Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 1 OBSAH

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko – analytická část

1

OBSAH OBSAH.......................................................................................................................................................... 1 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY.................................................................... 8 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO......................................................................................................................................... 9 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko .......................................................................... 9 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko .............................................. 10 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ ............................................................................................................. 12 PILÍŘ A – EKONOMIKA ........................................................................................................................ 12 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ........................................................................................................ 12 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví....................................... 12 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců ............................... 12 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců .......... 13 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields ............................................................................ 13 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů.................................... 13 3.1.6 Vývojové trendy ............................................................................................................................ 13 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly.......................................................................................................... 14 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA........................................................................................................... 15 3.2.1 Daňové příjmy v Kč ...................................................................................................................... 15 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč .................................................................................................................. 16 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč ................................................................................................................ 17 3.2.4 Přijaté dotace v Kč........................................................................................................................ 18 3.2.5 Běžné výdaje v Kč ......................................................................................................................... 19 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč................................................................................................................. 20 3.2.7 Financování v Kč........................................................................................................................... 22 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč................................................................................................................... 23 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč ............................................................................................................... 23 3.2.10 Zhodnocení a závěr ..................................................................................................................... 24 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY.............................................. 26 3.3.1 Železniční doprava........................................................................................................................ 26 3.3.2 Silniční doprava ............................................................................................................................ 26 3.3.3 Nehodové úseky............................................................................................................................. 28 3.3.4 Doprava letecká............................................................................................................................. 28 3.3.5 Cyklistická a pěší doprava ........................................................................................................... 28 3.3.6 Vertikální doprava........................................................................................................................ 30 3.3.7 Hraniční přechody ........................................................................................................................ 30 3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob ............................................................................. 30 3.3.9 Závěry a doporučení ..................................................................................................................... 33 3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ......................................................................................... 35 3.4.1 Vodovod a kanalizace ................................................................................................................... 35 3.4.2 Energetika...................................................................................................................................... 37 3.4.2.1 Elektrická energie .................................................................................................................... 37 3.4.2.2 Plynofikace, vytápění............................................................................................................... 37 3.4.3 Obnovitelné zdroje energie .......................................................................................................... 39 3.4.4 Komunikační systémy................................................................................................................... 39 3.4.5 Závěry ............................................................................................................................................ 41 3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH ....................................................................................................................... 42 3.5.1. Popis současného stavu................................................................................................................ 42


2

3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu HSO Frýdlantsko............................................................................................................................................. 42 3.5.2.1 Ubytovací zařízení ................................................................................................................... 42 3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních bez kategorií ................................................................ 42 3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu ................................................................ 43 3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu.................................................................................... 43 3.5.2.5 Turistická informační centra .................................................................................................... 43 3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář................................................................................................ 43 3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové „ akce „ starostů obcí....................................................................... 44 PILÍŘ B - SPOLEČNOST ........................................................................................................................ 47 3.6 B.1 OBYVATELSTVO........................................................................................................................ 47 3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ..................................................................................................... 51 3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání .......... 51 3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání ........................................................................................... 52 3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení.................................................. 52 3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení............................................................................................................................... 53 3.7.2.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání................................................ 54 3.7.3 Závěr .............................................................................................................................................. 55 3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ ...................................................................................................................... 56 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení .............................................................................. 56 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení ................................................................................................ 56 3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení................................................................................................... 56 3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení ...................................................................... 58 3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Frýdlantsko ................ 59 3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení ................................................................... 59 3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici.............................................................. 60 3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST.................................................................................................................... 63 3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE........................................................................................ 64 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu ........................................................ 64 3.10.2 Kulturní zařízení......................................................................................................................... 64 3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce.................................................................................. 66 3.10.4 Památkové rezervace .................................................................................................................. 67 3.10.5 Památkové zóny .......................................................................................................................... 67 3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA..................................................................................................... 68 3.11.1 Sportovní zařízení ....................................................................................................................... 68 3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce................................................................................ 69 3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND .................................................................................................. 72 3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST ......................................................................................... 79 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví ............................... 79 3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%)......................................... 79 3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce....................................................................................... 79 3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo 79 3.13.5 Míra nezaměstnanosti................................................................................................................. 79 3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti ........................................................................................... 80 3.13.7 Sezónní nezaměstnanost ............................................................................................................. 80 3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích..................................................................................... 80 PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ............................................................................................................................ 82 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ ...................... 82 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko ........................... 82


3

3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko................................ 82 3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko...................................... 82 3.15 C.2 OVZDUŠÍ .................................................................................................................................... 84 3.16 C.3 VODA........................................................................................................................................... 84 3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE ........................................................................................... 85 3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA............................................................................................................. 86 3.18.1 Zvláštní ochrana přírody ........................................................................................................... 86 3.18.2 Obecná ochrana přírody ............................................................................................................ 89 3.18.2.1 Krajinářské aspekty................................................................................................................ 90 3.18.2.2 Územní systém ekologické stability (ÚSES)......................................................................... 92 3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6) .................................. 92 3.18.2.4 Ochrana dřevin....................................................................................................................... 93 3.18.3 Závěry a doporučení ................................................................................................................... 93 3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY ........................................................................................................... 95 3.19.1 Ložiska nerostných surovin ....................................................................................................... 95 3.19.2 Závěr k problematice surovin.................................................................................................... 96 3.19.3 Produkce komunálního odpadu................................................................................................. 96 3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu................................................................ 97 3.19.5 Skládky komunálního odpadu ................................................................................................. 100 3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA ............................................................................................................................ 101 3.20.1 Subjekty se zaměřením na EVVO ........................................................................................... 101 3.20.2 Akce se zaměřením na EVVO.................................................................................................. 102 3.20.3 Střediska EVVO........................................................................................................................ 103 3.20.4 Závěr .......................................................................................................................................... 103 3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ..................................................................... 104 3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství..................................................................................... 104 3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání ............................................... 105 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas)................................ 105 3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky.................................................................................. 107 3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny ............................. 109 3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura ...................................................... 111 3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely ....... 112 3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství ............................................................ 113 3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství............................... 115 3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost...................................................... 118 3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost.................................................................... 118 3.21.4.2 Subjekty využívající lesní pozemky (PUPFL) a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti........................................................................................................................................... 119 3.21.5 Rybářství, rybníkářství ............................................................................................................ 121 3.21.6 Závěry a doporučení ................................................................................................................. 122 3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ........................... 124 PILÍŘ D – SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH ........................................................................................... 125 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ................................................................ 125 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE .................................................................... 125 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ ..... 126 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21............................................................................................................... 126 3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY ........................................................... 127 3.27.1 Nadřazená ÚPD......................................................................................................................... 127 3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí ........................................... 127


4

3.27.3 Rozvojové programy................................................................................................................. 129 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků................................................................................................. 129 3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí........................................... 129 3.27.4 Závěry a doporučení ................................................................................................................. 130 3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ........................................................................ 131 3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad .............................................................................................. 131 3.28.2 Příslušný finanční úřad ............................................................................................................ 131 3.28.3 Příslušná matrika...................................................................................................................... 132 3.28.4 Příslušný pracovní úřad ........................................................................................................... 132 3.28.5 Příslušný stavební úřad ............................................................................................................ 132 3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR ................................................................................... 132 3.28.7 Působnost hasičů ....................................................................................................................... 133 3.28.8 Působnost záchranné služby .................................................................................................... 133 3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE .......................................................................... 134 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy .............................................................. 134 3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti .................................................... 135 3.29.3 Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru ................................................................................................................................................. 136 4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA ........................................................................................................ 138 4.1 Silné stránky ................................................................................................................................... 138 4.2 Slabé stránky .................................................................................................................................. 138 4.3 Příležitosti ....................................................................................................................................... 139 4.4 Hrozby............................................................................................................................................. 140 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO .................................................................................................................................................................... 141 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO .. 143 6.1 Doprava (dostupnost oblasti) ........................................................................................................ 143 6.2 Nezaměstnanost.............................................................................................................................. 143 6.3 Vzdělanostní struktura.................................................................................................................. 143 6.4 Brownfields..................................................................................................................................... 144 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO..................................................................................................................................... 145 7.1 Zemědělství a lesnictví................................................................................................................... 145 7.2 Technická infrastruktura.............................................................................................................. 145 7.3 Životní prostředí a staré ekologické zátěže ................................................................................. 146 7.4 Cestovní ruch.................................................................................................................................. 146 7.5 Ostatní problémy ........................................................................................................................... 147 PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY .............................................................................. 148 PŘÍLOHA Č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA .............................................................. 155 PŘÍLOHA Č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT............................................................... 159 PŘÍLOHA Č.4: TABULKY A GRAFY................................................................................................. 164


Přehled použitých zkratek AČR ANNOLK AOPK BD b.j. BTPM CBA CZT ČD ČOV ČR ČSÚ DDM DP DPS EAO EIC ERDF ESF EU EVVO GIS HSO CHLÚ CHOPAV IDS KČT KES KEZ KN KOPK KPSE KSS LK k.ú. KÚLK LČR LFA LK LQ MČ

Armáda České republiky Asociace neziskových organizací Libereckého kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Bytový dům Bytová jednotka Bez tržní produkce mléka Cost – Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) Centrální zásobování teplem České dráhy Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Ekonomicky aktivní obyvatelé Ekologické informační centrum Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Geografický informační systém Hospodářsky slabé oblasti Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný dopravní systém Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Kontrola ekologického zemědělství Katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje Krajská správa silnic Libereckého kraje Katastrální území Krajský úřad Libereckého kraje Lesy České republiky (státní podnik) „Less favoured areas“ = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými podmínkami Liberecký kraj Koeficient lokalizace Místní část

5


MČOV MěÚ m.j. MK MMR MP MPSV MR MSP MŠ MŠMT MZE MŽP NN NNO NPR OA OKEČ ORP OS OSN COPNI OÚ OZE PHM POH POV PP PPP PPŽP PR Prac.příl. PRVKÚK PSP ČR PUPFL RD RP RTN SCZT SFŽP SLDB SOŠ

Malá čistírna odpadních vod Městský úřad Mimo jiné Místní komunikace Ministerstvo pro místní rozvoj Městská policie Ministerstvo práce a sociálních věcí Mikroregion Malé a střední podnikání Mateřská škola Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Nízké napětí Nevládní nezisková organizace Národní přírodní rezervace Osobní automobily Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Občanské sdružení Classification of the Purposes of Non-Profit Institutions (Odvětvová klasifikace nevýrobních činností) Obecní úřad Obnovitelné zdroje energie Pohonné hmoty Plán odpadového hospodářství Program obnovy venkova Přírodní památka Public Private Partnership Program péče o životní prostředí Přírodní rezervace Pracovní příležitost Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN „lesní pozemky“) Rodinný dům Regulační plán Regiotram Nisa Systém centrálního zásobování teplem Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Střední odborná škola

6


SROP SŠ SZP TIC TJ TKO TTP ÚP ÚPD ÚPN VÚC ÚPN VÚC LK ÚPO ÚPP UR US ÚSES ÚZIS VKP VLS VN VPS VŠ VVN VVP ZCHÚ ZO ZPF ZŠ ZUŠ ŽP

Společný regionální operační program Střední škola Společná zemědělská politika Turistické informační centrum Tělovýchovná jednota Tuhý komunální odpad Trvalé travní porosty luk a pastvin Úřad práce Územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje Územní plán obce Územně plánovací podklad Udržitelný rozvoj Urbanistická studie Územní systém ekologické stability Ústav zdravotnických informací a statistiky Významný krajinný prvek Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) Vysoké napětí Veřejně prospěšná stavba Vysoká škola Velmi vysoké napětí Vojenský výcvikový prostor Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) Zastupitelstvo obce Zemědělský půdní fond Základní škola Základní umělecká škola Životní prostředí

7


8

1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny v rámci tvorby dlouhodobého dokumentu - Strategie rozvoje Libereckého kraje, která byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK, ze dne 22. ledna 2002. Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti byly vymezeny na základě čtyř ukazatelů, které byly, v souvislosti s tvorbou Programu rozvoje kraje a novým vymezením hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, rozšířeny o další dva ukazatele hodnotící kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o: • míra nezaměstnanosti (v %; k 31.12. 2002 a 30.6. 2003) • intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel; k 1.3. 2001) • daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele; k r. 2000) • hustota zalidnění (počet obyvatel na km2; k 1.3. 2001) • podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách (podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, v %; k 1.3. 2001) • podíl obyvatelstva bez maturity (podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let, v %; k 1.3. 2001) Novější údaje nebyly pro sledované údaje k dispozici. Při hodnocení míry nezaměstnanosti byly použity dva časové horizonty (31.12.2002 a 30.6.2003), z důvodu podchycení sezónních prací a nezaměstnaných absolventů škol. Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje – Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, Centrální Semilsko a Západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/RK a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uvedena v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, …)


9

2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko Hospodářsky slabá oblast Frýdlantsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Frýdlantsko je tvořena 17 obcemi: Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Pertoltice, Raspenava a Višňová. Celá oblast leží v okrese Liberec. Oblast zaujímá téměř celý správní obvod obce s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně, Frýdlant. Obec Oldřichov v Hájích patří do správního obvodu obce III. stupně Liberec. Do území hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko dále zasahují celkem 3 obvody pověřených obecních úřadů Frýdlant, Nové Město pod Smrkem a Chrastava (ta pouze pro obec Oldřichov v Hájích). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Frýdlantsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1. Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Frýdlantsko Obec HSO Frýdlantsko

Okres

Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová

Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec

Správní obvod obce Pověřený obecní úřad s rozšířenou působností Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Nové Město pod Smrkem Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Nové Město pod Smrkem Liberec Chrastava Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant Frýdlant


10

2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Frýdlantsko 2

Ukazatel

Výměra (km ) Počet obyvatel (k 31.12.2004) Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km2) Věková struktura obyvatel (v %, k 31.12.2004) Obyvatelstvo ve věku 0-14 Obyvatelstvo ve věku 15-59 Obyvatelstvo ve věku 60+ Index stáří k 31.12.2004 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (k 1.3.2001, v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel (k 1.3.2001, v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno jako podíl celkového počtu registrovaných nezaměstnaných ku ekonomicky aktivním obyvatelům) Podíl zemědělské půdy na celkové výměře (v %) Délka silnic I.třídy v km na 1 km2 (2003) Délka silnic II.třídy v km na 1 km2 (2003) Délka silnic III.třídy v km na 1 km2 (2003) Domy úhrnem (k 1.3.2001) Byty úhrnem (k 1.3.2001)

HSO Frýdlantsko 320,4 16 935 53

Liberecký kraj 3 162,9 427 563 135

18,2 66,5 15,3 0,84 2,4

15,7 67,2 17,1 1,09 7,04

51,0

48,8

16,0

8,5

43,1 0,047 0,100 0,408 4 626 6 860

44,5 0,116 0,154 0,513 84 883 189 241

Území hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko má celkovou rozlohu 320,4 km2, což představuje více než 10 % rozlohy Libereckého kraje. K 31.12.2004 žilo na území obcí HSO Frýdlantsko 16 935 obyvatel. V porovnání s celkovým počtem obyvatel Libereckého kraje je podíl obyvatel HSO Frýdlantsko 4,0 %. Hustota zalidnění je tedy v HSO Frýdlantsko výrazně nižší než v celém Libereckém kraji, celkově asi na úrovni 40 % hodnoty celého kraje. Důvodem je výrazně venkovský charakter oblasti, neboť žádná obec nemá více než 4 000 obyvatel (přirozené centrum Frýdlant není do oblasti zařazeno) a pouze 4 obce mají větší populační velikost než 1 000 obyvatel. Značnou část rozlohy území HSO Frýdlantsko pak představují rozsáhlé lesní komplexy Jizerských hor. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Frýdlantsko příznivější věkovou strukturu obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku a tento stav vytváří předpoklad pro růst obyvatel přirozenou měnou, což potvrzuje i hodnota indexu stáří, která je nižší než 1. Mezi jednotlivými obcemi však existují ve věkové struktuře značné rozdíly (blíže viz kapitola 3.6 B.1). V Libereckém kraji je podíl obyvatel v předproduktivním věku nižší než ve věku poproduktivním, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří, která je vyšší než 1. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Frýdlantsko asi o dvě třetiny nižší než v Libereckém kraji. Nepříznivá vzdělanostní struktura je způsobena zejména venkovským charakterem oblasti a výrazně periferní polohou, která je dodnes výrazným handicapem oblasti. Pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele je zde minimální množství pracovních příležitostí, kde by mohli uplatnit svou kvalifikaci. Tato situace společně s vysokou nezaměstnaností rovněž podporuje trend odchodu mladých vysokoškoláků do míst s lepším pracovním uplatněním.


11

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Frýdlantsko o 2,2 procentního bodu vyšší než v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích HSO Frýdlantsko 16,0 % a dosáhla tedy téměř dvojnásobku hodnoty celého kraje. Kromě Oldřichova v Hájích, kde bylo nezaměstnaných 9,5 %, ale do Frýdlantska geograficky nepatří, je ve všech obcích nezaměstnanost vyšší než 10 %. V 5 obcích byla nezaměstnanost vyšší než 15 % a ve 3 dokonce více než 20 %. Nejvyšší hodnoty pak dosáhla obec Černousy s nezaměstnaností 29,1 %! Nezaměstnanost je tak zřejmě nejvážnějším problémem celého Frýdlantska. Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze obcí HSO Frýdlantsko je téměř totožný s celkovým podílem v Libereckém kraji. Mezi jednotlivými obcemi však existují velmi výrazné rozdíly. V Hejnicích je podíl zemědělské půdy 8 % a v Bílém Potoce 13 % (většinu území zabírají jizerskohorské lesy), naopak v Dolní Řasnici je to 75 % a v Krásném Lese 70 %. Hustota silniční sítě všech 3 tříd zaostává za průměrem Libereckého kraje. Největší rozdíl je u silnic 1.třídy, kde hustota za HSO činí jen 40 % průměru kraje. Prochází zde jediná silnice I. třídy I/13 Liberec- Frýdlant- Zawidów a 2 silnice II. třídy. Hustota dopravní sítě silnic III. třídy je v HSO Frýdlantsko o pětinu nižší než v celém kraji. V HSO Frýdlantsko je postaveno 5,4 % ze všech domů v Libereckém kraji. Výrazně vyšší podíl ve srovnání s počtem obyvatel je způsoben velkým množstvím trvale neobydlených domů, které jsou využívány k rekreačním účelům. Podíl bytů v HSO Frýdlantsko na úhrnu celého kraje je 3,6 %, tedy poněkud méně než je podíl obyvatel, což je způsobeno větší průměrnou velikostí domácnosti.


12

3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A – EKONOMIKA 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví pomocí výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1, pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence potenciálního klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 – 1,15 (Webové stránky Agentury CzechInvestu (Průvodce klastrů – online) – www.czechinvest.org). Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: • Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu. Na základě toho bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji, a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím. • Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětví dle OKEČ, vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a obchodu a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců a jejich hlavní podnikatelská činnosti nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovaly pouze obce Raspenava a Nové Město pod Smrkem, u nich byla tedy provedena analýza lokalizačních koeficientů, podle počtu zaměstnanců v odvětví a přidané hodnoty vytvářené daným odvětvím, viz tabulka č. Ta-A.1.1 v příloze č. 6. • U všech obcí Frýdlantska byla dále provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Lze konstatovat, že odvětví, která je možné zahrnout pod služby, tedy obchod, pohostinství a služby samotné se na ekonomických činnostech Frýdlantska podílí cca 38 %. Na základě Paretovy analýzy (oddělující podstatné od méně podstatného) bylo pak zjištěno, že nejvýznamnějšími odvětvími v těchto obcích jsou dle četnosti výskytu: G - obchod, F stavebnictví, A - zemědělství, K – služby, H – pohostinství, N – ostatní služby obyvatelstvu (a další v pořadí je odvětví DJ – výroba kovů a kovodělných výrobků), ve zkoumané oblasti Frýdlantska se jedná o 77% podíl uvedených odvětví. Konkrétní údaje o podílu těchto šesti odvětví s výrazným podílem obchodu, stavebnictví a zemědělství v rozsahu převážně drobného podnikání, na uplatnění podnikatelů v jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č. 6 tabulce č. Ta-A.1.2.

3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.3 v příloze č.6. Frýdlantsko vykazuje největší počet drobných podniků. Celkový počet podniků je 3 405, nejvíce se jich nachází v Novém Městě pod Smrkem744.


13

3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.4 v příloze č.6. Lze konstatovat, že v HSO Frýdlantsko výrazně převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání, výjimku tvoří pouze Hejnice se zahraničním investorem KNORR - BREMSE Systémy pro užitková vozidla,CR, s.r.o. Hejnice, (250–490 zaměstnanců). Členění podniků bylo provedeno dle kritérií dle Zákona o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v novel. znění, viz příloha č.6 obr. A.1.1. Pozitivním faktorem v oblasti hospodářského rozvoje Frýdlantska je výskyt firem s tzv. ekologickým zemědělstvím. Jedná se o firmy uvedené v příloze č.6 tabulce č. Ta-A.1.5. Jedná se o firmy, kterým bylo na základě kontroly uvedeno hodnocení „ekologický producent“ a byly zařazeny do systému evidence bio-farem KEZ o.p.s. Právě krok tímto směrem je velice důležitý pro rozvoj obcí Frýdlantska, a to vzhledem k tomu, že právě odvětví zemědělství (OKEČ „A“) bylo identifikováno jako jedno z nejvýznamnějších odvětví. Významným přínosem je samozřejmě podpora malého a středního podnikání ze strany státu formou legislativního rámce či dotací pracovních míst pro absolventy.

3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Frýdlantska se nachází z hlediska počtu cca 27 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji. Z celkového počtu 70 identifikovaných brownfields v obci s rozšířenou působností Frýdlant jich 67 (tedy 96 %) leží na území hospodářsky slabých obcí. V HSO Frýdlantsko lze předpokládat, že by v rámci revitalizace brownfields bylo vhodné podpořit obzvláště příhraniční obce v profilaci na biofarmy. Možností je např. státní podpora v oblasti odstranění ekologických zátěží bývalých státních statků pro rychlejší start biofarem. Dále pak v obcích přilehlých k Hejnicím je možný rozvoj pomocí podpory potenciálních klastrů a klastrových iniciativ v oblasti strojírenství (zlepšení podnikatelského prostředí regionu). Při dodržení všech požadovaných ekologických norem by se tyto dvě základní profilace oblasti neměly popírat. Důkazem je i blízkost dvou obcí- Hejnic a Lázní Libverdy. Hejnice jsou průmyslovou oblastí a Lázně Libverda jsou vyhlášené svými minerálními prameny jako léčebně – turistická oblast. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v příloze 6 tabulka č. Ta-A.1.6.

3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v HSO Frýdlantsko se z celkového počtu 3 405 firem evidovaných v Databázi Albertina (Praha, 2004) nachází 14 zahraničních investorů. Jedním z nejvýznamnějších je německá společnost KNORR-BREMSE Systeme für Nutzfahrzeuge GmbH. Existuje rovněž potenciální zájem zahraničních investorů o investice v některých lokalitách.

3.1.6 Vývojové trendy Zásadním posunem v rozvoji celého regionu by mohla být orientace HSO Frýdlantsko na agroturistiku. Oblast má pro tento typ podnikání dobré podmínky. Jihovýchodní část HSO (obce Nové Město p. S., Hejnice, Bílý Potok a Raspenava) leží v chráněné krajinné oblasti Jizerských hor. Severozápadní část HSO (státní hranice se SRN a Polskem) leží ve Frýdlantské pahorkatině, jejímž centrem je známé a turisty oblíbené město Frýdlant. V obcích byl vysledován potenciál jak ve službách (pohostinství, ubytování, obchod), tak i v zemědělství (rozvoj biofarem). Agroturistika je jednou z forem venkovského cestovního ruchu s přímým vztahem k zemědělským prostorám a pracím. Specifickým typem agroturistiky je ekoagroturistika, která je zaměřena na pobyty turistů úzce spojené s ekologickým zemědělstvím. Ekologičtí zemědělci neznečišťují prostředí, protože nepoužívají zemědělské chemikálie, nevyrábí nadprodukci, protože výnosy plodin a užitkovost zvířat jsou nižší, vytváří pracovní příležitosti,


14

protože ekologické hospodaření je pracnější. Přispívají tím k vyšší přidané hodnotě produkované na venkově, a tím nepřímo k udržení osídlení venkova. Profilací HSO na bioprodukci, kdy ceny biopotravin jsou vyšší, dochází k rozvoji hospodářství slabého mikroregionu. Další možností směru rozvoje HSO je podpora obnovitelných zdrojů energie1 (větrné elektrárny, biomasa = využití ladem ležící zemědělské půdy). Velice dobré zkušenosti mají s touto problematikou v obci Jindřichovice pod Smrkem. Místní firma RESEC, s.r.o. poskytuje informace odborné i laické veřejnosti o koncepci energeticky soběstačného území na bázi obnovitelných zdrojů v rámci EIC (Ekologické Informační Centrum). V rámci stimulace rozvoje regionu by měla být jednou z dalších priorit podpora seskupení odvětví, tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu, s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2006) dochází k podpoře vzniku klastrů pro urychlení regionálního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru a státu. V příloze č. 6 tabulce č. Ta-A.1.7 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z obcí Frýdlantska do klastrových iniciativ. V HSO Frýdlantsko se jedná potenciálně o odvětví strojírenského průmyslu, klastru elektrických strojů a zařízení a klastru plastikářství. Další firmy by se mohly zapojit do klastru v rámci infrastruktury (měkké a tvrdé), či v oblasti poskytování služeb. Pasivita v oblasti přijímání opatření ke zlepšení situace místní ekonomiky by mohla vést k zániku stávajících a neexistenci nových ekonomických subjektů s příslušným dopadem na místní zaměstnanost a tedy i ekonomickou situaci zdejšího venkovského prostoru.

3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Frýdlantsko, dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, tato byla aktualizována v roce 2004 Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields – neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Provedená analýza HSO Frýdlantsko dle výše uvedených indikátorů ukázala, že daná oblast vykazuje vysoký výskyt lokalit typu brownfields. Právě na příkladu Frýdlantska je zřejmý silný trend snižování podílu výroby v zemědělském sektoru. HSO Frýdlantsko je součástí vyššího územního celku, který dle metodiky MMR ČR nespadá do hospodářsky slabých oblastí. Příkladem je konkrétně obec Černousy (s mírou nezaměstnanosti k 31. 12. 2004 ve výši 31 %) v působnosti obce s rozšířenou působností Frýdlant (s mírou nezaměstnanosti k 31. 12. 2004 ve výši 16 %), spadající pod okres Liberec (s mírou nezaměstnanosti k 31. 12. 2004 ve výši 8,4 %). Obec Černousy tak, dle uvedené metodiky MMR ČR, nesplňuje kritéria pro zvýšenou podporu ze státního rozpočtu (Rydvalová, P., Žižka, M.: Komparace metod pro vymezení regionů se soustředěnou podporou státu, Liberec, 2006). Zdejší ekonomickou situaci, především podnikatelské prostředí nepříznivě ovlivňuje i existence hospodářsky slabých oblastí v Polsku a Německu, které jsou postiženy vysokou nezaměstnaností (v německé části Euroregionu k 31.12.2004 23 %, v polské ke stejnému datu 25,5 %- ČSÚ Liberec- www.czso.cz) a úbytkem obyvatel přirozenou měnou i migrací. V celkovém počtu podnikatelských subjektů z hlediska počtu zaměstnanců lze konstatovat, že se již typickým znakem hospodářsky slabých oblastí stává vysoký podíl drobných podnikatelů (do 10 zaměstnanců), v HSO Frýdlantsko je to konkrétně 98,12 % z celkového počtu podniků.

1

Dne 31.3.2005 byl podepsán zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie


15

3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: • dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost municipalit; • předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; • administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; • závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit. Při výpočtu jednotlivých indikátorů se vycházelo z podkladů předaných Krajským úřadem Libereckého kraje (Odbor hospodářského a regionálního rozvoje, zpracované poradenskou firmou Res Perita Consulting). Poskytnutá data za roky 2000 – 2004 vyjadřovala skutečnost. Data za roky 2005 – 2008 vyjadřovala plánované hodnoty a z tohoto důvodu tato data nebyla při zpracování použita. Údaje za Liberecký kraj nebyly bohužel k dispozici. Jedno kritérium pro vymezení hospodářky slabé oblasti je daňová výtěžnost na jednoho obyvatele. Z toho důvodu byla mezi sledované indikátory zařazena i oblast veřejné ekonomiky.

3.2.1 Daňové příjmy v Kč Při výpočtu tohoto indikátoru se vycházelo z podkladů předaných krajským úřadem. K dispozici byla data po jednotlivých obcích zahrnutých do HSO Frýdlantsko za období 2001 až 2004. Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: • daně z příjmů, • daně ze zboží a služeb, • místní a správní poplatky, • majetkové daně. Tabulka č. Ta-A.2.1: Daňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava

2001 3 619 3 865 1 617 2 974 2 438 3 029 14 091 1 072 1 693 2 877 2 028 1 943 19 023 2 220 1 292 13 576

2002 3 199 4 289 1 753 3 151 2 582 3 289 15 519 1 141 1 648 3 020 2 194 1 974 21 584 2 661 1 412 19 217

2003 3 376 4 699 1 798 3 520 2 679 3 284 17 104 1 170 1 768 3 252 2 406 2 008 22 810 2 806 1 430 20 461

2004 3 714 5 251 2 110 4 122 3 137 3 387 19 176 1 267 1 954 6 881 2 665 2 247 24 558 3 361 1 705 18 089


Višňová Celkem

12 323 8 608 89 680 97 241

8 683 103 254

16

9 020 112 644

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje – Res Perita Consulting Propočty: vlastní

Z tabulky č. Ta–A.2.1 vyplývá, že v hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko dochází v jednotlivých letech k postupnému růstu daňových příjmů. V roce 2004 byly daňové příjmy o 25 % vyšší než v roce 2001. V absolutních částkách dosahují nejvyšších daňových příjmů tři obce, které patří k nejlidnatějším, jedná se o obce Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Raspenavu. K posouzení nárůstu daňových příjmů byla vypočítána daňová výtěžnost na jednoho obyvatele, a to za rok 2004, jelikož k tomuto datu byly k dispozici údaje o počtu obyvatel. Průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele za rok 2004 za HSO Frýdlantsko činí 6 717,-- Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykazuje v roce 2004 obec Jindřichovice pod Smrkem (11 374,-- Kč). Ostatní obce v HSO Frýdlantsko mají skoro shodnou daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele a to v rozmezí od 5 461,-- Kč do 8 315,-- Kč. Přehled průměrné daňové výtěžnosti na jednoho obyvatele za rok 2004 po jednotlivých obcích je zpracován v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.2.16. Potvrzuje se tak princip solidarity zákona o rozpočtovém určení daní, který určuje způsob jejich transferu územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Z poskytnutých dat lze dále vyvodit, že největší podíl na daňových příjmech je tvořen daní z příjmů. Celkový růst daňových příjmů byl způsoben především nárůstem tohoto typu daní. Ostatní součásti daňových příjmů ve sledovaných letech nevykazovaly podstatných změn. Celkový přehled daňových příjmů za HSO Frýdlantsko je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5.

3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů municipálních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny těmito položkami: • příjmy z municipálního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), • příjmy z vlastní činnosti, • uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), • správní municipální poplatky za úkony, • přijaté úroky, • transfery od jiných subjektů (např. dary). Tabulka č. Ta-A.2.2: Nedaňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích

2001 834 1 297 560 853 896 984 11 555 171 3 259 1 856 441 421 14 839 453

2002 2003 2004 877 515 1 073 1 252 713 769 731 590 728 874 932 661 680 685 674 847 415 394 9 661 6 928 7 645 233 276 376 2 606 2 240 2 297 1 870 11 468 4 927 444 705 584 610 215 265 15 211 13 943 14 339 325 267 524


Pertoltice Raspenava Višňová Celkem

130 6 787 3 011 48 347

17

284 526 398 7 253 6 057 6 301 3 454 2 535 2 814 47 212 49 010 44 769


Přehled nedaňových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.2, ze které vyplývá, že v průběhu let 2001 až 2004 dochází ke kolísavému vývoji, kdy nedaňové příjmy jeden rok nepatrně klesnou a druhý rok zase stoupnou. V průběhu sledovaných let tak nedochází k výrazným změnám ve velikosti nedaňových příjmů. Pouze obec Jindřichovice pod Smrkem zaznamenala v roce 2003 velmi výrazné zvýšení nedaňových příjmů, které v roce následujícím opět poklesly asi na polovinu. Největší část nedaňových příjmů v jednotlivých obcích tvoří příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmů. Celkový přehled nedaňových příjmů, který je v jednotlivých obcích velmi rozdílný, je za HSO Frýdlantsko uveden v tabulce č. Ta - A.2.5. V roce 2004 činily nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Frýdlantsko 2 670,-- Kč. Nejvyšší nedaňové příjmy (více než je průměr za celou HSO) na jednoho obyvatele vykazují obce Horní Řasnice (9 774,-- Kč) a Jindřichovice pod Smrkem (8 144,-- Kč). Velmi nízkých nedaňových příjmů dosahují obce Bulovka (953,-- Kč), Habartice (849,--Kč) a Kunratice (685,-Kč). Přehled průměrných nedaňových příjmů na jednoho obyvatele za rok 2004 po jednotlivých obcích je zpracován v příloze č. 6 v tabulce č. Ta- A.2.16.

3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů municipálních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: • z vlastních příjmů: a) z prodeje majetku b) z prodeje podílů • emisí cenných papírů (dluhopisů). Tabulka č. Ta-A.2.3: Kapitálové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava

2001 91 103 85 36 0 27 1 131 52 42 482 9 0 5 934 155 37 666

2002 174 125 31 45 43 14 759 91 135 286 14 0 824 221 82 1 843

2003 61 85 18 26 5 35 1 271 835 46 133 14 0 1 951 469 30 2 081

2004 3 271 69 9 28 17 1 109 129 55 42 57 0 967 1 237 219 618


Višňová Celkem

558 9 408

1 014 5 701

314 7 374

18

550 5 380


Přehled kapitálových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.3, ze které vyplývá, že nejvyšší kapitálové příjmy v letech 2001 až 2004 vykazují obce Nové město pod Smrkem a Hejnice. Rozdílné hodnoty mezi jednotlivými obcemi i v jednotlivých letech lze vysvětlit samotným charakterem těchto příjmů, které jsou z největší části tvořeny prodejem obecního majetku. Pokud obec prodá svůj majetek, v krátkém časovém horizontu si zvýší kapitálové příjmy, ale v dlouhodobém horizontu se bude muset bez těchto příjmů obejít, neboť tak ztrácí možnost budoucích příjmů z pronájmů. Průměrný kapitálový příjem na jednoho obyvatele za HSO Frýdlantsko v roce 2004 činil 321,-- Kč (podrobněji uvedeno v příloze č.6. v tabulce č. Ta-A.2.16). Nejvyššího průměrného kapitálového příjmu na jednoho obyvatele v roce 2004 dosahuje obec Oldřichov v Hájích. Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady a podrobnějších informací o jednotlivých obcích.

3.2.4 Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají jsou peněžní transfery – dotace. Tyto dotace jsou: • kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí, stavby veřejné spotřeby – školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.; • specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek apod.; • dotace ze stáních fondů – jedná se o přísně účelové dotace; • další druhy dotací. Tabulka č. Ta-A.2.4: Přijaté dotace v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem

2001 4 147 2 009 801 1 967 1 214 2 065 146 417 748 1 410 8 832 649 1 102 106 931 1 810 470 42 710 2 829 326 111

2002 2003 1 010 2 693 2 524 3 924 699 535 1 385 12 991 771 2 856 705 3 496 73 975 71 896 314 171 1 081 1 136 17 987 23 579 747 1 746 1 664 1 996 115 365 118 502 3 618 5 856 843 548 70 609 86 541 3 322 11 629 296 619 350 095


2004 3 091 4 558 1 775 14 150 2 845 3 444 74 665 790 937 10 597 1 838 1 986 127 110 438 519 72 999 10 865 332 607


19

Přehled o výši dotací v jednotlivých letech po jednotlivých obcích uvádí tabulka č. Ta-A.2.4. Z uvedené tabulky je zřejmé, že výše dotací v jednotlivých obcích je různě vysoká. Velký podíl tvoří dotace většinou účelově vázané na jednotlivé akce, čímž lze také vysvětlit jejich značné výkyvy jak v čase, tak i mezi jednotlivými obcemi. Celkově převažují dotace neinvestičního charakteru. Nejvyšší dotace v absolutních částkách získávají obce Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Raspenava. Nejnižší příjem dotací v roce 2001 vykazují obce Pertoltice, Krásný Les, Heřmanice a Černousy. Z tabulky je zřejmé, že nejvyšší dotace získávají nejlidnatější obce. Pokud dotace přepočteme na jednoho obyvatele, vykazuje hospodářsky slabá oblast Frýdlantsko v roce 2004 dotace ve výši 19 835,-- Kč. Nejvyšší dotace na jednoho obyvatele dosahují obce Nové Město pod Smrkem (31 635,-- Kč), Hejnice (27 613,-- Kč) a obec Raspenava (25 641,-- Kč). Nejnižší příjem dotací na jednoho obyvatele vykazuje obec Oldřichov v Hájích (965,-- Kč). Podrobněji viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.16 Tabulka č. Ta-A.2.5: Přehled celkových příjmů za HSO Frýdlantsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

2001 89 680 48 347 326 111 464 138 9 408 473 546

2002 97 241 47 212 296 619 441 072 5 701 446 773

2003 103 254 49 010 350 095 502 359 7 374 509 733

2004 112 644 44 769 332 607 490 020 5 380 495 400


Tabulka č. Ta-A.2.6: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2004 za HSO Frýdlantsko Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

2001 18,9 10,3 68,8 98,0 2,0 100

2002

2003 21,8 10,6 66,4 98,8 1,2 100

2004 20,3 9,6 68,7 98,6 1,4 100

22,8 9,0 67,1 98,9 1,1 100


Z výše uvedených tabulek č. Ta-A.2.5 a Ta-A.2.6 je patrné, že běžné a celkové příjmy obecních rozpočtů v letech 2001 až 2004 mají kolísavý trend. Tento vývoj byl především ovlivněn vývojem dotací, které tvoří nejvýznamnější příjmovou položku a právě v roce 2002 a 2004 dochází k jejímu poklesu, který byl způsoben poklesem dotací v obci Hejnice. I přes tento pokles tvoří dotace více než dvě třetiny obecních rozpočtů. Nejvyšší podíl na rozpočtu tvoří dotace v obcích Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Raspenavě, kde se podílejí více než padesáti procenty (viz příloha č. 6, tabulka č. Ta-A.2.15). Druhou významnou položku tvoří daňové příjmy, které tvoří okolo pětiny celkových příjmů. Kapitálové příjmy tvoří pouze doplňkovou část rozpočtu.

3.2.5 Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů municipálních rozpočtů.


20

Tabulka č. Ta-A.2.7: Běžné výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem

2001 8 327 6 488 2 243 6 190 3 775 4 948 163 798 2 155 4 973 7 815 3 223 3 169 133 436 4 481 1 751 60 475 18 313 435 560

2002 4 285 8 609 3 036 4 790 4 332 4 535 74 309 1 640 4 955 6 827 3 341 3 682 146 152 6 707 2 471 86 632 14 524 380 827

2003 5 499 9 017 3 255 7 037 6 177 6 628 80 847 2 262 4 690 11 105 5 050 3 900 148 705 3 279 2 308 91 417 20 477 411 653

2004 7 349 9 598 4 696 7 058 6 474 6 203 86 834 3 043 4 849 15 827 5 180 3 751 158 475 4 484 2 811 86 823 21 036 434 491


Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 mají kolísavý trend. Z údajů, které byly k dispozici lze zjistit, že největší podíl na výdajích tvoří výdaje na materiál, energii a služby. Tato položka zaznamenává v jednotlivých letech vzestupný trend, který je s největší pravděpodobností způsoben růstem cen (především cen materiálů a služeb). Největší běžné výdaje vykazují obce, které mají nejvíce obyvatel, a to Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Raspenava. Nejnižší výdaje vykazují obce Pertoltice, Heřmanice a Kunratice, které mají nejnižší počet obyvatel. Přehled velikosti běžných výdajů po jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. Ta-A.2.17. Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko za rok 2004 činily 25 910,-- Kč (viz. příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.18). Největší průměrný výdaje na jednoho obyvatele vykazují obce Nové Město pod Smrkem (ve výši 39 441,--Kč), Hejnice (ve výši 32 113,--Kč) a Raspenava (ve výši 30 496,-- Kč) a nejnižší pak obec Kunratice.

3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2000 až 2004 jsou zpracovány v tabulce č. Ta-A.2.8.


21

Tabulka č. Ta-A.2.8: Kapitálové výdaje v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem

2001 0 1 063 158 1 073 927 710 8 498 95 350 9 358 494 210 8 982 267 0 4 372 457 37 014

2002 586 352 43 298 257 370 21 040 90 484 17 554 100 260 13 108 2 188 320 15 269 1 025 73 344

2003 968 653 56 10 657 44 823 12 664 0 39 54 018 0 90 5 460 3 296 629 27 566 3 821 120 784

2004 2 249 568 549 14 253 338 903 9 358 70 44 3 896 125 175 6 230 736 398 12 351 1 337 53 580


Z poskytnutých dat lze určit, že kapitálové výdaje byly nejvíce používány na nákup majetku a podílů. Ostatní položky představují doplňkovou složku kapitálových výdajů. Velikost kapitálových výdajů je v jednotlivých obcích velmi rozdílná a od roku 2001 do roku 2004 dochází k velkým výkyvům, a to jak směrem nahoru, tak i dolů. V roce 2004 byly kapitálové výdaje o 67 204 tis. Kč nižší než v roce 2003. Mezi jednotlivými obcemi existují značné rozdíly v objemu těchto výdajů i ve vývoji jejich objemu v čase, což je způsobeno jejich vázáním na konkrétní investiční akce. Nejvyšší kapitálové výdaje vykazují obce Jindřichovice pod Smrkem, Hejnice a Raspenava. Průměrný kapitálový výdaj v roce 2004 na jednoho obyvatele v oblasti Frýdlantska činil 3 195,-Kč. Nejvyšší kapitálový výdaj na jednoho obyvatele za rok 2004 vykazuje obec Dětřichov (24 158,-Kč). Zbývající obce vykazují kapitálové výdaje na jednoho obyvatele v rozmezí od 187,-- Kč do 6 440,-Kč. Průměrné kapitálové výdaje na jednoho obyvatele za rok 2004 v Kč po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č Ta-A.2.18. Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady a podrobnější informace o jednotlivých obcích. Tabulka č. Ta-A.2.9: Přehled celkových výdajů za HSO Frýdlantsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2001 435 560 37 014 472 574

2002 380 827 73 344 454 171


2003 411 653 120 784 532 437

2004 434 491 53 580 488 071


22

Tabulka č. Ta-A.2.10: Relativní (%) vyjádření jednotlivých druhů výdajů v letech 2001 až 2004 za HSO Frýdlantsko Druh výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2001

2002 92,2 7,8 100

2003 83,9 16,1 100

2004 77,3 22,7 100

89,0 11,0 100


Z tabulky č. Ta-A.2.9 vyplývá, že celkové výdaje za HSO Frýdlantsko v letech 2001 až 2004 mají kolísavý trend. Běžné výdaje tvoří více než tři čtvrtiny celkových výdajů a proto také jejich vývoj nejvíce ovlivňuje vývoj celkových výdajů. Kapitálové výdaje tvoří doplňkovou složku výdajů a jejich výše je především závislá na možnostech obecního rozpočtu. V tabulce č. Ta-A.2.10 jsou jednotlivé výdaje za HSO Frýdlantsko uvedeny v procentním zastoupení z celku.

3.2.7 Financování v Kč Tato položka představuje rozdíl mezi příjmy (daňovými, nedaňovými, kapitálovými a dotacemi) a výdaji (běžnými a kapitálovými). Hodnota této položky se vykazuje obráceným znaménkem, než jak je rozdíl skutečně vypočten. Záporné hodnoty tedy znamenají, že obce vykazují přebytkový rozpočet a kladné hodnoty znamenají schodkový rozpočet. Přehled financování v letech 2001 až 2004 a po jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. Ta-A.2.11. Tabulka č. Ta-A.2.11: Financování v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem

2001 2002 2003 2004 - 363 - 390 - 177 1 716 277 772 148 - 682 - 662 - 136 370 563 1 433 - 367 225 2 367 155 514 -5 129 - 446 52 221 - 136 - 897 - 4 565 - 3 688 - 6 404 207 - 50 - 190 551 - 1 083 - 31 - 461 - 350 3 126 1 218 26 689 - 2 726 590 41 179 161 - 86 - 306 - 229 - 572 - 4 309 6 275 - 3 042 - 2 269 109 2 071 - 2 822 - 339 - 177 169 403 367 1 108 2 979 3 842 1 167 50 - 850 1 137 - 876 - 968 7 396 22 600 - 7 333


Financování v jednotlivých letech za hospodářsky slabou oblast Frýdlantsko lze charakterizovat, jako vývoj s proměnlivou tendencí. V letech 2001 a 2004 HSO Frýdlantsko vykazuje přebytkový rozpočet. V letech 2002 a 2003 naopak je rozpočet schodkový. Celkové financování HSO v jednotlivých


23

letech je značně ovlivněno bilancí rozpočtů obcí Jindřichovice pod Smrkem a Raspenavy, které byly ve sledovaných letech schodkové (výjimku tvoří Jindřichovice pod Smrkem v roce 2004).

3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč Hodnota tohoto ukazatele je tvořena: • • • • •

stálými aktivy, peněžními fondy, cizími zdroji, bankovními úvěry a půjčkami, krátkodobými závazky celkem.

Tabulka č. Ta-A.2.12: Úhrn aktiv /pasiv v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem

2001 28 151 36 804 15 622 22 124 33 228 25 787 243 184 16 933 18 487 40 118 45 617 12 126 324 692 18 866 6 447 157 284 69 431 1 114 901

2002 29 010 36 024 16 311 22 420 32 958 26 114 270 640 17 257 18 445 152 945 45 797 12 360 332 130 16 222 6 550 172 078 71 377 1 278 638

2003 29 816 36 072 15 973 32 348 33 056 26 740 282 011 17 230 19 866 176 997 45 664 12 760 315 738 23 814 7 201 196 605 71 118 1 343 009

2004 30 543 36 194 37 432 46 701 33 266 27 780 300 150 16 749 22 226 179 685 45 954 13 524 321 560 25 117 7 745 204 725 73 233 1 422 584


Tento indikátor zaznamenává v jednotlivých letech postupný nárůst. Jednotlivé úhrny aktiv/pasiv v letech 2001 až 2004 po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta-A.2.12. Z tabulky je patrné, že jednotlivé obce vykazují různě velké hodnoty tohoto indikátoru. Z údajů lze vyvodit poměrně těsnou závislost objemu aktiv a pasiv na počtu obyvatel v jednotlivých obcích. Z tabulky je zřejmé, že skoro všechny obce zaznamenávají ve sledovaném období nárůst objemu aktiv a pasiv. Pokud se blíže podíváme na složení položky úhrnu aktiv/pasiv, z podkladových materiálu zjistíme, že největší položku tvoří u všech obcí stálá aktiva, která jsou především tvořena nemovitostmi a pozemky. Pro financování své činnosti využívají nejvíce cizích zdrojů tři obce, a to Jindřichovice pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem a Raspenava.

3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč Obligatorní výdaje představují povinné výdaje, které obce hradí, např. příplatky na dopravu, školství apod.


24

Tabulka č. Ta-A.2.13: Obligatorní výdaje v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem

2001 3 737 5 473 1 533 4 680 3 683 4 308 17 077 1 617 4 754 14 596 3 397 3 015 33 062 2 696 1 669 17 202 8 512 131 011

2002 3 526 7 112 1 909 2 881 3 879 4 279 19 363 1 368 4 366 22 886 3 178 1 977 37 655 5 999 2 610 19 754 9 279 152 021

2003 5 172 8 679 1 907 16 116 5 777 6 505 28 904 1 851 4 492 63 258 4 906 3 536 54 955 5 828 2 675 53 252 18 082 285 895

2004 7 233 8 770 2 565 19 296 5 956 6 692 30 910 2 357 4 471 13 437 5 012 3 336 60 560 4 483 2 983 35 640 16 740 230 441


Velikost těchto výdajů závisí na počtu obyvatel jednotlivých obcí, na tom zda se v obci nachází mateřská škola nebo základní škola, jak obec přispívá na autobusovou dopravu apod. Obligatorní výdaje zaznamenaly nejvyšší růst ze všech typů výdajů a jejich objem se za sledované období za HSO Frýdlantsko zvýšil o více než 75 %. Přehled obligatorních výdajů po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2004 je uveden v tabulce č. Ta-A.2.13. Z tabulky je zřejmé, že obligatorní výdaje v letech 2001 až 2003 ve většině obcí stoupají. V roce 2004 výdaje za hospodářsky slabou oblast Frýdlantsko poklesly oproti roku 2003, což bylo způsobeno velkým poklesem těchto výdajů v obci Jindřichovice pod Smrkem (výdaje zde klesly o 49 821 tis. Kč).

3.2.10 Zhodnocení a závěr U jednotlivých příjmových a výdajových položek je zřejmá elementární a logická závislost na populační velikosti obce. Z tohoto důvodu byly provedeny propočty daňových příjmů, nedaňových příjmů, kapitálových příjmů, dotací, běžných výdajů a kapitálových výdajů na jednoho obyvatele. Větší meziroční rozdíly lze nalézt u přijatých dotací, které jsou spojeny s konkrétními investičními akcemi. Velikost daňových příjmů je závislá na počtu obyvatel a na rozpočtovém určení výnosů daní. Sledovanou HSO lze rozdělit do dvou oblastí, a to oblast ekonomicky silnější, kam patří obce Hejnice, Jindřichovice pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem a Raspenava a oblast ekonomicky slabší, kam lze zařadit ostatní obce. Další faktor, který ovlivní daňové příjmy dané oblasti je i skutečnost, že se zde nachází velký počet drobných podnikatelů (jejich podíl na celkovém počtu podnikatelů je více než 90 %), kteří nevykazují velké daňové základy.


25

Ekonomický rozvoj každé obce je dále závislý na vzdělanostní struktuře obyvatelstva, jejich ochotě dojíždět za prací, míře nezaměstnanosti a na počtu podnikatelských subjektů, které mají domicil na území dané obce či HSO. Pro dokreslení zhodnocení úrovně hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko je použito srovnání vybraných ukazatelů na jednoho obyvatele s průměrem za Českou republiku (údaje za Liberecký kraj nejsou k dispozici). Tabulka č. Ta-A.2.14: Porovnání vybraných ukazatelů za HSO Frýdlantsko s průměrnými hodnotami za Českou republiku za rok 2004 v Kč. Indikátor Daňové příjmy na jednoho obyvatele Běžné výdaje na jednoho obyvatele

Frýdlantsko 6 717 25 910

Česká republika 41 085 77 220


Pro zařazení mezi hospodářsky slabou oblast byla jako jedno z kritérií stanovena daňová výtěžnost nižší než 4 000,- Kč na jednoho obyvatele. Z výpočtů uvedených v příloze č. 6 tabulka č. Ta-A.2.16 je zřejmé, že jednotlivé obce v HSO Frýdlantsko se nacházejí nad touto hranicí. Pokud ale tento údaj srovnáme s údajem za Českou republiku uvedeným v tabulce č. Ta-A.2.14, je patrné, že průměrný daňový příjem ve zkoumané oblasti je asi šestkrát nižší. Průměr ČR ovšem výrazně zkreslují údaje za hlavní město Prahu a další „bohaté“ oblasti (velké městské aglomerace), takže by srovnávací analýza měla vycházet z velikostní struktury obcí dané oblasti. U objemu daňových příjmů je zřejmý vliv zákona o rozpočtovém určení daní (určuje způsob jejich přerozdělení územním samosprávným celkům a některým státním fondům). Tento zákon sice upřednostňuje princip solidarity, jak již bylo uvedeno, ale v důsledku jen pro některé velikostní kategorie obcí. Výrazně znevýhodněny jsou obce do 100 obyvatel, naopak obce nad 100 000 obyvatel a v mnohem vyostřenější podobě hlavní město Praha mají výnos z daní znatelně vyšší než ostatní obce. Skutečnost, že Praze je určeno 31 % z přerozdělovaných daní musí toto srovnání značně ovlivnit. K rozpočtovému určení daní blíže viz zákon č. 234/2000 Sb., v platném znění. Finanční situace nejmenších obcí se na základě zde uvedených údajů jeví jako složitá. Vzhledem k nízkým obecním rozpočtům nelze realizovat větší investiční akce, na které jsou rovněž vázány různé dotační tituly. Pokud si obce na různé investiční akce opatří peníze formou půjčky, zatíží její budoucí splácení včetně úroků významně obecní rozpočty. Obecně lze pozorovat trend růstu podílu dotací (většinou systémových a účelových) na straně příjmů a na výdajové straně mandatorních (obligatorních) výdajů (provozní výdaje v odvětví školství, veřejné správy, sociální transfery apod.). Vlastní příjmy obcí (zejména daňové a kapitálové) již nemají takovou dynamiku jako v uplynulých letech a výrazným způsobem tak ovlivňují možnost realizace nosných rozvojových projektů a investic v obcích. Řešení spočívá v úpravě rozpočtového určení daní s nastavením vyšší motivace pro podporu podnikatelského prostředí s cílem zvýšení daňových příjmů na straně jedné, na druhé straně v podpoře dobrovolného slučování obcí (popř. vytváření svazků obcí), které umožní realizaci větších rozvojových projektů při snížení závislosti na dotacích a bankovních úvěrech.


26

3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY Doprava je v moderní ekonomice jedním z klíčových faktorů, spoluvytváří podmínky pro podnikání, ovlivňuje celý rozvoj společnosti.

3.3.1 Železniční doprava V rámci Libereckého kraje je provozována poměrně hustá a stabilní železniční síť. Řešeným územím HSO prochází celostátní železniční trať 037 Liberec - Frýdlant - Černousy - Polsko (Zawidów). Předpokládají se úpravy trati s předpokladem zvýšení rychlosti a zlepšení prostorové průchodnosti. Je navržena optimalizace a elektrizace s časovým předpokladem po roce 2015. Na tuto trať navazují regionální železniční tratě: 038 Raspenava - Bílý Potok 039 Frýdlant - Jindřichovice pod Smrkem Tratě jsou slepými rameny s ukončením v podhorských obcích. Provoz na těchto tratích se pohybuje na hranici ztrátovosti, technický stav a zabezpečení je nedostatečné. Územně jsou tratě stabilizovány. Do výhledu se počítá s rozvojem IDS (projekt Regiotram Nisa) na železničních tratích Liberec - Frýdlant a Raspenava - Bílý Potok. Celková délka celostátních železničních tratí na území obcí v HSO je cca 35 km a regionálních tratí cca 25 km. Dvě bývalé lokální železniční tratě Frýdlant - Heřmanice - Bogatynia - Zittau a Jindřichovice pod Smrkem - Mirsk byly zrušeny a rozebrány a obnovení provozu na nich je bez ekonomicky silného investora těžko reálné.

3.3.2 Silniční doprava Frýdlantský výběžek je geomorfologicky oddělen od zbytku Libereckého kraje hřebeny Jizerských hor. Z „vnitrozemí“ je do výběžku možný dopravní přístup pouze po třech silnicích. V zimním období se přístupnost dále omezuje (uzavírka silnice II/290, ztížený průjezd přes sedla na silnici I/13 a III/2904). Vymezeným územím HSO prochází trasa silnice I. třídy I/13 Liberec - Frýdlant - Habartice Polská republika, která zpřístupňuje Frýdlantský výběžek a umožňuje spojení do správního centra kraje. Silnice je součástí mezinárodního tahu a tvoří severojižní dopravní osu Frýdlantského výběžku. Pro zlepšení dostupnosti Frýdlantského výběžku a mezinárodního propojení se připravuje homogenizace její trasy v úseku Dětřichov - Habartice s jihovýchodním obchvatem Frýdlantu a západním obchvatem Pertoltic a přeložka trasy v úseku Liberec - Stráž n.N. - Mníšek - Dětřichov. Na tuto hlavní dopravní osu navazují silnice II. a III. tříd, které tvoří nosnou dopravní kostru HSO. Významné v HSO jsou silnice II. třídy II/291 (Polsko)Czerniawa Zdroj - Nové Město pod Smrkem Frýdlant tvořící východozápadní osu výběžku a usnadňující propojení SRN a Polska přes Šluknovský a Frýdlantský výběžek a dále silnice II/290 Frýdlant - Hejnice - Bílý Potok - Tanvald - Vysoké nad Jizerou, umožňující propojení Frýdlantského výběžku s obcemi v jižní části Jizerských hor a Krkonoš. V současnosti je toto výhodné dopravní spojení v zimním období pravidelně přerušováno z důvodu ochrany vodárenské nádrže Souš. Ze silnic III. tříd patří mezi nejvýznamnější silnice III/2904 Mníšek Raspenava zajišťující druhé silniční spojení Frýdlantského výběžku s Libercem. Dopravní kostra krajských silnic je doplněna sítí místních komunikací. Hustotu silniční sítě a délky silnic I., II. a III. tříd zobrazuje tabulka č. Ta-A.3.1. Hustota silniční sítě je výrazně nižší než v okrese Liberec, Libereckém kraji i ČR. Silnice jsou většinou vedeny po historických liniích v relativně stísněných poměrech podél vodních toků zastavěným územím sídel. Velkou část rozlohy obcí zaujímají plochy lesních porostů a zemědělské půdy. Roztroušená zástavba a zemědělská půda je zpřístupněna množstvím místních komunikací (nejvíce v nivě Smědé - Heřmanice, Kunratice, Višňová).


27

Stavebně technický stav státní silnice I. třídy je dobrý. V posledním období byla provedena její rekonstrukce. Stavebně technický stav krajských silnic II. a III. třídy je různorodý. Krajské silnice a místní komunikace vykazují řadu dopravních závad (nedostatečné šířkové uspořádání, častý výskyt směrových oblouků malého poloměru, nepřehledné výškové oblouky, nedostatečný rozhled na křižovatkách apod.) a řada úseků vyžaduje zásadní rekonstrukci. Stav povrchů vozovek silnic II. a III. tříd je pravidelně vyhodnocován. Následně je provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení. V HSO Frýdlantsko jsou povrchy vozovek silnic II. tříd hodnoceny lépe, převážně v kategoriích vyhovující až výborný (např. opravený úsek silnice II/290 Hejnice - hranice okresu), u silnic III. tříd je situace horší a jsou často hodnoceny v kategoriích nevyhovující až havarijní. Havarijní stav vozovek je zejména na úsecích silnic III. třídy v obcích Višňová, Habartice, Raspenava, Krásný les, Nové Město p.S. Nevyhovující (havarijní) je často i stav vozovek místních komunikací. Dalším problémem silniční sítě v HSO Frýdlantsko je nedostatečné (nenormové) šířkové uspořádání silniční sítě. Proto je třeba zachovávat plochy v bezprostřední blízkosti silnic a při případných rekonstrukcích silnic je třeba rozšiřovat šířkové uspořádání dotčených silnic na stanovenou šířku. Normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16. 3. 2004. Pro rozvoj HSO bude důležité řešit zlepšení silničního propojení do Liberce i do zahraničí (Polsko). Je navržena výhledová přeložka trasy silnice I/13 Liberec - Stráž n.N. - Mníšek - Dětřichov, kdy by mělo dojít k odstranění řady dopravních závad a zlepšení dostupnosti Liberce především v zimním období. Pro zpřístupnění Frýdlantského výběžku z okresu Jablonec nad Nisou, rozvoj cestovního ruchu a usnadnění cest za prací bude důležité brzké vyřešení zimní průjezdnosti kolem vodárenské nádrže Souš. Pro odstranění dopravní zátěže z obytných území, snížení hlukové zátěže budou, v případě jejich opodstatněnosti, realizovány obchvaty Frýdlantu, Pertoltic, Nového Města p.S. a stavebně technickými úpravami bude řešeno zklidnění dopravy v zastavěných částech obcí. Tabulka č. Ta-A.3.1: Délka a hustota silniční sítě Obec Sil I.tř. Sil I.tř. Sil.II.tř. Sil II.tř. Sil.III.tř Sil III.tř. km km/km2 km km/km2 km km/km2 Bílý Potok 0 0 9,7 0,532 0 0 Bulovka 2,7 0,148 0 0 9,8 0,340 Černousy 0 0 0 0 6,3 0,737 Dětřichov 4,9 0,507 0 0 3,9 0,404 Dolní Řasnice 0 0 1,9 0,147 6,7 0,517 Habartice 2,8 0,051 0 0 2,3 0,413 Hejnice 0 0 3,1 0,081 2,3 0,060 Heřmanice 0 0 0 0 3,5 0,464 Horní Řasnice 0 0 0 0 13,3 0,699 Jindřichovice pod 0 0 0 0 9,9 0,517 Smrkem Krásný Les 0,8 0,059 3,1 0,230 7,7 0,571 Kunratice 0 0 0 0 9,6 0,772 Nové Město pod 0 0 7,0 0,242 12,0 0,415 Smrkem Oldřichov v Hájích 0 0 0 0 4,4 0,270 Pertoltice 3,8 0,374 0 0 1,6 0,158 Raspenava 0 0 7,2 0,175 17,0 0,412 Višňová 0 0 0 0 20,4 0,674 HSO celkem 15,0 0,047 32,0 0,100 130,7 0,408

MK km 5 14 6 5 10 9 19 18 7 9

MK km/km2 0,275 0,485 0,702 0,519 0,772 1,619 0,049 2,384 0,368 0,470

7 7 22

0,519 1,775 0,761

14 10 32 12 206

0,861 0,985 0,776 0,397 0,642


okres Liberec Liberecký kraj Česká republika

128,7 365,5 6156

0,139 0,116 0,076

106,0 488,3 14669

0,135 0,154 0,186

28

463,5 1621,7 34128

0,501 0,513 0,434

-

-

Podklady: ČSÚ 2003, silniční mapy ČR 1:50 000, odbor dopravy KÚLK, KSS LK MK - místní komunikace

Tabulka č. Ta-A.3.2: Intenzity silniční dopravy (rok 1995/2000) Silnice I/13 I/13 I/13 I/13 II/290 II/290 II/291 II/291 II/291 III/29015 III/29011 III/2904 III/2918 III/03513

Sčítací místo 4-1350 Albrechtice, čekárna ČSAD 4-1360 Dětřichov, odbočka na Raspenavu 4-1370 Frýdlant, žel. přejezd u nemocnice 4-1380 Pertoltice, čekárna ČSAD 4-1410 Raspenava, u Interiéru 4-1428 Bílý Potok, kostel 4-1390 Nové Město p.S., železniční přejezd 4-1391 Nové Město p.S., náměstí 4-1400 Nové Město p.S., u hájenky 4-4270 Ludvíkov, zastávka ČSAD 4-4280 Nové Město p.S., pod želez.zastávkou 4-4290 Oldřichov v Hájích, železniční přejezd 4-4300 Horní Řasnice, škola 4-4310 Dětřichov, před křižovatkou na Kunratice

1995 2000 vozidel/den vozidel/den 2842 3943 4621 5767 1847 2016 1379 1352 2231 1391 203 408 1410 1693 550 1510 550 1510 794 664 554 684 1877 2489 217 213 636 710

Pramen: ŘSD Praha, celostátní sčítání dopravy 1995, 2000

Silniční dopravní zátěž v HSO není vysoká. Nejvyšších intenzit dosahuje doprava na silnici I. třídy I/13 Liberec - Frýdlant u Dětřichova. Nárůst dopravy v tomto úseku byl o cca 20 % za 5 let. Intenzita dopravy na silnici I/13 za Frýdlantem směrem k hraničnímu přechodu měla stejnou úroveň jako v roce 1995. Největší nárůst intenzit byl na silnici II/291 v Novém Městě p.S. a na silnici II/290 směr Smědava. Navýšení intenzit dopravy ve směru Liberec - Oldřichov v Hájích - Raspenava odpovídá spádovosti území, atraktivitě a zvyšující se dojížďce za prací. Výsledky sčítání dopravy z roku 2005 nejsou ještě k dispozici.

3.3.3 Nehodové úseky Pro potřebu Analýzy stavu dopravy v LK byla vyhodnocena silniční síť v Libereckém kraji z hlediska počtu dopravních nehod (po jednotlivých letech, 10 a více nehod). Na území HSO Frýdlantsko nebyl vyhodnocen žádný takto problémový úsek. Více nehod bylo zaznamenáno na silnici I/13 v samotném městě Frýdlantu (mimo HSO).

3.3.4 Doprava letecká Nejbližší letiště je v Liberci s pozastaveným statutem veřejného mezinárodního letiště.

3.3.5 Cyklistická a pěší doprava Rozvoj cykloturistiky jako rekreační aktivity se projevil i na území HSO Frýdlantsko. Za posledních cca 10 let byla vybudována relativně hustá síť značených cyklotras. Obce i mikroregiony spolupracují s KČT a dalšími partnery na jejich prezentaci. Zlepšuje se stav doprovodné infrastruktury (lavičky, informační panely apod.).


29

Územím prochází celostátní cyklotrasa č. 22 Valteřice - Chrastava, kde v zastavěném území Oldřichova v Hájích a Mníšku je vedena po nově vybudované cyklostezce. Další úsek cyklostezky byl vybudován z Oldřichovského sedla do centra Oldřichova v Hájích (trasa č.3006). Některé místní cyklotrasy jsou součástí mezinárodních cyklokoridorů: ER2 : SRN - Hrádek n.N. - Kunratice - Frýdlant - Nové Město p.S. - Polsko „Pohodová“: Polsko - Andělka – Frýdlant - Hejnice - Smědava (návaznost na cyklotrasu č.22) Trasy jsou vedeny většinou po místních komunikacích nebo silnicích III. tříd. Problémovým je úsek trasy č.3039 u Dětřichova vedený po silnici I/13. Obce plánují další podporu cykloturistiky - budování odpočivných míst (např. Dolní Řasnice, Dětřichov), rozšíření a úpravu cyklotras a cyklostezek. Tabulka č. Ta-A.3.3: Cyklotrasy v HSO Frýdlantsko Číslo

Název Chrastava - Horní Polubný - Hrabačov - Valteřice

Význam Dotčené obce HSO celostátní Oldřichov v Hájích, Hejnice, Bílý 22 (nadregionální) Potok Oldřichov v Hájích, Hejnice, Raspenava, Nové Město p.S., Filipovka - Habartice - Horní Řasnice 3006 nadregionální Jindřichovice p.S.,Horní Řasnice, Liberec Bulovka, Pertoltice, Habartice, Černousy, Višňová 3006A Dolní Oldřiš - st. hranice místní Bulovka Pohodová místní Višňová, Bulovka, Raspenava, 3016 st.hranice - Andělka - Frýdlant (součást MZ) Hejnice, Bílý Potok Hejnice - Smědava 3016A propojení Raspenava - Oldřichov v H. místní Raspenava, Oldřichov v H. 3018 Smědava - Kořenov - Paseky n.J. místní Bílý Potok 3019 Mníšek - Kristiánov - Rozmezí - Desná místní Hejnice 3023 Hřebínek - Jablonec n.N. místní Hejnice Polní Domky - Albrechtice - Oldřichov Oldřichov v Hájích, Dětřichov, 3024 místní v Hájích Raspenava st.hranice - Nové Město p.S. - Bílý 3027 místní Nové Město p.S., Bílý Potok Potok Pašerácká místní Višňová, Kunratice, Heřmanice, 3039 Višňová - Albrechtice - Vítkov (součást MZ) Dětřichov Hrádek n.N. Krakonošova místní Kunratice, Krásný Les, Dolní 3059 st.hranice - Kunratice - Frýdlant (součást MZ) Řasnice, Horní Řasnice Srbská - st.hranice 3063 Luh - Peklo - Lázně Libverda místní Raspenava 3064 Lužec - Ferdinandov místní Raspenava, Hejnice rybník Netík - Na Hrázi (Šolcův 3065 místní Raspenava rybník) Pramen: registr cyklotras v LK, KÚLK 2004, cykloturistické mapy - KÚLK, 2003

Pěší turistické stezky Územím HSO neprochází žádná evropská dálková trasa. Mezi významnější značené turistické stezky patří červeně značená trasa Harrachov - Smědava - Smrk - Hejnice - Holubník - Kristiánov. Další turistické stezky propojují sídelní centra se zajímavými místy, s vyhlídkami a přírodními zajímavostmi.


30

Do HSO částečně zasahuje jedna z větví lyžařské magistrály Smědava - Předěl - Tišina - Nové Město pod Smrkem a okrajově územím prochází hlavní okruh lyžařské magistrály v úseku Bílá kuchyně Hřebínek - Čihadla - Smědava.

3.3.6 Vertikální doprava V řešeném území nejsou provozována významná lanová dopravní zařízení.

3.3.7 Hraniční přechody Vymezená HSO Frýdlantsko sousedí s Polskou republikou. Prostupnost hranic umožňuje jeden železniční (pouze nákladní doprava), tři silniční a čtyři turistické hraniční přechody. Připravuje se rozšíření provozu hraničních přechodů Srbská - Miloszów o provoz osobních automobilů, Habartice – Zawidów, Nové Město p.S. - Czerniawa Zdrój a Kunratice - Bogatynia o provoz nákladních automobilů kategorie N. Na trati Liberec - Černousy je žádoucí zprovoznění železničního hraničního přechodu i pro osobní dopravu. Další hraniční přechody jsou plánovány na turistických stezkách: Heřmanice – Bogatynia a Kunratice - Bogatynia. Tabulka č. Ta-A.3.4: Hraniční přechody Obec Černousy Habartice Nové Město p.S. Kunratice Černousy Horní Řasnice Višňová Višňová Jindřichovice p.S. Bílý Potok

Hraniční přechod Frýdlant - Zawidów Habartice - Zawidów Nové Město p.S.-Czerniawa Zdrój Kunratice - Bogatynia Černousy/Ves - Zawidów Srbská - Miloszów Andělka - Lutogniewice Višňová - Wigancice Zytawskie Jindřichovice p.S. - Swiecie Smrk - Stóg Izerski

Druh dopravy žel.n p,c,m,oa,b,n1 p,c,m,oa,b,n1 p,c,m,oa,b,n1 p,c,v p,c,50 p,c p,c,l p,c,l p,c,l

Pramen: Hraniční přechody v LK, odbor dopravy KÚLK 2005

Druhy dopravy: p - pěší, c - cyklisté, m - motocykly, oa - osobní automobily, b - autobusy, žel - osobní železniční doprava, j - jezdci na koních, v oz - vozíčkáři, uživatelé ekologických invalidních vozíků, l lyžaři, n1 nákladní automobily evidované v ČR a Polsku do užitečné hmotnosti 3,5t

3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob Krajský úřad využívá moderních informačních technologií k modelování optimální dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje při zachování dopravní a ekonomické vyváženosti. Dopravní obslužnost v HSO vyhovuje zadávacím kritériím a požadavkům obcí. Území HSO Frýdlantsko je přednostně obsluhováno železniční dopravou. Byl zvýšen počet spojů a na trati Liberec - Frýdlant zavedena taktová doprava s návazností vlaků na regionálních tratích. Stav železničních tratí neumožňuje příliš zvýšit rychlost vlaků, a tak doba přepravy z okrajových obcí do Liberce i přes nevelkou vzdálenost je relativně časově dlouhá (např. Jindřichovice p.S. - Liberec - 49 km, doba 74 minut + čekání a přestup cca 12 minut, Bílý Potok - Liberec - 27 km, 38 minut + 4 minuty přestup). Území HSO je také obsluhováno regionálními autobusovými linkami a jednou mezikrajskou linkou Praha - Nové Město p.S. Obecně počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají především


31

potřeby v dojížďce za prací a do škol. O sobotách a nedělích je autobusové spojení omezené a do některých obcí není vůbec. Dopravní obslužnost je v těchto obcích zajišťována pouze železnicí. Převážná část zástavby se nachází v přijatelné docházkové vzdálenosti k zastávkám vlaků nebo autobusů. U některých částí obcí je však docházková vzdálenost na vlak již problematická (např. Srbská, Horní Řasnice, Bílý Potok). Dostupnost se tak stává obtížnější a obyvatelé jsou nuceni ve zvýšené míře použít individuální automobilovou dopravu. Jedná se však o území s řídkou zástavbou, nízkým počtem obyvatel a nízkou intenzitou využití spojů. Minimálně jsou vytvořeny podmínky pro zpřístupnění veřejné dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Hlavní zátěžové přepravní proudy obyvatel HSO za prací i do škol jsou v rámci Frýdlantského výběžku po silnicích I/13, II/290, II/291, III/2911, III/03510 a železničních tratích do města Frýdlantu, vně HSO do Liberce. Mezi obcemi Frýdlant - Raspenava - Hejnice - Bílý Potok je nejsilnější přeprava za prací v rámci HSO. Převažuje denní dojížďka za prací i do škol (cca 86 % vyjíždějících za prací). I do budoucna bude přiměřeně optimální uspokojení přepravní potřeby obyvatel a návštěvníků řešeného území včetně nezbytných vazeb na okolní spádová města, při dostatečné kvalitě a přístupné cenové nabídce jednou z priorit. Tabulka č. Ta-A.3.5: Přehled obslužnosti veřejnou dopravou v HSO Frýdlantsko (rok 2005) Obec


Zastávka Zastávka Počet bus Počet spojů Žel.zast. Počet spojů Přímé mezikrajské místní linek bus (počet) vlak spojení AL AL D/M PRAC/SO,NE PRAC/SO,NE do (počet) (počet) LBC 0 6 0/1 22/6,8 01) 31/24,24 NE 0 8 0/2 30/3,3 0 0 NE 0 0 0/0 0/0,0 1 31/19,19 NE 0 3 0/3 58/3,3 0 0 ANO 0 4 0/3 56/0,0 2 26/18,16 NE 0 4 0/1 26/4,3 0 0 NE 1 5 1/4 57/15,18 2 33/24,24 ANO 0 3 0/1 15/6,4 0 0 NE 0 5 0/2 13/0,0 2 24/18,16 NE 0

1

0/1

8/0,0

1

24/18,16

NE

0 0

4 3

0/1 0/2

23/0,0 21/5,4

2 0

26/18,16 0

NE NE

4

10

1/3

39/9,15

2

26/18,16

ANO

0

5

0/1

5/0,0

1

30/25,25

ANO

0

2

0/2

30/4,3

0

NE

0

10

0/3

48/14,16

3

0

11

0/1

13/0,0

3

0 30/25,25 2) 33/24,24 3) 31/19,19

Pramen: ČSÚ, ČSAD, ČD, internet, KÚLK odbor dopravy - analýza 2005 Legenda - AL - autobusové linky, PRAC - pracovní dny (pondělí-pátek), SO, NE - sobota, neděle D- mezikrajské linky, M - místní linky 1)

železniční zastávka na území jiné obce ) žel. trať Frýdlant - Liberec 3) žel. trať Raspenava - Hejnice 2

ANO NE


32

Tabulka č. Ta-A.3.6: Vyjížďka za prací a do škol z obcí Obec

Vyjížďka Nejvyšší vyjížďka Vyjížďka Nejvyšší Vyjížďka Podíl do za prací do obcí do škol vyjížďka denně vyjíždějících zaměstnání do škol do celkem z počtu obcí obyvatel % Raspenava, 150 Hejnice, Lbc 53 203 32,6 Bílý Potok Hejnice Bulovka 269 Frýdlant, Lbc 105 Frýdlant 374 46,3 Višňová, 79 Frýdlant, Lbc 50 129 39,1 Černousy Frýdlant Frýdlant, 202 Frýdlant, Lbc 76 278 47,1 Dětřichov Lbc Dolní Řasnice 175 Frýdlant, Lbc 48 Frýdlant 223 45,1 Habartice 129 Frýdlant, Lbc 58 Frýdlant 187 40,3 Lbc, Raspenava, Lbc, 665 161 826 30,1 Hejnice Frýdlant,B.Potok Frýdlant Heřmanice 67 Frýdlant, Lbc 39 Frýdlant 106 45,7 Horní Řasnice 61 Frýdlant, Lbc 35 Frýdlant 96 67,2 Jindřichovice pod N.Město p.S., Lbc, N.Město, 112 46 158 26,1 Smrkem Frýdlant Lbc Krásný Les 114 Frýdlant, Lbc 59 Frýdlant 173 42,9 Kunratice 123 Frýdlant, Lbc 43 Frýdlant 166 42,9 Nové Město pod Lbc, Frýdlant, Frýdlant, 749 294 1043 26,0 Smrkem Hejnice, Raspenava Lbc Oldřichov Mníšek, 150 Lbc 52 202 44,5 v Hájích Lbc Frýdlant, 75 Frýdlant, Lbc 36 111 46,8 Pertoltice Lbc Lbc, Frýdlant, Frýdlant, 734 227 961 33,8 Raspenava Hejnice Lbc Višňová 361 Frýdlant, Lbc 95 Frýdlant 456 34,0 35,0 HSO celkem 4215 1477 5692 Pramen: ČSÚ, SLDB 2001 Legenda: Lbc – Liberec


33

Tabulka č. Ta-A.3.7: Vyjížďka za prací z obcí podle frekvence a doby cesty Obec

Vyjíždějící celkem

Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová HSO celkem

150 269 79 202 175 129 665 67 61

Z toho vyjíždí denně % z celkově počet vyjíždějících 140 93,3 231 85,9 71 89,9 174 86,1 124 70,9 112 86,8 556 83,6 64 95,5 51 83,6

Z toho čas v minutách do 14

15-29

30-59

nad 60

32 34 7 32 13 21 100 6 5

40 70 22 53 54 30 170 23 10

39 89 28 73 38 39 220 28 24

29 37 14 15 19 22 63 7 12

112

87

77,7

5

23

44

15

114 123

105 105

92,1 85,4

17 22

38 24

43 46

7 12

749

585

78,1

43

187

270

85

150 75 734 361 4215

141 69 686 327 3628

94,0 92,0 93,5 90,6 86,1

16 11 68 39 471

42 24 248 79 1137

75 19 308 153 1536

8 15 62 56 478

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001

3.3.9 Závěry a doporučení Jednou z podmínek pro odstranění vnitrokrajských disparit v případě HSO Frýdlantsko je i kvalitní dopravní dostupnost (kam se investor bezpečně a rychle nedostane, nepůjde). V případě HSO Frýdlantsko to znamená v období do roku 2013 v dopravní problematice řešit zkvalitnění stávající dopravní infrastruktury, zajistit dopravní obslužnost území a zkvalitnit napojení na regionální centrum Liberec a otevřít propojení na Jablonecko - Tanvaldsko kolem vodárenské nádrže Souš. Připravovaným projektem je využití tělesa bývalé úzkokolejné trati Frýdlant - Heřmanice pro rekrační dopravu. V dopravní problematice bude řešeno: v železniční dopravě • stabilizaci železniční trati Liberec - Černousy - st. hranice, zabezpečit požadované technické parametry, rozšířit provoz žel. hraničního přechodu i pro osobní dopravu • zachování regionálních žel.tratí, zlepšení jejich stavu a zabezpečení tratí • dovybavení stanic a zastávek potřebnými službami • rozvoj projektu Regiotram Nisa na žel. tratích Liberec - Frýdlant a Raspenava - Bílý Potok v silniční dopravě : • přeložku silnice I/13 v úseku Liberec - Stráž n.N. - Mníšek - Dětřichov • homogenizaci trasy silnice I/13 v úseku Dětřichov - st. hranice s obchvaty obcí v případě jejich opodstatněnosti • podmínky zprovoznění silnice II/290 přes Souš i v zimním období • rekategorizaci trasy silnice III/03511 Kunratice - Frýdlant na silnici II. třídy (II/291) • rekonstrukci zejména silnic III. tříd a místních komunikací


• •

34

rozšíření provozu na silničních hraničních přechodech o nákladní dopravu bez omezení otevření hraničního přechodu Srbská pro osobní automobily

v technické bezpečnosti silnic: • odstraňování dopravních závad a nehodových úseků • v závislosti na intenzitě provozu od sebe oddělovat pěší, cyklistickou a motorovou dopravu • realizaci opatření pro změnu způsobu jízdy na vjezdu do obcí, zklidňovat dopravu v obcích (především na průtazích silnic II. tříd) • rozšiřování odstavných stání u sportovních a rekreačních aktivit v nemotorové dopravě (pěší a cyklistická): • dořešit informační navigační systém pro cyklisty a pěší • postupně budovat infrastrukturu cyklistické dopravy s cílem většího zapojení cyklistické dopravy do systému osobní dopravy na kratší vzdálenost (např. řešit cyklostezky v pásu osídlení Bílý Potok - Hejnice - Raspenava - Frýdlant) v řešeném území v kontextu širších vztahů • rozvíjet vztahy na železniční spoje s přepravou kol • vytvářet zázemí pro cykloturisty, stavebně technické úpravy tras se zastávkovými místy (odpočívky Dolní Řasnice, Habartice, Dětřichov) • prověřit a vytvořit vazby (propojení) na mezinárodní cyklotrasy v dopravní obslužnosti: • stanovit podmínky zajištění dopravní obslužnosti • prověřit možnosti rozšíření linek autobusové dopravy, nasazení menších autobusů


35

3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.4.1 Vodovod a kanalizace Rozdrobená sídelní struktura, velké množství malých sídel (částí obcí), nesouvislá zástavba, nízká hustota osídlení přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování technické infrastruktury. Tyto zvýšené investice nebyly v dostatečné míře do řešeného území investovány. Všechny obce, mimo Dětřichova a Oldřichova v Hájích, náleží do povodí řeky Smědé. Dětřichov a Oldřichov v Hájích náleží do povodí řeky Lužické Nisy. Některé obce náleží do CHOPAV Jizerské hory (Bílý Potok, Dětřichov – východní okraj, Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Raspenavou prochází hranice). Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který pokrývá okolo 67 % trvale bydlících obyvatel, ale není však rozveden v menších sídlech a oddělených částech obcí s nízkou hustotou osídlení (např. v osadě Háj (Habartice), v Loučné, Filipovce a části Andělka (Višňová), v okrajových částech obce Dolní Řasnice. Dle vyjádření zástupců obcí je v relativně dobrém stavu (mimo obec Hejnice). V HSO není vodovod realizován v obci Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, pouze částečně je např. v obcích Oldřichov v Hájích, Raspenava aj., a její obyvatelé jsou zásobováni z lokálních zdrojů, které jsou někde i závadné. Stav likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území na nízké úrovni. Splašková kanalizace v menších obcích většinou neexistuje nebo je zavedena pouze v centrálních částech. Vybudovanou kanalizační síť ukončenou na ČOV mají Hejnice, Nové Město pod Smrkem (a to jen tato místní část) a kořenovou ČOV má Višňová (pouze část obce). V HSO dochází k postupnému rozšiřování kanalizace pro odpadní splaškové vody včetně soustavy dešťové kanalizace, což přispívá ke zlepšení čistoty povrchové i podzemní vody. V současné době se v uvažované oblasti splaškové vody zneškodňují především pomocí vyvážení jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části v domovních čističkách odpadních vod. Lokální domovní čistírny fungují pro domov důchodců, ústav mentálně postižených a letní dětský tábor (obec Jindřichovice pod Smrkem). V Novém Městě pod Smrkem má Textilana vlastní průmyslovou ČOV. Specifický je systém likvidace odpadních vod v Raspenavě, kde se jedná o několik samostatných kanalizačních úseků zaústěných do Smědé, provozována je ČOV jen pro část obce (sídliště a MŠ) a několik MČOV. Některé objekty v HSO mají mikročistírny s přepadem do vodotečí nebo se vsakováním. Dešťové vody v obcích jsou převážně odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a vsakují se do terénu popř. jsou odváděny do vodoteče. Pouze v Novém Městě pod Smrkem v centru obce je dešťová kanalizace se zaústěnými přepady ze septiků. Problematické jsou dešťové vody v obci Višňová. Tyto dešťové vody ve vazbě na potíže s vodotečemi způsobují obci problémy, neboť jsou sváděny neudržovanými příkopy, propustky a rýhami do vodotečí, kde způsobují povodňové stavy. Zásobování vodou a napojení na kanalizaci v obcích řešeného území je podrobněji zachyceno v tabulkách.


36

Tabulka č. Ta-A.4.1: Trvale obydlené byty napojené na vodovod a kanalizaci

Název obce

Bílý Potok Bulovka

Trvale Na vodovod napojeno obydPočet % lené Vyjádření obce (2005) bytů** * byty Vodovod je v celé obci 235 231 98 (poslední úseky ze 70.let). Vodovod je v celé obci. 251 242 96

Černousy Dětřichov Dolní Řasnice

122 179 171

113 93 Vodovod - v celé obci – dobrý. 176 98 Vodovod - ano. 160 94 Vodovod je.

Habartice

151

146 97

Hejnice

1 017

1 008

Heřmanice

76

74

Horní Řasnice

77

73

Jindřichovice pod Smrkem

189

173

Krásný Les

135

127

Kunratice

118

111

Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích

1 400

167

Pertoltice

82

Raspenava

951

Višňová Frýdlantsko celkem

455 5 776

Vodovod je v celé obci mimo osady Háj.

Vodovod 100 let starý je v celé 99 obci, je ve špatném technickém stavu. Vodovod je v celé obci (od 97 r.1993). Vodovod není; voda ve 95 studních je závadná. Vodovod není a nebude 92 (nerentabilní). Vodovod je na 30% území 94 obce – nový. 94 Neuvedeno.

1 382 99 Vodovod je v celé obci.

147 88 Vodovod je v části obce. Vodovod je v obci – v dobrém stavu. Vodovod není v celé obci 923 97 (chybí na cca 25 % území). Vodovod je v různém technickém stavu – není 436 96 v místní části (MČ) Loučná, Filipovka, část Andělka. 75 91

5 597 97

Připojeno na veřejnou kanalizační síť Počet %* Vyjádření obce (2005) bytů 0

- Kanalizace v obci není.

3

1

0 0 0

-

22 15 588 58

Kanalizace – pouze část obce se zaústěním do vodoteče. Kanalizace není. Kanalizace v obci není. Kanalizace není. Kanalizace v obci – pouze část 2 zákl. páteře (dešťová, splašková). Kanalizace v obci na cca 50% území.

0


0

-

Kanalizace není.

Kanalizace není a nebude (nerentabilní). Kanalizace – pouze část – u 0 bytovek – zaústění do vodoteče. 30 25 Kanalizace s ČOV v obci není. Kanalizace + ČOV (pouze vlastní Nové Město – cca 90% 1 007 72 území, Ludvíkov a Hajniště ne) – část nová, zbytek na hranici životnosti. 11

6

0


0

- Kanalizace není.

206 22 Kanalizace v obci není. Kanalizace je pouze ve Višňové (vč. kořenové ČOV) – chybí 2 104 23 řady (10 let stará – PHARE), v ostatních částech obce není. 1 971 34

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001 (trvale obydlené byty a počet bytů napojených na vodovod , resp. kanalizaci) ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích 2006 (vyjádření obce) Pozn.: * podíl připojených bytů z trvale obydlených bytů, zaokrouhleno na celá % - nenapojen v obci ani jeden byt ** rozpory mezi údaji poskytnutými ČSÚ a dotazníkovým šetřením po obcích vyplývají z rozdílných pohledů na řešenou problematiku (v údajích z ČSÚ je zahrnuto zásobování z vlastních zdrojů (vodovod)) a z časového posunu (SLDB 2001 a data z roku 2005).


37

Tabulka č. Ta-A.4.2: Počet obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Frýdlantska HSO Frýdlantsko Počet trvale bydlících obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu Počet trvale bydlících obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV

Liberecký kraj

11 265

67,2 %

88,4 %

6 731

40,1 %

68,8 %

6 485

38,7 %

59,0 %

Zdroj: Český statistický úřad, rok 2001, vlastní výpočty zpracovatele Programu rozvoje HSO

V tabulce č. Ta-A.4.2 je uvedeno porovnání podílu obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Frýdlantska a Libereckém kraji. Z tohoto porovnání vyplývá, že podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům, napojených na veřejnou kanalizaci i podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV je nižší než je průměr kraje. Tento stav má negativní vliv na životní prostředí.

3.4.2 Energetika 3.4.2.1 Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je v HSO na relativně dobré úrovni. Elektrická energie je v řešeném území rozváděna vedením 22kV. Pro HSO slouží rozvodna RZ 110/22 kV ve Frýdlantu (mimo HSO). Koridor linek 110 kV prochází přes obec Dětřichov.

3.4.2.2 Plynofikace, vytápění Většina obcí HSO Frýdlantsko není plynofikována. Plynofikace proběhla v obcích Bílý Potok pod Smrkem, Hejnice, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, částečně v Oldřichově v Hájích. Jak vyplývá z tabulky č. Ta-A.4.4, převážná část bytů je stále vytápěna uhlím (44 % z celkového počtu trvale obydlených bytů). V současné době je i možnost používání zkapalněného plynu pro jednotlivé objekty. S ohledem na řídkou zástavbu, malý zájem obyvatel se zvyšování počtu plynofikovaných obcí a podílu plynu sloužícího k vytápění neočekává. Zájmem obcí je zvýšit využití obnovitelných zdrojů (biomasa) pro vytápění. Tabulka č. Ta-A.4.3: Trvale obydlené byty napojené na plyn Trvale Plyn zaveden do bytu Název obce obydlené Počet %* Vyjádření obce - plynofikována obec byty bytů Ano – 65 % obce, další části jsou řídce osídlené, 235 73 31 Bílý Potok není zájem 251 2 1 Ne Bulovka 122 1 1 Ne, neuvažuje se Černousy 179 5 3 Ne Dětřichov 171 1 1 Ne Dolní Řasnice Ne (plyn by se musel dotáhnout z Frýdlantu – byl 151 0 Habartice by zájem z Polska – Zawidów nemá plyn) 1 017 245 24 Ano – celá obec Hejnice 76 4 5 Ne Heřmanice 77 0 - Ne, neuvažuje se Horní Řasnice


189 135 118

1 4 0

1 400

301

Oldřichov v Hájích

167

8

Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko celkem

82 951 455 5776

1 213 18 877

Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem

38

1 Ne, neuvažuje se 3 Ne - Ne Ano, pokryto cca 80% vlastního N. Města; na 22 sídlišti je kogenerační jednotka Pouze část katastru související s Mníškem – 5 nepředpokládá se rozšíření (řídké osídlení) 1 Ne 22 Část obce (asi 50%) 4 Ne, neuvažuje se 15

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001 (trvale obydlené byty a počet bytů napojených na plynovod) ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích 2006 (vyjádření obce) Pozn.: * podíl připojených bytů z trvale obydlených bytů, zaokrouhleno na celá % ČSÚ udává i plynofikované byty, které jsou zásobeny z vlastních zdrojů.

Tabulka č. Ta-A.4.4: Energie využitá k vytápění Trvale obydlené byty

Název obce

Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko celkem

235 251 122 179 171 151 1 017 76 77 189 135 118 1 400 167 82 951 455 5776

Energie použitá k vytápění uhlí dřevo elektřina plyn ostatní Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % bytů bytů bytů bytů bytů 92 39 66 28 8 3 65 28 4 2 199 79 32 13 16 6 2 1 2 1 77 63 13 11 31 25 0 0 1 1 117 65 33 18 26 15 2 1 1 1 124 73 23 13 22 13 0 0 2 1 109 72 19 13 18 12 0 0 5 3 190 19 87 9 88 9 236 23 416 40 45 59 20 26 8 11 2 3 1 1 38 49 27 35 12 16 0 0 0 0 112 59 43 23 25 13 1 1 8 4 100 74 15 11 19 14 0 0 1 1 82 69 10 8 23 19 0 0 3 4 334 24 81 6 98 7 269 19 618 44 83 50 42 25 26 16 5 3 11 6 62 76 7 9 10 12 1 1 2 2 433 46 95 10 108 11 304 32 11 1 323 71 20 4 39 9 2 1 71 15 2520 44 633 11 577 10 889 15 1157 20

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001

Tabulka č. Ta-A.4.5: Domy s ústředním vytápěním Název obce Bílý Potok Bulovka

Počet domů Podíl domů Trvale obydlené domy s ústředním vytápěním s ústředním vytápěním celkem (počet) (%) 188 98 52,1 175 84 48,0


Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice p. S. Krásný Les Kunratice Nové Město p. S. Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko celkem

73 140 129 124 476 67 52 158 113 83 735 152 62 640 316 3 683

39

39 83 77 72 342 28 27 64 66 38 504 84 28 417 194 2 245

53,4 59,3 59,7 58,1 71,8 41,8 51,9 40,5 58,4 45,8 68,6 55,3 45,2 65,2 61,4 61,0

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001

Ve městech Hejnice a Nové Město pod Smrkem jsou provozovány menší systémy centrálního zásobování teplem (CZT).

3.4.3 Obnovitelné zdroje energie Pro Frýdlantsko byla zpracována studie pěstování a využití biomasy a energetická koncepce, s ohledem na pokrok ve výzkumu a výrobě zařízení je nutná aktualizace. V HSO Frýdlantsko se v několika obcích provozují malé vodní elektrárny (Bílý Potok, Černousy, Hejnice, Raspenava) a větrné elektrárny byly postaveny v Jindřichovicích pod Smrkem. Další obce (Bulovka, Černousy, Horní Řasnice, Krásný Les, Višňová) mají zájem o zřízení a provozování větrných elektráren, ale potýkají se s povolením k výstavbě z důvodu nesouhlasu DOSS (možné narušení krajinného rázu). V Jindřichovicích pod Smrkem vytápějí biomasou 4 obecní budovy a Domov důchodců, v Oldřichově v Hájích připravují kotelnu na biomasu. Studie na spalování biomasy mají obce Pertoltice, Višňová a zájem o tento alternativní zdroj vytápění má i podnikatel v obci Habartice. V Heřmanicích by měli zájem o pěstování biomasy. Oblast má tedy velký potenciál pro využívání obnovitelných zdrojů energie. Mikroregion Frýdlantsko má rovněž zpracovánu energetickou koncepci založenou na využívání obnovitelných zdrojů energií. Před realizací jednotlivých projektů obcí by bylo vhodné posoudit celou oblast vzhledem k různým možnostem OZE (biomasa s různými způsoby využití – bioplynové stanice, kompostárny apod.), větrné elektrárny, solární systémy, vodní energie a navrhnout stupnici opatření – pro větší celky (svazky obcí), jednotlivé obce, jednotlivé budovy.

3.4.4 Komunikační systémy Poštu na svém území nemají obce Černousy, Heřmanice, Horní Řasnice, Krásný Les, Kunratice a Pertoltice, s ohledem na malý počet obyvatel není nezbytně nutné tuto službu poskytovat přímo v obci. Veřejně přístupný internet nemají v Krásném Lese a v Kunraticích. Pokrytí signálem mobilních operátorů je v HSO Frýdlantsko problematické, v některých obcích je kvalitní signál zajištěn pouze jedním operátorem. V obcích Habartice a Dětřichov obyvatelům ruší příjem českých operátorů polská síť.


40

Tabulka č. Ta-A.4.6: Pošta a veřejně přístupný internet v obci Název obce Bílý Potok

Pošta Spádová pošta Veřejně přístupný internet v obci Ano Ano. 1 PC v knihovně, 1 PC Obecní úřad Ano 4 PC v knihovnách (2x Arnoltice, 2x Bulovka); možnost soukromého mikrovlnného připojení v obci (převaděč na Bulovka kostele) Černousy Ne Habartice 1 PC v knihovně Dětřichov Ano 2 PC v knihovně, v ZŠ internet pro žáky Dolní Řasnice Ano 1 PC v knihovně Habartice Ano 1 PC v knihovně, 2 PC Obecní úřad Hejnice Ano 2 PC v knihovně Heřmanice Ne Dětřichov 3 PC v knihovně (rychlost 64 kB/s) Horní Řasnice Ne Dolní Řasnice 1 PC v knihovně Jindřichovice p. Ano 4 PC-knihovna, 1 PC obecní samoobsluha, mikrovlnný S. systém v obci pro obyvatele zdarma Krásný Les Ne Dolní Řasnice Ne (prostor je, není zajištěna obsluha) Kunratice Ne Frýdlant Ne (záměr je v knihovně); občas OÚ Nové Město p. S. Ano 2 PC v knihovně Oldřichov Ano 2 PC v knihovně v Hájích Pertoltice Ne Habartice 2 PC v knihovně Raspenava Ano 1 PC v knihovně (rozšíření na 4-5 PC) Ano Existuje možnost mikrovlnného připojení (4x Višňová, Višňová další Minkovice,Víska) Zdroj : Internetové stránky www.cpost.cz a ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce 2006)

Tabulka č. Ta-A.4.7: Hodnocení pokrytí území obcí telefonním signálem Obec/Indikátor Bílý Potok

Český Telecom 5

Eurotel 4

TVodafone Mobile 3 3

Bulovka

5

4-5

2

2

Černousy

5

4

0

2-3

Dětřichov

3

4

4

4

Dolní Řasnice

5

4

1

1

Habartice

4

3

0

0

Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice p. S.

5 5 5 5

5 3 4 3

3 3 0 5

3 4 0 0

Krásný Les

4

3-4

2

1

T-Mobile a Vodafone - pouze částečné pokrytí území Eurotel není v MČ Ves, Vodafone-část. pokrytí území ČT-pomalý internet, mobil. operátoři – vliv polské sítě T-Mobile připravuje nový vysílač ČT-pomalý internet, mobil. operátoři – vliv polské sítě Eurotel – není pokrytí v MČ Srbská ČT - pouze pomalý internet (zastaralá ústředna)


Kunratice Nové Město p. S. Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava

5 5 5 5 5

4 5 4-5 1 5

4 5 3 3 4

1-2 5 2 5 3

Višňová

5

5

0

2

41

T-Mobile připravuje nový vysílač v MČ Předlánce

Zdroj : ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce 2006) Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem

3.4.5 Závěry Vodovodní síť pokrývá cca 67 % trvale bydlících obyvatel a je ve většině obcí v dobrém stavu. Provádí se její postupná rekonstrukce a rozšiřování do okrajových částí. Výjimkou jsou obce Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, které nemají veřejný vodovod vůbec. V Horní Řasnici uvažují o jeho zřízení (mají před vydáním stavebního povolení), v Jindřichovicích pod Smrkem s ohledem na nerentabilnost neuvažují se zřízením veřejného vodovodu. V současné době je kvalita pitné vody v mnoha obcích HSO Frýdlantsko problematická. Stav kanalizace je nedostatečný. Ve většině obcí se uvažuje s postupným budováním plošné nebo dílčí kanalizace a ČOV (popř. domovní a lokální ČOV). Nevyhovující situaci v likvidaci splaškových vod bude nutno přednostně řešit ve městě Raspenava (obec s více než 2000 obyv.). Pouze 5 obcí je alespoň částečně plynofikováno (Bílý Potok, Hejnice, Nové Město pod Smrkem, Raspenava a malá část Oldřichova v Hájích). Z obnovitelných zdrojů je nejvíce využívána vodní a větrná energie, ojediněle i spalování biomasy. Území HSO má dobrý potenciál pro využívání těchto zdrojů (plochy pro pěstování biomasy, území s dostatečnou sílou větru…). Důležitá je existence energetické koncepce založené na využívání obnovitelných zdrojů energií pro Mikroregion Frýdlantsko. Poštu na svém území nemají obce Černousy, Heřmanice, Horní Řasnice, Krásný Les, Kunratice a Pertoltice. Veřejně přístupný internet v současné době nemají pouze obce Krásný Les (problém se zajištěním obsluhy) a Kunratice (záměrem je zřízení v knihovně). Pokrytí telefonním signálem je v HSO Frýdlantsko problematické, ale stále se zlepšuje, v obcích Habartice a Dětřichov obyvatelům ruší příjem českých operátorů polská síť.


42

3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH 3.5.1. Popis současného stavu Území analyzované HSO nebylo v nedávné historii intenzivněji zatíženo průmyslovými aktivitami, zemědělská činnost byla spíše extenzivního charakteru a oblast tak zůstala relativně nezasažena jejich negativními důsledky. Území je součástí regionu Český sever a spadá pod oblast Frýdlantsko. Je to poměrně rozsáhlá oblast s různou přírodní morfologií, od mírně zvlněného reliéfu na jižní straně oblasti k vertikálně členitému charakteru na straně severní přecházející do Jizerských hor. Jistou hodnotu má i příhraniční sousedství s Polskem, které ovšem musí být urychleně rozvíjeno a podporováno. Značný potenciál skýtá rozvoj agroturistiky a ekoagroturistiky, pro které má tato oblast vhodné předpoklady, včetně turistické infrastruktury (blíže je o tomto pojednáno v kapitole 3.1.6).

3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu HSO Frýdlantsko Návrh indikátorů v následujících podkapitolách 3.5.2.1 až 3.5.2.5 vychází z omezených zdrojů oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Libereckého kraje a nedostupnosti údajů za sledované obce.

3.5.2.1 Ubytovací zařízení Existence ubytovacích zařízení je klíčovým prvkem pro rozvoj cestovního ruchu. Počet ubytovacích zařízení lze tedy považovat za základní indikátor turistické vybavenosti. Limitujícím prvkem byla skutečnost omezující zveřejnění podnikatelské činnosti v oblasti ubytování jednotlivých podnikatelských subjektů v obcích. Tabulka č. Ta-A.5.1: Ubytovací zařízení (počet,výčet) na 1000 obyvatel HSO Druh ubytovacího zařízení Hotel,motel,botel+ Hotel,motel,botel++ Hotel.motel,botel+++ Pension Chatová osada Kemp Ostatní Turistická ubytovna

Počet zařízení 1 1 1 11 1 1 8 3

Počet ubytovacích zařízení na 1000 obyvatel HSO 0,06 0,06 0,06 0,66 0,06 0,06 0,48 0,18

Počet obyvatel HSO na jedno ubytovací zařízení 16 769 16 769 16 769 1 524 16 769 16 769 2 096 5 590

Zdroj: KÚLK, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení cestovního ruchu LK, 2005

3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních bez kategorií Vzhledem k rozdílné velikosti jednotlivých ubytovacích zařízení je počet pokojů a především počet lůžek mnohem reprezentativnějším údajem než samotný počet ubytovacích zařízení. Ještě výrazněji se zde však projevuje nedostatečná datová základna, neboť nebylo možno získat údaje pro oblast ani za jednotlivé typy ubytovacích zařízení. Vypovídací schopnost takových ukazatelů je pak samozřejmě výrazně snížena. Pouze je zřejmé, že v ostatních ubytovacích zařízeních je ve srovnání s hotely a penziony při stejném množství pokojů k dispozici asi o šestinu více lůžek.


43

Tabulka č. Ta- A.5.2: Počet pokojů a lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií Druh ubytovacího zařízení Hotel,motel,botel+ Hotel,motel,botel++ Hotel.motel,botel+++ Pension Chatová osada Kemp Ostatní Turistická ubytovna

Počet pokojů na 1000 obyvatel HSO

Počet lůžek na 1000 obyvatel HSO

10,1

27,5

10,8

32,3

Zdroj: KÚLK , odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, oddělení cestovního ruchu LK, 2005

3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu Jak již bylo výše uvedeno, nebylo možno získat údaje o počtu ubytovacích zařízení a počtu pokojů a lůžek v nich za jednotlivé obce, proto zůstává tento datový indikátor nenaplněn.

3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu V HSO Frýdlantsko existuje jedno sdružení na podporu cestovního ruchu se sídlem v Novém Městě pod Smrkem. Tabulka č. Ta-A.5.3: Sdružení na podporu cestovního ruchu Město/obec Název Adresa Předmět činnosti Nové Město pod Smrkem Svazek obcí Smrk Palackého 280, 463 65 Všeobecná podpora rozvoje Nové Město pod Smrkem cestovního ruchu na Frýdlantsku Zdroj: Místní akční skupina Mikroregionu Frýdlantsko

Na sledované území mají vliv také další sdružení, která ale nemají sídlo v některé z obcí HSO Frýdlantsko. Jedná se například o Svazek obcí Jizerské hory.

3.5.2.5 Turistická informační centra Tabulka č. Ta-A.5.4: Turistická informační centra Město/obec Jindřichovice pod Smrkem Raspenava

Ano-ne Ano Ano

Název Turistické informační centrum

Zdroj: dotazníkové šetření 2006

3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář HSO Frýdlantsko neprovozuje žádnou incomingovou kancelář.

Adresa

Telefon/fax


44

3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové „ akce „ starostů obcí Tabulka č. Ta-A.5.5: Dotazníková akce starostů obcí HSO Frýdlantsko Obec/indikátor Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová

Turistické informační centrum Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne

Dostatečnost nabídky ubytovacích kapacit ano/ne Ano (120 lůžek) Ano (38 lůžek) Ano (20 lůžek) Ne Ne Ne Ano, autokemp Ne Ne Ne Ne Ne Ne (365 lůžek) Ano Ne Ano Ne

Jaký druh ubytování postrádáte Soukromé kapacity Obecní kapacity Soukromé kapacity Soukromé i obecní kapacity Soukromé kapacity Soukromé a hotelové kapacity Hotelové kapacity Obecní kapacity Nepostrádá Obecní kapacity Nepostrádá Soukromé a obecní kapacity Soukromé a hotelové kapacity Obecní kapacity Nepostrádá Chybí kvalitní ubytování Soukromé kapacity

Pokračování tabulky č. Ta-A.5.5 Obec/indikátor Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov

Jaké jsou možnosti navýšení jednotlivých Jaký druh turistických aktivit lze druhů ubytovacích kapacit v obci provozovat Soukromé kapacity Pěší, cykloturistika, lyžování Výkup a rekonstrukce roubenky v Arnolticích na Cykloturistika školící středisko (asi 45 lůžek) Soukromé kapacity, ubytování v hospodě, Cykloturistika-otevření cyklostezky rozšíření ubytovny v dětském táboře k jezeru Witka v Polsku Soukromé kapacity, využití objektu mateřské Pěší, cykloturistika, lyžování-běžky školky k ubytování Soukromé kapacity Cykloturistika Cykloturistika Bez odpovědi Pěší, cykloturistika, lyžování Bez odpovědi Přestavba kulturního domu Pěší, cykloturistika Rekonstrukce ubytování v restauraci (10 lůžek) Cykloturistika Rekonstrukce obecního objektu na turistickou. Pěší, cykloturistika, tématické ubytovnu (30-50lůžek) exkurze (větrné elektrárny) Žádné-neekonomické Pěší, cykloturistika Soukromé-rekonstrukce zemědělské usedlosti, Pěší, cykloturistika autokempink; obecní-rekonstrukce družiny Sportovní a relaxační centrum, rekonstrukce Pěší, cykloturistika,lyžování objektu (18 lůžek) Rekonstrukce a přístavba sokolovny (18 lůžek) Pěší, cykloturistika, lyžování


v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová

Žádné Obecní ubytovna ve sportovním areálurekonstrukce na celoroční provoz Soukromé-pensiony

45

Cykloturistika Pěší, cykloturistika, lyžování, koupání, tenis Pěší, cykloturistika, vodní turistika, hipoturistika

Pokračování tabulky č. Ta-A.5.5 Jaká opatření vyšších stupňů samosprávy Obec/indikátor očekáváte pro podporu cestovního ruchu Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les

Připravujete, plánujete, máte vypracovány projekty pro zvýšení atraktivity obce v CR

Otevření silnice Smědava-Souš, veletrhy, Cyklostezka výstavy CR Společná propagace-veletrhy, výstavy, dotace Sportovně-rekreační areál Arnoltice, na projekty CR, arboretum využití pro lesopark,sportoviště, bazény Obnova areálu „Zámečku“- jeho Společná propagace-veletrhy, výstavy CR historických objektů Bez odpovědi Bez odpovědi Zlepšení stavu místních komunikací, otevření Cykloturistika-základna,hřiště, sociální silničního hraničního přechodu Srbská zařízení, občerstvení u nádrže Turistické informační centrum na hranicích, Rozvoj volnočasových aktivit (přírodní finanční výpomoc na údržbu obce a spolupráci vodní nádrže, cyklotrasy, rekonstrukce se Zawidowem sportovních zařízení v obci) Otevření silnice Smědava-Souš celoročně Využití úzkokolejky+ cyklostezky+ Otevření hraničního přechodu, muzeum+ zázemí, využití čedičového převod úzkokolejky ČD na obec lomu pro turistiku Otevření silničního hraničního přechodu Srbská Dobudování turistické infrastruktury Rekonstrukce cesty k hraničnímu přechodu

Vybudování turistické ubytovny

Areál obecního rybníka-vybudování chatek na ubytování Kunratice Oprava mostku přes Smědavu (finanční Výstavba víceúčelového hřiště, oprava výpomoc) drobných památek Nové Město Otevření silnice Smědava-Souš celoročně, Propojení Krakonošovy cyklostezky pod Smrkem podpora výstavby sjezdového areálu Smrk, (PR-ČR-SRN), místní turistické společná propagace značení ve městě a na Smrk Oldřichov Propojení cyklostezky, propojení Podpora projektů CR v Hájích lyžařských tras Pertoltice Agroturistika, sdružení pro Zvýšení podílu na sdílených daních obnovitelnou energii-skleníky se solárním vytápěním Raspenava Obecní ubytovna-rekonstrukce Společná propagace-veletrhy, výstavy CR na celoroční provoz, půjčovna kol,doprava mikrobusy Višňová Lesopark “Pohanské kameny“, Společná propagace-veletrhy, výstavy CR, web. turistická vyhlídka, pobytiště stránky, otevření železničního hraničního s nouzovým ubytováním, sociální přechodu v Černousích zařízení Bez odpovědi

Zdroj: ARR- Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec, dotazníkové šetření 2006


46

Z výše uvedených námětů a návrhů starostů obcí analyzované HSO lze načrtnout zjednodušené závěry: - v oblasti jsou ustaveny pouze 2 TIC ! - nabídka ubytovacích kapacit je spíše nedostatečná, chybí jak soukromé kapacity (pensiony), tak hotely; dostatečná se jeví kategorie ubytoven - starostové obcí by uvítali další kapacity soukromého charakteru, hotelového a obecního - jako možnost navýšení jednotlivých druhů ubytovacích kapacit uvádějí především soukromé investice a rekonstrukce a adaptace obecních objektů - z výzkumu také vyplývá, že zcela jednoznačně převládají turistické aktivity v druhu pěší a cykloturistiky, lyžování, ojediněle koupání a vodní turistika - jako podporu vyšších stupňů samosprávy starostové nejčastěji uvádějí společnou propagaci turismu pomocí veletrhů a výstav, otevření hraničních přechodů, rekonstrukci silnic, finanční výpomoc při údržbě a podporu projektů - v záměrech obcí jsou různé projekty na rekonstrukce a obnovy objektů rozšiřujících a zkvalitňujících nabídku ubytování, rekonstrukci atraktivních areálů a sportovišť, cyklostezek a jiných lokálních atraktivit - vytvoření subjektu pro koordinaci rozvoje cestovního ruchu v HSO formou destinačního managementu je vhodné, ale finančně a odborně náročné


47

PILÍŘ B - SPOLEČNOST 3.6 B.1 OBYVATELSTVO Společným rysem populačního vývoje obcí HSO Frýdlantsko je výrazný pokles počtu obyvatel po 2.světové válce v důsledku odsunu německého obyvatelstva. Následné migrační vlny z vnitrozemí nedokázaly tuto populační ztrátu vyrovnat. Ve všech obcích HSO Frýdlantsko proto žije méně obyvatel než v roce 1930. Ve většině obcí je to 30-60 % počtu obyvatel z roku 1930, v Raspenavě asi 65 % a v Novém Městě pod Smrkem asi 70 %. V Hejnicích se podařilo poválečnou populační ztrátu téměř vyrovnat. Naopak v Heřmanicích a Horní Řasnici žije pouze pětina resp. šestina počtu obyvatel z roku 1930. Z hlediska poválečného vývoje počtu obyvatel lze obce HSO Frýdlantsko rozdělit na dvě skupiny. V Hejnicích a Novém Městě pod Smrkem došlo mezi lety 1950-1980 k nárůstu počtu obyvatel, v ostatních obcích byl mezi těmito daty zaznamenán opačný trend. U zhruba poloviny obcí HSO byl zaznamenán populační přírůstek i v 50. letech. To zřejmě souvisí s opožděným dosidlováním této oblasti. V 80. letech došlo k úbytku počtu obyvatel ve všech obcích, v 90. letech však došlo k obratu a od té doby všechny obce populačně rostou nebo stagnují. Nejvyšší dynamiku populačního růstu v 90. letech prodělaly obce Heřmanice, Dětřichov, Bulovka, Krásný Les a Oldřichov v Hájích. Poslední dvě jmenované obce populační dynamiku na počátku 21.století ještě zvýšily. Negativní (i výrazně pozitivní) trend nelze analyzovat bez detailních údajů o meziročním přirozeném a migračním přírůstku, bytové výstavbě v tomto období aj., tyto údaje však nebyly k dispozici. Tabulka č. Ta-B.1.1: Vývoj počtu obyvatel v obcích HSO Frýdlantsko v období 1930 – 2004 Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko

1930

1950

1991

2001

2004

Vývoj (%) Vývoj (%) 1991-2001 2001-2004 +4,4 +3,2 +14,8 +6,8 +0,9 -0,9 +15,5 +4,9 +1,4 +3,4 +7,4 +1,7 +6,6 +1,1 +27,5 -1,3 -0,4 -1,3

1545 1905 723 1237 1216 1176 2831 1129 1296

852 859 466 582 744 607 2005 434 502

597 703 327 511 488 432 2537 182 236

623 807 330 590 495 464 2704 232 235

643 862 327 619 512 472 2735 229 232

2064

755

587

605

624

+3,1

+3,1

1040 642

582 416

363 390

403 387

444 384

+11,0 -0,8

+10,2 -0,8

5687

3352

3883

4018

3922

+3,5

-2,4

1514 926 4359 3106 32396

751 438 3012 1861 18218

412 229 2708 1346 15931

454 237 2847 1338 16769

533 256 2836 1305 16935

+10,2 +3,5 +5,1 -0,6 +5,3

+17,4 +8,0 -0,4 -2,5 +1,0

Pramen: ČSÚ Poznámka: Údaje jsou k datu sčítání, za rok 2004 k 31.12.; údaje z evidence obyvatel (2004) nejsou plně srovnatelné s údaji SLDB


48

Z hlediska pohybu obyvatel v roce 2004 je situace v HSO Frýdlantsko značně variabilní. 8 obcí zaznamenalo růst přirozenou měnou a 9 obcí migrací. Pouze 2 obce- Bulovka a Krásný Les- však rostly přirozenou i mechanickou měnou. Migrační obrat je vždy vyšší než obrat přirozený. Nejvyšší relativní přirozený přírůstek zaznamenaly Dětřichov a Raspenava, největší úbytek pak Černousy, Jindřichovice pod Smrkem a Pertoltice. Přírůstek migrací byl nejvyšší v Oldřichově v Hájích (67 ‰!), Černousích a Horní Řasnici, úbytek v Dolní Řasnici a Dětřichově. Na celkovou situaci v pohybu obyvatelstva má rozhodně větší vliv migrační pohyb než pohyb přirozený. Největší relativní celkový přírůstek byl tedy zaznamenán v Oldřichově v Hájích (60 ‰!) a v Krásném Lese (27 ‰), úbytek v Habarticích a Horní Řasnici (17 resp. 14 ‰). Pro sledování trendů přirozené měny a migrace nejsou údaje za 1 rok příliš vypovídající, je nutné sledovat dlouhodobé trendy (alespoň za 5 let), k tomu však nebyla k dispozici data. Jednoroční výkyvy jsou způsobeny třeba demolicí většího bytového objektu, dokončením rozestavěných bytů až v následujícím roce apod. Tabulka č. Ta-B.1.2: Pohyb obyvatel v obcích HSO Frýdlantsko v roce 2004 Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko

Přirozený Přírůstek/ Celkový Živě Přistěho- VystěhoZemřelí přírůstek/ úbytek přírůstek/ narození valí valí úbytek migrací úbytek 6 8 -2 16 10 6 4 9 5 4 30 21 9 13 2 7 -5 25 15 10 5 12 6 6 7 16 -9 -3 8 6 2 7 16 -9 -7 4 8 -4 12 16 -4 -8 26 23 3 49 68 -19 -16 2 4 -2 6 4 2 0 1 4 -3 12 5 7 4 9

19

-10

34

24

10

0

6 4 47 2 0 39 8 185

4 3 30 6 4 15 11 163

2 1 17 -4 -4 24 -3 22

16 10 89 44 8 58 22 445

6 11 99 8 3 72 33 427

10 -1 -10 36 5 -14 -11 18

12 0 7 32 1 10 -14 40

Pramen: ČSÚ

Tabulka č. Ta-B.1.3: Pohyb obyvatel v obcích HSO Frýdlantsko v roce 2004-relativní hodnoty (‰) Obec Bílý Potok Bulovka Černousy

Přirozený Přírůstek/ Celkový Živě Přistěho- VystěhoZemřelí přírůstek/ úbytek přírůstek/ narození valí valí úbytek migrací úbytek 9,3 12,4 -3,1 24,9 15,6 9,3 6,2 10,4 5,8 4,6 34,8 24,4 10,4 15,1 6,1 21,4 -15,3 76,5 45,9 30,6 15,3


Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko

49

19,4 15,6 8,5 9,5 8,7 4,3

9,7 11,7 16,9 8,4 17,5 17,2

9,7 3,9 -8,5 1,1 -8,7 -12,9

11,3 13,7 25,4 17,9 26,2 51,7

25,8 31,3 33,9 24,9 17,5 21,6

-14,5 -17,6 -8,5 -6,9 8,7 30,2

-4,8 -13,7 -16,9 -5,9 0,0 17,2

14,4

30,4

-16,0

54,5

38,5

16,0

0,0

13,5 10,4 12,0 3,8 0,0 13,8 6,1 10,9

9,0 7,8 7,6 11,3 15,6 5,3 8,4 9,6

4,5 2,6 4,3 -7,5 -15,6 8,5 -2,3 1,3

36,0 26,0 22,7 82,6 31,3 20,5 16,9 26,3

13,5 28,6 25,2 15,0 11,7 25,4 25,3 25,2

22,5 -2,6 -2,5 67,5 19,5 -4,9 -8,4 1,1

27,0 0,0 1,8 60,0 3,9 3,5 -10,7 2,4

Pramen: ČSÚ

Z hlediska věkové struktury lze oblast HSO Frýdlantsko rozdělit do dvou skupin obcí. První skupinu tvoří obce s nepříznivou věkovou strukturou obyvatel. Index stáří i průměrný věk je zde vyšší než celorepublikový průměr (index stáří je v celé ČR 0,94, průměrný věk pak 39,8 let). Patří sem především Jindřichovice pod Smrkem (s průměrným věkem o více než 3 roky vyšším než v celé ČR a indexem stáří na úrovni 175 % průměru celé země) a Oldřichov v Hájích, dále pak Černousy a částečně i Bílý Potok a Višňová. Ostatní obce mají ve srovnání s celou Českou republikou příznivou věkovou strukturu. Nejlepší věkovou strukturu má obec Dětřichov, kdy je průměrný věk o více než roky nižší než v ČR a index stáří na úrovni pouhých 60 % průměru České republiky. Celkově lze jednoznačně pozitivně hodnotit fakt, že HSO Frýdlantsko má poměrně příznivou věkovou strukturu. Tabulka č. Ta-B.1.4: Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2004 Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem

Celkem 643 862 327 619 512 472 2 735 229 232

v tom ve věku 0 - 14 15 - 59 nad 60 115 408 120 163 589 110 45 233 49 119 433 67 102 331 79 88 324 60 485 1 827 423 49 140 40 51 149 32

0 - 14 17,9 18,9 13,8 19,2 19,9 18,6 17,7 21,4 22,0

v% 15 - 59 nad 60 63,5 18,7 68,3 12,8 71,3 15,0 70,0 10,8 64,6 15,4 68,6 12,7 66,8 15,5 61,1 17,5 64,2 13,8

Index Průměrný stáří věk 1,04 39,5 0,67 36,1 1,09 39,9 0,56 35,7 0,77 37,8 0,68 35,9 0,87 37,9 0,82 37,4 0,63 36,0

624

97

367

160

15,5

58,8

25,6

1,65

43,0

444 384

82 68

282 257

80 59

18,5 17,7

63,5 66,9

18,0 15,4

0,98 0,87

37,9 38,5

3 922

789

2 586

547

20,1

65,9

13,9

0,69

36,2


Oldřichov v Hájích 533 Pertoltice 256 Raspenava 2 836 Višňová 1 305 Frýdlantsko 16 935

68 371 49 164 508 1 925 205 880 3 083 11 266

94 43 403 220 2 586

12,8 19,1 17,9 15,7 18,2

50

69,6 64,1 67,9 67,4 66,5

17,6 16,8 14,2 16,9 15,3

1,38 0,88 0,79 1,07 0,84

40,4 38,8 37,8 38,9 X

Pramen: ČSÚ

Závěrečné zhodnocení HSO Frýdlantsko bylo podobně jako celé pohraničí postiženo výrazným úbytkem obyvatel v důsledku poválečného odsunu německého obyvatelstva a kromě Hejnic a Nového Města pod Smrkem i postupným vylidňováním obcí v době komunismu. Od počátku 90. let 20. století obyvatel ve většině obcí opět přibývá. V roce 2004 byl zhruba v polovině obcí zaznamenán růst počtu obyvatel. Migrační obrat je vždy vyšší než přirozený. Oblast má poměrně příznivou věkovou strukturu obyvatel, mezi jednotlivými obcemi však existují výrazné rozdíly (Jindřichovice pod Smrkem mají index stáří na úrovni trojnásobku obce Dětřichov).


51

3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ 3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání Frýdlantsko jako hospodářsky slabá oblast je vymezeno 17 obcemi, z nichž ve 13 nalezneme alespoň některý typ vzdělávacího zařízení (mateřskou čí základní školu, střední odborné učiliště), jak dokládá tabulka č. Ta-B.2.1. Jedná se o HSO v rámci Libereckého kraje s třetím nejvyšším počtem obyvatel a s nejvyšší nezaměstnaností (16,7 %) (Přehled území podporovaných v rámci opatření 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech, MMR, říjen 2005). Tabulka č. Ta-B.2.1: Počet školských a vzdělávacích zařízení dle typu dle obcí za rok 2006 Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem FRÝDLANTSKO

Mateřské školy 1 1 0 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0 0 1 1 13

Základní školy nižšího stupně 1 1 0 1 1 1 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 1 8

Základní školy vyššího stupně 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 4

Gymnázium/ SOU/ostatní 0 0 0 0 0 0 0/1/0 0 0 0 0 0 0/0/2 0 0 0 0 3

Zdroj: Registr škol MŠMT k 1.2.2006,

Nabídka vzdělávání, ať již v předškolním či školním věku, ovlivňuje kvalitu života obyvatel těchto oblastí. Možnost umístit děti do mateřské či základní školy v místě bydliště je pro řadu rodin důležitým faktorem při rozhodování o tom, zda žít na vesnici či malém městě nebo odejít do větších měst, kde je zázemí vzdělávacích subjektů mnohem větší. Je proto důležité snažit se udržet či rozšířit nabídku vzdělávacích institucí v oblasti a formy vzdělávání ještě více zatraktivnit a přilákat tak do oblasti další, nové obyvatele. Příkladem takové obce z pohledu vzdělávání mohou být Jindřichovice pod Smrkem. Právě tato obec se úspěšně snaží o rozvoj vzdělávacích aktivit, které pak celkově pozitivně ovlivňují kvalitu života celé obce a následně i oblasti. Dalším vhodným příkladem je i obec Višňová, kde působí jediná venkovská škola s oběma stupni základního školství v celé HSO.


52

3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání Pokud se podíváme na problematiku vzdělávání a školství HSO Frýdlantsko, také zde je dostupnost některých údajů týkajících se školství obtížnější, neboť většina uvedených vzdělávacích institucí a někdy ani obcí samotných nemá vlastní internetové stránky s aktuálními údaji. Příkladem dobré prezentace školy jsou např. webové stránky obce Jindřichovice pod Smrkem či stránky ZŠ Raspenava, ZŠ Hejnice a SOU Hejnice. U těchto škol bylo možné zjistit aktuální údaje o počtu žáků a žáků na jednoho pedagoga, jak dokládá tabulka č. Ta-B.2.2. Ostatní indikátory vycházejí ze statistik Krajského úřadu Libereckého kraje a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Tabulka č. Ta-B.2.2: Počet žáků a pedagogů v jednotlivých školských zařízeních Počet žáků/počet pedagogů/průměr žáků na pedagoga Základní školy Základní školy Gymnázium/ Obec Mateřské školy nižšího stupně vyššího stupně SOU/ostatní Bílý Potok * * * * Bulovka * * * * Černousy * * * * Dětřichov * * * * Dolní Řasnice * * * * Habartice * * * * Hejnice * * 394/17,5 200/20,5 Heřmanice * * * * Horní Řasnice * * * * Jindřichovice pod Smrkem 13/* 26/* * * Krásný Les * * * * Kunratice * * * * Nové Město pod Smrkem * * * * Oldřichov v Hájích * * * * Pertoltice * * * * Raspenava * 129/* 102/* 21/* Višňová * * * * * údaj není k dispozici Zdroj: internetové stránky škol: www.skolaraspenava.cz, zs-hejnice.wz.cz, www.soul-hejnice.cz internetové stránky obcí: www.jindrichovice.cz

3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení Podle statistických údajů k 1.2.2006 se v obcích HSO Frýdlantsko nacházelo celkově 13 mateřských škol, 8 základních škol nižšího stupně (1. – 5. ročník), 3 základní školy vyššího stupně (1.-9. ročník), 1 střední odborné učiliště v Hejnicích a 2 speciální vzdělávací zařízení v Novém Městě pod Smrkem (praktická škola a speciální škola). Podrobné údaje o počtu vzdělávacích zařízení shrnuje tabulka č. Ta-B.2.1. (Přehled území podporovaných v rámci opatření 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech, MMR, říjen 2005). V oblasti tedy nalezneme nejen školy mateřské, speciální a základní, ale také Střední odborné učiliště lesnické v Hejnicích s kapacitou 350 žáků a se skutečným počtem žáků 329 za rok 2005.


53

3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení Dle údajů MŠMT je v mateřských školách HSO Frýdlantsko kapacita 629 míst. Kapacita základních škol nižšího stupně je 372 míst, 1096 míst je údaj uváděný celkově pro tří základní školy vyššího stupně v HSO Frýdlantsko (tabulka č. Ta-B.2.3). Údaj o skutečném počtu žáků některých mateřských a základní školy a o počtu žáků na jednoho pedagoga, zjištěný z internetových stránek obcí či přímo vzdělávacích institucí dokladuje tabulka č. Ta-B.2.2. Údaje o ostatních uvedených školách se nepodařilo zjistit. Co se týká ukazatele počtu žáků na jednoho pedagoga v jednotlivých školských zařízeních v celé ČR, vývoj tohoto ukazatele má u mateřských škol v rámci průměru ČR mírně vzestupnou tendenci. V posledních třech školních letech se meziročně zvyšuje o 0,2 žáka. Ve školním roce 2004/2005 dosahuje průměrné hodnoty 12,9 žáků na učitele. Tabulka č. Ta-B.2.3.: Kapacita školských zařízení dle MŠMT Obec

Mateřské školy

Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem Frýdlantsko

25 25 0 30 40 55 138 43 0 * 18 20 110 0 0 75 50 629

Základní školy Základní školy Gymnázium/ nižšího stupně vyššího stupně SOU/ostatní 50 0 0 54 0 0 0 0 0 55 0 0 55 0 0 25 0 0 400 350 0 0 0 0 0 0 * 0 0 13 0 0 20 0 0 443 0/0/186 +50 0 0 0 0 0 0 253 0 100 0 0 586 372 1096

Zdroj: Registr škol, MŠMT, 1.2.2006 * údaj není k dispozici

Pro celý region Frýdlantsko je pak tento indikátor na úrovni 11,09 žáků na 1 učitele za rok 2003 v mateřských školách, což je mírně pod průměrem Libereckého kraje (11,50). V případě základních škol nižšího stupně je hodnota pro oblast Frýdlantska také nižší než je tomu u údaje za celý Liberecký kraj, tj. 9,39 oproti 9,97 žáků na pedagoga, u základních škol vyššího stupně připadá také méně žáků na jednoho pedagoga na Frýdlantsku, a to 14,13 oproti hodnotě 14,27 v kraji Libereckém (viz údaje v tabulce č. TaB.2.6 v příloze č. 6). Na základní škole v Hejnicích je to pak více než 17 žáků na jednoho pedagoga, což výrazně převyšuje průměr oblasti i celého Libereckého kraje. U jediného SOU v oblasti, v Hejnicích je pak průměr žáků na 1 učitele za rok 2004 ve výši 20,7, resp. za rok 2005 je to 20,6 (dle údajů z výroční zprávy SOU Hejnice).


54

3.7.2.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání Vzdělanostní struktura také působí na úroveň a kvalitu života v dané oblasti. Zároveň však úzce souvisí s nabídkou pracovních příležitostí v regionu a tyto faktory se navzájem ovlivňují. Počet a podíl obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce Frýdlantska ukazuje na fakt, že největší zastoupení mají ti, kteří dosáhli úplné střední odborné vzdělání bez maturity (v průměru 45 %), další nejpočetnější skupinou jsou lidé se základním nebo neukončeným vzděláním (32,7 %). Vysokoškoláci pak tvoří pouze 2,4 % obyvatel HSO. Údaje o absolutních počtech za jednotlivé obce nabízí tabulka č. TaB.2.4, procentuální vyjádření poměru zastoupení jednotlivých úrovní vzdělání vůči celkovému počtu obyvatel v jednotlivých obcích nabízí tabulka č. Ta-B.2.5. Tabulka č. Ta-B.2.4: Počet obyvatel starších 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání Úplné Úplné Vyšší Základní střední Bez střední odborné Celkem včetně odborné odborné s a vzdělání neukonč. bez maturitou nástavb. maturity Bílý Potok 517 7 181 231 80 8 Bulovka 638 6 239 273 89 8 Černousy 267 3 122 100 33 4 Dětřichov 473 3 151 236 63 11 Dolní Řasnice 407 2 161 174 51 2 Habartice 364 2 104 174 61 13 Hejnice 2216 6 579 1043 437 60 Heřmanice 182 0 51 99 26 3 Horní Řasnice 181 2 84 73 15 1 Jindřichovice pod Smrkem 509 14 215 190 64 7 Krásný Les 336 3 119 146 48 6 Kunratice 317 3 106 145 40 4 Nové Město pod Smrkem 3206 12 1093 1348 528 81 Oldřichov v Hájích 390 2 103 181 68 6 Pertoltice 192 1 70 85 31 4 Raspenava 2336 18 737 1092 355 39 Višňová 1088 14 336 536 141 15 Celkem Frýdlantsko 13619 98 4451 6126 2130 272

VŠ Nezjištěné 3 10 3 2 10 6 74 2 2 3 11 1 104 13 0 62 20 326

7 13 2 7 7 4 17 1 4 16 3 18 40 17 1 33 26 216

Zdroj: Úroveň vzdělanosti obyvatel Libereckého kraje: Krajská reprezentace ČSÚ Liberec, 2001

Tabulka č. Ta-B.2.5: Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v %

Celkem Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice

517 638 267 473 407 364

Úplné Úplné Vyšší Základní Bez střední střední odborné včetně VŠ Nezjištěné vzdělání odborné bez odborné s a neukonč. maturity maturitou nástavb. 1,4 35,0 44,7 15,5 1,5 0,6 1,4 0,9 37,5 42,8 13,9 1,3 1,6 2,0 1,1 45,7 37,5 12,4 1,5 1,1 0,7 0,6 31,9 49,9 13,3 2,3 0,4 1,5 0,5 39,6 42,8 12,5 0,5 2,5 1,7 0,5 28,6 47,8 16,8 3,6 1,6 1,1


Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem Frýdlantsko

2216 182 181 509 336 317 3206 390 192 2336 1088 13619

0,3 1,1 2,8 0,9 0,9 0,4 0,5 0,5 0,8 1,3 0,7

26,1 28,0 46,4 42,2 35,4 33,4 34,1 26,4 36,5 31,5 30,9 32,7

55

47,1 54,4 40,3 37,3 43,5 45,7 42,0 46,4 44,3 46,7 49,3 45,0

19,7 14,3 8,3 12,6 14,3 12,6 16,5 17,4 16,1 15,2 13,0 15,6

2,7 3,3 1,6 1,1 0.6 1,1 1,4 0,6 1,8 3,3 1,3 0,3 2,5 3,2 1,5 3,3 2,1 0,0 1,7 2,7 1,4 1,8 2,0 2,4

0,8 0,5 2,2 3,1 0,9 5,7 1,2 4,4 0,5 1,4 2,4 1,6

Zdroj: Úroveň vzdělanosti obyvatel Libereckého kraje: Krajská reprezentace ČSÚ Liberec, 2001

Ojedinělou obcí z pohledu rozvoje vzdělávání jsou Jindřichovice pod Smrkem. Tato obec klade na vzdělávací aktivity v obci velký důraz a perspektivu vidí ve vybudování Mezinárodního univerzitního a inovačního centra, jež nebude určeno pouze pro absolventy středních škol z Frýdlantska, ale mělo by být zaměřeno na zájemce z celé Evropské unie a především na sousední státy Německo a Polsko. Projekt to je ojedinělý a pro rozvoj oblasti by jeho úspěšnost byla bezesporu velkým přínosem. Také pojetí mateřské a základní školy nižšího stupně v Jindřichovicích uplatňuje alternativní způsob vzdělávání.

3.7.3 Závěr Jako i v jiných HSO v Libereckém kraji, i na Frýdlantsku je třeba o rozvoj vzdělávání pečovat ve všech směrech. Podíl obyvatel s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním je zde výrazně nižší ve srovnání s krajem i s ČR. Toto je typický jev pro všechny hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje. Obyvatelé s vyšším vzděláním hledají své uplatnění v místech kde je dostatek pracovních příležitostí vzhledem k jejich kvalifikaci, z čehož lze usoudit, že odcházejí do větších měst. I zde je nedostatek především v komunikaci s veřejností prostřednictvím internetu, který je v dnešní době významným zdrojem informací a komunikačním kanálem, a to především pro tu část obyvatel s vyšším vzděláním, kteří, pokud se je podaří do oblasti přilákat, jsou z pohledu lidských zdrojů předpokladem rozvoje celé oblasti.


56

3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení V regionu HSO Frýdlantsko existuje jediné lůžkové zdravotnické zařízení. V obci Hejnice je lázeňská léčebna s kapacitou 520 lůžek a jedním lékařským úvazkem. Bydlí zde pacienti, kteří se léčí v sousední obci Lázně Libverda, která není do HSO Frýdlantsko zařazena. Počet lůžek podle druhu zdravotnického zařízení je tedy ve všech ostatních obcích v této oblasti roven nule. Pro oblast má klíčový význam existence nemocnice ve Frýdlantu. Tato obec je přirozeným spádovým centrem celé oblasti, je také obcí III.stupně, do HSO Frýdlantsko však není zařazena.

3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení Zdravotnická zařízení se na území HSO Frýdlantsko nacházejí v Hejnicích, Novém Městě pod Smrkem, Raspenavě a Višňové, jak je uvedeno v tabulkách č. Ta-B.3.1, č. Ta-B.3.2, č. Ta-B.3.3 a č. TaB.3.4. V Bulovce, Habarticích, Jindřichovicích pod Smrkem a Novém Městě pod Smrkem jsou zřízena detašovaná pracoviště, která se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítávají. Celkový přehled o detašovaných pracovištích je uveden v tabulce č. Ta-B.3.5. Tabulka č. Ta-B.3.1: Zdravotnická zařízení v Hejnicích v roce 2004 Kód Počet Přepočtený druhu Druh zdravotnických zařízení zdravotnických počet lékařů zařízení zařízení 130 Lázeňská léčebna 1 1 Lázeňské léčebny celkem 1 1 320 Samostatná ordinace praktického lékaře 2 2 pro dospělé 321 Samostatná ordinace praktického lékaře 1 1 pro děti a dorost 322 Samostatná ordinace praktického lékaře 1 1 – stomatologa Samostatné ordinace celkem 4 4 510 Lékárny 1 Zdravotnická zařízení celkem 6 5

Počet lůžek 520 520

520

Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

V Hejnicích je celkem 6 zdravotnických zařízení, z nichž většinu představují samostatné ordinace lékařů. Zastoupeny jsou ordinace a úvazky lékařů nejběžnějších specializací- praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost a stomatologa. Existence lázeňské léčebny s 520 lůžky již byla zmíněna.


57

Tabulka č. Ta-B.3.2: Zdravotnická zařízení v Novém Městě pod Smrkem v roce 2004 Kód Počet Přepočtený druhu Druh zdravotnických zařízení zdravotnických počet lékařů zařízení zařízení 302 Sdružené ambulantní zařízení malé 1 2 Polikliniky, sdružená ambulantní zařízení celkem 1 2 321 Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a 1 1 dorost 322 Samostatná ordinace praktického lékaře – 2 2 stomatologa Samostatné ordinace celkem 3 3 350 Domácí zdravotní péče 1 510 Lékárny 1 Zdravotnická zařízení celkem 6 5 Do počtu zdravotnických zařízení nejsou zahrnuta detašovaná pracoviště Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

V Novém Městě pod Smrkem je, stejně jako v Hejnicích, celkem 6 zdravotnických zařízení, jejich struktura je však poněkud odlišná. Ve městě je v provozu sdružené ambulantní zařízení se 2 úvazky lékařů. Kromě pediatra a stomatologů je zde rovněž k dispozici služba domácí zdravotní péče. Tabulka č. Ta-B.3.3: Zdravotnická zařízení v Raspenavě v roce 2004 Kód Počet Přepočtený druhu Druh zdravotnických zařízení zdravotnických počet lékařů zařízení zařízení 320 Samostatná ordinace praktického lékaře pro 1 1 dospělé 321 Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a 1 1 dorost 322 Samostatná ordinace praktického lékaře1 1 stomatologa Samostatné ordinace celkem 3 3 510 Lékárny 1 Zdravotnická zařízení celkem 4 3 Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

Jak je z tabulky č. Ta-B.3.3 zřejmé, v Raspenavě jsou zastoupena pouze zdravotnická zařízení nejběžnějších specializací. Ve srovnání s populačně rovnocennými Hejnicemi je zde vybavenost zdravotnickými zařízeními poněkud horší.


58

Tabulka č. Ta-B.3.4: Zdravotnická zařízení ve Višňové v roce 2004 Kód Počet Přepočtený druhu Druh zdravotnických zařízení zdravotnických počet lékařů zařízení zařízení 320 Samostatná ordinace praktického lékaře pro 1 1 dospělé 322 Samostatná ordinace praktického lékaře1 1,2 stomatologa Zdravotnická zařízení celkem 2 2,2 Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

Ve Višňové je občanům k dispozici pouze praktický lékař pro dospělé a stomatolog. Nižší vybavenost souvisí s menší populační velikostí obce.

3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení V některých obcích HSO Frýdlantsko jsou zřízena detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení. Lékař do těchto obcí dojíždí jen některé dny v týdnu. Detašovaná pracoviště se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítávají. Jejich celkový přehled v této oblasti je uveden v tabulce č. Ta-B.3.5. Tabulka č. Ta-B.3.5: Přehled detašovaných pracovišť zdravotnických zařízení v HSO Frýdlantsko Počet Obec detašovaných Seznam detašovaných pracovišť pracovišť Bílý Potok

0

Bulovka

2

Černousy

0

Dětřichov

0

Dolní Řasnice

0

Habartice

2

Hejnice

0

Heřmanice

0

Horní Řasnice

0


1

Krásný Les

0

Kunratice

0

Nové Město pod Smrkem

1


0

Pertoltice

0

Raspenava

0

Višňová

0

Celkem HSO Frýdlantsko

6

PL – praktický lékař, zdroj: ÚZIS

2x PL pro dospělé

1x PL pro dospělé, 1x stomatolog

1x PL pro dospělé

1x PL pro dospělé


59

Jak je z tabulky č. Ta-B.3.5 zřejmé, v detašovaných pracovištích jsou s jedinou výjimkou stomatologa v Habarticích zastoupeny pouze ordinace praktických lékařů pro dospělé. Překvapivě není nikde provozována ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, což lze na poměrně rozlehlém Frýdlantsku spatřovat jako problém.

3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Frýdlantsko Zdravotnická zařízení v HSO Frýdlantsko se, v souladu s logickým předpokladem, nacházejí ve 4 největších obcích oblasti- Hejnicích, Novém Městě pod Smrkem, Raspenavě a Višňové (Frýdlant samozřejmě nepočítaje). Dochází zde tedy do značné míry ke koncentraci do poměrně hustě zalidněného pásu podél řeky Smědé. Jako přirozená spádová centra pro okolní obce tak vzhledem ke své poloze slouží Nové Město pod Smrkem a samozřejmě i Frýdlant. Zde je lokalizována nemocnice (v majetku města se 3 základními obory- internou, chirurgií a gynekologií), stanoviště zdravotní záchranné služby a rovněž lékařská služba první pomoci pro dospělé a pro děti a dorost. Síť zdravotnických zařízení doplňuje 6 detašovaných pracovišť, která jsou umístěna ve 4 obcích. Za pozitivní fakt lze považovat, že kromě Nového Města pod Smrkem se jedná o geograficky velmi periferní obce bez stálých lékařských zařízení– Bulovku, Habartice a Jindřichovice pod Smrkem. Zcela bez zdravotnických zařízení je tedy v HSO Frýdlantsko 10 obcí. Z většiny obcí je poměrně dobře dostupný Frýdlant s dobrou nabídkou zdravotnických zařízení, z Bílého Potoka pak Hejnice. Problémem je dostupnost např. z obce Černousy, kde je železniční zastávka vzdálena asi 1 km od obce a autobusy z obce nejezdí žádné. U některých dalších obcí bez zdravotnických zařízení je problémem poměrně malá frekvence spojů, kdy v dopoledních hodinách je častá zhruba dvou až tříhodinová pauza. Týká se to např. Heřmanic a Pertoltic. V oblasti dostupnosti zdravotních služeb je nezbytná existence a rozvoj domácí ošetřovatelské péče.

3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení Ve zdravotnické statistice není uváděn absolutní počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení. Sleduje se tzv. přepočtený počet lékařů, který vyjadřuje součet úvazků jednotlivých lékařů ve zdravotnickém zařízení. U detašovaných pracovišť se sleduje pouze jejich existence, nikoli však úvazek lékařů na těchto pracovištích, neboť lékaři i jejich činnost jsou započteni celkově v sídlech zdravotnických zařízení. Bližší údaje pro obce HSO Frýdlantsko podává tabulka č. Ta-B.3.6. Tabulka č. Ta-B.3.6: Přepočtený počet lékařů, počet zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v jednotlivých obcích HSO Frýdlantsko (vše stav k 31.12.2004) Obec

Počet Počet ZZ obyvatel

Přepočtený počet lékařů

Počet detašovaných pracovišť

Bílý Potok

643

-

-

-

Bulovka

862

-

-

2

Černousy

327

-

-

-

Dětřichov

619

-

-

-

Dolní Řasnice

512

-

-

-

Habartice

472

-

-

2

2 735

6

5,00

-

Heřmanice

229

-

-

-

Horní Řasnice

232

-

-

-

Hejnice


60


624

-

-

1

Krásný Les

444

-

-

-

Kunratice

384

-

-

-

3 922

6

5,00

1


533

-

-

-

Pertoltice

256

-

-

-

Raspenava

2 836

4

3,00

-

Višňová

1 305

2

2,20

-

Celkem HSO Frýdlantsko Počet obyvatel HSO Frýdlantsko na jednoho lékaře

16935

18

15,20

6

Nové Město pod Smrkem

1114

ZZ – zdravotnické zařízení Počet lékařů – přepočtený počet (součet úvazků) Zdroj: ÚZIS

Nejvyšší přepočtený počet lékařů (součet úvazků) v HSO Frýdlantsko byl zaznamenán v největší obci oblasti- Novém Městě pod Smrkem a rovněž Hejnicích (5 úvazků). Tento výsledek bezprostředně souvisí s počtem zdravotnických zařízení, který je ve zmíněných obcích rovněž nejvyšší. Populačně srovnatelná Raspenava počtem zařízení i lékařů trochu zaostává. Na území HSO Frýdlantsko bylo v roce 2004 evidováno 15,2 úvazku, na jeden úvazek lékaře v této oblasti tedy připadá 1114 obyvatel. Tento ukazatel je třeba brát jako orientační, neboť v počtu lékařů jsou zahrnuti lékaři různých specializací. Výsledek bude také možno srovnat pouze s oblastmi podobného charakteru, které stejně jako HSO Frýdlantsko nemají lůžková zdravotnická zařízení, především nemocnice (v HSO Hrádecko-Chrastavsko připadlo na jednoho lékaře 875 obyvatel, v HSO Západní Českolipsko 1873 obyvatel, v HSO Centrální Semilsko 1369 obyvatel).

3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Vzdálenost k nejbližší nemocnici byla zjišťována pro obce HSO Frýdlantsko jako nejkratší vzdálenost po silnici z jednotlivých měst a obcí k nejbližší nemocnici. Vzhledem k poloze HSO Frýdlantsko připadaly v úvahu nemocnice ve Frýdlantu a Liberci, při měření vzdáleností se ukázalo, že frýdlantská nemocnice je kromě Oldřichova v Hájích všem sledovaným obcím blíže. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. Ta-B.3.7. Nemocnice ve Frýdlantu má tedy pro celou oblast klíčový význam, navíc samozřejmě působí i jako nemocnice „spádová“. Časová dostupnost k nejbližší nemocnici byla sledována jako doba jízdy veřejnou dopravou z obce do města, kde sídlí nejbližší nemocnice. V tabulce je vždy uvedena cestovní doba nejrychlejšího spoje, který do města, kde sídlí nemocnice, přijíždí mezi 7:00 a 13:00 pracovního dne. Pro ilustraci úrovně dopravní obslužnosti je uveden i počet přímých spojů (dohromady autobusových i vlakových) od pondělí do pátku z dané obce do města s nemocnicí rovněž s jejich příjezdem mezi 7:00 a 13:00 pracovního dne do města, kde funguje nemocnice. Výsledky jsou rovněž uvedeny v tabulce č. Ta-B.3.7.


61

Tabulka č. Ta-B.3.7: Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Obec

Nejbližší nemocnice

Vzdálenost

Bílý Potok

Nemocnice Frýdlant s.r.o.

15 km

Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice

Nemocnice Frýdlant s.r.o. Nemocnice Frýdlant s.r.o. Nemocnice Frýdlant s.r.o.

6 km 11 km 7 km


7,5 km

Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice

Nemocnice Frýdlant s.r.o. Nemocnice Frýdlant s.r.o. Nemocnice Frýdlant s.r.o.

10,5 km 11,5 km 9,5 km


10,5 km


13,5 km


4 km

Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les

Kunratice Nemocnice Frýdlant s.r.o. Nové Město Nemocnice Frýdlant s.r.o. pod Smrkem Oldřichov v Hájích Krajská nemocnice Liberec Pertoltice Raspenava Višňová

5,5 km 12 km 11,5 km


7 km


5,5 km


9,5 km

Doba jízdy

Počet přímých spojů (Po-Pá)

39 minut autobus 34 minut autobus (přestup Hejnice) 5 31 minut autobus+vlak (přestup Hejnice) 13 minut autobus 15 15 minut vlak 20 9 minut autobus 51 13 minut autobus 40 17 minut vlak 23 minut autobus 15 20 minut autobus 45 22 minut autobus 20 20 minut autobus 35 36 minut vlak 25 minut autobus 25 42 minut vlak 9 minut autobus 40 14 minut vlak 8 minut autobus 25 28 minut vlak 45 35 minut autobus do Liberce- 20 minut vlak 20 do Liberce do Frýdlantu- 15 20 do Frýdlantu minut vlak 14 minut autobus 15 6 minut vlak 75 12 minut autobus 10 minut vlak 25 19 minut autobus

Zdroj: www.mapy.cz, www.idos.cz

Nejblíže k nemocnici mají obyvatelé obcí, které se nachází nejblíže Frýdlantu, tedy Bulovky, Krásného Lesa, Kunratic a Raspenavy, největší vzdálenost musí absolvovat obyvatelé Bílého Potoka a Jindřichovic pod Smrkem, celkově však je vzdálenost k nejbližší nemocnici v celé oblasti nízká. Časová dostupnost z obce do nemocnice do značné míry koreluje se vzdáleností obce od nemocnice. Časově nejblíže jsou tedy nemocnici obyvatelé Raspenavy, kde vlak jede pouhých 6 minut a autobusy do 15 minut. Velmi dobrou časovou dostupností disponují také obce Dětřichov, Krásný Les a Kunratice, kde nejrychlejší spoje jezdí do 10 minut. Nejhorší časovou dostupnost logicky zaznamenávají nejvzdálenější obce. Nejdelší je tedy cesta do nemocnice pro obyvatele Jindřichovic pod Smrkem a Nového Města pod Smrkem, vždy okolo 30 minut a více a především Bílého Potoka, kde jediný přímý dopolední spoj do Frýdlantu jede 39 minut. Z Oldřichova v Hájích je časově přibližně stejně vzdálen Frýdlant i Liberec.


62

Největší počet přímých spojů do Frýdlantu jezdí z nedaleké Raspenavy- 15 spojů denně mezi 7. a 13. hodinou. Obě obce jsou spojeny vlakovou i autobusovou dopravou. Raspenava je tak nejlépe dopravně dostupnou obcí HSO Frýdlantsko (byla zde zaznamenána i nejkratší časová dostupnost). Dostatečné množství spojů jezdí rovněž z obcí, kde je možno využít železniční i autobusovou dopravu (Dolní Řasnice, Horní Řasnice, Krásný Les a Nové Město pod Smrkem), z obcí ležící v nevelké vzdálenosti od Frýdlantu při hlavní silnici (Dětřichov) či obcí populačně významnějších (Hejnice). Malé množství spojů jezdí do Frýdlantu trochu překvapivě z některých obcí nepříliš vzdálených (Bulovka a Pertoltice) a rovněž z pohraničních Habartic, vždy jen 3 spoje mezi 7. a 13. hodinou. Jednoznačně nejhorší je dopravní dostupnost nemocnice z Bílého Potoka, kde jezdí, jak již bylo řečeno, do Frýdlantu pouze jeden přímý dopolední spoj. Určitý problém představuje i dostupnost z obce Černousy, kde přímé spojení existuje pouze vlakem a zastávka je od vlastní obce vzdálena asi 1 km, jak již bylo řečeno. Závěrečné zhodnocení V HSO Frýdlantsko existuje jediné lůžkové zdravotnické zařízení s kapacitou 520 lůžek v obci Hejnice. Bydlí zde pacienti, kteří se léčí v sousední obci Lázně Libverda. Lékaři nejběžnějších specializací ordinují v největších obcích (Hejnice, Nové Město pod Smrkem, Raspenava a Višňová), detašovaná pracoviště praktického lékaře pro dospělé jsou zřízena i v geograficky periferních obcích Bulovka, Habartice a Jindřichovice pod Smrkem. Problematická je slabá síť praktických lékařů pro děti a dorost, kteří ordinují jen v Hejnicích, Novém Městě pod Smrkem a Raspenavě. Dostupnost zdravotních služeb i nemocnice ve Frýdlantu, která je obcím nejblíže, je většinou dobrá. Problematická je dostupnost veřejnou dopravou z Bulovky, Černous, Heřmanic a Pertoltic. Na jednoho lékaře připadlo 31.12.2004 celkem 1114 obyvatel, což je v porovnání s ostatními HSO poměrně příznivý výsledek. Tento výsledek souvisí s charakterem sídelní struktury, protože zdravotnická zařízení se soustředí do větších sídel, zde do Hejnic, Nového Města pod Smrkem a Raspenavy. Pro oblast je velmi důležitá existence nemocnice, stanoviště zdravotní záchranné služby a rovněž lékařské služby první pomoci pro dospělé a pro děti a dorost ve Frýdlantu.


63

3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST Při koncipování sociálních aktivit a jejich racionálního provozování v jednotlivých obcích je nutné mít na zřeteli, že jedním ze stěžejních aspektů, ovlivňujících rozhodovací procesy, je velikost obce (města), demografická struktura jejích obyvatel a z toho plynoucí místní potřeba saturování sociálních služeb. Při analýze vývoje osídlení se ukázalo, že je třeba věnovat zvláštní pozornost obcím a městům, kde žije více než 3 000 obyvatel. V těchto obcích často působí pověřené obecní úřady, které v přenesené působnosti vykonávají i výkon státní správy v oblasti sociální péče. V hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko do této kategorie spadá pouze Nové Město pod Smrkem. Zde není k dispozici žádné zařízení sociální péče. Nejbližší takové zařízení je domov důchodců s kapacitou 67 lůžek, který se nachází v Jindřichovicích pod Smrkem. Ve Frýdlantu, který je přirozeným centrem celé oblasti, je provozován dětský domov, středisko sociální péče a kromě jiného i mateřské centrum. Ústav sociální péče pro děti s mentálním a kombinovaným postižením je provozován v Raspenavě a nabízí kapacitu 29 lůžek. K ostatním zařízením sociální péče ve sledované HSO lze zařadit Mateřské centrum Mateřídouška v Hejnicích, které zřizují zpravidla matky na mateřské dovolené, zároveň se podílejí na jeho samosprávě a zajišťují programy umožňující matkám s malými dětmi vyjít z izolace, kam se celodenní péčí o dítě dostávají, jsou založena na principu rodinné svépomoci. Na základě získaných informací se v regionu nenachází další jiná zařízení kromě výše uvedených.


64

3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu Na území HSO Frýdlantsko je nejvýznamnější kulturní a historickou atraktivitou bazilika Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Chrám je také nejvýznamnějším poutním místem v oblasti. Bezesporu nejvýznamnější památkou ve Frýdlantském výběžku je hrad a zámek Frýdlant- národní kulturní památka. Ten se však nachází na území obce Frýdlant, která do HSO Frýdlantsko není zařazena. Národní památkový ústav (na www.monumnet.npu.cz) eviduje v obcích HSO celkem 80 nemovitých památek. S výjimkou hejnické baziliky se však jedná pouze o stavby, jejichž historická a kulturní hodnota nepřesahuje hranice regionu, většinou jde o kostely a drobnou církevní architekturu, dále pak o měšťanské domy a venkovské usedlosti. V obci Heřmanice a sídle Víska, patřící administrativně pod obec Višňová, se nacházejí velmi cenné soubory hornolužické hrázděné lidové architektury.

3.10.2 Kulturní zařízení Tabulka č. Ta-B.5.1: Přehled a počet kulturních zařízení v obcích HSO Frýdlantsko (stav v roce 2003) Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová

Veřejné knihovny vč. poboček 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2

Stálá kina

Muzea Galerie 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Kulturní zařízení Divadla ostatní 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 2 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 3 0 0 0 1 0 1 0 3 0

Zdroj: ČSÚ

Ve všech obcích oblasti jsou v provozu veřejné knihovny, které představují zejména v malých obcích jednu z mála (ne-li jedinou) možnost kulturního vyžití. Na území třech obcí- Bulovky, Nového Města pod Smrkem a Višňové- jsou v provozu dvě knihovny. Jedna je vždy ve vlastní obci, druhá v Arnolticích, Ludvíkově pod Smrkem a Andělce. Knihovny jsou často místem pořádání vzdělávacích a jiných akcí, zde to platí pro knihovny v Bílém Potoce, Dětřichově, Heřmanicích, Novém Městě pod Smrkem a Višňové. Nezastupitelnou funkcí knihoven je veřejně přístupný internet, který je již možno využívat kromě Krásného Lesa a Kunratic ve všech obcích v oblasti. V Dětřichově je možno se na internet připojit i v základní škole, v Jindřichovicích pod Smrkem dokonce i v obecní samoobsluze a mikrovlnný systém je pro obyvatele obce zdarma. V obci Bulovka je internet přístupný i v knihovně v Arnolticích.


65

Tato situace umožňuje získat důležité a nezbytné informace „krátkou cestou“ bez nutnosti návštěvy spádové obce či města, pokud se samozřejmě občané nemohou na internet připojit z domova. Součástí knihoven v menších obcích bývá klubová místnost, sloužící příležitostně k pořádání dalších kulturních akcí, k provozování kulturních aktivit souborů zájmové umělecké činnosti a různých kroužků a ke spolkové činnosti. To je jedna z nutných podmínek „oživení“ venkova, zachování kulturních tradic a zabránění nežádoucího masového odlivu obyvatel do velkých měst. Na území HSO je v provozu kino pouze v Hejnicích, které v letech 1999-2002 zaznamenalo poměrně stabilní návštěvnost asi 5-6000 osob. Pro celou oblast má samozřejmě význam i kino ve Frýdlantu, které mělo ve stejném období oproti kinu hejnickému asi dvojnásobnou návštěvnost. Pro obyvatele ostatních obcí je tedy možnost navštívit filmové představení poměrně problematická a vzhledem k úrovni obsluhy veřejnou dopravou ve večerních hodinách je třeba se v tomto ohledu spolehnout na vlastní dopravu. Slabá síť kin je výsledkem trendu minulých let, kdy se počet kin (nejen v Libereckém kraji) postupně snižoval. Příčinou byly a jsou většinou ekonomické problémy způsobené z velké části nízkou návštěvností v kinech. S rozvojem audiovizuální techniky, satelitního příjmu a nabídkou speciálních televizních kanálů mají lidé možnost zajistit si sledování filmů doma, což se projevuje na poklesu návštěvnosti v kinech. Existence kin v Liberci má zřejmě vzhledem ke geografické poloze oblasti pro její obyvatele jen malý význam. S výjimkou Černous a Oldřichova v Hájích je v ostatních obcích HSO Frýdlantsko kromě veřejné knihovny k dispozici i další kulturní zařízení. V Hejnicích funguje Mezinárodní centrum duchovní obnovy (sídlí ve františkánském klášteře vedle baziliky), v Novém Městě pod Smrkem Multifunkční komunitní centrum. Kulturní domy nalezneme v Dolní Řasnici, Heřmanicích, Horní Řasnici, Krásném Lese, Kunraticích a ve Višňové (zde rovněž v sídle Andělka). V ostatních obcích jsou k dispozici společenské sály. Výjimku tvoří Jindřichovice pod Smrkem, kde kulturní zázemí schází. Společenský sál s restaurací byl prodán soukromníkovi a probíhá zde rekonstrukce. Ke kulturnímu vyžití v obcích napomáhají i kostely, např. v Hejnicích a Andělce (patří pod obec Višňová), kde se občas konají koncerty vážné a duchovní hudby. V oblasti působí i některé amatérské pěvecké sbory (v Hejnicích, Novém Městě pod Smrkem a Jindřichovicích pod Smrkem) a některé hudební skupiny. Na území HSO Frýdlantsko existují pouze dvě muzea, v Dolní Řasnici a Novém Městě pod Smrkem. V Dolní Řasnici slouží jako muzeum Stelzigova kovárna, jejímž zřizovatelem je fyzická osoba. V Novém Městě pod Smrkem je zřizovatelem muzea město. V HSO Frýdlantsko působí soukromá galerie Jilm v Raspenavě a malá galerie u Bartošů v Hejnicích. V Novém Městě pod Smrkem existuje i dům dětí a mládeže (dále jen DDM), který sdružuje celkem 24 zájmových útvarů. Pro místní děti a mládež představuje zajímavou a tvůrčí možnost trávení volného času. Zřizovatelem DDM je město. V Černousích je rozestavěn víceúčelový objekt, kde bude k dispozici knihovna, klubovna pro děti a bude zde přístup na internet. Jindřichovice pod Smrkem plánují zřídit v půdních prostorách ZŠ „Potkávací centrum česko-polské spolupráce“. V Novém Městě pod Smrkem může místní talentovaná mládež využívat základní uměleckou školu (ZUŠ). Pro oblast Frýdlantska má bezesporu ještě větší význam i další ZUŠ lokalizovaná ve Frýdlantu. Na území HSO ani v celém Frýdlantském výběžku není v provozu žádné divadlo. Jedná se sice o službu vyšší vybavenosti, která je lokalizována většinou pouze do populačně významnějších sídel, přesto však by asi bylo možno v regionu s více než 25000 obyvateli očekávat divácký zájem. Zájemci o divadelní představení musí absolvovat cestu do Liberce, kde je možno navštívit 4 divadla.


66

3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce Tabulka č. Ta-B.5.2: Nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Frýdlantsko Místo konání

Název akce Popis Cyklus koncertů varhanní Pravidelná akce. Pořádá ji Kruh přátel hudby při a dechové hudby v Bazilice Mezinárodním centru duchovní obnovy Hejnice. V roce 2005 se konal 20.ročník. Hejnice Navštívení Panny Marie Pravidelná akce. Každoročně pořádaný festival Hejnická nota folkové hudby. Pravidelná akce. Každoroční akci pořádá občanské Děti baví sebe i rodiče sdružení Bílý Potok veselejší. Bílý Potok Jednorázová akce. Oslavy 410. výročí založení obce v roce 2004 pořádalo občanské sdružení Bílý Potok Bílopotocké slavnosti veselejší. Jednorázová akce. V roce 2004 pořádala tuto akci Bulovka Dětský flétničkový festival obec. Jednorázová akce. Projekt občanského sdružení Lunaria. Expozice chce představit historii života Muzeum venkovského venkovského obyvatelstva v obci před průmyslovou obyvatelstva Jindřichovice pod revolucí. O dotaci bylo požádáno v roce 2002. Smrkem Pravidelná akce. Podporovatelem těchto akcí je Kulturní a společenské Sdružení rodičů a přátel dětí Jindřichovice pod aktivity pro děti a mládež Smrkem. O dotaci bylo požádáno v roce 2003. Jednorázová akce. Akci pořádala v roce 2004 obec. Děti a kultura- ne drogy Jednorázová akce. Uspořádání několika kulturních Kunratice Kulturní akce obceakcí pro děti, mládež a dospělé nejen z Kunratic prolomení stereotypu pořádala v roce 2005 obec. Jednorázová akce. Pořadatelem akce v roce 2004 420 let založení Nového bylo město. Města pod Smrkem Jednorázová akce. Funguje v rámci DDM- střediska pro volný čas Nové Město pod Smrkem. Jeho cílem Novoměstské kulturní Nové Město pod je podpora sounáležitosti s místním regionem, seskupení Smrkem především na podporu pěveckého sboru dospělých a Klubu přátel hlíny. Jednorázová akce. Pořadatelem akce v roce 2003 byl dům DDM- středisko pro volný čas Nové Město pod Pointilismus Smrkem. Jednorázová akce. Akci v roce 2005 pořádala Setkání řezbářů Raspenava Základní škola a Speciální školy Raspenava. v Raspenavě Jednorázová akce. Akce proběhla v roce 2004 a Pohádkový les pořádala ji fyzická osoba. Višňová Jednorázová akce. Akce proběhla v roce 2004 a Zazpívej s námi pořádala ji obec. Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006, internetové stránky obcí: www.obecni-urad.net/bily_potok, www.obecbulovka.cz, cernousy.webpark.cz, www.obcecr.cz/detrichov, www.dolnirasnice.cz, habartice.webpark.cz,


67

muhejnice.webzdarma.cz, www.hermanice.com, hornirasnice.webpark.cz, www.jindrichovice.cz, www.obecniurad.net/krasny_les, www.nmps.cz, www.oldrichov.cz, pertoltice.webpark.cz, www.raspenava.cz, www.ob-vis.net

Na základě dohody o zadání byly v rámci indikátoru nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Frýdlantsko posuzovány kulturní akce, které získaly podporu z rozpočtu Libereckého kraje prostřednictvím systému přímé podpory nebo v grantových programech. Kulturní akce podporované v těchto programech, zejména v systému přímé podpory, splňují požadavek nadmístního významu kulturní akce. Dále byly do hodnocení zařazeny další kulturní akce a pořady, které nebyly podpořeny z rozpočtu Libereckého kraje, ale svým významem a dopadem do regionu naplňují podmínku nadmístního významu. V téměř každé obci HSO Frýdlantsko se koná během roku nějaká kulturní akce. V letech 2003-5 byly pravidelně podporovány koncerty varhanní a duchovní hudby v Bazilice Panny Marie v Hejnicích. Tuto akci lze považovat za nejvýznamnější v HSO Frýdlantsko. Vícekrát již byla podpořena i akce Novoměstské kulturní seskupení a akce Děti baví sebe i rodiče. Z krajského rozpočtu byly podpořeny i jednorázové akce Dětský flétničkový festival a Pointilismus. Rovněž bylo podpořeno zřízení Muzea venkovského obyvatelstva. O podporu z grantových programů usilovali žadatelé z 8 obcí v oblasti. Z celkového počtu 14 různých akcí pouze 5 pořádala obec. Kromě akcí výše zmíněných se v jednotlivých obcích pořádají akce méně významné, jakými jsou poutě, pálení čarodějnic, dětské dny, taneční zábavy a akce vztahující se k Vánocům a Velikonocím. Za zmínku stojí i Euroregionální pouť ke sv.Anně v Andělce (obec Višňová). Akce je doprovázena bohoslužbami, koncertem a jarmarkem. Nejznámější akcí ve Frýdlantském výběžku jsou Valdštejnské slavnosti konané ve Frýdlantu, které postupně získávají nadregionální význam. V roce 2005 se konal již 7.ročník. Významná je zde i Frýdlantská jazzová dílna, která je vyhlašována v celorepublikovém měřítku.

3.10.4 Památkové rezervace Hlavním rysem památkové rezervace je charakter prostředí, který je výrazně ovlivněn významnou skupinou (souborem) nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů. Památkovou rezervaci prohlašuje Vláda ČR nařízením. Rozlišují se vesnické a městské památkové rezervace (podle Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji). Na území HSO Frýdlantsko není v žádné obci ani městě prohlášená památková rezervace.

3.10.5 Památkové zóny Památkové zóny jsou území sídel nebo jejich částí s menším podílem nemovitých kulturních památek nebo historického prostředí než na území památkové rezervace. Památkovou zónu prohlašuje Ministerstvo kultury ČR vyhláškou. Rozlišují se městské, vesnické a krajinné památkové zóny (podle Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji). Na území HSO Frýdlantsko není v žádné obci ani městě prohlášená památková zóna. Závěrečné zhodnocení V každé obci HSO Frýdlantsko se nachází knihovna. Veřejně přístupný internet je možno využít kromě Krásného Lesa a Kunratic ve všech obcích v oblasti. Kromě knihovny je v každé obci s výjimkou Černous a Oldřichova v Hájích k dispozici další kulturní zařízení. V Novém Městě pod Smrkem jsou provozovány i DDM a ZUŠ. V Hejnicích promítá místní kino, další biograf je ve Frýdlantu. Za divadlem je třeba dojíždět do Liberce. V oblasti se koná množství jednorázových kulturních akcí, pravidelných významnějších každoročních akcí je málo. V oblasti neexistuje žádná památková rezervace ani památková zóna.


68

3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA 3.11.1 Sportovní zařízení Tabulka č. Ta-B.6.1: Přehled sportovních zařízení podle typu zařízení v obcích HSO Frýdlantsko (stav v roce 2003)

Obec


Tělocvičny Koupaliště (včetně Hřiště a bazény (s provozovatelem, školních (s provozovatelem, správcem) s přístupem správcem) veřejnosti)

Stadiony otevřené

Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem, správcem)

0 0 0 0 0 0 1 0 0

0 2 1 1 1 1 2 0 1

1 2 0 0 1 1 2 0 0

0 0 0 0 0 0 1 0 0

2 0 0 1 0 1 2 1 0

0

0

1

1

0

0 0

1 1

1 1

0 0

0 0

1

1

2

1

2

0

1

1

0

0

0 1 0

1 1 2

0 2 1

0 2 0

0 1 1

Zdroj: ČSÚ

Jak je z tabulky č. Ta-B.6.1 zřejmé, v každé obci HSO Frýdlantsko se nachází nějaké sportovní zařízení. V souladu s logickým úsudkem se jich nejvíce nachází v největších obcích oblasti- Hejnicích, Novém Městě pod Smrkem a Raspenavě, kde jsou zastoupeny všechny uvedené typy sportovních zařízení. Není jistě překvapením, že v žádné obci v oblasti nenajdeme krytý bazén, krytý stadion a zimní stadion, ať již krytý či otevřený. Tato zařízení, vzhledem k finanční náročnosti výstavby i provozu, a tedy i k potřebě dostatečné klientely, najdeme pouze ve větších městech. Dostatečnou nabídku v tomto směru poskytuje krajské město Liberec. Některá sportovní zařízení lze nalézt také ve Frýdlantu. Koupaliště nebo bazény s provozovatelem fungují pouze ve třech výše jmenovaných obcích, otevřené stadiony rovněž (přičemž v Raspenavě existují dva) a dále v Jindřichovicích pod Smrkem. Na vlastní nebezpečí je možno ke koupání také využívat požární nádrže v Horní Řasnici a Kunraticích a rybník v Krásném Lese. Dobře je oblast vybavena fotbalovými hřišti, která nalezneme v každé obci. Dle statistiky ČSÚ jich provozovatele či správce vlastní hřiště ve 14 obcích (jsou všechna travnatá) z celkových 17. V Jindřichovicích pod Smrkem je v provozu otevřený stadion. Bez hřiště s provozovatelem se tedy musejí obejít Bílý Potok a Heřmanice. V Bílém Potoce existuje rekreační zařízení se sportovišti pro volejbal,


69

tenis, stolní tenis a minigolf. V Bulovce je k dispozici sportovně rekreační areál se hřišti pro fotbal a volejbal, v Arnolticích areál pro volejbal, tenis a stolní tenis a je zde i bazén. V Jindřichovicích pod Smrkem funguje multifunkční sportoviště pro volejbal, nohejbal, tenis a házenou. Volejbalová hřiště pak nalezneme i v dalších 8 obcích (Hejnice, Heřmanice, Krásný Les, Kunratice, Nové Město p.S., Oldřichov, Raspenava a Višňová). Tenis je možno si zahrát v Hejnicích, Novém Městě pod Smrkem a Raspenavě, házenou v Hejnicích a národní házenou v Raspenavě. V Raspenavě je rovněž k dispozici sportovní hala a v Hejnicích sportovní zařízení pro atletiku. Vhodné je rovněž zmínit existenci střelnice pro kulové zbraně v Předláncích a kynologického cvičiště ve Vísce. Obě sídla administrativně přísluší pod obec Višňová. Kromě Hejnic a Višňové všechny obce plánují další rozvoj sportovních zařízení. Pertoltice plánují vybudovat multifunkční sportovní komplex s hřišti na volejbal, tenis a basketbal a dětskými prolézačkami. Obec Bulovka chce dále rozvíjet sportovní areál v Arnolticích. Krásný Les a Kunratice chtějí postavit tenisová a volejbalová hřiště, Habartice rovněž a navíc i tělocvičnu. Oldřichov v Hájích hodlá upravit 2 území na sportovní plochy pro míčové hry. Nové Město pod Smrkem uvažuje o sportovním areálu u sokolovny. V Černousích je v plánu vybudovat 3 hřiště, jež by v zimě zároveň sloužila jako kluziště. Bílý Potok a Dolní Řasnice chtějí rozvíjet zázemí pro cyklisty, Raspenava má zájem vybudovat na koupališti minigolf a tenisové kurty a dále hřiště na streetball, Horní Řasnice cvičiště pro dobrovolné hasiče. Některé obce rovněž uvažují o výstavbě dětských hřišť či rekonstrukci dalších zařízení. Existuje i záměr výstavby lyžařského areálu Smrk (na území obcí Nové Město pod Smrkem a Lázně Libverda), možnost jeho realizace je třeba podrobit podrobnému posouzení nejen z ekologických hledisek.

3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce Tabulka č. Ta-B.6.2: Nejvýznamnější sportovní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Frýdlantsko Místo konání

Raspenava

Raspenava a Hejnice Bulovka

Habartice

Název akce Popis Mezinárodní atletická liga školní Pravidelná akce. Pořádají ji Základní škola a Speciální školy. mládeže Pravidelná akce. Turnaj ve stolním tenise organizuje TJ Jiskra Raspenava. V roce 2004 se Velká cena města Raspenavy konal již 20.ročník. Jednorázová akce. Proběhla v roce 2003. Mistrovství ČR starších žáků Pořadatelem byl oddíl TJ Jiskra Raspenava. v národní házené Jednorázová akce. Taneční soutěž ve sportovním O pohár starosty města tanci proběhla v roce 2004. Raspenavy Jednorázová akce. Proběhla v roce 2004 a pořádal Sportovní den pro děti a mládež ji oddíl TJ Jiskra Raspenava. Jednorázová akce. Proběhla v roce 2005 a Turnaj mladšího dorostu v kopané o přeborníka Lib.kraje pořadatelem byl Liberecký krajský fotbalový svaz. Letní dětský indiánský tábor na Jednorázová akce. Proběhla v roce 2004. arnoltické samotě Pravidelná akce. Je zaměřena na tréninkové jednotky kopané pod odborným dohledem a Fotbalový a turistický kemp turistiku po celých Krkonoších. Účastní se mládež v Černém Dole z Habartic, Pertoltic a Frýdlantu. V roce 2003 proběhl 5.ročník. Akci pořádá TJ Tatran Habartice.


70

Jednorázová akce. Stanový tábor v délce 10 dní pro 25-30 osob vč.mládeže a dětí. Součástí je Letní sportovní tábor kynologů kynologická přednáška a cvičení, táborové soutěže, Hejnice turistika. Akce proběhla v roce 2003. Prosincové horolezecké závody na Jednorázová akce. Akce proběhla v roce 2004 a pořádal ji horolezecký oddíl Hejnice. umělé stěně Pravidelná akce. Pochod pohraničním lesem, při kterém děti a jejich doprovod plní sportovní úkoly i Kunratická stopa úkoly týkající se přírody-znalosti rostlin,zvířat. V roce 2005 proběhl již 20.ročník. Jednorázová akce. Proběhla v roce 2004. Sportovní klání všech Kunratice Jednorázová akce. Soutěž mezi Kunraticemi a okolními vesnicemi proběhla v roce 2003, Turnaj v kopané pořadatelem byl TJ Sokol Kunratice. Jednorázová akce. Soutěže se sportovním U příležitosti oslav MDD- dětský zaměřením i hasičskou tematikou proběhly v roce sportovní den 2003 a pořádal je TJ Sokol Kunratice. Pravidelná akce. Turistické pochody pořádané ve spolupráci s turistickými kluby v Německu a Setkání 3 zemí Nové Město pod Polsku.V roce 2005 proběhl 5.ročník. Smrkem Pravidelná akce. V roce 2005 se konal již Výstupy na Smrk 23.ročník. Jednorázová akce. Proběhla v roce 2004 a Oldřichov Podzimní špacír pořadatelem byl TJ Sokol Oldřichov v Hájích. v Hájích Pravidelná akce. Trasa každoročně pořádaného turistického pochodu vede přes území 3 státůEurovandr České republiky, Německa a Polska. Višňová Pravidelná akce. Tradiční turnaj v kopané. Zúčastňují se mužstva z celého Libereckého kraje. Memoriál Bohouše Bursy V roce 2003 proběhl 11.ročník. Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006, internetové stránky obcí: www.obecni-urad.net/bily_potok, www.obec-bulovka.cz, cernousy.webpark.cz, www.obcecr.cz/detrichov, www.dolnirasnice.cz, habartice.webpark.cz, muhejnice.webzdarma.cz, www.hermanice.com, hornirasnice.webpark.cz, www.jindrichovice.cz, www.obecni-urad.net/krasny_les, www.nmps.cz, www.oldrichov.cz, pertoltice.webpark.cz, www.raspenava.cz, www.ob-vis.net

V regionu HSO Frýdlantsko se koná značné množství různých sportovních akcí. Finanční podporu z Krajského úřadu však obdržely pouze akce konané v Raspenavě a Višňovce. Opakovaně obdržel finanční podporu turnaj ve stolním tenise Velká cena města Raspenavy. V roce 2002 byla rovněž podpořena pravidelně pořádaná Mezinárodní atletická liga školní mládeže. O rok později obdrželo finanční podporu Mistrovství ČR starších žáků v národní házené. V roce 2003 byl podpořen i fotbalový turnaj Memoriál Bohouše Bursy ve Višňové. Společně s taneční soutěží O pohár starosty města Raspenavy lze tyto akce asi považovat za nejvýznamnější v HSO Frýdlantsko. Určitý věhlas si již získala i turistická akce Kunratická stopa. Mezinárodní rozměr mají Setkání 3 zemí a Eurovandr. Sportovní přehled doplňují další akce menšího významu, především sportovní turnaje a nejrůznější závody, především v hasičském sportu. Důležitou součástí sportovního života na malých obcích jsou fotbalové zápasy místních mužstev, které často tvoří jedny z mála sportovních akcí během roku. Závěrečné zhodnocení Ve všech obcích HSO Frýdlantsko existuje nějaké sportovní zařízení, kde se lze věnovat nejoblíbenějším sportům, jako je fotbal, tenis či volejbal. Lépe jsou sportovními zařízeními vybaveny


71

největší obce Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Raspenava, kde jsou veřejnosti k dispozici i koupaliště a otevřené stadiony. Mimo Hejnic a Višňové všechny obce v oblasti plánují další rozvoj sportovních zařízení. V oblasti se koná značné množství sportovních akcí, nejvýznamnější z nich v Raspenavě. V nejmenších obcích je však nabídka sportovních akcí často velmi omezená.


72

3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND Domovní a bytový fond v oblasti Frýdlantska je poměrně homogenní. Ve všech obcích výrazně převažují rodinné domy. Nejnižší je podíl RD z úhrnu všech domů v Hejnicích a Novém Městě pod Smrkem- asi 87 %, nejvyšší v Oldřichově v Hájích (téměř 98 %). Nejvyšší podíl neobydlených domů je v Bílém Potoce a Oldřichově v Hájích- 35 resp. 41 %. Drtivá většina těchto domů slouží k rekreaci. Potvrzuje se tedy logický předpoklad koncentrace druhého bydlení do přírodně nejatraktivnějších lokalit. K podrobnějšímu zkoumání objektů individuální rekreace by bylo třeba zpracovat samostatnou studii. Zde schází pro takovéto analýzy prostor i datová základna. Domovní fond má ve všech obcích podobné relativně vysoké průměrné stáří (nad 60 let). Nejstarší domovní fond je v Jindřichovicích pod Smrkem, Černousích a Oldřichově v Hájích, nejmladší pak v Hejnicích a Novém Městě pod Smrkem. Zde celkový průměr zřejmě snižuje mladší panelová výstavba. Vodovod je zaveden do více než 96 % trvale obydlených domů. Kanalizace je doménou větších sídel. V Novém Městě pod Smrkem je na ni napojena více než polovina trvale obydlených domů, v Hejnicích téměř čtvrtina, v Raspenavě a Višňové je odkanalizováno již jen malé množství domů a v ostatních obcích kanalizace neexistuje, nebo je její role zcela zanedbatelná. Tabulka č. Ta-B.7.1: Domovní fond – základní charakteristiky Obec

Domy Z toho úhrnem RD

Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko

V tom domy Připojení Průměrné na Vodovod trvale neobydl. stáří domů neobydl. obydlené bez bytu kanalizaci 188 100 0 0 186 66 175 37 0 3 167 62 73 19 0 0 71 77 140 43 0 0 137 65 129 39 0 0 121 63 124 20 0 10 121 68 476 117 2 110 472 58 67 19 0 0 66 80 52 23 0 0 49 83

288 212 92 183 168 144 595 86 75

275 189 81 170 154 136 516 84 66

182

172

158

24

0

11

143

79

144 113

136 100

113 83

31 30

0 0

0 7

106 79

64 71

865

759

735

130

0

396

729

61

256 86 713 424 4626

250 83 646 395 4212

152 62 640 316 3683

104 24 72 108 940

0 0 1 0 3

0 0 85 47 669

135 59 617 300 3558

77 64 64 67 65

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001

Jak již bylo řečeno výše, v Hejnicích a Novém Městě pod Smrkem byl zaznamenán nejnižší podíl rodinných domů. V těchto domech existuje pouze polovina z celkového počtu bytů v těchto obcích, v ostatních obcích je to většinou více než 70 %. Podíl trvale obydlených bytů logicky bezprostředně souvisí s podílem trvale obydlených domů. Nejnižší podíl těchto bytů byl tedy opět zaznamenán v Bílém


73

Potoce a Oldřichově v Hájích. Neobydlené byty zde tvoří 30 resp. 40 % z celkového počtu bytů. Podíl neobydlených bytů v trvale obydlených domech přesáhl pouze v Raspenavě 3 % bytového fondu. Tabulka č. Ta-B.7.2: Bytový fond – základní charakteristiky

Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko

Byty Z toho úhrnem v RD

V tom v%

trvale obydl. neobydlené neobydl. byty v% byty v trvale byty v trvale v neobydl. obydl. domech z úhrnu obydl. domech domech

339 291 144 225 216 172 1154 98 101

297 203 94 176 172 151 582 92 70

87,6 69,8 65,3 78,2 79,6 87,8 50,4 93,9 69,3

235 251 122 179 171 151 1017 76 77

69,3 86,3 84,7 79,6 79,2 87,8 88,1 77,6 76,2

3 2 3 3 6 1 17 2 1

101 38 19 43 39 20 120 20 23

219

187

85,4

189

86,3

6

24

167 150

139 108

83,2 72,0

135 118

80,8 78,7

1 2

31 30

1574

804

51,1

1400

88,9

42

132

274 107 1058 571 6860

261 93 747 433 4609

95,3 86,9 70,6 75,8 67,2

167 82 951 455 5776

60,9 76,6 89,9 79,7 84,2

2 1 33 6 131

105 24 74 110 953


Věková struktura bytového fondu se vymyká republikovému průměru vysokým podílem bytů postavených do roku 1919. V celé ČR je takových bytů asi 11 %, v Libereckém kraji asi 27 %, v celé HSO Frýdlantsko 33 %. V obci Heřmanice je takto starých bytů neuvěřitelných 65 %, v Jindřichovicích pod Smrkem 60 % a v Oldřichově v Hájích 52 %! Léta 1945-1970 byla v souladu s trendem v celém Libereckém kraji, avšak v rozporu s trendem celorepublikovým, poznamenána ve většině obcí útlumem bytové výstavby. Výstavba bytů se zvýšila v 70. letech, v 80. letech začala opět klesat a tento trend v 90. letech pokračoval. V 5 obcích oblasti však v 90. letech došlo oproti předcházejícímu desetiletí ke zvýšení bytové výstavby- v Heřmanicích, Horní Řasnici, Oldřichově v Hájích, Pertolticích a Višňové. Kromě Višňové a částečně i Pertoltic jde ale o malé množství bytů. Podíl bytů postavených od roku 1971 činí v celorepublikovém průměru 47 %, v celé HSO 44 %. V Hejnicích a Novém Městě pod Smrkem je to 64 resp. 57 %, avšak v Horní Řasnici pouhých 8 %, v Černousích 10 %, v Heřmanicích 16 % a v Jindřichovicích pod Smrkem 17 %.


Tabulka č. Ta-B.7.3: Trvale obydlené byty podle stáří Trvale Obec obydl. byty

Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko

74

V tom postavené v letech

do 1919 1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno

235 251 122 179 171 151 1017 76 77

107 66 58 81 55 60 238 49 38

23 54 22 16 28 32 107 9 10

20 51 30 6 13 4 12 5 23

32 27 6 35 49 17 298 7 3

25 32 4 26 13 25 187 1 1

19 19 2 15 11 11 170 4 2

9 2 0 0 2 2 5 1 0

189

113

11

24

9

14

9

9

135 118

44 53

22 12

35 3

10 28

13 17

10 4

1 1

1400

358

110

117

335

236

223

21

167 82 951 455 5776

88 23 376 117 1924

29 23 127 98 733

2 16 47 21 429

15 8 224 102 1205

7 4 100 23 728

12 8 70 24 613

14 0 7 70 144


Tabulka č. Ta-B.7.4: Trvale obydlené byty podle stáří – relativní údaje Trvale obydlené byty postavené v letech (v %) Obec do 1919

Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko Pramen: ČSÚ – SLDB 2001

45,5 26,3 47,5 45,3 32,2 39,7 23,4 64,5 49,4 59,8 32,6 44,9 25,6 52,7 28,0 39,5 25,7 33,3

1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno

9,8 21,5 18,0 8,9 16,4 21,2 10,5 11,8 13,0 5,8 16,3 10,2 7,9 17,4 28,0 13,4 21,5 12,7

8,5 20,3 24,6 3,4 7,6 2,6 1,2 6,6 29,9 12,7 25,9 2,5 8,4 1,2 19,5 4,9 4,6 7,4

13,6 10,8 4,9 19,6 28,7 11,3 29,3 9,2 3,9 4,8 7,4 23,7 23,9 9,0 9,8 23,6 22,4 20,9

10,6 12,7 3,3 14,5 7,6 16,6 18,4 1,3 1,3 7,4 9,6 14,4 16,9 4,2 4,9 10,5 5,1 12,6

8,1 7,6 1,6 8,4 6,4 7,3 16,7 5,3 2,6 4,8 7,4 3,4 15,9 7,2 9,8 7,4 5,3 10,6

3,8 0,8 0,0 0,0 1,2 1,3 0,5 1,3 0,0 4,8 0,7 0,8 1,5 8,4 0,0 0,7 15,4 2,5


75

Hodnoceno dle kvality bytů zcela převažují byty I. kategorie. Relativně nejkvalitnější je bytový fond v Hejnicích a Novém Městě pod Smrkem, kde byty I. kategorie představují více než čtyři pětiny bytového fondu. Nejméně kvalitní bytový fond pak nalezneme v Černousích, Heřmanicích a Jindřichovicích pod Smrkem. Ve srovnání s údaji za Liberecký kraj i Českou republiku je však bytový fond podprůměrně kvalitní. Tabulka č. Ta-B.7.5: Trvale obydlené byty podle kategorií kvality Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko Liberecký kraj Česká republika

Trvale obydl. byty

235 251 122 179 171 151 1017 76 77 189 135 118 1400 167 82 951 455 5776

Z toho kategorie I. II. III. 127 78 19 105 120 12 65 24 14 93 49 20 90 61 9 96 31 13 829 137 33 36 22 10 39 28 8 89 55 21 74 43 5 51 51 8 1125 164 66 95 38 12 40 30 5 633 209 58 293 108 23 3880 1248 336

IV. 10 11 19 13 9 7 15 6 2 17 12 5 35 12 5 42 19 239

Z toho kategorie (v %) I. II. III. IV. 54,0 33,2 8,1 4,3 41,8 47,8 4,8 4,4 53,3 19,7 11,5 15,6 52,0 27,4 11,2 7,3 52,6 35,7 5,3 5,3 63,6 20,5 8,6 4,6 81,5 13,5 3,2 1,5 47,4 28,9 13,2 7,9 50,6 36,4 10,4 2,6 47,1 29,1 11,1 9,0 54,8 31,9 3,7 8,9 43,2 43,2 6,8 4,2 80,4 11,7 4,7 2,5 56,9 22,8 7,2 7,2 48,8 36,6 6,1 6,1 66,6 22,0 6,1 4,4 64,4 23,7 5,1 4,2 67,2 21,6 5,8 4,1 83,5 10,6 3,2 1,8 88,5 7,4 2,0 1,3

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001 Pozn.: Součet bytů dle kategorií neodpovídá počtu bytů celkem; dopočet do 100% je kategorie „nezjištěno“.

Pouze v Hejnicích je hlavním zdrojem vytápění plyn. Plynofikace hraje významnou roli i v Bílém Potoce, Raspenavě a Novém Městě pod Smrkem. V ostatních obcích dominuje vytápění tuhými palivy, především uhlím. Tabulka č. Ta-B.7.6: Trvale obydlené byty podle způsobu vytápění

Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov

Z toho energie použitá k vytápění

Trvale obydl. byty

uhlí

dřevo

elektřina

plyn

235 251 122 179

92 199 77 117

66 32 13 33

8 16 31 26

65 2 0 2

Z toho energie (v %) uhlí dřevo 39,1 79,3 63,1 65,4

28,1 12,7 10,7 18,4

elektři na 3,4 6,4 25,4 14,5

plyn 27,7 0,8 0,0 1,1


Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko

171 151 1017 76 77 189 135 118 1400 167 82 951 455 5776

124 109 190 45 38 112 100 82 334 83 62 433 323 2 520

23 19 87 20 27 43 15 10 81 42 7 95 20 633

76

22 18 88 8 12 25 19 23 98 26 10 108 39 577

0 0 236 2 0 1 0 0 269 5 1 304 2 889

72,5 72,2 18,7 59,2 49,4 59,3 74,1 69,5 23,9 49,7 75,6 45,5 71,0 43,6

13,5 12,6 8,6 26,3 35,1 22,8 11,1 8,5 5,8 25,1 8,5 10,0 4,4 11,0

12,9 11,9 8,7 10,5 15,6 13,2 14,1 19,5 7,0 15,6 12,2 11,4 8,6 10,0

0,0 0,0 23,2 2,6 0,0 0,5 0,0 0,0 19,2 3,0 1,2 32,0 0,4 15,4

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001 Pozn.: Součet bytů dle druhu vytápění neodpovídá počtu bytů celkem; dopočet do 100 % je kategorie „nezjištěno“ a vytápění dalšími způsoby- topné oleje a nafta, energie z kotelny mimo dům, ostatní (sluneční, větrná).

V celé HSO Frýdlantsko se v posledních letech dokončilo velmi malé množství bytů. Z hlediska intenzity bytové výstavby podle počtu dokončených bytů ročně na 1000 obyvatel obce se v období 1999 až 2003 umístila na 1.místě Raspenava. Pouze zde byla zaznamenána intenzita výstavby, rovnající se republikovému průměru. Ve 4 obcích oblasti se ve zkoumaném období nedokončil žádný byt a v dalších 5 obcích pouze jeden. Nízká bytová výstavba zřejmě souvisí s nedostatkem pracovních příležitostí na celém Frýdlantsku a z toho plynoucí neatraktivitou pro trvalé bydlení. Tabulka č. Ta-B.7.7: Bytová výstavba (dokončené byty) v obcích HSO Frýdlantsko v letech 1999 – 2003 Počet dokončených bytů Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová

1999 1 1 3 -

2000 1 1 2 -

2001 1 2 1 1 3 1 4 -

2002 3 3 1 1 21 2

2003 1 1 2 5 3 3 5 1

1999–2003 celkem 0 0 1 4 1 0 4 1 0 6 3 1 11 3 1 35 3

1999–2003 na 1000 obyv./ročně 0,0 0,0 0,6 1,4 0,4 0,0 0,3 0,9 0,0 2,0 1,5 0,5 0,5 1,3 0,8 2,5 0,4


Frýdlantsko

5

4

13

77

31

21

74

0,9

Pramen: ČSÚ. Poznámka: pro přepočet intenzity bytové výstavby byla použita zjednodušená metodika přepočtu (nikoli na střední stav za uvedené období, ale na počet obyvatel k datu sčítání 2001)

Z hlediska přípravy ploch pro bytovou výstavbu (v bytových domech i rodinných domech) je stávající situace v obcích HSO Frýdlantsko různorodá. Všechny obce mají plochy pro rodinné domy vyhlédnuty. Většinou však chybí vybavení inženýrskými sítěmi, běžné jsou rovněž majetkoprávní problémy, neboť pozemky jsou často ve vlastnictví Pozemkového fondu České republiky. V některých obcích je rovněž o výstavbu mizivý zájem. Výstavba největšího rozsahu se chystá v Habarticích, kde by v bytových i rodinných domech mělo být postaveno dohromady asi 75 bytů. V ostatních obcích je vyhlédnuta plocha většinou maximálně pro 10 rodinných domů, pouze v Pertolticích jsou vyhlédnuty plochy až pro 200 parcel, ale bez technických sítí. Za zmínku stojí záměr výstavby nízkoenergetických domků v Jindřichovicích pod Smrkem. Nejrozsáhlejší výstavba bytových domů je plánována v Habarticích (50 bytů) a Novém Městě pod Smrkem (39 sociálních bytů). Výstavba bytových domů se plánuje i v Hejnicích, Raspenavě a Kunraticích. Poměrně častá je i snaha o přestavbu nebytových prostor na byty (v Bílém Potoce, Heřmanicích, Novém Městě pod Smrkem a Raspenavě). V Horní Řasnici se uvažuje o výstavbě domu s pečovatelskou službou se 12 bytovými jednotkami. Realizace výstavby a rekonstrukce bytových domů do velké míry závisí na podmínkách čerpání účelových dotací. Tabulka č. Ta-B.7.8: HSO Frýdlantsko – plány bytové výstavby v obcích Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice

Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem

Bytová výstavba, plochy pro bydlení Jsou vyhlédnuty plochy pro cca 10 RD (snaha zamezit spekulacím- výstavba rekreačního bydlení), rekonstrukce nebytových prostor na 9 b.j. (bývalá továrna Bižuterie Jablonec n.N., existuje studie) by měla proběhnout do 5 let. Jsou vyhlédnuty plochy pro RD v rozptylu, zájem je o 5-7 RD. V Arnolticích je vyhlédnuta soustředěná lokalita pod vodojemem, existují zde však majetkoprávní problémy s pozemky (vlastnictví PF ČR a probíhající restituce) Jsou vyhlédnuty plochy pro RD v územním plánu, aktuální zájem o výstavbu však není. Jsou vyhlédnuty plochy pro RD v územním plánu. Připravena je výstavba asi 5 RD (staví se asi 1 RD ročně). Uvažuje se o výstavbě BD s 8-10 b.j. Jsou vyhlédnuty plochy pro RD v územním plánu o celkové ploše asi 5 ha, část je připojitelná na sítě. O výstavbu RD je malý zájem. Plochy pro BD i RD jsou připraveny (2 lokality pro BD s 50 b.j., 10 lokalit pro RD s celkem 25 b.j.). Je rovněž zájem o výstavbu RD v části Háj (pro Holanďany). Plochy pro RD jsou připraveny. Jde o 3 lokality, částečně zasíťované, chybí zde elektrické přípojky. V roce 2005 bylo dokončeno 35 b.j. v BD, připraveno je dalších 16 b.j. v BD. Realizace závisí na dotačních možnostech. Jsou vyhlédnuty plochy pro RD. Obec vlastní asi 12 parcel, ostatní patří PF ČR. Je zájem o převod bývalého nádraží ČD (pro muzeum, technické zázemí pro turistické vláčky a výstavbu 5 bytů). Jsou vyhlédnuty plochy pro RD v územním plánu. Celkem jde o 10 lokalit,včetně Srbské. Zájem o výstavbu RD však není. Je zpracována projektová dokumentace na dům s pečovatelskou službou s celkem 12 b.j. Realizace záměru závisí na finančních možnostech. Je připravena lokalita pro 10 nízkoenergetických RD (finančně zajišťuje obec z úvěru a pak převádí na nového majitele). 1 RD by měl být dokončen v roce 2006, ostatní v následujících letech.


Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová

78

Jsou vyhlédnuty plochy velkého rozsahu pro RD v územním plánu, nejsou však dořešeny majetkoprávní záležitosti ani inženýrské sítě. V současné době je zájem o asi 5 RD. Jsou vyhlédnuty plochy minimálně pro 8 – 10 RD v územním plánu, avšak bez sítí. Je zájem o výstavbu 6-9 obecních bytů se státní dotací. Jsou vyhlédnuty plochy pro RD v územním plánu, avšak bez sítí. Připravuje se výstavba 39 soc.bytů (realizace 2006-2007). V BD se budou provádět rekonstrukce, vestavby, změny nebytových prostor na byty. Plochy pro RD jsou připraveny. Obec staví se soukromou firmou RD na klíč, zatím 1 RD dokončen, 5 dalších se připravuje (realizace 2006). Jsou vyhlédnuty plochy pro RD v rozsahu 30 až 200 parcel v územním plánu, avšak bez sítí. Připravuje se přestavba bývalé ZŠ na 14 b.j. (náklady 11 mil. Kč). Jsou vyhlédnuty plochy pro RD v územním plánu. Zatím jde pouze o 6 RD, inženýrské sítě jsou v blízkosti, schází však kanalizace. 2006-07 bude probíhat přestavba nebytových prostor na 4 b.j. v BD, 2007-08 pak nová výstavba 12 b.j. Jsou vyhlédnuty plochy pro RD (bez sítí, některé jsou ale napojitelné). Chystá se i obnova stavebních parcel z původní zástavby mimo zátopovou oblast. Zájem o stavbu RD roste –cca 1 ročně. Obec podporuje vestavby.

Závěrečné zhodnocení V oblasti je vysoký podíl domů sloužících k rekreačním účelům, což lze vysvětlit vysokou přírodní atraktivitou některých obcí. V Hejnicích a Novém Městě pod Smrkem tvoří polovinu bytového fondu byty v bytových domech. Jsou to také jediné obce, kde je významně rozšířena kanalizace. Plynofikovány jsou obce Bílý Potok, Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Raspenava. V celé HSO je starý a podprůměrně kvalitní bytový fond, lepších průměrných kvalit dosahuje díky mladší výstavbě opět v Hejnicích a Novém Městě pod Smrkem. V celé oblasti se staví velmi málo nových bytů, za významnější lze považovat jen výstavbu v Raspenavě. Všechny obce mají vyhlédnuty plochy pro bytovou výstavbu, výstavbu však brzdí chybějící inženýrské sítě a majetkoprávní problémy s pozemky. Nejrozsáhlejší výstavba se připravuje v Habarticích.


79

3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví HSO Frýdlantsko vykazuje celkem 8 553 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho 4 938 mužů (57,73 % z osob v produktivním věku) a 3 615 žen (42,27% z osob v produktivním věku). Rozložení v jednotlivých obcích je uvedeno v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.1. Z hodnot uvedených v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-B.8.2 – č. Ta-B.8.7 je patrné rozložení ekonomicky aktivních obyvatel celkem, mužů a žen v jednotlivých odvětvích v absolutních a relativních hodnotách. Tabulky, které prezentují počty jednotlivých kategorií jsou sestupně setříděny podle podílu ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) v jednotlivých odvětvích a je z nich zřejmé, že nejvyšší počet zaměstnaných osob vykazuje ve všech kategoriích odvětví PRŮMYSLU: 3 610 osob (42,21 % z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel), z toho 1 907 mužů (38,62 % z celkového počtu ekonomicky aktivních mužů) a 1 703 žen (47,11 % z celkového počtu ekonomicky aktivních žen).

3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%) Míra zaměstnanosti (příloha č.6, tabulka č. Ta-B.8.8) vypovídá o podílu EAO na celkovém počtu obyvatel starších 15 let v rozlišení celkem, muži a ženy na úrovni jednotlivých obcí a celé HSO Frýdlantsko jako celku. Při porovnání úrovně zaměstnanosti v jednotlivých obcích s mírou zaměstnanosti celé HSO (62,80 %), nejnižší míru zaměstnanosti vykazuje obec Jindřichovice pod Smrkem (41,39 %) a nejvyšší Dětřichov (59,07 %). Počty osob starších 55 let a jejich zaměstnanost na úrovni jednotlivých obcí jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.9. Při srovnání míry zaměstnanosti osob starších 55 let jednotlivých obcí a celé HSO Frýdlantsko (14,1 %) je zřejmá nižší míra zaměstnanosti v obci Pertoltice (3,7 %) a nejvyšší v obci Hejnice (17,3 %).

3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce V příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.10 je uveden počet žadatelů o práci na úrovni jednotlivých obcí v HSO Frýdlantsko v rozlišení kategorií celkem, muži a ženy. Z tabulky je zřejmé, že v HSO Frýdlantsko je podíl žen (50,06 %) a podíl mužů (49,93%) téměř vyrovnaný. Vyšší počty žadatelů o práci vykazují 2 z nejlidnatějších obcí: Nové Město pod Smrkem (421 osob) a Raspenava (271 osob).

3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo Volná pracovní místa a počet žadatelů o zaměstnání včetně počtu žadatelů na 1 pracovní místo na úrovni okresu Liberec je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.11 a zaznamenává období 1 roku od května 2004 do května 2005. Pro jednotlivé obce nebyla data bohužel k dispozici. Nejvíce volných míst bylo v měsíci listopadu (1428) a prosinci (1421), nejméně (811) v březnu a (921) dubnu 2005. Výkyvy v průběhu roku jsou vyvolány vnějšími aspekty (sezónní práce, nástup absolventů na pracovní trh apod.). Nejmenší počet žadatelů o 1 pracovní místo je v měsíci srpnu (5,54 žadatelů) a naopak nejvíce žadatelů na 1 pracovní místo je v měsíci lednu 2005 (8,81).

3.13.5 Míra nezaměstnanosti Výše ukazatelů míry nezaměstnanosti na úrovni jednotlivých obcí je uvedena v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.12 a jsou z ní patrné rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Vysokou míru nezaměstnanosti vykazují obce Černousy (19,85 %), Bulovka (16,30 %) Pertoltice (15,10 %). HSO Frýdlantsko vykazuje hodnoty míry nezaměstnanosti v kategoriích: celkem – 11,57 %, muži –11,67 %, ženy –11,48 %.


80

3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Na úrovni obcí je dlouhodobá míra nezaměstnanosti uvedena v tabulce č. Ta-B.8.13 v příloze č.6, z níž je patrný vývoj celkové nezaměstnanosti v letech 2001 – 2006 na úrovni jednotlivých obcí HSO Frýdlantsko. Ve většině obcí se nezaměstnanost postupně zvyšovala. Tento negativní trend byl zaznamenán v 11 obcích, konkrétně jde o obce Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Habartice, Hejnice, Jindřichovice pod Smrkem, Kunratice, Nové Město pod Smrkem, Pertoltice, Raspenava.

3.13.7 Sezónní nezaměstnanost Charakteristické rysy sezónní nezaměstnanosti v HSO Frýdlantsko se nikterak neodlišují od charakteristických rysů sezónní nezaměstnanosti jak v Libereckém kraji, tak i v celé ČR. Zvýšená sezónní nezaměstnanost se pravidelně každoročně opakuje a to ve dvou vlnách: • vstup absolventů na trh práce v 7.měsíci, • ukončení sezónních prací v 11. měsíci. Zvýšená sezónní nezaměstnanost, která je způsobena nástupem absolventů na trh práce se částečně snižuje v 9. měsíci. Počínaje 11. měsícem dochází k ukončení sezónních prací, což se projevuje v nárůstu sezónní nezaměstnanosti.

3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích Při stanovení toho ukazatele se vycházelo z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a počtu obyvatel vyjíždějících z obce za prací. Tabulka č. Ta-B.8.14 v příloze č.6 zobrazuje počet pracovních příležitostí v jednotlivých obcích HSO a poměr počtu pracovních příležitostí a počtu ekonomicky aktivních obyvatel v obcích. Z tabulky je zřejmá elementární závislost populační velikosti obce na počtu pracovních příležitostí. Ve všech obcích je pracovních příležitostí méně než ekonomicky aktivních, nejvyšších hodnot poměru těchto dvou indikátorů dosahují Nové Město pod Smrkem, Hejnice a Jindřichovice pod Smrkem. Závěr V HSO je 8 553 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho 3 615 žen a 4 938 mužů, z nichž je zaměstnáno 42,21 % v nejsilnějším odvětví regionu – PRŮMYSLU. Míra zaměstnanosti regionu činí 62,80 % (73,21 % mužů a 52,59 % žen). V kategorii obyvatelstva staršího 55 let je míra zaměstnanosti 14,1 %. Počet žadatelů o práci v okrese Liberec v období mezi květnem 2004 a květnem 2005 poklesl asi o 9 %. Patrný byl nástup absolventů na pracovní trh a ukončení sezónních prací v listopadu. Tendence meziročního poklesu počtu žadatelů o práci je zřetelná i při sledování počtu žadatelů na 1 pracovní místo (v květnu 2004 byl počet žadatelů na 1 pracovní místo 6,92, o rok později činil 6,66 žadatelů na 1 pracovní místo). Míra nezaměstnanosti (k 31.3.2006) se v jednotlivých obcích HSO pohybovala v rozmezí 6,6 % 25,5 %, za celý region pak 17,4 %. V České republice byla ve stejném období míra nezaměstnanosti 8,8 % , v Libereckém kraji 7,8 %. Vysoká nezaměstnanost je tak jedním z nejvážnějších problémů celého Frýdlantska. Problém ještě zhoršuje rostoucí počet příjemců dávek sociální péče, který úzce souvisí se současným štědrým sociálním systémem, který nezaměstnané nemotivuje k hledání pracovního uplatnění. Tyto skupiny jsou také nejvíce ohrožené sociálně patologickými jevy (kriminalita, dluhy, bezdomovectví, drogy, alkoholismus, prostituce). V HSO je evidováno 4 338 pracovních příležitostí. Ve všech obcích je méně pracovních příležitostí než ekonomicky aktivních osob, což je vzhledem k velikosti obcí pochopitelné (poměr počtu příležitostí a ekonomicky aktivních činí v jednotlivých obcích od 29,25 % do 63,82 %).


81

Na základě poskytnutých dat, která sestávají pouze ze statistických údajů, není zpracovatel schopen kvalifikovaně určit hlubší pozadí těchto údajů a trendy, které je určují. To by bylo možné provést pouze na základě terénního šetření v oblasti, zaměřeného pro tento účel.


82

PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ Pro rozvoj cestovního ruchu jsou důležité především geomorfologické, klimatické a hydrografické charakteristiky území. Ostatní faktory (geologické, pedogeografické, biogeografické aj.) souvisí s cestovním ruchem spíše zprostředkovaně. Součástí Libereckého kraje je několik přírodně atraktivních území, přičemž Frýdlantsko se řadí do takto vymezené oblasti „Frýdlantská pahorkatina“, jižní část pak do oblasti „Jizerské hory“. Tato geomorfologická jednotka pokrývá celý Frýdlantský výběžek. Geologický podklad tvoří horniny lužického plutonu. Současný reliéf obohacuje sopouchy a výlevy třetihorních vyvřelin, převážně čedičových, ojediněle znělcových. Větší část Frýdlantské pahorkatiny pokrývají čtvrtohorní glaciální a glacifluviální náplavy. Za účelem ochrany přírody a krajiny zde byl vyhlášen přírodní park Peklo. Jizerské hory tvoří Smrčská a Jizerská hornatina. Nejvyšším vrcholem je Smrk (1124 m). Z geologického hlediska jsou základem pohoří žuly. Výjimku tvoří masiv Smrku tvořený krystalickými břidlicemi a čedičovým výlevem Bukovec. V 80. letech 20. století byly stávající smrkové monokultury poškozeny emisemi z nedalekých hnědouhelných elektráren, čímž došlo k velkému odlesnění a ekologické katastrofě. Rozsáhlé změny přírodních podmínek naštěstí ve velké míře neovlivnily vzácné ekosystémy, kterými jsou horská rašeliniště – vrchoviště. Žije zde a roste velké množství vzácné fauny (čáp černý, včelojed lesní, holub doupňák, lejsek malý, rejsek horský, hrabošík podzemní aj.) a flóry (měsíčnice vytrvalá, lýkovec jedovatý, mléčivec alpský, lilie zlatohlavá, vranec jedlový, aj.). Roku 1968 byla na tomto území vyhlášena Chráněná krajinná oblast Jizerské hory.

3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko Frýdlantsko, tak jako celé území Libereckého kraje, náleží do provincie Česká vysočina. Vyplývá to ze všeobecně uznávaného geomorfologického členění České republiky. Provincie se dále člení na subprovincie skládající se z několika celků s podobným geomorfologickým vývojem i rázem reliéfů a zpravidla se vyznačující výraznou hranicí vůči sousedním subprovinciím. Na území HSO Frýdlantsko se nachází Krkonošsko-jesenická subprovincie a celek Frýdlantská pahorkatina.

3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko Významným vodním tokem, nacházejícím se na území Frýdlantska, je Smědá odvodňující Frýdlantský výběžek. Vyskytuje se tu také několik malých vodních děl (Panenský rybník, Malá Šajba, Hraniční rybník, Šálkův rybník, Dubový rybník). Mezi více či méně významné náleží řada dalších vodních toků, například: Oleška, Řasnice, Hájený potok, Bílý potok, Černý potok, Bulovský potok, Kočičí potok, Jindřichovický potok, Lomnice, Novoměstský potok, Pertoltický potok, Holubí potok a Višňovský potok. Řeka Smědá způsobuje v některých obcích velmi často záplavy, za velmi pozitivní fakt je proto třeba považovat realizaci efektivních protipovodňových opatření, především ve Višňové a Černousích.

3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko Frýdlantsko, tak jako celý Liberecký kraj, leží v klimaticky mírném pásu s typickým střídáním ročních období. Podnebí oblasti je výrazně ovlivněno reliéfem. Hřebeny hor tvoří překážku proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantského oceánu a jsou proto vystaveny vyšším srážkám, zatímco níže položené partie mají klima méně chladné. Dle podrobnějšího klimatického členění má Frýdlantsko poměrně pestré klima. Nachází se tu celkem pět klimatických oblastí, od mírně teplých po chladné. Většina území spadá ovšem pod mírně


83

teplé oblasti MT2 a MT9. Zastoupení chladného klimatu je pouze okrajové, řadí se sem zejména území Nového Města pod Smrkem a Hejnic. Bližší specifikaci klimatických oblastí uvádí tabulka Ta-C.1.1. Tabulka č. Ta-C.1.1: Bližší specifikace klimatických oblastí (údaje jsou uvedeny v jednotkách dle sledované charakteristiky – ve dnech, stupních, milimetrech) Charakteristika Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu (°C) Průměrná teplota v červenci (°C) Průměrná teplota v dubnu (°C) Průměrná teplota v říjnu (°C) Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Chladná oblast CH6 CH7 10-30 10-30

MT2 20-30

Mírně teplé oblasti MT7 MT9 30-40 40-50

120-140

120-140

140-160

140-160

140-160

140-160 60-70 -4 až –5 14 až 15 2 až 4

140-160 50-60 -3 až –4 15 až 16 4 až 6

110-130 40-50 -3 až –4 16 až 17 6 až 7

110-130 40-50 -2 až –3 16 až 17 6 až 7

110-130 30-40 -3 až –4 17 až 18 6 až 7

5 až 6

6 až 7

6 až 7

7 až 8

7 až 8

140-160

120-130

120-130

100-120

100-120

600-700

500-600

450-500

400-450

400-450

400-500

350-400

250-300

250-300

250-300

120-140 150-160 40-50

100-120 150-160 40-50

80-100 150-160 40-50

60-80 120-150 40-50

60-80 120-150 40-50

Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje – analytická část, GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství, Brno, září 2002


84

3.15 C.2 OVZDUŠÍ Zdroje znečištění ovzduší lze dle kategorií rozdělit na zvláště velké, velké, střední a malé. V rámci programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje nejsou brány v úvahu malé zdroje znečištění. V oblasti HSO Frýdlantsko se nachází celkem 1 velký (tabulka č. Ta-C.2.1) a 17 středních (tabulka č. Ta-C.2.2) zdrojů znečištění ovzduší (tabulky uvádí pouze ty zdroje znečištění ovzduší, které vykazují alespoň jeden nenulový údaj v případě vybraných ukazatelů znečišťujících látek). Rada Libereckého kraje v souladu s příslušnou legislativou vydala nařízení kraje č. 1/2004 ze dne 13. července 2004, kterým se vyhlašuje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje (KPSE) a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Opatření navrhovaná v návrhové části Programu rozvoje HSO Frýdlantsko musí být v souladu s těmito programy. Dle Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji patří mezi prioritní oblasti, kde jsou překračovány imisní limity, následující obce z HSO Frýdlantsko: Hejnice a Jindřichovice pod Smrkem. V severozápadní části Frýdlantského výběžku (zejména Kunratice, Heřmanice, Dětřichov) lze do roku 2010 očekávat vyšší imisní zatížení (oxid siřičitý), jehož zdrojem je elektrárna Turów v Polsku.

3.16 C.3 VODA Poznámka: Pro indikátor „Odběry a vypouštění vody (m3 / obyvatel, m3 / podnikatel) - pouze u obyvatel napojených na veřejný vodovod, resp. kanalizaci“ – nebyla data k dispozici (nejsou sledována), proto byl tento indikátor zrušen. Jiné indikátory nebyly pro tuto kapitolu definované.


85

3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Při zpracování této kapitoly se vycházelo z údajů MŽP ČR (úkol PPŽP 530/2/98, Regionální seznam priorit pro odstraňování starých ekologických škod), které sloužily jako podklad pro POH Libereckého kraje. V regionu Frýdlantsko bylo specifikováno 14 oblastí s výskytem starých ekologických zátěží, které se nacházejí v různém stupni procesu rekultivace. Dle informací z POH Libereckého kraje se jedna z ekologických zátěží nachází v obci Bulovka, ze strany obce však tato informace nebyla potvrzena a není jasné o jakou lokalitu by se mělo jednat. V obci Černousy je monitorována skládka odpadů v místech vodního náhonu a turbíny. Tato lokalita byla v 60. letech zavážena kromě jiného i azbestovými odřezky z dřevozpracujícího závodu (současné LINETY). Rekultivace skládky je v jednání, záměrem obce je přibližně do dvou let znovuzprovoznění vodní turbíny. Skládka v Dětřichově byla již před 20 lety zavezena zeminou a v současné době je uzavřena. Skládkování na skládce v Habarticích bylo v roce 1992 zastaveno a lokalita byla zavezena zeminou. V současné době zde existuje reálný záměr pěstování biomasy na pozemku této bývalé skládky. V bývalé skládce v Hejnicích bylo skládkování ukončeno a probíhá rekultivace. Dnes již bývalá skládka v Jindřichovicích pod Smrkem je rekultivována, ozeleněna a oplocena. Jednu z rozsáhlejších ekologických zátěží představuje skládka v Kunraticích. Skládka se nachází v intravilánu obce, není dostatečně zabezpečena proti černému skládkování, které je na lokalitě značné. V době terénní rekognoskace byl na lokalitě realizován vrt na objednávku Technických služeb města Frýdlant. Skládka je nevhodně umístěna do bývalé pískovny a je bez technického zabezpečení. V katastrálním území města Raspenava jsou monitorovány čtyři lokality vykazující znaky ekologické zátěže. Jedná se o skládku „Vápenný vrch“, která je umístěna v bývalých vápencových lomech. Na skládku byl ukládán i průmyslový odpad. Vzhledem k tomu, že podzemní voda zasahuje do odpadů, může tak dojít k její kontaminaci a znesnadnění její migrační cesty. V současné době je skládka průběžně rekultivována, v jedné ½ je povoleno skládkování inertního materiálu. Do roku 1993 bylo zde bylo povoleno skládkování tuhého komunálního a tuhého průmyslového odpadu, pilin a fekálií. Nyní je skládkování zastaveno a skládka je zrekultivována. Jedna z dalších raspenavských skládek je lokalizována na Lužci. Tato skládka částí zasahuje až k potoku. Byl zde ukládán tuhý domovní a inertní odpad. V současné době je zde skládkování zastaveno. Další skládka se nachází v opuštěné pískovně, je oplocena a ukončuje svůj provoz. Původně zde byl rovněž ukládán tuhý domovní a inertní odpad. Skládka je zčásti zrekultivována, i přesto zde nadále dochází k černému skládkování. Skládka ve Višňové byla povolena jako řízená, byla postavena na základě projektu a provozována dle provozního řádu. V roce 2000-2001 byla provedena její sanace a skládka je zakonzervována. Jedním ze závažných problémů nejen Frýdlantska je nelegální dovoz a skládkování odpadů ze sousední SRN. Na Frýdlantsku tím byla postižena obec Bulovka, Černousy a město Frýdlant. Celkem zde bylo zjištěno uložení přibližně 5,3 tisíce tun odpadu. Řešení tohoto problému je především v kompetenci státní správy. Legislativní úpravy postihující tuto činnost již byly schváleny, nezbytná je i spolupráce s německou stranou a důsledné hraniční kontroly podezřelých zásilek. Pro celkovou situaci starých ekologických zátěží by bylo přínosem zavedení jejich monitorovacího systému.


86

3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA Pro následnou část Programu rozvoje HSO byla využita data poskytnutá objednatelem (většinou KÚLK), a data, která zjistil a poskytnul zpracovatel z vlastních zdrojů, či z veřejných prostředků internetových serverů. Pro návrhy vyššího standardu využívání území zde existují limitující skutečnosti vyplývající zejména z obecné i zvláštní ochrany přírody. Tato do jisté míry diferencovaně „nedotknutelná“ území jsou pro následné návrhy vedoucí k podstatným změnám využívání území jednoznačným limitem.

3.18.1 Zvláštní ochrana přírody V řešeném území jsou vymezena jak tzv. „maloplošná“ zvláště chráněná území, „velkoplošná“ ZCHÚ, tak i lokality zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „o ochraně přírodních stanovišť“ i „ptačí oblast“ (k datu zpracovávání dokumentace tato kategorie dosud náleží spíše do kategorie obecná ochrana přírody, neboť není dosud realizována navržená vyšší ochrana – lokality jsou začleněny do této kategorie, neboť se odůvodněně předpokládá jejich brzká legislativní zvláštní ochrana). Značná část uvedených kategorií ochrany je ve vzájemném územním překryvu, kdy pro zodpovědné vyhodnocení limitního podílu takto chráněných území jsou rozhodující tyto vzájemné překryvy (viz dále). Tabulka č. Ta-C.5.1: Přehled a zastoupení „maloplošných“ zvláště chráněných území výměra mpodíl m-ZCHÚ kategorie obec - název kód a název m-ZCHÚ ZCHÚ v obci z výměry obce m-ZCHÚ [ha] [%] NPR 2058 – Jizerskohorské bučiny Bílý Potok 73,60 4,0 NPR 366 – Rašeliniště Jizery PR 2447 – Černá Jezírka Černousy PR 1944 – Meandry Smědé 12,60 1,5 NPR 2058 – Jizerskohorské bučiny PR 2446 – Černá hora PR 168 – Klečové louky PR 255 – Na Čihadle Hejnice 474,53 12,4 PR 338 – Prales Jizera PR 346 – Ptačí kupy PP 260 – Na Knejpě PP 468 – U posedu PP 510 – Vlčí louka Heřmanice PP 1840 – Kodešova skála 0,11 <0,1 PP 1533 – Kamenný vrch Horní Řasnice 30,74 1,6 PP 1839 – Bílá skála Krásný Les PP 2189 – Hadí kopec 1,00 0,1 Nové Město p.Sm. PP 2492 – Pod Smrkem 1,61 0,1 Oldřichov v Hájích NPR 2058 – Jizerskohorské bučiny 123,82 7,6 NPR 2058 –- Jizerskohorské bučiny PR 2057 – Vápenný vrch Raspenava 421,15 10,2 PP 2189 – Hadí kopec Višňová PR 1944 – Meandry Smědé 124,15 4,1 CELKEM HSO FRÝDLANTSKO 1263,31 3,9 Zdroj: KÚLK (poskytnuté údaje jsou doplněny o výpočty a údaje archívu zpracovatele), internetový server AOPK ČR


87

Tabulka č. Ta-C.5.2: Přehled a zastoupení „velkoplošných“ zvláště chráněných území obec - název

kategorie kód - název v-ZCHÚ v-ZCHÚ

Bílý Potok Dětřichov Hejnice CHKO 52 – Jizerské hory Nové Město p.Sm. Oldřichov v Hájích Raspenava CELKEM HSO FRÝDLANTSKO

výměra v-ZCHÚ v obci [ha] 1821,03 426,13 3818,74 1374,21 1624,59 2635,79 11700,49

podíl v-ZCHÚ z výměry obce [%] 100,0 43,8 100,0 47,5 100,0 63,9 36,6

Zdroj: KÚLK, internetový server AOPK ČR

Tabulka č. Ta-C.5.3: Přehled a zastoupení lokalit zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „o ochraně přírodních stanovišť“ – evropsky významné lokality, číslo nařízení Vlády ČR 132/2005 Sb. výměra v obci [ha] podíl z výměry obce [%] kód a název lokality CZ0510400 – Jizerskohorské bučiny (část) Bílý Potok 591,62 32,5 CZ0510415 – Rašeliniště Jizery (část) CZ0510408 – Smědava (část) Černousy CZ0513256 – Smědá (část) 16,66 1,9 CZ0510400 – Jizerskohorské bučiny (část) Hejnice 915,52 24,0 CZ0510408 – Smědava (část) Kunratice CZ0513256 – Smědá (část) 7,60 0,6 Oldřichov v H. CZ0510400 – Jizerskohorské bučiny (část) 674,50 41,5 Raspenava CZ0510400 – Jizerskohorské bučiny (část) 1166,53 28,3 Višňová CZ0513256 – Smědá (část) 116,39 3,8 CELKEM HSO FRÝDLANTSKO 3488,82 10,9 obec

Zdroj: KÚLK, internetový sever KÚLK

Tabulka č. Ta-C.5.4: Přehled a zastoupení lokalit zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „ptačí oblasti“, číslo nařízení Vlády ČR č. 605, z 27.10.2004 obec kód a název lokality Bílý Potok Hejnice CZ0511008 – Jizerské hory (část) Oldřichov v H. Raspenava CELKEM HSO FRÝDLANTSKO Zdroj: KÚLK, internetový sever KÚLK

výměra v obci [ha] podíl z výměry obce [%] 1424,60 78,2 3181,79 83,3 338,67 20,8 1104,32 26,8 6049,38 18,9


88

Tabulka č. Ta-C.5.5: Přehled a zastoupení Přírodních parků výměra v obci [ha] podíl z výměry obce [%] obec název lokality 34,38 2,7 Dolní Řasnice Krásný Les 222,78 16,5 Přírodní park Peklo Nové Město 569,96 19,7 Raspenava 870,19 21,1 CELKEM HSO FRÝDLANTSKO 1697,31 5,31 Zdroj: KÚLK, internetový sever KÚLK

Tabulka č. Ta-C.5.6: Sestavení plošných požadavků zvláštní ochrany přírody v obcích dle její kategorizace výměra v obci podíl z výměry obce obec kategorie zvláštní ochrany [ha] [%] „maloplošná“ ZCHÚ 73,60 4,0 „velkoplošná“ ZCHÚ 1821,03 100,0 Bílý Potok NATURA 2000 – evropsky významné lokality 591,62 32,5 NATURA 2000 – ptačí oblasti 1424,60 78,2 „maloplošná“ ZCHÚ 12,60 1,5 Černousy NATURA 2000 – evropsky významné lokality 16,66 1,9 Dětřichov „velkoplošná“ ZCHÚ 426,13 43,8 Dolní Řasnice přírodní parky 34,38 2,7 „maloplošná“ ZCHÚ 474,53 12,4 „velkoplošná“ ZCHÚ 3818,74 100,0 Hejnice NATURA 2000 – evropsky významné lokality 915,52 24,0 NATURA 2000 – ptačí oblasti 3181,79 83,3 Heřmanice „maloplošná“ ZCHÚ 0,11 <0,1 Horní Řasnice „maloplošná“ ZCHÚ 30,74 1,6 „maloplošná“ ZCHÚ 1,00 0,1 Krásný Les přírodní parky 222,78 16,5 Kunratice NATURA 2000 – evropsky významné lokality 7,60 0,6 „maloplošná“ ZCHÚ 1,61 0,1 Nové Město pod „velkoplošná“ ZCHÚ 1374,21 47,5 Smrkem přírodní parky 569,96 19,7 „maloplošná“ ZCHÚ 123,82 7,6 Oldřichov „velkoplošná“ ZCHÚ 1624,59 100,0 v Hájích NATURA 2000 – evropsky významné lokality 674,50 41,5 NATURA 2000 – ptačí oblasti 338,67 20,8 „maloplošná“ ZCHÚ 421,15 10,2 „velkoplošná“ ZCHÚ 2635,79 63,9 Raspenava NATURA 2000 – evropsky významné lokality 1166,53 28,3 NATURA 2000 – ptačí oblasti 1104,32 26,8 přírodní parky 870,19 21,1 „maloplošná“ ZCHÚ 124,15 4,1 Višňová NATURA 2000 – evropsky významné lokality 116,39 3,8


89

Tabulka č. Ta-C.5.7: Sestavení plošných požadavků kategorií zvláštní ochrany přírody celkem – absolutní hodnoty kategorie zvláštní ochrany „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblasti přírodní parky CELKEM HSO FRÝDLANTSKO

výměra celkem [ha] podíl z celkové výměry HSO [%] 1263,31 3,95 11700,48 36,57 3488,82 10,91 6049,38 18,91 1697,31 5,31 24199,30 75,64

Poznámka: v bilancích jsou uvedeny souhrny ploch bez ohledu na plošné překryvy jednotlivých kategorií ochrany

Tabulka č. Ta-C.5.8: Sestavení plošných požadavků kategorií zvláštní ochrany přírody celkem – relativní hodnoty kategorie zvláštní ochrany „maloplošná“ ZCHÚ „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – ptačí oblasti NATURA 2000 – evropsky významné lokality přírodní parky CELKEM HSO FRÝDLANTSKO

výměra celkem [ha] podíl z celkové výměry HSO [%] 43,45 0,13 11700,48

36,57

140,65 1697,31 13581,89

0,44 5,31 42,45

Poznámka: v bilancích jsou uvedeny souhrny ploch s ohledem na plošné překryvy jednotlivých kategorií ochrany

Z uvedeného přehledu je patrné značné plošné i početní zastoupení lokalit a aspektů zvláštní ochrany přírody, které svojí lokalizací, dlouhodobým způsobem využívání vyplývajícího z jejich přírodního charakteru i vzniku, leží obecně za okrajem případných snah o jakékoliv změny využívání. Případné záměry vedoucí ke změnám využívání dotčených pozemků v těchto lokalitách podléhají souhlasům orgánů ochrany přírody, v případě nutnosti i vyhotovení vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí. Pro formulaci následných návrhů vedoucích ke změnám využívání území bude tento aspekt patřičně zohledněn. Poznámka: vyhodnocení památných stromů a výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů není zde provedeno z důvodu jejich plošně zanedbatelné výměry, pro následné návrhy vedoucí k rozvoji oblasti projevené v určité irelevantnosti i detailního a bodového charakteru (blíže viz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004).

3.18.2 Obecná ochrana přírody Pro koncipování návrhů vedoucích ke změnám využívání pozemků a území jsou v této oblasti územním limitem i další skutečnosti vyplývající z ustanovení zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.


90

3.18.2.1 Krajinářské aspekty Krajina řešeného území náleží částem oblastí krajinného rázu (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004): 11 – Frýdlantsko a 12 – Jizerské hory. Krajinný ráz řešeného území je svými charakteristikami velmi pestrý a svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Ke krajinářským aspektům a určujícím atributům patří m.j.: - Podíl lesních pozemků (viz kapitola 3.21 C.8 – Tabulka č. Ta-C.8.10), zejména jejich výměra a členitost, které se nacházejí pro zemědělství v nepřístupných, či historicky kulturně nevyužitelných partiích. K nejlesnatějším územím značně převyšujícím celostátní, krajský i HSO (50 %) celkový průměr patří obce Bílý Potok (83 %), Hejnice (88 %), Oldřichov v Hájích (72 %) a Raspenava (54 %). Kromě celkových výměr a podílů lesů zde patří i jejich územní dislokace, kde jejich výskyt v podobě středních a malých komplexů lesa v okolní agrární krajině má pro ráz krajiny a její celkovou hodnotu určující význam. - Koeficient ekologické stability (viz dále), kde kromě relativně podprůměrného území obce Dolní Řasnice (charakteru krajiny antropogenní až harmonické), a průměrných území obcí Dětřichov, Habartice, Heřmanice, Krásný Les, Kunratice, Pertoltice a Višňová (typy krajiny harmonické) patří zbytek území (tvořený obcemi Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Hejnice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích a Raspenava – s typy krajiny přechodu od harmonické po relativně přírodní až přírodní) k ekologicky stabilně nadprůměrným. Ekologická stabilita může být pro následné návrhy územním limitem v případě větších zásahů do charakteru krajiny nejen ve vymezených krajinářsky hodnotných územích, nebo naopak v podmínkách antropogenních území i příležitostí pro nápravu dosud nevyhovujícího stavu. - Pro charakter krajiny mají vliv i další aspekty, zejména intenzita střídání jednotlivých druhů pozemků (vč. druhové pestrosti pěstovaných druhů na zemědělské půdě), velikost scelených honů orné půdy s absencí opticky rozčleňovacích prvků (drobné lesy, remízy, plochy a linie nelesní zeleně…) s pozůstatky velkoplošných způsobů zemědělského využívání, fádnost krajiny s převahou travních ploch (v posledních letech narůstající trend podporovaný i státní resortní politikou) či orné půdy s homogenním druhovým složením, optická otevřenost či uzavřenost krajiny apod. - Pro krajinářskou tvorbu má významný vliv zejména tvorba agrodesignu, kdy zejména v případě vysokého zornění s významným podílem scelených honů nejen orné půdy je vhodné přistoupit alespoň k dílčím opatřením, která však v současných praktických podmínkách zemědělského hospodaření jsou pouze iluzorní (viz kap. 3.21 C.8 Zemědělství a lesní hospodářství) – k územím, které potencionálně vyžadují budoucí nutnost řešení patří agrární části obcí Bulovka, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Heřmanice, Krásný Les, Kunratice a Višňová.


91

Tabulka č. Ta-C.5.9: Vyhodnocení území obcí dle koeficientu ekologické stability Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová CELKEM HSO FRÝDLANTSKO

KES 100,3 2,2 2,0 1,6 0,6 1,0 38,4 1,3 2,1 2,3 1,0 1,4 5,2 81,7 1,4 3,8 1,4 2,9

krajinný typ dle KES C B-C B-C B A-B B C B B-C B-C B B C C B C B B-C

kategorizace dle KES A – typ krajiny výrazně antropogenní A-B – přechodový typ B – typ krajiny harmonické, s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem; krajina tohoto typu může mít úplnou převahu prvků přechodného charakteru nebo mozaiku prvků odpovídajících střídavě krajinným typům A a C B-C – přechodový typ C – typ krajiny relativně přírodní, s dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků, při ojedinělém výskytu agrárních, s minimem sídelních a s absencí industriálních prvků CELKEM HSO FRÝDLANTSKO

výměra celkem [m2] 18210293 23183648 8554346 9718149 12948518 5558990 38187388 7479636 19027424 24312692 13489735 12429577 28928461 16245908 10150037 41219090 30283344 319927236

výměra [m2] 0 12948518

podíl z HSO [%] 0 4,0

89109468

27,9

75078110

23,5

142791140

44,6

319927236

100,0

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004, katastr nemovitostí, vlastní šetření

Koeficient ekologické stability je stanoven podílem ploch relativně stabilních s výměrou ploch ekologicky nestabilních. Tento vztah je však pouze teoretický, neboť vychází z evidence katastru nemovitostí, tzn. s přebráním jistých nedostatků a nesouladů se skutečností. Pro ekologickou stabilitu tento slabě nadprůměrný stav je dán významnějším zastoupením zejména evidované lesní půdy (PUPFL) i trvalých travních porostů (luk a pastvin) v porovnání s výměrou orné půdy a zastavěných ploch. Do tohoto vztahu však nejsou dostatečně zahrnuty skutečné aktuální druhy pozemků, tj. ve podmínkách řešeného území většina ostatních ploch (zde často charakteru vznikajícího lesa či jiných aktuálních přírodě blízkých ploch) a zatravněné orné půdy o vyšším stupni ekologické stability, kdy po příslušném zapracování a výpočtu by byl výsledný typ krajiny ještě více potvrzen, ne-li navýšen. Ekologická stabilita je v rámci jednotlivých obcí místy i značně rozdílná dle jednotlivých k.ú., kdy obecně platí, že centra obcí a měst disponují nižším KES.


92

3.18.2.2 Územní systém ekologické stability (ÚSES) ÚSES ve všech biogeografických významech (viz jednotlivé ÚPD a dokumentace ÚSES), územně vymezený jednotlivými biocentry, biokoridory i interakčními prvky, je vedle územně determinovaných ZCHÚ a „naturových“ lokalit pro návrhy změn využití území jednoznačným limitem, kdy jsou tyto plochy a linie pro ně opět nedotknutelnými. Přehled a vyčerpávající údaje o plošném zastoupení jednotlivých prvků systému podávají jednotlivé platné ÚPD na podkladech dokumentací ÚSES, a KOPK (zde již blíže neřešeno pro určitou irelevantnost pro následné koncipování navrhovaných opatření, jejichž realizace se systému ekologické stability nedotknou). KOPK ve vyhodnocení funkčnosti jednotlivých prvků systému odhalila biocentra, která v současném stupni vymezenosti dosud nenaplňují minimální plošné parametry (3 ha čili 30 000 m2), kdy vyplývá nutnost řešení problému optimálně v přípravě územně plánovacích dokumentací: Tabulka č. Ta-C.5.10: Výčet prvků ÚSES s dosud nedostatečnými plošnými parametry označení biocentra (dle KOPK) Obec Černousy 443 (v trase RK15) Nové Město pod Smrkem 1437 Nové Město pod Smrkem 1450 Višňová 1365

současná (nedostatečná) výměra [m2] 29292 23484 23815 21146

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004

3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6) VKP „ex lege“ je dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability“. Významnými krajinnými prvky jsou dle § 3 tohoto zákona veškeré „lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy“. Praktická identifikace rašelinišť a zejména údolních niv konkrétní lokality je v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody – orientaci v ostatních případech poskytuje začlenění příslušných pozemků v katastru nemovitostí. Pro případné návrhy změn využívání pozemků jsou opět tato území limitem, kdy realizace je podmíněna souhlasem a stanovenými podmínkami orgánu ochrany přírody (zde neřešeno plošné zastoupení pro nedostatek podkladů a nejasnosti vymezování těchto VKP – z hlediska lesních pozemků a vodních ploch slouží orientační údaje kapitoly 3.21 C.8). VKP registrované dle § 6 zákona jsou části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody – jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Tyto prvky jsou i přes jednotlivou i celkovou nepatrnou výměru pro návrhy změn využití území opět omezující skutečností.


93

Tabulka č. Ta-C.5.11: Přehled registrovaných VKP (dle § 6 zákona č. 114/92 Sb.) název obce Bulovka

název VKP, stručná charakteristika lípa malolistá lípa malolistá

Celkem obec Horní jírovec maďal - 1 ex., obvod 287 cm, výška cca 15 m Řasnice jírovec maďal Celkem obec lesopark u Zámečku Nové Město lesopark u okálu - veřejná a rekreační zeleň pod Smrkem mokřad u Koupaliště - hnízdiště ptactva a divokých kachen, výskyt čolků, žab a plazů Celkem obec Višňová lípa - Tilia cordata Celkem obec CELKEM HSO FRÝDLANTSKO

výměra [ha] 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,52 0,00 0,52 0,00 0,00 0,52

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004 (k datu zpracování)

Poznámka zpracovatele: uvedený seznam je k datu zpracovávání Programu rozvoje HSO, kdy není vyloučeno následné doplnění výčtu o nové skutečnosti vyplývajících z obnovy některých ÚPD.

3.18.2.4 Ochrana dřevin Pro návrhy změn využívání pozemků je tento aspekt spíše bodový a detailní, kdy je tyto návrhy nutné koncipovat s ohledem na konkrétní podmínky. Poznámka: vyhodnocení invazních a nepůvodních druhů rostlin a živočichů zde není provedeno rovněž pro irelevantnost pro následné návrhy opatření vedoucí k rozvoji oblasti (viz opět Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004).

3.18.3 Závěry a doporučení Existence výše uvedených skutečností je pro veškeré záměry vedoucí ke změně druhu pozemků a jejich způsobů využití jednoznačným omezením až limitem. Řešené území oblasti se svým přírodě blízkým charakterem výrazně odlišuje od průměrných hodnot kraje i ČR, a to jak svojí průměrnou ekologickou stabilitou, krajinářskými hodnotami (dosud zcela nedoceněnými ve všech směrech), tak i existencí výše uvedených environmentálních vlivů. V oblasti zvláštní a obecné ochrany přírody jsou pro následné návrhy limitující vymezená území a lokality, které je nutno z návrhů vedoucích ke změnám druhů pozemků a jejich využití vyjmout – k nim náleží zejména veškerá ZCHÚ (viz jednotlivé plány péče), „naturové lokality“ a přírodní park, ale i plochy a linie prvků ÚSES všech biogeografických významů, vč. registrovaných VKP. K VKP „ze zákona“ je nutno přistupovat diferencovaně s ohledem na jejich charakter, kdy způsoby jejich využívání jsou určeny oborovými dokumenty (např. Lesními hospodářskými plány a osnovami), využívání zemědělské půdy zejména v údolních nivách nutno cílit spíše směrem k extenzivní podobě. Důležitým hlediskem současného i budoucího využívání krajiny jsou i krajinářské aspekty, kdy ke zvýšení atraktivity území při plánování podnikatelských záměrů jednotlivých hospodařících subjektů je třeba návrhy opatření cílit hlavně na zachování a navyšování její pestrosti a agrodesignu (maloplošné střídání kultur), oproti návrhům vedoucím k devastaci a narušení krajinného rázu. Určitým rámcovým vodítkem pro navrhování opatření je ekologická stabilita území (v porovnání s ostatními územími nejen Libereckého kraje je celková zdejší ekologická stabilita vesměs v nadprůměrné úrovni), kdy těžištěm náprav minulých způsobů využívání území jsou zejména antropogenní zemědělské plochy hlavně obce


94

Dolní Řasnice (viz KES), kde se jeví již pomístní nutnost rozmělnění v minulosti scelených honů orné půdy formou jejich rozčlenění remízy s vyšší zelení. Pro vzhled krajiny je důležité i řešení stavu některých oblastí (zejména obce Bulovka, Černousy, Oldřichov v Hájích, Pertoltice a Višňová) s výrazným zastoupením ladem ležících a již dlouhodobě opuštěných zemědělských pozemků, kde v případě zvláště chráněných území je nelze využívat např. pro pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin, ale s nutností obnovy zemědělského hospodaření i za dotačního působení složek státu. Pro následně koncipované návrhy je mnohdy výše uvedená limitní skutečnost paradoxně i příležitostí pro fungování a rozvoj návazných odvětví a oborů – např. v oboru lesního hospodářství to je těžební i pěstební činnost (i se zužitkováváním odpadu pro energetické účely), v zemědělství je existence trvalých travních porostů příležitostí pro fungování a rozšiřování živočišné výroby, nadměrný výskyt dlouhodobě ladem ležící půdy je příležitostí pro uvážlivé pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely (s vyloučením zvláště chráněných území), apod.


95

3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY 3.19.1 Ložiska nerostných surovin V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby štěrkopísků (ložiska Dětřichov, Horní Řasnice, Krásný Les), stavebního kamene (Heřmanice, Krásný Les). Zásoby nerostných surovin využívané jako stavební suroviny jsou těženy na výhradních i nevýhradních ložiskách nerostů. Výskyt jednotlivých surovin je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. č. Ta-C.6.6 až Ta-C.6.11. Tabulka č. Ta-C.6.1: Chráněná ložisková území, dobývací prostory a těžené suroviny na území HSO Frýdlantska Obec Bílý Potok Bulovka Černousy

Chráněná ložisková území

Dobývací prostory

Surovina

700080000 Pertoltice 708900000 Dětřichov

-

-

Dolní Řasnice

-

870089200 Frýdlant I 870007300 Kristiánov -

Habartice

-

Hejnice

-

Dětřichov

Heřmanice

Jindřichovice p. Smrkem Krásný Les

700090000 Krásný Les u Frýdlantu

SP

448100

-

63700 (část) 91700 (část) -

-

-

-

870058200 )* Heřmanice I 870087600 )* Heřmanice II 870104600 )* Heřmanice III 870007300 Kristiánov

-

-

SK

54700

SK

18400

SK

08400

SK

91700 (část)

SP

1027900

SP

612900

SP

191500

-

-

SP

395700

SK

177500

700100000 Horní Řasnice Horní Řasnice

-

949500 část -

SP -

Plocha (m2)

870011800 Horní Řasnice 870092600 Horní Řasnice I -

870014400 Krásný Les

SK SK


Kunratice Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová

714860000 Višňová 700080000 Pertoltice 714860000 Višňová

96

870113000** Krásný Les I

SP

-

LT

-

SP

-

LT

407000 4910400 (část) 949500 (část) 4910400 (část)

Zdroj: Surovinová politika Libereckého kraje (schválená 2003) Pozn.: část – daná lokalita zasahuje více obcí, uvedená výměra se netýká pouze obce u které je uvedena

Vysvětlivky: Štěrkopísky Stavební kámen Lignit

SP SK LT

* stav využití – se zastavenou těžbou ** stav využití - rezervní

3.19.2 Závěr k problematice surovin Výskyt a těžba surovin (především zásoby štěrkopísků, stavebního kamene) má pro rozvoj dané oblasti nezanedbatelný význam. Ložiska jsou perspektivní i do budoucna a množství suroviny uspokojuje nejen potřeby Frýdlantska, ale i širšího území Libereckého kraje. Samotné osvojování ložisek a získávání surovin již svým principem činnosti působí nepříznivě na životní prostředí. Negativním důsledkem těžby v některých lokalitách je destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, seismicita, úbytek lesních ploch v relativně málo lesnatém území, jakož i další problémy spojené s přepravou vytěžené suroviny. Nejčastější střety zájmů jsou mezi územními systémy ekologické stability (ÚSES) a vymezením ložisek nerostných surovin. Do budoucna budou tyto střety řešeny při zohlednění využívání ložisek nerostných surovin v rámci uspokojování potřeb regionu. Na střety se životním prostředím má nepříznivý vliv i těžba nekvalitního uhlí v Polsku v okolí Bogatynie (znečištění ovzduší, splachy z jílů z výsypek, devastace krajiny).

3.19.3 Produkce komunálního odpadu Z provedených výpočtů vyplývá, že se produkce směsných komunálních odpadů na Frýdlantsku za období 2001-2004 zvýšila na dvojnásobek- viz tabulka č. Ta-C.6.2. Nárůst v produkci komunálních odpadů nelze ve většině případů spojovat se skutečným nárůstem produkce. Nárůsty odrážejí většinou změnu způsobu nakládání s komunálním odpadem v obcích, případně změny související s novelou zákona o odpadech. Novelou zákona o odpadech došlo ke změně poplatků za likvidaci komunálních odpadů. Což se projevuje v tendenci likvidovat odpad „řádně“, a tím i v množství svezeného odpadu a „nárůst“ jeho produkce. Na jednoho obyvatele Frýdlantska připadlo v roce 2003 322 kg komunálního odpadu za rok. Toto množství mírně překročilo (asi o 7 %) průměrnou produkci směsného odpadu v Libereckém kraji, která v roce 2003 činila 300 kg/os/rok. V roce 2004 byla produkce komunálních odpadů asi o 8 % nižší než v Libereckém kraji v roce 2003. Z měst a obcí nacházejících se v regionu Frýdlantsko byl v roce 2004 krajský průměr překročen v obcích Bulovka, Nové Město pod Smrkem a Horní Řasnice. Nutno podotknout, že údaje z Nového Města pod Smrkem za rok 2004 nebyly dodány, pro výpočet byly použity údaje z roku předchozího.


97

Tabulka č. Ta-C.6.2: Produkce komunálních odpadů (kg/os) Rok Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Průměr na obyvatele Frýdlantska

2001 123,60 172,24 251,52 167,80 377,78 204,74 157,54 17,24 140,43 0,00 81,89 186,05 125,19 196,04 160,34 166,84 4,48 140,68

2002 139,65 206,94 327,27 176,27 294,95 241,38 214,87 137,93 255,32 153,72 188,59 74,94 172,47 107,93 308,02 213,56 175,64 193,99

2003 324,24 375,46 224,24 383,05 307,07 260,78 196,38 267,24 289,36 198,35 260,55 196,38 390,74 237,89 333,33 459,08 220,48 321,96

2004 206,84 410,67 232,42 240,71 287,11 266,95 199,27 165,94 379,31 163,46 247,75 109,38 400,31 243,90 292,97 236,95 256,70 277,06

Zdroj: Odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí KÚLK

3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu Separace využitelných složek komunálního odpadu je v jednotlivých obcích prováděna prostřednictvím oprávněných subjektů. Jsou to zejména svozové firmy, sběrny a výkupny a další organizace, které organizují sběr separovaných složek například ve školách. Obvyklá frekvence svozu separovaných komodit je ve většině obcí a měst následující: plasty 1 x týdně, papír 1 x za dva týdny a sklo 1 x měsíčně. U menších obcí se uplatňuje svoz „na zavolání“. V regionu Frýdlantsko třídí komunální odpad všech 17 obcí a měst. Některé obce začaly se separací využitelných složek až v roce 2004 a ne vždy jsou separovány všechny komodity (papír, plast, sklo, kov). Co se separace kovu týče, evidence je prováděna jen ve městech a obcích, které mají sběrné dvory, výkupny, hasiče a školy, které se sběrem kovů zabývají. Vzhledem k výpovědní hodnotě tohoto ukazatele pro celou oblast Frýdlantska se proto v následující analýze zaměříme pouze na komodity: papír, plast a sklo. Zájem jednotlivých municipalit, potažmo jejich občanů o třídění odpadů rok od roku stoupá. Jedním z hlavních důvodů tohoto nárůstu je zapojení měst a obcí do systému EKOKOM, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci odpadů z obalů. Na základě množství jednotlivých druhů separovaného materiálu jsou obce finančně odměňovány, což podporuje jejich motivaci k zajištění potřebné infrastruktury ke sběru tříděného odpadu. Prvních pět obcí na Frýdlantsku se do sběru papíru zapojilo v roce 2003, v roce 2004 byl sběr papíru kromě Habartic a Horní Řasnice prováděn ve všech obcích regionu. Průměrné množství sběru v regionu Frýdlantsko bylo v roce 2004 15,71 kg/os. Průměrná výtěžnost separovaného papíru v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 11,08 kg/osobu.


98

Tabulka č. Ta-C.6.3: Produkce separovaného papíru v regionu Frýdlantsko Rok Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko celkem Na 1 obyv. v HSO Frýdlantsko

2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg 0 0,00 0 0,00 500 0,80 10 000 15,55 0 0,00 0 0,00 0 0,00 320 0,37 0 0,00 0 0,00 0 0,00 510 1,56 0 0,00 0 0,00 0 0,00 260 0,42 0 0,00 0 0,00 0 0,00 260 0,51 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 34 000 12,57 30 510 11,16 0 0,00 0 0,00 0 0,00 260 1,14 0 0,00 0 0,00 390 1,66 0 0,00 0

0,00

0

0,00

0

0,00

1 150

1,84

0 0

0,00 0,00

0 0

0,00 0,00

0 0

0,00 0,00

260 510

0,59 1,33

0

0,00

0

0,00

6 300

1,57

43 360

11,06

0 0 0 0 0

0,00 0,00 0,00 0,00 X

0 0 0 0 0

0,00 0,00 0,00 0,00 X

530 0 0 0 41 720

1,17 0,00 0,00 0,00 X

1 770 2 670 770 4 290 96 900

3,32 10,43 0,27 3,29 X

0,00

0,00

6,94

15,71

Zdroj: EKO-KOM a.s.

Převážná většina obcí se zapojila do sběru plastů v roce 2003. Množství separovaných plastů na Frýdlantsku se pohybuje v průměru 4,88 kg/os. Nejvyšší množství separovaného plastu na osobu vykazují obce Bílý Potok a Pertoltice. Průměrné množství separovaného plastu na osobu v Libereckém kraji se pohybovalo v roce 2004 okolo 2,15 kg, region Frýdlantsko tedy toto množství více než dvojnásobně překračuje. Tabulka č. Ta-C.6.4: Produkce separovaného plastu v regionu Frýdlantsko Rok Obec/město Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice

2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg 0 0,00 0 0,00 0 0,00 4 000 6,22 0 0,00 0 0,00 110 0,14 320 0,37 0 0,00 0 0,00 340 1,03 210 0,64 0 0,00 0 0,00 0 0,00 880 1,42 0 0,00 0 0,00 0 0,00 110 0,21 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 6 000 2,22 7 310 2,67 0 0,00 0 0,00 0 0,00 170 0,74


Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko celkem Na 1 obyv. v HSO Frýdlantsko

99

0

0,00

100

0,43

1 830

7,79

600

2,59

0

0,00

0

0,00

3 950

6,53

120

0,19

0 0

0,00 0,00

0 0

0,00 0,00

0 0

0,00 0,00

110 210

0,25 0,55

0

0,00

0

0,00

4 380

1,09

11 170

2,85

0 0 0 0 0

0,00 0,00 0,00 0,00 X

0 0 0 0 100

0,00 210 0,00 0 0,00 0 0,00 570 X 17 390

0,46 0,00 0,00 0,43 X

920 1 080 310 2 570 30 090

1,73 4,22 0,11 1,97 X

0,02

2,89

0,04

4,88

Zdroj: EKO-KOM a.s.

Zapojení obcí do sběru skla stejně jako u ostatních komodit bylo započato v roce 2003. Průměrná výtěžnost separovaného skla v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 5,08 kg/os, region Frýdlantsko s 10,68 kg/os tedy tento průměr o více než 100 % překračuje. Tabulka č. Ta-C.6.5: Produkce separovaného skla v regionu Frýdlantsko Rok Obec/město Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko celkem Na 1 obyv. v HSO Frýdlantsko Zdroj: EKO-KOM a.s.

2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg 0 0,00 0 0,00 0 0,00 380 0,59 0 0,00 0 0,00 0 0,00 340 0,39 0 0,00 0 0,00 430 1,30 440 1,35 0 0,00 0 0,00 0 0,00 2 600 4,20 0 0,00 0 0,00 0 0,00 1 200 2,34 0 0,00 0 0,00 0 0,00 1 360 2,88 0 0,00 0 0,00 9 000 3,33 12 950 4,73 0 0,00 0 0,00 0 0,00 1 960 8,56 0 0,00 500 2,13 0 3,45 2 050 8,84 0

0,00

0

0,00

290

0,48

1 540

2,47

0 0

0,00 0,00

0 0

0,00 0,00

0 0

0,00 0,00

270 3 560

0,61 9,27

0

0,00

0

0,00

17 890

4,45

23 880

6,09

0 1 630 0 0 1 630

0,00 6,88 0,00 0,00 X

0 0 0 0 500

0,00 950 0,00 400 0,00 0 0,00 0 X 32 710

2,09 2 940 1,69 3 540 0,00 810 2,20 6 080 X 65 900

5,52 13,83 0,29 4,66 X

0,08

5,44

10,68

0,27


100

Region Frýdlantsko je obsluhován svozovou společností A.S.A. Liberec s.r.o., v menší míře pak Severočeskými komunálními službami. K nejvýznamnějšímu zařízení na energetické využívání odpadů pro region Frýdlantsko patří spalovna Termizo a.s. v Liberci. V obcích s více než 2 000 obyvateli by měl být dle POH Libereckého kraje zřízen sběrný dvůr. V regionu Frýdlantsko se to týká města Hejnice, Nového Města pod Smrkem a Raspenavy, toto kritérium splňuje město Hejnice. Nové Město pod Smrkem a Raspenava jsou zapojeni do projektu „Infrastruktura pro oddělený sběr nebezpečných složek komunálního odpadu v Libereckém kraji“, který je financován z fondů ERDF a SFŽP. V rámci tohoto projektu budou městům bezplatně zapůjčena speciální zařízení k oddělenému sběru těchto komodit na dobu osmi let. Jedná se zde převážně o sběr druhotných surovin, obalů, velkoobjemových a nebezpečných složek komunálních odpadů.

3.19.5 Skládky komunálního odpadu V obci Černousy v areálu firmy LINETA se nachází skládka komunálního odpadu, která je určena pouze pro vlastní potřeby firmy.


101

3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA Cílem analýzy hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko z pohledu environmentálního řízení území, informovanosti, environmentálního vzdělávání a osvěty je především zmapovat existenci a působení subjektů, které mají přímý vliv na environmentální osvětu obyvatel v dané oblasti. Z celospolečenského hlediska se jedná o klíčovou otázku, protože v souvislosti s nutností zabezpečit trvale udržitelný rozvoj společnosti, tzn. takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižovat rozmanitost přírody a zachovávat přirozené funkce ekosystémů, vyvstává potřeba informovat občany o principech udržitelného rozvoje a přesvědčit je o nezbytnosti řídit se i v běžném životě těmito principy. Právě subjekty EVVO s působností přímo v obci mají k občanům blízko a mohou tak svoji činnost přizpůsobit konkrétním potřebám dané lokality. Hlavním zdrojem dat pro zpracování předem definovaných indikátorů byl především Odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje, dále pak výsledky dotazníkového šetření realizovaného k tomuto projektu.

3.20.1 Subjekty se zaměřením na EVVO Tabulka č. Ta-C.7.1: Subjekty se zaměřením na EVVO

Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová

Počet organizací Název organizace zabývající se EVVO zabývajících se EVVO 0 1 Občanské sdružení REPROK 0 0 Základní organizace Českého svazu včelařů Dolní 1 Řasnice 0 Občanské sdružení Pestří a zelení 2 Základní organizace Českého svazu včelařů 0 0 1 Občanské sdružení Lunaria Základní organizace Českého svazu včelařů Dolní 1 Řasnice 0 Dům dětí a mládeže Nové Město pod Smrkem 2 ZO ČSV Nové Město pod Smrkem 1 Suchopýr, o. p. s. 0 1 Svaz mladých Raspenava 1 Sdružení Andělka

Zdroje: Katalog neziskových organizací Libereckého kraje z oblasti životního prostředí, Adresář nestátních neziskových organizací se zaměřením na ekologii. cit. 15. 1. 2006. Dostupné z Registr občanských sdružení. Aktualizace 1.6.2005. Dostupné z


102

Na základě analýzy dat bylo zjištěno, že v řešené hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko působí v 17 obcích celkem 11 subjektů, jejichž činností je přímo environmentální vzdělávání občanů, ať už dětí, mládeže, nebo dospělých (viz tabulka č. Ta-C.7.1). Subjekt EVVO má na svém území 9 obcí. Je však třeba zmínit, že na environmentální osvětu a vzdělávání mohou mít vliv i jiné subjekty, především nestátní neziskové organizace (NNO) působící v dané obci, přestože tuto činnost nepovažují za hlavní. Jedná se především o různé spolky, jako jsou myslivci, hasiči, chovatelé zvířectva, zahrádkáři apod. Tyto organizace se snaží uspokojovat potřeby svých členů, čímž dochází ke zlepšování kvality života občanů. Tímto způsobem NNO nepřímo přispívají k naplňování jednoho z principů trvale udržitelného rozvoje. Dalším důležitým přínosem NNO je iniciování zájmu členů o dění kolem sebe, o dění v obci i v jejím okolí, ovlivňování a formování veřejného mínění – a tím mohou přispět ke zlepšení vztahu obyvatel k životnímu prostředí.

3.20.2 Akce se zaměřením na EVVO Tabulka č. Ta-C.7.2: Akce se zaměřením na EVVO Obec Bílý Potok Bulovka Černousy

Akce EVVO Mladí včelaři na Frýdlantsku (OV Českého svazu včelařů Liberec)

Dětřichov Dolní Řasnice Habartice

Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích

Oprava střechy bývalé zvonice Habartice - r. 1892 (Obec Habartice) Mezinárodní soutěž žáků v práci s motorovou pilou (SOU Hejnice) Ošetřování a řez dřevin I, II, III (SOU Hejnice) Průzkum zdravotního stavu, stability a perspektivy stromů v areálu parku SOU Hejnice (SOU Hejnice) Projekt "Krajina útulná" (o. s. Lunaria)

Programy o včelách na základních školách (DDM Nové Město pod Smrkem) Klub Suchopýr (Suchopýr, o. p. s.) Programy o zvířatech (Suchopýr, o. p. s.) Propagace ekologicko-výchovných programů na základních školách (Suchopýr, o. p. s.) Oslavy Dne země v Oldřichově v Hájích (Suchopýr, o. p. s.) Přehrada 2005 (Suchopýr, o. p. s. jako spolupořadatel) Den pro přírodu (Suchopýr, o. p. s. jako spolupořadatel) Oslavy Dne stromů v Oldřichově v Hájích (Suchopýr, o. p. s.) Živý svět (Suchopýr, o. p. s.)


Obec Pertoltice Raspenava Višňová

103

Akce EVVO Přírodovědný kroužek při ZŠ Raspenava (ZŠ Raspenava)

Zdroje: Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2004. KÚLK, 2004. Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2005. KÚLK, 2005.

Z tabulky č. Ta-C.7.2 je patrné, že v hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko se v průběhu let 2004 a 2005 konalo celkem 16 akcí, které byly zaměřeny na EVVO. Je však třeba upozornit na skutečnost, že údaje v tabulce vycházejí z jediného dostupného zdroje, a to je seznam projektů realizovaných s podporou Libereckého kraje. Obce často podporují různé akce NNO, které mohou mít vliv na environmentální vzdělávání, ale nevedou žádnou statistiku, ze které by bylo možné čerpat bližší informace o podporovaných akcích, příp. o objemu finančních prostředků, které do těchto akcí investovaly. Celkový počet akcí v hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko je poměrně vysoký, což je do jisté míry ovlivněno tím, že v oblasti působí obecně prospěšná společnost Suchopýr (Oldřichov v Hájích), která je zaměřena přímo na ochranu životního prostředí a environmentálního vzdělávání.

3.20.3 Střediska EVVO V obci Oldřichov v Hájích je nové administrativní sídlo obecně prospěšné společnosti Suchopýr. Tato společnost si za hlavní cíl klade pozitivně přispívat k obnově harmonických vztahů člověka k prostředí, v němž žije. Konkrétně společnost realizuje ekologicko-výchovné projekty zaměřené na mládež a učitele. Druhou činností je rozmnožování původních druhů dřevin, stromů a keřů, které jsou po dopěstování vysazeny především na území Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Působnost organizace Suchopýr se neomezuje pouze na obec, kde má sídlo, ale působí na celém území Libereckého kraje. Environmentální působení společnosti je nesporné. Jak je uvedeno ve výroční zprávě společnosti za rok 2004, v rámci ekologicko-výchovných výukových programů bylo uspořádáno 305 výukových bloků (v terénu i v prostorách Ekocentra Ještěd), kterých se zúčastnilo 3285 účastníků ze základních a středních škol. Další akce zahrnovaly víkendy v Jizerských horách (celkem 8 akcí, 151 účastníků), jeden letní tábor pro 30 dětí, a dále pak různé tématicky zaměřené jednorázové aktivity, jako je Den země, Den stromů, Vánoce apod. Z výčtu aktivit je zřejmé, že obecně prospěšná společnost Suchopýr významnou měrou zajišťuje environmentální osvětu, a to nejen v obci Oldřichov v Hájích, ale i na širším území Libereckého kraje.

3.20.4 Závěr Z analýzy hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko z hlediska environmentálního řízení území, informovanosti, environmentálního vzdělávání a osvěty vyplynulo, že v oblasti je položen poměrně dobrý základ pro environmentální vzdělávání a osvětu. Obce mohou využít možnosti spolupracovat se subjekty zaměřenými na EVVO, ale především se jako velmi efektivní jeví možnost spolupráce se střediskem EVVO – o. p. s. Suchopýr. Spolupráce se může týkat jednak jednorázových akcí, jako je Den země, Den stromů, Den bez aut, Vánoce apod., ale také se může jednat o déle trvající akce určené k šíření environmentální osvěty mezi žáky mateřských, základních i středních škol.


104

3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Pro následnou část Programu rozvoje HSO byla využita data (většinou zdroj KÚLK) poskytnutá objednatelem, údaje zodpovězených dotazníků, a data, která zjistil a poskytnul zpracovatel z vlastních zdrojů, či z veřejných prostředků internetových serverů. K indikátorům, ke kterým nebyla zajištěna data, je uveden pouze slovní komentář na základě zkušeností a znalostí garanta kapitoly. Takové kapitoly pak mohou navozovat dojem příliš obecně pojatého problému, vzhledem k nedostatku disponibilních dat po obcích však jiné řešení nelze uplatnit. Vzhledem k souhrnné výměře pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků (PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa) v řešené oblasti, jsou uvedené obory pro život a hospodářský rozvoj v oblasti důležité, a v naprosté většině řešeného území v tomto venkovském prostoru i rozhodující. Pro vyhodnocení území z požadovaných aspektů (i pro formulaci následných opatření) existuje značná absence znalosti nutných indikátorů, kdy většina dostupných zdrojů informací neřeší situaci v požadované podrobnosti (obec, k.ú.) – vzhledem k nutnosti naplňování příslušných datových modelů je nutné v mnoha případech zavést registr následných identifikátorů a ukazatelů, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti (viz závěr).

3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství Existence zemědělských pozemků, jejich plošné zastoupení, dislokace, členitost a druhy jednotlivých pozemků (vč. pěstovaných plodin a kultur) a zemědělské hospodaření, je pro krajinu, život jejích obyvatel a rozvoj oblasti jednoznačně místně určující. Tabulka č. Ta-C.8.1: Struktura pozemků ZPF orná půda ovocné sady zahrady TTP výměra % z % výměra % z výměra % % výměra % z % [m2] ZPF obce [m2] ZPF obce [m2] ZPF obce [m2] ZPF Bílý Potok 65077 0 0 0 338991 14,4 1,9 1955759 82,8 2,8 0,4 Bulovka 8394929 75,8 36,3 32582 0,3 0,1 210985 1,9 0,9 2433750 22,0 Černousy 2511650 50,0 29,4 0 0 0 198700 3,9 2,3 2322106 46,1 Dětřichov 3340798 60,3 34,4 0 0 0 163400 2,9 1,7 2037090 36,8 D. Řasnice 7328943 75,6 56,6 0 0 0 178742 1,8 1,4 2185081 22,6 Habartice 2398944 64,0 43,2 0 0 0 191488 5,1 3,4 1156762 30,9 Hejnice 675564 22,0 1,8 0 0 0 609825 19,9 1,6 1783299 58,1 Heřmanice 2894125 66,4 38,7 0 0 0 167420 3,8 2,2 1300589 29,8 H. Řasnice 5564557 54,1 29,2 0 0 0 88399 0,9 0,5 4616944 45,0 Jindřichovice 6624052 58,4 27,2 0 0 0 379910 3,4 1,6 4327909 38,2 Krásný Les 6035721 64,7 44,7 10015 0,1 0,1 105895 1,1 0,8 3184749 34,1 Kunratice 4715631 68,9 37,9 0 0 0 120666 1,8 1,0 2009661 29,3 N. Město 3875764 35,1 13,4 0 0 0 676602 6,1 2,3 6481571 58,8 Oldřichov 54572 0 0 0 190366 5,2 1,2 3403921 93,3 1,5 0,3 Pertoltice 3916768 58,5 38,6 0 0 0 109905 1,6 1,1 2650800 39,9 Raspenava 7423062 47,0 18,0 8619 0,1 <0,1 804673 5,1 2,0 7555901 47,8 Višňová 11562534 63,5 38,2 81512 0,4 0,3 557987 3,1 1,8 6012331 33,0 Σ HSO 77382691 56,1 24,2 132728 0,1 0 5093954 3,7 1,6 55418223 40,2 Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005) Poznámka: kurzíva = „zornění“ název obce

% obce

10,7 10,5 27,1 21,0 16,9 20,8 4,7 17,4 24,3 17,8 23,6 16,2 22,4 21,0 26,1 18,3 19,9 17,3

ZPF celkem výměra % [m2] obce 2359827 13,0 11072246 47,8 5032456 58,8 5541288 57,1 9692766 74,9 3747194 67,4 3068688 8,1 4362134 58,3 10269900 54,0 11331871 46,6 9336380 69,2 6845958 55,1 11033937 38,1 3648859 22,5 6677473 65,8 15792255 38,3 18214364 60,1 138027596 43,1

Z hlediska celkové výměry pozemků ZPF je řešené území oblasti mírně pod průměrem Libereckého kraje (cca 45%) i ČR, kdy tyto parametry dosahuje a přesahuje většina obcí HSO –


105

zastoupení ZPF v obcích Bílý Potok, Hejnice, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích a Raspenava je svými celkovými podíly méně podstatné, avšak v místním měřítku důležité (v těchto obcích převažují lesní pozemky). Z hlediska tzv. „zornění“ (tj. podíl orné půdy z výměry ZPF) řešená oblast dosahuje průměru ČR (cca 72 %) pouze na území obcí Bulovka a Dolní Řasnice, krajské průměrné parametry (cca 50 %) dosahují obce Černousy, Dětřichov, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Pertoltice a Višňová – zornění území ostatních obcí je méně podstatné. Tyto statistické evidenční údaje nejsou však v současných podmínkách přílišně významné vzhledem ke skutečnému stavu, kdy značná část orné půdy je trvale či sezónně zatravněna, nebo za dotačního spolupůsobení uvedena do klidu s předpokladem dlouhodobého či trvalého setrvání v TTP. Tyto trendy jsou v současnosti na vzestupu díky současnému i očekávanému resortnímu programovému působení směřujícímu k zatravňování orné půdy, jejího uvádění do klidu za působení dotační politiky státu apod. (po vstupu ČR do EU je povinnost uvádět ornou půdu do klidu u nás v průměrném rozsahu 10– 15%). Postupnému snižování rozsahu orné půdy přispívají i snahy o dnes sice v oblasti ojedinělému ale v budoucnu očekávanému zalesňování zemědělské půdy apod., a jednak již i pomístně se projevujícím vlivům našeho vstupu do EU s dosud ne zcela vyhovujícími podmínkami zemědělského hospodaření (tedy i využívání krajiny). Tyto odlišnosti jsou prakticky projevovány v rámci druhové struktury pozemků ZPF – nejčastěji tedy mezi ornou půdou a TTP (většinou v jejich prospěch), ale i mezi pozemky ZPF a nezemědělskými pozemky (nejčastěji ve prospěch lesních pozemků). Tyto změny, i přes místní význam, nejsou však v současnosti příliš makroekonomicky a statisticky významné. K relativní nedostupnosti přesnějších údajů přispívá místy i katastr nemovitostí, jehož údaje mnohdy z hlediska kultur pozemků neodpovídají skutečnosti. Indikátor zornění tak není pro fungování a rozvoj oboru přílišně určující díky jednotlivým výměrám a dislokaci pozemků orné půdy.

3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) Pro vyčerpávající vyhodnocení rozsahu těchto pozemků (jako východisko pro formulaci následných návrhů) chybí bližší statistické údaje po dílčích správních a organizačních jednotkách (obec, k.ú. – viz výše). Dle údajů Krajské koncepce zemědělství činí zastoupení pozemků LFA (území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření) v Libereckém kraji 69,97 %, v ČR 56,57 %, kdy některé části řešené oblasti však poněkud vybočují z průměrných podmínek okresu i kraje. Značná část výměry těchto pozemků (zejména TTP) jsou zařazeny i ve zvláštní i obecné ochraně přírody dle zákona č. 114/92 Sb. – zejména jako VKP dle § 3 (v případě jejich dislokace v okolí vodotečí a na vodou ovlivněných stanovištích – „údolní niva“) i § 6, v případě ZCHÚ, Natura 2000… Z důvodů absence nutných údajů, jako ukazatel a pro orientační přehled zastoupení těchto pozemků v řešeném území, lze využít statistické údaje o zastoupení jednotlivých tříd ochrany, neboť ze zkušeností zpracovatele programu jsou pozemky nejnižších tříd ochrany ZPF (modelově IV. a V. třída ochrany ZPF) na- a za okrajem zájmu vyššího zemědělského využívání vlivem očekávaných nižších výnosů, nutných vyšších vstupů do výroby a náročnějších technologií, a to bez ohledu na druh pozemku (tyto jsou velmi často dlouhodobě nevyužívané až zanedbané). Tento pracovní ukazatel je ale pouze pomocným, neboť dostatečně nezohledňuje relativitu pozemků ZPF dle disponibilních přírodních i výrobních podmínek (např. v horských oblastech jsou i pozemky s průměrnými a nižšími třídami ochrany vhodné a nutné k zemědělskému využívání a podnikání, i ke změnám alternativního nezemědělského využívání).


106

Tabulka č. Ta-C.8.2: Struktura pozemků ZPF dle tříd ochrany [m2, %] obec Bílý Potok % m2 % Bulovka % m2 % Černousy % m2 % Dětřichov % m2 % Dolní Řasnice % m2 % Habartice % m2 % Hejnice % m2 % Heřmanice % m2 % Horní Řasnice % m2 % Jindřichovice p.Sm. % m2 % Krásný Les % m2 %

Třída I. 403 <0,1

Třída II. 624110 26,4

698413 6,3

1440514 13,0

0 0,0

2520837 50,1

290619 5,2

280531 5,1

1613770 16,7

774627 8,0

462719 12,3

1901075 50,8

956447 31,2

464856 15,1

44972 1,0

202531 4,6

1436720 14,0

1571961 15,3

1062452

133304

6370987

1978190

1786938

11331871

9,4

1,2

17,5

130033 1,4

15,8 3765128 33,3 1935272 20,7 4731445 50,7

100,0

2604

56,1 7566743 66,7 4472298 47,9 4604935 49,3

<0,1

Třída III. 802873 34,0 1427386 60,4 5407339 48,8 7546266 68,1 960152 19,1 3480989 69,2 1651808 29,8 2222958 40,1 4676173 48,2 7064570 72,9 596972 15,9 2960766 79,0 893583 29,1 2314886 75,4 1295951 29,7 1543454 35,3 3688263 35,9 6696944 65,2

Třída IV. 25969 1,1

1623800 14,7

1107985 22,0

2514389 45,4

1407852 14,5

384147 10,3

164286 5,4

1464885 33,6

2575472 25,1

2796173 30,0

Třída V. 906472 38,5 932441 39,6 1902180 17,2 3525980 31,9 443482 8,8 1551467 30,8 803941 14,5 3318330 59,9 1220344 12,6 2628196 27,1 402281 10,7 786428 21,0 589516 19,2 753802 24,6 1353795 31,1 2818680 64,7 997484 9,7 3572956 34,8

ZPF Σ 2359827 100,0

11072246 100,0

5032456 100,0

5541288 100,0

9692766 100,0

3747194 100,0

3068688 100,0

4362134 100,0

10269900 100,0

9336380 100,0


obec Kunratice % m2 % Nové Město p.Sm. % m2 % Oldřichov v Hájích % m2 % Pertoltice % m2 % Raspenava % m2 % Višňová % m2 % CELKEM HSO % m2 %

Třída I. 488964 7,1

Třída II. 144415 2,1

2248738 20,4

1344096 12,2

239441 6,6

816577 22,4

217713 3,3

2249971 33,6

631051 4,0

2861302 18,1

1143959 6,3

8378489 46,0

11538985 8,4

25839229 18,7

Třída III. 1328043 19,4 1961422 28,6 3131535 28,4 6724369 61,0 137899 3,8 1193917 32,8 941268 14,1 3408952 51 3836682 24,3 7329035 46,4 2553865 14,0 12076313 66,3 42745691 30,9 80123905 58,0

107

Třída IV. 3663994 53,6

2587944 23,4

824743 22,6

2077304 31,1

5154534 32,6

3952345 21,7

34304012 24,9

Třída V. 1220542 17,8 4884536 71,4 1721624 15,6 4309568 39,0 1630199 44,6 2454942 67,2 1191217 17,9 3268521 49,0 3308686 21,0 8463220 53,6 2185706 12,0 6138051 33,7 23599679 17,1 57903691 42,0

ZPF Σ 6845958 100,0

11033937 100,0

3648859 100,0

6677473 100,0

15792255 100,0

18214364 100,0

138027596 100,0

Zdroj: KÚLK, přepočet zpracovatelem programu

Po vyhodnocení lze konstatovat, že zejména v územích (mimo oblasti zájmů ochrany přírody) obcí Bílý Potok, Dětřichov, Heřmanice, Krásný Les, Kunratice, Oldřichov v Hájích, Pertoltice a Raspenava jsou tyto půdy vzhledem k současným i očekávaným podmínkám zemědělského hospodaření za hranicí ekonomické efektivnosti pro jejich vlastníka či nájemce, což je projeveno i na jejich aktuálním stavu. Zejména z krajinářských důvodů je jejich využívání (resp. údržba) nutné, a to za pomoci státních i evropských intervencí. Dlužno konstatovat, že značná část těchto pozemků podléhá obecné ochraně přírody (tvoří VKP „ze zákona“ - z.č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §3 – zejména údolní niva, či prvky systému ÚSES), kde je vyloučena změna druhu pozemku a jiný způsob nezemědělského využívání. Existence těchto pozemků je zároveň příležitostí pro alternativní způsoby optimálně střídavě sezónního nezemědělského využívání, např. v oblastech mimo zájmů ochrany přírody i pro pěstování energetických plodin (viz dále).

3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky Pro vyčerpávající vyhodnocení tohoto ukazatele chybí opět jakékoliv přesnější údaje, rovněž způsob posuzování tohoto aspektu je značně obtížný pro pracnost a finanční zabezpečení (terénní práce, metody dálkového průzkumu země…), značný sezónní posun (vyvolaný každoročními změnami v druzích pozemků i v intenzitě jejich využívání vyplývající z aktuálních podnikatelských záměrů jednotlivých hospodářů a daných situací na tuzemském i evropském tržním prostoru), neujasněnost financování činnosti v oboru, praktický dopad dotací na nedávné realizace „útlumu a ekologizace zemědělství“ a současného „uvádění půdy do klidu“, metodickou nezabezpečeností potřebného hodnocení, apod.


108

Opouštění půdy není jenom specifikou ČR (odhad MZe ČR je 5 % této půdy), ale týká se celé střední a východní Evropy. Je tedy pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření (daných m.j. tzv. „Národním strategickým referenčním rámcem na rozvoj venkova v ČR“) může dojít k výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí. Reforma těchto opatření by měla vést k zabránění trvalého opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Formulací nevyužívané a ladem ležící pozemky jsou následně míněny a hodnoceny veškeré druhy pozemků ZPF bez jejich podrobnějšího členění, kdy: • V případě ladem ležící orné půdy se jedná o jakkoliv nevyužívané pozemky, kdy značná část orné půdy je tč. cíleně zatravněna (i za dotační podpory, často v KN s neprovedenou změnou v začlenění druhu), častěji jde však o opuštěná pole se všemi sukcesními jevy (na dlouhodoběji opuštěných pozemcích i s nálety dřevin a keřů). • V případě opuštěných ovocných sadů se jedná většinou o přestárlé dřevinné struktury se sníženou fruktifikací a kvalitou, na pozemcích vzdálenějších od center bydlení a využití, či na pozemcích již určených k jinému účelu, bez údržby travního porostu. Nevyužívanost tohoto druhu pozemku je způsobena většinou ekonomickými důvody (značné finanční vstupy na obnovu sadů…), nedostatkem dotací po vstupu ČR do EU, ale i konkurenčním prostředím na tuzemském i evropském trhu. • V případě zanedbaných zahrad se nejčastěji jedná opět o pozemky určené a rozhodnuté k jinému účelu, neboť naprostá většina zdejších zahrad se vyskytuje v centrech obcí a v jejich nejbližším okolí. • Pozemky TTP jsou nejčastějším případem nevyužívané a opuštěné půdy, zejména ve svažitějších partiích a na pro mechanizaci méně únosných terénech ovlivněných vodou. Obecně lze konstatovat, že travní pozemky nižších tříd ochrany dlouhodobě naplňují tento indikátor ve značné výměře, kdy k tomu přistupují i pozemky vyšších tříd ochrany vyskytující se ve větších vzdálenostech od center využití (přetrvávající a narůstající trend snadnějšího pěstování píce na orné půdě i za působení dotační politiky státu, se současným zanedbáváním evidovaných TTP). Většina těchto pozemků naplňujících podmínky vyšší ochrany dle zákona o ochraně přírody a krajiny je již dlouhodobě zanedbána, kdy jejich údržba je nutná z jiných nezemědělských důvodů, a to i za cenu nezužitkování biomasy. Pro budoucí řešení problému je nutné zavést statistický registr sledování jevu, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti, avšak se značnou finanční náročností realizace náprav, zabezpečovanou většinou ze státních prostředků. Poznámka: K v minulosti cca stabilizovanému travnímu fondu byl přizpůsoben výrobní charakter a rozhodujícím odvětvím zemědělské výroby v oblasti byl chov skotu – v roce 1990 na jednu velkou dobytčí jednotku připadalo 1,4–1,6 hektarů zemědělské půdy. V současnosti v rámci Libereckého kraje na jednu velkou dobytčí jednotku skotu připadá 3,86 ha, a i se započtením prasat a drůbeže to je 3,26 ha na jednu velkou dobytčí jednotku. Tento výsledek jednoznačně určuje příčinu stavu vysokého poměru neobdělávané půdy. Odlišností nejen v řešené oblasti (ve srovnání s ukazateli za celou EU) je fakt, že zemědělci, resp. farmáři nejsou většinou vlastníky obhospodařované půdy a půdu si jenom pronajímají. Zemědělské podniky jsou rentabilní v příznivých oblastech, ale v méně příznivých oblastech je ztrátovost podniků mnohem vyšší. Problémem aktuálně neziskových podniků je nejenom nedostatek jejich prostředků na investice a obnovu a nemožnost dosáhnout na bankovní úvěry, ale i malá poptávka po zemědělské půdě. Obchoduje se zejména s půdou o rozsahu menším než 5 ha, a to zejména za účelem spekulace na stavební či jiné nezemědělské účely. Prodejní ceny zemědělské půdy jsou tak vyšší v okolí velkých měst, kde je příjem na obyvatele vyšší než v odlehlejších oblastech.


109

Tabulka č. Ta-C.8.3: Odborný odhad rozsahu nevyužívané a ladem ležící půdy (bez ohledu na druh pozemku)

obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice p.Sm. Krásný Les Kunratice Nové Město p.Sm. Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová CELKEM HSO

Σ výměra ZPF [ha] 236 1107 503 554 969 375 307 436 1027 1133 934 685 110 365 668 1579 1821 12809

podíl nevyužívaných zemědělských pozemků [%]

výměra nevyužívaných pozemků ZPF [ha]

30 30 50 10 10 25 15 20 10 15 15 10 15 40 35 15 60 24,5

70 330 250 55 95 95 45 85 100 170 140 70 165 145 235 235 1100 3385

Zdroj: zodpovězené dotazníky, vlastní analýza a přepočet zpracovatele

Podkladem pro výše uvedené vyhodnocení byly výsledky zodpovězených dotazníků, kdy dle názoru zpracovatele Programu jednotliví místní posuzovatelé místy značně podhodnotili velikost sledovaného jevu (údaje některých obcí nebyly poskytnuty): do ladem ležící půdy byly „započítány“ pouze výměry opticky viditelných a historicky využívaných partií, avšak již bez méně hodnotných evidovaných zemědělských pozemků zejména v okolí vodotečí či ve svažitějších, často skeletových partiích. Výše uvedené hodnoty jsou tedy kompilátem odhadu místního posuzovatele a zpracovatele Programu – údaje se týkají nevyužívaných pozemků ZPF jako celku, nikoliv dle jednotlivých jejich druhů. Z vyhodnocení je zejména v obcích Bulovka, Černousy Oldřichov v Hájích a Višňová patrný značný podíl nevyužívaných zemědělských pozemků, kdy na tomto stavu má rozhodující podíl nedostatečný rozsah živočišné výroby s dopadem na travní plochy a stav krajiny. Z praktické znalosti zpracovatele programu lze se značnou jistotou konstatovat, že nevyužívané pozemky jsou tvořeny naprostou většinou pozemků začleněných v V. třídě ochrany ZPF, a značná částí evidovaných TTP. Pro eliminaci tohoto stavu (pro minimalizaci státních zásahů) je nutná obnova živočišné výroby, značná část zemědělských pozemků (kromě oblastí se zájmy ochrany přírody) je i příležitostí k sezónním i trvalým změnám vedoucím k alternativním způsobům i nezemědělského využívání.

3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny Současné zemědělské hospodaření je samozřejmě ovlivněno danými přírodními podmínkami. Asi tři čtvrtiny zemědělské půdy v území HSO jsou zařazeny do výrobní oblasti B1 Bramborářské a asi 18 % do oblasti B2 Bramborářské, ZPF v obcích Hejnice a Nové Město pod Smrkem do B3 Bramborářskoovesné (představuje jen 3,3 % rozlohy ZPF v oblasti). ZPF v obcích Bílý Potok a Oldřichov v Hájích je zařazen do nejméně úrodné oblasti H2 Horská (zbývajících asi 5 % rozlohy zemědělské půdy v HSO). Ve srovnání s Libereckým krajem se zde tedy nevyskytují nejúrodnější oblasti řepařské (v kraji tvoří 13 %


110

rozlohy), je zde vyšší zastoupení oblastí bramborářských (zde asi 95 %, v kraji 75 %) a nižší zastoupení oblastí horských (v kraji 7 %). Přírodní podmínky HSO jsou zde tedy celkově poněkud lepší než v celém kraji. Kromě přírodních podmínek je zemědělské hospodaření výrazně ovlivněno zejména podmínkami odbytu a zpracovávání – podnikatelský záměr konkrétního subjektu v druzích pěstovaných komodit je tak jednoznačné diktován situací na trhu a možností dotací z tuzemských, příp. zahraničních (EU) zdrojů. Tyto ekonomické podmínky ovlivňují i způsob a intenzitu využívání (resp. nevyužívání) pozemků ZPF, kdy tyto skutečnosti výrazně ovlivňují souhrnné statistické údaje, které jsou v jednotlivých sledovaných obdobích i značně rozdílné. Přehled o množství pěstovaných komodit a o příslušných výměrách v řešeném území nejsou k dispozici, rovněž tak příslušné údaje o ostatních komoditách pěstovaných na zahradách a v ovocných sadech (zelenina, ovoce) – názorem zpracovatele programu je, že případné zavádění registru uvedených údajů po obcích by bylo nadbytečné, časově nevypovídající a pouze administrativní. V řešeném území v současnosti naprosto plošně převládají trvalé travní porosty na identickém druhu pozemku i na již zatravněné orné půdě, včetně blíže nespecifikované výměry většinou orné půdy uvedené a uváděné do klidu v rámci současné státní zemědělské politiky. Ze závěrů zodpovězených dotazníků se v území aktuálně pěstují a vyskytují následující zemědělské komodity, jejichž pěstování je v současnosti dáno tržním prostředím odbytu a možností zužitkovávání (bez ohledu na podmínky dané charakterem příslušné výrobní oblasti – viz dále): Tabulka č. Ta-C.8.4: Stručný výčet hlavních druhů pěstovaných plodin obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová

převládající druhy trvalé travní porosty trvalé travní porosty, na orné půdě brambory a obiloviny trvalé travní porosty, obiloviny trvalé travní porosty trvalé travní porosty, obiloviny (do 15%) trvalé travní porosty, obiloviny trvalé travní porosty trvalé travní porosty, obiloviny trvalé travní porosty trvalé travní porosty, obiloviny, brambory trvalé travní porosty, obiloviny, brambory trvalé travní porosty, pícniny, obiloviny trvalé travní porosty (80%), obiloviny, řepka trvalé travní porosty trvalé travní porosty, obiloviny trvalé travní porosty, brambory trvalé travní porosty, řepka, obiloviny

Zdroj: zodpovězené dotazníky

Tabulka č. Ta-C.8.5: Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech obec Bílý Potok Bulovka Černousy

katastrální území Bílý potok pod Smrkem Dolní Oldřiš Bulovka Arnoltice u Bulovky Ves

výrobní podoblast H2 Horská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1


Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice p.Sm. Krásný Les Kunratice Nové Město p.Sm. Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová

Černousy Boleslav Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Srbská Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Dětřichovec Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu Hajniště pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Oldřichov v Hájích Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Andělka Předlánce Višňová u Frýdlantu Poustka u Frýdlantu Víska u Frýdlantu

111

B2 Bramborářská 2 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B3 Bramborářsko-ovesná B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná H2 Horská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1

Zdroj: KÚLK, KN

3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura Tento druh zemědělské činnosti – s určujícím vlivem na intenzitu využívání zemědělských pozemků (zejména TTP) a s dopadem na stav krajiny a venkova obecně – se dnes v řešeném území realizuje v naprosté většině bez majetkové účasti státu. Z původních provozů živočišné výroby se zachovalo pouhé torzo, kdy opuštěné objekty jsou využívány jiným a většinou nezemědělským způsobem, často však podléhají typické zkáze. Destrukce oboru má za důsledek místně značně narušený krajinný ráz díky existenci nevyužívaných pozemků TTP, které jsou zdrojem šíření plevelů a expanzních druhů do okolí, přetrvávající a narůstající trend využívání orné půdy pro zajišťování píce dosud fungujícím provozům (i za dotační účasti státu) apod. Vzhledem k nedostupným podkladům o struktuře a statistických údajích chovů diferencovaně po obcích nejsou dále uvedeny vyčerpávající a aktuální údaje (následně bude doporučeno jev podrobně statisticky sledovat). Dle Krajské koncepce zemědělství řešené území naplňuje průměrné podmínky okresu Liberec, předmětem chovů zde donedávna byl hovězí skot (statisticky členěný na krávy, telata, skot do 1 roku, do 2 let, nad 2 roky), prasata (prasnice, kanec, selata, mladé chovné prase, prase na výkrm, ostatní), ovce (jehňata, bahnice, beran), koně (kůň do 3 let, nad 3 roky), kozy (koza, kozel, kůzle), drůbež (slepice, krůta, krocan, ostatní) – v území HSO není evidován chov jelenovitých, i když podmínky řešeného území jsou k tomuto i vhodné (menší pokusy byly zaregistrovány v obci Černousy). Při využívání strukturálních fondů EU v této oblasti zemědělství patří k prioritám i Welfare v chovech zvířat.


112

3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely Současná situace s přebytky zemědělských produktů vyvolává zamyšlení, zda je vhodné stále pěstovat tradiční plodiny – jedná se především o obiloviny, kterými jsou naplněny sklady ještě ze sklizní minulých let. Vyvstává tudíž otázka, proč tedy produkovat stále přebytečné potraviny a nezačít „pěstovat“ energii, které je nedostatek? Je však paradoxní, že na tento program není resort (i následné zpracovatelství) ještě dostatečně připraven – stále ještě chybí dostatek odborných informací pro pěstitele, kteří se proto jen těžko orientují v tomto novém, ale bezesporu velmi perspektivním programu pro energetickou bilanci státu, pro smysluplné využívání ladem ležících zemědělských pozemků, i pro výsledný ekonomický efekt zúčastněných stran. Rovněž chybí spolupráce s odběrateli biomasy – energetiky. Na tomto stavu mají zásluhu především centrální resortní orgány (MZe, Agrární komora apod.) Poslední reformy SZP EU preferují uchování zemědělského rázu venkova a venkovské krajiny. V řešeném území převažují pahorkatinné až podhorské oblasti (v obci Bílý Potok, Hejnice a Oldřichov v Hájích s přechodem do oblasti horské), ve kterých přírodní podmínky příliš neumožňují intenzivní konkurenceschopnou zemědělskou výrobu. Zemědělská činnost však významným způsobem přispívá k péči o venkovskou krajinu, a z tohoto pohledu jsou zemědělské dotace v produkčně méně příznivých oblastech nezbytnou podmínkou uchování přírodního dědictví. Podporu je možné poskytovat v rámci agroenvironmentálních programů zaměřených například na zalesňování méně úrodných pozemků či pěstování rychle rostoucích dřevin, avšak pouze v rozumné míře, tak aby nebyl ohrožen hlavní cíl – udržení současného rázu krajiny. Vlastní využití obnovitelných zdrojů energie přímo v sektoru zemědělství je v celé ČR zatím v počátcích, přesto již dosavadní některé místní i celostátní zkušenosti prokazují reálnou možnost náhrady fosilních paliv těmito zdroji. Zvláštní důraz je přitom třeba klást na využití bioplynu, jehož rozvoj umožní efektivní využívání hmoty z travních porostů, která je v současné době velkým problémem zvláště v oblastech s horšími podmínkami hospodaření, a v podmínkách chybějící živočišné výroby. V podmínkách řešeného území nejsou ve větší a statisticky podchytitelné míře energetické plodiny prakticky pěstované, tudíž ani využívané (dle dostupných podkladů, zejména internetový server „Atlas zařízení využívající obnovitelné zdroje energie – biomasa“) – výjimkou zde jsou provozy kotelen v Jindřichovicích pod Smrkem a Višňové, kde se spalují štěpky. Příčina není pouze na straně nezájmu ze strany zemědělců, ale celý program je nutno skloubit s energetickým programem kraje a obcí (pěstování těchto plodin není samoúčelné – musí navazovat na připravený sektor využití!) – v současnosti však existuje vyšší společenská objednávka formulovaná pouze ve vládních dokumentech. S ohledem na záměry uplatňované v rámci ČR a výhledem do r. 2010 lze očekávat, že pěstování energetických plodin, a to jak k výrobě bioplynu nebo tepla, se stane jednou z důležitých příjmových položek zemědělství i v této části kraje. Navíc uvážlivé pěstování energetických plodin, ať rychle rostoucích dřevin (kultivary topolů) nebo vytrvalých bylin (pro spalování biomasy energetické šťovíky Rumex OK 2, Amarantus – světlice barvířská, sveřep bezbranný, pro výrobu bionafty řepka olejka…), by přineslo řešené oblasti kulturně ošetřenou krajinu, nové pracovní příležitosti a zvýšení daňové výtěžnosti obcí. První snahy, kromě existujících provozů v Jindřichovicích a Višňové, se začínají rýsovat v obcích Bulovka, Dolní Řasnice, Habartice a Heřmanice. Praktické možnosti pro cílené pěstování energetických plodin je však nutno následně zjistit za spoluúčasti všech orgánů státní správy i samosprávy. Z výsledků zodpovězených dotazníků není (až na výjimku obce Višňová) v současnosti v území HSO evidováno cílené pěstování biomasy na zemědělských pozemcích, i když lze mnohdy usuzovat na budoucí zájem, zvláště v očekávání dotačních státních intervencí.


113

Tabulka č. Ta-C.8.6: Známé údaje o pěstování a zpracovávání biomasy pro energetické účely obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice

Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová

odhad plochy, na kterých je pěstována biomasa v současnosti 0

výčet provozů zužitkovávajících biomasu pro energetické účely v současnosti 0 v současnosti 0, v současnosti 0, zatímní zájem (tč. studie) o odkup výhled v ÚPO 1000–1200 ha na bývalého statku v Bulovce (výroba pěstování biomasy pelet + kotelna na biomasu) v současnosti 0 v současnosti 0 v současnosti 0 v současnosti 0 v současnosti 0, od r. 2006 se uvažuje se v současnosti 0 s pěstováním topolu černého kanadského na ploše do 1 ha v současnosti 0, od r. 2006 se uvažuje pěstování na v současnosti 0 cca 20 ha v současnosti 0 v současnosti 0 v současnosti 0, v současnosti 0, existující zájem o produkci existující zájem o využití na biomasy pro spalování v místním spalování v kotelně místního Kulturním domu Kulturního domu v současnosti 0 v současnosti 0 v současnosti 0 kotelna na biomasu (dřevní štěpky) v současnosti 0 v současnosti 0 v současnosti 0 v současnosti 0 v současnosti 0 v současnosti 0 v současnosti 0, tč. v přípravě tč. se připravuje kotelna v současnosti 0, tč. v přípravě v současnosti 0 v současnosti 0 v současnosti 0 v současnosti 0, tč. zkušební pole 1 ha (topol černý křoviny při úklidu se tč. štěpkují a kanadský) přidávají k pevným palivům


3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství Definice (internetový server MZeČR): „Ekologické zemědělství je zvláštní druh zemědělského hospodaření, které dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů zatěžujících a znečišťujících životní prostředí nebo zvyšujících rizika kontaminace potravního řetězce, a které zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat“. Do systému ekologického zemědělství je v celé ČR zařazeno množství podnikatelských subjektů, avšak v podmínkách řešeného území se jedná o statisticky nevýznamné výjimky, chybí i patřičný speciální registr vedený po obcích a po jednotlivých činnostech (tato činnost není rozlišena v soustavě ČSÚ z tohoto důvodu není následně uvedený registr těchto subjektů vyčerpávající). Součástí ekologického zemědělství mohou být i alternativní způsoby hospodaření navyšující mimoprodukční funkce, kdy se jedná o souběh zemědělského hospodaření s příbuznými a logicky


114

navazujícími obory zejména cestovního ruchu – tyto formy jsou náležitě podporovány státem i EU, neboť poskytují zaměstnanost ve venkovském prostoru, i jej zatraktivňují pro potřeby cestovního ruchu (rozšiřování tradičních řemesel zejména při výrobě produktů z místních přírodních materiálů jako jsou sláma, proutí, dřevo, včelařství apod.). Nemalým přínosem pro některé zemědělské hospodáře může v budoucnu být i doplňkové využívání přírodních energetických zdrojů (větru, slunce a vody) k výrobě elektrické energie jak pro vlastní využití, tak i pro možnost prodeje do veřejných sítí. Tyto a podobné aktivity mohou být nezanedbatelným přínosem pro zlepšení ekonomické situace zemědělců i obcí. Tabulka č. Ta-C.8.7: Odborný odhad rozsahu a podílu ekologického zemědělství

obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice p.Sm. Krásný Les Kunratice Nové Město p.Sm. Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová CELKEM HSO

Σ výměra podíl ekologicky využívaných ZPF zemědělských pozemků [ha] [%] 236 10 1107 50 503 10 554 5 969 0 375 0 307 0 436 0 1027 0 1133 50 934 0 685 0 1103 5 365 0 668 0 1579 0 1821 5 13802 10,0

výměra ekologicky využívaných zemědělských pozemků [ha] 25 555 50 30 0 0 0 0 0 565 0 0 55 0 0 0 90 1370


Tabulka č. Ta-C.8.8: Výčet známých subjektů podnikajících v ekologickém zemědělství obec

subjekty podnikající v ekologickém zemědělství

Bílý Potok

Teclovi (chov ovcí a skotu) Ing. Chytil (Dolní Oldřiš) – rekonstrukce statku, obnova rybníka, chov ovcí a skotu Dvůr Hlaváč – Ondřejíková Spojené farmy Krásný Les 0 0 0 0 Třešňák – pštrosí farma, skot

Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice


Jindřichovice p.Sm. Krásný Les Kunratice Nové Město p.Sm. Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová

115

Kozí farma Dominium; o.s. Lunaria; Plaček: chov ovcí; Rosenbaum: chov ovcí 0 0 Zemanovi – Ludvíkov Urban – chov ovcí, koz 0 0 Grain, a.s.; Robert Hampl; Jiří Hloušek

Zdroj: zodpovězené dotazníky (pozn.: uvedené subjekty nejsou, až na některé výjimky, zařazeny v evidenci ČSÚ)

Vzhledem k současnému nedostatečnému stupni informovanosti o problematice je vhodné zavedení speciálního registru těchto subjektů, spolu s evidencí množství jimi využívané výměry pozemků.

3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství Pro vyčerpávající vyhodnocení přehledu jednotlivých subjektů podnikajících ve všech odvětvích zemědělství (prvovýroba i zpracovatelství, potravinářství…) je k dispozici registr ČSÚ, i internetový server APIC (Agrární poradenské a informační centrum Libereckého kraje), které však již neevidují jednotlivé subjekty dle místa jejich činnosti (tzn. ve statistických zdrojích je uváděno pouze jméno se sídlem subjektu již bez ohledu, na kterém území hospodaří, vč. subjektů evidovaných vně řešeného území a hospodařící zde), ani nezohledňují jemné nuance jednotlivých druhů činností. Členění jednotlivých subjektů dle oborů činnosti je v registru ČSÚ provedeno značně neuspořádaně, kdy nelze prakticky zjistit konkrétní činnost konkrétního subjektu, neboť evidence dle formy zápisu je v podkladu nejasná. Rovněž aktuálnost evidence je diskutabilní, neboť evidence již nezohledňuje subjekty s ukončenou činností či subjekty, které činnost v oborech započaly v posledním období. Kritéria pro identifikaci činnosti jednotlivých subjektů jsou zde rovněž pojata bez ohledu na konkrétní způsob, zda se jedná o činnost hlavní či vedlejší doplňkovou, a to bez ohledu na intenzitu hospodaření. Ze znalosti zpracovatele však uvedená evidence subjektů v uvedených zdrojích není zdaleka úplná – následně uvedený přehled‚ vč. údajů datové části programu) je tedy pouze orientační a ilustrativní. Poznámka: Od dob reformního období v zemědělství ČR došlo k podstatným změnám v jeho podnikatelské struktuře. Projevuje se to na jedné straně ve výrazném zvýšení podílu samostatně hospodařících rolníků a dalších individuálních zemědělských podnikatelů na výměře zemědělské půdy obhospodařované všemi zemědělskými podniky, jakož i v dynamickém vývoji nové podnikatelské formy – obchodních společností. Zemědělský majetek (tj. zemědělská půda, vč. hospodářských budov, strojů a zařízení) lze z hlediska majetkoprávního, resp. způsobu nabytí, možno rozdělit do tří základních skupin: • subjekty, které na tomto majetku hospodaří na základě nepřerušeného vlastnictví popř. vlastnictví, které bylo obnoveno podle zákona č.229/91 Sb. tzv. „Zákona o půdě“, • subjekty, kterým byl na základě tzv. „transformačního zákona“ vydán majetek a tento byl vložen do společného podnikání, • subjekty, které majetek získaly z privatizace státního majetku a který spadá pod splátkový režim na dobu až 30-ti let. Nejdynamičtější podnikatelskou formou v českém zemědělství v uplynulém období byly akciové společnosti (ve které se v průběhu sledovaného období transformovala značná část družstev), zároveň se snížil i podíl všech právnických osob a zvýšil se podíl fyzických osob (i s vědomím poněkud pokřivených podmínek pro zařazování subjektů do statistiky), převažovala i tendence poklesu průměrné velikosti subjektů. Také došlo k výraznému poklesu zaměstnanců v zemědělství (což je vyhroceno v žalostné úrovni zaměstnanosti zejména ve venkovském prostoru), i vlivem nízkých mezd a nezájmem mladých o práci v zemědělství. V území HSO jsou ČSÚ evidovány subjekty (viz Tabulka v datové části programu) působící v oboru v uvedených kategoriích:


116

Tabulka č. Ta-C.8.9: Počty subjektů působících v oboru zemědělství Kategorie Počet subjektů OBEC: BÍLÝ POTOK Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství 1 Živočišná výroba 1 Chov drůbeže 1 Chov kožešinových zvířat 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 9 OBEC: BULOVKA Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství 1 Živočišná výroba 1 Chov skotu 1 Chov ostatních zvířat 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 11 OBEC: ČERNOUSY Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 6 OBEC: DĚTŘICHOV Pěstování zeleniny a zahradnických specialit 1 Živočišná výroba 3 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 7 OBEC: DOLNÍ ŘASNICE Chov skotu 3 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 13 Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch 1 OBEC: HABARTICE Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 8 OBEC: HEJNICE Pěstování zeleniny a zahradnických specialit 1 Živočišná výroba 1 Chov skotu 1 Chov ostatních zvířat 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 2 Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch 1 OBEC: HEŘMANICE Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 5 OBEC: HORNÍ ŘASNICE Živočišná výroba 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 7 OBEC: JINDŘICHOVICE POD SMRKEM Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství 1 Pěstování zeleniny 1 Živočišná výroba 2 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 6 OBEC: KRÁSNÝ LES Chov drobných hospodářských zvířat 1


Chov domácích zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v živočišné výrobě kromě veterinárních činností OBEC: KUNRATICE Chov drobných hospodářských zvířat Pěstování zeleniny a zahradnických specialit Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM Živočišná výroba Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov domácích zvířat Chov ostatních zvířat Pěstování zeleniny a zahradnických specialit Pěstování květin a okrasných dřevin Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: OLDŘICHOV V HÁJÍCH Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch OBEC: PERTOLTICE Živočišná výroba Chov ostatních zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) OBEC: RASPENAVA Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Pěstování zeleniny a zahradnických specialit Živočišná výroba Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov domácích zvířat Chov ostatních zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch OBEC: VIŠŇOVÁ Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Pěstování obilí a jiných kulturních plodin Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov kožešinových zvířat Chov domácích zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) HSO celkem: Pěstování zeleniny a zahradnických specialit Pěstování zeleniny Pěstování obilí a jiných kulturních plodin Pěstování květin a okrasných dřevin Rostlinná výroba; zelinářství, zahradnictví, sadařství Živočišná výroba Chov skotu

117

3 3 1 1 1 9 2 3 2 1 1 2 1 28 5 2 1 1 13 1 1 6 1 2 2 13 1 1 1 1 1 1 8 5 1 1 2 6 18 5


118

Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov drobných hospodářských zvířat Chov drůbeže Chov ostatních zvířat Chov kožešinových zvířat Chov drobných hospodářských zvířat Chov domácích zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v živočišné výrobě kromě veterinárních činností Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Činnosti v rostlinné a živočišné výrobě kromě veterinárních činností; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Celkový počet evidovaných subjektů v HSO:

6 1 1 7 2 1 8 148 1 4 1 218

Pozn.: - ve výčtech jsou uvedeny údaje evidence ČSÚ, nejsou zde rozlišeny subjekty podnikající v ekologickém zemědělství (viz výše), - údaje jsou početní rekapitulací výčtu subjektů uvedeného v datové části programu

3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost Existence PUPFL je dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny i 289/95 Sb. o lesích… pro rozvoj oblasti jednak limitujícím prvkem, jednak i příležitostí pro existenci a rozvíjení příbuzných oborů a specifických činností.

3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost Tabulka č. Ta-C.8.10: Struktura ostatních (nezemědělských) pozemků celkem obec

výměra [m2]

lesní pozemky

vodní plochy

výměra % obce= [m2] lesnatost

výměra % [m2] obce

Bílý Potok 18210293 15095775 82,9 187922 Bulovka 23183648 10609918 45,7 118605 Černousy 2706601 8554346 31,6 146576 Dětřichov 3349801 82382 9718149 34,5 Dolní Řasnice 12948518 2398306 88005 18,5 Habartice 1361509 40621 5558990 24,5 Hejnice 38187388 33807270 88,4 247183 Heřmanice 2549493 57377 7479636 34,1 Horní Řasnice 19027424 7413716 90540 38,9 Jindřichovice 24312692 11182997 46,0 156168 Krásný Les 3116023 13489735 23,1 102542 Kunratice 4655799 12429577 37,6 150817 N. Město 28928461 15443565 53,4 227632 p.Sm. Oldřichov 83126 16245908 11765328 72,4 v H. Pertoltice 2787942 10150037 27,4 170308 Raspenava 41219090 22485010 54,5 559903 Višňová 9511140 30283344 31,5 660535 Celkem HSO 319927236 160240193 50,1 3170242 Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005)

ostatní plochy

zastavěné plochy

nezemědělské pozemky celkem

1,0 0,5 1,7 0,8 0,7 0,7 0,6 0,8 0,5 0,6 0,8 1,2

459883 1170904 560657 628794 600441 331671 807519 452230 1117837 1410517 818088 677934

% obc e 2,5 5,1 6,6 6,5 4,6 6,0 2,1 6,0 5,9 5,8 6,0 5,5

0,8

1846052

6,4

377275

1,3

17894524

61,9

0,5

616459

3,8

132136

0,8

12597049

77,5

0,9 3472564 1,4 25426835 1,1 12068980 1,0 181899640

34,2 61,7 39,9 56,9

výměra [m2]

1,7 422327 1,4 1809990 2,2 1552634 1,0 15283937

106886 211975 108056 115884 169000 77995 256728 58402 135431 231139 116702 99069

% obc e 0,6 0,9 1,3 1,2 1,3 1,4 0,7 0,8 0,7 1,0 0,9 0,8

15850466 12111402 3521890 4176861 3255752 1811796 35118700 3117502 8757524 12980821 4153355 5583619

87,0 52,2 41,2 43,0 25,1 32,6 92,0 41,7 46,0 53,4 30,8 44,9

výměra [m2]

4,2 91987 4,4 571932 5,1 344671 4,8 3205268

výměra % [m2] obce


119

Výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný. Přetrvávajícím problémem lesů řešeného území je místně narušená druhová i věková struktura (existence stanovištně i provenienčně nepůvodních struktur a monokultur, zejména v horských oblastech obcí Bílý Potok, Hejnice, Oldřichov v Hájích a Raspenava, kdy náprava stavu je vzhledem k obmýtné době relativně dlouhodobá a vymykající se časovému horizontu působení programu), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který je projeven škodami na lesních i nelesních kulturách. Území s poškozenými ekosystémy, s narušenou biodiverzitou a ekologickou stabilitou se vyskytují hlavně v horských oblastech a souvisí s dřívějšími vysokými emisemi z tepelných elektráren v Německu a Polsku, které byly ještě umocněny kůrovcovou kalamitou v 80.letech. Vysoká lesnatost (zejména v obcích Bílý Potok, Hejnice a Oldřichov v Hájích) však zároveň umožňuje fungování oborově specifického drobného a středního stavu zvěře. Důležitá je v tomto směru i vyhovující kapacita místních mysliveckých organizací. Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území naprosto převládá stát (LČR) a obce, zastoupení ostatních vlastníků lesů je statisticky méně významné. Existence PUPFL je nejen z legislativního hlediska samozřejmě limitujícím prvkem pro případné změny využívání lesních pozemků, ale zároveň i příležitostí pro fungování závislých subjektů, kdy zde existuje i prostor pro navyšování jejich počtu (s kladným důsledkem na ostatní ekonomické parametry).

3.21.4.2 Subjekty využívající lesní pozemky (PUPFL) a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti Přehled subjektů podnikajících v oboru je součástí níže uvedených údajů a příslušné datové části programu. Tabulka č. Ta-C.8.11: Počty subjektů působících v oboru lesního hospodářství a myslivosti Kategorie OBEC: BÍLÝ POTOK Lesnictví a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: BULOVKA Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Lesnictví a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s pěstováním lesa OBEC: ČERNOUSY Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti OBEC: DĚTŘICHOV Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Lesnictví a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa

Počet subjektů 2 10 8 3 2 3 1 1 3 3 1 1 1 1 1 1 1


Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: DOLNÍ ŘASNICE Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: HABARTICE Lesnictví a související činnosti Těžba dřeva OBEC: HEJNICE Lesnictví a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Pěstování lesa Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: HEŘMANICE Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva OBEC: HORNÍ ŘASNICE Pěstování lesa a těžba dřeva Těžba dřeva OBEC: JINDŘICHOVICE POD SMRKEM Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Lesnictví a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: KRÁSNÝ LES Pěstování lesa a těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: KUNRATICE Pěstování lesa a těžba dřeva Těžba dřeva OBEC: NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM Lesnictví a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Pěstování lesa Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: OLDŘICHOV V HÁJÍCH Pěstování lesa a těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva OBEC: PERTOLTICE Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Pěstování lesa Činnosti související s těžbou dřeva

120

1 1 2 1 1 1 1 3 34 2 29 8 12 1 2 2 1 1 4 2 1 1 1 1 1 8 10 1 7 2 2 2 4 2 3 1 1


121

OBEC: RASPENAVA Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Pěstování lesa Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva OBEC: VIŠŇOVÁ Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Lesnictví a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Celkem HSO: Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Lesnictví a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Pěstování lesa Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva Činnosti související s pěstováním lesa Celkový počet subjektů v HSO:

2 22 1 5 3 3 2 1 3 6 1 13 18 96 5 63 27 25 2 249

3.21.5 Rybářství, rybníkářství Vodní plochy (dle terminologie katastru nemovitostí – přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., tzv. charakteristiky druhů pozemků pro účely katastru nemovitostí – jsou pozemky na nichž jsou rybníky, vodní toky přírodní i umělé, vodní nádrže přírodní i umělé, močály nebo bažiny) jsou jednak významným krajinným prvkem ze zákona o ochraně přírody, jednak v případě významnějších vodních ploch a toků prostorem pro fungování řešeného oboru. Údaje následující tabulky jsou místy zavádějící, neboť uvádějí souhrnně celý druh pozemku, bez členění na jednotlivé „způsoby využití“, ale podávají hrubou orientaci o výměrách a o zastoupení v jednotlivých obcích i v HSO. Obor je však vzhledem k obecně zanedbatelné výměře vodních ploch a daným možnostem využívání pro HSO méně nosným. Vzhledem k charakteru zdejších vodních ploch a toků je tato část oboru realizována spíše formou sportovního rybaření, významnější vodní plochy jsou územní součástí zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody. Tabulka č. Ta-C.8.12: Zastoupení vodních ploch obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice

celkem obec [m2] 18210293 23183648 8554346 9718149 12948518 5558990 38187388 7479636

vodní plochy celkem [m2] 187922 118605 146576 82382 88005 40621 247183 57377

podíl vodních ploch z výměry obce [%] 1,0 0,5 1,7 0,8 0,7 0,7 0,6 0,8

podíl vodních ploch z výměry HSO [%] 0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 0,1 <0,1


Horní Řasnice Jindřichovice p.Sm. Krásný Les Kunratice Nové Město p.Sm. Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem HSO

122

19027424

90540

0,5

<0,1

24312692

156168

0,6

<0,1

13489735 12429577 28928461 16245908 10150037 41219090 30283344 319927236

102542 150817 227632 83126 170308 559903 660535 3170242

0,8 1,2 0,8 0,5 1,7 1,4 2,2

<0,1 <0,1 0,1 <0,1 0,1 0,2 0,2 1,0

Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005)

Pozn.: V poskytnutých podkladech (KÚLK, ČSÚ) nejsou evidovány subjekty podnikající v uvedených oborech, rovněž vzhledem k přírodním i disponibilním podmínkám není tento obor činnosti významný jak pro jednotlivé obce, tak ani pro celou HSO. V území HSO (tak jako v celé ČR) působí Český rybářský svaz, kde jeho činnost realizují jednotlivé místní základní organizace.

3.21.6 Závěry a doporučení Oblast ZPF a zemědělství Vzhledem k místně značné výměře a dislokaci pozemků ZPF, a naprosto převažujícímu venkovskému charakteru oblasti, je zemědělské hospodaření jedním ze zdejších, územně i hlavních sektorů ekonomiky. I přes značný rozsah (celkem 24%) v katastru nemovitostí evidované orné půdy, naprosto zde převažují travní porosty (na pozemcích TTP i na zatravněné orné půdě), oproti orným způsobům využívání a výměře ovocných sadů a zahrad (tyto jsou významem spíše okrajovým i vzhledem k jejich převažující drobné držbě, současným způsobům využívání i jejich umístění vesměs v okrajích sídel či v zastavěných územích). Z krajinářských důvodů je vhodné zachování současného krajinného rázu, v případě agrárních částí obcí Bulovka, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Heřmanice, Krásný Les, Kunratice a Višňová je vhodné plošné rozmělnění v minulosti některých scelených honů orné půdy. Příležitostí pro realizaci jsou jednak dosud nerealizované, již po mnoho let navržené prvky územního systému ekologické stability, místně značná pracovní kapacita mysliveckých sdružení při vytváření remízů a linií pro zvyšování a reintrodukci drobné zvěře, zejména je pak nutné finanční zabezpečení těchto opatření ze státních prostředků. Pro rozvoj oboru, zejména v oblasti alternativních způsobů zemědělského hospodaření a netradičních způsobů nezemědělského využívání, je příležitostí zdejší poměrně vysoký podíl méně hodnotných pozemků a pozemky již dlouhodobě ležící ladem – tyto pozemky dávají sice teoretický předpoklad k využívání pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely, avšak je nezbytné, aby na produkci navázalo zpracování a odbyt v místě. Jak výše uvedeno, značná část těchto méně hodnotných i opuštěných pozemků tvoří součást obecné i zvláštní ochrany přírody, kde jsou výše popsané způsoby většinou omezeny až vyloučeny (i vzhledem k expanznímu chování většiny těchto druhů). Tyto pozemky v oblastech zájmu ochrany přírody je nutné udržovat i za cenu nezužitkování biomasy, kdy důvodem jsou zejména krajinářské a ochranářské aspekty. Pro zabezpečení uvedeného procesu je nutné zavedení pravidelně aktualizovaného registru potřeb (vč. návazností na další zpracovatelské provozy, zejména v oblasti energetického využívání vypěstované biomasy), a následně pak vytvoření finančních a kapacitních předpokladů, kdy jejich nositelem jsou příslušné státní orgány. Rovněž pro údržbu krajiny je nutný dohled státních orgánů nad úrovní hospodaření a využívání pozemků soukromých vlastníků, včetně důsledného používání sankčních metod nad neplněním zákonných povinností.


123

Z hlediska struktury pěstovaných plodin a komodit není dle názoru zpracovatele programu vytvářet zvláštní statistický registr (důvody viz výše). Existence travních ploch i zatravněné orné půdy však dává jednoznačný předpoklad pro rozvoj živočišné výroby snad ve všech obcích oblasti, ale lze naopak očekávat i omezující působení stimulů zemědělské politiky EU. Dle názoru zpracovatele je však navýšení živočišné výroby využívající travní fond v počtu kusů i v druhové rozmanitosti jedním z hlavních způsobů údržby krajiny přílišně nezatěžující státní rozpočet. V oblasti je již cca vytvořen a stabilizován systém subjektů působících v oborech, kdy pro potřebné navyšování jejich počtu i činnosti nejsou přílišně vhodné podmínky (současný i očekávaný nedostatečný a problematický zisk, nedostupnost úvěrů, převažující hospodaření na pronajaté půdě, apod.). Z důvodu nutnosti navyšování živočišné výroby (bez ohledu na dílčí kvóty stanovované EU) vedoucí zejména k údržbě krajiny je vhodné zavedení registru stavů chovaných hospodářských zvířat po obcích či jednotlivých hospodářstvích – tento registr dále porovnávat s potencionálními možnostmi využívání zejména pozemků TTP. Vzhledem k současnému nedostatečnému stupni informovanosti o ekologickém zemědělství je vhodné zavedení speciálního registru těchto subjektů alespoň na krajské úrovni, spolu s evidencí množství jimi využívané výměry pozemků. Oblast PUPFL a lesnictví, myslivost Obecná existence lesních pozemků je pro rozvoj oblasti opět jednak limitem, jednak i určující příležitostí pro subjekty působící v oboru. Na většině výměry zdejších lesů vykonávají praktickou činnost při jejich obnově různé subjekty, jejichž struktura je tč. již cca stabilizovaná, a jejichž činnost se odvíjí většinou na základě dlouhodobě uzavíraných smluv s většinovými státními vlastníky (soukromé a ostatní druhy držby neposkytují vzhledem k celkové plošné zanedbanosti pro rozvoj oboru přílišný prostor), tj. zde zejména LČR. Hospodaření v lesích je obecně a dostatečně řízeno příslušnými Lesními hospodářskými plány a osnovami, kdy vzhledem k dlouhodobému procesu růstu lesa není nutno pro časové působení předkládaného programu přijímat zvláštní opatření vedoucí ke změně místně narušené věkové struktury či druhové skladby. Zpracovatel programu dává staromilsky přednost využívání těžebního odpadu jako dlouhodobé „hnojivo“ v lesních porostech, před převahou případného energetického využívání – z tohoto důvodu nebude následně navrhováno využíváni těžebních odpadů ve formě energeticky i dopravně náročné štěpky pro energetické spalování (pěstování rychle rostoucích dřevin pro energetické účely budiž výhradně organizováno na vhodné zemědělské půdě, kdy se nejedná o trvalou změnu druhu pozemku, čili o „zábor“ ZPF). Pro omezení škodlivých vlivů zvěře na lesních i zemědělských kulturách je však vhodné v následných návrzích přijmout některá opatření, spočívající ve snížení stavů volně chované zvěře (zejména spárkaté a černé), a zvážení možností oborních chovů ve vhodných lokalitách. Vysoká lesnatost (zejména v obcích Bílý Potok, Hejnice a Oldřichov v Hájích) pak umožňuje fungování oborově specifického drobného a středního stavu zvěře, k čemuž může napomoci i vyhovující kapacita místních mysliveckých organizací. Oblast rybářství a rybníkářství Tyto činnosti (svým charakterem, velikostí i kapacitou) jsou pro případný celkový rozvoj oblasti spíše za těžištěm zájmu i možností.


124

3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V roce 2001 nebyla vypsána ještě žádná krajská grantová schémata. Region Frýdlantsko čerpal ze SF ŽP dotace na projekt obnovitelných zdrojů energie a ochranu ovzduší (Plynová teplovodní kotelna 3,5 MW v Hejnicích a Solární ohřev TUV – RD ve Frýdlantu). Přidělená dotace představuje 5,5 % z celkové alokace. V roce 2002 proudilo do regionu Frýdlantsko na podporu ochrany a tvorby životního prostředí z grantových fondů Libereckého kraje 199 000,-Kč a bylo tak podpořeno 9 projektů, konkrétně jimi byly: M.R.K.E.V. 3. seminář - Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků (Hejnice), Klub Suchopýr 2002- ekologicko-výchovné výukové programy (Oldřichov v Hájích), Recyklace odpadového materiálu - zdroj inspirace pro tvořivou mládež (Nové Město pod Smrkem), Krajina Útulná (Jindřichovice pod Smrkem), Údržba a obnova drobných památek v krajině (Bulovka), Údržba a obnova drobných památek v krajině (Raspenava a nejbližší okolí), Obnova aleje k památníku obětí 1. světové války v Raspenavě, Péče o zvířata v nouzi, vakcinace a kastrace opuštěných psů a jejich nabídka k osvojení, kastrační program opuštěných koček (Krásný Les), Mezinárodní soutěž žáků v práci s motorovou pilou a odborná exkurze (Hejnice). Z celkové částky rozdělené v rámci těchto složek na území Libereckého kraje je to 10,2 %. Dále zde byl v roce 2002 podpořen jeden projekt ve složce Obnovitelné zdroje energie ze SFŽP (Ekologizace SCZT - Instalace kotlů na spalování biomasy (Jindřichovice pod Smrkem). V roce 2003 Liberecký kraj v regionu Frýdlantsko podpořil šest projektů a přidělená dotace tvořila 181 700,-Kč, což představuje 12,36 % z celkové dotace 1 470 000,-Kč, která byla v roce 2003 na území kraje v těchto složkách udělena. Konkrétními projekty byly: Mezinárodní soutěž žáků v práci s motorovou pilou a odborná ekologická exkurze (Hejnice), Dominantní stromy obce Višňová, Modelový projekt Celoroční pastevní chov ovcí - zpracování vlny (Frýdlant), Genová banka odrůd jiřinek Dahlia variabilis L. (Raspenava), Péče o zvířata v nouzi, vakcinace a kastrace opuštěných psů a koček, jejich nabídka k osvojení (Krásný Les), Rozmnožování ohrožených druhů ryb- mník jednovousý (Lota lota), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), mřenka mramorová (Noema-cheilus barbatulus) (Frýdlant). Ze SF ŽP byly v roce 2003 podpořeny čtyři projekty, dva v oblasti nakládání s odpady a technologie (Ekologické informační centrum- Jindřichovice pod Smrkem, Asanace a rekultivace skládky Vápenný Vrch- Raspenava), jeden v oblasti ochrany přírody a krajiny (Obnova vodních ploch v regionálním biocentru Polní Domky a Mlýnský- Višňová) a jeden projekt z oblasti obnovitelné zdroje energie (Instalace demonstračního fototermického systému v rámci akce "Slunce do škol"- Hejnice). Z grantových fondů byly v roce 2004 na území regionu Frýdlantsko podpořeno pět projektů ve výši 148 600,-Kč (ŽIVÝ SVĚT-Oldřichov v Hájích, Mladí včelaři na Frýdlantsku- Černousy, Průzkum zdravotního stavu, stability a perspektivy stromů v areálu parku SOU lesnického včetně navržení a provedení zásahů pro zajištění provozní bezpečnosti u vytipovaných jedinců v havarijním stavuHejnice, Oživení předlánecké stráně- Frýdlant, Péče o zvířata v nouzi, zajištění odchytu v regionu, vakcinace, kastrace, nabídka k osvojení- Krásný Les), z udělených dotací na rok 2004 tato částka představuje 12,13 %. Z SFŽP byl v roce 2004 podpořen projekt z oblasti nakládání s odpady a technologie (Změna stavby v objektu bydlení Oldřichov v Hájích čp. 5 - Středisko ekologické výchovy)- ve výši 9 780 000,-Kč.


125

PILÍŘ D – SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Na základě výstupů z dotazníkového šetření v obcích regionu Frýdlantsko vyplývá, že pouze ve čtyřech obcích a městech jsou vyvíjeny aktivity z oblasti managementu udržitelného rozvoje. Konkrétně se jedná o aktivity obce Habartice, které jsou realizovány prostřednictvím sdružení obcí. Na implementaci projektů udržitelného rozvoje se aktivně podílí i město Jindřichovice pod Smrkem. Nové Město pod Smrkem realizuje projekt multifunkční komunitní centrum „Bez rozdílu“. Obec Višňová podporuje ekologické a volnočasové aktivity mládeže jako jeden z nástrojů boje proti drogám. Jednou z překážek, které mají omezující vliv na realizaci projektů udržitelného rozvoje, je nedostatek finančních prostředků obcí.

3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Získané informace ukazují, že ve sledovaných obcích nejsou zavedeny k monitorování žádné indikátory udržitelného rozvoje, z toho vyplývá, že neexistují žádná rozhodnutí samosprávy stanovená na základě přehodnocení sledovaných indikátorů.


126

3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ Nejlépe dostupným a zároveň nejvíce reprezentativním údajem o participaci občanů na rozhodovacích procesech v území je míra volební účasti. Pro rozhodovací procesy v daném území jsou nejdůležitější komunální volby. Nejvyšší volební účast v komunálních volbách v roce 2002 v regionu Frýdlantsko zaznamenala obec Oldřichov v Hájích s 78,29 % oprávněných voličů, následována obcemi Černousy a Horní Řasnice s 73% účastí. Oproti tomu obcí s účastí voličů nejnižší je město Raspenava s 40,40 % a Nové Město pod Smrkem. Nejvyšší počet kandidujících politických stran a jiných sdružení bylo zaznamenáno v Dětřichově, kterých zde bylo 13. Je však nutné zmínit i poměrně vážný problém, týkající se celého českého venkova, kterým je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v samosprávách obcí. Nejschopnější a nejkvalifikovanější lidé často nemají o práci v místním zastupitelstvu zájem, nebo v případě nejmenších obcí je takových občanů v obci velký nedostatek. Ve vedení malých obcí z finančních důvodů působí „neuvolnění“ starostové, kteří tuto činnost vykonávají až po návratu ze zaměstnání, případně se jedná o starosty v důchodu. Tabulka č. Ta-D.3.1: Volební účast v obcích HSO Frýdlantsko v komunálních volbách v roce 2002

Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová HSO Frýdlantsko

Zapsaní voliči 506 618 258 463 389 342 2154 170 164 502 334 301 2976 387 186 2208 1078 13036

Odevzdané Volební účast obálky (%) 290 57,31 337 54,53 190 73,64 260 56,16 234 60,15 217 63,45 1036 48,10 98 57,65 120 73,17 286 56,97 198 59,28 184 61,13 1284 43,15 303 78,29 115 61,83 892 40,40 587 54,45 6631 50,87

Zdroj: Volební server ČSÚ- www.volby.cz

3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21 Z výsledků vyplývá, že z dotázaných obcí pouze obec Višňová a Jindřichovice pod Smrkem se svými aktivitami vědomě hlásí k zavádění Místní Agendy 21.


127

3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY 3.27.1 Nadřazená ÚPD Původní ÚP VÚC Liberecké sídelní regionální aglomerace z roku 1984 je s ohledem k uplynutí návrhového období směrný. V letech 1998-2000 zpracovaná 1.změna ÚP VÚC nebyla schválena. V roce 2000 zpracované nové průzkumy a rozbory nebyly následovány dalšími etapami. ÚP VÚC Liberecký kraj je rozpracován na úrovni konceptu. V současné době započal proces transformace této dokumentace do nové podoby dle nového stavebního zákona - Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK). ZÚR LK stanoví základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria ppro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Součástí ZÚR LK bude i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Je nutné dále sledovat soulad nově zpracovávaných územních plánů obcí (dále jen ÚPO) se ZÚR LK a zejména respektovat vymezené VPS. V souladu se Strategií rozvoje Libereckého kraje a s přihlédnutím k regionálnímu plánu oblasti Horní Lužice a Dolního Slezska byly vymezeny rozvojové a spojovací osy (viz schéma kapitola 5). V konceptu ÚP VÚC LK byla vymezena vedlejší nadregionální osa ve směru Liberec - Frýdlant Habartice st.hranice - Polsko.Vedlejší nadregionální osa je prostor kolem dopravních koridorů nadregionálního významu (propojujících území sousedních zemí, regionů), kde se předpokládá ekonomický a územně technický rozvoj a zájem o budování, využívání a rozvoj infrastruktury. Přesto i zde by měla být vědomá pomoc ze strany Libereckého kraje. Zvýšení rozvoje území resp. omezení dalšího zaostávání by měla přinést i vymezená regionální osa s nutnou podporou rozvoje avizující do budoucna zvláštní pozornost a podporu ze strany Libereckého kraje z hlediska posílení integrity kraje, zlepšování vnitřní dostupnosti a snižování ekonomických a sociálních rozdílů uvnitř kraje. Osa byla vymezena na dopravním koridoru Zittau (SRN) - Bogatynia (Polsko) - Frýdlant - Nové Město pod Smrkem Swieradów Zdrój (Polsko). Prosperitu může přinést rostoucí funkční kooperace center. Byla navrženo zvýšení kooperace mezi městy Frýdlant - Raspenava - Hejnice. Rozvojové předpoklady obcí v HSO Frýdlantsko jsou převážně průměrné až nejhorší a obce budou potřebovat vnější cílenou podporu rozvoje. Frýdlantsko má ze všech správních obvodů obcí III. stupně nejhorší rozvojové předpoklady. Mezi obce s nejhoršími rozvojovými předpoklady patří Černousy, Horní Řasnice, Kunratice, Bílý Potok a Dětřichov. Naopak obcí, která začíná postupně těžit z atraktivního obytného prostředí a polohy v blízkosti Liberce, je z HSO Oldřichov v Hájích.

3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí Všechny obce mají územně plánovací dokumentaci nebo alespoň územně plánovací podklad (urbanistickou studii). Jejich stáří, rozsah řešeného území a obsahová náplň je velmi různorodá. Jejich využitelnost po změnách legislativy a vlastnických vztahů s bezprostředním vlivem na možnosti a podmínky využívání území je problematická. Několik ÚPD bylo vypracováno před rokem 1998 a neodpovídají požadavkům z pohledu současné legislativy. Šest obcí má zpracováno jenom územně plánovací podklady - urbanistické studie, z nich pět již započalo proces pořizování nové územně plánovací dokumentace - ÚPO. Pouze obec Heřmanice má jen urbanistickou studii a pořízení nového ÚPO zatím neplánuje. Přehled stavu ÚPD a ÚPP je zobrazen v tabulce č. Ta-D.5.1.


Tabulka č. Ta-D.5.1: Přehled stavu ÚPP a ÚPD v jednotlivých obcích Obec Bílý Potok Bulovka Bulovka Černousy Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Habartice Hejnice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Horní Řasnice Jindřichovice p.S. Jindřichovice p.S. Krásný Les Krásný Les Kunratice Kunratice Nové Město p.S. Nové Město p.S. Nové Město p.S. Oldřichov v Hájích Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Raspenava Višňová Višňová

Název Typ dokumentu Etapa ÚPD ÚPNSÚ NA ÚPP US NA ÚPD ÚPO NA ÚPP US NA ÚPP UPO NA ÚPD ÚPO NA ÚPD ÚPO NA ÚPP US NA ÚPD ÚPO NA ÚPD ÚPNSÚ NA ÚPD ÚPNSÚ ZM č.1 NA ÚPP US NA ÚPD ÚPNSÚ NA ÚPD ÚPNSÚ ZM č.1 NA ÚPP US NA ÚPD ÚPO KO UPP US NA ÚPD ÚPO NA ÚPP US NA ÚPP ÚPO KO ÚPD ÚPNSÚ NA ÚPD ÚPNSÚ ZM č.1 NA ÚPD ÚPNSÚ ZM č.2 NA ÚPD ÚPO NA ÚPD ÚPO ZM č.1 NA ÚPP US NA ÚPD ÚPNSÚ NA ÚPD ÚPNSÚ ZM č.1 NA ÚPP US NA ÚPD ÚPO NA

Stav Stav k datu schváleno 31.12.1998 projednáno 31.12.1996 v rozpracovanosti 31.12.2005 projednaná 31.12.1999 v rozpracovanosti 31.12.2005 schváleno 31.10.2001 schváleno 31.12.2002 schválena 31.12.1998 v projednání 31.12.2005 schválena 26.4.2000 schváleno 20.2.2002 projednáno 31.12.1996 schváleno 18.9.2002 v projednání 31.12.2005 schválena 31.12.1999 rozpracováno 31.12.2005 projednáno 31.12.1996 v rozpracovanosti 31.12.2005 projednáno 31.12.1996 v rozpracovanosti 31.12.2005 schváleno 4.12.1996 schváleno 31.12.2005 v projednání 31.12.2005 schváleno 13.12.2000 schváleno 31.12.2005 projednaná 30.7.1998 schváleno 6.6.2002 schváleno 26.10.2005 schválena 31.12.1998 schváleno 28.7.2005

Zdroj: data KÚLK k 31.12.2004, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006 Legenda: ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚPP - územně plánovací podklady US - urbanistická studie ÚPNSÚ - územní plán sídelního útvaru ÚPO - územní plán obce P+R - průzkumy a rozbory ZA - Zadání ÚPO KO - koncept NA – návrh ZM- změna územního plánu

128


129

3.27.3 Rozvojové programy 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků V dalším postupu při tvorbě Programu HSO Frýdlantsko se bude vycházet ze schválených rozvojových programů, zabývajících se rozvojem kraje (Strategie rozvoje Libereckého kraje, Program rozvoje Libereckého kraje, Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod a SROP) a budou respektovány další schválené koncepční dokumenty kraje z jednotlivých resortů kraje (Krajská zemědělská koncepce, Koncepce ochrany přírody a krajiny, Strategie rozvoje dopravní infrastruktury kraje, Surovinová politika LK, Program rozvoje cestovního ruchu, Územní energetická koncepce LK, Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje a další). Obecná opatření vyplývající z výše uvedených koncepčních dokumentů: podpora malého a středního podnikání, vytvoření podmínek pro nové podnikatelské investice, rozšíření nabídky a přístupnosti různých forem bydlení, zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, optimální využití krajinného a přírodního potenciálu, péče o krajinu a její složky, revitalizace zemědělské prvovýroby, vypracování rozvojových dokumentů a realizace jejich výstupů a další. Obce jsou sdruženy do několika mikroregionů: FRÝDLANTSKO - všechny obce HSO (mimo Oldřichova v Hájích), + Lázně Libverda a Frýdlant. CZ EDEN - BULPERHA - obce Bulovka, Pertoltice, Habartice SDRUŽENÍ PŘÁTEL FRÝDLANTSKA - obce Višňová, Bulovka, Nové Město pod S., Frýdlant SEVER ČESKÉHO SEVERU - obce Krásný Les, Dolní Řasnice, Horní Řasnice, Jindřichovice p.S. a dále jsou obce zapojeny do dvou sdružení na podporu cestovního ruchu: Svazek obcí Jizerské hory (celkem 34 obcí a měst, Frýdlantsko je kolektivním členem jako mikroregion), Svazek obcí Smrk (Frýdlant, Nové Město p.Sm., L.Libverda). Mikroregion Frýdlantsko má zpracovánu základní strategii rozvoje, kde jsou zakotveny hlavní cíle rozvoje území, vypracována společná politika rozvoje technické infrastruktury (vodní hospodářství, energetická koncepce, obnovitelné zdroje atd.). Velké strategické záměry jsou připravovány v Jindřichovicích pod Smrkem (Mezinárodní univerzitní a inovační centrum, Ekologické informační centrum, International congress and bussiness centre), Bulovce - výstavba větrných elektráren, Novém Městě pod Smrkem - záměr výstavby SKI areálu (nutné hlubší ekologické posouzení) atd. Z vymezené HSO Frýdlantsko je obec Oldřichov v Hájích členem mikroregionů Jizerské podhůří a Hrádecko-Chrastavsko. Činnost mikroregionu Jizerské podhůří je zaměřena především na spolupráci při budování technické a dopravní infrastruktury (plynofikace, vodovodní a kanalizační síť, cyklostezka atd.).

3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí Obce vychází při rozhodování o svém vývoji z platné územně plánovací dokumentace nebo podkladů, u řady obcí doplněných o Program obnovy venkova, volebních programů a v posledních letech i ze společných Strategií rozvoje dobrovolných svazků obcí - mikroregionů. V mikroregionu Frýdlantsko vznikla v roce 2004 místní akční skupina (MAS Mikroregionu Frýdlantsko - MASiF), která byla podpořena z programu LEADER ČR 2005 a 2006. Problematická je situace u měst Hejnice, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, které strategické rozvojové dokumentace nemají. Obce pravidelně žádají o podpůrné prostředky z POV, v posledních letech především jako dobrovolné svazky obcí - mikroregiony.


130

Tabulka č. Ta-D.5.2 Přehled rozvojových programů obcí Zpracovaný rozvojový dokument obce Bílý Potok POV z roku 1996 Bulovka POV – 1991 Černousy MPOV - 2005 Dětřichov POV - 1995 (do roku 2006) Dolní Řasnice Habartice MPOV Hejnice Heřmanice POV – 2002 Horní Řasnice POV 1993 (zastaralý) Jindřichovice p.S. POV pravidelně aktualizován Krásný Les Místní POV (zastaralý) Kunratice POV - 1996 Nové Město p. S. Oldřichov v Hájích POV na období 2003 – 2006 Pertoltice POV – 1996 Raspenava POV - zastaralý Višňová POV Obec

Doplnění rozvoj. dokumentu obce Mikroregion aktualizuje se aktualizace 2005 aktualizace 2005 aktualizace v roce 2007 připravuje se POV aktualizace 2005 -

pravidelná aktualizace

každoročně aktualizován každoročně aktualizován

FR FR,ED,SPF FR FR FR, SČS FR,ED FR FR FR, SČS FR, SČS FR, SČS FR FR, SPF JIZP,HR CHR FR, ED FR FR, SPF

Zdroj: data KÚLK k 31.05.2005, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006 Legenda: mikroregiony FR - Frýdlantsko, SE - SECESE, SPF - Sdružení přátel Frýdlantska, SČS - Sever českého severu, ED CZ EDEN-BULPERHA, JIZP - Jizerské podhůří, HR CHR - Hrádecko Chrastavsko

3.27.4 Závěry a doporučení Územní plán je jediný závazný dokument, jehož prostřednictvím je usměrňován územní rozvoj obce. Hlavním cílem ÚPO je příprava podmínek pro realizaci kontinuálního a vyváženého trvale udržitelného rozvoje území obce, tj. posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. V souladu s novým stavebním zákonem bude územně plánovací dokumentace upravena: - územně plánovací dokumentace schválená před 1.7.1992 pozbývá platnosti do 3 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona - územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny schválená po 1.7.1992 nahradí obec do 5 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona územním plánem nebo regulačním plánem. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá tato ÚPD platnosti - územní plán obce a reguulační plán schválený po 1.7.1998 lze do 5 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona podle něj upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývá platnosti. Pokrytí celého území hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko nově pořízenými územními plány obcí by mělo být jednou z preferencí. Bude se to týkat zejména obcí bez schváleného ÚPO. Pro zpracování návrhové části Programu rozvoje HSO budou využity relevantní výstupy ze zpracovaných rozvojových koncepčních dokumentů a to na krajské, mikroregionální i obecní úrovni.


131

3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY Tabulka č. Ta-D.6.1: Obce hospodářky slabé oblasti Frýdlantsko Název obce

Adresa obecního úřadu

Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice

Bílý Potok 337, Bílý Potok, 463 62 Bulovka 101, Bulovka, 464 04 Černousy 72, Černousy, 463 73 Dětřichov, Dětřichov, 464 01 Dolní Řasnice 335, Dolní Řasnice, 463 67 Habartice 191, Frýdlant v Čechách, 464 01 Nádražní 521, Hejnice, 463 62 Heřmanice 2, Frýdlant v Čechách, 464 01 Horní Řasnice 228, Frýdlant v Čechách, 464 01 Jindřichovice pod Smrkem 245, Nové Město pod Jindřichovice pod Smrkem Smrkem, 463 65 Krásný Les Krásný Les 122, Frýdlant v Čechách, 464 01 Kunratice Kunratice 158, Frýdlant v Čechách, 464 01 Nové Město pod Smrkem Palackého 280, Nové Město pod Smrkem, 463 65 Oldřichov v Hájích Oldřichov v Hájích 151, Chrastava, 463 31 Pertoltice Pertoltice 59, 463 73 Raspenava Fučíkova 421, Raspenava, 463 61 Višňová Višňová 184, 464 01

Identifikační číslo 00831417 00563935 00672084 00831468 00262757 00262790 00262803 00672068 00672041 00672025 00672009 46744967 00263036 00481483 00671959 00263141 00263265

Působnost orgánů státní správy po jednotlivých obcích dle jednotlivých indikátorů je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.18.

3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad Pověřený obecní úřad vykonává vedle své přenesené působnosti, jemu svěřené zvláštními zákony, přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon. Pro HSO Frýdlantsko jsou pověřenými obcemi Frýdlant, Chrastava a Nové Město pod Smrkem. Příslušný pověřený obecní úřad nebo obecní úřad s rozšířenou působností pro jednotlivé obce HSO Frýdlantsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.18

3.28.2 Příslušný finanční úřad Finanční úřady jsou územně-organizační jednotky prvního stupně. Vykonávají správu daní, odvodů, záloh na tyto příjmy, spravují dotace, ukládají pokuty, vybírají a vymáhají odvody, poplatky, úhrady, pokuty a penále. V okrese Liberec je zřízen finanční úřad ve Frýdlantu a v Liberci a pro HSO Frýdlantsko je příslušný finanční úřad ve Frýdlantu a v Liberci. Příslušný finanční úřad pro jednotlivé obce HSO Frýdlantsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.18.


132

3.28.3 Příslušná matrika Zajišťuje výkon matriční agendy narození, manželství a úmrtí. V okrese Liberec působí matriční úřady na Magistrátu města Liberec, na Městských úřadech Český Dub, Frýdlant, Hejnice, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Nové Město pod Smrkem, Raspenava a Obecních úřadech Jindřichovice pod Smrkem, Křižany, Osečná, Příšovice, Sychrov a Úřadu městského obvodu Liberec – Vratislavice nad Nisou. Pro HSO Frýdlantsko působí matriky na Městských úřadech ve Frýdlantu, Hejnicích, Chrastavě, Novém Městě pod Smrkem a Raspenavě a na Obecním úřadu Jindřichovice pod Smrkem. Příslušná matrika pro jednotlivé obce HSO Frýdlantsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. TaD.6.2 až Ta-D.6.18.

3.28.4 Příslušný pracovní úřad Úřad práce je správním úřadem, který v rámci své působnosti zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce ve svém správním obvodu. Správní obvody úřadu práce jsou shodné s územními obvody okresů. Úřad práce je příslušný dle místa trvalého bydliště fyzické osoby. Místně příslušným je také úřad práce, v jehož obvodu má: a) sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, b) místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobu, nebo c) bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání. V okrese Liberec má sídlo Úřad práce v Liberci a jsou zřízeny místně příslušné pracovní úřady tzv. dislokovaná pracoviště v Českém Dubu, Frýdlantu, Hrádku nad Nisou, Liberci a Novém Městě pod Smrkem. Pro HSO Frýdlantsko jsou příslušnými pracovními úřady Liberec a jeho dislokovaná pracoviště ve Frýdlantu a v Novém Městě pod Smrkem. Příslušné pracovní úřady pro jednotlivé obce HSO Frýdlantsko jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.18.

3.28.5 Příslušný stavební úřad Je umístěn ve všech obcích s pověřeným obecním úřadem, ale i v dalších obcích. Je příslušný jednat v agendě, která mu přísluší dle stavebního zákona. V okrese Liberec je příslušný stavební úřad na Magistrátu města Liberec, na Městských úřadech Český Dub, Dubá, Frýdlant, Hejnice, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Nové Město pod Smrkem a Raspenava. Pro HSO Frýdlantsko jsou stavební úřady na Městském úřadu Frýdlant, Hejnice, Chrastava, Nové Město pod Smrkem a Raspenava. Příslušné stavební úřady pro jednotlivé obce HSO Frýdlantsko jsou v příloze č.6 v tabulkách č. TaD.6.2 až Ta-D.6.18.

3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR Policie České republiky v Libereckém kraji je organizačně začleněna pod Policii ČR Správu Severočeského kraje. Okresní ředitelství v Liberci zřídilo Obvodní oddělení v Českém Dubu, Frýdlantu, Hejnicích, Hodkovicích nad Mohelkou, Hrádku nad Nisou, Chrastavě, Lázních Kunratice, Liberci - Ruprechticích, Liberci - Starém Městě, Liberci - Vesci, Novém Městě pod Smrkem, Příšovicích a Vratislavicích nad Nisou. Obvodní oddělení Policie ČR provádí úkony jakými jsou příjímání oznámení o spáchání trestných činů a přestupků, hlídkovou činnost a vedení spisové služby.


133

Obvodní oddělení Policie ČR pro HSO Frýdlantsko jsou Frýdlant, Hejnice, Liberec I – Staré Město a Nové Město pod Smrkem, Příslušná obvodní oddělení Policie ČR pro obce HSO Frýdlantsko jsou uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.18.

3.28.7 Působnost hasičů Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje funguje od 1. 1. 2001. Člení se na 3 územní odbory (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) a Krajské operační středisko (Liberec). Územní stanice v okrese Liberec fungují v Liberci a v Raspenavě. Pro HSO Frýdlantsko je určena územní stanice Raspenava. Příslušná působnost hasičů pro jednotlivé obce HSO Frýdlantsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.18.

3.28.8 Působnost záchranné služby Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči občanům, kteří se nacházejí v bezprostředním ohrožení života nebo ve stavu, který bezprostředně ohrožuje jejich zdraví. Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje se člení na 4 operační střediska, která mají svá výjezdová stanoviště. Operační středisko Liberec má výjezdová stanoviště v Českém Dubu, Frýdlantu, Hrádku nad Nisou, Liberci – město a Liberci – letiště. Pro HSO Frýdlantsko jsou určena výjezdová stanoviště ve Frýdlantu a v Liberci – město. Příslušná působnost záchranné služby pro jednotlivé obce HSO Frýdlantsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.18.


134

3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy Členění nevládních neziskových organizací (NNO) stanovuje zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů v platném znění, který v § 18, odst. 7 definuje tzv. „organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace: • • • • • • • • • • • • •

zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, vyšší územní samosprávné celky, organizační složky státu a územních samosprávných celků, příspěvkové organizace, státní fondy, subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

V Libereckém kraji bylo v roce 2003 registrováno 2 016 občanských sdružení, 38 obecně prospěšných společností, 11 nadací a 14 nadačních fondů. Celkem působilo v Libereckém kraji 2 079 NNO. Nevládní neziskový sektor v HSO Frýdlantsko je pestrý v právních formách i v oblastech, ve kterých působí. Pro 17 určených obcí HSO Frýdlantsko byla vypracována souhrnná tabulka viz příloha č.6, tabulka č. Ta-D.7.4, kde jsou uvedeny nevládní neziskové organizace v členění podle své právní formy. V tabulce č. Ta-D.7.1 jsou uvedeny NNO za HSO Frýdlantsko. Jednotlivým právním formám jsou přiřazena následující čísla: 117 - Nadace 141 – Obecně prospěšné společnosti 145 - Společné vlastnictví jednotek 325 – Organizační složka státu 331 - Příspěvkové organizace 701 – Sdružení, svaz, spolek, klub aj. 721 – Církevní organizace 731 - Organizační jednotka sdružení 751 – Zájmové sdružení právnických 761 – Honební společnost 771 – Svazek obcí Tabulka č. Ta-D.7.1: Nevládní neziskové organizace HSO Frýdlantsko Název obce Bílý Potok Bulovka Černousy

117 141 145 331 701 721 731 751 761 771 Celkem 0 0 1 1 5 0 1 0 0 0 8 0 0 0 0 7 1 2 0 2 1 13 0 0 0 0 2 1 2 1 1 0 7


Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem

135

0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 7 0 0 0

0 1 1 2 0 0 3

3 3 1 16 2 1 5

1 0 0 1 0 0 1

1 2 2 11 2 2 2

0 0 0 0 0 0 0

1 1 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0

6 7 4 37 4 3 13

0 0 0

0 0 0

0 0 2

1 1 0

2 4 9

0 0 3

1 2 11

0 0 0

0 1 0

0 0 0

4 8 25

0 0 0 0 1

2 0 0 0 2

0 0 4 1 15

1 0 2 1 14

1 3 12 6 82

0 0 3 0 11

1 1 8 6 57

0 0 0 0 1

0 1 2 1 11

0 0 0 0 1

5 5 31 15 195

Zdroj: ČSÚ

V HSO Frýdlantsko jsou registrovány všechny právní formy nevládních neziskových organizací. V minimálním počtu jsou v jednotlivých obcích HSO Frýdlantsko nadace, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení právnických osob a svazek obcí.

3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti Podle systému klasifikace netržních činností OSN COPNI poskytují nevládní neziskové organizace řadu služeb, které se člení na: 1. rekreační, kulturní a sportovní služby, 2. vzdělávací služby, výzkum, 3. služby zdravotnické, 4. sociální služby, 5. náboženství a církve, 6. organizace profesní, odborářské a občanská sdružení, 7. ostatní služby, smíšené a nespecifikované. Tabulka č. Ta-D.7.2: Poskytované služby nevládními neziskovými organizacemi v HSO Frýdlantsko Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem

1

2 6 7 2 3 3 1 23 2 1 6

3 1 0 0 0 1 1 2 0 0 1

4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

6 0 1 1 1 0 0 1 0 0 1

1 2 2 1 2 2 11 2 2 2

7 0 3 2 1 1 0 0 0 0 2

Celkem 8 13 7 6 7 4 37 4 3 13


Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem

2 4 11 1 3 16 7 98

1 1 0 3 0 1 1 13

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 1 0 2

136

0 0 3 0 0 3 0 11

1 2 11 1 1 8 6 57

0 1 0 0 1 2 1 14

4 8 25 5 5 31 15 195

Zdroj: ČSÚ Pozn. Poskytované služby jsou v tabulce řazeny podle výše uvedené klasifikace OSN COPNI.

Z tabulky vyplývá, že služby, které poskytují NNO v HSO Frýdlantsko jsou činnosti převážně občanských sdružení. Nevládní neziskové organizace poskytují především kulturní, sportovní a rekreační služby. Největší počet neziskových organizací tvoří Sdružení, svazy, spolky, kluby aj., kterých je 82 a Organizační jednotky sdružení, kterých je 57.

3.29.3 Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru V příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.7.5 až č. Ta-D.7.20 jsou uvedeny finanční příspěvky, kterými jednotlivé obce HSO Frýdlantsko přispěly v letech 2000–2004 na činnost nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru. V tabulce č. Ta-D.7.3 jsou uvedeny celkové finanční prostředky, které byly v HSO Frýdlantsko v letech 2000–2004 vynaloženy 17 obcemi HSO Frýdlantsko na podporu činnosti nevládních neziskových organizací, které působí na jejich katastru. Tabulka č. Ta-D.7.3: Objem vyplacených finančních prostředků NNO v HSO Frýdlantsko v letech 2000 – 2004 v tis. Kč Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech Činnost 2000 2001 2002 2003 2004 Celkem Kultura, sport a volný čas 1 373,3 1 465,8 1 551,1 1 759,8 1 868,9 8 018,9 Vzdělávání a výzkum 324,0 497,0 570,7 674,6 628,2 2 694,5 Zdravotnictví 15,3 34,3 21,6 10,3 11,3 92,8 Sociální služby 21,5 22,5 107,5 16,5 16,5 184,5 Občansko právní osvěta a politické 2,0 0 0 1,0 5,0 8,0 organizace Komunitní rozvoj a bydlení 6,0 6,0 4,0 4,0 4,0 24,0 Přírodní a životní prostředí 107,5 185,0 180,0 182,0 190,0 844,5 Náboženství a církve 6,0 4,0 7,0 4,0 15,5 36,5 Odbory a profesní spolky 1 295,0 1 433,0 1 461,0 1 404,0 1 468,0 7 061,0 Dobročinnost 60,5 60,5 78,7 60,5 60,5 320,7 Ostatní blíže nespecifikované 8,0 7,0 8,0 5,0 x 28,0 Celkem 3 219,1 3 715,1 3 989,6 4 121,7 4 267,9 19 313,4 Zdroj: Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec, dotazníkové šetření 2006

V letech 2000 – 2004 poskytly obce nevládním neziskovým organizacím více než 19,3 mil. Kč. Tabulka č. Ta-D.7.3 dokumentuje, že obce nejvíce přispěly na kulturu, sport a volný čas a to 8,0 mil. Kč a na odbory a profesní spolky tj. 7,1 mil. Kč a to především na činnost Dobrovolných sborů hasičů.


137

Závěr Nevládní neziskové organizace, které působí na katastru jednotlivých obcí HSO Frýdlantsko jsou zakládány s různými právními formami. Jedna z možných právních forem, a to obecně prospěšná společnost (o. p. s.), byla NNO zvolena pouze v jednom případě, přestože je například s občanským sdružením rovnocennou formou. Důvodem tohoto rozhodnutí zakladatelů v minulosti byla bezpochyby povinnost zapsat tuto společnost do zvláštního oddílu obchodního rejstříku a povinnost vést podvojné účetnictví. V současné době mají všechny právnické osoby, a to i neziskové organizace, povinnost vést účetnictví a nemohou již vést pouze daňovou evidenci. Sledované obce v HSO Frýdlantsko rozhodují o poskytnutí finančních prostředků neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru na základě schválení v obecním zastupitelstvu a v souvislosti se svým obecním rozpočtem. V letech 2000 – 2004 poskytly obce na občansko právní osvětu a politické organizace, komunitní rozvoj a bydlení, náboženství a církve a ostatní blíže nespecifikované potřeby nízké finanční prostředky. Protože na jejich katastru je registrován nízký počet NNO se zaměřením na zdravotnické a sociální služby odpovídají poskytnuté finanční prostředky této situaci. Obce poskytují také nízké finanční prostředky na dobročinnost a nedostatečné finanční prostředky na zlepšení životního a přírodního prostředí. Kromě výše uvedených organizací je zde nutné zmínit také existenci dalších organizací, které nemají sídlo v některé z obcí HSO, ale území HSO Frýdlantsko významněji ovlivňují. Jedná se například o MASiF, Poradenské centrum pro venkov nebo Občanské sdružení Frýdlantsko.


138

4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA 4.1 Silné stránky • • • • • • • • • • • • • •

Relativně vysoká přírodní atraktivita území (malebný ráz krajiny), pestrost kvalitního přírodního prostředí s relativně zachovalým krajinným rázem, rozmanitost venkovských sídel a území s místně příznivými podmínkami pro cestovní ruch (turistiku všeho druhu) a rekreaci Blízkost hranic, fungující hraniční přechody všeho druhu (silniční, nákladní železniční, pěší turistické do Polska) Relativně hustá síť železničních tratí Existence potenciálního zájmu zahraničních investorů o investice v některých lokalitách Všechny obce mají schválenou ÚPD nebo ÚPP Populační růst (event. stagnace) od roku 1991 ve všech obcích, poměrně příznivá věková struktura obyvatel Existence nemocnice, služby rychlé lékařské pomoci a lékařské služby první pomoci ve Frýdlantu Nižší intenzita silniční dopravy, vhodné terény pro cykloturistiku, síť značených cyklotras Relativně vysoký potenciál využití území pro agroturistiku i eko-agroturistiku Vysoký podíl území v oblasti zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny (CHKO Jizerské hory, Přírodní park Peklo) Mikroregion Frýdlantsko má zpracovánu energetickou koncepci založenou na využívání obnovitelných zdrojů energií; dobré zkušenosti s využíváním obnovitelných zdrojů energie (obec Jindřichovice pod Smrkem) Realizace efektivních protipovodňových opatření (Višňová, Černousy) Velký počet obcí zapojených do systému odpadového hospodářství (EKO-KOM) Velké množství podpořených projektů z oblasti životního prostředí

4.2 Slabé stránky • • • • • • • • • • •

Vysoká míra krátkodobé i dlouhodobé nezaměstnanosti, rostoucí počet příjemců dávek sociální péče Geograficky odtržená poloha oblasti od ostatních částí území kraje, zhoršená dopravní dostupnost a z toho plynoucí malý zájem investorů; neprůjezdnost silnice II/290 přes Souš v zimním období Chybí osobní doprava po železnici do Polska (Černousy) Nevyhovující stav technické a dopravní infrastruktury v celém řešeném území (chybí kanalizace a ČOV, špatná kvalita komunikací nižších tříd) Vysoký výskyt lokalit typu brownfields (průmyslových i zemědělských) Existence území s poškozenými ekosystémy, s narušenou biodiverzitou a ekologickou stabilitou zejména v horských oblastech HSO; časté záplavy (povodí Smědé) Negativní ovlivňování přírody a krajiny a ŽP těžbou, včetně přeshraničních vlivů (těžba lignitu v Polsku – výsypky, elektrárna Turów, těžba štěrkopísků, hlučnost, prašnost, doprava) Místně vysoký podíl nevyužívané zemědělské půdy, kapacitně i druhově nedostatečné provozy živočišné výroby, mající vliv na intenzitu využívání travních ploch s negativním dopadem na stav krajiny Místní výskyt přetrvávajících velkoplošných způsobů obhospodařování pozemků ZPF (nejen orné půdy) s negativním vlivem na stav krajiny, zejména v částech obcí Bulovka, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Heřmanice, Krásný Les, Kunratice a Višňová Zánik podnikatelských subjektů, převážně v oblasti zemědělství Narušená druhová i věková struktura lesů v horských oblastech


• • • • • • • •

139

Neexistence zdravotních služeb ve většině obcí Malá dostupnost bydlení, podprůměrná kvalita bytového fondu a nízká kvalita občanské vybavenosti či služeb v některých lokalitách Velmi nízká intenzita bytové výstavby v celé oblasti (chybějící zainvestování technickými sítěmi a majetkoprávní problémy u plánované bytové výstavby ve většině obcí) Nedostatečná turistická infrastruktura, malá nabídka ubytovacích kapacit a nízká kvalita služeb v odvětví cestovního ruchu Chybí cyklostezky mimo silnice (bezpečná turistická alternativa) Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v samosprávách obcí (přetíženost starostů) a nedostatek financí na rozvoj obcí Nízká úroveň vzdělanosti (malý podíl osob s vyšší úrovní vzdělání- VŠ a SŠ s maturitou) Nárůst skupin reálně i potenciálně ohrožených či ohrožovaných sociálně patologickými jevy

4.3 Příležitosti • •

• • • • • • • • •

• •

Realizace a rozšíření mezinárodní spolupráce, vč. využití programů EU na zlepšení možností financování rozvojových projektů (technická a dopravní infrastruktura, kultura, sport, životní prostředí…) Velké možnosti pro rozvoj ekologicky orientovaného zemědělství směřující k zachování krajinných funkcí, a pro využívání alternativních a netradičních způsobů využívání pozemků ZPF (pěstování biomasy hlavně pro energetické účely zejména na pozemcích LFA a dlouhodobě ladem ležící půdě) Velký potenciál pro rozvoj využití dalších obnovitelných zdrojů energií (větrná a solární energie); využití evropské, státní i krajské finanční podpory na zavádění moderních technologií pro využívání alternativních zdrojů energie Vysoká lesnatost (zejména v obcích Bílý Potok, Hejnice a Oldřichov v Hájích) umožňující předpoklady pro fungování oborově specifického drobného a středního stavu Existence kapacity mysliveckých organizací, vhodné pro realizaci obnovy krajiny (zakládání remízů pro zvyšování stavů drobné zvěře) Podpora MSP pro oblast trh (legislativa, dotace pracovních míst pro absolventy apod.). Realizace přeložky silnice I/13 Liberec – Stráž n.N. – Mníšek – Dětřichov, zlepšení dopravní dostupnosti i z Polska a SRN po otevření hranic (přijetí Schengenského protokolu); dopravní zpřístupnění severní části Jizerských hor Založení a rozvoj integrovaného dopravního systému v regionu, včetně rozšíření projektu Regiotram Nisa, udržení a zvýšení atraktivity železniční dopravy, zlepšení dopravní obslužnosti koordinované krajem; zavedení veřejné dopravy do Polska (cenově přístupné) Podpora kraje a státu při zřizování sběrných dvorů, vyplývající z cílů POH kraje Zavedení monitorovacího systému starých ekologických zátěží Rozvoj cestovního ruchu (agroturistiky, eko-agroturistiky a sportovní turistiky) a navazujících služeb s pozitivním dopadem na zhodnocení nemovitostí, rozvoj celého území a péči o krajinu a vznik nových pracovních příležitostí; využití soukromých a obecních objektů pro navýšení ubytovacích kapacit Rozšiřující se síť sportovních zařízení pro potřeby místních obyvatel i pro rozvoj cestovního ruchu Rozvoj domácí ošetřovatelské péče


140

4.4 Hrozby • • • • • • • •

• • • • •

Zánik stávajících a nedostatek finančních zdrojů na vznik a rozvoj nových ekonomických subjektů s dopadem na místní zaměstnanost; prohlubování ekonomického úpadku venkovského prostoru Vliv hospodářsky slabých oblastí v sousedních regionech (Německo, Polsko) na podnikatelské prostředí v oblasti Narušení krajinného rázu stagnací a útlumem podnikatelských aktivit v zemědělství i v souvislosti se zemědělskou politikou EU, s negativním dopadem na stav krajiny i na předměty zvláštní i obecné ochrany přírody Ohrožení krajinného rázu nevhodnými aktivitami v podnikání (např. obnova těžby kamene v Heřmanicích) Stárnutí populace, odliv obyvatelstva do přirozených center (Liberec) v důsledku nedostatku pracovních příležitostí a nedostatečné nabídky služeb (občanské vybavenosti) Nárůst sociálně rizikových a vyloučených skupin obyvatel Nepříznivý stav životního prostředí v bezprostředním okolí (Polsko – těžba nekvalitního uhlí, energetika v okolí Bogatynie) a neřešení situace starých ekologických zátěží (těžba štěrkopísků) může mít negativní dopad na cestovní ruch a další aktivity Střety vyššího zatížení dopravní infrastruktury (zvýšení podílu tranzitní dopravy do Polska a SRN, vč. nákladní po přijetí Schengenského protokolu a otevření hranic) se zájmy cestovního ruchu, turistiky a ochrany přírody a krajiny; zhoršení kvality dopravy v důsledku narůstající zanedbaností silniční sítě a regionálních železnic Zvyšování imisního zatížení oblasti oxidem siřičitým (elektrárna Turów, místní zdroje) a oxidy dusíku (doprava aj.); pokračování negativních vlivů těžby lignitu v Polsku (splachy jílů z výsypek zasahují na území HSO) Vysoké riziko lokálních záplav (povodí Smědé) Nadměrná administrativní složitost získávání dotací a podpor (nejen z EU), nedostatek odborníků pro přípravu projektů, nedostatečný přísun finančních prostředků pro jejich realizaci Nedostatek financí prohloubí zaostávání technické a dopravní infrastruktury a dalších oblastí (ubytovací kapacity a doplňkové služby v cestovní ruchu) Možné existenční ohrožení nemocnice ve Frýdlantu a malých lékáren


141

5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO HSO Frýdlantsko leží v periferní poloze ve Frýdlantském výběžku obklopeno hranicemi s Polskem a od zbytku kraje fyzicky odděleno masivem Jizerských hor. Dopravně je oblast vázána na jedinou silnici I. třídy- I/13 Děčín - Nový Bor - Liberec - Frýdlant – Habartice, která tvoří hlavní severojižní osu celého Frýdlantského výběžku. Jde o dopravní tah celostátního významu a vedlejší nadregionální osu. Pro oblast mají klíčový význam i silnice II.třídy II/291 (PR)Czerniawa Zdroj - Nové Město pod Smrkem - Frýdlant tvořící východozápadní osu výběžku a dále silnice II/290 Frýdlant - Hejnice - Bílý Potok - Tanvald Vysoké nad Jizerou, umožňující mimo zimní období propojení Frýdlantského výběžku s obcemi v jižní části Jizerských hor a Krkonoš. Z hlediska struktury osídlení leží ve vymezené oblasti jedno centrum mikroregionálního významu 2.stupně – město Frýdlant, které je přirozeným centrem oblasti. Do HSO Frýdlantsko však není zařazeno. Ve vlastní HSO se proto nachází pouze tři centra subregionálního významu- Nové Město pod Smrkem, Hejnice a Raspenava. K danému tématu blíže viz schéma struktury osídlení, převzaté z konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj.

Vazby mezi obcemi v rámci hospodářsky slabé oblasti se odvíjejí především na bázi dojížďky za prací a do škol, v menší míře je ovlivňují i dojížďka za službami a na úřady a instituce. Z center uvnitř HSO Frýdlantsko mají největší „nasávací“ schopnost největší obce s nabídkou pracovních příležitostí, tj. Nové Město pod Smrkem (1 321 pracovních příležitostí dle SLDB 2001),


142

Hejnice (784 prac.příl.) a Raspenava (713 prac.příl.). Všechny obce měly v roce 2001 pasivní saldo dojížďky do zaměstnání a kromě Hejnic i do škol. Nejčastějším cílem vyjížďky za prací z HSO Frýdlantsko bylo poněkud překvapivě město Liberec, které disponuje velkou a diferencovanou nabídkou pracovních příležitostí, ale zároveň je již od celé HSO poměrně vzdáleno. Velmi významný, i když asi o 15 % nižší byl přepravní proud do spádového centra celé oblasti Frýdlantu. Z největších obcí oblasti- Nového Města pod Smrkem, Hejnic a Raspenavy vyjíždělo za prací více lidí do Liberce než do Frýdlantu. Uvnitř oblasti byly největší přepravní proudy zaznamenány oběma směry mezi Hejnicemi a Raspenavou. Významný byl i pohyb pracovních sil z nejbližších obcí do Nového Města pod Smrkem a rovněž z Nového Města pod Smrkem do Hejnic a Raspenavy. V dojížďce do škol dominovalo město Frýdlant, kam dojíždělo téměř dvakrát více žáků než do Liberce. Významná je dojížďka do škol v Hejnicích, kterou klíčovým způsobem ovlivňuje existence Středního odborného učiliště lesnického s kapacitou 350 žáků. Menší přepravní proudy v rámci oblasti pak jsou představovány dojížďkou z malých obcí do nejbližší základní školy. Mimo okres Liberec je nejvýznamnějším cílem dojížďky hlavní město Praha. Velmi silná je vazba celé oblasti na Frýdlant a ve vyšším stupni pak díky koncentraci úřadů, institucí, obchodů a služeb na Liberec.


143

6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO V rámci této kapitoly jsou stručně popsány společné okruhy problémů obcí v HSO Frýdlantsko a svou povahou patří mezi nejzávažnější. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů v 3. kapitole.

6.1 Doprava (dostupnost oblasti) Základním problémem, který ovlivňuje možnosti rozvoje HSO Frýdlantsko, je velmi špatná dopravní dostupnost. Frýdlantský výběžek je geomorfologicky oddělen od zbytku Libereckého kraje hřebeny Jizerských hor. Z „vnitrozemí“ je do výběžku možný dopravní přístup pouze po třech silnicích. V zimním období se přístupnost dále omezuje (uzavírka silnice II/290 přes Souš, ztížený průjezd přes sedla na silnici I/13 – Albrechtice a III/2904 – Oldřichov v Hájích). Železniční spojení s vnitrozemím zajišťuje trať 037 Liberec – Frýdlant – Černousy – Polsko (Zawidów); v Černousích však nefunguje hraniční přechod do Polska pro osobní dopravu. Stav silnice I. třídy I/13 je po rekonstrukci v úseku Liberec – Albrechtice u Frýdlantu dobrý, u silnic III. tříd je situace horší a jsou převážně hodnoceny v kategoriích nevyhovující až havarijní. Havarijní stav vozovek je zejména na úsecích silnic III. třídy v obcích Višňová, Habartice, Raspenava, Krásný Les, Nové Město pod Smrkem. Nevyhovující (havarijní) je často i stav vozovek místních komunikací. Problematická je rovněž dopravní obslužnost. O sobotách a nedělích je omezené autobusové spojení a do některých obcí není vůbec. Dopravní obslužnost je v těchto obcích zajišťována pouze železnicí. Zlepšení dopravní obslužnosti by mohl přinést rozvoj projektu Regiotram Nisa na železničních tratích Liberec - Frýdlant a Raspenava - Bílý Potok.

6.2 Nezaměstnanost Společným problémem celé oblasti HSO Frýdlantsko je vysoká míra nezaměstnanosti (krátkodobá i dlouhodobá), velký počet žadatelů o práci, málo pracovních příležitostí a nárůst počtu příjemců sociální podpory. Míra nezaměstnanosti se na Frýdlantsku dlouhodobě pohybuje kolem 15 %, v některých obcích dosahuje až 30 % (Horní Řasnice 29,2 %, Černousy 32,1 % !!! k 31.3. 2006). Varující je míra dlouhodobé nezaměstnanosti, která ukazuje, že se jednak nedaří vytvářet nová pracovní místa, jednak motivovat sociálně vyloučené skupiny obyvatel k nástupu do zaměstnání. Nebezpečný je tento trend zejména u absolventů škol, kteří vyrůstají v rodinách závislých na sociální podpoře (nezískají standardní pracovní návyky). Na druhé straně podnikatelské subjekty na Frýdlantsku zaměstnávají cizince (zejména Poláky), protože se nedaří obsazovat volná pracovní místa uchazeči, registrovanými na úřadu práce.

6.3 Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatel v HSO Frýdlantsko není příznivá. Struktura (počet a podíl) obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce HSO ukazuje na velké zastoupení obyvatel se základním vzděláním (mezi 26-46 %, průměr za HSO činí 32,7 %), oproti tomu vysokoškolské vzdělání má ve všech případech méně než 3,3 % obyvatel obce (průměr HSO je pouze 2,4 % !!!; např. v obci Pertoltice nebyl k datu sčítání v roce 2001 evidován ani jeden vysokoškolák). Vzdělanostní struktura obyvatel je důležitým ukazatelem pro další rozvoj celé oblasti především z hlediska uplatnění obyvatel na pracovním trhu, zároveň to může být i dílčí faktor pro rozhodování potenciálních investorů o vstupu do oblasti Frýdlantska. V zájmu dalšího rozvoje oblasti bude nutné podpořit zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel, nejen zvýšením motivace dětí a mládeže k dosažení vyššího vzdělání, ale i např. větší nabídkou


144

odpovídajících pracovních příležitostí pro středoškoláky a vysokoškoláky v rámci HSO. Velkým handicapem oblasti Frýdlantsko je malý počet škol vyššího stupně a zejména velmi omezená nabídka atraktivních forem a možností kulturního vyžití a volnočasových aktivit, odpovídající nárokům vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.

6.4 Brownfields Z hlediska celého Libereckého kraje se 52 % brownfields (nevyužívané objekty) nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Frýdlantska se nachází z hlediska počtu cca 27 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji. (Podle posledních průzkumů se na území HSO Frýdlantsko nachází až 67 lokalit typu brownfields). Jedná se jak o staré a nevyužívané průmyslové areály, většinou textilky (mezi největší patří areál bývalé Textilany v Novém Městě pod Smrkem, Unitexu v Jindřichovicích pod Smrkem), tak i četné původně zemědělské provozy. V HSO Frýdlantsko by v rámci revitalizace brownfields bylo vhodné podpořit obzvláště příhraniční obce v profilaci na biofarmy (ekologické formy zemědělství). Pro rychlejší start biofarem se nabízí například možnost využití státní podpory na odstranění ekologických zátěží bývalých státních statků. V obcích na horním toku Smědé je naopak žádoucí a možný rozvoj pomocí podpory potenciálních klastrů a klastrových iniciativ v oblasti strojírenství (zlepšení podnikatelského prostředí regionu).


145

7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO V rámci této kapitoly jsou stručně popsány takové okruhy problémů, které jsou společné pouze pro některé obce HSO Frýdlantsko, ale svou povahou přesto patří mezi nejzávažnější problémy tohoto regionu. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů v 3. kapitole.

7.1 Zemědělství a lesnictví V oblasti zemědělství měl proces transformace ekonomiky po roce 1989 na Frýdlantsku větší dopad než v jiných oblastech kraje. Zánik bývalých státních statků nebyl v dostatečné míře kompenzován vznikem nových podnikatelských subjektů a to se negativně projevilo zejména v intenzitě využívání zemědělského půdního fondu. Z vyhodnocení dotazníků vyplynulo, že v oblasti je značný podíl nevyužívaných zemědělských pozemků (zejména v obcích Bulovka, Černousy, Oldřichov v Hájích a Višňová). Na tomto stavu má rozhodující podíl nedostatečný rozsah živočišné výroby s dopadem na travní plochy a stav krajiny. Nevyužívané pozemky jsou tvořeny naprostou většinou pozemků začleněných v V. třídě ochrany ZPF (podíl „méně hodnotných“ zemědělských pozemků je velmi vysoký - 42 %), značná část je evidována jako trvalé travní porosty. Pro eliminaci tohoto stavu je nutná obnova živočišné výroby, značná část zemědělských pozemků (kromě oblastí se zájmy ochrany přírody) je vhodná i pro alternativní způsoby využívání (i nezemědělské). Problémem je rovněž místní výskyt přetrvávajících velkoplošných způsobů obhospodařování pozemků ZPF (nejen orné půdy) s negativním vlivem na stav krajiny, zejména v částech obcí Bulovka, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Heřmanice, Krásný Les, Kunratice a Višňová a četný výskyt lokalit typu zemědělských brownfields. Složitá situace je v odvětví lesnictví. Na území HSO Frýdlantsko je vysoký podíl ploch (42 %) zájmů zvláštní ochrany přírody s nutností vyšších vstupů při výchově lesů. Zejména v horských oblastech je dlouhodobým vlivem (od 60. let 20. století) dálkových přenosů znečištění, zejména z polských a německých elektráren na fosilní paliva narušená druhová i věková struktura lesů. Negativní vlivy imisí byly ještě umocněny přírodními kalamitami (obaleč modřínový, kůrovec…) a velké části náhorních plošin v CHKO Jizerské hory musely být odlesněny a postupně obnovovány v jiné druhové skladbě (dřeviny odolnější vůči imisím). Teprve po zastavení provozu elektráren v SRN a odsíření elektrárny Turów došlo k poklesu imisního zatížení a bylo možné přistoupit k postupné obnově lesa v původní druhové skladbě. Škody na lesních porostech i zemědělských kulturách způsobují i vysoké stavy spárkaté zvěře v Jizerských horách. Pro omezení škodlivých vlivů bude vhodné přijmout některá opatření, spočívající v celkovém snížení stavů volně chované zvěře (zejména spárkaté a černé), a zvážení možností oborních chovů ve vhodných lokalitách.

7.2 Technická infrastruktura Problémem celé řady obcí je nevyhovující stav technické infrastruktury, zejména ve vodním hospodářství. Splašková kanalizace v menších obcích většinou neexistuje nebo je zavedena pouze v centrálních částech. Vybudovanou kanalizační síť ukončenou na ČOV mají Hejnice, Nové Město pod Smrkem (mimo Ludvíkov a Hajniště) a kořenovou ČOV má Višňová (pouze část obce). Ve většině obcí se uvažuje s postupným budováním plošné nebo dílčí kanalizace a ČOV (popř. domovní a lokální ČOV). Nevyhovující situaci v likvidaci splaškových vod bude nutno přednostně řešit v Raspenavě (obec s více než 2000 obyv.), projekt vybudování kanalizačních sběračů a ČOV je s ohledem na rozlohu území


146

finančně velmi náročný. (Liniová zástavba sídel v HSO obecně neúměrně zvyšuje nároky na dopravní obslužnost a dopravní a technickou vybavenost). Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který pokrývá okolo 67 % trvale bydlících obyvatel, ale není rozveden v menších sídlech a oddělených částech obcí s nízkou hustotou osídlení (např. v osadě Háj (Habartice), v Loučné, Filipovce a části Andělka (Višňová), v části obce Dolní Řasnice. Vodovod chybí v obci Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, pouze částečně je zaveden v obcích Oldřichov v Hájích, Raspenava aj. (obyvatelé jsou zásobováni z lokálních zdrojů, které jsou mnohdy i závadné a v obdobích sucha i málo vydatné). Pouze 5 obcí je alespoň částečně plynofikováno (Bílý Potok, Hejnice, Nové Město pod Smrkem, Raspenava a malá část Oldřichova v Hájích), o dalším rozšíření se z důvodu rentability neuvažuje. Pokrytí signálem mobilních je v HSO Frýdlantsko problematické, v některých obcích je kvalitní signál zajištěn pouze jedním operátorem. V příhraničních obcích (např. Habartice, Dětřichov) obyvatelům ruší příjem českých operátorů polská síť.

7.3 Životní prostředí a staré ekologické zátěže Část území HSO Frýdlantsko byla od 60. let minulého století silně zasažena imisemi z tepelných elektráren v SRN (Hirschfelde, Hagenwerder) a zejména z polské elektrárny Turów (2000 MW instalovaného výkonu), která v 90. letech prošla modernizací, včetně odsíření jednotlivých bloků. Od té doby dochází ke snižování emisí hlavních znečišťujících látek (SO2 a NOx) a k postupnému zlepšování životního prostředí. Přetrvávají však problémy související s těžbou lignitu na polském území. Obrovské výsypky tvořené jílovitými horninami sahají až na česko-polskou hranici (Višňová) a při velkých deštích dochází ke splachům na české území. Změny reliéfu způsobují také zkrácení délky slunečního svitu (expozice), zejména v SZ části HSO. Na území HSO se nalézají velice významné a kvalitní zásoby štěrkopísků (ložiska Dětřichov, Horní Řasnice, Krásný Les), stavebního kamene (Heřmanice, Krásný Les). Negativním důsledkem těžby v některých lokalitách je destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, seismicita, úbytek lesních ploch v relativně málo lesnatém území, jakož i další problémy spojené s přepravou vytěžené suroviny. Dalším problémem v území HSO je vysoký výskyt lokalit typu brownfields (průmyslových i zemědělských), existence starých a černých skládek a časté záplavy (povodí Smědé). V HSO Frýdlantsko bylo v minulých letech monitorováno velké množství ekologických zátěží (14), v tomto případě došlo již u většiny z nich k revitalizaci nebo alespoň k ukončení skládkování. V současné době se zde vyskytly případy svozu odpadů ze SRN a řešení situace je závislé na rozhodnutí orgánů veřejné správy. V horských oblastech (Jizerské hory) existují rozsáhlá území s poškozenými ekosystémy, s narušenou biodiverzitou a ekologickou stabilitou. Vlivy dálkového přenosu imisí a lesních kalamit byly popsány v oddíle 7.1 Zemědělství a lesnictví.

7.4 Cestovní ruch Část území HSO Frýdlantsko má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu (zejména severní podhůří Jizerských hor). V současné době však na území HSO chybí dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit, informačních center, kvalitních doplňkových služeb. Velmi negativní dopad na návštěvnost oblasti má uzavření silnice II/290 přes Souš v zimním období. Plány na vybudování lyžařského areálu na Smrku se dostávají do silného střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Severní část území HSO má pouze podmíněné předpoklady pro rozvoj pěší turistiky a cykloturistiky, existuje zde i určitý potenciál pro rozvoj agroturistiky a ekoturistiky (Jindřichovice pod Smrkem). Společným rysem je nedostatek historických, kulturních a sportovních atraktivit.


147

7.5 Ostatní problémy Kromě výše vyjmenovaných okruhů problémů se většina obcí potýká s problémy v oblasti občanské vybavenosti (maloobchod, kultura, sport, zdravotní a sociální služby…) a v oblasti bydlení (podprůměrná kvalita bytového fondu, velmi nízká intenzita bytové výstavby v celé oblasti). Specifickým problémem některých obcí (např. Nové Město pod Smrkem) je nárůst sociálně vyloučených skupin obyvatel, reálně i potenciálně ohrožených či ohrožovaných sociálně patologickými jevy.


148

PŘÍLOHA č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY Struktura analytické části 1. Úvod, údaje o zadání projektu, podklady 2. Vymezení a základní charakteristika HSO - společný profil HSO (vybrané hlavní identifikátory porovnat s údaji za celý Liberecký kraj) 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů (včetně vývojových trendů, identifikátory) A – ekonomika B – společnost C – prostředí D – správa věcí veřejných 4. Globální SWOT analýzy HSO (expertní stanovení priorit). U silných a slabých stránek bude vždy odkaz na analytickou část daného jevu. 5. Prostorové a funkční vztahy HSO 6. Společné a širší problémy HSO 7. Lokální a specifické problémy obcí v HSO

Přehled navržených indikátorů pro kapitolu 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů Pilíř A – EKONOMIKA A.1 Hospodářský rozvoj

Sledované indikátory: 5 1. Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví (počet, %) - možno doplnit koeficientem LQ 2. Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle kategorií počtu zaměstnanců (počet, %) 3. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců) ku celkovému počtu zaměstnanců podle sektorů (%) 4. Počet a rozloha brownfields 5. Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů (%) A.2 Veřejná ekonomika

Sledované indikátory: 9 1. Daňové příjmy (Kč) 2. Nedaňové příjmy (Kč) 3. Kapitálové příjmy (Kč) 4. Přijaté dotace (Kč) 5. Běžné výdaje (Kč) 6. Kapitálové výdaje (Kč) 7. Financování (Kč) 8. Úhrn aktiv/pasiv (Kč) 9. Obligatorní výdaje (Kč)


A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy

Sledované indikátory: 15 1. Počet hraničních přechodů (počet) 2. Zastávka dálkové autobusové linky (ano-ne) 3. Zastávka autobusové linky místního významu (ano - ne) 4. Stanice (zastávka) vlaků (ano - ne) 5. Počet spojů veřejné autobusové a vlakové dopravy (spoje/den) 6. Délka a hustota sítě státních silnic (km, km/km2) 7. Délka obecních komunikací (km, km/km2) 8. Intenzita silniční dopravy (počet vozů/den) 9. Nehodová místa (úseky) 10. Počet obyvatel vyjíždějících do zaměstnání (počet) 11. Počet obyvatel vyjíždějících do škol (počet) 12. Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec celkem (počet) 13. Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec podle doby cesty (počet) 14. Podíl vyjíždějících obyvatel z celkového počtu obyvatel (%) 15. Cyklotrasy vedoucí HSO (kategorie, výčet) A.4 Technická infrastruktura

Sledované indikátory: 8 1. Veřejný vodovod (počet a podíl bytů připojených na veřejný vodovod) 2. Kanalizace bez napojení na ČOV (počet a podíl bytů připojených na veřejnou kanalizaci) 3. Kanalizace s napojením na ČOV (počet a podíl bytů připojených na veřejnou kanalizaci) 4. Plynofikace (počet a podíl bytů připojených na plyn) 5. Počet a podíl bytů s ústředním topením 6. Obnovitelné zdroje energie (počet zařízení) 7. Pokrytí území telefonním signálem (% území) 8. Veřejný internet v obcích (lokalizace, počet stanic) A.5 Cestovní ruch

Sledované indikátory: 6 1. Ubytovací zařízení (počet, výčet) 2. Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií (počet) 3. Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu (počet) 4. Sdružení na podporu cestovního ruchu (ano-ne) 5. Turistické informační centrum (ano-ne) 6. Incomingová cestovní kancelář (ano-ne) Pilíř B – SPOLEČNOST B.1 Obyvatelstvo

Sledované indikátory: 14 1. počet obyvatel celkem (počet)

149


150

2. meziroční změna počtu obyvatel (počet, %) 3. živě narození celkem (počet) 4. zemřelí celkem (počet) 5. přirozený přírůstek celkem (počet, ‰) 6. přistěhovalí celkem (počet) 7. vystěhovalí celkem (počet) 8. saldo migrace celkem (počet, ‰) 9. celkový přírůstek (počet, ‰) 10. průměrný věk obyvatelstva (rok) 11. počet a podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let celkem (počet, %) 12. počet a podíl obyvatel ve věku 15 - 59 let - celkem (počet, %) 13. počet a podíl obyvatel ve věku 60 let a více celkem (počet, %) 14. index stáří B.2 Školství a vzdělávání

Sledované indikátory: 4 1. Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení (počet) 2. Počet žáků na 1 pedagoga v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních podle typu zařízení (počet) 3. Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání (počet, %) 4. Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařazení (počet) B.3 Zdravotnictví

Sledované indikátory: 5 1. Počet zdravotnických zařízení podle typu zařízení (počet) 2. Počet lékařů podle typu zdravotnických zařízení (počet) 3. Počet lůžek podle typu zdravotnických zařízení (počet) 4. Počet obyvatel na jednoho lékaře (počet) 5. Vzdálenost (časová dostupnost) k nejbližší nemocnici (km, min) B.4 Sociální oblast

Sledované indikátory: 5 1. Domov důchodců (výčet a počet míst) 2. Dětský domov (výčet a počet míst) 3. Ústav sociální péče (výčet a počet míst) 4. Dům s pečovatelskou službou (výčet a počet míst) 5. Ostatní zařízení a služby sociální péče (výčet a počet míst) B.5 Kultura a památková péče

Sledované indikátory: 5 1. Kulturní a historické atraktivity regionálního významu (výčet) 2. Počet kulturních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) 3. Pravidelné a nepravidelné kulturní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu)


151

4. Památková rezervace (ano - ne) 5. Památková zóna (ano - ne) B.6 Sport a tělovýchova

Sledované indikátory: 2 1. Počet sportovních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) 2. Pravidelné a nepravidelné sportovní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu) B.7 Bydlení a bytový fond

Sledované indikátory: 12 1. počet domů celkem (počet) 2. počet rodinných domů (počet) 3. počet trvale obydlených domů (počet) 4. počet neobydlených domů (počet) 5. počet bytů celkem (počet) 6. počet bytů trvale obydlených (počet) 7. počet neobydlených bytů (počet) 8. trvale obydlené byty podle období výstavby (počet, %) 9. průměrné stáří domů (rok) 10. počet trvale obydlených bytů podle energie použité k vytápění (počet, %) 11. počet trvale obydlených bytů podle kategorií kvality (počet, %) 12. počet dokončených bytů (počet) B.8 Trh práce a zaměstnanost

Sledované indikátory: 9 1. Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví (počet, %) 2. Míra zaměstnanosti celková, mužů, žen, starších nad 55 let (%) 3. Počet žadatelů o práci (počet) – na úrovni obec 4. Volná pracovní místa (počet) na úrovni okres 5. Počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo (počet) 6. Míra nezaměstnanosti (%) 7. Dlouhodobá míra nezaměstnanosti (%) 8. Sezónní nezaměstnanost – slovní komentář 9. Počet pracovních příležitostí po obcích

Pilíř C – PROSTŘEDÍ C.1 Základní fyzicko-geografické charakteristiky území

Sledované indikátory: 1 1. Bližší specifikace klimatických oblastí


152

C.2 Ovzduší

Sledované indikátory: 1 1. Zdroje znečištění podle kategorií (počet dle kategorií, popř. výkon zařízení) – kromě malých zdrojů C.3 Voda

Sledované indikátory: 0 C.4 Staré ekologické zátěže

Sledované indikátory: 1; 1. Staré ekologické zátěže (výčet) – specifikovat pouze nejvýznamnější – z databáze C.5 Příroda a krajina

Sledované indikátory: 5 1. Přehled a zastoupení všech typů chráněných území na ploše hospodářsky slabé oblasti (výčet) 2. Podíl rozlohy všech typů chráněných území na ploše hospodářsky slabé oblasti (%) 3. Vyhodnocení území obcí dle koeficientu ekologické stability 4. Výčet prvků ÚSES s dosud nedostatečnými plošnými parametry (výčet) 5. Přehled registrovaných VKP (výčet) C.6 Suroviny a odpady

Sledované indikátory: 7 1. Chráněné ložiskové území (ano – ne) 2. Typ suroviny (výčet) 3. Dobývací prostor (ano – ne) 4. Kapacita dobývacího prostoru 5. Produkce komunálních odpadů na obyvatele (kg na obyvatele/rok) 6. Skládka komunálního odpadu (ano - ne) 7. Množství separovaného sběru podle druhu odpadu (kg na obyvatele/rok) C.7 Environmentální řízení území, informovanost, environmentální vzdělání, osvěta

Sledované indikátory: 4 1. Teoretické vymezení problému úrovně území (Komentář) 2. Počet subjektů se zaměřením na EVVO (počet) 3. Počet akcí se zaměřením na EVVO (počet) 4. Střediska EVVO (výčet) C.8 Zemědělství a lesní hospodářství

Sledované indikátory: 12 1. Zornění zemědělské půdy (%) 2. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%)


153

3. Podíl neobdělávané zemědělské půdy z celkové plochy zemědělské půdy (%) 4. Známé údaje o pěstování a zpracovávání biomasy pro energetické účely 5. Struktura pozemků – land use (ha, %) 6. Struktura pozemků ZPF dle tříd ochrany (m2, %) 7. Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech 8. Lesnatost (%) 9. Struktura zemědělských subjektů 10. Struktura subjektů lesního hospodářství 11. Struktura subjektů v rybářství a rybníkářství 12. Hlavní pěstované plodiny (výčet) C.9 Financování ochrany a tvorby životního prostředí

Sledované indikátory: 1 1. Získané dotace na ochranu a tvorbu životního prostředí podle jednotlivých složek životního prostředí (výčet, Kč, % z celkových nákladů) Budou uvedeny pouze v případě, dodá-li je KÚLK, MŽP, SFŽP Pilíř D- SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH D.1 Management udržitelného rozvoje

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář D.2 Indikátory udržitelného rozvoje

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář, event. výčet používaných indikátorů D.3 Participace veřejnosti na rozhodovacích procesech v území

Sledované indikátory: 1 1. Volební účast v komunálních volbách D.4 Místní Agenda 21

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář D.5 Územní plány a rozvojové dokumenty

Sledované indikátory: 2 1. Stav územně plánovací dokumentace a podkladů (schválený ÚPO – ano-ne) 2. Strategie rozvoje obce či mikroregionu (ano – ne)


D.6 Působnost orgánů státní správy

Sledované indikátory: 8 1. Příslušný pověřený obecní úřad (výčet) 2. Příslušný finanční úřad (výčet) 3. Příslušná matrika (výčet) 4. Příslušný pracovní úřad (výčet) 5. Příslušný stavební úřad (výčet) 6. Příslušné obvodní oddělení policie ČR (výčet) 7. Hasiči 8. Záchranná služba D.7 Nevládní neziskové organizace

Sledované indikátory: 4 1. nevládní neziskové organizace (výčet) 2. nevládní neziskové organizace podle právní formy (počet) 3. nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti (počet) 4. objem vyplacených finančních prostředků nevládním neziskovým organizacím z obcí (tis.Kč)

Struktura návrhové části 1. Strategický cíl rozvoje území HSO 2. Hlavní strategické cíle v jednotlivých prioritních oblastech 3. Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření 4. Specifikace opatření, přehled vybraných aktivit (připravovaných projektů) 5. Stanovení priorit v opatřeních (specifikace vybraných opatření dle struktury návrhové části Programu rozvoje LK) a priorizace projektů podle jejich připravenosti a významu pro oblast 6. Možnosti přeshraniční spolupráce s okolními kraji a státy 7. Porovnání vybraných ukazatelů pro vymezování HSO (návrhový a současný stav)

154


155

PŘÍLOHA č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA Agentura ochrany přírody a krajiny- http://www.aopk.cz Agrární poradenské a informační centrum Libereckého kraje- http://www.apic.cz Albertina: Databáze firem (placená, pro registrované uživatele). 2004. http://www.albertina.cz/czech/index.html ANNOLK: Adresář nestátních neziskových organizací se zaměřením na ekologii. 15. 1. 2006. http://eufonie.cz/NNOLK/ ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o.: Dotazníkové šetření 2006. ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o.: Rozvojové studie venkovských mikroregionů. Mikroregion Podralsko. 2000 ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.:Analýza současného stavu mikroregionu Hrádecko Chrastavsko 2 část - strategie rozvoje. 2001 Czechinvest: Průvodce klastry (online). 5.8.2005. http://www.czechinvest.org Česká geologická služba- Geofond http://www.geofond.cz Český statistický úřad- http://www.czso.cz Český statistický úřad Krajská reprezentace Liberec: Populační analýza Libereckého kraje. 2002 Český statistický úřad Krajská reprezentace Liberec: Úroveň vzdělanosti obyvatelstva Libereckého kraje. 2001 Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2004,2005.2004,2005 http://www.czso.cz EKO-KOM a.s. http://www.ekokom.cz/ GEO Group a.s.:Analýza stavu nakládání s komunálním odpadem se zaměřením na využitelné složky komunálních odpadů včetně obalové složky. 2004 JÁČ, I., RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v Libereckém kraji. 2004 Jízdní řády http://www.idos.cz Katastr nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Krajská správa silnic LK http://www.ksslk.cz/web/ Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza podnikání - podnikatelská základna. Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza podnikání - podnikatelské prostředí. Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza situace národnostních menšin na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje – aktualizace. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Bytová výstavba v Libereckém kraji. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Cestovní ruch v České republice a Libereckém kraji 2003. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Cykloturistické mapy. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Dopravní politika Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Frýdlantsko. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Grafické vyjádření datových vazeb v oblasti "Lidské zdroje". Krajský úřad Libereckého kraje: Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce BESIP. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 – 2008. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce odpadového hospodářství na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji. 2003


156

Krajský úřad Libereckého kraje: Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Krajský zdravotní plán Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Monitoring nabídky a poptávky po bytech v Libereckém kraji. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Návrh směrů rozvoje protidrogové politiky, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a spolupráce s policejními složkami na úseku ochrany veřejného pořádku na území Libereckého kraje na období 2003-2004. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Nehodové úseky v Libereckém kraji 2003, 2004. Krajský úřad Libereckého kraje: Objektivní zatížení turistických lokalit. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Libereckého kraje, Hydroprojekt Praha. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán údržby a oprav vozovek silnic II. a III. tříd na roky 2005-2013. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Program rozvoje Libereckého kraje 2004-2006. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2004. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2005. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Průzkum podnikatelské situace v cestovním ruchu. Krajský úřad Libereckého kraje: Registr cyklotras v Libereckém kraji. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Registr hraničních přechodů v Libereckém kraji.2004, 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Rozvoj venkova. Krajský úřad Libereckého kraje: Rozvojový koncept turistických stezek v Libereckém kraji. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Statistické ukazatele za oblast školství 2003. Krajský úřad Libereckého kraje: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. tříd. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - I. etapa. 1998 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - II. etapa. 1999 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002-2006. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje– pracovní verze. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Studie požadavků na strukturu vzdělanosti lidských zdrojů v hospodářské sféře pro oblast Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Studie přeshraničních vazeb Libereckého kraje - návaznost na důležité rozvojové záměry sousedících krajů a regionů. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Studie vlivu průmyslových zón v Libereckém kraji. Krajský úřad Libereckého kraje: Surovinová politika Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC Liberecký kraj. Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC LK – koncept. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC LK- průzkumy a rozbory. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Územně energetická koncepce Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2002-2003. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Vzdělanostní struktura obyvatelstva Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Krajský úřad Libereckého kraje: Zdravotní politika Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu školství Libereckého kraje. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu zdravotnictví Libereckého kraje. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu životního prostředí Libereckého kraje.


157

Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy Krajský úřad Libereckého kraje, odbor hospodářského a regionálního rozvoje Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Krajský úřad Libereckého kraje, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu Magistrát města Liberec, odbor životního prostředí Mapové a grafické vyjádření údajů z oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje Města a obce online- http://www.obce-mesta.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí- statistiky nezaměstnanosti. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz Ministerstvo pro místní rozvoj: Společný regionální operační program České republiky na léta 2004-2006. Programový dodatek. 2005 http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/old/ 1138264724.pd-srop_-v0.11_290605.doc Ministerstvo průmyslu a obchodu: Databáze (placená, pro registrované uživatele). 2001. http://www.mpo.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Registr škol a školských zařízení. 1.9.2005. http://www.msmt.cz/oficreg/vybskolo.asp Ministerstvo vnitra: Registr občanských sdružení. 1. 6. 2005. http://www.mvcr.cz/agenda Národní síť zdravých měst ČR: Katalog neziskových organizací Libereckého kraje z oblasti životního prostředí. http://www.nszm.cz Občanské sdružení Frýdlantsko: Frýdlantsko, pozitiva, negativa a priority jeho rozvoje. 2002 Res Perita Consulting: Studie hospodaření územních samospráv Libereckého kraje. 2005 RYDVALOVÁ, P. JÁČ, I.: Vliv průmyslových zón na rozvoj Libereckého kraje. In: Sborník konference REGIO 2003 – krajské dny regionálního rozvoje 9.-10.9.2003. 2003. RYDVALOVÁ, P., RYDVALOVÁ, R., a kol. Lokality typu brownfields a informace k rozvoji podnikání v Libereckém kraji. ARR-Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o. a Technická univerzita v Liberci. 2005. RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Analýza neprůmyslových deprimujících zón ve vazbě na HSO Libereckého kraje. In: Sborník příspěvků z mezinárodní konference Liberecké ekonomické fórum, s. 82. Technická univerzita v Liberci. 2005. RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Komparace metod pro vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. VÚTS Liberec, a.s. 2006. Ředitelství silnic a dálnic: Výsledky sčítání dopravy 1995, 2000. http://www.rsd.cz/ SAUL s.r.o.: Identifikace a hodnocení rozvojových problémů obcí a mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko. 2000 SAUL s.r.o.: Investiční záměry obcí Libereckého kraje do roku 2010. SAUL s.r.o.: Koncepce rozvoje mikroregionu Podještědí, Liberec. 2000 Silniční mapy 1:50 000 Státní fond životního prostředí http://www.sfzp.cz/cs/ Suchopýr, o. p. s.: Výroční zpráva 2004. 2004 Technická univerzita v Liberci: Vymezení venkovského prostoru Libereckého kraje. Typologie venkovského prostoru. 2003 Úřad práce Česká Lípa. http://portal.mpsv.cz/sz/local/cl_info Úřad práce Liberec. http://portal.mpsv.cz/sz/local/lb_info Úřad práce Semily. http://portal.mpsv.cz/sz/local/sm_info Ústav technického rozvoje a informací (UTRIN), s.r.o. 2003 http://www.utrin.cz/ Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) http://www.uzis.cz/ Volební server Českého statistického úřadu. http://www.volby.cz Webové stránky jednotlivých obcí- www.obecni-urad.net/bily_potok, www.obec-bulovka.cz, cernousy.webpark.cz, www.obcecr.cz/detrichov, www.dolnirasnice.cz, habartice.webpark.cz,


muhejnice.webzdarma.cz, www.hermanice.com, hornirasnice.webpark.cz, www.obecni-urad.net/krasny_les, www.nmps.cz, www.oldrichov.cz, www.raspenava.cz, www.ob-vis.net

158

www.jindrichovice.cz, pertoltice.webpark.cz,


159

PŘÍLOHA č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT Obec: 1. Technická infrastruktura Jaký je stávající stav inženýrských sítí ve Vaší obci?

Jaké jsou záměry rozvoje inženýrských sítí ve Vaší obci?

Je k těmto záměrům zpracovaná projektová dokumentace?

ano – ne (označte správnou odpověď)

Je Vaše obec plynofikována?

Je ve Vaší obci zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie? Pokud ano, uveďte stručný počet a popis zařízení, jeho výkon a umístění.

Je ve Vaší obci veřejně přístupný internet? Pokud ano, uveďte počet stanic a jejich umístění (obecní úřad, knihovna, …)

Jak hodnotíte pokrytí území Vaší obce telefonním signálem? Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem Operátor Český Telecom Eurotel T – Mobile Oskar

Hodnocení


160

2. Management udržitelného rozvoje, Místní Agenda 21, ekologická výchova, komunitní plánování • • • • • •

Realizuje Vaše obec nebo jiné subjekty v obci nějaké aktivity z oblasti managementu udržitelného rozvoje a sledování indikátorů udržitelného rozvoje? ano – ne (označte správnou odpověď) Máte zájem o informace z této oblasti? ano – ne (označte správnou odpověď) Je Vaše obec přihlášena k zavádění Místní Agendy 21? ano – ne (označte správnou odpověď) Subjekty se zaměřením na EVVO v obci ano – ne (označte správnou odpověď) Akce se zaměřením na EVVO v obci ano – ne (označte správnou odpověď) Je Vaše obec zapojena do komunitního plánování? ano – ne (označte správnou odpověď) Pokud ano, uveďte jakým způsobem

3. Kultura, sport Jaká kulturní a sportovní zařízení se nacházejí ve Vaší obci? Jaký je jejich stav?

Připravujete, plánujete, nebo máte již zpracované projekty pro rozvoj kulturních a sportovních zařízení nebo pro rozvoj kulturních a sportovních činností? Pokud ano, uveďte, o jaké projekty se jedná.

Jaké nejvýznamnější kulturní a sportovní akce se u Vás v obci konají?

4. Cestovní ruch Je ve Vaší obci Turistické informační centrum?

ano – ne (označte správnou odpověď)

Je nabídka ubytovacích kapacit pro zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci dostatečná ? ano – ne (označte správnou odpověď) Jaký druh ubytování postrádáte : a) soukromé kapacity…….. b) obecní kapacity……….. c) hotelové kapacity……... Jaké jsou možnosti navýšení jednotlivých druhů ubytovacích kapacit? Vaše návrhy: a) soukromé k. …………………………………………………… b) obecní k………………………………………………………... c) hotelové k……………………………………………………… d) jiné návrhy…………………………………………………….


161

Jaký druh turistických aktivit lze ve Vaší obci provozovat? a) pouze sezónní ( které roční období)……………………………….. b) celoroční…………………………. c) převažuje………………………….

Jaká opatření vyšších stupňů samosprávy byste uvítali pro podporu cestovního ruchu ve Vaší obci?

Připravujete, plánujete, nebo máte již vypracovány projekty, které by zvýšily atraktivitu Vaší obce v oblasti cestovního ruchu? Pokud ano, uveďte, o jaké projekty se jedná.

5. Bytová výstavba, územní plány Má Vaše obec připravené plochy pro bytovou výstavbu? Plánuje Vaše obec pro nejbližší období bytovou výstavbu? V jakém stupni přípravy se tato plánovaná výstavba nachází (projektová dokumentace, finanční zajištění, vhodné nemovitosti, …)

Má Vaše obec zpracovanou urbanistickou studii nebo územní plán?

Zvažujete zpracování urbanistické studie nebo územního plánu? Má Vaše obec zpracovaný jiný rozvojový dokument? (Strategický plán, Program rozvoje vesnice, …)?

Zvažujete zpracování takového dokumentu?


162

6. Zájmové spolky a NNO Uveďte jednotlivé zájmové spolky a neziskové organizace působící ve Vaší obci dle právních forem (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní právnické osoby, příspěvkové organizace, zájmové spolky, ostatní) a oblasti jejich činnosti (kultura, sport , volný čas, vzdělávání a výzkum, zdravotnictví, sociální služby, životní prostředí, atd.) Název spolku nebo NNO

Právní forma

Oblast činnosti

Uveďte objem finančních prostředků v jednotlivých letech, které byly poskytnuty z Vašeho rozpočtu neziskovým organizacím podle jednotlivých činností. Činnost Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum

Zdravotnictví Sociální služby Přírodní a životní prostředí Komunitní rozvoj a bydlení Občansko právní osvěta a politické organizace Dobročinnost Náboženství a církve Odbory a profesní spolky Nespecifikované, ostatní

Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004


163

7. Zemědělství Odhad neobhospodařované zemědělské půdy v obci (v %, příp. v ha)

Odhad podílu ekologického zemědělství (v %, příp. v ha)

Výčet subjektů podnikajících v ekologickém zemědělství

Odhad plochy, na kterých je případně pěstována biomasa (v ha, v druhovém členění = byliny, dřeviny, jiné)

Výčet provozů zužitkovávajících biomasu pro energetické účely

Výčet hlavních pěstovaných plodin


PŘÍLOHA č.4: TABULKY A GRAFY

164

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 1 OBSAH

Recommend Documents