ta-A.2.3. Velmi rozdílné hodnoty mezi jednotlivými obcemi i v jednotlivých letech u obcí lze vysvětlit samotným charakterem těchto příjmů, které z největší části představuje prodej obecního majetku. Pouze je zřejmé, že nejmenší obce mají tyto příjmy zcela minimální, neboť nedisponují téměř žádným obecním majetkem, který by bylo možno prodat. Nejvyšší kapitálové příjmy v letech 2001 až 2004 vykázaly obce Benešov u Semil, Jablonec nad Jizerou, Poniklá a Slaná. Průměrný kapitálový příjem na jednoho obyvatele za HSO Centrální Semilsko v roce 2004 činil 788 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.16), jeho vypovídací schopnost je však z důvodu výše řečeného sporná. Nejvyšších kapitálových příjmů na jednoho obyvatele dosáhly ke stejnému datu Poniklá a Slaná.


18

Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů a podrobnějších informací o jednotlivých obcích.

3.2.4 Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají jsou peněžní transfery – dotace. Tyto dotace jsou: • kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí a na stavby veřejné spotřeby (školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.); • specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek; • dotace ze státních fondů – jedná se o přísně účelové dotace; • další druhy dotací. Tabulka č. Ta-A.2.4: Přijaté dotace v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem

2001 665 1 538 228 123 33 115 1 437 178 52 975 13 070 124 12 153 35 727 479 224 88 100

2002 273 7 454 198 31 37 106 8 368 216 188 876 4 155 131 40 134 7 670 611 241 67 692

2003 145 7 353 482 109 53 797 22 644 1 751 1 674 2 242 6 769 162 13 8 2 307 1 665 239 101 360

2004 138 9 845 1 396 136 61 938 13 748 1 543 1 711 1 934 6 761 133 97 23 11 082 2 179 252 112 916


Přehled o výši dotací uvádí tabulka č. Ta-A.2.4. Jde o příjmy většinou účelově vázané na jednotlivé akce, čímž lze vysvětlit jejich značné výkyvy v čase i mezi jednotlivými obcemi. Nejvyšší dotace získaly v uplynulých letech Jablonec nad Jizerou, Košťálov, Poniklá a Slaná. Pouze neinvestiční dotace vykazují obce Bělá, Bystrá nad Jizerou, Kruh, Příkrý, a Roprachtice. V celé HSO Centrální Semilsko činily dotace na jednoho obyvatele téměř 12 000 Kč, z jednotlivých obcí nejvíce v Jablonci nad Jizerou, Slané, Svojku a Benešově u Semil. Podrobnější údaje jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.16.


19

Tabulka č. Ta-A.2.5: Přehled celkových příjmů za HSO Centrální Semilsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

2001 47 447 20 148 88 100 155 695 1 935 157 630

2002 59 632 21 993 67 692 149 317 3 232 152 549

2003 66 954 20 139 101 360 188 453 2 112 190 565

2004 71 873 19 393 112 916 204 182 7 531 211 713

Zdroj: Krajský úřad Liberec – Res Perita Consulting

Tabulka č. Ta-A.2.6: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2005 za HSO Centrální Semilsko Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

2001 30,10 12,80 55,90 98,80 1,20 100

2002 39,10 14,40 44,40 97,90 2,10 100

2003 35,10 10,60 53,20 98,90 1,10 100

2004 34,00 9,20 53,40 96,60 3,40 100


Z výše uvedených tabulek č. Ta- A.2.5 a Ta- A.2.6 je patrné, že běžné i celkové příjmy obecních rozpočtů v letech 2001 až 2004 prošly kolísavým vývojem. Tento trend byl klíčovým způsobem ovlivněn výší poskytnutých dotací, které tvoří nejvýznamnější příjmovou položku a převyšují tak i daňové příjmy. Pravdou však je, že celkový objem dotací je výrazně ovlivněn velkými dotacemi akcí v Jablonci nad Jizerou, Košťálově, Poniklé a Benešově u Semil. V malých obcích, které neprovedly větší investiční akce je příjem z dotací minimální. Kapitálové příjmy tvoří doplňkovou část rozpočtu.

3.2.5 Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů obecních rozpočtů. Přehled velikosti běžných výdajů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.7. Tabulka č. Ta-A.2.7: Běžné výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou

2001 2 931 6 094 1 082 910 46 881 9 790 3 494 2 453 3 780

2002 1 986 6 871 1 005 680 53 562 16 219 3 423 3 047 4 681

2003 1 703 9 180 1 110 820 64 689 30 187 5 174 5 191 6 087

2004 1 855 9 053 1 061 1 058 75 879 24 444 4 995 5 260 6 517


Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem

8 135 1 352 1 741 337 38 588 817 928 129 313

8 961 1 488 1 735 682 9 083 1 568 1 045 116 035

16 017 1 436 1 856 811 6 009 2 504 1 257 154 031

20

16 902 1 661 1 358 708 6 310 2 286 1 279 160 626


Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 zaznamenaly růst s výjimkou roku 2002, kdy byl celkový pokles ovlivněn vývojem v obci Slaná, kde běžné výdaje poklesly o tři čtvrtiny. Z poskytnutých dat lze konstatovat, že největší podíl na běžných výdajích mají výdaje na materiál, energii a služby a výdaje na platy a pojistné. Nejvyšší běžné výdaje vykazují logicky populačně největší obce Jablonec nad Jizerou, Košťálov a Poniklá, nejnižší pak analogicky nejméně lidnaté obce Roztoky u Semil, Bystrá nad Jizerou a Bradlecká Lhota. Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko za rok 2004 činily 16 802 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.18). Největší výdaje na jednoho obyvatele vykázaly opět Jablonec nad Jizerou (více než dvojnásobek průměru za celou HSO), Košťálov a Poniklá.

3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2004 jsou zpracovány v tabulce č. Ta-A.2.8. Tabulka č. Ta-A.2.8: Kapitálové výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek

2001 0 727 130 0 2 887 1 658 347 682 4 469 13 562 94 0 437 235 564

2002 106 9 550 51 0 1 777 4 295 174 36 2 566 7 588 188 14 0 5 413 123

2003 0 6 785 678 10 15 011 17 187 147 1 207 1 172 1 232 223 32 0 805 51

2004 0 8 079 2 826 0 17 777 16 027 27 254 1 180 535 106 0 0 9 269 1 236


Syřenov Celkem

323 26 115

513 32 394

742 45 282

21

976 58 292


Z poskytnutých dat lze určit, že kapitálové výdaje byly nejvíce používány na nákup majetku a podílů. Ostatní položky představují doplňkovou složku kapitálových výdajů. Objem kapitálových výdajů v celé HSO prošel mezi lety 2001-4 dynamickým nárůstem. Mezi jednotlivými obcemi však existují velmi výrazné rozdíly v objemu těchto výdajů i vývoje jejich objemu v čase, což je způsobeno jejich vázáním na konkrétní investiční akce. Nejvyšší kapitálové výdaje v roce 2004 vykázaly největší obce Jablonec nad Jizerou a Košťálov. Průměrný kapitálový výdaj v roce 2004 na jednoho obyvatele v oblasti Centrální Semilsko činil 6 097 Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.18). Nejvyšší kapitálové výdaje na jednoho obyvatele za rok 2004 vykázaly obce Bradlecká Lhota, Slaná a Košťálov. Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů a podrobnější informace o jednotlivých obcích. Tabulka č. Ta-A.2.9: Přehled celkových výdajů za HSO Centrální Semilsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2001 129 313 26 115 155 428

2002 116 036 32 394 148 430

2003 154 031 45 282 199 313

2004 160 626 58 292 218 918


Tabulka č. Ta-A.2.10: Relativní (%) vyjádření jednotlivých druhů výdajů v letech 2001 až 2005 za HSO Centrální Semilsko Druh výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2001 83,20 16,80 100

2002 78,20 21,80 100

2003 77,30 22,70 100

2004 73,40 26,60 100


Z tabulky č. Ta-A.2.9 vyplývá, že celkové výdaje v HSO Centrální Semilsko v letech 2001 až 2004 zaznamenaly, s výjimkou roku 2002, všeobecně růstový trend. Klíčový vliv měl vývoj běžných výdajů, které tvoří zhruba tři čtvrtiny rozpočtu. Kapitálové výdaje tvoří doplňkovou složku výdajů, která je uvolňována na jednotlivé akce dle možností obecních rozpočtů.

3.2.7 Financování v Kč Tato položka představuje rozdíl mezi příjmy (daňovými, nedaňovými, kapitálovými a dotacemi) a výdaji (běžnými a kapitálovými). Hodnota této položky se vykazuje obráceným znaménkem, než jak je rozdíl skutečně vypočten. Pokud jsou tedy příjmy vyšší než výdaje- obec vykazuje přebytkový rozpočetje rozdíl uveden se záporným znaménkem. Přehled financování v letech 2001 až 2004 a po jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. Ta-A.2.11.


22

Tabulka č. Ta-A.2.11: Financování v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem

2001 530 - 138 - 332 19 - 362 - 2 928 287 153 2 696 - 1 283 - 38 236 1 - 789 - 143 - 117 - 2 208

2002 - 113 767 - 279 - 99 - 572 - 8 528 - 139 - 910 1 270 2 059 - 25 12 - 184 2 835 - 100 - 116 - 4 122

2003 - 302 1 358 122 1 7 917 - 734 174 709 - 390 - 424 43 155 48 -7 - 243 318 8 745

2004 - 211 52 1 303 106 13 669 655 - 504 - 471 - 680 - 5 524 - 82 - 517 - 121 - 925 - 88 544 7 206


Z tabulky je zřejmé, že většina obcí v HSO Centrální Semilsko vykázala v letech 2001, 2002 a 2004 přebytkový rozpočet, v roce 2003 to bylo pouze 6 obcí. Celkové financování HSO za rok 2004 je vysoce ovlivněno velkým schodkem rozpočtu v Jablonci nad Jizerou.

3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč • • • • •

Hodnota tohoto ukazatele je tvořena: stálými aktivy, peněžními fondy, cizími zdroji, bankovními úvěry a půjčkami, krátkodobými závazky celkem.

Úhrny aktiv/pasiv v letech 2001 až 2004 po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. TaA.2.12. Tabulka č. Ta-A.2.12: Úhrn aktiv /pasiv v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná

2001 13 547 45 835 5 532 9 458 179 825 96 402 39 458 18 019

2002 13 742 55 346 5 761 9 513 182 803 109 525 39 628 18 966

2003 13 929 60 402 6 226 9 914 174 783 126 492 38 687 19 320

2004 15 024 68 373 8 056 9 845 195 168 140 633 38 961 20 377


Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem

37 855 106 031 9 461 9 007 5 427 32 412 9 955 9 642 627 866

39 079 114 160 9 739 10 751 5 520 36 051 10 119 10 268 670 971

37 892 111 981 9 986 10 568 5 715 36 354 11 924 10 873 685 046

23

40 424 110 489 10 172 11 056 5 992 45 307 12 821 11 361 744 059


Je zřejmé, že všechny obce zaznamenávají postupný nárůst objemu aktiv a pasiv. Rovněž je patrná poměrně těsná závislost objemu aktiv a pasiv na populační velikosti obce. Největší položku tvoří u všech obcí stálá aktiva, která jsou především tvořena nemovitostmi a pozemky. Vyšší množství cizích zdrojů vykazují Benešov u Semil, Jablonec nad Jizerou, Košťálov, Kruh a Poniklá. Bystrá nad Jizerou, Mříčná a Syřenov nedisponují žádnými cizími zdroji.

3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč Obligatorní výdaje představují povinné výdaje, které obce hradí, např. příplatky na dopravu, školství apod. Přehled obligatorních výdajů po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2004 je uveden v tabulce č. Ta-A.2.13. Tabulka č. Ta-A.2.13: Obligatorní výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem

2001 2 152 5 526 688 712 14 253 8 866 3 241 2 617 8 023 17 937 1 389 1 496 298 2 802 551 903 71 454

2002 1 649 14 614 826 594 14 384 9 108 3 359 2 765 6 965 14 184 1 507 1 643 591 8 670 1 068 1 097 83 024

2003 1 338 13 171 1 487 742 35 228 15 415 4 459 5 739 6 500 15 104 1 478 1 845 621 5 845 1 842 1 673 112 487

2004 1 704 8 711 1 110 845 42 478 16 699 4 709 5 236 7 069 14 501 1 600 1 345 459 14 686 3 033 1 360 125 545


Celkově zaznamenaly obligatorní výdaje poměrně dynamický růst. U některých obcí jsou pak zřetelné prudké meziroční změny objemu obligatorních výdajů. Opět je zřejmá logická závislost mezi objemem obligatorních výdajů a populační velikostí obcí.


24

3.2.10 Zhodnocení a závěr U jednotlivých příjmových a výdajových položek je zřejmá elementární a logická závislost na populační velikosti obce. Z tohoto důvodu byly provedeny propočty daňových příjmů, nedaňových příjmů, kapitálových příjmů, dotací, běžných výdajů a kapitálových výdajů na jednoho obyvatele. Větší meziroční rozdíly lze nalézt u přijatých dotací a kapitálových výdajů, které jsou spojeny s jednotlivými investičními akcemi, podobně jako u kapitálových příjmů, tvořených z prodeje obecního majetku. Velikost daňových příjmů je závislá na počtu obyvatel a na rozpočtovém určení výnosů daní. Ekonomický rozvoj každé obce je dále závislý na vzdělanostní struktuře obyvatelstva, jejich ochotě dojíždět za prací, míře nezaměstnanosti a na počtu podnikatelských subjektů, které mají domicil na území dané obce či HSO. Pro dokreslení zhodnocení úrovně hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko je použito srovnání vybraných ukazatelů na jednoho obyvatele s průměrem za Českou republiku (údaje za Liberecký kraj nejsou k dispozici). Tabulka č. Ta-A.2.14: Porovnání vybraných ukazatelů za HSO Centrální Semilsko s průměrnými hodnotami za Českou republiku za rok 2004 v Kč Indikátor Daňové příjmy na jednoho obyvatele Běžné výdaje na jednoho obyvatele

Centrální Semilsko 7 518 16 802

Česká republika 41 085 77 220


Pro zařazení mezi hospodářsky slabou oblast byla jako jedno z kritérií stanovena daňová výtěžnost nižší než 4 000,- Kč na jednoho obyvatele. Z výpočtů uvedených v příloze č. 6 tabulka č. Ta-A.2.16 je zřejmé, že jednotlivé obce v HSO Centrální Semilsko se nacházejí nad touto hranicí. Pokud ale tento údaj srovnáme s údajem za Českou republiku uvedeným v tabulce č. Ta-A.2.14, je patrné, že průměrný daňový příjem ve zkoumané oblasti je asi pětkrát nižší. Průměr ČR ovšem výrazně zkreslují údaje za hlavní město Prahu a další „bohaté“ oblasti (velké městské aglomerace), takže by srovnávací analýza měla vycházet z velikostní struktury obcí dané oblasti. U objemu daňových příjmů je zřejmý vliv zákona o rozpočtovém určení daní (určuje způsob jejich přerozdělení územním samosprávným celkům a některým státním fondům).Tento zákon sice upřednostňuje princip solidarity, jak již bylo řečeno, ale v důsledku jen pro některé velikostní kategorie obcí. Výrazně znevýhodněny jsou obce do 100 obyvatel, naopak obce nad 100 000 obyvatel a v mnohem vyostřenější podobě hlavní město Praha mají výnos z daní znatelně vyšší než ostatní obce. Fakt, že Praze je určeno 31 % z přerozdělovaných daní musí toto srovnání výrazně ovlivnit. K rozpočtovému určení daní blíže viz zákon č.243/2000 Sb., v platném znění. Finanční situace nejmenších obcí se i ve světle zde publikovaných údajů jeví jako složitá. Vzhledem k malým obecním rozpočtům není možno realizovat větší investiční akce, na které jsou rovněž vázány různé dotační tituly. V případě realizace těchto akcí může následné splácení půjček výrazně zatížit obecní rozpočty. V HSO Centrální Semilsko na příjmové straně rozpočtů nejvíce rostly daňové příjmy (asi o polovinu za 3 roky) a dále dotace (většinou systémové a účelové). Nejdynamičtější nárůst sice zaznamenaly kapitálové příjmy, ale bylo to způsobeno jen obcí Poniklá. Na výdajové straně rozpočtů nejvíce rostly kapitálové a mandatorní (obligatorní) výdaje (provozní výdaje v odvětví školství, veřejné správy, sociální transfery apod.). Kapitálové příjmy obcí (s výjimkou obce Poniklá) již nemají takovou dynamiku jako v uplynulých letech a výrazným způsobem tak ovlivňují možnost realizace nosných rozvojových projektů a investic v obcích. Řešení spočívá v úpravě rozpočtového určení daní s nastavením vyšší motivace pro podporu podnikatelského prostředí s cílem zvýšení daňových příjmů na straně jedné, na druhé straně v podpoře dobrovolného slučování obcí (popř. vytváření svazků obcí), které umožní realizaci větších rozvojových projektů při snížení závislosti na dotacích a bankovních úvěrech.


25

3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY Doprava je v moderní ekonomice jedním z klíčových faktorů, spoluvytváří podmínky pro podnikání, ovlivňuje celý rozvoj společnosti. Ráz a vzhled krajiny v HSO Centrální Semilsko je velmi rozmanitý a byl do značné míry poznamenán historickým zemědělským a hospodářsky lesnickým využíváním, což ovlivnilo i vedení železničních tratí a komunikací v území. Území HSO je venkovského charakteru bez větších měst a neprochází tudy žádná významná dopravní tepna. Sídelní struktura je převážně tvořena lánovými obcemi protáhlého charakteru podél vodotečí (např. Jizera, Oleška, Popelka), které jsou sledovány silničním systémem. Rozptýlená zástavba převažuje v obcích Příkrý a Roprachtice. Hlavní dopravní vazby směřují na města Semily, Jilemnici, Vrchlabí, Jičín, Lomnici nad Popelkou, v širších souvislostech na Prahu, Liberec a Hradec Králové.

3.3.1 Železniční doprava Územím HSO Centrální Semilsko prochází několik železničních tratí. Významné jsou celostátní železniční tratě: č.030 Liberec - Pardubice (jedna z nejstarších v Čechách), která prochází centrální částí řešeného území od jihovýchodu k severozápadu přes obce Bělá, Košťálov a trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou - Trutnov procházející obcemi Bělá, Svojek, Kruh v jihovýchodním cípu HSO. Je navrženo jejich vzájemné propojení u obce Bělá (Bělská spojka). Na tratích jsou navrženy lokální stavebně technické úpravy a jejich uvedení do normového stavu a výhledová elektrizace. Na tyto tratě navazují regionální železniční tratě: č. 042 Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou (přes obce Jablonec nad Jizerou, Poniklá) č. 064 Mladá Boleslav - Stará Paka (přes obec Nová Ves nad Popelkou) Provoz na těchto tratích se pohybuje na hranici ztrátovosti, technický stav a zabezpečení je nedostatečné. Nákladní doprava probíhá velmi omezeně a nepravidelně. Územně jsou trati stabilizovány. Výhledová opatření na těchto tratích budou zaměřena na jejich uvedení do normového stavu a zvýšení efektivnosti provozu s rozšířením služeb pro partnery i cestující veřejnost. Hrozbou do budoucna je ukončení provozu na těchto tratích. Celková délka celostátních železničních tratí na území obcí v HSO je cca 15,5 km a regionálních tratí cca 15 km. V kontaktu s řešeným územím (na území Královehradeckého kraje) je významný železniční uzel ve Staré Pace.

3.3.2 Silniční doprava Území Centrální Semilska je z dopravního hlediska dostatečně obsluhováno stávající silniční sítí. Silnice I. třídy I/14 Liberec - Jablonec nad Nisou - Tanvald - Vrchlabí - Trutnov - Náchod zprostředkovává vazby mezi správními centry Libercem a Jabloncem nad Nisou a rekreačními oblastmi východní části Jizerských hor a Krkonoš. Silnice prochází severní částí HSO ve stísněných poměrech údolím řeky Jizery přes Jablonec nad Jizerou a Poniklou do křižovatky Horní Sytová (se silnicí II/292 s vazbou na Semily). Její zatížení v řešeném území HSO není příliš vysoké. V souvislosti s připravovaným kontroverzním vodním dílem Vilémov se připravují dvě varianty úprav a to buď homogenizace její stávající trasy nebo její přeložka do trasy silnice II/290 s možnými napojovacími křižovatkami Nová Ves (obec Poniklá) nebo Dolní Rokytnice (obec Rokytnice nad Jizerou). Dopravní přístupnost území HSO zajišťují především silnice II. tříd s návazností na tahy silnic I. tříd. Dopravně významné jsou v HSO silnice II. třídy II/283 Zelený Háj - Slaná - Košťálov - Bělá, II/286 Jičín - Lomnice nad Popelkou - Jilemnice, II/292 Semily - Horní Sytová, II/284 Zelený Háj - Lomnice nad Popelkou - Nová Ves nad Popelkou - Nová Paka, II/290 Nová Ves (Poniklá) - Vysoké nad Jizerou Kořenov, nižší význam má silnice II/289 Semily - Roprachtice. Silnice II/294 Rokytnice nad Jizerou -


26

Vítkovice má v HSO rekreační charakter. Základní dopravní kostra je doplněna sítí silnic III. tříd a místních komunikací, které zprostředkovávají vazby mezi obcemi a jejich částmi. Hustotu silniční sítě a délky silnic I. II. a III. tříd zobrazuje tabulka č. Ta-A.3.1. Hustota silniční sítě u silnic II. tříd je výrazně vyšší než v okrese Semily, Libereckém kraji i ČR, naopak u silnic I. a III. tříd je nižší než v okrese Semily, Libereckém kraji i v ČR. Krajské silnice jsou většinou vedeny po historických liniích v relativně stísněných poměrech podél vodních toků zastavěným územím sídel. Úprava jejich tras je proto problematická a finančně velmi náročná. Roztroušená zástavba a zemědělská půda je zpřístupněna množstvím místních komunikací, což přináší zvýšené nároky na jejich údržbu. V severní části HSO se přidávají ještě těžké klimatické podmínky a horský ráz krajiny. Stavebně technický stav státní silnice I. třídy je dobrý. V posledním období byla provedena její částečná rekonstrukce. Stavebně technický stav krajských silnic II. a III. třídy je různorodý. Krajské silnice a místní komunikace vykazují řadu dopravních závad (nedostatečné šířkové uspořádání, častý výskyt směrových oblouků malého poloměru, nepřehledné výškové oblouky, nedostatečný rozhled na křižovatkách apod.) a řada úseků vyžaduje zásadní rekonstrukci. Stav povrchů vozovek silnic II. a III. tříd je pravidelně vyhodnocován. Následně je provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení. V HSO Centrální Semilsko jsou povrchy vozovek silnic II. tříd hodnoceny lépe, převážně v kategoriích dobrý až výborný. Oproti tomu u povrchů silnic III. tříd je situace výrazně horší a jsou převážně hodnoceny v kategoriích nevyhovující až havarijní. Havarijní stav vozovek je zejména na úsecích silnic III. třídy v jižní a jihovýchodní části HSO. Havarijní je často i stav vozovek místních komunikací. Dalším problémem silniční sítě v HSO je nedostatečné (nenormové) šířkové uspořádání silniční sítě. Proto je třeba zachovávat plochy v bezprostřední blízkosti silnic a při případných rekonstrukcích silnic je třeba rozšiřovat šířkové uspořádání dotčených silnic na stanovenou šířku. Normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16. 3. 2004. Pro rozvoj HSO bude důležité řešit zlepšení silničního propojení k větším centrům osídlení (Liberec, Jablonec nad Nisou, Turnov, Jičín). Z tohoto důvodu je v konceptu ÚPN VÚC LK navržen silniční přivaděč z navržené trasy silnice R35 do křižovatky Zelený Háj s následnou homogenizací trasy silnice II/283 Zelený Háj - Slaná. U silnice II/290 se předpokládá homogenizace její trasy s možností převedení tahu silnice I/14 ve vztahu k vodnímu dílu Vilémov (obchvat Roprachtic). Pro odstranění dopravní zátěže z obytných území, snížení hlukové zátěže budou realizovány stavebně technické úpravy a bude řešeno zklidnění dopravy v zastavěných částech obcí. Tabulka č. Ta-A.3.1: Délka a hustota silniční sítě Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá

Sil I.tř. Sil I.tř. km km/km2 0 0 0 0 5,4 0 0 0 0 5,1

0,241

0,370

Sil. II.tř. km 4,4 5,4 2,6 0 2,2 11,1 0 4,4 4,5 7,6

Sil II.tř. Sil.III.tř km/km2 km 0,567 1,001 0,704 0 0,098 0,554 0 0,437 0,369 0,552

1,2 1,9 0,7 3,7 12,1 3,5 4,9 6,8 0,9 8,7

Sil III.tř. km/km2 0,154 0,352 0,189 0,658 0,542 0,174 0,811 0,676 0,073 0,632

MK km 13 10 3 10 62 14 5 12 6 36

MK km/km2 1,675 1,855 0,813 1,779 2,777 0,699 0,827 1,194 0,493 2,618


Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov HSO celkem okres Semily Liberecký kraj Česká republika

0 0 0 0 0 0 10,5 66,8 365,5 6156

0,068 0,096 0,116 0,076

3,4 8,0 0 6,5 0 0 60,1 188,6 488,3 14669

0,464 0,689 0 0,632 0 0 0,394 0,270 0,154 0,186

0 0,2 3,7 3,1 4,1 4,2 59,7 381,3 1621,7 34128

27

0 0,017 0,837 0,301 0,762 0,654 0,392 0,546 0,513 0,434

15 12 5 14 9 3 229 -

2,049 1,033 1,131 1,363 1,672 0,467 1,504 -

Podklady: ČSÚ 2003, silniční mapy ČR 1:50 000, odbor dopravy KÚLK, KSS LK MK - místní komunikace

Tabulka č. Ta-A.3.2: Intenzity silniční dopravy (rok 1995/2000) Silnice Sčítací místo I/14 I/14 I/14 II/283 II/283 II/283 II/283 II/284 II/284 II/286 II/286 II/286 II/289 II/290 II/290 II/292 II/292 II/294

1995 2000 vozidel/den vozidel/den 5-2320 Rokytnice nad Jizerou - odbočka na Paseky n.J. 2144 2131 5-2330 Jablonec nad Jizerou - odbočka na Bratrouchov 2792 2621 5-2336 Poniklá, u rybárny 3654 3957 5-1080 Slaná - Nedvězí, podjezd ČD 2537 3368 5-2400 Slaná, odbočka Čikvásky 1624 2267 5-2407 Košťálov, před mostem 1729 2104 5-2418 Bělá, železniční přejezd 414 443 5-1093 Lomnice nad Popelkou 1022 1381 5-2458 Nová Ves nad Popelkou 1022 1381 5-1100 Ploužnice - přejezd ČD 2047 2762 5-2380 Mříčná, zastávka ČSAD 1335 1357 5-2390 Košťálov, přejezd ČD 1024 1841 5-4740 Příkrý, zastávka ČSAD 1228 1143 5-5430 Roprachtice 725 1396 5-0990 Vysoké nad Jizerou, nemocnice 1671 2308 5-1051 Semily, u nemocnice 1496 2180 5-1050 Horní Sytová, motorest Jizera 1267 1357 5-2350 Vítkovice, statek 257 388

Pramen: ŘSD Praha, celostátní sčítání dopravy 1995, 2000

Silniční dopravní zátěž v HSO není příliš vysoká. Nejvyšších intenzit dosahuje doprava na silnici I. třídy I/14 v Poniklé. Nárůst dopravy byl v tomto úseku o cca 16 % za posledních 10 let. Na silnicích II. tříd byl nárůst dopravy o cca 35 % - 45 %. I přes tento nárůst nejsou intenzity vysoké (do cca 2600 voz./den). Vyšší zátěž nákladní dopravou je u Košťálova (silnice II/283 a II/286) z důvodu těžby kamene a provozované skládky odpadů a na silnici II/290 ve Vysokém (mimo řešené území HSO.

3.3.3 Nehodové úseky Pro potřebu Analýzy stavu dopravy v LK byla vyhodnocena silniční síť v Libereckém kraji z hlediska počtu dopravních nehod (po jednotlivých letech, 10 a více nehod). Na území HSO Centrální Semilsko nebyl vyhodnocen žádný takovýto problémový úsek. Více nehod bylo zaznamenáno na silnici II/292 v Semilech a II/284 v Lomnici nad Popelkou (mimo HSO).


28

3.3.4 Doprava letecká Nejbližší letiště je v Liberci s pozastaveným statutem veřejného mezinárodního letiště. Nejbližší plocha pro sportovní létající zařízení (nemá statut letiště) je situována v Lomnici nad Popelkou (VFR den, stanoviště letecké záchranné služby).

3.3.5 Cyklistická a pěší doprava Rozvoj cykloturistiky jako rekreační aktivity se projevil i na území HSO Centrální Semilsko i když s určitým zpožděním oproti jiným územím v Libereckém kraji. Za posledních cca 5 let byla vybudována relativně hustá síť značených cyklotras. Vzniklo propojení Českého ráje s Krkonošemi přes území „Dolního Pojizeří“. Obce i mikroregiony spolupracují s KČT a dalšími partnery na jejich prezentaci. Zlepšuje se i stav doprovodné infrastruktury (lavičky, informační panely apod.). Na území KRNAP funguje samostatné značení cyklotras. Územím okrajově prochází celostátní cyklotrasa č.22 Valteřice - Chrastava. Ostatní cyklotrasy mají místní význam. Trasy jsou vedeny většinou po místních komunikacích nebo silnicích III. tříd. Problémovým je úsek trasy č.KR-8 v Poniklé vedený po silnici I/14. Do výhledu je připravována Pojizerská cyklostezka v trase Mnichov Hradiště - Semily Rokytnice nad Jizerou - Kořenov. Tabulka č. Ta-A.3.3: Cyklotrasy v HSO Centrální Semilsko Číslo 22 4142 4170 4171 4173 4174 4175 4206 4207 4277 4278 4279 KR-6 KR-7 KR-8 KR-8A

Název Význam Dotčené obce HSO Chrastava - Horní Polubný celostátní Jablonec n.J. Hrabačov - Valteřice (nadregionální) Chlum - Klepanda - Pod Kumburkem místní Nová Ves n.P.,Syřenov Turnov - Semily - Vysoké n.J. místní Benešov u S.,Bystrá n.J., Příkrý, Roztoky u S.,Roprachtice Jilemnice - Lomnice n.P. - Jičín místní Mříčná, Košťálov, Svojek, Vysoké n.J. - Jilemnice místní Roztoky u S., Roprachtice, Mříčná Vysoké n.J. - Lomnice n.P. místní Košťálov, Bystrá n.J., Benešov u S., Příkrý Železný Brod - Semily - Nová Paka místní Slaná, Košťálov, Dolní Sytová - Horní Branná místní Mříčná Horní Branná - Kozinec místní Mříčná Končiny - Bělá - Klepanda místní Svojek, Nová Ves n.P., Bělá, Syřenov Chlum - Klepanda místní Bradlecká Lhota, Syřenov Lomnice n.P. - Nová Ves n.P. místní Nová Ves n.P. Dvoračky - silnice č.294 místní Jablonec n.J. Vidlice - Rezek - Rýžoviště místní Jablonec n.J. Sv.Jan - Poniklá - Sv. Jan (okruh) místní Jablonec n.J., Poniklá Ve Starém Mlýně - Rezek místní Jablonec n.J.

Pramen: registr cyklotras v LK, KÚLK 2004, cykloturistické mapy - KÚLK, 2003

Pěší turistické stezky Územím HSO neprochází žádná evropská dálková trasa. Mezi významnější značené turistické stezky patří červeně značená trasa Jičín - Lomnice nad Popelkou - Jilemnice - Zlaté návrší - pramen Labe


29

a červeně značená trasa Turnov - Tábor - Kumburk - Nová Paka. Další turistické stezky propojují sídelní centra se zajímavými místy, s vyhlídkami a přírodními zajímavostmi.

3.3.6 Vertikální doprava V severní části HSO Centrální Semilsko, v podhůří Krkonoš, se nachází významnější areály pro sjezdové lyžování. Na území města Jablonec nad Jizerou je to areál Kamenec s 2 sjezdovými tratěmi (modrá, červená) a 2 lyžařskými vleky. V Poniklé je to areál Homole s lyžařským vlekem a 2 sjezdovými tratěmi (modrá, červená). Připravují se projekty na modernizaci a rozšíření těchto areálů včetně výměny stávajících lanových zařízení a projekty i na nové sjezdovky např. Poniklá - Jilem (slalomový svah, vlek).

3.3.7 Hraniční přechody Vymezená HSO přímo nesousedí s cizími státy, tudíž se v řešeném území nenachází žádný hraniční přechod. Nejbližší přístup cizinců do území je umožněn přes hraniční přechod Harrachov Jakuszyce nebo přes turistický hraniční přechod Vosecká bouda - Szrenica.

3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob Krajský úřad využívá moderních informačních technologií k modelování optimální dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje při zachování dopravní a ekonomické vyváženosti. Dopravní obslužnost v HSO vyhovuje zadávacím kritériím a požadavkům obcí. Území HSO je obsluhováno čtyřmi železničními tratěmi, regionálními autobusovými linkami a několika mezikrajskými linkami do Prahy, Liberce, Ústí nad Labem, Hradce Králové, Brna, Krkonoš a mezinárodní linkou do Jelenie Góry. Obecně počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol. Výhodou většiny obcí (i malých) je trasování většího počtu dálkových linek („rekreační“ linky Praha - Krkonoše) přes jejich území, což jim umožňuje dopravní dostupnost i vzdálenějších cílů. Naopak do některých obcí- Syřenov, Svojek, Kruh- je dopravní spojení velmi omezené (na hraně únosnosti) a o sobotách a nedělích není vůbec. Dostupnost se tak stává problematickou a obyvatelé jsou nuceni ve zvýšené míře použít individuální automobilovou dopravu. Jedná se však o území s řídkou zástavbou, nízkým počtem obyvatel a nízkou intenzitou využití spojů. Převážná část zástavby se nachází v přijatelné docházkové vzdálenosti k zastávkám vlaků nebo autobusů. Do obce Bystrá nad Jizerou není zavedena veřejná doprava osob vůbec (obyvatelé docházejí ze zastávky na území obce Benešov u Semil cca 0,5 - 1,5 km). Hlavní zátěžové přepravní proudy obyvatel HSO za prací i do škol jsou v rámci HSO Centrální Semilsko vedeny po silnicích II. tříd a železničních tratích do okolních měst- Jilemnice, Semil, Lomnice nad Popelkou, Jičína a Nové Paky. Převažuje krátká denní dojížďka za prací i do škol (cca 85 % vyjíždějících za prací). I do budoucna bude přiměřeně optimální uspokojení přepravní potřeby obyvatel a návštěvníků řešeného území včetně nezbytných vazeb na okolní spádová města, při dostatečné kvalitě a přístupné cenové nabídce jednou z priorit (důležitá je především dostupnost zdravotních služeb). Tabulka č. Ta-A.3.4: Přehled obslužnosti veřejnou dopravou v HSO Centrální Semilsko (rok 2005) Obec

Zastávka Zastávka Počet bus Počet spojů Žel.zast. Počet spojů Přímé spojení mezikrajské místní linek D/M bus (počet) vlak AL AL PRAC/SO,NE PRAC/SO,NE do LBC (počet) (počet) Bělá 0 4 0/2 4/0,0 2 37/36,33 NE Benešov u Semil 0 6 0/3 38/0,2 0 0 NE Bradlecká Lhota 1 1 1/3 36/16,8 0 0 NE


Bystrá n.J. Jablonec n.J. Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves n. P. Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov

02) 17 10 2 4 5 8 3 5 3 6 3 6

0 4 2 0 1 2 2 3 1 1 2 0 0

0/2 11/12 7/5 0/1 6/3 2/1 8/5 2/3 1/4 1/1 2/6 0/3 0/3 3)

27/0,2 84/43,40 75/15,15 16/0,0 59/12,13 12/0,2 60/18,18 19/8,4 36/2,4 13/3,2 47/6,4 12/0,0 10/0,0

30

0 2 1 0 0 2 2 0 0 0 1 1 0 1)

0 29/21,20 22/20,19 0 0 24/22,21 29/21,20 0 0 0 22/20,19 16/16,14 0

NE ANO ANO NE NE ANO ANO NE ANO NE ANO NE NE

Pramen: ČSÚ, ČSAD, ČD, internet, KÚLK odbor dopravy - analýza 2005 Legenda - AL - autobusové linky, PRAC - pracovní dny (pondělí-pátek), SO, NE - sobota, neděle D- mezikrajské linky, M - místní linky 1) železniční zastávka pro obec na území jiné obce 2) autobusová zastávka pro obec Bystrá nad Jizerou na území jiné obce (2 linky) 3) autobusová zastávka pro obec Syřenov na území jiné obce (2 linky)

Tabulka č. Ta-A.3.5: Vyjížďka za prací a do škol z obcí

Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá n.J. Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves n.P. Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov

Vyjížďka do zaměstnání 84 276 72 32 450 378 166 147 194 321 57 48 36 176 59 70 2566

Podíl Nejvyšší Vyjížďka Vyjížďka vyjíždějících vyjížďka do denně do škol z počtu škol do obcí celkem obyvatel (%) Libštát, Nová Paka 46 Libštát 130 50,8 Semily 104 Semily 380 44,7 Jičín, Lomnice Jičín 39 111 55,2 Semily 21 okres 53 43,4 Rok., Jilemnice, Vysoké,Semily 140 590 29,9 Nejvyšší vyjížďka za prací do obcí

Harr.

Semily, Libštát Roztoky, Jilemnice Jilemnice Lomnice Jilemnice,Vrchlabí Semily Jilemnice, Vysoké okres Semily Libštát, Bělá Lomnice

191 63 65 104 78 39 49 17 74 24 24 1078

Libštát,Semily Roztoky Jilemnice Lomnice Jilemnice Semily Vysoké okres Semily okres Lomnice -

569 229 212 298 399 96 97 53 250 83 94 3644

34,3 45,9 44,7 45,9 33,0 40,0 36,2 39,3 39,6 44,9 46,1 38,1

HSO celkem Pramen: ČSÚ, SLDB 2001 Legenda: Lbc - Liberec, Rok - Rokytnice nad Jizerou, Harr - Harrachov, Lomnice - Lomnice nad Popelkou, Roztoky - Roztoky u Jilemnice, okres - rozptyl v okrese Semily


31

Tabulka č. Ta-A.3.6: Vyjížďka za prací z obcí podle frekvence a doby cesty Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov HSO celkem

Vyjíždějící Z toho vyjíždí denně celkem počet % z celkově vyjíždějících 84 74 88,1 276 240 87,0 72 67 93,1 32 29 90,6 450 353 78,4 378 328 86,8 166 138 83,1 147 123 83,7 194 171 88,1 321 259 80,7 57 47 82,5 48 41 85,4 36 31 86,1 176 157 89,2 59 53 89,8 70 60 85,7 2566 2171 84,6

Z toho čas v minutách do 14 15-29 30-59 nad 60 16 60 14 7 59 74 31 30 46 33 13 5 10 41 9 22 470

22 95 35 11 147 148 63 45 78 118 16 20 7 67 21 19 912

30 68 17 8 132 93 40 46 42 90 17 12 11 44 19 13 682

6 17 1 3 15 12 4 2 5 16 1 3 3 4 4 6 102

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001

3.3.9 Závěry a doporučení Relativně hustá síť železničních tratí je v území stabilizována. Výhledová opatření na těchto tratích budou zaměřena na jejich uvedení do normového stavu a zvýšení efektivnosti provozu s rozšířením služeb pro partnery i cestující veřejnost. Základní komunikační kostru přenášející hlavní dopravní zátěže tvoří silnice II. tříd doplněné o silnice III. tříd a místní komunikace. Silnice I. třídy I/14 prochází severním okrajem HSO. Hustota silniční sítě je dostačující. Problémem zůstává neuspokojivý stav silnic III. tříd a místních komunikací a zhoršená dostupnost krajského správního centra Liberce. Dopravní obslužnost je vyhovující v pracovních dnech, o sobotách a nedělích je v některých obcích velmi problematická. V řešeném území jsou vyznačeny cyklotrasy, které jsou dále doplňovány. Chybí doplňková turistická infrastruktura. V dopravní problematice bude řešeno: v železniční dopravě • zachování regionálních železničních tratí, zlepšení jejich stavu a zabezpečení tratí • dovybavení stanic a zastávek potřebnými službami v silniční dopravě : • trasování silnice I/14 v souvislosti s vodním dílem Vilémov • zlepšení dopravního napojení na okolní větší města a krajské centrum Liberec (nová dopravní spojka od navržené trasy R35 do křižovatky Zelený Háj) • rekonstrukci zejména silnic III. tříd a místních komunikací v technické bezpečnosti silnic: • odstraňování dopravních závad a nehodových úseků • v závislosti na intenzitě provozu od sebe oddělovat pěší, cyklistickou a motorovou dopravu


•

32

realizaci opatření pro změnu způsobu jízdy na vjezdu do obcí, zklidňovat dopravu v obcích (především na průtazích silnic II. tříd) a silnici I/14 (Jablonec nad Jizerou, Poniklá) • rozšiřování odstavných stání u sportovních a rekreačních aktivit v nemotorové dopravě (pěší a cyklistická): • doplnit systém cyklotras o „Pojizerskou cyklomagistrálu“ • dořešit informační navigační systém pro cyklisty a pěší • rozvíjet vztahy na železniční spoje s přepravou kol • vytvářet zázemí pro cykloturisty, stavebně technické úpravy tras se zastávkovými místy v dopravní obslužnosti: • stanovit podmínky zajištění dopravní obslužnosti • prověřit možnosti rozšíření linek autobusové dopravy, nasazení menších autobusů


33

3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.4.1 Vodovod a kanalizace Rozdrobená sídelní struktura, velké množství malých sídel (částí obcí), nesouvislá zástavba, nízká hustota osídlení přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování technické infrastruktury. Tyto zvýšené investice nebyly v dostatečné míře do řešeného území investovány. Z celého HSO Centrální Semilsko leží pouze obec Jablonec nad Jizerou z části na území Krkonošského národního parku a na území CHOPAV Krkonoše. Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který pokrývá asi 64 % trvale bydlících obyvatel, není však rozveden v menších sídlech a oddělených částech obcí s nízkou hustotou osídlení (např. v osadě Čikvásky (Košťálov), Škodějov (Příkrý)). Veřejný vodovod není rozveden v obci Kruh, zásobování obyvatel je ze soukromých a obecních studní. (V dotazníkovém šetření uvedl zástupce obce Bradlecká Lhota, že nemají veřejný vodovod. Dle PRVKÚK LK jsou v obci dva nezávislé vodovody (jeden obce a jeden soukromé osoby – sdružení občanů)). Podle vyjádření zástupců obcí je většinou veřejný vodovod v relativně dobrém stavu (mimo obce Bystrá nad Jizerou, Košťálov, Nová Ves nad Popelkou a v Syřenově (hlavně v části Žďár)). Stav likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území na nízké úrovni. Splašková kanalizace v menších obcích většinou neexistuje nebo je zavedena pouze v centrálních částech. Vybudovanou kanalizační síť ukončenou na ČOV mají části obcí Jablonec nad Jizerou a Poniklá. V HSO dochází k postupnému rozšiřování kanalizace pro odpadní splaškové vody včetně soustavy dešťové kanalizace, což přispívá ke zlepšení čistoty povrchové i podzemní vody. V současné době se v obcích HSO Centrální Semilsko splaškové vody zneškodňují především pomocí vyvážení jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části v domovních čističkách odpadních vod. Lokální domovní čistírny mají některé rekreační objekty s lůžkovou kapacitou (např. v Jablonci nad Jizerou) a vlastní ČOV má hostinec v Roztokách u Semil. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací z obcí Bělá (2 % obce – sběrače jsou zaústěny do potoka Oleška), Benešov u Semil (25 % obce), Jablonec nad Jizerou (50 % města – přes odlehčovací komory vypouštěny do řeky Jizery), Košťálov (50 % obce – sběrače jsou zaústěny do potoka Oleška), Kruh (30 % obce – sběrače zaústěny do Kružského potoka), Nová Ves nad Popelkou (20 % obce – do potoka Popelka). Z ostatních částí HSO jsou dešťové vody odváděny do vodotečí systémem příkopů, struh a propustků. Přívalové deště způsobují problémy v obcích Roztoky u Semil, Nová Ves nad Popelkou a Svojek, kde pronikají do sklepů a způsobují podmáčení domů. Zásobování vodou a napojení na kanalizaci v obcích řešeného území je podrobněji zachyceno v tabulkách. Tabulka č. Ta-A.4.1: Trvale obydlené byty napojené na vodovod a kanalizaci

Název obce

Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota

Trvale Na vodovod napojeno obydlené Počet %* Vyjádření obce (2005) byty bytů** 104 304 77

Připojeno na veřejnou kanalizační síť

Počet %*Vyjádření obce (2005) bytů** ČOV- firma ADV Libštát 99 95 Vodovod - ze 70.let (Agrodružstvo) - i kanalizace, 3 3 jinak jen septiky, přepady. Vodovod - celé území obce Kanalizace - 1/3 obce (~300 290 95 dobrý stav. 86 28 obyv.) - do 3 lokálních ČOV 74 96 Vodovod není. 5 6 Kanalizace není.


Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov

Kruh

Mříčná

Nová Ves nad Popelkou

57 724

628

182

161

218

53 93 Vodovod- nutná rekonstrukce Vodovod jen v části Jablonce 701 97 n.J., ostatní MČ ne. Vodovod-z 50.-60.let postupná rekonstrukce. 621 99 Kundraticenutná rekonstrukce,Čikváskyvodovod není, jen studny. 175 96

155

214

Poniklá

456

444

Příkrý

88

86

Roprachtice

109

100

64

64

Slaná

227

211

Svojek

71

67

Syřenov

79

75

Roztoky u Semil

Centrální Semilsko celkem

3 549

Vodovod není, mlékárna má vrty.

Vodovod obecní a družstevní (majetek 96 Vodohospodářské stavby Vrchlabí) - je ve třetině obce, zbytek studny. Vodovod v celé obci ze 98 70.let, hodně praská, třeba rekonstrukce. Vodovod – skleněné potrubí, špatné spojky, v rekonstrukci, 97 více odběrných míst, nutno propojit. Vodovod - asi 3/4 Příkrého, 98 ze 2/3 rekonstruován, ve Škodějově jen studny. Vodovod – stav uspokojivý, 92 90 % území. 100 Vodovod dobrý Vodovod - 2 řady, 2/3 obce 93 (~6 km) mimo Hořensko. 94 Vodovod je zastaralý. Vodovod –v Syřenově dobrý, ve Žďáru starý (sklo+železo, 95 část PVC), nutná rekonstrukce.

3 429 97

34

- Kanalizace není. Kanalizace jen v části Jablonce 414 57 n.J., ostatní MČ ne. 0

Kanalizace- pouze Košťálov ~50% obyvatel, není ČOV, pouze lokální u nových objektů. 186 30 0

Kanalizace jen dešťová, některé domy vsakování. Mlékárna má - ČOV. Kanalizace není.

11

7 Kanalizace ne, jen septiky.

24 11 Kanalizace Poniklá a Přívlaka (levý břeh) - kolaudace 19971998 a ČOV, okrajové části 258 57 septiky a lokální ČOV. Kanalizace není. 0

-

0 0

Kanalizace - není, lokální - čištění (septiky, ČOV). - Kanalizace není.

0 0

-Kanalizace není.

0

-

987 28

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001 (trvale obydlené byty a počet bytů napojených na vodovod , resp. kanalizaci) ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích 2006 (vyjádření obce) Pozn.: * podíl připojených bytů z trvale obydlených bytů, zaokrouhleno na celá % - nenapojen v obci ani jeden byt - rozpory mezi údaji poskytnutými ČSÚ a dotazníkovým šetřením po obcích vyplývají z rozdílných pohledů na řešenou problematiku. ** rozpory mezi údaji poskytnutými ČSÚ a dotazníkovým šetřením po obcích vyplývají rozdílných pohledů na řešenou problematiku (v údajích z ČSÚ je zahrnuto zásobování z vlastních zdrojů (vodovod)) a z časového posunu (SLDB 2001 a data z roku 2005)


35

Tabulka č. Ta-A.4.2: Počet obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Centrálního Semilska HSO Centrální Semilsko Liberecký kraj Počet trvale bydlících obyvatel zásobovaných 6 098 63,8% 88,4 % vodou z veřejného vodovodu Počet trvale bydlících obyvatel bydlících 2 736 28,6% 68,8 % v domech napojených na veřejnou kanalizaci Počet obyvatel bydlících v domech napojených 1 440 15,1% 59,0 % na veřejnou kanalizaci s ČOV Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

V tabulce č. Ta-A.4.3 je uvedeno porovnání podílu obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Centrálního Semilska a v Libereckém kraji. Podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům zaostává za průměrem kraje. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci i podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV je, podobně jako v jiných venkovských oblastech s převahou malých sídel, výrazně nižší (asi o 40 procentních bodů!) než je průměr kraje. Tento stav má negativní vliv na životní prostředí.

3.4.2 Energetika 3.4.2.1. Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je v HSO na relativně dobré úrovni. Elektrická energie je v řešeném území rozváděna vedením 35 kV. Pro HSO slouží rozvodna RZ 110/35 kV v Semilech (leží mimo HSO). Koridor linek 110 kV prochází přes obce Svojek, Bělá a Slaná.

3.4.2.2. Plynofikace, vytápění Většina obcí HSO Centrálního Semilska není plynofikována. Plynofikace proběhla v obcích Košťálov, Nová Ves nad Popelkou, Slaná a Benešov u Semil. Jak vyplývá z tabulky č. Ta-A.4.4, převážná část bytů je stále vytápěna uhlím (47% z celkového počtu trvale obydlených bytů). S ohledem na řídkou zástavbu a malý zájem obyvatel z důvodu vysoké a stále rostoucí ceny plynu se zvyšování počtu plynofikovaných obcí a podílu plynu sloužícího k vytápění neočekává. Zájmem obcí je zvýšit využití obnovitelných zdrojů (biomasa) pro vytápění. V současné době je i možnost používání zkapalněného plynu pro jednotlivé objekty. Tabulka č. Ta-A.4.3: Trvale obydlené byty napojené na plyn Trvale Plyn zaveden do bytu Název obce obydlené Počet %* Vyjádření obce - plynofikována obec byty bytů Bělá 104 1 1 Ne a nebude Benešov u Semil 304 2 1 Ano - celá obec Bradlecká Lhota 77 2 3 Ne a nebude Bystrá nad Jizerou 57 1 2 Ne Jablonec nad Jizerou 724 1 1 Ne a nebude (není zájem) Košťálov 628 252 40 Ano – Košťálov - ~500 obyv., další rozvoj se nepřipravuje Kruh 182 0 - Ne a nebude Mříčná 161 1 1 Ne Nová Ves Ano, celá obec nad Popelkou 218 65 30 Poniklá 456 4 1 Ne


Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko celkem

88 109 64 227 71 79 3 549

36

2 2 Ne a nebude 0 - Ne a nebude (prochází VTL) 0 - Ne 102 45 Ano- 70 % obyvatel 1 1 Ne 0 - Ne 434 12

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001 (trvale obydlené byty a počet bytů napojených na plynovod) ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích 2006 (vyjádření obce) Pozn.: * podíl připojených bytů z trvale obydlených bytů, zaokrouhleno na celá % ČSÚ udává i plynofikované byty, které jsou zásobeny z vlastních zdrojů. - nenapojen v obci ani jeden byt

Tabulka č. Ta-A.4.4: Energie využitá k vytápění Energie použitá k vytápění Trvale Název obce obydlené uhlí dřevo elektřina plyn ostatní byty Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % bytů bytů bytů bytů bytů Bělá 104 55 53 44 42 5 5 Benešov u Semil 304 151 50 21 7 117 38 15 5 Bradlecká Lhota 77 56 73 9 12 10 13 1 1 1 1 Bystrá nad Jizerou 57 37 65 19 33 1 2 Jablonec nad Jizerou 724 228 31 103 14 381 53 12 2 Košťálov 628 233 37 47 7 93 15 252 40 3 Kruh 182 127 70 27 15 24 13 4 2 Mříčná 161 105 65 39 24 14 9 2 1 1 1 Nová Ves nad Popelkou 218 83 38 37 17 32 15 65 30 1 1 Poniklá 456 274 60 80 18 81 18 5 1 16 4 Příkrý 88 57 65 18 20 13 15 Roprachtice 109 62 57 28 26 13 12 6 6 Roztoky u Semil 64 36 56 17 27 9 14 2 3 Slaná 227 82 36 20 9 20 9 103 45 2 1 Svojek 71 46 65 22 31 3 4 Syřenov 79 47 59 27 34 5 6 Centrální Semilsko celkem 3 549 1 679 47 558 16 821 23 428 12 63 2 Zdroj : ČSÚ SLDB 2001

Tabulka č. Ta-A.4.5: Domy s ústředním vytápěním Název obce Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota

Trvale obydlené domy celkem 83 187 67

Počet domů Podíl domů s ústředním vytápěním s ústředním vytápěním (%) 48 98 50

57,8 52,4 74,6


Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko celkem

42 405 336 131 125 171 258 71 92 51 192 57 61 2 329

37

18 184 201 87 82 125 152 41 37 22 127 29 36 1 337

42,9 45,4 59,8 66,4 65,6 73,1 58,9 57,7 40,2 43,1 66,1 50,9 59,0 57,4

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001

V žádné obci HSO Centrální Semilsko není provozován systém centrálního zásobování teplem.

3.4.3 Obnovitelné zdroje energie V HSO Centrální Semilsko se v několika obcích provozují malé vodní elektrárny (Benešov u Semil, Jablonec nad Jizerou, Košťálov, Nová Ves nad Popelkou atd.), většinou se jedná o malá soukromá zařízení. V obcích Příkrý, Roprachtice a Roztoky u Semil plánují vybudování větrných elektráren. Výrobou bioplynu se v Košťálově (na skládce odpadů) zabývá soukromá společnost. Pozitivem je možné využití finanční podpory pro zavádění alternativních zdrojů energie z úrovně evropské, státní i krajské.

3.4.4 Komunikační systémy Dostupnost jednotlivých pošt je nevyhovující (poštu na svém území nemají obce Bělá, Bradlecká Lhota, Bystrá nad Jizerou, Kruh, Příkrý, Roprachtice, Roztoky u Semil, Svojek a Syřenov). Veřejně přístupný internet v současné době nemají pouze obce Bystrá nad Jizerou, Mříčná, Poniklá a Roprachtice (obyvatelé mají možnost se napojit přes WIFI síť). Tabulka č. Ta-A.4.6: Pošta a veřejně přístupný internet v obci Název obce

Pošta Spádová pošta Veřejně přístupný internet v obci Stará Paka, Bude v knihovně do poloviny r.2006- mikrovlnné NE Bělá Jilemnice spojení 1 PC na OÚ, do konce 2006 bude v knihovně, je ANO Benešov u Semil mikrovlnné připojení Bradlecká Lhota NE Železnice 1 PC v knihovně Bystrá nad Jizerou NE Semily Ne Jablonec nad Jizerou ANO 1 PC v knihovně 1 PC v knihovně Košťálov Košťálov ANO 1 PC v knihovně Kundratice Kruh NE Jilemnice 1 PC v knihovně Mříčná ANO Ne a neuvažuje se (knihovna je) Nová Ves nad Popelkou ANO 1 PC v knihovně, 1 PC na OÚ Poniklá ANO Ne Příkrý NE Semily Na OÚ po dobu úředních hodin, 2006 záměr i do


Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov

NE NE ANO NE NE

Semily Semily

38

knihovny, v Příkrém mikrovlnný systém, bude i ve Škodějově Ne, je WiFi síť 1 PC v knihovně 1 PC v knihovně 1 PC v knihovně

Stará Paka Lomnice 1 PC v knihovně (ADSL) nad Popelkou

Zdroj : Internetové stránky a ARR- Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec, Dotazníkové šetření 2006

Tabulka č. Ta-A.4.7: Hodnocení pokrytí území obcí telefonním signálem Obec/ Indikátor

Český TEurotel Vodafone Poznámka Telecom Mobile V obci kabelová TV- občané platí 600 Kč Bělá 5 1 1 4 ročně za přípojku - české i cizí stanice, uvažuje se o využití pro šíření info z OÚ Vodafone-připravena smlouva, bude v září 2006 nový stožár (bude 5), je i Benešov u Semil 5 5 4 2 kabelová TV- obecní (připravuje se studio) - 14 programů a 1 místní kanál Bradlecká Lhota 5 3 1 4 Bystrá nad Jizerou 5 3 4 2 U mobilů není plně pokryto celé území Jablonec nad Jizerou 5 4 4 4 (stíny) Košťálov 5 5 5 5 Kruh 5 2 4 4 Mříčná 5 4 2 4 Nová Ves nad Popelkou 5 5 2 3 ADSL ne Poniklá 3 3 3 3 Všichni operátoři na 1 stožáru Příkrý 5 2-3 2 4 Roprachtice 5 2 4 2 Roztoky u Semil 5 2 3 4-5 Slaná 5 3 4 2 Svojek 5 2 2 4 Syřenov 5 0 4 4 Zdroj: ARR- Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec, Dotazníkové šetření 2006 Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem

3.4.5 Závěry Vodovodní síť pokrývá asi 64 % trvale bydlících obyvatel a je ve většině obcí v dobrém stavu. Provádí se její postupná rekonstrukce a rozšiřování do okrajových částí. Výjimkou je obec Kruh, kde není veřejný vodovod vůbec. Likvidace odpadních vod je velmi nedostatečná. Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV činní pouze 15 %. Ve většině obcí se uvažuje s postupným budováním plošné nebo dílčí kanalizace a ČOV (popř. domovní a lokální ČOV).


39

Pouze čtyři obce jsou alespoň částečně plynofikovány (Košťálov, Nová Ves nad Popelkou, Slaná a Benešov u Semil). Z obnovitelných zdrojů je v současné době využívána vodní energie a bioplyn. Dostupnost jednotlivých pošt je nevyhovující. Veřejně přístupný internet v současné době nemají pouze obce Bystrá nad Jizerou, Mříčná, Poniklá a Roprachtice (obyvatelé mají možnost se napojit přes WIFI síť), v ostatních obcích veřejně přístupný internet je nebo bude do konce roku 2006. Pokrytí telefonním signálem Českého Telecomu je v HSO Centrální Semilsko dobré, problematická je kvalita pokrytí telefonním signálem mobilních operátorů.


40

3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH 3.5.1 Popis současného stavu HSO Centrální Semilsko leží mezi turisticky hojně navštěvovanými oblastmi Českého ráje a Krkonoš v malebné krajině Podkrkonoší. V oblasti se nenalézají významnější architektonické památky historického charakteru, lze vystopovat větší množství venkovských sakrálních památek i staveb tzv. venkovské architektury. Centrální Semilsko může nabídnout spíše omezenou nabídku turistických atraktivit spíše v oblasti cykloturistiky a pěší turistiky, eventuelně pobytové turistiky. Existuje zde však potenciál pro další rozvoj šetrných forem turistiky (agroturistika, eko-agroturistika, pěší a cykloturistika) s možností zhodnocení nemovitostí, pozitivním dopadem na péči o krajinu, rozvoj společenského života a vznik nových pracovních příležitostí v obcích. Oblast se nachází nedaleko podhůří Krkonoš a může pro tuto přírodní jedinečnost nabídnout ubytovací kapacity.

3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu HSO Centrální Semilsko Návrh indikátorů v následujících podkapitolách vychází z omezených zdrojů informačních bází Krajského úřadu Libereckého kraje a nedostupností údajů za sledované obce.

3.5.2.1 Ubytovací zařízení Existence ubytovacích zařízení je klíčovým prvkem pro rozvoj cestovního ruchu. Počet ubytovacích zařízení lze tedy považovat za základní indikátor turistické vybavenosti. Velmi limitující je, že nebylo možno získat údaje po jednotlivých obcích. Tabulka. č. Ta-A.5.1: Ubytovací zařízení (počet,výčet) na počet obyvatel HSO Druh ubytovacího zařízení Hotel garni Hotel,motel,botel* Hotel,motel,botel** Hotel,motel,botel*** Pension Kemp Ostatní Turistická ubytovna

Počet zařízení 1 1 2 3 11 2 10 2

Počet ubytovacích Počet obyvatel HSO zařízení na 1000 na jedno ubytovací obyvatel HSO zařízení 0,114 8 760 0,114 8 760 0,228 4 380 0,342 2 920 1,256 796 0,228 4 380 1,141 876 0,228 4 380

Zdroj: KÚLK, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení cestovního ruchu LK, 2005

3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních bez kategorií Vzhledem k rozdílné velikosti jednotlivých ubytovacích zařízení je počet pokojů a především počet lůžek mnohem reprezentativnějším údajem než samotný počet ubytovacích zařízení. Ještě výrazněji se zde však projevuje nedostatečná datová základna, neboť nebylo možno získat údaje pro oblast ani za jednotlivé typy ubytovacích zařízení. Vypovídací schopnost takových ukazatelů je pak samozřejmě výrazně snížena. Pouze je zřejmé, že oblast nabízí asi o polovinu více lůžek v hotelích, než v ostatních ubytovacích zařízeních.


41

Tabulka č. Ta-A.5.2: Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií Druh ubytovacího zařízení Hotel garni Hotel,motel,botel* Hotel,motel,botel** Hotel,motel,botel*** pension kemp ostatní tur. ubytovna

Počet pokojů na 1000 obyvatel HSO

Počet lůžek na 1000 obyvatel HSO

25,5

75,2

14,4

52,1

Zdroj: KÚLK, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení cestovního ruchu LK, 2005

3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu Jak již bylo výše uvedeno, nebylo možno získat údaje o počtu ubytovacích zařízení a počtu pokojů a lůžek v nich za jednotlivé obce, proto zůstává tento datový indikátor nenaplněn.

3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu V obcích HSO Centrální Semilsko nefunguje žádné sdružení na podporu cestovního ruchu.

3.5.2.5 Turistická informační centra V žádné obci HSO Centrální Semilsko není zřízeno turistické informační centrum.

3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář Na území HSO Centrální Semilsko se nenachází žádné sdružení na podporu cestovního ruchu.

3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové „akce“ starostů obcí Tabulka č. Ta–A.5.3: Dotazníková akce starostů obcí HSO Centrální Semilsko Obec/ Indikátor Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov

Turistické Je nabídka ubytovacích kapacit pro zvýšení cestovního ruchu informační ve Vaší obci dostatečná ? centrum Ne Ano a lepší se Ano- penzion 28 míst, soukromé ubytování 8 lůžek, Ne Salewa (výroba oblečení pro horolezce)- 2 apartmány pro 2-3 os. Ne Ano (je penzion a 2 chaty) Ne Neexistuje Ne Ano(nízká kvalita hlavně bývalých podnikových rekreačních chat) Jsou 4 penziony, na koupališti 6 chatek (po 5 místech)Ne sezónně, turistické ubytování v sokolovně- 8 míst- celoročně


Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

42

Ne (soukromé ubytování pro 2 rodiny) Ano Jen v soukromí, jsou 2 letní tábory (stany, chaty, zázemí v budovách), bude soukromý penzion. Ne Jen soukromě, ve Škodějově- ½ budovy- ubytovna (z knihovny) Ano- jsou soukromé (malé apartmány pro rodiny) Jsou apartmány v soukromí Ne, je jen ubytování v soukromí Ne Neexistují

Tabulka č. Ta–A.5.3 pokračování Obec/ Indikátor Bělá

Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá n.J. Jablonec n.J. Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves n.P. Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil

Jaký druh Jaké jsou možnosti navýšení Jaký druh turistických ubytování jednotlivých druhů ubyt. aktivit lze ve Vaší obci postrádáte kapacit? provozovat? Soukromé jsou vyhovující, obecní a Cykloturistika, lyžování hotelové nejsou Pěší a cykloturistika, tenis, Soukromé- 1 penzion volejbal, vodácké sporty Asi soukromé (připravuje se) (jaro), 10-15 km tras pro běž.lyžování Nepostrádá Soukromé Pěší a cykloturistika Soukromé Soukromé- nepřipravuje se nic Pěší a cykloturistika Hotelové kapacity Hotelové kapacity vyšší třídy Lyžování, cykloturistika Soukromé- připravuje se penzion do 25 lůžek Pěší a cykloturistika, Obecní- rozšíření na koupališti koupaliště na 8 chatek (40 lůžek)+zázemí (soc.zař.) Soukromé (penzion) Soukromé (penzion) Pěší a cykloturistika Pěší a cykloturistika, Nepostrádá běžecké lyžování (stopy) Pěší a cykloturistika Soukromé- penziony Pěší a cykloturistika, Soukromé- penziony a malé a malé soukromé lyžování, vodácké sporty soukromé ubytování ubytování (jaro) Pěší a cykloturistika, lyžařský Obecní- ubytovna Obecní- ubytovna vlek (jen místní významkrátký) Je zájem o ubytování pro Pěší a cykloturistika, běžecké skupinu- autobus- v sokolovně, lyžování restauraci Pěší a cykloturistika, sezónní Nepostrádá Staví se soukromý penzion turistická atrakce, mlýn ve


Slaná Svojek

Penziony -

Soukromé- nic se nepřipravuje Soukromé- poskytnutí domů a Soukromé chalup k ubytování turistů, (penziony, obecní- zřízení místa pro nocleh apartmány), obecní i poutníků- kemp, hotelovéhotelové hospoda Klepanda bez ubytování, dříve bylo

Syřenov

43

Fiedlerově údolí Pěší a cykloturistika Pěší a cykloturistika Pěší a cykloturistika, hrady, vesnická památková rezervace, běžecké trasy z N.Paky, Lomnice n.P.

Tabulka č. Ta–A.5.3 pokračování Obec/ Indikátor

Jaká opatření vyšších stupňů samosprávy byste uvítali pro podporu cestovního ruchu

Bělá

Rekonstrukce silnic II.tř. a MK, zpevnění povrchu cyklostezek

Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov

Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou

Více peněz do grantů na CR, jednodušší administrativa, je dobrá spolupráce s infocentrem v Semilech (MR Pojizeří, MR Kozákov, o.s. Český ráj) Opravy komunikací, cyklostezky, chodníky; v rámci mikroregionu Táborprezentace na veletrzích Dotace na opravy komunikací (15 km) Opravy silnic II. a III.tř. Větší podpora od kraje, Svazku krkonošských měst a obcí, který funguje Finanční podpora (posílit granty), přímá poradenská činnost, zjednodušení administrativy Navrácení zaniklých historických cest spojujících Kruh s okolím- lepší komunikace s vyššími orgány na tomto a finance Pomoc při údržbě cyklostezek a MK. Aby věci ohledně CR nedělal jen Mikroregion Tábor, ale i kraj.

Poniklá

V rámci Svazku měst a obcí- veletrhy, výstavy

Příkrý

-

Roprachtice

Funguje MR Horní Pojizeří- informační

Připravujete, plánujete, nebo máte již vypracovány projekty, které by zvýšily atraktivitu Vaší obce v oblasti cest. ruchu Oprava MK, služby pohostinství, obecní potraviny, informační letáky, webové stránky, je reklamní info o obci, dobudování sportovního areálu (tenisové a dětské hřiště) Připravuje se cyklotrasa Jizera, projekt infotabulí (z grantů kraje) Bylo vybudováno turistické značení, lavičky (v rámci MR) Společné volnočasové aktivity-zlepšování nabídky CR- s MR Pojizeří, MAS Kozákov Projekt na zařízení volného času- chybí zázemí pro turisty (na zimu i léto) Rozšíření ubytovacích kapacit na koupališti, komunikace,chodníky,cyklotrasy s vybavením Ne, zkvalitnit existující zařízení Ne Rekonstrukce koupaliště, údržba MK, soukromá aktivita- penzion s bowlingem Projekt „Přijďte pobejt.“ Projekt „Poniklásrdeční záležitost“- spolupráce se soukromou firmou- skleněné ozdoby, společná propagace, možnosti turistického ruchu Rozhledna na hranici obcí Příkrý a Benešov u Semil- měl by být i vodojem a mobilní operátoři Ne


Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov

44

cedule apod. Oprava krajských komunikací Ne MR Pojizeří propaguje obce MR Horní Pojizeří připravuje společné Ne aktivity, info tabule, granty jdou přes MR Hrad Kumburk – Sdružení pro záchranu Hlavně rekonstrukce komunikací (kraj), hradu Kumburk, měly by být i doplňkové oprava hradu Kumburk- podpora služby- ubyt., strav., sport. areál Žďár(dotace) společenské akce, doplňkové služby (ubyt., strav.)

Zdroj: ARR- Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec, Dotazníkové šetření 2006

Z výše uvedených námětů a návrhů starostů obcí analyzované HSO lze nastínit zjednodušené závěry: • V uvedené HSO se nenalézá žádné TIC. • Obce mají dobrou spolupráci s TIC v Semilech a s mikroregiony Pojizeří, MR Kozákov a MR Tábor. • Nabídka ubytovacích kapacit je zhruba v polovině obcí dostatečná. • V oblasti naprosto převažují soukromé ubytovací kapacity. • Připravuje se výstavba dalších soukromých kapacit, převážně penzionů. • V oblasti se dá provozovat převážně pěší a cykloturistika- jednostranné zacílení. • Obce očekávají od vyšších stupňů samosprávy pomoc při rekonstrukci silnic II.a III. třídy, chodníků a cyklostezek, další podporu očekávají v oblasti propagace turistiky v obcích. • Většina obcí připravuje menší projekty pro zvýšení turistické atraktivity obcí • Připravuje se i rekonstrukce dvou koupališť a sportovního areálu.


45

PILÍŘ B - SPOLEČNOST 3.6 B.1 OBYVATELSTVO Společným rysem populačního vývoje obcí HSO Centrální Semilsko je výrazný pokles počtu obyvatel po 2.světové válce v důsledku odsunu německého obyvatelstva. Následné migrační vlny z vnitrozemí nedokázaly tuto populační ztrátu vyrovnat. Ve všech obcích HSO Centrální Semilsko proto žije méně obyvatel než v roce 1930. Ve většině obcí je to 28-60 % počtu obyvatel z roku 1930, v Košťálově asi 70 %. Naopak v Bystré nad Jizerou žije pouze čtvrtina počtu obyvatel z roku 1930, v Roprachticích, Roztokách u Semil a Svojku asi 28 %. Prudký poválečný populační úbytek byl ve všech obcích následován dalším trvalým poklesem, který trval až do roku 1991. K dočasnému růstu počtu obyvatel došlo v 50. letech ve 4 obcích, v 60. letech v 1 a v 70. letech ve 2 obcích. V 80. letech již došlo k úbytku počtu obyvatel ve všech obcích. Od počátku 90. let celá oblast populačně stagnuje. K nárůstu počtu obyvatel však v 90. letech došlo jen v 6 obcích, nejvyšší dynamika populačního růstu byla zaznamenána v Benešově u Semil, naopak nejvyšší úbytek v Bystré nad Jizerou. Na počátku 21. století se zvýšil počet obcí, kde dochází k populačnímu růstu, všechny obce však zaznamenaly jen malé změny počtu obyvatel. Negativní (i výrazně pozitivní) trend nelze analyzovat bez detailních údajů o meziročním přirozeném a migračním přírůstku, bytové výstavbě v tomto období aj., tyto údaje však nebyly k dispozici. Tabulka č. Ta-B.1.1: Vývoj počtu obyvatel v obcích HSO Centrální Semilsko v období 1930 – 2004 Obec

1930

1950

Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko

651 1525 356 471 3329 2384 1016 1048 1112 2441 730 959 462 1330 617 489 18920

432 1055 267 292 2062 1927 763 588 847 1445 497 602 302 999 361 391 12830

1991 278 695 222 149 2028 1617 520 448 671 1176 244 308 156 626 191 195 9524

2001 256 850 201 122 1976 1661 499 474 649 1208 240 268 135 632 185 204 9560

2004 258 839 207 120 1941 1672 495 477 662 1242 245 271 132 637 175 210 9583

Vývoj (%) Vývoj (%) 1991-2001 2001-2004 -7,9 +0,8 +22,3 -1,3 -9,5 +3,0 -18,1 -1,6 -2,6 -1,8 +2,7 +0,7 -4,0 -0,8 +5,8 +0,6 -3,3 +2,0 +2,7 +2,8 -1,6 +2,1 -13,0 +1,1 -13,5 -2,2 +1,0 +0,8 -3,1 -5,4 +4,6 +2,9 +0,4 +0,2

Pramen: ČSÚ Poznámka: Údaje jsou k datu sčítání, za rok 2004 k 31.12.; údaje z evidence obyvatel (2004) nejsou plně srovnatelné s údaji SLDB

Z hlediska pohybu obyvatel v roce 2004 je situace v HSO Centrální Semilsko značně variabilní. 4 obce zaznamenaly růst přirozenou měnou i migrací, dalších 6 obcí pouze migrací. Kromě obcí Mříčná a Příkrý je migrační obrat vždy vyšší než obrat přirozený. Nejvyšší relativní přirozený přírůstek zaznamenala Bradlecká Lhota, největší úbytek pak Svojek. Přírůstek migrací byl nejvyšší v Roprachticích a Bradlecké Lhotě, úbytek ve Slané. Na celkovou situaci v pohybu obyvatelstva má výrazně větší vliv


46

migrační pohyb než pohyb přirozený. Největší relativní celkový přírůstek byl tedy zaznamenán v Bradlecké Lhotě (44 ‰) a Roprachticích (37 ‰), úbytek ve Svojku a Slané (40 resp. 24 ‰). Celkově je pak zřejmý pokles počtu obyvatel přirozenou měnou i migrací. Pro sledování trendů přirozené měny a migrace nejsou údaje za 1 rok příliš vypovídající, je nutné sledovat dlouhodobé trendy (alespoň za 5 let), k tomu však nebyla k dispozici data. Jednoroční výkyvy jsou způsobeny třeba demolicí většího bytového objektu, dokončením rozestavěných bytů až v následujícím roce apod.. Tabulka č. Ta-B.1.2: Pohyb obyvatel v obcích HSO Centrální Semilsko v roce 2004 Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko

Přírůstek/ Celkový Přirozený Živě Přistěho- Vystěhoúbytek přírůstek/ Zemřelí přírůstek/ narození valí valí úbytek migrací úbytek 3 1 2 6 4 2 4 7 8 -1 19 13 6 5 3 0 3 7 1 6 9 2 1 1 3 1 2 3 18 23 -5 29 51 -22 -27 20 23 -3 33 29 4 1 6 6 0 7 10 -3 -3 7 7 0 5 1 4 4 5 7 -2 16 19 -3 -5 6 8 -2 15 18 -3 -5 1 4 -3 3 2 1 -2 1 1 0 16 6 10 10 2 3 -1 2 1 1 0 7 7 0 6 21 -15 -15 0 6 -6 3 4 -1 -7 4 2 2 6 2 4 6 92 107 -15 176 183 -7 -22

Pramen: ČSÚ

Tabulka č. Ta-B.1.3: Pohyb obyvatel v obcích HSO Centrální Semilsko v roce 2004-relativní hodnoty (‰) Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý

Přirozený Přírůstek/ Celkový Živě Přistěho- VystěhoZemřelí přírůstek/ úbytek přírůstek/ valí valí narození úbytek migrací úbytek 11,6 3,9 7,8 23,3 15,5 7,8 15,5 8,3 9,5 -1,2 22,6 15,5 7,2 6,0 14,5 0,0 14,5 33,8 4,8 29,0 43,5 16,7 8,3 8,3 25,0 8,3 16,7 25,0 9,3 11,8 -2,6 14,9 26,3 -11,3 -13,9 12,0 13,8 -1,8 19,7 17,3 2,4 0,6 12,1 12,1 0,0 14,1 20,2 -6,1 -6,1 14,7 14,7 0,0 10,5 2,1 8,4 8,4 7,6 10,6 -3,0 24,2 28,7 -4,5 -7,6 4,8 6,4 -1,6 12,1 14,5 -2,4 -4,0 4,1 16,3 -12,2 12,2 8,2 4,1 -8,2


Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko

3,7 15,2 11,0 0,0 19,0 9,6

3,7 22,7 11,0 34,3 9,5 11,2

0,0 -7,6 0,0 -34,3 9,5 -1,6

59,0 15,2 9,4 17,1 28,6 18,4

47

22,1 7,6 33,0 22,9 9,5 19,1

36,9 7,6 -23,5 -5,7 19,0 -0,7

36,9 0,0 -23,5 -40,0 28,6 -2,3

HSO Centrální Semilsko je oblast s velmi nepříznivou věkovou strukturou. Pouze dvě obceBenešov u Semil a Mříčná- mají hodnoty indexu stáří a průměrného věku lepší, než je celorepublikový průměr (index stáří je v celé ČR 0,94, průměrný věk pak 39,8 let). V Jablonci nad Jizerou, Košťálově a Nové Vsi nad Popelkou je průměrný věk rovněž nižší než v celé ČR. Ostatní obce mají horší věkovou strukturu než Česká republika. Extrémních hodnot dosahují Roztoky u Semil (s průměrným věkem o téměř 8 let vyšším než v celé ČR a indexem stáří na úrovni 400 % průměru celé země!!), Bradlecká Lhota (index stáří na úrovni 274 % průměru ČR!) a Bystrá nad Jizerou (průměrný věk o více než 5 let vyšší než je republikový průměr!). Věková struktura zdejšího obyvatelstva je tak jedním z nejvážnějších problémů HSO Centrální Semilsko. Tato závažná situace zřejmě souvisí s odchodem mladého obyvatelstva do míst s lepším pracovním uplatněním a do budoucna se tak stává velkou hrozbou pro další rozvoj oblasti. Tabulka č. Ta-B.1.4: Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2004 v tom ve věku v% Obyv. celkem 0 - 14 15 - 59 nad 60 0 - 14 15 - 59 nad 60 Bělá 258 33 170 55 12,8 65,9 21,3 Benešov u Semil 839 160 542 137 19,1 64,6 16,3 Bradlecká Lhota 207 19 139 49 9,2 67,1 23,7 Bystrá nad Jizerou 120 17 71 32 14,2 59,2 26,7 Jablonec nad Jizerou 1 941 321 1 267 353 16,5 65,3 18,2 Košťálov 1 672 286 1 051 335 17,1 62,9 20,0 Kruh 495 68 330 97 13,7 66,7 19,6 Mříčná 477 87 315 75 18,2 66,0 15,7 Nová Ves nad Popelkou 662 104 433 125 15,7 65,4 18,9 Poniklá 1 242 209 778 255 16,8 62,6 20,5 Příkrý 245 44 137 64 18,0 55,9 26,1 Roprachtice 271 35 177 59 12,9 65,3 21,8 Roztoky u Semil 132 13 70 49 9,8 53,0 37,1 Slaná 637 106 405 126 16,6 63,6 19,8 Svojek 175 28 114 33 16,0 65,1 18,9 Syřenov 210 40 123 47 19,0 58,6 22,4 Centrální Semilsko 9 583 1 570 6 122 1 891 16,4 63,9 19,7 Obec

Index Průměrný stáří věk 1,67 42,5 0,86 37,8 2,58 43,4 1,88 45,1 1,10 39,6 1,17 39,4 1,43 40,6 0,86 38,3 1,20 38,8 1,22 40,0 1,45 41,7 1,69 41,2 3,77 47,4 1,19 39,6 1,18 40,3 1,18 40,2 1,20 X

Pramen: ČSÚ

Závěrečné zhodnocení HSO Centrální Semilsko bylo podobně jako celé pohraničí postiženo výrazným úbytkem obyvatel v důsledku poválečného odsunu německého obyvatelstva a následným postupným vylidňováním venkova, které trvalo až do roku 1990. Od té doby oblast populačně stagnuje. V populační bilanci jednotlivých obcí hraje v důsledku nízké porodnosti i úmrtnosti hlavní roli migrace. Největším problémem je velmi nepříznivá věková struktura celé oblasti (viz výše), která do budoucna představuje závažnou překážku rozvoje.


48

3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ 3.7.1 Základní charakteristika HSO z pohledu školství a vzdělávání Centrální Semilsko má v rámci hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje druhý nejnižší počet obyvatel a nejnižší nezaměstnanost. Do této HSO spadá 16 obcí, většinou poměrně malých, v šesti z nich neexistuje základní ani mateřská škola - viz tabulka č. Ta-B.2.1. Tabulka č . Ta-B.2.1: Počet školských a vzdělávacích zařízení dle typu dle obcí za rok 2006 Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem Centrální Semilsko

Mateřské školy 0 1 0 0 1 1 1 1 1 0 0 0 1 1 0 8

Základní Základní Gymnázium/ školy školy SOU/ostatní nižšího stupně vyššího stupně 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 7 1 0

Zdroj:Registr MŠMT k 1.2.2006, webové stránky obcí-www.belasm.cz, www.benesovusemil.cz, bradlecka.aspweb.cz, www.bystranadjizerou.cz, www.jablonec-krkonose.com, www.kostalov.cz, www.obeckruh.cz, www.jilemnice.cz/mricna, www.novavesnadpopelkou.cz, www.ponikla.cz, www.prikry.wz.cz, www.obecroprachtice.cz, www.roztokyusemil.cz, www.obecslana.cz, www.antee.cz/svojek, www.syrenov.wz.cz

V malých obcích pod 250 obyvatel v hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko nenalezneme mateřskou ani základní školu a obyvatelé těchto obcí jsou nuceni za vzděláním dojíždět do okolních obcí. Většina obcí v oblasti vidí rozvoj vzdělávacích služeb jako jednu ze svých priorit péče o obyvatele a podporuje vzdělávání v obcích vytvářením dobrého zázemí. Ze zjištěných údajů lze předpokládat, že v HSO Centrální Semilsko je poměrně dostačující zastoupení MŠ a ZŠ, i když i zde dochází k rušení některých menších škol či mateřských školek, které se nepodařilo naplnit dostatečným počtem žáků (např. obec Kruh) a dle srovnání dostupných údajů za rok 2003 a údajů aktuálních se často počet vzdělávacích zařízení i žáků, kteří je navštěvují, snižuje.

3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání Analýza HSO Centrální Semilsko poukazuje na několik zajímavých skutečností. Většina obcí si uvědomuje a zdůrazňuje význam školství a působnost mateřské či základní školy v obci. Ve srovnání s ostatními HSO v kraji jsou v několika obcích podrobné informace z oblasti školství prezentovány na webových stránkách obce i školy samotné. Obyvatelé těchto obcí se tak mají možnost informovat o nabízených službách v rámci škol, o podpůrných aktivitách a rozvoji těchto zařízení. Tato skutečnost souvisí s úspěšným rozvojem regionu a je důkazem dobré komunikace s veřejností a okolím. Použitá data


49

však většinou vycházejí ze statistik Libereckého kraje a údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Konkrétní údaje zjištěné z prezentací na webových stránkách obcí či škol přináší tabulka č. Ta-B.2.2. Tabulka č. Ta-B.2.2: Počet žáků a pedagogů v jednotlivých školských zařízeních Počet žáků/počet pedagogů/průměr žáků na pedagoga Mateřské Základní školy Základní školy Gymnázium/ Obec školy nižšího stupně vyššího stupně SOU/ostatní Bělá * * * * 35/ * 37/ * Benešov u Semil * * Bradlecká Lhota * * * * Bystrá nad Jizerou * * * * 77/5/15 Košťálov * * * 7(rok 2005/2006 13/ * Kruh * * zrušeno) Mříčná * * * * Nová Ves nad Popelkou * * * * 36/4/9 136/12/11,33 Poniklá * * Příkrý * * * * Roprachtice * * * * Roztoky u Semil * * * * Slaná * * * * Svojek * * * * Syřenov * * * * * údaj není k dispozici Zdroj: webové stránky obcí a škol- www.belasm.cz, www.benesovusemil.cz, bradlecka.aspweb.cz, www.bystranadjizerou.cz, www.jablonec-krkonose.com, www.kostalov.cz, www.obeckruh.cz, www.jilemnice.cz/mricna, www.novavesnadpopelkou.cz, www.ponikla.cz, www.prikry.wz.cz, www.obecroprachtice.cz, www.roztokyusemil.cz, www.obecslana.cz, www.antee.cz/svojek, www.syrenov.wz.cz

3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení Podle statistických údajů MŠMT k 1.2.2006 se v obcích HSO Centrální Semilsko nacházelo celkově 8 mateřských škol, 7 základních škol nižšího stupně (1. – 5. ročník) a 1 základní škola vyššího stupně (1.-9. ročník). Podrobné údaje o počtu vzdělávacích zařízení shrnuje tabulka č. Ta-B.2.1. V oblasti Centrální Semilsko nalezneme převážně školy nižšího stupně, často se spojenými třídami. Ve většině škol je k dispozici také školní družina, kterou navštěvuje více jak polovina žáků základních škol. Školy v regionu kladou důraz na spolupráci s rodiči a podporují různé mimoškolní aktivity, do kterých se děti mohou zapojit. Obce se snaží také udržovat a obnovovat objekty, kde se školská zařízení nacházejí a investovat prostředky do výměny zastaralého vybavení. Školy vesměs kladou důraz na výuku počítačových předmětů a cizích jazyků.

3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení V mateřských školách HSO Centrální Semilsko je kapacita mateřských škol uváděná MŠMT k 1.2. 2006 264 míst. Kapacita základních škol nižšího stupně je 514 míst, 180 míst je údaj uváděný pro základní školu vyššího stupně v Poniklé (viz tabulka č. Ta-B.2.3). Podle webových stránek obce Poniklá navštěvuje tamní základní školu 136 žáků. Dostupné údaje o aktuálních počtech žáků uvádí tabulka č. Ta-B.2.2.


50

Tabulka č. Ta-B.2.3.: Kapacita školských zařízení dle MŠMT Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem Centrální Semilsko

Mateřské Základní školy školy nižšího stupně 0 0 35 75 0 0 0 0 52 127 20 35 20 20 25 45 50 0 0 0 0 0 0 0 30 32 32 0 0 0 264 514

Základní školy Gymnázium/ vyššího stupně SOU/ostatní 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 180 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: Registr škol, MŠMT, 1.2.2006 * údaj není k dispozici

Řada škol v regionu se potýká se snižujícím se počtem žáků, což je problém nejen této oblasti, ale celé ČR. Pro HSO Centrální Semilsko připadalo v roce 2003 na jednoho pedagoga 10,46 žáků, v Libereckém kraji pak 11,50 žáků, v obci Poniklá pouze 9 žáků na učitele. Údaje týkajících se základních škol udává tabulka č. Ta-B.2.6 v příloze č. 6. V případě základních škol nižšího stupně je hodnota pro oblast Centrální Semilsko také téměř totožná s celým Libereckým krajem (9,97 oproti 9,95 žáků na pedagoga), u základních škol vyššího stupně pak údaj není k dispozici.

3.7.2.3. Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání Obecně platí, že vzdělání obyvatel regionu hraje důležitou roli pro jeho rozvoj. Počet a podíl obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce Centrální Semilsko přináší tabulky č. TaB.2.4 a Ta-B.2.5. Tabulka č. Ta-B.2.4: Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání Úplné Úplné Základní Vyšší Celkem Bez střední střední včetně odborné a obyv. vzdělání odborné bez odborné s neukonč. nástavb. maturity maturitou 223 0 61 86 54 9 Bělá 678 2 167 286 152 26 Benešov u Semil 177 0 45 64 41 12 Bradlecká Lhota 103 0 34 47 18 0 Bystrá nad Jizerou 1336 2 378 668 223 22 Košťálov 417 0 105 172 104 12 Kruh 388 1 105 193 63 10 Mříčná 2 147 237 115 16 Nová Ves nad Popelkou 534

VŠ Nezjištěné 9 34 13 4 35 17 15 15

4 11 2 0 8 7 1 2


Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem Centrální Semilsko

51

980 196 224 120 524 153 170

2 1 0 0 2 0 0

298 65 84 39 153 45 45

421 101 87 57 225 81 75

186 21 31 15 105 18 39

23 3 5 2 10 3 4

38 4 8 4 17 5 5

12 1 9 3 12 1 2

7859

19

2207

3523

1524

191

293

102

Zdroj: Úroveň vzdělanosti obyvatel Libereckého kraje: Krajská reprezentace ČSÚ Liberec, 2001

Tabulka č. Ta-B.2.5: Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v % Celkem Bez obyv. vzdělání Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem Centrální Semilsko

223 678 177 103 1336 417 388 534 980 196 224 120 524 153 170

0,3 0,1 0,3 0,4 0,2 0,5 0,4 -

7859

0,2

Úplné Úplné Vyšší Základní střední střední odborné včetně VŠ Nezjištěné odborné bez odborné s a neukonč. maturity maturitou nástavb. 27,4 38,6 24,2 4,0 4,0 1,8 24,6 42,2 22,4 3,8 5,0 1,6 25,4 36,2 23,2 6,8 7,3 1,1 33,0 45,6 17,5 0,0 3,9 28,3 50,0 16,7 1,6 2,6 0,6 25,2 41,2 24,9 2,9 4,1 1,7 27,1 49,7 16,2 2,6 3,9 0,3 27,5 44,4 21,5 3,0 2,8 0,4 30,4 43,0 19,0 2,3 3,9 1,2 33,2 51,5 10,7 1,5 2,0 0,5 37,5 38,8 13,8 2,2 3,6 4,0 32,5 47,5 12,5 1,7 3,3 2,5 29,2 42,9 20,0 1,9 3,2 2,3 29,4 52,9 11,8 2,0 3,3 0,7 26,5 44,1 22,9 2,4 2,9 1,2 28,1

44,8

19,4

2,4

3,7

1,3

Zdroj: Úroveň vzdělanosti obyvatel Libereckého kraje: Krajská reprezentace ČSÚ Liberec, 2001

Zastoupení početně nejvýznamnější skupiny, tedy osob s úplným středním odborným vzděláním bez maturity je zde vyšší (téměř 45%) ve srovnání s Libereckým krajem (40 %) i Českou republikou (38 %). Naopak podíl obyvatel s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním je zde výrazně nižší ve srovnání s krajem i celým státem. Pouze obec Bradlecká Lhota se zastoupením jednotlivých vzdělanostních skupin přibližuje krajskému a republikovému průměru, u skupiny osob s vyšším odborným vzděláním je dokonce výrazně překračuje. Nižší zastoupení nejvíce vzdělaných skupin obyvatel není překvapením, neboť je zřejmá jejich koncentrace do míst s dostatkem pracovních příležitostí pro jejich kvalifikaci, a tedy v přímém důsledku do největších měst. Závěr Situace v oblasti školství je v HSO Centrální Semilsko obdobná charakteristikám ostatních HSO v Libereckém kraji. Počet vzdělávacích zařízení i žáků, kteří je navštěvují, se v HSO Centrální Semilsko v mnoha případech snižuje. V oblasti nalezneme pouze mateřské a základní školy, žádnou školu vyššího


52

stupně. Největší zastoupení z hlediska struktury obyvatel dle vzdělání mají lidé s úplným středním odborným vzděláním bez maturity. Na druhou stranu jsou ve srovnání s ostatními HSO v Libereckém kraji v několika obcích prezentovány podrobné informace z oblasti školství na webových stránkách obce i školy samotné.


53

3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení V regionu HSO Centrální Semilsko není dislokováno žádné lůžkové zdravotnické zařízení. Potřebu akutní a následné lůžkové péče, vč. péče v rámci specializovaných oborů, zajišťuje pro obyvatelstvo této oblasti zejména Masarykova městská nemocnice Jilemnice a Nemocnice s poliklinikou v Semilech. Péči v rámci velmi specializovaných oborů zajišťuje nejčastěji Krajská nemocnice Liberec.

3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení Zdravotnická zařízení se na území HSO Centrální Semilsko nacházejí pouze v Jablonci nad Jizerou a Poniklé, jak je uvedeno v tabulkách č. Ta-B.3.1 a č. Ta-B.3.2. V Poniklé je zřízeno detašované pracoviště, která se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítává. Celkový přehled o detašovaných pracovištích je uveden v tabulce č. Ta-B.3.3. Tabulka č. Ta-B.3.1: Zdravotnická zařízení v Jablonci nad Jizerou v roce 2004 Kód druhu zařízení 320 321 322 323

Druh zdravotnických zařízení

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře – gynekologa Samostatné ordinace celkem 510 Lékárna Zdravotnická zařízení celkem

Počet Přepočtený zdravotnických počet zařízení lékařů 1 2 1 1 1 1 1 1 4 5 1 5 5

Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

V Jablonci nad Jizerou jsou zastoupeny všechny nejběžnější specializace zdravotnických zařízenípraktičtí lékaři pro dospělé, pro děti a dorost, stomatolog a gynekolog. Obec je tedy zdravotnickými zařízeními vybavena dostatečně, navíc je zde k dispozici i lékárna. Tabulka č. Ta-B.3.2: Zdravotnická zařízení v Poniklé v roce 2004 Kód druhu zařízení 320 322

Druh zdravotnických zařízení

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa Samostatné ordinace celkem Zdravotnická zařízení celkem

Počet Přepočtený zdravotnických počet zařízení lékařů 1 1 1 1 2 2 2 2

Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

V Poniklé ordinuje pouze praktický lékař pro dospělé a stomatolog. Funguje zde ale i detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost. Obec je tedy po stránce zdravotních služeb vybavena


54

dobře. Zároveň je možné podotknout, že populačně významnější Košťálov nedisponuje žádnými zdravotnickými zařízeními.

3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení V jedné obci HSO Centrální Semilsko je zřízeno detašované pracoviště zdravotnických zařízení. Lékař do této obce dojíždí jen některé dny v týdnu. Detašovaná pracoviště se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítávají. Jejich celkový přehled v této oblasti je uveden v tabulce č. Ta-B.3.3. Tabulka č. Ta-B.3.3: Přehled detašovaných pracovišť zdravotnických zařízení v HSO Centrální Semilsko Obec Bělá

Počet detašovaných pracovišť

Seznam detašovaných pracovišť

-

Benešov u Semil

-

Bradlecká Lhota

-

Bystrá nad Jizerou

-

Jablonec nad Jizerou

-

Košťálov

-

Kruh

-

Mříčná

-


-

Poniklá

1

Příkrý

-

Roprachtice

-

Roztoky u Semil

-

Slaná

-

Svojek

-

Syřenov

-

Celkem HSO Centrální Semilsko

1

1x PL pro děti a dorost

PL – praktický lékař, zdroj: ÚZIS

Jak již bylo výš poznamenáno, pouze v Poniklé existuje detašované pracoviště zdravotnického zařízení, zde praktického lékaře pro děti a dorost. To vhodně doplňuje zastoupení základních lékařských specializací v obci.

3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Centrální Semilsko Zdravotnická zařízení v HSO Centrální Semilsko se nacházejí pouze ve 2 obcích oblasti- Jablonci nad Jizerou a Poniklé. V Poniklé je zřízeno i jediné detašované pracoviště v oblasti. Poněkud překvapivě se žádné zdravotnické zařízení nenachází ve 2. největší obci v oblasti- Košťálově s více než 1 500 obyvateli. Zdravotnická zařízení jsou tedy v HSO Centrální Semilsko rozmístěna geograficky nerovnoměrně, neboť spolu sousedící obce Jablonec nad Jizerou a Poniklá se nachází v nejsevernější části oblasti HSO Centrální Semilsko. Vzhledem k tomu, že oblast tvoří pás obcí táhnoucí se v severojižním


55

směru mezi Semily a Jilemnicí, je velmi důležitým faktorem lokalizace výjezdového týmu rychlé lékařské pomoci do obou těchto měst. Zcela bez zdravotnických zařízení je v HSO Centrální Semilsko 14 obcí. Z asi poloviny obcí jsou poměrně dobře dostupné Semily s dobrou nabídkou zdravotnických zařízení. Z Jablonce nad Jizerou, Mříčné a Poniklé je možné veřejnou dopravou dojet do Jilemnice, z Bradlecké Lhoty, Nové Vsi nad Popelkou a Syřenova do Lomnice nad Popelkou. Velmi problematické je dopravní spojení z Kruhu a Svojku. Do Jilemnice zde jede pouze ranní školní autobus a spoj nazpět jede až odpoledne. Dopolední spoj jede jen v některé pracovní dny.

3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení Ve zdravotnické statistice není uváděn absolutní počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení. Sleduje se tzv. přepočtený počet lékařů, který vyjadřuje součet úvazků jednotlivých lékařů ve zdravotnickém zařízení. U detašovaných pracovišť se sleduje pouze jejich existence, nikoli však úvazek lékařů na těchto pracovištích, neboť lékaři i jejich činnost jsou započteni celkově v sídlech zdravotnických zařízení. Bližší údaje pro obce HSO Centrální Semilsko podává tabulka č. Ta-B.3.4. Tabulka č. Ta-B.3.4: Přepočtený počet lékařů, počet zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v jednotlivých obcích HSO Centrální Semilsko (vše stav k 31.12.2004) Přepočtený Počet Počet Obec Počet ZZ počet detašovaných obyvatel lékařů pracovišť Bělá 258 Benešov u Semil 839 Bradlecká Lhota

207

-

-

-

Bystrá nad Jizerou

120

-

-

-


1 941

5

5

-

Košťálov

1 672

-

-

-

Kruh

495

-

-

-

Mříčná

477

-

-

-


662

-

-

-

1 242

2

2

1

Příkrý

245

-

-

-

Roprachtice

271

-

-

-

Roztoky u Semil

132

-

-

-

Slaná

637

-

-

-

Svojek

175

-

-

-

Syřenov

210

-

-

-

9 583

7

7

1

Poniklá

Celkem HSO Centrální Semilsko Počet obyvatel HSO Centrální Semilsko na jednoho lékaře

1 369

ZZ – zdravotnické zařízení Počet lékařů – přepočtený počet (součet úvazků), Zdroj: ÚZIS


56

Nejvyšší přepočtený počet lékařů (součet úvazků) v HSO Centrální Semilsko byl zaznamenán v největší obci oblasti- Jablonci nad Jizerou. Tento výsledek bezprostředně souvisí s počtem zdravotnických zařízení, který je zde rovněž nejvyšší. V obci jsou zastoupeny všechny nejběžnější specializace, jak je zřejmé z tabulky č. Ta-B.3.1. Populačně srovnatelný Košťálov nedisponuje žádným zdravotnickým zařízením. V poněkud menší Poniklé ordinuje praktický lékař pro dospělé a stomatolog a rovněž je k dispozici detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost. Na území HSO Centrální Semilsko bylo v roce 2004 evidováno 7 úvazků lékařů, na jeden úvazek v této oblasti tedy připadá 1369 obyvatel. Je třeba si uvědomit, že údaj je orientační, neboť počet lékařů zahrnuje lékaře různých specializací. Výsledek bude také možno srovnat pouze s oblastmi podobného charakteru, které stejně jako HSO Centrální Semilsko nemají lůžková zdravotnická zařízení, především nemocnice (v HSO HrádeckoChrastavsko připadlo na jednoho lékaře 875 obyvatel, v HSO Frýdlantsko 1114 obyvatel, v HSO Západní Českolipsko 1873 obyvatel).

3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Vzdálenost k nejbližší nemocnici byla zjišťována pro obce HSO Centrální Semilsko jako nejkratší vzdálenost po silnici z jednotlivých měst a obcí k nejbližší nemocnici po silnici. Vzhledem k poloze HSO Centrální Semilsko připadaly v úvahu nemocnice v Semilech, Jilemnici a Jičíně. Do semilské nemocnice je vzdálenost nejnižší ze 6 obcí, do jilemnické ze 7 obcí a do jičínské ze 3 obcí. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. Ta-B.3.5. Časová dostupnost k nejbližší nemocnici byla sledována jako doba jízdy veřejnou dopravou z obce do města, které je veřejnou dopravou obci časově nejblíže. V tabulce je vždy uvedena cestovní doba nejrychlejšího spoje, který do daného města přijíždí mezi 7:00 a 13:00 pracovního dne. Pro ilustraci úrovně dopravní obslužnosti je uveden i počet přímých spojů (dohromady autobusových i vlakových) od pondělí do pátku z dané obce s příjezdem mezi 7:00 a 13:00 do města, které je vzdálenostně či časově nejblíže. Výsledky jsou rovněž uvedeny v tabulce č. Ta-B.3.5. Tabulka č. Ta-B.3.5: Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná

Nejbližší nemocnice

Vzdálenost

Doba jízdy

Počet přímých spojů (Po-Pá)

Masarykova městská nemocnice Jilemnice

13 km

Do Semil- 15 minut vlak Do Jilemnice- 27 minut vlak (přestup Martinice v K.)

15 (Semily) 0 (Jilemnice)

1,5 km

10 minut autobus

30

7 km

14 minut autobus

30

Nemocnice s poliklinikou v Semilech Oblastní nemocnice Jičín a.s. Nemocnice s poliklinikou v Semilech Masarykova městská nemocnice Jilemnice Nemocnice s poliklinikou v Semilech Masarykova městská nemocnice Jilemnice Masarykova městská nemocnice Jilemnice

10 km 14,5 km 10 km

16 minut autobus (Semily) 15 (Semily) 25 minut autobus (Jilemnice) 20 (Jilemnice) 24 minut autobus 32 30 minut vlak 7 minut vlak 36 10 minut autobus

6,5 km

20 minut autobus

8

3,5 km

5 minut autobus

41



Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil

Oblastní nemocnice Jičín a.s. Masarykova městská nemocnice Jilemnice Nemocnice s poliklinikou v Semilech

14,5 km

8 km 4 km


10,5 km

Nemocnice s poliklinikou v Semilech

12 km

Slaná

Nemocnice s poliklinikou v Semilech

6 km

Svojek


10,5 km

Syřenov

Oblastní nemocnice Jičín a.s.

10,5 km

Do Semil- 36 minut vlak (přestup Stará Paka) 49 minut autobus (přestup Lomnice nad Popelkou) Do Jičína- 43 minut vlak (přestup Libuň) 10 minut autobus 15 minut vlak 12 minut autobus

57

0

53 16

Do Jilemnice- 21 minut 12 (do autobus Jilemnice) Do Semil- 22 minut autobus 16 (do Semil) 39 minut autobus

10

3 minuty vlak 8 minut autobus

75 (z toho 15 autobusů z Bořkova a 15 vlaků z Nedvězí)

30 minut autobus 24 minut vlak (přestup Martinice v Krkonoších) Do Semil-32 minut vlak (přestup Stará Paka) Do Jičína- 48 minut vlak (přestup Libuň)

8

0

Zdroj: www.mapy.cz, www.idos.cz

Nejblíže k nemocnici mají obyvatelé obce Benešov u Semil, která je od semilské nemocnice vzdálena pouhých 1,5 km. Velmi blízko do nemocnice mají i obyvatelé obcí Mříčná, Příkrý a Slaná, vždy do 6 km. Největší vzdálenost musí cestou do nejbližší nemocnice absolvovat obyvatelé obcí Jablonec nad Jizerou, Nová Ves nad Popelkou a Bělá, a to více než 13 km. Je však zřejmé, že vzdálenost k nejbližší nemocnici je u všech obcí HSO Centrální Semilsko poměrně dobrá. Časová dostupnost z obce do nemocnice do značné míry koreluje se vzdáleností obce od nemocnice. Časově nejblíže je tedy nemocnici obec Mříčná- nejrychlejší spoj pouhých 5 minut. Nejkratší časová dostupnost byla zaznamenána u obce Slaná (pouhé 3 minuty), ale železniční zastávka Nedvězí leží asi 1 km od středu obce Slaná. Časově blízko jsou nemocnici také obce Benešov u Semil a Košťálov. Nejhorší je časová dostupnost nemocnice z Nové Vsi nad Popelkou, Roztok u Semil a Syřenova, vždy více než 30 minut. Stejně jako u vzdálenosti však platí, že i časová dostupnost nejbližší nemocnice je poměrně dobrá. Největší počet přímých spojů do města s nemocnicí jezdí ze Slané, Poniklé a Mříčné- 8 spojů a více v pracovní dny mezi 7. a 13. hodinou. U Slané a Poniklé je možné k cestě využít vlak i autobus. Dostatečné množství spojů jezdí i z Benešova u Semil, Bradlecké Lhoty, Jablonce nad Jizerou a Košťálova. Z Bělé, Bystré nad Jizerou, Příkrého a Roprachtic jezdí mezi 7. a 13. hodinou 3 až 4 spoje, ale v dopoledních hodinách je mezi nimi minimálně dvouhodinová pauza (to však platí i pro Benešov u Semil a Bradleckou Lhotu). Nejhorší je dopravní dostupnost nemocnice dle počtu spojů z Nové Vsi nad Popelkou a Syřenova, kde není provozován žádný přímý spoj. Problematická je dostupnost veřejnou dopravou i z Kruhu a Svojku.


58

Celkově je tedy veřejnou dopravou nejhůře dostupná nemocnice z Nové Vsi nad Popelkou a Syřenova. Závěrečné zhodnocení V oblasti HSO Centrální Semilsko neexistuje žádné lůžkové zdravotnické zařízení, lékaři nejzákladnějších specializací ordinují pouze v Jablonci nad Jizerou a Poniklé. Ostatní obce tedy nedisponují žádným zdravotnickým zařízením, naštěstí jsou z většiny z nich dobře dostupná města Semily, Jilemnice a Lomnice nad Popelkou s dostatečným spektrem lékařské péče. Nejbližší nemocnice jsou v Semilech, Jilemnici a Jičíně, jejichž dostupnost, dle vzdálenosti i času, je pro většinu obcí poměrně dobrá. Problematická je dostupnost zdravotních služeb z Kruhu a Svojku, v případě nemocniční péče i z Nové Vsi nad Popelkou, Roztok u Semil a Syřenova. Na jednoho lékaře připadlo k 31.12.2004 celkem 1369 obyvatel, tedy více než na Hrádecku-Chrastavsku a Frýdlantsku, méně než na Západním Českolipsku. Tento výsledek bezprostředně souvisí s charakterem sídelní struktury, protože zdravotnická zařízení se soustředí do větších sídel. 14 obcí ze 16 nemá žádné zdravotnické zařízení.


59

3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST Při koncipování sociálních aktivit a jejich racionálního provozování v jednotlivých obcích je nutné mít na zřeteli, že jedním ze stěžejních aspektů, ovlivňujících rozhodovací procesy, je velikost obce (města), demografická struktura jejích obyvatel a z toho plynoucí místní potřeba saturování sociálních služeb. Při analýze vývoje osídlení se ukázalo, že je třeba věnovat zvláštní pozornost obcím a městům, kde žije více než 3 000 obyvatel. V těchto obcích často působí pověřené obecní úřady, které v přenesené působnosti vykonávají i výkon státní správy v oblasti sociální péče. Obce tohoto typu se však v HSO Centrální Semilsko nevyskytují. Největším městem je zde Jablonec nad Jizerou s přibližně 2 000 obyvateli, ve kterém se žádné zařízení sociální péče nenachází. V Benešově u Semil je provozován Ústav sociální péče s kapacitou 30 lůžek, zaměřený na péči o dospělé osoby s mentálním postižením. Sociální péče regionu HSO Centrální Semilsko je v největší míře zabezpečována ve městech, která jsou lokalizována mimo HSO, např. Semily a Rokytnice nad Jizerou. V Semilech je zřízen domov důchodců s kapacitou 130 lůžek a dětský domov s kapacitou 22 lůžek. V Rokytnici nad Jizerou je to domov důchodců se 145 lůžky a dům s pečovatelskou službou s 8 lůžky. Další domy s pečovatelskou službou se nacházejí v obci Poniklá s kapacitou 24 lůžek a městě Jablonec nad Jizerou s kapacitou 25 bytů. Na základě získaných informací se v regionu nenachází další jiná zařízení kromě výše uvedených.


60

3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu Za nejvýznamnější památku na území HSO Centrální Semilsko lze považovat dřevěný most věšadlového typu přes řeku Jizeru z roku 1922, který je jediný svého druhu v Evropě. Nachází se na území obce Bystrá nad Jizerou. Národní památkový ústav (na www.monumnet.npu.cz) eviduje v obcích HSO celkem 124 nemovitých památek. Jde o stavby, jejichž historická a kulturní hodnota nepřesahuje hranice regionu, většinou jde o kostely a drobnou církevní architekturu, dále pak o venkovské usedlosti a několik tvrzí a zřícenin. Pro turisty nejznámější jsou asi zříceniny hradů Kumburk a Bradlec na katastru obce Syřenov. Ceněna je i lidová architektura podhorské oblasti Krkonoš a Pojizeří.

3.10.2 Kulturní zařízení Tabulka č. Ta-B.5.1: Přehled a počet kulturních zařízení v obcích HSO Centrální Semilsko (stav v roce 2003) Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov

Veřejné knihovny vč. poboček 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1

Stálá kina 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Muzea Galerie 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Kulturní Divadla zařízení ostatní 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 2 0 1 0 1 0 2 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 0 2 0

Zdroj: ČSÚ

S výjimkou Roprachtic jsou ve všech obcích oblasti v provozu veřejné knihovny, které představují zejména v malých obcích jednu z mála (ne-li jedinou) možnost kulturního vyžití. V Košťálově jsou k dispozici dvě knihovny- v samotném Košťálově a rovněž v Kundraticích. Knihovny jsou často místem pořádání vzdělávacích a jiných akcí, zde to však platí pouze pro knihovny v Jablonci nad Jizerou a Košťálově. Nezastupitelnou funkcí knihoven je veřejně přístupný internet, který je možno využívat v 10 knihovnách v oblasti (v Košťálově v obou). V Benešově u Semil a Příkrém je možno se na internet připojit během úředních hodin na obecním úřadě a do konce roku 2006 by měl být internet přístupný i v knihovně. V Bělé by měl být internet v knihovně zřízen do poloviny roku 2006. Bez veřejně přístupného internetu v obci se musí obejít občané Bystré nad Jizerou, Mříčné, Poniklé a Roprachtic. Součástí knihoven v menších obcích bývá klubová místnost, sloužící příležitostně k pořádání dalších kulturních akcí, k provozování kulturních aktivit souborů zájmové umělecké činnosti a různých


61

kroužků a ke spolkové činnosti. To je jedna z nutných podmínek „oživení“ venkova, zachování kulturních tradic a zabránění nežádoucího masového odlivu obyvatel do velkých měst. Na území HSO je v provozu kino pouze v Jablonci nad Jizerou, které v letech 1999-2002 zaznamenalo poměrně stabilní návštěvnost asi 5-7000 osob. V letní sezóně zhruba od května do září je v provozu jednou týdně rovněž kino v obci Kruh. Příležitostní či stálí filmoví fanoušci z ostatních obcí mohou využít nabídku kin v Jilemnici, Semilech, Lomnici nad Popelkou a Libštátě. Možnost navštívit filmové představení je tedy ve většině obcí poměrně problematická a vzhledem k úrovni obsluhy veřejnou dopravou ve večerních hodinách je třeba se v tomto ohledu spolehnout na vlastní dopravu. Slabá síť kin je výsledkem trendu minulých let, kdy se počet kin (nejen v Libereckém kraji) postupně snižoval. Příčinou byly a jsou většinou ekonomické problémy způsobené z velké části nízkou návštěvností v kinech. S rozvojem audiovizuální techniky, satelitního příjmu a nabídkou speciálních televizních kanálů mají lidé možnost zajistit si sledování filmů doma, což se projevuje na poklesu návštěvnosti v kinech. Dle údajů ČSÚ nebylo v roce 2003 v Bradlecké Lhotě, Příkrém a Roprachticích kromě veřejné knihovny k dispozici žádné další kulturní zařízení. Z dotazníkového šetření v obcích však vyplývá, že v každé obci HSO Centrální Semilsko existuje mimo knihoven i další kulturní zařízení. Kulturní domy, přesněji zařízení, která se jim svou funkcí podobají, nalezneme v Bradlecké Lhotě, Bystré nad Jizerou, Jablonci nad Jizerou, Nové Vsi nad Popelkou, Příkrém, Roztokách u Semil, Slané a Svojku. Sokolovna je občanům k dispozici v Košťálově (zde i v sídle Kundratice), Kruhu a Mříčné. V Bělé se ke kulturním účelům využívá zasedací síň obecního úřadu, v Poniklé společenský sál a v Syřenově společenská místnost ve škole. Častým místem pořádání nejrůznějších kulturních akcí bývají také restaurace se společenským sálem. Je tomu tak v Bělé, Benešově u Semil, Roprachticích a Škodějově (patří pod obec Příkrý). Výčet kulturních zařízení doplňují přírodní amfiteátr v Kundraticích (obec Košťálov) a stálé loutkové divadlo na obecním úřadě v Benešově u Semil. Pouze 5 obcí uvažuje o dalším rozvoji kulturních zařízení. V Jablonci nad Jizerou je plánována rekonstrukce kulturního domu a kina, v Nové Vsi nad Popelkou zřízení plynového topení v kulturním domě a v Příkrém se uvažuje o zřízení kina v kulturním domě (projekční kabina je zde k dispozici). Finančně náročným projektem je oprava hradu Kumburk na území obce Syřenov. V Roprachticích již probíhá rekonstrukce místní restaurace. Na území HSO Centrální Semilsko existují dvě muzea. Muzeum techniky Loukov vystavuje historické automobily a sídlí v Bystré nad Jizerou. Zřizovatelem je fyzická osoba. V Poniklé je zřízeno Muzeum krkonošských řemesel. Ke shlédnutí jsou hospodářské stroje a zařízení a některé činnosti (drátování, zpracování lnu, výroba másla a další). Galerie není zřízena v oblasti HSO Centrální Semilsko žádná. V Jablonci nad Jizerou mohou místní talentované děti a mládež využívat základní uměleckou školu (ZUŠ). Další ZUŠ pak nalezneme již mimo HSO v Semilech, Jilemnici a Lomnici nad Popelkou. V oblasti není zřízen žádný dům dětí a mládeže. Mladí zájemci o návštěvu těchto zařízení musí cestovat do Lomnice nad Popelkou, Semil či Rokytnice nad Jizerou. Na území HSO není v provozu žádné divadlo. Jedná se o službu vyšší vybavenosti, která je lokalizována většinou pouze do populačně významnějších sídel. Nejbližší je divadlo J.K.Tyla v Lomnici nad Popelkou, dále Městské divadlo v Železném Brodě a Městské divadlo v Turnově.


62

3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce Tabulka č. Ta-B.5.2: Nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Centrální Semilsko Místo konání

Benešov u Semil

Bradlecká Lhota


Košťálov

Poniklá

Syřenov

Název akce Představení divadelního ochotnického spolku Jizeran

Popis Pravidelná akce. Divadelní spolek Jizeran byl založen již v roce 1869. V současnosti pod tímto názvem vystupuje dětský soubor. Pravidelná akce. Představení, která nastudoval Představení loutkového místní loutkoherecký soubor se konají několikrát divadla ročně v budově obecního úřadu. Pravidelná akce. Divadelní ochotnický spolek byl Představení divadelního založen v roce 1899. V jeho tradici nyní pokračuje ochotnického spolku dětský soubor. Pravidelná akce. Rockový festival pod otevřeným nebem se v posledních letech koná v Háskově. Keltská noc V roce 2005 se konal již 10.ročník. Pravidelná akce. Již tradiční každoroční přehlídka. Krakonošův festival V roce 2005 se konal již 10.ročník. dechových hudeb Pravidelná akce pořádaná každoročně na přelomu Oblastní přehlídka srpna a září. dechových hudeb V roce 2005 proběhl 3.ročník. Pravidelná akce. Každoroční výstava kreseb, obrazů, Výstava košťálovských grafik a dřevořezeb amatérských umělců výtvarníků z Košťálova. Konal se již 14.ročník. Pravidelná akce. Přehlídka koní a vozatajského Jezdecký den umění v Kundraticích Pravidelná akce. Každoročně pořádaná okresní Suchardův memoriál přehlídka hasičského umění. Pravidelná akce. Místní vokálně-instrumentální Zpívání pěveckého sboru soubor existuje již 13 let. Koncerty pořádá i Satori v okolních obcích. Pravidelná akce. Divadelní ochotnický spolek byl založen již v roce 1864 a tento pokračuje v jeho tradici.Každý rok je nastudována jedna hra. Hra Představení divadelního „Krvavý román“ vyhrála 16. ročník Krajské ochotnického spolku přehlídky venkovských divadelních souborů "Josefodolské divadelní jaro 2006" a postupuje na J.J.Kolár Národní přehlídku venkovských divadelních souborů "Krakonošův divadelní podzim 2006" ve Vysokém nad Jizerou. Pravidelná akce. Akci od roku 2004 pořádá každoročně Sdružení pro záchranu hradu Kumburku. Akce sestává z vystoupení skupin historického Kumburské svítání šermu, ukázek dobových řemesel, her pro děti a vystoupení dobrovolných hasičských sborů.

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006, internetové stránky obcí- www.belasm.cz, www.benesovusemil.cz,


63

bradlecka.aspweb.cz, www.bystranadjizerou.cz, www.jablonec-krkonose.com, www.kostalov.cz, www.obeckruh.cz, www.jilemnice.cz/mricna, www.novavesnadpopelkou.cz, www.ponikla.cz, www.prikry.wz.cz, www.obecroprachtice.cz, www.roztokyusemil.cz, www.obecslana.cz, www.antee.cz/svojek, www.syrenov.wz.cz

Na základě dohody o zadání byly v rámci indikátoru nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Centrální Semilsko posuzovány kulturní akce, které získaly podporu z rozpočtu Libereckého kraje prostřednictvím systému přímé podpory nebo v grantových programech. Kulturní akce podporované v těchto programech, zejména v systému přímé podpory, splňují požadavek nadmístního významu kulturní akce. Dále byly do hodnocení zařazeny další kulturní akce a pořady, které nebyly podpořeny z rozpočtu Libereckého kraje, ale svým významem a dopadem do regionu naplňují podmínku nadmístního významu. V každé obci HSO Centrální Semilsko se koná během roku nějaká kulturní akce. Jedinou akcí, pořádanou v posledních letech v obcích HSO Centrální Semilsko, která se dočkala podpory z rozpočtu Libereckého kraje byla v roce 2004 Oblastní přehlídka dechových hudeb v Košťálově. O podporu z grantových programů usilovali žadatelé pouze ze 3 obcí v oblasti. Nepodpořen tak zůstal Krakonošův festival dechových hudeb v Jablonci nad Jizerou a pěvecký sbor Satori z Poniklé. Nejznámější akcí je zřejmě každoroční open air festival rockových kapel Keltská noc. Výstava košťálovských výtvarníků již zavítala do mnoha míst celé České republiky. V některých obcích jsou činné amatérské divadelní soubory, nejlépe si vede spolek J.J.Kolár z Poniklé a Jizeran z Benešova u Semil. Kromě akcí výše zmíněných se v jednotlivých obcích pořádají akce méně významné, jakými jsou plesy, taneční zábavy, poutě, pálení čarodějnic, dětské dny, setkání rodáků a akce vztahující se k Vánocům a Velikonocím. Neodmyslitelnou součástí života na venkově jsou pak různé akce jednotlivých sborů dobrovolných hasičů.

3.10.4 Památkové rezervace Hlavním rysem památkové rezervace je charakter prostředí, který je výrazně ovlivněn významnou skupinou (souborem) nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů. Památkovou rezervaci prohlašuje Vláda ČR nařízením. Rozlišují se vesnické a městské památkové rezervace (podle Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji). Na území HSO Centrální Semilsko není v žádné obci ani městě prohlášená památková rezervace.

3.10.5 Památkové zóny Památkové zóny jsou území sídel nebo jejich částí s menším podílem nemovitých kulturních památek nebo historického prostředí než na území památkové rezervace. Památkovou zónu prohlašuje Ministerstvo kultury ČR vyhláškou. Rozlišují se městské, vesnické a krajinné památkové zóny (podle Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji). Na území HSO Centrální Semilsko je prohlášena vesnická památková zóna v sídle Újezdec, patřící pod obec Syřenov, kde jsou předmětem ochrany roubené chalupy a domky. Závěrečné zhodnocení Nabídka kulturních zařízení je v HSO Centrální Semilsko dosti omezená. Často se jedná o kulturní zařízení nejjednoduššího typu. Za službami vyšší vybavenosti (př. kino, divadlo, dům dětí a mládeže, ZUŠ) je většinou třeba dojíždět poměrně značnou vzdálenost. Většina obcí neplánuje další rozvoj kulturních zařízení. Důležité je, že knihovny fungují kromě Roprachtic ve všech obcích. Nedostatky dosud existují ve vybavení veřejně přístupným internetem. V oblasti se koná několik populárních kulturních akcí, které si již získaly určitý věhlas. Významné postavení zde rovněž mají amatérské divadelní spolky. V nejmenších obcích je však kulturní nabídka chudá.


64

3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA 3.11.1 Sportovní zařízení Tabulka č. Ta-B.6.1: Přehled sportovních zařízení podle typu zařízení v obcích HSO Centrální Semilsko (stav v roce 2003)

Obec

Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov

Koupaliště a Tělocvičny Ostatní zařízení Hřiště bazény (včetně školních Stadiony pro tělovýchovu (s provozovatelem, (s provozovatelem, s přístupem otevřené (s provozovatelem, správcem) správcem) veřejnosti) správcem)

0 0 0 0

2 2 1 1

0 1 0 0

0 0 0 0

2 0 0 0

1

2

1

0

1

1 1 1

3 2 1

1 2 2

0 0 0

2 0 0

1

2

0

0

2

1 0 0 0 0 0 0

2 1 1 0 3 0 1

1 0 1 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

2 1 1 0 0 0 0

Zdroj: ČSÚ

Jak je z tabulky č. Ta-B.6.1 zřejmé, dle údajů ČSÚ se v Roztokách u Semil a Svojku nenachází žádné sportovní zařízení. Z dotazníkového šetření se starosty obcí a z informací uveřejněných na internetových stránkách jednotlivých obcí vyplývá, že i tyto obce disponují sportovními zařízeními. Nejvíce sportovních zařízení se v souladu s logickým úsudkem nachází v největších obcích oblastiJablonci nad Jizerou, Košťálově a Poniklé, kde jsou kromě stadionů zastoupeny všechny uvedené typy sportovních zařízení. V žádné obci v oblasti nenajdeme krytý bazén, stadion či zimní stadion, ať již krytý či otevřený. Tato zařízení, vzhledem k finanční náročnosti výstavby i provozu, a tedy i k potřebě dostatečné klientely, najdeme pouze ve větších sídlech. Lepší nabídku v tomto směru poskytuje sportovní centrum v Jilemnici (stadion a krytý bazén) a sportovní centrum v Semilech (fotbalový stadion, sauna). Koupaliště nebo bazény s provozovatelem fungují kromě třech výše jmenovaných obcí i v Kruhu, Mříčné, Nové Vsi nad Popelkou a po rekonstrukci i ve Svojku. Na všech těchto koupalištích je koupání na vlastní nebezpečí. Ke koupání je možno využít i víceúčelovou nádrž v Bradlecké Lhotě, či na různých místech řeku Jizeru. Dobře je oblast vybavena hřišti, která nalezneme v každé obci. Většinou jde o fotbalová hřiště, častá jsou však i víceúčelová či dětská hřiště. Fotbal či minifotbal je tak možno si zahrát kromě Slané a Svojku ve všech obcích, tenis a volejbal rovněž ve většině obcí. Tělocvičny nalezneme v Benešově u


65

Semil, Košťálově a Poniklé. Sportovní areál existuje v Bělé (fotbalové a dětské hřiště a tenisové kurty) a v Benešově u Semil (volejbalové a tenisové kurty, dětský koutek, hřiště na minikopanou), ve Slané je k dispozici školní hřiště, kde se po 1.etapě rekonstrukce k využití nabízí volejbalové a tenisové kurty, rozběhová dráha, doskočiště a zázemí, včetně tribuny a klubovny. V Bradlecké Lhotě je možno si u koupaliště zahrát plážový volejbal, sportovní hřiště nalezneme i u koupaliště v Košťálově. Lyžařské vleky jsou provozovány v Bělé a Poniklé, horolezecké stěny v Benešově u Semil a Poniklé. V Košťálově je k dispozici i dopravní hřiště. Hasičský areál vč. zázemí (překážková dráha, přírodní parket, hudební kabina) funguje v Benešově u Semil, v Roprachticích budují hasičskou dráhu. V Bradlecké Lhotě a Slané je ke sportovním účelům využíván i sál kulturního domu. Celkem 11 obcí ze 16 plánuje další rozvoj sportovních zařízení. V Benešově u Semil a Košťálově sice žádný další rozvoj neplánují, ale sportovních zařízení je zde dostatečný počet a prošla v minulých letech rekonstrukcí. Nejrozsáhlejší plány má obec Poniklá, kde se má v roce 2006 realizovat projekt běžecké dráhy a doskočiště na fotbalovém hřišti a rovněž projekt vybavení lyžařského areálu (částečné zasněžování a zázemí), na rok následující je naplánován projekt stavby nové tělocvičny. V Jablonci nad Jizerou se plánuje rozvoj sportovního areálu Pilišťata, spočívající ve výstavbě nové kabiny a víceúčelové plochy s umělou travou. Město chce rovněž realizovat zařízení pro využití volného času, jehož součástí by byl bowling a posilovna. V Syřenově je ve výstavbě sportovní a dětský areál ve Žďáru, ve Slané bude 2. etapou dokončena modernizace školního hřiště, kde dojde k zatravnění hřiště na malou kopanou. V Nové Vsi nad Popelkou bude rekonstruována hospodářská budova u fotbalového hřiště a plánována je i rekonstrukce koupaliště, jejíž součástí bude hlavně zařízení na čištění vody. V Bělé se připravuje výstavba dětského hřiště s houpačkami a prolézačkami a rekonstrukce tenisového hřiště. Bystrá nad Jizerou žádá o dotaci na rozvoj hřiště a víceúčelových rekreačních ploch. V Kruhu je ve fázi stavebního řízení projekt klubovny a sociálních zařízení u tenisových kurtů. V Příkrém se připravuje rekonstrukce hřiště na víceúčelovou sportovní plochu, podobně jako v Roztokách u Semil, kde by hřiště mělo být přestavěno již v roce 2006.


66

3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce Tabulka č. Ta-B.6.2: Nejvýznamnější sportovní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Centrální Semilsko Místo konání

Název akce

Popis Jednorázová akce. Akci sestávající mj. i ze sportovních soutěží v různých sportech a Dětský den pro děti a mládež fotbalového turnaje neregistrovaných mužstev Bělá pořádal v roce 2003 oddíl SK Jivan Bělá. Jednorázová akce. Turnaj pořádal v roce 2004 Turnaj v kopané mužů k klub SK Jivan Bělá. 60.výročí založení FH SK Bělá Benešovská 15 - Memoriál Josefa Pravidelná akce. Závod v běhu na lyžích. V lednu 2006 se konal již 28. ročník. Suchardy Pravidelná akce. Tradiční závod v přespolním běhu. Tratě měří 8 500 m pro muže a veterány a 2 Benešovská 8 500 m pro ženy, dorost a příchozí. Akce se koná na podzim. V roce 2005 proběhl již 32. ročník. Pravidelná akce. Tradiční závod sestává z 5 km běh, 15 km horské kolo a závěrečný 3 km běh pro muže a veterány, kratší varianta 3-8-3 km pro Benešovský duatlon ženy, dorost a příchozí. V roce 2005 proběhl již 23. ročník. Pravidelná akce. Koná se vždy na podzim, Benešov u Semil Benešovský maratón Pojizeřím společně s Benešovskou 8 je součástí neoficiálního Benešovského běžeckého podzimu. Pravidelná akce. Pro účastníky tradičních závodů Benešovská 8, Benešovská 15 a duatlonu je vyhlašována soutěž o nejvšestrannějšího Benešovská kombinace závodníka. Vítězem se stává závodník, který ve všech závodech dosáhne nejnižšího součtu časů ve své kategorii. Pravidelná akce. Běh je pořádán na přelomu července a srpna. Cíl je u Mohyly Hanče a Běh na Zlaté návrší Vrbaty na Horních Mísečkách. V roce 2005 proběhl 6.ročník. Pravidelná akce. Oblíbený turnaj v nohejbale pořádaný v červenci. V roce 2005 se uskutečnil Bradlecká flaška již 14.ročník Bradlecká Lhota Pravidelná akce. Turnaj je pořádán pro Vánoční turnaj ve stolním tenise neregistrované hráče. V roce 2005 proběhl 7.ročník. Jednorázová akce. Oba závody se uskutečnily Světový pohár v jízdě na Jablonec nad 22.-23.1.2005 v lyžařském areálu Kamenec. skibobech 2005 Jizerou Pravidelně je zde pořádán závod Českého poháru Evropský pohár juniorů 2005 v jízdě na skibobech.


Závod v orientačním běhu Continental Cupu (10.kolo), závod celostátního žebříčku A (7.kolo) a žebříčku B-Čechy (8.kolo)

Košťálov

Kruh


Poniklá

Roprachtice

Slaná

67

Jednorázová akce. Závod se uskutečnil v září 2005 a pořádal ho oddíl orientačního běhu OK Jilemnice.

Pravidelná akce. Jednodenní každoročně pořádaná akce pro mládež je zaměřena na Mezižupní turnaj mládeže ve propagaci mládežnického sportu, kontakt a stolním tenise rozšíření spolupráce župy v LK s župami v okolních krajích a na propagaci obce. Pravidelná akce. Turnaj ve stolním tenisu Turnaj neregistrovaných Pravidelná akce. Turnaj neregistrovaných Velikonoční turnaj v malé kopané družstev. Pravidelná akce. Bleskový turnaj v kopané pořádaný každoročně na přelomu července a O pohár obce Kruh srpna. V roce 2005 proběhl již 52. ročník. Pravidelná akce. Závody ve skoku vysokém. Kružská laťka V roce 2005 proběhl 16.ročník. Pravidelná akce. Závod v běhu na 12 km, pořádaný v prosinci. V roce 2005 proběhl Kružská kunratická 22.ročník. Pravidelná akce. Tradiční v červnu pořádaný pochod. K dispozici je několik tras v délkách 5, Dálkový pochod Hanče a Vrbaty 15, 25, 35, 60 a 100 km. V roce 2006 se uskuteční již 30.ročník. O pohár starosty obce Nová Ves Pravidelná akce. Každoroční fotbalový turnaj pořádaný v srpnu. V roce 2005 proběhl 8.ročník. nad Popelkou Pravidelná akce. Každoročně se pořádají 4 Turnaj Mariáš Tour turnaje v místním hostinci. Pravidelná akce. Turnaj je určen pro registrované Vánoční turnaj ve stolním tenise i neregistrované hráče. V roce 2005 se uskutečnil již 36.ročník. Pravidelná akce. Běh se koná v červnu. Je součástí Českého poháru v bězích do vrchu. Běh do vrchu Poniklá- Rezek V roce 2005 proběhl 23.ročník. Akci pořádá TJ Sokol Poniklá. Pravidelná akce. Fotbalový turnaj pořádaný O poutní koláč v červenci. Pravidelná akce. Tradiční běh v délce 5 km. Běh okolo Roprachtic V roce 2005 se uskutečnil 22.ročník. Pravidelná akce. Tradiční turistický pochod okolo Roprachtická šlápota "Rošlap" Roprachtic. Jednorázová akce. Projekt u příležitosti 110. výročí TJ Sokol Roprachtice v roce 2003 byl Sportovní dny dětí a mládeže zaměřen na naplnění volného času dětí a mládeže. Pravidelná akce. Tradiční volejbalový turnaj Volejbalové léto mixů pořádaný několikrát ročně v letních měsících.

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006, internetové stránky obcí- www.belasm.cz, www.benesovusemil.cz, bradlecka.aspweb.cz,


68

www.bystranadjizerou.cz, www.jablonec-krkonose.com, www.kostalov.cz, www.obeckruh.cz, www.jilemnice.cz/mricna, www.novavesnadpopelkou.cz, www.ponikla.cz, www.prikry.wz.cz, www.obecroprachtice.cz, www.roztokyusemil.cz, www.obecslana.cz, www.antee.cz/svojek, www.syrenov.wz.cz

V regionu HSO Centrální Semilsko se koná velké množství různých sportovních akcí. Finanční podporu z Krajského úřadu však obdržel pouze Mezižupní turnaj mládeže ve stolním tenise, pořádaný v Košťálově. Za nejvýznamnější lze považovat jednorázové akce, které se uskutečnily v Jablonci nad Jizerou, tedy Světový pohár v jízdě na skibobech, který má mezinárodní charakter a závod v orientačním běhu s celostátním charakterem. Určitý věhlas si již získaly i Kružská kunratická, Dálkový pochod Hanče a Vrbaty a běh do vrchu Poniklá- Rezek. Největší zastoupení mezi akcemi mají běhy na různé vzdálenosti, objevují se i turistické pochody. To je zřejmě způsobeno existencí krásného přírodního prostředí, které je vhodné k pořádání těchto akcí. Pořádá se rovněž značné množství turnajů ve fotbale a stolním tenise. Pořadateli jsou vždy místní sportovní kluby. Sportovní přehled doplňují další akce menšího významu, především sportovní turnaje a nejrůznější závody, především v hasičském sportu. Důležitou součástí sportovního života na malých obcích jsou fotbalové zápasy místních mužstev, které často tvoří jedny z mála sportovních akcí během roku. Závěrečné zhodnocení Všechny obce HSO Centrální Semilsko mají sportovní zařízení, kde se mohou občané věnovat nejběžnějším sportům, jako je fotbal, tenis či volejbal, v zimě pak lyžování. Většina obcí rovněž plánuje další rozvoj těchto zařízení, což lze považovat za významný faktor pro zlepšení kvality života zdejších obyvatel. V oblasti se koná velké množství sportovních akcí, občas dokonce i s mezinárodním či celonárodním charakterem. Mnohé z akcí rovněž mají dlouhou tradici. Po stránce sportovního vyžití lze tedy celou HSO Centrální Semilsko hodnotit pozitivně.


69

3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND Domovní a bytový fond v oblasti Centrálního Semilska je poměrně homogenní. Ve všech obcích výrazně převažují rodinné domy. Pouze v Benešově u Semil a Košťálově je jejich podíl na celkovém počtu domů nepatrně nižší než 90 %, naopak v Bělé a Svojku více než 98 %. V Bystré nad Jizerou, Jablonci nad Jizerou, Roprachticích a Svojku tvoří neobydlené domy více než polovinu bytového fondu, v celé HSO pak přes 40 %! Drtivá většina těchto domů slouží k rekreaci. Potvrzuje se tedy logický předpoklad koncentrace druhého bydlení do přírodně nejatraktivnějších lokalit. K podrobnějšímu zkoumání objektů individuální rekreace by bylo třeba zpracovat samostatnou studii. Zde schází pro takovéto analýzy prostor i datová základna. Ve všech obcích HSO je ve srovnání s Libereckým krajem mladší domovní fond, jehož stáří odpovídá průměru za celou Českou republiku (krajská hodnota činí 54,5 roku, hodnota za ČR 46,9 roku). Nejmladší domovní fond je v Bradlecké Lhotě. Vodovod je zaveden do více než 96 % trvale obydlených domů. Kanalizace je zavedena jen v některých sídlech. V Poniklé je na ni napojeno 45 %, v Jablonci nad Jizerou 35 %, v Benešově u Semil a Košťálově pak asi pětina trvale obydlených domů. V ostatních obcích kanalizace neexistuje, nebo je její role zcela zanedbatelná. Tabulka č. Ta-B.7.1: Domovní fond – základní charakteristiky Obec

Domy Z toho úhrnem RD

Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves n.P. Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko

136 263 107 87 833 483 198 223 260 421 132 211 89 291 120 115 3969

134 236 104 82 753 428 191 216 247 380 129 203 87 281 118 110 3699

Připojení V tom domy Průměrné na Vodovod trvale neobydl. stáří domů neobydl. obydlené bez bytu kanalizaci 83 53 0 2 78 49 187 76 0 41 187 49 67 40 0 5 65 40 42 45 0 0 41 52 405 428 0 143 386 47 336 147 0 67 334 53 131 67 0 0 125 42 125 98 0 8 120 47 171 89 0 20 168 44 258 163 0 116 250 43 71 61 0 0 70 53 92 119 0 0 86 52 51 38 0 0 51 54 192 99 0 0 177 49 57 63 0 0 54 42 61 54 0 0 59 53 2329 1640 0 402 2251 48

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001

Nejnižší podíl bytů v rodinných domech byl zaznamenán v Benešově u Semil, Jablonci nad Jizerou a Košťálově. V rodinných domech zde žijí pouze asi dvě třetiny obyvatel. Podíl trvale obydlených bytů logicky bezprostředně souvisí s podílem trvale obydlených domů. Nejnižší podíl těchto bytů byl tedy opět zaznamenán v Bystré nad Jizerou, Roprachticích a Svojku. Neobydlené byty zde tvoří 45- 54 % z celkového počtu bytů. Podíl neobydlených bytů v trvale obydlených domech přesáhl v Bradlecké Lhotě 9 %, v ostatních obcích nepřesahuje 5 % bytového fondu.


70

Tabulka č. Ta-B.7.2: Bytový fond – základní charakteristiky

Obec

V tom

Byty Z toho úhrnem v RD

Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves n.P. Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko

158 400 130 104 1213 787 257 266 316 640 150 235 108 333 134 134 5365

v%

155 266 127 92 799 503 230 248 290 450 141 217 103 312 132 127 4192

trvale obydl. neobydlené neobydl. byty v% byty v trvale byty v trvale v neobydl. obydl. domech z úhrnu obydl. domech domech

98,1 66,5 97,7 88,5 65,9 63,9 89,5 93,2 91,8 70,3 94,0 92,3 95,4 93,7 98,5 94,8 78,1

104 304 77 57 724 628 182 161 218 456 88 109 64 227 71 79 3549

65,8 76,0 59,2 54,8 59,7 79,8 70,8 60,5 69,0 71,3 58,7 46,4 59,3 68,2 53,0 59,0 66,2

1 20 12 0 48 9 7 6 4 20 0 7 4 5 0 1 144

53 76 41 47 441 150 68 99 94 164 62 119 40 101 63 54 1672


Věková struktura bytového fondu se poměrně výrazně odlišuje od průměru za Liberecký kraj a naopak se velmi podobá věkové struktuře bytového fondu v celé ČR. Za hlavní rys lze považovat vyšší podíl bytů postavených v letech 1946-80. V HSO Centrální Semilsko je těchto bytů 47 %, v České republice 49 %, ale v Libereckém kraji pouhých 26 %. Podíl bytů postavených po roce 1980 je v HSO a v Libereckém kraji přibližně stejný. Nejmladší je bytový fond v Benešově u Semil, Bradlecké Lhotě a Jablonci nad Jizerou. V 80.letech začala intenzita bytové výstavby klesat a tento trend v 90.letech pokračoval. Pouze v Benešově u Semil došlo v 90.letech oproti předcházejícímu desetiletí ke znatelnému zvýšení bytové výstavby. Tabulka č. Ta-B.7.3: Trvale obydlené byty podle stáří Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá

Trvale obydl. byty

104 304 77 57 724 628 182 161 218 456

V tom postavené v letech do 1919 1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno

17 59 9 9 91 105 19 34 32 47

20 59 9 12 77 139 11 6 24 45

23 40 18 16 126 190 55 33 46 135

28 49 12 14 186 101 62 52 65 125

11 37 22 3 145 52 25 23 36 61

5 60 6 3 86 35 6 12 14 41

0 0 1 0 13 6 4 1 1 2


Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko

88 109 64 227 71 79 3549

16 20 13 46 10 13 540

14 16 14 34 1 14 495

71

34 23 16 57 21 29 862

13 17 12 35 31 12 814

8 19 6 27 4 4 483

3 10 3 24 4 5 317

0 4 0 4 0 2 38


Tabulka č. Ta-B.7.4: Trvale obydlené byty podle stáří – relativní údaje Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko

Trvale obydlené byty postavené v letech (v %) do 1919

1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno

16,3 19,4 11,7 15,8 12,6 16,7 10,4 21,1 14,7 10,3 18,2 18,3 20,3 20,3 14,1 16,5 15,2

19,2 19,4 11,7 21,1 10,6 22,1 6,0 3,7 11,0 9,9 15,9 14,7 21,9 15,0 1,4 17,7 13,9

22,1 13,2 23,4 28,1 17,4 30,3 30,2 20,5 21,1 29,6 38,6 21,1 25,0 25,1 29,6 36,7 24,3

26,9 16,1 15,6 24,6 25,7 16,1 34,1 32,3 29,8 27,4 14,8 15,6 18,8 15,4 43,7 15,2 22,9

10,6 12,2 28,6 5,3 20,0 8,3 13,7 14,3 16,5 13,4 9,1 17,4 9,4 11,9 5,6 5,1 13,6

4,8 19,7 7,8 5,3 11,9 5,6 3,3 7,5 6,4 9,0 3,4 9,2 4,7 10,6 5,6 6,3 8,9

0,0 0,0 1,3 0,0 1,8 1,0 2,2 0,6 0,5 0,4 0,0 3,7 0,0 1,8 0,0 2,5 1,1


Hodnoceno dle kvality bytů zcela převažují byty I. kategorie. Relativně nejkvalitnější je bytový fond v Bradlecké Lhotě a Košťálově, kde byty I. kategorie představují asi čtyři pětiny bytového fondu. Nejméně kvalitní bytový fond pak nalezneme v Bystré nad Jizerou a Roprachticích. Ve srovnání s Libereckým krajem i Českou republikou je bytový fond podprůměrně kvalitní. Tabulka č. Ta-B.7.5: Trvale obydlené byty podle kategorií kvality Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov

Trvale obydl. byty

104 304 77 57 724 628

Z toho v kategorii I. II. III. 66 22 6 201 53 22 61 8 2 22 20 4 525 123 42 499 81 24

IV. 10 26 6 11 25 21

Z toho v kategorii (v %) I. II. III. IV. 63,5 21,2 5,8 9,6 66,1 17,4 7,2 8,6 79,2 10,4 2,6 7,8 38,6 35,1 7,0 19,3 72,5 17,0 5,8 3,5 79,5 12,9 3,8 3,3


Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko Liberecký kraj Česká republika

182 161 218 456 88 109 64 227 71 79 3549

124 102 156 280 49 46 26 151 35 50 2393

37 39 42 117 22 30 26 41 29 15 705

72

10 11 11 30 9 16 5 10 1 6 209

7 9 7 25 8 12 6 22 6 7 208

68,1 63,4 71,6 61,4 55,7 42,2 40,6 66,5 49,3 63,3 67,4 83,5 88,5

20,3 24,2 19,3 25,7 25,0 27,5 40,6 18,1 40,8 19,0 19,9 10,6 7,4

5,5 6,8 5,0 6,6 10,2 14,7 7,8 4,4 1,4 7,6 5,9 3,2 2,0

3,8 5,6 3,2 5,5 9,1 11,0 9,4 9,7 8,5 8,9 5,9 1,8 1,3

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001 Pozn.: Součet bytů dle kategorií neodpovídá počtu bytů celkem; dopočet do 100% je kategorie „nezjištěno“.

Plyn je hlavním zdrojem vytápění pouze ve Slané a Košťálově. Významně plynofikována je i Nová Ves nad Popelkou, v ostatních obcích není plyn zaveden. V Jablonci nad Jizerou používá nejvíce domácností k vytápění elektřinu, v ostatních obcích dominují tuhá paliva, především uhlí. V Bělé hodně domácností požívá k vytápění dřevo. Tabulka č. Ta-B.7.6: Trvale obydlené byty podle způsobu vytápění

Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko

Trvale obydl. byty 104 304 77 57 724 628 182 161 218 456 88 109 64 227 71 79 3549

Z toho energie použitá k vytápění uhlí

55 151 56 37 228 233 127 105 83 274 57 62 36 82 46 47 1 679

dřevo

elektřina

44 21 9 19 103 47 27 39 37 80 18 28 17 20 22 27 558

5 117 10 1 381 93 24 14 32 81 13 13 9 20 3 5 821

plyn

0 0 1 0 0 252 0 2 65 5 0 0 0 103 0 0 428

Z toho energie (v %) uhlí dřevo 52,9 49,7 72,7 64,9 31,5 37,1 69,8 65,2 38,1 60,1 64,8 56,9 56,3 36,1 64,8 59,5 47,3

42,3 6,9 11,7 33,3 14,2 7,5 14,8 24,2 17,0 17,5 20,5 25,7 26,6 8,8 31,0 34,2 15,7

elektři plyn na 4,8 0,0 38,5 0,0 13,0 1,3 1,8 0,0 52,6 0,0 14,8 40,1 13,2 0,0 8,7 1,2 14,7 29,8 17,8 1,1 14,8 0,0 11,9 0,0 14,1 0,0 8,8 45,4 4,2 0,0 6,3 0,0 23,1 12,1

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001 Pozn.: Součet bytů dle druhu vytápění neodpovídá počtu bytů celkem; dopočet do 100 % je kategorie „nezjištěno“ a vytápění dalšími způsoby- topné oleje a nafta, energie z kotelny mimo dům, ostatní (sluneční, větrná).


73

V celé HSO Centrální Semilsko byla v posledních letech zaznamenána poměrně malá bytová výstavba. Z hlediska intenzity bytové výstavby podle počtu dokončených bytů ročně na 1000 obyvatel obce se v období 1999 až 2003 umístila na 1.místě obec Příkrý. Celkem v 6 obcích byla intenzita bytové výstavby vyšší než je republikový průměr. Relativně příznivou hodnotu intenzity bytové výstavby často ovlivňuje malá populační velikost obcí. Tabulka č. Ta-B.7.7: Bytová výstavba (dokončené byty) v obcích HSO Centrální Semilsko v letech 1999 – 2003 Počet dokončených bytů Obec

1999

Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko

2 1 7 2 1 1 1 1 16

2000 2 1 2 3 1 2 1 2 14

2001 2 1 2 3 3 2 1 1 15

2002 1 3 4 3 1 1 13

2003

1999–2003 celkem

2 1 1 4 1 1 4 1 2 1 18

1 11 3 1 5 12 3 7 9 7 6 2 1 5 0 3 76

1999–2003 na 1000 obyv./ročně 0,8 2,6 3,0 1,6 0,5 1,4 1,2 3,0 2,8 1,2 5,0 1,5 1,5 1,6 0,0 2,9 1,6

Pramen: ČSÚ Poznámka: pro přepočet intenzity bytové výstavby byla použita zjednodušená metodika přepočtu (nikoli na střední stav za uvedené období, ale na počet obyvatel k datu sčítání 2001)

Z hlediska přípravy ploch pro bytovou výstavbu (v bytových domech i rodinných domech) je stávající situace v obcích HSO Centrální Semilsko různorodá. Polovina obcí buď nemá vyhlédnuty žádné pozemky, nebo sice jsou vyhlédnuty v územním plánu pozemky pro výstavbu rodinných domů, ale patří soukromým osobám, takže obec nemá na realizaci případné výstavby žádný vliv. V některých obcích je rovněž o výstavbu mizivý zájem. Téměř ve všech obcích pak chybí vybavení inženýrskými sítěmi. Největší výstavba je plánována v Jablonci nad Jizerou, kde se staví 8 bytů v bytovém domě a existují plány na výstavbu 40 rodinných domů. V Košťálově a Bělé probíhá výstavba bytů v bytových domech, v Benešově u Semil se bude plynofikovat 60 již existujících bytů. Tabulka č. Ta-B.7.8: HSO Centrální Semilsko – plány bytové výstavby v obcích Obec

Bytová výstavba, plochy pro bydlení

Bělá

Přestavba bývalé ZŠ na 6 b.j. je ve fázi realizace. Podpora ze Státního fondu rozvoje bydlení.


Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov

74

Plochy pro výstavbu jsou vyhlédnuty v ÚP. Patří ale soukromníkům, kteří je nechtějí prodat. Obec vlastní 60 b.j., do kterých by měla být zavedena plynofikace. Obec má jen 1 volnou parcelu. 2005 byla dokončena přestavba bývalé ZŠ na 4 b.j. Další výstavba se neplánuje, není o ni zájem. Obec nemá pozemky ani finanční prostředky. Staví se asi 1 RD za 2 roky. Výstavba 8 b.j. v BD je ve stavebním řízení (stavěno se státní dotací). Výstavba 6 RD na obecním pozemku je v přípravě. Existuje studie „Blansko“ na výstavbu asi 35 RD (zatím na soukromých pozemcích)zájem je o trvalé i rekreační bydlení. Začíná se stavět BD s 12 b.j., dokončení se předpokládá v listopadu 2007. V ÚP vyhlédnuty plochy pro RD (na soukromých pozemcích). Rekonstruují se byty ve starých BD. Plochy jsou vyhlédnuty v US, patří soukromým osobám. Připravuje se 1.změna ÚP, kde jsou vyhlédnuty plochy pro 30 RD. Soukromník prodává pozemek pro 16 RD, který není zainvestován. Obec nemá téměř žádné pozemky. Obec nemá pozemky. V ÚP vymezené plochy pro bydlení jsou v soukromém vlastnictví Obec vlastní pozemky. V ÚP vymezené plochy pro bydlení jsou v soukromém vlastnictví. Obec nemá vyhlédnuty plochy pro bydlení. V intravilánu budou plochy k dispozici v ÚP. Obec nemá pozemky. Plochy pro výstavbu RD jsou na soukromých pozemcích. Probíhá oprava chalup. Obec pozemky prodala. Ročně staví soukromé osoby asi 2 RD. Obec nemá vyhlédnuty plochy pro bydlení Pro výstavbu RD jsou připravené obecní pozemky. Ostatní plochy pro bydlení, vymezené v ÚP jsou soukromé.


Závěrečné zhodnocení V oblasti HSO Centrální Semilsko je vysoký podíl objektů druhého bydlení. Potvrzuje se tak předpoklad jeho koncentrace do přírodně nejatraktivnějších lokalit. Výhodou je mladší domovní a bytový fond ve srovnání s celým krajem. Kvalita bytového fondu je však ve srovnání s celou zemí podprůměrná. Kanalizace je zavedena významně jen ve 4 obcích, plynofikovány jsou jen 3 obce. Celková intenzita bytové výstavby je pod republikovým průměrem, mezi jednotlivými obcemi však existují značné rozdíly. Iniciativa obcí v budoucí výstavbě naráží na problémy nedostatku vhodných pozemků, případně na problémy majetkoprávní (pozemky v soukromém vlastnictví) či technické (chybí zajištění inženýrskými sítěmi).


75

3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví HSO Centrální Semilsko vykazuje celkem 4665 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho 2621 (69,05 % z osob produktivního věku) mužů a 2044 (50,31 % z osob produktivního věku) žen. Rozložení v jednotlivých obcích je uvedeno v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.1. Z hodnot uvedených v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-B.8.2 – č. Ta-B.8.7 je patrné rozložení ekonomicky aktivních obyvatel celkem, mužů a žen v jednotlivých odvětvích v absolutních a relativních hodnotách. Tabulky, které prezentují počty jednotlivých kategorií jsou sestupně setříděny podle podílu ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) v jednotlivých odvětvích a je z nich zřejmé, že nejvyšší počet zaměstnaných osob vykazuje ve všech kategoriích odvětví PRŮMYSLU: 1895 osob (40,62% z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel), z toho 1049 mužů (40,02% z celkového počtu ekonomicky aktivních mužů) a 846 žen (41,39% z celkového počtu ekonomicky aktivních žen).

3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%) Míra zaměstnanosti (příloha č.6, tabulka č. Ta-B.8.8) vypovídá o podílu EAO na celkovém počtu obyvatelstva (obyvatelstvo starší 15 let) v rozlišení: muži, ženy, celkem na úrovni jednotlivých obcí a celé HSO Centrální Semilsko jako celku. Z tabulky č. Ta–B.8.8 v příloze č.6 je zřejmý zcela očekávaný fakt, že ve všech obcích HSO je vyšší míra zaměstnanosti mužů. Při porovnání úrovně jednotlivých obcí s mírou zaměstnanosti celé oblasti (59,36 %) nejnižší míru zaměstnanosti vykazuje obec Bystrá nad Jizerou (47,57 %) a nejvyšší obec Mříčná (63,40 %). Měly by být rovněž uvedeny počty osob starších 55 let a jejich zaměstnanost na úrovni jednotlivých obcí, ze strany ČSÚ však byla z velké většiny dodána data pro jiné obce v rámci semilského okresu. K dispozici jsou proto údaje pouze pro obce Bělá, Košťálov, Mříčná a Svojek, které jsou uvedeny v příloze č. 6 v tabulce č.Ta-B.8.9.

3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce V příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.10 je uveden počet žadatelů o práci na úrovni jednotlivých obcí v HSO Centrální Semilsko v rozlišení kategorií: celkem, z toho muži a ženy. Vyšší počty žadatelů o práci vykazují logicky nejlidnatější obce Jablonec nad Jizerou (94 osob) a Košťálov (72 osob).

3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo Volná pracovní místa a počet žadatelů o zaměstnání včetně počtu žadatelů na 1 pracovní místo na úrovni okresu Semily je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.11 a zaznamenává období 1 roku od května 2004 do května 2005. Pro jednotlivé obce nebyla data bohužel k dispozici. Z tabulky je zřejmá kolísavost v průběhu roku, která je vyvolána vnějšími aspekty (sezónnost, absolventi apod.), ale také kolísající počet volných pracovních míst. Nejvíce volných míst bylo v měsíci říjen 2004 (395) a květen 2005 (353), nejméně (192) v červnu 2004 a (204) srpnu 2004. Nejmenší počet žadatelů o 1 pracovní místo je v měsíci říjnu 2004 (7,83 žadatelů) a naopak nejvíce žadatelů na 1 pracovní místo je v měsíci červnu 2004 (15,97).

3.13.5 Míra nezaměstnanosti Poznámka: Míra nezaměstnanosti je vypočítaná z počtu osob starších 15 let podle metodiky platné k 30.6.2004) Výše míry nezaměstnanosti v březnu 2006 na úrovni jednotlivých obcí je uvedena v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.12 a jsou z ní patrné výrazné rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Vysokou míru nezaměstnanosti vykazují obce Bradlecká Lhota (15,1 %) a Bystrá nad Jizerou (10,2 %), naopak


76

v Roztokách u Semil byla zaznamenána extrémně nízká hodnota 1,7 %. V celé HSO Centrální Semilsko pak byla míra nezaměstnanosti 8,8 %.

3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Na úrovni obcí je dlouhodobá míra nezaměstnanosti uvedena v tabulce č. Ta-B.8.13 v příloze č.6, z nichž je patrný vývoj nezaměstnanosti v letech 2001 – 2006 na úrovni jednotlivých obcí HSO Centrální Semilsko v kategoriích: celkem,muži, ženy. Tabulka č. Ta-B.8.13 v příloze č.6 zobrazuje vývoj obcí v kategorii celkem. Z tabulky je patrný růst míry nezaměstnanosti v regionu od roku 2001 (8,82 %) do roku 2003 (9,99 %), až s mírným poklesem v roce 2004 (9,36 %) a opětovným sestupem v březnu 2006 (8,8 %).

3.13.7 Sezónní nezaměstnanost Charakteristické rysy sezónní nezaměstnanosti v HSO Centrální Semilsko se nikterak neodlišují od charakteristických rysů sezónní nezaměstnanosti jak v Libereckém kraji, tak i v celé ČR. Zvýšená sezónní nezaměstnanost se pravidelně každoročně opakuje: • nástup absolventů na trh práce v 7. měsíci, • ukončení sezónních prací v 11. měsíci. Zvýšená sezónní nezaměstnanost, která je způsobena vstupem absolventů na trh práce se snižuje v 8 a 9. měsíci. Počínaje 11. měsícem dochází k ukončení sezónních prací, což se projevuje v nárůstu sezónní nezaměstnanosti.

3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích Při stanovení toho ukazatele se vycházelo z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a počtu obyvatel vyjíždějících z obce za prací. Tabulka č. Ta-B.8.14 v příloze č.6 zobrazuje počet pracovních příležitostí v jednotlivých obcích oblasti a poměr počtu pracovních příležitostí a počtu ekonomicky aktivních v obcích. Z tabulky je zřejmá závislost populační velikosti obce na počtu pracovních příležitostí. Ve všech obcích je pracovních příležitostí méně než ekonomicky aktivních, nejvyšší hodnoty dosahují Roprachtice s poměrem téměř 60 %. Závěr V HSO Centrální Semilsko je 4 665 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho 2044 žen a 2621 mužů, z nichž je zaměstnáno téměř 40,6 % v nejsilnějším odvětví regionu – PRŮMYSLU. Míra zaměstnanosti regionu činí 59,3 % (69 % mužů a 50,3 % žen). Vývoj počtu žadatelů o pracovní místo byl ve sledovaném období vcelku příznivý - výraznější nárůst byl pouze v červenci, srpnu a září po skončení školního roku, dále pak v prosinci 2004 a lednu 2005. Průměrný počet žadatelů za sledované období byl 3075 a z vývoje v průběhu sledovaného období je zřejmý pokles počtu žadatelů. Tato tendence je zřetelná i při sledování počtu žadatelů na 1 pracovní místo (v květnu 2004 byl počet žadatelů na 1 pracovní místo 13,5, o rok později činil 7,93 žadatelů na 1 pracovní místo). Míra nezaměstnanosti (k 30.9.2004) se v jednotlivých obcích HSO pohybovala v rozmezí 6,15 % 16,3 %. Při srovnání s následujícím období (31.12.2005) dochází k meziročnímu snížení míry nezaměstnanosti v rozmezí 4,9 % - 13,2 %, přičemž míra nezaměstnanosti v České republice k 31.12.2004 činila 9,5 % a v roce 2005 (k 31.12.) 8,9 %. Průměrná míra nezaměstnanosti okresu Semily k 31.12.2004 činila 7,4 % a k 31.12.2005 zůstala nezměněna. V HSO bylo při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 evidováno 2099 pracovních příležitostí. Ve všech obcích je méně pracovních příležitostí než ekonomicky aktivních, což je vzhledem k velikosti obcí pochopitelné. Existuje zde vysoká míry vyjížďky za prací.


77

Na základě poskytnutých dat, která sestávají pouze ze statistických údajů, není zpracovatel schopen kvalifikovaně určit hlubší pozadí těchto údajů a trendy, které je určují. To by bylo možné provést pouze na základě terénního šetření v oblasti, zaměřeného pro tento účel.


78

PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ Pro rozvoj cestovního ruchu jsou důležité především geomorfologické, klimatické a hydrografické charakteristiky území. Ostatní faktory (geologické, pedogeografické, biogeografické aj.) souvisí s cestovním ruchem spíše zprostředkovaně. Součástí Libereckého kraje je několik přírodně atraktivních území, přičemž na území Centrálního Semilska se nachází dvě takto vymezené oblasti: „Krkonoše“ a „Podkrkonoší“. Menší část území zaujímají Krkonoše. Rozkládají se v severní části okresu Semily. Jde o nejvyšší pohoří v ČR, nejvyšším vrcholem na území Libereckého kraje je Kotel (1435 m). Z geologického hlediska tvoří centrální masiv Krkonoš žuly obklopené pláštěm svorů, fylitů a rul s občasným výskytem dalších hornin, např. vápenců a křemenců. V období starších čtvrtohor se v některých lokalitách tvořily horské ledovce, které formovaly tvar horních částí krkonošského údolí. Podoba vrcholových částí byla ovlivněna rovněž mrazovými procesy (mrazové zvětrávání a eroze). Na sledovaném území se vyskytují čtyři výrazná vegetační pásma, která jsou zdrojem výskytu přes 1200 druhů cévnatých rostlin. Žije zde cca 300 druhů obratlovců a tisíce druhů bezobratlých živočichů. Roku 1963 byl na tomto území vyhlášen Krkonošský národní park. Oblast Podkrkonoší je charakteristická podhorskou krajinou s členitým profilem a údolím řek a potoků. Nejvyšším vrcholem je Kozákov (774 m). Turisticky atraktivní jsou západní svahy hor, kde se nachází pískovcové kry se svislými skalními stěnami, převisy a jeskyněmi, například jeskyně Kudrnáčova pec a Babí pec. Zajímavou přírodovědnou lokalitou jsou Bozkovské dolomitové jeskyně. Systém puklinového charakteru vznikl ve vazbě na tektonické poruchy v čočce vápnitých dolomitů silurského stáří. Atraktivní je zejména Jezerní dóm vyplněný podzemním jezerem. V roce 1968 byly Bozkovské jeskyně zpřístupněny veřejnosti.

3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko Centrální Semilsko, tak jako celé území Libereckého kraje, náleží do provincie Česká vysočina. Vyplývá to ze všeobecně uznávaného geomorfologického členění České republiky. Provincie se dále člení na subprovincie, skládající se z několika celků s podobným geomorfologickým vývojem i rázem reliéfů a zpravidla se vyznačující výraznou hranicí vůči sousedním subprovinciím. Na území HSO Centrální Semilsko se nachází Krkonošsko-jesenická subprovincie a celky Krkonošské podhůří a Krkonoše.

3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko Mezi významné toky nacházející se na území Centrálního Semilska patří Jizera odvodňující východní část Libereckého kraje. Významnějším přítokem na sledovaném území je Oleška. Mezi další vodní toky náleží Vošmenda, Kružský potok, Olšina, Popelka, Ponikelský potok a Hrádecký potok.

3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko Centrální Semilsko, tak jako celý Liberecký kraj, leží v klimaticky mírném pásu s typickým střídáním ročních období. Podnebí oblasti je výrazně ovlivněno reliéfem. Hřebeny hor tvoří překážku proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantského oceánu a jsou proto vystaveny vyšším srážkám, zatímco níže položené partie mají klima méně chladné. Dle podrobnějšího klimatického členění spadá většina oblasti Centrálního Semilska do dvou klimatických oblastí, do chladné (CH7) a mírně teplé (MR2). Do prvně zmiňovaného klimatu náleží severní cíp oblasti (Jablonec nad Jizerou a Poniklá). Je charakteristický větším počtem mrazových a


79

ledových dnů a nižší průměrnou teplotou v letním období. Bližší specifikaci klimatických oblastí uvádí tabulka č. Ta-C.1.1. Tabulka č. Ta-C.1.1: Bližší specifikace klimatických oblastí (údaje jsou uvedeny v jednotkách dle sledované charakteristiky – ve dnech, stupních, milimetrech) Charakteristika Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu (°C) Průměrná teplota v červenci (°C) Průměrná teplota v dubnu (°C) Průměrná teplota v říjnu (°C) Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Chladná oblast CH7 10-30

Mírně teplá oblast MT2 20-30

120-140

140-160

140-160 50-60 -3 až –4 15 až 16 4 až 6 6 až 7

110-130 40-50 -3 až –4 16 až 17 6 až 7 6 až 7

120-130

120-130

500-600

450-500

350-400

250-300

100-120 150-160 40-50

80-100 150-160 40-50

Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje – analytická část, GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství, Brno, září 2002


80

3.15 C.2 OVZDUŠÍ Zdroje znečištění ovzduší lze dle kategorií rozdělit na zvláště velké, velké, střední a malé. V rámci programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje nejsou brány v úvahu malé zdroje znečištění ovzduší. V oblasti HSO Centrální Semilsko se nachází celkem 3 zvláště velké a velké zdroje znečištění ovzduší (tabulka č. Ta-C.2.1) a 16 středních (tabulka č. Ta-C.2.2) zdrojů znečištění ovzduší (tabulky uvádí pouze ty zdroje znečištění ovzduší, které vykazují alespoň jeden nenulový údaj v případě vybraných ukazatelů znečišťujících látek). Rada Libereckého kraje v souladu s příslušnou legislativou vydala nařízení kraje č. 1/2004 ze dne 13. července 2004, kterým se vyhlašuje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje (KPSE) a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Opatření navrhovaná v návrhové části Programu rozvoje HSO Centrální Semilsko musí být v souladu s těmito programy. Dle Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji patří mezi prioritní oblasti, kde jsou překračovány imisní limity, následující obce z HSO Centrální Semilsko: Jablonec nad Jizerou, Poniklá a Roztoky u Semil.

3.16 C.3 VODA Poznámka: Pro indikátor „Odběry a vypouštění vody (m3/obyvatel, m3/podnikatel) - pouze u obyvatel napojených na veřejný vodovod, resp. kanalizaci“ – nebyla data k dispozici (nejsou sledována), proto byl tento indikátor zrušen. Jiné indikátory nebyly pro tuto kapitolu definované.


81

3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Při zpracování této kapitoly se vycházelo z údajů MŽP ČR (úkol PPŽP 530/2/98, Regionální seznam priorit pro odstraňování starých ekologických škod), jako podkladem pro POH Libereckého kraje. V regionu Centrální Semilsko byly specifikovány pouze 3 oblasti s výskytem starých ekologických zátěží, které se nacházejí v různém stupni procesu rekultivace. Dle informací z POH Libereckého kraje se jedna z ekologických zátěží nachází v obci Benešov u Semil. Na základě aktuálních informací je tato skládka již zrekultivována. Další ekologická zátěž je lokalizována v městě Jablonec nad Jizerou, i v tomto případě již došlo k rekultivaci. I skládka nacházející se v obci Syřenov je již zrekultivována.


82

3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA Pro následnou část Programu rozvoje HSO byla využita data (většinou KÚLK) poskytnutá objednatelem, a data, která zjistil a poskytnul zpracovatel z vlastních zdrojů, či z veřejných prostředků internetových serverů. Pro návrhy vyššího standardu využívání území zde existují limitující skutečnosti vyplývající zejména z obecné i zvláštní ochrany přírody. Tato do jisté míry diferencovaně „nedotknutelná“ území jsou pro následné návrhy vedoucí k podstatným změnám využívání území jednoznačným limitem.

3.18.1 Zvláštní ochrana přírody V řešeném území jsou vymezeny jak tzv. „maloplošná“ zvláště chráněná území, „velkoplošná“ ZCHÚ, tak i lokality zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „o ochraně přírodních stanovišť“ o „ptačí oblasti“ (k datu zpracovávání dokumentace tato kategorie dosud náleží spíše do kategorie obecná ochrana přírody, neboť není dosud realizována navržená vyšší ochrana – tyto lokality jsou začleněny do této kategorie, neboť se odůvodněně předpokládá jejich brzká legislativní zvláštní ochrana). Značná část uvedených kategorií ochrany je ve vzájemném územním překryvu, kdy pro zodpovědné vyhodnocení limitního podílu takto chráněných území jsou rozhodující tyto vzájemné překryvy (viz dále). Tabulka č. Ta-C.5.1: Přehled a zastoupení „maloplošných“ zvláště chráněných území obec - název Bradlecká Lhota Košťálov Nová Ves nad Popelkou Roztoky u Semil Slaná Syřenov

kategorie kód a název m-ZCHÚ m-ZCHÚ nezjištěno, neuvedeno v internetovém serveru KÚLK ani AOPK Přírodní 1750 – Kovářův mlýn památka nezjištěno, neuvedeno v internetovém serveru KÚLK ani AOPK Přírodní 1929 – Údolí Vošmendy rezervace nezjištěno, neuvedeno v internetovém serveru KÚLK ani AOPK nezjištěno, neuvedeno v internetovém serveru KÚLK ani AOPK ČR

CELKEM HSO

výměra m-ZCHÚ v obci [m2]

podíl m-ZCHÚ z výměry obce [%]

2146298

58,2

2453

<0,1

16725

0,1

110958

2,5

107550

1,0

683092

10,6

3067076

2,0

Zdroj: KÚLK (propočet proveden zpracovatelem programu), děravý internetový server AOPK ČR, KÚLK

Tabulka č. Ta-C.5.2: Přehled a zastoupení „velkoplošných“ zvláště chráněných území obec - název Jablonec nad Jizerou Poniklá CELKEM HSO

kategorie kód - název v-ZCHÚ v-ZCHÚ Národní park

66 - Krkonošský národní park

výměra v-ZCHÚ v obci [m2]

podíl v-ZCHÚ z výměry obce [%]

20043237

89,8

9166925 29210162

66,6 19,2

Zdroj: KÚLK (propočet proveden zpracovatelem programu), internetový server AOPK ČR, KÚLK


83

Tabulka č. Ta-C.5.3: Přehled a zastoupení lokalit zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „o ochraně přírodních stanovišť“ (evropsky významné lokality) – číslo přílohy nařízení vlády 132/2005 Sb. obec - název

kód a název lokality

Benešov u Semil Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou

CZ0513822 - Jizera a Kamenice

Košťálov Poniklá Slaná CELKEM HSO

nezjištěno – v internetovém serveru KÚLK neuvedeno CZ0524044 - Krkonoše CZ0513822 - Jizera a Kamenice

výměra v obci [m2] 81902 60962 19922256

podíl z výměry obce [%] 1,5 1,1 89,3

7705

<0,1

8847663 42815 28963303

64,3 0,4 19,0

Zdroj: KÚLK (poskytnuté údaje značně neúplné, často chybné a zavádějící – jsou doplněny o výpočty a údaje archívu zpracovatele), děravý internetový server AOPK

Tabulka č. Ta-C.5.4: Přehled a zastoupení lokalit zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „ptačí oblasti“ – číslo přílohy nařízení vlády 600/2004 Sb. obec - název

kód a název lokality

Jablonec nad Jizerou Poniklá CELKEM HSO

CZ0521009 - Krkonoše

výměra v obci [m2] 14535664 630808 15166472

podíl z výměry obce [%] 65,1 4,6 10,0

Zdroj: KÚLK (poskytnuté údaje značně neúplné, často chybné a zavádějící – jsou doplněny o výpočty a údaje archívu zpracovatele), děravý internetový server AOPK

Tabulka č. Ta-C.5.5: Sestavení plošných požadavků zvláštní ochrany přírody v obcích dle její kategorizace obec - název Benešov u Semil

Bělá

Bradlecká Lhota

kategorie zvláštní ochrany „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast

výměra v obci [m2] 0 0 81902 0 0 0 0 0 2146298 0 0 0

podíl z výměry obce [%] 0 0 1,5 0 0 0 0 0 58,2 0 0 0


„maloplošná“ ZCHÚ nad „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ Jablonec nad „velkoplošná“ ZCHÚ Jizerou NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Košťálov NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Kruh NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Mříčná NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ Nová Ves nad „velkoplošná“ ZCHÚ Popelkou NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Poniklá NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Příkrý NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Roprachtice NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ Roztoky u „velkoplošná“ ZCHÚ Semil NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ Slaná NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast Bystrá Jizerou

84

0 0 60962 0 0 20043237 19922256 14535664 2453 0 7705 0 0 0 0 0 0 0 0 0 16725 0 0 0 0 9166925 8847663 630808 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 107550 0 42815 0

0 0 1,1 0 0 89,8 89,3 65,1 <0,1 0 <0,1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,1 0 0 0 0 66,6 64,3 4,6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,0 0 0,4 0


Svojek

Syřenov

„maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblast

85

0 0 0 0 683092 0 0 0

0 0 0 0 10,6 0 0 0

Tabulka č. Ta-C.5.6: Sestavení plošných požadavků kategorií zvláštní ochrany přírody celkem – absolutní hodnoty výměra celkem [ha] podíl z celkové výměry HSO [%] kategorie zvláštní ochrany „maloplošná“ ZCHÚ 295,61 1,9 „velkoplošná“ ZCHÚ 2921,02 19,2 NATURA 2000 – evropsky významné lokality 2896,33 19,0 NATURA 2000 – ptačí oblasti 1516,65 10,0 CELKEM HSO 7629,61 50,1 Poznámka: v bilancích jsou uvedeny souhrny ploch bez ohledu na plošné překryvy jednotlivých kategorií ochrany

Tabulka č. Ta-C.5.7: Sestavení plošných požadavků kategorií zvláštní ochrany přírody celkem – relativní hodnoty výměra celkem [ha] podíl z celkové výměry HSO [%] kategorie zvláštní ochrany „maloplošná“ ZCHÚ 306,71 2,0 NATURA 2000 – evropsky významné lokality 1997,28 13,1 „velkoplošná“ ZCHÚ 1516,65 10,0 NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblasti CELKEM HSO 3820,64 25,1 Poznámka: - v bilancích jsou uvedeny souhrny ploch s ohledem na plošné překryvy jednotlivých kategorií ochrany - v území obce se nevyskytují Přírodní parky

Z uvedeného přehledu je patrné poměrně významné plošné i početní zastoupení lokalit a aspektů zvláštní ochrany přírody (z větší části ve vzájemném územním překryvu, zčásti výše jmenovitě neidentifikované), které svojí lokalizací, dlouhodobým způsobem využívání vyplývajícího z jejich přírodního charakteru i vzniku, leží obecně za okrajem případných snah o jakékoliv změny využívání. Případné záměry vedoucí ke změnám využívání dotčených pozemků v těchto lokalitách podléhají souhlasům orgánů ochrany přírody, v případě nutnosti i vyhotovení vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí. Pro formulaci následných návrhů vedoucích ke změnám využívání území bude tento aspekt patřičně zohledněn. Poznámka: vyhodnocení památných stromů a výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů není zde provedeno z důvodu jejich plošně zanedbatelné výměry, pro následné návrhy vedoucí k rozvoji oblasti projevené v určité irelevantnosti i detailního a bodového charakteru (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004).


86

3.18.2 Obecná ochrana přírody Pro koncipování návrhů vedoucích ke změnám využívání pozemků a území jsou v této oblasti územním limitem i další skutečnosti vyplývající z ustanovení zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

3.18.2.1 Krajinářské aspekty Krajina řešeného území je geograficky velmi pestrá a náleží částem oblastí krajinného rázu (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004): 13 – Předhůří Jizerských hor, 14 – Krkonoše, 15 – Předhůří Krkonoš a 16 – Železnobrodsko-Semilsko. Krajinný ráz řešeného území je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Ke krajinářským aspektům a určujícím atributům patří m.j.: - Podíl lesních pozemků (viz kapitola 3G – Tabulka č. Ta-G.4-1), zejména jejich výměra a členitost, které se nacházejí pro zemědělství v nepřístupných, či historicky kulturně nevyužitelných partiích. K nejlesnatějším územím značně převyšujícím celostátní, krajský i HSO (30%) celkový průměr patří obce Bradlecká Lhota (58%), Jablonec nad Jizerou (52%) a Syřenov (43%). Kromě celkových výměr a podílů lesů zde patří i jejich územní dislokace, kde jejich výskyt v podobě středních a malých komplexů lesa v okolní agrární krajině má pro ráz krajiny a její celkovou hodnotu určující význam. - Koeficient ekologické stability (viz dále), kde všechny obce HSO vykazují KES průměrné až nadprůměrné hodnoty, kdy celkový KES řešeného území jej charakterizuje jako typ přechodu od krajiny harmonické ke krajině relativně přírodní. K ekologicky nejstabilnějším územím patří obce Bradlecká Lhota, Jablonec nad Jizerou, Poniklá a Slaná. Ekologická stabilita může být pro následné návrhy územním limitem v případě větších zásahů do charakteru krajiny nejen ve vymezených krajinářsky hodnotných územích, nebo naopak v podmínkách antropogenních území i příležitostí pro nápravu dosud nevyhovujícího stavu. - Pro charakter krajiny mají vliv i další aspekty, zejména intenzita střídání jednotlivých druhů pozemků (vč. druhové pestrosti pěstovaných druhů na zemědělské půdě), velikost scelených honů orné půdy s absencí opticky rozčleňovacích prvků (drobné lesy, remízy, plochy a linie nelesní zeleně…) s pozůstatky velkoplošných způsobů zemědělského využívání, fádnost krajiny s převahou travních ploch (v posledních letech narůstající trend podporovaný i státní resortní politikou) či orné půdy s homogenním druhovým složením, optická otevřenost či uzavřenost krajiny apod. - Pro krajinářskou tvorbu má významný vliv zejména tvorba agrodesignu, kdy zejména v případě vysokého zornění s významným podílem scelených honů nejen orné půdy je vhodné přistoupit alespoň k dílčím opatřením, která však v současných praktických podmínkách zemědělského hospodaření jsou pouze iluzorní (viz kap. 3.22 3G Zemědělství) – k územím, které potencionálně vyžadují budoucí nutnost řešení patří agrární části obcí s největší úrovní zornění Kruh, Nová Ves nad Popelkou, Roprachtice a Slaná. Tabulka č. Ta-C.5.8: Vyhodnocení území obcí dle koeficientu ekologické stability obec Benešov u Semil Bělá Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná

KES 0,94 1,49 3,17 1,80 22,29 1,77 0,78 1,96

krajinný typ dle KES B B C B C B B B-C

výměra celkem [m2] 5396450 7760514 3690823 5619786 22320025 20020430 6041129 10047193


Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov CELKEM HSO

0,73 4,12 1,48 0,96 1,67 3,88 1,54 1,42 2,00

87

B C B B B C B B B-C 0 0

12177827 13754663 7323198 11605238 4417717 10271384 5378009 6428602 152252988 podíl z HSO [%] 0 0

92168900

60,5

10047193

6,6

50036895

32,9

152252988

100,0

výměra [m2] A – typ krajiny výrazně antropogenní A-B – přechodový typ B – typ krajiny harmonické, s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem; krajina tohoto typu může mít úplnou převahu prvků přechodného charakteru nebo mozaiku prvků odpovídajících střídavě krajinným typům A a C B-C – přechodový typ C – typ krajiny relativně přírodní, s dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků, při ojedinělém výskytu agrárních, s minimem sídelních a s absencí industriálních prvků CELKEM HSO Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004, katastr nemovitostí

Koeficient ekologické stability je stanoven podílem ploch relativně stabilních s výměrou ploch ekologicky nestabilních. Tento vztah je však pouze teoretický, neboť vychází z evidence katastru nemovitostí, tzn. s přebráním jistých nedostatků a nesouladů se skutečností. Výše hodnoty vypočteného KES v HSO je cca v průměrných hodnotách Libereckého kraje, je dán významnějším zastoupením zejména evidované lesní půdy (PUPFL) i trvalých travních porostů (luk a pastvin) v porovnání s výměrou orné půdy a zastavěných ploch. Do tohoto vztahu však nejsou dostatečně zahrnuty skutečné aktuální druhy pozemků, tj. ve podmínkách řešeného území většina ostatních ploch (zde často charakteru vznikajícího lesa či jiných aktuálních přírodě blízkých ploch) o vyšším stupni ekologické stability, kdy po příslušném zapracování a výpočtu by byl výsledný typ krajiny ještě více potvrzen, ne-li navýšen. Ekologická stabilita je v rámci jednotlivých obcí HSO většinou vyrovnaná, kdy obecně platí, že centra obcí a měst disponují nižším KES. Obecně zde však platí, že celou HSO lze definovat jako ekologicky stabilní.

3.18.2.2 Územní systém ekologické stability ÚSES ve všech biogeografických významech (viz jednotlivé ÚPD a dokumentace ÚSES), územně vymezený jednotlivými biocentry, biokoridory i interakčními prvky, je vedle územně determinovaných ZCHÚ a „naturových“ lokalit pro návrhy změn využití území jednoznačným limitem, kdy jsou tyto plochy a linie opět nedotknutelnými. Přehled a vyčerpávající údaje o plošném zastoupení jednotlivých prvků systému podávají jednotlivé platné ÚPD na podkladech dokumentací ÚSES, a KOPK (zde již blíže neřešeno pro určitou irelevantnost pro následné koncipování navrhovaných opatření, jejichž realizace se systému ekologické stability nedotknou). KOPK ve vyhodnocení funkčnosti jednotlivých prvků systému odhalila biocentra, která v současném stupni vymezenosti dosud nenaplňují minimální plošné parametry (3 ha čili 30 000 m2), kdy vyplývá nutnost řešení problému optimálně v přípravě územně plánovacích dokumentací:


88

Tabulka č. Ta-C.5.9: Výčet prvků ÚSES s dosud nedostatečnými plošnými parametry obec Bělá Bystrá nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Příkrý Roztoky u Semil Slaná

označení biocentra (dle KOPK) 1607 595 (v trase RK704) 1586 1587 1617 601 (v trase RK705) 599 (v trase RK705) 1653 1635 1579 1584

současná (nedostatečná) výměra [m2] 13105 22012 27253 24743 28681 26079 26383 25229 11590 27700 20997

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004

3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6) VKP „ex lege“ je dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability“. Významnými krajinnými prvky jsou dle § 3 tohoto zákona veškeré „lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy“. Praktická identifikace rašelinišť a zejména údolních niv konkrétní lokality je v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody – orientaci v ostatních případech dává začlenění příslušných pozemků v katastru nemovitostí. Pro případné návrhy změn využívání pozemků jsou opět tato území limitem, kdy realizace je podmíněna souhlasem a stanovenými podmínkami orgánu ochrany přírody (zde neřešeno plošné zastoupení pro nedostatek podkladů a nejasnosti vymezování těchto VKP – z hlediska lesních pozemků a vodních ploch slouží orientační údaje kapitoly 3G). VKP registrované dle § 6 zákona jsou části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Tyto prvky jsou i přes jednotlivou i celkovou nepatrnou výměru pro návrhy změn využití území opět omezující skutečností. Tabulka č. Ta-C.5.10: Přehled registrovaných VKP (dle §6 zákona č. 114/92 Sb.) název obce

název VKP, stručná charakteristika Bradlec - zbytek kvalitní bučiny pod zříceninou hradu. Syřenov Rumburk - vrchol kopce se zříceninou hradu Kumburk, stará bučina Celkem obec Syřenov Příkrý U Skalky - 1. část zamokřená louka, 2. část listnatý lesík s bledulí jarní Celkem obec Příkrý CELKEM HSO

výměra [ha] 1,1500 2,3910 3,5410 0,0000 0,0000 3,5410

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004 (k datu jejího zpracování)

Poznámka zpracovatele: uvedený seznam je k datu zpracovávání Programu rozvoje HSO, kdy není vyloučeno následné doplnění výčtu o nové skutečnosti vyplývajících z obnovy některých ÚPD.

3.18.2.4 Ochrana dřevin Pro návrhy změn využívání pozemků je tento aspekt spíše bodový a detailní, kdy je tyto návrhy nutné koncipovat s ohledem na konkrétní podmínky.


89

Poznámka: v oblasti se nevyskytují vyhlášené přírodní parky, vyhodnocení invazních a nepůvodních druhů rostlin a živočichů zde není provedeno rovněž pro irelevantnost pro následné návrhy opatření vedoucí k rozvoji oblasti (viz opět Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004).

3.18.3 Závěry a doporučení Existence výše uvedených skutečností je pro veškeré záměry vedoucí ke změně druhu pozemků a jejich způsobů využití jednoznačným omezením až limitem. Řešené území oblasti se svojí průměrnou ekologickou stabilitou výrazněji neodlišuje od průměrných hodnot kraje i ČR, avšak krajinářskými hodnotami (dosud zcela nedoceněnými ve všech směrech) i existencí výše uvedených environmentálních vlivů je cca mírně nad průměrem krajských i celostátních hodnot. V oblasti zvláštní a obecné ochrany přírody jsou pro následné návrhy limitující vymezená území a lokality, které je nutno z návrhů vedoucích ke změnám druhů pozemků a jejich využití vyjmout – k nim náleží zejména veškerá ZCHÚ (viz jednotlivé plány péče) a „naturové lokality“, ale i plochy a linie prvků ÚSES všech biogeografických významů (dosud s některými neřešenými plošně nevyhovujícími prvky), a registrované VKP. K VKP „ze zákona“ je nutno přistupovat diferencovaně s ohledem na jejich charakter, kdy způsoby jejich využívání jsou určeny oborovými dokumenty (např. Lesními hospodářskými plány a osnovami), využívání zemědělské půdy zejména v údolních nivách nutno cílit spíše v extenzivní podobě i za dotačního spolupůsobení státu. Důležitým hlediskem současného i budoucího využívání krajiny jsou i krajinářské aspekty, kdy ke zvýšení atraktivity území je při plánování podnikatelských záměrů jednotlivých hospodařících subjektů třeba návrhy opatření cílit hlavně na zachování a navyšování její pestrosti a agrodesignu (maloplošné střídání kultur). Určitým rámcovým vodítkem pro navrhování opatření je ekologická stabilita území, kdy těžiště náprav minulých způsobů využívání území jsou zejména agrární plochy obcí Kruh, Nová Ves nad Popelkou, Roprachtice a Slaná, kde se jeví již pomístní nutnost rozmělnění v minulosti scelených honů orné či následně zatravněné půdy formou jejich rozčlenění remízy s vyšší zelení. Pro vzhled krajiny je důležité i řešení stavu některých oblastí s výrazným zastoupením ladem ležících a již dlouhodobě opuštěných zemědělských pozemků, kde v případě zvláště chráněných území je nelze využívat pro pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin, ale s nutností obnovy zemědělského hospodaření i za dotačního působení složek státu. Pro následně koncipované návrhy je mnohdy výše uvedená limitní skutečnost i příležitostí pro fungování a rozvoj návazných odvětví a oborů – např. v oboru lesního hospodářství to je těžební i pěstební činnost, v zemědělství je existence trvalých travních porostů příležitostí pro fungování a rozšiřování živočišné výroby, nadměrný výskyt dlouhodobě ladem ležící půdy je příležitostí pro uvážlivé pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely (s vyloučením zvláště chráněných území), apod.


90

3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY 3.19.1 Ložiska nerostných surovin V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby stavebního kamene (ložiska Košťálov, Košťálov I a Košťálov II), které se těží. Do jihovýchodní části HSO zasahuje podkrkonošská pánev, kde je vyhodnoceno a evidováno ložisko energetického černého uhlí Syřenov. V uhlonosném svrchnokarbonském syřenovském souslojí jsou vyvinuty čtyři sloje, jejichž mocnost se pohybuje max. do 5 m, průměrně na celém ložisku kolem 1 m. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi malé ložisko a navíc poměrně hluboce uložené (200 m na J – 800 m na S, průměrně kolem 500 m), není jeho báňská otvírka reálná. V budoucnosti lze uvažovat o jiném způsobu využití, např. podzemním zplynováním. Výskyt jednotlivých surovin je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-C.6.6 až Ta-C.6.10. Tabulka č. Ta-C.6.1: Chráněná ložisková území, dobývací prostory a těžené suroviny na území HSO Centrálního Semilska Obec Bělá

Chráněná ložisková území 719800000 Syřenov

Dobývací prostory

Surovina UC

Plocha (m2) 22333700 část

Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou 870006000 Košťálov I 870088900 Košťálov II

SK

420200 část

SK

83100

SK

2061200 část

719800000 Syřenov

UC

22333700 část

717890000 Roztoky u Semil

VAVO

Košťálov 706740000 Košťálov II Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil

870087900* Hořensko

Slaná Svojek Syřenov

719800000 Syřenov 719800000 Syřenov

SK UC UC

Zdroj: Surovinová politika Libereckého kraje (schválená 2003) Pozn.: část – daná lokalita zasahuje více obcí, uvedená výměra se netýká pouze obce u které je uvedena

60200 část 356700 část 22333700 část 22333700 část


91

Vysvětlivky:

Stavební kámen SK UC Uhlí černé Vápence vysokoprocentní VAVO * stav využití – s ukončenou likvidací

3.19.2 Závěr k problematice surovin Výskyt a těžba surovin (především zásoby stavebního kamene) má pro rozvoj dané oblasti nezanedbatelný význam. Výhradní ložisko stavebního kamene Košťálov – Stružnice, které má také nejvyšší životnost, patří mezi nejvýznamnější ložiska v Libereckém kraji. Jeho průmyslové zásoby dostačují při současném objemu těžby na více než 100 let. Kamenivo se na místě drtí a používá převážně jako drcené kamenivo pro stavebnictví. Případnou surovinovou rezervu mohou představovat i ložisko Hořensko (obec Slaná). Není reálné předpokládat, že ložisko Syřenov - černé uhlí bude využito k těžbě klasickým způsobem především z ekonomických důvodů, zejména díky nepříznivým úložním poměrům slojí (hloubka pod povrchem, obrovská rozlehlost a nízká mocnost). Předpoklad těžby je reálný jen za jiných technicko - technologických parametrů a ekonomických podmínek. Nikoliv však v nejbližší době. Samotné osvojování ložisek a získávání surovin již svým principem činnosti působí nepříznivě na životní prostředí. Negativním důsledkem těžby v některých lokalitách je destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, úbytek lesních ploch v relativně málo lesnatém území, jakož i další problémy spojené s přepravou vytěžené suroviny. Nejčastější střety zájmů jsou mezi územními systémy ekologické stability (ÚSES) a vymezením ložisek nerostných surovin. Do budoucna budou tyto střety řešeny při zohlednění využívání ložisek nerostných surovin v rámci uspokojování potřeb regionu.

3.19.3 Produkce komunálního odpadu Na základě provedených výpočtů vyplývá, že se meziroční nárůst produkce směsných komunálních odpadů v Centrálním Semilsku za období 2001-2004 zvýšil o pouhých 12 % (tabulka č. TaC.6.2). Nárůst v produkci komunálních odpadů nelze ve většině případů spojovat se skutečným nárůstem produkce. Nárůsty odrážejí většinou změnu způsobu nakládání s komunálním odpadem v obcích, případně změny související s novelou zákona o odpadech. Novelou zákona o odpadech došlo ke změně poplatků za likvidaci komunálních odpadů. Což se projevuje v tendenci likvidovat odpad „řádně“, a tím i v množství svezeného odpadu a „nárůst“ jeho produkce. Na jednoho obyvatele Centrálního Semilska připadlo v roce 2003 235 kg komunálního odpadu za rok. Toto množství v roce 2004 dosáhlo asi 78 % průměrné produkce směsného odpadu v Libereckém kraji, která ve stejném roce 2003 činila 300 kg/os/rok. Z měst a obcí nacházejících se v regionu Centrální Semilsko byl tento průměr překročen pouze v roce 2003 v Benešově u Semil. Nutno podotknout, že údaje z Košťálova a Syřenova za rok 2004, z Příkrého za rok 2002 a Roztok u Semil za rok 2003 nebyly dodány, pro výpočet byly použity údaje z roku předchozího. U obce Bystrá, Příkrý a Roprachtice nebyl v evidenci za rok 2004 údaj o komunálním odpadu, ale o objemném odpadu. Údaj o celkovém množství odpadů připadajícím na jednoho obyvatele HSO je tedy zatížen určitou chybou, ta je však jistě nižší, než kdyby se u zmíněných obcí uvedl nulový údaj. Tabulka č. Ta-C.6.2: Produkce komunálních odpadů (kg/os) Rok Obec Bělá Benešov u Semil

2001 183,59 118,82

2002 171,88 251,76

2003 242,19 498,82

2004 251,94 290,82


Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Průměr v kg na obyvatele HSO

233,83 40,98 125,51 340,16 78,16 69,62 292,76 52,15 408,33 231,34 81,48 58,54 172,97 176,47 168,83

199,00 73,77 49,60 142,08 178,36 185,65 161,79 189,57 408,33 257,46 44,44 45,89 205,41 196,08 149,79

92

184,08 114,75 216,09 149,31 382,77 46,41 335,90 368,38 12,50 26,12 44,44 34,81 383,78 264,71 235,46

188,41 66,67 142,19 148,33 191,92 182,39 190,33 236,71 200,00 291,51 98,48 59,65 205,71 257,14 182,72

Zdroj: Odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí KÚLK

3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu Separace využitelných složek komunálního odpadu je v jednotlivých obcích prováděna prostřednictvím oprávněných subjektů. Jsou to zejména svozové firmy, sběrny a výkupny a další organizace, které organizují sběr separovaných složek například ve školách. Obvyklá frekvence svozu separovaných komodit je ve většině obcí a měst následující: plasty 1 x týdně, papír 1 x za dva týdny a sklo 1 x měsíčně. U menších obcí se uplatňuje svoz „na zavolání“. V regionu Centrální Semilsko třídí komunální odpad 10 obcí a měst. Obec Bělá, Příkrý, Roprachtice, Roztoky u Semil, Svojek a Syřenov se do separování odpadů doposud nezapojily. Co se separace kovu týče, evidence je prováděna jen ve městech a obcích, které mají sběrné dvory, výkupny, hasiče a školy, které se sběrem kovů zabývají. Vzhledem k výpovědní hodnotě tohoto ukazatele pro celou oblast Centrálního Semilska se proto v následující analýze zaměříme pouze na komodity papír, plast a sklo. Zájem jednotlivých obcí, potažmo jejích občanů o třídění odpadů rok od roku stoupá. Jedním z hlavních důvodů tohoto nárůstu je zapojení měst a obcí do systému EKOKOM, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci odpadů z obalů. Na základě množství jednotlivých druhů separovaného materiálu jsou obce finančně odměňovány, což podporuje jejich motivaci k zajištění potřebné infrastruktury ke sběru tříděného odpadu. Jednou z prvních obcí v Centrálním Semilsku, která se již v roce 2001 zapojila do separovaného sběru papíru je město Jablonec nad Jizerou, v roce 2002 následovaný obcí Slaná. Ostatní města a obce se do sběru zapojily v roce 2003, v roce 2004 byl sběr papíru prováděn v sedmi obcích regionu. Průměrné množství sběru separovaného papíru v regionu Centrální Semilsko bylo v roce 2004 4,67 kg/os. Průměrná výtěžnost separovaného papíru v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 11,08 kg/osobu. Na základě údajů z tabulky č. Ta-C.6.3 vyplývá, že sledovaný region dosahuje 42% tohoto průměru.


93

Tabulka č. Ta-C.6.3: Produkce separovaného papíru v regionu Centrální Semilsko Rok Obec

2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Bělá 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Benešov u Semil 0 0,00 0 0,00 240 0,28 15 400 18,36 Bradlecká Lhota 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Bystrá nad Jizerou 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Jablonec nad Jizerou 15 380 7,78 11 200 5,67 11 000 5,57 16 400 8,45 Košťálov 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Kruh 0 0,00 0 0,00 330 0,66 640 1,29 Mříčná 0 0,00 0 0,00 190 0,40 260 0,55 Nová Ves nad Popelkou 0 0,00 0 0,00 0 0,00 270 0,41 Poniklá 0 0,00 0 0,00 0 0,00 8 440 6,80 Příkrý 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Roprachtice 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Roztoky u Semil 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Slaná 0 0,00 2 860 4,53 5 340 8,45 3 390 5,32 Svojek 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Syřenov 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Centrální Semilsko celkem 15 380 11 200 17 100 44 800 Na 1 obyvatele 1,61 1,17 1,79 4,67 V HSO Centrální Semilsko Zdroj: EKO-KOM a.s.

Převážná většina obcí se zapojila do sběru plastů v roce 2002, v roce 2004 bylo do sběru zapojeno 10 municipalit. Množství separovaných plastů v Centrálním Semilsku se pohybuje v průměru 2,36 kg/os. Nejvyšší množství separovaného plastu na osobu vykazuje obec Bystrá nad Jizerou 9,17 kg/os/rok. Průměrné množství separovaného plastu na osobu v Libereckém kraji se pohybovalo v roce 2004 okolo 2,15 kg, v tomto případě region Centrální Semilsko toto množství o asi 10 % překračuje. Tabulka č. Ta-C.6.4: Produkce separovaného plastu v regionu Centrální Semilsko Rok Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý

2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg 350 1,37 0 0,00 520 2,03 0 0,00 0 0,00 0 0,00 3 300 3,88 1 220 1,45 0 0,00 560 2,79 0 0,00 530 2,56 0 0,00 0 0,00 0 0,00 1 100 9,17 600 0,30 7 130 3,61 5 500 2,78 7 100 3,66 0 0,00 170 0,10 1 860 1,12 2 360 1,41 0 0,00 530 1,06 2 390 4,79 2 470 4,99 0 0,00 0 0,00 920 1,94 1 000 2,10 0 0,00 0 0,00 0 0,00 620 0,94 0 0,00 2 880 2,38 3 460 2,86 4 640 3,74 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00


Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Centrální Semilsko celkem Na 1 obyvatele V HSO Centrální Semilsko

0 0 0 0 0 950

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,10

0 0 2 100 0 0 13 370

0,00 0,00 3,32 0,00 0,00

94

0 0 1 980 0 0 19 930

1,40

0,00 0,00 3,13 0,00 0,00 2,08

0 0 1 610 0 0 22 650

0,00 0,00 2,53 0,00 0,00 2,36

Zdroj: EKO-KOM a.s.

Do sběru skla je v regionu zapojeno 9 obcí. Průměrná výtěžnost separovaného skla v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 5,08 kg/os, přičemž region Centrální Semilsko s 8,92 kg/os tento průměr o 76 % překračuje. Tabulka č. Ta-C.6.5: Produkce separovaného skla v regionu Centrální Semilsko Rok Obec

2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Bělá 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Benešov u Semil 0 0,00 0 0,00 0 0,00 3 930 4,68 Bradlecká Lhota 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Bystrá nad Jizerou 0 0,00 0 0,00 0 0,00 310 2,58 Jablonec nad Jizerou 31 480 15,93 33 300 16,85 39 470 19,97 36 100 18,60 Košťálov 0 0,00 0 0,00 2 680 1,61 1 810 1,08 Kruh 0 0,00 2 830 5,67 10 120 20,28 8 900 17,98 Mříčná 0 0,00 0 0,00 4 980 10,51 2 020 4,23 Nová Ves nad Popelkou 0 0,00 0 0,00 10 000 15,41 8 230 12,43 Poniklá 0 0,00 13 540 11,21 12 220 10,12 15 600 12,56 Příkrý 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Roprachtice 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Roztoky u Semil 0 0,00 0 0,00 0 0,00 8 580 65,00 Slaná 1 830 2,90 11 010 17,42 5 910 9,35 0 0,00 Svojek 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Syřenov 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Centrální Semilsko celkem 33 310 60 680 85 380 85 480 Na 1 obyvatele 3,48 6,35 8,93 8,92 V HSO Centrální Semilsko Zdroj: EKO-KOM a.s.

Region Centrální Semilsko je obsluhován svozovou společností Severočeské komunální služby s.r.o., v menší míře pak Technickými službami Turnov s.r.o. K nejvýznamnějšímu zařízení na energetické využívání odpadů pro region Centrální Semilsko patří spalovna Termizo a.s. v Liberci. V obcích s více než 2 000 obyvatel by měl být dle POH Libereckého kraje zřízen sběrný dvůr. V HSO Centrální Semilsko v současné době takovéto zařízení doposud nebylo zřízeno. Město Jablonec nad Jizerou je zapojeno do projektu „Infrastruktura pro oddělený sběr nebezpečných složek komunálního odpadu v Libereckém kraji“, který je financován z fondů ERDF a SFŽP. V rámci tohoto projektu bude městu bezplatně zapůjčena speciální zařízení k oddělenému sběru


95

těchto komodit na dobu osmi let. Jedná se zde převážně o sběr druhotných surovin, obalů, velkoobjemových a nebezpečných složek komunálních odpadů.

3.19.5 Skládka komunálního odpadu Skládka komunálního odpadu se nachází v obci Košťálov. Tato skládka nabízí kapacitu 2,8 mil.m3 skládkovací plochy.


96

3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA Cílem analýzy hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko z pohledu environmentálního řízení území, informovanosti, environmentálního vzdělávání a osvěty je především zmapovat existenci a působení subjektů, které mají přímý vliv na environmentální osvětu obyvatel v dané oblasti. Z celospolečenského hlediska se jedná o klíčovou otázku, protože v souvislosti s nutností zabezpečit trvale udržitelný rozvoj společnosti, tzn. takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižovat rozmanitost přírody a zachovávat přirozené funkce ekosystémů, vyvstává potřeba informovat občany o principech udržitelného rozvoje a přesvědčit je o nezbytnosti řídit se i v běžném životě těmito principy. Právě subjekty EVVO s působností přímo v obci mají k občanům blízko a mohou tak svoji činnost přizpůsobit konkrétním potřebám dané lokality. Stanovené indikátory jsou zpracovány na základě dat získaných především z Odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje a dále z dat získaných z internetových stránek zaměřených na EVVO.

3.20.1 Subjekty se zaměřením na EVVO Tabulka č. Ta-C.7.1: Subjekty se zaměřením na EVVO Obec Bělá

Organizace zabývající se EVVO 0

Benešov u Semil

2

Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou

0 0

Košťálov

3

Kruh Mříčná

1 0


2

Poniklá

3

Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov

1 0 0 1 0 0

Název organizace zabývající se EVVO

Klub českých turistů Benešov u Semil Sdružení aktivních občanů Pojizeří

Český rybářský svaz, MO Košťálov Český svaz včelařů, místní organizace Český zahrádkářský svaz Český svaz včelařů - ZO Roztoky - Kruh Myslivecké sdružení Borovička Občanské sdružení Popelka Česká speleologická společnost Český svaz včelařů - ZO Poniklá Muzeum krkonošských řemesel Botanický spolek

Myslivecké sdružení NORA Slaná

Zdroj dat: Katalog neziskových organizací Libereckého kraje z oblasti životního prostředí,

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko – analytická část Adresář nestátních neziskových organizací se zaměřením na ekologii. cit. 15. 1. 2006. Dostupné Registr občanských sdružení. Aktualizace 1. 6. 2005. Dostupné z

97 z

Jak je patrné z tabulky č. Ta-C.7.1, působí v 7 sledovaných obcích řešené oblasti celkem 13 subjektů, které se zabývají EVVO. Nejvíce subjektů má sídlo v Košťálově a v Poniklé (po 3 subjektech). V přehledu subjektů jsou uvedeny pouze ty subjekty, které environmentální vzdělávání a osvětu uvádějí jako jednu ze svých hlavních činností. Je však třeba vzít v úvahu, že v dané oblasti působí také celá řada nestátních neziskových organizací (NNO), které fungují jednak jako nástroj realizace koncepcí udržitelného rozvoje, subjekt EVVO, tak i jako angažovaná skupina veřejnosti, která se zajímá o dění v obci, a to i přesto, že nejsou přímo zaměřeny na oblast ochrany životního prostředí. Hlavními funkcemi NNO ve vztahu k ochraně životního prostředí je formování a ovlivňování veřejného mínění, kontrola státních orgánů i podnikatelské sféry ve vztahu k životnímu prostředí, EVVO, zajišťování některých funkcí za stát, společenská realizace členů, čímž přispívají ke zlepšování kvality života svých členů a k naplnění principů trvalé udržitelnosti (práce s dětmi a mládeží, poradenství, informace a osvěta pro veřejnost, aktivity dospělých).

3.20.2 Akce se zaměřením na EVVO Tabulka č. Ta-C.7.2: Akce se zaměřením na EVVO Obec Bělá

Akce EVVO

Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Zdroj:

Projekt EVVO v MŠ v Košťálově

Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2004. KÚLK, 2004. Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2005. KÚLK, 2005.

Obce často podporují akce, které jsou zaměřeny na EVVO, ale přesné údaje o počtu akcí, příp. o objemu finančních prostředků, které obce řešené hospodářsky slabé oblasti investovaly do těchto akcí, nejsou k dispozici, a to ani na internetových stránkách, které obce využívají k informování veřejnosti. Při zpracování tohoto indikátoru se vycházelo z jediného existujícího informačního zdroje, kterým je seznam akcí podporovaných Libereckým krajem v letech 2004 a 2005. Díky podpoře Libereckého kraje byla realizována jedna akce zaměřená na EVVO. Jednalo se o Projekt EVVO v MŠ v Košťálově, který probíhal v roce 2004.


98

3.20.3 Střediska EVVO V hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko není žádné středisko ekologické výchovy.

3.20.4 Závěr Při analýze hospodářsky slabé oblasti z pohledu environmentálního vzdělávání a osvěty bylo zjištěno, že této problematice není v obcích Centrálního Semilska věnována dostatečná pozornost. Obce často podporují činnost různých subjektů zaměřených ať už přímo nebo nepřímo na oblast EVVO, ale jelikož není k dispozici evidence, tak není ani možné vyhodnotit efektivnost této činnosti. Výzvou pro budoucnost by mohlo být navázání spolupráce se subjektem EVVO, který má působnost na širším území (např. Libereckého kraje), a dále pak nejlépe dlouhodobé spolupráce s okolními obcemi při organizování akcí zaměřených na EVVO. Koncepční přístup k řešení problematiky environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve sledované oblasti, a nejen přímo této problematiky, by zajistilo zapojení jednotlivých obcí, nebo celé hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko, do projektu Národní sítě zdravých měst České republiky. Obce či regiony se tak zapojují do postupu strategického rozvoje v souladu s požadavky EU: udržitelným rozvojem a aktivním zapojením veřejnosti do diskusí o současných záměrech i o místní či regionální budoucnosti. Jednoduše je možné říci, že se promyšleně snaží utvářet město (obec, region) jako kvalitní a příjemné místo pro život na základě dohody s obyvateli. Věří, že občané získají "zdravý patriotismus", že lidé budou svou komunitu i krajinu považovat za svůj domov a budou o ně také takto pečovat.


99

3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Pro následnou část Programu rozvoje HSO byla využita data (většinou zdroj KÚLK) poskytnutá objednatelem, a data, která zjistil a poskytnul zpracovatel z vlastních zdrojů. K indikátorům, ke kterým nebyla zajištěna data, je uveden pouze slovní komentář na základě zkušeností a znalostí garanta kapitoly, či v mnoha případech není datový model naplněn s odkazem na nutnost jeho sledování a budoucího doplnění. Takové kapitoly pak mohou navozovat dojem příliš obecně pojatého problému, vzhledem k nedostatku disponibilních dat po obcích však jiné řešení nelze uplatnit. Vzhledem k souhrnné výměře pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků (PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa) v řešené oblasti, jsou uvedené obory pro život a hospodářský rozvoj v oblasti důležité, a v některých částech řešeného území, zejména v tomto venkovském prostoru i rozhodující. Pro vyhodnocení území z požadovaných aspektů (i pro formulaci následných opatření) existuje značná absence znalosti nutných indikátorů, kdy většina dostupných zdrojů informací neřeší situaci v požadované podrobnosti (obec, k.ú.) – vzhledem k nutnosti naplňování příslušných datových modelů je nutné v mnoha případech zavést registr následných identifikátorů a ukazatelů, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti (viz závěr).

3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství Existence zemědělských pozemků, jejich plošné zastoupení, dislokace, členitost a druhy jednotlivých pozemků (vč. pěstovaných plodin a kultur) a zemědělské hospodaření, je pro krajinu i život jejích obyvatel jednoznačně místně určující. Tabulka č. Ta-C.8.1: Struktura pozemků ZPF

název obce

orná půda ovocné sady výměra % z % výměra % z % [m2] ZPF obce [m2] ZPF obce

zahrady výměra % % [m2] ZPF obce

Benešov u 2290676 60,6 42,4 19088 0,5 0,4 250614 6,6 Semil Bělá 2761113 55,0 35,6 0 0,0 0,0 44800 0,9 Bradlecká 760720 58,1 20,6 40486 3,1 1,1 149844 11,5 Lhota Bystrá nad 1791458 48,4 31,9 36662 1,0 0,7 155414 4,2 Jizerou Jablonec 612520 6,9 2,7 48765 0,6 0,2 222685 2,5 nad Jizerou Košťálov 6105799 48,8 30,5 65309 0,5 0,3 370730 3,0 Kruh 3082380 63,8 51,0 23344 0,5 0,4 129689 2,7 Mříčná 3090103 46,4 30,7 7984 0,1 0,1 137133 2,1 Nová Ves 6350732 74,4 52,1 36887 0,4 0,3 199640 2,3 n.P. Poniklá 2266824 29,4 16,5 25689 0,3 0,2 183003 2,4 Příkrý 2636210 49,8 36,0 8767 0,2 0,1 177193 3,3 Roprachtice 5490056 61,8 47,2 16370 0,2 0,1 71308 0,8 Roztoky u 1467999 53,5 33,3 0 0,0 0,0 94740 3,5 Semil Slaná 1778242 29,1 17,3 46922 0,8 0,5 138947 2,3 Svojek 1889427 50,3 35,1 9881 0,3 0,2 59020 1,6 Syřenov 2406104 73,6 37,3 24469 0,7 0,4 159796 4,9 Σ HSO 44780363 48,1 29,4 410623 0,4 0,3 2544556 2,7 Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005) Pozn: kurzíva = „zornění“

TTP výměra % z % [m2] ZPF obce

ZPF celkem % výměra [m2] obce

4,6

1222538 32,3 22,7

3782916 70,1

0,6

2214761 44,1 28,5

5020674 64,7

4,1

357660 27,3

9,7

1308710 35,5

2,8

1720508 46,4 30,5

3704042 65,9

1,0

8001713 90,0 35,9

8885683 39,7

1,9 2,1 1,4

5978871 47,7 29,8 12520709 62,5 1598350 33,0 26,5 4833763 80,0 3420379 51,4 34,0 6655599 66,2

1,6

1951620 22,9 16,1

8538879 70,1

1,3 2,4 0,6

5224608 67,9 38,0 2473460 46,7 33,8 3301579 37,2 28,4

7700124 56,0 5295630 72,3 8879313 76,5

2,1

1180877 43,0 26,7

2743616 62,1

1,3 4148463 1,1 1797697 2,5 678469 1,7 45271553

67,8 47,8 20,8 48,8

40,4 6112574 33,4 3756025 10,6 3268838 29,7 93007095

59,5 69,8 50,8 61,1


100

Z hlediska celkové výměry pozemků ZPF je řešené území oblasti nad průměrem Libereckého kraje (cca 45%) i ČR, kdy tyto parametry dosahuje a přesahuje naprostá většina obcí HSO – zastoupení ZPF v obcích Bradlecká Lhota a Jablonec nad Jizerou je svými celkovými podíly méně podstatné, avšak v místním měřítku důležité (v těchto obcích převažují lesní pozemky). Z hlediska tzv. „zornění“ (tj. podíl orné půdy z výměry ZPF) řešená oblast nedosahuje průměru ČR (cca 72 %), kdy nejvyšší zornění vykazují obce Nová ves nad Popelkou a Syřenov, úroveň zornění (cca 50 %) Libereckého kraje, kromě zmíněných obcí ještě dosahují obce Benešov u Semil, Bělá, Bradlecká Lhota, Příkrý, Roprachtice, Roztoky u Semil a Svojek, evidované zornění v obcích Jablonec nad Jizerou, Poniklá a Slaná je méně významné, avšak v případě identického využívání v místním měřítku rovněž důležité. Pozitivem je převaha trvalých travních porostů nad orně využívanými pozemky (i přes narušenou strukturu živočišné výroby) a tím výrazně vyšší podíl TTP na ZPF než u ostatních HSO. Tyto statistické evidenční údaje nejsou však v současných podmínkách přílišně významné vzhledem ke skutečnému stavu, kdy značná část orné půdy je trvale či sezónně zatravněna, nebo za dotačního spolupůsobení uvedena do klidu s předpokladem dlouhodobého či trvalého setrvání v TTP. Tyto trendy jsou v současnosti na vzestupu díky současnému i očekávanému resortnímu programovému působení směřujícímu k zatravňování orné půdy, jejího uvádění do klidu za působení dotační politiky státu apod. (po vstupu ČR do EU je povinnost uvádět ornou půdu do klidu u nás v průměrném rozsahu 10–15%). Postupnému snižování rozsahu orné půdy přispívají i snahy o dnes sice v oblasti ojedinělému ale v budoucnu očekávanému zalesňování zemědělské půdy apod., a jednak již i pomístně se projevujícím vlivům našeho vstupu do EU pro našeho zemědělce s dosud ne zcela vyhovujícími podmínkami zemědělského hospodaření (tedy i využívání krajiny). Tyto odlišnosti jsou prakticky projevovány v rámci druhové struktury pozemků ZPF – nejčastěji tedy mezi ornou půdou a TTP (většinou v jejich prospěch), ale i mezi pozemky ZPF a nezemědělskými pozemky (nejčastěji ve prospěch lesních pozemků). Tyto změny, i přes místní význam, nejsou však v současnosti příliš makroekonomicky a statisticky významné. K relativní nedostupnosti přesnějších údajů přispívá místy i katastr nemovitostí, jehož údaje mnohdy z hlediska kultur pozemků neodpovídají skutečnosti. Indikátor zornění tak není pro fungování a rozvoj oboru přílišně určující díky jednotlivým výměrám a dislokaci pozemků orné půdy, jejich technologické přístupnosti, plošná rozdrobenosti apod.

3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) Pro vyčerpávající vyhodnocení rozsahu těchto pozemků (jako východisko pro formulaci následných návrhů) chybí bližší statistické údaje, a to nejen po dílčích správních a organizačních jednotkách (obec, k.ú. – viz výše). Dle údajů Krajské koncepce zemědělství činí zastoupení pozemků LFA (území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření) v Libereckém kraji 69,97 %, v ČR 56,57 %, v okresu Semily 80,82 %. kdy některé části řešené oblasti však poněkud vybočují z průměrných podmínek okresu i kraje. Značná část výměry těchto pozemků (zejména TTP) jsou zařazeny i ve zvláštní i obecné ochraně přírody dle zákona č. 114/92 Sb. – VKP dle § 3 (v případě jejich dislokace v okolí vodotečí a na vodou ovlivněných stanovištích – „údolní niva“) i § 6, ZCHÚ, Natura 2000… Z důvodů absence nutných údajů, jako ukazatel a pro orientační přehled zastoupení těchto pozemků v řešeném území, lze využít statistické údaje o zastoupení jednotlivých tříd ochrany, neboť ze zkušeností zpracovatele jsou pozemky nejnižších tříd ochrany ZPF (modelově IV., a zejména V. třída ochrany ZPF) na- a za okrajem zájmu vyššího zemědělského využívání vlivem očekávaných nižších výnosů, nutných vyšších vstupů do výroby a náročnějších technologií, a to bez ohledu na druh pozemku (tyto jsou velmi často dlouhodobě nevyužívané až zanedbané). Tento aspekt je zde významný pro příslušnost řešeného území k podhorské až horské oblasti.


101

Tabulka č. Ta-C.8.2: Struktura pozemků ZPF dle tříd ochrany [m2, %] obec Benešov u Semil % m2 % Bělá % m2 % Bradlecká Lhota % m2 % Bystrá nad Jizerou % m2 % Jablonec nad Jizerou % m2 % Košťálov % m2 % Kruh % m2 % Mříčná % m2 % Nová Ves nad Popelkou % m2 % Poniklá % m2 %

Třída I. 1074649 28,4

Třída II. 53923 1,4

Třída III. 396478 10,5 1805431 40,3 537910 10,7 1355937 27,0 128098 9,8 482562 36,9

Třída IV. 1021474 27,0

336175 6,7

481852 9,6

92247 7,0

262217 20,1

86170 2,3

37339 1,0

426432 11,5 549941 14,8

320503 8,7

2833598 76,5 3154101 85,2

625531

156685

449697

1329109

6324661

7,0

1,8

15,0

1437882 11,5

472216 3,8

2133172 44,1

1017 <0,1

2358287 35,4

87525 1,3

5,1 1231913 13,9 1881717 15,0 3791815 30,3 1237138 25,6 3371327 69,7 395309 5,9 2841121 42,6

71,1 7653770 86,1 5269977 42,1 8728894 69,7 559122 11,6 1462436 30,3 1466238 22,1 3814478 57,4

1829506

373728

2120223

1604885

2610537

8538879

21,4

4,4

18,8

885511 11,5

274198 3,6

24,8 4323457 50,6 74511 1,0 1234220 16,1

30,6 4215422 49,4 4414831 57,3 6465904 83,9

7700124

1003532 20,0

711036 54,3

3458917 27,6

903314 18,7

2348240 35,3

2051073 26,6

Třída V. 1236392 32,7 2672974 59,7 2661205 53,0 3664737 73,0 115112 8,8 826148 63,1

ZPF Σ 3782916

5020674

1308710

3704042

8885683

12520709

4833763

6655599


Příkrý % m2 % Roprachtice % m2 % Roztoky u Semil % m2 % Slaná % m2 % Svojek % m2 % Syřenov % m2 % CELKEM HSO % m2 %

913880 17,3

514467 9,7

1241764 14,0

207218 2,3

30104 1,1

392088 14,3

606912 9,9

130624 2,1

780744 20,8

171551 4,6

995362 30,4

199455 6,1

15289733 16,4

3830690 4,1

785144 14,8 2213491 41,8 1509807 17,0 2958789 33,3 24300 0,9 446492 16,3 255954 4,2 993490 16,2 442549 11,8 1394844 37,2 4210 0,1 1199027 36,6 10534562 11,3 29654985 31,8

102

630904 11,9

2909174 32,8

235356 8,6

1339316 21,9

1204620 32,0

1594225 48,9

22653183 24,4

2451235 46,3 3082139 58,2 3011350 33,9 5920524 66,7 2061768 75,1 2297124 83,7 3779768 61,9 5119084 83,8 1156561 30,8 2361181 62,8 475586 14,5 2069811 63,4 40698927 43,8 63352110 68,2

5295630

8879313

2743616

6112574

3756025

3268838

93007095

Zdroj: KÚLK, přepočet zpracovatelem programu

Po vyhodnocení lze konstatovat, že podstatná více než cca třetina plošné výměry zdejších zemědělských půd náleží do spodní části tohoto hodnotícího spektra, kdy tyto půdy jsou vzhledem k současným i očekávaným podmínkám zemědělského hospodaření za hranicí ekonomické efektivnosti pro jejich vlastníka či nájemce, což je projeveno i na jejich aktuálním stavu. Tyto méně hodnotné pozemky tvoří v obcích Bystrá n.J., Jablonec n.J., Poniklá a Slaná více než 80 % jejich celkové výměry ZPF (cca průměr okresu Semily). Zejména z krajinářských důvodů je jejich využívání (resp. údržba) nutné, a to za pomoci státních i evropských intervencí. Dlužno konstatovat, že značná část těchto pozemků podléhá obecné i zvláštní ochraně přírody a krajiny (viz výše).

3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky Pro vyčerpávající vyhodnocení tohoto ukazatele chybí opět jakékoliv přesnější údaje, rovněž způsob posuzování tohoto aspektu je značně obtížný pro pracnost a finanční zabezpečení (terénní práce, metody dálkového průzkumu země…), značný sezónní posun (vyvolaný každoročními změnami v druzích pozemků i v intenzitě jejich využívání vyplývající z aktuálních podnikatelských záměrů jednotlivých hospodářů a daných situací na tuzemském i evropském trhu), neujasněnost financování činnosti v oboru, praktický dopad dotací na nedávné realizace „útlumu a ekologizace zemědělství“ a současného „uvádění půdy do klidu“, metodickou nezabezpečeností potřebného hodnocení, apod. Opouštění půdy není specifikou ČR (odhad MZe ČR je 5 % této půdy), ale týká se celé střední a východní Evropy. Je pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření dojde k


103

výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí (expanze druhů do okolí…). Tento současný narůstající trend může mít významné dopady na charakter krajiny, zejména pokud bude pokračovat i v budoucnosti. Veškerá opatření by měla dle názoru zpracovatele vést k zabránění trvalého opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Formulací nevyužívané a ladem ležící pozemky jsou následně míněny a hodnoceny veškeré druhy pozemků ZPF bez jejich podrobnějšího členění, kdy: • V případě ladem ležící orné půdy se jedná o nevyužívané cíleně zatravněné pozemky (za dotační podpory, často v KN s neprovedenou změnou v začlenění druhu), častěji však o opuštěná pole se všemi sukcesními jevy (na dlouhodoběji opuštěných pozemcích i s nálety dřevin a keřů). • V případě opuštěných ovocných sadů se jedná většinou o přestárlé dřevinné struktury se sníženou fruktifikací a kvalitou, na pozemcích vzdálenějších od center bydlení a využití, či na pozemcích již určených k jinému účelu, bez údržby travního porostu. Nevyužívanost tohoto druhu pozemku je způsobena většinou ekonomickými důvody, nedostatkem dotací po vstupu ČR do EU, ale i konkurenčním prostředím na tuzemském i evropském trhu. • V případě zanedbaných zahrad se nejčastěji jedná opět o pozemky určené a rozhodnuté k jinému účelu, neboť naprostá většina zdejších zahrad se vyskytuje v centrech obcí a v jejich nejbližším okolí. • Pozemky TTP jsou nejčastějším případem nevyužívané a opuštěné půdy, zejména ve svažitějších partiích a na pro mechanizaci méně únosných terénech ovlivněných vodou. Obecně lze konstatovat, že travní pozemky nižších tříd ochrany dlouhodobě naplňují tento indikátor ve značné výměře, kdy k tomu přistupují i pozemky vyšších tříd ochrany vyskytující se ve větších vzdálenostech od center využití (přetrvávající a narůstající trend snadnějšího pěstování píce na orné půdě i za působení dotační politiky státu, se současným zanedbáváním evidovaných TTP). Většina těchto pozemků naplňujících podmínky vyšší ochrany dle zákona o ochraně přírody a krajiny je již dlouhodobě zanedbána, kdy jejich údržba je nutná z jiných nezemědělských důvodů, a to i za cenu nezužitkování biomasy. Na současné neblahé situaci má se odrazila i řada nesprávných politických rozhodnutí, mezi které lze započítat i systém dotací do zemědělství. Jak je dále uvedeno, ukazuje se, že do produkčních oblastí jsou poskytovány vyšší prostředky než do oblastí s horšími přírodními podmínkami. V těchto oblastech bez podpory, která by odpovídala potřebám na vyrovnání horších přírodních podmínek, nelze hospodařit. Je pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření (daných m.j. tzv. „Národním strategickým referenčním rámcem na rozvoj venkova v ČR“) dojde k výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí. Reforma těchto opatření by měla vést k zabránění trvalého opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Pro budoucí řešení problému je nutné zavést statistický registr sledování jevu, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti – důvodem je značná finanční náročnost realizace náprav, zabezpečovaná většinou ze státních prostředků. Poznámka: K v minulosti cca stabilizovanému travnímu fondu byl přizpůsoben výrobní charakter a rozhodujícím odvětvím zemědělské výroby v oblasti byl chov skotu – v roce 1990 na jednu velkou dobytčí jednotku připadalo 1,4–1,6 hektarů zemědělské půdy. V současnosti v rámci Libereckého kraje na jednu velkou dobytčí jednotku skotu připadá 3,86 ha, a i se započtením prasat a drůbeže to je 3,26 ha na jednu velkou dobytčí jednotku. Dle údajů Krajské zemědělské koncepce činí je objem nevyužívaného zemědělského půdního fondu v okrese Semily 5665 ha, tj. 15,07 % z celkové výměry. V minulosti se na snížení stavu skotu podílela i „nerozumná“ privatizace zpracovatelského průmyslu. Stát v rámci privatizace prodával zpracovatelské podniky bez toho, že by se jako vlastník vypořádal se závazky vůči zemědělským subjektům. Privatizované podniky převedl na nové vlastníky a ti nebyli schopni své závazky vyrovnat. Ve svém důsledku takový stav vedl k likvidaci řady subjektů zemědělské prvovýroby a dalšímu snížení stavu zvířat. Tento výsledek jednoznačně určuje příčinu stavu vysokého poměru neobdělávané půdy.


104

Odlišností nejen v řešené oblasti (ve srovnání s ukazateli za celou EU) je fakt, že zemědělci, resp. farmáři nejsou většinou vlastníky obhospodařované půdy a půdu si jenom pronajímají. Zemědělské podniky jsou rentabilní v příznivých oblastech, ale v méně příznivých oblastech (řešené území HSO) je ztrátovost podniků mnohem vyšší. Problémem aktuálně neziskových podniků je nejenom nedostatek jejich prostředků na investice a obnovu a nemožnost dosáhnout na bankovní úvěry, ale i malá poptávka po zemědělské půdě. Obchoduje se zejména s půdou o rozsahu menším než 5 ha, a to zejména za účelem spekulace na stavební pozemky. Prodejní ceny zemědělské půdy jsou tak vyšší v okolí větších měst, kde je příjem na obyvatele vyšší než v odlehlejších oblastech. Tabulka č. Ta-C.8.3: Odborný odhad rozsahu nevyužívané a ladem ležící půdy (bez ohledu na druh pozemku) obec

Σ výměra ZPF [ha]

Benešov u Semil Bělá Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov CELKEM HSO

378 502 131 370 889 1252 483 666 854 770 530 888 274 611 376 327 9301

podíl nevyužívaných zemědělských pozemků [%] 30 30 5 50 30 40 10 10 15 25 20 20 30 40 15 1 25

výměra nevyužívaných pozemků ZPF [ha] 125 150 10

185 265 500 50

65 140 220

105 175 80 250 55 3 2378

Zdroj: zodpovězené dotazníky, vlastní analýza zpracovatele

V tabulce jsou uvedeny údaje, které jsou kompilátem poskytnutých údajů z dotazníků s poznatky zpracovatele analýzy, kde určitým vodítkem byla výměra pozemků ZPF zařazených v V. třídě ochrany – ze zkušeností zpracovatele se většinou jedná o nevyužívané pozemky z jakýchkoliv důvodů (nejen evidované orné půdy), neboť se vyskytují nejčastěji v podmáčených nivách vodotečí, či ve značně skeletových, nebo svažitých půdách této podhorské až horské oblasti, kdy tyto pozemky jsou většinou za okrajem zájmů o jejich využívání. Údaje dotazníků jsou dle názoru zpracovatele analýzy místy i značně podhodnoceny, kdy do takto stanoveného odhadu byla zahrnuta spíše pouze opticky viditelná ladem ležící orná půda.

3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny Současné zemědělské hospodaření je samozřejmě ovlivněno danými přírodními podmínkami. Asi 63 % zemědělské půdy v území HSO jsou zařazeny do výrobní oblasti B3 Bramborářsko-ovesné a asi 6 % do oblastí B1 a B2 Bramborářské. Horské oblasti zabírají zbylých asi 30 % rozlohy ZPF v oblasti (území obcí Jablonec nad Jizerou, Poniklá, Roprachtice a Roztoky u Semil). Přírodní podmínky HSO jsou zde tedy celkově výrazně horší než v celém kraji. Ve srovnání s Libereckým krajem se zde nevyskytují nejúrodnější oblasti řepařské (v kraji tvoří 13 % rozlohy) a je zde mnohem vyšší zastoupení oblastí


105

horských (v kraji asi 12,5 % rozlohy ZPF). Kromě přírodních podmínek je zemědělské hospodaření výrazně ovlivněno zejména podmínkami odbytu a zpracovávání – podnikatelský záměr konkrétního subjektu v druzích pěstovaných komodit je tak jednoznačné diktován situací na trhu a možností dotací z tuzemských, příp. zahraničních (EU) zdrojů. Tyto ekonomické podmínky ovlivňují i způsob a intenzitu využívání (resp. nevyužívání) pozemků ZPF, kdy tyto skutečnosti výrazně ovlivňují souhrnné statistické údaje, které jsou v jednotlivých sledovaných obdobích i značně rozdílné. Přesný přehled o množství pěstovaných komodit a o příslušných výměrách v řešeném území nejsou k dispozici, rovněž tak příslušné údaje o ostatních komoditách pěstovaných na zahradách a v ovocných sadech (zelenina, ovoce) – názorem zpracovatele programu je, že případné zavádění registru uvedených údajů po obcích by bylo nadbytečné, časově nevypovídající a pouze administrativní vzhledem k časovému faktoru. Dle Krajské zemědělské koncepce je část orné půdy uváděna do klidu. V řešeném území, dle zdejších disponibilních průměrných podmínek i dle aktuální situace na trhu s komoditami, se na orné půdě diferencovaně pěstují: Tabulka č. Ta-C.8.4: Hlavní pěstované plodiny obec

pěstovaná plodina

Benešov u Semil Bělá Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov

TTP, obilniny (pšenice, ječmen), kukuřice, řepka, len TTP, pšenice, brambory, kukuřice obilniny (ječmen, pšenice), kukuřice, vojtěška TTP, obilniny, kukuřice, brambory TTP, brambory, pšenice, triticalle krmné obilí, řepka, kukuřice obilniny, kukuřice krmné obilí, mák, kmín, krmná kukuřice pícniny, obilniny, mák brambory, oves, žito, ječmen, pšenice obilniny, pícniny, kukuřice TTP, obilí TTP, obilniny TTP, obilniny (pšenice, ječmen), kukuřice pšenice, ječmen, oves, brambory TTP, obilniny, řepka, kukuřice, pícniny

Zdroj: zodpovězené dotazníky

Tabulka č. Ta-C.8.5: Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech obec Benešov u Semil Bělá Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou

katastrální území Benešov u Semil Bělá u Staré Paky Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Bratrouchov Buřany Jablonec nad Jizerou Horní Dušnice Jablonec nad Jizerou Stromkovice

výrobní podoblast B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B1 Bramborářská 1 B3 Bramborářsko-ovesná H2 Horská 2 H2 Horská 2 H2 Horská 2 H2 Horská 2 H2 Horská 2


Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves n.P. Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná

Svojek Syřenov

Čikvásky Košťálov Kundratice Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Přívlaka Příkrý Škodějov Roprachtice Roztoky u Semil Bořkov Hořensko Nedvězí u Semil Slaná Svojek Tample Syřenov Žďár u Kumburku

106

B2 Bramborářská 2 B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná H1 Horská 1 H1 Horská 1 B3 Bramborářsko-ovesná B2 Bramborářská 2 H1 Horská 1 H1 Horská 1 B2 Bramborářská 2 B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná

Zdroj: KÚLK, KN

3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura Tento druh zemědělské činnosti – s určujícím vlivem na intenzitu využívání zemědělských pozemků (zejména TTP) s dopadem na stav krajiny a venkova obecně – se dnes v řešeném území realizuje bez majetkové účasti státu. Z původních provozů živočišné výroby se zachovalo pouhé torzo, kdy opuštěné objekty jsou využívány jiným a většinou nezemědělským způsobem, často však podléhají typické zkáze. Destrukce oboru má za důsledek místně značně narušený krajinný ráz díky existenci nevyužívaných pozemků TTP, které jsou zdrojem šíření plevelů a expanzních druhů do okolí, přetrvávající a narůstající trend využívání orné půdy pro zajišťování píce dosud fungujícím provozům (i za dotační účasti státu) apod. Vzhledem k nedostupným podkladům o struktuře a statistických údajích chovů diferencovaně po obcích nejsou dále uvedeny vyčerpávající a aktuální údaje (následně bude doporučeno jev podrobně statisticky sledovat). Dle Krajské koncepce zemědělství řešené území naplňuje průměrné podmínky okresu Semily, předmětem chovů zde donedávna byl hovězí skot (statisticky členěný na krávy, telata, skot do 1 roku, do 2 let, nad 2 roky), dále prasata (prasnice, kanec, selata, mladé chovné prase, prase na výkrm, ostatní), ovce (jehňata, bahnice, beran), koně (kůň do 3 let, nad 3 roky), kozy (koza, kozel, kůzle), drůbež (slepice, krůta, krocan, ostatní). Ze závěrů analytické části Krajské zemědělské koncepce vyplývá, že okres Semily vzhledem k údajům celého Libereckého kraje disponuje nadprůměrnými stavy chovu hovězího skotu (0,453 VDJ/1ha). V okresu Semily není evidován chov jelenovitých, i když podmínky řešeného území jsou k tomuto i vhodné. Při využívání strukturálních fondů EU v této oblasti zemědělství patří k prioritám i Welfare v chovech zvířat.

3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely Současná situace s přebytky zemědělských produktů vyvolává zamyšlení, zda je vhodné stále pěstovat tradiční plodiny – jedná se především o obiloviny, kterými jsou naplněny sklady ještě ze sklizní minulých let. Vyvstává tudíž otázka, proč tedy produkovat stále přebytečné potraviny a nezačít „pěstovat“ energii, které je nedostatek? Je však paradoxní, že na tento program nejsme nyní ještě dostatečně připraveni – stále ještě chybí dostatek odborných informací pro pěstitele, kteří se proto jen těžko orientují


107

v tomto novém, ale bezesporu velmi perspektivním programu pro energetickou bilanci státu, i pro smysluplné využívání ladem ležících zemědělských pozemků. Rovněž chybí spolupráce s odběrateli biomasy – energetiky. Na tomto stavu mají zásluhu především centrální resortní orgány (MZe, Agrární komora apod.). Pro potřeby programu rozvoje HSO a následné formulace opatření a aktivit je relevantní cíleně pěstovaná biomasa energetických plodin a rychle rostoucích dřevin. Zpracovávání a zužitkovávání zbytkové - odpadní - biomasy (dřevní odpady z lesního hospodářství a celulózo-papírenského, dřevařského a nábytkářského průmyslu, rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny, komunální bioodpad a odpady z potravinářského průmyslu…) je většinou předmětem specializovaných provozů, které jsou umístěny mimo řešené území HSO. Poslední reformy SZP EU preferují uchování zemědělského rázu venkova a venkovské krajiny – v řešeném území převažují podhorské a pahorkatinné oblasti, ve kterých přírodní podmínky příliš neumožňují intenzivní konkurenceschopnou zemědělskou výrobu založenou na využívání orné půdy. Zemědělská činnost však významným způsobem přispívá k péči o venkovskou krajinu, a z tohoto pohledu jsou zemědělské dotace v produkčně méně příznivých oblastech nezbytnou podmínkou uchování přírodního dědictví. Podporu je možné poskytovat v rámci agroenvironmentálních programů zaměřených například na zalesňování méně úrodných pozemků či pěstování rychle rostoucích dřevin, avšak pouze v rozumné míře, tak aby nebyl ohrožen hlavní cíl – udržení současného rázu naší krajiny. Vlastní využití obnovitelných zdrojů energie přímo v sektoru zemědělství je zatím v počátcích, přesto již dosavadní celostátní zkušenosti prokazují reálnou možnost náhrady fosilních paliv těmito zdroji. Zvláštní důraz je přitom třeba klást na výrobu bioplynu hlavně efektivním využíváním hmoty z travních porostů, kdy jejím zužitkovávání v současnosti je, a v budoucnosti s uvažovaným nárůstem údržby travních porostů i bude, velkým problémem a zároveň příležitostí zvláště v oblastech s horšími podmínkami hospodaření. V podmínkách řešeného území nejsou energetické plodiny prakticky pěstované, tudíž ani využívané (dle dostupných podkladů, zejména internetový server „Atlas zařízení využívající obnovitelné zdroje energie – biomasa“) – příčina není pouze na straně nezájmu ze strany zemědělců, ale celý program je nutno skloubit s energetickým programem kraje a obcí (pěstování těchto plodin není samoúčelné – musí navazovat na připravený sektor využití!), a ani v současnosti neexistuje vyšší a hlavně konkrétní společenská objednávka. S ohledem na záměry uplatňované v rámci ČR a výhledem do r. 2010 lze očekávat, že pěstování energetických plodin, a to jak k výrobě bioplynu nebo tepla, se stane jednou z důležitých příjmových položek zemědělství i v této části kraje. Navíc uvážlivé pěstování energetických plodin, ať rychle rostoucích dřevin nebo vytrvalých bylin (jako jsou amaranty, šťovíky, sveřep bezbranný…), by přineslo řešené oblasti kulturně ošetřenou krajinu, nové pracovní příležitosti a zvýšení daňové výtěžnosti obcí. Praktické možnosti pro pěstování energetických plodin je však nutno následně zjistit za spoluúčasti všech orgánů státní správy i samosprávy. Dle dostupných údajů (zodpovězené dotazníky) není pro energetické účely na území HSO pěstovaná ani zužitkována žádná biomasa – sezónní pěstování řepky olejky pro energetické účely nebylo v dotaznících prokázáno.

3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství Definice (internetový server MZeČR): „Ekologické zemědělství je zvláštní druh zemědělského hospodaření, které dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů zatěžujících a znečišťujících životní prostředí nebo zvyšujících rizika kontaminace potravního řetězce, a které zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat.“ Součástí ekologického zemědělství mohou být i alternativní způsoby hospodaření navyšující mimoprodukční funkce, kdy se jedná o souběh zemědělského hospodaření s příbuznými a logicky navazujícími obory zejména cestovního ruchu – tyto formy jsou náležitě podporovány státem i EU, neboť poskytují zaměstnanost ve venkovském prostoru, i jej zatraktivňují pro potřeby cestovního ruchu


108

(rozšiřování tradičních řemesel zejména při výrobě produktů z místních přírodních materiálů jako jsou sláma, proutí, dřevo, výroba sýrů, medu a jiných specialit, apod.). Nemalým přínosem může v budoucnu být i využívání přírodních energetických zdrojů (větru, slunce a vody) k výrobě elektrické energie jak pro vlastní využití, tak i pro možnost prodeje do veřejných sítí. Tyto a podobné aktivity mohou být nezanedbatelným přínosem pro zlepšení ekonomické situace zemědělců i obcí. K současnému mimoprodukčnímu zemědělství patří i tzv. uvádění půdy do klidu podporované dotacemi. V přehledech ČSÚ je v příslušných druzích činnosti uvedeno množství v zemědělství působících subjektů, avšak již bez bližší konkretizace, zda se jedná o ekologické či jiné způsoby podnikání. Z tohoto důvodu není v datové části dokumentace uveden registr takovýchto subjektů. Z výsledků zodpovězených dotazníků však vyplývá, že na území obce Jablonec nad Jizerou existuje 1 farma s ekologickým zaměření (hospodařící cca na 10 ha půdy, zabývající se chovem hovězího skotu a údajně pěstováním jahod), na území Košťálova 1 firma zabývající se pěstováním léčivých bylin (fa EXTRAVIT, využívající cca 2 ha půdy), V Lomnici nad Popelkou funguje Nadace Tábor (zaměření nezjištěno) využívající cca 2 ha půdy, v Poniklé v ekologickém zemědělství na cca 90 ha podniká hospodářské družstvo „Krakonošův ranč“ (chov skotu na mléko, rostlinná výrova). Lze konstatovat, že ekologické zemědělství v HSO je v počátcích, a zároveň lze doufat, že podmínky pro jejich existenci a rozvoj budou značně příznivější.

3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství Pro vyčerpávající vyhodnocení přehledu jednotlivých subjektů podnikajících ve všech odvětvích zemědělství (prvovýroba i zpracovatelství, potravinářství…) je k dispozici registr ČSÚ, i internetový server APIC (Agrární poradenské a informační centrum Libereckého kraje), které však již neevidují jednotlivé subjekty dle místa jeho činnosti (tzn. ve statistických zdrojích je uváděno pouze jméno se sídlem subjektu již bez ohledu na kterém území hospodaří, vč. subjektů evidovaných vně řešeného území a hospodařící zde), ani nezohledňují jemné nuance jednotlivých druhů činností. Členění jednotlivých subjektů dle oborů činnosti je v registru ČSÚ provedeno značně neuspořádaně, kdy nelze prakticky zjistit konkrétní činnost konkrétního subjektu, neboť evidence dle formy zápisu je v podkladu nejasná. Rovněž aktuálnost evidence je diskutabilní, neboť evidence již nezohledňuje subjekty s ukončenou činností či subjekty, které činnost v oborech započaly v posledním období. Kritéria pro identifikaci činnosti jednotlivých subjektů jsou zde rovněž pojata bez ohledu na konkrétní způsob zda se jedná o činnost hlavní či vedlejší doplňkovou, a to bez ohledu na intenzitu hospodaření. Ze znalosti zpracovatele však uvedená evidence subjektů v uvedených zdrojích není zdaleka úplná – následně uvedený přehled je tedy pouze orientační a ilustrativní Nejdynamičtější podnikatelskou formou v českém zemědělství v uplynulém období byly akciové společnosti (ve které se v průběhu sledovaného období transformovala značná část družstev), zároveň se snížil i podíl všech právnických osob a zvýšil se podíl fyzických osob (i s vědomím poněkud pokřivených podmínek pro zařazování subjektů do statistiky), převažovala i tendence poklesu průměrné velikosti subjektů. Také došlo k výraznému poklesu zaměstnanců v zemědělství (což je vyhroceno v žalostné úrovni zaměstnanosti zejména ve venkovském prostoru), i vlivem nízkých mezd, nezájmem mladých o práci v zemědělství. Poznámka: Od dob reformního období v zemědělství ČR došlo k podstatným změnám v jeho podnikatelské struktuře. Projevuje se to na jedné straně ve výrazném zvýšení podílu samostatně hospodařících rolníků a dalších individuálních zemědělských podnikatelů na výměře zemědělské půdy obhospodařované všemi zemědělskými podniky, jakož i v dynamickém vývoji nové podnikatelské formy – obchodních společností. Zemědělský majetek (tj. zemědělská půda, vč. hospodářských budov, strojů a zařízení) lze z hlediska majetkoprávního, resp. způsobu nabytí, možno rozdělit do tří základních skupin: • subjekty, které na tomto majetku hospodaří na základě nepřerušeného vlastnictví popř. vlastnictví, které bylo obnoveno podle zákona č.229/91 Sb. tzv. „Zákona o půdě“,


109

•

subjekty, kterým byl na základě tzv. „transformačního zákona“ vydán majetek a tento byl vložen do společného podnikání, • subjekty, které majetek získaly z privatizace státního majetku a který spadá pod splátkový režim na dobu až 30-ti let. V území HSO jsou ČSÚ evidovány subjekty (výčet – viz příslušná datová část programu) působící v oboru v uvedených kategoriích: Tabulka č. Ta-C.8.6: Počty subjektů působících v oboru zemědělství Kategorie Počet subjektů OBEC: BENEŠOV U SEMIL Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství 1 Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 3 OBEC: BĚLÁ Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství 2 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 8 Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava 1 zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch 1 Živočišná výroba 1 OBEC: BRADLECKÁ LHOTA Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství 3 OBEC: BYSTRÁ NAD JIZEROU Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství 4 Živočišná výroba 1 Chov skotu 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 6 OBEC: JABLONEC NAD JIZEROU Živočišná výroba 1 Chov skotu 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 53 Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch 2 OBEC: KOŠŤÁLOV Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství 5 Pěstování květin a okrasných dřevin 1 Živočišná výroba 2 Chov skotu 2 Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků 1 Chov ostatních zvířat 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 8 OBEC: KRUH Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství 1 Pěstování zeleniny a zahradnických specialit 1 Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků 1 Chov kožešinových zvířat 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 1 Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch 1


OBEC: MŘÍČNÁ Pěstování zeleniny a zahradnických specialit Živočišná výroba Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: NOVÁ VES NAD POPELKOU Chov drůbeže Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch OBEC: PONIKLÁ Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Živočišná výroba Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch OBEC: PŘÍKRÝ – v obci není registrován jediný subjekt působící v oborech OBEC: ROPRACHTICE Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: ROZTOKY U SEMIL Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Živočišná výroba Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: SLANÁ Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov ostatních zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: SVOJEK Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: SYŘENOV Pěstování květin a okrasných dřevin Živočišná výroba Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) HSO celkem: Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Pěstování zeleniny a zahradnických specialit Pěstování květin a okrasných dřevin Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Živočišná výroba Chov skotu Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov kožešinových zvířat Chov drůbeže Chov ostatních zvířat Celkový počet evidovaných subjektů v HSO: Zdroj: KÚLK, dle ČSÚ

110

1 6 4 1 5 1 11 5 1 1 6 3 1 1 3 1 1 14 4 1 2 5 27 1 123 2 2 1 6 19 4 5 1 1 2 194


111

3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost Existence PUPFL je dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny i 289/95 Sb. o lesích… pro rozvoj oblasti jednak limitujícím prvkem, jednak i příležitostí pro existenci a rozvíjení příbuzných oborů a specifických činností.

3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost Tabulka č. Ta-C.8.7: Struktura ostatních (nezemědělských) pozemků celkem obec

výměra [m2]

lesní pozemky výměra [m2]

% obce = lesnatost

výměra % [m2] obce

zastavěné nezemědělské plochy pozemky celkem výměra % % výměra [m2] obce [m2] obce

2,3

501063

9,3

104718

1,9

1613534

29,9

1,0

676082

8,7

64505

0,8

2739840

35,3

0,3

206598

5,6

37972

1,0

2382113

64,5

1,5

337852

6,0

41523

0,7

1915744

34,1

0,9

1304632

5,8

280420

1,3 13434342

60,3

0,9 1,1 0,7

2067861 282349 468605

10,3 4,7 4,7

238761 74261 83289

1,2 1,2 0,8

7499721 1207366 3391594

37,5 20,0 33,8

0,4

738298

6,1

137871

1,1

3638948

29,9

1,7 0,2 0,2

1099089 445276 579517

8,0 6,1 5,0

169916 66963 90499

1,2 0,9 0,8

6054539 2027568 2725925

44,0 27,7 23,5

0,4

320281

7,2

31040

0,7

1674101

37,9

1,5 0,6 0,1 0,9

827516 374293 321660 10550972

8,1 128300 7,0 59365 5,0 52536 6,9 1661939

1,2 1,1 0,8 1,1

4158810 1621984 3159764 59245893

40,5 30,2 49,2 38,9

vodní plochy výměra % [m2] obce

Benešov u 885969 5396450 16,4 121784 Semil Bělá 81121 7760514 1918132 24,8 Bradlecká 11292 3690823 2126251 57,6 Lhota Bystrá nad 84174 5619786 1452195 25,9 Jizerou Jablonec 22320025 11642316 52,3 206974 nad Jizerou Košťálov 20020430 5005381 25,1 187718 Kruh 784129 66627 6041129 13,0 Mříčná 66091 10047193 2773609 27,6 Nová Ves 54429 nad 12177827 2708350 22,3 Popelkou Poniklá 13754663 4548779 33,1 236755 Příkrý 16285 7323198 1499044 20,5 Roprachtice 19370 11605238 2036539 17,5 Roztoky u 15581 4417717 1307199 29,6 Semil Slaná 10271384 3046038 29,7 156956 Svojek 34938 5378009 1153388 21,5 Syřenov 9084 6428602 2776484 43,3 Σ HSO 152252988 45663803 30,0 1369179 Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005)

ostatní plochy

Výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je však nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný. Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k obmýtné době relativně dlouhodobá, a plně v kompetenci orgánů státní správy), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který je projeven škodami na lesních i nelesních kulturách . Řešené území je z hlediska vlastnictví lesních pozemků (oproti ostatním částem LK) charakteristické velkým množstvím soukromých vlastníků na velké výměře lesů. V území však plošně převažuje stát – Lesy ČR a Správa KRNAP. Pro zvýšení druhové diverzity a navýšení stavů drobné zvěře je vhodné preferovat snahy o návrat zajíce a koroptví do krajiny zejména v nižší a klimaticky teplejší části území.


112

3.21.4.2 Subjekty využívající lesní pozemky (PUPFL) a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti Přehled subjektů podnikajících v oboru je součástí níže uvedených údajů a příslušné datové části programu. Tabulka č. Ta-C.8.8: Počty subjektů působících v oboru lesního hospodářství a myslivosti Kategorie Počet subjektů OBEC: BENEŠOV U SEMIL Pěstování lesa a těžba dřeva 1 Těžba dřeva 1 Činnosti související s těžbou dřeva 1 OBEC: BĚLÁ Lesnictví a související činnosti 1 Pěstování lesa a těžba dřeva 2 Pěstování lesa 2 OBEC: BRADLECKÁ LHOTA – v obci není registrován jediný subjekt působící v oborech OBEC: BYSTRÁ NAD JIZEROU – v obci není registrován jediný subjekt působící v oborech OBEC: JABLONEC NAD JIZEROU Pěstování lesa a těžba dřeva 9 Činnosti související s pěstováním lesa 3 OBEC: KOŠŤÁLOV Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti 1 Lesnictví a související činnosti 1 Pěstování lesa a těžba dřeva 2 Těžba dřeva 1 OBEC: KRUH Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti 1 Těžba dřeva 5 Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva 1 Činnosti související s těžbou dřeva 2 OBEC: MŘÍČNÁ Pěstování lesa a těžba dřeva 3 Pěstování lesa 1 Činnosti související s těžbou dřeva 1 OBEC: NOVÁ VES NAD POPELKOU Lesnictví a související činnosti 1 Pěstování lesa a těžba dřeva 7 Činnosti související s těžbou dřeva 1 OBEC: PONIKLÁ Lesnictví a související činnosti 2 Pěstování lesa a těžba dřeva 9 Těžba dřeva 8 Činnosti související s pěstováním lesa 1 Činnosti související s těžbou dřeva 1 OBEC: PŘÍKRÝ – v obci není registrován jediný subjekt působící v oborech OBEC: ROPRACHTICE Pěstování lesa a těžba dřeva 1


113

Těžba dřeva OBEC: ROZTOKY U SEMIL Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti OBEC: SLANÁ Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: SVOJEK Pěstování lesa a těžba dřeva Těžba dřeva OBEC: SYŘENOV Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva HSO celkem: Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Lesnictví a související činnosti Pěstování lesa Pěstování lesa a těžba dřeva Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s pěstováním lesa Činnosti související s těžbou dřeva Celkový počet evidovaných subjektů v HSO:

1 2 1 1 2 2 1 1 2 6 5 3 39 17 1 4 8 83

Zdroj: KÚLK, dle ČSÚ

3.21.5 Rybářství, rybníkářství Vodní plochy (dle terminologie katastru nemovitostí – přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., tzv. charakteristiky druhů pozemků pro účely katastru nemovitostí – jsou pozemky na nichž jsou rybníky, vodní toky přírodní i umělé, vodní nádrže přírodní i umělé, močály nebo bažiny) jsou jednak významných krajinným prvkem ze zákona o ochraně přírody, jednak v případě významnějších vodních ploch a toků prostorem pro fungování řešeného oboru. Údaje následující tabulky jsou místy zavádějící, neboť uvádějí souhrnně celý druh pozemku, bez členění na jednotlivé způsoby využití, ale podávají hrubou orientaci o výměrách a o zastoupení v obci i v HSO. Obor je však vzhledem k obecně zanedbatelné výměře vodních ploch a daným možnostem využívání pro HSO méně nosným. V evidenci ČSÚ zde v oboru nejsou evidovány profesionálně působící subjekty, činnost oboru je zde realizována formou sportovního rybaření. Tabulka č. Ta-C.8.9: Zastoupení vodních ploch obec Benešov u Semil Bělá Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh

celkem obec [m2] 5396450 7760514 3690823 5619786 22320025 20020430 6041129

vodní plochy celkem [m2] 121784 81121 11292 84174 206974 187718 66627

podíl vodních ploch z výměry obce [%] 2,3 1,0 0,3 1,5 0,9 0,9 1,1

podíl vodních ploch z výměry HSO [%] 0,1 0,1 <0,1 0,1 0,1 0,1 0,1


Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem HSO

10047193 12177827 13754663 7323198 11605238 4417717 10271384 5378009 6428602 152252988

66091 54429 236755 16285 19370 15581 156956 34938 9084 1369179

114

0,7 0,4 1,7 0,2 0,2 0,4 1,5 0,6 0,1 0,9

0,1 <0,1 0,2 <0,1 <0,1 <0,1 0,1 <0,1 <0,1 0,9

Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005) Pozn.: v jednotlivých obcích HSO nejsou evidovány subjekty působící v oboru rybářství a rybníkářství.

3.21.6 Závěry a doporučení Oblast ZPF a zemědělství Vzhledem ke značné výměře a dislokaci pozemků ZPF, a převažujícímu venkovskému charakteru oblasti, je zemědělské hospodaření jedním ze zdejších, územně místy i hlavních sektorů ekonomiky. V území převažuje zastoupení travních porostů ale i orné způsoby využívání, oproti výměře ovocných sadů a zahrad, které jsou významem spíše okrajovým i vzhledem k jejich převažující drobné držbě, současným způsobům využívání i jejich umístění vesměs v okrajích sídel či v zastavěných územích, v neposlední řadě je intenzita jejich využívání dána přírodními a klimatickými podmínkami. Z krajinářských důvodů je vhodné plošné rozmělnění v minulosti některých scelených honů půdy, které se diferencovaně vyskytují hlavně v obcích Benešov u Semil, Bělá, Košťálov, Nová Ves n.P. a Roprachtice, kdy příležitostí pro realizaci jsou navržené prvky územního systému ekologické stability, místně značná pracovní kapacita mysliveckých sdružení pro vytváření remízů a linií pro zvyšování a reintrodukci drobné zvěře, zejména je však nutné finanční zabezpečení realizací ze státních prostředků. Pro rozvoj netradičních forem a vyšší standard využívání je příležitostí zdejší poměrně vysoký podíl méně hodnotných pozemků, a pozemky již dlouhodobě ležící ladem – tyto pozemky se vyskytují často ve zvláště i obecně chráněných územích, a je nutné je udržovat i za cenu nezužitkování biomasy, kdy důvodem jsou zejména krajinářské a ochranářské aspekty. Pro zabezpečení procesu je nutné zavedení pravidelně aktualizovaného registru potřeb, a následně pak vytvoření finančních a kapacitních předpokladů, kdy jejich nositelem jsou příslušné státní orgány. Rovněž pro údržbu krajiny je nutný dohled státních orgánů nad úrovní hospodaření a využívání pozemků soukromých vlastníků, včetně důsledného používání sankčních metod nad neplněním zákonných povinností. Množství méně hodnotných pozemků a dlouhodobě nevyužívaná půda dává sice teoretický předpoklad k využívání pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely, avšak bez nutného odbytu biomasy bez vybudovaných zařízení na její využívání postrádá tento proces smysl – jak výše uvedeno, značná část těchto pozemků tvoří součást obecné i zvláštní ochrany přírody, kde jsou většinou tyto způsoby využívání vyloučeny, či značně omezeny (i vzhledem k expanznímu chování většiny těchto druhů). Z hlediska struktury pěstovaných plodin a komodit není (dle názoru zpracovatele programu) nutné vytvářet zvláštní statistický registr (důvody viz výše). Existence travních ploch i zatravněné orné půdy však dává jednoznačný předpoklad pro rozvoj živočišné výroby snad ve všech obcích oblasti, ale lze naopak očekávat i omezující působení stimulů zemědělské politiky EU. Dle názoru zpracovatele je však navýšení živočišné výroby využívající travní fond v počtu kusů i v druhové rozmanitosti jedním z hlavních způsobů údržby krajiny přílišně nezatěžující státní rozpočet. V oblasti je již cca vytvořen a stabilizován systém subjektů působících v oborech, kdy pro potřebné navyšování jejich počtu i činnosti nejsou přílišné obecné podmínky (současný i očekávaný nedostatečný a problematický zisk, nedostupnost úvěrů, převažující hospodaření na pronajaté půdě, apod.).


115

Z důvodu nutnosti navyšování živočišné výroby (bez ohledu na dílčí kvóty stanovované EU) vedoucí zejména k údržbě krajiny je vhodné zavedení registru stavů chovaných hospodářských zvířat po obcích či jednotlivých hospodářstvích – tento registr dále porovnávat s potencionálními možnostmi využívání zejména pozemků TTP. Vzhledem k současnému nedostatečnému stupni informovanosti o ekologickém zemědělství je vhodné zavedení speciálního registru těchto subjektů alespoň na krajské úrovni, spolu s evidencí množství jimi využívané výměry pozemků. Pozitivem je v tomto směru převaha trvalých travních porostů nad orně využívanými pozemky. Oblast PUPFL a lesnictví, myslivost Obecná existence lesních pozemků je pro rozvoj oblasti opět jednak územním limitem pro jiné způsoby využívání území, jednak i příležitostí pro subjekty působící v oboru. Na většině výměry zdejších lesů vykonávají praktickou činnost při jejich obnově různé subjekty, jejichž struktura je již cca stabilizovaná, a jejichž činnost se odvíjí většinou na základě dlouhodobě uzavíraných smluv se státními (po nedávném zásahu státních orgánů lze předpokládat napravení smluvních vztahů těchto subjektů s LČR, s.p.) i ostatními vlastníky lesů. Hospodaření v lesích je obecně a dostatečně řízeno příslušnými Lesními hospodářskými plány a osnovami, kdy vzhledem k dlouhodobému procesu růstu lesa není nutno pro časové působení předkládaného programu přijímat zvláštní opatření vedoucí ke změně věkové struktury či druhové skladby. Zpracovatel programu dává staromilsky přednost využívání těžebního odpadu jako dlouhodobé „hnojivo“ v lesních porostech, před případným energetickým využíváním – z tohoto důvodu nebude následně navrhováno využíváni těžebních odpadů z obnov lesních porostů ve formě energeticky i dopravně náročné štěpky pro energetické spalování (pěstování rychle rostoucích dřevin pro energetické účely budiž výhradně organizováno na vhodné zemědělské půdě, kdy se nejedná o trvalou změnu druhu pozemku, čili o „zábor“ ZPF – příležitostí pro získávání tohoto materiálu je i existence velkých ploch živelných nárostů na tzv. ostatních plochách, které mnohdy již svým stavem vyžadují pěstební opatření a tudíž i vznik jinak nezužitkovatelné hmoty). Pro omezení škodlivých vlivů zvěře na lesních i zemědělských kulturách je však vhodné v následných návrzích přijmout některá opatření, spočívající ve snížení stavů volně chované zvěře (zejména spárkaté a černé) a navýšení oborních chovů ve vhodných lokalitách, zároveň navyšování podílu drobné zvěře. Oblast rybářství a rybníkářství Tyto činnosti jsou svým charakterem i kapacitou za těžištěm zájmu i možností pro případný celkový rozvoj oblasti.


116

3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V roce 2001 nebyla vypsána ještě žádná krajská grantová schémata. Ze SF ŽP v tomto roce nedošlo v regionu Centrální Semilsko k žádnému čerpání dotace. V roce 2002 proudilo do regionu Centrálního Semilska na podporu ochrany a tvorby životního prostředí z grantových fondů Libereckého kraje 40 000,-Kč a byly tak podpořeny 2 projekty v Syřenově (Obnova sochy Panny Marie a kříže a Vyhlídková věž na hradu Kumburk). Z celkové částky rozdělené v rámci těchto složek na území Libereckého kraje je to 4,33 %. Dále zde byl v roce 2002 podpořen jeden projekt ve složce Ochrana ovzduší ze SFŽP (Plynofikace obce v Benešově u Semil). V roce 2003 Liberecký kraj v regionu Centrální Semilsko podpořil jeden projekt (Obnova sochy Panny Marie a oplocení ve Újezdci) a přidělená dotace tvořila 27 000,-Kč, což představuje 3,6 % z celkové dotace 750 000,-Kč, která byla v roce 2003 na území kraje v této složce udělena. I v tomto případě se jednalo o obec Syřenov. Z grantových fondů ani ze SF ŽP nebyl v roce 2003-2004 na území regionu Centrální Semilsko podpořen ani jeden projekt.


117

PILÍŘ D – SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Na základě výstupů z dotazníkového šetření v obcích regionu Centrální Semilsko vyplývá, že v žádné z obcí nejsou realizovány aktivity z oblasti managementu udržitelného rozvoje. Jednou z překážek, které mají omezující vliv na realizaci projektů udržitelného rozvoje je nedostatek finančních prostředků obcí. 11 obcí ze zkoumaného regionu má zájem o bližší informace k této problematice.

3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Získané informace ukazují, že ve sledovaných obcích nejsou zavedeny k monitorování žádné indikátory udržitelného rozvoje, z toho vyplývá, že neexistují žádná rozhodnutí samosprávy stanovená na základě přehodnocení sledovaných indikátorů.


118

3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ Nejlépe dostupným a zároveň nejvíce reprezentativním údajem o participaci občanů na rozhodovacích procesech v území je míra volební účasti. Pro rozhodovací procesy v daném území jsou nejdůležitější komunální volby. Nejvyšší volební účast v komunálních volbách v roce 2002 v regionu Centrální Semilsko zaznamenala obec Syřenov s necelými 84 % oprávněných voličů, následována obcemi Roprachtice (74 %) a Nová Ves nad Popelkou (73 %). Oproti tomu obcí s nejnižší účastí voličů je obec Svojek s 48 %. Nejvyšší počet kandidujících politických stran a hnutí byl zaznamenán v Košťálově, kde kandidovalo 17 subjektů. Celkově je však nutné pozitivně hodnotit poměrně vysokou volební účast a tím i podíl veřejnosti na rozhodovacích procesech v oblasti. Je však nutné zmínit i poměrně vážný problém, týkající se celého českého venkova, kterým je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v samosprávách obcí. Nejschopnější a nejkvalifikovanější lidé často nemají o práci v místním zastupitelstvu zájem, nebo v případě nejmenších obcí je takových občanů v obci velký nedostatek. Ve vedení malých obcí z finančních důvodů působí „neuvolnění“ starostové, kteří tuto činnost vykonávají až po návratu ze zaměstnání, případně se jedná o starosty v důchodu. Tabulka č. Ta-D.3.1: Volební účast v komunálních volbách 2002 v obcích HSO Centrální Semilsko Obec

Zapsaní voliči

Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov HSO Centrální Semilsko

215 624 167 102 1529 1267 404 377 508 940 191 215 119 492 143 165 7458

Odevzdané Volební účast obálky (%) 148 68,84 396 63,46 112 67,07 65 63,73 948 62,00 871 68,75 263 65,10 259 68,70 369 72,64 621 66,06 135 70,68 159 73,95 77 64,71 343 69,72 69 48,25 138 83,64 4973 66,68

Zdroj: Volební server ČSÚ www.volby.cz

3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21 Z výsledků vyplývá, že žádná z dotázaných obcí není přihlášena k zavádění Místní Agendy 21 a ani zastupitelstvo obcí tento program neschvalovalo.


119

3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY 3.27.1 Nadřazená ÚPD Na část území HSO (Jablonec nad Jizerou, Poniklá) zasahuje ÚP VÚC Krkonoše schválený Nařízením vlády č.232/1994 Sb. Ze závazné části pro řešené území HSO vyplývá územně chránit homogenizaci trasy silnice I/14 v úseku Kořenov - Jablonec nad Jizerou - Horní Sytová. ÚP VÚC Liberecký kraj je rozpracován na úrovni konceptu. V současné době započal proces transformace této dokumentace do podoby Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK) dle nového stavebního zákona. ZÚR LK stanoví základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria ppro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Součástí ZÚR LK bude i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Je nutné dále sledovat soulad nově zpracovávaných územních plánů (dále jen ÚP) se ZÚR LK a zejména respektovat vymezené VPS. V souladu se Strategií rozvoje Libereckého kraje a s přihlédnutím k regionálnímu plánu oblasti Horní Lužice a Dolního Slezska byly vymezeny v ÚP VÚC LK rozvojové a spojovací osy (viz schéma kapitola 5). Zvýšení rozvoje území resp. omezení dalšího zaostávání by měla přinést i vymezená regionální osa s nutnou podporou rozvoje avizující do budoucna zvláštní pozornost a podporu ze strany Libereckého kraje z hlediska posílení integrity kraje, zlepšování vnitřní dostupnosti a snižování ekonomických a sociálních rozdílů uvnitř kraje. Osa byla vymezena na dopravním koridoru Jablonec nad Nisou - Semily Lomnice nad Popelkou - Jičín a větev Semily - Jilemnice. Regionální spojovací osy - prostory kolem regionálních dopravních koridorů důležitých pro zajišťování vzájemné dostupnosti a napojení území k nejbližším centrům osídlení byly vymezeny ve směru Horní Sytová - Jablonec nad Jizerou - Kořenov. Rozvojové předpoklady obcí v HSO Centrální Semilsko jsou převážně průměrné až podprůměrné a obce budou potřebovat vnější cílenou podporu rozvoje. Nejhůře na tom jsou obce Roztoky u Semil, Roprachtice a Bystrá nad Jizerou. Zvláštní podporu a posílení vnitřní regionální integrity bude vyžadovat především Lomnicko.

3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí Území HSO není dostatečně pokryto územně plánovací dokumentací nebo alespoň územně plánovacími podklady (urbanistická studie). U obcí Jablonec nad Jizerou, Košťálov a Syřenov byl návrh ÚPNSÚ vypracován, ale nebyl schválen, obec Roprachtice teprve započala s pořizováním ÚPO. Stáří ostatních ÚPD a ÚPP, rozsah řešeného území, obsahová náplň je velmi různorodá. Jejich využitelnost po změnách legislativy a vlastnických vztahů s bezprostředním vlivem na možnosti a podmínky využívání území je problematická. Několik ÚPD bylo vypracováno před rokem 1998 a neodpovídají požadavkům z pohledu současné legislativy. Menší obce, které mají často pouze územně plánovací podklad- urbanistickou studii, zatím neuvažují o pořízení ÚPD (Svojek, Roztoky u Semil, Příkrý, Nová Ves nad Popelkou, Kruh, Bystrá nad Jizerou, Bradlecká Lhota, Bělá). Pokrytí území odpovídající ÚPD je na velmi nízké úrovni. Schválený územní plán mají pouze tři obce. Přehled stavu ÚPD a ÚPP je zobrazen v tabulce č. Ta-D.5.1.


120

Tabulka č. Ta-D.5.1: Přehled stavu ÚPP a ÚPD v jednotlivých obcích Obec

Typ Bělá ÚPP Benešov u Semil ÚPD Benešov u Semil ÚPD Benešov u Semil ÚPD Bradlecká Lhota ÚPP Bystrá nad Jizerou ÚPP Jablonec nad Jizerou ÚPD Košťálov ÚPD Kruh ÚPP Mříčná ÚPD Nová Ves nad Popelkou ÚPP Poniklá ÚPD Poniklá ÚPD Poniklá ÚPD Poniklá ÚPD Příkrý ÚPD Roprachtice ÚPD Roztoky u Semil ÚPP Slaná ÚPP Slaná ÚPP Svojek ÚPP Syřenov ÚPD

Název dokumentu Etapa Stav Stav k datu US NA projednána 31.1.2000 ÚPNSÚ NA schváleno 15.6.1995 ÚPNSÚ ZM č.1 NA schváleno 22.2.2005 ÚPNSÚ ZM č.2 NA schváleno 31.12.2005 US NA schváleno 10.3.1999 US NA projednána 31.12.1998 ÚPNSÚ NA není schváleno 31.12.1997 ÚPNSÚ NA není schváleno 31.12.1995 US NA projednaná 21.10.1999 ÚPO NA schváleno 22.1.2002 US NA schváleno 4.11.1999 ÚPNSÚ NA schváleno 2.4.1996 ÚPNSÚ ZM č.1 NA schváleno 31.12.2000 ÚPNSÚ ZM č.2 NA schváleno 1.10.2003 ÚPO ZA schváleno 31.12.2005 US NA schváleno 31.12.1996 ÚPO P+R rozpracováno 31.12.2005 US NA schváleno 28.11.2001 US NA projednaná 14.9.2000 ÚPO P+R rozpracováno 31.12.2005 US NA projednaná 3.3.1999 ÚPO NA neschválen 31.12.1999

Zdroj: data KÚLK k 31.12.2004, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006 Legenda: ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚPP - územně plánovací podklady US - urbanistická studie ÚPNSÚ - územní plán sídelního útvaru ÚPO - územní plán obce P+R - průzkumy a rozbory ZA - Zadání ÚPO KO - koncept NA – návrh ZM- změna územního plánu

3.27.3 Rozvojové programy 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků V dalším postupu při tvorbě Programu HSO Centrální Semilsko se bude vycházet ze schválených rozvojových programů, zabývajících se rozvojem kraje (Strategie rozvoje Libereckého kraje, Program rozvoje Libereckého kraje, Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod a SROP) a budou respektovány další schválené koncepční dokumenty kraje z jednotlivých resortů kraje (Krajská zemědělská koncepce, Koncepce ochrany přírody a krajiny, Strategie rozvoje dopravní infrastruktury kraje, Surovinová politika LK, Program rozvoje cestovního ruchu, Územní energetická koncepce LK, Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje a další). Obecná opatření vyplývající z výše uvedených koncepčních dokumentů: podpora malého a středního podnikání, vytvoření podmínek pro nové podnikatelské investice, rozšíření nabídky a


121

přístupnosti různých forem bydlení, zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, optimální využití krajinného a přírodního potenciálu, péče o krajinu a její složky, revitalizace zemědělské prvovýroby, vypracování rozvojových dokumentů a realizace jejich výstupů a další. Obce jsou sdruženy do několika mikroregionů: JILEMNICKO - Kruh, Mříčná, Poniklá, Svojek POJIZEŘÍ - Bělá, Benešov u Semil, Bystrá nad Jizerou, Košťálov, Příkrý, Slaná TÁBOR - Bradlecká Lhota, Nová Ves nad Popelkou, Syřenov Obce Jablonec nad Jizerou, Roprachtice a Roztoky u Semil nejsou členy žádného mikroregionu. MIKROREGION POJIZEŘÍ Mikroregion má zpracován regionální rozvojový projekt (TAKTO Chuchelna, 1999). V rámci projektu byla zpracována podrobná analýza jednotlivých obcí včetně SWOT analýzy. Součástí výstupů jsou záměry mikroregionu, náměty na stabilizaci a rozvoj území, okruhy priorit, dlouhodobější záměry. V příloze je uveden výčet projektů. Zaměření projektů je na dobudování technické a dopravní infrastruktury, podporu podnikání a zlepšení zaměstnanosti, rozvíjení možností cestovního ruchu a využívání volného času, podporu výstavby bytů, péče o krajinu. MIKROREGION TÁBOR Mikroregion má zpracovánu strategii rozvoje (TIMA Liberec). Mimo analýzy a SWOT analýzy je stanovena vize dalšího rozvoje, hlavní a dílčí cíle rozvoje. K cílům je vypracován soubor opatření. Vize dalšího rozvoje do roku 2010: Mikroregion chce být oblastí, kde lidé mohou a chtějí žít, v příjemné a nepoškozené krajině, s rozmanitými pracovními příležitostmi i podmínkami pro vlastní podnikatelskou a zájmovou činnost, kam rádi přijíždějí návštěvníci ke krátkodobému i dlouhodobému pobytu, s šetrným vztahem k přírodě a s aktivním využitím volného času, mikroregion v němž je možné rozvíjet podnikatelské aktivity malých a středních podniků, bez újmy na životním prostředí. Prioritou je: 1. Aktivní péče o zachování typického rázu podhorské krajiny a kvality životního prostředí 2. Zlepšování životních podmínek obyvatelstva a uchování (zvýšení) atraktivnosti života v regionu 3. Rozvoj místní ekonomiky, zajištění dostatku příležitostí k výdělkům, udržení stávajících středních podniků v činnosti, zvýšení rozmanitosti výdělečných aktivit 4. Rozvíjení potenciálu cestovního ruchu, posilování jeho technické infrastruktury K hlavním prioritám jsou vypracovány dílčí cíle a katalog projektových záměrů. MIKROREGION JILEMNICKO Mikroregion má zpracovánu rozvojovou studii venkovského mikroregionu (SAUL 2000). Pro mikroregion Jilemnicko byly stanoveny hlavní strategické cíle: 1. Technická příprava území, zlepšení logistických podmínek pro stávající i budoucí investory, zlepšení stavu životního prostředí a životních podmínek obyvatel 2. Mobilizace ekonomického potenciálu a zvýšení jeho konkurence schopnosti 3. Dobudování zařízení cestovního ruchu, sportu a rekreace, zvyšování kvality a služeb a využití kapacit zařízení a rozvoj vhodných forem turistiky a cestovního ruchu 4. Udržení zemědělského a lesního hospodaření jako významného prvku krajinotvorby, rozvoj netradičních forem zemědělských činností 5. Optimalizace školských, zdravotních a sociálních zařízení a služeb, zkvalitnění spolkové činnosti, zlepšení bytových podmínek obyvatel 6. Zajištění zdravého životního prostředí, ochrana přírodních hodnot a krajiny, uplatňování zásad trvale udržitelného rozvoje


122

Pro naplnění těchto cílů byla stanovena jednotlivá opatření a aktivity. Podrobněji byl rozpracován program rozvoje pěší turistiky a cykloturistiky, který je postupně realizován.

3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí Obce vychází při rozhodování o svém vývoji z platné územně plánovací dokumentace nebo podkladů, u řady obcí doplněných o Program obnovy venkova, volebních programů a v posledních letech i ze společných Strategií rozvoje dobrovolných svazků obcí - mikroregionů. Nově se obce a mikroregiony zapojují do programu Leader. Problematická je situace u obcí, které strategické rozvojové dokumentace nemají. Obce pravidelně žádají o podpůrné prostředky z POV, v posledních letech především jako dobrovolné svazky obcí - mikroregiony. Tabulka č. Ta-D.5.2 Přehled rozvojových programů obcí Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov

Zpracovaný rozvojový Doplnění rozvoj. dokumentu obce Mikroregion dokument obce POV 1999 aktualizace 2002, přehled akcí do roku 2008 Pojizeří POV 2005 Pojizeří POV 1999 aktualizace 2003 (2 dodatky) Tábor POV 1996 aktualizace 2003 Pojizeří Studie výstavby pro Přední Blansko POV 1997 průběžná aktualizace Pojizeří POV 1999 aktualizuje se Jilemnicko POV 2003 aktualizuje se na volební období Jilemnicko POV 2003 Tábor POV 1998 Jilemnicko POV 2003 bude se aktualizovat Pojizeří POV 2000 POV 1999 aktualizace 2004 Pojizeří POV Jilemnicko POV 1986 aktualizace 2002 Tábor

Podklad: data KÚLK k 31.05.2005, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006

3.27.4 Závěry a doporučení Územní plán je jediný závazný dokument, jehož prostřednictvím je usměrňován územní rozvoj obce. Hlavním cílem ÚPO je příprava podmínek pro realizaci kontinuálního a vyváženého udržitelného rozvoje území obce, tj. posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Nový stavební zákon stanovuje přechodná ustanovení pro platnou a pořizovanou ÚPD: -územně plánovací dokumentace schválená před 1.7.1992 pozbývá platnosti do 3 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona - územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny schválená po 1.7.1992 nahradí obec do 5 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona územním plánem nebo regulačním plánem. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá tato ÚPD platnosti - územní plán obce a regulační plán schválený po 1.7.1998 lze do 5 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona podle něj upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývá


123

platnosti. Pokud územní plány obcí a regulační plány schválené přede dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona a právní předpisy, jiniž byly vyhlášeny, nebyly nahrazeny vydanými územními plány a regulačními plány, pozbývají platnosti uplynutím 5 let ode dne nybatí účinnosti nového stavebníhi zákona - územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle nového stavebního zákona upraví, projednají a vydají., přitom činnosti ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Pokrytí celého území hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko nově pořízenými územními plány obcí by mělo být jednou z preferencí. Bude se to týkat zejména obcí bez schváleného ÚPO tzn. téměř celého území HSO. Pro zpracování návrhové části Programu rozvoje HSO budou využity relevantní výstupy ze zpracovaných rozvojových koncepčních dokumentů a to na krajské, mikroregionální i obecní úrovni.


124

3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY Tabulka č. Ta-D.6.1 : Obecní úřady v hospodářky slabé oblasti Centrální Semilsko Název obce

Adresa obecního úřadu Bělá Bělá, 514 01 Benešov u Semil Benešov u Semil, 512 06 Bradlecká Lhota Bradlecká Lhota, 507 13 Bystrá nad Jizerou Bystrá nad Jizerou, 512 05 Jablonec nad Jizerou Jablonec nad Jizerou, 512 43 Košťálov Košťálov, 512 02 Kruh Kruh, 514 01 Mříčná Mříčná, 512 04 Nová Ves nad Popelkou Nová Ves nad Popelkou, 512 71 Poniklá Poniklá, 512 42 Příkrý Příkrý, 513 01 Roprachtice Roprachtice, 512 11 Roztoky u Semil Roztoky u Semil, 512 12 Slaná Slaná, 512 01 Svojek Svojek, 507 91 Syřenov Syřenov, 512 51

Identifikační číslo obce 00275603 00275590 00275620 00275654 00275778 00275841 00275859 00275930 00275948 00276006 00276022 00276065 00276090 00276138 00276171 00276189

Působnost orgánů státní správy po jednotlivých obcích dle jednotlivých indikátorů je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.17.

3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad Pověřený obecní úřad vykonává vedle své přenesené působnosti, jemu svěřené zvláštními zákony, přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Pro HSO Centrální Semilsko jsou pověřenými obcemi Semily, Lomnice nad Popelkou, Jilemnice a Rokytnice nad Jizerou. Zvláštní zákon může určit také obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vedle přenesené působnosti vykonává, v rozsahu jemu svěřené zvláštními zákony, přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Pro HSO Centrální Semilsko jsou obcemi s rozšířenou působností Semily a Jilemnice. Příslušný pověřený obecní úřad nebo obecní úřad s rozšířenou působností pro jednotlivé obce HSO Centrální Semilsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.17.

3.28.2 Příslušný finanční úřad Finanční úřady jsou územně-organizační jednotky prvního stupně. Vykonávají správu daní, odvodů, záloh na tyto příjmy, spravují dotace, ukládají pokuty, vybírají a vymáhají odvody, poplatky, úhrady, pokuty a penále. Pro HSO Centrální Semilsko jsou příslušné Finanční úřad v Semilech a Finanční úřad v Jilemnici. Příslušný finanční úřad pro jednotlivé obce HSO Centrální Semilsko je uvede v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.17.

3.28.3 Příslušná matrika Zajišťuje výkon matriční agendy narození, manželství a úmrtí.


125

Pro HSO Centrální Semilsko působí příslušné matriky na Městských úřadech Jablonec nad Jizerou, Jilemnice, Lomnice nad Popelkou, Semily, Vysoké nad Jizerou a na Obecních úřadech Libštát a Poniklá. Příslušná matrika pro jednotlivé obce HSO Centrální Semilsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.17.

3.28.4 Příslušný pracovní úřad Úřad práce je správním úřadem, který v rámci své působnosti zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce ve svém správním obvodu. Správní obvody úřadu práce jsou shodné s územními obvody okresů. Úřad práce je příslušný dle místa trvalého bydliště fyzické osoby. Místně příslušným je také úřad práce, v jehož obvodu má: a) sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, b) místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobu, nebo c) bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání. Pro HSO Centrální Semilsko jsou příslušnými pracovními úřady Semily a jeho dislokované pracoviště v Jilemnici. Příslušné pracovní úřady pro jednotlivé obce HSO Centrální Semilsko jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.17.

3.28.5 Příslušný stavební úřad Je umístěn ve všech obcích s pověřeným obecním úřadem, ale i v dalších obcích. Je příslušný jednat v agendě, která mu přísluší dle stavebního zákona. Pro HSO Centrální Semilsko jsou stavebními úřady na Městském úřadu Jilemnice, Lomnice nad Popelkou, Rokytnice nad Jizerou a Semily. Příslušné stavební úřady pro jednotlivé obce HSO Centrální Semilsko jsou v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.17.

3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR Policie České republiky v Libereckém kraji je organizačně začleněna pod Policii ČR Správu Severočeského kraje a Správu Východočeského kraje. Pod Správu Východočeského kraje je také začleněno Okresní ředitelství Semily. Obvodní oddělení Policie ČR provádí úkony jakými jsou příjímání oznámení o spáchání trestných činů a přestupků, hlídkovou činnost a vedení spisové služby. Obvodní oddělení pro HSO Centrální Semilsko jsou v Jilemnici, Lomnici nad Popelkou, Rokytnici nad Jizerou a v Semilech. Příslušná obvodní oddělení Policie ČR pro obce HSO Centrální Semilsko jsou uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.17.

3.28.7 Působnost hasičů Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje funguje od 1.1. 2001. Člení se na 3 územní odbory (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) a Krajské operační středisko (Liberec). Pro HSO Centrální Semilsko jsou určeny územní stanice v Jilemnici a v Semilech. Příslušná působnost hasičů pro jednotlivé obce HSO Centrální Semilsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.17.


126

3.28.8 Působnost záchranné služby Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči občanům, kteří se nacházejí v bezprostředním ohrožení života nebo ve stavu, který bezprostředně ohrožuje jejich zdraví. Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje se člení na 4 operační střediska, která mají svá výjezdová stanoviště. Pro HSO Centrální Semilsko jsou určena výjezdová stanoviště v Jilemnici, Semilech a Rokytnici nad Jizerou. Příslušná působnost záchranné služby pro jednotlivé obce HSO Centrální Semilsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.17.


127

3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy Členění nevládních neziskových organizací (NNO) stanovuje zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů v platném znění, který v § 18, odst. 7 definuje tzv. „organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání“. Zákon sem řadí tyto organizace: • • • • • • • • • • • • •

zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, vyšší územní samosprávné celky, organizační složky státu a územních samosprávných celků, příspěvkové organizace, státní fondy, subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

V Libereckém kraji bylo v roce 2003 registrováno 2 016 občanských sdružení, 38 obecně prospěšných společností, 11 nadací, 14 nadačních fondů. Celkem působilo v Libereckém kraji 2 079 NNO. Nevládní neziskový sektor v HSO Centrální Semilsko je pestrý v právních formách i v oblastech, ve kterých působí. Pro 16 určených obcí HSO Centrální Semilsko byla vypracována souhrnná tabulka viz příloha č.6, tabulka č. Ta-D.7.4, kde jsou uvedeny nevládní neziskové organizace v členění podle své právní formy, které uvádí Český statistický úřad ve svém Registru ekonomických subjektů. Podle tohoto členění jsou jednotlivým právním formám přiřazena následující čísla: 141 – Obecně prospěšná společnost 145 – Společné vlastnictví jednotek 325 - Organizační složka státu 331 – Příspěvkové organizace 701 – Sdružení, svaz, spolek, klub aj. 721 – Církevní organizace 731 – Organizační jednotka sdružení 751 – Zájmové sdružení právnických osob 761 – Honební společnost 771 - Svazek obcí V tabulce č. Ta-D.7.1 je uveden počet NNO za jednotlivé obce HSO Centrální Semilsko.


128

Tabulka č. Ta-D.7.1: Nevládní neziskové organizace HSO Centrální Semilsko Název obce Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem

141 145 325 331 701 721 731 751 761 771 Celkem 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 2 0 0 0 3 5 0 3 0 0 1 12 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 2 0 1 0 2 3 2 10 0 0 0 18 0 0 0 2 5 0 7 0 1 1 16 0 0 0 1 2 0 3 0 1 0 7 0 0 0 1 3 1 1 0 0 0 6 0 0 0 1 5 0 1 0 0 0 7 0 9 0 2 5 0 5 0 0 0 21 0 0 0 0 0 0 3 0 1 0 4 0 0 0 0 2 1 1 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 1 0 2 0 3 0 0 0 1 3 0 2 0 1 0 7 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 2 0 2 0 1 0 5 0 10 0 14 38 4 43 0 7 2 118

Zdroj: ČSÚ

V HSO Centrální Semilsko nejsou registrovány nevládní neziskové organizace, které jsou obecně prospěšnými společnostmi, organizačními složkami státu a sdruženími právnických osob.

3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti Podle systému klasifikace netržních činností OSN COPNI poskytují nevládní neziskové organizace řadu služeb, které se člení na: 1. rekreační, kulturní a sportovní služby, 2. vzdělávací služby, výzkum, 3. služby zdravotnické, 4. sociální služby, 5. náboženství a církve, 6. organizace profesní, odborářské a občanská sdružení, 7. ostatní služby, smíšené a nespecifikované. Tabulka č. Ta-D.7.2: Poskytované služby nevládními neziskovými organizacemi v HSO Centrální Semilsko Obec Bělá Benešov u Semil Bradlecká Lhota Bystrá nad Jizerou Jablonec nad Jizerou Košťálov Kruh Mříčná

1

2 1 8 1 1 6 9 3 3

3 0 2 0 0 1 2 1 1

4 0 0 0 0 0 0 0 0

5 0 1 0 0 0 0 0 0

6 0 0 0 0 2 0 0 1

7 0 0 0 0 1 1 1 0

1 1 1 1 8 4 2 1

Celkem 2 12 2 2 18 16 7 6


Nová Ves nad Popelkou Poniklá Příkrý Roprachtice Roztoky u Semil Slaná Svojek Syřenov Celkem

4 8 2 2 0 3 0 2 53

1 2 0 0 0 1 1 0 12

0 0 0 0 0 0 0 0 x

0 0 0 0 0 0 0 0 1

129

0 0 0 1 0 0 0 0 4

0 9 1 0 2 1 0 1 17

2 2 1 1 1 2 1 2 31

7 21 4 4 3 7 2 5 118

Zdroj: ČSÚ Pozn.: Poskytované služby jsou v tabulce řazeny podle výše uvedené klasifikace OSN COPNI.

Nevládní neziskové organizace poskytují především rekreační, kulturní a sportovní služby.

3.29.3 Finanční příspěvky obcí NNO V příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.7.5 až č. Ta-D.7.17 jsou uvedeny finanční příspěvky, kterými jednotlivé obce HSO Centrální Semilsko přispěly v letech 2000 – 2004 na činnost nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru. V tabulce č. Ta-D.7.3 jsou uvedeny celkové finanční prostředky, které byly v letech 2000 – 2004 vynaloženy 16 obcemi HSO Centrální Semilsko na podporu činnosti nevládních neziskových organizací, které působí na jejich katastru. Tabulka č. Ta-D.7.3: Objem vyplacených finančních prostředků NNO v HSO Centrální Semilsko v letech 2000 – 2004 v tis. Kč Činnost Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum Zdravotnictví Sociální služby Přírodní a životní prostředí Náboženství a církve Dobročinnost Odbory a spolky Ostatní blíže nespecifikované Celkem

Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech 2000 2001 2002 2003 2004 Celkem 1 451,00 1 453,00 1 460,50 1 461,50 1 466,50 7 292,50 1 755,00 1 755,00 1 755,00 1 755,00 1 755,00 8 775,00 75,00 75,00 75,00 75,00 75,00 75,00 25,00 25,00 25,00 0,00 0,00 75,00 60,00 60,00 60,00 60,00 60,00 300,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 500,00 6,50 16,50 6,50 6,50 6,50 42,50 1 125,00 1 125,00 1 125,00 1 125,00 1 125,00 1 125,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 500,00 4 697,50 4 709,50 4 707,00 4 683,00 4 688,00 23 485,00


Závěr V letech 2000 – 2004 poskytly obce nevládním neziskovým organizacím více než 23 mil. Kč. Tabulka č. Ta-D.7.3 dokumentuje, že obce přispěly nejméně na dobročinnost a to 0,04 mil. Kč. Naopak nejvíce vynaložily na vzdělání a výzkum a to 8,8 mil. Kč. a kulturu, sport a volný čas 7,2 mil. Kč. Obce HSO Centrální Semilsko financují investiční činnost některých NNO jako např. sportovních klubů, ale také jejich provozní činnost. Přispívají na činnost divadelních souborů, pořádání různých přehlídek a sportovních soutěží atd. Pravidelně každoročně přispívají sborům dobrovolných hasičů. Ve sledovaných letech to bylo 1,1 mil Kč.


130

4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA 4.1 Silné stránky •

• • • • • • • • •

Velmi vysoká přírodní atraktivita území (malebný ráz krajiny), pestrost kvalitního přírodního prostředí s relativně zachovalým krajinným rázem, rozmanitost a zachovalost venkovských sídel a území s příznivými podmínkami pro cestovní ruch (turistiku všeho druhu), volnočasové aktivity a rekreaci Vysoký podíl území v oblasti zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny s potenciálem pro další rozvoj šetrných forem turistiky (agroturistika, eko-agroturistika, pěší a cykloturistika); relativně dostatečná nabídka soukromých ubytovacích kapacit Vhodné terény pro cykloturistiku, síť značených cyklotras, hustá síť turistických cest Trasování dálkových autobusových linek přes území řady obcí; dobré dopravní vazby na města v okolí - Semily, Jičín, Jilemnici, Lomnici nad Popelkou; hustá síť železničních tratí Relativně mladší domovní fond ve srovnání s průměrem kraje; zavedení veřejného vodovodu do většiny obcí Převaha trvalých travních porostů nad orně využívanými pozemky (i přes narušenou strukturu živočišné výroby) – výrazně vyšší podíl TTP než u ostatních HSO Vysoký stupeň ekologické stability téměř na celém území HSO Nízký počet ekologických zátěží (zmonitorovaných) Velký počet obcí zapojených do systému odpadového hospodářství (EKO-KOM) Poměrně vysoká participace veřejnosti na rozhodovacích procesech

4.2 Slabé stránky • • • • • • • • • • • •

HSO Centrální Semilsko leží mimo hlavní dopravní tahy, silnice I. třídy prochází územím jen v okrajové poloze; zhoršená dostupnost krajského správního centra Liberce Rozptýlená řídká zástavba území, nízká hustota zalidnění a členitý reliéf zvyšují nároky na dopravní obslužnost a technickou infrastrukturu v oblasti Problematická dopravní obslužnost menších obcí (Kruh, Svojek, Syřenov) a některých sídel především v SO a NE Špatný stav velkého počtu silnic III. tříd a místních komunikací; vysoké náklady na údržbu v důsledku nepříznivých klimatických podmínek Nevyhovující stav technické infrastruktury v celém řešeném území (chybí kanalizace a ČOV) Zhoršené pokrytí telefonním signálem v některých částech obcí HSO Malá dostupnost bydlení a podprůměrná kvalita bytového fondu (vysoký podíl vytápění uhlím) a nízká kvalita občanské vybavenosti či služeb ve většině obcí a sídel Velmi nepříznivá věková struktura (vysoký podíl obyvatel v postproduktivním věku) Neexistence zdravotních služeb v téměř 90 % obcí Místně vysoký podíl nevyužívané zemědělské půdy, kapacitně i druhově nedostatečné provozy živočišné výroby, mající vliv na intenzitu využívání travních ploch (TTP i zatravněné orné půdy), s negativním dopadem na stav krajiny Zánik podnikatelských subjektů, převážně v tradičních odvětvích (zemědělství, textilní průmysl podél toku Jizery); vyšší výskyt lokalit typu brownfields; vysoká míra vyjížďky za prací; nezájem zahraničních investorů v důsledku špatné dopravní dostupnosti Negativní důsledky těžby stavebního kamene v oblasti (výsypky, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, úbytek lesních ploch)


• • • •

131

Problematická využitelnost stávající ÚPD, ÚPP u většiny obcí při řízení územního rozvoje s ohledem na současné požadavky legislativy, vývoj v území a připravovaný nový stavební zákon, (schválený územní plán pro celé území obce mají pouze 3 obce z 16 Problémy s přípravou bytové výstavby v celé oblasti (chybí zainvestování technickými sítěmi, majetkoprávní problémy u plánované bytové výstavby ve většině obcí) Nedostatečná turistická infrastruktura, relativně malá nabídka ubytovacích kapacit z hlediska objemu a struktury; přetrvávající nízká kvalita služeb v odvětví cestovního ruchu Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v samosprávách obcí (přetíženost starostů) a nedostatek financí na rozvoj obcí

4.3 Příležitosti • • • •

•

• • • • •

Příchod investorů na základě kvalitnější dopravní dostupnosti Semilska a Lomnicka napojením na výhledovou trasu rychlostní komunikace R35 Zvýšení atraktivity oblasti (včetně brownfields a dosud nevyužitých průmyslových zón) pro investory v důsledku zvýšení vzdělanostního potenciálu obyvatel HSO a využití systému centrálních i místních investičních pobídek Realizace a rozšíření mezinárodní spolupráce, vč. využití programů EU na zlepšení možností financování rozvojových projektů (technická a dopravní infrastruktura, kultura, sport, životní prostředí…) Místní možnosti pro rozvoj ekologicky orientovaného zemědělství směřující k zachování krajinných funkcí, a pro využívání alternativních a netradičních způsobů využívání pozemků ZPF (uvážlivé pěstování biomasy hlavně pro energetické účely zejména na pozemcích LFA a dlouhodobě ladem ležící půdě) Rozvoj cestovního ruchu (pěší, cyklo, agro a eko-agroturistiky) a navazujících služeb s pozitivním dopadem na zhodnocení nemovitostí, rozvoj celého území a péči o krajinu, rozvoj společenského života a vznik nových pracovních příležitostí v obcích; využití soukromých a obecních objektů pro navýšení ubytovacích kapacit; realizace připravované cyklomagistrály podél řeky Jizery včetně navazující turistické infrastruktury Zlepšení dopravní obslužnosti koordinované krajem, zvýšení dostupnosti zdravotních služeb, kultury, sportu Využití spolupráce se sousedními mikroregiony Postupné zlepšování čistoty vod likvidací splaškových a průmyslových vod na ČOV Evropská, státní a krajská finanční podpora pro zavádění alternativních zdrojů energie (vodní a větrná energie, biomasa…) Rozvoj domácí ošetřovatelské péče

4.4 Hrozby •

• •

Zánik stávajících a nedostatek finančních zdrojů na vznik a rozvoj nových ekonomických subjektů s dopadem na místní zaměstnanost; prohlubování ekonomického úpadku venkovského prostoru; nezájem potenciálních investorů o investice v oblasti v důsledku zhoršení dopravní přístupnosti a narůstající zanedbanosti silniční sítě a technické infrastruktury Stárnutí populace, migrační úbytek v důsledku nedostatku pracovních příležitostí, nedostatečné nabídky služeb (občanské vybavenosti) a špatné dopravní obslužnosti (rušení regionálních železničních tratí) Narušení krajinného rázu stagnací a útlumem podnikatelských aktivit v zemědělství i v souvislosti se zemědělskou politikou EU, s negativním dopadem na stav krajiny i na předměty zvláštní i obecné ochrany přírody


• • •

132

Střety mezi se zájmy cestovního ruchu, turistiky a ochrany přírody a krajiny (KRNAP, Český ráj, apod.); narušení krajiny a životního prostředí nevhodnými aktivitami Nedostatek financí prohloubí zaostávání infrastruktury a dalších oblastí (ubytovací kapacity a doplňkové služby v cestovní ruchu – riziko přesunu části turistů a návštěvníků do jiných regionů i v důsledku jednostranného zaměření turistických aktivit) Nadměrná administrativní složitost získávání dotací a podpor (nejen z EU), nedostatek odborníků pro přípravu projektů, nedostatečný přísun finančních prostředků pro jejich realizaci


133

5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO HSO Centrální Semilsko leží v periferní poloze ve východní části Libereckého kraje stranou nejvýznamnějších dopravních tahů. Oblastí prochází jedná silnice I. třídy- I/14 Liberec - Jablonec nad Nisou - Tanvald - Vrchlabí - Trutnov – Náchod, která zprostředkovává vazby liberecko-jablonecké aglomerace s Krkonošemi a severní částí královehradeckého kraje. Celá HSO Centrální Semilsko má výrazně venkovský charakter, z hlediska struktury osídlení zde leží pouze jedno centrum subregionálního významu – Jablonec nad Jizerou. V bezprostřední návaznosti na HSO leží dvě centra mikroregionálního významu 2.stupně- Semily a Jilemnice- a dvě centra mikroregionálního významu 1.stupně- Lomnice nad Popelkou a Rokytnice nad Jizerou. Semily, Jilemnice a Lomnice nad Popelkou zároveň slouží jako přirozená spádová centra. K danému tématu blíže viz schéma struktury osídlení, převzaté z konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj.

Vazby mezi obcemi v rámci hospodářsky slabé oblasti se odvíjejí především na bázi dojížďky za prací a do škol, v menší míře je ovlivňují i dojížďka za službami a na úřady a instituce. Z center uvnitř HSO Centrální Semilsko mají největší „nasávací“ schopnost největší obce, kde je logicky k dispozici nejvíce pracovních příležitostí, tj. Jablonec nad Jizerou (542 pracovních příležitostí dle SLDB 2001), Košťálov (394 prac.příl.) a Poniklá (280 prac.příl.). V dojížďce do zaměstnání měly aktivní saldo dojížďky Bělá a Příkrý, v dojížďce do škol měly všechny obce saldo dojížďky pasivní.


134

Nejčastějším cílem vyjížďky za prací z HSO Centrální Semilsko byly logicky Semily, s odstupy následují Jilemnice a Lomnice nad Popelkou. Všechna tři spádová centra si udržují dominantní postavení v dojížďce v obcích ve svém zázemí. Poměrně významná byla i dojížďka do Libštátu ze sousedních obcí a z Kruhu do Roztok u Jilemnice. Žádná obec HSO se výrazněji neuplatňuje jako cíl dojížďky, významnější přepravní proud byl zaznamenán pouze z Poniklé do Jablonce nad Jizerou. Významné přepravní proudy byly i z Jablonce nad Jizerou do Rokytnice nad Jizerou a Harrachova. V dojížďce se již malou měrou uplatňují i další obce, jako Vysoké nad Jizerou a Paseky nad Jizerou. Z cílů mimo okres Semily je nejvýznamnější Vrchlabí, následované Prahou. V dojížďce do škol dominovaly Semily. Dalšími nejvýznamnějšími cíli dojížďky jsou Libštát (hlavně z Košťálova), Jilemnice a Lomnice nad Popelkou. Z okolních obcí se rovněž dojíždí do Vysokého nad Jizerou. Celkově je zřejmá, i díky koncentraci úřadů, institucí, obchodů a služeb spádovost na Semily a Jilemnici. Dopravně je severní a střední část HSO vázána na silnici I. třídy I/14 Liberec - Jablonec nad Nisou - Tanvald - Vrchlabí - Trutnov – Náchod. V jižní části oblasti tvoří dopravní kostru několik silnic II. třídy, vzájemně spojujících Semily, Jilemnici a Jičín, z nichž dle dopravních intenzit nejvýznamnější je spojení Semily- Zelený Háj- Lomnice nad Popelkou- Jičín.


135

6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO V rámci této kapitoly jsou stručně popsány společné okruhy problémů obcí v HSO Centrální Semilsko a svou povahou patří mezi nejzávažnější. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů v 3. kapitole.

6.1 Dopravní infrastruktura a dostupnost Společným rysem HSO Centrální Semilsko jsou problémy s dostupností a stavem dopravní infrastruktury a obslužnosti. Území není (s výjimkou Jablonce nad Jizerou a Poniklé na silnici I/14) napojeno na silniční síť I. třídy; dopravní přístupnost území HSO zajišťují především silnice II. tříd. Velmi špatné je silniční propojení na větší centra osídlení (Liberec, Jablonec nad Nisou, Turnov, Jičín). Řešením je realizace nové trasy rychlostní komunikace R35 v tzv. „severní variantě“, včetně nového silničního přivaděče do křižovatky Zelený Háj (navržen v konceptu ÚP VÚC LK) s následnou homogenizací trasy silnice II/283 Zelený Háj - Slaná. Stavebně technický stav krajských silnic II. a III. třídy je různý; u silnic II. třídy je stav uspokojivý, u povrchů silnic III. tříd je situace výrazně horší a jsou převážně hodnoceny v kategoriích nevyhovující až havarijní. Havarijní stav vozovek je zejména na úsecích silnic III. třídy v jižní a jihovýchodní části HSO (Kruh, Svojek, Syřenov…). Krajské silnice a místní komunikace vykazují řadu dopravních závad a odchylek z normového uspořádání a řada úseků vyžaduje zásadní rekonstrukci. Členitý terén a dlouhé zimní období přináší zvýšené nároky na údržbu silnic i místních komunikací. Územím HSO Centrální Semilsko prochází několik železničních tratí. Významné jsou celostátní železniční tratě: č.030 Liberec – Pardubice (prochází centrální částí řešeného území přes obce Bělá, Košťálov) a trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov procházející obcemi Bělá, Svojek, Kruh v jihovýchodním cípu HSO. Na tyto tratě navazují regionální železniční tratě č. 042 Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou (přes obce Jablonec nad Jizerou, Poniklá) a č. 064 Mladá Boleslav – Stará Paka (přes obec Nová Ves nad Popelkou). Provoz na těchto tratích se pohybuje na hranici ztrátovosti, technický stav a zabezpečení je nedostatečné. Nákladní doprava probíhá velmi omezeně a nepravidelně. U těchto tratí se uvažuje o omezení provozu, popř. i o případném zrušení z důvodu vysoké ztrátovosti. Problematická je rovněž dopravní obslužnost, např. do Bystré nad Jizerou není zavedena veřejná doprava vůbec (musí využívat zastávky na území sousedního Benešova u Semil). Obecně počty spojů v pracovních dnech pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol, o sobotách a nedělích je však dopravní spojení velmi omezené a do některých obcí a sídel není vůbec (např. Syřenov, Svojek, Kruh). Obyvatelé jsou tak nuceni ve zvýšené míře použít individuální automobilovou dopravu. Je to důsledek ekonomických vlivů (řídká zástavba a hustota zalidnění má dopad na a nízkou intenzitu využití spojů). Výhodou některých obcí je naopak trasování většího počtu dálkových linek („rekreační“ linky Praha – Krkonoše) přes jejich území, což umožňuje relativně dobrou dopravní dostupnost i vzdálenějších cílů.

6.2 Technická infrastruktura Technická infrastruktura je v důsledku rozptýlené zástavby a řídkého osídlení území HSO náročná na investice i provoz, a proto mnohde nevyhovuje z hlediska kapacity i stavebního stavu. Nejhorší je situace ve vodním hospodářství. Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který pokrývá okolo 64% trvale bydlících obyvatel, není však rozveden v menších sídlech a oddělených částech obcí s nízkou hustotou osídlení (např. v osadě Čikvásky /Košťálov/, Škodějov /Příkrý/); v některých


136

obcích a sídlech je ve špatném technickém stavu (Bystrá nad Jizerou, Košťálov, Nová Ves nad Popelkou a Syřenov – MČ Žďár). Veřejný vodovod není vybudován v obci Kruh, zásobování obyvatel je řešeno ze soukromých a obecních studní. Likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území nedostatečná, na veřejnou kanalizaci je napojeno pouze 28% trvale obydlených bytů. Splašková kanalizace v menších obcích většinou neexistuje nebo je zavedena pouze v centrálních částech. Vybudovanou kanalizační síť ukončenou na ČOV mají pouze části obcí Jablonec nad Jizerou a Poniklá, v Benešově u Semil je část území odkanalizována do tří lokálních ČOV. V současné době se v obcích HSO Centrální Semilsko splaškové vody zneškodňují především pomocí vyvážení jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části v domovních čističkách odpadních vod. Většina obcí HSO Centrálního Semilska není plynofikována. Plynofikace proběhla v obcích Košťálov, Nová Ves nad Popelkou, Slaná a Benešov u Semil. Převážná část bytů je stále vytápěna uhlím (47% z celkového počtu trvale obydlených bytů), což má nezanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší, zejména v kotlinách a hůře větratelných lokalitách. S ohledem na řídkou zástavbu, malý zájem obyvatel se zvýšení počtu plynofikovaných obcí a podílu plynu sloužícího k vytápění neočekává. Zájmem obcí je zvýšit využití obnovitelných zdrojů (biomasa) pro vytápění. Problémem je i příjem signálu mobilních operátorů; v některých lokalitách je slabý nebo signál některého z operátorů zcela chybí (závisí na konfiguraci terénu). Ve většině obcí je veřejně přístupný internet (většinou v knihovnách).

6.3 Věková struktura obyvatelstva Centrální Semilsko je oblast s velmi nepříznivou věkovou strukturou. Téměř všechny obce v HSO mají horší věkovou strukturu než průměr České republiky. V Roztokách u Semil je průměrný věk (47,4) o téměř 8 let vyšší než v celé ČR a index stáří dosahuje úrovni 3,77!, nepříznivá věková struktura je rovněž v Bradlecké Lhotě a Bystré nad Jizerou (průměrný věk o více než 5 let vyšší než je republikový průměr!). Věková struktura zdejšího obyvatelstva je tak jedním z nejvážnějších problémů HSO Centrální Semilsko, který má dopad na sociální infrastrukturu a stává se do budoucna limitujícím faktorem dalšího rozvoje celé oblasti.

6.4 Územně plánovací dokumentace, fungování samosprávy Území HSO Centrální Semilsko není dostatečně pokryto územně plánovací dokumentací (platnou ÚPD mají pouze 3 obce z 16 obcí). S ohledem na současné požadavky legislativy, vývoj v území a připravovaný nový stavební zákon, který nabývá účinnosti od 1.1.2007, je využitelnost stávající ÚPD při řízení územního rozvoje problematická. Vzhledem k tomu, že platný ÚPO bude nově podmínkou pro přidělení dotací ze státního rozpočtu, budou obce nuceny zadat zpracování nových ÚPO či rozpracované územní plány upravit, dokončit, projednat a schválit. (Dosud považovala řada obcí schválení územního plánu za brzdu či omezení dalšího rozvoje obce v důsledku náročných projednání s dotčenými orgány státní správy i dalšími subjekty). Obecní samosprávy v celé HSO rovněž trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil (přetíženost většinou neuvolněných starostů) a chronickým nedostatkem financí na rozvoj obcí.


137

7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CENTRÁLNÍ SEMILSKO V rámci této kapitoly jsou stručně popsány takové okruhy problémů, které jsou společné pouze pro některé obce HSO Centrální Semilsko, ale svou povahou přesto patří mezi nejzávažnější problémy tohoto regionu. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů ve 3.kapitole.

7.1 Ložiska nerostných surovin a staré ekologické zátěže V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby stavebního kamene (ložiska Košťálov, Košťálov I a Košťálov II), které se těží. Výhradní ložisko stavebního kamene Košťálov – Stružnice, které má také nejvyšší životnost, patří mezi nejvýznamnější ložiska v Libereckém kraji. Jeho průmyslové zásoby dostačují při současném objemu těžby na více než 100 let. Kamenivo se na místě drtí a používá převážně jako drcené kamenivo pro stavebnictví. Případnou surovinovou rezervu může představovat i ložisko Hořensko (obec Slaná). Do jihovýchodní části HSO zasahuje podkrkonošská pánev, kde je vyhodnoceno a evidováno ložisko energetického černého uhlí Syřenov. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi malé ložisko a navíc poměrně hluboce uložené (průměrně kolem 500 m), není jeho báňská otvírka reálná. V budoucnosti lze uvažovat o jiném způsobu využití, např. podzemním zplynováním. Samotné získávání surovin působí nepříznivě na životní prostředí. Negativním důsledkem těžby v některých lokalitách je destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, úbytek lesních ploch v relativně málo lesnatém území, jakož i další problémy spojené s přepravou vytěžené suroviny. Nejčastější střety zájmů jsou mezi územními systémy ekologické stability (ÚSES) a vymezením ložisek nerostných surovin. V regionu Centrální Semilsko byly v rámci Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje specifikovány 3 staré ekologické zátěže (Benešov u Semil, Jablonec nad Jizerou a Syřenov), které se nacházely v různém stupni procesu rekultivace. Na základě aktuálních údajů z posledního monitoringu se v regionu Centrální Semilsko již nevyskytuje žádná evidovaná ekologická zátěž.

7.2 Ekonomická základna Oblast HSO Centrální Semilsko má poměrně diverzifikovanou ekonomickou strukturu, která se vlivem transformačních procesů mění (problematický je zejména útlum textilního průmyslu v tradičních podhorských lokalitách, který má silně negativní vliv na úbytek pracovních míst v tomto sektoru). Částečně je tento trend kompenzován vyšší podnikatelskou aktivitou fyzických osob – podnikatelů (OSVČ); převážně se jedná o osoby, které přišly o své zaměstnání likvidací velkých firem. Potenciál rozvoje regionu je dán jeho geografickou polohou a přírodními atraktivitami – měl by být orientován na tzv. „zelený“ cestovní ruch. Centrální Semilsko může nabídnout spíše omezenou nabídku turistických atraktivit s cílením v oblasti cykloturistiky a pěší turistiky, eventuelně pobytové turistiky. V oblasti se nenalézají významnější architektonické památky historického charakteru (výjimku tvoří např. Syřenov s dvěma hrady – Kumburk a Bradlec); lze však vystopovat větší množství venkovských sakrálních památek i staveb tzv. venkovské architektury. Turistická infrastruktura především v oblasti ubytovacích kapacit a dalších doplňkových služeb je nedostatečná. Zemědělství lze charakterizovat místně vysokým podílem „méně hodnotných“ zemědělských pozemků (půdy ve IV. a V. třídě ochrany ZPF = 68,2%) a vysokým podílem ploch zájmů zvláštní


138

ochrany přírody s nutností vyšších vstupů při údržbě krajiny. Území HSO má z hlediska krajinářských aspektů vysokou hodnotu (členitý reliéf, časté střídání jednotlivých druhů pozemků menších výměr…). Ve struktuře pozemků ZPF převažují travní porosty a zatravněné orné půdy, avšak s nedostatečnou kapacitou živočišné výroby pro jejich využívání, což má zpětně negativní dopad na stav krajiny. Intenzita využívání zemědělských pozemků je relativně vyšší než v jiných HSO. Veřejné finance charakterizuje velmi nízký daňový příjem na jednoho obyvatele, který představuje 7 518,- Kč/obyv. v roce 2004 (průměr za ČR je 41 085,- Kč na obyvatele). Velmi nízké jsou rovněž příjmy z dotací.

7.3 Ostatní lokální a specifické problémy Ve většině obcí a sídel je malá dostupnost bydlení (nízká intenzita bytové výstavby v důsledku finančních a majetkoprávních problémů), vysoké stáří a podprůměrná kvalita bytového fondu a nízká kvalita občanské vybavenosti a služeb. Chybí obchody, zdravotní a sociální služby, omezená je (až na některé výjimky) nabídka kulturního a sportovního vyžití. Počet vzdělávacích zařízení i žáků, kteří je navštěvují, se v HSO Centrální Semilsko stále snižuje. V řešeném území se vyskytují pouze mateřské a základní školy (žádná škola vyššího stupně). Řada škol v regionu se potýká se snižujícím se počtem žáků (je ohrožena samotná existence těchto zařízení), což je problém nejen této oblasti, ale celé ČR. Největší zastoupení z hlediska struktury obyvatel dle vzdělání mají lidé s úplným středním odborným vzděláním bez maturity (téměř 45%). Oproti tomu vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má ve všech případech (kromě obce Bradlecká Lhota) méně než 5% obyvatel, což koresponduje s velikostní strukturou obcí (vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo se koncentruje zejména ve velkých městech).


139

PŘÍLOHA č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY Struktura analytické části 1. Úvod, údaje o zadání projektu, podklady 2. Vymezení a základní charakteristika HSO - společný profil HSO (vybrané hlavní identifikátory porovnat s údaji za celý Liberecký kraj) 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů (včetně vývojových trendů, identifikátory) A – ekonomika B – společnost C – prostředí D – správa věcí veřejných 4. Globální SWOT analýzy HSO (expertní stanovení priorit). U silných a slabých stránek bude vždy odkaz na analytickou část daného jevu. 5. Prostorové a funkční vztahy HSO 6. Společné a širší problémy HSO 7. Lokální a specifické problémy obcí v HSO

Přehled navržených indikátorů pro kapitolu 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů Pilíř A – EKONOMIKA A.1 Hospodářský rozvoj

Sledované indikátory: 5 1. Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví (počet, %) - možno doplnit koeficientem LQ 2. Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle kategorií počtu zaměstnanců (počet, %) 3. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců) ku celkovému počtu zaměstnanců podle sektorů (%) 4. Počet a rozloha brownfields 5. Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů (%) A.2 Veřejná ekonomika

Sledované indikátory: 9 1. Daňové příjmy (Kč) 2. Nedaňové příjmy (Kč) 3. Kapitálové příjmy (Kč) 4. Přijaté dotace (Kč) 5. Běžné výdaje (Kč) 6. Kapitálové výdaje (Kč) 7. Financování (Kč) 8. Úhrn aktiv/pasiv (Kč) 9. Obligatorní výdaje (Kč)


A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy

Sledované indikátory: 15 1. Počet hraničních přechodů (počet) 2. Zastávka dálkové autobusové linky (ano-ne) 3. Zastávka autobusové linky místního významu (ano - ne) 4. Stanice (zastávka) vlaků (ano - ne) 5. Počet spojů veřejné autobusové a vlakové dopravy (spoje/den) 6. Délka a hustota sítě státních silnic (km, km/km2) 7. Délka obecních komunikací (km, km/km2) 8. Intenzita silniční dopravy (počet vozů/den) 9. Nehodová místa (úseky) 10. Počet obyvatel vyjíždějících do zaměstnání (počet) 11. Počet obyvatel vyjíždějících do škol (počet) 12. Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec celkem (počet) 13. Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec podle doby cesty (počet) 14. Podíl vyjíždějících obyvatel z celkového počtu obyvatel (%) 15. Cyklotrasy vedoucí HSO (kategorie, výčet) A.4 Technická infrastruktura

Sledované indikátory: 8 1. Veřejný vodovod (počet a podíl bytů připojených na veřejný vodovod) 2. Kanalizace bez napojení na ČOV (počet a podíl bytů připojených na veřejnou kanalizaci) 3. Kanalizace s napojením na ČOV (počet a podíl bytů připojených na veřejnou kanalizaci) 4. Plynofikace (počet a podíl bytů připojených na plyn) 5. Počet a podíl bytů s ústředním topením 6. Obnovitelné zdroje energie (počet zařízení) 7. Pokrytí území telefonním signálem (% území) 8. Veřejný internet v obcích (lokalizace, počet stanic) A.5 Cestovní ruch

Sledované indikátory: 6 1. Ubytovací zařízení (počet, výčet) 2. Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií (počet) 3. Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu (počet) 4. Sdružení na podporu cestovního ruchu (ano-ne) 5. Turistické informační centrum (ano-ne) 6. Incomingová cestovní kancelář (ano-ne) Pilíř B – SPOLEČNOST B.1 Obyvatelstvo

Sledované indikátory: 14 1. počet obyvatel celkem (počet)

140


141

2. meziroční změna počtu obyvatel (počet, %) 3. živě narození celkem (počet) 4. zemřelí celkem (počet) 5. přirozený přírůstek celkem (počet, ‰) 6. přistěhovalí celkem (počet) 7. vystěhovalí celkem (počet) 8. saldo migrace celkem (počet, ‰) 9. celkový přírůstek (počet, ‰) 10. průměrný věk obyvatelstva (rok) 11. počet a podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let celkem (počet, %) 12. počet a podíl obyvatel ve věku 15 - 59 let - celkem (počet, %) 13. počet a podíl obyvatel ve věku 60 let a více celkem (počet, %) 14. index stáří B.2 Školství a vzdělávání

Sledované indikátory: 4 1. Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení (počet) 2. Počet žáků na 1 pedagoga v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních podle typu zařízení (počet) 3. Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání (počet, %) 4. Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařazení (počet) B.3 Zdravotnictví

Sledované indikátory: 5 1. Počet zdravotnických zařízení podle typu zařízení (počet) 2. Počet lékařů podle typu zdravotnických zařízení (počet) 3. Počet lůžek podle typu zdravotnických zařízení (počet) 4. Počet obyvatel na jednoho lékaře (počet) 5. Vzdálenost (časová dostupnost) k nejbližší nemocnici (km, min) B.4 Sociální oblast

Sledované indikátory: 5 1. Domov důchodců (výčet a počet míst) 2. Dětský domov (výčet a počet míst) 3. Ústav sociální péče (výčet a počet míst) 4. Dům s pečovatelskou službou (výčet a počet míst) 5. Ostatní zařízení a služby sociální péče (výčet a počet míst) B.5 Kultura a památková péče

Sledované indikátory: 5 1. Kulturní a historické atraktivity regionálního významu (výčet) 2. Počet kulturních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita)


142

3. Pravidelné a nepravidelné kulturní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu) 4. Památková rezervace (ano - ne) 5. Památková zóna (ano - ne) B.6 Sport a tělovýchova

Sledované indikátory: 2 1. Počet sportovních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) 2. Pravidelné a nepravidelné sportovní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu) B.7 Bydlení a bytový fond

Sledované indikátory: 12 1. počet domů celkem (počet) 2. počet rodinných domů (počet) 3. počet trvale obydlených domů (počet) 4. počet neobydlených domů (počet) 5. počet bytů celkem (počet) 6. počet bytů trvale obydlených (počet) 7. počet neobydlených bytů (počet) 8. trvale obydlené byty podle období výstavby (počet, %) 9. průměrné stáří domů (rok) 10. počet trvale obydlených bytů podle energie použité k vytápění (počet, %) 11. počet trvale obydlených bytů podle kategorií kvality (počet, %) 12. počet dokončených bytů (počet) B.8 Trh práce a zaměstnanost

Sledované indikátory: 9 1. Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví (počet, %) 2. Míra zaměstnanosti celková, mužů, žen, starších nad 55 let (%) 3. Počet žadatelů o práci (počet) – na úrovni obec 4. Volná pracovní místa (počet) na úrovni okres 5. Počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo (počet) 6. Míra nezaměstnanosti (%) 7. Dlouhodobá míra nezaměstnanosti (%) 8. Sezónní nezaměstnanost – slovní komentář 9. Počet pracovních příležitostí po obcích Pilíř C – PROSTŘEDÍ C.1 Základní fyzicko-geografické charakteristiky území

Sledované indikátory: 1 1. Bližší specifikace klimatických oblastí


143

C.2 Ovzduší

Sledované indikátory: 1 1. Zdroje znečištění podle kategorií (počet dle kategorií, popř. výkon zařízení) – kromě malých zdrojů C.3 Voda

Sledované indikátory: 0 C.4 Staré ekologické zátěže

Sledované indikátory: 1; 1. Staré ekologické zátěže (výčet) – specifikovat pouze nejvýznamnější – z databáze C.5 Příroda a krajina

Sledované indikátory: 5 1. Přehled a zastoupení všech typů chráněných území na ploše hospodářsky slabé oblasti (výčet) 2. Podíl rozlohy všech typů chráněných území na ploše hospodářsky slabé oblasti (%) 3. Vyhodnocení území obcí dle koeficientu ekologické stability 4. Výčet prvků ÚSES s dosud nedostatečnými plošnými parametry (výčet) 5. Přehled registrovaných VKP (výčet) C.6 Suroviny a odpady

Sledované indikátory: 7 1. Chráněné ložiskové území (ano – ne) 2. Typ suroviny (výčet) 3. Dobývací prostor (ano – ne) 4. Plocha dobývacího prostoru 5. Produkce komunálních odpadů na obyvatele (kg na obyvatele/rok) 6. Skládka komunálního odpadu (ano - ne) 7. Množství separovaného sběru podle druhu odpadu (kg na obyvatele/rok) C.7 Environmentální řízení území, informovanost, environmentální vzdělání, osvěta

Sledované indikátory: 4 1. Teoretické vymezení problému úrovně území (Komentář) 2. Počet subjektů se zaměřením na EVVO (počet) 3. Počet akcí se zaměřením na EVVO (počet) 4. Střediska EVVO (výčet)


144

C.8 Zemědělství a lesní hospodářství

Sledované indikátory: 12 1. Zornění zemědělské půdy (%) 2. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%) 3. Podíl neobdělávané zemědělské půdy z celkové plochy zemědělské půdy (%) 4. Známé údaje o pěstování a zpracovávání biomasy pro energetické účely 5. Struktura pozemků – land use (m2, %) 6. Struktura pozemků ZPF dle tříd ochrany (m2, %) 7. Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech 8. Lesnatost (%) 9. Struktura zemědělských subjektů 10. Struktura subjektů lesního hospodářství 11. Struktura subjektů v rybářství a rybníkářství 12. Hlavní pěstované plodiny (výčet) 13. Zastoupení vodních ploch (ha, %) C.9 Financování ochrany a tvorby životního prostředí

Sledované indikátory: 1 1. Získané dotace na ochranu a tvorbu životního prostředí podle jednotlivých složek životního prostředí (výčet, Kč, % z celkových nákladů) Budou uvedeny pouze v případě, dodá-li je KÚLK, MŽP, SFŽP Pilíř D- SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH D.1 Management udržitelného rozvoje

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář D.2 Indikátory udržitelného rozvoje

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář, eventuelně výčet používaných indikátorů D.3 Participace veřejnosti na rozhodovacích procesech v území

Sledované indikátory: 1 1. Volební účast v komunálních volbách D.4 Místní Agenda 21

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář


D.5 Územní plány a rozvojové dokumenty

Sledované indikátory: 2 1. Stav územně plánovací dokumentace a podkladů (schválený ÚPO – ano-ne) 2. Strategie rozvoje obce či mikroregionu (ano – ne) D.6 Působnost orgánů státní správy

Sledované indikátory: 8 1. Příslušný pověřený obecní úřad (výčet) 2. Příslušný finanční úřad (výčet) 3. Příslušná matrika (výčet) 4. Příslušný pracovní úřad (výčet) 5. Příslušný stavební úřad (výčet) 6. Příslušné obvodní oddělení policie ČR (výčet) 7. Hasiči 8. Záchranná služba D.7 Nevládní neziskové organizace

Sledované indikátory: 4 1. nevládní neziskové organizace (počet) 2. nevládní neziskové organizace podle právní formy (počet) 3. nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti (počet) 4. objem vyplacených finančních prostředků nevládním neziskovým organizacím z obcí (tis.Kč)

Struktura návrhové části 1. Strategický cíl rozvoje území HSO 2. Hlavní strategické cíle v jednotlivých prioritních oblastech 3. Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření 4. Specifikace opatření, přehled vybraných aktivit (připravovaných projektů) 5. Stanovení priorit v opatřeních (specifikace vybraných opatření dle struktury návrhové části Programu rozvoje LK) a priorizace projektů podle jejich připravenosti a významu pro oblast 6. Možnosti přeshraniční spolupráce s okolními kraji a státy 7. Porovnání vybraných ukazatelů pro vymezování HSO (návrhový a současný stav)

145


146

PŘÍLOHA č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA Agentura ochrany přírody a krajiny- http://www.aopk.cz Agrární poradenské a informační centrum Libereckého kraje- http://www.apic.cz Albertina: Databáze firem (placená, pro registrované uživatele). 2004. http://www.albertina.cz/czech/index.html ANNOLK: Adresář nestátních neziskových organizací se zaměřením na ekologii. 15. 1. 2006. http://eufonie.cz/NNOLK/ ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o.: Dotazníkové šetření 2006. ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o.: Rozvojové studie venkovských mikroregionů. Mikroregion Podralsko. 2000 ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.:Analýza současného stavu mikroregionu Hrádecko Chrastavsko 2 část - strategie rozvoje. 2001 Czechinvest: Průvodce klastry (online). 5.8.2005. http://www.czechinvest.org Česká geologická služba- Geofond http://www.geofond.cz Český statistický úřad- http://www.czso.cz Český statistický úřad Krajská reprezentace Liberec: Populační analýza Libereckého kraje. 2002 Český statistický úřad Krajská reprezentace Liberec: Úroveň vzdělanosti obyvatelstva Libereckého kraje. 2001 Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2004,2005.2004,2005 http://www.czso.cz EKO-KOM a.s. http://www.ekokom.cz/ GEO Group a.s.:Analýza stavu nakládání s komunálním odpadem se zaměřením na využitelné složky komunálních odpadů včetně obalové složky. 2004 JÁČ, I., RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v Libereckém kraji. 2004 Jízdní řády http://www.idos.cz Katastr nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Krajská správa silnic LK http://www.ksslk.cz/web/ Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza podnikání - podnikatelská základna. Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza podnikání - podnikatelské prostředí. Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza situace národnostních menšin na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje – aktualizace. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Bytová výstavba v Libereckém kraji. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Cestovní ruch v České republice a Libereckém kraji 2003. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Cykloturistické mapy. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Dopravní politika Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Frýdlantsko. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Grafické vyjádření datových vazeb v oblasti "Lidské zdroje". Krajský úřad Libereckého kraje: Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce BESIP. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 – 2008. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce odpadového hospodářství na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu. 2003


147

Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Krajský zdravotní plán Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Monitoring nabídky a poptávky po bytech v Libereckém kraji. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Návrh směrů rozvoje protidrogové politiky, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a spolupráce s policejními složkami na úseku ochrany veřejného pořádku na území Libereckého kraje na období 2003-2004. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Nehodové úseky v Libereckém kraji 2003, 2004. Krajský úřad Libereckého kraje: Objektivní zatížení turistických lokalit. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Libereckého kraje, Hydroprojekt Praha. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán údržby a oprav vozovek silnic II. a III. tříd na roky 2005-2013. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Program rozvoje Libereckého kraje 2004-2006. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2004. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2005. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Průzkum podnikatelské situace v cestovním ruchu. Krajský úřad Libereckého kraje: Registr cyklotras v Libereckém kraji. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Registr hraničních přechodů v Libereckém kraji.2004, 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Rozvoj venkova. Krajský úřad Libereckého kraje: Rozvojový koncept turistických stezek v Libereckém kraji. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Statistické ukazatele za oblast školství 2003. Krajský úřad Libereckého kraje: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. tříd. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - I. etapa. 1998 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - II. etapa. 1999 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002-2006. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje– pracovní verze. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Studie požadavků na strukturu vzdělanosti lidských zdrojů v hospodářské sféře pro oblast Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Studie přeshraničních vazeb Libereckého kraje - návaznost na důležité rozvojové záměry sousedících krajů a regionů. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Studie vlivu průmyslových zón v Libereckém kraji. Krajský úřad Libereckého kraje: Surovinová politika Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC Liberecký kraj. Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC LK – koncept. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC LK- průzkumy a rozbory. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Územně energetická koncepce Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2002-2003. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Vzdělanostní struktura obyvatelstva Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Krajský úřad Libereckého kraje: Zdravotní politika Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu školství Libereckého kraje. 2001


148

Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu zdravotnictví Libereckého kraje. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu životního prostředí Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy Krajský úřad Libereckého kraje, odbor hospodářského a regionálního rozvoje Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Krajský úřad Libereckého kraje, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu Magistrát města Liberec, odbor životního prostředí Mapové a grafické vyjádření údajů z oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje Města a obce online- http://www.obce-mesta.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí- statistiky nezaměstnanosti. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz Ministerstvo pro místní rozvoj: Společný regionální operační program České republiky na léta 20042006. Programový dodatek. 2005 http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/old/ 1138264724.pd-srop_v0.11_-290605.doc Ministerstvo průmyslu a obchodu: Databáze (placená, pro registrované uživatele). 2001. http://www.mpo.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Registr škol a školských zařízení. 1.9.2005. http://www.msmt.cz/oficreg/vybskolo.asp Ministerstvo vnitra: Registr občanských sdružení. 1. 6. 2005. http://www.mvcr.cz/agenda Národní síť zdravých měst ČR: Katalog neziskových organizací Libereckého kraje z oblasti životního prostředí. http://www.nszm.cz Res Perita Consulting: Studie hospodaření územních samospráv Libereckého kraje. 2005 RYDVALOVÁ, P. JÁČ, I.: Vliv průmyslových zón na rozvoj Libereckého kraje. In: Sborník konference REGIO 2003 – krajské dny regionálního rozvoje 9.-10.9.2003. 2003. RYDVALOVÁ, P., RYDVALOVÁ, R., a kol. Lokality typu brownfields a informace k rozvoji podnikání v Libereckém kraji. ARR-Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o. a Technická univerzita v Liberci. 2005. RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Analýza neprůmyslových deprimujících zón ve vazbě na HSO Libereckého kraje. In: Sborník příspěvků z mezinárodní konference Liberecké ekonomické fórum, s. 82. Technická univerzita v Liberci. 2005. RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Komparace metod pro vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. VÚTS Liberec, a.s. 2006. Ředitelství silnic a dálnic: Výsledky sčítání dopravy 1995, 2000. http://www.rsd.cz/

SAUL s.r.o.: Identifikace a hodnocení rozvojových problémů obcí a mikroregionu HrádeckoChrastavsko. 2000 SAUL s.r.o.: Investiční záměry obcí Libereckého kraje do roku 2010. SAUL s.r.o.: Koncepce rozvoje mikroregionu Podještědí, Liberec. 2000 Silniční mapy 1:50 000 Státní fond životního prostředí http://www.sfzp.cz/cs/ Suchopýr, o. p. s.: Výroční zpráva 2004. 2004 Technická univerzita v Liberci: Vymezení venkovského prostoru Libereckého kraje. Typologie venkovského prostoru. 2003 Úřad práce Česká Lípa. http://portal.mpsv.cz/sz/local/cl_info Úřad práce Liberec. http://portal.mpsv.cz/sz/local/lb_info Úřad práce Semily. http://portal.mpsv.cz/sz/local/sm_info Ústav technického rozvoje a informací (UTRIN), s.r.o. 2003 http://www.utrin.cz/ Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) http://www.uzis.cz/ Volební server Českého statistického úřadu. http://www.volby.cz


149

Webové stránky jednotlivých obcí- www.belasm.cz, www.benesovusemil.cz, bradlecka.aspweb.cz, www.bystranadjizerou.cz, www.jablonec-krkonose.com, www.kostalov.cz, www.obeckruh.cz, www.jilemnice.cz/mricna, www.novavesnadpopelkou.cz, www.ponikla.cz, www.prikry.wz.cz, www.obecroprachtice.cz, www.roztokyusemil.cz, www.obecslana.cz, www.antee.cz/svojek, www.syrenov.wz.cz


150

PŘÍLOHA č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT Obec: 1. Technická infrastruktura Jaký je stávající stav inženýrských sítí ve Vaší obci?

Jaké jsou záměry rozvoje inženýrských sítí ve Vaší obci?

Je k těmto záměrům zpracovaná projektová dokumentace?

ano – ne (označte správnou odpověď)

Je Vaše obec plynofikována?

Je ve Vaší obci zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie? Pokud ano, uveďte stručný počet a popis zařízení, jeho výkon a umístění.

Je ve Vaší obci veřejně přístupný internet? Pokud ano, uveďte počet stanic a jejich umístění (obecní úřad, knihovna, …)

Jak hodnotíte pokrytí území Vaší obce telefonním signálem? Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem Operátor Český Telecom Eurotel T – Mobile Oskar

Hodnocení


151

2. Management udržitelného rozvoje, Místní Agenda 21, ekologická výchova, komunitní plánování • • • • • •

Realizuje Vaše obec nebo jiné subjekty v obci nějaké aktivity z oblasti managementu udržitelného rozvoje a sledování indikátorů udržitelného rozvoje? ano – ne (označte správnou odpověď) Máte zájem o informace z této oblasti? ano – ne (označte správnou odpověď) Je Vaše obec přihlášena k zavádění Místní Agendy 21? ano – ne (označte správnou odpověď) Subjekty se zaměřením na EVVO v obci ano – ne (označte správnou odpověď) Akce se zaměřením na EVVO v obci ano – ne (označte správnou odpověď) Je Vaše obec zapojena do komunitního plánování? ano – ne (označte správnou odpověď) Pokud ano, uveďte jakým způsobem

3. Kultura, sport Jaká kulturní a sportovní zařízení se nacházejí ve Vaší obci? Jaký je jejich stav?

Připravujete, plánujete, nebo máte již zpracované projekty pro rozvoj kulturních a sportovních zařízení nebo pro rozvoj kulturních a sportovních činností? Pokud ano, uveďte, o jaké projekty se jedná.

Jaké nejvýznamnější kulturní a sportovní akce se u Vás v obci konají?

4. Cestovní ruch Je ve Vaší obci Turistické informační centrum?

ano – ne (označte správnou odpověď)

Je nabídka ubytovacích kapacit pro zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci dostatečná ? ano – ne (označte správnou odpověď) Jaký druh ubytování postrádáte : a) soukromé kapacity…….. b) obecní kapacity……….. c) hotelové kapacity……... Jaké jsou možnosti navýšení jednotlivých druhů ubytovacích kapacit? Vaše návrhy: a) soukromé k. …………………………………………………… b) obecní k………………………………………………………... c) hotelové k……………………………………………………… d) jiné návrhy…………………………………………………….


152

Jaký druh turistických aktivit lze ve Vaší obci provozovat? a) pouze sezónní ( které roční období)……………………………….. b) celoroční…………………………. c) převažuje………………………….

Jaká opatření vyšších stupňů samosprávy byste uvítali pro podporu cestovního ruchu ve Vaší obci?

Připravujete, plánujete, nebo máte již vypracovány projekty, které by zvýšily atraktivitu Vaší obce v oblasti cestovního ruchu? Pokud ano, uveďte, o jaké projekty se jedná.

5. Bytová výstavba, územní plány Má Vaše obec připravené plochy pro bytovou výstavbu? Plánuje Vaše obec pro nejbližší období bytovou výstavbu? V jakém stupni přípravy se tato plánovaná výstavba nachází (projektová dokumentace, finanční zajištění, vhodné nemovitosti, …)

Má Vaše obec zpracovanou urbanistickou studii nebo územní plán?

Zvažujete zpracování urbanistické studie nebo územního plánu? Má Vaše obec zpracovaný jiný rozvojový dokument? (Strategický plán, Program rozvoje vesnice, …)?

Zvažujete zpracování takového dokumentu?


153

6. Zájmové spolky a NNO Uveďte jednotlivé zájmové spolky a neziskové organizace působící ve Vaší obci dle právních forem (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní právnické osoby, příspěvkové organizace, zájmové spolky, ostatní) a oblasti jejich činnosti (kultura, sport , volný čas, vzdělávání a výzkum, zdravotnictví, sociální služby, životní prostředí, atd.) Název spolku nebo NNO

Právní forma

Oblast činnosti

Uveďte objem finančních prostředků v jednotlivých letech, které byly poskytnuty z Vašeho rozpočtu neziskovým organizacím podle jednotlivých činností. Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 Činnost Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum

Zdravotnictví Sociální služby Přírodní a životní prostředí Komunitní rozvoj a bydlení Občansko právní osvěta a politické organizace Dobročinnost Náboženství a církve Odbory a profesní spolky Nespecifikované, ostatní


154

7. Zemědělství Odhad neobhospodařované zemědělské půdy v obci (v %, příp. v ha)

Odhad podílu ekologického zemědělství (v %, příp. v ha)

Výčet subjektů podnikajících v ekologickém zemědělství

Odhad plochy, na kterých je případně pěstována biomasa (v ha, v druhovém členění = byliny, dřeviny, jiné)

Výčet provozů zužitkovávajících biomasu pro energetické účely

Výčet hlavních pěstovaných plodin


PŘÍLOHA č.4: TABULKY A GRAFY

155

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Centrální Semilsko analytická část 1 OBSAH

Recommend Documents